I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

17.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 185/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 625/2009

ze dne 7. července 2009

o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí

(kodifikované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na akty zřizující společnou organizaci zemědělských trhů, jakož i na akty týkající se zpracovaných zemědělských produktů přijaté na základě článku 308 Smlouvy, a zejména na ustanovení těchto aktů, která umožňují odchylku od obecné zásady, podle které mohou být všechna množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem nahrazena pouze opatřeními stanovenými v uvedeném aktu,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (1) bylo několikrát podstatně změněno (2). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)	Společnou obchodní politiku je nutno vytvářet podle jednotných zásad.

(3)	Podle článku 14 Smlouvy zahrnuje vnitřní trh od 1. ledna 1993 prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

(4)	Dokončení společné obchodní politiky v oblasti pravidel pro dovoz je jedinou možností, jak zajistit, aby pravidla pro obchod Společenství se třetími zeměmi řádně odrážela integraci trhů.

(5)	Větší jednotnosti pravidel dovozu by mělo být dosaženo přijetím ustanovení, která odpovídají ustanovením společných pravidel Společenství pro jiné třetí země, nakolik je to možné s ohledem na zvláštnosti hospodářských systémů dotyčných třetích zemí.

(6)	Společná pravidla dovozu se vztahují také na výrobky z odvětví uhlí a oceli, aniž jsou dotčena případná prováděcí opatření k dohodě týkající se konkrétně těchto výrobků.

(7)	Liberalizace dovozu, zejména neexistence množstevních omezení, by proto měla být východiskem pro pravidla Společenství.

(8)	U některých produktů by měla Komise prozkoumat dovozní podmínky, vývoj dovozu a různá hlediska hospodářské a obchodní situace, jakož i případná opatření, která mají být přijata.

(9)	Pro tyto produkty se může ukázat, že je nutné podrobit některý jejich dovoz kontrole Společenství.

(10)	Komisi a Radě přísluší, aby v zájmu Společenství přijímaly ochranná opatření s řádným ohledem na stávající mezinárodní závazky Společenství.

(11)

Kontrolní nebo ochranná opatření, která se omezují na jednu nebo několik oblastí Společenství, se mohou ukázat vhodnějšími než opatření uplatňovaná v celém Společenství. Tato opatření však lze připustit pouze výjimečně, pokud neexistují žádná alternativní řešení. Je nutno zajistit, aby tato opatření byla dočasná a aby co nejméně omezovala fungování vnitřního trhu.

(12)

V případě kontroly Společenství by mělo být propuštění daných produktů do volného oběhu podmíněno předložením kontrolního dokladu, který odpovídá jednotným kritériím. Tento doklad by měl být na základě prosté žádosti dovozce vystaven v určité lhůtě úřady členských států, aniž by tím dovozci vznikalo právo k dovozu. Tedy kontrolní doklad by měl být platný pouze tak dlouho, dokud nedojde ke změně dovozních pravidel.

(13)

Pro účinnější správu a v zájmu hospodářských subjektů Společenství je vhodné co nejvíce přizpůsobit obsah a formu kontrolního dokladu tiskopisům pro dovozní licenci v nařízení Komise (ES) č. 738/94 ze dne 30. března 1994, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 520/94 o stanovení postupu Společenství při správě množstevních kvót (3), nařízení Komise (ES) č. 3168/94 ze dne 21. prosince 1994 o zavedení dovozní licence Společenství v oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 517/94 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství (4), a nařízení Komise (ES) č. 3169/94 ze dne 21. prosince 1994, kterým se mění příloha III nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí a zřizuje se dovozní licence Společenství v oblasti působnosti uvedeného nařízení (5), při zohlednění technických vlastností kontrolního dokladu.

(14)	Je v zájmu Společenství, aby se členské státy a Komise vzájemně co nejpodrobněji informovaly o výsledcích kontroly Společenství.

(15)	Jsou nutná přesná kritéria pro zjištění případné újmy a zahájení šetření, avšak Komise by měla mít nadále možnost přijímat v naléhavých případech potřebná opatření.

(16)	Je proto třeba podrobně upravit zahájení šetření, potřebné kontroly a inspekce, slyšení účastníků řízení, zpracování získaných informací a kritéria pro posouzení újmy.

(17)	V tomto nařízení obsažená ustanovení týkající se šetření se nedotýkají předpisů Společenství a jednotlivých států o profesním tajemství.

(18)	Pro zvýšení právní jistoty dotčených hospodářských subjektů a v zájmu rychlého rozhodování je dále nutno stanovit lhůty pro zahájení šetření a pro rozhodnutí o účelnosti opatření.

(19)

Pro sjednocení pravidel dovozu by měly být zjednodušeny náležitosti, které musí dovozci splňovat, přičemž tyto náležitosti by měly být bez ohledu na místo odbavení zboží vždy stejné. Proto by mělo být zajištěno, aby všechny náležitosti byly splněny použitím tiskopisů odpovídajících vzoru připojenému k tomuto nařízení.

(20)	Kontrolní doklady vystavené v rámci kontrolních opatření Společenství by měly být nezávisle na vystavujícím členském státě platné v celém Společenství.

(21)

Textilní výrobky, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství (6), jsou předmětem zvláštní úpravy na úrovni Společenství i na mezinárodní úrovni. Měly by tudíž být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

1. Toto nařízení se vztahuje na dovoz produktů pocházejících ze třetích zemí uvedených v příloze I, s výjimkou textilních výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 517/94.

2. Dovoz produktů uvedených v odstavci 1 do Společenství je volný a nepodléhá žádnému množstevnímu omezení, aniž jsou dotčena případná opatření přijatá podle kapitoly V.

KAPITOLA II

INFORMAČNÍ A KONZULTAČNÍ POSTUP SPOLEČENSTVÍ

Článek 2

Pokud by vývoj dovozu vyžadoval zavedení kontrolních nebo ochranných opatření, sdělí to členské státy Komisi. Toto sdělení musí obsahovat dostupné důkazy podle kritérií stanovených v článku 8. Komise toto sdělení neprodleně předá všem členským státům.

Článek 3

1. Na žádost některého členského státu nebo z podnětu Komise se mohou konat konzultace.

2. Konzultace se konají do osmi pracovních dnů poté, co bylo sdělení uvedené v článku 2 doručeno Komisi, v každém případě ale před zavedením kontrolních nebo ochranných opatření Společenství.

Článek 4

1. Konzultace se konají v poradním výboru (dále jen „výbor“) složeném ze zástupců jednotlivých členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Výbor svolává předseda. Co nejdříve předá členským státům všechny důležité informace.

3. Konzultace se týkají zejména:

a)	dovozních podmínek, vývoje dovozu a různých hledisek hospodářské a obchodní situace daného produktu;

b)	otázek týkajících se správy obchodních dohod mezi Společenstvím a třetími zeměmi uvedenými v příloze I;

c)	případných opatření, která je třeba přijmout.

4. V případě potřeby se konzultace mohou konat písemně. V tom případě informuje Komise členské státy, které mohou ve lhůtě pěti až osmi pracovních dnů stanovené Komisí vyjádřit své stanovisko nebo požádat o ústní konzultace.

KAPITOLA III

ŠETŘENÍ SPOLEČENSTVÍ

Článek 5

1. Pokud je Komisi po ukončení konzultací uvedených v článcích 3 a 4 zřejmé, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření, zahájí do jednoho měsíce po obdržení informace z některého členského státu šetření a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto oznámení

a)	obsahuje souhrn získaných informací a pokyn, že je nutno předat Komisi všechny užitečné informace;

b)	stanoví lhůtu, v níž mohou účastníci řízení vyjádřit písemné stanovisko a předat informace, pokud tato stanoviska a informace mají být vzaty v úvahu při šetření;

c)	stanoví lhůtu, během níž mohou účastníci řízení podat žádost o slyšení před Komisí podle odstavce 4.

Komise započne šetření v součinnosti s členskými státy.

2. Komise si vyžádá všechny informace, které považuje za nutné, a snaží se, pokud to po konzultaci s výborem považuje za vhodné, ověřit tyto informace u dovozců, obchodníků, obchodních zástupců, výrobců, obchodních sdružení a organizací.

Komisi přitom poskytují pomoc zaměstnanci členského státu, na jehož území se prověřování provádí, pokud si to členský stát přeje.

Účastníci řízení, kteří se přihlásili podle odst. 1 prvního pododstavce, a zástupci vyvážející země mohou nahlížet do všech informací poskytnutých Komisi v rámci šetření, kromě interních dokumentů úřadů Společenství nebo jeho členských států, pokud jsou tyto informace významné pro obhajobu jejich zájmů, nejsou důvěrné ve smyslu článku 7 a Komise je při šetření používá. K tomuto účelu podají Komisi písemnou žádost, v níž uvedou, které informace požadují.

3. Členské státy poskytnou Komisi na její žádost a podle postupů, které Komise stanoví, informace, které mají k dispozici o vývoji situace na trhu s produktem, jehož se šetření týká.

4. Komise může účastníky řízení vyslechnout. Účastníci řízení musí být vyslechnuti, pokud o to písemně požádají ve lhůtě stanovené oznámením v Úředním věstníku Evropské unie a prokáží, že mohou být výsledkem šetření skutečně dotčeni a že existují zvláštní důvody pro jejich slyšení.

5. Pokud nejsou informace poskytnuty ve lhůtách stanovených tímto nařízením nebo Komisí na základě tohoto nařízení nebo pokud je šetření značně bráněno, mohou být zjištění učiněna na základě údajů, které jsou k dispozici. Jestliže Komise zjistí, že jí účastník řízení nebo třetí osoba sdělili nesprávné nebo zavádějící informace, nebere tyto informace v úvahu a může využít údaje, které jsou k dispozici.

6. Pokud Komise po konzultacích uvedených v odstavci 1 dospěje k názoru, že stávající důkazy nepostačují k tomu, aby ospravedlnily šetření, sdělí toto rozhodnutí členským státům do jednoho měsíce od obdržení informací z členských států.

Článek 6

1. Po ukončení šetření předkládá Komise výboru zprávu o výsledcích.

2. Pokud dojde Komise během devíti měsíců po zahájení šetření k závěru, že nejsou nutná žádná kontrolní a ochranná opatření Společenství, ukončí se šetření po konzultaci výboru do jednoho měsíce. Rozhodnutí o ukončení šetření se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie s uvedením nejdůležitějších závěrů šetření a se shrnutím důvodů.

3. Pokud je Komise toho názoru, že jsou nutná kontrolní a ochranná opatření Společenství, přijme podle kapitol IV a V ve lhůtě devíti měsíců po zahájení šetření potřebná opatření. Ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena o další dobu nejvýše dvou měsíců. V tom případě zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o délce prodloužení se shrnutím důvodů.

4. Tato kapitola nevylučuje použití kontrolních opatření podle článků 9 až 14 nebo, jestliže kritická situace, v níž by každé zpoždění vedlo k obtížně napravitelné újmě, vyžaduje okamžitý zásah, ochranných opatření podle článků 15, 16 a 17.

Komise provede bez odkladu vyšetřovací opatření, která jsou ještě zapotřebí. Jejich výsledky slouží k přezkumu přijatých opatření.

Článek 7

1. Informace získané na základě tohoto nařízení smějí být použity pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.

