11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 240/1

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1659/2005 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Opatření má formu valorického cla ve výši 39,9 %, s výjimkou šesti společností výslovně uvedených v původním nařízení, na které se vztahují individuální sazby cla.

(2)

Po zavedení konečných opatření obdržela Komise od čínského vyvážejícího výrobce, společnosti Bayuquan Refractories Company Limited (dále jen „žadatel“ nebo „BRC“), žádost o zahájení částečného prozatímního přezkumu původního nařízení (dále jen „prozatímní přezkum“) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žadatel se neúčastnil šetření, které vedlo ke zjištěním a závěrům stanoveným v původním nařízení (dále jen „původní šetření“), a proto se na danou společnost vztahuje zbytkové antidumpingové clo.

(3)

V žádosti o prozatímní přezkum BRC tvrdila, že splňuje kritéria tržního zacházení a individuálního zacházení. BRC byla koupena společností Vesuvius Group, což vedlo ke změnám v její podnikové struktuře. Žadatel namítal, že ze srovnání jeho domácích cen a výrobních nákladů a vývozních cen do Společenství vyplývá, že dumpingové rozpětí je výrazně nižší než současná úroveň opatření. Proto podle této společnosti k vyrovnání dumpingu není nadále nutno zachovávat současnou výši opatření.

(4)

Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení prozatímního přezkumu, rozhodla se zahájit v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený pouze na posouzení dumpingu ve vztahu k BRC. Oznámení o zahájení přezkumu Komise zveřejnila dne 12. června 2008 v Úředním věstníku Evropské unie  (3) a zahájila šetření.

(5)

Dotčený výrobek v prozatímním přezkumu je stejný jako dotčený výrobek popsaný v původním nařízení, tj. chemicky vázané, nepálené magnezitové cihly, jejichž magnesiová složka obsahuje alespoň 80 % MgO, ať obsahují magnezit, či nikoli, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 6815 91 00, ex 6815 99 10 a ex 6815 99 90 (kódů TARIC 6815910010, 6815991020 a 6815999020).

(6)

Dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na čínském domácím trhu a výrobek vyvážený do Společenství, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný v USA mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejné použití, a proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(7)

Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala výrobní odvětví Společenství, žadatele a zástupce vyvážející země. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(8)

Komise žadateli zaslala formulář žádosti o tržní zacházení a dotazník a obdržela odpověď ve stanoveném termínu. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro stanovení dumpingu za nezbytné, a byly provedeny inspekce na místě v provozovnách těchto společností:

(9)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období šetření“).

(10)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR běžná hodnota určuje podle čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení v případě těch výrobců, kteří splnili kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud bylo prokázáno, že pokud jde o výrobu a prodej obdobného výrobku, převažují podmínky tržního hospodářství. Uvedená kritéria lze shrnout takto:

(11)

Žadatel požádal o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení tím, že ve stanoveném termínu předložil náležitě podložený formulář žádosti o tržní zacházení. Informace a údaje uvedené ve formuláři byly následně prověřeny při inspekci na místě.

(12)

Šetřením bylo stanoveno, že žadatel nesplňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) druhé a třetí odrážce základního nařízení. Společnost nedoložila, že má jednoznačné a jasné účetnictví, vedené a kontrolované v souladu s mezinárodními účetními standardy. V jejích finančních výkazech a jednotlivých účtech bylo patrné porušení mezinárodních účetních standardů a zásad účetnictví, například nesprávné zaúčtování a odpisy stálých aktiv a nesprávné zaúčtování „závazků“ a „zálohových plateb“. Auditor tyto nesrovnalosti nezmínil, a proto byl učiněn závěr, že finanční výkazy nebyly kontrolované v souladu s mezinárodními účetními standardy. Dále společnost neprokázala, že u ní nedochází k podstatným zkreslením způsobeným bývalým systémem netržního hospodářství, zejména proto, že práva k využívání pozemků byla získána za cenu výrazně nižší, než je cena tržní.

(13)

Z důvodu výše uvedených skutečností a úvah nemohlo být žadateli přiznáno tržní zacházení.

(14)

Výrobnímu odvětví Společenství, žadateli a orgánům vyvážející země byla dána možnost vyjádřit se ke zjištěním, která se týkají tržního zacházení. Žadatel a výrobní odvětví Společenství následně předložili své připomínky.

(15)

Žadatel namítal, že zjištěné problémy týkající se jeho účetnictví nejsou nijak závažné a/nebo byly následně opraveny v roce 2008. Je třeba uvést, že nesrovnalosti zjištěné v účetnictví žadatele za rok 2007 značným způsobem zkreslily finanční situaci žadatele. Kontrola účetnictví za období šetření ukázala, že problémy zjištěné v roce 2007 v roce 2008 stále přetrvávaly. Tvrzení žadatele, že jeho účetní postupy byly na konci roku 2008 změněny, nemohlo být přijato, neboť k těmto změnám došlo devět měsíců po období šetření a kromě toho tyto změny nemohly být ověřeny při inspekci na místě.

