ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2009.213.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 213

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
18. srpna 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 749/2009 ze dne 17. srpna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 750/2009 ze dne 17. srpna 2009, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009

3

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 751/2009 ze dne 17. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 745/2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. srpna 2009

5

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 752/2009 ze dne 17. srpna 2009 o zapsání názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Batata doce de Aljezur (CHZO))

8

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise 2009/108/ES ze dne 17. srpna 2009, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/24/ES o některých konstrukčních částech a vlastnostech dvoukolových a tříkolových motorových vozidel ( 1 )

10

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2009/616/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 17. srpna 2009 o nezařazení ropného oleje CAS 92062-35-6 do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku (oznámeno pod číslem K(2009) 6303)  ( 1 )

26

 

 

2009/617/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 17. srpna 2009 o nezařazení parafinového oleje CAS 64742-54-7 do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku (oznámeno pod číslem K(2009) 6305)  ( 1 )

28

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

18.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 213/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 749/2009

ze dne 17. srpna 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MK

29,6

XS

21,6

ZZ

25,6

0707 00 05

MK

29,2

TR

101,7

ZZ

65,5

0709 90 70

TR

104,4

ZZ

104,4

0805 50 10

AR

75,2

UY

84,5

ZA

58,0

ZZ

72,6

0806 10 10

EG

152,2

IL

133,8

MA

141,6

TR

138,1

US

170,2

ZA

147,9

ZZ

147,3

0808 10 80

AR

112,7

BR

63,2

CL

83,6

NZ

83,8

US

87,1

ZA

77,1

ZZ

84,6

0808 20 50

AR

104,5

CN

60,2

TR

135,4

ZA

92,6

ZZ

98,2

0809 30

TR

129,0

ZZ

129,0

0809 40 05

IL

107,7

ZZ

107,7


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


18.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 213/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 750/2009

ze dne 17. srpna 2009,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2008/2009 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 945/2008 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 746/2009 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 258, 26.9.2008, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 212, 15.8.2009, s. 8.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 18. srpna 2009

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

37,14

0,14

1701 11 90 (1)

37,14

3,76

1701 12 10 (1)

37,14

0,01

1701 12 90 (1)

37,14

3,47

1701 91 00 (2)

38,65

5,91

1701 99 10 (2)

38,65

2,74

1701 99 90 (2)

38,65

2,74

1702 90 95 (3)

0,39

0,29


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


18.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 213/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 751/2009

ze dne 17. srpna 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 745/2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. srpna 2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 16. srpna 2009 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 745/2009 (3).

(2)

Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 745/2009.

(3)

Nařízení (ES) č. 745/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I a II nařízení (ES) č. 745/2009 se nahrazují přílohami tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 18. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.

(3)  Úř. věst. L 212, 15.8.2009, s. 5.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 18. srpna 2009

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

0,00

střední jakosti

0,00

nízké jakosti

12,83

1001 90 91

PŠENICE obecná, k setí

0,00

ex 1001 90 99

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 00 00

ŽITO

78,15

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

32,13

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo (2)

32,13

1007 00 90

zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí

83,14


(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

14.8.2009

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)

Ječmen

Burza

Minnéapolis

Chicago

Kotace

164,94

92,62

Cena FOB USA

156,53

146,53

126,53

61,21

Prémie – Záliv

17,50

Prémie – Velká jezera

6,28

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

18,19 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

17,66 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).


18.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 213/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 752/2009

ze dne 17. srpna 2009

o zapsání názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Batata doce de Aljezur (CHZO))

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 a podle čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení byla žádost Portugalska o zapsání názvu „Batata doce de Aljezur“ zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 324, 19.12.2008, s. 31.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.6   Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

PORTUGALSKO

Batata doce de Aljezur (CHZO)


SMĚRNICE

18.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 213/10


SMĚRNICE KOMISE 2009/108/ES

ze dne 17. srpna 2009,

kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/24/ES o některých konstrukčních částech a vlastnostech dvoukolových a tříkolových motorových vozidel

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS (1), a zejména na článek 17 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/24/ES ze dne 17. června 1997 o některých konstrukčních částech a vlastnostech dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (2) je jednou ze samostatných směrnic pro účely postupu ES schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel stanoveného směrnicí 2002/24/ES.

(2)

Ve snaze přihlédnout ke zvláštnímu chování hybridních vozidel je třeba upravit postup zkoušky pro schvalování typu používaný pro měření plynných znečišťujících látek z dvoukolových a tříkolových vozidel. Za tímto účelem je vhodné přijmout postup podobný postupu používanému v předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 83 o emisích znečišťujících látek podle požadavků na motorové palivo.

(3)

Aby bylo zajištěno, že hybridní vozidla splňují mezní hodnoty hluku stanovené ve směrnici 97/24/ES ve všech provozních režimech, je rovněž nezbytné upravit postup zkoušky pro schvalování typu používaný k měření hluku podle směrnice 97/24/ES.

(4)

Směrnice 97/24/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování technickému pokroku,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 97/24/ES se mění takto:

1)

Kapitola 5 příloha II směrnice 97/24/ES se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

2)

Kapitola 9 příloha III směrnice 97/24/ES se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

3)

Kapitola 9 příloha IV směrnice 97/24/ES se mění v souladu s přílohou III této směrnice.

Článek 2

1.   S účinkem od 1. května 2010 nesmí členské státy odmítnout udělit ES schválení typu nebo zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu dvoukolových a tříkolových vozidel, která jsou v souladu se směrnicí 97/24/ES ve znění této směrnice, z důvodů souvisejících s opatřeními proti znečišťování ovzduší nebo emisím hluku.

2.   S účinkem od 1. května 2010 musí členské státy odmítnout udělit ES schválení nového typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, která nejsou v souladu se směrnicí 97/24/ES ve znění této směrnice, z důvodů souvisejících s opatřeními proti znečišťování ovzduší nebo emisím hluku.

Článek 3

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. dubna 2010. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 17. srpna 2009.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 124, 9.5.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 226, 18.8.1997, s. 1.


PŘÍLOHA I

ZMĚNA KAPITOLY 5 PŘÍLOHY II SMĚRNICE 97/24/ES

Kapitola 5 příloha II směrnice 97/24/ES se mění takto:

1)

Doplňuje se nový bod 1.10, který zní:

„1.10

‚Hybridním elektrickým vozidlem‘ se rozumí motocykl, tříkolka nebo čtyřkolka, jež využívá pro mechanický pohon energii z obou těchto zdrojů akumulované energie umístěných ve vozidle:

a)

použitelné palivo;

b)

zásobník elektrické energie.“

2)

Doplňuje se nový bod 2.2.1.3, který zní:

„2.2.1.3

V případě hybridního elektrického vozidla platí dodatek 3.“

3)

Doplňuje se nový dodatek 3, který zní:

Dodatek 3

Postup zkoušky emisí u hybridních elektrických motocyklů, motorových tříkolek a čtyřkolek

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha obsahuje zvláštní ustanovení, pokud jde o schválení typu hybridních elektrických vozidel.

