7.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 176/1

7.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 176/3

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), stanoví, že osvědčení o náhradě, o která byla v souladu s čl. 33 písm. a) nebo článkem 38a podána žádost nejpozději dne 7. listopadu, jsou platná do posledního dne desátého měsíce po měsíci, v němž byla podána žádost o osvědčení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1043/2005 také stanoví, že vydání osvědčení o náhradě zavazuje držitele k tomu, aby žádal o náhrady na zboží vyvážené během doby platnosti osvědčení o náhradě, ve výši rovnající se částce, na kterou bylo osvědčení vydáno.

(3)

Pokud závazek ohledně žádosti o náhrady není splněn, propadá jistota ve výši rozdílu mezi 95 % částky uvedené v osvědčení o náhradě a částkou, o kterou bylo skutečně požádáno. Desetiměsíční doba platnosti určitých osvědčení o náhradě na zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, vydaných pro použití ode dne 1. října 2008, byla pro hospodářské subjekty z důvodů dopadu hospodářské a finanční krize na trhy třetích zemí během rozpočtového období 2009 spojena s vysokým rizikem a nejistotou. Tato zvýšená nejistota má vliv na téměř veškerý vývoz, na který se vztahují osvědčení o náhradě vydaná pro použití ode dne 1. října 2008. Většina zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy a na které se poskytují vývozní náhrady, není na rozdíl od základních potravin základními produkty a je mimořádně citlivá na snižování spotřeby v dovážejících zemích.

(4)

Dopad finanční a hospodářské krize se začal projevovat koncem září 2008. V důsledku krize se nyní vývozci zboží, na které se vztahují osvědčení o náhradě s použitím ode dne 1. října 2008 a s desetiměsíční dobou platnosti pro vývoz uskutečňovaný do konce července 2009, ocitli v situaci, kdy nemohou plně využít všechna osvědčení vydaná pro použití ode dne 1. října 2008.

(5)

Proto je nezbytné, s cílem omezit následky negativního dopadu na vývozce, aby se odchylně od ustanovení čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 1043/2005 a čl. 40 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (3), stanovilo prodloužení doby platnosti, a to do 30. září 2009, pro osvědčení o náhradě, která jsou použitelná ode dne 1. října 2008 a o která byla v souladu s čl. 33 písm. a) nebo článkem 38a nařízení (ES) č. 1043/2005 podána žádost v období mezi 8. červencem a 26. zářím 2008.

(6)

Ustanovení čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 376/2008 by se v tomto případě neměla použít, neboť k prodloužení doby platnosti dotčených osvědčení o náhradě nedochází z důvodů vyšší moci. Proto je také třeba stanovit explicitní odchylku od čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 1043/2005, aby se v tomto případě nepoužil čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 376/2008.

(7)

V souladu s čl. 45 odst. 1 nařízení (ES) č. 1043/2005 se vydávajícímu orgánu již mohou vracet určitá osvědčení o náhradě s desetiměsíční dobou platnosti, o která byla v souladu s čl. 33 písm. a) nebo článkem 38a nařízení (ES) č. 1043/2005 podána žádost v období mezi 8. červencem a 7. listopadem 2008, a to do doby, než toto nařízení vstoupí v platnost. V zájmu zajištění rovného zacházení se všemi držiteli těchto osvědčení o náhradě je vhodné zařídit, aby měl vydávající orgán možnost opětovně vydat celá nebo dílčí vrácená osvědčení a znovu uvolnit související jistoty.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro horizontální otázky týkající se obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v příloze I Smlouvy,

7.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 176/5

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), stanoví, že osvědčení o náhradě, o něž bylo zažádáno v souladu s čl. 33 písm. a) nebo v souladu s článkem 38a nejpozději dne 7. listopadu, jsou platná do posledního dne desátého měsíce po měsíci, v němž byla žádost o osvědčení podána.

(2)

Desetiměsíční doba platnosti osvědčení, o něž bylo zažádáno nejpozději dne 7. listopadu, byla přijata za účelem zjednodušení fungování systému náhrad ve zvláštní situaci, kdy se očekává pozastavení vývozních náhrad za cukr po reformě společné organizace trhu s cukrem. Ustanovení o desetiměsíční době platnosti by se proto mělo použít jen na rozpočtové období 2009 a vztahovat se na osvědčení, o něž bylo zažádáno nejpozději dne 7. listopadu 2008. Uvedené ustanovení již není potřebné, a proto by mělo být zrušeno.

(3)

Jelikož se nařízení Komise (ES) č. 585/2009 ze dne 6. července 2009, kterým se stanoví mimořádná opatření pokud jde o osvědčení o náhradě pro poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy (3), vztahuje pouze na osvědčení o náhradě, o něž bylo zažádáno v souladu s čl. 33 písm. a) nebo v souladu s článkem 38a nařízení (ES) č. 1043/2005 mezi 8. červencem a 7. listopadem 2008, je vhodné upřesnit, že změnami provedenými tímto nařízením není dotčeno nařízení (ES) č. 585/2009.

(4)

Nařízení (ES) č. 1043/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro horizontální otázky týkající se obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v příloze I Smlouvy,

1)

První pododstavec se nahrazuje tímto:

„S výhradou druhého pododstavce jsou osvědčení o náhradě platná do posledního dne pátého měsíce po měsíci, v němž byla podána žádost o osvědčení, nebo do posledního dne rozpočtového období podle toho, který den nastane dříve.“

2)

Druhý pododstavec se zrušuje.

