1.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 229/1

(1)

Zajišťování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zdraví zvířat je jedním ze základních cílů potravinového práva, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (3). Uvedené nařízení rovněž zřídilo přístup založený na tom, že bezpečnost potravin musí být zajištěna od zemědělské produkce až po spotřebu, a označilo krmiva za citlivou fázi na začátku potravinového řetězce. Jedním ze základních cílů tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví.

(2)

Vzhledem k tomu, že většina materiálů používaných k výrobě krmiv jsou zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy, představuje výroba krmiv pro evropské zemědělské produkty významné odbytiště. Krmivo má navíc klíčový význam pro 5 milionů chovatelů hospodářských zvířat ve Společenství, protože se jedná o nejvýznamnější položku nákladů.

(3)

Krmiva mohou být ve formě krmných surovin, krmných směsí, doplňkových látek, premixů nebo medikovaných krmiv. Pravidla pro uvádění doplňkových látek na trh jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (4) a pro medikovaná krmiva ve směrnici Rady 90/167/EHS ze dne 26. března 1990, kterou se stanoví podmínky pro přípravu, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv ve Společenství (5).

(4)

Stávající právní předpisy týkající se oběhu a používání krmných surovin a krmných směsí, které zahrnují krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, konkrétně směrnici Rady 79/373/EHS ze dne 2. dubna 1979 o oběhu krmných směsí (6), směrnici Rady 93/74/EHS ze dne 13. září 1993 o krmivech určených ke zvláštním účelům výživy (7) („dietní krmiva“), směrnici Rady 96/25/ES ze dne 29. dubna 1996 o oběhu a užití krmných surovin (8) a směrnici Rady 82/471/EHS ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat (9) („bioproteiny“), je třeba aktualizovat a nahradit jediným nařízením. Pro zajištění srozumitelnosti by měly být zrušeny směrnice Rady 83/228/EHS ze dne 18. dubna 1983, kterou se stanoví hlavní zásady pro vyhodnocování určitých produktů používaných ve výživě zvířat (10), a směrnice Komise 80/511/EHS ze dne 2. května 1980, kterou se povoluje v určitých případech uvádět na trh krmné směsi v neuzavřených obalech nebo nádobách (11).

(5)

V důsledku zrušení směrnice 79/373/EHS tímto nařízením by měla být také zrušena směrnice Rady 93/113/ES ze dne 14. prosince 1993 o způsobu užití enzymů, mikroorganismů a přípravků z nich ve výživě zvířat a o jejich uvádění na trh (12). S ohledem na zrušení směrnice 79/373/EHS a vzhledem k tomu, že toto nařízení zahrnuje pravidla týkající se označování krmiv, která obsahují doplňkové látky, by se také měl zrušit článek 16 směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech (13), který zůstal v platnosti po zrušení směrnice 70/524/EHS nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Na rozdíl od potravin definovaných v nařízení (ES) č. 178/2002 nezahrnuje definice krmiva vodu. Navíc vzhledem k tomu, že voda se neuvádí na trh pro účely výživy zvířat, nemělo by toto nařízení obsahovat podmínky pro vodu používanou ve výživě zvířat. Mělo by se však vztahovat na krmiva, která jsou podávána ve vodě. Používání vody krmivářskými podniky upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (14), jež stanoví, že má být používána čistá voda, kdykoli je to nutné, pro předcházení kontaminaci, která by se mohla ukázat jako nebezpečná, a že voda používaná při výrobě krmiva má mít vhodnou jakost.

(7)

Vzhledem k riziku kontaminace krmivového a potravinového řetězce je vhodné, aby se toto nařízení uplatnilo na krmivo jak pro zvířata určená k produkci potravin, tak pro zvířata neurčená k produkci potravin, včetně volně žijících zvířat.

(8)

Povinnosti provozovatelů krmivářských podniků stanovené v nařízeních (ES) č. 178/2002 a (ES) č. 183/2005 by se měly použít obdobně na krmiva pro zvířata neurčená k produkci potravin.

(9)

Aby bylo zajištěno dodržování tohoto nařízení, měly by členské státy provádět úřední kontroly v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (15). Uvedené kontroly by se měly vztahovat nejen na údaje povinného, ale také dobrovolného označování. Aby bylo možné kontrolovat údaje o složení, měly by být stanoveny přípustné tolerance hodnot uvedených v označení.

