I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

8.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 94/17

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 287/2009

ze dne 7. dubna 2009

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Zahájení

(1)

Dne 28. května 2008 obdržela Komise podnět týkající se hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) podaný podle článku 5 základního nařízení organizací Eurométaux (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby hliníkových fólií ve Společenství.

(2)	Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, což bylo považováno za dostatečný důvod pro zahájení řízení.

(3)	Řízení bylo zahájeno dne 12. července 2008 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (2).

2. Strany dotčené řízením

(4)

Komise oficiálně informovala o zahájení řízení výrobce ve Společenství, jež podali podnět, vyvážející výrobce v Arménii, Brazílii a ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele, dodavatele a sdružení, o kterých bylo známo, že se jich záležitost týká, a představitele Arménie, Brazílie a ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(5)

Aby mohli vyvážející výrobci v Arménii a ČLR v případě zájmu podat žádost o tržní zacházení nebo individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádostí arménským a čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, arménským a čínským orgánům a ostatním čínským vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení. O tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro přiznání tržního zacházení nesplňují, požádal arménský vyvážející výrobce a šest čínských vyvážejících výrobců se svými případnými společnostmi ve spojení.

(6)	Vzhledem ke zřejmě vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců ve Společenství Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že pro stanovení dumpingu a újmy v rámci tohoto šetření může být v souladu s článkem 17 základního nařízení použita metoda výběru vzorku.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni výrobci v ČLR a dovozci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení poskytli základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období od 1. července 2007 do 30. června 2008.

(8)

V rámci výběru vzorku se přihlásilo šest vyvážejících výrobců v ČLR. Nicméně jedna společnost od další spolupráce při šetření odstoupila v rané fázi, a tak se další spolupráce účastnilo pouze pět vyvážejících výrobců. Výběr vzorku už tedy nebyl nutný a všechny strany byly informovány o tom, že vzorek nebude vybrán.

(9)	V rámci výběru vzorku se přihlásilo osm vývozců/uživatelů. Výběr vzorku už tedy nebyl nutný a všechny strany byly informovány o tom, že se vzorek nebude vybrán.

(10)

Všem známým dotčeným stranám a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, byly zaslány dotazníky. Odpověď poskytl jeden vyvážející výrobce v Arménii, pět vyvážejících výrobců v ČLR, jeden v Brazílii a jeden výrobce ve srovnatelné zemi, v Turecku. Zcela vyplněné dotazníky přišly také od šestí výrobců ve Společenství a osmi dovozců/uživatelů spolupracovalo při zaslání odpovědí na dotazník. Z konečných uživatelů neposkytl Komisi informace nikdo a nikdo se během šetření nepřihlásil.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

výrobci ve Společenství

—	Alcomet PLC, Shumen, Bulharsko,

—	Symetal Aluminium Foil Industry S.A./Elval Hellenic Aluminium Industry S.A. Mandra Attikis, Řecko;

vyvážející výrobci v ČLR

—	Alcoa (Shanghai) Aluminium Products Co., Ltd., Shanghai and Alcoa (Bohai) Aluminium Industries Co., Ltd., Hebei,

—	North China Aluminium Co., Ltd., Hebei („Severní Čína“),

—	Shandong Loften Aluminium Foil Co., Ltd., Shandong („Shandong“),

—	Zhenjiang Dinsheng Aluminium Industries Joint-Stock Limited Company, Jiangsu;

vyvážející výrobce v Arménii

—	Closed Joint Stock Company „Rusal-Armenal“, Jerevan („Armenal“) a dovozci ve spojení ve Švýcarsku a Russia Rual Foil Limited, Rual Trade Limited, RTI Limited, Rusal Europe Limited a Rusal Marketing Limited;

vyvážející výrobce v Brazílii

—	Companhia Brasileira de Aluminio, São Paulo;

dovozci/uživatelé ve Společenství, kteří nejsou ve spojení

—	Countinho Caro + Co International Trading GmbH, Hamburg, Německo,

—	Fora Folienfabrik GmbH, Radolfzell, Německo,

—	ITS Foil, Film and Paper Products bv, Apeldoorn, Nizozemsko,

—	Groupe Sphere, Paris, Francie.

(12)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, kterým by nebylo přiznáno tržní zacházení, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z Turecka jakožto ze srovnatelné země, a to v prostorách následující společnosti:

výrobce v Turecku

—	Assan Demir ve Sac Sanayi A.Ș, Tuzla (nyní Assan Alüminyum Sanayi ve Ticaret A.Ș.).

3. Období šetření a posuzované období

(13)	Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotčený výrobek

(14)

V oznámení o zahájení řízení byl dotčený výrobek definován jako hliníková fólie o tloušťce od 0,008 mm do 0,018 mm, nevytvrzená, válcovaná, avšak dále neopracovaná, dodávaná v rolích o šířce nepřesahující 650 mm, pocházející z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky, který byl v době zahájení řízení obvykle definován podle kódu KN ex 7607 11 10 .

(15)

Šetření ukázalo, že výše uvedenému popisu výrobku odpovídají různé výrobky, zejména tzv. role „jumbo“ a „uživatelské“ role. Role jumbo a uživatelské role se liší zejména hmotností (role jumbo obvykle váží alespoň 150 kg), proto je nutné hliníkovou fólii převinout na uživatelskou roli, což umožní její použití pro balení a jiná použití v domácnosti.

(16)

Kód KN ex 7607 11 10 , který je uvedený v oznámení o zahájení řízení byl v lednu 2009 rozdělen do dvou kódů: ex 7607 11 11 (hliníkové fólie o tloušťce méně než 0,021 mm a hmotnosti 10 kg nebo méně pro uživatelské role) a ex 7607 11 19 (tentýž výrobek, ale s hmotností nad 10 kg pro role jumbo). Kód KN se vztahuje k hmotnosti role hliníkové fólie, která se shoduje s původním popisem role hliníkové fólie. Oba kódy se vztahují na samotnou hliníkovou fólii, která je svinuta do role či do kotouče na držáku.

(17)

Navazující odvětví ve Společenství, tj. „subjekty zabývající se převíjením fólií“, tvrdilo, že by k dotčeným výrobkům měly patřit i uživatelské role, protože pokud budou opatření uložena pouze na dovoz hliníkové fólie o hmotnosti nad 10 kg, může se zvýšit vývoz navazujících výrobků, tj. hliníkových fólií o hmotnosti méně než 10 kg. K převíjení fólie by docházelo v zemích vývozu, a ne v zemích Společenství, a „subjekty zabývající se převíjením materiálu“ by tak byly výrazně postiženy. Tato otázka je pojednána v bodech odůvodnění 150 až 162.

(18)

Hliníková fólie se vyrábí válcováním hliníkových bloků nebo fóliových bloků až do požadované tloušťky. Po válcování se fólie žíhá tepelným postupem, aby se dosáhlo její ohebnosti. Po válcování a žíhání je fólie navinuta na role, jejichž šířka nepřesahuje 650 mm. Rozměry role určují použití výrobku, neboť uživatelé („převíječi“ nebo „subjekty zabývající se převíjením fólií“) fólii přetočí na konečné malé role určené pro maloobchodní prodej.

(19)

S ohledem na výše uvedené byl učiněn závěr, že dotčeným výrobkem je hliníková fólie o tloušťce od 0,008 mm do 0,018 mm, nevytvrzená, válcovaná, avšak dále neopracovaná, dodávaná v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti vyšší než 10 kg, pocházející z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky, kódu KN ex 7607 11 19 (dále jen „dotčený výrobek“).

2. Obdobný výrobek

(20)

Šetření ukázalo, že hliníková fólie vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, hliníková fólie vyráběná a prodávaná na domácím trhu v Arménii, Brazílii a ČLR a hliníková fólie dovážená do Společenství z těchto zemí, jakož i fólie vyráběná a prodávaná v Turecku mají v zásadě stejné základní fyzické a technické vlastnosti a totožné základní konečné použití.

(21)	Byl proto učiněn předběžný závěr, že všechny tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. TRŽNÍ ZACHÁZENÍ A SROVNATELNÁ ZEMĚ

(22)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, stanoví běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z Arménie a ČLR v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

—	obchodní rozhodnutí se přijímají jako reakce na tržní signály, bez významných zásahů státu a náklady odrážejí tržní hodnoty,

—	společnosti disponují jednoznačným a jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používaným ve všech oblastech,

—	neexistují žádná podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství,

—	právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručují právní stabilitu a jistotu a

—	převod směnných kursů se provádí podle tržních kursů.

(23)	Jediný arménský spolupracující vyvážející výrobce a pět vyvážejících výrobců z ČLR spolupracujících na tomto řízení požádalo o přiznání tržního zacházení a ve stanovené lhůtě zaslalo vyplněný formulář pro tržní zacházení pro vyvážející výrobce.

(24)	Armenal, jediný spolupracující vyvážející výrobce z Arménie, tvrdil, že uplatnění čl. 2 odst. 7 na Arménii je nelegální, protože Arménie by podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) měla mít status tržního hospodářství.

(25)	Arménie je nicméně považována za zemi, jejíž hospodářství prochází transformací, v souladu se základním nařízením, jež výslovně zmiňuje Arménii v poznámce k čl. 2 odst. 7 písm. a). Tento argument byl tudíž odmítnut.

(26)	V případě všech spolupracujících vyvážejících výrobců v Arménii a ČLR si Komise vyžádala všechny informace považované za nezbytné a ověřila informace uvedené v žádosti o přiznání tržního zacházení v prostorách dotčených společností.

1. Arménie

(27)	Tržní zacházení bylo výrobci Armenal odmítnuto, neboť nebyla splněna kritéria 2 a 3. V případě kritéria 2 vyjádřili auditoři výhrady k účetnictví společnosti za rok 2006 a společnost neposkytla auditem prověřené účetnictví za rok 2007.

(28)

Uvedená společnost namítla, že dodržení postupů auditu (který byl proveden v roce 2006) a závazek dodat účetnictví prověřené auditem za rok 2007 v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS) jsou dostačující k tomu, aby byly splněny požadavky kritéria 2. Kromě toho tato společnost tvrdila, že přestože auditor vyjádřil výhrady, pokud jde o shodu účetnictví s mezinárodními účetními standardy (IAS), je skutečnost, že účetnictví bylo prověřeno v souladu s mezinárodními účetními standardy dostačující ke splnění požadavků kritéria 2.

(29)

Tuto argumentaci nelze akceptovat. Za prvé nebylo dodáno auditované účetnictví za rok 2007, přestože o ně Komise žádala, za druhé pokud jde o auditované účetnictví za rok 2006, je třeba připomenout, že čl. 2 odst. 7 bod b) základního nařízení představuje výjimku, a musí být proto předmětem striktního výkladu. Je zřejmé, že účetnictví musí být v souladu s mezinárodními účetními standardy nejen auditováno, ale i vedeno. Tento argument byl proto odmítnut.

(30)

V případě kritéria 3 šetření ukázalo, že cena zaplacená státu za podstatné procento akcií odpovídala přibližně třetině jejich jmenovité hodnoty a že společnost získala od státu zdarma pozemky. Společnost tvrdila, že cena, za níž byly akcie získány, odpovídala tržní ceně a výsledná zkreslení byla navíc nevýznamná. Nicméně nebyly poskytnuty dostatečné důkazy, které by toto tvrzení potvrdily. Kromě toho společnost prohlásila, že nemůže prodat dotčené pozemky, aniž by zaplatila katastrální cenu státu, a že vlastnictví těchto pozemků nemá velký význam. Tuto argumentaci nelze akceptovat, neboť jak bylo uvedeno výše, pozemky představují důležitou výhodu a mají přímý a významný vliv na provozuschopnost společnosti, a tedy i na její finanční situaci.

(31)	Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že by žádosti společnosti Rusal Armenal a tržní zacházení nemělo být vyhověno. Proběhly konzultace s poradním výborem, který proti závěrům Komise nevznesl žádné námitky.

2. ČLR: tržní zacházení

(32)

Žádnému z pěti spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR nebylo přiznáno tržní zacházení, neboť náklady na hlavní vstup, surový hliník, se nezakládaly z velké části na tržní hodnotě, jak požaduje čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Šetření týkající se statusu tržního hospodářství zjistilo, že důvodem byly zásahy státu na trhu s hliníkem v ČLR. Ceny surového hliníku se zakládají na kótaci hliníku na státem kontrolované Šanghajské burze neželezných kovů (SHFE), zatímco na světové úrovni je referencí kótace na londýnské burze kovů (LME). Na základě průměrných měsíčních hodnot byla během období šetření kótace na LME o více než 21 % vyšší než kótace na SHFE. Kromě toho se na surový hliník nevztahuje vracení DPH a vztahuje se na něj vývozní daň ve výši 15 %. Proto se převážná většina výroby surového hliníku prodává na čínském trhu, což způsobuje snižování cen surového hliníku na domácím trhu a poskytuje významnou výhodu, pokud jde o náklady, výrobcům hliníkových fólií v ČLR. Vzhledem k tomu, že surový hliník činí asi 70 % nákladů na výrobu hliníkových fólií, představuje tento rozdíl výhodu přibližně 14 % nákladů ve prospěch čínských výrobců, což je na trzích s komoditami, jako je trh s hliníkovými fóliemi, významná výhoda.

(33)

Navíc kromě výše popsané celkové situace nesplňují tří další společnosti požadavky kritéria 1. Jedna společnost podléhá výrazným státním zásahům v souvislosti s významnými obchodními rozhodnutími; jedna společnost získala významnou dotaci na nákup hlavního vybavení; a hmotná aktiva třetí společnosti neodpovídala tržní hodnotě.

(34)	Jedna společnost nesplnila kritérium 2, neboť byly zjištěny zjevné účetní chyby, na něž auditoři neupozornili.

(35)

Dvě společnosti nesplnily požadavky kritéria 3. V případě jedné společnosti se zkreslení týkala práva k užívání pozemků: když v roce 1993 tato společnost změnila svoji právní formu, nepřevedla ihned práva na užívání pozemků na nový subjekt, jak je běžná praxe. Ve skutečnosti byla práva na užívání pozemků převedena až o deset let později. Smlouva neobsahovala doložku o pokutě v případě nepřevedení listin. Kromě toho společnost v roce 2004 nezaplatila dopředu daň z příjmu, ať už během dotčeného trimestru nebo na konci roku. Společnost tvrdí, že zjištěné nesrovnalosti související s převodem práv k užívání pozemků nemají významný dopad na účetnictví a že ke zpoždění při převodu došlo pouze de jure, a ne de facto. Nicméně možnost využívat důležitou výhodu, jakou jsou pozemky, má přímý a důležitý vliv na provoz společnosti, a tedy na její finanční situaci.

(36)	Druhá společnost obdržela osvědčení o právech k užívání pozemků dříve než za ně zaplatila v celé výši a využila toto osvědčení k získání hypotéky od státem vlastněné banky.

(37)	Komise dotčeným vyvážejícím výrobcům v ČLR, orgánům ČLR a žadateli oficiálně sdělila výsledky zjišťování týkajícího se tržního zacházení. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení zvláštní důvody.

(38)	Jeden vyvážející výrobce namítl, že srovnání cen hliníku by mělo vycházet z porovnání cen podle LME bez DPH s cenami podle SHFE včetně DPH. Tento způsob porovnávání by pochopitelně snížil rozdíly v cenách zjištěné během období šetření, ale byl zamítnut z důvodu řádné srovnatelnosti tržních kursů.

(39)

Několik stran rovněž namítalo, že závěr týkající se cen hliníku není v souladu s běžným postupem Komise, neboť v předchozích případech spojení podniků (analyzovaných s ohledem na pravidla hospodářské soutěže) Komise vycházela z toho, že trh se surovým hliníkem je trhem celosvětovým. Nicméně podle znění rozhodnutí Komise z roku 2007 ve věci spojení Rio Tinto/Alcan (3) nebyl argument týkající se SHFE uveden žádnou dotčenou stranou, a proto ho Komise nemůže analyzovat. Závěry Komise ve věcech týkajících se hospodářské soutěže na relevantních zeměpisných trzích přijímány s ohledem na sdělení, které se uplatňuje pouze pro účely právních předpisů hospodářské soutěže (4) a ustanovení tohoto sdělení se nutně nepovažují a nejsou nutně relevantní pro právní předpisy v rámci nástrojů na ochranu obchodu. Uvedené tvrzení bylo proto odmítnuto.

(40)

Na základě výše uvedených skutečností nebyla žádná z čínských společností, které požádaly o tržního zacházení schopna prokázat, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Proto se dospělo k závěru, že by tržní zacházení nemělo být přiznáno žádné z těchto společností. Proběhly konzultace s poradním výborem, který proti závěrům Komise nevznesl žádné námitky.

3. ČLR a Arménie: individuální zacházení

(41)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení případné clo ukládá s celostátní platnosti kromě případů, kdy společnosti jsou schopny prokázat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že jejich vývozní ceny a množství, jakož i prodejní a dodací podmínky, jsou určovány svobodně, že převody směnných kursů se provádí podle tržních kursů a že státní intervence není takového rozsahu, aby umožňovala obcházení opatření, pokud se vývozcům uloží rozdílné celní sazby.

(42)

Všichni vyvážející výrobci, kteří požádali o tržní zacházení, požádali i o individuální zacházení pro případy, že by jim tržní zacházení nebylo přiznáno. Na základě dostupných informací bylo předběžně stanoveno, že arménská společnost a čtyři z pěti čínských společností splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení. Jedné čínské společnosti bylo individuální zacházení zamítnuto z důvodu významných státních zásahů do obchodního rozhodování společnosti.

4. Srovnatelná země

(43)	Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(44)	V oznámení o zahájení Komise uvedla, že má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty Turecko a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(45)

Výrobce Armenal uvedl, že Rusko je pro Arménii vhodnější srovnatelnou zemí, neboť Rusko a Arménie mají podobné podmínky, pokud jde o suroviny pro dotčený výrobek a využívají stejné technologie a znalosti vzhledem k tomu, že Armenal je dceřinou společností skupiny Rusal, která je největším ruským výrobcem hliníkových fólií. Výrobce Armenal rovněž uvedl, že vedoucí pozice skupiny Rusal na trhu v Rusku je podobná vedoucí pozici výrobce Armenal na trhu v Arménii a že jak ruský, tak arménský trh a prodej jsou postiženy významným zvýšením čínských vývozů za nízké ceny. Nicméně ne všechna tato tvrzení byla řádně podložena. Šetření také ukázalo, že domácí trh s dotčeným výrobkem je v Rusku malý a menší než trh v Turecku.

(46)	Výrobce Armenal uvedl, že Turecko se zdá být po Rusku nejvhodnější srovnatelnou zemí.

(47)

Společnosti skupiny Alcoa navrhly pro Čínu jako vhodnější srovnatelnou zemi Indii. Potvrdilo se, že indický trh není výrazně větší než turecký trh a že konkurenci vytváří především dovozy z Číny. Dalšími dodavateli na indickém trhu jsou malé a střední podniky, z nichž většina nemá válcovny a využívá materiál dovezený z Číny v rolích jumbo nebo přímo v malých rolích. Proto ani Rusko ani Indie nebyly považovány za vhodné srovnatelné země.

(48)

Poté Komise zkoumala, zda je Turecko rozumnou volbou srovnatelné země. Dospěla k závěru, že přestože Turecko má pouze jednoho výrobce dotčeného výrobku, je otevřeným trhem s nízkým dovozním clem a významným dovozcem ze třetích zemí. Další šetření navíc nezjistilo žádný důvod, jako např. příliš vysokou cenu surovin nebo energie, na jehož základě by bylo možné se domnívat, že Turecko není vhodnou volbou pro stanovení běžné hodnoty.

(49)	S ohledem na výše uvedené se mělo za to, že Turecko je vhodnější srovnatelnou zemí pro účely tohoto šetření. Žádná jiná zúčastněná strana neuvedla, že jako vhodná srovnatelná země v tomto šetření mělo sloužit Indie a výrobce Armenal usoudil, že vhodnou srovnatelnou zemí může být Turecko.

(50)	Na dotazník zaslaný všem výrobcům hliníkových fólií v Turecku odpověděl jeden turecký výrobce.

(51)	Údaje poskytnuté spolupracujícím tureckým výrobcem byly ověřeny in situ a byly shledány jako důvěryhodné informace, z nichž je možné vycházet při stanovení běžné hodnoty.

(52)	Proto bylo předběžně rozhodnuto, že Turecko je vhodnou a rozumnou srovnatelnou zemí ve smyslu čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

D. DUMPING

1. Brazílie

(53)	Dumping byl vypočten pro jediného spolupracujícího výrobce v Brazílii na základě níže uvedené metodiky.

1.1 Běžná hodnota

(54)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve u jediného vyvážejícího výrobce přezkoumala, zda byl prodej dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozního prodeje do Společenství. Domácí prodej jediného vyvážejícího výrobce v Brazílii byl během období šetření reprezentativní.

(55)	Komise následně označila ty druhy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(56)	Domácí prodej určitého typu výrobku byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje uvedeného typu nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Společenství.

(57)

Komise následně přezkoumala, zda lze domácí prodej každého typu hliníkových fólií prodávaných na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového tuzemského prodeje každého vyváženého typu výrobku nezávislým zákazníkům na tuzemském trhu během období šetření.

(58)	Všechny domácí prodeje každého typu hliníkové fólie prodaného na domácím trhu v reprezentativním množství byly ziskové více než z 80 %, a proto běžná hodnota vycházela ze skutečné ceny na domácím trhu při všech obchodech uskutečněných během období šetření.

(59)	V případech, kde nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít u určitého typu cenu na domácím trhu, bylo nutné použít jinou metodu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení Komise běžnou hodnotu vypočetla následovně.

(60)	Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k nákladům vyvážejícího výrobce na výrobu vyvážených typů, v případě potřeby upraveným, byla připočtena přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí.

(61)

Ve všech případech byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny metodami uvedenými v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem Komise prověřila, zda vzniklé prodejní správní a režijní náklady a zisk dosažený vyvážejícím výrobcem na domácím trhu představují spolehlivé údaje, a v kladném případě určila, že jsou vhodné pro vypočtení běžné hodnoty.

1.2 Vývozní cena

(62)	Ve všech případech se dotčený výrobek vyvážel nezávislým odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě skutečně zaplacených vývozních cen nebo vývozních cen, které je třeba zaplatit.

1.3 Srovnání

(63)	Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny vycházelo z ceny ze závodu.

(64)

Za účelem zjištění, aby porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo spravedlivé, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdíly ovlivňujícími srovnatelnost cen, včetně úprav dopravních nákladů ve vyvážející zemi, nákladů na námořní dopravy, nákladů na manipulaci, balení, úvěrových nákladů a bankovních poplatků. Uvedená společnost rovněž požádala a dočasně ji byla povolena úprava obchodní úrovně podle čl. 2 odst. 10 písm. d) a i) základního nařízení.

1.4 Dumpingová rozpětí

(65)	V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle typu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny podle typu výrobku stanovených, jak je uvedeno výše.

(66)

Aby bylo možno stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce, byla nejprve stanovena úroveň nedostatečné spolupráce. Za tímto účelem byl porovnán objem vývozu do Společenství uváděný spolupracujícím vyvážejícím výrobcem s odpovídajícími dovozními statistikami Eurostatu o dovozu.

(67)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s výrobci v Brazílii byla vysoká (100 %), a protože nic nenaznačovalo, že by některý z vyvážejících výrobců úmyslně přestal spolupracovat, bylo považováno za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí pro případné nespolupracující vyvážející výrobce v Brazílii na úrovni nejvyššího rozpětí uloženého pro spolupracující vývozce.

(68)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před proclením jsou prozatímně stanovena takto:

Companhia Brasileira de Aluminio	27,6 %
Všechny ostatní společnosti	27,6 %

2. Arménie

2.1 Běžná hodnota

a) Určení běžné hodnoty pro vyvážejícího výrobce, kterému nebylo přiznáno tržní hospodářství

i) Srovnatelná země

(69)	V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě vypočtené běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(70)	Jak bylo uvedeno výše, Komise se rozhodla použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty Turecko.

ii) Běžná hodnota

(71)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážejícího výrobce, kterému nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na tureckém trhu za srovnatelné typy výrobků v souladu s metodikou stanovenou v bodech odůvodnění 43 až 52.

2.2 Vývozní ceny

(72)

Část vývozních prodejů spolupracujícího vyvážejícího výrobce do Společenství představoval prodej přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní ceny těchto prodejů byly proto stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Nicméně převážná většina prodejů se uskutečnila prostřednictvím obchodních a dovozních společností ve spojení v Rusku, Švýcarsku a Německu. V těchto případech byly vývozní ceny vypočteny v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 9 základního nařízení, přičemž byly prozatímně provedeny úpravy s cílem zohlednit všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a rovněž s ohledem na uskutečněný zisk, který vycházel ze zisku uskutečněného nezávislým dovozcem dotčeného výrobku nebo nezávislým obchodníkem s dotčeným výrobkem.

2.3 Srovnání

(73)

Ve vhodných případech byly provedeny úpravy v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry a bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

2.4 Dumpingová rozpětí

a) Pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, jemuž bylo přiznáno individuální zacházení

(74)	Pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce, jemuž bylo přiznáno individuální zacházení, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě porovnání cen za vývoz a běžné hodnoty ve srovnatelné zemi tak, jak je popsáno výše.

b) U všech ostatních vyvážejících výrobců

(75)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s výrobci v Arménii byla vysoká (100 %), a protože nic nenaznačovalo, že by některý z vyvážejících výrobců v této zemi úmyslně přestal spolupracovat, bylo považováno za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí pro případné nespolupracující vyvážející výrobce v Arménii na úrovni nejvyššího rozpětí stanoveného pro spolupracujícího vývozce.

(76)	Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 37,0 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(77)

Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením je prozatímně stanoveno takto:

Společnost	Prozatímní dumpingové rozpětí
Closed Joint Stock Company „Rusal-Armenal“	37,0 %
Všechny ostatní společnosti	37,0 %

3. ČLR

3.1 Běžná hodnota

a) Určení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení, ale kterým bylo přiznáno individuální zacházení

(78)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na tureckém trhu za srovnatelné typy výrobků, v souladu s výše uvedenou metodikou.

(79)

Pokud prodeje uskutečněné na domácím trhu pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, byly reprezentativní a ziskové, byla běžná hodnota stanoveno na základě všech cen zaplacených nebo splatných na tureckém trhu za srovnatelné typy výrobků při prodeji uskutečněným v běžném obchodním styku, jak je popsáno v bodech odůvodnění 43 až 52. Pokud však prodeje nebyly reprezentativní nebo ziskové, byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů tureckého výrobce, navýšených o prodejní, správní a režijní náklady a přiměřenou hodnotu zisku na domácím trhu.

3.2 Vývozní ceny pro vyvážející výrobce, kterým bylo přiznáno individuální zacházení

(80)

V případě těch spolupracujících vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální zacházení a jež realizovali vývozní prodeje přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, byly vývozní ceny stanoveny na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen za dotčený výrobek, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení. V případě jediné spolupracující skupiny vyvážejících výrobců, která prodávala prostřednictvím dovozce ve spojení ve Společenství, byla vývozní cena vypočtena v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 9 základního nařízení, přičemž byly prozatímně provedeny úpravy stanovené prozatímně s ohledem na všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně přiměřeného rozpětí pro prodejní, správní a režijní náklady a dosažený zisk na základě zisků nezávislého dovozce nebo obchodníka s dotčeným produktem.

3.3 Srovnání

(81)

Ve vhodných případech byly provedeny úpravy v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry, a bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které byly shledány jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

3.4 Dumpingová rozpětí

a) Pro spolupracující vyvážející výrobce, jimž bylo přiznáno individuální zacházení

(82)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle typu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny podle typu výrobku tak, jak byly stanoveny výše. V případě dvou čínských společností ve spojení, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, konkrétně společností Alcoa Shanghai a Alcoa Bohai, bylo pro dotčenou skupinu vypočteno jediné dumpingové rozpětí na základě průměru údajů od obou společností.

b) Pro všechny ostatní vyvážející výrobce

(83)

Vzhledem k tomu, že spolupráce v ČLR byla velmi nízká, bylo dumpingové rozpětí použitelné celostátně pro všechny ostatní vývozce v ČLR vypočteno na základě nejvyšších dumpingových transakcí jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce, kterému nebylo přiznáno tržní zacházení ani individuální zacházení.

(84)	Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 42,9 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(85)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před proclením jsou prozatímně stanovena takto:

Společnost	Prozatímní dumpingové rozpětí
Alcoa Bohai a Alcoa Shanghai	23,9 %
Shandong Loften	31,6 %
Zhenjiang Dingsheng	31,9 %
Všechny ostatní společnosti	42,9 %

E. ÚJMA

1. Výroba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství

(86)	S ohledem na vymezení výrobního odvětví Společenství v čl. 4 odst. 1 základního nařízení byl pro stanovení celkového objemu výroby Společenství zohledněn výstup všech výrobců Společenství se sídlem ve Společenství, kteří nejsou ve spojení s žádnými dotčenými vyvážejícímu výrobci.