2.   KATEGORIE HYBRIDNÍCH ELEKTRICKÝCH VOZIDEL

Nabíjení vozidla

Externí nabíjení (1)

(OVC)

Jiné než externí nabíjení (2)

(NOVC)

Přepínač pracovního režimu

nepřítomen

přítomen

nepřítomen

přítomen

3.   METODY ZKOUŠKY TYPU I

V případě zkoušky typu I se hybridní elektrické motocykly nebo motorové tříkolky testují v souladu s příslušným zkušebním postupem (dodatek 1 nebo dodatek 1a), jak je stanoveno v příloze II bodu 2.2.1.1.5. Pro každou zkušební podmínku musí výsledek zkoušky emisí splňovat mezní hodnoty specifikované v příloze II bodu 2.2.1.1.5.

3.1   Hybridní elektrické vozidlo s externím nabíjením (OVC HEV) bez přepínače pracovního režimu

3.1.1   Provádějí se dvě zkoušky za dále uvedených podmínek:

 

Podmínka A: zkouška se provádí s plně nabitým zásobníkem elektrické energie.

 

Podmínka B: zkouška se provádí se zásobníkem energie s minimálním stavem nabití (maximální vybití kapacity).

Profil stavu nabití (SOC) zásobníku elektrické energie v průběhu různých fází zkoušky typu I se udává v poddodatku 3.

3.1.2   Podmínka A

3.1.2.1   Postup je zahájen vybitím jízdou

a)

při konstantní rychlosti 50 km/h do doby, kdy se nastartuje motor hybridního elektrického vozidla (HEV), který spotřebovává palivo, nebo

b)

pokud není vozidlo schopno dosáhnout konstantní rychlosti 50 km/h bez nastartování motoru spotřebovávajícího palivo, sníží se rychlost tak, aby vozidlo bylo schopno jízdy po definovanou dobu/vzdálenost při nižší konstantní rychlosti, při které motor spotřebovávající palivo ještě nestartuje (je třeba dohodnout mezi technickou zkušebnou a výrobcem), nebo

c)

podle doporučení výrobce.

Motor spotřebovávající palivo se zastaví do 10 sekund po automatickém nastartování.

3.1.2.2   Stabilizace vozidla

3.1.2.2.1   Před zkouškou se vozidlo odstaví v místnosti s relativně ustálenou teplotou od 293 K do 303 K (od 20 °C do 30 °C). Tato stabilizace musí trvat nejméně šest hodin a pokračovat po dobu, než teplota motorového oleje a případné chladicí kapaliny dosáhne teploty místnosti ± 2 K a dokud se plně nenabije zásobník elektrické energie v důsledku nabíjení uvedeného v bodu 3.1.2.2.2.

3.1.2.2.2   V průběhu odstavení vozidla se zásobník elektrické energie nabíjí s využitím postupu normálního nočního nabíjení popsaného v poddodatku 2 bodu 4.1.2.

3.1.2.3   Zkušební postup

3.1.2.3.1   Vozidlo se nastartuje pomocí prostředků, které má řidič běžně k dispozici. První cyklus začíná okamžikem zahájení postupu nastartování vozidla.

3.1.2.3.2   Lze použít zkušební postupy definované buď v bodu 3.1.2.3.2.1, nebo v bodu 3.1.2.3.2.2.

3.1.2.3.2.1   Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a končí podle definice v příslušném zkušebním postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a) (konec odběru (ES)).

3.1.2.3.2.2   Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a pokračuje po dobu několika opakování zkušebních cyklů. Končí dokončením závěrečné periody volnoběhu, kdy zásobník elektrické energie dosáhne stavu minimálního nabití v souladu s níže definovaným kritériem (konec odběru vzorků (ES)).

Elektrická bilance Q (Ah) měřená s použitím postupu uvedeného v poddodatku 1 se používá ke stanovení, kdy zásobník elektrické energie dosáhl stavu minimálního nabití.

Stav minimálního nabití zásobníku elektrické energie se ve zkušebním cyklu N považuje za dosažený, pokud elektrická bilance během zkušebního cyklu N + 1 není vyšší než 3 % vybití, vyjádřené jako procento nominální kapacity zásobníku energie (v Ah) ve stavu maximálního nabití.

Na žádost výrobce mohou být provedeny další zkušební cykly a jejich výsledky mohou být zahrnuty do výpočtů popsaných v bodech 3.1.2.3.5 a 3.1.2.3.6, pokud elektrická bilance v případě každého dalšího zkušebního cyklu ukáže menší vybití zásobníku elektrické energie než v předcházejícím cyklu.

Mezi jednotlivými cykly je dovolena perioda odstavení vozidla za tepla v délce do 10 minut.

3.1.2.3.3   Vozidlo je provozováno podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

3.1.2.3.4   Výfukové plyny se analyzují podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

3.1.2.3.5   Výsledky zkoušky kombinovaného cyklu podle podmínky A se zaznamenávají v m1. V případě zkoušení podle bodu 3.1.2.3.2.1, m1 vyjadřuje výsledky v gramech za jediný zkušební cyklus. V případě zkoušení podle bodu 3.1.2.3.2.2, m1 vyjadřuje v gramech součet výsledků za N zkušebních cyklů.

Formula

3.1.2.3.6   Průměrná hmotnostní emise v g/km každé znečišťující látky se podle podmínky A vypočítá jako (M1)

M1 = m1/Dtest1

přičemž Dtest1 jsou skutečně ujeté vzdálenosti při zkoušce podle podmínky A.

3.1.3   Podmínka B

3.1.3.1   Stabilizace vozidla

3.1.3.1.1   Zásobník elektrické energie vozidla se vybije podle bodu 3.1.2.1.

3.1.3.1.2   Před zkouškou se vozidlo odstaví v místnosti s relativně ustálenou teplotou od 293 K do 303 K (od 20 °C do 30 °C). Tato stabilizace musí trvat nejméně šest hodin a pokračovat po dobu, než teplota motorového oleje a případné chladicí kapaliny dosáhne teploty místnosti ± 2 K.

3.1.3.2   Zkušební postup

3.1.3.2.1   Vozidlo se nastartuje pomocí prostředků, které má řidič běžně k dispozici. První cyklus začíná v okamžiku zahájení postupu nastartování vozidla.

3.1.3.2.2   Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a končí podle definice v příslušném zkušebním postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a) (konec odběru (ES)).