(10)

Za účelem řízení rizik spojených s bezpečností krmiv by měl být do přílohy tohoto nařízení začleněn seznam materiálů, jejichž uvádění na trh pro účely výživy zvířat je zakázáno, v současnosti obsažený v rozhodnutí Komise 2004/217/ES (16), spolu se seznamem materiálů, jejichž uvádění na trh pro účely výživy zvířat je omezeno. Existence takové přílohy by se však neměla vykládat tak, že všechny produkty v ní neuvedené mohou být jako takové považovány za bezpečné.

(11)

Rozlišení mezi krmnými surovinami, doplňkovými látkami a dalšími produkty, jako jsou veterinární léčiva, má dopad na podmínky pro uvádění těchto produktů na trh. Krmné suroviny se v první řadě používají pro uspokojení potřeb zvířat, například potřeby energie, živin, minerálních látek nebo dietních vláknin. Kromě základních nutričních složek nejsou obvykle chemicky přesně vymezeny. Účinky, které lze odůvodnit vědeckým posouzením a které se týkají výhradně doplňkových látek nebo veterinárních léčiv, by měly být z objektivních použití krmných surovin vyloučeny. Je proto vhodné vypracovat nezávazné pokyny pro rozlišení mezi těmito druhy produktů. V řádně odůvodněných případech by měla mít Komise pravomoc objasnit, zda je určitý produkt pro účely tohoto nařízení krmivem.

(12)

Definice doplňkových krmiv ve směrnici 79/373/EHS vyvolala v různých členských státech problémy s uplatňováním. Za účelem uplatňování nařízení (ES) č. 183/2005 je vhodné vyjasnit rozdíl mezi doplňkovými krmivy a premixy.

(13)

Aby bylo možné uplatňovat právní předpisy jednotně, neměly by krmné suroviny a doplňková krmiva obsahovat doplňkové látky nad určitou úroveň. Avšak vysoce koncentrovaná krmiva, jako jsou lizy obsahující minerály, mohou být použita k přímému krmení, pokud jejich složení splňuje zvláštní účel výživy s ohledem na jeho příslušné určené užití. Podmínky pro použití takového krmiva by měly být uvedeny v označení, aby se zajistilo, že budou dodržena pravidla pro množství doplňkových látek v denní dávce.

(14)

Účelem směrnice 82/471/EHS je zlepšit ve Společenství zásobování krmivy používanými jako přímý nebo nepřímý zdroj proteinů. Uvedená směrnice vyžaduje, aby u veškerých možných bioproteinů proběhlo před uvedením na trh povolovací řízení. K dnešnímu dni však bylo uděleno pouze velmi málo nových povolení a nedostatek krmiv bohatých na proteiny je stále zjevný. Ukázalo se tedy, že obecný požadavek na udělení povolení před uvedením na trh je příliš přísný a že bezpečnostní rizika by namísto toho mohla být řešena zákazem rizikových produktů na základě dozoru nad trhem. V případech, kdy je výsledek posouzení rizika bioproteinu negativní, měly by být jeho oběh nebo používání zakázány. Proto by měl být zvláštní požadavek, aby u bioproteinů proběhlo obecně před uvedením na trh povolovací řízení, zrušen, v důsledku čehož bude systém bezpečnosti pro tyto produkty stejný jako pro všechny ostatní krmné suroviny. Stávající omezení a zákazy některých bioproteinů by tím neměly být dotčeny.

(15)

Ustanovení směrnice 93/74/EHS provedená směrnicí Komise 2008/38/ES ze dne 5. března 2008, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy (17), se osvědčila. Takto vytvořený seznam určených užití krmiv by měl být tudíž zachován a toto nařízení by mělo obsahovat ustanovení o jeho aktualizaci. K účinnosti a bezpečnosti takových krmiv by měl být konzultován zejména Evropský úřad pro bezpečnost potravin, existují-li na základě dostupných vědeckých a technologických informací důvody k přesvědčení, že užití konkrétního krmiva nemusí splňovat zvláštní účel výživy, k němuž je určeno, nebo může mít nepříznivé účinky na zdraví zvířat, zdraví lidí, životní prostředí nebo životní podmínky zvířat.

(16)

Pro účely používání tvrzení týkajících se krmiva by hlavním činitelem, na nějž je nutno brát zřetel, mělo být vědecké odůvodnění a provozovatelé krmivářských podniků by měli být schopni používání těchto tvrzení odůvodnit. Tvrzení může být vědecky odůvodněno tím, že se přihlédne ke všem dostupným vědeckým údajům a zváží se důkazy.