(16)

Zástupci výrobního odvětví Společenství namítali, že žadatel nedodržel první kritérium, neboť kvůli různým vývozním omezením uloženým čínskou vládou na hlavní surovinu potřebnou k výrobě dotčeného výrobku došlo ke zkreslení cen surovin na domácím trhu. V důsledku toho mohou čínští výrobci magnezitových cihel získávat suroviny za lepších podmínek než jejich konkurenti v jiných zemích.

(17)

Za účelem prošetření tohoto tvrzení byly prověřeny nákupní ceny hlavní suroviny, magnézie, pro BRC a veřejně stanovené ceny magnézie z ČLR (zdroj: Price Watch/Industrial minerals) poskytnuté výrobním odvětvím Společenství. Ze srovnání vyplynulo, že cenový rozdíl v období šetření nemohl být považován za podstatný. Dále mohlo být během šetření ověřeno, že BRC měla při nákupu magnézie možnost volby mezi různými dodavateli a ceny byly vyjednány bez jakéhokoli zásahu ze strany státu. Proto se zdá, že případné zkreslení cen surovin nemělo na BRC během období šetření výrazný dopad.

(18)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují příslušná zjištění i závěr, že by BRC nemělo být přiznáno tržní zacházení.

(19)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se pro země, na které se vztahují ustanovení tohoto článku, stanoví případné celostátní clo, ledaže jsou společnosti schopny prokázat, že splňují veškerá kritéria pro individuální zacházení stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Uvedená kritéria lze shrnout takto:

(20)

Žadatel, kromě toho, že požádal o tržní zacházení, požádal rovněž o individuální zacházení v případě, že mu nebude přiznáno tržní zacházení.

(21)

Šetření ukázalo, že žadatel splňuje všechna výše uvedená kritéria. Během šetření nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by vedly k zamítnutí žádosti žadatele o individuální zacházení. Proto byl učiněn závěr, že BRC by mohlo být přiznáno individuální zacházení.

(22)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství a při nepřiznání statusu tržního hospodářství, pro země uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení, běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(23)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla svůj záměr použít Spojené státy americké (dále jen „USA“) jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR, neboť tato srovnatelná země byla použita v původním šetření. Jeden výrobce v USA souhlasil s tím, že bude v šetření spolupracovat za účelem stanovení běžné hodnoty pro BRC. V souvislosti s tímto návrhem nebyly od zúčastněných stran obdrženy žádné připomínky.

(24)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla tedy běžná hodnota pro žadatele stanovena na základě ověřených informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

(25)

S cílem zajistit, aby běžná hodnota mohla být stanovena pro převážnou většinu typů vyvážených z ČLR, zejména vzhledem k tomu, že byly použity údaje ze srovnatelné země, bylo považováno za vhodné upravit odpovídajícím způsobem kritéria použitá za účelem rozlišení různých typů výrobků. Výpočty týkající se dumpingu byly tudíž revidovány na základě upravených kritérií.

(26)

Za účelem stanovení běžné hodnoty bylo nejdříve zjištěno, zda celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku spolupracujícího výrobce v USA byl ve srovnání s jeho celkovým objemem vývozu do Společenství reprezentativní. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodej považuje za reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Společenství. Bylo zjištěno, že se veškerý prodej daného výrobce v USA na domácím trhu uskutečňoval v reprezentativních objemech.

(27)

Následně byly určeny typy obdobného výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné a přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(28)

Pro každý typ výrobku prodávaný spolupracujícím výrobcem v USA na jeho domácím trhu, o kterém bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem magnezitových cihel prodávaným společností BRC do Společenství, se stanovilo, zda je domácí prodej v USA pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení dostatečně reprezentativní. Domácí prodej určitého typu magnezitových cihel byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje tohoto typu v USA během období šetření představoval 5 % nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu magnezitových cihel vyvážených společností BRC do Společenství. Bylo zjištěno, že všechny typy výrobků byly na domácím trhu prodávány v dostatečném množství, aby mohly být považovány za reprezentativní.

(29)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej každého typu magnezitových cihel v reprezentativních množstvích v USA mohl považovat za prodej v běžném obchodním styku, a to stanovením podílu ziskových prodejů příslušného typu magnezitových cihel nezávislým odběratelům.

(30)

Transakce na domácím trhu se považovaly za ziskové tehdy, když jednotková cena určitého typu výrobku byla rovna výrobním nákladům nebo vyšší. Byly proto stanoveny výrobní náklady pro každý typ prodávaný na domácím trhu v USA během období šetření.

(31)

Výše uvedenou analýzou se zjistilo, že všechny typy výrobků kromě jednoho se v USA prodávaly v běžném obchodním styku. Běžná hodnota těchto typů výrobků byla proto stanovena na základě všech cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu USA za typy výrobků srovnatelné s typy vyváženými společností BRC do Společenství. Běžná hodnota byla stanovena jako vážená průměrná prodejní cena na domácím trhu účtovaná odběratelům v USA, kteří nejsou ve spojení.