(87)

Podnět padala organizace Eurométaux jménem čtyř výrobců Společenství, kteří na šetření spolupracovali. Jeden další výrobce podnět podpořil a jeden výrobce s ním nesouhlasil. Během období šetření představoval výstup pěti spolupracujících výrobců více než 60 % celkové výroby ve Společenství stanovené, jak je uvedeno v bodě odůvodnění 86. Uvedených pět vyvážejících výrobců se proto považuje za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

2. Spotřeba Společenství

(88)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, předpokládaných údajů o prodeji ve Společenství uskutečněném jinými výrobci a dovozů z dotčených zemí a dalších třetích zemí na základě údajů Eurostatu a informací poskytnutých dotčenými vyvážejícími výrobci.

(89)

Je třeba poznamenat, že kód KN ex 7607 11 10 , na jehož základě byl v rámci tohoto šetření stanoven objem dovozu, zahrnoval kromě dotčeného výrobku i další typy hliníkových fólií, jako např. některé konvertované hliníkové fólie („ACF“) (které se používají především na dlouhodobou konzervaci kapalin nebo potravin) nebo další typy fólií, včetně uživatelských rolí (viz 15. bod odůvodnění), které nejsou dotčeným výrobkem. Jelikož nebylo možné z této širší kategorie získat údaje pouze pro hliníkové fólie, bylo nutné celkový objem dovozu dotčeného výrobku odhadnout. V této souvislosti žadatel uznal, že by některé dovozy uskutečněné v rámci příslušného kódu měly být vyloučeny z důvodu jejich specifického původu (tj. ze zemí, o nichž není známo, že by se v nich vyráběly) nebo z důvodu jejich specifické ceny, která by ukazovala, že nejde o vývozy dotčeného výrobku. Stejně tak by měly být vyloučeny i dovozy za účelem zušlechťování, které není v případě hliníkových fólií ekonomicky ziskové vzhledem k technické náročnosti a vysokým nákladům. Bylo konstatováno, že tato metodika by poskytne spolehlivý přehled o celkových objemech dovozu hliníkové fólie.

(90)

Snížení spotřeby Společenství o 8 procentních bodů v roce 2006 je možné vysvětlit prudkým zvýšením cen hliníku na mezinárodním trhu, které vzrostly o 33 % v průběhu roku 2006 a měly přímý vliv na poptávku po hliníkových fóliích.

Tabulka 1

Spotřeba v EU (objem)

	2005	2006	2007	Období šetření
Spotřeba v tunách	95 296	87 630	115 364	98 689
Spotřeba (index)	100	92	121	104

3. Souhrnné posouzení vlivů dotčených dovozů

(91)	Komise zkoumala, zda by dovozy hliníkové fólie pocházející z Arménie, Brazílie a ČLR měly být posouzeny souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(92)

Brazilský vývozce namítl, že dovezené množství i podíl výrobců z Brazílie na trhu během posuzovaného období klesal, zatímco dovoz z ostatních dvou zemí se rostl. Kromě toho je výrobek dovážený z Brazílie údajně kvalitnější než výrobek dovážený z ČLR a z Arménie a prodejní cesty a „distribuční metody“ jsou rozdílné. To by znamenalo, že se podmínky hospodářské soutěže pro brazilské dovozce liší od podmínek pro dovozce z ostatních dotčených zemí. Proto by nebyla splněna nejméně jedna z podmínek uvedených v čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(93)

Tento požadavek nelze přijmout z následujících důvodů:

—	Jak bylo uvedeno výše v bodech odůvodnění 53 až 85, dumpingová rozpětí stanovená ve vztahu k dovozům z každé dotčené země byla na úrovní minimální hranice definované v čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

—

Objem dovozů z Arménie, Brazílie a ČLR nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení, tj. jejich podíly na trhu dosahovaly 5,2 %, respektive 12,8 % a 30,7 % v období šetření (viz tabulka 4 níže). Bylo zjištěno, že dovozy z Brazílie byly od roku 2006 do konce období šetření stálé, přestože se znovu začaly uskutečňovat dovozy z Číny a z Arménie (viz tabulka 3 níže).

—

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky z dotčených zemí a podobným výrobkem Společenství, šetření ukázalo, že dovážené výrobky (ze všech dotčených zemí) a výrobky vyvážené ze Společenství mají stejné základní fyzické vlastnosti navzdory možným rozdílům v kvalitě a přestože byly určeny ke stejnému použití. Byly zjištěno, že prodejní cesty jsou ve všech případech podobné (tj. výrobky se prodávají především maloobchodníkům a konečným odběratelům prostřednictvím podnikům, které fólie převíjejí) navzdory tomu, co uvádí brazilský vývozce. Různé „distribuční metody“ se týkaly zejména způsobu, jakým byli různí zákazníci kontaktováni, a nebyly považovány za činitele, který by ukazoval, že podmínky hospodářské soutěže jsou různé.

—

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dovozy z dotčených zemí, šetření ukázalo, že přestože objem dovozu z dotčených zemí se po zrušení antidumpingového cla uplatňovaného na ČLR (viz bod odůvodnění 114) v letech 2005 a 2006 vyvíjel rozdílně, je důvodem těchto rozdílů skutečnosti, že dovozy z ČLR a z Arménie opětovně začaly až v roce 2006, zatímco brazilský výrobek byl již na trhu Společenství zaveden. Pouze na základě této skutečnosti nelze dojít k závěru, že podmínky hospodářské soutěže pro všechny tři dotčené země různé. Mezi rokem 2007 a obdobím šetření se objem dovozu z ČLR a z Arménie stabilizoval a stejně tak i dovoz z Brazílie.

—	Konečně i jak ukazuje tabulka 2 níže, bylo zjištěno, že průměrné prodejní ceny u brazilských dovozů byly stejné jako prodejní ceny z ostatních dotčených zemí a vyvíjely se v dotčeném období stejným způsobem.

Tabulka 2

Průměrné dovozní ceny z dotčených zemí

Jednotková cena (EUR / tun)	2005	2006	2007	Období šetření
ČLR	2 170	2 666	2 722	2 602
Index	0	100	102	98
Arménie	—	2 316	2 724	2 614
Index	—	100	118	113
Brazílie	2 252	2 609	2 712	2 440
Index	100	116	120	108

(94)	S ohledem na výše uvedené bylo předběžné shledáno, že všechna kritéria uvedená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna a že by dovoz z dotčených zemích měl být prozkoumán souhrnně.

4. Dovoz z dotčených zemí

4.1 Objem dotčených dovozů a jejich podíl na trhu

(95)

Dovozy z dotčených zemí se zvýšily z 13 499 tun v roce 2005 na 48 141 tun v období šetření, což představuje zvýšení o 257 %. Ke zvýšení došlo zejména v letech 2006 a 2007, kdy zvýšení dosáhlo 276 %.

Tabulka 3

Dovoz z dotčených zemí

Dovoz (tuny)	2005	2006	2007	Období šetření
Arménie	0	65	5 477	5 195
Index	—	100	8 374	7 943
Brazílie	13 452	12 672	12 556	12 628
Index	100	94	93	94
ČLR	47	3 416	35 358	30 318
Index	—	100	1 035	888
Dotčené země celkem	13 499	16 153	53 391	48 141
Index	100	120	396	357

(96)

Podíl na trhu, který zaujímaly dotčené země, se zvýšil ze 14 % v roce 2005 na 49 % během období šetření, což představuje navýšení o 35 procentních bodů. Tento nárůst byl zvláště patrný mezi lety 2006 a 2007, kdy se zvýšil až o 28 procentních bodů.

Tabulka 4

Podíl dotčených zemí na trhu

Podíl na trhu	2005	2006	2007	Období šetření
Arménie	—	0,07 %	4,75 %	5,26 %
Brazílie	14,12 %	14,46 %	10,88 %	12,80 %
ČLR	0,05 %	3,90 %	30,65 %	30,72 %
Dotčené země celkem	14 %	18 %	46 %	49 %

4.2 Ceny

(97)

Ceny dovozů z dotčených zemí vzrostly v období od roku 2005 do období šetření o 15 %, z 2 211 EUR za tunu na 2 552 EUR za tunu, což odráží nárůst cen za surovin, ale méně než u cen výrobního odvětví Společenství (viz tabulka 7 níže).

Tabulka 5

Ceny dotčených dovozů

Jednotkové ceny (EUR / tuna)	2005	2006	2007	Období šetření
Dotčené země celkem	2 211	2 530	2 719	2 552
Index	100	114	123	115

4.3 Cenové podbízení

(98)

Za účelem analýzy cenového podbízení byl proveden vážený průměr prodejních cen podle typu výrobku výrobního odvětví Společenství při prodeji odběrateli na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení, upravený na úroveň ceny ze závodu, s příslušnými váženými průměrnými cenami dovozu z dotčených zemí prvnímu nezávislému odběrateli, stanovenými na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(99)	Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a dovozní ceny z dotčených zemí byly ponechány na stejné obchodní úrovni, konkrétně na úrovni prodeje nezávislým odběratelům na trhu Společenství.

(100)

Během období šetření činil vážený průměr rozpětí cenového podbízení, vyjádřený jako procentní hodnota prodejních cen výrobního odvětví Společenství, pro Arménii 8,0 %, pro Brazílii 12,6 % a pro ČLR 20 %. Celkové vážené průměrné rozpětí cenového podbízení pro všechny dotčené země činilo během období šetření 10,0 %.

5. Situace výrobního odvětví Společenství

(101)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly při přezkumu účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství posouzeny všechny hospodářské činitele, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství.

5.1 Výroba, kapacita a využití kapacity

Tabulka 6

Výroba, kapacita a využití kapacity

	2005	2006	2007	Období šetření
Výroba v tunách	56 662	50 184	41 482	33 645
Výroba (index)	100	95	79	64
Výrobní kapacita v tunách	61 144	60 142	56 873	55 852
Výrobní kapacita (index)	100	98	93	91
Využívání kapacity	86 %	83 %	73 %	60 %
Využívání kapacity (index)	100	97	85	70

(102)

Objem výroby výrobního odvětví Společenství vykazoval v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření jasný negativní trend. Objem výroby výrobního odvětví Společenství se snížil o 36 % a celková výrobní kapacita se snížila o 9 %. To také vysvětluje, proč se využívání výrobní kapacity snížilo pouze o 30 % během posuzovaného období, protože jinak by se snížila ještě více.

5.2 Objem prodeje, podíly na trhu, růst a průměrné jednotkové ceny v ES

(103)

Následující tabulka ukazuje výsledky výrobního odvětví Společenství, pokud jde o prodej nezávislým odběratelům ve Společenství.

Tabulka 7

Objem prodeje, podíl na trhu, ceny a průměrné jednotkové ceny ve Společenství

	2005	2006	2007	Období šetření
Objem prodeje (tuny)	43 972	45 540	37 531	30 589
Objem prodeje (index)	100	104	85	70
Podíl na trhu	47 %	52 %	33 %	31 %
Jednotkové ceny (EUR / kg)	2 574	3 052	3 229	3 081
Jednotková cena (index)	100	119	125	120

(104)

Zatímco spotřeba Společenství se během posuzovaného období měnila a na konci období šetření byla o 4 % vyšší v porovnání s počátkem posuzovaného období, objem prodeje dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na trhu Společenství se snížil o 30 %. To znamená, že výrobní odvětví Společenství nemělo prospěch ze zvýšené spotřeby, zejména v průběhu roku 2007 a na konci období šetření, a ani z obecně stabilní spotřeby během posuzovaného období, a to z důvodu dumpingových dovozů. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil o 16 procentních bodů v období od roku 2005 do konce období šetření.

(105)

Během stejného období se průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu odběratelům na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení, se zvýšily o 20 %, což odráží významný nárůst cen hlavní suroviny, tj. hliníku. Nicméně zatímco se náklady na hliník zvýšily o 27 %, prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se zvýšily pouze o 20 %. Ve skutečnosti výrobní odvětví Společenství nemohlo převést celkové zvýšení cen na své zákazníky.

5.3 Zásoby

(106)

Čísla v následující tabulce představují objem zásob na konci každého období.

Tabulka 8

Zásoby

	2005	2006	2007	Období šetření
Zásoby v tunách	3 300	2 936	3 260	3 068
Zásoby (index)	100	89	99	93

(107)

Šetření ukázalo, že zásoby nelze považovat za významný činitel újmy, neboť převážná většina výroby je založena na zakázkách. Proto je vývoj zásob uveden pouze pro informaci. V každém případě úroveň zásob poklesla v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření o 7 %.

5.4 Investice a schopnost získávat kapitál

Tabulka 9

Investice

	2005	2006	2007	Období šetření
Investice (EUR)	6 900 065	671 268	1 329 302	3 993 640
Investice (index)	100	10	19	58

(108)

Mezi rokem 2005 a obdobím šetření se investice do výroby obdobného výrobku snížily o 42 %. Po prudkém poklesu o 90 % mezi roky 2005 a 2006, investice zůstaly v roce 2007 nízké. Během období šetření se hodnota investic zvýšila o 39 %, ale v porovnání s rokem 2005 zůstala nízká. Během šetření se zjistilo, že cílem investic do budov, vybavení a strojního zařízení bylo zejména udržet výrobní kapacitu. Je třeba poznamenat, že tyto investice lze rovněž využít pro výrobu jiných hliníkových fólií, které nejsou dotčeným výrobkem. Nicméně přestože nebylo možné určit přesnou výši investic do dotčeného výrobku vzhledem k výše uvedenému nízkému využití kapacity, bylo zřejmé, že investice nebyly v žádném případě provedeny s cílem zvýšit celkovou výrobní kapacitu, ale s cílem zlepšit a zefektivnit výrobní proces, aby byly ušetřeny náklady.

5.5 Ziskovost, návratnost investic a peněžní tok

Tabulka 10

Ziskovost, návratnost investic a peněžní tok

	2005	2006	2007	Období šetření
Ziskovost prodejů ES	–4,8 %	–3,0 %	–0,1 %	–3,7 %
Návratnost celkových investic	–90,3 %	– 718,8 %	–9,7 %	–85,7 %
Peněžní tok	3 %	–2 %	–1 %	1 %

(109)

Během posuzovaného období zůstala ziskovost, vyjádřená jako procento z čistého prodeje výrobního odvětví Společenství, záporná a prošla stejným vývojem jako spotřeba Společenství, tj. šetření ukázalo mírné zlepšení v souvislosti se zvýšenou spotřebou Společenství v roce 2007, avšak během období šetření se ziskovost zase snížila.

(110)

Návratnost celkových investic byla vypočtena vyjádřením zisku přes zdaněním z prodeje obdobného výrobku jako procenta čisté účetní hodnoty základního majetku přiřazených k obdobnému výrobku. Zjistilo se, že tento ukazatel byl během posuzovaného období záporný a zvlášť výrazný mezi roky 2005 a 2006, kdy se návratnost investic snížila z – 90 % na – 719 %.

(111)

Pokud jde o peněžní tok vytvořený výrobním odvětvím Společenství, byl zjištěn negativní trend, který vedl k výraznému celkovému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství v období šetření.

5.6 Zaměstnanost, produktivita a mzdy

Tabulka 11

Zaměstnanost, produktivita a mzdy

	2005	2006	2007	Období šetření
Počet zaměstnanců	528	492	412	370
Počet zaměstnanců (index)	100	93	78	70
Mzdové náklady	12 868 631	12 653 345	10 281 921	9 116 970
Mzdové náklady (index)	100	98	80	71
Průměrné pracovní náklady	24 379	25 710	24 967	24 655
Průměrné pracovní náklady (index)	100	105	102	101
Produktivita (tuny/zaměstnanec)	100	102	101	91
Produktivita (index)	100	102	101	91

(112)

Celkově se počet pracovníků zaměstnaných ve výrobním odvětí Společenství snížil o 30 %, částečně z důvodu restrukturalizace na konci posuzovaného období. Celkové mzdové náklady se významně snížily, přestože průměrné mzdy zůstaly stejné. Pokles zaměstnanosti nebyl tak rychlý jako snížení výroby. V důsledku toho nebylo výrobní odvětví Společenství schopno zachovat stejnou míru produktivity jako v roce 2005.

5.7 Výše dumpingového rozpětí

(113)

Vzhledem k objemu a cenám dumpingových dovozů nelze dopad současné míry dumpingu považovat za zanedbatelný.

5.8 Zotavení z předcházejícího dumpingu

(114)

V roce 2001 Rada uložila konečné antidumpingové clo na hliníkové fólie pocházející z ČLR a z Ruska (5). Platnost těchto opatření skončila v květnu roku 2006 (6). Údaje zjištěné během tohoto šetření ukazují, že výrobní odvětví Společenství nepřekonalo účinky z dřívějšího dumpingu a že tato situace se ještě více po roce 2006 zhoršila, když platnost antidumpingových cel skončila a když se dumpingové dovozy znovu objevily na trhu Společenství.

5.9 Růst

(115)

Šetření ukázalo, že ačkoliv úroveň spotřeby byla relativně stálá, i když se během posuzovaného období měnila, v posuzovaném období se snížil objem prodeje (– 31,4 %) a podíl na trhu (– 5 %) výrobního odvětví Společenství.

6. Závěr o újmě

(116)

Analýza ukazatelů újmy ukázala, že situace výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období výrazně zhoršila. Všechny ukazatele újmy se během posuzovaného období vyvíjely negativně, s výjimkou jednotkových prodejních cen v důsledku zvýšení cen surovin, a proto neměly pozitivní vliv na ziskovost výrobního odvětví Společenství, která během posuzovaného období zůstala záporná. Zejména proto, aby se zabránilo dalším ztrátám podílu trhu a aby se výroba zachovala na rozumné úrovni, nemělo výrobní odvětví Společenství jinou možnost než se přizpůsobovat cenám stanoveným dumpingovými dovozy, a nemohlo proto prudké zvýšení nákladů za suroviny plně přenést na spotřebitele. To vedlo k významným ztrátám výrobního odvětví Společenství a k významnému zhoršení jeho finanční situace během posuzovaného období.

(117)

Snížení objemu prodeje také znamenalo, že výrobní odvětví Společenství nemělo prospěch z relativně stálé poptávky na trhu s hliníkovými fóliemi v posuzovaném období.

(118)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

F. PŘÍČINA ÚJMY

1. Úvod

(119)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingové dovozy dotčeného výrobku pocházející z Arménie, Brazílie a ČLR způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, že ji lze označit za závažnou. Přezkoumány byly i jiné známé činitele jiné než dumpingový dovoz, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

2. Účinek dumpingového dovozu

(120)

Dovoz z dotčených zemí se výrazně zvýšil, v případě objemu o 257 % a o 35 procentních bodů v případě podílu na trhu, a dosáhl 49 % trhu Společenství během období šetření. Ve stejném období se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil přibližně o 17 procentních bodů.

(121)

Průměrná prodejní cena za tunu dovozu z dotčených zemí se zvýšila pouze o 15 %, ačkoliv ceny surovin se na mezinárodní úrovni zvýšily o 27 %, což způsobilo cenové podbízení mezi průměrnými prodejními cenami výrobního odvětví Společenství během období šetření v průměru 10 %. Podstatný nárůst dovozních objemů z dotčených zemí a zvýšení jejich podílu na trhu během posuzovaného období za výrazně nižší ceny než ceny výrobního odvětví Společenství se časově shoduje s obdobím, kdy došlo k jasnému zhoršení celkové finanční situace výrobního odvětví Společenství. Toto zhoršení se odráží zejména v objemu výroby a prodeje, který se výrazně snížil. Prodejní ceny navíc nerostly stejným tempem jako náklady na suroviny. Přestože došlo k malému zlepšení mezi rokem 2005 a koncem období šetření, zůstává ziskové rozpětí během posuzovaného období záporné.

(122)

Analýza vlivu dumpingových dovozů ukázala, že ceny jsou důležitým prvkem hospodářské soutěže, protože otázky týkající se kvality nehrají významnou roli. Je třeba poznamenat, že ceny dumpingových dovozů byly výrazné nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a ceny vývozců z dalších třetích zemí.

(123)

Proto byl přijat prozatímní závěr, že tlak dotčených dovozů, jejichž objem a podíl na trhu se od roku 2005 zvýšil a jež byly uskutečňovány za velmi nízké, dumpingové ceny, hrál rozhodující roli, pokud jde o způsobení závažné újmy.

3. Účinek jiných činitelů

a) Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR, Arménie a Brazílie

Tabulka 12

Dovozy z jiných třetích zemí (množství)

Dovoz (tuny)	2005	2006	2007	Období šetření
Rusko	10 661	11 393	9 835	7 139
Index	100	107	92	67
Turecko	3 525	2 278	1 968	2 075
Index	100	65	56	59
Venezuela	3 446	1 346	1 814	1 039
Index	100	39	53	30
Ostatní třetí země	1 982	1 489	2 124	2 617
Index	100	75	107	132
Celkem	19 614	16 506	15 741	12 870
Index	100	84	80	66

Tabulka 13

Dovozy z jiných třetích zemí (průměrná cena za tunu)

Průměrné ceny (EUR)	2005	2006	2007	Období šetření
Rusko	2 366	2 718	2 905	2 743
Index	100	115	123	116
Turecko	3 124	2 977	3 027	2 948
Index	100	95	97	94
Venezuela	2 351	2 885	2 982	2 698
Index	100	123	127	115
Ostatní třetí země	2 325	2 728	3 123	3 307
Index	100	117	134	142
Celkem	2 541	2 827	3 009	2 924
Index	100	111	118	115

Tabulka 14

Podíl na trhu

Podíl na trhu (%)	2005	2006	2007	Období šetření
Rusko	11,19 %	13,00 %	8,52 %	7,23 %
Turecko	3,70 %	2,60 %	1,71 %	2,10 %
Venezuela	3,62 %	1,54 %	1,57 %	1,05 %
Ostatní třetí země	2,08 %	1,70 %	1,84 %	2,65 %
Celkem	20,6 %	18,8 %	13,6 %	13,0 %

(124)

Dalšími hlavními vyvážejícími zeměmi jsou Rusko, Turecko a Venezuela, jejichž podíl na trhu se v období šetření pohyboval mezi 1,0 a 7,3 %. Dovoz ze zbývajících třetích zemí jednotlivě představoval pouze zanedbatelný podíl na trhu. Jak vyplývá z tabulky 11 výše, objem dovozu z jiných třetích zemí se během posuzovaného období výrazně snížil, a to z 19 614 tun v roce 2005 na 12 870 tun v období šetření, tj. o 34 procentních bodů. Stejně tak se snížil i podíl na trhu, a to z 20,6 % v roce 2005 na 13 % v období šetření.

(125)

Pokud jde o dovozní ceny, je třeba poznamenat, že dovoz ze tří hlavních dalších vyvážejících zemí, tj. z Ruska, Turecka a Venezuely, se uskutečňoval za mírně nižší ceny než jsou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Nicméně nebylo shledáno, že by jejich omezený a dokonce postupně snižující se podíl na trhu měl negativní vliv na situaci výrobního odvětví Společenství. Ceny dalších třetích zemí, tj. kromě Ruska, Turecka, Venezuely a tří dotčených zemí, byly shledány v průměru vyššími než ceny výrobního odvětví Společenství (+ 7,8 %).

(126)

Byl proto učiněn závěr, že dovozy z jiných třetích zemí neměly významný vliv na situaci výrobního odvětví Společenství.

b) Vývozy výrobního odvětvím Společenství

(127)

Jeden vyvážející výrobce uznal, že nepříznivý vývoj směnného kursu EUR/USD způsobil významné zhoršení vývozních výsledků výrobního odvětví Společenství, což mu způsobilo závažnou újmu.

(128)

Vývoz hliníkových fólií výrobního odvětví Společenství mimo Společenství se během dotčeného období snížil (o 63 %). Stejně tak se během dotčeného období snížily i vývozní ceny výrobního odvětví Společenství, a to o 26 %. Nicméně tyto vývozy představovaly pouze 6,6 % celkového prodeje výrobního odvětví Společenství stranám, které nejsou ve spojení, během období šetření, a proto byl přijat závěr, že neměly významný vliv na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

c) Dovozy výrobního odvětví Společenství

(129)

Jeden výrobce ve Společenství dovážel dotčený výrobek od své společnosti ve spojení v ČLR a znovu ho prodával na trhu Společenství. Přestože ceny při dalším prodeji představovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Společenství, je třeba poznamenat, že objem čínských dovozů představoval pouze malou část z celkových dovozů z ČLR (mezi 1 a 5 %). Kromě toho se tyto dovozy uskutečnily pouze pro velké světové odběratele, kteří by jinak dotčený výrobek koupili od čínských dodavatelů za dumpingové ceny. Byl tedy učiněn závěr, že nízký objem dovozů dotčeného výrobku dotčených výrobců Společenství z ČLR neruší příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a závažnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

d) Újma, kterou si výrobní odvětví Společenství způsobilo samo

(130)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že snížení objemu prodejů výrobního odvětví Společenství nezpůsobily dovozy, které byly předmětem šetření, ale skutečnost, že se výrobní odvětví Společenství rozhodlo přejít na výrobu a prodej pro lukrativnější trh s ACF.

(131)

Podniky, které fólie převíjejí, tvrdily, že dotčený výrobek je ve skutečnosti navazujícím výrobkem výrobního odvětví Společenství a slouží pouze k tomu, aby „výroba nestála“ v případech nízké poptávky po ACF.

(132)

Šetření však prozatímně došlo k závěru, že tato tvrzení nejsou podložena. Výrobní objem ACF jednoho z největších výrobců ve Společenství zůstal během posuzovaného období stabilní, zatímco objem jeho prodejů dotčeného výrobku se výrazně snížil. Proto je možné učinit předběžný závěr, že ve výrobním odvětví Společenství jsou značné nevyužité kapacity. Nevyužité kapacity výrobního odvětví Společenství se skutečně zvýšily, jelikož využití kapacit se výrazně snížilo (z 86 % na 60 %).

e) Vývoj spotřeby na trhu Společenství

(133)

Bylo zjišťováno, zda by vývoj spotřeby mohl být činitelem působícím výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu.

(134)

Jak bylo uvedeno v 88. bodě odůvodnění, spotřeba Společenství se nevyvíjela stejnoměrně. Přestože celková spotřeba Společenství se mezi roky 2005 a 2006 snížila, v roce 2007 se opět zvýšila. Během období šetření se snížila o 17 procentních bodů. Nicméně objemy prodeje výrobního odvětví Společenství se nevyvíjely stejným způsobem, jelikož došlo k prudkému poklesu prodeje, zejména v letech 2006 a 2007 (– 19 %), zatímco spotřeba Společenství se ve stejnou dobu zvýšila o 29 %. Navíc, pokud jde o posuzované období, se zdá, že výrobní odvětví Společenství nedosáhlo v období šetření stejné úrovně objemu prodejů v porovnání s počátkem posuzovaného období (– 0 %), přestože spotřeba Společenství klesla na konci období šetření téměř na stejnou úroveň, přičemž celkový nárůst činil 4 %.

f) Vývoj nákladů výrobního odvětví Společenství

(135)

Jelikož náklady na suroviny představovaly 60 až 65 % celkových výrobních nákladů, vedlo prudké zvýšení ceny hliníku na mezinárodním trhu, které činilo 27 % během posuzovaného období, k významnému zvýšení nákladů výrobního odvětví Společenství.

(136)

Zatímco však náklady na suroviny vzrostly o 27 %, prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se zvýšily pouze o 19 %, což znamená, že zvýšení nákladů nebylo možné zcela přenést na zákazníky.

4. Závěr o příčinné souvislosti

(137)

Na základě výše uvedeného byl přijat prozatímní závěr, že závažná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nemůže být přičítána dovozům z jiných třetích zemí nebo snížení poptávky na trhu Společenství, ale prudkému nárůstu dumpingových dovozů z dotčených zemí v posuzovaném období. Časová shoda mezi nárůstem dumpingových dovozů z Arménie, Brazílie a ČLR, zvýšením jejich podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a jasným zhoršením situace výrobního odvětví Společenství na straně druhé vede k závěru, že dumpingové dovozy způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Výrobní odvětví Společenství nemohlo zejména zvýšit své prodejní ceny na trhu Společenství z důvodu cenového tlaku dumpingových dovozů. Celkový nárůst nákladů nemohl být proto zcela přenesen na zákazníky a zisková rozpětí zůstávala velmi nízká navzdory prudkému nárůstu spotřeby Společenství mezi roky 2006 a 2007, což mělo drastické dopady na celkovou finanční situaci výrobního odvětví Společenství. Byl analyzován možný vliv dalších činitelů, zejména dovozů z dalších třetích třetích zemí, vývozů výrobního odvětví Společenství a vývoje nákladů, ale došlo se k závěru, že tyto činitele nebyly rozhodující příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(138)

Na základě výše uvedené analýzy, která řádně rozlišila účinky všech známých činitelů, které mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství, a oddělila je od poškozujících účinků dumpingových dovozů, se dospělo k prozatímnímu závěru, že dovozy hliníkové fólie z Arménie, Brazílie a ČLR způsobily Společenství závažnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(139)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda navzdory závěrům o škodlivém dumpingu neexistují přece jen přesvědčivé důvody pro přijetí závěru, že není v zájmu Společenství přijímat v tomto konkrétním případě žádná opatření. V tomto ohledu je nutné zvážit pravděpodobný dopad možných opatření na všechny strany, kterých se toto řízení týká, a také důsledky jejich neuložení.