(17)

Označení slouží pro účely dodržování předpisů, sledovatelnosti a kontroly. Kromě toho by označení mělo poskytovat nezbytné informace kupujícím, aby mohli provést optimální výběr podle svých potřeb, a mělo by být důsledné, logické, transparentní a srozumitelné. Jelikož kupující, zejména chovatelé hospodářských zvířat, provádějí výběr nejen v místě prodeje, kde si mohou balení krmiva prohlédnout, musí se požadavky týkající se informací poskytnutých v označení vztahovat nejen na etikety na produktu, ale také na další způsoby komunikace mezi prodejcem a kupujícím. Uvedené požadavky by se měly vztahovat také na obchodní úpravu krmiv a související reklamu.

(18)

V označení se poskytují povinné i dobrovolné informace. Povinné informace by měly být spojením obecných požadavků na označování, zvláštních požadavků pro krmné suroviny nebo krmné směsi a doplňkových požadavků v případě dietních krmiv, kontaminovaných krmiv a krmiv pro zvířata v zájmovém chovu.

(19)

Stávající situace, pokud jde o chemické nečistoty pocházející z procesu výroby krmných surovin a z pomocných technických látek, je neuspokojivá. Aby se zajistila vysoká úroveň bezpečnosti krmiv, a tím i vysoká úroveň ochrany veřejného zdraví, jakož i větší transparentnost, je třeba přijmout ustanovení určující přijatelné úrovně chemických nečistot v souladu s osvědčenými postupy, jak stanoví nařízení (ES) č. 183/2005.

(20)

Zásada, že v označení musí být uvedeny pouze určité doplňkové látky, pokud jsou použity v krmných surovinách a krmných směsích, se osvědčila. Kategorizace vyplývající z nařízení (ES) č. 1831/2003 však vyžaduje aktualizaci a modernizaci v souvislosti se skutečností, že zejména majitelé zvířat v zájmovém chovu mohou být označením některých doplňkových látek uvedeni v omyl.

(21)

V důsledku krize související s bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) a dioxiny byla z podnětu Evropského parlamentu v roce 2002 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/2/ES ze dne 28. ledna 2002, kterou se mění směrnice Rady 79/373/EHS o oběhu krmných směsí (18), zavedena povinnost uvádět hmotnostní procentní podíly všech krmných surovin zapracovaných do krmných směsí. Vedle toho byla úroveň bezpečnosti potravin a krmiv výrazně zlepšena v důsledku přijetí nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 183/2005 a prováděcích opatření k nim, zejména díky tomu, že byl položen důraz na odpovědnost provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků, díky zdokonalení systému sledovatelnosti, zavedení principu analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) v krmivářských podnicích a vytvoření pokynů pro správnou hygienickou praxi v krmivářských podnicích. S ohledem na tyto pozitivní výsledky, které se odrážejí v oznámeních v rámci systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF), není povinnost uvádět hmotnostní procentní podíly všech krmných surovin zapracovaných do krmných směsí v označeních nadále nezbytná k tomu, aby se zajistila vysoká úroveň bezpečnosti krmiv, a tím i vysoká úroveň ochrany veřejného zdraví. Přesné procentní podíly však mohou být uváděny dobrovolně za účelem poskytování vhodných informací kupujícím. Kromě toho mají příslušné orgány přístup k informacím o přesných hmotnostních procentních podílech všech krmných surovin zapracovaných do krmných směsí, a proto by měly mít možnost v případě jakékoli naléhavé situace týkající se zdraví lidí či zvířat nebo životního prostředí a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (19) poskytnout kupujícím další informace.

(22)

Aby byl kupující řádně informován a nebyl uváděn v omyl, měl by se však přesný hmotnostní procentní podíl vyžadovat v případech, kdy je příslušná krmná surovina v označení krmné směsi zdůrazněna.

(23)

Uvedení krmných surovin zapracovaných do krmných směsí v sestupném pořadí podle hmotnosti již poskytuje důležité informace o složení. V některých případech, kdy není výrobce povinen údaje v označení uvádět, by měl být kupující oprávněn vyžádat si doplňkové informace. V těchto případech by měla být zachována odchylka ±15 % deklarované hodnoty.

