		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.202.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 202

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 4. srpna 2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 700/2009 ze dne 3. srpna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 701/2009 ze dne 3. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1182/2008, kterým se na rok 2009 stanoví výše podpory stanovené předem soukromého skladování másla	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 702/2009 ze dne 3. srpna 2009, kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 555/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína	5
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/80/ES ze dne 13. července 2009 o označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů pro dvoukolová a tříkolová motorová vozidla (kodifikované znění) ( 1 )	16
	*	Směrnice Komise 2009/97/ES ze dne 3. srpna 2009, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnic Rady 2002/53/ES a 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny ( 1 )	29

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2009/586/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 16. února 2009 o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání	35
	Dohoda mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání	36
	2009/587/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 7. července 2009 o existenci nadměrného schodku na Maltě	42
	2009/588/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 7. července 2009 o existenci nadměrného schodku v Litvě	44
	2009/589/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 7. července 2009 o existenci nadměrného schodku v Polsku	46
	2009/590/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 7. července 2009 o existenci nadměrného schodku v Rumunsku	48
	2009/591/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 7. července 2009 o existenci nadměrného schodku v Lotyšsku	50
	2009/592/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2009/290/ES ze dne 20. ledna 2009, kterým se Lotyšsku poskytuje střednědobá finanční pomoc	52
	2009/593/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 1999/70/ES o schválení externích auditorů národních centrálních bank, pokud jde o externího auditora Banka Slovenije	53
	Evropská centrální banka
	2009/594/ES
*	Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 17. července 2009, kterým se mění rozhodnutí ECB/2006/17 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2009/19)	54
	OBECNÉ ZÁSADY
	Evropská centrální banka
	2009/595/ES
*	Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 17. července 2009, kterými se mění obecné zásady ECB/2006/16 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2009/18)	65

	III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
	AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
	2009/596/SZBP
*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EUJUST LEX/1/2009 ze dne 3. července 2009 o jmenování vedoucího Integrované mise Evropské unie na podporu právního státu v Iráku, EUJUST LEX	82
	2009/597/SZBP
*	Rozhodnutí Rady 2009/597/SZBP ze dne 27. července 2009 o podpisu a prozatímním uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (operace Atalanta)	83
	Dohoda mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (operace Atalanta)	84


	(1) Text s významem pro EHP

CS	Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.

I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 700/2009

ze dne 3. srpna 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 4. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. srpna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MK	26,9
0702 00 00	ZZ	26,9
0707 00 05	MK	25,2
	TR	100,7
	ZZ	63,0
0709 90 70	TR	99,9
0709 90 70	ZZ	99,9
0805 50 10	AR	67,9
	UY	60,3
	ZA	67,3
	ZZ	65,2
0806 10 10	EG	156,1
	MA	135,1
	TR	134,8
	ZA	127,1
	ZZ	138,3
0808 10 80	AR	121,2
	BR	85,9
	CL	86,1
	CN	81,7
	NZ	107,5
	US	105,4
	ZA	91,4
	ZZ	97,0
0808 20 50	AR	105,2
	CL	77,9
	TR	147,8
	ZA	102,4
	ZZ	108,3
0809 20 95	TR	263,6
	US	342,7
	ZZ	303,2
0809 30	TR	148,5
0809 30	ZZ	148,5
0809 40 05	BA	39,5
0809 40 05	ZZ	39,5

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 701/2009

ze dne 3. srpna 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1182/2008, kterým se na rok 2009 stanoví výše podpory stanovené předem soukromého skladování másla

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Z důvodů zvýšené nabídky ve světě a snížení poptávky v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí došlo na světových trzích ke značnému propadu cen mléčných výrobků. Ceny mléčných výrobků na trhu Společenství výrazně klesly. Díky kombinaci tržních opatření přijatých od počátku tohoto roku se ceny ve Společenství stabilizovaly zhruba na úrovních regulované ceny. Je velmi důležité, aby byla uvedená opatření na podporu trhu, zejména pak soukromé skladování, nadále uplatňována tak dlouho, jak to bude zapotřebí s cílem zabránit dalšímu snižování cen a narušení trhu Společenství.

(2)	Nařízení Komise (ES) č. 826/2008 (2) stanoví společná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování některých zemědělských produktů.

(3)	Podle čl. 4 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1182/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se na rok 2009 stanoví výše podpory stanovené předem soukromého skladování másla (3), končí smluvní skladování másla dnem 15. srpna 2009.

(4)	S ohledem na současnou a předvídatelnou situaci na trhu je třeba nadále poskytovat podporu soukromého skladování másla, jehož smluvní skladování začíná v období od 15. srpna 2009 do 28. února 2010.

(5)	S cílem zabránit vzniku nadměrné nabídky na trhu by v případě produktů, které byly uskladněny po 15. srpnu 2009, mělo vyskladňování začít až od 16. srpna 2010 a období smluvního skladování by mělo trvat nejvýše 365 dní.

(6)	V zájmu zefektivnění a zjednodušení administrativy a vzhledem ke zvláštní situaci v oblasti skladování másla by se měly kontroly stanovené v čl. 36 odst. 6 nařízení (ES) č. 826/2006 provádět nejméně v případě poloviny smluv. Je třeba proto stanovit odchylku od uvedeného článku.

(7)	Vzhledem k délce období skladování v rámci rozšířeného opatření by se měla záloha stanovená v čl. 31 odst. 1 nařízení (ES) č. 826/2008 upravit v případě produktů uskladněných po 15. srpnu 2009.

(8)	Nařízení (ES) č. 1182/2008 by mělo být proto odpovídajícím způsobem změněno.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1182/2008 se mění takto:

1)	Článek 1 se nahrazuje tímto: „Článek 1 Toto nařízení stanoví podporu soukromého skladování na solené a nesolené máslo podle čl. 28 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 v případě másla, které začalo být smluvně skladováno nejpozději dnem 28. února 2010.“

V článku 4 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Smluvní skladování začíná v období:

a)	od 1. ledna 2009 do 15. srpna 2009 nebo

b)	od 16. srpna 2009 do 28. února 2010.

3. Vyskladnění může začít pouze:

a)	od 16. srpna 2009 v případě produktů, jejichž smluvní skladování začalo v období uvedeném v odst. 2 písm. a);

b)	od 16. srpna 2010 v případě produktů, jejichž smluvní skladování začalo v období uvedeném v odst. 2 písm. b).

4. Smluvní skladování končí:

a)	dnem, který předchází dni vyskladnění, nebo nejpozději posledním únorovým dnem roku, který následuje po uskladnění v případě produktů, jejichž smluvní skladování začalo v období uvedeném v odst. 2 písm. a);

b)	dnem, který předchází dni vyskladnění v případě produktů, jejichž smluvní skladování začalo v období uvedeném v odst. 2 písm. b).

5. Podpora smí být poskytnuta, pouze pokud období smluvního skladování trvá:

a)	od 90 do 227 dní v případě produktů skladovaných v období uvedeném v odst. 2 písm. a);

b)	nejvýše 365 dní v případě produktů skladovaných v období uvedeném v odst. 2 písm. b).“

V článku 6 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„3. Odchylně od čl. 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 826/2008 záloha na máslo, jehož smluvní skladování začalo v období uvedeném v čl. 4 odst. 2. písm. b) tohoto nařízení, nepřesáhne výši podpory odpovídající období skladování 168 dní.

4. Odchylně od čl. 36 odst. 6 nařízení (ES) č. 826/2008 orgán zodpovědný za kontrolu provede na konci období smluvního skladování kontrolu hmotnosti a identifikace skladovaného másla metodou odběru vzorků nejméně v případě poloviny smluv a za celé období vyskladňování, které trvá od srpna 2009 do února 2010.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. srpna 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 223, 21.8.2008, s. 3.

(3) Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 49.

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/5

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 702/2009

ze dne 3. srpna 2009,

kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 555/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1), a zejména na články 103za a 85x uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem snížení administrativní zátěže členských států a s přihlédnutím k velkému množství informací sdělovaných členskými státy v souborech tabulek v rámci nařízení Komise (ES) č. 555/2008 (2) a ke skutečnosti, že jejich právní předpisy jsou často dostupné elektronicky, se zdá vhodné stanovit, že oznamování jejich právních předpisů týkajících se návrhů programu podpory Komisi, vyžadované podle čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení, by mohlo být prováděno oznamováním stránky, na které jsou dotčené právní předpisy dostupné.

(2)	Ustanovení čl. 10 písm. b) nařízení (ES) č. 555/2008 chybně odkazuje na podmínky stanovené v uvedeném článku. Jelikož v daném článku nejsou žádné podmínky stanoveny, ale jsou stanoveny v uvedeném nařízení, znění tohoto bodu by mělo být odpovídajícím způsobem opraveno.

(3)

Článek 19 nařízení (ES) č. 555/2008 stanoví finanční řízení investičního opatření. Aby bylo umožněno lepší využívání finančních prostředků, je vhodné stanovit možnost plateb po provedení určitých akcí daného opatření, přičemž je třeba se ujistit, že opatření jako celek, jak je stanoveno v dotčené žádosti, bude splněno. Pro usnadnění realizace investičních projektů v souvislosti s probíhající hospodářskou a finanční krizí by kromě toho měl být maximální strop pro výplatu záloh v letech 2009 a 2010 zvýšen.

(4)

Podle článků 103n a 180 nařízení (ES) č. 1234/2007 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 103p, 103 t a 103u uvedeného nařízení vnitrostátní podporu v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře. Zatímco články 87 a 89 Smlouvy se vztahují na produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 a na obchodování s nimi, článek 88 Smlouvy se nevztahuje na platby provedené podle čl. 103n odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 členskými státy v souladu s uvedeným nařízením. Jelikož tedy není oznámení státní podpory vyžadováno formou stanovenou v nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (3), a jeho prováděcích předpisech, je v zájmu kontrolovatelnosti toho, zda tyto platby odpovídají pravidlům pro státní podporu, nutné stanovit zjednodušené sdělení.

(5)

Pokud producenti stáhnou svou žádost o prémii za klučení nebo vyklučí pouze část plochy uvedené v žádosti nebo neprovedou klučení vůbec, ohrožuje to účinné používání finančních prostředků Společenství vyčleněných pro toto opatření. Kromě sankcí již stanovených v čl. 70 odst. 2 nařízení (ES) č. 555/2008 je vhodné stanovit, že členské státy se mohou rozhodnout neupřednostnit žádost dotčených producentů v následujících rozpočtových letech.

(6)

Uplatnění jednotné procentní sazby pro schvalování znamená nepřiměřenou administrativní zátěž pro členské státy, pokud žádosti o prémii za klučení zahrnují pouze relativně malou plochu. Je proto vhodné vyjmout členské státy z povinnosti uplatnit tento procentní podíl pro schvalování, pokud dotčená plocha způsobilých žádostí nedosahuje určité prahové hodnoty.

(7)

Příloha VI nařízení (ES) č. 555/2008 vyžaduje informace o částkách vyplacených na vinice v rámci režimu jednotné platby. Příloha VII uvedeného nařízení vyžaduje informace o ploše, jíž se částky vyplacené na vinice v rámci režimu jednotné platby týkají, a průměrné vyplacené částce. Avšak jakmile jsou nároky přiděleny, není již možné rozlišit, pro jaké využití půdy byly původně přiděleny, a ani není požadováno, aby žadatelé na podporu svého ročního nároku v rámci režimu jednotné platby uváděli, zda je půda pod vinicemi využívána. Souhrnné informace o režimu jednotné platby jsou navíc Komisi poskytovány podle nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (4). Tyto informace budou zahrnovat také půdu pod vinicemi. Řádky vyžadující informace o platbách v rámci režimu jednotné platby je tedy třeba v příslušných tabulkách nařízení (ES) č. 555/2008 zrušit.

(8)	Nařízení (ES) č. 555/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 555/2008 se mění takto:

V článku 2 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Poté, co členské státy přijmou nebo přizpůsobí své právní předpisy týkající se návrhu programu podpory uvedeného v odstavci 1, oznámí je Komisi. Toto oznámení může být provedeno tak, že Komise bude informována o stránce, kde jsou dotčené právní předpisy veřejně dostupné.“

V článku 10 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	pokračování opatření splňuje po případných úpravách podmínky stanovené v tomto nařízení.“

Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Finanční řízení

1. Podpora se vyplácí až poté, co je ověřeno, že jednotlivá akce nebo všechny akce, jichž se týká žádost o podporu, podle toho, jaký způsob řízení opatření si členský stát zvolil, byly provedeny a na místě zkontrolovány.

V případech, kdy je podpora běžně splatná až po provedení všech akcí, se odchylně od prvního pododstavce podpora vyplatí pro jednotlivé provedené akce, pokud zbývající akce nebylo možno provést z důvodu vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v článku 31 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (5).

Pokud kontroly ukážou, že celková akce, jíž se žádost o podporu týká, nebyla provedena v celém rozsahu z jiných důvodů než vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v článku 31 nařízení (ES) č. 73/2009, a v případě, že podpora byla vyplacena po jednotlivých akcích, které jsou součástí celkové akce, jíž se žádost o podporu týká, rozhodnou členské státy o zpětném získání vyplacené podpory.

2. Příjemci podpory na investice mohou požádat příslušné platební agentury o výplatu zálohy, je-li tato možnost uvedena ve vnitrostátním programu podpory.

Částka zálohy nepřekročí 20 % veřejné podpory související s investicí a podmínkou jejího vyplacení je poskytnutí bankovní záruky nebo rovnocenné záruky ve výši 110 % částky zálohy. Avšak v případě investic, pro které bude individuální rozhodnutí o poskytnutí podpory přijato v letech 2009 nebo 2010, lze částku zálohy zvýšit až o 50 % veřejné podpory související s danou investicí.

Záruka je uvolněna, jakmile příslušná platební agentura zjistí, že částka skutečných výdajů odpovídajících veřejné podpoře na investici přesahuje částku zálohy.

V hlavě II kapitole III se doplňuje článek 37a, který zní:

„Článek 37a

Sdělení týkající se státní podpory

1. Bez ohledu na čl. 5 odst. 8, třetí odstavec článku 16 a druhý pododstavec čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení, pokud členské státy poskytnou státní podporu podle čl. 103n odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (6), sdělí Komisi tyto informace:

a)	je-li relevantní, seznam opatření podpory již schválených podle článků 87, 88 a 89 Smlouvy, která mají být použita na provádění programů, nebo důvod, proč je daná vnitrostátní podpora z oznamovací povinnosti vyjmuta;

b)	v ostatních případech skutečnosti, které jsou nezbytné pro posouzení podle pravidel hospodářské soutěže.

2. Použije-li se odst. 1 písm. a), členské státy vyplní tabulku 1 přílohy VIIIc a:

a)	uvedou, zda bude podpora poskytnuta s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 (7) o podpoře de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů nebo nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 (8) pro zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh nebo

b)	poskytnou registrační číslo a odkaz na nařízení Komise o vynětí přijaté na základě nařízení Rady (ES) č. 994/98 (9), podle kterého bylo opatření zavedeno, nebo

c)	poskytnou jednací číslo a referenční číslo, pod nímž bylo opatření prohlášeno Evropskou komisí za slučitelné se Smlouvou.

3. Použije-li se odst. 1 písm. b), členské státy Komisi předloží:

a)	tabulku 2 přílohy VIIIc pro každé opatření uvedené v článcích 103p, 103 t a 103u nařízení (ES) č. 1234/2007, pro které je poskytnuta vnitrostátní podpora;

b)	tabulku 3 přílohy VIIIc v případě, že je vnitrostátní podpora poskytována na propagaci na trzích třetích zemí podle článku 103p nařízení (ES) č. 1234/2007;

c)	tabulku 4 přílohy VIIIc v případě, že je vnitrostátní podpora poskytována na opatření pojištění sklizně podle článku 103 t nařízení (ES) č. 1234/2007;

d)	tabulku 5 přílohy VIIIc v případě, že je vnitrostátní podpora poskytována na opatření pro investice podle článku 103u nařízení (ES) č. 1234/2007.

4. Skutečnosti sdělované formou kterékoli z tabulek v příloze VIIIc musí být platné po celou dobu trvání programu, aniž jsou dotčeny následné změny programů.

5. Bez ohledu na čl. 103n odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 a aniž je dotčen čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, členské státy poskytující vnitrostátní podporu změní svůj program podpory do budoucna vyplněním příslušných tabulek v příloze VIIIb nejpozději do 15. října 2009. Na tyto změny se použije čl. 103k odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

V článku 70 se doplňuje odstavec, který zní:

„3. Pokud v některém rozpočtovém roce producent stáhl svou žádost o prémii za klučení nebo vyklučil pouze část plochy uvedené v žádosti nebo klučení neprovedl vůbec, může se členský stát rozhodnout neupřednostnit jej podle čl. 85s odst. 5 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 v kterémkoli následujícím rozpočtovém roce.“

6)	V článku 71 se doplňuje odstavec, který zní: „3. Aniž je dotčen odstavec 1, jednotná procentní sazba pro schvalování se nevztahuje na členské státy, které podle čl. 85s odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 oznámily způsobilé žádosti pro plochu menší než 50 hektarů.“

7)	V příloze VI se zrušuje řádek 1 týkající se režimu jednotné platby.

8)	V příloze VII se zrušuje řádek 1 týkající se režimu jednotné platby.

9)	Za přílohu VIIIb se vkládá příloha VIIIc, jejíž znění stanoví příloha tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 4 a 9 se použijí ode dne 1. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. srpna 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 170, 30.6.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(4) Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 1.

(5) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.“

(6) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(7) Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 35.

(8) Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5.

(9) Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.“

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA VIIIc

Tabulka 1

Informace o režimech podpory již schválených podle článků 87, 88 a 89 Smlouvy nebo informace o vyjmutí určitého opatření z oznamovací povinnosti (1)

Členský stát (2): …

Dotčený(é) region(y) (je-li relevantní): …

Kód opatření	Název opatření podpory	Uvedení právního základu režimu	Doba trvání opatření podpory

Je třeba uvést:

—	pro opatření v rámci nařízení de minimis: ‚Každá podpora poskytnutá podle tohoto opatření bude v souladu s nařízením de minimis (ES) č. 1535/2007 (prvovýroba) nebo nařízení (ES) č. 1998/2006 (zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh)‘ (3),

—	pro schválené režimy podpory: odkazy na schvalující rozhodnutí Komise o státní podpoře, včetně čísla státní podpory a odkazu na schvalující dopis,

—	pro blokově vyňatou podporu: odkaz na jednotlivé nařízení o blokové výjimce (tj. buď nařízení (ES) č. 1857/2006, nebo nařízení (ES) č. 800/2008 (4) a registrační číslo.