(140)

Aby bylo možné posoudit pravděpodobný vliv uložení nebo neuložení opatření, byly všechny dotčené strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, nebo které se samy přihlásily, požádány o poskytnutí informací. Na tomto základě Komise zaslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, dvěma dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a 24 uživatelům.

(141)

Jak bylo vysvětleno v 10. bodě odůvodnění, na dotazník odpovědělo šest výrobců výrobního odvětví Společenství a osm dovozců/uživatelů, kteří nejsou ve spojení.

1. Zájmy výrobního odvětví Společenství

(142)

Stav výrobního odvětví Společenství je způsoben jeho obtížemi úspěšně konkurovat levným dumpingovým dovozům.

(143)

Očekává se, že uložení opatření zamezí dalšímu narušování trhu, stlačování cen a obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž. Výrobní odvětví Společenství by pak mělo být schopno zvýšit objem prodejů a získat zpět podíl na trhu, a docílit tak lepších úspor z rozsahu a dosáhnout tudíž potřebné výše zisku, která by znamenala zlepšení finanční situace výrobního odvětví. To výrobnímu odvětví Společenství umožní pokračovat v investicích do výrobních zařízení, což zaručí jeho přežití.

(144)

Pokud by však antidumpingová opatření nebyla uložena, situace výrobního odvětví Společenství by se dále zhoršovala. Výrobní odvětví Společenství je zvláště poznamenáno ztrátou příjmů navzdory zvýšení jednotkových prodejních cen. To je způsobeno snížením objemu prodejů a podílu na trhu výrobního odvětví Společenství v důsledku dumpingových dovozů. Výrobní odvětví Společenství také nemohlo zcela přenést navýšení cen na své odběratele z důvodu cenového tlaku dumpingových dovozů. Vzhledem k nízkým výnosům a významně se zhoršujícímu trendu v období šetření je velmi pravděpodobné, že pokud by nebyla přijata žádná opatření, finanční situace výrobního odvětví Společenství by se dále zhoršovala. To by nakonec vedlo k dalšímu snižování výroby, což by následně ohrozilo zaměstnanost a investice ve Společenství. Pokud by byla výroba ve Společenství ukončena, byli by uživatelé hliníkových fólií více závislí na dodavatelích mimo Společenství.

(145)

Vzhledem k tomu se prozatímně konstatuje, že uložení antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnilo zotavit se z dumpingu působícího újmu a že je proto v zájmu výrobního odvětví Společenství opatření zavést.

2. Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(146)

Komise rozeslala dotazníky všem známým dovozcům/obchodníkům. Vyplněné dotazníky zaslaly zpět dva dovozci. Objem dotčeného výrobku dovezeného těmito dvěma dovozci představoval 17,0 % celkových dovozů z dotčených zemí do Společenství a 8,0 % spotřeby Společenství.

(147)

Na základě informací poskytnutých dotčenými dovozci se zdá, že zisková rozpětí dotčeného výrobku jsou opravdu poměrně nízká. Proto se uvádělo, že případná antidumpingová cla nemohou být přenesena na konečné odběratele, kterými jsou především podniky, které fólie převíjejí.

(148)

Za prvé je třeba poznamenat, že šetření ukázalo, že nárůst cen je možné alespoň částečně přenést na odběratele, jelikož, jak je uvedeno níže, ceny hliníkové fólie výrazně kolísají a významná zvýšení cen v minulosti již byla na odběratele přenesena.

(149)

Za druhé existují další dodavatelské země, jako je Rusko, Venezuela nebo Turecko, z nichž je možné výrobek dovážet bez antidumpingového cla. Ačkoliv se tedy nepopírá, že uložení antidumpingového cla může mít na tyto společnosti určitý dopad, zmírnila by tento dopad existence dalších dodavatelských zemí.

3. Zájem uživatelů

(150)

Komise zaslala dotazníky všem známým uživatelům ve Společenství, přičemž na dotazník odpovědělo šest z nich. Hlavními uživateli ve Společenství jsou podniky, které fólie převíjejí, jejichž činnost spočívá v obchodování s obalovým materiálem (hliníkovými fóliemi, ale také s papírem a plastem) po převinutí dovezeného dotčeného výrobku na malé role a jeho novém zabalení pro prodej průmyslovým podnikům a maloobchodníkům. Podniky zabývající se převíjením fólií nekupují ACF. Tyto podniky představují 80 % spotřeby dotčeného výrobku ve Společenství.

(151)

Pokud by měla být uložena antidumpingová opatření byla uložena, podniky zabývající se převíjením vyjádřily obavy zvláště v souvislosti s i) rizikem narušení hospodářské soutěže s podniky, které fólie převíjejí, z dalších třetích zemí, ii) dostatečnými dodávkami hliníkových fólií ve Společenství a iii) vlivem případných opatření na toto průmyslové odvětví.

3.1 Podstatné znevýhodnění vůči podnikům zabývajícím se převíjením materiálů z dalších třetích zemí

(152)

Bylo uváděno, že pokud budou opatření uložena, rozšíří výrobci hliníkových fólií v dotčených zemích, zejména v ČLR, svoji činnost i na výrobu navazujících výrobků (tj. na převíjení dotčeného výrobku na spotřebitelské role hliníkové fólie), aby bylo možné je vyvážet do Společenství a vyhnout se placení antidumpingového cla. V tomto případě by se dumping údajně odehrával na úrovni navazujících výrobků a v důsledku toho by byly podniky Společenství, které fólie převíjejí, z trhu vytlačeny.

(153)

Je třeba poznamenat, že dopravní náklady u spotřebitelských rolí jsou proporcionálně velmi vysoké, a proto doprava tohoto výrobku do Společenství nemůže být rentabilní. Proto podniky ve Společenství, které fólie převíjejí, měly i nadále přirozené výhody, jako jsou nižší dopravní náklady a širší nabídka výrobků pro maloobchodníky.

3.2 Nedostatečná nabídka

(154)

Podniky zabývající se převíjením fólií tvrdily, že výrobci rolí jumbo ve Společenství mají větší zájem o výrobu ACF, jejichž prodejní cena je vyšší než cena hliníkových fólií, a že jim údajně hliníkové fólie dodávají pouze tehdy, když je poptávka po ACF nízká. Protože se ACF a hliníkové fólie vyrábějí na stejných výrobních linkách, byl by přechod z jednoho výrobku na druhý snadný a nevyžadoval by vysoké náklady.

(155)

Stejné zúčastněné strany namítaly, že ze stejného důvodu není ve Společenství dostatečná nabídka hliníkových fólií (nebo není dostatečně stabilní), což způsobuje větší závislost na dovozu zejména z dotčených zemí. Nicméně v této fázi na základě dostupných ověřených informací šetření ukázalo, že tato tvrzení nejsou odůvodněná. Výrobní objem ACF jednoho z největších výrobců ve Společenství zůstal během dotčeného období stabilní, zatímco objem jeho prodeje hliníkové fólie se výrazně snížil. To ukazuje, že v rozporu s uvedeným tvrzením nebyla výroba hliníkové fólie nahrazena výrobou ACF.

(156)

Obecně se nevyužité kapacity výrobního odvětví Společenství zvýšily, jelikož využití kapacity se značně snížilo (z 88 % na 62 %). Proto byl vyvozen závěr, že ve výrobním odvětví Společenství existují značné nevyužité kapacity pro výrobu hliníkové fólie, které by mohly uspokojit zvýšenou poptávku po výrobku výrobního odvětví Společenství. S ohledem na výše uvedené nebylo možné říci, že odběratelé ve Společenství jsou závislí na dovozu hliníkové fólie.

(157)

Cla by neměla způsobit nedostatečnou nabídku. K dispozici jsou alternativní zdroje dodávek z jiných třetích zemí, nezatížených clem. Podíl dalších třetích zemí na trhu se navíc rovněž snížil, což naznačuje, že tyto země mají nevyužité kapacity, které by mohly zásobit trh Společenství, pokud by byla obnovena spravedlivá hospodářská soutěž.

3.3 Dopad případných opatření na podniky, které fólie převíjejí

(158)

Konečné malé role („uživatelské role“) váží méně než 10 kg a používají se pro různé typy krátkodobého balení (zejména v domácnostech, v gastronomii a v maloobchodním prodeji potravin a květin).

(159)

Podniky, které fólie převíjejí, tvrdily, že jejich situace je ohrožena, neboť se nacházejí mezi výrobci hliníkových fólií a velkými řetězci maloobchodní distribuce, které jim nutí velmi omezená zisková rozpětí. Bylo zjištěno, že celková ziskovost podniků, které fólie převíjejí, se pohybuje mezi – 2 % a + 2 %.

(160)

Přestože podniky zabývající se převíjením fólií jsou obvykle dodavateli široké škály balicích výrobků, představuje hliníková fólie důležitou část (až 70 %) jejich obratu a vzhledem k nízké míře ziskovosti by zavedení případných opatření mělo významný dopad, neboť by je, jak se domnívají, nemohly přenést na své zákazníky.

(161)

Podniky zabývající se převíjením fólií mohou přeci jen přenést antidumpingové clo na své zákazníky, zejména pokud ceny hlavní suroviny zůstanou relativně nízké v porovnání s velmi vysokými cenami v letech 2006 a 2007. Kromě toho, jak bylo uvedeno ve 149. bodě odůvodnění, existují další dodavatelské země.

(162)

Na základě výše uvedeného byl přijat prozatímní závěr, že dopad na uživatele nebude takový, aby bylo možné usuzovat, že zavedení opatření by bylo v rozporu s celkovým zájmem Společenství.

4. Závěr, pokud jde o zájem Společenství

(163)

S přihlédnutím k výše uvedeným činitelům se má za to, že uložení opatření by nemělo žádné významně nepříznivé účinky na situaci uživatelů a dovozců dotčeného výrobku. Vyvozuje se proto předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by prozatímní antidumpingová opatření neměla být uložena.

H. PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1. Úroveň pro odstranění újmy

(164)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, výsledné újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní opatření, aby se zabránilo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem.

(165)

Pro stanovení výše cla byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla potřebná k odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Při výpočtu výše cla nutného pro odstranění následků dumpingu, který působí újmu, se přihlíželo k tomu, že jakákoli opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout celkového zisku před zdaněním, kterého by mohlo v rozumné míře dosáhnout výrobní odvětví tohoto typu z prodeje obdobného výrobku ve Společenství za normálních podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovým dovozům. Použité rozpětí zisku před zdaněním pro výrobce činilo 5 %, toto rozpětí bylo rovněž navrhováno v podnětu pro původní šetření. Tato úroveň zisku byla potvrzena během tohoto šetření.

(166)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny jednotlivých typů výrobků, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení (viz body odůvodnění 98 až 100), s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nepůsobí újmu, podle typů výrobků. Tato cena, která nepůsobí újmu, byla získána úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o skutečnou ztrátu vzniklou během období šetření a připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly poté vyjádřeny jako procentní podíl z celkové dovozní hodnoty CIF. Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce Arménie a Brazílie bylo zbytkové rozpětí újmy stanoveno na úrovni zjištěné u dotčených spolupracujících vývozců. Vzhledem k velmi nízké úrovni spolupráce u Číny bylo zbytkové rozpětí újmy vypočteno na základě dovozů, jež působily největší újmu, jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce, kterému bylo přiznáno individuální zacházení.

2. Dočasná opatření

(167)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo, a to na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(168)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby (oproti zbytkovým clům, která platí pro „všechny ostatní společnosti“ v Arménii, Brazílii a ČLR) proto platí výhradně pro dovozy výrobků pocházejících z dotčené země vyrobených uvedenými společnostmi, a tedy výslovně uvedenými právnickými osobami. Dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto dokumentu spolu s názvem a adresou, včetně subjektů, které jsou ve spojení s výslovně uvedenými společnostmi, nemohou využívat tyto sazby a podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(169)

Jakákoli žádost týkající se použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. na základě změny názvu subjektu nebo v důsledku založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být neprodleně zaslána Komisi (7) společně s veškerými relevantními informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách týkajících se činností společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejících např. se změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Komise po konzultaci s poradním výborem nařízení případně odpovídajícím způsobem pozmění prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuální celní sazby.

(170)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byly stanoveny tyto prozatímní celní sazby:

Země	Společnost	Dumpingové rozpětí	Rozpětí újmy	Prozatímní celní sazby
Brazílie	Companhia Brasileira de Aluminio	27,6 %	25,9 %	25,9 %
Brazílie	Všechny ostatní společnosti	27,6 %	25,9 %	25,9 %
ČLR	Alcoa Bohai and Alcoa Shanghai	23,9 %	10,7 %	10,7 %
	Shandong Loften	31,6 %	28,3 %	28,3 %
	Zhenjiang Dingsheng	31,9 %	33,3 %	31,9 %
	Všechny ostatní společnosti	42,9 %	52 %	42,9 %
Arménie	RUSAL Armenal	37,0 %	20,0 %	20,0 %
Arménie	Všechny ostatní společnosti	37,0 %	20,0 %	20,0 %

I. ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(171)

V zájmu řádného úředního postupu by mělo být stanoveno období, během něhož mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je třeba upřesnit, že závěry týkající se uložení antidumpingových cel přijaté pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a mohou být přezkoumány za účelem uložení případného konečného cla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu hliníkových fólií o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, nevytvrzených, válcovaných, ale dále již neupravených, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti nad 10 kg, kódu KN ex 7607 11 19 (kód TARIC 7607 11 19 10), pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky.

2. Sazba prozatímního antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením se pro výrobky vyrobené společnostmi uvedenými níže stanoví takto:

Země	Společnost	Antidumpingové clo	Doplňkový kód TARIC
Arménie	Closed Joint Stock Company Rusal–Armenal	20,0 %	A943
Arménie	Všechny ostatní společnosti	20,0 %	A999
Čínská lidová republika	Alcoa (Shanghai) Aluminium Products Co., Ltd. a Alcoa (Bohai) Aluminium Industries Co., Ltd.	10,7 %	A944
	Shandong Loften Aluminium Foil Co., Ltd.	28,3 %	A945
	Zhenjiang Dingsheng Aluminium Co., Ltd.	31,9 %	A946
	Všechny ostatní společnosti	42,9 %	A999
Brazílie	Companhia Brasileira de Aluminio	25,9 %	A947
Brazílie	Všechny ostatní společnosti	25,9 %	A999

3. Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti v Čínské lidové republice uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky přílohy, celním orgánům členských států. Není-li tato faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4. Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platné předpisy týkající se cel.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 20 nařízení (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo přijato toto nařízení, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatňování tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. dubna 2009.

Za Komisi

Catherine ASHTON

členka Komise

(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2) Úř. věst. C 177, 12.7.2008, s. 13.

(3) Úř. věst. C 59, 4.3.2008, s. 1.

(4) Viz sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely právních předpisů o hospodářské soutěži Společenství. Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5.

(5) Nařízení Rady (ES) č. 950/2001 (Úř. věst. L 134, 17.5.2001, s. 1).

(6) (Úř. věst. C 112, 12.5.2006, s. 2).

(7) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, 1049 Brussels, Belgie.

PŘÍLOHA

Platná obchodní faktura zmíněná v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným zástupcem společnosti a opatřené úředním razítkem společnosti v této formě:

1)	Jméno a funkce zástupce společnosti, který vystavil obchodní fakturu.

Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný, stvrzuji, že [objem] hliníkových fólií, na něž byla vystavena tato faktura, prodaných na vývoz do Evropského společenství, bylo vyrobeno [název a adresa společnosti] [doplňkový kód TARIC] v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“

8.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 94/38

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 288/2009

ze dne 7. dubna 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství na poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních v rámci projektu „Ovoce do škol“

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 103h písm. f) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 13/2009 (2) pozměnilo nařízení (ES) č. 1234/2007 za účelem stanovení podpory Společenství v rámci projektu „Ovoce do škol“ zaměřeného na poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem, které pravidelně navštěvují jedno ze vzdělávacích zařízení spravovaných nebo uznaných příslušnými orgány členského státu.

(2)

V zájmu zajištění řádného provádění projektu „Ovoce do škol“ by členské státy, které se chtějí tohoto projektu na celostátní nebo regionální úrovni účastnit, měly nejprve vypracovat strategii jeho provádění. Aby byla zajištěna přidaná hodnota projektu „Ovoce do škol“ vytvořeného podle tohoto nařízení, měly by členské státy ve své strategii vysvětlit, jak zaručí přidanou hodnotu svého projektu, zejména v případech, kdy dochází ke konzumaci jídel v rámci pravidelného školního stravování současně s konzumací produktů financovaných v rámci jejich projektu „Ovoce do škol“. Pokud se členské státy rozhodnout zavést více než jeden projekt, měly by vypracovat strategii pro každý takový projekt zvlášť.

(3)

Strategie členského státu by měla obsahovat klíčové prvky uvedené v čl. 103ga odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, zejména rozpočet na jejich projekt včetně příspěvku Společenství a vnitrostátních příspěvků, dobu trvání, cílovou skupinu, způsobilé produkty a zapojení dotčených zúčastněných stran, jako jsou vzdělávací a zdravotnické orgány, soukromý sektor nebo rodiče dětí. Strategie členského státu by také měla popisovat doprovodná opatření, která je nutno přijmout k zajištění účinnosti projektu.

(4)

Podle čl. 152 odst. 1 Smlouvy by měl být při vymezení a provádění všech politik Společenství zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví. Aby bylo zajištěno, že produkty způsobilé pro poskytování podpory nabízejí vysokou úroveň ochrany zdraví dětí a napomáhají vytváření zdravých stravovacích návyků, měly by členské státy vyloučit ze svých strategií produkty s přidaným cukrem, tuky, solí nebo sladidly vyjma řádně zdůvodněných případů, kdy členské státy ve své strategii stanoví, že takové produkty jsou v rámci jejich projektu způsobilé. Ve všech případech by měl být seznam způsobilých produktů schválen příslušným zdravotnickým orgánem členského státu.

(5)

Aby byly projekty „Ovoce do škol“ účinné, vyžadují přijetí doprovodných opatření. Doprovodná opatření by neměla být omezena pouze na určité zeměpisné oblasti nebo určitá vzdělávací zařízení, aby z jejich působnosti nebyly vyloučeny některé děti. Členské státy by se tudíž měly snažit zpřístupnit doprovodná opatření většině dětí z cílové skupiny svého projektu.

(6)	V zájmu řádné správy a řízení rozpočtu by měly členské státy provádějící projekt „Ovoce do škol“ žádat o podporu Společenství každý rok.

(7)

V zájmu transparentnosti by mělo být stanoveno orientační přidělení podpory Společenství jednotlivým členským státům, které se vypočítá na základě přídělového klíče uvedeného v čl. 103ga odst. 5 nařízení (ES) č. 1234/2007. Aby byl zohledněn demografický vývoj, měla by Komise nejméně jednou za tři roky posoudit, zda je toto přidělení stále aktuální.

(8)

Za účelem maximálního využití potenciálu dostupných finančních prostředků by podpora Společenství orientačně přidělená členským státům, které Komisi včas neoznámily svou strategii, měla být přerozdělena mezi zúčastněné členské státy, které Komisi oznámily, že jsou ochotny využít více prostředků, než kolik činil jejich původní příděl podpory Společenství.

(9)

Kromě nákladů na nákup ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů by měly být pro podporu Společenství způsobilé i některé související náklady, které přímo souvisejí s prováděním projektu „Ovoce do škol“, pokud jsou uvedeny ve strategii členského státu. Nicméně aby byla zachována účinnost projektu, měla by být na tyto související náklady vyčleněna jen malá část podpory. Pro účely finančního řízení a kontroly by tyto náklady měly představovat pevně stanovené, poměrně vypočtené částky.

(10)

V zájmu řádné správy a řízení a kontroly rozpočtu by měly být stanoveny podmínky poskytování podpory, schválení žadatelů o podporu a podmínky platné žádosti o podporu. Pokud jde o vyplácení podpory, měly by být stanoveny požadavky, které musí splňovat žadatelé o podporu, a také pravidla pro podávání žádostí, pro kontroly a sankce, které musí uplatňovat příslušné orgány, a pro způsob vyplácení podpory.

(11)

V zájmu ochrany finančních zájmů Společenství by měla být přijata vhodná kontrolní opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů. Tato kontrolní opatření by měla zahrnovat kompletní správní kontrolu doplněnou o kontroly na místě. Rozsah, obsah, časové rozvržení a vykazování takových kontrolních opatření by měly být stanoveny tak, aby byl zajištěn spravedlivý a jednotný přístup k jednotlivým členským státům, zohledňující jejich rozdílné provádění tohoto projektu.

(12)	Neoprávněně vyplacené částky by měly být vráceny a zároveň by měly být určeny sankce, které by žadatele odrazovaly od podvodného jednání a hrubé nedbalosti.

(13)

Za účelem posouzení účinnosti projektu „Ovoce do škol“ a umožnění vzájemného hodnocení a výměny osvědčených postupů by měly členské státy provádění svých projektů „Ovoce do škol“ pravidelně sledovat a hodnotit a získané výsledky a poznatky předávat Komisi. Tam, kde nejsou ovoce a zelenina a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů distribuovány v rámci daného projektu cílové skupině zdarma, by členské státy měly posoudit dopad příspěvků rodičů na účinnost projektu.

(14)	Zkušenosti ukazují, že příjemci v projektech spolufinancovaných s podporou Společenství si nejsou vždy dostatečně vědomi úlohy, kterou Společenství v příslušném projektu má. Roli Společenství v projektu „Ovoce do škol“ je proto nezbytné v každém zúčastněném vzdělávacím zařízení jasně zdůraznit.

(15)

Aby měly členské státy na přípravu svého projektu „Ovoce do škol“ nebo na přizpůsobení svého stávajícího projektu novým ustanovením dostatek času, mohou vypracovat strategii obsahující pouze klíčové prvky pro počáteční období od 1. srpna 2009 do 31. července 2010. Během tohoto přechodného období by také měly mít možnost odložit přijetí doprovodných opatření.

(16)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Rozsah působnosti a používání pojmů

1. Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství na poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních v rámci projektu „Ovoce do škol“ a na určité související náklady.

2. Výrazy použité v tomto nařízení mají stejný význam jako v nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

Článek 2

Cílová skupina

Podpora uvedená v článku 103ga nařízení (ES) č. 1234/2007 je zaměřena na děti, které pravidelně navštěvují jakékoli vzdělávací zařízení spravované nebo uznané příslušnými orgány členského státu.

Článek 3

Strategie

1. Členské státy, které chtějí vytvořit projekt „Ovoce do škol“, vypracují strategii uvedenou v čl. 103ga odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

2. Strategie členského státu se nesmí vztahovat na produkty uvedené v příloze I tohoto nařízení. Nicméně v řádně zdůvodněných případech, například když chce členský stát v rámci svého projektu zajistit široký sortiment produktů nebo chce zvýšit přitažlivost svého projektu, může strategie stanovit, že se mohou takové produkty stát způsobilými, pokud jsou do nich přidána jen omezená množství látek vyjmenovaných v uvedené příloze.

Členské státy zajistí, aby seznam produktů, které budou způsobilé v rámci jejich projektu „Ovoce do škol“, schválily jejich příslušné zdravotnické orgány.

3. Členské státy ve své strategii vysvětlí, jak zaručí přidanou hodnotu svého projektu „Ovoce do škol“, zejména v případech, kdy jejich strategie povoluje konzumaci jídel v rámci pravidelného školního stravování současně s konzumací produktů financovaných v rámci jejich projektu „Ovoce do škol“. Ve své strategii popíší svá kontrolní opatření.

4. Členské státy ve své strategii popíší, jaká doprovodná opatření přijmou k zajištění úspěšné realizace svého projektu. Taková opatření mohou být zaměřena na zlepšení znalostí cílové skupiny o problematice ovoce a zeleniny nebo zdravých stravovacích návyků a mohou zahrnovat například tvorbu internetových stránek nebo pořádání exkurzí do zemědělských podniků či zahrádkářských setkání.

5. Členské státy si mohou zvolit vhodnou zeměpisnou a správní úroveň, na které chtějí projekt „Ovoce do škol“ zavést. Pokud se rozhodnout zavést více než jeden projekt, vypracují strategii pro každý takový projekt zvlášť. Členský stát, který zavádí více projektů, může vytvořit koordinační rámec.

Článek 4

Podpora pro poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem

1. Členské státy, které vytvářejí projekt „Ovoce do škol“, mohou požádat o podporu uvedenou v článku 103ga nařízení (ES) č. 1234/2007 na období v délce jednoho roku nebo více let od 1. srpna do 31. července, a to tím, že svou strategii oznámí Komisi do 31. ledna roku, v němž dané období začíná.

2. Členské státy, které mají projekt „Ovoce do škol“ nebo jiné projekty distribuce ovoce do škol, zavedeny již před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, mají nárok na podporu Společenství za podmínek stanovených v čl. 103ga odst. 6 nařízení (ES) č. 1234/2007. Svou strategii musí oznámit Komisi ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

3. Příloha II tohoto nařízení stanoví orientační přidělení podpory Společenství jednotlivým členským státům, vypočtené podle přídělového klíče uvedeného v čl. 103ga odst. 5 nařízení (ES) č. 1234/2007. Komise nejméně jednou za tři roky posoudí, zda je příloha II s uvedeným přídělovým klíčem stále v souladu.

4. Příděly podpory Společenství vyhrazené pro členské státy, které Komisi nevyrozuměly do 31. ledna roku, v němž začíná období uvedené v odstavci 1, nebo které požádaly jen o část svého původního přídělu, se přerozdělí mezi zúčastněné členské státy, které Komisi ve lhůtě uvedené v odstavci 1 oznámily, že jsou ochotny využít více prostředků, než kolik činil jejich původní příděl podpory Společenství.

Přerozdělení podpory Společenství uvedené v prvním pododstavci se provádí úměrně k původnímu přídělu členského státu, vypočtenému podle přídělového klíče uvedeného v čl. 103ga odst. 5 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Komise rozhodne o konečném přidělení podpory Společenství členským státům do 31. března roku, v němž začíná období uvedené v odstavci 1.

Článek 5

Způsobilé náklady

1. Pro podporu Společenství podle článku 103ga nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou způsobilé následující náklady:

a)	náklady na ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů poskytované v rámci projektu „Ovoce do škol“ uvedeného v čl. 3 odst. 1 a dodávané do vzdělávacího zařízení;

související náklady, což jsou náklady, které přímo souvisejí s prováděním projektu „Ovoce do škol“ a které zahrnují pouze:

i)	náklady na nákup, pronájem a leasing vybavení, pokud je uvedeno ve strategii;

ii)	náklady na sledování a hodnocení podle článku 12, které přímo souvisejí s projektem „Ovoce do škol“;

iii)	náklady na komunikaci, které zahrnují náklady na plakát uvedený v čl. 14 odst. 1.

Pokud jsou náklady na dopravu a distribuci produktů v rámci projektu „Ovoce do škol“ fakturovány samostatně, nesmějí takové náklady přesáhnout 3 % nákladů na tyto produkty.

Pokud jsou produkty dodávány do vzdělávacích zařízení bezplatně, mohou členské státy přijímat faktury za jejich dopravu a distribuci, jejichž částka nesmí přesáhnout maximální hranici stanovenou ve strategii členského státu.

Náklady na komunikaci uvedené v prvním pododstavci písm. b) bodu iii) nesmějí být financovány v rámci jiných režimů podpory Společenství.

2. Celková částka na náklady podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodů i) a iii) představuje pevnou částku a nepřesáhne maximální hranici představující nejvýše 5 % celkové výše podpory Společenství členskému státu po konečném přidělení podpory Společenství podle čl. 4 odst. 4.

Za rok, ve kterém se provádí hodnocení podle článku 12, nepřesáhne celková částka na úhradu nákladů podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodů i) a ii) 10 % celkové výše podpory Společenství členskému státu na rok, ve kterém se hodnocení provádí, po konečném přidělení podpory Společenství podle čl. 4 odst. 4.

Článek 6

Obecné podmínky pro poskytování podpory

1. Členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná podle jejich strategie byla rozdělena žadatelům o podporu, pokud tito žadatelé předali svým příslušným orgánům platnou žádost o podporu. Žádost o podporu je platná jen v případě, že je podána žadatelem, kterého za tím účelem schválily příslušné orgány členského státu, v němž se nachází vzdělávací zařízení, do kterého jsou produkty dodávány.

2. Členský stát může žadatele o podporu vybírat z těchto subjektů:

a)	vzdělávací zařízení;

b)	vzdělávací orgány žádající o podporu na produkty distribuované dětem v rámci své oblasti;

c)	dodavatelé a/nebo distributoři produktů;

d)	organizace jednající jménem jednoho nebo více vzdělávacích zařízení nebo vzdělávacích orgánů a zvlášť zřízené za tímto účelem;

jakýkoli jiný veřejný nebo soukromý subjekt, který řídí:

i)	distribuci ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů do vzdělávacích zařízení v rámci projektu „Ovoce do škol“ vytvořeného podle tohoto nařízení nebo uvedeného v soulad s tímto nařízením;

ii)	hodnocení a/nebo komunikaci.