2. Rada, Komise, členské státy ani jejich úředníci nesmějí vyzradit důvěrné informace, které získají na základě tohoto nařízení nebo které jim jsou důvěrně sděleny, ledaže k tomu ten, kdo informaci poskytl, výslovně udělí souhlas.

3. Každá žádost o důvěrné zacházení musí uvádět důvody, proč je informace důvěrná.

Prokáže-li se však, že žádost o důvěrné zacházení není oprávněná, a nechce-li ten, kdo informaci poskytl, povolit její zveřejnění ani její sdělení v obecné nebo souhrnné formě, nemusí být dotyčná informace brána v úvahu.

4. Informace je v každém případě považována za důvěrnou, pokud by její oznámení mohlo mít závažný nepříznivý účinek na toho, kdo ji poskytl nebo je jejím zdrojem.

5. Odstavce 1 až 4 nevylučují, aby se úřady Společenství odvolávaly na obecné informace, a zejména na důvody, na kterých je založeno rozhodnutí přijaté na základě tohoto nařízení. Úřady Společenství však musí přihlížet k oprávněnému zájmu dotčených fyzických nebo právnických osob na zachování jejich obchodního tajemství.

Článek 8

1. Zkoumání vývoje dovozu, dovozních podmínek a vážné újmy nebo hrozby vážné újmy vyplývající z těchto dovozů pro výrobce Společenství se opírá zejména o tyto činitele:

a)	objem dovozu, zejména při podstatném zvýšení v absolutních číslech nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě ve Společenství;

b)	cena dovážených produktů, zejména pokud je významně nižší v porovnání s cenou obdobného produktu ve Společenství;

účinky na výrobce Společenství obdobných nebo přímo soutěžících produktů, které jsou patrné ve vývoji některých hospodářských činitelů, jako jsou

—

výroba,

—	kapacitní využití,

—

zásoby,

—

prodej,

—	podíl na trhu,

—	ceny (tzn. pokles cen nebo zabránění nárůstu cen, k němuž by normálně došlo),

—

zisky,

—	kapitálový výnos,

—	peněžní tok,

—	zaměstnanost.

2. Komise bere při šetření ohled na zvláštní hospodářský systém zemí uvedených v příloze I.

3. Pokud se posuzuje existence hrozby vážné újmy, Komise také prověřuje, zda lze jasně předvídat, že určitá situace může vést ke skutečné újmě. Přitom lze mimo jiné zohlednit tyto činitele:

a)	míru růstu vývozu do Společenství;

b)	vývozní kapacitu v zemi původu nebo vývozu, která již existuje nebo vznikne v dohledné budoucnosti, a pravděpodobnost, že tato kapacita bude využita k vývozu do Společenství.

KAPITOLA IV

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

Článek 9

1. Pokud to vyžadují zájmy Společenství, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu

a)	rozhodnout o zpětné kontrole Společenství určitého dovozu způsoby, které stanoví;

b)	rozhodnout, že určitý dovoz bude za účelem kontroly jeho vývoje podroben předchozí kontrole Společenství podle článku 10.

2. Doba platnosti kontrolních opatření je omezená. Pokud není stanoveno jinak, pozbývají platnosti uplynutím druhého pololetí, které následuje po pololetí, během nějž byla opatření zavedena.

Článek 10

1. Produkty, které podléhají předchozí kontrole Společenství, smějí být propuštěny do volného oběhu pouze po předložení kontrolního dokladu. Tento doklad vydává příslušný orgán určený členskými státy pro všechna požadovaná množství bezplatně do pěti pracovních dnů poté, co tento orgán obdrží žádost dovozce Společenství, nezávisle na jeho místě usazení ve Společenství. Pokud se neprokáže opak, má se za to, že příslušný vnitrostátní orgán žádost obdržel nejpozději tři pracovní dny po jejím podání.

2. Kontrolní doklad se vyhotovuje na tiskopise odpovídajícím vzoru v příloze II.

Pokud není v rozhodnutí o zavedení kontroly stanoveno jinak, obsahuje žádost dovozce o vystavení kontrolního dokladu povinně pouze tyto údaje:

a)	jméno a úplnou adresu žadatele (včetně čísla telefonu, faxu a v případě potřeby identifikačního čísla u příslušných vnitrostátních orgánů), jakož i jeho daňové identifikační číslo, pokud je povinen platit DPH;

b)	případně jméno a úplnou adresu deklaranta nebo zástupce určeného žadatelem (včetně čísla telefonu a faxu);

označení zboží s uvedením

—	jeho obchodního názvu,

—	odpovídajícího kódu kombinované nomenklatury,

—	místa jeho původu a místa odeslání;

d)	deklarovaná množství v kilogramech (kg) a v případě potřeby v jiné jednotce (páry, kusy atd.);

e)	cenu zboží v eurech, CIF hranice Společenství;

f)	následující prohlášení žadatele s datem, podpisem a jménem žadatele napsaným hůlkovým písmem: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že údaje uvedené v této žádosti jsou pravdivé a byly poskytnuty v dobré víře a že jsem usazen na území Společenství.“

3. Kontrolní doklad je platný v celém Společenství nezávisle na tom, který členský stát jej vystavil.

4. Zjištění, že jednotková cena, za níž je obchod sjednán, překračuje cenu uvedenou v kontrolním dokladu o méně než 5 % nebo že celková hodnota nebo celkové množství produktů deklarovaných k dovozu překračuje o méně než 5 % hodnotu nebo množství, která je uvedena v kontrolním dokladu, nevylučuje propuštění dotyčného produktu do volného oběhu. Komise může po vyslechnutí stanovisek vyjádřených ve výboru s přihlédnutím k vlastnostem produktů a k jiným zvláštním znakům transakcí stanovit jiný procentní podíl, která však zpravidla nesmí překročit 10 %.

5. Kontrolní doklad se může použít pouze tehdy, pokud zůstanou pro dané transakce použitelná ujednání o liberalizaci dovozu. Kontrolní doklad lze používat nejdéle po dobu, která se stanoví ke stejnému okamžiku a podle stejného postupu jako zavedení kontroly, přičemž se zohlední vlastnosti produktů a ostatní zvláštní znaky těchto transakcí.

6. Původ produktů kontrolovaných Společenstvím se musí prokázat osvědčením o původu, pokud je to požadováno v rozhodnutí podle článku 9. Jiné předpisy o předložení takového osvědčení nejsou tímto odstavcem dotčeny.

7. Jestliže se na produkty podléhající předchozí kontrole Společenství v některém členském státě vztahuje regionální ochranné opatření, může dovozní povolení udělené tímto členským státem nahradit kontrolní doklad.

8. Kontrolní doklady a výtahy z nich se vystavují ve dvou vyhotoveních, z nichž první je označeno jako „Originál pro žadatele“, má číslo 1 a předává se žadateli, zatímco druhé je označeno jako „Kopie pro příslušný orgán“, má číslo 2 a je uchovávánu u orgánu, který doklad vystavuje. Pro správní účely může příslušný orgán k vyhotovení č. 2 připojit ještě další dodatečná vyhotovení.

9. Pro tiskopisy se použije bílý, bezdřevý, klížený psací papír s hmotností 55 až 65 g/m2. Tiskopisy mají formát 210 mm × 297 mm. Odstup řádků je 4,24 mm (1/6). Úprava tiskopisu se musí přesně dodržet. Přední i zadní strana vyhotovení č. 1, které představuje vlastní kontrolní doklad, je navíc opatřena tištěným žlutým gilošovaným vzorem, který zviditelní jakékoli padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

10. Za tisk tiskopisů odpovídají členské státy. Tiskopisy je možné tisknout v tiskárnách schválených členským státem, ve kterém jsou usazeny. V takovém případě musí každý tiskopis obsahovat odkaz na toto schválení. Na tiskopisech se musí uvést název a adresa tiskárny nebo značka, podle níž lze tiskárnu identifikovat.

Článek 11

Pokud by mohlo dojít k situaci popsané v čl. 15 odst. 1, může Komise, pokud to vyžadují zájmy Společenství, na návrh členského státu nebo z vlastního podnětu:

—	omezit dobu platnosti případně požadovaného kontrolního dokladu,

—	stanovit pro vydání tohoto dokladu určité podmínky a ve výjimečných případech zahrnutí doložky o odvolání nebo, s četností a délkou trvání stanovenou Komisí, nařídit předchozí informaci a konzultaci podle článků 3 a 4.

Článek 12

Pokud nebyl dovoz produktu během osmi pracovních dnů po ukončení konzultací uvedených v článku 3 podroben předchozí kontrole Společenství, může Komise v souladu s článkem 17 zavést kontrolu omezenou na dovoz určený pro jeden nebo více regionů Společenství.

Článek 13

1. Produkty pod regionální kontrolou smějí být propuštěny do volného oběhu pouze po předložení kontrolního dokladu. Tento doklad vydává příslušný orgán určený daným členským státem nebo členskými státy pro všechna požadovaná množství bezplatně do pěti pracovních dnů poté, co příslušný vnitrostátní orgán obdrží žádost dovozce Společenství, nezávisle na jeho místě usazení ve Společenství. Pokud se neprokáže opak, má se za to, že příslušný vnitrostátní orgán žádost obdržel nejpozději tři pracovní dny po jejím podání. Kontrolní doklad se může použít jen po dobu, po kterou zůstávají účinná odpovídající ujednání o liberalizaci dovozu.

2. Použije se čl. 10 odst. 2.

Článek 14

1. Členské státy sdělí Komisi v případě kontroly Společenství nebo regionální kontroly během prvních deseti dnů každého měsíce

a)	v případě předchozí kontroly množství a částky vypočtené podle ceny CIF, pro něž byly v předchozím období vydány kontrolní doklady;

b)	v každém případě dovoz během období, které předchází období uvedenému v písmenu a).

Informace členských států jsou rozčleněny podle produktů a zemí.

Odchylná ustanovení mohou být stanovena ke stejnému okamžiku a stejným postupem, jakým byla zavedena kontrola.

2. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu změnit časový rozvrh pro předkládání informací, pokud to vyžaduje vlastnost produktu nebo zvláštní okolnosti.

3. Komise o tom uvědomí členské státy.

KAPITOLA V

OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Článek 15

1. Pokud je produkt dovážen do Společenství v natolik zvýšeném množství nebo za takových podmínek, že tím výrobcům Společenství vzniká nebo hrozí vážná újma, může Komise na ochranu zájmů Společenství na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu změnit pravidla pro dovoz dotyčného produktu tak, že smí být propuštěn do volného oběhu pouze po předložení dovozního povolení; toto povolení se uděluje podle pravidel a v mezích, které stanoví Komise.

2. Přijatá opatření se neprodleně sdělí Radě a členským státům a jsou okamžitě použitelná.

3. Opatření podle tohoto článku se po vstupu v platnost vztahují na všechny produkty propuštěné do volného oběhu. V souladu s článkem 17 mohou být omezena na jeden nebo více regionů Společenství.

Tato opatření však nebrání propuštění do volného oběhu produktů, které již jsou na cestě do Společenství, jestliže se jejich místo určení již nedá změnit a jestliže tyto produkty, které podle článků 10 a 13 mohou být propuštěny do volného oběhu pouze proti předložení kontrolního dokladu, jsou takovým dokladem doprovázeny.

4. Pokud o zásah Komise požádal některý členský stát, přijme Komise rozhodnutí do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti.