7.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 176/7

(1)

Dne 1. června 2006 oznámily polské orgány podporu na restrukturalizaci společnosti Odlewnia Żeliwa „Śrem“ (dale jen „Odlewnia Śrem“) převážně formou ujednání o uhrazení veřejných pohledávek ve splátkách. Bylo zjištěno, že některá opatření podpory byla provedena po přistoupení bez souhlasu Komise. Považovala se tudíž za protiprávní podporu.

(2)

Dopisem ze dne 6. prosince 2006 oznámila Komise Polsku své rozhodnutí zahájit s ohledem na tato opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby k navrhované podpoře podaly připomínky.

(4)

Polské orgány předaly své připomínky k zahájení vyšetřovacího řízení dne 31. ledna 2007. Od třetích stran nebyly obdrženy žádné připomínky.

(5)

Dne 15. dubna 2008 Komise zaslala polským orgánům žádost o další informace.

(6)

Polské orgány odpověděly dne 30. dubna 2008 a oznámily Komisi zrušení plánovaných opatření. Komise však toto nemohla považovat za zpětvzetí oznámení podle článku 8 nařízení Rady (ES) č. 659/99 (1), jelikož předcházející odklad splátek dluhu již měl na příjemce faktický dopad a poskytl mu jednoznačnou výhodu oproti ostatním společnostem, které uhradily veřejné pohledávky včas.

(7)

Společnost Odlewnia Śrem zahájila výrobu v roce 1968. Vyrábí především litiny pro lodní průmysl. Privatizační proces společnosti byl zahájen v roce 1999, kdy státní pokladna prodala 85 % podílu společnostem CENTROZAP (44,9 %), BANK PEKAO (25,1 %) a zaměstnancům (15 %). Jednou z příčin zhoršení situace příjemce byla obtížná finanční situace hlavního akcionáře, společnosti CENTROZAP, která v určitém okamžiku vlastnila 71,4 % akcií společnosti Odlewnia Śrem. V současnosti společnost Odlewnia Śrem vlastní společnost PIOMA-ODLEWNIA, která drží 85,1 % akcií. Podle polských orgánů měla společnost Odlewnia Śrem 6–8 % podíl na polském trhu s litinou. Její sídlo se nachází v regionu, který je způsobilý pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

(8)

Proces restrukturalizace společnosti Odlewnia Śrem byl zahájen v roce 2003. V roce 2004 byl vypracován první program restrukturalizace, který schválil předseda Agentury pro rozvoj průmyslu (ARP).

(9)

Podle polských orgánů chtěla společnost využít možnost vyplývající z novely zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce, který rozšířil možnost odpisu veřejných pohledávek (kapitola 5a), klade však na společnost dodatečné požadavky, například určení části majetku pro převedení na nezávislý hospodářský subjekt. Tímto hospodářským subjektem musela být společnost zcela ve vlastnictví ARP nebo státní pokladny. Výnosy z prodeje tohoto majetku hospodářským subjektem měly pokrýt přinejmenším část veřejných pohledávek restrukturované společnosti a zbývající veřejné pohledávky měly být odepsány po skončení restrukturalizace. Dne 19. března 2006 skončila lhůta pro ukončení restrukturalizačního řízení podle kapitoly 5a zákona, aniž došlo k prodeji majetku hospodářským subjektem. Navzdory tomu předseda ARP v rozhodnutí ze dne 27. června 2006 prohlásil restrukturalizaci za ukončenou, jelikož společnost Odlewnia Śrem obnovila svou životaschopnost, a k úplnému ukončení restrukturalizace byl nutný pouze souhlas Komise s ujednáním o úhradě veřejných pohledávek společnosti ve splátkách. Po neuspokojivém ukončení řízení podle kapitoly 5a se společnost obrátila na pět veřejných věřitelů s žádostí o odklad splatnosti závazků na základě obecněji použitelných předpisů daňového práva, což bylo pro ně méně výhodné než ujednání stanovené v kapitole 5a.

(10)

Podle polských orgánů činí náklady na restrukturalizaci 43,6 milionu PLN. Náklady na finanční restrukturalizaci činí přibližně 75 % celkových nákladů na restrukturalizaci, zbývající část představují hlavně výdaje spojené s modernizací infrastruktury společnosti.

(11)

Plán restrukturalizace se zaměřuje v prvé řadě na modernizaci výrobního závodu a investice do zlepšení řízení jakosti ve společnosti (např. zavedení počítačového systému SAP R/3 jako hlavního nástroje výpočetní techniky ve společnosti Odlewnia Śrem).

(12)

Za druhé velká část restrukturalizace sestává z finanční restrukturalizace, tj. zejména ujednání o úhradě veřejných pohledávek ve splátkách a jejich odpisech. V rámci dohody o narovnání uzavřené s věřiteli, která byla podepsána dne 17. května 2005, byl schválen rovněž částečný odpis občanskoprávních závazků ve výši 1,4 milionu PLN.