Článek 7

Obecné podmínky pro schválení žadatelů o podporu

Schválení je podmíněno tím, že se žadatel příslušnému orgánu písemně zaváže:

a)	používat produkty financované v rámci projektu „Ovoce do škol“ vytvořeného podle tohoto nařízení nebo uvedeného v soulad s tímto nařízením a určené ke konzumaci dětmi v jeho vzdělávacím zařízení nebo v zařízeních, pro něž o podporu žádá;

b)	vrátit jakoukoli podporu vyplacenou neprávem na dotyčná množství, pokud se zjistí, že tyto produkty nebyly distribuovány dětem uvedeným v článku 2, nebo vyplacenou na produkty, které nejsou způsobilé pro poskytování podpory podle tohoto nařízení;

c)	v případě podvodu nebo hrubé nedbalosti uhradit částku, která se rovná rozdílu mezi původně vyplacenou částkou a částkou, na kterou má žadatel nárok;

d)	na žádost příslušných orgánů předložit těmto orgánům náležité podklady;

e)	podrobit se jakékoli kontrole, o které rozhodne příslušný orgán členského státu, zejména prověření záznamů a fyzické kontrole.

Členské státy mohou schválení podmínit dalšími písemnými závazky žadatele příslušnému orgánu.

Článek 8

Zvláštní podmínky pro schválení určitých žadatelů

Pokud o podporu žádá žadatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. c) až e), musí se žadatel kromě písemných závazků uvedených v článku 7 písemně zavázat i k tomu, že povede záznamy názvů a adres vzdělávacích zařízení, popřípadě vzdělávacích orgánů, a produktů a množství, která těmto zařízením nebo orgánům prodal nebo dodal.

Článek 9

Pozastavení a odejmutí schválení

Jestliže se zjistí, že žadatel o podporu již nesplňuje podmínky stanovené v článcích 6, 7 a 8 nebo jakékoli jiné povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, schválení se podle závažnosti nesrovnalosti pozastaví na jeden až dvanáct měsíců nebo se odejme. Taková opatření se nepoužijí v případech vyšší moci nebo pokud členský stát zjistí, že daná nesrovnalost nebyla způsobena úmyslně ani z nedbalosti nebo že nebyla závažná. V případě odejmutí může být na žádost žadatele schválení znovu uděleno po uplynutí minimální lhůty 12 měsíců.

Článek 10

Žádosti o podporu

1. Žádosti o podporu se podávají způsobem, který určí příslušný orgán členského státu, a obsahují alespoň tyto informace:

a)	množství distribuovaných produktů;

b)	název a adresu nebo identifikační číslo vzdělávacího zařízení nebo vzdělávacího orgánu, kterého se informace uvedená v písm. a) týká; a

c)	počet dětí v příslušném vzdělávacím zařízení patřících do cílové skupiny uvedené ve strategii členského státu.

2. Členské státy podle své strategie určí, jak často se žádosti podávají, přičemž období, kterého se žádost týká, nesmí přesáhnout 5 měsíců. Pokud projekt poběží déle než 6 měsíců z období uvedeného v čl. 4 odst. 1, podají se na každé období celkem nejméně tři žádosti o podporu.

3. Aby byla žádost o podporu platná, musí být s výjimkou případů vyšší moci podána nejpozději poslední den třetího měsíce následujícího po uplynutí období, na kterou se žádost vztahuje, a musí být řádně vyplněna.

4. Částky uvedené v žádosti musí být podloženy příslušnými doklady, které jsou uchovávány k dispozici příslušným orgánům. V těchto dokladech je uvedena cena dodaných produktů a je na nich potvrzena úhrada nebo je k nim přiložen doklad o provedení úhrady.

Článek 11

Výplata podpory

1. Co se týče dodavatelů, organizací nebo orgánů uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. c) až e), podpora se vyplácí pouze:

a)	po předložení stvrzenky na skutečně dodaná množství; nebo

b)	na základě zprávy příslušného orgánu o kontrole provedené před konečnou výplatou podpory, v níž je uvedeno, že podmínky nezbytné pro výplatu byly splněny; nebo

c)	pokud to povolí členský stát, po předložení náhradního dokladu o úhradě množství dodávaných pro účely tohoto nařízení.

2. Podpora je vyplácena příslušným orgánem do tří měsíců od data podání správně vyplněné a platné žádosti o podporu. Formu a obsah platné žádosti o podporu určí členské státy.

3. Pokud je lhůta stanovená v čl. 10 odst. 3 překročena o méně než dva měsíce, podpora se vyplatí, ale její částka se sníží:

a)	o 5 % v případě překročení lhůty o jeden měsíc nebo méně;

b)	o 10 % v případě překročení lhůty o více než jeden měsíc, ale méně než dva měsíce.

V případě překročení lhůty stanovené v čl. 10 odst. 3 o dva měsíce se podpora snižuje o 1 % za každý další den.

Článek 12

Sledování a hodnocení

1. Členské státy provádění svého projektu „Ovoce do škol“ každoročně sledují. Sledování čerpá z údajů vyplývajících z řídicích a kontrolních povinností včetně těch, které jsou stanoveny v článcích 10 a 11. Členské státy stanoví vhodné struktury a formuláře, kterou jsou k zajištění pravidelného sledování realizace programu nutné.

2. Členské státy hodnotí provádění svého projektu „Ovoce do škol“ a posuzují jeho účinnost. Za období od 1. srpna 2010 do 31. července 2011 oznámí členské státy výsledky svého hodnocení Komisi do 29. února 2012. Za následná období zhodnotí členské státy provádění svých projektů nejméně jednou za pět let a po uvedeném datu oznámí své výsledky nejméně jednou za pět let.

3. Pokud členský stát neoznámí výsledky svého hodnocení do data uvedeného v odstavci 2 nebo jednou za pět let po uvedeném datu, výše následujícího přídělu podpory se sníží:

a)	o 5 % v případě prodlení o jeden měsíc nebo méně;

b)	o 10 % v případě prodlení o více než jeden měsíc, ale méně než dva měsíce.

V případě překročení lhůty stanovené v prvním pododstavci o dva měsíce se podpora snižuje o 1 % za každý další den.

Článek 13

Kontroly a sankce

1. Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení. Tato opatření zahrnují úplnou správní kontrolu žádostí o podporu, která je doplněna kontrolami na místě podle ustanovení odstavců 2 až 8.

2. Správní kontroly se provádějí u všech žádostí o podporu a zahrnují kontrolu podkladů určených členskými státy, které se týkají dodávání produktů. Správní kontroly jsou doplněny kontrolami na místě, které se zejména vztahují na:

a)	záznamy uvedené v článku 8, včetně finančních záznamů, jako jsou nákupní a prodejní faktury a výpisy z bankovních účtů;

b)	používání subvencovaných produktů v souladu s tímto nařízením, zejména existují-li důvody domnívat se, že došlo k nějaké nesrovnalosti.

3. Celkový počet kontrol na místě provedených v souvislosti s každým obdobím trvajícím od 1. srpna do 31. července pokrývá nejméně 5 % podpory poskytnuté na celostátní úrovni a nejméně 5 % všech žadatelů uvedených v článku 6.

Pokud je počet žadatelů v členském státě nižší než sto, provádějí se kontroly na místě v sídlech pěti žadatelů.

Pokud je počet žadatelů v členském státě nižší než pět, kontroluje se všech 100 % žadatelů.

4. Kontroly na místě se provádějí během celého období od 1. srpna do 31. července a pokrývají období nejméně dvanácti předchozích měsíců.

5. Žadatele, kteří mají být podrobeni kontrolám na místě, vybere příslušný kontrolní orgán s dostatečným přihlédnutím k různým zeměpisným oblastem a na základě analýzy rizik zohledňující zejména opakovaný výskyt chyb a výsledky kontrol provedených v předchozích letech. Analýza rizik rovněž zohlední různou výši podpory, o kterou se jedná, a typ žadatelů uvedených v čl. 6 odst. 2.

6. V případech, kdy o podporu žádá žadatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. b) až e), je kontrola na místě provedená v sídle žadatele doplněna kontrolami na místě provedenými nejméně ve dvou vzdělávacích zařízeních nebo nejméně v 1 % vzdělávacích zařízení uvedených ve výčtu žadatele, a to podle toho, která z těchto dvou hodnot je větší.

7. Není-li tím ohrožen účel kontroly, může být kontrola předem oznámena, ale jen s co nejmenším časovým předstihem.

8. Příslušný kontrolní orgán vypracuje z každé kontroly na místě kontrolní zprávu. Tato zpráva obsahuje přesný popis jednotlivých kontrolovaných položek.

Kontrolní zpráva je rozdělena do následujících částí:

všeobecná část obsahující zejména tyto informace:

i)	projekt, období, kterého se kontrola týká, kontrolované žádosti o podporu, množství produktů v rámci projektu „Ovoce do škol“, zúčastněná vzdělávací zařízení, odhad na základě dostupných údajů o počtu dětí, na které byla podpora vyplacena, a příslušná finanční částka;

ii)	přítomné zodpovědné osoby;

část popisující zvlášť jednotlivé provedené kontroly a obsahující zejména tyto informace:

i)	kontrolované doklady;

ii)	povaha a rozsah provedených kontrol;

iii)	poznámky a zjištění.

9. Pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek se obdobně použije čl. 73 odst. 1, 3, 4 a 8 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 (3).

10. Aniž je dotčen článek 9, žadatel v případě podvodu nebo hrubé nedbalosti, za kterou zodpovídá, jednak vrátí neoprávněně vyplacené částky podle odstavce 9 tohoto článku, jednak uhradí částku, která se rovná rozdílu mezi původně vyplacenou částkou a částkou, na kterou má žadatel nárok.

Článek 14

Plakát evropského projektu „Ovoce do škol“

1. Členské státy zapojené do evropského projektu „Ovoce do škol“ seznámí veřejnost s tím, že tento projekt je finančně podporován Evropským společenstvím. V této souvislosti mohou členské státy využít plakát vytvořený v souladu s minimálními požadavky stanovenými v příloze III, který musí být trvale umístěn na dobře viditelném místě u hlavního vchodu do zúčastněného vzdělávacího zařízení tak, aby byl dobře čitelný.

2. Pokud se členské státy rozhodnou plakát uvedený v odstavci 1 nepoužít, musí ve své strategii jasně vysvětlit, jak budou veřejnost o finančním příspěvku Evropského společenství na jejich projekt informovat. Plakáty, internetové stránky nebo jakýkoli jiný nástroj pro informování nebo propagaci projektu „Ovoce do škol“ v členském státu musí v každém případě obsahovat evropskou vlajku a následující větu: „Naše (typ vzdělávacího zařízení) se účastní evropského projektu ‚Ovoce do škol‘ s finanční podporou Evropského společenství.“

3. Odkazy na finanční příspěvek poskytnutý Evropským společenstvím musí být zviditelněny alespoň jako odkazy na příspěvky od jiných soukromých nebo veřejných subjektů podporujících projekt členského státu.

Článek 15

Oznamování

1. Členské státy zasílají Komisi oznámení podle čl. 4 odst. 1 a 2, a to vždy do 31. ledna roku, ve kterém začíná období uvedené v čl. 4 odst. 1. Tato oznámení se zasílají elektronickou poštou na adresu AGRI-HORT-SCHOOLFRUIT@ec.europa.eu ve formátu, který určí Komise.

Počínaje rokem 2010 členské státy oznamují Komisi každý rok po skončení období uvedeného v čl. 4 odst. 1 nejpozději do 30. listopadu roku, ve kterém končí období uvedené v čl. 4 odst. 1:

a)	výsledky sledování, pokud tak stanoví článek 12;

b)	kontroly na místě provedené podle článků 13 a 16 a příslušná zjištění.

2. Forma a obsah oznámení uvedených v odstavci 1 se určuje na základě zásad poskytnutých Komisí členským státům. Příslušné modely se nepoužijí, dokud nebude vyrozuměn Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů.

3. Komise pravidelně zveřejňuje strategie členských států a výsledky jimi prováděného sledování a hodnocení.

4. Pokud členský stát pozmění strategii uvedenou v článku 3, neprodleně oznámí svou novou strategii Komisi prostřednictvím elektronické pošty na adresu uvedenou v odstavci 1 prvním pododstavci.

Článek 16

Přechodná ustanovení

1. Na období od 1. srpna 2009 do 31. července 2010 mohou členské státy vypracovat strategii, která obsahuje pouze následující klíčové prvky: rozpočet, cílovou skupinu a způsobilé produkty, a odchylně od čl. 3 odst. 2 nemusí mít svůj seznam způsobilých produktů schválený svými příslušnými zdravotnickými orgány. Mohou také odložit provádění doprovodných opatření až do konce uvedeného období.

2. Na období uvedené v odstavci 1 mohou členské státy odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 oznámit svou strategii do 31. května 2009, přičemž Komise rozhodne o konečném přidělení podpory Společenství teprve do 31. července 2009.

3. Za období uvedené v odstavci 1 bude podpora odchylně od čl. 11 odst. 2 vyplacena příslušným orgánem do čtyř měsíců od data podání správně vyplněné a platné žádosti podle čl. 6 odst. 1, přičemž procentuální množství kontrol na místě podle čl. 13 odst. 3 musí pokrývat nejméně 10 % podpory a 10 % žadatelů o podporu.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 15. dubna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a je přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. dubna 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 5, 9.1.2009, s. 1.

(3) Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18.

PŘÍLOHA I

Seznam produktů vyloučených z projektu „Ovoce do škol“, který je spolufinancován s podporou Společenství

Produkty obsahující:

—	přidaný cukr;

—	přidané tuky;

—	přidanou sůl;

—	přidaná sladidla.

PŘÍLOHA II

Orientační přidělení podpory Společenství jednotlivým členským státům

Členský stát	Míra spolufinancování v %	Děti ve věku 6–10 let absolutní počty	EUR
Rakousko	50	439 035	1 320 400
Belgie	50	592 936	1 782 500
Bulharsko	75	320 634	1 446 100
Kypr	50	49 723	175 000
Česká republika	73	454 532	1 988 100
Dánsko	50	343 807	1 034 000
Estonsko	75	62 570	282 400
Finsko	50	299 866	901 200
Francie	51	3 838 940	11 778 700
Německo	52	3 972 476	12 488 300
Řecko	59	521 233	1 861 300
Maďarsko	69	503 542	2 077 900
Irsko	50	282 388	849 300
Itálie	58	2 710 492	9 521 200
Lotyšsko	75	99 689	450 100
Litva	75	191 033	861 300
Lucembursko	50	29 277	175 000
Malta	75	24 355	175 000
Nizozemsko	50	985 163	2 962 100
Polsko	75	2 044 899	9 222 800
Portugalsko	68	539 685	2 199 600
Rumunsko	75	1 107 350	4 994 100
Slovensko	73	290 990	1 276 500
Slovinsko	75	93 042	419 200
Španělsko	59	2 006 143	7 161 900
Švédsko	50	481 389	1 447 100
Spojené království	51	3 635 300	11 148 900
EU 27	58	25 920 489	90 000 000

PŘÍLOHA III

Minimální požadavky na plakát evropského projektu „Ovoce do škol“

Formát plakátu	:	A3 nebo větší
Velikost písma	:	1 cm nebo větší
Název	:	Evropský projekt „Ovoce do škol“
Obsah	:	alespoň následující znění zohledňující typ vzdělávacího zařízení: „Naše [typ vzdělávacího zařízení (např. jesle/školka/škola)] se účastní evropského projektu ‚Ovoce do škol‘ s finanční podporou Evropského společenství.“ Plakát musí obsahovat emblém Evropského společenství.

8.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 94/48

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 289/2009

ze dne 7. dubna 2009

o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“) (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. ŘÍZENÍ

1. Zahájení řízení

(1)

Dne 9. července 2008 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (2) oznámila zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal dne 28. května 2008 Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (Defence Committee of the Seamless Steel Tubes Industry of the European Union, dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o následné očekávatelné a bezprostředně hrozící podstatné újmě, což bylo považováno za dostatečný důvod k zahájení řízení.

2. Strany dotčené řízením

(3)

Komise oficiálně oznámila žadateli, dalším známým výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům, dovozcům, dodavatelům a uživatelům, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a rovněž jejich sdružením a zástupcům vyvážející země zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)	Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Aby mohli vyvážející výrobci v ČLR, pokud si to přejí, podat žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, rozeslala Komise formuláře žádostí vyvážejícím výrobcům, o kterých je známo, že mají na věci zájem, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Deset (skupin) společností požádalo v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení o tržní zacházení nebo individuální zacházení, jestliže šetření prokáže, že nesplňují podmínky pro tržní zacházení.

(6)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců, dovozců a výrobců ve Společenství se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu předpokládá výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci, dovozci a výrobci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (od 1. července 2007 do 30. června 2008).

(7)

Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců a výrobců ve Společenství, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě těchto výrobců je třeba provést výběr vzorku. Vzhledem k omezenému počtu dovozců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě dovozců, kteří nejsou ve spojení, není třeba výběr vzorku provést.

(8)

Komise rozeslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, dovozcům a všem známým uživatelům a sdružením uživatelů. Kompletní odpovědi na dotazník obdržela od vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku, od všech výrobců ve Společenství zařazených do vzorku s výjimkou jedné společnosti, která poskytla pouze částečné informace, od šesti dovozců a pěti uživatelů.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy nebo hrozící újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Vyvážející výrobci v ČLR

—	Yan Link Steel Group (Hubei Xinyegang Steel Co., Ltd a Daye Special Steel Co., Ltd),

—	Hengyang Valin Group (Hengyang Valin Steel Tube Co., Ltd a Hengyang Valin MPM Co., Ltd) a

—	Shandong Luxing Steel Pipe Co. Ltd.

Výrobci ve Společenství

—	Vallourec & Mannesmann France, Boulogne-Billancourt, Francie,

—	Vallourec & Mannesmann Germany GmbH, Düsseldorf, Německo,

—	Tenaris-Dalmine SpA, Dalmine, Itálie,

—	ArcelorMittal Tubular Products Ostrava, Ostrava, Česká republika,

—	ArcelorMittal Tubular Products Roman SA, Roman, Rumunsko,

—	Tubos Reunidos SA, Amurrio, Španělsko,

—	Productos Tubulares SA, Valle de Trapaga, Španělsko.

Obchodníci ve spojení

—	Almacenes Metalurgicos, SA, Barcelona, Španělsko.

Dovozci, kteří nejsou ve spojení

—	Jan van Meever BV, Meerkerk, Nizozemsko,

—	Comercial de Tubos SA, Alcalá de Henares, Španělsko.

Uživatel ve Společenství

—	Erne Fittings GmbH, Schlins, Rakousko.

(10)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž nebylo možné přiznat tržní zacházení, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země v prostorách následující společnosti:

—	Vallourec & Mannesmann Tubes, Houston, Texas, USA.

3. Výběr vzorku

(11)

Co se týče vyvážejících výrobců, vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek založený na největším reprezentativním objemu vývozu, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvoří čtyři (skupiny) společností představující 70 % objemu vývozu spolupracujících stran z ČLR do Společenství. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr projednán se zúčastněnými stranami, které nevznesly žádné námitky.

(12)

Co se týče výrobců ve Společenství, vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby obdobného výrobku ve Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvoří 5 skupin společností (celkem 9 společností) představujících 62 % celkové výroby ve Společenství. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán se spolupracujícími výrobci a ti nevznesli žádné námitky. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců ve Společenství bylo rozhodnuto, že v jejich případě není výběr vzorku nutný.

4. Období šetření

(13)	Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen „období šetření“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od roku 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotčený výrobek

(14)

Dotčeným výrobkem jsou některé bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli s vnějším průměrem kruhového průřezu nepřesahujícím 406,4 mm s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nepřesahující 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (3) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“). V oznámení o zahájení řízení (viz 1. bod odůvodnění výše) bylo uvedeno, že dotčený výrobek obvykle spadá pod kódy KN ex 7304 11 00 , ex 7304 19 10 , ex 7304 19 30 , ex 7304 22 00 , ex 7304 23 00 , ex 7304 24 00 , ex 7304 29 10 , ex 7304 29 30 , ex 7304 31 80 , ex 7304 39 58 , ex 7304 39 92 , ex 7304 39 93 , ex 7304 51 89 , ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 a že tyto kódy KN jsou pouze informativní. Šetřením však bylo zjištěno, že tři z těchto kódů KN neoznačují dotčený výrobek, jmenovitě kódy ex 7304 11 00 , ex 7304 22 00 a ex 7304 24 00 , a že pět dalších kódů KN chybí, jmenovitě ex 7304 31 20 , ex 7304 39 10 , ex 7304 39 52 , ex 7304 51 81 a ex 7304 59 10 .

(15)

Dotčený výrobek má široké použití, například pro mechanická použití (včetně automobilového průmyslu a strojírenství), ve stavebnictví jako pilíře, při výrobě energie jako kotlové trubky, jako olejářské trubky (dále jen „OCTG“) pro vrtání, lití a kladení trubek v ropném průmyslu a dále jako potrubní trubky pro přepravu tekutin nebo plynů.

(16)

Ocelové trubky a duté profily mají v okamžiku dodání uživateli velmi odlišné formy. Mohou být např. galvanizované, se závitem, dodávané jako „zelené trubky“ (tj. bez jakéhokoli tepelného zpracování), se zvláštními koncovkami, též nařezané na míru. Existuje mnoho různých parametrů, které definují vlastnosti dutého profilu, což vysvětluje, proč je většina ocelových trubek a dutých profilů vyráběna na zakázku. Obvykle se ocelové trubky a duté profily spojují svařováním. V některých případech však mohou být spojeny závitem nebo použity samostatně, ačkoli zůstávají svařovatelné.

(17)	Šetřením bylo prokázáno, že navzdory rozdílům v konečném použití jednotlivých typů bezešvých trubek a dutých profilů mají různé druhy dotčeného výrobku stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti. Proto jsou považovány za jeden výrobek.

(18)

Jedno sdružení čínských výrobců uvedlo, že trubky a duté profily OCTG by měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku, protože mají odlišná použití, odlišné specifikace a odlišné charakteristiky a nejsou zaměnitelné s jinými trubkami a dutými profily a objem jejich vývozu z ČLR do EU je omezený. Šetření však prokázalo, že trubky a duté profily OCTG mají mimo jiné srovnatelné chemické vlastnosti s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů, neboť spadají pod hodnotu 0,86 uhlíkového ekvivalentu. Dále mají s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů společné i jiné základní vlastnosti, jako např. vnější průměr a tloušťku stěn. Co se týče koncových použití trubek a dutých profilů OCTG, bylo zjištěno, že některé trubky a duté profily OCTG jsou zaměnitelné s jinými nelegovanými ocelovými dutými profily. Vzhledem k tomu, že trubky a duté profily OCTG mají stejné základní vlastnosti jako jiné bezešvé trubky a duté profily a jsou do určité míry zaměnitelné, bylo předběžně rozhodnuto, že není důvod vylučovat tento typ výrobku z definice dotčeného výrobku.

2. Obdobný výrobek

(19)

Dotčený výrobek a bezešvé trubky a duté profily vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR a na domácím trhu v USA, které předběžně sloužily jako srovnatelná země, mají v podstatě stejné fyzické, chemické a technické vlastnosti a užití jako bezešvé trubky a duté profily vyráběné a prodávané ve Společenství výrobním odvětvím Společenství. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. DUMPING

1. Tržní zacházení

(20)	Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(21)

Tyto podmínky jsou ve zkrácené podobě a pouze pro snazší odkazování uvedeny v následujícím souhrnném seznamu:

1.	obchodní rozhodnutí a náklady reagují na tržní podmínky, bez výrazných státních zásahů;

2.	účetní záznamy procházejí nezávislým auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a používají se pro všechny účely;

3.	neexistují žádná podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství;

4.	právní jistota a stabilita jsou zaručeny právními předpisy o úpadku a vlastnictví;

5.	převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů.

(22)

Tři čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali v tomto šetření o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách vyplnili formulář žádosti o tržní zacházení:

—	Yan Link Steel Group (Hubei Xinyegang Steel Co., Ltd a Daye Special Steel Co., Ltd),

—	Hengyang Valin Group (Hengyang Valin Steel Tube Co., Ltd a Hengyang Valin MPM Co., Ltd) a

—	Shandong Luxing Steel Pipe Co. Ltd.

(23)	U výše uvedených spolupracujících vyvážejících výrobců si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a v prostorách těchto společností ověřila informace předložené v jejich žádostech o tržní zacházení, jež pokládala za nezbytné.

(24)	Šetření prokázalo, že žádné ze tří skupin čínských společností nelze přiznat tržní zacházení, protože žádná z nich nesplnila všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a to z níže uvedených důvodů.

(25)

Žádná z trojice (skupin) společností neprokázala, že splňuje kritérium 3, a je zřejmé, že existují podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství – všechny tři společnosti (skupiny společností) totiž využívaly preferenčního daňového zacházení, dvě společnosti (skupiny společností) získaly majetek za cenu nižší než tržní hodnota. Po sdělení zjištění ohledně tržního zacházení dvě společnosti (skupiny společností) sdělily, že skutečnost, že využívají zvláštních daňových výhod, není v rozporu s kritériem 3, protože v tržních ekonomikách se také používají daňové úlevy. Podotýká se, že řečené společnosti využívaly několik režimů preferenčního daňového zacházení, současně požívaly osvobození od místní daně z příjmů a rovněž jim byly přiznány daňové prázdniny (osvobození od daně po dobu dvou let a snížení daňové sazby na polovinu po dobu tří let), které mají k dispozici společnosti se zahraničním kapitálem a čínsko-zahraniční společné podniky. Stručně řečeno, tyto režimy preferenčního daňového zacházení poskytly uvedeným společnostem podstatnou výhodu, která pravděpodobně měla významný dopad na náklady a ceny v průběhu období šetření. Třetí společnost (skupina společností) uvedla, že daňová výhoda, kterou využívala, se již na ni od 1. ledna 2008 nevztahuje a že šlo o režim jednorázové daňové úlevy, který nemohl mít žádný dopad na náklady společnosti v dalších letech, a že navíc předmětná daňová úleva byla velice malá. Podotýká se, že tato skupina společností využila daňové úlevy na strojní zařízení zakoupené na domácím trhu v roce 2006 i v roce 2007 (tj. během období šetření). Získanou výhodu nelze považovat za bezvýznamnou a z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že jednoznačně měla významný vliv na náklady a ceny v průběhu období šetření.

(26)

Dvě společnosti (skupiny společností) navíc nesplnily kritérium 2 týkající se účetnictví, protože u jedné byla zjištěna kompenzace pohledávek a závazků a druhá neměla kompletní finanční výkazy a neuplatňovala konzistentně zásadu časového rozlišení. Po sdělení zjištění ohledně tržního zacházení jedna společnost uvedla, že vzhledem k její malé velikosti, skutečnosti, že není kotována na burze a že působí ve venkovské oblasti, pro ni nejsou mezinárodní účetní standardy (IAS) závazné. Tento argument nicméně musí být zamítnut, neboť zjištěná porušení, jmenovitě to, že auditované finanční výkazy byly v důležitých oblastech neúplné a že nebyla respektována zásada časového rozlišení, byla velmi závažná. Tyto zcela základní účetní zásady musejí být dodržovány bez ohledu na právní status společnosti, její velikost a místo působení. Další skupina společností sdělila, že auditor zaručil, že rozvaha v auditované účetní závěrce je v souladu s IAS, a znovu zařadila již vykompenzované účty mezi pohledávky a závazky. Podotýká se, že toto sdělení bylo učiněno až po sdělení zjištění a zejména ne v průběhu inspekce na místě, takže jej nelze následně ověřit. Navíc se konstatuje, že řečená skupina společností v zásadě nezavrhuje myšlenku kompenzace pohledávek a závazků, což je samo o sobě v rozporu s IAS. Proto byl tento argument zamítnut.

(27)

Dvě skupiny společností navíc neprokázaly, že jejich rozhodnutí ohledně jejich nákladů a vstupů reagují na tržní podmínky, bez výrazných státních zásahů, a tudíž neprokázaly splnění kritéria 1. Po sdělení zjištění jedna společnost namítla, že důvody uplatněné k zamítnutí splnění tohoto kritéria nejsou založeny na objektivních důkazech, neboť společnost činí svá obchodní a cenová rozhodnutí svobodně, navzdory tvrzení uvedenému v auditované účetní závěrce ohledně cenové politiky mezi stranami ve spojení. Společnost argumentovala, že nejde o výhradu, ale o standardní formulaci, kterou auditor uvádí v souvislosti s přezkumem transakcí mezi „stranami ve spojení“. Toto prohlášení nicméně není dostatečným vysvětlením výslovného tvrzení v auditované účetní závěrce, kde se uvádí, že „je-li cena určována státním ministerstvem pro zboží, by se měla použít cena stanovená ministerstvem“. Proto se tento argument zamítá. Druhá společnost uvedla, že navzdory většinovému státnímu vlastnictví je ve skutečnosti kontrolována převážně soukromým podnikem a stát do ní nezasahuje. Tato společnost však neposkytla žádné nové argumenty, které by mohly změnit závěr, že vzhledem k aktuálnímu složení představenstva, kde většina členů zastupuje podniky ve vlastnictví státu, nelze vliv státu vyloučit a že společnost neprokázala, že jsou rozhodnutí prováděna bez výrazných státních zásahů; v důsledku toho společnost nesplnila toto kritérium. Podotýká se rovněž, že ke sdělení závěrů ohledně tržního zacházení pro tuto skupinu společností byl přiložen příklad rozhodnutí nereagujícího na tržní podmínky, které mohlo být nepatřičně ovlivněno státem (bezplatný pronájem pozemků), a společnost se k tomuto rozhodnutí nevyjádřila.