Tabulka 2

Obecný informační list (5)

Členský stát (6): …

Dotčený(é) region(y) (je-li relevantní):…

1. Identifikace podpory

1.1.	Název podpory (nebo název přijímajícího podniku v případě jednotlivé podpory): …

1.2.

Stručný popis cíle podpory:

…

Hlavní cíl (zaškrtněte pouze jednu odpověď):

	Propagace ve třetích zemí (článek 103p nařízení (ES) č. 1234/2007)
	Pojištění sklizně (článek 103t nařízení (ES) č. 1234/2007)
	Investice (článek 103u nařízení (ES) č. 1234/2007)

1.3.

Režim podpory – jednotlivá podpora

Sdělení se týká:

	režimu podpor
	jednotlivé podpory

2. Vnitrostátní právní základ

Název vnitrostátního právního základu včetně prováděcích předpisů:

…

3. Příjemci

3.1.

Umístění příjemce nebo příjemců

	v regionu, který není způsobilý pro podporu
	v regionu(ech) způsobilém(ých) pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (upřesněte na úrovni NUTS 3 nebo nižší)
	v regionu(ech) způsobilém(ých) pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES (upřesněte na úrovni NUTS 2 nebo nižší)
	ostatní: (upřesněte) …

3.2.

V případě jednotlivé podpory:

Jméno příjemce: …

Kategorie příjemce:



malý a střední podnik

Počet zaměstnanců: …

Roční obrat: …

Roční rozvaha: …

Nezávislost: …



velký podnik

3.3.

V případě režimu podpor:

Kategorie příjemců:

	všechny podniky (velké podniky a malé a střední podniky)
	pouze velké podniky
	malé a střední podniky
	střední podniky
	malé podniky
	mikropodniky
	následující příjemci: …

Odhadovaný počet příjemců:

	méně než 10
	od 11 do 50
	od 51 do 100
	od 101 do 500
	od 501 do 1 000
	více než 1 000

4. Forma podpory a finanční prostředky

Forma, ve které se podpora poskytuje příjemci (upřesněte; případně samostatně pro každé opatření) (např. přímá dotace, zvýhodněná půjčka…):

…

Tabulka 3

Doplňkový informační list pro podporu na propagaci na trzích třetích zemí (článek 103p nařízení (ES) č. 1234/2007) (7)

Členský stát (8): …

Dotčený(é) region(y) (je-li relevantní): …

Tímto se potvrzuje, že:

	reklamní kampaň není věnována konkrétnímu podniku;
	reklamní kampaň nepředstavuje riziko ohrožení prodeje nebo poškození pověsti produktů jiných členských států
	reklamní kampaň je v souladu se zásadami nařízení (ES) č. 3/2008, včetně požadavku, aby reklamní kampaň nebyla věnována určité obchodní značce. (K doložení tohoto prohlášení musí být poskytnuty informace o souladu se zásadami nařízení (ES) č. 3/2008).

Tabulka 4

Doplňkový informační list pro podporu na úhradu pojistného za pojištění sklizně (článek 103 t nařízení (ES) č. 1234/2007) (9)

Členský stát (10): …

Dotčený(é) region(y) (je-li relevantní): …

Tímto se potvrzuje, že:

	opatření podpory nestanoví úhradu pojistného ve prospěch velkých společností nebo podniků zabývajících se zpracováním a uváděním zemědělských produktů na trh,
	možnost pokrytí rizika není spojena pouze s jednou pojišťovací společností nebo skupinou společností,
	podpora není podmíněna uzavřením pojistné smlouvy se společností usazenou v dotčeném členském státě.

Následující ztráty budou hrazeny z pojištění, za které bude pojistné částečně financováno z dotčeného opatření podpory:



a)	pouze ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám, jak stanoví čl. 2 bod 8 nařízení (ES) č. 1857/2006;



b)	ztráty uvedené výše a jiné ztráty způsobené klimatickými jevy;



c)	ztráty způsobené nákazami zvířat nebo chorobami rostlin nebo napadením škůdci (v kombinaci s jinými ztrátami uvedenými v tomto bodě či nikoli).

Navržená míra podpory: …%

Pozn.:

Použije-li se pouze první výše uvedený případ (v bodě 2 a)), je maximální míra podpory 80 %; ve všech ostatních případech (tj. je-li zaškrtnuto políčko b) nebo c) v bodě 2 výše) je maximální míra podpory 50 %.

Tyto podmínky se vztahují k maximálním mírám kumulované výše vnitrostátního příspěvku a příspěvku Společenství podle čl. 103n odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Tabulka 5

Doplňkový informační list pro podporu na investice (článek 103u nařízení (ES) č. 1234/2007) (11)

Členský stát (12): …

Dotčený(é) region(y) (je-li relevantní): …

1. Rozsah a příjemci podpory

1.1.

Podpora se poskytuje pro tyto hmotné nebo nehmotné investice, které zvýší celkovou výkonnost podniku (zaškrtněte prosím odpovídající možnost):

	do zařízení pro zpracování;
	do infrastruktury vinařského závodu;
	do obchodování s vínem.

1.2.

Podpora se týká (zaškrtněte prosím odpovídající možnost):

	výroby výrobků uvedených v příloze XIb nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo jejich uvádění na trh;
	vývoje nových výrobků, postupů a technologií v souvislosti s výrobky uvedenými v příloze XIb nařízení (ES) č. 1234/2007.

1.3.

Tímto se potvrzuje, že podpora se neposkytuje podniku v nesnázích ve smyslu pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích:



ano

1.4.

Toto sdělení podle Vašeho názoru spadá pod níže uvedená ustanovení pokynů v oblasti zemědělství, a proto se potvrzuje odpovídající z těchto možností:

1.4.1.

	bod IV.B.2 písm. a) (článek 15 nařízení (ES) č. 800/2008); v tomto případě se tímto potvrzuje, že:
	podpora splňuje podmínky stanovené v článku 15 (státní podpora malým a středním podnikům) nařízení (ES) č. 800/2008

1.4.2.

	bod IV.B.2 písm. b) (článek 13 nařízení (ES) č. 800/2008); v tomto případě se tímto potvrzuje, že:
	podpora splňuje podmínky stanovené v článku 13 (regionální investiční podpora) nařízení (ES) č. 800/2008

1.4.3.

	bod IV.B.2 písm. c) (pokyny Komise pro vnitrostátní regionální podporu na období 2007–2013 (13)); v tomto případě se tímto potvrzuje, že:
	podpora splňuje podmínky stanovené v pokynech Komise pro vnitrostátní regionální podporu na období 2007–2013 (v tomto případě se posouzení takovéto podpory provádí na základě pokynů pro vnitrostátní regionální podporu. Je třeba vyplnit příslušnou část obecného oznamovacího formuláře (příloha nařízení (ES) č. 1627/2006 (14)).

1.4.4.

	bod IV.B.2 písm. d) (podpora pro středně velké společnosti v regionech nezpůsobilých pro regionální podporu); v tomto případě:

mezi příjemci jsou malé a střední podniky:

	ano
	ne

Pokud ano, použije se bod 1.4.1 výše (bod IV.B.2 písm. a) pokynů v oblasti zemědělství).

Pokud ne, potvrzuje se tímto, že podpora bude poskytnuta pouze středně velkým společnostem (tj. s méně než 750 zaměstnanci a/nebo s obratem nižším než 200 milionů EUR):



ano

V tomto případě je třeba vyplnit příslušnou část obecného oznamovacího formuláře (příloha nařízení (ES) č. 1627/2006) týkající se způsobilých výdajů.

2. Jednotlivá podpora

Způsobilé investice mohou přesáhnout 25 milionů EUR nebo podpora může přesáhnout částku 12 milionů EUR:

	ano
	ne

Pokud ano, zde se uvedou všechny informace umožňující individuální posouzení podpory:

…

3. Míra podpory

Pozn.:

Tyto podmínky se vztahují k maximálním mírám kumulované výše vnitrostátního příspěvku a příspěvku Společenství podle čl. 103n odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.1.

Pokud jsou příjemci malé a střední podniky (článek 15 nařízení (ES) č. 800/2008), maximální míra podpory pro způsobilé investice je tato:

3.1.1.

v nejvzdálenějších regionech: … (maximálně 75 %)

3.1.2.

na menších ostrovech v Egejském moři (15): … (maximálně 65 %)

3.1.3.

v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a): … (maximálně 50 %)

3.1.4.

v ostatních regionech: … (maximálně 40 %)

3.2.

U podpory spadající pod článek 13 nařízení (ES) č. 800/2008 (regionální investiční podpora) nebo pod pokyny Komise pro vnitrostátní regionální podporu na období 2007–2013 je maximální míra podpory tato:

3.2.1.

pro malé a střední podniky:

3.2.1.1.

ohledně způsobilých investic v regionech podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy: … (maximálně: 50 % nebo maximální částka určená v mapě regionální podpory schválené pro dotyčný členský stát na období 2007–2013)

3.2.1.2.

ohledně způsobilých investic v ostatních regionech způsobilých pro regionální podporu: … (maximálně: 40 % nebo maximální částka určená v mapě regionální podpory schválené pro dotyčný členský stát na období 2007–2013)

3.2.2.

pro střední podniky ve smyslu čl. 28 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 (ne malé a střední podniky, ale podniky s méně než 750 zaměstnanci nebo s obratem nižším než 200 milionů EUR):

3.2.2.1.

ohledně způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy: … (maximálně: 25 % nebo maximální částka určená v mapě regionální podpory schválené pro dotyčný členský stát na období 2007–2013)

3.2.2.2.

ohledně způsobilých investic v ostatních regionech způsobilých pro regionální podporu: … (maximálně: 20 % nebo maximální částka určená v mapě regionální podpory schválené pro dotyčný členský stát na období 2007–2013)

3.2.3.

Mezi příjemci jsou větší než středně velké podniky zmíněné pod bodem 3.2.2. (tj. velké podniky):

	ano
	ne

Pokud ano, tímto se potvrzuje, že maximální míra podpory je na úrovni či pod úrovní maximální částky stanovené v mapě regionální podpory schválené pro dotyčný členský stát na období 2007–2013:



ano

V tomto případě musí být maximální míra podpory zmíněna ve výše uvedené mapě regionální podpory.

Relevantní maximální míra podpory v odpovídající mapě regionální podpory je: … %.

3.3.	U investiční podpory ve prospěch středně velkých společností v regionech nezpůsobilých pro regionální podporu je maximální míra podpory: … (maximálně: 20 %).

4. Kritéria způsobilosti a způsobilé výdaje

4.1.

Tímto se potvrzuje, že:

	podpora nepodporuje investice, na které společná organizace trhu (včetně režimů přímé podpory financovaných EZZF) ukládá omezení produkce nebo omezení podpory Společenství na úrovni jednotlivých zemědělců, zemědělských podniků nebo zpracovatelských zařízení, takže by se produkce zvýšila nad uvedená omezení,
	podpora se netýká nákupu použitého zařízení v případě podpory středně velkým nebo velkým společnostem.

4.2.

U podpory na investice v regionech nezpůsobilých pro regionální podporu:

Způsobilé výdaje na investice plně odpovídají způsobilým výdajům uvedeným v pokynech Komise pro vnitrostátní regionální podporu na období 2007–2013:

	ano
	ne

Pokud ne a pokud jsou příjemci malé a střední podniky, tímto se potvrzuje, že způsobilé výdaje jsou v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení (ES) č. 800/2008:



ano

5. Ostatní informace

Sdělení spolu s dokumentací prokazuje, že uvedená podpora je určena na jasně definované cíle odrážející strukturální a teritoriální potřeby a strukturální nevýhody:

	ano
	ne

Pokud ano, musí být uvedená dokumentace poskytnuta v příloze tohoto doplňkového informačního listu.“

(1) Sdělení podle čl. 37a odst. 2 tohoto nařízení.

(2) Použijte zkratku podle OPOCE.

(3) Uveďte prosím, které nařízení se použije.

(4) Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3).

(5) Sdělení podle čl. 37a odst. 3 písm. a) tohoto nařízení.

(6) Použijte zkratku podle OPOCE.

(7) Sdělení podle čl. 37a odst. 3 písm. b) tohoto nařízení.

(8) Použijte zkratku podle OP.

(9) Sdělení podle čl. 37a odst. 3 písm. c) tohoto nařízení.

(10) Použijte zkratku podle OP.

(11) Sdělení podle čl. 37a odst. 3 písm. d) tohoto nařízení.

(12) Použijte zkratku podle OP.

(13) Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(14) Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 10.

(15) Nařízení Rady (EHS) č. 2019/93 (Úř. věst. L 184, 27.7.1993, s. 1).

SMĚRNICE

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/16

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/80/ES

ze dne 13. července 2009

o označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů pro dvoukolová a tříkolová motorová vozidla

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice Rady 93/29/EHS ze dne 14. června 1993 o označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů pro dvoukolová a tříkolová motorová vozidla (3) byla podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Směrnice 93/29/EHS je jednou ze zvláštních směrnic pro postup ES schvalování typu stanovený směrnicí Rady 92/61/EHS ze dne 30. června 1992 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, která byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (5), a stanoví technické požadavky na konstrukci dvoukolových a tříkolových motorových vozidel z hlediska označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů. Tyto technické požadavky se týkají sbližování právních předpisů členských států tak, aby umožnily použití postupu ES schvalování typu stanoveného směrnicí 2002/24/ES na každý typ vozidla. Proto se ustanovení směrnice 2002/24/ES o systémech, konstrukčních částech a samostatných technických celcích vozidel vztahují na tuto směrnici.

(3)	K usnadnění přístupu na trhy zemí, které nejsou členy Společenství, by měla existovat rovnocennost požadavků této směrnice a požadavků předpisu Evropské hospodářské komise (EHK) OSN č. 60 (6).

(4)	Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost uvedených v části B přílohy III,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů všech typů vozidel uvedených v článku 1 směrnice 2002/24/ES.

Článek 2

Postupy pro udělení dílčího ES schválení typu dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla z hlediska označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů a podmínky volného pohybu takových vozidel jsou stanoveny v kapitolách II a III směrnice 2002/24/ES.

Článek 3

1. V souladu s článkem 11 směrnice 2002/24/ES se uznává rovnocennost mezi požadavky stanovenými touto směrnicí a požadavky stanovenými v předpisu EHK OSN č. 60.

2. Orgány členských států, které udělují dílčí ES schválení typu, uznávají schválení udělená podle požadavků předpisu EHK OSN uvedeného v odstavci 1 a rovněž značky schválení typu jako alternativu k odpovídajícím schválením uděleným podle požadavků této směrnice.

Článek 4

Tuto směrnici lze změnit postupem podle čl. 18 odst. 2 směrnice 2002/24/ES s cílem:

a)	zahrnout změny předpisu EHK OSN uvedeného v článku 3;

b)	přizpůsobit přílohy I a II technickému pokroku.

Článek 5

1. Členské státy nesmějí z důvodů týkajících se označení ovládačů, sdělovačů a indikátorů:

—	odmítnout udělit ES schválení typu pro typ dvoukolového nebo tříkolového vozidla ani

—	zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu dvoukolových a tříkolových vozidel,

jestliže označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů tohoto vozidla splňuje požadavky této směrnice.

2. Členské státy odmítnou udělit ES schválení typu pro jakýkoli nový typ dvoukolového nebo tříkolového vozidla z důvodů týkajících se značení ovladačů, sdělovačů a indikátorů, jestliže nejsou splněny požadavky této směrnice.

3. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 6

Směrnice 93/29/EHS, ve znění směrnice uvedené v části A přílohy III, se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic, uvedených v části B přílohy III, ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 7

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2010.

Článek 8

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

E. ERLANDSSON

(1) Úř. věst. C 325, 30.12.2006, s. 28.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. června 2007 (Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 72) a rozhodnutí Rady ze dne 7. července 2009.

(3) Úř. věst. L 188, 29.7.1993, s. 1.

(4) Viz část A přílohy III.

(5) Úř. věst. L 124, 9.5.2002, s. 1.

(6) E/ECE/TRANS/505 – Add. 59.

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY PRO DÍLČÍ ES SCHVÁLENÍ TYPU DVOUKOLOVÝCH A TŘÍKOLOVÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL Z HLEDISKA OZNAČENÍ JEJICH OVLADAČŮ, SDĚLOVAČŮ A INDIKÁTORŮ

1. DEFINICE

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.1	„ovladačem“ každé zařízení nebo součást vozidla přímo ovládaná řidičem, působící změnu stavu nebo funkce vozidla nebo jeho některé části;

1.2	„sdělovačem“ signál, který udává stav ovládání určitého zařízení, určitou funkci nebo příznak nebo poruchový stav nebo výpadek určité funkce;

1.3	„indikátorem“ zařízení, které podává informaci o správné funkci nebo stavu systému nebo části systému, jakou je např. stav hladiny určité kapaliny;

1.4	„značkou“ zobrazení, které umožňuje identifikovat určitý ovladač, sdělovač nebo indikátor.

2. POŽADAVKY

2.1 Označení

Pokud jsou na vozidle ovladače, sdělovače a indikátory uvedené v bodě 2.1.5, musí být označeny podle následujících požadavků.

2.1.1

Značky musí být znázorněny zřetelně proti pozadí.

2.1.2

Značky musí být na ovladači nebo na sdělovači ovladače, které jsou jimi identifikovány, nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Kde to není možné, musí být značka a ovladač nebo sdělovač spojeny souvislou čarou, která musí být co nejkratší.

2.1.3.

Dálkové světlomety musí být znázorněny rovnoběžnými vodorovnými paprsky světla a potkávací světlomety rovnoběžnými paprsky světla skloněnými dolů.

2.1.4

Užijí-li se pro optické sdělovače barvy, mají následující význam:

— červená: nebezpečí,

— oranžová: upozornění,

— zelená: bezpečný stav.

Modrá je vyhrazena pro sdělovače dálkových světlometů.

2.1.5

Přiřazení a zobrazení značek

Obrázek 1

Ovládání světlometu – Ovladač dálkového světlometu

Barva sdělovače: modrá

Obrázek 2

Ovládání světlometu – Ovladač potkávacího světlometu

Barva sdělovače: zelená

Obrázek 3

Směrová svítilna

Poznámka: Pokud jsou pro levou a pravou směrovou svítilnu samostatné sdělovače, mohou být samostatně použity též obě šipky.

Barva sdělovače: zelená

Obrázek 4

Výstražné zařízení

Dvě možnosti:

—	tato značka, barva sdělovače: červená nebo

—	současná funkce směrových světel (obě šipky na obrázku 3).