(13)

Za třetí společnost v roce 2005 snížila počet svých zaměstnanců na 1 457, oproti 1 776 v roce 2002, a další restrukturalizaci zaměstnanosti neplánuje. Polsko však uvedlo, že dočasné pozastavení uplatňování kolektivní smlouvy společnosti představovalo snížení nákladů na zaměstnance, jelikož společnost dočasně nehradila příspěvky do podnikového fondu sociálních dávek.

(14)

Restrukturalizace majetku spočívala v pronájmu majetku nesouvisejícího s výrobou, například hotelu (Ośrodek Wypoczynkowy v Ostrowiecznu) a dalších objektů v celkové hodnotě 0,4 milionu PLN. Je naplánován rovněž prodej dalších aktiv v hodnotě přibližně 2,6 milionu PLN, dosud však nebyl dokončen.

(15)

Předtím než došlo k zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, byla Komise informována, že se společnost od roku 2003 pokouší nalézt nového investora, a polské orgány zdůraznily význam privatizace pro dlouhodobou životaschopnost společnosti. Polsko Komisi informovalo, že tohoto cíle bylo dosaženo, jelikož 85,1 % akcií společnosti Odlewnia Śrem bylo prodáno soukromé společnosti PIOMA-ODLEWNIA.

(16)

Společnost Odlewnia Śrem snížila svou výrobní kapacitu z 57 000 t na 55 000 t litiny ročně, další snižování nepředpokládá a tvrdí, že by to ohrozilo životaschopnost společnosti. Polsko navrhlo dvě alternativní vyrovnávací opatření. Společnost za prvé snížila o 50 % svou výrobu litiny pro průmyslové armatury (z přibližně 11 000 t na 5 500 t). Polsko za druhé uvádí, že společnost již nebude vyrábět litinu pro větrné elektrárny.

(17)

Komise se rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení, jelikož měla pochybnosti, zda je podpora na restrukturalizaci slučitelná se společným trhem. Tyto pochybnosti se zakládaly na čtyřech činitelích.

(18)

Komise měla za prvé pochybnosti, zda je možno považovat společnost Odlewnia Śrem za „podnik v obtížích“ ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (2) (dále jen „pokyny z roku 2004“), a je tudíž způsobilá pro podporu na restrukturalizaci, jelikož společnost Odlewnia Śrem vykázala v roce 2005 zisk ve výši 3,9 milionu PLN.

(19)

Za druhé měla Komise pochybnosti, zda plán restrukturalizace povede k obnovení dlouhodobé životaschopnosti příjemce, jelikož se zdálo, že se zaměřuje na dluhovou službu a uhrazení provozních nákladů a že společnost usiluje o nalezení soukromého investora.

(20)

Za třetí měla Komise pochybnosti, zda byla podpora omezena na nezbytné minimum a zda byl vlastní příspěvek významný a pokud možno co nejvyšší, zejména vzhledem k tomu, že polské orgány nepředložily žádné konkrétní plány privatizace, v nichž by byl vlastní příspěvek podstatně vyšší.

(21)

Komise měla pochybnosti rovněž ohledně vyrovnávacích opatření, jelikož Polsko neprokázalo, že snížení výroby uvedené v 16. bodě odůvodnění bylo skutečně vyrovnávacím opatřením a že nebylo zapříčiněno pouze vnějšími činiteli, jako je pokles poptávky nebo neschopnost společnosti soutěžit na relevantních trzích.

(22)

Komise obdržela připomínky pouze od Polska.

(23)

Polské orgány Komisi informovaly o určitých změnách v podpoře poskytnuté po přistoupení, která by nyní měla činit 24,2 milionu PLN. V níže uvedené tabulce je shrnuta státní podpora na restrukturalizaci (podpora, která již byla poskytnuta, a plánovaná podpora) pro společnost Odlewnia Śrem podle informací uvedených polskými orgány v připomínkách k zahájení vyšetřovacího řízení.

(24)

Celková nominální hodnota státní podpory je ve výši 43,6 milionu PLN. Tato opatření zahrnují státní záruku, úvěr poskytnutý na základě preferenčních podmínek, přímé dotace a odklady a odpisy veřejných pohledávek. Podrobný popis opatření státní podpory je uveden v tabulce (prvky podpory oznámené polskými orgány).

(25)

Co se týká životaschopnosti společnosti, polské orgány za prvé uvedly, že restrukturalizace byla úspěšná, jelikož se společnosti Odlewnia Śrem podařilo najít soukromého strategického investora, který vloží potřebný kapitál a umožní společnosti obnovit její důvěryhodnost na trhu.

(26)

Polsko rovněž zdůraznilo, že společnost diverzifikovala svou výrobu a zaměřila se na technologicky vyspělejší výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Přechod na výrobu litinových odlitků o hmotnosti vyšší než 300 kg se ukázal být dobrým počinem, jelikož mnoho konkurentů v tomto segmentu trhu ukončilo výrobu, a umožnilo tudíž společnosti Odlewnia Śrem, aby v tomto segmentu začala působit.

(27)

Polské orgány potvrdily, že společnost již nemá problémy s likviditou a že všechny krátkodobé závazky společnosti jsou hrazeny včas.

(28)

Polsko za druhé uvedlo, že společnost Odlewnia Śrem je možno považovat za „podnik v obtížích“ ve smyslu pokynů z roku 2004, je tudíž způsobilá pro podporu na restrukturalizaci. Polské orgány potvrdily, že období restrukturalizace začalo v roce 2003, kdy společnost měla zjevně potíže. Skutečnost, že společnost Odlewnia Śrem dosáhla v roce 2005 čistý zisk ve výši 3,9 milionu PLN, je nutno považovat za známku toho, že během procesu restrukturalizace byla obnovena její životaschopnost.