(24)

Měla by být chráněna práva duševního vlastnictví výrobců. Při prosazování těchto práv duševního vlastnictví by se měla uplatňovat směrnice 2004/48/ES. Je třeba také uznat, že kvantitativní složení krmné směsi, na rozdíl od názvů v ní obsažených krmných surovin, je možné za určitých podmínek považovat za důvěrné informace, které je třeba chránit.

(25)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (20) neupravuje označování krmiv s nadměrným obsahem nežádoucích látek. Proto by měla být přijata ustanovení zaměřená na zajištění vhodného označování a řádné uplatňování zákazu ředění stanoveného v článku 5 uvedené směrnice do doby, než bude takové kontaminované krmivo detoxikováno v detoxikačním provozu schváleném v souladu s čl. 10 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 183/2005 nebo než bude vyčištěno.

(26)

Měly by být stanoveny odchylky od obecných požadavků na označování, pokud jejich uplatňování není nezbytné pro ochranu zdraví lidí nebo zvířat nebo zájmů spotřebitele a pokud by představovalo neúměrnou zátěž pro výrobce nebo provozovatele krmivářských podniků odpovědné za označování. Na základě zkušeností by takové odchylky měly být stanoveny zejména s ohledem na krmiva dodaná jedním zemědělcem druhému zemědělci za účelem použití v jeho hospodářství, pro malá množství, pro krmné směsi obsahující nejvýše tři krmné suroviny a pro směsi z celých zrn, semen a plodů rostlin.

(27)

Obecně by měly být krmné směsi uváděny na trh v uzavřených nádobách, ale měly by být stanoveny vhodné odchylky, pokud uplatňování tohoto požadavku není nezbytné k ochraně zdraví lidí či zvířat nebo zájmů spotřebitele a pokud by pro provozovatele krmivářských podniků představovalo nadměrnou zátěž.

(28)

Část B přílohy směrnice 96/25/ES a sloupce 2 až 4 přílohy směrnice 82/471/EHS obsahují seznamy s názvy, popisy a ustanoveními o označování pro některé krmné suroviny. Uvedené seznamy usnadňují výměnu informací o vlastnostech produktu mezi výrobcem a kupujícím. Zkušenosti se zapojením zúčastněných subjektů za účelem stanovení dobrovolných norem prostřednictvím pokynů Společenství v oblasti hygieny krmiv byly veskrze pozitivní. Vytvoření širšího seznamu zúčastněnými subjekty by mohlo být pružnější a lépe přizpůsobené informačním potřebám uživatele, než kdyby to provedl zákonodárce. Zúčastněné subjekty se mohou rozhodnout, kolik úsilí vynaloží, v závislosti na hodnotě seznamu krmných surovin. Je proto vhodné sestavit demonstrativní katalog krmných surovin, který budou provozovatelé krmivářských podniků používat dobrovolně, s výjimkou použití názvu krmné suroviny.

(29)

Současné seznamy krmných surovin obsažené v části B přílohy směrnice 96/25/ES a sloupcích 2 až 4 přílohy směrnice 82/471/EHS by měly představovat prvotní verzi Katalogu Společenství pro krmné suroviny. Tato prvotní verze by měla být následně doplněna na základě podnětů zúčastněných subjektů podle jejich zájmu, včetně doplnění o nově vyvíjené krmné suroviny.

(30)

V zájmu transparentnosti je vhodné, aby každá krmná surovina, která není uvedena v katalogu, byla oznámena zástupcům zúčastněných subjektů, jakmile je poprvé uvedena na trh.

(31)

Moderní označování usnadňuje existenci konkurenceschopného tržního prostředí, v němž dynamické, efektivní a inovační hospodářské subjekty mohou označování plně využít k prodeji svých produktů. S ohledem na vztah mezi podniky při uvádění krmiv pro hospodářská zvířata na trh a vztah mezi výrobcem a kupujícím krmiv pro zvířata v zájmovém chovu by kodexy správného označování pro tyto dvě oblasti mohly být užitečnými prostředky pro dosažení cílů moderního označování. Tyto kodexy by měly obsahovat ustanovení, která by umožnila kupujícímu informovanou volbu. Také by měly osobě odpovědné za označování poskytovat důležité pokyny o různých aspektech označování. Kodexy mohou sloužit k výkladu rámce pro dobrovolné označování nebo pro uvádění povinného označování. Kodexy by se měly používat dobrovolně s výjimkou případů, kdy je použití kodexu uvedeno v označení.