Obrázek 5

Ručně ovládaný sytič

Barva sdělovače: oranžová

Obrázek 6

Zvukové výstražné zařízení

Obrázek 7

Hladina paliva

Barva sdělovače: oranžová

Obrázek 8

Teplota chladicí kapaliny motoru

Barva sdělovače: červená

Obrázek 9

Nabíjení baterie

Barva sdělovače: červená

Obrázek 10

Olej v motoru

Barva sdělovače: červená

Obrázek 11

Přední mlhový světlomet (3)

Barva sdělovače: zelená

Obr Obrázek 12

Zadní mlhová svítilna (3)

Barva sdělovače: oranžová

Obrázek 13

Ovladač zapalování nebo zařízení pro zastavení motoru v poloze „vypnuto“

Obrázek 14

Ovladač zapalování nebo zařízení pro zastavení motoru v poloze „zapnuto“

Obrázek 15

Spínač osvětlení

Barva sdělovače: zelená

Obrázek 16

Obrysové svítilny

Poznámka: Pokud není ovladač samostatný, může být identifikován značkou podle obrázku 15.

Barva sdělovače: zelená

Obrázek 17

Indikátor stavu „Převodovka v neutrálu“

Barva sdělovače: zelená

Obrázek 18

Elektrický spouštěč

(1)	Ohraničené plochy značky mohou být vyplněny.

(2)	Tmavá část této značky se může nahradit jejím obrysem; bílá část v tomto zobrazení může být celá v tmavé barvě.

(3)	Užije-li se jediný ovladač pro přední mlhové světlomety a zadní mlhové svítilny, musí se užít značka pro přední mlhový světlomet.

Dodatek

Konstrukce základního vzoru pro značky znázorněné v bodě 2.1.5

Základní vzor je tvořen:

1.	základním čtvercem o straně 50 mm; tento rozměr se rovná jmenovitému rozměru a základního vzoru;

2.	základní kružnicí o průměru 56 mm, která má přibližně stejnou plochu jako základní čtverec 1;

3.	druhou kružnicí o průměru 50 mm, která je kružnicí vepsanou do základního čtverce 1;

4.	druhým čtvercem, jehož vrcholy se dotýkají základní kružnice 2 a jehož strany jsou rovnoběžné se stranami základního čtverce 1;

5. a 6.

dvěma obdélníky, které mají stejnou plochu jako základní čtverec 1; jsou navzájem kolmé a souměrně protínají protilehlé strany základního čtverce;

7.	třetím čtvercem, jehož strany procházejí průsečíky základního čtverce 1 se základní kružnicí 2 a jsou skloněny pod úhlem 45° a určují největší vodorovné a svislé rozměry základního vzoru;

8.	nepravidelným osmiúhelníkem tvořeným přímkami svírajícími se stranami čtverce 7 úhel 30°.

Základní vzor je zobrazen na mřížce s roztečí 12,5 mm, s níž se kryje základní čtverec 1.

PŘÍLOHA II

Dodatek 1

Informační dokument pro typ dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla z hlediska označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů

(přikládá se k žádosti o dílčí ES schválení typu, pokud je podáváno odděleně od žádosti o ES schválení typu vozidla)

Pořadové číslo (přidělené žadatelem):

Žádost o dílčí ES schválení typu dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla z hlediska označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů musí obsahovat informace stanovené v následujících bodech části 1 oddílu A přílohy II směrnice 2002/24/ES:

—

0.1,

—

0.2,

—	0.4 až 0.6,

—

9.2.1.

Dodatek 2

Název správního orgánu

Certifikát dílčího ES schválení typu dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla z hlediska označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů

VZOR

Protokol č. … technické zkušebny … ze dne …

Dílčí ES schválení typu č. … Rozšíření č. …

1.	Značka nebo název vozidla: …

2.	Typ vozidla: …

3.	Název a adresa výrobce: …

4.	Název a adresa (případného) zástupce výrobce: … …

5.	Datum předání vozidla ke zkouškám: …

6.	Dílčí ES schválení typu uděleno/odmítnuto (1)

Místo: …

Datum: …

Podpis: …

(1) Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA III

ČÁST A

Zrušená směrnice a její následná změna

(uvedené v článku 6)

Směrnice Rady 93/29/EHS	(Úř. věst. L 188, 29.7.1993, s. 1)
Směrnice Komise 2000/74/ES	(Úř. věst. L 300, 29.11.2000, s. 24)

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

(uvedené v článku 6)

Směrnice	Lhůta pro provedení	Den použitelnosti
93/29/EHS	14. prosince 1994	14. června 1995 (1)
2000/74/ES	31. prosince 2001	1. ledna 2002 (2)

(1) V souladu s čl. 5 odst. 1 třetím pododstavcem směrnice 93/29/EHS:

„Ode dne uvedeného v prvním pododstavci nesmějí členské státy z důvodů označení ovládačů, sdělovačů a indikátorů zakázat první uvedení vozidel, která vyhovují této směrnici, do provozu.“

Uvedeným dnem je 14. prosinec 1994; viz čl. 5 odst. 1 první pododstavec směrnice 93/29/EHS.

(2) V souladu s článkem 2 směrnice 2000/74/ES:

„1. Od 1. ledna 2002 nesmějí členské státy z důvodů týkajících se označení ovládačů, sdělovačů a indikátorů:

—	odmítnout udělit ES schválení typu pro typ dvoukolového nebo tříkolového vozidla nebo

—	zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu dvoukolových a tříkolových vozidel,

jestliže označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů vyhovuje požadavkům směrnice 93/29/EHS ve znění této směrnice.

2. Od 1. července 2002 členské státy odmítnou udělit ES schválení typu pro jakýkoli nový typ dvoukolového nebo tříkolového vozidla z důvodů týkajících se značení ovladačů, sdělovačů a indikátorů, jestliže nejsou splněny požadavky směrnice 93/29/EHS, ve znění této směrnice.“

PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 93/29/EHS	Směrnice 2000/74/ES	Tato směrnice
Články 1 a 2		Články 1 a 2
Čl. 3 první pododstavec		Čl. 3 odst. 1
Čl. 3 druhý pododstavec		Čl. 3 odst. 2
Čl. 4 návětí		Čl. 4 návětí
Čl. 4 první odrážka		Čl. 4 písm. a)
Čl. 4 druhá odrážka		Čl. 4 písm. b)
Čl. 5 odst. 1		—
	Čl. 2 odst. 1	Čl. 5 odst. 1
	Čl. 2 odst. 2	Čl. 5 odst. 2
Čl. 5 odst. 2		Čl. 5 odst. 3
—		Články 6 a 7
Článek 6		Článek 8
Přílohy I a II		Přílohy I a II
—		Příloha III
—		Příloha IV

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/29

SMĚRNICE KOMISE 2009/97/ES

ze dne 3. srpna 2009,

kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnic Rady 2002/53/ES a 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 písm. a) a b) uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 písm. a) a b) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Komise 2003/90/ES (3) a 2003/91/ES (4) byly přijaty s cílem zajistit, aby odrůdy, které členské státy zařadí do svých národních katalogů, vyhovovaly obecným zásadám stanoveným Odrůdovým úřadem Společenství (CPVO), pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky různých druhů vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení odrůd, jestliže takové obecné zásady byly stanoveny. Na ostatní odrůdy se podle uvedených směrnic vztahují obecné zásady Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV).

(2)	CPVO od té doby stanovil další obecné zásady pro řadu dalších druhů a aktualizoval stávající obecné zásady.

(3)	Co se týče směrnice 2003/90/ES, musejí být přidány obecné zásady pro nové druhy, které byly v nedávné době zahrnuty do seznamů druhů, na něž se vztahují směrnice Rady 66/401/EHS (5) a 66/402/EHS (6).

(4)	Směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(5)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Přílohy I a II směrnice 2003/90/ES se nahrazují zněním v části A přílohy této směrnice.

Článek 2

Přílohy směrnice 2003/91/ES se nahrazují zněním v části B přílohy této směrnice.

Článek 3

Pro zkoušky zahájené před 1. lednem 2010 mohou členské státy použít směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES ve zněních, která byla v platnosti před jejich pozměněním touto směrnicí.

Článek 4

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2009. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat ode dne 1. ledna 2010.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 3. srpna 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33.

(3) Úř. věst. L 254, 8.10.2003, s. 7.

(4) Úř. věst. L 254, 8.10.2003, s. 11.

(5) Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2298/66.

(6) Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309/66.

PŘÍLOHA

ČÁST A

„

PŘÍLOHA I

Seznam druhů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a), které musí být v souladu s testovacími protokoly Odrůdového úřadu Společenství (CPVO)

Vědecký název	Obecný název	Protokol CPVO
Pisum sativum L.	Hrách setý	TP 7/1 ze dne 6.11.2003
Vicia faba L.	Bob obecný	TP Broadbean/1 ze dne 25.3.2004
Brassica napus L.	Brukev řepka	TP 36/1 ze dne 25.3.2004
Helianthus annuus L.	Slunečnice	TP 81/1 ze dne 31.10.2002
Linum usitatissimum L.	Len setý přadný/len setý olejný	TP 57/1 ze dne 21.3.2007
Avena nuda L.	Oves nahý	TP 20/1 ze dne 6.11.2003
Avena sativa L. (včetně A. byzantina K. Koch)	Oves setý	TP 20/1 ze dne 6.11.2003
Hordeum vulgare L.	Ječmen setý	TP 19/2 ze dne 6.11.2003
Oryza sativa L.	Rýže setá	TP 16/1 ze dne 18.11.2004
Secale cereale L.	Žito seté	TP 58/1 ze dne 31.10.2002
xTriticosecale Wittm. ex A. Camus	Hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secale	TP 121/2 ze dne 22.1.2007
Triticum aestivum L.	Pšenice setá	TP 3/4 ze dne 23.6.2008
Triticum durum Desf.	Pšenice tvrdá	TP 120/2 ze dne 6.11.2003
Zea mays L.	Kukuřice setá	TP 2/2 ze dne 15.11.2001
Solanum tuberosum L.	Brambor	TP 23/2 ze dne 1.12. 2005

Znění těchto protokolů je k dispozici na internetových stránkách CPVO (www.cpvo.europa.eu).

PŘÍLOHA II

Seznam druhů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b), které musí být v souladu s obecnými zásadami zkoušení Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV)

Vědecký název	Obecný název	Obecná zásada UPOV
Beta vulgaris L.	Řepa obecná	TG/150/3 ze dne 4.11.1994
Agrostis canina L.	Psineček psí	TG/30/6 ze dne 12.10.1990
Agrostis gigantea Roth.	Psineček obrovský	TG/30/6 ze dne 12.10.1990
Agrostis stolonifera L.	Psineček výběžkatý	TG/30/6 ze dne 12.10.1990
Agrostis capillaris L.	Psineček tenký	TG/30/6 ze dne 12.10.1990
Bromus catharticus Vahl	Sveřep samužníkovitý	TG/180/3 ze dne 4.4.2001
Bromus sitchensis Trin.	Sveřep sitkovský	TG/180/3 ze dne 4. 4. 2001
Dactylis glomerata L.	Srha laločnatá	TG/31/8 ze dne 17.4.2002
Festuca arundinacea Schreber	Kostřava rákosovitá	TG/39/8 ze dne 17.4.2002
Festuca filiformis Pourr.	Kostřava vláskovitá	TG/67/5 ze dne 5.4.2006
Festuca ovina L.	Kostřava ovčí	TG/67/5 ze dne 5.4.2006
Festuca pratensis Huds.	Kostřava luční	TG/39/8 ze dne 17.4.2002
Festuca rubra L.	Kostřava červená	TG/67/5 ze dne 5.4.2006
Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina	Kostřava drsnolistá	TG/67/5 ze dne 5.4.2006
Lolium multiflorum Lam.	Jílek mnohokvětý	TG/4/8 ze dne 5.4.2006
Lolium perenne L.	Jílek vytrvalý	TG/4/8 ze dne 5.4.2006
Lolium x boucheanum Kunth	Jílek hybridní	TG/4/8 ze dne 5.4.2006
Phleum nodosum L.	Bojínek cibulkatý	TG/34/6 ze dne 7.11.1984
Phleum pratense L.	Bojínek luční	TG/34/6 ze dne 7.11.1984
Poa pratensis L.	Lipnice luční	TG/33/6 ze dne 12.10.1990
Lupinus albus L.	Lupina bílá	TG/66/4 ze dne 31.3.2004
Lupinus angustifolius L.	Lupina úzkolistá	TG/66/4 ze dne 31.3.2004
Lupinus luteus L.	Lupina žlutá	TG/66/4 ze dne 31.3.2004
Medicago sativa L.	Vojtěška setá	TG/6/5 ze dne 6.4.2005
Medicago x varia T. Martyn	Tolice měňavá	TG/6/5 ze dne 6.4.2005
Trifolium pratense L.	Jetel luční	TG/5/7 ze dne 4.4.2001
Trifolium repens L.	Jetel plazivý	TG/38/7 ze dne 9.4.2003
Vicia sativa L.	Vikev setá	TG/32/6 ze dne 21.10.1988
Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb.	Tuřín	TG/89/6 ze dne 4.4.2001
Raphanus sativus var. oleiformis Pers.	Ředkev olejná	TG/178/3 ze dne 4.4.2001
Arachis hypogaea L.	Podzemnice olejná	TG/93/3 ze dne 13.11.1985
Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs	Řepice	TG/185/3 ze dne 17.4.2002
Carthamus tinctorius L.	Světlice barvířská	TG/134/3 ze dne 12.10.1990
Gossypium spp.	Bavlník	TG/88/6 ze dne 4.4.2001
Papaver somniferum L.	Mák	TG/166/3 ze dne 24.3.1999
Sinapis alba L.	Hořčice bílá	TG/179/3 ze dne 4.4.2001
Glycine max (L.) Merrill	Sója luštinatá	TG/80/6 ze dne 1.4.1998
Sorghum bicolor (L.) Moench	Čirok	TG/122/3 ze dne 6.10.1989

Znění těchto obecných zásad je k dispozici na internetových stránkách Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (www.upov.int).

“

ČÁST B

„

PŘÍLOHA I

Seznam druhů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a), které musí být v souladu s testovacími protokoly Odrůdového úřadu Společenství (CPVO)

Vědecký název	Obecný název	Protokol CPVO
Allium cepa L. (skupina Cepa)	Cibule a echalion	TP 46/2 ze dne 1.4.2009
Allium cepa L. (skupina Aggregatum)	Šalotka	TP 46/2 ze dne 1.4.2009
Allium porrum L.	Pór	TP 85/2 ze dne 1.4.2009
Allium sativum L.	Česnek	TP 162/1 ze dne 25.3.2004
Allium schoenoprasum L.	Pažitka	TP 198/1 ze dne 1.4.2009
Apium graveolens L.	Celer	TP 82/1 ze dne 13.3.2008
Apium graveolens L.	Celer bulvový	TP 74/1 ze dne 13.3.2008
Asparagus officinalis L.	Chřest	TP 130/1 ze dne 27.3.2002
Beta vulgaris L.	Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“	TP 60/1 ze dne 1.4.2009
Brassica oleracea L.	Květák	TP 45/1 ze dne 15.11.2001
Brassica oleracea L.	Brokolice	TP 151/2 ze dne 21.3.2007
Brassica oleracea L.	Kapusta růžičková	TP 54/2 ze dne 1.12.2005
Brassica oleracea L.	Kedluben	TP 65/1 ze dne 25.3.2004
Brassica oleracea L.	Kapusta hlávková, zelí hlávkové bílé a zelí hlávkové červené	TP 48/2 ze dne 1.12.2005
Brassica rapa L.	Zelí pekingské	TP 105/1 ze dne 13.3.2008
Capsicum annuum L.	Chilli nebo paprika roční	TP 76/2 ze dne 21.3.2007
Cichorium endivia L.	Endivie kadeřavá a eskariol	TP 118/2 ze dne 1.12.2005
Cichorium intybus L.	Čekanka průmyslová	TP 172/2 ze dne 1.12.2005
Cichorium intybus L.	Čekanka pro puky	TP 173/1 ze dne 25.3.2004
Citrullus lanatus (Thumb.) Matsum. et Nakai	Meloun vodní	TP 142/1 ze dne 21.3.2007
Cucumis melo L.	Meloun cukrový	TP 104/2 ze dne 21.3.2007
Cucumis sativus L.	Okurka salátová a okurka nakládačka	TP 61/2 ze dne 13.3.2008
Cucurbita pepo L.	Tykev obecná	TP 119/1 ze dne 25.3.2004
Cynara cardunculus L.	Artyčok a karda	TP 184/1 ze dne 25.3.2004
Daucus carota L.	Mrkev a mrkev krmná	TP 49/3 ze dne 13.3.2008
Foeniculum vulgare Mill.	Fenykl	TP 183/1 ze dne 25.3.2004
Lactuca sativa L.	Salát hlávkový	TP 13/4 ze dne 1.4.2009
Lycopersicon esculentum Mill.	Rajče	TP 44/3 ze dne 21.3.2007
Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A. W. Hill	Petržel	TP 136/1 ze dne 21.3.2007
Phaseolus coccineus L.	Fazol šarlatový	TP 9/1 ze dne 21.3.2007
Phaseolus vulgaris L.	Fazol obecný keříčkový a fazol obecný pnoucí	TP 12/3 ze dne 1.4.2009
Pisum sativum L. (partim)	Hrách dřeňový, hrách kulatosemenný a hrách cukrový	TP 7/1 ze dne 6.11.2003
Raphanus sativus L.	Ředkvička	TP 64/1 ze dne 27.3.2002
Solanum melongena L.	Lilek vejcoplodý	TP 117/1 ze dne 13.3.2008
Spinacia oleracea L.	Špenát	TP 55/2 ze dne 13.3.2008
Valerianella locusta (L.) Laterr.	Kozlíček polníček	TP 75/2 ze dne 21.3.2007
Vicia faba L. (partim)	Bob zahradní	TP Broadbean/1 ze dne 25.3.2004
Zea mays L. (partim)	Kukuřice cukrová a kukuřice pukancová	TP 2/2 ze dne 15.11.2001

Znění těchto protokolů je k dispozici na internetových stránkách CPVO (www.cpvo.europa.eu).

PŘÍLOHA II

Seznam druhů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b), které musí být v souladu s obecnými zásadami zkoušení Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV)

Vědecký název	Obecný název	Obecná zásada UPOV
Allium fistulosum L.	Cibule sečka	TG/161/3 ze dne 1.4.1998
Beta vulgaris L.	Mangold	TG/106/4 ze dne 31.3.2004
Brassica oleracea L.	Kadeřávek	TG/90/6 ze dne 31.3.2004
Brassica rapa L.	Vodnice	TG/37/10 ze dne 4.4.2001
Cichorium intybus L.	Čekanka hlávková	TG/154/3 ze dne 18.10.1996
Cucurbita maxima Duchesne	Tykev velkoplodá	TG/155/4 ze dne 28.3.2007
Raphanus sativus L.	Ředkev	TG/63/6 ze dne 24.3.1999
Rheum rhabarbarum L.	Reveň	TG/62/6 ze dne 24.3.1999
Scorzonera hispanica L.	Hadí mord španělský neboli černý kořen	TG/116/3 ze dne 21.10.1988

Znění těchto obecných zásad je k dispozici na internetových stránkách Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (www.upov.int).