5. Rozhodnutí Komise přijatá podle tohoto článku se sdělují Radě a členským státům. Každý členský stát může do jednoho měsíce ode dne sdělení předložit rozhodnutí Radě.

6. Pokud se členský stát rozhodnutí Komise předloží Radě, může Rada rozhodnutí Komise kvalifikovanou většinou potvrdit, změnit nebo zrušit.

Pokud Rada do tří měsíců poté, co jí byla záležitost předložena, nepřijme rozhodnutí, považuje se rozhodnutí Komise za zrušené.

Článek 16

1. Rada může zejména v případě uvedeném v čl. 15 odst. 1 učinit vhodná opatření. Rozhodne na návrh Komise kvalifikovanou většinou.

2. Použije se čl. 15 odst. 3.

Článek 17

Pokud se při kontrole zejména na základě činitelů uvedených v článku 8 zjistí, že v jednom nebo více regionech Společenství jsou splněny podmínky pro přijetí opatření podle kapitoly IV a článku 15, může Komise po posouzení alternativních řešení výjimečně povolit uplatňování kontrolních a ochranných opatření omezených na daný region nebo regiony, pokud má za to, že uplatňování těchto opatření je vhodnější na této úrovni než na úrovni Společenství.

Tato opatření musí být dočasná a musí co nejméně omezovat fungování vnitřního trhu.

Tato opatření se přijímají postupem podle článků 9 a 15.

Článek 18

1. Po dobu, kdy se uplatňují kontrolní nebo ochranná opatření zavedená podle kapitol IV a V, se ve výboru zřízeném podle článku 3 na žádost členských států nebo z podnětu Komise konají konzultace. Účelem konzultací je

a)	posouzení účinků opatření;

b)	ověření, zda je zachování opatření nutné.

2. Pokud Komise po konzultacích podle odstavce 1 dospěje k názoru, že je nutné kontrolní nebo ochranná opatření podle kapitol IV a V zrušit nebo změnit, postupuje takto:

a)	pokud Rada nepřijala žádné rozhodnutí o opatření přijatém Komisí, Komise toto opatření okamžitě změní nebo zruší a podá Radě ihned zprávu;

b)	ve všech ostatních případech navrhne Komise Radě, aby opatření přijaté Radou bylo zrušeno nebo změněno. Rada rozhodne kvalifikovanou většinou.

Pokud se rozhodnutí týká regionálních kontrolních opatření, použije se od šestého dne po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

1. Tímto nařízením není dotčeno plnění povinností vyplývajících ze zvláštních pravidel obsažených v dohodách mezi Společenstvím a třetími zeměmi.

2. Aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství, nevylučuje toto nařízení přijetí nebo uplatňování členskými státy

zákazů, množstevních omezení nebo kontrolních opatření, které jsou odůvodněny veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností; ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví;

b)	zvláštních devizových náležitostí;

c)	náležitostí, které byly zavedeny na základě mezinárodních dohod v souladu se Smlouvou.

Členské státy sdělí Komisi opatření nebo náležitosti, které zamýšlejí zavést nebo změnit na základě tohoto odstavce. V případech zvláštní naléhavosti Komisi sdělí vnitrostátní opatření nebo náležitosti bezprostředně po jejich přijetí.

Článek 20

1. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování předpisů, které zřizují společnou organizaci zemědělských trhů, nebo z nich odvozených správních předpisů Společenství nebo vnitrostátních správních předpisů anebo zvláštních předpisů přijatých podle článku 308 Smlouvy a týkajících se zboží vzniklého zpracováním zemědělských produktů. Použije se k těmto předpisům doplňkově.

2. Články 9 až 14 a 18 se nevztahují na produkty uvedené v odstavci 1, u kterých pravidla Společenství pro obchod se třetími zeměmi vyžadují předložení dovozního osvědčení nebo jiného dovozního dokladu.

Články 15, 17 a 18 se nevztahují na produkty, u kterých pravidla Společenství pro obchod se třetími zeměmi vyžadují použití množstevních omezení dovozu.

Článek 21

Nařízení (ES) č. 519/94 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 22

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. července 2009.

Za Radu

předseda

A. BORG

(1) Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89.

(2) Viz příloha III.

(3) Úř. věst. L 87, 31.3.1994, s. 47.

(4) Úř. věst. L 335, 23.12.1994, s. 23.

(5) Úř. věst. L 335, 23.12.1994, s. 33.

(6) Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 1.

PŘÍLOHA I

SEZNAM TŘETÍCH ZEMÍ

Arménie

Ázerbájdžán

Bělorusko

Kazachstán

Severní Korea

Rusko

Tádžikistán

Turkmenistán

Uzbekistán

Vietnam

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA III

ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO NÁSLEDNÉ ZMĚNY

Nařízení Rady (ES) č. 519/94 (Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89)
Nařízení Rady (ES) č. 1921/94 (Úř. věst. L 198, 30.7.1994, s. 1)
Nařízení Rady (ES) č. 538/95 (Úř. věst. L 55, 11.3.1995, s. 1)
Nařízení Rady (ES) č. 839/95 (Úř. věst. L 85, 19.4.1995, s. 9)
Nařízení Rady (ES) č. 139/96 (Úř. věst. L 21, 27.1.1996, s. 7)	Pouze článek 2
Nařízení Rady (ES) č. 168/96 (Úř. věst. L 25, 1.2.1996, s. 2)
Nařízení Rady (ES) č. 752/96 (Úř. věst. L 103, 26.4.1996, s. 1)
Nařízení Rady (ES) č. 1897/96 (Úř. věst. L 250, 2.10.1996, s. 1)
Nařízení Rady (ES) č. 847/97 (Úř. věst. L 122, 14.5.1997, s. 1)
Nařízení Rady (ES) č. 1138/98 (Úř. věst. L 159, 3.6.1998, s. 1)
Nařízení Rady (ES) č. 427/2003 (Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1)	Pouze čl. 22 odst. 1 a 2
Nařízení Komise (ES) č. 110/2009 (Úř. věst. L 37, 6.2.2009, s. 4)

PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 519/94	Toto nařízení
Čl. 1 odst. 1 a 2	Čl. 1 odst. 1 a 2
Čl. 1 odst. 4	—
Článek 2	Článek 2
Čl. 3 první věta	Čl. 3 odst. 1
Čl. 3 druhá věta	Čl. 3 odst. 2
Článek 4	Článek 4
Čl. 5 odst. 1 návětí	Čl. 5 odst. 1, první pododstavec, návětí, úvodní slova
Čl. 5 odst. 1 písm. a)	Čl. 5 odst. 1, první pododstavec písm. a), návětí, závěrečná slova a písm. a), b) a c)
Čl. 5 odst. 1 písm. b)	Čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 5 odst. 2 až 6	Čl. 5 odst. 2 až 6
Článek 6	Článek 6
Čl. 7 odst. 1	Čl. 7 odst. 1
Čl. 7 odst. 2 písm. a)	Čl. 7 odst. 2
Čl. 7 odst. 2 písm. b) první pododstavec	Čl. 7 odst. 3 první pododstavec
Čl. 7 odst. 2 písm. b) druhý pododstavec	Čl. 7 odst. 3 druhý pododstavec
Čl. 7 odst. 3	Čl. 7 odst. 4
Čl. 7 odst. 4	Čl. 7 odst. 5
Články 8 až 14	Články 8 až 14
Čl. 15 odst. 1 a 2	Čl. 15 odst. 1 a 2
Čl. 15 odst. 3 písm. a)	Čl. 15 odst. 3 první pododstavec
Čl. 15 odst. 3 písm. b)	Čl. 15 odst. 3 druhý pododstavec
Čl. 15 odst. 4, 5 a 6	Čl. 15 odst. 4, 5 a 6
Články 16, 17 a 18	Články 16, 17 a 18
Čl. 19 odst. 1	Čl. 19 odst. 1
Čl. 19 odst. 2 písm. a) návětí	Čl. 19 odst. 2 první pododstavec, návětí
Čl. 19 odst. 2 písm. a) body i), ii) a iii)	Čl. 19 odst. 2 první pododstavec písm. a), b) a c)
Čl. 19 odst. 2 písm. b)	Čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec
Článek 20	Článek 20
Článek 21	—
Článek 22	—
Článek 23	—
—	Článek 21
Článek 24	Článek 22
Příloha I	Příloha I
Příloha IV	Příloha II
—	Příloha III
—	Příloha IV

17.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 185/16

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 626/2009

ze dne 13. července 2009,

kterým se ukončuje částečný prozatímní přezkum antidumpingového cla z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie zahájený podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. STÁVAJÍCÍ OPATŘENÍ

(1)	V návaznosti na šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1629/2004 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie.

1.1 Zahájení prozatímního přezkumu

(2)

Na žádost společnosti Hindustan Electro Graphite Limited (dále jen „společnost HEG“ nebo „společnost“), která je indickým vyvážejícím výrobcem, na nějž se vztahují platná antidumpingová opatření, byl podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení zahájen částečný prozatímní přezkum výše uvedeného nařízení.

(3)	Tento částečný prozatímní přezkum byl zahájen na základě přímých důkazů poskytnutých společností o tom, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření přijata, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(4)

V žádosti bylo uvedeno, že se náklady na výrobu dotčeného výrobku od doby původního šetření snížily díky lepší efektivitě výroby a že společnost byla schopna výrazně zvýšit své vývozní ceny. Společnost se proto domnívá, že pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni, založené na dříve stanovené úrovni dumpingu, již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(5)	Komise po konzultaci s poradním výborem shledala, že pro zahájení částečného prozatímního přezkumu existují dostatečné důkazy, a zveřejnila proto oznámení (dále jen „oznámení o zahájení“) (3) a zahájila šetření, rozsahem omezené na zkoumání dumpingu.

1.2 Strany dotčené šetřením

(6)	Komise oficiálně informovala společnost HEG a zástupce vyvážející země a výrobního odvětví Společenství o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení.

(7)	Komise zaslala žadateli dotazník a obdržela odpověď ve lhůtě stanovené k tomuto účelu. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro stanovení dumpingu za nezbytné, a provedla kontrolní návštěvu v prostorách společnosti HEG v Bhópálu v Indii.

1.3 Období šetření v rámci přezkumu

(8)	Šetření dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období přezkumného šetření“).

2. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1 Dotčený výrobek

(9)

Dotčeným výrobkem, jehož se týká současný přezkum, je týž výrobek jako v původním šetření, totiž uhlíkové elektrody používané v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, kódu KN ex 8545 11 00, a spojníky používané pro takové elektrody, kódu KN ex 8545 90 90, ať už dovážené společně, nebo odděleně, pocházející z Indie.

2.2 Obdobný výrobek

(10)	Současný přezkum ukázal, že sady uhlíkových elektrod vyráběné společností HEG a prodávané na indickém domácím trhu jsou podobné sadám uhlíkových elektrod vyváženým do Společenství, a lze je proto považovat za výrobek obdobný dotčenému výrobku.

3. DUMPING

3.1 Běžná hodnota

(11)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda byl prodej dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozního prodeje do Společenství. Prodej společnosti HEG na domácím trhu byl během období šetření shledán jako reprezentativní.

(12)	Komise poté označila typy výrobku prodávané uvedenou společností na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(13)	Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Společenství.