(32)

Zapojení všech dotčených subjektů je zásadním prvkem pro zajištění kvality a vhodnosti katalogu a kodexů správného označování. Aby mohla být posílena práva uživatelů na řádné informace, musí být zohledněny jejich zájmy. To může zajistit Komise schválením katalogu a kodexů za předpokladu, že jejich obsah je proveditelný a jsou vhodné ke splnění cílů tohoto nařízení.

(33)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(34)

Je nezbytné přechodné období, zejména s ohledem na krmiva plnící zvláštní účel výživy a s ohledem na přijatelnou úroveň chemických nečistot pocházejících z výrobního procesu a pomocných technických látek. Mělo by být povoleno uvádění stávajících zásob na trh až do jejich vyčerpání. Dále může být vhodné určit podmínky, za kterých je možné označovat krmivo podle tohoto nařízení ještě přede dnem jeho použitelnosti.

(35)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž harmonizace podmínek uvádění na trh a používání krmiv za účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti krmiv, a tím vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví, jakož i poskytování vhodných informací pro uživatele a spotřebitele a posílení účinného fungování vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(36)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (21).

(37)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změnám seznamu materiálů, jejichž použití pro účely výživy zvířat je omezeno nebo zakázáno, k povolování krmiv určených ke zvláštním účelům výživy, k vypracování seznamu kategorií označení krmných surovin pro zvířata neurčená k produkci potravin, s výjimkou kožešinových zvířat, k přijímání změn katalogu, který stanoví maximální obsah chemických nečistot, úrovně botanické čistoty nebo úrovně obsahu vlhkosti, anebo údaje nahrazující povinnou deklaraci, k přizpůsobování příloh v důsledku vědeckého a technologického vývoje a k přijímání přechodných opatření. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(38)

Z důvodů účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou v případě schvalování aktualizace seznamu určených užití zkráceny. Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít ke změně seznamu materiálů, jejichž uvádění na trh nebo použití pro účely výživy zvířat je omezeno nebo zakázáno, postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(39)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1831/2003 upravuje označování a balení doplňkových látek a premixů. Zejména uplatňování pravidel týkajících se premixů působilo odvětví a příslušným orgánům praktické problémy. Aby bylo označení premixů konzistentnější, měl by být uvedený článek změněn,

a)

směrnice 90/167/EHS;

b)

směrnice 2002/32/ES;

c)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (22);

d)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (23);

e)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (24);

f)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů (25);

g)

nařízení (ES) č. 1831/2003 a

h)

nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (26).

a)

definice „krmiva“, „krmivářského podniku“ a „uvádění na trh“ stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002;

b)

definice „doplňkové látky“, „premixu“, „pomocných technických látek“ a „denní krmné dávky“ stanovené v nařízení (ES) č. 1831/2003 a

c)

definice „provozu“ a „příslušného orgánu“ stanovené v nařízení (ES) č. 183/2005.

a)

„provozovatelem krmivářského podniku“ fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků tohoto nařízení v krmivářském podniku, který řídí;

b)

„krmením zvířat orální cestou“ perorální podávání krmiv do trávícího ústrojí zvířete s cílem uspokojit nutriční potřebu zvířete nebo udržet produktivitu obvykle zdravých zvířat;

c)

„zvířetem určeným k produkci potravin“ zvíře, které je krmeno, chováno nebo drženo pro produkci potravin pro lidskou spotřebu, včetně zvířat, která nejsou používána pro lidskou spotřebu, avšak náleží ke druhům, které jsou ve Společenství běžně používány pro lidskou spotřebu;

d)

„zvířetem neurčeným k produkci potravin“ zvíře krmené, chované nebo držené, avšak nepoužívané pro lidskou spotřebu, například kožešinová zvířata, zvířata v zájmovém chovu a zvířata držená v laboratořích, zoologických zahradách nebo cirkusech;

e)

„kožešinovým zvířetem“ zvíře krmené, chované nebo držené k výrobě kožešin a nepoužívané pro lidskou spotřebu, které není určeno k produkci potravin;

f)

„zvířetem v zájmovém chovu“ zvíře neurčené k produkci potravin náležející k druhu, který je ve Společenství krmen, chován nebo držen, avšak běžně nepoužíván pro lidskou spotřebu;

g)

„krmnými surovinami“ produkty rostlinného nebo živočišného původu, jejichž hlavním účelem je uspokojit nutriční potřebu zvířat, v přírodním stavu, čerstvé nebo konzervované, a výrobky získané jejich průmyslovým zpracováním, jakož i organické nebo anorganické látky, obsahující doplňkové látky či nikoliv, které jsou určeny ke krmení zvířat orální cestou, ať již jako takové, po zpracování, pro přípravu krmných směsí nebo jako nosiče do premixů;

h)