“

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Rada

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/35

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 16. února 2009

o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání

(2009/586/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 83 a 308 ve spojení s čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Z důvodu stále výraznějšího mezinárodního rozměru problémů v oblasti hospodářské soutěže je třeba posílit mezinárodní spolupráci v této oblasti.

(2)	Řádné a účinné prosazování právních předpisů pro hospodářskou soutěž je důležité pro účinné fungování trhů a pro mezinárodní obchod.

(3)	Rozpracování zásad aktivní zdvořilosti v mezinárodním právu a jejich uplatňování při prosazování právních předpisů Společenství a Jižní Koreje pro hospodářskou soutěž povede pravděpodobně ke zvýšení účinnosti jejich provádění.

(4)	Za tímto účelem sjednala Komise s vládou Korejské republiky dohodu o uplatňování pravidel hospodářské soutěže Evropského společenství a Jižní Koreje.

(5)	Jelikož text dohody zahrnuje i fúze a akvizice, které jsou upraveny nařízením Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (2), jež je založeno na článku 308 Smlouvy, mělo by toto rozhodnutí být rovněž založeno na uvedeném článku.

(6)	Dohoda by měla být schválena,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání se schvaluje jménem Společenství.

Znění dohody je připojeno k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn určit osobu či osoby zmocněné podepsat dohodu zavazující Společenství (3).

V Bruselu dne 16. února 2009.

Za Radu

předseda

O. LIŠKA

(1) Stanovisko ze dne 4. prosince 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(3) Datum vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

DOHODA

mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

na jedné straně a

VLÁDA KOREJSKÉ REPUBLIKY

na straně druhé

(dále jen „smluvní strany“),

UZNÁVAJÍCE, že světové ekonomiky, a zejména ekonomiky Evropského společenství a Korejské republiky, se stávají stále propojenějšími,

VĚDOMY SI skutečnosti, že Evropské společenství a Korejská republika sdílejí názor, že řádné a účinné prosazování právních předpisů o hospodářské soutěži je důležité pro účinné fungování jejich trhů, pro ekonomickou prosperitu spotřebitelů obou smluvních stran i pro jejich vzájemný obchod,

VĚDOMY SI skutečnosti, že řádné a účinné prosazování právních předpisů smluvních stran o hospodářské soutěži by podpořila spolupráce a ve vhodných případech i koordinace smluvní stran při uplatňování těchto předpisů,

UZNÁVAJÍCE DÁLE skutečnost, že spolupráce mezi orgány smluvních stran pro hospodářskou soutěž přispěje ke zlepšení a posílení jejich vztahů,

VĚDOMY SI skutečnosti, že mezi smluvními stranami mohou čas od času vznikat neshody ohledně použití jejich právních předpisů o hospodářské soutěži na jednání či transakce dotýkající se důležitých zájmů obou smluvních stran,

BEROUCE NA VĚDOMÍ revidované doporučení Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ohledně spolupráce mezi členskými státy ve věci postupů narušujících hospodářskou soutěž a ovlivňujících mezinárodní obchod, které bylo přijato ve dnech 27. a 28. července 1995,

S OHLEDEM na memorandum o porozumění uzavřené mezi Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž Evropské komise a Komisí pro spravedlivé obchodování Korejské republiky dne 28. října 2004,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Účel a vymezení pojmů

1. Účelem této dohody je přispět k účinnému prosazování předpisů o hospodářské soutěži každé ze smluvních stran podporou spolupráce a koordinace mezi orgány pro hospodářskou soutěž smluvních stran a zabránit sporům mezi smluvními stranami nebo snížit možnost jejich vzniku ve všech otázkách týkajících se uplatňování předpisů o hospodářské soutěži každé ze smluvních stran.

2. Pro účely této dohody se rozumí:

a)	„protisoutěžním jednáním“ jakákoli činnost, která může podléhat sankcím či jinému postihu ukládanému orgány pro hospodářskou soutěž podle právních předpisů o hospodářské soutěži jedné ze smluvních stran nebo obou smluvních stran;

„orgánem pro hospodářskou soutěž“ a „orgány pro hospodářskou soutěž“:

i)	v případě Evropského společenství Komise Evropských společenství, pokud jde o její povinnosti podle právních předpisů Evropského společenství v oblasti hospodářské soutěže, a

ii)	v případě Korejské republiky Komise pro spravedlivý obchod Korejské republiky;

„příslušným orgánem členského státu“ jeden orgán za každý členský stát Evropského společenství pro používání právních předpisů o hospodářské soutěži. Při podepsání této dohody oznámí Komise Evropských společenství seznam těchto orgánů vládě Korejské republiky. Komise oznámí vládě Korejské republiky aktualizovaný seznam vždy, kdy je toho zapotřebí;

„právními předpisy o hospodářské soutěži“:

i)	pro Evropské společenství články 81, 82 a 85 Smlouvy o založení Evropského společenství, nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků a jejich prováděcí nařízení a jakékoli změny a

ii)	pro Korejskou republiku zákon o regulaci monopolů a spravedlivém obchodu a jeho prováděcí nařízení a novely;

e)	„činnostmi k prosazení právních předpisů“ jakékoli použití právních předpisů o hospodářské soutěži při vyšetřování či řízení vedeném orgány pro hospodářskou soutěž smluvní strany.

Článek 2

Oznámení

1. Orgán pro hospodářskou soutěž každé ze smluvních stran oznamuje orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany ty činnosti k prosazení právních předpisů, o nichž oznamující orgán pro hospodářskou soutěž předpokládá, že by mohly ovlivnit důležité zájmy druhé smluvní strany.

2. Mezi činnosti k prosazení právních předpisů, které mohou ovlivnit důležité zájmy druhé smluvní strany a jsou významné pro činnosti k prosazení právních předpisů druhé smluvní strany, patří mimo jiné:

činnosti k prosazení právních předpisů, které směřují proti státnímu příslušníku nebo státním příslušníkům druhé smluvní strany (v případě Evropského společenství proti státnímu příslušníku nebo státním příslušníkům členských států Evropského společenství) nebo proti společnosti nebo společnostem založeným nebo organizovaným podle právních předpisů platných na území druhé smluvní strany;

b)	činnosti k prosazení právních předpisů, které směřují proti protisoutěžnímu jednání jinému než spojování podniků, k nimž rovněž dochází nebo docházelo převážně na území druhé smluvní strany;

c)	činnosti k prosazení právních předpisů týkající se spojení podniků, při nichž jeden nebo několik účastníků příslušné transakce je společností založenou nebo organizovanou podle právních předpisů platných na území druhé smluvní strany;

d)	činnosti k prosazení právních předpisů týkající se spojení podniků, při nichž společnost ovládající jednoho nebo několik účastníků příslušné transakce je společností založenou nebo organizovanou podle právních předpisů platných na území druhé smluvní strany;

e)	činnosti k prosazení právních předpisů zahrnující chování, jež mělo být údajně podporováno, požadováno či schváleno druhou smluvní stranou, a

f)	činnosti k prosazení právních předpisů zahrnující opravné prostředky, které výslovně vyžadují či zakazují jednání na území druhé smluvní strany nebo obsahují pro podniky na daném území závazné povinnosti.

3. Oznámení ohledně spojování podle odstavce 1 tohoto článku se podávají:

v případě Evropského společenství:

i)	při zahájení řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 139/2004,

ii)	při vydání prohlášení o námitkách;

v případě Korejské republiky:

i)	nejpozději v okamžiku, kdy orgán pro hospodářskou soutěž podá písemnou žádost buď o prodloužení doby šetření, nebo o předložení dodatečných materiálů ohledně spojování podniků s možnými protisoutěžními následky, a

ii)	při vydání zprávy o šetření.

4. Je-li oznámení podle odstavce 1 tohoto článku požadováno v jiných záležitostech, než je spojování podniků, podává se:

v případě Evropského společenství:

i)	při vydání prohlášení o námitkách,

ii)	při přijetí rozhodnutí či narovnání;

v případě Korejské republiky:

i)	při vydání zprávy o šetření,

ii)	při podání trestního oznámení,

iii)	při přijetí rozhodnutí.

5. Oznámení musí obsahovat zejména názvy stran šetření, zkoumané činnosti a související trhy, příslušné právní předpisy a termín činností k prosazení právních předpisů.

Článek 3

Spolupráce v oblasti prosazování právních předpisů

1. Orgán pro hospodářskou soutěž každé ze smluvních stran poskytuje orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany pomoc při činnostech k prosazení právních předpisů, a to do rozsahu slučitelného s právními předpisy smluvní strany poskytující pomoc a jejími důležitými zájmy a v rámci svých přiměřeně dostupných prostředků.

2. Orgán pro hospodářskou soutěž každé ze smluvních stran do rozsahu slučitelného s právními předpisy smluvní strany a s jejími důležitými zájmy:

a)	informuje orgán pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany, pokud jde o činnosti k prosazení právních předpisů vůči protisoutěžním jednáním, o kterých informující orgán pro hospodářskou soutěž předpokládá, že mohou mít nepříznivé účinky také na hospodářskou soutěž na území druhé smluvní strany;

poskytuje orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany všechny významné informace o protisoutěžních jednáních, kterými disponuje a o kterých se dozví a o nichž poskytující orgán pro hospodářskou soutěž předpokládá, že mohou být významné pro činnosti k prosazení právních předpisů orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany nebo mohou tyto činnosti ospravedlnit, a

c)	poskytuje orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany na žádost a v souladu s ustanoveními této dohody informace, které má k dispozici a které jsou významné v souvislosti s činnostmi k prosazení právních předpisů orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany.

Článek 4

Koordinace činností k prosazení právních předpisů

1. Pokud orgány pro hospodářskou soutěž obou smluvních stran provádějí činnosti k prosazení právních předpisů ohledně navzájem souvisejících záležitostí, měly by zvažovat koordinaci svých činností k prosazení právních předpisů v rozsahu slučitelném se svými příslušnými právními předpisy.

2. Při zvažování, zda by určité činnosti k prosazení právních předpisů měly být koordinovány, by orgány pro hospodářskou soutěž smluvních stran měly brát v úvahu mimo jiné následující faktory:

a)	vliv takové koordinace na schopnost orgánů pro hospodářskou soutěž obou smluvních stran dosáhnout cílů svých činností k prosazení právních předpisů;

b)	relativní schopnosti orgánů pro hospodářskou soutěž smluvních stran získávat informace nezbytné pro provádění činností k prosazení právních předpisů;

c)	možnost vyhnout se protichůdným závazkům a zbytečným zátěžím u osob, na něž se činnosti k prosazení právních předpisů vztahují;

d)	příležitost dosáhnout účinnějšího využití svých zdrojů díky koordinaci.

3. Při jakékoli koordinované činnosti k prosazení právních předpisů orgán pro hospodářskou soutěž každé ze smluvních stran usiluje o provádění svých činností k prosazení právních předpisů s náležitým ohledem na cíle činností k prosazení právních předpisů orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany.

4. Pokud orgány pro hospodářskou soutěž obou smluvních stran provádějí činnosti k prosazení právních předpisů ohledně souvisejících záležitostí, orgán pro hospodářskou soutěž každé ze smluvních stran zváží na žádost orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany, a pokud je to v souladu s důležitými zájmy dožádané smluvní strany, prošetření, zda společnosti nebo osoby, které v souvislosti s těmito činnostmi k prosazení právních předpisů poskytly důvěrné informace, budou souhlasit se sdělováním těchto informací orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany („zproštění mlčenlivosti“).

5. Za předpokladu řádného oznámení orgánu pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany může orgán pro hospodářskou soutěž každé ze smluvních stran kdykoli omezit koordinaci činností k prosazení právních předpisů a provádět své činnosti k prosazení právních předpisů samostatně.

Článek 5

Zabránění střetu (pasivní zdvořilost)

1. Orgán pro hospodářskou soutěž každé ze smluvních stran bere náležitý ohled na důležité zájmy druhé smluvní strany během všech fází svých činností k prosazení právních předpisů, včetně rozhodnutí týkajících se zahájení činností k prosazení právních předpisů, určení jejich rozsahu a stanovení povahy sankcí a nápravných opatření požadovaných v každém daném případě.

2. Pokud by konkrétní činnosti k prosazení právních předpisů, které plánuje orgán pro hospodářskou soutěž jedné smluvní strany, mohly ovlivnit důležité zájmy druhé smluvní strany, první smluví strana, aniž je dotčena její výhradní pravomoc, se bude snažit:

a)	oznámit druhé smluvní straně významné změny týkající se jejích zájmů;

b)	poskytnout druhé smluvní straně příležitost vyjádřit připomínky a

c)	zohlednit dané připomínky druhé smluvní strany a plně přitom respektovat nezávislost rozhodování každé ze smluvních stran.

Použitím odstavce 2 tohoto článku nejsou dotčeny závazky smluvních stran vyplývající z čl. 2 odst. 3 a 4.

3. Pokud má jedna ze smluvních stran za to, že činnosti k prosazení právních předpisů prováděné jejím orgánem pro hospodářskou soutěž mohou nepříznivě ovlivnit důležité zájmy druhé smluvní strany, měly by smluvní strany kromě všech dalších faktorů, které mohou být za daných okolností při hledání vhodného kompromisu mezi rozdílnými zájmy důležité, vzít v úvahu následující faktory:

a)	relativní význam vlivu daných protisoutěžních jednání na důležité zájmy smluvní strany prosazující právní předpisy ve srovnání s jejich vlivem na důležité zájmy druhé smluvní strany;

b)	relativní význam daných protisoutěžních jednání nebo protisoutěžních operací probíhajících na území některé ze smluvních stran ve srovnání s jednáním nebo operacemi probíhajícími na území druhé smluvní strany;

c)	rozsah, ve kterém by byly dotčeny činnosti k prosazení právních předpisů prováděné druhou smluvní stranou ve vztahu k týmž osobám, ať už fyzickým nebo právnickým;

d)	míra, do jaké budou soukromé osoby, ať už fyzické či právnické, vystaveny rozporným požadavkům obou smluvních stran.

Článek 6

Aktivní zdvořilost

1. Pokud orgán pro hospodářskou soutěž některé ze smluvních stran má za to, že protisoutěžní jednání vykonávaná na území druhé smluvní strany nepříznivě ovlivňují důležité zájmy první smluvní strany, může tento orgán pro hospodářskou soutěž s ohledem na důležitost předcházení sporům týkajícím se pravomoci a s ohledem na to, že orgán pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany může být schopen provádět účinnější činnosti k prosazení právních předpisů týkající se takovýchto protisoutěžních jednání, požádat, aby orgán pro hospodářskou soutěž druhé smluvní strany zahájil patřičné činnosti k prosazení právních předpisů.

2. Žádost musí být co nejpřesnější, pokud jde o povahu protisoutěžních jednání a jejich vliv na důležité zájmy smluvní strany dožadujícího orgánu pro hospodářskou soutěž, a měla by obsahovat nabídku dalších takovýchto informací a další spolupráce, kterou je dožadující orgán pro hospodářskou soutěž schopen poskytnout.

3. Dožádaný orgán pro hospodářskou soutěž řádně zváží, zda vzhledem k protisoutěžním jednáním uvedeným v žádosti má zahájit činnosti k prosazení právních předpisů nebo zda má rozšířit činnosti již probíhající. Dožádaný orgán pro hospodářskou soutěž uvědomí dožadující orgán pro hospodářskou soutěž o svém rozhodnutí co možná nejdříve. Pokud jsou zahájeny činnosti k prosazení právních předpisů, uvědomí dožádaný orgán pro hospodářskou soutěž dožadující orgán pro hospodářskou soutěž o jejich výsledku a podle možností i o podstatných událostech dosavadního vývoje.

4. Ustanovení tohoto článku neomezují možnost orgánu pro hospodářskou soutěž dožádané smluvní strany podle jejích právních předpisů o hospodářské soutěži a politiky prosazování práva podniknout či nepodniknout činnosti k prosazení právních předpisů, pokud jde o protisoutěžní jednání uvedené v žádosti, ani nebrání orgánu pro hospodářskou soutěž dožadující smluvní strany svou žádost stáhnout.

Článek 7

Důvěrnost informací

1. Bez ohledu na jakákoli další ustanovení této dohody není od žádné ze smluvních stran požadováno, aby druhé smluvní straně sdělovala informace, pokud je takovéto předávání informací zakázáno právními předpisy smluvní strany, která informacemi disponuje, nebo pokud by takovéto sdělení nebylo slučitelné s jejími důležitými zájmy.

a)	Evropské společenství nemá na základě této dohody povinnost sdělovat Korejské republice důvěrné informace, na něž se vztahuje článek 28 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 a článek 17 nařízení Rady (ES) č. 139/2004, s výjimkou informací sdělovaných v souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 4 této dohody.
b)	Vláda Korejské republiky nemá na základě této dohody povinnost sdělovat Evropskému společenství důvěrné informace, na něž se vztahuje článek 62 zákona o regulaci monopolů a spravedlivém obchodu a článek 9 zákona o zveřejňování informací veřejnými institucemi, s výjimkou informací sdělovaných podle ustanovení čl. 4 odst. 4 této dohody.

a)	Veškeré informace, s výjimkou veřejně dostupných informací, které smluvní strana sdělí druhé smluvní straně na základě této dohody, budou přijímající stranou použity pouze pro účely vyšetřování protisoutěžního jednání v souladu s jejími právními předpisy o hospodářské soutěži v souvislosti se záležitostí uvedenou v žádosti.
b)	Pokud některá ze smluvních stran sdělí důvěrné informace podle této dohody, přijímající smluvní strana v souladu s právními předpisy zachová jejich důvěrnost.

4. Smluvní strana může požádat, aby informace sdělené podle této dohody byly použity za podmínek a omezení, která může stanovit. Přijímací smluvní strana nepoužije takové informace způsobem, který by byl v rozporu s těmito podmínkami a omezeními, bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany.

5. Každá ze smluvních stran může omezit informace, které sděluje druhé smluvní straně, pokud druhá smluvní strana není schopna poskytnout požadovanou záruku ohledně důvěrnosti údajů, podmínek a omezení, která určí, nebo ohledně omezení účelů, pro které budou informace využity.