(29)

Polsko za třetí poskytlo další informace týkající se vlastního příspěvku společnosti na celkové náklady restrukturalizace.

(30)

Podle polských orgánů příjemce poskytl značný vlastní příspěvek. Náklady na restrukturalizaci dosáhly celkové výše 43,6 milionu PLN, zatímco zdroje financování restrukturalizace, které lze považovat za vlastní příspěvek na restrukturalizaci, činí 23,7 milionu PLN a skládají se z kapitálu vloženého soukromým investorem (16 milionů PLN), výnosů z již uskutečněného prodeje nebo pronájmu majetku (0,4 milionu PLN) a dočasného pozastavení uplatňování kolektivní smlouvy společnosti (7,3 milionu PLN). Co se týká posledně zmíněné záležitosti, polské orgány tvrdí, že to představuje snížení nákladů na zaměstnanecké dávky, jelikož společnost Odlewnia Śrem je dočasně zproštěna povinnosti platit příspěvky do fondu sociálních dávek. Tento fond byl zřízen společností Odlewnia Śrem a jejími odbory dobrovolně a zákon jej nevyžaduje. Nejedná se tedy o využití státních prostředků. Bylo objasněno, že rozhodnutí bylo přijato po dohodě s odbory, které souhlasily s tím, že se na podporu restrukturalizace vzdají části zaměstnaneckých dávek. Toto opatření lze proto považovat za vlastní příspěvek.

(31)

Polsko mimoto zopakovalo své stanovisko, že vlastní příspěvek na náklady restrukturalizace tvoří rovněž:

(32)

Co se týká požadavku na to, aby bylo omezeno narušení hospodářské soutěže, polské orgány uvádějí 50 % snížení výroby litiny pro průmyslové armatury (z přibližně 11 000 t na 5 500 t). Skutečnost, že společnost ukončila výrobu litiny pro větrné elektrárny, je nutno považovat za relevantní vyrovnávací opatření.

(33)

Polsko tvrdí, že poptávka po obou druzích výrobku v posledních letech rostla a očekává se, že tato tendence bude pokračovat. Polsko rovněž zdůraznilo, že společnost Odlewnia Śrem má technickou kapacitu pro výrobu stejného množství jako před restrukturalizací, zavázala se však omezit svou výrobu litiny pro průmyslové armatury a zcela ukončit výrobu litiny pro větrné elektrárny. Podle polských orgánů je proto možno považovat tato opatření za vyrovnávací opatření.

(34)

Komise musela ověřit, zda konečný výrobek společnosti Odlewnia Śrem patří do odvětví oceli, jelikož podle sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a o podpoře na ukončení činnosti v odvětví oceli (3)„má Komise za to, že podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích v odvětví oceli není podle definice uvedené v příloze B víceodvětvového rámce slučitelná se společným trhem“.

(35)

Příloha B víceodvětvového rámce pro regionální podporu velkým investičním projektům (4) (dále jen „víceodvětvový rámec“), která byla použitelná v době poskytnutí podpory, odkazuje na kód kombinované nomenklatury (5) (KN) výrobků, které se považují za ocel. Tyto výrobky jsou uvedeny ve dvou kapitolách KN, a to kapitole 72 („Železo a ocel“) a kapitole 73 („Výrobky ze železa nebo oceli“).

(36)

Podle přílohy B víceodvětvového rámce se za ocel považují tyto výrobky ze železa nebo oceli:

(37)

Podle informací poskytnutých polskými orgány nevyrábí společnost Odlewnia Śrem žádný z těchto výrobků. Mimoto nevyrábí žádný z výrobků uvedených v kapitole 72 s názvem „Železo a ocel“, avšak používá tyto výrobky (např. surové železo) jako materiál pro vlastní výrobu.

(38)

Společnost vyrábí zvláštní, technologicky vyspělé konečné výrobky, které patří do čísla KN 7325, „Ostatní výrobky odlité ze železa nebo oceli“, a příslušných položek, například 7325 10„Z netvárné litiny“ a 7325 99 10„Z tvárné litiny“.

(39)

Podle přílohy B víceodvětvového rámce se tyto výrobky ze železa a oceli nepovažují za ocel.

(40)

Podpora na restrukturalizaci pro společnost Odlewnia Śrem není a priori zakázána a slučitelnost této podpory musí posoudit Komise podle platných pokynů Společenství z roku 2004.

(41)

Jelikož k některým událostem souvisejícím s daným případem došlo před přistoupením Polska k Evropské unii dne 1. května 2004, Komise musela nejprve určit, zda je v její pravomoci s ohledem na dotyčná opatření jednat.

(42)

Opatření podpory, která byla provedena před přistoupením a nejsou použitelná po přistoupení, nemůže Komise posoudit v rámci tzv. řízení o přechodném mechanismu podle přílohy IV bodu 3 Smlouvy o přistoupení nebo v rámci řízení podle článku 88 Smlouvy o ES. Smlouva o přistoupení ani Smlouva o ES od Komise nevyžadují přezkum těchto opatření, ani ji k tomu nezmocňují.