3.1.3.2.3   Vozidlo je provozováno podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

3.1.3.2.4   Výfukové plyny se analyzují podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

3.1.3.2.5   Výsledky zkoušky kombinovaného cyklu podle podmínky B se zaznamenávají v m2.

3.1.3.2.6   Průměrná emise v g/km každé znečišťující látky se podle podmínky B vypočítá jako (M2)

M2 = m2/Dtest2

přičemž Dtest2 jsou skutečně ujeté vzdálenosti při zkoušce podle podmínky B.

3.1.4   Výsledky zkoušek

3.1.4.1   V případě zkoušení podle bodu 3.1.2.3.2.1 se vážené hodnoty spotřeby vypočítají takto:

M = (De · M1 + Dav · M2)/(De + Dav)

kde:

M

=

hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr

M1

=

průměrná hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr s plně nabitým zásobníkem elektrické energie

M2

=

průměrná hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr se zásobníkem elektrické energie ve stavu minimálního nabití (maximálního vybití kapacity)

De

=

akční dosah vozidla na elektřinu v souladu s postupem popsaným v poddodatku 2

Dav

=

uvažovaná průměrná vzdálenost vozidla provozovaného podle podmínky B v období mezi dvěma nabitími zásobníku energie:

4 km pro motocykl kategorie 1 (kapacita motoru < 150 cc),

6 km pro motocykl kategorie 2 (kapacita motoru ≥ 150 cc, Vmax < 130 km/h),

10 km pro motocykl kategorie 3 (kapacita motoru ≥ 150 cc, Vmax > 130 km/h).

3.1.4.2   V případě zkoušení podle bodu 3.1.2.3.2.2 se vážené hodnoty spotřeby vypočítají takto:

M = (Dovc · M1 + Dav · M2)/(Dovc + Dav)

kde:

M

=

hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr

M1

=

průměrná hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr s plně nabitým zásobníkem elektrické energie

M2

=

průměrná hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr se zásobníkem elektrické energie ve stavu minimálního nabití (maximálního vybití kapacity)

Dovc

=

akční dosah vozidla OVC v souladu s postupem popsaným v poddodatku 2

Dav

=

uvažovaná průměrná vzdálenost vozidla provozovaného podle podmínky B v období mezi dvěma nabitími zásobníku energie:

4 km pro motocykl kategorie 1 (kapacita motoru < 150 cc),

6 km pro motocykl kategorie 2 (kapacita motoru ≥ 150 cc, Vmax < 130 km/h),

10 km pro motocykl kategorie 3 (kapacita motoru ≥ 150 cc, Vmax > 130 km/h).

3.2   Hybridní elektrické vozidlo s externím nabíjením (OVC) s přepínačem pracovního režimu

3.2.1   Provádějí se dvě zkoušky za dále uvedených podmínek:

3.2.1.1   Podmínka A: zkouška se provádí s plně nabitým zásobníkem elektrické energie.

3.2.1.2   Podmínka B: zkouška se provádí se zásobníkem energie s minimálním stavem nabití (maximální vybití kapacity).

3.2.1.3   Přepínač pracovního režimu musí být přepnut podle následující tabulky:

Dostupné provozní režimy

Výhradně elektrický

Hybridní (3)

Výhradně se spotřebou

Hybridní (3)

Výhradně elektrický

Výhradně se spotřebou paliva

Hybridní (3)

Hybridní provozní režim n

Hybridní provozní režim m

Poloha přepínače pracovního režimu podle podmínky A (stav maximálního nabití)

Hybridní (3)

Hybridní (3)

Hybridní (3)

Hybridní režim s maximální spotřebou elektřiny (4)

Poloha přepínače pracovního režimu podle podmínky B (stav minimálního nabití)

Hybridní (3)

Se spotřebou paliva

Se spotřebou paliva

Hybridní režim s maximální spotřebou paliva (5)

3.2.2   Podmínka A

3.2.2.1   Pokud je akční dosah na výhradně elektřinu u vozidla vyšší než jeden dokončený cyklus, lze na žádost výrobce a se souhlasem technické zkušebny zkoušku typu I provést ve výhradně elektrickém režimu. Hodnota m1 v bodu 3.2.2.4.5 se v tomto případě rovná 0.

3.2.2.2   Postup začíná vybitím zásobníku elektrické energie vozidla jízdou.

3.2.2.2.1   Pokud je vozidlo vybaveno výhradně elektrickým režimem, je vybití zásobníku elektrické energie dosaženo jízdou vozidla s přepínačem režimu v poloze výhradně elektrického režimu (na zkušební dráze, na vozidlovém dynamometru atd.) při konstantní rychlosti rovnající se 70 % ± 5 % maximální rychlosti uvedené výrobcem. Vybíjení se ukončí jakoukoli z těchto situací:

a)

pokud vozidlo není schopné jízdy rychlostí, která se rovná 65 % maximální rychlosti;

b)

pokud běžné palubní přístroje dávají řidiči výzvu k zastavení vozidla;

c)

po ujetí vzdálenosti 100 kilometrů.

3.2.2.2.2   Pokud vozidlo není vybaveno výhradně elektrickým režimem, je vybití zásobníku elektrické energie dosaženo jízdou vozidla:

a)

při konstantní rychlosti 50 km/h nebo při maximální rychlosti vozidla ve výhradně elektrickém režimu do doby, kdy se nastartuje motor hybridního elektrického vozidla, který spotřebovává palivo, nebo

b)

pokud není vozidlo schopno dosáhnout konstantní rychlosti 50 km/h bez nastartování motoru spotřebovávajícího palivo, sníží se rychlost tak, aby vozidlo bylo schopno jízdy po definovanou dobu/vzdálenost při nižší konstantní rychlosti, při které motor spotřebovávající palivo ještě nestartuje (je třeba dohodnout mezi technickou zkušebnou a výrobcem), nebo

c)

podle doporučení výrobce.

Motor spotřebovávající palivo se zastaví do 10 sekund po automatickém nastartování.

3.2.2.3   Stabilizace vozidla

3.2.2.3.1   Před zkouškou se vozidlo odstaví v místnosti s relativně ustálenou teplotou od 293 K do 303 K (od 20 °C do 30 °C). Tato stabilizace musí trvat nejméně šest hodin a pokračovat po dobu, než teplota motorového oleje a případné chladicí kapaliny dosáhne teploty místnosti ± 2 K a dokud se plně nenabije zásobník elektrické energie v důsledku nabíjení uvedeného v bodu 3.2.2.3.2.

3.2.2.3.2   V průběhu odstavení vozidla se zásobník elektrické energie nabíjí s využitím postupu normálního nočního nabíjení, jak je definováno v poddodatku 2 bodu 4.1.2.