2. Individuální zacházení

(28)	Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod uvedený článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(29)	Všechny tři čínské společnosti nebo skupiny společností, které žádaly o tržní zacházení, též požádaly o individuální zacházení, pokud jim nebude přiznáno tržní zacházení.

(30)	Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že dvě z těchto tří společností nebo skupin společností prokázaly, že v souhrnu splňují všechny podmínky pro přiznání individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(31)	Pokud jde o třetí společnost nebo skupinu společností, většinu jejích akcií vlastní stát. Vzhledem k většinovému státnímu vlastnictví a významnému vlivu státu na čínský ocelářský průmysl nelze vyloučit případné obcházení.

(32)

Proto byl učiněn závěr, že by individuální zacházení mělo být uděleno pouze těmto dvěma vyvážejícím společnostem:

—	Hubei Xinyegang Steel Co,

—	Shandong Luxing Steel Pipe Co. Ltd.

3. Běžná hodnota

3.1 Srovnatelná země

(33)	V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota pro společnosti, jimž nemohlo být uděleno tržní zacházení, stanovena na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(34)	V oznámení o zahájení řízení naznačila Komise svůj úmysl použít USA jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(35)	Jedna zúčastněná strana se vyjádřila k výběru srovnatelné země a navrhla, že by pro stanovení běžné hodnoty byla vhodnější Ukrajina nebo Indie.

(36)

Ukrajina by údajně byla vhodnější volbou, neboť vedle toho, že na jejím trhu probíhá volná soutěž, je zde také podobná situace, pokud jde o výrobní proces a přístup k surovinám, jako v ČLR. Konstatuje se, že od 30. června 2006 je uloženo antidumpingové clo z dovozu ocelových trubek a dutých profilů pocházejících z Ukrajiny v sazbě od 12,3 % do 25,7 %. I když je na ukrajinském trhu několik výrobců, skutečnost, že v roce 2006 byl zjištěn dumping, poukazuje na možnost zkreslených tržních podmínek a jeví se pochybné použít uvedené domácí ceny a náklady. V každém případě při šetření nespolupracoval žádný ukrajinský výrobce.

(37)	Stejná zúčastněná strana uvedla, že i Indie by byla lepší volbou než USA, a uvedla jméno indického výrobce obdobného výrobku. Tento výrobce však nebyl ochoten spolupracovat. Vzhledem k tomu, že indičtí výrobci neprojevili ochotu spolupracovat, nelze Indii zvolit za srovnatelnou zemi.

(38)

Kromě toho velikost trhu USA, počet domácích výrobců a značný objem dovozu naznačují, že trh USA je konkurenční, a USA proto byly prozatímně vybrány jako nejvhodnější srovnatelná země. Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění výše, při šetření spolupracoval jeden výrobce z USA a poskytl všechny nezbytné informace. Další výrobce z USA poskytl také některé neúplné informace, které obecně potvrdily informace poskytnuté spolupracujícím výrobcem z USA.

3.2 Stanovení běžné hodnoty

(39)	Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi metodami popsanými níže.

(40)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u výrobce ve srovnatelné zemi přezkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku na domácím trhu v období šetření reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % čínského vývozu dotčeného výrobku do Společenství.

(41)

U každého druhu dotčeného výrobku prodávaného výrobcem z USA na domácím trhu, který byl uznán za přímo srovnatelný s druhem dotčeného výrobku prodávaným za účelem vývozu do Společenství, bylo stanoveno, zda byl jeho prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého druhu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto druhu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval alespoň 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku čínskými výrobci pro vývoz do Společenství.

(42)

Komise následně přezkoumala, zda je možné prodej každého druhu dotčeného výrobku na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje každého druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření.

(43)

Pokud objem prodeje daného druhu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna výrobním nákladům nebo je přesahovala, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje daného druhu na domácím trhu v průběhu období šetření bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový či nikoli.

(44)

V případech, kdy objem ziskového prodeje daného druhu výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu nebo méně, nebo v případech, kdy vážená průměrná cena daného druhu byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen pouze ziskového prodeje daného druhu výrobku.

4. Vývozní cena

(45)	Ve všech případech byl dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, jmenovitě na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

5. Srovnání

(46)

Běžná hodnota a vývozní ceny se porovnávaly na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Vhodné úpravy byly provedeny všude tam, kde se ukázaly jako odůvodněné, přesné a podpořené ověřeným důkazem. Byla povolena úprava s ohledem na námořní dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, kontrolní náklady, provize a bankovní poplatky.

(47)

V případě rozdílů ve fyzických vlastnostech daného výrobku prodávaného na domácím trhu společnostmi ve srovnatelné zemi a dotčeného výrobku prodávaného za účelem vývozu do Společenství byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. Výše úpravy odpovídá rozumnému odhadu tržní hodnoty rozdílu.

6. Dumpingová rozpětí

(48)	Prozatímní dumpingová rozpětí byla vyjádřena procentem z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(49)	Pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým bylo možno přiznat individuální zacházení, byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení individuální dumpingová rozpětí na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(50)	Pro společnosti zařazené do vzorku, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení ani individuální zacházení, a pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku bylo dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni průměru za čtyři společnosti zařazené do vzorku.

(51)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce při šetření a skutečnosti, že spolupracující společnosti představovaly cca 40 % veškerého dovozu z ČLR během období šetření, bylo celostátní dumpingové rozpětí pro nespolupracující společnosti stanoveno s použitím nejvyššího rozpětí zjištěného pro reprezentativní druhy výrobků jednoho spolupracujícího výrobce, kterému nebylo přiznáno tržní zacházení ani individuální zacházení.

(52)

Na tomto základě byla prozatímní dumpingová rozpětí stanovena takto:

Společnost	Prozatímní dumpingové rozpětí
Hubei Xinyegang Steel Co Ltd	38 %
Shandong Luxing Steel Pipe Co. Ltd	47 %
Ostatní spolupracující společnosti	35 %
Ostatní	51 %

D. ÚJMA

1. Výroba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství

(53)	Ve Společenství vyrábí obdobný výrobek dvacet tři výrobců. Má se tedy za to, že výstup těchto dvaceti tří výrobců představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(54)

Z těchto dvaceti tří výrobců celkem patnáct, většinou členové žádajícího sdružení („ESTA“), vyjádřilo zájem spolupracovat při řízení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení a spolupracovalo při šetření. Bylo zjištěno, že těchto patnáct výrobců představuje podstatnou část, v tomto případě více než 90 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Těchto patnáct spolupracujících výrobců proto představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude tudíž dále označováno jako „výrobní odvětví Společenství“. Zbývající výrobci ve Společenství budou dále označováni jako „další výrobci ve Společenství“. Tito další výrobci ve Společenství aktivně nepodpořili podnět, ale ani ho nezamítli.

(55)	Jak bylo uvedeno ve 12. bodě odůvodnění výše, byl vybrán vzorek pěti výrobců představujících 62 % celkové výroby ve Společenství. Vzhledem k tomu, že tito výrobci jsou skupinami společností, byl vzorek tvořen celkem devíti jednotlivými společnostmi.

2. Spotřeba Společenství

(56)	Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu EU, údajů o objemech dovozu na trh Společenství získaných od Eurostatu a – pokud jde o další výrobce ve Společenství – na základě odhadů provedených žadatelem.

(57)

Trh Společenství s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem stabilně rostl, od roku 2005 do období šetření vzrostl přibližně o 24 %. K nejvýznamnějšímu nárůstu došlo mezi roky 2006 a 2007, kdy se spotřeba zvýšila o 17 procentních bodů.

	2005	2006	2007	Období šetření
Celková spotřeba ES (tuny)	2 565 285	2 706 560	3 150 729	3 172 866
Index (2005 = 100)	100	106	123	124

(58)

V této souvislosti je důležité podotknout, že trh dotčeného výrobku ve Společenství je rozdělen na tyto hlavní tržní segmenty: mechanika a stavebnictví (cca 60 %), výroba energie (cca 10 %), OCTG (cca 8 %) a potrubní trubky (cca 8 %). Dotčený výrobek je tedy používán hlavně v mechanice a ve stavebnictví a tato odvětví zaznamenala v roce 2007 velice rychlý rozmach.

3. Dovoz z dotčené země

a) Objem dotčeného dovozu

(59)

Objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Společenství v průběhu posuzovaného období výrazně vzrostl. Dovoz do EU se od roku 2005 zvýšil více než dvacetinásobně.

Dovoz	2005	2006	2007	Období šetření
ČLR v tunách	26 396	136 850	470 413	542 840
Index (2005 = 100)	100	518	1 782	2 057

(60)	Členění dovozu z ČLR podle tržních segmentů ukazuje, že dovoz z Číny je využíván zejména v mechanice a ve stavebnictví (cca 65 %) a v segmentu potrubních trubek (cca 15 %), zatímco segmenty OCTG a výroby energie představují méně než 5 %.

b) Podíl dotčeného dovozu na trhu

(61)

Podíl na trhu, jenž připadal na dovoz z ČLR, v roce 2005 činil 1 % a v průběhu posuzovaného období stabilně rostl, a to téměř o 16 procentních bodů. Konkrétně vzrostl o 4 procentní body v období let 2005 až 2006, o dalších 10 procentních bodů v období let 2006 až 2007 a o 2 procentní body během období šetření. V průběhu období šetření činil podíl dovozu z Číny na trhu 17,1 %.

Podíl na trhu	2005	2006	2007	Období šetření
ČLR	1,0 %	5,1 %	14,9 %	17,1 %

(62)	Uplatnění dovozu z Číny však není v jednotlivých segmentech, které tvoří trh Společenství, rovnoměrné. Dovoz z Číny zaujímal v průběhu období šetření tržní podíl cca 38 % v segmentu potrubních trubek, 19 % v segmentu mechaniky a stavebnictví, 9 % v segmentu OCTG a cca 7 % v segmentu výroby energie.

c) Ceny

i) Vývoj cen

(63)

Mezi roky 2005 a 2007 prudce poklesla průměrná cena dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR o 9 % a poté v období od roku 2007 do období šetření vzrostla o 2 procentní body. Celkově průměrná cena dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR poklesla v období od roku 2005 do období šetření o 7 %.

Jednotková cena (JC)	2005	2006	2007	Období šetření
ČLR (EUR/t)	766,48	699,90	699,10	715,09
Index (2005 = 100)	100	91	91	93

ii) Cenové podbízení

(64)

Bylo provedeno srovnání prodejních cen čínských vyvážejících výrobců a prodejních cen výrobního odvětví Společenství ve Společenství pro jednotlivé druhy výrobků. Za tímto účelem bylo provedeno srovnání cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství odběratelům, kteří nejsou s výrobním odvětvím Společenství ve spojení, s cenami spolupracujících vyvážejících výrobců z dotčené země. V potřebných případech byly učiněny úpravy s ohledem na rozdíly v úrovni obchodu a nákladech vynaložených po dovozu.

(65)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení byly použity informace od všech spolupracujících výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné a ověřitelné informace za období šetření. Srovnání ukázalo, že v průběhu období šetření činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení vyjádřené procentem z prodejní ceny výrobního odvětví Společenství 24 %.

4. Situace výrobního odvětví Společenství

(66)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Společenství. Níže uvedené údaje o prodeji a podílech na trhu se týkají celého výrobního odvětví Společenství, zbývající ukazatele se týkají společností zařazených do vzorku. Údaje týkající se tří společností zařazených do vzorku byly vyřazeny z těchto důvodů: i) jedna společnost byla až do odštěpení v květnu 2007 součástí velké skupiny ocelářských společností, takže údaje z období před odštěpením a po něm nejsou srovnatelné, ii) další společnost nepředložila dostatečně podrobné údaje a iii) jedna společnost neposkytla aktuální údaje za rok 2008 a prognózu pro rok 2009. V zájmu konzistentnosti informací pro účely analýzy ukazatelů újmy a analýzy hrozící újmy musela být třetí společnost vyřazena i z analýzy ukazatelů újmy. Vzhledem k relativně malé váze těchto tří společností ve vzorku nicméně toto vyřazení nemá žádný vliv na celkový obraz, který ukazatele poskytují.

a) Výroba

(67)

Z úrovně cca 2 000 000 tun v roce 2005 vzrostla výroba výrobců zařazených do vzorku na maximální objem více než 2 200 000 tun v roce 2007, a to díky zvýšené poptávce vysvětlené v 57. bodě odůvodnění výše; v období šetření výroba následně poklesla. Celkově výroba vzrostla za posuzované období o 7 % na cca 2 150 000 tun v průběhu období šetření.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Výroba (tuny)	2 022 596	2 197 964	2 213 956	2 158 096
Index (2005 = 100)	100	109	109	107

b) Kapacita a míra využití kapacity

(68)	Výrobní kapacita byla stanovena na základě nominální kapacity výrobních jednotek v majetku výrobců zařazených do vzorku s ohledem na přerušení výroby a na skutečnost, že v některých případech se část kapacity využívala pro jiné výrobky vyráběné na stejných výrobních linkách.

(69)

Výrobní kapacita výrobců zařazených do vzorku se držela po celé posuzované období na stabilní úrovni cca 2 400 000 tun.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Výrobní kapacita (tuny)	2 451 187	2 469 365	2 446 462	2 398 283
Index (2005 = 100)	100	101	100	98
Využití kapacity	83 %	89 %	90 %	90 %
Index (2005 = 100)	100	108	110	109

(70)

Míra využití kapacity v roce 2005 činila 83 % a na zbytek posuzovaného období vzrostla na cca 90 %. Tento nárůst odráží změny v objemu výroby popsané v 67. bodě odůvodnění výše. Celkově se míra využití kapacity zvýšila o pouhých 7 procentních bodů, což je malý nárůst v porovnání s podstatným nárůstem spotřeby popsaným v 57. bodě odůvodnění výše.

(71)

Je však důležité podotknout, že vzhledem k vysoké úrovni spotřeby dosahovali výrobci zařazení do vzorku obecně vysoké míry využití výrobní kapacity. Možnost dosáhnout vysokých měr využití kapacity je považována za důležitý předpoklad dosažení uspokojivých úrovní ziskovosti pro obdobný výrobek. Situace v průběhu posuzovaného období se jednoznačně liší kupříkladu od situace v období let 2002 až 2004, kdy míra využití kapacity výrobního odvětví Společenství dosahovala v důsledku tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem pocházejícím mimo jiné z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny pouhých 66 % až 75 % a výrobní odvětví Společenství zaznamenávalo ztráty v řádu 5 % až 10 %.

c) Zásoby

(72)

Konečný stav zásob výrobců zařazených do vzorku vzrostl v roce 2006 o 16 % a v roce 2007 následně mírně poklesl o 3 procentní body a v období šetření o další jeden procentní bod. Je třeba uvést, že převážná většina výroby je realizována v reakci na objednávky. Proto se má za to, že význam tohoto ukazatele pro analýzu újmy je omezený.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Konečný stav zásob (tuny)	142 303	165 070	160 668	159 924
Index (2005 = 100)	100	116	113	112

d) Objem prodeje

(73)

Objem prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, činil v průběhu období šetření cca 2 000 000 tun, což představuje zvýšení o 14 % oproti úrovni z roku 2005. Tento nárůst lze připsat podstatnému zvýšení spotřeby popsanému v 56. bodě odůvodnění výše, ačkoli příznivý účinek tohoto zvýšení spotřeby se ve zvýšení prodeje výrobního odvětví Společenství odrazil jen částečně.

Výrobní odvětví Společenství	2005	2006	2007	Období šetření
Prodej v ES (tuny)	1 766 197	1 907 126	2 061 033	2 017 525
Index (2005 = 100)	100	108	117	114

(74)	Je třeba podotknout, že dovoz z Číny a prodej výrobním odvětvím Společenství si vzájemně konkurují zejména ve třech segmentech trhu: mechanika, stavebnictví a potrubní trubky. Pro tyto tři tržní segmenty je určeno 65 % prodeje výrobního odvětví Společenství a cca 80 % dovozu z Číny.

e) Podíl na trhu

(75)

V průběhu posuzovaného období výrobní odvětví Společenství ztratilo 5 procentních bodů podílu na trhu, který poklesl z 69 % v roce 2005 na 64 % v období šetření. Tato ztráta podílu na trhu odráží skutečnost, že výrobní odvětví Společenství dokázalo jen částečně těžit z výrazného nárůstu spotřeby v důsledku rozmachu dovozu z Číny. Připomíná se, že podíl čínského dovozu na trhu vzrostl za stejné období z 1 % na 17,1 % (viz 61. bod odůvodnění výše).

	2005	2006	2007	Období šetření
Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu	68,8 %	70,5 %	65,4 %	63,6 %
Index (2005 = 100)	100	102	95	92

f) Růst

(76)

Mezi rokem 2005 a obdobím šetření se navzdory nárůstu spotřeby Společenství o 24 % zvýšil objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství pouze o 14 % a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl o 5 procentních bodů. Na druhé straně objem čínského dovozu vzrostl více než dvacetinásobně a jeho podíl na trhu vzrostl ve stejném období o 16 procentních bodů. Byl proto učiněn závěr, že ačkoli výrobní odvětví Společenství zaznamenalo určitý růst, rozhodně nemohlo plně využít výrazného nárůstu tržní poptávky, ze kterého vytěžil neúměrně více dovoz z Číny.

g) Zaměstnanost

(77)

Úroveň zaměstnanosti výrobců zařazených do vzorku vzrostla mezi roky 2005 a 2007 stabilním tempem celkem o 6 %. V období od roku 2007 do období šetření poklesla o 6 procentních bodů. Celkově se zaměstnanost výrobců zařazených do vzorku udržela od roku 2005 do období šetření na neměnné úrovni cca 9 100 osob. To značí, že výrobci zařazení do vzorku zvýšili za dané období efektivitu své práce, protože za stejné období vzrostl objem výroby o 7 % (viz 67. bod odůvodnění výše).

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Zaměstnanost (osoby)	9 119	9 444	9 644	9 151
Index (2005 = 100)	100	104	106	100

h) Produktivita

(78)

Produktivita zaměstnanců výrobců zařazených do vzorku měřená výstupem (tuny) na zaměstnance a rok v průběhu posuzovaného období stabilně rostla a v období šetření skončila na úrovni o 7 % vyšší než v roce 2005. To je ve shodě se skutečností, že zaměstnanost zůstala v průběhu posuzovaného období na stejné úrovni, zatímco výroba vzrostla o 7 %.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Produktivita (v tunách na zaměstnance)	369	387	386	395
Index (2005 = 100)	100	105	105	107

i) Mzdy

(79)

Průměrná mzda na zaměstnance vzrostla v období 2005 až 2006 o 7 %, v období 2006 až 2007 o dalších 8 procentních bodů a mezi rokem 2007 a obdobím šetření zůstala téměř neměnná. Celkově vzrostla průměrná mzda na zaměstnance za posuzované období o 16 %. Toto navýšení průměrných mzdových nákladů je zčásti důsledkem skutečnosti, že úbytek pracovních míst s poměrně nízkými mzdami byl u těchto výrobců ve Společenství vyvážen zvýšením zaměstnanosti u výrobců ve Společenství s poměrně vysokými průměrnými mzdami. Vzhledem k tomu, že průměrné zvýšení mezd bylo částečně vykompenzováno významným zvýšením produktivity, celkový dopad mzdových nákladů nebyl nikterak významný.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Roční mzdové náklady na jednoho zaměstnance (v EUR)	46 527	49 968	53 704	54 030
Index (2005 = 100)	100	107	115	116

j) Činitele mající vliv na prodejní ceny

(80)

Prodejní ceny výrobců zařazených do vzorku vzrostly v období let 2005 až 2007 o výrazných 21 % a v průběhu období šetření zůstaly beze změny. Toto zvýšení prodejních cen spolu se současným nárůstem objemu prodeje je vysvětleno skutečností, že ve stejném období vzrostly i náklady. Výrobcům ve Společenství se podařilo promítnout tento nárůst nákladů do svých prodejních cen a přesunout jej na své odběratele. Teprve v období šetření se začaly projevovat první jasné účinky zvyšujícího se tlaku čínských výrobků na prodejní ceny a ceny výrobního odvětví Společenství zůstaly v tomto období neměnné navzdory zvýšení nákladů o 4 procentní body.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Jednotková cena na trhu ES (EUR/t)	983	1 047	1 188	1 192
Index (2005 = 100)	100	106	121	121

(81)

Jak je vidět z následující tabulky, nárůst nákladů byl hlavně důsledkem nárůstu cen surovin. Výrobnímu odvětví Společenství se velice úspěšně podařilo vykompenzovat nárůst mzdových nákladů a dalších režijních nákladů. Avšak nárůst cen surovin bylo možno vyvážit pouze odpovídajícím navýšením prodejních cen, a to se stávalo v průběhu posuzovaného období stále obtížnějším.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Celkové náklady na tunu	863	863	974	1 007
Index (2005 = 100)	100	100	113	117
Náklady na suroviny	498	532	603	622
Index (2005 = 100)	100	107	121	125

k) Ziskovost a návratnost investic

(82)

V průběhu posuzovaného období vzrostla ziskovost prodeje obdobného výrobku výrobci zařazenými do vzorku, vyjádřená procentem z čistého prodeje, z 12,1 % v roce 2005 na 17,9 % v roce 2007. Poté poklesla v období šetření na 15,4 %. Ziskovost proto mezi rokem 2005 a obdobím šetření vzrostla o 3 procentní body.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Ziskovost prodeje odběratelům v ES, kteří nejsou ve spojení (v % čistého prodeje)	12,1 %	17,3 %	17,9 %	15,4 %
Index (2005 = 100)	100	143	147	127
Návratnost investic (zisk v % z čisté účetní hodnoty investic)	47,1 %	85,1 %	79,2 %	51,7 %
Index (2005 = 100)	100	181	168	110

(83)

Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti. Vzrostla z úrovně 47 % v roce 2005 na 85 % v roce 2006. Poté poklesla na 79 % v roce 2007 a dále poklesla na 52 % v období šetření. Celkově návratnost investic vzrostla v průběhu posuzovaného období o 4,6 procentních bodů.

l) Peněžní tok a schopnost získat kapitál

(84)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti dosahoval v roce 2005 téměř 367 milionů EUR. Dále vzrostl na cca 684 milionů EUR v roce 2006 a na 1 miliardu EUR v roce 2007, než se vrátil na cca 630 milionů EUR v období šetření. Nebyly zaznamenány žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Společenství potýkalo s těžkostmi při získávání kapitálu.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Peněžní tok (v EUR)	367 215 052	684 541 347	1 034 223 612	634 658 147
Index (2005 = 100)	100	186	282	173

m) Investice

(85)

Roční investice společností zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku vzrostly mezi roky 2005 a 2006 o 83 %, mezi roky 2006 a 2007 o dalších 94 %, a poté se v období šetření jen mírně zvýšily. Celkově investice vzrostly v období od roku 2005 do období šetření přibližně o 185 %. Hlavními cíli těchto investic výrobního odvětví Společenství byly zlepšení jakosti výrobků, zvýšení efektivnosti výroby, vývoj nových výrobků a postupů, zlepšení průmyslové bezpečnosti a ochrana životního prostředí. Tyto investice nevedly ke zvýšení výrobní kapacity.

Vzorek	2005	2006	2007	Období šetření
Čisté investice (v EUR)	99 895 036	182 508 624	276 813 902	284 860 412
Index (2005 = 100)	100	183	277	285

(86)

Má se za to, že výrobní odvětví Společenství nasměrovalo do investic v průběhu posuzovaného období finanční zdroje ve velmi podstatné výši. Na tuto skutečnost je třeba pohlížet v souvislosti s velmi nízkou úrovní investic, která byla možná v uplynulých letech, kdy byla ziskovost výrobního odvětví Společenství extrémně nízká nebo dokonce záporná. Vzhledem k delším obdobím, kdy výrobní odvětví Společenství trpělo újmou mimo jiné ze strany dumpingového dovozu pocházejícího z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny a během nichž musely být investice výrazně omezovány (4), nebylo možné realizovat investice v potřebném rozsahu. Zlepšená ziskovost v průběhu posuzovaného období byla proto nezbytným předpokladem, který umožnil výrobnímu odvětví Společenství realizovat investice, jež odvětví tak dlouho odkládalo. Žádné investice nebyly realizovány s cílem zvýšit výrobní kapacitu z důvodu rostoucích obav týkajících se možnosti profitovat z rostoucí poptávky za situace agresivního rozpínání čínského dovozu.

n) Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(87)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z dotčené země by se dal dopad současných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství považovat za významný. Je třeba připomenout, že antidumpingová opatření byla v roce 2006 uložena s cílem vyrovnat účinky dumpingu působícího újmu, který byl způsoben dovozem z řady dalších zemí. Výrobní odvětví Společenství určitě do určité míry překonalo účinky dřívějšího dumpingu díky dobrým finančním výsledkům, kterých dosáhlo během posuzovaného období. Bylo však také prokázáno, že výrobní odvětví Společenství nemohlo plně těžit z mimořádného zvětšení trhu, k němuž došlo v průběhu analyzovaného období (viz 75. bod odůvodnění výše), protože tržní podíly, které předtím připadaly na dovoz podléhající opatřením, převzal levný dovoz z Číny, jenž částečně připravil o tržní podíly i výrobní odvětví Společenství. To se bezesporu omezilo plné zotavení výrobního odvětví Společenství a jeho náklonnost k investicím a rozšiřování výrobní kapacity v reakci na zvětšování trhu (viz 86. bod odůvodnění výše). Lze proto učinit závěr, že zotavení výrobního odvětví Společenství z účinků dřívějšího dumpingu nelze považovat za úplné a že výrobní odvětví Společenství zůstává zranitelné vůči poškozujícímu účinku, který je možná způsoben významným objemem dumpingového dovozu na trhu Společenství.

5. Závěr o újmě

(88)

Ověřené údaje nasvědčují určitým známkám újmy. Na výrazně rostoucím trhu (+ 24 %) se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit svůj prodej na trhu Společenství pouze částečně (+ 14 %), což vedlo k poklesu jeho podílu na trhu (z 69 % na 64 %). Nicméně za této situace se výrobnímu odvětví Společenství podařilo udržet dostatečně vysokou míru využití kapacity a ceny, takže jeho ziskovost zůstala na dobré úrovni (cca 15 % v období šetření). Závěrem lze konstatovat, že jakákoli újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství byla omezená a nevedla k žádným podstatným hospodářským těžkostem.

(89)

Ve světle výše uvedených skutečností se přijímá závěr, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo v období šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Je však také třeba zdůraznit, že výrobní odvětví Společenství bylo v předcházejícím období vystaveno dumpingu působícímu újmu, což mělo za následek přijetí antidumpingových opatření v roce 2006. Jestliže se výrobnímu odvětví Společenství podařilo částečně překonat účinky dřívější nepříznivé situace, bylo to hlavně díky velmi významnému zvětšení trhu, k němuž došlo mezi rokem 2005 a obdobím šetření. Přijetím antidumpingových opatření v červnu 2006 se sice podařilo odstranit poškozující účinky dumpingového dovozu z řady zemí, avšak v průběhu období šetření zaujímaly významný podíl na trhu Společenství dumpingové výrobky prodávané za velmi nízké ceny, a sice výrobky dovážené z Číny. V případě, že by se podmínky na trhu změnily a došlo by k zastavení růstu trhu pozorovaného během posuzovaného období a k obrácení dosavadní tendence růstu, bylo by výrobní odvětví Společenství plně vystaveno možnému poškozujícímu účinku vyplývajícímu z tohoto dumpingového dovozu. Proto byl učiněn závěr, že ačkoli výrobní odvětví Společenství neutrpělo během období šetření podstatnou újmu, bylo na jeho konci ve zranitelném stavu.