6. Tento článek nevylučuje, aby přijímající smluvní strana použila nebo zveřejnila informace, které nejsou veřejně dostupnými informacemi, pokud:

a)	smluvní strana poskytující tyto informace vydala předem písemný souhlas s daným použitím či zveřejněním nebo

existuje povinnost tak učinit podle právních předpisů smluvní strany přijímající informace. V takovémto případě přijímací smluvní strana:

i)	nepodnikne žádné kroky, které by mohly vést ke vzniku právního závazku zpřístupnit třetí straně nebo jiným orgánům informace poskytnuté důvěrně podle této dohody, bez předchozího písemného souhlasu smluvní strany poskytující informace,

ii)	vždy podle možností v předstihu oznámí jakékoli takovéto použití nebo zveřejnění smluvní straně, která informace poskytla, a na její žádost se s touto druhou smluvní stranou poradí a vezme náležitý ohled na její důležité zájmy, a

iii)	pokud není se smluvní stranou, která poskytla informace, dohodnuto jinak, využije všechny prostředky dostupné podle platných právních předpisů, aby zachovala důvěrnost obdržených informací při žádosti třetí strany nebo jiných orgánů o zveřejnění dotčených informací.

7. Orgán pro hospodářskou soutěž Evropského společenství:

a)	bude informovat příslušné orgány členského státu nebo členských států, jejichž důležité zájmy jsou dotčeny, o oznámeních, jež mu byla zaslána orgánem pro hospodářskou soutěž Korejské republiky;

b)	bude informovat příslušné orgány členského státu nebo členských států o jakékoli spolupráci a koordinaci činností k prosazení právních předpisů a

c)	zajistí, aby informace, které nejsou veřejně dostupnými informacemi, sdělené příslušným orgánům členského státu nebo členských států podle výše uvedených písmen a) a b), nebyly použity pro žádný jiný účel než ten, který je uveden v čl. 1 odst. 1 této dohody, a aby tyto nebyly zveřejněny.

Článek 8

Konzultace

1. Smluvní strany na žádost jedné ze stran vzájemně konzultují všechny záležitosti, které mohou vzniknout při provádění této dohody.

2. Orgány pro hospodářskou soutěž smluvních stran se scházejí přinejmenším jedenkrát ročně a mohou:

a)	si vyměňovat informace o svých činnostech k prosazení právních předpisů a svých současných prioritách, pokud jde o právní předpisy o hospodářské soutěži každé ze smluvních stran;

b)	si vyměňovat informace o hospodářských odvětvích společného zájmu;

c)	projednat politické otázky společného zájmu a

d)	projednat další otázky společného zájmu, které se týkají používání právních předpisů o hospodářské soutěži každé ze stran.

Článek 9

Komunikace podle této dohody

Komunikace podle této dohody může probíhat přímo mezi orgány pro hospodářskou soutěž smluvních stran. Oznámení podle čl. 2. odst. 3 a žádosti podle čl. 6 odst. 1 však musí být obratem potvrzeny písemně diplomatickou cestou a musí obsahovat informace, které si dané orgány pro hospodářskou soutěž původně vyměnily.

Článek 10

Současná právní úprava

1. Tato dohoda je prováděna v souladu s právními předpisy smluvních stran.

2. Tato dohoda se nedotýká politického nebo právního postavení smluvních stran, pokud jde o jakékoli otázky týkající se pravomoci.

3. Tato dohoda se nedotýká práv a povinností smluvních stran podle jiných mezinárodních dohod nebo podle právních předpisů Evropského společenství nebo Korejské republiky.

Článek 11

Vstup v platnost, ukončení a revize

1. Tato dohoda vstupuje v platnost dnem, kdy si smluvní strany vzájemně písemně oznámí, že byly splněny jejich právní požadavky pro vstup této dohody v platnost.

2. Tato dohoda zůstává v platnosti až do uplynutí šedesáti (60) dní ode dne, kdy jedna ze smluvních stran písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně oznámí, že si přeje platnost dohody ukončit.

3. Smluvní strany zváží revizi provádění této dohody nejpozději do pěti let ode dne jejího vstupu v platnost s cílem vyhodnotit spolupráci, určit další oblasti, ve kterých by mohly účinně spolupracovat, a najít další způsoby, jimiž by mohla být tato dohoda vylepšena. Smluvní strany souhlasí s tím, že tato revize bude zahrnovat mimo jiné i analýzu aktuálních či potenciálních případů, aby se zjistilo, zda není v jejich zájmu navázání užší spolupráce.

4. Tuto dohodu lze pozměňovat písemnou formou na základě vzájemného souhlasu smluvních stran. Případné změny vstupují v platnost stejnými postupy, jako jsou postupy uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, řádně zplnomocnění zástupci smluvních stran podepsali tuto dohodu.

V Soulu dne 23. května 2009 ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a korejském. V případě rozporů mají anglické a korejské znění přednost před zněními v ostatních jazycích.

За Европейската общност

Por la Comunidad Europea

Za Evropské společenství

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Euroopa Ühenduse nimel

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Eiropas Kopienas vārdā

Europos bendrijos vardu

Az Európai Közösség részéről

Għall-Komunitá Ewropea

Voor de Europese Gemeenschap

W imieniu Wspólnoty Europejskiej

Pela Comunidade Europeia

Pentru Comunitatea Europeană

Za Európske spoločenstvo

Za Evropsko skupnost

Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapen vägnar

За правителството на Република Корея

Por el Gobierno de la República de Corea

Za vládu Korejské republiky

For Republikken Koreas regering

Für die Regierung der Republik Korea

Korea Vabariigi Valitsuse nimel

Για την Κυβέρνηση της Δημοκρατίας της Κορέας

For the Government of the Republic of Korea

Pour le gouvernement de la République de Corée

Per il governo della Repubblica di Corea

Korejas Republikas valdības vārdā

Korėjos Respublikos Vyriausybės vardu

A Koreai Köztársaság kormánya részéről

Għall-Gvern tar-Repubblika tal-Korea

Voor de Regering van de Republiek Korea

W imieniu rządu Republiki Korei

Pelo Governo da República da Coreia

Pentru Guvernul Republicii Coreea

Za vládu Kórejskej republiky

Za Vlado Republike Korejo

Korean tasavallan hallituksen puolesta

På Republiken Koreas regerings vägnar

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/42

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. července 2009

o existenci nadměrného schodku na Maltě

(2009/587/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 104 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise,

s ohledem na připomínky Malty,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)	Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 104 Smlouvy, jak je vymezen v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1), které je součástí Paktu o stabilitě a růstu, ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě obsahuje další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (2) stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu.

(4)

V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Tímto způsobem Pakt o stabilitě a růstu poskytuje rámec na podporu vládních politik zaměřených na rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle č. 104 odst. 3 Smlouvy a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 Smlouvy, k závěru, že na Maltě existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 24. června 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Malty (3).

(6)	V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, před tím než po celkovém zhodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Malty jsou závěry celkového zhodnocení obsaženy v tomto rozhodnutí.

(7)

Podle údajů oznámených maltskými orgány v březnu 2009 a následně potvrzených Eurostatem dosáhl celkový schodek veřejných financí na Maltě v roce 2008 4,7 % HDP a překročil tak značně referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek se neblížil referenční hodnotě 3 % HDP a její překročení nelze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Zejména nevyplývá z neobvyklé události nebo z prudkého hospodářského propadu v roce 2008 ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Růst reálného HDP mezi lety 2005 a 2007 překračoval ročně 3 %, což bylo podstatně více než potenciální růst. Hospodářský růst se v roce 2008 zpomalil, avšak zůstal kladný ve výši 1,6 % a podle nejnovějších údajů byl opraven směrem nahoru na 2,6 %. Překročení referenční hodnoty navíc nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 se předpokládal pokles poměru schodku, který však měl zůstat nad hranicí po celé posuzované období, na 3,6 % HDP v roce 2009 a za předpokladu neměnné politiky na 3,2 % HDP v roce 2010. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

(8)

Hrubý veřejný dluh překračuje referenční hodnotu 60 % HDP od roku 2003, přičemž v roce 2008 dosáhl 64,1 % HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 se předpokládalo, že celkový veřejný dluh se bude zvyšovat a vzroste až na 69 % v roce 2010. Poměr dluhu nelze považovat za dostatečně se snižující a blížící se uspokojivým tempem k referenční hodnotě ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

(9)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ přihlédnout u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnotě a její překročení je jen dočasné. V případě Malty tyto dvě podmínky splněny nejsou. Rozhodující faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového zhodnocení vyplývá, že na Maltě existuje nadměrný schodek.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Republice Malta.

V Bruselu dne 7. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT

(1) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(2) Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7.

(3) Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Malty jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/netstartsearch/pdfsearch/pdf.cfm?mode=_m2

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/44

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. července 2009

o existenci nadměrného schodku v Litvě

(2009/588/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 104 odst. 6 uvedené smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise,

s ohledem na připomínky Litvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)	Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, jež jsou prostředkem k posilování podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, který vede k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 104, který je blíže vymezen v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1), které je součástí Paktu o stabilitě a růstu, stanoví povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě obsahuje další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (2) stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu.

(4)

V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Tímto způsobem Pakt o stabilitě a růstu poskytuje rámec na podporu vládních politik zaměřených na k rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle č. 104 odst. 3 Smlouvy a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 Smlouvy, k závěru, že v Litvě existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 24. června 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Litvy (3).

(6)	V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, před tím než po celkovém zhodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Litvy jsou závěry celkového zhodnocení obsaženy v tomto rozhodnutí.

(7)

Podle údajů oznámených litevskými orgány o postupu při nadměrném schodku dosáhl celkový schodek veřejných financí v Litvě v roce 2008 výše 3,2 % HDP a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek se sice blížil referenční hodnotě 3 % HDP, avšak její překročení nelze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Především nevznikl v důsledku prudkého hospodářského propadu v roce 2008, kdy růst HDP klesl na 3,0 % v roce 2008 z 8,9 % v roce 2007. Tato průměrná roční hodnota růstu sama o sobě neumožňuje považovat schodek v roce 2008 za výjimečný. Překročení referenční hodnoty navíc nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 by s přihlédnutím k opatřením pro běžný rok stanoveným v rozpočtu na rok 2009 a v dodatečném rozpočtu, který schválil parlament v květnu, vzrostl schodek v roce 2009 na 5,4 % HDP a za předpokladu neměnné politiky by se v roce 2010 dále zvýšil na 8,0 % HDP. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tudíž není splněno.

(8)

Celkový hrubý veřejný dluh se drží značně pod úrovní referenční hodnoty 60 % HDP; v roce 2008 se zastavil na 15,6 % HDP. Prognóza útvarů Komise z jara 2009 nicméně předpokládá, že v roce 2009 rychle vzroste na 22,6 % HDP a v roce 2010 na 31,9 %, zejména v důsledku očekávaných vysokých primárních schodků.

(9)

V souladu s Paktem o stabilitě a růstu by měly být náležitě zohledněny systémové důchodové reformy zavádějící systém sestávající z několika pilířů, včetně povinného, plně financovaného pilíře. Přestože zavedení těchto reforem vede k dočasnému zhoršení rozpočtové pozice, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí se výrazně zlepší. Na základě odhadů litevských orgánů dosahují čisté náklady na tuto reformu v roce 2008 hodnoty 1,0 % HDP a v důsledku dočasného snížení příspěvků z 5,5 % na 2,0 % hodnoty 0,5 % v roce 2009 a 0,4 % v roce 2010. Podle Paktu o stabilitě a růstu lze tyto náklady brát v úvahu na základě rovnoměrného snižování po přechodné období a pouze v případě, že schodek zůstává blízko k referenční hodnotě. Za rok 2008 (což je jediný rok, ve kterém lze schodek pokládat za blízký referenční hodnotě) by byl schodek s přihlédnutím k čistým nákladům na reformu upraven na 2,6 % HDP. Na druhou stranu se prognóza schodku zpracovaná útvary Komise na roky 2009 a 2010 již referenční hodnotě neblíží, a proto nelze k nákladům na důchodovou reformu přihlížet.

(10)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ přihlédnout u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnotě a její překročení je jen dočasné. V případě Litvy tyto dvě podmínky splněny nejsou. Rozhodující faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového zhodnocení vyplývá, že v Litvě existuje nadměrný schodek.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Litevské republice.

V Bruselu dne 7. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT

(1) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(2) Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7.

(3) Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Litvy jsou k dispozici na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/netstartsearch/pdfsearch/pdf.cfm?mode=_m2

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/46

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. července 2009

o existenci nadměrného schodku v Polsku

(2009/589/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 104 odst. 6 uvedené smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise,

s ohledem na připomínky Polska,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)	Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 104, jak je vymezen v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1), které je součástí Paktu o stabilitě a růstu, ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě obsahuje další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (2) stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu.

(4)

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle č. 104 odst. 3 Smlouvy a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 Smlouvy, k závěru, že v Polsku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 24. června 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Polska (3).

(6)	V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, před tím než po celkovém zhodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Polska jsou závěry celkového zhodnocení obsaženy v tomto rozhodnutí.

(7)

Podle oznámení podaného v rámci postupu při nadměrném schodku polskými orgány v dubnu 2009 a následně potvrzeného Eurostatem dosáhl v roce 2008 schodek veřejných financí v Polsku výše 3,9 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek se neblížil referenční hodnotě 3 % HDP a její překročení nelze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Zejména nevyplývá z neobvyklé události ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Kromě toho nevyplývá ani z prudkého hospodářského propadu ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. I přes zpomalení meziročního růstu na 3,3 % v posledním čtvrtletí roku 2008, které ovlivnilo vybírání příjmů v posledním čtvrtletí roku a ještě navýšilo výsledný schodek, který byl horší, než se očekávalo, byl celkový růst HDP ve výši 4,9 % v roce 2008 poměrně silný.

Odhaduje se, že růst potenciálního HDP dosáhl řádu 4 ½ % a rozdíl na výstup dosáhla přibližně 3 ½ % potenciálního HDP, což ukazuje na příznivé cyklické podmínky. Překročení referenční hodnoty navíc nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 se očekává, že schodek veřejných financí dosáhne v roce 2009 6,6 % HDP a za předpokladu nezměněné politiky 7,3 % v roce 2010 oproti poklesu HDP ve výši 1,4 % v roce 2009 a růstu HDP ve výši 0,8 % v roce 2010. Schodek se v roce 2009 zvýší také podle polských orgánů, které dne 22. června 2009 oznámily, že schodek veřejných financí může výrazně překročit hodnotu 4,6 % HDP plánovanou na běžný rok v oznámení v rámci postupu při nadměrném schodku z jara 2009 (4). Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tudíž není splněno.

(8)	Hrubý veřejný dluh se drží pod úrovní referenční hodnoty 60 % HDP, přičemž v roce 2008 dosáhl 47,1 % HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 však celkový veřejný dluh v roce 2010 kvůli vysokým očekávaným schodkům pravděpodobně dosáhne téměř 60 %.

(9)

V souladu s Paktem o stabilitě a růstu by patřičná pozornost měla být věnována systémovým důchodovým reformám, které zavádějí systém sestávající z několika pilířů, včetně povinného, plně financovaného pilíře. Ačkoliv provádění těchto reforem vede ke krátkodobému zhoršení rozpočtové pozice, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí se výrazně zlepší. Na základě odhadů polských orgánů dosáhly čisté náklady na tuto reformu v roce 2008 výše 2,9 % HDP, přičemž se v roce 2009 zvýší na 3,2 %, jak připomněly polské orgány v dopise ze dne 22. června 2009. Podle Paktu o stabilitě a růstu je možné k nim přihlédnout na základě rovnoměrného snižování po přechodné období a pouze v případě, kdy schodek zůstává blízko referenční hodnotě. Vzhledem k tomu, že schodek v letech 2008–2010 nezůstává blízko referenční hodnotě, není možné k nákladům na důchodovou reformu přihlédnout.

(10)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ přihlédnout u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnotě a její překročení je jen dočasné. V případě Polska tyto dvě podmínky splněny nejsou. Rozhodující faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového zhodnocení vyplývá, že v Polsku existuje nadměrný schodek.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne 7. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT

(1) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(2) Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7.

(3) Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Polska jsou k dispozici na internetové adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/netstartsearch/pdfsearch/pdf.cfm?mode=m2

(4) Dopis ministra financí Rostowského komisaři Almuniovi.

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/48

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. července 2009

o existenci nadměrného schodku v Rumunsku

(2009/590/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 104 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)	Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

(4)

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle čl. 104 odst. 3 Smlouvy a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 Smlouvy, k závěru, že v Rumunsku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 13. května 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Rumunska (3).

(6)	V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, před tím než po celkovém zhodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Rumunska jsou závěry celkového zhodnocení obsaženy v tomto rozhodnutí.

(7)

Podle oznámení rumunských orgánů v rámci postupu při nadměrném schodku z dubna 2009, které následně potvrdil Eurostat, dosáhl v roce 2008 celkový schodek veřejných financí v Rumunsku 5,4 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek se neblížil referenční hodnotě 3 % HDP a překročení referenční hodnoty nelze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Zejména nevyplývá z neobvyklé události nebo z prudkého hospodářského propadu v roce 2008 ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Navzdory zpomalení růstu v posledním čtvrtletí roku 2008 se celkový růst HDP v uvedeném roce zrychlil na míru 7,1 % ze 6 % v roce 2007 a značně překročil míru potenciálního růstu. Překročení referenční hodnoty navíc nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 se očekává, že celkový schodek veřejných financí dosáhne výše 5,1 % HDP v roce 2009 a za předpokladu nezměněné politiky 5,6 % v roce 2010. Tato projekce se zakládá na růstu HDP ve výši – 4,0 % v roce 2009 a 0 % v roce 2010. Prognóza útvarů Komise přihlíží k opatřením běžného roku stanoveným v rozpočtu pro rok 2009 schváleném v únoru 2009 a k dalším opatřením přijatým vládou v dubnu 2009. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě není splněno.

(8)	Hrubý veřejný dluh se drží značně pod úrovní referenční hodnoty 60 % HDP, přičemž v roce 2008 činil 13,6 % HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 se nicméně předpokládá, že se poměr zadlužení k HDP zvýší, v roce 2009 na 18 ¼ % a v roce 2010 na 22 ¾ %.

(9)

V souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu se řádně zvážila reforma penzijního systému zavádějící vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovaný pilíř. Provedení těchto reforem sice povede k dočasnému zhoršení rozpočtové pozice, avšak dlouhodobá udržitelnost veřejných financí se jasně zlepší. Na základě odhadů rumunských orgánů činí čisté náklady na tuto reformu 0,2 % HDP v roce 2008, 0,3 % v roce 2009, 0,4 % v roce 2010 a 0,4 % v roce 2011. Podle Paktu o stabilitě a růstu lze k těmto nákladům přihlížet na základě rovnoměrného snižování na přechodné období a pouze v případě, kdy schodek zůstává blízko referenční hodnotě, což není případ Rumunska. V každém případě bude schodek veřejných financí upravený o náklady na penzijní reformu v 2008 hodně překračovat 3 % HDP.