(32)

U většiny typů výrobků vyvážených společností BRC do Společenství bylo provedeno dodatečné zpracování a spolupracující výrobce v USA tyto typy výrobků neprodával vůbec nebo je neprodával v reprezentativním množství. Proto byla běžná hodnota pro tyto typy výrobků založena na prodeji v USA, jak je uvedeno v 31. bodě odůvodnění, pro odpovídající typy výrobků bez dodatečného zpracování, přičemž tato hodnota byla dále upravena s ohledem na rozdíly ve fyzikálních vlastnostech výrobku. Míra úpravy byla vypočítána na základě údajů pro výrobní odvětví Společenství poskytnutých a ověřených během původního šetření.

(33)

U jediného typu výrobku, v jehož případě nemohly být použity domácí ceny, jak je uvedeno v 31. bodě odůvodnění, musela být použita jiná metoda. V tomto případě použila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů na vyvážené typy výrobků s připočtením přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení se výše prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí stanovily na základě průměrných prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí zaznamenaných při prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(34)

Vzhledem k tomu, že byl veškerý prodej na vývoz společnosti BRC do Společenství uskutečněn prostřednictvím dovozců ve spojení, musela být podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení vývozní cena ze závodu vypočítána na základě ceny, za jakou byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány prvnímu nezávislému kupci ve Společenství, náležitě upravené s přihlédnutím ke všem nákladům, které byly vynaloženy mezi dovozem a opětovným prodejem, a k přiměřenému rozpětí pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk. V této souvislosti byly použity prodejní, správní a režijní náklady dovozců ve spojení.

(35)

Pokud jde o přiměřený zisk dovozce, který má být pro tento účel použit, vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici údaje od dovozců, kteří nejsou ve spojení, neboť stávající prozatímní přezkum je omezen na prošetření dumpingu ve vztahu k jedné společnosti, tedy k žadateli, vycházelo se u ziskového rozpětí ze zisku dosaženého jedním spolupracujícím dovozcem, který není ve spojení, z původního šetření.

(36)

Průměrná běžná hodnota a průměrná vývozní cena každého typu dotčeného výrobku byly srovnány na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni a na stejné úrovni zdanění. Pro zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Pro tento účel byly v oprávněných a doložených případech provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, poskytnutí úvěru a skutečně zaplacená antidumpingová cla.

(37)

Šetřením bylo zjištěno, že DPH zaplacená z prodeje na vývoz nebyla vrácena. Při poskytnutí informací žadateli podle článku 20 základního nařízení bylo proto uvedeno, že vývozní cena i běžná hodnota budou stanoveny na základě zaplacené nebo splatné DPH. Žadatel namítal, že tento postup není přijatelný, neboť tímto způsobem dojde ke zvýšení běžné hodnoty o částku převyšující výši DPH, která měla být odečtena od vývozní ceny.

(38)

V souvislosti s touto námitkou je třeba uvést, že během období přezkumného šetření nebyla nikdy vrácena DPH z prodeje na vývoz. Proto nebylo nutné provést úpravu o výši DPH ani u vývozní ceny, ani u běžné hodnoty. Kromě toho je použitý postup neutrální. Má totiž stejný účinek rovněž tehdy, pokud společnost například v případě některých výrobků nebo transakcí prodává zboží do Společenství za vývozní cenu, která není dumpingová. Jinými slovy, i kdyby zahrnutí DPH do obou stran rovnice vedlo ke zvýšení rozdílu mezi oběma hodnotami, totéž by platilo rovněž v případech, kdy se o dumping nejedná.

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu.

(40)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda změněné okolnosti lze přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(41)

V této souvislosti se připomíná, že žadatel prodával na konci období šetření původního nařízení pouze malé množství magnezitových cihel, a proto se původního šetření neúčastnil. Z toho důvodu bylo u něj uplatněno zbytkové clo ve výši 39,9 %. Poté BRC, která existovala během původního šetření, koupila společnost Vesuvius Group, což vedlo ke změnám v její podnikové struktuře.

(42)

Žadatel v tomto prozatímním přezkumu plně spolupracoval a díky získaným a ověřeným údajům bylo možné stanovit dumpingové rozpětí na základě jeho individuálních vývozních cen při vývozu do Společenství. Výsledek tohoto výpočtu ukazuje, že zachování současné výše opatření již nemá opodstatnění.

(43)

Důkazy získané a ověřené během šetření rovněž potvrdily, že změny v podnikové struktuře společnosti žadatele se mohou považovat za trvalé. Při šetření nevyšla najevo žádná skutečnost, která by vedla k jinému závěru. Okolnosti, kvůli nimž byl tento prozatímní přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění stávajícího přezkumu. Proto byl učiněn závěr, že změněné okolnosti se považují za trvalé.

(44)

S ohledem na výsledky tohoto přezkumného šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné pro dovoz dotčeného výrobku společnosti BRC na 0 %.

(45)

Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí doporučit změnu nařízení (ES) č. 1659/2005, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky. Tyto připomínky byly v odůvodněných případech vzaty v úvahu,

11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 240/7

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1659/2005 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Opatření má formu valorického cla ve výši 39,9 %, s výjimkou šesti společností výslovně uvedených v původním nařízení, na které se vztahují individuální sazby cla.