3.2.2.4   Zkušební postup

3.2.2.4.1   Vozidlo se nastartuje pomocí prostředků, které má řidič běžně k dispozici. První cyklus začíná v okamžiku zahájení postupu nastartování vozidla.

3.2.2.4.2   Lze použít postupy zkoušek definované buď v bodu 3.2.2.4.2.1, nebo v bodu 3.2.2.4.2.2.

3.2.2.4.2.1   Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a končí podle definice v příslušném zkušebním postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a) (konec odběru (ES)).

3.2.2.4.2.2   Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a pokračuje po dobu několika opakování zkušebních cyklů. Končí dokončením závěrečné periody volnoběhu, kdy zásobník elektrické energie dosáhne stavu minimálního nabití v souladu s níže definovaným kritériem (konec odběru vzorků (ES)).

Elektrická bilance Q (Ah) měřená s použitím postupu uvedeného v poddodatku 1 tohoto dodatku se používá ke stanovení, kdy zásobník elektrické energie dosáhl stavu minimálního nabití.

Stav minimálního nabití zásobníku energie se ve zkušebním cyklu N považuje za dosažený, pokud elektrická bilance během zkušebního cyklu N + 1 není vyšší než 3 % vybití, vyjádřené jako procento nominální kapacity zásobníku elektrické energie (v Ah) ve stavu maximálního nabití.

Na žádost výrobce mohou být provedeny další zkušební cykly a jejich výsledky mohou být zahrnuty do výpočtů v bodech 3.2.2.4.5 a 3.2.2.4.6, pokud elektrická bilance v případě každého dalšího zkušebního cyklu ukáže menší vybití zásobníku elektrické energie než v předcházejícím cyklu.

Mezi jednotlivými cykly je dovolena perioda odstavení vozidla za tepla v délce 10 minut.

3.2.2.4.3   Vozidlo je provozováno podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

3.2.2.4.4   Výfukové plyny se analyzují podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

3.2.2.4.5   Výsledky zkoušky kombinovaného cyklu podle podmínky A se zaznamenávají v m1. V případě zkoušení podle bodu 3.2.2.4.2.1, m1 jednoduše vyjadřuje výsledky v gramech za jediný zkušební cyklus. V případě zkoušení podle bodu 3.2.2.4.2.2, m1 vyjadřuje v gramech součet výsledků za N zkušebních cyklů.

Formula

3.2.2.4.6   Průměrná hmotností emise v g/km každé znečišťující látky se podle podmínky A vypočítá jako (M1)

M1 = m1/Dtest1

přičemž Dtest1 jsou skutečně ujeté vzdálenosti při zkoušce podle podmínky A.

3.2.3   Podmínka B

3.2.3.1   V případě, že je vozidlo schopno provozu v různých hybridních režimech (například: sportovní, ekonomický, městský, mimoměstský), musí být přepínač pracovního režimu přepnut tak, aby bylo vozidlo provozováno v hybridním režimu s nejvyšší spotřebou paliva (viz bod 3.2.1.3 výše, poznámka 3).

3.2.3.2   Stabilizace vozidla

3.2.3.2.1   Zásobník elektrické energie vozidla se vybije podle bodu 3.2.2.2.

3.2.3.2.2   Před zkouškou se vozidlo odstaví v místnosti s relativně ustálenou teplotou od 293 K do 303 K (od 20 °C do 30 °C). Tato stabilizace musí trvat nejméně šest hodin a pokračovat po dobu, než teplota motorového oleje a případné chladicí kapaliny dosáhne teploty místnosti ± 2 K.

3.2.3.3   Postup zkoušky

3.2.3.3.1   Vozidlo se nastartuje pomocí prostředků, které má řidič běžně k dispozici. První cyklus začíná v okamžiku zahájení postupu nastartování vozidla.

3.2.3.3.2   Odběr vzorků začíná (BS) před zahájením postupu nastartování vozidla nebo v jeho průběhu a končí podle definice v příslušném zkušebním postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a) (konec odběru (ES)).

3.2.3.3.3   Vozidlo je provozováno podle příslušného postupu zkoušky (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

3.2.3.3.4   Výfukové plyny se analyzují podle příslušného postupu zkoušky (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

3.2.3.3.5   Výsledky kombinovaného cyklu podle podmínky B se zaznamenávají v m2.

3.2.3.3.6   Průměrná emise v g/km každé znečišťující látky se podle podmínky B vypočítá jako (M2)

M2 = m2/Dtest2

přičemž Dtest2 jsou skutečně ujeté vzdálenosti při zkoušce provedené podle podmínky B.

3.2.4   Výsledky zkoušek

3.2.4.1   V případě zkoušení v souladu s bodem 3.2.2.4.2.1 se vážené hodnoty spotřeby vypočítají takto:

M = (De · M1 + Dav · M2)/(De + Dav)

kde:

M

=

hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr

M1

=

průměrná hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr s plně nabitým zásobníkem elektrické energie

M2

=

průměrná hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr se zásobníkem elektrické energie ve stavu minimálního nabití (maximálního vybití kapacity)

De

=

akční dosah vozidla na elektřinu v souladu s postupem popsaným v poddodatku 2

Dav

=

uvažovaná průměrná vzdálenost vozidla provozovaného podle podmínky B v období mezi dvěma nabitími zásobníku elektrické energie:

4 km pro motocykl kategorie 1 (kapacita motoru < 150 cc),

6 km pro motocykl kategorie 2 (kapacita motoru ≥ 150 cc, Vmax < 130 km/h),

10 km pro motocykl kategorie 3 (kapacita motoru ≥ 150 cc, Vmax > 130 km/h).

3.2.4.2   V případě zkoušení v souladu s bodem 3.2.2.4.2.2 se vážené hodnoty spotřeby vypočítají takto:

M = (Dovc · M1 + Dav · M2)/(Dovc + Dav)

kde:

M

=

hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr

M1

=

průměrná hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr s plně nabitým zásobníkem elektrické energie vypočítaná v bodu 3.1.2.3.6

M2

=

průměrná hmotnostní emise znečišťující látky v gramech na kilometr se zásobníkem elektrické energie ve stavu minimálního nabití (maximálního vybití kapacity) vypočítaná v bodu 3.2.3.3.6

Dovc

=

akční dosah OVC vozidla podle postupu popsaného v poddodatku 2

Dav

=

uvažovaná průměrná vzdálenost vozidla provozovaného podle podmínky B v období mezi dvěma nabitími zásobníku elektrické energie:

4 km pro motocykl kategorie 1 (kapacita motoru < 150 cc),

6 km pro motocykl kategorie 2 (kapacita motoru ≥ 150 cc, Vmax < 130 km/h),

10 km pro motocykl kategorie 3 (kapacita motoru ≥ 150 cc, Vmax > 130 km/h).