E. HROZÍCÍ ÚJMA

1. Pravděpodobný vývoj spotřeby Společenství, dovozu z dotčené země a situace výrobního odvětví Společenství po období šetření

(90)

Za účelem posouzení, zda může výrobnímu odvětví Společenství hrozit újma, bylo třeba dále analyzovat některé ukazatele stanovené pro posuzované období a období šetření. Tato další analýza byla provedena na základě shromážděných informací pro hlavní ukazatele újmy pro roky 2008 a 2009. Pro tento účel byly od společností zařazených do vzorku vyžádány informace ve formě odpovědí na dotazníky, byla provedena aktualizace statistických informací a byly analyzovány případné další informace poskytnuté stranami. Na tomto základě byly zjištěny tyto skutečnosti:

1.1 Spotřeba Společenství

(91)

Spotřeba Společenství, která se až do období šetření zvyšovala, zaznamená podle odhadů během období od konce období šetření do roku 2009 značné snížení, a to nejméně o 30 %. Tento odhad vychází z dostupných veřejných informací, které byly rovněž podloženy údaji, které poskytl žadatel, a prognózami, jež předložili výrobci ve Společenství zařazení do vzorku.

(92)	Mimoto žadatel předložil informace podle tržních segmentů, které předpokládají podstatný pokles ve všech odvětvích s výjimkou segmentu OCTG, o němž se usuzuje, že bude méně postižen jinak všeobecným výrazným poklesem poptávky.

1.2 Dovoz z ČLR a související podíl na trhu

(93)

Dumpingový dovoz z ČLR se nadále podstatně zvyšoval až do konce období šetření. Lze potvrdit, že tento rostoucí trend v průběhu roku se projevoval nejméně do konce roku 2008. S ohledem na klesající poptávku od posledních měsíců roku 2008 se očekává, že podíl tohoto dovozu na trhu bude růst i v roce 2009.

(94)	Předpokládá se, že se čínský dovoz i nadále zaměří převážně na segment mechaniky a stavebnictví a dále na segment potrubních trubek, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění výše.

(95)

I když se v důsledku klesající tržní poptávky celkový objem dovozu sníží – nicméně očekává se, že toto snížení nebude významné –, čínský dovoz úměrně zvýší svůj podíl na trhu v těchto segmentech, kde je tradičně silný. Skutečně je pravděpodobné, že levný dovoz se na trhu, který stále více usiluje o omezování nákladů, stane ještě atraktivnějším.

(96)

V důsledku toho se předpokládá, že očekávaný podíl čínského dovozu na trhu vzroste. V závislosti na vývoji spotřeby by se tržní podíl čínského dovozu mohl mezi roky 2008 a 2009 zvýšit dokonce o několik procentních bodů s ohledem na agresivní politiku posilování pozice na trhu v minulých letech, viz 61. bod odůvodnění výše a 114. a 115. bod odůvodnění níže.

(97)	Pokud jde o ceny dovozu dotčeného výrobku, sdružení čínských vývozců (dále jen „CISA“) uvedlo, že tyto ceny po období šetření výrazně vzrostly.

(98)

Bylo ověřeno, že údaje od Eurostatu takový nárůst po období šetření skutečně potvrzují. V této souvislosti se podotýká, že tento nárůst je v některých případech výrazný (až 33–43 %). Šetření však ukázalo, že toto navýšení je odrazem obecného celosvětového nárůstu cen některých surovin (oceli, železného šrotu a surového železa) a cen energií, k němuž došlo v období od dubna do října 2008, a že neodstranilo cenové podbízení, které je zjevně i nadále značné.

1.3 Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Společenství

(99)

Podle předpokladů se výroba výrobního odvětví Společenství sníží mezi obdobím šetření a rokem 2009 o 20 až 35 procentních bodů. Tuto vývojovou tendenci potvrdily prognózy, jež předložily společnosti zařazené do vzorku. Z analýzy těchto prognóz lze odvodit, že celkový pokles výroby odráží skutečnost, že v kontextu obecného poklesu spotřeby poklesla poptávka po některých druzích výrobků méně než poptávka po jiných, takže se počítá s tím, že dojde ke změně sortimentu výrobků.

(100)

Z informací, které předložily společnosti zařazené do vzorku, je zřejmé, že výrobní kapacita zůstane v roce 2009 podle předpokladů beze změny, zatímco využití kapacity ve stejném roce výrazně poklesne na úroveň kolem 70 %. To je ve shodě s prudkým poklesem spotřeby popsaným v 91. bodě odůvodnění. Inspekce na místě již prokázaly tyto skutečnosti: i) snižování počtu směn (obvykle z 18 na 15 týdně), ii) hojnější využívání režimů propouštění z důvodu nadstavu a dočasného propouštění pracovníků, iii) delší závodní dovolené v průběhu prázdninového období. Připomíná se, že dřívější šetření již ukázala, že při mírách využití kapacity nižších než 75 % je nepravděpodobné, že by výrobní odvětví Společenství dokázalo fungovat udržitelným způsobem (viz 71. bod odůvodnění výše).

1.4 Prodej výrobního odvětví Společenství v ES (objemy a ceny)

(101)

Předpokládá se, že prodej výrobního odvětví Společenství na trhu ES ze stejných důvodů, jak je vysvětleno v 99. bodě odůvodnění výše, výrazně poklesne, a sice nejméně ve stejné míře jako spotřeba, ale pravděpodobně ještě více, podle předpokladů výrobců ve Společenství zařazených do vzorku.

(102)

Protože výrobní odvětví Společenství bude podle předpokladů dále ztrácet podíl na trhu ES na úkor dumpingového čínského dovozu, bude nuceno orientovat se více na vývozní trhy. Společnosti zařazené do vzorku skutečně vykázaly pokles prodeje ve Společenství, který byl vyšší než pokles celkové výroby, protože výroba na vývoz zůstala v porovnání s výrobou zboží určeného pro trh Společenství poměrně stabilní. To proto, že vývozní činnost výrobního odvětví Společenství se soustřeďuje na OCTG (35 %), potrubní trubky (25 %) a výrobu energie (13 %), zatímco trubky pro mechaniku a stavebnictví tvořily pouze 16 % vývozu výrobního odvětví Společenství (v porovnání s 60 % prodeje v ES, viz 73. bod odůvodnění výše).

(103)

Výrobní odvětví Společenství předložilo informace dokazující, že objemy prodeje již poklesly a/nebo že se předpokládá, že výrazně poklesnou, zejména v některých segmentech trhu, kde čínské zboží nachází větší uplatnění (tj. mechanika, stavebnictví a potrubní trubky).

(104)

Pokud jde o prodejní ceny, výrobci zařazení do vzorku předpokládají, že zůstanou v průměru stabilní na úrovni cen v období šetření.

(105)

Vývoj prodejních cen by však nebyl zcela reprezentativní, pokud jde o reálný pokles cen, kde se očekává, že bude pro každý výrobek individuální. Důvodem by byla skutečnost, že se výrobní odvětví Společenství snaží přeorientovat na trubky vyšší jakosti vzhledem k tlaku čínského dovozu na ceny. Následkem toho by poklesl podíl výrobků nižší jakosti na celkovém prodeji výrobního odvětví Společenství podstatně více než průměrný pokles celkového prodeje, čímž se úměrně zvýší váha výrobků s vyšší prodejní cenou. To je důvod, proč se předpokládá, že průměrný pokles ceny bude mírnější než pokles ceny, který bude zaznamenán u výrobků, jež přímo soutěží s dumpingovým dovozem z Číny.

(106)

Z tohoto důvodu byly od výrobního odvětví Společenství shromážděny informace o vývoji cen řady reprezentativních druhů výrobků, u nichž bylo shledáno, že v průběhu období šetření přímo soutěžily s dumpingovým dovozem z Číny. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že ceny důležitých druhů výrobků, které byly dováženy v průběhu období šetření ve významných množstvích z ČLR, ve druhém pololetí roku 2008 vzrostly, aby částečně odrazily nárůst nákladů, který byl zmíněn také v 98. bodě odůvodnění výše.

1.5 Ceny/náklady výrobního odvětví Společenství

(107)

Společnosti zařazené do vzorku byly rovněž požádány, aby předložily údaje týkající se předpokládaného vývoje svých nákladů pro dotčený výrobek a dalších významných nákladů.

(108)

Předložené údaje svědčí o pravděpodobnosti celkového nárůstu nákladů. Tento nárůst je pravděpodobný ze dvou hlavních důvodů. Za prvé se předpokládá, že snížení personálních stavů způsobené nižší výrobou a mírami využití kapacity nepovede k úměrnému snížení nákladů práce vzhledem k využívání režimů dočasného propuštění a krácení pracovní doby, které mohou zvýšit průměrné náklady práce. Za druhé, změna v sortimentu výrobků a přechod na dražší (i když nikoli nutně ziskovější) výrobky povede současně ke zvýšení průměrných nákladů (včetně nákladů na suroviny). Kromě toho zřejmý pokles efektivity v důsledku snížení objemu výroby a neoptimálního využití kapacity povede k úměrnému zvýšení fixních nákladů.

1.6 Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu

(109)

Počítá se s tím, že podíl výrobního odvětví Společenství na výrazně klesajícím evropskému trhu poklesne mezi obdobím šetření a rokem 2009 v důsledku zvýšeného tlaku ze strany dumpingového dovozu z Číny (viz 93. a 101. bod odůvodnění výše) o několik procentních bodů.

1.7 Ziskovost výrobního odvětví Společenství

(110)

Podle údajů předložených výrobci ve Společenství došlo mezi obdobím šetření a rokem 2008 k mírnému snížení ziskovosti výrobního odvětví Společenství o 0,5 procentních bodů. Podle vykázaných údajů však tato ziskovost značně poklesla do konce roku 2008 a pro rok 2009 se počítá s výrazným poklesem na cca 2 %.

(111)

Připomíná se, že již v minulosti bylo prokázáno, že ziskovost výrobního odvětví Společenství byla obzvláště nízká v obdobích, kdy byla míra využití kapacity nižší než 75 %. Tak tomu bylo prokazatelně v období, na něž se vztahovalo šetření, jež vyústilo v přijetí nařízení Rady (ES) č. 954/2006 (5), kdy míra využití kapacity výrazně poklesla v důsledku tlaku dumpingového dovozu, mimo jiné z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny.

1.8 Závěr o pravděpodobném vývoji spotřeby Společenství, dovozu z dotčené země a situaci výrobního odvětví Společenství po období šetření

(112)

Výše uvedená analýza pravděpodobného vývoje spotřeby Společenství, dovozu dumpingových čínských výrobků a hlavních ukazatelů újmy pro období mezi obdobím šetření a rokem 2009 (viz 90. až 111. bod odůvodnění) ukazuje, že již dochází k výraznému zhoršování hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, a předpokládá se, že tato situace bude v nejbližší budoucnosti trvat, a je možné, že se bude i dále zhoršovat. Tomu jasně nasvědčuje očividný pokles výroby, objemu prodeje v ES, podílů na trhu a ziskovosti (o cca 13 procentních bodů). Toto posouzení bylo provedeno na základě údajů z prognóz podložených dostatečně podrobnými důkazy. Zejména vývojové tendence použité pro období po období šetření do konce roku 2008 se daly do značné míry ověřit již nyní během provedených inspekcí na místě. V průběhu šetření byly předloženy další důkazy (zejména týkající se poklesu prodejních cen a objemů a prognóz pro rok 2009). I když vzhledem k obecné povaze prognóz neexistuje jistota, že naznačené vývojové tendence budou odpovídat skutečnosti, považuje se za velmi pravděpodobné, že v tomto případě tomu tak bude. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že výrobnímu odvětví Společenství již v průběhu prvních měsíců roku 2009 vznikala podstatná újma.

2. Hrozící újma

(113)

V souladu s čl. 3 odst. 9 základního nařízení bylo zkoumáno, které skutečnosti by případně vytvořily situaci, v níž by dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu. V této souvislosti byla věnována zvláštní pozornost: i) vývoji dumpingového dovozu, ii) dostupnosti volných kapacit vývozců, iii) úrovni cen čínského dovozu a iv) stavu zásob.

2.1 Vývoj objemu dumpingového dovozu

(114)

Jak bylo vysvětleno v 59. bodě odůvodnění výše, objem dovozu z ČLR mezi rokem 2005 a obdobím šetření výrazně vzrostl z 26 000 na 543 000 tun. Tento dovoz byl po celou dobu realizován za velice nízké ceny, které se výrazně podbízely jakýmkoli jiným cenám nabízeným na trhu Společenství z jiných zdrojů. Výrazný nárůst podílu tohoto dumpingového dovozu na trhu (viz 61. bod odůvodnění výše) potvrzuje, že vývoj tohoto dovozu nebyl důsledkem zvýšení poptávky. Naopak by se mohlo jevit, že tento vývoj byl z velké části veden strategií usilující o převzetí tržního podílu, který dříve zaujímal dumpingový dovoz z jiných zdrojů (viz 141. bod odůvodnění níže), s cílem agresivně proniknout na nový trh. Nárůst dovozních cen pozorovaný ve druhém pololetí roku 2008 byl zcela důsledkem výrazného nárůstu cen surovin, který se promítnul do celosvětového zvýšení cen bezešvých trubek a dutých profilů, a není odrazem jakéhokoli záměru snížit rozdíl v cenách oproti jiným dodavatelům na trhu ES.

(115)

Vzhledem k uvedenému se má za to, že nelze stanovit přímou vazbu mezi vývojem spotřeby a úrovní dumpingového dovozu. Namísto toho se usuzuje, že k nárůstu dumpingového dovozu v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření by došlo stejně, i za podmínek stabilní spotřeby, s jediným rozdílem spočívajícím v tom, že by tento nárůst měl větší dopad na tržní podíly ostatních dodavatelů. Nelze vyloučit, že již v průběhu posuzovaného období by byl tento nárůst způsobil podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství, nebýt toho, že došlo k takovému nárůstu spotřeby, k jakému došlo. Z tohoto důvodu se usuzuje, že celkový pokles trhu Společenství nebude mít žádný podstatný dopad na vývoj objemu dumpingového dovozu. Agresivní strategie použitá k průniku na trh Společenství v průběhu posuzovaného období bude se vší pravděpodobností pokračovat, s celkovým cílem získat podíly na trhu na úkor ostatních zúčastněných hospodářských subjektů pomocí levného dumpingového dovozu.

(116)

Nejnovější dostupné údaje za celý rok 2008 ukazují, že objem dovozu dosahoval 507 589 tun, což je více než v roce 2007, i když o něco méně než v období šetření. Údaje za poslední dva měsíce roku 2008 navíc ukazují, že objem dovozu v porovnání se stejným obdobím předchozího roku ještě vzrostl (84 000 tun v roce 2008 oproti 79 000 tun v roce 2007), ačkoli šetření ukázalo, že na trhu Společenství již v listopadu 2008 byly patrné známky poklesu poptávky. Lze proto učinit závěr, že podle nejnovějších dostupných informací lze objem dovozu z ČLR považovat přinejmenším za stabilní. V této souvislosti se podotýká, že i v případě, že by objem dumpingového dovozu vykazoval krátkodobě odlišnou tendenci než v minulosti, tj. zůstal by neměnný nebo by začal klesat, tato informace by měla být vždy nahlížena a analyzována v souvislosti s vývojem spotřeby. Jinými slovy, zjištění týkající se tohoto faktoru by neměla být založena na prostém pozorování vývoje absolutního objemu dumpingového dovozu, ale měla by náležitě zohledňovat tržní podmínky, za nichž k tomuto vývoji dochází, a to, zda následkem tohoto vývoje mohlo dojít ke zvýšení nebo snížení podílu tohoto dumpingového dovozu na trhu. Z dostupných informací je zřejmé, že dumpingový dovoz nejenom vykázal za posuzované období podstatný nárůst podílu na trhu, ale nejevil ani žádnou známku zastavení či obrácení této vývojové tendence v období, kdy již poptávka začala klesat. V důsledku toho je jasné, že podíl dumpingového dovozu z Číny na trhu poroste (viz 96. bod odůvodnění výše). Následně je učiněn závěr, že vzhledem k očekávanému podstatnému poklesu spotřeby je pravděpodobné, že tlak tohoto dumpingového dovozu na trh Společenství výrazně vzroste.

2.2 Dostupnost volné kapacity vývozců

(117)

Analýza informací předložených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku ukázala, že se pro rok 2008 počítá pouze v těchto společnostech se zvýšením kapacity nejméně o 740 000 tun. Výrobní odvětví Společenství navíc uvádí, že dvě společnosti zařazené do vzorku uvažují o vybudování závodů na bezešvé trubky, jejichž kapacita by měla do poloviny roku 2009 dosáhnout řádově 500 000 tun. Ověření předpokládaného navýšení kapacity lze samozřejmě provést teprve po zahájení provozu těchto závodů; proto je obtížné posoudit budoucí dostupnost volné kapacity existující v ČLR. Avšak po pouhém přihlédnutí k odpovědím čínských vývozců zařazených do vzorku lze učinit závěr, že vzhledem ke skutečnosti, že celková spotřeba Společenství v průběhu období šetření byla vypočtena na 3 300 000 tun, existuje v Číně značná volná výrobní kapacita. Žadatel navíc předložil důvěryhodné informace o tom, že v lednu 2009 byly v ČLR uvedeny do provozu dva nové závody na výrobu bezešvých trubek. Tyto dva závody, každý s kapacitou cca 400 000 tun, mají samy o sobě dostatečnou kapacitu, aby mohly zásobovat jednu čtvrtinu trhu ES.

(118)

Informace poskytnuté čínským sdružením výrobců (CISA) navíc vyčíslují celkovou čínskou výrobu na cca 20 milionů tun. Čínští výrobci zařazení do vzorku uvedli, že v průměru činí jejich vývoz 27 % jejich celkového prodeje během období šetření. Ve srovnání s rokem 2005, kdy jejich podíl vývozu činil 17 %, tedy došlo ke zvýšení. Lze proto učinit závěr, že v průběhu posuzovaného období došlo u čínských výrobců k výraznému posílení tendence vyvážet, což se projevilo ve značném nárůstu vývozu v absolutních číslech, neboť celkový prodej výrobců zařazených do vzorku vzrostl během posuzovaného období o více než 56 %. Nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend, na němž se projevuje zvýšení výroby spolu se zvýšeným podílem vývozu, měl v dohledné době obrátit.

(119)

Podíl čínského vývozu do Společenství (vyjádřený procentem z celkového čínského vývozu) v průběhu posuzovaného období výrazně vzrostl, z 1 % v roce 2005 na 9 % v průběhu období šetření. To potvrzuje skutečnost, že již v průběhu posuzovaného období došlo k významnému posunu ve vývozních činnostech a že Společenství získalo větší význam v celkové tržní strategii čínských vývozců. Dalšími hlavními trhy jsou USA s 36 % (oproti 31 % v roce 2007), Alžírsko (6 %, oproti 2 % v roce 2006) a Jižní Korea (6 %, oproti 3 % v roce 2005). Vzhledem k tomuto lze očekávat, že podstatná část nově vytvořené volné kapacity bude nasměrována na trh ES. Kromě toho lze v dohledné době očekávat podstatné zmenšení některých těchto trhů, a zejména trhu USA, takže objemy uvolněné z těchto trhů by mohly být snadno přesměrovány do ES. K tomuto přesměrování možná dosud v žádné podstatné míře nedošlo, protože podle čínských statistik a informací shromážděných od čínských výrobců zařazených do vzorku byly ceny na trhu ES doposud o něco nižší než na jiných trzích. Lze však očekávat, že v případě podstatného snížení objemů prodávaných na jiných trzích se nebude k úrovni cen tolik přihlížet vzhledem k potřebě udržet objem výroby a využití kapacity na dostatečně vysoké úrovni. Kromě toho se očekává, že trhy jako Společenství, na něž se podařilo poměrně snadno a úspěšně proniknout, se stanou upřednostňovaným cílem takové případné politiky přesměrování.

2.3 Ceny dovozu z ČLR

(120)

Ceny čínského dovozu byly v průběhu posuzovaného období podstatně nižší, a to nejenom než ceny výrobního odvětví Společenství, ale i než ceny z jiných zemí. Toto zjištění potvrzuje analýza cenového podbízení, o níž se hovoří v 65. bodě odůvodnění výše a ve 142. bodě odůvodnění níže. Zjištěné velice podstatné a systematické (tj. poměrně homogenní pro jednotlivé druhy výrobků) cenové podbízení zajistilo v průběhu posuzovaného období trvalé zvyšování podílu dumpingového dovozu na trhu. V průběhu posuzovaného období proto existovala jasná vazba mezi zvyšováním podílu dumpingového dovozu na trhu a snižováním tržního podílu prodeje z jiných zdrojů, včetně výrobního odvětví Společenství, a k tomuto efektu mohla přispět výhoda markantního rozdílu v prodejních cenách. Pokud tento efekt nezpůsobil výrobnímu odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období podstatnou újmu, bylo to jen proto, že expanze trhu Společenství poskytla výrobnímu odvětví Společenství dostatek prostoru pro zachování výroby, výrobní kapacity, tržeb a úrovní ziskovosti.

(121)

Není důvod domnívat se, že by v hospodářském prostředí vyznačujícím se výrazným smršťováním poptávky mohla nastat tendence ke zvýšení nízkých cen. Naopak, ze strany dodavatele se za podmínek klesající spotřeby očekává, že zachová nízké ceny s cílem získat další podíly na trhu nebo alespoň neztratit a upevnit ty stávající. Výrobci, kteří do svého zboží zapracovávají dotčený výrobek a kteří již kupovali tento výrobek za nízké ceny, budou současně vyvíjet tlak na jejich zachování nebo dokonce snížení ve snaze snížit své náklady. Výrobci, kteří v minulosti upřednostňovali výrobky vyšších cenových kategorií, se budou snažit co nejvíce omezit své výrobní náklady, a proto budou dávat přednost levnějším vstupům, i když to možná bude vyžadovat určité oběti, např. pokud jde o jakost výrobků a spolehlivost dodávek.

(122)

V 98. bodě odůvodnění výše bylo řečeno, že ceny dovozu z Číny vykázaly po období šetření určitý nárůst. Vzhledem k tomu, že tento nárůst odráží především celosvětové zvýšení cen některých důležitých surovin, nelze vyloučit, že toto zvýšení je pouze dočasné a ceny se zase sníží, jakmile ceny těchto surovin poklesnou. Kromě toho, vzhledem k tomu, že tyto suroviny jsou běžnými komoditami, odrazili zvýšení jejich cen v konečné ceně bezešvých trubek a dutých profilů v maximální možné míře všichni výrobci. I výrobní odvětví Společenství muselo odrazit toto zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách, které proto vzrostly. Jelikož tedy zaznamenaly nárůst všechny ceny na trhu, jsou ceny dumpingového dovozu i v období po období šetření nadále podstatně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství.

(123)

Závěrem lze říci, že bylo shledáno, že nepříznivý účinek velmi nízkých cen dumpingového dovozu je dvojí: i) na jedné straně je pravděpodobné, že podstatný cenový rozdíl způsobí přechod na dumpingový dovoz, protože uživatelé budou spíše kupovat zboží prodávané za nízké ceny; ii) na druhé straně je pravděpodobné, že existenci takových nízkých cen na trhu využijí kupující jako prostředek ke stlačení cen nabízených výrobci ve Společenství a jinými zdroji, což bude mít depresivní účinek jak z pohledu snížení objemů, tak z pohledu snížení cen. Zatímco v situacích, kdy rozdíly v cenách nejsou velké, mohou být tyto účinky zpochybnitelné, v daném případě a s ohledem na velmi vysokou úroveň cenového podbízení lze očekávat, že výsledná škoda bude závažná.

2.4 Stav zásob

(124)

Tento faktor nemá pro analýzu valný význam, protože zásoby obvykle udržují obchodníci (zprostředkovatelé), a nikoli výrobci. Přes určitá tvrzení výrobního odvětví Společenství nebyly shledány žádné důkazy nasvědčující hromadění zásob v rozsahu, který by mohl v blízké budoucnosti nějak podstatně ovlivnit trh.

2.5 Další aspekty

(125)

Mělo by být rovněž zmíněno, že žádný z čínských výrobců zařazených do vzorku nesplnil kritéria tržního zacházení, mimo jiné proto, že se má za to, že tyto společnosti stále fungují pod vlivem státu (všechny nevyhověly přinejmenším kritériu 1 nebo 3). V situaci světové hospodářské krize je pravděpodobné, že čínská vláda bude v pokušení dále zasahovat na podporu těchto společností (nebo jejich dodavatelů) a pomoci jim tak udržet náklady na nízké úrovni a zachovat, ne-li zvýšit jejich cenovou výhodu na trhu ES. Na závěr se usuzuje, že čínští vývozci působí v prostředí, které jim může snadno poskytnout příležitost k dalšímu zachování jejich cenové výhody i v případě, že by další dodavatelé na trhu Společenství snížili ceny s cílem zmenšit cenový rozdíl oproti dumpingovému dovozu, který existoval v posuzovaném období. Dokonce i v případě, že by tlak vyvíjený podstatným cenovým podbízením ze strany dumpingového dovozu v průběhu období šetření vedl ke snížení úrovně cen výrobního odvětví Společenství, nelze vyloučit další snížení cen ze strany čínských vývozců s cílem udržet cenový rozdíl pozorovaný v období šetření.

3. Závěr o hrozící újmě

(126)

Na faktory mající vliv na hrozící újmu analyzované ve 113. až 125. bodě odůvodnění výše je třeba pohlížet v souvislostech konkrétní situace na trhu, která se po období šetření změnila a která pravděpodobně zůstane na trhu ES v nejbližší budoucnosti. Vzhledem k výrazně klesající spotřebě zmíněné v 91. bodě odůvodnění výše představuje čínský dovoz významnou hrozbu újmy, a to z těchto důvodů:

i)	historická tendence růstu absolutního i relativního objemu dovozu na trh Společenství nasvědčující strategii penetrace trhu a skutečnost, že tento růst je i po období šetření stabilní, navzdory klesající poptávce,

ii)	možné další zvýšení dovozu v absolutních a/nebo relativních číslech vzhledem k existenci rozsáhlých nevyužitých výrobních kapacit v ČLR a pravděpodobnému smršťování dalších trhů, jež by mohlo uvolnit další objemy, které by mohly být přesměrovány do Evropy, a

iii)	významný cenový rozdíl v porovnání s cenami obdobného výrobku ve Společenství nebo z jiných zemí, který bude pravděpodobně hovořit ve prospěch příklonu k dumpingovému čínskému dovozu a stlačení úrovně cen na trhu Společenství.

Byl učiněn předběžný závěr, že pokud by nebyla přijata opatření, způsobil by dumpingový dovoz z Číny bezprostředně výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu, zejména v podobě snížení objemu prodeje, podílu na trhu, výroby a ziskovosti.

F. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

1. Úvod

(127)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu nebo představuje pro výrobní odvětví Společenství hrozbu újmy, jež může být považována za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu nebo představovat hrozbu újmy výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

2. Účinek dumpingového dovozu

(128)

Mezi rokem 2005 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR více než dvacetinásobně, z 26 273 tun na 542 840 tun, a jeho podíl na trhu Společenství vzrostl o více než 16 procentních bodů (z 1 % na 17,1 %). Průměrná cena tohoto dovozu mezi rokem 2005 a obdobím šetření poklesla a po celou dobu se držela na podstatně nižší úrovni než průměrná cena všech ostatních zdrojů dodávek.

(129)

Jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění výše, vážená průměrná úroveň cenového podbízení ze strany čínského dovozu činila celkově 24 %. Je třeba rovněž podotknout, že ve stejném období byl dumpingový dovoz prodáván za ceny podstatně nižší než dovoz z jakýchkoli jiných zdrojů (viz 143. bod odůvodnění níže).

(130)

Dovoz z ČLR nezpůsobil v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření újmu, kterou by bylo možné považovat za podstatnou. Existuje však jasná časová shoda mezi podstatným nárůstem čínského dovozu a zhoršením některých ukazatelů újmy, jako je například podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, který se za podmínek rostoucí spotřeby snížil o 5 procentních bodů. Růst dumpingového dovozu z Číny tedy byl důvodem, proč výrobní odvětví Společenství nemohlo plně využít výhody růstu poptávky, k němuž došlo na trhu Společenství. Je třeba rovněž podotknout, že existuje jasná časová shoda mezi rychlým nárůstem tržního podílu čínských výrobků a odpovídajícím podstatným poklesem tržních podílů dovozů z Ruska a Ukrajiny, které byly jejich nejbližším konkurentem z pohledu cen.

(131)

Kromě toho se vzhledem k významnému podbízení cenám výrobního odvětví Společenství ze strany dovozu z ČLR usuzuje, že tento dumpingový dovoz vyvíjel od období šetření tlak na ceny na trhu Společenství, a bránil tak výrobnímu odvětví Společenství zvýšit své prodejní ceny v míře, která by mu umožnila zachovat původní úroveň ziskovosti.

(132)

Jak bylo uvedeno v 89. bodě odůvodnění výše, navzdory tendenci zhoršování některých ukazatelů újmy ze strany čínského dovozu byl učiněn závěr, že celková újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství nebyla podstatná. Na tato zjištění je nicméně třeba pohlížet ve světle výhledové analýzy vývoje spotřeby, dovozu a některých ukazatelů újmy pro období po období šetření, o níž byly poskytnuty informace v 91. až 112. bodě odůvodnění výše.