(10)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ přihlédnout u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnotě a její překročení je jen dočasné. V případě Rumunska tyto dvě podmínky splněny nejsou. Rozhodující faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového posouzení vyplývá, že v Rumunsku existuje nadměrný schodek.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Rumunsku.

V Bruselu dne 7. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT

(1) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(2) Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7.

(3) Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Rumunska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/netstartsearch/pdfsearch/pdf.cfm?mode=_m2

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/50

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. července 2009

o existenci nadměrného schodku v Lotyšsku

(2009/591/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 104 odst. 6 uvedené smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise,

s ohledem na připomínky Lotyšska,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)	Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 104 Smlouvy, jak je vymezen v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1), které je součástí Paktu o stabilitě a růstu, ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě obsahuje další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku. V nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (2) se stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení daného protokolu.

(4)

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle čl. 104 odst. 3 Smlouvy a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4 Smlouvy, k závěru, že v Lotyšsku existuje nadměrný schodek. Komise proto Radě dne 2. července 2009 předložila uvedené stanovisko týkající se Lotyšska (3).

(6)	V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, před tím než po celkovém zhodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Lotyšska jsou závěry celkového zhodnocení obsaženy v tomto rozhodnutí.

(7)

Podle oznámení v rámci postupu při nadměrném schodku z dubna 2009 dosáhl v roce 2008 schodek veřejných financí v Lotyšsku výše 4,0 % HDP a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek se kromě toho ani neblížil referenční hodnotě 3 % DPH. Překročení referenční hodnoty však může být považováno za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplývá zejména z prudkého hospodářského propadu ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2009 bude růst reálného HDP v Lotyšsku v roce 2009 výrazně záporný, kdy bude pokles HDP o 4,6 % v roce 2008 následován poklesem o 13,1 %; novější informace naznačují v roce 2009 dokonce ještě větší pokles, okolo 18 %.

V důsledku toho cíle stanovené loni v prosinci v rámci programu Společenství pro zlepšení platební bilance, tj. 5,3 % HDP v roce 2009, 4,9 % HDP v roce 2010 a méně než 3 % v roce 2011, již nejsou reálné. Překročení referenční hodnoty však nemůže být považováno za dočasné. Podle jarní prognózy útvarů Komise, zohledňující rozpočtová opatření na rok 2009 a založené pouze na změnách přijatých v prosinci 2008, se očekávalo zvýšení schodku ze 4 % HDP v roce 2008 na 11,1 % HDP v roce 2009 a za předpokladu nezměněné politiky další zhoršení na 13,6 % HDP v roce 2010. Po přijetí souboru nových konsolidačních opatření lotyšskými orgány v červnu 2009 a oznámených těmito orgány na rok 2010, a za předpokladu jejich plného provedení by schodek veřejných financí mohl dosáhnout okolo 10 % HDP v roce 2009 a 8,5 % v roce 2010 a 6 % v roce 2011 (4). Přestože se schodek z roku 2008 přesahující referenční hodnotu zdá výjimečný, této hodnotě se neblížil a překročení proto nelze považovat za dočasné. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě není tudíž splněno.

(8)

Hrubý veřejný dluh v roce 2008 činil 19,5 % HDP a zůstával stále hluboko pod referenční hodnotou 60 % HDP. Předpokládá se však, že bude mít rychle stoupající tendenci (podle jarní prognózy útvarů Komise vzroste v roce 2009 na 34,1 % HDP a v roce 2010 na 50,1 % HDP, za předpokladu, že v průběhu období do roku 2011 bude na Lotyšsko v plném rozsahu rozšířena mezinárodní finanční pomoc). S ohledem na nová konsolidační opatření přijatá v červnu 2009 a další konsolidační plány, které lotyšské orgány uvádějí na roky 2010–2012, a v závislosti na tom, zda a v jaké výši vláda přijme další zadlužování, pokud jde o potřeby stabilizace finančního sektoru, může hrubá míra veřejného zadlužení v roce 2012 i přes dostatečná nápravná opatření přesáhnout referenční hodnotu 60 % HDP.

(9)

V úvahu bude vzat dopad plně financovaného pilíře systémové důchodové reformy zavedené lotyšskou vládou na rozpočet, v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Zatímco provedení těchto reforem vede k dočasnému zhoršení stavu rozpočtu, zlepšuje se evidentně dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Na základě odhadů útvarů Komise činí celkové náklady této reformy provedené v Lotyšsku 1,6 % HDP v roce 2008 a – v důsledku dočasného snížení příspěvků z 8 % na 2 % v roce 2009 – 0,4 % v letech 2009 a 2010. Výše sociálních příspěvků převedených do plně financovaného druhého pilíře podle plánu vzroste v roce 2011 na 4 % a v roce 2012 na 6 %, což by mělo vést k růstu celkových nákladů na reformu v letech 2011–2012 na 0,8 procentního bodu HDP v roce 2011 a 1,2 procentního bodu HDP v roce 2012. Podle Paktu o stabilitě a růstu lze tyto hodnoty zohlednit na základě rovnoměrného snižování po přechodné období a pouze v případě, že schodek zůstává blízko referenční hodnotě. Protože schodek v roce 2008 nebyl blízko referenční hodnoty a schodek na roky 2009 a 2010 podle předpokladů útvarů Komise nezůstává blízko referenční hodnotě, nelze náklady na důchodovou reformu brát v úvahu.

(10)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ přihlédnout u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnotě a její překročení je jen dočasné. V případě Lotyšska tyto dvě podmínky splněny nejsou. Rozhodující faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového zhodnocení vyplývá, že v Lotyšsku existuje nadměrný schodek.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Lotyšské republice.

V Bruselu dne 7. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT

(1) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(2) Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7.

(3) Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Lotyšska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/netstartsearch/pdfsearch/pdf.cfm?mode=_m2

(4) V těchto odhadech je zahrnut dopad dočasného přesměrování plateb sociálního zabezpečení z druhého pilíře důchodového systému.

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/52

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 13. července 2009,

kterým se mění rozhodnutí 2009/290/ES ze dne 20. ledna 2009, kterým se Lotyšsku poskytuje střednědobá finanční pomoc

(2009/592/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (1), a zejména na čl. 5 druhý pododstavec ve spojení s článkem 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise vydaný po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutím 2009/289/ES (2) Rada rozhodla o poskytnutí vzájemné pomoci Lotyšsku. Rozhodnutím 2009/290/ES (3) Rada rozhodla o poskytnutí střednědobé finanční pomoci Lotyšsku.

(2)	Rozsah a intenzita dopadů finanční krize na Lotyšsko vyžaduje úpravu podmínek hospodářské politiky stanovených pro vyplácení splátek finanční pomoci Společenství, aby byly zohledněny fiskální dopady plynoucí z významného poklesu HDP.

(3)	Rozhodnutí 2009/290/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2009/290/ES se mění takto:

v čl. 3 odst. 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

provádění jasně vytyčeného střednědobého fiskálního programu tak, aby se schodek veřejných financí snížil pod úroveň referenční hodnoty 3 % HDP stanovené ve Smlouvě v časovém rámci a postupem konsolidace, které odpovídají doporučením pro Lotyšsko, jež přijala Rada v rámci postupu při nadměrném schodku;“;

v čl. 3 odst. 5 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	provedení rozpočtu na rok 2009 a přijetí rozpočtu na rok 2010 s udržitelnými opatřeními, jež jsou v souladu s postupem konsolidace;“.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Lotyšské republice.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT

(1) Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 79, 25.3.2009, s. 37.

(3) Úř. věst. L 79, 25.3.2009, s. 39.

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/53

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 27. července 2009,

kterým se mění rozhodnutí 1999/70/ES o schválení externích auditorů národních centrálních bank, pokud jde o externího auditora Banka Slovenije

(2009/593/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a zejména na článek 27.1 tohoto protokolu,

s ohledem na doporučení Evropské centrální banky ECB/2009/12 ze dne 5. června 2009 Radě Evropské unie o externím auditorovi Banka Slovenije (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank Eurosystému ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)	Mandát stávajícího externího auditora Banka Slovenije skončí po provedení auditu za účetní rok 2008. Je proto nezbytné jmenovat externí auditory od účetního roku 2009.

(3)	Banka Slovenije vybrala za svého externího auditora pro účetní roky 2009 až 2011 společnost Deloitte revizija d.o.o.

(4)	Rada guvernérů ECB doporučila, aby externím auditorem Banka Slovenije pro účetní roky 2009 až 2011 byla jmenována společnost Deloitte revizija d.o.o.

(5)	Je vhodné řídit se doporučením Rady guvernérů ECB a odpovídajícím způsobem změnit rozhodnutí 1999/70/ES (2),

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

V článku 1 rozhodnutí 1999/70/ES se odstavec 13 nahrazuje tímto:

„13. Deloitte revizija d.o.o. se schvaluje jako externí auditor Banka Slovenije pro účetní roky 2009 až 2011.“

Článek 2

Toto rozhodnutí se oznámí ECB.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT

(1) Úř. věst. C 132, 11.6.2009, s. 1.

(2) Úř. věst. L 22, 29.1.1999, s. 69.

Evropská centrální banka

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/54

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 17. července 2009,

kterým se mění rozhodnutí ECB/2006/17 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky

(ECB/2009/19)

(2009/594/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 26.2 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecné zásady ECB/2009/10 ze dne 7. května 2009, kterými se mění obecné zásady ECB/2000/7 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (1), umožňují úvěrovým institucím, které s ohledem na svou zvláštní institucionální povahu podle práva Společenství podléhají kontrole srovnatelné s dohledem ze strany příslušných vnitrostátních orgánů, přístup k operacím na volném trhu a stálým facilitám Eurosystému.

(2)	Rozhodnutí ECB/2009/16 ze dne 2. července 2009 o provádění programu nákupu krytých dluhopisů (2) upravuje zavedení programu nákupu krytých dluhopisů.

(3)	S cílem zohlednit tento vývoj je třeba změnit rozhodnutí ECB/2006/17 ze dne 10. listopadu 2006 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (3),

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Změny

Rozhodnutí ECB/2006/17 se mění takto:

1)	V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Pojmy definované v článku 1 obecných zásad ECB/2006/16 mají při použití v tomto rozhodnutí stejný význam.“

2)	Přílohy I a II rozhodnutí ECB/2006/17 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. července 2009.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 17. července 2009.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 123, 19.5.2009, s. 99.

(2) Úř. věst. L 175, 4.7.2009, s. 18.

(3) Úř. věst. L 348, 11.12.2006, s. 38.

PŘÍLOHA

Přílohy I a II rozhodnutí ECB/2006/17 se mění takto:

Tabulka s názvem „Aktiva“ v příloze I se nahrazuje tímto:

„AKTIVA

Položka rozvahy

Obsah položky rozvahy

Princip ocenění

1.	Zlato a pohledávky ve zlatě

Fyzické zlato, tj. pruty, mince, plátky, nugety v zásobě nebo ‚na cestě‘. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: i) operací revalvace nebo devalvace a ii) swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den

Tržní hodnota

2.	Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně

2.1	Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF)

a)	Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto)) Národní kvóta snížená o zůstatky v eurech u MMF. Účet č. 2 MMF (euroúčet pro správní výdaje) lze zahrnout do této položky nebo pod položku ‚Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny‘

a)	Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

b)	Zvláštní práva čerpání Stavy zvláštních práv čerpání (brutto)

b)	Zvláštní práva čerpání Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

c)	Ostatní pohledávky Všeobecný systém výpůjček, půjčky podle zvláštních úvěrových dohod, vklady v rámci facility na snížení chudoby a podporu růstu

c)	Ostatní pohledávky Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

2.2	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

b)	Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

c)	Zahraniční úvěry (vklady) nerezidentům eurozóny jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘

c)	Zahraniční úvěry Vklady v jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu

d)	Ostatní zahraniční aktiva Bankovky a mince měnových oblastí mimo eurozónu

d)	Ostatní zahraniční aktiva Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

3.	Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

a)	Investice do cenných papírů uvnitř eurozóny jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané rezidenty eurozóny

a) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

a) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

a) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

a) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

b)	Ostatní pohledávky za rezidenty eurozóny jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Úvěry, vklady, reverzní repa, ostatní

b)	Ostatní pohledávky Vklady a ostatní úvěry v jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu

4. Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou cenných papírů v eurech

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota

b)	Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Akciové nástroje, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

b) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

c)	Úvěry nerezidentům eurozóny jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘

c)	Úvěry mimo eurozónu Vklady v jmenovité hodnotě

d)	Cenné papíry vydané subjekty mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Cenné papíry vydané nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi, např. Evropskou investiční bankou, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění

d) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie/diskonty se odpisují

d) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

d) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

4.2	Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

Jmenovitá hodnota

5.	Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v příloze I obecných zásad ECB/2000/7 ze dne 31. srpna 2000 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (1)

5.1	Hlavní refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.2	Dlouhodobější refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s měsíční frekvencí a splatností obvykle tři měsíce

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.3	Reverzní repo operace jemného dolaďování

Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.4	Strukturální reverzní repo operace

Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.5	Mezní zápůjční facilita

Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita)

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.6	Pohledávky z vyrovnání marže

Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

6.	Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů položky aktiv ‚Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech‘, včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny, a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

7. Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1	Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

Cenné papíry vydané v eurozóně a držené pro účely měnové politiky. Dluhopisy ECB nakoupené za účelem jemného dolaďování

i)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

ii)	Obchodovatelné cenné klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

iii)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

7.2	Ostatní cenné papíry

Cenné papíry jiné než v položce 7.1 ‚Cenné papíry držené pro účely měnové politiky‘ a v položce 11.3 ‚Ostatní finanční aktiva‘; směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu držené přímo, včetně státních dluhopisů, které pochází z období před začátkem HMU, v eurech. Akciové nástroje

i)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

ii)	Obchodovatelné cenné klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

iii)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

iv)	Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena

8.	Pohledávky v eurech za vládními institucemi

Pohledávky vůči vládním institucím z doby před HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry)

Vklady nebo úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně

9. Pohledávky uvnitř Eurosystému

9.1	Pohledávky z vlastních směnek na krytí emise dluhopisů ECB

Položka pouze pro rozvahy ECB

Vlastní směnky vydané národními centrálními bankami na základě vzájemné dohody (back-to-back agreement) v souvislosti s dluhopisy ECB

Jmenovitá hodnota

9.2	Pohledávky související s přidělováním eurobankovek v rámci Eurosystému

Pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2001/15 ze dne 6. prosince 2001 o vydávání eurobankovek (2)

Jmenovitá hodnota

9.3	Ostatní pohledávky v rámci Eurosystému (netto)

Čisté pozice těchto podpoložek:

a)	pohledávky netto ze zůstatků účtů systému TARGET2 a korespondentských účtů národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků – viz též položka pasiv ‚Ostatní závazky v rámci Eurosystému (netto)‘

a)	Jmenovitá hodnota

b)	ostatní případné pohledávky uvnitř Eurosystému, včetně prozatímního přerozdělování měnového příjmu ECB národním centrálním bankám

b)	Jmenovitá hodnota

10.	Nevypořádané položky

Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu

Jmenovitá hodnota

11. Ostatní aktiva

11.1	Mince eurozóny

Euromince

Jmenovitá hodnota

11.2	Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení

Pořizovací cena snížená o odpisy

Odpisy jsou systematickou alokací odepisovatelné částky aktiva během doby jeho použitelnosti. Dobou použitelnosti je období, během kterého se očekává, že aktivum bude daným subjektem používáno. Liší-li se očekávání od původních odhadů, lze dobu použitelnosti jednotlivých dlouhodobých hmotných aktiv systematicky přezkoumávat. Soubory aktiv mohou zahrnovat složky s různou dobou použitelnosti. Doba použitelnosti těchto složek by měla být posuzována jednotlivě.

Náklady nehmotných aktiv zahrnují pořizovací cenu nehmotného aktiva. Jiné přímé či nepřímé náklady je třeba vyúčtovat.

Kapitalizace výdajů: limitována (méně než 10 000 EUR bez DPH: nedochází ke kapitalizaci)

11.3	Ostatní finanční aktiva

—	Majetkové účasti a investice do dceřiných společností, akcie držené ze strategických důvodů

—	Cenné papíry včetně akcií a ostatní finanční nástroje a zůstatky, včetně termínových vkladů a běžných účtů, držené jako účelové portfolio

—	Reverzní repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se správou portfolií cenných papírů v této položce.

a)	Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena

b)	Majetkové účasti a neobchodovatelné akcie a jakékoli jiné akciové nástroje držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

c)	Investice do dceřiných společností nebo významné účasti Hodnota aktiva netto

d)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

e)	Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti nebo držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

f)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

g)	Zůstatky u bank a úvěry Jmenovitá hodnota, přepočtená kurzem devizového trhu, pokud jsou zůstatky/vklady v cizích měnách

11.4	Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů, dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání

Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu

11.5	Položky časového rozlišení aktivní

Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady příštích období a časové rozlišení úroků (tj. naběhlý úrok nabytý s cenným papírem)

Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte tržním kurzem

11.6

Ostatní

a)	Zálohy, úvěry a ostatní menší položky. Úvěry poskytnuté na základě správy majetku

a)	Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

b)	Investice související s vklady klientů ve zlatě

b)	Tržní hodnota

c)	Čistá penzijní aktiva

c)	Podle čl. 22 odst. 3

12.	Ztráta za rok

Jmenovitá hodnota

Tabulka s názvem „Roční rozvaha ECB“ v příloze II se nahrazuje tímto:

„Roční rozvaha ECB

(v milionech EUR)

Aktiva (4)

Vykazovaný rok

Předchozí rok

Pasiva

Vykazovaný rok

Předchozí rok

1.	Zlato a pohledávky ve zlatě

2.	Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1	Pohledávky za MMF

2.2	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.	Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.	Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2	Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.	Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1	Hlavní refinanční operace

5.2	Dlouhodobější refinanční operace

5.3	Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4	Strukturální reverzní repo operace

5.5	Mezní zápůjční facilita

5.6	Pohledávky z vyrovnání marže

6.	Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.	Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1	Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2	Ostatní cenné papíry

8.	Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.	Pohledávky uvnitř Eurosystému

9.1	Pohledávky z vlastních směnek na krytí emise dluhopisů ECB

9.2	Pohledávky související s přidělováním eurobankovek v rámci Eurosystému

9.3	Ostatní pohledávky v rámci Eurosystému (netto)

10.	Nevypořádané položky

11.	Ostatní aktiva

11.1	Mince eurozóny

11.2	Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

11.3	Ostatní finanční aktiva

11.4	Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

11.5	Položky časového rozlišení aktivní

11.6.