(43)

Opatření provedená po přistoupení by na druhou stranu představovala novou podporu a spadala by do pravomoci Komise v rámci řízení podle článku 88 Smlouvy o ES. Pro účely posouzení okamžiku, kdy bylo dané opatření podpory provedeno, je příslušným kritériem právně závazný akt, kterým se příslušný vnitrostátní orgán zavazuje k poskytnutí podpory (6).

(44)

Jednotlivá opatření podpory se nepovažují za použitelná po přistoupení, pokud v okamžiku poskytnutí podpory byly přesně známy ekonomické náklady pro stát.

(45)

Na základě informací předložených Polskem mohla Komise určit opatření, která byla provedena před přistoupením a poté nejsou použitelná. Tato opatření jsou uvedena v první části tabulky 1 a činí 19,4 milionu PLN. Bylo zjištěno, že ostatní opatření nebyla provedena před přistoupením. Usuzuje se proto, že opatření ve výši 24,2 milionu PLN byla provedena po přistoupení, jak je objasněno v 23. bodě odůvodnění.

(46)

Čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(47)

Oznámená záruka, úvěr, dotace, odpisy, odklady a ujednání o rozložení úhrady veřejných pohledávek na splátky zahrnují použití státních prostředků. Poskytují rovněž společnosti výhodu, jelikož snižují její náklady. Protože se jedná o podnik v obtížích, společnost Odlewnia Śrem by toto financování na trhu za podobných podmínek nezískala. Tato výhoda proto narušuje hospodářskou soutěž.

(48)

Státní pokladna byla připravena vzdát se příjmů ze splatných daní a environmentálních poplatků a poskytnutím dotací a záruk vytvořit výhodu pro společnost v porovnání s jejími konkurenty. Nebyly k dispozici žádné důkazy, že polské orgány jednaly v souladu se zásadou soukromého věřitele, a polské orgány ve svém oznámení podpory uznaly existenci státní podpory.

(49)

Příjemce působí na trhu s litinou a vyváží své výrobky do ostatních členských států EU. Je proto splněno kritérium týkající se ovlivnění obchodu uvnitř Společenství.

(50)

Proto jsou opatření, která nebyla provedena před přistoupením a představují novou podporu, považována za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Polské orgány toto nezpochybnily.

(51)

Výjimky stanovené v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES se na daný případ nevztahují. Co se týká výjimek stanovených v čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES, je vzhledem ke skutečnosti, že hlavním cílem podpory je obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku, jedinou výjimkou, kterou lze použít, výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. c), která povoluje poskytnutí státních podpor, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(52)

Komise posoudila opatření představující novou podporu a celý plán restrukturalizace v souladu s platnými pokyny pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Stávající pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích („pokyny z roku 2004“) vstoupily v platnost dne 10. října 2004.

(53)

Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, k posouzení slučitelnosti nové podpory na restrukturalizaci je nutno posoudit restrukturalizaci celkově. K zjištění, zda plán povede k obnovení životaschopnosti a zda je podpora omezena na nezbytné minimum, a k určení vhodných vyrovnávacích opatření je nutno vzít v úvahu všechna opatření podpory, nejen novou podporu.

(54)

Jelikož podnik Odlewnia Śrem vykázal v roce 2005 čistý zisk ve výši 3,9 milionu PLN, měla Komise pochybnosti, zda je možno společnost považovat za „podnik v obtížích“ ve smyslu pokynů z roku 2004, a zda je tudíž způsobilá pro podporu na restrukturalizaci. Tyto pochybnosti vznikly zejména kvůli nedostatečným informacím o počátku období restrukturalizace. Znamenalo to, že Komise nebyla schopna určit, k jakému okamžiku je nutno posouzení způsobilosti provést. Polsko objasnilo, že období restrukturalizace začalo v roce 2003, a čistý zisk společnosti Odlewnia Śrem v roce 2005 je proto nutno považovat za známku obnovení životaschopnosti v průběhu restrukturalizace.

(55)

Komise se ujistila, že na počátku restrukturalizace v roce 2003 byla společnost podnikem v obtížích ve smyslu bodu 9 a následujících bodů pokynů z roku 2004, a je proto způsobilá pro podporu na restrukturalizaci.

(56)

V pokynech z roku 2004 je uvedeno, že „plán restrukturalizace, jehož doba trvání musí být co nejkratší, musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. […] Zlepšení životaschopnosti musí být především výsledkem interních opatření […]“.

(57)

Prvním zásadním problémem společnosti Odlewnia Śrem byla její vysoká míra zadlužení. Komise podotýká, že finanční restrukturalizace byla dokončena.

(58)

Společnost již nemá potíže s likviditou a všechny krátkodobé závazky společnosti jsou hrazeny včas.

(59)

Ve svém rozhodnutí o zahájení vyšetřovacího řízení Komise uvedla pochybnosti o tom, zda se restrukturalizace netýkala hlavně finanční restrukturalizace a zda byly dostatečně zohledněny aspekty průmyslové restrukturalizace. Ve svých připomínkách po rozhodnutí o zahájení řízení předložily polské orgány postačující důkazy o tom, že modernizace zařízení a přeorientování výroby byly v dostatečné míře zohledněny.