(133)

Jak bylo vysvětleno v 93. bodě odůvodnění výše, údaje za poslední období mezi obdobím šetření a prosincem 2008 ukazují, že objem dumpingového dovozu v posledních dvou měsících uvedeného roku v porovnání s rokem 2007 neklesl, a to navzdory jasným známkám počínajícího poklesu spotřeby Společenství v měsících listopadu a prosinci 2008. Tato skutečnost ukazuje, že počínající pokles spotřeby neměl žádný vliv na objem dovozu, který namísto toho zvýšil svůj podíl na trhu. Není důvod domnívat se, že se za podobných, dokonce ještě horších podmínek, které lze v krátkodobém výhledu očekávat, tato vývojová tendence obrátí.

(134)

Nicméně i kdyby absolutní objem dumpingového dovozu poněkud poklesl, je jasné, že jeho podíl na trhu, o němž se předpokládá, že se bude poměrně rychle zmenšovat, zůstane neměnný nebo dokonce poroste. A konečně, i kdyby objem dovozu z Číny začal klesat relativně rychleji než spotřeba, usuzuje se, že samotná přítomnost podstatných objemů levného čínského zboží za podmínek klesající spotřeby by měla být považována za příčinu újmy, protože bude vyvíjet významný tlak na pokles všeobecné úrovně cen na trhu. Za podmínek převisu nabídky a v situaci, kdy se odběratelé snaží snižovat své výrobní náklady, aby si zachovali konkurenceschopnost, je pravděpodobné, že se ceny vstupů budou přibližovat nejnižší úrovni (což je čínská cena). Faktory jakosti a bezpečnosti dodávek, které prozatím možná nahrávaly výrobnímu odvětví Společenství, pravděpodobně budou hrát menší roli a výrobní odvětví Společenství bude kvůli tlaku vyvíjenému na trh levnými čínskými výrobky nuceno snížit své ceny.

(135)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství sice neutrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu, ale na konci období šetření se nacházelo ve zranitelném stavu (viz 89. bod odůvodnění), že jsou splněny všechny podmínky pro existenci újmy po období šetření v plném rozsahu (viz 112. bod odůvodnění výše) a je splněna i podmínka hrozící újmy, jak je vysvětleno ve 126. bodě odůvodnění výše, je učiněn závěr, že existuje příčinná souvislost mezi bezprostřední hrozbou dumpingového čínského dovozu a předpokládanou újmou výrobnímu odvětví Společenství.

3. Účinek ostatních činitelů

3.1 Dovozní a vývozní činnost výrobního odvětví Společenství

(136)

Bylo zjištěno, že někteří členové výrobního odvětví Společenství dovážejí omezená množství dotčeného výrobku z ČLR a dalších zemí. Tento dovoz (odhadovaný na méně než 2 % celkového dovozu z ČLR) je realizován s cílem uspokojit konkrétní požadavky odběratelů, kteří buď žádají výrobky se specifikacemi, jež tito výrobci ve Společenství nevyrábějí, nebo žádají zboží za extrémně nízkou cenu. Vzhledem k velmi omezenému množství dováženého zboží se nemá za to, že by tento dovoz narušoval výše zjištěné příčinné souvislosti.

(137)

Kromě toho je jedna skupina výrobců ve Společenství ve spojení s jistým čínským vyvážejícím výrobcem prostřednictvím menšinového vlastnictví. Bylo však zjištěno, že dotyčný čínský vyvážející výrobce nevyváží žádné zboží společnostem, které jsou ve spojení s řečeným výrobcem ve Společenství. Proto byl přijat závěr, že toto menšinové vlastnictví nemá žádný dopad na situaci výrobního odvětví Společenství a ani není pravděpodobné, že by mělo takový dopad v budoucnu.

(138)

Jedna skupina výrobců ve Společenství dovážela od společností, které s ní byly ve spojení, významná množství bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z Argentiny a Mexika. Šlo především o výrobky vyšší cenové kategorie, jako jsou potrubní trubky a profily OCTG, a tyto výrobky představovaly méně než 10 % výroby dané skupiny ve Společenství. Navíc srovnání podle jednotlivých druhů výrobků ukázalo, že se tento dovoz nepodbízel prodejním cenám výrobního odvětví Společenství. Proto byl přijat závěr, že tento dovoz nezpůsobil a ani v budoucnu nezpůsobí výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu.

(139)

Jak je vidět z následující tabulky, objem prodeje na vývoz zůstával po celé posuzované období stabilní. Vývozní činnost výrobního odvětví Společenství byla také zkoumána a lze vyloučit, že by přispěla k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Za prvé, případné účinky těchto činností byly při šetření náležitě odděleny a přezkoumány. Za druhé, jak je uvedeno ve 102. bodě odůvodnění výše, předpokládá se, že vývoz realizovaný výrobním odvětvím Společenství zůstane na rozdíl od klesající výroby a prodeje na trhu Společenství stabilní, protože vývoz se soustřeďuje na jiné segmenty trhu, jak je vysvětleno ve 102. bodě odůvodnění výše.

Výrobní odvětví Společenství	2005	2006	2007	Období šetření
Prodej na vývoz (tuny)	1 651 514	1 825 543	1 711 165	1 646 927
Index (2005 = 100)	100	111	104	100

3.2 Dovoz ze třetích zemí (Rusko a Ukrajina)

(140)

Objem dovozu z Ruska a Ukrajiny v posuzovaném období výrazně poklesl, jak je vidět z tabulky níže. Úhrnný podíl tohoto dovozu stabilně klesal, z 15,4 % v roce 2005 na 4,4 % v období šetření. V tomtéž období vzrostla průměrná cena tohoto prodeje o 33 %. Je důležité podotknout, že na dovoz z Ruska a Ukrajiny byla uvalena od roku 2006 antidumpingová opatření (viz též 86. bod odůvodnění výše). Z tohoto důvodu nejsou ceny uváděné v tabulkách níže cenami, za něž zboží skutečně vstoupilo na trh ES. Po navýšení těchto cen o platné antidumpingové clo vzroste průměrná cena dovozu z Ruska a Ukrajiny během období šetření na 860 EUR/t.

(141)

Vzhledem k trvalému cenovému rozdílu mezi průměrnou cenou, za niž vstupoval na trh ES dovoz z ČLR a dovoz z Ruska a Ukrajiny, a skutečnosti, že dovoz z Ruska a Ukrajiny byl očividnou cenově nejbližší konkurencí dovozu z Číny, byl vyvozen závěr, že dramatický pokles tržního podílu těchto dvou později uvedených zemí je důsledkem skutečnosti, že se tento dovoz stal v důsledku uložených antidumpingových cel méně konkurenceschopným než dumpingový dovoz z Číny, jenž následně převzal část tržního podílu, který původně připadal dovozu z Ruska a Ukrajiny. Dále je třeba uvést, že dovoz z Číny již tomuto konkurentovi odebral převážnou část podílu na trhu a případné další rozšíření podílu čínského dovozu na trhu by již bylo na úkor dalších nejzřejmějších konkurentů v nejbližším cenovém pásmu, což by bylo výrobní odvětví Společenství.

Rusko a Ukrajina	2005	2006	2007	Období šetření
Objem dovozu (tuny)	395 926	255 394	172 155	140 910
Index (2005 = 100)	100	65	43	36
Tržní podíl dovozu	15,4 %	9,4 %	5,5 %	4,4 %
Ceny dovozu (EUR/t)	613	672	777	814
Index (2005 = 100)	100	110	127	133
Zdroj: Eurostat.

3.3 Dovoz z jiných třetích zemí

(142)

V období mezi rokem 2005 a obdobím šetření výrazně vzrostl objem dovozu z jiných zemí i jeho tržní ceny. Podíl tohoto dovozu na trhu se však v daném období držel na poměrně stabilní úrovni. Z analýzy tržních cen je zřejmé, že výrobky pocházející z těchto zemí jsou v porovnání s výrobky vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Společenství a dumpingovým dovozem z Číny drahé.

Jiné třetí země	2005	2006	2007	Období šetření
Argentina
Objem dovozu (tuny)	54 082	53 423	60 556	70 804
Index (2005 = 100)	100	99	112	131
Tržní podíl dovozu	2,1 %	2,0 %	1,9 %	2,2 %
Japonsko
Objem dovozu (tuny)	40 686	61 807	45 719	41 028
Index (2005 = 100)	100	152	112	101
Tržní podíl dovozu	1,6 %	2,3 %	1,5 %	1,3 %
USA
Objem dovozu (tuny)	25 866	18 006	26 875	41 226
Index (2005 = 100)	100	70	104	159
Tržní podíl dovozu	1,0 %	0,7 %	0,9 %	1,3 %
Mexiko
Objem dovozu (tuny)	16 211	18 412	30 001	25 771
Index (2005 = 100)	100	114	185	159
Tržní podíl dovozu	0,6 %	0,7 %	1,0 %	0,8 %
Všechny ostatní
Objem dovozu (tuny)	63 107	64 620	77 647	90 788
Index (2005 = 100)	100	102	123	144
Tržní podíl dovozu	2,5 %	2,4 %	2,5 %	2,9 %
Jiné třetí země celkem
Objem dovozu (tuny)	199 952	216 268	240 798	269 617
Index (2005 = 100)	100	108	120	135
Tržní podíl dovozu	7,8 %	8,0 %	7,6 %	8,5 %
Cena dovozu (EUR/t)	1 332	1 911	1 875	1 709
Index (2005 = 100)	100	143	141	128
Zdroj: Eurostat.

(143)

Ceny dovozu z Argentiny a Mexika byly v průměru podstatně vyšší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Jak bylo vysvětleno ve 138. bodě odůvodnění výše, ceny z Argentiny a Mexika se nepodbízely cenám výrobního odvětví Společenství.

(144)

Dovoz z Japonska a USA byl také realizován v průměru za ceny podstatně vyšší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Tento dovoz navíc vůbec nezískal podíl na trhu. Z tohoto důvodu nelze ani tento dovoz považovat za možný zdroj újmy výrobnímu odvětví Společenství.

(145)

Dovoz ze všech ostatních zemí je realizován v objemech, které jsou tak nízké, že nelze mít za to, že by mohl způsobit nějakou újmu. Z tohoto důvodu je učiněn závěr, že dovoz z jiných zdrojů než z Číny nezpůsobil výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu a že není důvod domnívat se, že by mohl k újmě v blízké budoucnosti přispět.

3.4 Konkurence ze strany ostatních výrobců ve Společenství

(146)

Není důvod domnívat se, že by ostatní výrobci ve Společenství, kteří aktivně nepodpořili podaný podnět, byli v období šetření ve výrazně jiné situaci než výrobní odvětví Společenství nebo že by se měli v jiné situaci octnout v blízké budoucnosti. Nic nenasvědčuje tomu, že by počínání těchto výrobců mohlo v dohledné budoucnosti způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství.

3.5 Výrobní náklady (suroviny)

(147)

Jak bylo řečeno v 80. bodě odůvodnění výše, výrobnímu odvětví Společenství se podařilo promítnout nárůst nákladů, k němuž došlo v posuzovaném období, do dostatečného navýšení prodejních cen. Za období od roku 2005 do období šetření lze tedy konstatovat, že výrobní odvětví Společenství ukázalo, že je za normálních podmínek schopno efektivně fungovat a vhodně reagovat na změny ve svých nákupních cenách.

(148)

Jak je uvedeno ve 107. bodě odůvodnění výše, v období po období šetření výrazně vzrostly náklady a předpokládá se, že v následujícím období ještě porostou. Především následkem předpokládaného relativního nárůstu fixních nákladů v důsledku sníženého vytížení výrobní kapacity. V každém případě by se mělo vzít v úvahu to, že případné zvýšení celkových průměrných nákladů výrobního odvětví Společenství může být způsobeno také posunem v sortimentu výrobků, k němuž by mohlo být výrobní odvětví Společenství nuceno vzhledem k výraznému tlaku vyvíjenému některými druhy čínských dumpingových výrobků na ceny.

(149)

Jak je uvedeno ve 105. bodě odůvodnění výše, vzhledem k vysoké úrovni cenového podbízení může být trh s některými druhy výrobků pro výrobní odvětví Společenství výrazně omezen, nebo dokonce úplně znepřístupněn, což výrobní odvětví Společenství donutí přeorientovat výrobu na druhy výrobků s poněkud vyšší prodejní cenou, ale zároveň i úměrně vyššími výrobními náklady. Na rozdíl od toho, co nastalo v analyzovaném období, je však zřejmé, že výrobní odvětví Společenství – vzhledem k tlaku vyvíjenému čínským dovozem a následné ztrátě podílů na trhu a stlačení prodejních cen – nemá žádné další vhodné prostředky, kterými by mohlo promítnout navýšení nákladů do odpovídajícího navýšení prodejních cen.

3.6 Pokles na trhu bezešvých trubek a dutých profilů ve Společenství jako důsledek zhoršení hospodářské situace

(150)

Co se týče pravděpodobných účinků poklesu spotřeby a klesající poptávky, tyto jevy rozhodně budou mít vliv na celkovou výkonnost výrobního odvětví Společenství. Tento pravděpodobný negativní vliv však bude více či méně významný v závislosti na vývoji tržního podílu zaujímaného dovozem z Číny. I kdyby tedy bylo možné považovat hospodářský útlum od listopadu 2008 za možnou příčinu újmy, tento faktor nemůže jakkoli zmírnit škodlivé újmu působící účinky přítomnosti významných množství velice levného dumpingového dovozu z Číny na trhu ES. Výrobní odvětví Společenství by kupříkladu i za podmínek klesajících objemů mohlo být schopno udržet přijatelnou úroveň cen, a tak omezit negativní účinky poklesu spotřeby, kdyby nebylo nekalé soutěže levného dumpingového čínského zboží, které stlačí všeobecnou úroveň cen na trhu. Proto nelze hospodářský útlum považovat za možný důvod narušení příčinné souvislosti mezi hrozící újmou a dumpingovým dovozem z Číny.

4. Závěr o příčinných souvislostech

(151)

Časová shoda mezi nárůstem dumpingového dovozu z ČLR, zvýšením jeho podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a existencí všech faktorů ukazujících na zřejmou a bezprostřední hrozící újmu, která způsobí podstatné zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, na straně druhé vede k závěru, že dumpingový dovoz bude příčinou podstatné újmy ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení, kterou utrpí výrobní odvětví Společenství, nebudou-li proti tomuto dovozu přijata ochranná opatření.

(152)

Byly analyzovány i další faktory, ale bylo shledáno, že nejsou rozhodujícím důvodem pro újmu, která pravděpodobně vznikne. Zejména dovoz z jiných zemí, náklady ani všeobecný pokles poptávky po dotčeném výrobku z důvodu hospodářského útlumu nemohou jakkoli zmírnit potenciální škodlivý účinek ohrožení situace výrobního odvětví Společenství dovozem z Číny.

(153)

Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci byly náležitě odlišeny a odděleny účinky všech známých činitelů, které by mohly mít nebo pravděpodobně budou mít vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, od pravděpodobných účinků dumpingového dovozu působících újmu, se vyvozuje závěr, že dovoz z ČLR představuje bezprostřední hrozbu pro výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 a 9 základního nařízení.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(154)

Komise zkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě, hrozící újmě a příčinné souvislosti neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Společenství. Pro tyto účely a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení zvážila Komise pravděpodobný dopad opatření na všechny dotčené strany a rovněž pravděpodobné důsledky nepřijetí opatření.

1. Zájem výrobního odvětví Společenství

(155)

S ohledem na výše uvedené by byla uložena opatření na dovoz z ČLR. Očekává se, že uložení těchto opatření by vedlo ke zvýšení cen z uvedené země a poskytlo by výrobnímu odvětví Společenství příležitost zlepšit svou situaci prostřednictvím zachování dostatečné úrovně objemu výroby, prodeje, a tedy tržního podílu. Pokud by opatření nebyla přijata, očekává se, že by dovoz z ČLR pokračoval i za podmínek poklesu spotřeby za velice nízké ceny a následně zvyšoval svůj podíl na trhu a vyvíjel tlak na pokles celkové úrovně cen na trhu. Za této situace hrozí výrobnímu odvětví Společenství bezprostřední újma v důsledku ztráty objemu výroby způsobené přítomností zboží dovezeného z Číny a v důsledku možného poklesu cen způsobeného tlakem vyvíjeným na tržní ceny zvyšujícím se uplatněním dovozu z Číny na trhu Společenství.

2. Zájem ostatních výrobců ve Společenství

(156)

Nic nenasvědčuje tomu, že by zájmy ostatních výrobců ve Společenství, kteří aktivně nepodpořili podaný podnět, byly odlišné od zájmů vyjádřených výrobním odvětvím Společenství. Podle dostupných informací naopak není žádný důvod, proč by analýza provedená pro výrobní odvětví Společenství neměla být stejně platná i pro tyto další společnosti.

3. Zájem dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení

(157)

Při tomto šetření spolupracovalo pouze šest dovozců. Pouze jeden dovozce, který představuje cca 1,5 % celkového dovozu z Číny do ES, nakupuje výlučně z Číny; tento dovozce vykazuje ziskovost nižší než 5 % a je jediným, kdo se vyslovil jednoznačně proti případnému uložení opatření. Nicméně za zmínku stojí, že v průběhu období šetření představoval dotčený výrobek méně než 10 % obratu této společnosti. Navíc vzhledem k tomu, že uložená antidumpingová cla se budou vztahovat na všechny čínské výrobce, je pravděpodobné, že tento dovozce bude schopen přesunout zvýšení svých nákladů na své odběratele, protože budou stejně postiženi i jeho přímí konkurenti. Všichni ostatní spolupracující dovozci nakupují i z dalších zdrojů, včetně výrobního odvětví Společenství (podíl jejich nákupu od výrobního odvětví Společenství se pohybuje od 25 % do 95 % jejich potřeb), a jejich ziskovost je mnohem vyšší.

4. Zájem spotřebitelů

(158)

Jenom jeden z pouhých pěti spolupracujících uživatelů nakupuje z Číny (cca 20 % objemu nákupů, zbytek nakupuje hlavně od výrobního odvětví Společenství) a uvádí, že uložení opatření by mělo značný dopad na jeho obchodní činnost. Ziskovost této společnosti, pokud jde o výrobky, do nichž zapracovává dotčený výrobek, je nicméně velmi vysoká (více než 10 %). Výpočet ukázal, že i v nejhorším možném případě, tj. pokud by všechen materiál z Číny byl nakupován za ceny výrobního odvětví Společenství a nebylo by možno přesunout žádnou část nárůstu cen vstupů na odběratele, by dopad na ziskovost tohoto uživatele byl nepatrný (cca 1 % obratu). Má se tedy za to, že případné uložení opatření by v žádném případě závažně neohrozilo zájmy tohoto uživatele.

5. Závěr o zájmu Společenství

(159)

Na základě uvedeného se tedy očekává, že uložení opatření na dovoz z ČLR by v situaci klesající spotřeby nemělo dopad na objem nabízený na trhu ES, který je schopno pokrýt svou výrobní kapacitou výrobní odvětví Společenství. Nepředpokládají se proto žádné nepříznivé účinky na bezpečnost dodávek (připomíná se, že dovážené druhy výrobků vyrábí i výrobní odvětví Společenství). Z provedené analýzy je rovněž zřejmé, že by uložení opatření neohrozilo žádné významné zájmy dovozců nebo uživatelů, a poměrně nízká spolupráce dovozců a uživatelů na tomto šetření toto zjištění potvrzuje.

H. NÁVRH PROZATÍMNÍCH ANTIDUMPINGOVÝCH OPATŘENÍ

(160)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, hrozící újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR uložena prozatímní opatření, aby se předešlo vzniku podstatné újmy výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem, která bezprostředně hrozí a která by bez přijetí opatření nastala.

1. Úroveň pro odstranění újmy

(161)

Úroveň prozatímních opatření uložených na dovoz z ČLR by měla být dostatečná na to, aby odstranila újmu hrozící výrobnímu odvětví Společenství ze strany dumpingového dovozu, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se obvykle počítá s tím, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své náklady a vytvořit hrubý zisk, kterého by bylo možné přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu.

(162)

Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že pro zajištění běžných podmínek hospodářské soutěže na trhu Společenství při neexistenci dumpingu působícího újmu by bylo zapotřebí ziskového rozpětí 12 %. Sdružení čínských vývozců připustilo, že v některých situacích lze považovat za přiměřené ziskové rozpětí 8 %.

(163)

Při šetření hrozící újmy se však nutně provádí rozsáhlejší posuzování a přijímá se více předpokladů než při šetření podstatné újmy v období šetření. To proto, že pojetí hrozící újmy s sebou přináší potřebu vypracovat prognózy budoucího výskytu újmy, která v průběhu období šetření nevznikala. Za těchto nejistých podmínek se považuje za moudré předběžně použít ziskové rozpětí, které bylo stanoveno v průběhu posledního řízení týkajícího se stejného výrobku (6), tj. 3 %. Uznává se nicméně, že tuto otázku bude třeba dále zkoumat ve fázi uložení konečných opatření, až bude možné shromáždit více důkazů ohledně předpokládané újmy.

(164)

Z toho důvodu bylo požadované zvýšení ceny následně určeno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny stanovené pro výpočet cenového podbízení s újmu nepůsobící cenou výrobku, za kterou výrobek prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství, stanovenou podle 162. bodu odůvodnění výše, provedeného na stejné obchodní úrovni.

(165)

Případné rozdíly plynoucí ze srovnání uvedeného ve 163. bodě odůvodnění výše byly následně vyjádřeny jako procentní podíl celkové dovozní ceny CIF stanovené pro období šetření. Vzhledem k tomu, že dvěma spolupracujícím čínským výrobcům bylo přiznáno individuální zacházení, a vzhledem k nízké úrovni spolupráce byla prozatímní jednotná celostátní úroveň pro odstranění újmy stanovena s použitím nejvyššího rozpětí újmy zjištěného pro reprezentativní druhy výrobků prodávané vyvážejícím výrobcem ze země bez tržního hospodářství.

(166)

Takto stanovené rozpětí újmy pro ČLR bylo podstatně nižší než zjištěné dumpingové rozpětí.

Název společnosti	Rozpětí újmy
Hubei Xinyegang Steel Co., Ltd	15,6 %
Shandong Luxing Steel Pipe Co., Ltd	15,1 %
Další spolupracující společnosti	22,3 %
Všechny ostatní společnosti	24,2 %

2. Prozatímní opatření

(167)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla, jímž je ve všech případech zjištěné rozpětí újmy.

(168)

Na základě výše uvedeného jsou navrhovány tyto sazby cla:

Společnost	Antidumpingové clo (v %)
Hubei Xinyegang Steel Co., Ltd	15,6 %
Shandong Luxing Steel Pipe Co., Ltd	15,1 %
Další spolupracující společnosti	22,3 %
Všechny ostatní společnosti	24,2 %

(169)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(170)

Veškeré žádosti o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu podniku nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně odeslány Komisi (7) se všemi příslušnými informacemi, zejména o změně jakékoliv činnosti společnosti ve spojení s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které souvisejí například se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(171)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na společnosti, které v období šetření neuskutečnily žádný vývoz do Společenství.

I. ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(172)

V zájmu řádného úředního postupu je třeba stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto dokumentu, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uvážena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli s vnějším průměrem kruhového průřezu nepřesahujícím 406,4 mm s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nepřesahující 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (8), spadajících pod kódy KN ex 7304 19 10 , ex 7304 19 30 , ex 7304 23 00 , ex 7304 29 10 , ex 7304 29 30 , ex 7304 31 20 , ex 7304 31 80 , ex 7304 39 10 , ex 7304 39 52 , ex 7304 39 58 , ex 7304 39 92 , ex 7304 39 93 , ex 7304 51 81 , ex 7304 51 89 , ex 7304 59 10 , ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (9) (kódy TARIC 7304 19 10 20, 7304 19 30 20, 7304 23 00 20, 7304 29 10 20, 7304 29 30 20, 7304 31 20 20, 7304 31 80 30, 7304 39 10 10, 7304 39 52 20, 7304 39 58 30, 7304 39 92 30, 7304 39 93 20, 7304 51 81 20, 7304 51 89 30, 7304 59 10 10, 7304 59 92 30 a 7304 59 93 20) a pocházejících z Čínské lidové republiky.

2. Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost	Antidumpingové clo (v %)	Doplňkový kód TARIC
Hubei Xinyegang Steel Co., Ltd, Huangshi City	15,6	A948
Shandong Luxing Steel Pipe Co., Ltd, Qingzhou City	15,1	A949
Společnosti uvedené v příloze	22,3	A950
Všechny ostatní společnosti	24,2	A999

3. Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství je podmíněno složením jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. dubna 2009.

Za Komisi

Catherine ASHTON

členka Komise

(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2) Úř. věst. C 174, 9.7.2008, s. 7.

(3) Hodnota CEV se stanoví v souladu s technickou zprávou, 1967, IIW doc. IX-535-67, vydanou Světovým svářečským institutem (IIW).

(4) Viz nařízení Rady (ES) č. 954/2006 ze dne 27. června 2006, Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 4, 160. a 168. bod odůvodnění. V roce 2001, jediném ziskovém roce během období předchozího šetření, dosahovaly investice 65 milionů EUR. Do roku 2004 (rok, v němž výrobní odvětví Společenství utrpělo těžké ztráty) musela být tato částka snížena na 26 milionů EUR.

(5) Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 4.

(6) Viz nařízení Rady (ES) č. 954/2006 ze dne 27. června 2006, Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 4, 233. bod odůvodnění.

(7)

European Commission

Directorate General for Trade

Direction H

Office Nerv-105

B-1049 Brussels.

(8) Hodnota CEV se stanoví v souladu s technickou zprávou, 1967, IIW doc. IX-535-67, vydanou Světovým svářečským institutem (IIW).

(9) Podle nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 291, 31.10.2008, s. 1). Rozsah výrobku se určuje současně popisem výrobku v čl. 1 odst. 1 a popisem výrobku podle příslušných kódů KN.

PŘÍLOHA

Seznam spolupracujících výrobců uvedených v čl. 1 odst. 2 pod doplňkovým kódem TARIC 950

Název společnosti	Město
Hengyang Valin MPM Co., Ltd	Hengyang
Hengyang Valin Steel Tube Co., Ltd	Hengyang
Handan Precise Seamless Steel Pipes Co., Ltd	Handan
Jiangsu Huacheng Industry Group Co., Ltd	Zhangjiagang
Jiangyin Metal Tube Making Factory	Jiangyin
Jiangyin City Seamless Steel Tube Factory	Jiangyin
Pangang Group Chengdu Iron & Steel Co., Ltd	Chengdu
Shenyang Xinda Co., Ltd	Shenyang
Suzhou Seamless Steel Tube Works	Suzhou
Tianjin Pipe (Group) Corporation (TPCO)	Tianjin
Wuxi Dexin Steel Tube Co., Ltd	Wuxi
Wuxi Dongwu Pipe Industry Co., Ltd	Wuxi
Wuxi Seamless Oil Pipe Co., Ltd	Wuxi
Zhangjiagang City Yiyang Pipe Producing Co., Ltd	Zhangjiagang
Zhangjiagang Yichen Steel Tube Co., Ltd	Zhangjiagang

8.4.2009

CS EN

Úřední věstník Evropské unie

L 94/75

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 290/2009

ze dne 31. března 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům

(ECB/2009/7)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od doby, kdy vstoupilo v platnost nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 63/2002 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2001/18) (2), byla zjištěna řada zlepšení týkajících se systému vykazování nových úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům. Stávající požadavky na vykazování je proto třeba doplnit.

(2)	Zahrnutí obecného členění nových úvěrů, ve kterém se odděleně sledují uplatňované úrokové sazby a objemy těch úvěrů, které jsou zajištěny kolaterálem nebo zárukami, by mělo pomoci získat harmonizovanější údaje na úrovni eurozóny a usnadnit srovnání mezi jednotlivými zeměmi.

(3)	Zahrnutí členění podle velikosti nových úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům by mělo dát bližší představu o financování malých a středních podniků.

(4)	Zahrnutí členění podle počáteční doby fixace úrokové sazby u nových úvěrů by mělo poskytnout homogennější informace o úrokových sazbách tím, že se zvýší počet kategorií doby fixace, a tudíž homogennost každé kategorie.

(5)	Oddělené vykazování úrokových sazeb účtovaných z pohledávek z kreditních karet (označované též jako úvěry z kreditních karet) umožní sledovat tyto úrokové sazby a zajistí jednotné zacházení s tímto nástrojem ve všech zemích eurozóny.

(6)	Doplňková kategorie nových úvěrů podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem v rámci „úvěrů domácnostem pro jiné účely“ poskytne další informace o financování neregistrovaných podniků a pomůže při vyhodnocování obecných trendů v oblasti úvěrů poskytovaných domácnostem.

(7)	Doplňkové vykazování nových úvěrů nefinančním podnikům podle splatnosti by mělo usnadnit rozlišování sazeb, které se uplatňují na krátkodobé a dlouhodobé financování.

(8)	Ve vztahu k revolvingovým úvěrům a přečerpání je zapotřebí vyjasnění, nového vymezení a přímější vazby na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32) (3).