(2)

V roce 2008 obdržela Komise žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „prozatímní přezkum“). Žádost omezenou na přezkoumání dumpingu podal čínský vyvážející výrobce, společnost Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials Company Limited (dále jen „DSRM“ nebo „žadatel“). Sazba konečného antidumpingového cla z výrobků vyráběných DSRM činí 27,7 %.

(3)

Žadatel ve své žádosti o prozatímní přezkum tvrdil, že se okolnosti, na jejichž základě bylo opatření uloženo, změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatel namítal, že ze srovnání jeho cen na domácím trhu a výrobních nákladů a vývozních cen do Společenství vyplývá, že dumpingové rozpětí je výrazně nižší než současná úroveň opatření. Proto podle této společnosti k vyrovnání dumpingu není nadále nutno zachovávat současnou výši opatření. Žadatel zejména poskytl zřejmé důkazy o tom, že splňuje kritéria tržního zacházení.

(4)

Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení prozatímního přezkumu, rozhodla se zahájit v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení prozatímní přezkum omezený pouze na posouzení dumpingu ve vztahu k DSRM. Oznámení o zahájení přezkumu Komise zveřejnila dne 12. června 2008 v Úředním věstníku Evropské unie  (3) a zahájila šetření.

(5)

Dotčený výrobek v prozatímním přezkumu je stejný jako dotčený výrobek popsaný v původním nařízení, tj. chemicky vázané, nepálené magnezitové cihly, jejichž magnesiová složka obsahuje alespoň 80 % MgO, ať obsahují magnezit, či nikoli, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 6815 91 00, ex 6815 99 10 a ex 6815 99 90 (kódů TARIC 6815910010, 6815991020 a 6815999020).

(6)

Dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na čínském domácím trhu a výrobek vyvážený do Společenství, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný v USA, mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejné použití, a proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(7)

Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala výrobní odvětví Společenství, žadatele a orgány vyvážející země. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(8)

Společnosti DSRM a společnostem ve spojení byl zaslán formulář žádosti o tržní zacházení a dotazník. Všechny tyto společnosti odpověděly ve stanovených lhůtách. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro svou analýzu za nezbytné, a provedla inspekce na místě v provozovnách těchto společností:

(9)

Šetření dumpingu se zaměřilo na období od 1. ledna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období šetření“).

(10)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR běžná hodnota určuje podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku v případě těch výrobců, kteří splnili kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud bylo prokázáno, že pokud jde o výrobu a prodej obdobného výrobku, převažují podmínky tržního hospodářství. Uvedená kritéria lze shrnout takto:

(11)

Žadatel požádal o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení tím, že ve stanoveném termínu předložil náležitě podložený formulář žádosti o tržní zacházení. Informace a údaje uvedené ve formuláři byly následně prověřeny při šetření na místě.

(12)

Šetření ukázalo, že žadatel splňuje všech pět kritérií tržního zacházení. Bylo zjištěno, že během období šetření přijímala společnost DSRM obchodní rozhodnutí bez zásahů státu a neexistovala zkreslení týkající se podmínek netržního hospodářství. Na společnost DSRM se vztahují čínské zákony o úpadku a o vlastnictví bez výjimek. Společnost má jednoznačné účetnictví, které je kontrolováno nezávislým auditem, a bylo shledáno, že účetní systém a jeho používání je v souladu s obecně mezinárodně uznávanými zásadami účetnictví a IAS. Bylo zjištěno, že náklady a ceny odrážejí tržní hodnoty a převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů.

(13)

Z důvodu výše uvedených skutečností a úvah mohlo být žadateli přiznáno tržní zacházení.

(14)

Výrobnímu odvětví Společenství, žadateli a orgánům vyvážející země byla dána možnost vyjádřit se ke zjištěním, která se týkají tržního zacházení. Žadatel a výrobní odvětví Společenství následně předložili své připomínky.

(15)

Zástupci výrobního odvětví Společenství namítali, že žadatel nedodržel první kritérium, neboť kvůli různým vývozním omezením uloženým čínskou vládou na hlavní surovinu potřebnou k výrobě dotčeného výrobku došlo ke zkreslení cen surovin na domácím trhu. V důsledku toho mohou čínští výrobci magnezitových cihel získávat suroviny za lepších podmínek než jejich konkurenti v jiných zemích.

(16)

Za účelem prošetření tohoto tvrzení byly prověřeny nákupní ceny hlavní suroviny, magnézie, pro DSRM a veřejně stanovené ceny magnézie z ČLR (zdroj: Price Watch/Industrial minerals) poskytnuté výrobním odvětvím Společenství. Ze srovnání vyplynulo, že cenový rozdíl v období šetření nemohl být považován za výrazný. Dále mohlo být během šetření ověřeno, že DSRM měla při nákupu magnézie možnost volby mezi různými dodavateli a ceny byly vyjednány bez jakéhokoli zásahu ze strany státu. Proto se zdá, že případné zkreslení cen surovin nemělo na tuto konkrétní společnost během období šetření výrazný dopad.

(17)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují příslušná zjištění i závěr, že by DSRM mělo být přiznáno tržní zacházení.