(60)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla pochybnosti, co se týká vyhlídek na nalezení soukromého investora. Společnosti se však podařilo přesvědčit soukromý podnik, aby do ní investoval, a tudíž zvýšit svou věrohodnost na trhu.

(61)

Většina ukazatelů finanční analýzy prokazuje, že po restrukturalizaci je společnost v lepší situaci, jelikož se zlepšila její likvidita, platební schopnost a ziskovost.

(62)

Na základě výše uvedených skutečností Komise vyvozuje závěr, že její pochybnosti ohledně toho, zda plán povede k obnovení životaschopnosti, byly rozptýleny.

(63)

Komise měla pochybnosti, zda oznámená podpora na restrukturalizaci nenarušuje nepřiměřeně hospodářskou soutěž. Polsko muselo prokázat, že 50 % snížení výroby litiny pro průmyslové armatury a ukončení výroby litiny pro větrné elektrárny je skutečným vyrovnávacím opatřením a není zapříčiněno pouze vnějšími činiteli, jako je pokles poptávky nebo neschopnost soutěžit na trhu, a nebylo proto nezbytné pro obnovení životaschopnosti.

(64)

Jak Polsko prokázalo, oba druhy výrobku mají dobré vyhlídky, pokud jde o ziskovost. Polsko rovněž prokázalo, že společnost Odlewnia Śrem má technickou kapacitu pro výrobu stejného množství jako před restrukturalizací. Polsko se zavázalo omezit výrobu litiny pro průmyslové armatury ve společnosti Odlewnia Śrem na 50 % původní výroby a úplně zastavit výrobu litiny pro větrné elektrárny. Komise proto zastává názor, že tato opatření lze považovat za vyrovnávací opatření, a nikoli jednoduše za opatření nezbytná k obnovení životaschopnosti podniku.

(65)

Polské orgány poskytly mnoho podrobných informací o částkách, které jsou považovány za vlastní příspěvek příjemce na náklady restrukturalizace.

(66)

Komise není povinna zaujmout stanovisko, zda lze prvky uvedené v 31. bodě odůvodnění považovat za vlastní příspěvek na restrukturalizaci, domnívá se však, že zdroje uvedené v 30. bodě odůvodnění je možno považovat za vlastní příspěvek.

(67)

Pokud jde o zdroje financování restrukturalizace, lze částku ve výši 23,7 milionu PLN považovat za příspěvek na restrukturalizaci poskytnutý z vlastních zdrojů příjemce nebo z vnějších zdrojů, které nepředstavují státní podporu. Celkové náklady na restrukturalizaci včetně nákladů, které vznikly před přistoupením, činí 43,6 milionu PLN. Vlastní příspěvek společnosti Odlewnia Śrem na celkové náklady restrukturalizace proto činí 54 %.

(68)

Pokyny z roku 2004 stanoví minimální úroveň vlastního příspěvku na náklady restrukturalizace ve výši 50 %. Komise proto vyvozuje závěr, že vlastní příspěvek je významný a na základě poskytnutých informací je podpora omezena na nezbytné minimum.

(69)

Příjemce podpory má mimoto sídlo v Stalowé Woli, která se nachází v regionu způsobilém pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. To se výslovně považuje za dodatečný činitel ve prospěch slučitelnosti podpory (viz bod 56 pokynů z roku 2004).

(70)

Komise má za to, že Polsko protiprávně poskytlo dotyčnou podporu v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Komise však dospěla k závěru, že tato státní podpora je slučitelná se společným trhem,

7.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 176/17

(1)

Dobře fungující jednotný trh je nezbytný pro zajištění zaměstnanosti a růstu a pro podporu hospodářské stability. Čím účinnější bude jednotný trh, tím více se zlepší obchodní prostředí, což podpoří investice a tvorbu pracovních míst ve firmách, a o to více se zvýší důvěra a poptávka spotřebitelů. Dobře fungující jednotný trh je tedy v kontextu hospodářské recese rozhodující pro snadnější oživení evropského hospodářství.

(2)

Pro dobře fungující jednotný trh je nezbytné správné provedení, používání, prosazování, sledování a uspokojivé sladění pravidel Společenství ovlivňujících fungování jednotného trhu (dále jen „pravidla jednotného trhu“).

(3)

Konzultace a analýza provedené v rámci přípravy sdělení Komise „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ (1) (dále jen „přezkum jednotného trhu“) zjistily řadu nedostatků, které ukazují, že jednotný trh zatím nefunguje tak účinně, jak by měl. V mnoha oblastech a odvětvích je další práce stále nezbytná. Občané a podniky často nemohou využít mnoha příležitostí jednotného trhu, protože pravidla nejsou správně uplatňována a prosazována.

(4)

V přezkumu jednotného trhu tedy Komise navrhla soubor konkrétních opatření, aby bylo zajištěno, že občané a podniky budou i nadále využívat hospodářských výhod, které jednotný trh vytváří (2).

(5)

Opatření přijímaná členskými státy a Komisí by se měla vzájemně doplňovat. Přístup založený na koordinaci a spolupráci – v partnerství mezi Komisí a členskými státy – se společným cílem zlepšit provádění, uplatňování a prosazování pravidel jednotného trhu je nezbytný k zajištění jeho řádného fungování. Partnerský přístup v souvislosti s tímto doporučením již zavedenou spolupráci v mnoha oblastech politiky jednotného trhu přesahuje. Vyžaduje navázání a udržování užší spolupráce uvnitř členských států, mezi nimi a s Komisí ve všech oblastech, které jsou pro jednotný trh relevantní. Znamená to také, že členské státy přijímají společnou odpovědnost za jednotný trh, a tím i aktivnější úlohu při jeho řízení.