(14)

Komise poté přezkoumala, zda by bylo možné prodej každého typu sad uhlíkových elektrod na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje každého vyváženého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(15)	V případě prodeje každého typu sad uhlíkových elektrod na domácím trhu v reprezentativním množství, jejichž prodej byl z hlediska objemu ziskový z více než 80 %, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu u všech transakcí uskutečněných během období šetření.

(16)	U všech ostatních vyvážených typů rovněž prodávaných na domácím trhu, jejichž prodej byl z hlediska objemu ziskový z méně než 80 %, byla běžná hodnota stanovena na základě ceny prodeje na domácím trhu u ziskových transakcí uskutečněných během období šetření.

(17)	V případech, kde pro stanovení běžné hodnoty nebylo možné použít u konkrétního typu výrobku cenu na domácím trhu, bylo nutné použít jinou metodu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení proto Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovila následovně.

(18)	Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k nákladům vývozce na výrobu vyvážených typů byla připočtena přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí.

(19)

Ve všech případech byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny metodami uvedenými v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Z toho důvodu Komise zkoumala, zda prodejní, správní a režijní náklady a zisk uskutečněný vyvážejícím výrobcem při prodeji obdobného výrobku na domácím trhu představují spolehlivé údaje, a v tomto případě zjistila, že je vhodné tyto údaje použít pro výpočet běžné hodnoty.

3.2 Vývozní cena

(20)

Veškerý prodej dotčeného výrobku na vývoz uskutečňovaný společností HEG směroval přímo k nezávislým odběratelům ve Společenství, a vývozní cena proto vycházela z cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek během období přezkumného šetření v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.3 Srovnání

(21)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu na stejné obchodní úrovni. Pro účely spravedlivého srovnání byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení zohledněny rozdíly u činitelů, které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na základě toho byly v oprávněných a doložených případech zohledněny rozdíly v rabatech, nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, balení, poskytnutí úvěru a dovozních clech.

3.4 Dumpingové rozpětí

(22)	V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(23)	Dumpingové rozpětí společnosti HEG vyjádřené jako procentní podíl z čisté ceny s dodáním na hranice Společenství před clem bylo shledáno jako nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

4. TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH OKOLNOSTÍ

(24)	Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda změněné okolnosti lze přiměřeně označit jako okolnosti trvalé povahy.

(25)	Zatímco se výrobní náklady společnosti od původního šetření zásadně nesnížily, vývozní cena dotčeného výrobku během období přezkumného šetření výrazně vzrostla, čímž byl odstraněn dumping zjištěný původním šetřením.

(26)	Nejnovější dostupné údaje zjištěné za období po období přezkumného šetření ukázaly, že dovozní ceny společnosti HEG zůstaly vysoké a stabilní, což potvrzuje, že společnost pokračovala v chování nezakládajícím dumping i po období přezkumného šetření.

(27)	Bylo rovněž zjištěno, že vývoz na trhy mimo Evropskou unii během období přezkumného šetření společnost HEG uskutečňovala za ceny vyšší než ceny na indickém domácím trhu.

(28)	Vzhledem k těmto okolnostem lze zjištění z období přezkumného šetření považovat za trvalá.

5. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(29)

Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že dumping společnosti HEG během období přezkumného šetření byl nepatrný. Bere se však na vědomí, že zatímco dumpingové rozpětí stanovené pro dotčenou společnost v původním šetření činilo 22,4 %, činí antidumpingové clo platné pro tuto společnost v současné době 0 % (4). To je důsledkem skutečnosti, že na dovoz dotčeného výrobku se vztahují dvě souběžná vyrovnávací cla. Za těchto okolnosti nemá zjištění nepatrného dumpingu žádný bezprostřední dopad na úroveň opatření, která platí v současné době (5).

6. POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(30)	Zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech, okolnostech a zjištěních šetřeních a dostaly příležitost vyjádřit své připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie, zahájený podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96, se ukončuje, aniž by byla změněna úroveň platného antidumpingového opatření.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Radu

předseda

E. ERLANDSSON

(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2) Úř. věst. L 295, 18.9.2004, s. 10.

(3) Úř. věst. C 164, 27.6.2008, s. 15.

(4) Viz 30. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1629/2004.

(5) Úř. věst. L 295, 18.9.2004, s. 4.

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

17.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 185/24

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 24. března 2009

o opatřeních C 52/07 (ex NN 64/07) provedených Španělskem ve prospěch Plánu na podporu textilního a oděvního průmyslu

(oznámeno pod číslem K(2009) 2017)

(Pouze španělské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/553/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s uvedenými články (1) a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1)	Komise dne 5. července 2006 obdržela stížnost na program podpor pro textilní průmysl zahájený Španělskem (Plán na podporu textilního a oděvního průmyslu, dále jen „plán pro textilní průmysl“).

(2)	Dopisem ze dne 1. srpna 2006 Komise požádala španělské orgány o poskytnutí všech nezbytných informací o tomto plánu. Španělsko odpovědělo dopisem z 29. září 2006, zaevidovaným 2. října 2006.

(3)

Dne 13. listopadu 2007 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení. Po jeho zveřejnění Komise obdržela připomínky od dvou zainteresovaných stran, jež si přály zachovat anonymitu, a to 22. února 2008 a 9. dubna 2008. Komise požádala o objasnění dopisem z 18. dubna 2008, na nějž španělské orgány odpověděly dopisem z 30. května 2008. Dne 6. května 2008 zaslala španělským orgánům připomínky zainteresovaných stran, na něž tyto orgány reagovaly dopisem z 12. června 2008.

(4)	Dne 11. září 2008 se uskutečnila schůzka několika španělských ministerstev a Komise. Dopisem ze dne 17. září 2008 španělské orgány poskytly doplňující informace.

(5)	Dne 3. října 2008 a 19. února 2009 požádala Komise elektronicky o další doplňující informace; španělské orgány na tuto žádost odpověděly 21. října 2008 a 20. února 2009.

2. POPIS PŘÍJEMCE A OPATŘENÍ PODPORY

2.1 Cíle plánu pro textilní průmysl

(6)

Plán pro textilní průmysl si klade za cíl pomoci podnikům v textilním průmyslu přizpůsobit se úplné liberalizaci textilního průmyslu a zlepšit konkurenceschopnost, aby v tomto odvětví byl zachován co největší počet podniků a pracovních míst. Také usiluje o zmírnění negativního dopadu, jež má liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky na pracovníky i na celé oblasti činností.

(7)

Součástí plánu byla přímá opatření na pomoc podnikům (v oblasti technického výzkumu, inovačních projektů a podpory vývozu); další nepřímá opatření zaměřená na různé aspekty vzdělávání a náboru zaměstnanců, a také opatření na podporu oživení průmyslu v regionech, které podniky působící v tomto odvětví opustily.

2.2 Příjemci podpory

(8)

Plán pro textilní průmysl se vztahoval na všechny podniky z textilního a oděvního průmyslu, jejichž průmyslová činnost podléhala kolektivním smlouvám vyššího stupně pro textilní a oděvní průmysl nebo jež byla uvedena v oddíle 17 a ve skupinách 18.1 a 18.2 Národní klasifikace ekonomických činností (CNAE). Podle údajů poskytnutých španělskými orgány působilo v roce 2001 v tomto odvětví 15 438 podniků s 211 831 zaměstnanci; jejich počet se snížil na 11 554 podniků a 140 541 zaměstnanců v roce 2007 a až na 127 354 zaměstnanců v roce 2008. To představuje v období 2001 až 2007 snížení počtu podniků v tomto odvětví o 25 % v důsledku globalizace.

(9)	Textilní a oděvní průmysl tvoří ze 75 % podniky s méně než 10 zaměstnanci, přičemž 35 % podniků zaměstnává jednu nebo dvě osoby.

2.3 Opatření podpory

(10)	Komise zahájila formální vyšetřovací řízení o těchto opatřeních:

1. Program podpory technického výzkumu v textilním a oděvním průmyslu

(11)

Cílem tohoto zvláštního opatření byla podpora projektů v oblasti průmyslového a technologického rozvoje zlepšujících technologickou kapacitu podniků a rozšiřujících spolupráci ve výzkumu a vývoji mezi podniky z textilního a oděvního průmyslu a mezi dalšími subjekty zabývajícími se výzkumem a šířením dosažených výsledků.

(12)

Pro tuto podporu byly způsobilé projekty v oblasti výzkumu a vývoje, investice do hmotných a nehmotných aktiv, a to výlučně ve prospěch malých a středních podniků, projekty na začlenění pokročilé technologie do výrobních postupů, projekty šíření výsledků z oblasti výzkumu a vývoje a projekty vytváření a rozvíjení dohod o spolupráci podniků.

(13)

Podle španělských orgánů vycházel tento program z režimu podpory N 415/2004, jenž byl již schválen (2). Cílem programu byla podpora technického výzkumu v textilním a oděvním průmyslu. V období 2005–2007 činil jeho rozpočet 12,5 milionu EUR na subvence a 51 milionů EUR na bezúročné vratné úvěry splatné do 12 let s odkladem počátku splácení o 2 roky.

2. Program oživení průmyslu v oblastech postižených strukturálními změnami v textilním odvětví

(14)

Toto opatření podpory bylo zaměřeno na oživení průmyslu v oblastech postižených strukturálními změnami. Jako způsobilé byly vybrány tyto projekty:

a)	investice do technické a průmyslové infrastruktury;

b)	vytváření nových průmyslových činností;

c)	technologická sdružení inovačních podniků například ve formě vědecko-technických parků, inovační a technologická střediska, evropská inovační a technologická střediska, rozvojové agentury, subjekty pro převod technologií;

d)	projekty několika podniků na oživení místního hospodářství;

e)	rozvoj podniků v zavedených odvětvích, které začlenily technologické procesy;

f)	vytváření a rozvoj nových odvětví.

(15)

Poskytnuté finanční prostředky činily 11,1 milionů EUR v období 2006–2008 ve formě subvencí a 155,2 milionů EUR ve formě bezúročných vratných úvěrů se splatností 15 let a odkladem počátku splácení o 5 let. Španělské orgány uvedly, že toto opatření vychází z režimu podpory N 101/2005, jenž byl již schválen (3).

3. Zvláštní úvěry poskytnuté subjektem ENISA (4) na modernizaci malých a středních podniků

(16)

Opatření spočívalo v poskytování úvěrů za zvýhodněných podmínek odpovídajících kapitálovému příspěvku, a to na podporu modernizace výrobků, postupů a řízení malých a středních podniků, jakož i na zakládání nových podniků s pokročilými technologiemi v oblastech zasažených strukturálními změnami. K této podpoře byly způsobilé malé a střední podniky zdravé po hospodářské i finanční stránce, vyloučeny byly velké podniky a podniky v obtížích. ENISA vybraným projektům poskytovala úrokovou dotaci ve výši 0,5 %. Pevnou úrokovou sazbou pro úvěry s amortizací 4 až 8 let a s odkladem splatnosti na 2 až 6 let byl roční Euribor ve výši 0,25 %. Maximální subvence pro jeden podnik činila 30 000 EUR.

(17)	Rozpočet přidělený na toto opatření činil 4,07 milionů EUR v období 2006–2008. Prvek podpory (úroková dotace ve výši 50 bazických bodů) neměl přesahovat prahovou hodnotu 200 000 EUR (5).