Ostatní

12.	Ztráta za rok

1.	Bankovky v oběhu

2.	Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1	Běžné účty (systém minimálních rezerv)

2.2	Vkladová facilita

2.3	Termínové vklady

2.4	Repo operace jemného dolaďování

2.5	Závazky z vyrovnání marže

3.	Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.	Emitované dluhopisy ECB

5.	Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

5.1	Závazky vůči vládním institucím

5.2	Ostatní závazky

6.	Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.	Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.	Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1	Vklady, běžné účty a ostatní závazky

8.2	Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.	Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.	Závazky uvnitř Eurosystému

10.1	Závazky z převodu devizových rezerv

10.2	Ostatní závazky v rámci Eurosystému (netto)

11.	Nevypořádané položky

12.	Ostatní pasiva

12.1	Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

12.2	Položky časového rozlišení pasivní

12.3

Ostatní

13.

Rezervy

14.	Účty přecenění

15.	Kapitál a rezervní fondy

15.1

Kapitál

15.2	Rezervní fondy

16.	Zisk za rok

Aktiva celkem

Pasiva celkem

(1) Úř. věst. L 310, 11.12.2000, s. 1.

(2) Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 52.“

(3) ECB může případně zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené.

(4) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.“

OBECNÉ ZÁSADY

Evropská centrální banka

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/65

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 17. července 2009,

kterými se mění obecné zásady ECB/2006/16 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank

(ECB/2009/18)

(2009/595/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na články 12.1, 14.3 a 26.4 tohoto statutu,

s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky (ECB) podle článku 47.2 druhé a třetí odrážky statutu ESCB,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)	Rozhodnutí ECB/2009/16 ze dne 2. července 2009 o provádění programu nákupu krytých dluhopisů (2) upravuje zavedení programu nákupu krytých dluhopisů.

(3)	S cílem zohlednit tento vývoj je třeba změnit obecné zásady ECB/2006/16 ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (3),

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Obecné zásady ECB/2006/16 se mění takto:

V čl. 1 odst. 1 se doplňuje tato definice:

„i)

‚úvěrovou institucí‘ buď a) úvěrová instituce ve smyslu článku 2 a čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (4), jak byly provedeny ve vnitrostátním právu, která podléhá dohledu ze strany příslušného orgánu, nebo b) jiná úvěrová instituce ve smyslu čl. 101 odst. 2 Smlouvy, která podléhá kontrole, jež je srovnatelná s dohledem ze strany příslušného orgánu.

2)	Přílohy IV až VIII obecných zásad ECB/2006/16 se mění v souladu s přílohou těchto obecných zásad.

Článek 2

Vstup v platnost

Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 1. července 2009.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady platí pro všechny centrální banky Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 17. července 2009.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 123, 19.5.2009, s. 99.

(2) Úř. věst. L 175, 4.7.2009, s. 18.

(3) Úř. věst. L 348, 11.12.2006, s. 1.

(4) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.“

PŘÍLOHA

Přílohy IV až VIII obecných zásad ECB/2006/16 se mění takto:

Tabulka s názvem „Aktiva“ v příloze IV se nahrazuje tímto:

„AKTIVA

Položka rozvahy (2)

Obsah položky rozvahy

Princip ocenění

Oblast působnosti (3)

Aktiva

Zlato a pohledávky ve zlatě

Tržní hodnota

Povinné

Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně

2.1

Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF)

a)	Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Národní kvóta snížená o zůstatky v eurech u MMF. Účet č. 2 MMF (euroúčet pro správní výdaje) lze zahrnout do této položky nebo pod položku ‚Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny‘

a)	Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto) Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

b)	Zvláštní práva čerpání Stavy zvláštních práv čerpání (brutto)

b)	Zvláštní práva čerpání Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

c)	Ostatní pohledávky Všeobecný systém výpůjček, půjčky podle zvláštních úvěrových dohod, vklady v rámci facility na snížení chudoby a podporu růstu

c)	Ostatní pohledávky Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

2.2

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

b)	Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

Povinné

c)	Zahraniční úvěry (vklady) mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘

c)	Zahraniční úvěry Vklady ve jmenovité hodnotě přepočtené kurzem devizového trhu

Povinné

d)	Ostatní zahraniční aktiva Bankovky a mince měnových oblastí mimo eurozónu

d)	Ostatní zahraniční aktiva Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu

Povinné

Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

a)	Investice do cenných papírů uvnitř eurozóny jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané rezidenty eurozóny

a) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

a) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

a) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

a) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

Povinné

b)	Ostatní pohledávky za rezidenty eurozóny jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Úvěry, vklady, reverzní repa, ostatní

a)	Ostatní pohledávky Vklady a ostatní úvěry v jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu

Povinné

Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den. Reverzní repa v souvislosti se správou cenných papírů v eurech

a)	Zůstatky u bank mimo eurozónu Jmenovitá hodnota

Povinné

b)	Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘ Akciové nástroje, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

b) iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

Povinné

c)	Úvěry mimo eurozónu jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘

c)	Úvěry mimo eurozónu Vklady v jmenovité hodnotě

Povinné

d)	Cenné papíry jiné než v položce ‚Ostatní finanční aktiva‘, vydané subjekty mimo eurozónu Cenné papíry vydané nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi, např. Evropskou investiční bankou, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění

d) i)

Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

d) ii)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

(d)(iii)

Neobchodovatelné cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

4.2

Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

Poskytování úvěrů podle podmínek ERM II

Jmenovitá hodnota

Povinné

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1

Hlavní refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.2

Dlouhodobější refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s měsíční frekvencí a splatností obvykle tři měsíce

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.3

Reverzní repo operace jemného dolaďování

Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.4

Strukturální reverzní repo operace

Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.5

Mezní zápůjční facilita

Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita)

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.6

Pohledávky z vyrovnání marže

Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

Povinné

Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů položky aktiv ‚Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech‘ (včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny) a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému. Pohledávky z operací měnové politiky národní centrální banky předtím, než se stala členem Eurosystému

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

Povinné

Cenné papíry rezidentů euro-zóny v eurech

7.1

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

Cenné papíry vydané v eurozóně a držené pro účely měnové politiky. Dluhopisy ECB nakoupené za účelem jemného dolaďování

i)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

ii)	Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

iii)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují.

Povinné

7.2

Ostatní cenné papíry

i)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

ii)	Obchodovatelné cenné klasifikované jako držené do splatnosti Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

iii)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

Povinné

iv)	Obchodovatelné akciové nástroje Tržní cena

Povinné

Pohledávky v eurech za vládními institucemi

Pohledávky za vládními institucemi z doby před zahájením HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry)

Vklady nebo úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně

Povinné

—

Pohledávky uvnitř Eurosystému (+)

—

9.1

Podíl na základním kapitálu ECB (+)

Položka pouze pro rozvahy národní centrální banky

Podíl každé národní centrální banky na základním kapitálu ECB podle Smlouvy a příslušného klíče pro upisování základního kapitálu a příspěvky podle článku 49.2 statutu ESCB

Pořizovací cena

Povinné

—

9.2

Pohledávky z převodu devizových rezerv (+)

Položka pouze pro rozvahy národní centrální banky.

Pohledávky v eurech za ECB z počátečních a dodatečných převodů devizových rezerv podle ustanovení Smlouvy

Jmenovitá hodnota

Povinné

—

9.3

Pohledávky z vlastních směnek na krytí emise dluhopisů ECB (+)

Položka pouze pro rozvahy ECB

Vlastní směnky vydané národními centrálními bankami na základě vzájemné dohody (back-to-back agreement) v souvislosti s dluhopisy ECB

Jmenovitá hodnota

Povinné

—

9.4

Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému (+) (1)

Pro národní centrální banky: čistá pohledávka související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2001/16 ze dne 6. prosince 2001 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002 (5)

Pro ECB: pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2001/15

Jmenovitá hodnota

Povinné

—

9.5

Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto) (+)

Čisté pozice těchto podpoložek:

a)	pohledávky netto ze zůstatků účtů systému TARGET2 a korespondentských účtů národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků - viz též položka pasiv ‚Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)‘

a)	Jmenovitá hodnota

Povinné

b)	pohledávka z rozdílu mezi měnovými příjmy, které se mají sloučit a přerozdělit. Má význam jen pro období mezi zaúčtováním měnových příjmů v rámci roční závěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku

b)	Jmenovitá hodnota

Povinné

c)	ostatní případné pohledávky uvnitř Eurosystému, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB z eurobankovek národním centrálním bankám (1)

c)	Jmenovitá hodnota

Povinné

10.

Nevypořádané položky

Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu

Jmenovitá hodnota

Povinné

11.

Ostatní aktiva

11.1

Mince eurozóny

Euromince, není-li národní centrální banka zákonným emitentem

Jmenovitá hodnota

Povinné

11.2

Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení

Pořizovací cena snížená o odpisy

Odpisové sazby:

—	počítačové a související technické nebo programové vybavení a motorová vozidla: 4 roky

—	zařízení, vybavení budov a stroje: 10 let

—	budovy a kapitalizovaný výdaj na podstatnou modernizaci: 25 let

Kapitalizace výdajů: limitována (méně než 10 000 EUR bez DPH: nedochází ke kapitalizaci)

Doporučené

11.3

Ostatní finanční aktiva

—	Majetkové účasti a investice do dceřiných společností, akcie držené ze strategických důvodů

—	Cenné papíry včetně akcií a ostatní finanční nástroje a zůstatky (např. termínové vklady a běžné účty) držené jako účelové portfolio

—	Reverzní repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se správou portfolií cenných papírů v této položce

a)	Obchodovatelné akciové nástroje Tržní hodnota

Doporučené

b)	Majetkové účasti a neobchodovatelné akcie a jakékoli jiné akciové nástroje držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Doporučené

c)	Investice do dceřiných společností nebo významné účasti Hodnota aktiva netto

Doporučené

d)	Obchodovatelné cenné papíry jiné než držené do splatnosti Tržní cena Prémie nebo diskonty se odpisují

Doporučené

e)	Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti nebo držené jako stálá investice Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

Doporučené

f)	Neobchodovatelné cenné papíry Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení Prémie nebo diskonty se odpisují

Doporučené

g)	Zůstatky u bank a úvěry Jmenovitá hodnota, přepočtená kurzem devizového trhu, pokud jsou zůstatky nebo vklady v cizích měnách

Doporučené

11.4

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu

Povinné

11.5

Položky časového rozlišení aktivní

Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte tržním kurzem

Povinné

11.6

Ostatní

Zálohy, úvěry a ostatní menší položky. Předběžné účty přecenění (pouze rozvahová položka během roku: nerealizované ztráty ke dnům přecenění během roku, které nejsou kryty příslušnými účty přecenění v položce pasiv ‚Účty přecenění‘). Úvěry poskytnuté na základě správy majetku. Investice související s vklady klientů ve zlatě. Mince znějící na národní měnové jednotky eurozóny. Běžné výdaje (kumulovaná ztráta běžného roku), neuhrazená ztráta z minulého roku. Čistá penzijní aktiva

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

Doporučené

Předběžné účty přecenění

Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna se přepočte kurzem devizového trhu

Předběžné účty přecenění: Povinné

Investice související s vklady klientů ve zlatě

Tržní hodnota

Investice související s vklady zlata klientů: Povinné

—

12.

Ztráta za rok

Jmenovitá hodnota

Povinné

Tabulka s názvem „Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování po skončení čtvrtletí“ v příloze V se nahrazuje tímto:

„Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování po skončení čtvrtletí

(v milionech EUR)

Aktiva (6)

Zůstatek k …

Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě:

Pasiva

Zůstatek k …

Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě:

transakcí

úprav ke konci čtvrtletí

transakcí

úprav ke konci čtvrtletí

1.	Zlato a pohledávky ve zlatě

2.	Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1	Pohledávky za MMF

2.2	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.	Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.	Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2	Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.	Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1	Hlavní refinanční operace

5.2	Dlouhodobější refinanční operace

5.3	Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4	Strukturální reverzní repo operace

5.5	Mezní zápůjční facilita

5.6	Pohledávky z vyrovnání marže

6.	Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.	Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1	Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2	Ostatní cenné papíry

8.	Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.	Ostatní aktiva

1.	Bankovky v oběhu

2.	Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1	Běžné účty (systém minimálních rezerv)

2.2	Vkladová facilita

2.3	Termínové vklady

2.4	Repo operace jemného dolaďování

2.5	Závazky z vyrovnání marže

3.	Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.	Emitované dluhopisy

5.	Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

5.1	Závazky vůči vládním institucím

5.2	Ostatní pasiva

6.	Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.	Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.	Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1	Vklady, běžné účty a ostatní závazky

8.2	Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.	Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.	Ostatní pasiva

11.	Účty přecenění

12.	Kapitál a rezervní fondy

Aktiva celkem

Pasiva celkem

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.

Tabulka s názvem „Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování v průběhu čtvrtletí“ v příloze VI se nahrazuje tímto:

„Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování v průběhu čtvrtletí

(v milionech EUR)

Aktiva (7)

Zůstatek k …

Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě transakcí

Pasiva

Zůstatek k …

Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě transakcí

1.	Zlato a pohledávky ve zlatě

2.	Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1	Pohledávky za MMF

2.2	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.	Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.	Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2	Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.	Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1	Hlavní refinanční operace

5.2	Dlouhodobější refinanční operace

5.3	Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4	Strukturální reverzní repo operace

5.5	Mezní zápůjční facilita

5.6	Pohledávky z vyrovnání marže

6.	Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.	Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1	Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2	Ostatní cenné papíry

8.	Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.	Ostatní aktiva

1.	Bankovky v oběhu

2.	Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1	Běžné účty (systém minimálních rezerv)

2.2	Vkladová facilita

2.3	Termínové vklady

2.4	Repo operace jemného dolaďování

2.5	Závazky z vyrovnání marže

3.	Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.	Emitované dluhopisy

5.	Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

5.1	Závazky vůči vládním institucím

5.2	Ostatní pasiva

6.	Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.	Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.	Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1	Vklady, běžné účty a ostatní závazky

8.2	Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.	Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.	Ostatní pasiva

11.	Účty přecenění

12.	Kapitál a rezervní fondy

Aktiva celkem

Pasiva celkem

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.

Tabulka s názvem „Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému“ v příloze VII se nahrazuje tímto:

„Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému

(v milionech EUR)

Aktiva (8)

Vykazovaný rok

Předchozí rok

Pasiva

Vykazovaný rok

Předchozí rok

1.	Zlato a pohledávky ve zlatě

2.	Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1	Pohledávky za MMF

2.2	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.	Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.	Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2	Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.	Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1	Hlavní refinanční operace

5.2	Dlouhodobější refinanční operace

5.3	Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4	Strukturální reverzní repo operace

5.5	Mezní zápůjční facilita

5.6	Pohledávky z vyrovnání marže

6.	Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.	Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1	Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2	Ostatní cenné papíry

8.	Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.	Ostatní aktiva

1.	Bankovky v oběhu

2.	Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1	Běžné účty (systém minimálních rezerv)

2.2	Vkladová facilita

2.3	Termínové vklady

2.4	Repo operace jemného dolaďování

2.5	Závazky z vyrovnání marže

3.	Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.	Emitované dluhopisy

5.	Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

5.1	Závazky vůči vládním institucím

5.2	Ostatní pasiva

6.	Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.	Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.	Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1	Vklady, běžné účty a ostatní závazky

8.2	Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.	Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.	Ostatní pasiva

11.	Účty přecenění

12.	Kapitál a rezervní fondy

Aktiva celkem

Pasiva celkem

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.

Tabulka s názvem „Roční rozvaha centrální banky“ v příloze VIII se nahrazuje tímto:

„Roční rozvaha centrální banky (9)

(v milionech EUR)

Aktiva (11)

Vykazovaný rok

Předchozí rok

Pasiva

Vykazovaný rok

Předchozí rok

1.	Zlato a pohledávky ve zlatě

2.	Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1	Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem

2.2	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.	Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.	Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1	Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2	Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.	Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1	Hlavní refinanční operace

5.2	Dlouhodobější refinanční operace

5.3	Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4	Strukturální reverzní repo operace

5.5	Mezní zápůjční facilita

5.6	Pohledávky z vyrovnání marže

6.	Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.	Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1	Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2	Ostatní cenné papíry

8.	Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.	Pohledávky uvnitř Eurosystému

9.1	Podíl na základním kapitálu ECB

9.2	Pohledávky z převodu devizových rezerv

9.3	Pohledávky z vlastních směnek na krytí emise dluhopisů ECB

9.4	Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému (*)

9.5.	Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto) (*)

10.	Nevypořádané položky

11.	Ostatní aktiva

11.1	Mince eurozóny

11.2	Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

11.3	Ostatní finanční aktiva

11.4	Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

11.5	Položky časového rozlišení aktivní (*)

11.6

Ostatní

12.	Ztráta za rok

1.	Bankovky v oběhu (*)

2.	Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1	Běžné účty (systém minimálních rezerv)

2.2	Vkladová facilita

2.3	Termínové vklady

2.4	Repo operace jemného dolaďování

2.5	Závazky z vyrovnání marže

3.	Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.	Emitované dluhopisy

5.	Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

5.1	Závazky vůči vládním institucím

5.2	Ostatní pasiva

6.	Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.	Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.	Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1	Vklady, běžné účty a ostatní závazky

8.2	Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.	Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.	Závazky uvnitř Eurosystému

10.1	Závazky z převodu devizových rezerv

10.2	Závazky z vlastních směnek na krytí emise dluhopisů ECB

10.3	Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému (*)

10.4	Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto) (*)

11.	Nevypořádané položky

12.	Ostatní pasiva

12.1	Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

12.2	Položky časového rozlišení pasivní (*)

12.3

Ostatní

13.

Rezervy

14.	Účty přecenění

15.	Kapitál a rezervní fondy

15.1.

Kapitál

15.2.

Rezervní fondy

16.	Zisk za rok

Aktiva celkem

Pasiva celkem

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.

(1) Položku je třeba harmonizovat. Viz 4. bod odůvodnění těchto obecných zásad.

(2) Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní rozvahy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené znaménkem ‚+‘ jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému.

(3) Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému).

(4) Úř. věst. L 310, 11.12.2000, s. 1.

(5) Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 55.“

(6) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.“

(7) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.“

(8) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.“

(9) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.

(10) Centrální banky mohou případně zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené.

(11) Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.“

III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/82

ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU EUJUST LEX/1/2009

ze dne 3. července 2009

o jmenování vedoucího Integrované mise Evropské unie na podporu právního státu v Iráku, EUJUST LEX

(2009/596/SZBP)

POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 25 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na společnou akci Rady 2009/475/SZBP ze dne 11. června 2009 o Integrované misi Evropské unie na podporu právního státu v Iráku, EUJUST LEX (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedené společné akce,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 11. června 2009 přijala Rada společnou akci 2009/475/SZBP o Integrované misi Evropské unie na podporu právního státu v Iráku, EUJUST LEX. Použitelnost této společné akce skončí dnem 30. června 2010.