(6)

Přezkum jednotného trhu, a zejména následné diskuse s členskými státy, určily pro dosažení dobře fungujícího trhu některé oblasti za rozhodující. Jsou to zajištění koordinace problematiky jednotného trhu, zlepšení spolupráce uvnitř členských států a mezi nimi a rovněž spolupráce s Komisí, lepší provádění pravidel jednotného trhu ve vnitrostátním právu, sledování trhů a odvětví s cílem zjistit případné nefunkčnosti trhu, lepší uplatňování pravidel jednotného trhu, důslednější prosazování pravidel jednotného trhu a podpora řešení problémů, prosazování pravidelného posuzování vnitrostátních právních předpisů a informování občanů a podniků o jejich právech na jednotném trhu.

(7)

Toto doporučení do značné míry vychází z řešení již zavedených v některých členských státech, která se v dotčených členských státech v praxi osvědčila. Je na každém členském státu, aby si zvolil postupy, které nejlépe zajistí provedení tohoto doporučení, s přihlédnutím k tomu, co by bylo v rámci daného členského státu nejúčinnější, protože postupy a metody, které jsou účinné v jednom členském státě, nemusejí být tak účinné jinde.

(8)

Výzkum ukazuje, že členské státy musí zlepšit vnitřní koordinaci problematiky jednotného trhu, protože kompetence jsou v současné době rozptýleny mezi různými vnitrostátními orgány (3). Jelikož uplatňování pravidel jednotného trhu může zahrnovat nejrůznější vnitrostátní, regionální a místní orgány v každém členském státě, měla by být účinná spolupráce mezi nimi zvýšena. Členské státy by proto měly v rámci svých vnitrostátních správ zabezpečit a posílit funkci koordinátora problematiky jednotného trhu, která se může lišit podle konkrétních vnitrostátních správních struktur a tradic. Orgány zodpovědné za výkon této funkce by měly mít celkovou odpovědnost za plánování, dohled a hodnocení provádění tohoto doporučení.

(9)

Úzká přeshraniční spolupráce mezi orgány členských států příslušnými k problematice jednotného trhu umožňuje budování vzájemné důvěry a je velmi důležitá pro správné uplatňování pravidel jednotného trhu. Členské státy by měly přijmout nezbytná a vhodná opatření, včetně přidělení zdrojů, aby zajistily provozuschopnost přeshraničních sítí nebo elektronických informačních systémů zřízených Komisí (např. systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), RAPEX (4), RASFF (5) nebo sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

(10)

Hodnotící zprávy o vnitřním trhu ukázaly, že je stále zapotřebí zlepšit včasnost a kvalitu provedení směrnic týkajících se jednotného trhu ve vnitrostátním právu. Přestože je doporučení Komise ze dne 12. července 2004 k provádění směrnic, které se týkají vnitřního trhu, ve vnitrostátním právu (6) (dále jen „doporučení Komise z roku 2004“) široce uplatňováno a přestože vedlo k významnému zlepšení míry provádění, některé části uvedeného doporučení stále čekají na účinnější uplatňování. Toto doporučení připomíná a dále rozvíjí zatím stále nezbytná opatření uvedená v doporučení Komise z roku 2004, které je i nadále považováno pro správy členských států zabývající se prováděním za referenční. Toto doporučení také vychází ze sdělení Komise – Evropa přinášející výsledky – uplatňování práva Společenství (7) a ze sdělení Komise – Přezkum Lamfalussyho procesu – posílení sbližování dohledu (8).

(11)

Sledování trhu je nezbytné k určení odvětví, kde trhy pro spotřebitele a podniky nefungují řádně, a k zaměření politik jednotného trhu na tyto oblasti. Mělo by se proto stát nedílnou součástí tvorby a sledování politik jednotného trhu (např. prostřednictvím hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích). Spolupráce mezi Komisí a orgány členských států při sledování trhu a sběru údajů zlepší kvalitu údajů a analýzy pro použití na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a pomůže budovat konsensus v problematice jednotného trhu. Členské státy se vyzývají, aby se zapojily do sledování trhu prováděného Komisí a na vnitrostátní úrovni prováděly obdobná sledování přizpůsobená zvláštním vnitrostátním potřebám.

(12)

Různé vnitrostátní studie zdůraznily důležitost odborné přípravy jako pomoci úředníkům včetně soudců, na úrovni vnitrostátní, regionální a místní správy, při správném provádění, uplatňování a prosazování pravidel jednotného trhu. V této souvislosti je důležité zajistit, aby uvedená pravidla a obecně dopad na vnější konkurenceschopnost Společenství byly vždy zohledňovány při přípravě vnitrostátních právních předpisů. Důležitost odborné přípravy byla dále potvrzena nedávnou studií a usnesením Evropského parlamentu o úloze vnitrostátních soudců a usnesením Evropského parlamentu z roku 2005 o soutěžním právu (9), jakož i nedávným usnesením Rady (10). Úředníci by také měli dostat metodické pokyny k právu Společenství obecně, a k pravidlům jednotného trhu zejména.