3.3   Hybridní elektrické vozidlo s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV) bez přepínače pracovního režimu

3.3.1   Hybridní elektrická vozidla s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV) bez přepínače pracovního režimu v hybridním režimu se zkouší v souladu s kapitolou 5 přílohou I.

3.3.2   Vozidlo je provozováno podle příslušného zkušebního postupu (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

3.4   Hybridní elektrické vozidlo s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV) s přepínačem pracovního režimu

3.4.1   Hybridní elektrická vozidla s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV) s přepínačem pracovního režimu se v hybridním režimu zkouší v souladu s kapitolou 5 přílohou I. Pokud je k dispozici několik režimů, zkouška se provádí v tom režimu, který se automaticky nastaví po otočení klíčkem zapalování (normální režim). Technická zkušebna na základě informací poskytnutých výrobcem zajistí, aby byly mezní hodnoty splněny ve všech hybridních režimech.

3.4.2   Vozidlo je provozováno v souladu s příslušným postupem zkoušky (dodatek 1 nebo dodatek 1a).

4.   METODY ZKOUŠKY TYPU II

4.1   Vozidlo je zkoušeno v souladu s postupem zkoušky popsaným v dodatku 2.

Poddodatek 1

Metoda pro měření elektrické bilance baterie hybridního vozidla s externím nabíjením a hybridního vozidla s jiným než externím nabíjením

1.   Účel

1.1   Účelem tohoto poddodatku je popis metody a požadovaného přístrojového vybavení pro měření elektrické bilance hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením (OVC HEV) a hybridních elektrických vozidel s jiným než externím nabíjením (NOVC HEV).

2.   Měřicí vybavení a přístroje

2.1   Během zkoušek popsaných v bodech 3.1 až 3.4 se proud baterie měří pomocí proudového snímače čelisťového nebo uzavřeného typu. Proudový snímač (tj. proudové čidlo bez zařízení pro získávání dat) musí mít minimální přesnost 0,5 % měřené hodnoty nebo 0,1 % maximální hodnoty stupnice.

Pro tuto zkoušku se nemohou používat diagnostické přístroje OEM (výrobců původního zařízení).

2.1.1   Proudový snímač se umístí na jeden z vodičů přímo propojených s baterií. Aby bylo možno proud baterie snadno změřit externím měřicím vybavením, vytvoří výrobce na vozidle pokud možno vhodné, bezpečné a přístupné propojovací body. Pokud to není možné, je výrobce povinen poskytnout technické zkušebně prostředky pro připojení proudového snímače na vodiče připojené k baterii výše uvedeným způsobem.

2.1.2   Výstup proudového snímače se snímá minimální vzorkovací frekvencí 5 Hz. Měřený proud se integruje v čase a vynáší v měřených hodnotách Q vyjadřovaných v ampérhodinách (Ah).

2.1.3   V místě umístění čidla se měří a snímá teplota se stejnou vzorkovací frekvencí jako proud tak, aby bylo možno tyto hodnoty použít pro případnou kompenzaci driftu proudových snímačů a případně snímače napětí užitého k převodu výstupu proudového snímače.

2.2   Technické zkušebně by měl být předán seznam přístrojů (výrobce, č. modelu, výrobní č.), které výrobce použil ke stanovení stavu minimálního nabití baterie, jehož bylo dosaženo během postupu zkoušky definovaného v bodech 3.1 a 3.2, a (případně) údaje o poslední kalibraci přístrojů.

3.   Postup měření

3.1   Měření proudu baterie začíná ve stejnou dobu, kdy začíná zkouška, a končí ihned poté, kdy vozidlo dokončí úplný jízdní cyklus.

Poddodatek 2

Metoda měření akčního dosahu na elektřinu u vozidel poháněných hybridním elektrickým hnacím ústrojím a akčního dosahu OVC u vozidel poháněných hybridním elektrickým hnacím ústrojím

1.   MĚŘENÍ AKČNÍHO DOSAHU NA ELEKTŘINU

Zkušební metoda popsaná v tomto poddodatku dovoluje měřit v km akční dosah na elektřinu u vozidel poháněných hybridním elektrickým hnacím ústrojím s externím nabíjením (OVC-HEV).

2.   PARAMETRY, JEDNOTKY A PŘESNOST MĚŘENÍ

Parametry, jednotky a přesnost měření musí být následující:

Parametr

Jednotky

Přesnost

Rozlišení

Čas

s

+/– 0,1 s

0,1 s

Vzdálenost

m

+/– 0,1 %

1 m

Teplota

°C

+/– 1 °C

1 °C

Rychlost

km/h

+/– 1 %

0,2 km/h

Hmotnost

kg

+/– 0,5 %

1 kg

Elektrická bilance

Ah

+/– 0,5 %

0,3 %

3.   ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY

3.1   Stav vozidla

3.1.1

Pneumatiky se při teplotě okolí nahustí na tlak stanovený výrobcem vozidla.

3.1.2

Viskozita olejů pro mechanické pohyblivé části odpovídá specifikacím výrobce vozidla.

3.1.3

Zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci a přídavná zařízení jsou vypnuta s výjimkou zařízení požadovaných ke zkouškám a k obvyklému provozu vozidla za dne.

3.1.4

Všechny zásobníky energie, které slouží k jiným účelům než k trakčním, se nabijí na maximální hladinu specifikovanou výrobcem.

3.1.5

Pokud se baterie provozují při teplotě vyšší, než je teplota okolí, udržuje zkušební technik teplotu baterie v běžném provozním rozsahu způsobem, který doporučuje výrobce vozidla.

Zástupce výrobce musí mít možnost ověřit, zda systém řízení teploty baterie není neúčinný nebo účinný jen omezeně.

3.1.6

Vozidlo musí v průběhu sedmi dnů před zkouškou ujet nejméně 300 km s bateriemi, které jsou instalovány ve zkušebním vozidle.

3.2   Klimatické podmínky

Při zkouškách venku musí být teplota okolí v rozmezí 5 °C až 32 °C. V uzavřeném prostoru se zkoušky provádějí při teplotě mezi 20 °C a 30 °C.

4.   PROVOZNÍ REŽIMY

Metoda zkoušky obsahuje následující kroky:

a)

počáteční nabití baterie;

b)

aplikace cyklu a měření akčního dosahu na elektřinu.

Pokud je mezi jednotlivými kroky třeba vozidlo přemístit, odtlačí se do následujícího zkušebního prostoru (bez regeneračního dobití).

4.1   Počáteční nabití baterie

Nabití baterie se skládá z následujících kroků:

Poznámka: ‚Počátečním nabitím baterie‘ se rozumí první nabití baterie při příjmu vozidla.

U několika kombinovaných zkoušek nebo měření jdoucích po sobě je první nabití ‚počátečním nabitím baterie‘ a další nabití pak mohou probíhat v souladu s postupem ‚normálního nočního nabíjení‘ (popsán v bodu 4.1.2.1).