(18)

Za účelem stanovení běžné hodnoty bylo nejdříve zjištěno, zda celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku DSRM byl ve srovnání s jeho celkovým objemem vývozu do Společenství reprezentativní. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodej považuje za reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje činí alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Společenství. Bylo zjištěno, že se veškerý prodej DSRM na domácím trhu uskutečňoval v reprezentativních objemech.

(19)

Následně byly určeny typy obdobného výrobku prodávané společností DSRM na domácím trhu, které byly shodné a přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(20)

Pro každý typ výrobku prodávaný společností DSRM na domácím trhu, o kterém bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda je domácí prodej pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení dostatečně reprezentativní. Domácí prodej konkrétního typu výrobku byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový domácí prodej tohoto typu výrobku během období šetření představoval nejméně 5 % celkového vývozu srovnatelného typu výrobku do Společenství.

(21)

Rovněž bylo zjišťováno, zda lze domácí prodej každého typu výrobku považovat v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení za uskutečněný v běžném obchodním styku. Toho bylo dosaženo stanovením podílu ziskového prodeje každého vyváženého typu dotčeného výrobku během období šetření nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(22)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku, prodávaného za čistou prodejní cenu nejméně ve výši vypočítaných výrobních nákladů, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku a pokud vážený průměr ceny daného typu výrobku dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový.

(23)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážený průměr ceny daného typu výrobku nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření.

(24)

Pokud za účelem stanovení běžné hodnoty nemohly být pro určitý typ výrobku prodávaný společností DSRM použity ceny na domácím trhu, musela být použita jiná metoda. V tomto případě použila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů na vyvážené typy výrobků s připočtením přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení se výše prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí stanovily na základě průměrných prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí zaznamenaných při prodeji obdobného výrobku společností DSRM v běžném obchodním styku.

(25)

Vzhledem k tomu, že byl veškerý prodej na vývoz do Společenství uskutečněn prostřednictvím společností ve spojení s DSRM ve Společenství nebo ve Švýcarsku, musela být podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení vývozní cena ze závodu vypočítána na základě ceny, za jakou byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány prvnímu nezávislému kupci ve Společenství, náležitě upravené s přihlédnutím ke všem nákladům, které byly vynaloženy mezi dovozem a opětovným prodejem, a k přiměřenému rozpětí pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk. V této souvislosti byly použity prodejní, správní a režijní náklady dovozců ve spojení.

(26)

Pokud jde o přiměřený zisk dovozce, který má být pro tento účel použit, vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici údaje od dovozců, kteří nejsou ve spojení, neboť stávající prozatímní přezkum je omezen na prošetření dumpingu ve vztahu k jedné společnosti, vycházelo se u ziskového rozpětí ze zisku dosaženého jedním spolupracujícím dovozcem, který není ve spojení, z původního šetření.

(27)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací tvrdila DSRM, že sazba prodejních, správních a režijních nákladů použitá při výpočtu vývozní ceny pro jednoho z jejích dovozců ve spojení neodpovídá skutečnosti, neboť byla vypočtena jako podíl z celkového obratu, aniž by byla zohledněna skutečnost, že prodej uskutečněný touto společností byl převážně založen na provizích a že do obratu byla zahrnuta pouze výše provize.

(28)

S ohledem na toto tvrzení Komise přezkoumala důkazy shromážděné během inspekce v prostorách tohoto dovozce ve spojení. Na základě toho bylo tvrzení DSRM shledáno opodstatněným a sazba prodejních, správních a režijních nákladů použitá při výpočtu početně zjištěné vývozní ceny prostřednictvím tohoto dovozce ve spojení byla následně upravena. Rovněž bylo zjištěno, že tato upravená sazba prodejních, správních a režijních nákladů je v souladu se zjištěními týkajícími se ostatních dovozců ve spojení.

(29)

Průměrná běžná hodnota a průměrná vývozní cena každého typu dotčeného výrobku byly srovnány na základě ceny ze závodu, na stejné obchodní úrovni a se stejnou úrovní nepřímého zdanění. Pro zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Pro tento účel byly v oprávněných a doložených případech provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, poskytnutí úvěru a skutečně zaplacená antidumpingová cla.

(30)

Šetřením se zjistilo, že DPH zaplacená z prodeje na vývoz nebyla vrácena (a to ani částečně, jak tomu bylo v původním šetření). Při poskytnutí informací žadateli podle článku 20 základního nařízení bylo proto uvedeno, že vývozní cena i běžná hodnota budou stanoveny na základě zaplacené nebo splatné DPH. Žadatel namítal, že takový postup je v rozporu se zákonem. V souvislosti s jeho argumenty se uvádí následující.

(31)

Za prvé, pokud jde o argument, že v původním šetření byly použity jiné postupy (tj. odpočet DPH od běžné hodnoty i od vývozní ceny), je nutno zdůraznit, že okolnosti v období přezkumného šetření nebyly stejné jako okolnosti v původním období šetření. Zatímco během původního období šetření, jak je uvedeno výše, byla DPH částečně vrácena, což si vyžádalo úpravu podle čl. 2 odst. 10, během období přezkumného šetření nebyla DPH z prodeje na vývoz vrácena vůbec. Proto nebylo nutné provést úpravu o výši DPH ani u vývozní ceny, ani u běžné hodnoty. Přestože uvedené skutečnosti lze označit za změnu postupů, podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení je to oprávněné, neboť došlo ke změně okolností.