(13)

Účinné prosazování pravidel jednotného trhu a vhodná opatření k řešení problémů, se kterými se občané a podniky setkávají, mají zásadní význam, má-li se občanům a podnikům pomoci využívat svobod zaručených Smlouvou. Členské státy by měly vycházet ze spolupráce již dosažené v oblasti řešení problémů, zejména prostřednictvím SOLVIT (11), a s podporou Komise by měly zlepšit schopnost mechanismů pro řešení problémů – buď u vnitrostátních soudů, nebo prostřednictvím mimosoudních mechanismů – poskytovat účinnou nápravu. Je důležité, aby okolnosti způsobující různé problémy byly řešeny.

(14)

Pravidelné sledování a hodnocení vnitrostátních právních předpisů je důležité, protože umožňuje ověřit, jak účinně jsou pravidla jednotného trhu uplatňována v praxi, a určit ustanovení, která by mohla občanům a podnikům bránit plně využívat výhod těchto pravidel. Tato sledování a hodnocení by měla být ve všech členských státech prováděna systematičtěji.

(15)

Nedávné průzkumy Eurobarometru (12) a požadavky předložené útvarům Komise zabývajícím se informacemi a řešením problémů ukazují, že je nezbytné občanům a podnikům poskytovat více informací o jejich právech na jednotném trhu, aby mohli tato svá práva uplatňovat v praxi. Občanům a podnikům by mělo být také umožněno získat pomoc při uplatňování těchto práv. Za tímto účelem by měly členské státy, za podpory Komise a případně ve spolupráci se zúčastněnými stranami, zajistit poskytování praktických informací a poradenství v otázkách týkajících se občanů a podniků, kteří chtějí žít, studovat, pracovat, zakládat společnosti nebo dodávat zboží či služby v jiném členském státě.

(16)

Příloha tohoto doporučení stanoví opatření, která by členské státy mohly přijmout k provádění tohoto doporučení, a poskytuje seznam postupů některých členských států, ze kterých uvedená opatření vycházejí. Má se za to, že některá opatření mohou sice zpočátku vést ke vzniku nákladů, avšak měla by umožnit úspory, například zefektivněním vnitrostátních správních postupů, a z dlouhodobého hlediska zlepšit fungování jednotného trhu, a zajistit tak přínosy pro spotřebitele a podniky.

(17)

Pokrok při provádění tohoto doporučení by měl být sledován v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy, mimo jiné prostřednictvím diskusí v Poradním výboru pro vnitřní trh (IMAC) na základě srovnávacích kritérií a ukazatelů. Aby Komise mohla po čtyřech letech od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku posoudit účinky doporučení, měly by členské státy po třech letech od zveřejnění doporučení v Úředním věstníku předložit Komisi zprávy o opatřeních přijatých k jeho provádění,

1.

zajistily a posílily funkci koordinace jednotného trhu, prosazovaly účinnou koordinaci v rámci orgánů odpovědných za problematiku jednotného trhu na vnitrostátní, regionální i místní úrovni a také mezi těmito orgány a působily v rámci správy jako referenční bod pro jednotný trh;

2.

umožnily aktivní spolupráci mezi správními orgány odpovědnými za problematiku jednotného trhu v různých členských státech a s Komisí přidělováním dostatečných zdrojů;

3.

přijaly veškerá nezbytná opatření ke zlepšení provádění směrnic ovlivňujících jednotný trh;

4.

podpořily práci Komise v oblasti sledování trhu a souvisejícího sběru údajů aktivním zapojením do provádění těchto činností na úrovni Společenství a případně zvážením obdobných činností na vnitrostátní úrovni;

5.

zajistily, aby vnitrostátní orgány a úředníci měli dostatečné znalosti práva Společenství obecně, a pravidel jednotného trhu zejména, aby mohli účinně uplatňovat pravidla jednotného trhu a v případě potřeby je zohledňovat při přípravě a zavádění nových vnitrostátních právních předpisů;

6.

umožnily a podpořily rychlé a účinné řešení problémů, se kterými se setkávají občané a podniky při uplatňování svých práv na jednotném trhu, a to obecně přijetím opatření ke zlepšení prosazovaní pravidel jednotného trhu a zvláště zajištěním dostatečné obeznámenosti soudů s právem Společenství včetně pravidel jednotného trhu a poskytnutím dostatečné podpory mechanismům pro řešení problémů;

7.

prováděly pravidelné hodnocení a posouzení vnitrostátních právních předpisů, aby bylo zajištěno důsledné dodržování pravidel jednotného trhu, a zároveň kontrolovaly každé použití výjimek nebo odchylek stanovených současnými pravidly jednotného trhu;

8.

zvýšily poskytování praktických informací o problematice jednotného trhu podnikům a občanům;

9.

přezkoumaly opatření a postupy stanovené v příloze a s ohledem na své vnitrostátní institucionální tradice přijaly ty postupy, které povedou nebo by podle očekávání mohly vést k lepšímu fungování jednotného trhu a jsou nejvhodnější k provádění tohoto rozhodnutí;

10.

spolupracovaly s Komisí a ostatními členskými státy při sledování provádění tohoto doporučení, pravidelně Komisi informovaly o opatřeních přijatých při provádění tohoto doporučení a předložily Komisi tři roky po zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku závěrečnou zprávu.

7.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 176/27