4. Úvěry s preferenční sazbou poskytované subjektem ICO

(18)

V rámci tohoto opatření mohly být podnikům poskytnuty úvěry s preferenční sazbou pro investice do inovačních produktů. Základem pro poskytování těchto úvěrů byla dohoda mezi ministerstvem průmyslu, turistického ruchu a obchodu a od 5. září 2006 veřejným subjektem pro financování (Instituto de Crédito Oficial, ICO). ICO jednal jako prostředník mezi zúčastněnými komerčními bankami, přičemž ministerstvo průmyslu, turistického ruchu a obchodu financovalo poskytování preferenčních sazeb. Podmínky pro financování byly následující:

a)	až 70 % investice, bez DPH, do výše prahových hodnot stanovených EU pro státní podpory;

b)	investice omezená na nová aktiva;

c)	investice se musela uskutečnit do dvou let po podpisu dohody o poskytnutí podpory (za mimořádných okolností do tří let, po podání odůvodněné žádosti subjektu ICO);

d)	příjemce si mohl zvolit mezi splácením v délce 5 let bez odkladu splácení, v délce 7 let s odkladem o dva roky nebo v délce 10 let s odkladem o dva roky;

úvěrová instituce mohla zvolit úvěrovou sazbu 6M Euribor + 0,75 % nebo 6M Euribor + 0,50 % pokud se za operaci zaručila vzájemná záruční společnost Sociedad de Garantía Recíproca. Úvěrová instituce nemohla účtovat provizi a předčasné splacení se penalizovalo 1 % v případě pevné úrokové sazby. Operaci prováděly zúčastněné banky a spořitelny;

f)	podnik jako konečný příjemce platil sazbu Euribor minus 0,5 %;

g)	aby společnosti mohly snáze získávat záruky, 67 % nákladů na záruku udělenou regionálními režimy vzájemných záruk refinancovala Compañía Española de Reafianzamiento S.A. (CERSA);

h)	ministerstvo průmyslu, turistického ruchu a obchodu poskytovalo roční úrokovou sazbu do výše 1,25 % nebo případně do výše 1 %, pokud se za ni zaručila vzájemná záruční společnost.

Vyloučeny byly společnosti nebo skupiny společností, jejichž hlavní činností byla distribuce. Plánovaný rozpočet pro toto opatření činil 450 milionů EUR.

5. Podpora vývozu španělských výrobků (ICEX)

(19)

Španělský institut zahraničního obchodu (Instituto Español de Comercio Exterior, ICEX) poskytoval v rámci plánu pro textilní průmysl různé podpory:

a)	vytváření informačních infrastruktur, např. internetových portálů;

b)	služby podnikům při jejich společné účasti na veletrzích;

c)	poradenské služby o vývozních možnostech podniků, které dosud nevyvážely.

(20)

Opatření podpory se prováděla v rámci různých iniciativ jako Plan Global de la Moda, Plan Hábitat de España, oficiální stánky, odvětvové plány, vytváření konsorcií pro vývoz, plány pro usazení se v zahraničí, plány pomoci španělským značkám, plán pro zahraniční propagaci (PIPE), pomoc při účasti na veletrzích, setkání zástupců podniků, obchodní cesty, setkání na téma investičních příležitostí a obchodní spolupráce, vytváření a aktualizace databází obchodních zástupců, komunikační a reklamní kampaně.

6. Další vzdělávání

(21)	Cílem tohoto opatření podpory bylo poskytovat školení pracovníkům v textilním a oděvním průmyslu na zvýšení kvalifikace, a tak zlepšit konkurenceschopnost podniku a jeho přizpůsobení tempu modernizace.

(22)

Podle vnitrostátních právních předpisů (6) mohly podniky pro financování svých specifických programů využít část příspěvků na sociální zabezpečení odvedených předchozího roku správě sociálního zabezpečení na specifické vzdělávací programy, a to tak, že je odečetly od svých běžných příspěvků na sociální zabezpečení. Pro odvětví textilního a oděvního průmyslu byla zvýšena některá procenta:

—	pro podniky s jedním 1 nebo 2 zaměstnanci: 100 % příspěvků nebo 420 EUR (420 EUR v obecném opatření),

—	pro podniky s 3 až 5 zaměstnanci: 100 % příspěvků nebo 600 EUR (420 EUR v obecném opatření),

—	pro podniky s 6 až 9 zaměstnanci: 100 % příspěvku nebo 720 EUR (v obecném opatřením bylo jediným požadavkem 100 % příspěvku),

—	pro podniky s 10 až 49 zaměstnanci: 100 % příspěvku (místo 75 %),

—	pro podniky s 50 až 249 zaměstnanci: 80 % příspěvku (místo 60 %),

—	pro podniky s 250 a více zaměstnanci: 60 % příspěvku (místo 50 %).

(23)	Podniky měly dále nárok na dodatečný úvěr ve výši 5 % za účelem kompenzace ztráty pracovní doby z důvodu vzdělávání.

(24)

Aby podniky mohly využít těchto opatření, musely předložit národnímu úřadu pro zaměstnanost plán přeškolování zaměstnanců obsahující informace o změnách provedených v procesu výroby, o zavedení nové organizační struktury, o školeních pro obsluhu nového zařízení a o rekvalifikaci propuštěných zaměstnanců. V samostatném dokumentu měl podnik uvést cíle, kterých chce dosáhnout v souvislosti s produktivitou a zachováním pracovních míst, jakož i finanční rozsah investice a svůj vlastní podíl. Plán přeškolování zaměstnanců musel být dále schválen společným výborem pro toto odvětví, složeným z poloviny ze zástupců zaměstnavatelů a z poloviny ze zástupců odborů v odvětví textilu.

7. Udržení zaměstnanosti pracovníků pokročilejšího věku

(25)	Podle španělských vnitrostátních právních předpisů může každý podnik, jenž zaměstná osobu starší 60 let, získat úlevu na pojistném na sociální zabezpečení ve výši 50 %. V plánu byl tento věk snížen na 55 let pro zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou, kteří v podniku pracovali nejméně pět let.

8. Zrušení záruky za odložené platby na sociální zabezpečení

(26)

Španělské obecně platné právní předpisy pro sociální zabezpečení (čl. 33 odst. 4 královského dekretu 1415/2004 ze dne 11. června 2004) umožňují odklad platby dlužných částek správě sociálního zabezpečení a jejich platbu ve splátkách, pokud jsou splněny určité podmínky, včetně ustanovení záruk za zaplacení dluhů na sociálním zabezpečení. Prováděcí předpisy (7) však „za mimořádných okolností“ umožňují španělským orgánům povolit zrušení záruky za dluhy na sociálním zabezpečení.

2.4 Právní základ režimu

(27)	Právním základem opatření č. 1 (body odůvodnění 11 až 13) je vyhláška ITC/217/2005 (8) ze dne 4. února, která vychází z nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na malé a střední podniky (9).

(28)	Opatření 2 (body odůvodnění 14 a 15) vycházelo z režimu podpory schváleného pod číslem N 101/2005 rozhodnutím Komise K(2005) 1523 (viz bod odůvodnění 15) a z opatření XR/70/2007 v rámci režimu regionální investiční podpory (10).

(29)	Právním základem opatření 3 (body odůvodnění 16 a 17) je zákon č. 30/2005 ze dne 29. prosince 2005 (11).

(30)	Právním základem opatření 4 (bod odůvodnění 18) je zmíněný zákon 30/2005, sedmdesáté první doplňující ustanovení (Acción del Instituto de Crédito Oficial en préstamos destinados a las empresas de los sectores textil, calzado, mueble y juguete).

(31)	Opatření 5 (body odůvodnění 19 a 20) vycházelo z čl. 14 odst. 1 písm. d) a z čl. 17 odst. 3 písm. m) zákona č. 38/2003 ze dne 17. listopadu 2003.

(32)	Opatření 6 (body odůvodnění 21 až 24) je upraveno královským dekretem 1046/2003 ze dne 1. srpna 2003 a vyhláškou TAS/500/2004 ze dne 13. února 2004.

(33)	Obecné ustanovení, které upravuje opatření 7 (bod odůvodnění 25), je uvedeno v královském dekretu – zákoně 5/2006 ze dne 9. června 2006.

(34)	Opatření 8 (bod odůvodnění 26) je ošetřeno čl. 33 odst. 4 královského dekretu 1415/2004 ze dne 11. června 2004.

2.5 Délka trvání režimu

(35)

Plán pro textilní průmysl byl podle dostupných informací podepsán v červnu 2006 a uplatňoval se do 31. prosince 2008. Podle údajů poskytnutých španělskými orgány 17. září 2008 nebude délka trvání plánu prodloužena (jak se uvádí v článku I.2 plánu). Opatření č. 1 bylo však použitelné v období 2005–2007.

3. DŮVODY ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(36)

Komise ve svém rozhodnutí z 13. listopadu 2007 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení („rozhodnutí o zahájení řízení“) vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti uvedených opatření se společným trhem a poukázala na možnou kumulaci různých opatření podpory uvedených v plánu pro textilní průmysl:

a)	opatření 1, vycházející z režimu podpory N 415/2004, se mohlo provádět pouze do roku 2007, přičemž plán pro textilní průmysl trval až do roku 2008. Španělské orgány měly vysvětlit, jak jsou zamýšlené podpory na technický výzkum v souladu s podmínkami stanoveným v režimu podpory N 415/2004;

b)	u opatření 2 měla Komise pochybnosti, zda toto opatření dodržovalo podmínky stanovené v nařízení o blokových výjimkách pro regionální podpory (12);

c)	u opatření 3 Komise nepovažovala za jasné, jak španělské orgány dodrží nařízení de minimis;

d)	Komise vyjádřila obavu, že opatření podpory 4 de minimis by se mohlo nepřiměřeně kumulovat s jinými druhy podpor pro stejné způsobilé náklady;

e)	pokud jde o opatření 5, informace poskytnuté španělskými orgány nedostačovaly pro zhodnocení, zda toto opatření je slučitelné s nařízením o blokových výjimkách pro malé a střední podniky (13);

f)	právní základ opatření 6 a 7 nebyl uveden;

g)	u opatření 8 si Komise nebyla jistá, zda není diskriminační a zda jej nebylo třeba oznámit Komisi.

4. PŘIPOMÍNKY ŠPANĚLSKA

(37)	Španělské orgány namítly, že rozhodnutí o zahájení řízení je v rozporu s určením soudní příslušnosti ve věci Italgrani II (14).

(38)	Španělské orgány objasnily, že kromě právního základu N 415/2004, což je režim pro velké podniky, který končil 31. prosince 2007, uvedeného v předchozí korespondenci se také uplatňoval již schválený režim XS 50/2005 (15), určený malým a středním podnikům, který končil 30. června 2007.

(39)

Vynaložený rozpočet činil 14,24 milionů EUR ve formě subvencí a 36,72 milionů EUR ve formě bezúročných vratných úvěrů se splatností 12 let. Dne 21. října 2008 španělské orgány zopakovaly, že dodržují podmínky stanovené režimem, a potvrdily, že režim podpory N 415/2004 se neuplatňoval po 31. prosinci 2007 a již neuplatní a že režim podpory XS 50/2005 se neuplatňoval po 30. červnu 2008 a již se také neuplatní.