„krmnou směsí“ směs alespoň dvou krmných surovin, obsahující doplňkové látky či nikoliv, která je určena ke krmení zvířat orální cestou v podobě kompletního nebo doplňkového krmiva;

i)

„kompletním krmivem“ krmná směs, která vzhledem ke svému složení pokrývá denní krmnou dávku;

j)

„doplňkovým krmivem“ krmná směs, která má vysoký obsah určitých látek, ale vzhledem ke svému složení pokrývá denní krmnou dávku pouze tehdy, je-li použita v kombinaci s jinými krmivy;

k)

„minerálním krmivem“ doplňkové krmivo obsahující alespoň 40 % hrubého popela;

l)

„mléčnou krmnou směsí“ krmná směs podávaná v suchém stavu nebo po rozpuštění v předepsaném množství tekutiny, určená ke krmení mladých zvířat jako doplněk nebo náhrada postkolostrálního mléka anebo pro mladá zvířata, například pro krmení telat, jehňat nebo kůzlat určených k porážce;

m)

„nosičem“ látka, která se používá k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě doplňkové látky s cílem usnadnit manipulaci s ní, její aplikaci nebo použití, aniž přitom ovlivňuje její technologickou funkci a aniž vykazuje jakýkoli vlastní technologický účinek;

n)

„zvláštním účelem výživy“ účel uspokojení zvláštních nutričních potřeb zvířat, jejichž proces trávení, absorpce nebo metabolismus jsou nebo mohou být dočasně či nezvratně narušeny, a kterým tudíž může prospět požití krmiv odpovídajících jejich stavu;

o)

„krmivem určeným ke zvláštním účelům výživy“ krmivo, které může uspokojit zvláštní účel výživy z důvodu svého zvláštního složení nebo způsobu výroby, kterými se zřetelně odlišuje od běžného krmiva. Krmivo určené ke zvláštním účelům výživy nezahrnuje medikovaná krmiva ve smyslu směrnice 90/167/EHS;

p)

„kontaminovaným krmivem“ krmivo, které obsahuje nežádoucí látky s obsahem vyšším, než je přijatelné podle směrnice 2002/32/ES;

q)

„dobou minimální trvanlivosti“ doba, během níž osoba odpovědná za označování zaručuje, že si krmivo v náležitých skladovacích podmínkách uchová své deklarované vlastnosti; uvedena smí být pouze jedna doba minimální trvanlivosti krmiva jako celku a stanoví se na základě doby minimální trvanlivosti každé jednotlivé složky krmiva;

r)

„šarží“ nebo „partií“ identifikovatelné množství krmiva, které má vykazovat jednotné vlastnosti, jako je původ, druh, typ balení, balírna, dodavatel nebo označení; a v případě výrobního procesu jednotka vyrobeného množství z jednoho výrobního zařízení za použití jednotných výrobních parametrů nebo řada takových jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně a skladovány společně;

s)

„označením“ opatření krmiva jakýmikoli slovy, údaji, ochrannými známkami, obchodní značkou, vyobrazením nebo symbolem s umístěním této informace na jakémkoliv prostředku, který na takové krmivo odkazuje nebo ho provází, jako například na obalu, nádobě, sdělení, etiketě, dokladu, krčku, objímce nebo na internetu, a to i pro účely reklamy;

t)

„etiketou“ jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný způsob popisu, napsané, vytištěné, natištěné pomocí šablony, vyznačené, vyražené nebo vytlačené na obalu krmiva nebo na nádobě s krmivem nebo k nim připevněné, a

u)

„obchodní úpravou“ tvar, vzhled nebo balení a obalové materiály použité pro krmivo, způsob jeho úpravy a předkládání.

a)

je bezpečné a

b)

nemá přímý nepříznivý vliv na životní prostředí ani na životní podmínky zvířat.

a)

bylo nezávadné, pravé, nefalšované, vhodné pro daný účel a běžné obchodní jakosti a

b)

bylo označeno, zabaleno a obchodně upraveno v souladu s tímto nařízením a dalšími platnými právními předpisy Společenství.

