12.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/1

12.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/3

(1)

Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 stanoví pravidla použití VIS pro účely konzultací a žádostí o dokumenty. Při provádění článku 16 nařízení o VIS by měla být přijata opatření, která by stanovila pravidla výměny zpráv přenášených infrastrukturou VIS (specifikace mechanismu pro výměnu elektronických zpráv VIS Mail). Takovéto zprávy nebudou v systému VIS zaznamenávány a přenášené osobní údaje budou používány výhradně pro konzultace ústředních vízových orgánů a při konzulární spolupráci.

(2)

S výhradou dalších opatření přijatých ke dni uvedenému v článku 46 nařízení o VIS o začlenění technických funkcí schengenské konzultační sítě by specifikace mechanismu VIS Mail měly definovat čtyři typy zpráv, které lze používat od zahájení provozu systému VIS do data uvedeného v článku 46 nařízení o VIS. Tyto zprávy by měly zahrnovat zprávy týkající se konzulární spolupráce (čl. 16 odst. 3 nařízení o VIS), zprávy týkající se předávání žádostí příslušnému vízovému orgánu o poskytnutí kopií cestovních dokladů a ostatních dokumentů sloužících jako doklady k žádosti a předávání elektronických kopií těchto dokumentů (čl. 16 odst. 3 nařízení o VIS), zprávy o tom, že údaje zpracovávané ve VIS jsou nesprávné nebo byly zpracovány ve VIS v rozporu s nařízením o VIS (čl. 24 odst. 2 nařízení o VIS), a zprávy o tom, že žadatel získal státní příslušnost členského státu (čl. 25 odst. 2 nařízení o VIS).

(3)

Podle článku 5 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství se Dánsko dne 13. října 2008 rozhodlo, že nařízení (ES) č. 767/2008 provede do dánského práva. Ve smyslu mezinárodního práva je tudíž nařízení (ES) č. 767/2008 pro Dánsko závazné. Dánsko je proto podle mezinárodního práva povinno toto rozhodnutí provést.

(4)

Podle rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (2), se Spojené království nezúčastnilo přijetí nařízení (ES) č. 767/2008, není jím vázáno a nemusí je provádět, protože se jedná o rozpracování ustanovení schengenského acquis. Toto rozhodnutí Komise tudíž není určeno Spojenému království.

(5)

Podle rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (3), se Irsko nezúčastnilo přijetí nařízení (ES) č. 767/2008, není jím vázáno a nemusí je provádět, protože se jedná o rozpracování ustanovení schengenského acquis. Toto rozhodnutí Komise tudíž není určeno Irsku.

(6)

Toto rozhodnutí je aktem, který navazuje na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisí ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005.

(7)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (4), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (5).

(8)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (6) o uzavření uvedené dohody jménem Evropského společenství.

(9)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v článku 1 bodu B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES ze dne 28. února 2008 o podpisu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství a o prozatímním uplatňování určitých ustanovení tohoto protokolu (7).

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (8),

12.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/8

(1)

V příloze I bodě 2 písm. c) směrnice 2002/56/ES je stanoveno, že u přímého potomstva nesmí podíl rostlin vykazujících příznaky závažné virové nákazy překročit 10 %. Ve Švédsku množství dostupné sadby brambor kategorie „certifikovaná sadba brambor“, která je vhodná pro domácí environmentální podmínky a vyhovuje výše uvedenému požadavku, není dostatečné, a nedovoluje proto pokrýt potřeby tohoto členského státu.

(2)

Poptávku po sadbě brambor není možné uspokojivě pokrýt sadbou brambor z jiných členských států nebo třetích zemí, která vyhovuje všem požadavkům směrnice 2002/56/ES.

(3)

Švédsko by proto mělo být oprávněno povolit na období, které končí dnem 30. června 2009, uvádět na trh sadbu brambor, která vyhovuje méně přísným požadavkům.

(4)

Členské státy, které mohou Švédsku dodat sadbu brambor bez ohledu na to, zda se sběr sadby brambor uskutečnil v členském státu nebo třetí zemi, by měly být oprávněny povolit uvádění takové sadby brambor na trh.

(5)

Švédsko by mělo plnit úlohu koordinátora s cílem zajistit, že celkové množství sadby brambor povolené na základě tohoto rozhodnutí nepřekročí maximální množství stanovené tímto rozhodnutím.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

a)

podíl rostlin vykazujících příznaky závažné virové nákazy u přímého potomstva sadby brambor kategorie „certifikovaná sadba brambor“ nepřekročí procentní podíl stanovený v příloze;

b)

na úřední návěsce je uveden procentní podíl rostlin vykazujících příznaky závažné virové nákazy u přímého potomstva sadby brambor kategorie „certifikovaná sadba brambor“ ověřený úřední zkouškou provedenou podle čl. 2 písm. c) bodu iv) směrnice 2002/56/ES;

c)

sadba brambor byla uvedena na trh v souladu s článkem 2 tohoto rozhodnutí.

a)

má dostatečné důkazy pro to, pochybovat o schopnosti dodavatele uvést na trh množství sadby brambor, pro které žádá o povolení, nebo

b)

celkové množství, které by bylo povoleno uvést na trh na základě dotyčné odchylky, by překročilo maximální množství stanovené v příloze.

12.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/10

(1)

Některé částky vyčleněné pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) pro rozpočtové roky 2007–2013 jsou uvedeny v příloze rozhodnutí Komise 2006/410/ES ze dne 24. května 2006 o stanovení částek, které jsou v souladu s ustanoveními čl. 10 odst. 2, článků 143d a 143e nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 a čl. 23 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 479/2008 k dispozici Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a částek, které jsou dostupné pro výdaje Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) (2).

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (3), bylo od 1. ledna 2009 zrušeno a nahrazeno nařízením Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (4).

(3)

Ustanovení článku 7 nařízení (ES) č. 73/2009 zavedlo nové zvýšené sazby povinné modulace. V souladu s čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ze dne 27. března 2007 o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb (5) musí být zvýšení sazeb povinného odlišení odečteno od sazby dobrovolného odlišení.

(4)

Došlo tudíž ke změně částek dobrovolného a povinného odlišení, které mají být vyčleněny pro EZFRV.

(5)

V zájmu přehlednosti by mělo být rozhodnutí 2006/410/ES zrušeno a nahrazeno novým zněním,