(32)

Druhým argumentem žadatele je, že metoda použitá v tomto přezkumu uměle zvýší dumpingové rozpětí. Tento argument nelze přijmout, neboť použitá metoda je neutrální. Má totiž stejný účinek rovněž tehdy, pokud společnost například v případě některých výrobků nebo transakcí prodává zboží do Společenství za vývozní cenu, která není dumpingová. Jinými slovy, i kdyby zahrnutí DPH do obou stran rovnice vedlo ke zvýšení rozdílu mezi oběma hodnotami, totéž by platilo rovněž v případech, kdy se o dumping nejedná.

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu.

(34)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí společnosti DSRM, vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranici Společenství před proclením, činí 14,4 %.

(35)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda zjištěné změněné okolnosti lze přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(36)

V této souvislosti se připomíná, že v původním šetření nebylo společnosti DSRM přiznáno tržní zacházení, protože její účetnictví nebylo v souladu s mezinárodně uznávanými zásadami účetnictví a IAS. Bylo jí však přiznáno individuální zacházení.

(37)

Dne 8. prosince 2006, tedy po ukončení původního šetření, se společnost DSRM stala společným podnikem (joint venture) s čínskou a zahraniční účastí, v němž působí skupina Duferco jako zahraniční akcionář s 25% účastí. Ze stávajícího šetření vyplynulo, že tato forma podílnictví vyvolala zásadní změny v řídicích a účetních postupech společnosti DSRM. Společnost DSRM totiž získala v oblasti řízení, účetnictví a finanční kontroly know-how a podporu skupiny Duferco a stala se součástí mezinárodní prodejní sítě Duferco. Důkazy získané a ověřené během šetření rovněž potvrzují, že tyto změny v podnikové struktuře společnosti žadatele jsou trvalé povahy.

(38)

Na rozdíl od původního šetření, v jehož rámci byla běžná hodnota založena na údajích získaných ze srovnatelné země, vyplynulo z údajů získaných a ověřených během stávajícího přezkumu, že společnosti DSRM může být přiznáno tržní zacházení, a v důsledku toho je možné při výpočtu dumpingu vycházet z jejích vlastních údajů. Výsledek tohoto výpočtu ukazuje, že zachování současné výše opatření již nemá opodstatnění.

(39)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má tedy za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění současného přezkumu. Proto byl učiněn závěr, že tyto změny se považují za trvalé.

(40)

S ohledem na výsledky šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné pro dovoz dotčeného výrobku společnosti DSRM na 14,4 %.

(41)

Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí doporučit změnu nařízení (ES) č. 1659/2005, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky. Tyto připomínky byly v odůvodněných případech vzaty v úvahu,

11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 240/12

11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 240/14

(1)

Ustanovení čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1528/2007 odstraňují od 1. října 2009 dovozní cla na produkty čísla 1701 celního sazebníku pro regiony a státy uvedené v příloze I uvedeného nařízení. Jestliže však množství dovážených produktů dosáhne dvojnásobku prahového množství uvedeného v článku 9 nařízení (ES) č. 1528/2007, může být toto preferenční zacházení pro regiony nebo státy uvedené v příloze I uvedeného nařízení, které nejsou nejméně rozvinutými zeměmi uvedenými v příloze I nařízení (ES) č. 732/2008, pozastaveno. V souladu s čl. 9 odst. 2 by se mělo stanovit regionální ochranné prahové množství.

(2)

Ustanovení čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 732/2008 s účinkem od 1. října 2009 zcela pozastavují cla společného celního sazebníku pro produkty čísla 1701 celního sazebníku pro země, na něž se podle přílohy I uvedeného nařízení vztahuje zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země.

(3)

V souladu s čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 732/2008 je v období od 1. října 2009 do 30. září 2015 u dovozu produktů čísla 1701 celního sazebníku vyžadována dovozní licence.

(4)

Pro zjednodušení licenčního řízení by každé referenční číslo mělo být přiřazeno zemi uvedené v příloze I tohoto nařízení. Aby se předešlo podvodným žádostem, je tento seznam omezen na země označené za současné nebo potenciální vývozce cukru do Evropské unie. K uvedení v příloze I tohoto nařízení je způsobilá každá země, která v současnosti není uvedena v příloze I tohoto nařízení, ale je uvedena v příloze I nařízení (ES) č. 1528/2007 nebo v příloze I nařízení (ES) č. 732/2008. Za účelem toho tyto země požádají Komisi o uvedení v příloze I tohoto nařízení.

(5)

Na dovozní licence vydané podle tohoto nařízení by se mělo použít nařízení Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (4), nestanoví-li toto nařízení jinak.

(6)

Má-li se zajistit jednotné a spravedlivé zacházení pro všechny subjekty, mělo by být určeno období, ve kterém lze předkládat žádosti o licence a vydávat licence.