4.1.1   Vybití baterie

4.1.1.1

Pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením (OVC HEV) bez přepínače pracovního režimu poskytuje výrobce prostředky na měření s vozidlem jedoucím ve výhradně elektrickém režimu. Postup začíná vybitím zásobníku elektrické energie vozidla jízdou:

a)

při konstantní rychlosti 50 km/h do doby, kdy se nastartuje motor hybridního elektrického vozidla, který spotřebovává palivo;

b)

nebo, pokud není vozidlo schopno dosáhnout konstantní rychlosti 50 km/h bez nastartování motoru spotřebovávajícího palivo, sníží se rychlost tak, aby vozidlo bylo schopno jízdy po definovanou dobu/vzdálenost při nižší konstantní rychlosti, při které motor spotřebovávající palivo ještě nestartuje (je třeba dohodnout mezi technickou zkušebnou a výrobcem);

c)

nebo podle doporučení výrobce.

Motor spotřebovávající palivo se zastaví do 10 sekund po automatickém nastartování.

4.1.1.2

Pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením (OVC HEV) s přepínačem pracovního režimu:

4.1.1.2.1

Pokud je vozidlo vybaveno výhradně elektrickým režimem, je postup zahájen vybitím zásobníku elektrické energie jízdou vozidla s přepínačem v poloze výhradně elektrického režimu při konstantní rychlosti rovnající se 70 % ± 5 % maximální třicetiminutové rychlosti vozidla. Vybíjení se ukončí jakoukoli z těchto situací:

a)

pokud vozidlo není schopné jízdy rychlostí, která se rovná 65 % maximální třicetiminutové rychlosti, nebo

b)

pokud běžné palubní přístroje dávají řidiči výzvu k zastavení vozidla nebo

c)

po ujetí vzdálenosti 100 km.

4.1.1.2.2

Pokud vozidlo není vybaveno výhradně elektrickým režimem, poskytne výrobce prostředky pro měření s vozidlem jedoucím ve výhradně elektrickém režimu. Vybití zásobníku elektrické energie se dosáhne jízdou vozidla:

a)

při konstantní rychlosti 50 km/h do doby, kdy se nastartuje motor hybridního elektrického vozidla, který spotřebovává palivo, nebo

b)

pokud není vozidlo schopno dosáhnout konstantní rychlosti 50 km/h bez nastartování motoru spotřebovávajícího palivo, sníží se rychlost tak, aby vozidlo bylo schopno jízdy po definovanou dobu/vzdálenost při nižší konstantní rychlosti, při které motor spotřebovávající palivo ještě nestartuje (je třeba dohodnout mezi technickou zkušebnou a výrobcem), nebo

c)

podle doporučení výrobce.

Motor spotřebovávající palivo se zastaví do 10 sekund po automatickém nastartování.

4.1.2   Normální noční nabíjení

V případě hybridního elektrického vozidla s externím nabíjením (OVC HEV) se zásobník elektrické energie nabíjí níže uvedeným způsobem.

4.1.2.1   Postup normálního nočního nabíjení:

Nabíjení se provádí:

a)

palubním nabíječem, pokud je namontován, nebo

b)

externím nabíječem podle doporučení výrobce a s využitím nabíjecího postupu předepsaného pro normální nabíjení;

c)

při okolní teplotě v rozmezí 20 až 30 °C.

Tento postup vylučuje veškeré typy zvláštních nabíjení, které by mohly být prováděny ručně nebo automaticky, jako je např. vyrovnávací nabíjení nebo obslužné nabíjení. Výrobce vydá prohlášení, že v průběhu zkoušky nedošlo k postupu zvláštního nabíjení.

4.1.2.2   Kritéria pro konec nabíjení

Kritériem pro konec nabíjení je nabíjecí doba 12 hodin, pokud není řidiči zřetelně indikováno standardními přístroji, že zásobník elektrické energie ještě není plně nabit.

V takovém případě platí maximální doba = 3 × uváděná kapacita baterie (Wh)/napájení z elektrické sítě (W)

4.2   Aplikace zkušebního cyklu a měření akčního dosahu

4.2.1   K určení akčního dosahu na elektřinu u hybridního elektrického vozidla

4.2.1.1

Příslušný postup zkoušky podle definice v kapitole 5 příloze II bodu 2 a doprovodné předpisy pro řazení převodů se použijí na vozidlovém dynamometru seřízeném podle popisu v kapitole 5 příloze II dodatku 1, dokud není dosaženo kritéria pro konec zkoušky.

4.2.1.2

Pokud vozidlo nedosáhne při rychlosti přesahující 50 km/h nebo při maximální rychlosti ve výhradně elektrickém režimu uvedené výrobcem požadovaného zrychlení ani rychlosti zkušebního cyklu, ponechá se páka akcelerátoru plně stlačená do doby, kdy se opět dosáhne referenční křivky.

4.2.1.3

K měření akčního dosahu na elektřinu je kritéria pro konec zkoušky dosaženo, když vozidlo není schopno dodržet požadovanou křivku do 50 km/h nebo maximální rychlost ve výhradně elektrickém režimu uvedenou výrobcem nebo když běžné palubní přístroje dávají řidiči výzvu k zastavení vozidla nebo pokud zásobník elektrické energie dosáhl stavu minimálního nabití. Poté se vozidlo zpomalí uvolněním páky akcelerátoru na 5 km/h bez použití brzd a poté se zastaví brzděním.

4.2.1.4

S ohledem na lidské potřeby jsou přípustná až tři přerušení mezi jednotlivými fázemi zkoušek, avšak ne delší než 15 minut celkem.

4.2.1.5

Hodnota vzdálenosti De ujeté pouze s použitím elektrického motoru vyjádřená v km je nakonec akčním dosahem na elektřinu hybridního elektrického vozidla. Hodnota se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo.

Pokud je vozidlo v průběhu zkoušky provozováno jak v elektrickém, tak v hybridním režimu, určí se doba provozu ve výhradně elektrickém provozu změřením proudu u vstřikovačů nebo zapalování.

4.2.2   K určení akčního dosahu OVC hybridního elektrického vozidla

4.2.2.1

Příslušný zkušební postup podle definice v kapitole 5 příloze II bodu 2 a doprovodné předpisy pro řazení převodů se použijí na vozidlovém dynamometru seřízeném podle popisu v kapitole 5 příloze II dodatku 1 nebo dodatku 1a, dokud není dosaženo kritéria pro konec zkoušky.

4.2.2.2

Pro měření akčního dosahu OVC je kritéria pro konec zkoušky dosaženo, pokud baterie dosáhla stavu minimálního nabití podle kritérií definovaných v poddodatku 1. Jízda pokračuje, dokud není dosaženo závěrečné periody volnoběhu.