(40)

Španělské orgány objasnily, že režim N 101/2005 vypršel, jakmile vstoupilo v platnost nařízení č. 1628/2006 (16). Následně španělské orgány oznámily režim podpory N 430/2006, jenž byl stažen 26. ledna 2007. Od té doby podle informacích poskytnutých dne 30. května 2008 španělskými orgány vycházela opatření podpory z režimu XR/70/2007 (17). Průmysl syntetických vláken nebyl podle odstavce 4 vyhlášky ITC/1014/2005 a odstavce 4 vyhlášky ITC/3098/2006 ve znění odstavce 3 vyhlášky ITC/643/2007 způsobilý pro režim podpory N 101/2005 ani pro režim XR/70/2007.

(41)

Španělské orgány rovněž potvrdily, že toto opatření mohlo být způsobilé jako počáteční investice podle vyhlášky ITC/643/2007 ze dne 2. října 2007, kterou se mění vyhláška ITC/3098/2006 (18). Popis příjemců v odstavci 4 vyhlášky ITC/643/2007 odpovídal definici počáteční investice stanovené v pokynech k regionální podpoře (19) a v nařízení č. 1628/2006.

(42)	Vynaložený rozpočet činil 10,97 milionů EUR ve formě subvencí a 150,8 milionů EUR ve formě vratných úvěrů.

(43)

Španělské orgány potvrdily, že příjemci podpory byly výlučně malé a střední podniky. Maximální výše podpory, odhadnutá na 30 000 EUR pro jeden podnik, byla vypočtena na základě maximálního úvěru, který činil 1 000 000 EUR. Od 1. ledna 2006 do 13. ledna 2008 tohoto opatření využilo deset podniků, dalším 23 byla podpora zamítnuta. Úroková dotace ve výši 0,5 procentních bodů nebyla poskytnuta.

(44)

Dne 30. května 2008 a na schůzce 11. září 2008 španělské orgány zdůraznily, že financování bylo poskytnuto za normálních tržních podmínek a že z něj byly vyloučeny velké podniky a podniky v obtížích. Španělské orgány tuto skutečnost písemně potvrdily dopisem ze dne 21. října 2008 a zavázaly se, že toto opatření nebudou uplatňovat, dokud neskončí platnost plánu.

(45)

Právním základem tohoto opatření bylo nařízení de minimis. Maximální výše úvěru byla stanovena na 2,3 milionů EUR na jednoho příjemce podpory. Prahové hodnoty de minimis byly vždy dodrženy. Příslušné částky nebylo možno kumulovat s jinými podporami, pokud by tak došlo k překročení povolené prahové hodnoty de minimis. Všichni příjemci proto museli vyplnit roční výkaz. ICO vedl roční záznamy o opatření, které zasílal úvěrovým institucím, jež s ICO spolupracovaly.

(46)

Do září 2008 bylo z 450 milionů EUR vyplaceno 54,79 milionů EUR. Maximální výše úvěrů činila 2,3 milionů EUR. Úrokové sazby se pohybovaly mezi 5,59 % a 4,94 %, a to poté, co evropská referenční sazba pro Španělsko byla 5,19 %. Španělské orgány potvrdily, že od 1. července 2008 uplatňovaly nové sdělení o referenčních sazbách (20). Podle španělských orgánů spolupracující finanční instituce stanovovaly marži, která se přičítala k referenční sazbě. ICO tyto instituce rovněž informoval o průměrných maržích používaných ve Španělsku na základě údajů poskytovaných španělskou centrální bankou Banco de España.

(47)	Dne 21. října 2008 předložily španělské orgány přehled podpor de minimis poskytnutých v letech 2006, 2007 a 2008 a příslušná prohlášení. Španělské orgány se zavázaly, že budou v budoucnosti dodržovat nařízení de minimis.

(48)	Tato opatření byla obecnými opatřeními otevřenými všem odvětvím. Podporované činnosti se podobaly činnostem uvedeným v článku 5 nařízení o malých a středních podnicích. Vzhledem k tomu, že opatření se uplatňovalo občasně a nepřímým a nejasným způsobem, bylo velmi obtížné vypočítat výši podpory.

(49)	V období 2006–2008 dosáhly vyplacené finanční prostředky výše 7,5 milionů EUR. Španělské orgány uvedly, že toto opatření, jehož mohly rovněž využít velké podniky, spadalo do nařízení de minimis.

(50)

Co se týče uplatňování nařízení de minimis, španělské orgány vysvětlily, že ICEX vyžadoval, aby každý příjemce podle čl. 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 38/2003 ze dne 17. listopadu 2003 předložil prohlášení o podpoře přijaté na základě stejných způsobilých nákladů. Povinností příjemců bylo informovat ICEX o budoucích subvencích. Podle čl. 17 odst. 3 písm. m) musí ICEX ověřit slučitelnost podpory s dalšími podporami obdrženými na základě stejných způsobilých nákladů. Španělské orgány předložily přehled ukazující, že podpora de minimis, kterou v období 2006–2008 poskytovaly ICO a ICEX v textilním a oděvním odvětví, nepřekračovala prahovou hodnotu 200 000 EUR na podnik během tří rozpočtových let.

(51)

Opatření mělo obecný charakter, ačkoli bylo určeno především na podporu malých a středních podniků. Výlučně podniky s méně než pěti zaměstnanci tak mohly obdržet částky vyšší než jaké v předchozím roce odvedly správě sociálního zabezpečení. Ostatním příjemcům podpory mohlo být navráceno pouze určité procento příspěvku zaplaceného na specifické vzdělávací účely v právě probíhajícím rozpočtovém roce. Podle španělských orgánů činila intenzita podpory přibližně 11,3 % pro malé a střední podniky a asi 20 % pro velké podniky. Plánovaný rozpočet byl 50 000 EUR ročně.

(52)	Do 13. ledna 2008 byl pro toto opatření vybrán pouze jeden podnik. Španělské orgány potvrdily, že podle pokynů o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci (21) byly podniky v obtížích z tohoto režimu podpory vyloučeny.

(53)

Španělské orgány zdůraznily, že podniky byly způsobilé, jen pokud zaměstnanci starší 55 let v nich byli zaměstnáni nejméně 5 let. Způsobilost tak byla snížena přibližně na 50 %. Většina příjemců byly ženy (53 %) a 76 % mělo velmi malou kvalifikaci a odborné vzdělání, což ztěžovalo nalezení jiné práce.

(54)	Španělské orgány zdůraznily, že podle čl. 137 odst. 1 a článku 4 Smlouvy o ES mají členské státy v otázkách sociálního zabezpečení autonomii.

(55)

Do 1. ledna de 2008 využilo tohoto režimu 6 313 zaměstnanců v 2 015 podnicích, což znamená 16,6 % podniků a 4,5 % pracovníků v odvětví. Tohoto opatření využilo 56 % podniků pro jednoho zaměstnance, 30 % pro dva, tři nebo čtyři zaměstnance a 13 % pro 5 až 30 zaměstnanců. Pouze 1 % podniků jej využilo pro více než 30 zaměstnanců. Celkem 1 428 podniků obdrželo dotaci nižší než 500 EUR. Plánovaný rozpočet pro toto opatření činil 15 milionů EUR ročně. Průměrná podpora pro jednoho zaměstnance ve věku 55 až 58 let činila 151 EUR měsíčně, což znamená intenzitu podpory ve výši 8,3 % nákladů na pracovní sílu. Podpora zaměstnancům ve věku 59 let dosáhla výše 44 EUR měsíčně, což odpovídá 2,6 % nákladů na pracovní sílu. Pro toto opatření bylo způsobilých pouze 5,2 % zaměstnanců v odvětví. Průměrný dopad na jeden podnik činil 0,3 % jeho nákladů na pracovní sílu.

(56)	Navzdory svému názvu nebylo opatření zaměřeno na zachování pracovních míst, ale bylo vytvořeno jako alternativa předčasného odchodu do důchodu. Španělské orgány dále uvedly, že částka 151 EUR měsíčně byla dostatečnou pobídkou, aby podnik zaměstnal určitou osobu namísto toho, aby ji najal nelegálně.

(57)

Opatření mohly využít podniky z průmyslu syntetických vláken za předpokladu, že jejich hlavní činnost spadala do textilního odvětví a že byla předmětem kolektivního vyjednávání v textilním a oděvním odvětví, nikoli však v chemickém průmyslu. V důsledku toho byla možnost, že výrobci syntetických vláken využijí daného opatření, jen malá.

(58)	Dopisem ze dne 17. září 2008 španělské orgány potvrdily, že se jedná o obecnou podporu a že podnikům z textilního odvětví účastnícím se plánu pro textilní průmysl nebyla odložena žádná daň.

(59)	Dne 21. října 2008 se španělské orgány zavázaly, že pokud by nastal málo pravděpodobný případ, že nějaký podnik z textilního nebo oděvního odvětví by požádal o zrušení záruky za odložení daní, byla by tato žádost posuzována podle obecných pravidel a nikoli podle plánu pro textilní průmysl.

(60)	Španělské orgány se rovněž zavázaly k dodržování právní předpisů Společenství pro kumulování opatření de minimis.

5. PŘIPOMÍNKY ZAINTERESOVANÝCH STRAN

(61)	Komise obdržela připomínky od dvou zainteresovaných stran, jež si přály zůstat v anonymitě.

(62)

V prvním souboru připomínek byla státní podpora pro textilní průmysl zavrhována z důvodu narušení hospodářské soutěž. Bylo v něm podpořeno stanovisko přijaté Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení a zdůrazněno, že plán pro textilní průmysl nestanovil žádné limity pro dotace, které mohl každý podnik získat. Odůvodnění španělských orgánů bylo nedostatečné. Podpora V a R byla užitečná, ačkoli se měla vztahovat jen na malé a střední podniky. Naproti tomu vyjadřovaly názor, že měla být zamítnuta podpora pro nehmotná aktiva, kterou je snadné zneužít. Podle těchto připomínek byla opatření na vzdělávání propuštěných zaměstnanců pozitivní, ale z 80 % úlevy na příspěvcích na sociální zabezpečení mohly zaměstnanci těžit jen nepřímým a nepřijatelným způsobem. Pokud by textilní podniky měly v porovnání s ostatními odvětvími větší výhody při odkladu platby dlužných částek na sociální zabezpečení, jednalo by se o nelegální podporu.

(63)	Druhý soubor připomínek poukazoval na extrémně nízké ceny podniku Geotexan na španělském trhu, jejichž důvodem mohlo být uplatňování uvedeného plánu pro textilní průmysl.

6. VYJÁDŘENÍ ŠPANĚLSKA K PŘIPOMÍNKÁM ZAINTERESOVANÝCH STRAN

(64)

Španělské orgány namítly, že Komise v rozhodnutí o zahájení řízení neklasifikovala opatření jako státní podporu, pouze tuto možnost naznačila. Španělsko také odpovědělo, že dotace na vzdělávání pro podniky s počtem zaměstnanců mezi 50 a 249 znamenaly nárůst o 20 % a ne o 80 %. Intenzita podpory byla v souladu s limity stanovenými v článku 4 nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (22). Kromě toho příjemcem opatření podpory na vzdělávání byl pracovník, který mohl v podniku zůstat nebo zlepšit své vyhlídky na získání nového zaměstnání.