(7)

V souladu s článkem 5 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (5), by subjekty měly předložit příslušným orgánům členského státu, v němž jsou registrovány pro účely DPH, doklad, že v určitém období obchodovaly s cukrem. Nicméně účast na obchodování s preferenčním cukrem by měla být umožněna subjektům schváleným v souladu s článkem 7 nařízení Komise (ES) č. 952/2006 ze dne 29. června 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o řízení vnitřního trhu s cukrem a režim kvót (6).

(8)

Je zapotřebí, aby členské státy zvlášť sledovaly dovezený cukr určený k rafinaci. Proto by subjekty měly již v žádosti o dovozní licenci blíže určit, jestli je dovážený cukr určený k rafinaci, nebo ne.

(9)

Má-li se předejít spekulacím nebo obchodování s dovozními licencemi a zajistit, že žadatel má s vyvážející třetí zemí obchodní styky, měl by žádosti o dovozní licence doprovázet vývozní doklad vystavený příslušným orgánem vyvážející třetí země na množství, které je rovno množství v žádosti o dovozní licenci.

(10)

V souladu s čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 732/2008 a článkem 8 nařízení (ES) č. 1528/2007 se dovozce výrobků čísla 1701 celního sazebníku musí zavázat, že tyto produkty nakoupí za minimální cenu ve výši odpovídající nejméně 90 % referenční ceny (na základě CIF) stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1234/2007.

(11)

Překročí-li množství, která vyplývají z žádostí o dovozní licence, množství uvedená v čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1528/2007, mělo by vydávání licencí členskými státy podléhat použití přídělového koeficientu stanoveného Komisí podobným způsobem, jak stanoví nařízení (ES) č. 1301/2006. V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1528/2007 by uvedený koeficient měl být vypočítán na regionální úrovni.

(12)

Ustanovení čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1528/2007 zvyšují možnost překročení množství uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1528/2007. Komise by proto měla předložit zprávu o používání přechodného ochranného mechanismu pro cukr a popřípadě podat příslušné návrhy. Tato zpráva by měla obsahovat přehled toků dovozu v průběhu prvních hospodářských let používání tohoto nařízení, analyzovat budoucí vývoj obchodu a vyhodnotit jakékoliv případné riziko překročení a dotyčná množství.

(13)

Prahová množství pro řízení přechodného ochranného mechanismu pro cukr vycházejí z dovozů během konkrétního hospodářského roku. Dovozní licence by proto měly být platné od 1. října do 30. září.

(14)

Článek 8 nařízení (ES) č. 1528/2007 omezuje výhodu zrušení dovozních cel na dovozce, kteří zaplatí cenu ne nižší než 90 % referenční ceny (na základě CIF). V mezinárodním obchodě z těchto závazků vyplývá, že dovozce nese za cukr plnou zodpovědnost od data nakládky. U licencí platných do 30. září, u kterých byl cukr naložen nejpozději do 15. září, by v důsledku drobných zpoždění v logistickém řetězci zapříčiněných jinými důvody než vyšší mocí mohlo docházet k fyzickým dovozům po 30. září. Má-li se předejít riziku zaplacení dovozního cla v plné výši 419 EUR za tunu a propadnutí jistoty, mělo by být dovozcům umožněno dovézt uvedený cukr naložený nejpozději do 15. září hospodářského roku na základě dovozní licence vydané pro uvedený hospodářský rok. Členské státy by proto měly prodloužit platnost dovozní licence, jestliže dovozce předloží důkaz, že cukr byl naložen nejpozději do 15. září.

(15)

Rozdíl mezi „cukrem určeným k rafinaci“ a „cukrem neurčeným k rafinaci“ nesouvisí s rozdílem mezi bílým a surovým cukrem vymezeným v příloze III části II bodech 1 a 2 nařízení (ES) č. 1234/2007. Proto by měly být v rámci každé skupiny dovozních licencí určeny kódy KN schválené pro dovoz.

(16)

Za účelem řádné správy dohod by Komise měla dostávat příslušné informace včas.

(17)

Ustanovení čl. 153 odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 omezují během prvních tří měsíců každého hospodářského roku a v množství uvedeném v čl. 153 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 vydávání dovozních licencí rafineriím zabývajícím se výhradně rafinací. V uvedeném období by mělo být umožněno žádat o dovozní licence na cukr určený k rafinaci pouze rafineriím zabývajícím se výhradně rafinací. Tyto licence jsou platné do konce hospodářského roku, pro nějž byly vydány.

(18)

Povinnost rafinovat cukr by měly ověřovat členské státy. Není-li původní držitel dovozní licence schopen poskytnout důkaz, měla by být zaplacena sankce.

(19)

Veškerý dovezený cukr rafinovaný schváleným subjektem by měl být založen na dovozní licenci na cukr určený k rafinaci. Na množství, pro která tento důkaz nelze poskytnout, by měla být uložena sankce.