4.2.2.3

S ohledem na lidské potřeby jsou přípustná až tři přerušení mezi jednotlivými fázemi zkoušek, avšak ne delší než 15 minut celkem.

4.2.2.4

Celková ujetá vzdálenost v km, zaokrouhlená na nejbližší celé číslo, nakonec odpovídá akčnímu dosahu OVC (Dovc) hybridního elektrického vozidla.

Poddodatek 3

Profil stavu nabití zásobníku elektrické energie (SOC) pro zkoušku typu I u hybridního vozidla s externím nabíjením

Podmínka A zkoušky typu I

Image

Podmínka B zkoušky typu I

Image


(1)  Také označované jako ‚schopné externího nabíjení‘.

(2)  Také označované jako ‚neschopné externího nabíjení‘.

(3)  V případě, že je k dispozici více ‚hybridních režimů‘, použije se postup uvedený v posledním sloupci vpravo.

(4)  Hybridní režim s maximální spotřebou elektřiny:

Hybridní režim, u kterého lze prokázat nejvyšší spotřebu elektrické energie ze všech volitelných hybridních režimů při zkoušení podle podmínky A, který se stanoví podle informací výrobce a který je odsouhlasen technickou zkušebnou.

(5)  Hybridní režim s maximální spotřebou paliva:

Hybridní režim, u kterého lze prokázat nejvyšší spotřebu paliva ze všech volitelných hybridních režimů při zkoušení podle podmínky B, který se stanoví podle informací výrobce a který je odsouhlasen technickou zkušebnou.


PŘÍLOHA II

ZMĚNA KAPITOLY 9 PŘÍLOHY III SMĚRNICE 97/24/ES

Kapitola 9 příloha III směrnice 97/24/ES se mění takto:

1)

Doplňuje se nový bod 1.5, který zní:

1.5   ‚Hybridním elektrickým vozidlem (HEV)‘ se rozumí vozidlo, jež využívá pro mechanický pohon energii z obou těchto zdrojů akumulované energie umístěných ve vozidle:

a)

palivo, jež je možno spotřebovat;

b)

zásobník elektrické energie (např. baterie, kondenzátor, setrvačník/generátor atd.).“

2)

Doplňuje se nový bod 2.1.4.4, který zní:

2.1.4.4   V případě hybridního vozidla musí být zkoušky opakovány dvakrát:

a)

Podmínka A: Baterie jsou ve stavu maximálního nabití; pokud je k dispozici více ‚hybridních režimů‘, zvolí se pro zkoušku hybridní režim s nejvyšší spotřebou elektrické energie.

b)

Podmínka B: Baterie jsou ve stavu minimálního nabití; pokud je k dispozici více ‚hybridních režimů‘, zvolí se pro zkoušku hybridní režim s nejvyšší spotřebou paliva.“

3)

Doplňuje se nový bod 2.1.5.5, který zní:

2.1.5.5   Pokud průměr 4 výsledků podle podmínky A a průměr 4 výsledků podle podmínky B nepřekročí maximální přípustnou úroveň pro kategorii, k níž testované vozidlo náleží, považují se mezní hodnoty stanovené v bodu 2.1.1 za splněné.

Výsledkem zkoušky je nejvyšší průměrná hodnota.“


PŘÍLOHA III

ZMĚNA KAPITOLY 9 PŘÍLOHY IV SMĚRNICE 97/24/ES

Kapitola 9 příloha IV směrnice 97/24/ES se mění takto:

1.

Doplňuje se nový bod 1.5, který zní:

1.5   ‚Hybridním elektrickým vozidlem (HEV)‘ se rozumí vozidlo, jež využívá pro mechanický pohon energii z obou těchto zdrojů akumulované energie umístěných ve vozidle:

a)

palivo, jež je možno spotřebovat;

b)

zásobník elektrické energie (např. baterie, kondenzátor, setrvačník/generátor atd.).“

2.

Doplňuje se nový bod 2.2.4.5, který zní:

2.2.4.5   V případě hybridního vozidla musí být zkoušky opakovány dvakrát:

a)

Podmínka A: Baterie jsou ve stavu maximálního nabití; pokud je k dispozici více ‚hybridních režimů‘, zvolí se pro zkoušku hybridní režim s nejvyšší spotřebou elektrické energie.

b)

Podmínka B: Baterie jsou ve stavu minimálního nabití; pokud je k dispozici více ‚hybridních režimů‘, zvolí se pro zkoušku hybridní režim s nejvyšší spotřebou paliva.“

3.

Doplňuje se nový bod 2.2.5.5, který zní:

2.2.5.5   Pokud průměr 4 výsledků podle podmínky A a průměr 4 výsledků podle podmínky B nepřekročí maximální přípustnou úroveň pro kategorii, k níž testované vozidlo náleží, považují se mezní hodnoty stanovené v bodu 2.2.1 za splněné.

Výsledkem zkoušky je nejvyšší průměrná hodnota.“


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

18.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 213/26


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. srpna 2009

o nezařazení ropného oleje CAS 92062-35-6 do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku

(oznámeno pod číslem K(2009) 6303)

(Text s významem pro EHP)

(2009/616/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 čtvrtý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS se stanoví, že členský stát může během období 12 let od oznámení uvedené směrnice povolit uvést na trh přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky neuvedené v příloze I zmíněné směrnice, které již byly uvedeny na trh do dvou let ode dne oznámení, zatímco jsou tyto látky postupně přezkoumávány v rámci pracovního programu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1112/2002 (2) a (ES) č. 2229/2004 (3) stanoví prováděcí pravidla pro čtvrtou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje ropný olej CAS 92062-35-6.

(3)

Účinky ropného oleje CAS 92062-35-6 na lidské zdraví a životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1112/2002 a (ES) č. 2229/2004 pro rozsah použití navrhovaných oznamovatelem. Tato nařízení dále určují členské státy zpravodaje, které musí předložit příslušné hodnotící zprávy a doporučení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 21 odst. 3 nařízení (ES) č. 2229/2004. Pro ropný olej CAS 92062-35-6 bylo členským státem zpravodajem Španělsko a veškeré příslušné informace byly předloženy v březnu 2008.

(4)

Komise posoudila ropný olej CAS 92062-35-6 v souladu s článkem 24a nařízení (ES) č. 2229/2004. Návrh zprávy o přezkoumání uvedené látky byl přezkoumán členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a byl dokončen dne 12. března 2009 v podobě zprávy Komise o přezkoumání.