(65)

Pokud jde o druhý soubor připomínek, španělské orgány byly názoru, že obvinění byla předložena pozdě a bez důkazů. Cílem plánu pro textilní průmysl bylo pomoci podnikům v odvětví přizpůsobit se liberalizaci trhu, nikoli zvýhodnit postavení určitého podniku. Ke zmíněnému případu uvedly, že podnik Geotexan byl založen v roce 2004. Podle kritérií způsobilosti pro zachování míst pracovníků pokročilejšího věku bylo nezbytné, aby v podniku pracovali déle než pět let, což v tomto případě nebylo možné. Neexistují žádné záznamy, podle nichž by Geotexan využil opatření podpory na vzdělávání. V každém případě by býval obdržel dotaci ve výši 970 EUR ročně, což by nebylo určující pro rozvoj agresivní cenové politiky.

(66)	Připomínky tedy neobsahovaly nové skutečnosti nebo právní odůvodnění a byly předloženy obecně bez uvedení důkazů, pročež na ně není třeba brát ohled.

7. POSOUZENÍ

7.1 Mají opatření povahu státní podpory?

(67)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(68)

Podle španělských orgánů se opatření 3 nepoužilo: úroková dotace ve výši 0,5 % nebyla poskytnuta a financování se uskutečnilo za normálních tržních podmínek. Komise si od španělských orgánů vyžádala informace o úrokových sazbách, které byly deseti příjemcům skutečně poskytnuty. Španělské orgány odpověděly dne 13. března 2009. Pouze ve dvou případech byla úroková sazba nižší než nejnižší referenční úroková sazba za rok (úvěry ve výši 300 000 EUR a 100 000 EUR s úrokovou sazbou 4,114 % v roce 2007, kdy činila nejnižší referenční sazba 4,62 %). Vzhledem k nepatrnému rozdílu mezi těmito sazbami dochází Komise k závěru, že státní podpora by byla tak malá, že by spadala pod prahovou hodnotu de minimis. Španělské orgány se zavázaly, že toto opatření nebudou uplatňovat, dokud neskončí platnost plánu. Za těchto okolností Komise dospívá k závěru, že částka podpory nedosahovala prahové hodnoty pro podporu de minimis a že se nejedná o státní podporu.

(69)	Co se týká opatření 4 a 5, španělské orgány uvedly, že spadají pod nařízení Komise o podporách de minimis, a proto nepředstavují státní podporu. Komise musí následně ještě posoudit, zda byly splněny podmínky nařízení de minimis.

(70)	Pokud jde o opatření 4, španělské orgány předložily důkazy o tom, že v minulosti dodržovaly nařízení de minimis a zavázaly se, že tak budou činit i v budoucnosti. Dále ujistily, že od 1. července 2008 dodržují nové sdělení o referenčních sazbách.

(71)

Pokud jde o opatření 5, nařízení de minimis vylučovalo podporu určenou na podporu exportu. Podpory na vývoz jsou obecně definovány v čl. 1 písm. d) nařízení jako „podpory přímo spojené s vyváženým množstvím na vytvoření a provoz distribuční sítě nebo jiné běžné výdaje související s vývozní činností“. V bodu odůvodnění 6 nařízení o podporách de minimis se dále uvádí, že „podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh zpravidla podporu vývozu nepředstavuje“. Pokud se tedy podpora udělí na společnou účast na veletrzích, spadá do nařízení o podporách de minimis (23). Dopisem ze dne 30. května 2008 španělské orgány potvrdily, že cílem opatření bylo podporovat podniky, které dosud nevyvážely, v účasti na mezinárodních veletrzích, čímž uvedenou podmínku splňovalo. Podpora pro vytváření informační infrastruktury prostřednictvím internetových portálů nepředstavuje podporu vývozu, a proto spadá do oblasti působnosti nařízení de minimis. Konečně, poskytování poradenských služeb na podporu vývozního potenciálu podniků spadá do působnosti nařízení de minimis, z tohoto důvodu tedy není zahrnuto v definici podpory vývozu.

(72)

Komise však měla dále pochybnosti o tom, zda španělské orgány v minulosti nařízení de minimis dodržovaly. Komise proto požádala španělské orgány v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení de minimis, aby prokázaly, že v souvislosti s opatřeními 4 a 5 toto opatření v minulosti dodržovaly. Komise je rovněž v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení de minimis požádala, aby se zavázaly k dodržování nařízení v budoucnosti. To znamená dodržovat maximální limit 200 000 EUR pro jeden podnik během tří rozpočtových let, zejména s přihlédnutím k možné kumulaci s ostatními podporami plánu pro textil pro stejné způsobilé náklady. Jak bylo uvedeno v bodě odůvodnění 47, španělské orgány předložily důkazy o tom, že v minulosti nařízení de minimis dodržovaly a zavázaly se, že tak budou činit i v budoucnosti. Opatření 4 a 5 proto nepředstavují podporu.

(73)

Opatření 8 je obecnou podporou stanovenou ve španělských právních předpisech, která se podle španělských orgánů nikdy v plánu textilního průmyslu neuplatňovala. Pokud by v budoucnosti určitý podnik žádal o odložení daní, španělské orgány se zavázaly k použití obecných pravidel a nikoli tohoto opatření. Vzhledem k tomu, že opatření 8 se neuplatnilo, nejedná se o státní podporu.

(74)

Opatření 1, 2, 6 a 7 byla financována ze státních zdrojů. Zdá se, že tato opatření poskytují podnikům v textilním a oděvním odvětví větší selektivní výhodu než opatření podle obecných právních předpisů, a tím tyto podniky zvýhodňují. V textilním a oděvním odvětví dochází ke značné obchodní směně, z toho vyplývá, že opatření mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Tato opatření proto představují státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

7.2 Slučitelnost se společným trhem

(75)

V souvislosti s opatřením 1 dospěla Komise k závěru, že již schválený režim podpory N 415/2004 je použitelný pouze pro velké podniky a pro způsobilé činnosti výzkumu a vývoje: osobní náklady, příslušné nástroje a zařízení, náklady na vnější poradenské služby, provozní náklady a další obecné náklady vyplývající z výzkumných činností. Rozpočet činil 16 milionů EUR ve formě subvencí a 74,45 milionů EUR ve formě zvýhodněných úvěrů.

(76)

V plánu pro textilní průmysl byly pro velké podniky uvedeny jako způsobilé projekty: projekty v oblasti výzkumu a vývoje, projekty rozšiřování výsledků z vývojových a výzkumných činností a projekty v oblasti vytváření a rozvíjení dohod o spolupráci mezi podniky. Rozpočet činil 12,5 milionů EUR ve formě příspěvků a 51 milionů EUR ve formě zvýhodněných úvěrů.

(77)	Dne 13. ledna 2008 španělské orgány znovu vyjádřily své odhodlání dodržovat podmínky stanovené pro režim podpory. Na základě toho má Komise dospět k závěru, že opatření 1 ve prospěch velkých podniků splňuje kritéria uvedená v režimu.

(78)

Pokud jde o opatření 1 ve prospěch malých a středních podniků, na něž je podle plánu textilního průmyslu toto opatření především zaměřeno, španělské orgány objasnily, že je pokryto režimem podpory XS 50/2005. Cílem režimu XS 50/2005 je podporovat výzkumné projekty v malých a středních podnicích, usnadňovat spolupráci mezi těmito podniky a výzkumnými organizacemi a šířit výsledky výzkumu. Tento režim se stejně jako předchozí vztahuje na osobní náklady, příslušné nástroje a zařízení, náklady na vnější poradenské služby, provozní náklady a další obecné náklady vyplývající z výzkumných činností, jakož i na investice do hmotných a nehmotných aktiv a na poradenské služby. Roční rozpočet činil 16 milionů EUR ve formě příspěvků a 74,45 milionů EUR ve formě zvýhodněných úvěrů.

(79)

Způsobilé projekty z plánu pro textilní průmysl byly projekty v oblasti výzkumu a vývoje, investice do hmotných a nehmotných aktiv s cílem začlenit pokročilé technologie do výrobních postupů, projekty rozšiřování výsledků vývojových a výzkumných činností a projekty v oblasti vytváření a rozvíjení dohod o spolupráci mezi podniky.

(80)	Komise zastává stanovisko, že opatření 1 uplatnitelné pro malé a střední podniky splňuje kritéria stanovená v již schváleném režimu podpory N 415/2004 a v režimu podporu XS 50/2005.

(81)

Opatření 2 vycházelo ze schváleného režimu podpory N 101/2005, který trval od června do 1. listopadu 2006. Tento režim byl určen na restrukturalizaci upadajících průmyslových oblastí v podporovaných regionech. Byl otevřen všem průmyslovým podnikům investujícím v podporovaných regionech s výjimkou uhelného a ocelářského průmyslu a odvětví syntetických vláken. Podpora měla být vyplácena ve formě bezúročných úvěrů v maximální délce trvání 10 let, včetně odkladu splácení o 5 let. Plánovaný rozpočet činil 400 EUR ročně.

(82)

Plán pro textilní průmysl dodržuje základní kritéria kromě jednoho týkajícího se bezúročných úvěrů s maximální délkou trvání 15 let a s odkladem splácení o 5 let, namísto maximální délky trvání 10 let stanovené v bodě 11 režimu. Po posouzení tohoto bodu by jej Komise měla přijmout s ohledem na kapitolu I 7.2 vyhlášky ITC/3098/2006, která upřesňuje, že maximální doba trvání bude 10 let plus období odkladu splácení v délce 5 let. Komise by proto měla dospět k závěru, že opatření 2 splňuje kritéria stanovená v režimu.

(83)

Dne 3. července 2006 španělské orgány znovu oznámily režim podpory, aby jej uvedly v soulad s novými pokyny k regionální podpoře (24) (N 430/2007), a 26. ledna 2007 tento režim stáhly s cílem přizpůsobit jej nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (25). Dne 20. března 2007 byl přijat režim XR/70/2007.

(84)

Způsobilými projekty byly podle vyhlášek ITC/3098/2006 a ITC/643/2007 technické infrastruktury, vytváření technických parků, převod odborného know-how, posílení a diversifikace místního hospodářství, vytváření nových průmyslových činností, podpora rozvinutých odvětví a vytváření a rozvoj nových odvětví. Průmysl syntetických vláken nebyl způsobilý a opatření bylo označeno za počáteční investici.

(85)	Komise je proto názoru, že opatření 2 splňuje kritéria stanovená ve schválených režimech podpory N/101/2005 a XR/70/2007.

(86)	Španělské orgány se rovněž zavázaly k neuplatňování těchto opatření po ukončení platnosti režimů, z nichž opatření vycházela. Komise proto zastává stanovisko, že opatření 1 a 2 spadala do uvedených režimů a proto by měla být slučitelnou podporou.

(87)

Komise se domnívá, že toto opatření týkající se specifického vzdělávání nespadá do oblasti působnosti nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (26), ani předchozího nařízení o podporách na vzdělávání, a to vzhledem ke skutečnosti, že opatření nesouvisí s vytvářením nových pracovních příležitostí a že něj mohou těžit i velké podniky.

(88)	Komise proto musí toto opatření posoudit přímo na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Podpora pro rozvoj určitých hospodářských činností by se mohla považovat za slučitelnou se společným trhem, pokud neovlivňuje negativně podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu.