(20)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1528/2007;

b)

čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 732/2008.

a)

„hmotností tel quel“ hmotnost cukru v nezměněném stavu;

b)

„rafinací“ zpracování surového cukru na cukr bílý tak, jak je definováno v příloze III části II bodech 1 a 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, i každá rovnocenná technická operace použitá na volně ložený bílý cukr.

a)

v kolonce 8: země původu (jedna ze zemí uvedených v příloze I tohoto nařízení).

Slovo „ano“ se označí křížkem;

b)

v kolonce 16 jednotný osmimístný kód KN;

c)

v kolonkách 17 a 18: množství cukru vyjádřené ekvivalentem bílého cukru;

d)

v kolonce 20:

e)

v kolonce 24: alespoň jeden z údajů uvedených v příloze V části B.

a)

doklad o tom, že žadatel složil jistotu ve výši 20 EUR na tunu množství cukru uvedené v žádosti o dovozní licenci v kolonce 17;

b)

originál vývozní licence vydaný příslušnými orgány vyvážející třetí země podle vzoru uvedeného v příloze III, a to na množství stejné, jako je uvedeno na žádosti o licenci;

c)

pro cukr určený k rafinaci závazek žadatele zajistit rafinaci příslušných množství cukru před koncem třetího měsíce, který následuje po konci platnosti příslušné dovozní licence;

d)

pro hospodářské roky 2009/10, 2010/11 a 2011/12 závazek žadatele, že cukr nakoupí za minimální cenu ve výši odpovídající nejméně 90 % referenční ceny (na základě CIF) stanovené v čl. 8 písm. c) nařízení (ES) č. 1234/2007 pro příslušný hospodářský rok, jakož i závazný dokument týkající se transakce a podepsaný kupujícím i dodavatelem.

a)

množství cukru odpovídající dovozním licencím pro cukr určený k rafinaci;

b)

množství cukru vyprodukovaná ve Společenství, s uvedením schváleného podniku, který tento cukr vyprodukoval;

c)

jiná množství cukru, s uvedením jejich původu.

11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 240/26

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1359/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se pro roky 2009 a 2010 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Společenství (3), stanoví kvóty pro roky 2009 a 2010.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky z populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2009.

(3)

Je proto třeba zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 240/28

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1359/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se pro roky 2009 a 2010 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Společenství (3), stanoví kvóty pro roky 2009 a 2010.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky z populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2009.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 240/30

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 676/2009 (2) bylo zahájeno nabídkové řízení na maximální snížení cla při dovozu kukuřice pocházející ze třetích zemí do Španělska.

(2)

V souladu s článkem 8 nařízení Komise (ES) č. 1296/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám pro dovozy kukuřice a čiroku do Španělska a pro dovozy kukuřice do Portugalska (3), může Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 rozhodnout o stanovení maximálního snížení dovozního cla. K tomuto stanovení je třeba zohlednit zejména kritéria stanovená v článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 1296/2008.

(3)

Vybere se nabídka každého účastníka nabídkového řízení na částku, která se rovná nebo je nižší než maximální snížení dovozního cla.

(4)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 240/31

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 677/2009 (2) bylo zahájeno nabídkové řízení na maximální snížení cla při dovozu kukuřice pocházející ze třetích zemí do Portugalska.

(2)

V souladu s článkem 8 nařízení Komise (ES) č. 1296/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám pro dovozy kukuřice a čiroku do Španělska a pro dovozy kukuřice do Portugalska (3), může Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 rozhodnout o stanovení maximálního snížení dovozního cla. K tomuto stanovení je třeba zohlednit zejména kritéria stanovená v článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 1296/2008.

(3)

Vybere se nabídka každého účastníka nabídkového řízení na částku, která se rovná nebo je nižší než maximální snížení dovozního cla.

(4)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

11.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 240/32

(1)

Směrnice 91/414/EHS stanoví vytvoření seznamu Společenství obsahujícího účinné látky, které jsou povoleny pro použití v přípravcích na ochranu rostlin.

(2)

Společnost Bayer CropScience předložila dne 8. října 2008 orgánům Spojeného království dokumentaci týkající se účinné látky bixafen s žádostí o její zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(3)

Orgány Spojeného království sdělily Komisi, že na základě předběžného přezkoumání lze usuzovat, že dokumentace týkající se uvedené účinné látky splňuje požadavky na údaje a informace stanovené v příloze II směrnice 91/414/EHS. Rovněž se zdá, že předložená dokumentace splňuje i požadavky na údaje a informace stanovené v příloze III směrnice 91/414/EHS, pokud jde o jeden přípravek na ochranu rostlin, který obsahuje dotyčnou účinnou látku. V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS byla dokumentace následně příslušným žadatelem zaslána Komisi a ostatním členským státům a postoupena Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(4)

Toto rozhodnutí by mělo formálně na úrovni Společenství potvrdit, že uvedená dokumentace je považována v zásadě za vyhovující požadavkům na údaje a informace podle přílohy II a splňuje požadavky stanovené v příloze III směrnice 91/414/EHS alespoň pro jeden přípravek na ochranu rostlin obsahující dotyčnou účinnou látku.

(5)

Tímto rozhodnutím by nemělo být dotčeno právo Komise požádat žadatele, aby předložil další údaje nebo informace za účelem objasnění určitých bodů v dokumentaci.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,