(5)

V průběhu posuzování ropného oleje CAS 92062-35-6 zmíněným výborem, s přihlédnutím k připomínkám členských států, byl učiněn závěr, že je třeba vycházet z toho, že existují jasné známky toho, že lze očekávat, že uvedená účinná látka bude mít škodlivý vliv na zdraví lidí, zejména na spotřebitele a obsluhu, protože dosud známé skutečnosti nepostačují ke stanovení hodnoty přijatelné denní dávky (ADI), akutní referenční dávky (ARfD) a přijatelné úrovně expozice obsluhy (AOEL).

(6)

Komise vyzvala oznamovatele, aby předložil připomínky k výsledkům posouzení ropného oleje CAS 92062-35-6 a uvedl, zda má či nemá v úmyslu látku dále podporovat. Oznamovatel předložil své připomínky a ty byly důkladně prozkoumány. Navzdory argumentům, které oznamovatel předložil, však dané obavy stále přetrvávají a hodnocení provedená na základě předložených informací neprokázala, že by přípravky na ochranu rostlin obsahující ropný olej CAS 92062-35-6 mohly za navržených podmínek použití obecně vyhovovat požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(7)

Ropný olej CAS 92062-35-6 by proto neměl být zařazen do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(8)

Měla by být přijata opatření, která zajistí, aby udělená povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující ropný olej CAS 92062-35-6 byla ve stanovené lhůtě odňata a nebyla obnovena a aby pro takové přípravky nebyla udělena žádná nová povolení.

(9)

Lhůta poskytnutá členskými státy pro likvidaci, uskladnění, uvedení na trh a použití stávajících zásob přípravků na ochranu rostlin obsahujících ropný olej CAS 92062-35-6 by neměla přesáhnout 12 měsíců, aby stávající zásoby směly být použity během nejvýše jednoho dalšího vegetačního období, čímž se zajistí, že přípravky na ochranu rostlin obsahující ropný olej CAS 92062-35-6 budou uživatelům dostupné po dobu 18 měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno předložení žádosti pro ropný olej CAS 92062-35-6 v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a nařízením Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (4), za účelem případného zařazení do přílohy I.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Ropný olej CAS 92062-35-6 se nezařazuje jako účinná látka do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

Článek 2

Členské státy zajistí, aby:

a)

povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující ropný olej CAS 92062-35-6 byla odňata do 17. února 2010;

b)

ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí nebyla udělována ani obnovována žádná povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující ropný olej CAS 92062-35-6.

Článek 3

Lhůta poskytnutá členskými státy v souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 6 směrnice 91/414/EHS musí být co nejkratší a skončí nejpozději dne 17. února 2011.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 17. srpna 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 13.

(4)  Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.


18.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 213/28


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. srpna 2009

o nezařazení parafinového oleje CAS 64742-54-7 do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku

(oznámeno pod číslem K(2009) 6305)

(Text s významem pro EHP)

(2009/617/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 čtvrtý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS se stanoví, že členský stát může během období 12 let od oznámení uvedené směrnice povolit uvést na trh přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky neuvedené v příloze I zmíněné směrnice, které již byly uvedeny na trh do dvou let ode dne oznámení, zatímco jsou tyto látky postupně přezkoumávány v rámci pracovního programu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1112/2002 (2) a (ES) č. 2229/2004 (3) stanoví prováděcí pravidla pro čtvrtou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje parafinový olej CAS 64742-54-7.

(3)

Účinky parafinového oleje CAS 64742-54-7 na lidské zdraví a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1112/2002 a (ES) č. 2229/2004 pro rozsah použití navrhovaných oznamovatelem. Tato nařízení dále určují členské státy zpravodaje, které musí předložit příslušné hodnotící zprávy a doporučení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 21 odst. 3 nařízení (ES) č. 2229/2004. Pro parafinový olej CAS 64742-54-7 bylo členským státem zpravodajem Řecko a veškeré příslušné informace byly předloženy v dubnu 2008.

(4)

Komise posoudila parafinový olej CAS 64742-54-7 v souladu s článkem 24a nařízení (ES) č. 2229/2004. Návrh zprávy o přezkoumání uvedené látky byl přezkoumán členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a byl dokončen dne 12. března 2009 v podobě zprávy Komise o přezkoumání.

(5)

V průběhu posuzování parafinového oleje CAS 64742-54-7 zmíněným výborem, s přihlédnutím k připomínkám členských států, byl učiněn závěr, že existují jasné známky toho, že lze očekávat, že uvedená účinná látka bude mít škodlivý vliv na zdraví lidí, zejména na spotřebitele a obsluhu, protože dosud známé skutečnosti nepostačují ke stanovení hodnoty přijatelné denní dávky (ADI), akutní referenční dávky (ARfD) a přijatelné úrovně expozice obsluhy (AOEL).

(6)

Komise vyzvala oznamovatele, aby předložil připomínky k výsledkům posouzení parafinového oleje CAS 64742-54-7 a uvedl, zda má či nemá v úmyslu látku dále podporovat. Oznamovatel předložil své připomínky a ty byly důkladně prozkoumány. Navzdory argumentům, které oznamovatel předložil, však dané obavy stále přetrvávají a hodnocení provedená na základě předložených informací neprokázala, že by přípravky na ochranu rostlin obsahující parafinový olej CAS 64742-54-7 mohly za navržených podmínek použití obecně vyhovovat požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(7)

Parafinový olej CAS 64742-54-7 by proto neměl být zařazen do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(8)

Měla by být přijata opatření, která zajistí, aby udělená povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující parafinový olej CAS 64742-54-7 byla ve stanovené lhůtě odňata a nebyla obnovena a aby pro takové přípravky nebyla udělena žádná nová povolení.

(9)

Lhůta poskytnutá členskými státy pro likvidaci, uskladnění, uvedení na trh a použití stávajících zásob přípravků na ochranu rostlin obsahujících parafinový olej CAS 64742-54-7 by neměla přesáhnout 12 měsíců, aby stávající zásoby směly být použity během nejvýše jednoho dalšího vegetačního období, čímž se zajistí, že přípravky na ochranu rostlin obsahující parafinový olej CAS 64742-54-7 budou uživatelům dostupné po dobu 18 měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno předložení žádosti pro parafinový olej CAS 64742-54-7 v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a nařízením Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (4), za účelem případného zařazení do přílohy I.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Parafinový olej CAS 64742-54-7 se nezařazuje jako účinná látka do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

Článek 2

Členské státy zajistí, aby:

a)

povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující parafinový olej CAS 64742-54-7 byla odňata do 17. února 2010;

b)

ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí nebyla udělována ani obnovována žádná povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující parafinový olej CAS 64742-54-7.

Článek 3

Lhůta poskytnutá členskými státy v souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 6 směrnice 91/414/EHS musí být co nejkratší a skončí nejpozději dne 17. února 2011.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 17. srpna 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 13.

(4)  Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.