(2)	Podle čl. 9 odst. 2 společné akce 2009/475/SZBP je Politický a bezpečnostní výbor zmocněn k přijímání rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(3)	Pan Stephen WHITE by měl být jmenován vedoucím mise EUJUST LEX do 31. prosince 2009,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Pan Stephen WHITE je jmenován vedoucím Integrované mise Evropské unie na podporu právního státu v Iráku, EUJUST LEX, s účinkem od 1. července 2009.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Použije se do 31. prosince 2009.

V Bruselu dne 3. července 2009.

Za Politický a bezpečnostní výbor

předseda

O. SKOOG

(1) Úř. věst. L 156, 19.6.2009, s. 57.

4.8.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 202/83

ROZHODNUTÍ RADY 2009/597/SZBP

ze dne 27. července 2009

o podpisu a prozatímním uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (operace Atalanta)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 24 této smlouvy,

s ohledem na doporučení předsednictví,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 10. listopadu 2008 přijala Rada společnou akci 2008/851/SZBP o vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (1) (operace Atalanta).

(2)	Podle čl. 10 odst. 3 uvedené společné akce jsou podrobná pravidla účasti třetích států předmětem dohod uzavřených podle článku 24 Smlouvy.

(3)

Na základě zmocnění Rady ze dne 13. září 2004 sjednalo předsednictví, kterému byl nápomocen generální tajemník Rady Evropské unie, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, dohodu mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na operaci Atalanta (dále jen „dohoda“).

(4)	Dohoda by měla být s výhradou uzavření podepsána.

(5)	Ustanovení dohody by měla být prozatímně uplatňována do vstupu dohody v platnost,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (operace Atalanta) se schvaluje jménem Evropské unie s výhradou jejího uzavření.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu zavazující Evropskou unii s výhradou jejího uzavření.

Článek 3

V souladu s čl. 10 odst. 2 dohody je dohoda uplatňována prozatímně ode dne jejího podpisu do dne jejího vstupu v platnost.

Článek 4

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 5

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT

(1) Úř. věst. L 301, 12.11.2008, s. 33.

PŘEKLAD

DOHODA

mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (operace Atalanta)

EVROPSKÁ UNIE

na jedné straně a

CHORVATSKÁ REPUBLIKA

na straně druhé,

dále jen „strany“,

BEROUCE NA VĚDOMÍ:

společnou akci 2008/851/SBZP o vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (1) (operace Atalanta), kterou přijala Rada Evropské unie,

přizvání Chorvatské republiky ze strany Evropské unie k účasti na operaci vedené Evropskou unií,

úspěšné dokončení procesu vytváření sil a doporučení velitele operace Evropské unie a Vojenského výboru Evropské unie dohodnout se na účasti ozbrojených sil Chorvatské republiky na operaci vedené Evropskou unií,

rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru ATALANTA/2/2009 ze dne 21. dubna 2009 o přijetí příspěvků třetích států na vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (Atalanta) (2) a rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru ATALANTA/3/2009 ze dne 21. dubna 2009 o zřízení Výboru přispěvatelů na vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (Atalanta) (3), obě ve znění rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru ATALANTA/5/2009 ze dne 10. června 2009 (4),

rozhodnutí Chorvatské republiky ze dne 3. dubna 2009 účastnit se operace Atalanta,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Účast na operaci

1. Chorvatská republika se v souladu s touto dohodou a veškerými nezbytnými prováděcími ujednáními připojuje ke společné akci 2008/851/SZBP o vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (operace Atalanta) a k jakékoli společné akci nebo rozhodnutí, kterými Rada Evropské unie rozhodne o prodloužení vojenské operace Evropské unie pro řešení krize.

2. Příspěvkem Chorvatské republiky k operaci Atalanta není dotčena rozhodovací samostatnost Evropské unie.

3. Chorvatská republika zajistí, aby její síly a personál účastnící se vojenské operace Evropské unie pro řešení krize plnily své úkoly v souladu:

—	se společnou akcí 2008/851/SZBP a jejími případnými následnými změnami,

—	s operačním plánem,

—	s veškerými prováděcími opatřeními.

4. Síly a personál přidělené k operaci Chorvatskou republikou plní své úkoly a jednají pouze v zájmu vojenské operace Evropské unie pro řešení krize.

5. Chorvatská republika včas uvědomí velitele operace Evropské unie o každé změně své účasti na operaci.

Článek 2

Postavení sil

1. Postavení sil a personálu přidělených Chorvatskou republikou na operaci Atalanta se řídí dohodou o postavení sil uzavřenou mezi Evropskou unií a Somálskem, Džibutskem či kteroukoli jinou zemí v této oblasti, s níž bude taková dohoda pro účely této operace uzavřena, nebo jednostranným prohlášením o postavení sil vydaným Keňou či kteroukoliv zemí v této oblasti, která toto prohlášení pro účely této operace vydá.

2. Postavení sil a personálu přidělených k velitelství nebo k velitelským složkám umístěným mimo společnou operační oblast se řídí ujednáními mezi velitelstvím hostitelského státu a dotyčnými velitelskými složkami a Chorvatskou republikou.

3. Aniž je dotčena dohoda o postavení sil podle odstavce 1, vykonává Chorvatská republika soudní pravomoc nad svými silami a personálem, které se účastní vojenské operace Evropské unie pro řešení krize.

4. Chorvatská republika vyřizuje veškeré nároky vzniklé v souvislosti s účastí na operaci Atalanta, které vznese některý z příslušníků jejích sil či členů personálu nebo které se jich týkají. Chorvatská republika odpovídá za zahájení řízení, zejména soudního nebo kárného, proti kterémukoli příslušníku svých sil nebo členu personálu v souladu se svými právními předpisy.

5. Chorvatská republika se zavazuje učinit při podpisu této dohody prohlášení o vzdání se nároků na náhradu škody vůči kterémukoli státu, který se účastní operace Atalanta.

6. Členské státy Evropské unie se zavazují učinit při podpisu této dohody prohlášení o vzdání se nároků na náhradu škody v souvislosti s účastí Chorvatské republiky na operaci Atalanta.

Článek 3

Podmínky pro předávání zadržených osob za účelem uplatnění pravomocí

Pokud Chorvatsko vykonává soudní pravomoc nad osobami, které spáchaly činy pirátství či ozbrojené loupeže v pobřežních vodách Somálska nebo u nichž existuje podezření, že takové činy spáchaly, provádí se předávání osob zadržených za účelem jejich stíhání námořními silami pod vedením Evropské unie (EUNAVFOR) a zabaveného majetku v držení sil EUNAVFOR do Chorvatské republiky v souladu s podmínkami uvedenými v příloze, která tvoří nedílnou součást této dohody.

Článek 4

Utajované informace

V rámci operace Atalanta se použijí ustanovení Dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací (5).

Článek 5

Linie velení

1. Všechny síly a personál účastnící se vojenské operace Evropské unie pro řešení krize zůstávají zcela pod velením svých vnitrostátních orgánů.

2. Vnitrostátní orgány převedou operační a taktické velení nebo řízení svých sil a personálu na velitele operace Evropské unie. Velitel operace Evropské unie je oprávněn přenášet svou pravomoc.

3. Chorvatská republika má ve vztahu k běžnému řízení operace stejná práva a povinnosti jako členské státy Evropské unie, které se operace účastní.

4. Po konzultacích s Chorvatskou republikou může velitel operace Evropské unie kdykoli požádat o stažení příspěvku Chorvatské republiky.

5. Chorvatská republika jmenuje vysokého vojenského zástupce jako zástupce svého kontingentu ve vojenské operaci Evropské unie pro řešení krize. Vysoký vojenský zástupce konzultuje s velitelem sil Evropské unie všechny záležitosti, které mají vliv na operaci, a odpovídá za běžnou kázeň v kontingentu.

Článek 6

Finanční hlediska

1. Chorvatská republika nese veškeré náklady spojené se svou účastí na operaci kromě nákladů, které jsou předmětem společného financování, jak je stanoveno v právních nástrojích podle čl. 1 odst. 1 této dohody a v rozhodnutí Rady 2008/975/SZBP ze dne 18. prosince 2008 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena) (6).

2. Operace Atalanta poskytne chorvatskému kontingentu logistickou podporu prostřednictvím náhrady výdajů v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích opatřeních podle článku 7 této dohody. Správou a řízením souvisejících výdajů je pověřena Athena.

3. V případě smrti, zranění, ztráty nebo škody způsobené fyzickým nebo právnickým osobám ze státu nebo států, v nichž se operace uskutečňuje, uhradí Chorvatská republika, pokud je zjištěna její odpovědnost, náhradu škody za podmínek stanovených v případné dohodě o postavení sil podle čl. 2 odst. 1 dohody.

Článek 7

Prováděcí ujednání k dohodě

Generální tajemník Rady Evropské unie, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku nebo velitel operace Evropské unie a příslušné orgány Chorvatské republiky uzavřou veškerá nezbytná technická a správní ujednání k provedení této dohody.

Článek 8

Neplnění závazků

Pokud jedna ze stran neplní své závazky stanovené v předchozích článcích, druhá strana má právo ukončit tuto dohodu výpovědí s měsíční výpovědní lhůtou.

Článek 9

Řešení sporů

Spory o výklad nebo použití této dohody se mezi stranami řeší diplomatickou cestou.

Článek 10

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro tento účel.

2. Tato dohoda se prozatímně uplatňuje ode dne podpisu.

3. Tato dohoda zůstává v platnosti po dobu trvání příspěvku Chorvatské republiky k operaci.

V Bruselu dne 27. července 2009 ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém.

Za Evropskou unii

Za Chorvatskou republiku

(1) Úř. věst. L 301, 12.11.2008, s. 33.

(2) Úř. věst. L 109, 30.4.2009, s. 52.

(3) Úř. věst. L 119, 14.5.2009, s. 40.

(4) Úř. věst. L 148, 11.6.2009, s. 34.

(5) Úř. věst. L 116, 29.4.2006, s. 74.

(6) Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 96.

PŘÍLOHA II

Ustanovení o podmínkách a způsobu předávání osob podezřelých ze spáchání pirátství nebo ozbrojených loupeží v teritoriálních vodách Somálska a zadržených námořními silami pod vedením Evropské unie (EUNAVFOR) a o podmínkách a způsobu předávání zabaveného majetku v držení EUNAVFOR do Chorvatské republiky a o podmínkách a způsobu zacházení s těmito osobami a majetkem po tomto předání

1. Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a)	„pirátstvím“ pirátství ve smyslu definice podle článku 101 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

b)	„ozbrojenou loupeží“ činy ve smyslu definice podle písmene a) v případě, že byly spáchány v teritoriálních vodách pobřežního státu ležících v oblasti operace;

c)	„předanou osobou“ osoba, u níž panuje podezření, že má v úmyslu spáchat, páchá nebo spáchala pirátské činy nebo ozbrojené loupeže, předaná námořními silami EUNAVFOR do Chorvatské republiky podle této dohody.

2. Obecné zásady

a)	Chorvatská republika může na žádost EUNAVFOR přijmout předání osob zadržených silami EUNAVFOR ve spojení s pirátstvím nebo ozbrojenou loupeží a s tím spojeného majetku zabaveného silami EUNAVFOR a vydá tyto osoby a majetek svým příslušným orgánům za účelem vyšetřování a trestního stíhání.

b)	Síly EUNAVFOR, jednající na základě této dohody, předají osoby pouze příslušným donucovacím orgánům Chorvatské republiky.

Chorvatská republika potvrzuje, že bude s osobami předanými na základě těchto ustanovení zacházet před předáním i po něm lidsky a v souladu se závazky podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv, včetně zákazu mučení a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení či trestu, zákazu svévolného zadržování a v souladu s požadavkem na spravedlivý soudní proces.

3. Zacházení s předanými osobami, jejich trestní stíhání a soudní řízení

a)	Se všemi předanými osobami bude zacházeno lidsky a nebudou podrobeny mučení ani krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení či trestu, dostane se jim odpovídajícího ubytování a stravy, přístupu k lékařské péči a budou mít možnost vykonávat náboženské úkony.

b)	Všechny předané osoby budou urychleně postaveny před soudce nebo jiného úředníka, který je zákonem zmocněn vykonávat soudní pravomoc, jenž neprodleně rozhodne o oprávněnosti zadržení dané osoby a v případě, že je toto zadržení protiprávní, nařídí jejich propuštění.

c)	Všechny předané osoby budou mít právo na proces v rozumné lhůtě, nebo na propuštění.

d)	Všechny předané osoby budou při stanovení obvinění trestněprávní povahy vůči své osobě mít právo na spravedlivé a veřejné slyšení příslušným, nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem.

e)	Všechny předané osoby obviněné z trestného činu se považují za nevinné, dokud jejich vina nebyla zákonným způsobem prokázána.

Všechny předané osoby budou při stanovení obvinění trestněprávní povahy vůči své osobě mít při zachování úplné rovnosti právo na tyto minimální záruky:

1.	být urychleně a podrobně informovány v jazyce, kterému rozumí, o povaze a příčině obvinění vzneseného vůči své osobě;

2.	mít odpovídající čas a možnosti pro přípravu své obhajoby a pro komunikaci s právním poradcem, kterého si samy zvolí;

3.	být souzeny bez zbytečného odkladu;

být osobně přítomny soudu a hájit se osobně nebo prostřednictvím právního poradce, kterého si samy zvolí; být informovány, nemají-li právního poradce, o tomto právu; mít přidělenu právní pomoc ve všech případech, kdy to vyžaduje zájem spravedlnosti, aniž by ji v takovém případě musely platit, pokud nemají dostatečné prostředky pro její zaplacení;

5.	přezkoumat nebo nechat přezkoumat veškeré důkazy proti nim, včetně prohlášení svědků, kteří vedli zatčení, a dosáhnout přítomnosti a výslechu svědků vypovídajících v jejich prospěch za stejných podmínek, jako u svědků vypovídajících proti nim;

6.	mít bezplatnou pomoc tlumočníka, jestliže nerozumí jazyku používanému před soudem nebo tímto jazykem nemluví;

7.	nebýt nuceny ke svědectví proti sobě nebo k přiznání viny.

g)	Všechny předané osoby odsouzené za trestný čin budou mít právo na přezkum odsouzení a trestu vyšším soudem, nebo na odvolání ve věci odsouzení a trestu k vyššímu soudu, v souladu s právem Chorvatské republiky.

h)	Chorvatská republika nepředá žádnou předanou osobu žádnému jinému státu pro účely vyšetřování nebo trestního stíhání bez předchozího písemného souhlasu EUNAVFOR.

4. Trest smrti

Žádná předaná osoba nebude odsouzena k trestu smrti, nebude mu podléhat ani nebude podrobena jeho vykonání.

5. Zprávy a oznámení

a)	O každém předání bude veden odpovídající dokument podepsaný zástupcem EUNAVFOR a zástupcem příslušných donucovacích orgánů Chorvatské republiky.

EUNAVFOR poskytne Chorvatské republice záznamy o zadržení týkající se všech předaných osob. Tyto záznamy budou zahrnovat v co nejvyšší míře fyzický stav předané osoby v průběhu zadržení, čas předání orgánům Chorvatské republiky, důvod zadržení dané osoby, čas a místo počátku jejího zadržení a jakékoli rozhodnutí přijaté ohledně jejího zadržení.

Chorvatská republika bude odpovídat za vedení záznamu o přesném počtu každé předané osoby, kromě jiného včetně vedení záznamů o jakémkoli zabaveném majetku, fyzickém stavu dané osoby, místu, kde je zadržována, jakýchkoli obviněních vůči ní a jakýchkoli důležitých rozhodnutích přijatých v průběhu jejího trestního stíhání a soudního řízení.

d)	Zástupci EU a EUNAVFOR budou mít k těmto záznamům přístup na písemnou žádost podanou ministerstvu zahraničních věcí Chorvatské republiky.

Chorvatská republika navíc oznámí EUNAVFOR místo, kde zadržuje jakoukoli osobu předanou podle této dohody, jakékoli zhoršení jejího fyzického stavu a jakákoli tvrzení o údajném nepatřičném zacházení. Zástupci Evropské unie a EUNAVFOR budou mít přístup k jakékoli osobě předané podle této dohody, dokud je tato osoba ve vazbě, a budou mít právo klást jí otázky.

f)	Na jejich žádost bude vnitrostátním a mezinárodním humanitární agenturám umožněno navštívit osoby předané podle této dohody.

Aby bylo zajištěno, že EUNAVFOR může Chorvatské republice včas poskytnout pomoc s dostavením se svědků z EUNAVFOR a poskytnutím příslušných důkazů, sdělí Chorvatská republika EUNAVFOR svůj úmysl zahájit soudní řízení v trestní věci vůči kterékoli předané osobě a harmonogram pro poskytnutí důkazů a provedení důkazů.

6. Pomoc EUNAVFOR

a)	EUNAVFOR v rámci svých prostředků a kapacit poskytne Chorvatské republice veškerou pomoc za účelem vyšetřování a trestního stíhání předaných osob.

EUNAVFOR zejména:

1.	předá záznamy o zadržení vypracované podle bodu 5 písm. b) těchto ustanovení;

2.	zpracuje všechny důkazy v souladu s požadavky příslušných orgánů Chorvatské republiky, jak je dohodnuto v prováděcích opatřeních popsaných v bodě 8 níže;

3.	vyvine úsilí, aby získala prohlášení svědků nebo místopřísežná prohlášení personálu EUNAVFOR, který byl zapojen v jakémkoli incidentu, v souvislosti s nímž byly dané osoby předány podle těchto ustanovení;

4.	předá veškerý zabavený majetek, který má v držení EUNAVFOR.

7. Vztah k jiným právům předávaných osob

Žádné z těchto ustanovení nemá za cíl odchýlit se od práv, která může předaná osoba mít podle platného vnitrostátního nebo mezinárodního práva, a ani tak nesmí být chápáno.

8. Prováděcí opatření

Pro účely provádění těchto ustanovení mohou být provozní, správní a technické záležitosti předmětem prováděcích opatření, která budou schválena příslušnými orgány Chorvatské republiky na jedné straně a příslušnými orgány Evropské unie a příslušnými orgány států poskytujících EUNAVFOR národní kontingent na straně druhé.

Prováděcí opatření mohou mimo jiné zahrnovat:

1.	uvedení příslušných donucovacích orgánů Chorvatské republiky, kterým může EUNAVFOR předat osoby;

2.	zařízení, kde budou předané osoby zadržovány;

3.	nakládání s dokumenty, včetně dokumentů souvisejících se shromažďováním důkazů, které budou předány příslušným donucovacím orgánům Chorvatské republiky při předání určité osoby;

4.	kontaktní místa pro oznámení;

5.	formuláře, jež se budou pro předávání používat.