(89)	Komise posoudí slučitelnost opatření 6 analogicky (27) s nařízením o podpoře na vzdělávání mezi rokem 2006 a 1. srpnem 2008 a s obecným nařízením o blokových výjimkách od 29. srpna 2008 do 31. prosince 2008.

(90)

Podle španělských orgánů činila intenzita podpory na specifické vzdělávání 19,96 % pro malé a střední podniky a 20 % pro velké podniky. Intenzita podpory je mnohem nižší než 35 % stanovených nařízením o podporách na vzdělávání pro žádosti o podporu na vzdělávání a než 25 % stanovených článkem 39 obecného nařízení o blokových výjimkách.

(91)

Částky se dále jen minimálně odchylují od obecných pravidel. Jejich zvýšení závisí na počtu zaměstnanců podniku a na příspěvku na sociální zabezpečení zaplaceném za předchozí rok. Podmínky pro využití opatření byly velmi přísné, protože podniky musely vypracovat plán, který musel být schválen smíšeným výborem (viz bod odůvodnění 24).

(92)

Dne 20. února 2009 španělské orgány potvrdily, že dodatečný motivační účinek pro velké podniky podle čl. 8 odst. 3 obecného nařízení o blokových výjimkách byl zohledněn již v odstavci I. 1.A c) plánu pro textilní průmysl. Žádající podniky musely předložit veřejnému úřadu pro zaměstnanost plán přeškolování zaměstnanců s podrobným popisem cílů v oblasti zaměstnanosti a specifických opatření. Veřejný úřad pro zaměstnanost zkoumal, zda byl dodržen jeden či více požadavků uvedených ve zmíněném článku obecného nařízení o blokových výjimkách. Součástí tohoto plánu byl dokument obsahující cíle v oblasti produktivity a zachování pracovních míst, jakož i objem dané investice. Smíšený výbor rovněž vydával zprávy o plánu na rekvalifikaci zaměstnanců předloženém každým podnikem či skupinou. Na základě informací uvedených v plánu a ve zprávě předložené průmyslovými observatořemi členský stát ověřoval, zda byla splněna kritéria pro motivační účinek pro velké podniky.

(93)

Komise dospěla k závěru, že účinek podpory na hospodářskou soutěž a obchod je velmi omezený. Proto se domnívá, že opatření neovlivňuje negativně podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu. Komise proto považuje uvedené opatření za slučitelné se společným trhem v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(94)

Opatření 7 se také financuje z veřejných prostředků a je zjevné, že odvětví přináší výhody. Pokud jde o jeho slučitelnost, zdá se, že nespadá plně do oblasti působnosti článku 15 platného nařízení (ES) č. 800/2008 (obecné nařízení o blokových výjimkách) ani nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (28), protože 37 podniků z celkového počtu 11 544 podniků činných v daném odvětví v roce 2007 jsou velké podniky a opatření nemá vliv na vytváření nových pracovních míst. Toto opatření se proto posuzuje na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) (29).

(95)

Státní podpory ve formě subvencování mzdových nákladů poskytnuté s cílem zvýšit zaměstnanost znevýhodněných pracovníků „mohou dále motivovat podniky ke zvýšení zaměstnanosti osob v této kategorii“. Pracovníci jsou zařazeni do této kategorie zaměstnanců, pokud přesáhnou věk 50 let. 76 % pracovníků ve věku 55 až 59 let mělo nízké vzdělání a schopnosti, což znemožňovalo jejich přesun do jiných odvětví v případě propuštění. Co se týká počtu dotčených pracovníků, v roce 2008 bylo pouze 10 215 z 123 574 zaměstnanců v tomto odvětví ve věku mezi 55 až 59 lety a jenom 6 700 pracovalo v podniku více než 5 let a mělo smlouvu na dobu neurčitou. Toto číslo představuje 5,2 % celkového počtu zaměstnanců v odvětví, přičemž intenzita opatření na jeden podnik byla vypočtena na 0,3 % jeho nákladů na pracovní sílu, což je poměr výrazně nižší než 50 % způsobilých nákladů stanovených v článku 40 obecného nařízení o blokových výjimkách. Dopad opatření byl také malý, protože se týkalo především (74 %) mikropodniků a výše podpory byla minimální (0,3 % nákladů na pracovní sílu). Přestože finanční dopad opatření byl minimální, podle španělských orgánů motivovalo podniky k zaměstnání dotčených pracovníků o několik let déle namísto toho, aby je propustili či zaměstnali nelegálně. Podpora se proto jevila jako nezbytná, dobře zacílená na skupinu znevýhodněných pracovníků a přiměřená.

(96)	Pokud jde o nepříznivý účinek podpory, je třeba uvést, že opatření se zaměřilo výlučně na textilní a oděvní odvětví, což je upadající průmysl, kde se počet pracovních míst od roku 2001 zmenšil o 40 %.

(97)

Po zvážení kladných a nepříznivých účinků podpory dospěla Komise k závěru, že opatření mělo kladný účinek, protože motivovalo především mikropodniky k udržení pracovníků starších 55 let na jejich pracovních místech do dovršení 60 let namísto toho, aby je zaměstnávali nelegálně. Narušení hospodářské soutěže bylo pravděpodobně vzhledem k velmi malé částce podpory omezené.

(98)	Opatření 7 je proto slučitelné se společným trhem a je v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES,

8. ZÁVĚR

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Podpory poskytnuté Španělskem prostřednictvím opatření 1 a 2, uvedené v bodech odůvodnění 11 až 15, týkajících se programu podpory technického výzkumu a programu oživení textilního a oděvního průmyslu spadaly pod schválené režimy N 415/2004 a N 101/2005 a pod režimy XS 50/2005 a XS 70/2007, a proto nepředstavují státní podporu.

2. Opatření 3, 4 a 5, uvedená v bodech odůvodnění 16 až 20, týkající se úvěrů za zvýhodněných podmínek poskytnutých organizací ENISA na modernizaci malých a středních podniků, úvěrů s preferenční sazbou poskytnutých subjektem ICO a podpory vývozu institutem ICEX jsou pod prahovou hodnotou stanovenou nařízením de minimis, a proto nepředstavují státní podporu.

3. Podpory poskytnuté Španělskem prostřednictvím opatření 6 a 7, uvedených v bodech odůvodnění 21 až 25, kterými se nabízí další vzdělávání pracovníkům a zachovává se zaměstnání pracovníků pokročilého věku v textilním a oděvním odvětví, jsou slučitelné se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Španělskému království.

V Bruselu dne 24. března 2009.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise

(1) Úř. věst. C 239, 11.10.2007, s. 12.

(2) Rozhodnutí Komise K(2004) 4709 ze dne 1. prosince 2004 o opatřeních podpory N 415/2004 „Promoción de la investigación técnica en el sector textil (2005–2007)“ (Úř. věst. C 72, 24.3.2006, s. 2).

(3) Rozhodnutí Komise K(2005) 1532, 18.5.2005, podpora na reindustrializaci, Úř. věst. C 235, 23.9.2005, s. 3.

(4) ENISA (Empresa Nacional de Innovación S.A.) je veřejný podnik provázaný s ministerstvem průmyslu, turistického ruchu a obchodu prostřednictvím generálního ředitelství pro politiku malých a středních podniků.

(5) V souladu s nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5).

(6) Královský dekret č. 395/2007 z 23. března 2007, vyhláška TAS 2307/2007 z 27. července 2007 a zákon č. 51/2007 z 26. prosince 2007.

(7) Ustanovení čl. 33 odst. 4 písm. d) královského dekretu č. 1415/2004 ze dne 11. června 2004.

(8) Boletín Oficial del Estado, 9.2.2005.

(9) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33.

(10) Úř. věst. C 169, 21.7.2007, s. 18.

(11) Zákon o souhrnném státním rozpočtu, dvacáté sedmé doplňující ustanovení.

(12) Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29.

(13) Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33).

(14) Rozsudek soudu ze dne 5. října 1994 ve věci Itálie v. Komise, C-47/91 (Italgrani II), Sb. rozh. 1992, s. I 4635.

(15) XS 20/2005, Program podpory technického výzkumu v odvětví textilního a oděvního průmyslu (Úř. věst. C 19, 26.1.2006, s. 3).

(16) Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29).

(17) Úř. věst. C 169, 21.7.2007, s. 18.

(18) BOE, 10.10.2006.

(19) Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13).

(20) Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(21) Sdělení Komise – Pokyny Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2).

(22) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20.

(23) Viz rovněž rozhodnutí Komise 2003/8226/ES ze dne 24. září 2002 o režimu podpory, který Německo plánuje provést „Pokyny malým a středním podnikům – Zlepšování obchodního potenciálu v Sasku“ (Úř. věst. L 91, 8.4.2003, s. 13), a zejména bod odůvodnění 72 („Podpora na pokrytí nákladů na účast na obchodních veletrzích nebo nákladů na studie nebo na poradenské služby, nezbytná pro uvedení nového výrobku nebo výrobku stávajícího na nový trh, obvykle nepředstavuje podporu vývozu“).

(24) Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13).

(25) Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29.

(26) Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3.

(27) Viz rozhodnutí Komise ze dne 2. června 2004 ve věci N 443/03, „Second circuit water“, Belgie, K(2004) 1356 v konečném znění).

(28) Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 3.

(29) Viz odůvodnění opatření A2 v rozhodnutí Komise N 244/2008, program Španělska pro obuvnický a kožedělný průmysl (Úř. věst. C 52, 5.3.2009, s. 1).

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.185.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 185

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 17. července 2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (kodifikované znění)	1
	*	Nařízení Rady (ES) č. 626/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se ukončuje částečný prozatímní přezkum antidumpingového cla z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie zahájený podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96	16
		Nařízení Komise (ES) č. 627/2009 ze dne 16. července 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	19
		Nařízení Komise (ES) č. 628/2009 ze dne 16. července 2009 o vydávání dovozních licencí na žádosti podané v průběhu prvních sedmi dnů měsíce července 2009 v rámci celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 616/2007 pro drůbeží maso	21

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MK	26,9
0702 00 00	ZZ	26,9
0707 00 05	TR	114,1
0707 00 05	ZZ	114,1
0709 90 70	TR	103,7
0709 90 70	ZZ	103,7
0805 50 10	AR	52,3
	TR	53,0
	ZA	71,6
	ZZ	59,0
0808 10 80	AR	126,4
	BR	80,9
	CL	88,2
	CN	93,5
	NZ	94,7
	US	92,2
	ZA	82,1
	ZZ	94,0
0808 20 50	AR	168,4
	CL	81,3
	NZ	87,2
	ZA	101,0
	ZZ	109,5
0809 10 00	HR	90,0
	TR	182,1
	XS	103,5
	ZZ	125,2
0809 20 95	TR	332,5
	US	236,3
	ZZ	284,4
0809 30	TR	134,2
0809 30	ZZ	134,2

Číslo skupiny	Pořadové číslo	Koeficient přidělení pro žádosti o dovozní licence podané pro podobdobí od 1.10.2009-31.12.2009 (%)
1	09.4211	0,439
5	09.4215	27,345272
7	09.4217	62,153962

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2009/552/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady ze dne 16. července 2009 o jmenování nového člena Komise Evropských společenství	23
	Komise
	2009/553/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 24. března 2009 o opatřeních C 52/07 (ex NN 64/07) provedených Španělskem ve prospěch Plánu na podporu textilního a oděvního průmyslu (oznámeno pod číslem K(2009) 2017) ( 1 )	24