a)

pokud jde o určené užití nebo vlastnosti krmiva, zejména povahu, způsob výroby nebo produkce, složení, množství, trvanlivost, druhy nebo kategorie zvířat, pro které je určeno, a jiné vlastnosti;

b)

tím, že přisuzují krmivu účinky nebo vlastnosti, které nemá, nebo vyvolávají představu, že má zvláštní vlastnosti, ačkoli ve skutečnosti mají tyto vlastnosti všechna podobná krmiva, nebo

c)

pokud jde o soulad označení s katalogem Společenství a kodexy Společenství uvedenými v článcích 24 a 25.

a)

tvrzení je objektivní, ověřitelné příslušnými orgány a srozumitelné pro uživatele krmiva a

b)

osoba odpovědná za označování poskytne na žádost příslušného orgánu vědecké odůvodnění pravdivosti tvrzení, a to buď tak, že odkáže na veřejně dostupné vědecké důkazy, nebo prostřednictvím doloženého podnikového výzkumu. Vědecké odůvodnění musí být k dispozici v okamžiku, kdy je krmivo uvedeno na trh. Kupující mají právo upozornit příslušný orgán na své pochybnosti o pravdivosti daného tvrzení. Jestliže se ukáže, že tvrzení není dostatečně podložené, považuje se označení s ohledem na dané tvrzení za klamavé pro účely článku 11. Má-li příslušný orgán pochybnosti, zda je pravdivost daného tvrzení vědecky odůvodněná, může tento problém předložit Komisi. Komise může přijmout rozhodnutí, případně po obdržení stanoviska úřadu, poradním postupem podle čl. 28 odst. 2.

a)

zabraňuje určitému onemocnění, zmírňuje ho nebo odstraňuje, s výjimkou kokcidiostatik a histomonostatik, jak je povoleno nařízením (ES) č. 1831/2003; toto písmeno se však nevztahuje na tvrzení týkající se nutriční nerovnováhy za předpokladu, že nejsou vztahována k patologickým příznakům;

b)

vykazuje zvláštní účel výživy, jak je stanoveno v seznamu určených užití podle článku 9, pokud nesplňuje požadavky v něm stanovené.

a)

druh krmiva: „krmná surovina“, „kompletní krmivo“ nebo „doplňkové krmivo“;

b)

jméno nebo obchodní firma a adresa provozovatele krmivářského podniku odpovědného za označování;

c)

je-li osobě odpovědné za označování přiděleno, schvalovací číslo provozu udělené v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1774/2002 v případě provozů povolených podle čl. 23 odst. 2 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1774/2002, podle článku 17 nařízení (ES) č. 1774/2002 nebo podle článku 10 nařízení (ES) č. 183/2005. Pokud má osoba odpovědná za označování několik schvalovacích čísel, použije číslo udělené v souladu s nařízením (ES) č. 183/2005;

d)

referenční číslo šarže nebo partie;

e)

u pevných produktů čistá hmotnost a u tekutých produktů čistá hmotnost nebo čistý objem;

f)

seznam doplňkových látek uvedený pod záhlavím „doplňkové látky“ v souladu s kapitolou I přílohy VI nebo popřípadě přílohy VII, aniž jsou dotčena ustanovení o označení podle právního předpisu, kterým se příslušná doplňková látka povoluje, a

g)

obsah vlhkosti v souladu s bodem 6 přílohy I.

a)

název krmné suroviny; název se používá v souladu s čl. 24 odst. 5, a

b)

povinnou deklaraci odpovídající příslušné kategorii, jak je uvedeno v seznamu v příloze V; povinná deklarace může být nahrazena údaji stanovenými v katalogu Společenství uvedeném v článku 24, které se vztahují k jednotlivým krmným surovinám příslušné kategorie.

a)

druhy nebo kategorie zvířat, pro které je krmivo určeno, jestliže příslušné doplňkové látky nebyly povoleny pro všechny druhy zvířat nebo byly povoleny, avšak s maximálními limity pro některé druhy;

b)

návod ke správnému použití v souladu s bodem 4 přílohy II v případě, že je stanoven maximální obsah dané doplňkové látky, a

c)

dobu minimální trvanlivosti u jiných než technologických doplňkových látek.

a)

druhy nebo kategorie zvířat, kterým je krmná směs určena;

b)

návod ke správnému použití s uvedením účelu, k němuž je krmivo určeno; tento návod musí být v souladu s bodem 4 přílohy II, pokud se na něj uvedený bod vztahuje;

c)

v případech, kdy výrobce není osobou odpovědnou za označování:

d)

dobu minimální trvanlivosti v souladu s těmito požadavky:

Pokud je v označení uvedeno datum výroby, může být toto datum označující dobu minimální trvanlivosti uvedeno také jako „… (lhůta ve dnech nebo měsících) od data výroby“;

e)

seznam krmných surovin, z nichž je krmivo složeno, pod záhlavím „složení“, v němž je uveden název každé krmné suroviny v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. a) a jsou vyjmenovány uvedené krmné suroviny v sestupném pořadí podle hmotnosti vypočítané na základě obsahu vlhkosti v krmné směsi; uvedený seznam může obsahovat hmotnostní procentní podíly, a

f)

povinné deklarace stanovené v kapitole II přílohy VI nebo popřípadě přílohy VII.

a)

uvádí se název a hmotnostní procentní podíl krmné suroviny, pokud je její přítomnost zdůrazněna v označení slovy, obrázky nebo graficky;

b)

nejsou-li hmotnostní procentní podíly krmných surovin obsažených v krmné směsi pro zvířata určená k produkci potravin uvedeny v označení, poskytne osoba odpovědná za označování kupujícímu na požádání informace o kvantitativním složení s odchylkou ± 15 % od hodnoty podle receptury krmiva, aniž je dotčena směrnice 2004/48/ES, a

c)

je-li krmná směs určena pro zvířata neurčená k produkci potravin, s výjimkou kožešinových zvířat, může se uvedení specifického názvu krmné suroviny nahradit názvem kategorie, do které krmné suroviny patří.

a)

upřesňující výraz „dietní“, výhradně v případě krmiva určeného ke zvláštním účelům výživy, vedle názvu krmiva podle čl. 15 písm. a);

b)

údaje předepsané pro příslušné určené užití ve sloupcích 1 až 6 seznamu určených užití podle článku 9 a

c)

údaj o tom, že by před použitím krmiva nebo před prodloužením jeho doby použití mělo být vyžádáno vyjádření odborníka na výživu nebo veterinárního lékaře.

a)

o doplňkových látkách obsažených v krmivu pro zvířata v zájmovém chovu a

b)

o krmných surovinách v něm obsažených, které jsou označeny podle kategorií, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 písm. c).

a)

krmné suroviny;

b)

krmné směsi získané výhradně mícháním zrn nebo celých plodů;

c)

dodávky mezi výrobci krmných směsí;

d)

dodávky krmných směsí od výrobce přímo uživateli krmiva;

e)

dodávky od výrobců krmných směsí balírnám;

f)

množství krmných směsí určených konečnému uživateli, jejichž hmotnost nepřesahuje 50 kg a které se odebírají přímo z uzavřeného obalu nebo z uzavřené nádoby, a

g)

krmné bloky nebo lizy.

a)

název;

b)

identifikační číslo;

c)

popis krmné suroviny, případně včetně informací o výrobním procesu;

d)

údaje nahrazující povinnou deklaraci pro účely čl. 16 odst. 1 písm. b) a

e)

glosář s definicemi různých postupů a použitých technických výrazů.

a)

po konzultaci s jinými dotčenými stranami, jako jsou uživatelé krmiv;

b)

ve spolupráci s příslušnými orgány členských států a popřípadě s úřadem;

c)

s přihlédnutím k příslušným zkušenostem ze stanovisek vydaných úřadem a k vědeckému nebo technologickému vývoji.

a)

byla vypracována v souladu s odstavcem 1;

b)

jejich obsah může být použit v odvětvích, kterých se týkají, v celém Společenství a

c)

jsou vhodná pro splnění cílů tohoto nařízení.

1)

Odstavec 1 se mění takto:

2)

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Vedle informací uvedených v odstavci 1 musí obal nebo nádoba s doplňkovou látkou patřící do funkční skupiny uvedené v příloze III nebo s premixem obsahujícím doplňkovou látku patřící do funkční skupiny uvedené v příloze III obsahovat viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné informace stanovené v uvedené příloze.“

3)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   V případě premixů musí být na etiketě uvedeno slovo „premix“. V případě krmných surovin musí být uvedeny nosiče, v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv (29), a pokud je jako nosič používána voda, musí být uveden obsah vlhkosti v premixu. U každého premixu jako celku může být uvedena pouze jedna doba minimální trvanlivosti, stanovená na základě dob minimální trvanlivosti jednotlivých složek krmiva.

1.9.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 229/29