(9)	Rovněž je nezbytné přijmout jasnější pravidla, pokud jde o stratifikaci a výběr zpravodajských jednotek národními centrálními bankami, a upřesnit právo Rady guvernérů kontrolovat tyto postupy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) se mění takto:

1.	V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Rada guvernérů je oprávněna kontrolovat dodržování přílohy I.“

2.	Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

3.	Příloha II se nahrazuje přílohou II tohoto nařízení.

4.	Příloha IV se nahrazuje přílohou III tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 3 se použije od 1. června 2010.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. března 2009.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24.

(3) Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14.

PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení ECB/2001/18 se mění takto:

V části 1 oddílu III se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7.

Národní centrální banky stanoví stratifikační kritéria, která umožní členění potencionálního souboru zpravodajských jednotek do homogenních vrstev. Vrstvy se považují za homogenní, je-li součet rozptylů výběrových proměnných uvnitř vrstvy podstatně nižší než celkový rozptyl v celém skutečném souboru zpravodajských jednotek (*1). Stratifikační kritéria jsou spojena se statistikou úrokových sazeb MFI, tj. existuje vztah mezi stratifikačními kritérii a úrokovými sazbami a částkami, které mají být odhadovány v rámci výběrového šetření.

(*1) Tj. součet rozptylů uvnitř vrstvy definovaný jako

musí být podstatně nižší než celkový rozptyl zpravodajského souboru definovaný jako

, kde h označuje každou vrstvu, xi úrokovou sazbu za instituci i,

aritmetický průměr úrokové sazby vrstvy h, n celkový počet institucí ve výběrovém souboru a

aritmetický průměr úrokových sazeb všech institucí ve výběrovém souboru.’ "

V části 1 oddílu V se odstavec 16 nahrazuje tímto:

„16.

Každá národní centrální banka vybírá nejvhodnější rozdělení velikosti národního výběrového souboru n mezi vrstvy. Každá národní centrální banka proto stanoví, kolik zpravodajských jednotek nh se v každé vrstvě vybírá z celkového počtu úvěrových institucí a ostatních finančních institucí Nh. Poměr výběru nh/Nh pro každou vrstvu h umožňuje odhad rozptylu každé vrstvy. Z toho vyplývá, že z každé vrstvy jsou vybrány alespoň dvě zpravodajské jednotky.“

V části 1 oddílu V se odstavec 20 nahrazuje tímto:

„20.

Pokud národní centrální banka rozhodne o úplném zjišťování všech úvěrových institucí a ostatních finančních institucí ve vrstvě, může národní centrální banka provést v této vrstvě výběrové šetření na úrovni poboček. Podmínkou je, že národní centrální banka má úplný seznam poboček, který zahrnuje všechny obchody úvěrových institucí a ostatních finančních institucí ve vrstvě, a vhodné údaje pro hodnocení rozptylu úrokových sazeb nových obchodů s domácnostmi a nefinančními podniky mezi jednotlivými pobočkami. Pro výběr a aktualizaci poboček platí všechny požadavky stanovené v této příloze. Vybrané pobočky se stávají fiktivními zpravodajskými jednotkami, které podléhají všem zpravodajským povinnostem, stanoveným v příloze II. Tímto postupem není dotčena povinnost úvěrových či jiných institucí, ke kterým pobočky patří, jako zpravodajských jednotek.“

(*1) Tj. součet rozptylů uvnitř vrstvy definovaný jako

musí být podstatně nižší než celkový rozptyl zpravodajského souboru definovaný jako

, kde h označuje každou vrstvu, xi úrokovou sazbu za instituci i,

aritmetický průměr úrokové sazby vrstvy h, n celkový počet institucí ve výběrovém souboru a

aritmetický průměr úrokových sazeb všech institucí ve výběrovém souboru.’ ’

ANNEX II

‘PŘÍLOHA II

ZPRAVODAJSKÝ SYSTÉM PRO STATISTIKU ÚROKOVÝCH SAZEB MĚNOVÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ

ČÁST I

DRUH SAZBY

I. Dohodnutá průměrná roční sazba

Obecná zásada

Druhem sazby, kterou zpravodajské jednotky vykazují pro všechny kategorie nástrojů vkladů a úvěrů týkajících se nových obchodů a stavů obchodů, je dohodnutá průměrná roční sazba (annualised agreed rate – AAR). Je definována jako úroková sazba, dohodnutá mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem, na vklad nebo úvěr, převedená na roční bázi a vyjádřená v procentech za rok. Sazba AAR zahrnuje všechny platby úroků z vkladů a úvěrů, ale nezahrnuje žádné případně uplatněné poplatky. Disážio, definované jako rozdíl mezi nominální částkou úvěru a částkou přijatou zákazníkem, se považuje za úrokovou platbu na počátku smluvního vztahu (čas t0), a proto se odráží v sazbě AAR.

Pokud se úrokové platby dohodnuté mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem během roku v pravidelných intervalech kapitalizují, např. jednou měsíčně nebo čtvrtletně, spíše než jednou ročně, dohodnutá sazba se přepočítává pomocí níže uvedeného vzorce, a tím se odvodí dohodnutá průměrná roční sazba:

kde:

x	je sazba AAR,
rag	je roční úroková sazba dohodnutá mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem pro vklad nebo úvěr, jsou-li termíny úrokové kapitalizace vkladu a všech plateb a splátek úvěru stanoveny v pravidelných intervalech během roku, a
n	je počet období úrokové kapitalizace u vkladu a počet období plateb (splátek) u úvěru, v jednom roce, tj. 1 pro roční platby, 2 pro půlroční platby, 4 pro čtvrtletní platby a 12 pro měsíční platby.

Národní centrální banky mohou požadovat, aby jejich zpravodajské jednotky poskytly pro všechny nebo některé vkladové a úvěrové nástroje týkající se nových smluv a stavů obchodů úzce definovanou efektivní úrokovou sazbu (narrowly defined effective rate – NDER) namísto sazby AAR. Sazba NDER je definována jako úroková sazba na roční bázi, která zohledňuje současnou hodnotu všech závazků s výjimkou poplatků (vklady nebo úvěry, platby nebo splátky, úrokové platby), budoucích nebo existujících, dohodnutých mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem. Sazba NDER odpovídá úrokové části roční procentní sazby nákladů (annual percentage rate of charge – APRC), jak je vymezena v čl. 3 písm. i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102/ES (1). Jediný rozdíl mezi sazbou NDER a sazbou AAR spočívá v metodě přepočtu úrokových plateb na roční základ. Sazba NDER používá postupnou aproximaci, a proto může být použita pro kterýkoliv druh vkladu nebo úvěru, zatímco sazba AAR používá algebraický vzorec definovaný v odstavci 2, a proto je použitelná pouze na vklady a úvěry s pravidelnou kapitalizací úrokových plateb. Všechny ostatní požadavky jsou shodné, což znamená, že odkazy na sazbu AAR ve zbývající části této přílohy platí také pro sazbu NDER.

Zacházení s daněmi, subvencemi a regulačními opatřeními

Úrokové platby zahrnuté v sazbě AAR odrážejí to, co zpravodajská jednotka platí z vkladů a přijímá z úvěrů. V případech, kdy se částka zaplacená jednou stranou a přijatá druhou stranou liší, o úrokové sazbě vykazované pro účely statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí (MFI) rozhoduje hledisko zpravodajské jednotky.

Podle této zásady se úrokové sazby zaznamenávají v hrubém vyjádření před zdaněním, jelikož úrokové sazby před zdaněním odrážejí to, co zpravodajské jednotky platí za vklady a přijímají za úvěry.

Subvence poskytnuté domácnostem nebo nefinančním podnikům třetími stranami se neberou v úvahu při určování úrokových plateb, protože subvence nejsou vypláceny nebo přijímány zpravodajskou jednotkou.

Zvýhodněné sazby, které zpravodajské jednotky uplatňují pro své zaměstnance, jsou do statistiky úrokových sazeb MFI zahrnuty.

V případech, kdy jsou úrokové sazby ovlivněny regulačními opatřeními, např. stropy úrokových sazeb nebo zákazem úročení jednodenních vkladů, odrazí se tato opatření ve statistice úrokových sazeb MFI. Každá změna pravidel určujících regulační opatření, např. změna výše úředně stanovených úrokových sazeb nebo stropů úrokových sazeb, se projeví ve statistice úrokových sazeb MFI jako změna úrokové sazby.

II. Roční procentní sazba nákladů

9.Kromě sazeb AAR vykazují zpravodajské jednotky pro nové obchody týkající se spotřebitelských úvěrů a úvěrů poskytnutých domácnostem na bydlení roční procentní sazbu nákladů (APRC), tj.:

—	APRC pro nový spotřebitelský úvěr (viz ukazatel 30 v dodatku 2) a

—	APRC pro nové úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení (viz ukazatel 31 v dodatku 2) (2).

10.

Sazba APRC zahrnuje „celkové náklady úvěru pro spotřebitele“, jak jsou definovány v čl. 3 písm. g) směrnice 2008/48/ES. Tyto celkové náklady jsou tvořeny úrokovou složkou a složkou ostatních (souvisejících) nákladů, jako jsou náklady na informace, správu, přípravu dokumentů, jistoty, pojištění úvěru atd.

11.

Skladba složky ostatních nákladů může být v jednotlivých zemích odlišná, protože definice uvedené ve směrnici 2008/48/ES se uplatňují rozdílně a protože se liší národní finanční systémy a postupy pro zajištění úvěrů.

III. Konvence

12.

Zpravodajské jednotky uplatňují pro výpočet sazby AAR standardní rok v trvání 365 dnů, tj. vliv dalšího dne v přechodném roce se nebere v úvahu.

ČÁST 2

POKRYTÍ OBCHODŮ

13.

Zpravodajské jednotky poskytují statistické údaje o úrokových sazbách MFI ze stavů obchodů a nových obchodů.

IV. Úrokové sazby ze stavů obchodů

14.

Stavy obchodů jsou definovány jako stav všech vkladů uložených domácnostmi a nefinančními podniky u zpravodajské jednotky a stav všech úvěrů poskytnutých zpravodajskou jednotkou domácnostem a nefinančním podnikům.

15.

Úroková sazba ze stavů obchodů odráží váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na stav vkladů nebo úvěrů v příslušné kategorii nástrojů v referenčním okamžiku, jak je definován v odstavci 26. Vážená průměrná úroková sazba se rovná součtu sazeb AAR vynásobených odpovídajícími stavy obchodů a vydělených celkovým stavem obchodů. Zahrnuje všechny existující smlouvy, které byly uzavřeny ve všech obdobích před referenčním datem.

16.

Úvěry se selháním nejsou do vážených průměrných úrokových sazeb zahrnuty. Úvěry se selháním jsou definovány v souladu s přílohou II nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32) (3). Ze statistiky úrokových sazeb je vyloučen celkový objem úvěru, který je zčásti nebo zcela klasifikován jako úvěr se selháním. Úvěry určené k restrukturalizaci dluhu se sazbami ležícími pod tržní úrovní, tj. restrukturalizace dluhu v případě dlužníků ve finančních potížích, se do statistiky úrokových sazeb též nezahrnují.

V. Nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání

17.

V případě jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, (úročených a neúročených) pohledávek z kreditních karet (označované též jako úvěry z kreditních karet) a revolvingových úvěrů a přečerpání, jak jsou definovány v odstavcích 42 až 45 a v odstavci 51, je koncept nových obchodů rozšířen na celý stav obchodů. Záporný nebo kladný zůstatek, tj. zůstatek k referenčnímu okamžiku, jak je definován v odstavci 29, se tedy použije jako ukazatel pro nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání.

18.

Úrokové sazby pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání odrážejí váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na stav těchto účtů v referenčním okamžiku, jak je definován v odstavci 29. Zahrnují aktuální rozvahové pozice všech existujících smluv, které byly uzavřeny ve všech obdobích před referenčním datem.

19.

Aby bylo možné vypočítat úrokové sazby MFI pro účty, které mohou být v závislosti na zůstatku buď vkladem nebo úvěrem, rozlišují zpravodajské jednotky mezi obdobími s kladným zůstatkem a obdobími se záporným zůstatkem. Zpravodajské jednotky vykazují vážené průměrné úrokové sazby týkající se kladných zůstatků jako jednodenní vklady a vážené průměrné úrokové sazby týkající se záporných zůstatků jako přečerpání. Nevykazují vážené průměrné úrokové sazby kombinující (nízké) úrokové sazby jednodenních vkladů a (vysoké) sazby přečerpání.

VI. Nové obchody týkající se jiných kategorií nástrojů, než jsou jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání

20.

Následující odstavce 21 až 25 se týkají vkladů s dohodnutou splatností, repo obchodů a všech úvěrů kromě revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet, jak jsou definovány v odstavcích 42 až 45 a v odstavci 51.

21.

Nové obchody jsou definovány jako všechny nové dohody mezi domácností nebo nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou. Nové dohody zahrnují:

—	všechny finanční smlouvy, které poprvé specifikují úrokovou sazbu vkladu nebo úvěru, a

—	všechna nová jednání o stávajících vkladech a úvěrech.

Prodloužení existujících smluv o vkladech a úvěrech, jež se provádějí automaticky, tj. bez aktivního zapojení domácnosti nebo nefinančního podniku, a jež nezahrnují žádná nová ujednání o podmínkách smlouvy včetně úrokové sazby, se nepovažují za nové obchody.

22.

Úroková sazba nového obchodu odráží váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na vklady a úvěry v příslušné kategorii nástrojů u nových dohod uzavřených mezi domácnostmi a nefinančními podniky a zpravodajskou jednotkou během referenčního období, jak je definováno v odstavci 32.

23.

Změny pohyblivých úrokových sazeb ve smyslu automatických úprav úrokové sazby prováděných zpravodajskou jednotkou nejsou novými dohodami, a proto nejsou považovány za nové obchody. V případě existujících smluv nejsou proto tyto změny zachyceny v sazbách nových obchodů, ale pouze v průměrných sazbách ze stavů obchodů.

24.

Změna z pevných úrokových sazeb na pohyblivé a naopak (v době t1) v průběhu smluvního vztahu, která byla dohodnuta na počátku smluvního vztahu (v době t0), není novou dohodou, ale součástí podmínek úvěru stanovených v době t0. Nepovažuje se proto za nový obchod.

25.

Předpokládá se, že domácnost nebo nefinanční podnik obvykle čerpá úvěr (jiný než revolvingový úvěr či přečerpání) v plné výši na počátku smluvního vztahu. Mohou však úvěr čerpat postupně (v tranších) v době t1, t2, t3 atd., místo aby čerpaly celou částku hned na počátku smluvního vztahu (v době t0). Skutečnost, že je úvěr čerpán v tranších, není pro statistiku úrokových sazeb MFI relevantní. Ve statistice úrokových sazeb MFI týkající se nových obchodů je zachycena dohoda mezi domácností nebo nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou v době t0, která zahrnuje úrokovou sazbu a celkový objem úvěru.

ČÁST 3

REFERENČNÍ OKAMŽIK

VII. Referenční okamžik pro úrokové sazby MFI ze stavů obchodů

26.

Národní centrální banky stanoví, zda se úrokové sazby MFI ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 14 uvedené v dodatku 1, zjišťují na národní úrovni jako stav k určitému okamžiku ke konci období nebo jako implicitní úrokové sazby odpovídající průměru za dané období. Sledovaným obdobím je jeden měsíc.

27.

Úrokové sazby ze stavů obchodů jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce se vypočítávají jako vážené průměry úrokových sazeb uplatňovaných na stav vkladů a úvěrů k určitému okamžiku posledního dne v měsíci. V tomto okamžiku zpravodajská jednotka shromažďuje úrokové sazby a příslušné objemy všech zůstatků vkladů domácností a nefinančních podniků a všech zůstatků úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům a vypočítá váženou průměrnou úrokovou sazbu pro každou kategorii nástrojů. Oproti měsíčním průměrům úrokové sazby MFI ze stavů obchodů sestavované z údajů ke konci měsíce zahrnují pouze ty smlouvy, u kterých v okamžiku sběru dat existují bilanční zůstatky.

28.

Úrokové sazby ze stavů obchodů jako implicitní sazby odpovídající průměru za daný měsíc se vypočítají jako podíl, kde v čitateli jsou naběhlé úroky z vkladů a úvěrů během referenčního měsíce a ve jmenovateli je průměrný stav během měsíce. Na konci referenčního měsíce vykazuje zpravodajská jednotka pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené nebo přijaté úroky za měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci. Úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané jako měsíční průměry zahrnují, na rozdíl od údajů ke konci měsíce, také smlouvy, které po určitou dobu během měsíce vykazovaly zůstatek, ale ke konci měsíce již zůstatek nevykazovaly. Průměrný stav vkladů a úvěrů během referenčního měsíce se v ideálním případě vypočte jako průměr každodenních zůstatků v měsíci. Jako minimální standard se průměrný měsíční stav odvozuje z každodenních zůstatků v případě kategorií nestálých nástrojů, tj. přinejmenším u jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání. Pro všechny ostatní kategorie nástrojů se průměrný měsíční stav odvozuje z týdenních zůstatků nebo ze zůstatků sledovaných v kratších intervalech. Pro přechodné období nejvýše dvou let se pro úvěry s dohodnutou splatností nad pět let akceptují údaje z konce měsíce.

VIII. Referenční okamžik pro nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání

29.

Národní centrální banky stanoví, zda se úrokové sazby MFI pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 popsané v dodatku 2, zjišťují na národní úrovni jako stav k určitému okamžiku ke konci období nebo jako implicitní sazby odpovídající průměru za dané období. Sledovaným obdobím je jeden měsíc.

30.

Analogicky k úrokovým sazbám ze stavů obchodů uvedených v dodatku 1 se úrokové sazby z jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání zjišťují pomocí jedné z níže uvedených metod:

vypočítá se stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, tj. vážené průměry úrokových sazeb uplatňovaných na stav těchto vkladů a úvěrů k určitému okamžiku posledního dne v měsíci. V uvedeném okamžiku zpravodajská jednotka shromažďuje úrokové sazby a příslušné objemy pro všechny jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání domácností a nefinančních podniků a vypočítá váženou průměrnou úrokovou sazbu pro každou kategorii nástrojů. Oproti měsíčním průměrům zahrnují úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané z údajů ke konci měsíce pouze ty smlouvy, u kterých v okamžiku sběru dat existují bilanční zůstatky;

vypočítají se implicitní sazby odpovídající průměru za daný měsíc, tj. podíl, kde v čitateli jsou naběhlé úroky z vkladů a úvěrů a ve jmenovateli je průměrný denní stav. Pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání vykazuje zpravodajská jednotka ke konci měsíce naběhlé vyplacené nebo přijaté úroky za měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci. Pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání se průměrný měsíční stav odvozuje z denních zůstatků. Na rozdíl od údajů ke konci měsíce zahrnují úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané jako měsíční průměry také smlouvy, které po určitou dobu během měsíce vykazovaly zůstatek, ale ke konci měsíce již zůstatek nevykazovaly.

31.

Pokud se úrokové sazby MFI zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, rozhoduje v případě účtů, které mohou být v závislosti na zůstatku buď vkladem nebo úvěrem, o tom, zda je účet v tomto měsíci jednodenním vkladem nebo přečerpáním, pouze zůstatek v určitý okamžik posledního dne v měsíci. Pokud se úrokové sazby MFI počítají jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, každodenně se posuzuje, zda je účet vkladem nebo úvěrem. Potom se vypočítá průměr každodenních kladných zůstatků a každodenních záporných zůstatků a odvodí se průměrný měsíční stav pro jmenovatele implicitních sazeb. Kromě toho tok v čitateli rozlišuje mezi naběhlými úroky z vkladů a úvěrů. Zpravodajské jednotky nevykazují vážené průměrné úrokové sazby kombinující (nízké) sazby jednodenních vkladů a (vysoké) sazby přečerpání.

IX. Referenční okamžik pro nové obchody (jiné než jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání)

32.

Úrokové sazby MFI z nových obchodů jiných než jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. všechny ukazatele popsané v dodatku 2 s výjimkou ukazatelů 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36, se počítají jako průměry za dané období. Sledovaným obdobím je jeden (celý) měsíc.

33.

Zpravodajské jednotky vypočítávají pro každou kategorii nástrojů sazbu z nových obchodů jako vážený průměr všech úrokových sazeb z nových obchodů v dané kategorii nástrojů během referenčního měsíce. Tyto úrokové sazby odpovídající měsíčnímu průměru se vykazují národní centrální bance zúčastněného členského státu, v němž je zpravodajská jednotka rezidentem, spolu s objemy nových obchodů uzavřených během referenčního měsíce za každou kategorii nástrojů, jež jsou příslušnými vahami pro výpočet úrokových sazeb. Zpravodajské jednotky berou v úvahu nové obchody uzavřené během celého měsíce.

ČÁST 4

KATEGORIE NÁSTROJŮ

X. Obecná ustanovení

34.

Zpravodajské jednotky poskytují statistiku úrokových sazeb MFI ze stavů obchodů pro kategorie nástrojů uvedené v dodatku 1 a statistiku úrokových sazeb MFI z nových obchodů pro kategorie nástrojů uvedené v dodatku 2. Jak je uvedeno v odstavci 17, úrokové sazby z jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, revolvingových úvěrů a přečerpání a úročených pohledávek z kreditních karet představují úrokové sazby z nových obchodů, a jsou proto zahrnuty v dodatku 2. Jelikož jsou však metoda výpočtu a referenční okamžik pro sazby jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání stejné jako pro ostatní ukazatele stavů obchodů, jsou ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2 uvedeny zahrnuty také v dodatku 1.

35.

Kategorie nástrojů uvedená v dodatcích 1 a 2 je na národní úrovni v některých zúčastněných členských státech nepoužitelná, a nebere se proto v úvahu, jestliže rezidentské úvěrové instituce a ostatní finanční instituce nenabízejí domácnostem a nefinančním podnikům žádné z produktů této kategorie. Pokud nějaké takové obchody existují, údaje se vykazují bez ohledu ne jejich omezený rozsah.

36.

Pro každou kategorii nástrojů definovanou v dodatcích 1 a 2 a uplatněnou v bankovních obchodech rezidentských úvěrových institucí a ostatních finančních institucí s domácnostmi a nefinančními podniky, jež jsou rezidenty v zúčastněných členských státech, se statistika úrokových sazeb MFI sestavuje na základě všech úrokových sazeb uplatňovaných na všechny produkty, které patří do této kategorie nástrojů. To znamená, že národní centrální banky nemohou definovat soubor národních produktů v rámci každé kategorie nástrojů, pro kterou se shromažďují statistické údaje o úrokových sazbách MFI; místo toho jsou zahrnuty sazby pro všechny produkty nabízené každou ze zpravodajských jednotek. Jak je uvedeno v odstavci 28 přílohy I, národní centrální banky nemusí do výběrového souboru zahrnout každý produkt, který existuje na národní úrovni. Nesmějí však vyloučit celou kategorii nástrojů na základě toho, že příslušné částky jsou velmi malé. Pokud je tedy kategorie nástrojů nabízena pouze jednou institucí, pak je tato instituce zastoupena ve výběrovém souboru. Pokud kategorie nástrojů v okamžiku původního vytvoření výběrového souboru v zúčastněném členském státě neexistovala, ale nový produkt patřící do této kategorie je později zaveden jednou institucí, tato instituce se zahrnuje do výběrového souboru při příští kontrole reprezentativnosti. Pokud je na národní úrovni vytvořen nový produkt v rámci existující kategorie nástrojů, instituce ve výběrovém souboru zahrnují tento produkt do příštího hlášení, protože všechny zpravodajské jednotky jsou povinny podávat zprávy o všech svých produktech.

37.

Výjimkou ze zásady zahrnutí všech úrokových sazeb uplatňovaných na všechny produkty jsou úrokové sazby z úvěrů se selháním a úvěrů určených k restrukturalizaci dluhu. Jak je uvedeno v odstavci 16, úvěry se selháním a úvěry určené k restrukturalizaci dluhu se sazbami ležícími pod tržní úrovní, tj. uplatňovanými v případě dlužníků ve finančních potížích, se do statistiky úrokových sazeb MFI nezahrnují.

XI. Členění podle měny

38.

Statistika úrokových sazeb MFI zahrnuje úrokové sazby uplatňované souborem zpravodajských jednotek. Údaje o vkladech a úvěrech v jiných měnách než v euru se na úrovni všech zúčastněných členských států nepožadují. To se odráží v dodatcích 1 a 2, v nichž se všechny ukazatele týkají vkladů a úvěrů v eurech.

XII. Členění podle sektorů

39.

Členění podle sektorů se s výjimkou repo obchodů uplatňuje pro všechny vklady a úvěry požadované pro statistiku úrokových sazeb MFI. Dodatky 1 a 2 proto rozlišují mezi ukazateli ve vztahu k domácnostem (včetně neziskových institucí sloužících domácnostem) (4) a ukazateli ve vztahu k nefinančním podnikům (5). Kromě toho se jako součást domácností vykazují samostatné údaje za podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství, ale jen pokud jde o nové obchody pro „jiné účely“. Národní centrální banky mohou upustit od požadavku samostatného sledování úvěrů podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím, představují-li tyto úvěry méně než 5 % celkového objemu úvěrů domácnostem v zúčastněném členském státě z hlediska stavů obchodů, vypočteného podle nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32).

40.

Ukazatel 5 v dodatku 1 a ukazatel 11 v dodatku 2 se týkají repo obchodů. Ačkoliv úročení repo obchodů není ve všech zúčastněných členských státech nezávislé na příslušném sektoru, žádné členění na domácnosti a nefinanční podniky se pro repo obchody na úrovni všech zúčastněných členských států nepožaduje. Kromě toho se na úrovni všech zúčastněných členských států nepožaduje členění podle doby splatnosti, protože se předpokládá, že repo obchody jsou převážně velmi krátkodobé. Úroková sazba MFI pro repo obchody se týká bez rozlišování obou sektorů.

41.

Ukazatele 5 a 6 v dodatku 2 se týkají vkladů domácností s výpovědní lhůtou. Úroková sazba a váha pro vklady s výpovědní lhůtou se však na úrovni všech zúčastněných členských států týkají vkladů domácností i vkladů nefinančních podniků, tj. oba sektory jsou spojeny, avšak přiřazeny domácnostem. Členění podle sektorů se na úrovni všech zúčastněných členských států nepožaduje.

XIII. Členění podle druhu nástroje

42.

Není-li v odstavcích 43 až 52 stanoveno jinak, členění nástrojů pro úrokové sazby MFI a definice druhů nástrojů se řídí členěním kategorií aktiv a pasiv, jak jsou stanoveny v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32).

43.

Úrokové sazby MFI z jednodenních vkladů, tj. ukazatele 1 a 7 v dodatku 2, zahrnují všechny jednodenní vklady bez ohledu na to, zda nesou úroky. Ve statistice úrokových sazeb MFI jsou proto zachyceny i jednodenní vklady s nulovým úrokem.

44.

Revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 12 a 23 v dodatku 2, mají pro účely statistiky úrokových sazeb MFI stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES). č. 25/2009 (ECB/2008/32) bez ohledu na počáteční dobu fixace úrokové sazby. Sankce při přečerpání uplatňované jako část ostatních nákladů, např. ve formě zvláštních poplatků, se nezahrnují do sazby AAR, jak je definována v odstavci 1, protože tento druh sazby zahrnuje pouze úrokovou sazbu úvěrů. Úvěry vykazované v této kategorii se nevykazují v žádné jiné kategorii nových obchodů.

45.

Pohledávky z kreditních karet mají pro účely statistiky úrokových sazeb MFI stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Údaje o úrokové sazbě se vykazují pouze ve vztahu k úročeným pohledávkám z kreditních karet, v ukazatelích 32 a 36. Úroková sazba z bezúročného úvěru se samostatně nevykazuje, jelikož se rovná samozřejmě 0 %. Nesplacené bezúročné pohledávky z kreditních karet jsou však zahrnuty do statistiky úrokových sazeb MFI týkající se stavů obchodů spolu se nesplacenými úročenými pohledávkami z kreditních karet. Úročené ani bezúročné pohledávky z kreditních karet se nevykazují v rámci žádného jiného ukazatele nových obchodů.

46.

Nové úvěry nefinančním podnikům (vyjma revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet), tj. ukazatele 37 až 54 v dodatku 2, zahrnují pro účely statistiky úrokových sazeb MFI všechny úvěry jiné než (bezúročné a úročené) pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání podniků, bez ohledu na jejich výši, zatímco ukazatele 62 až 85 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 60. Úvěry nefinančním podnikům v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a bezúročné i úročené pohledávky z kreditních karet.

47.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry domácnostem na spotřebu, tj. ukazatele 13 až 15, 30 a 55 až 57 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než (úročené nebo bezúročné) pohledávky z kreditních karet nebo revolvingové úvěry a přečerpání, poskytnuté pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb, zatímco ukazatele 55 až 57 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 60. Úvěry na spotřebu v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy I nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a bezúročné i úročené pohledávky z kreditních karet.

48.

Úvěry domácnostem na bydlení, tj. ukazatele 6 až 8 v dodatku 1 a ukazatele 16 až 19 a 31 v dodatku 2, mohou být zajištěné nebo nezajištěné, zatímco ukazatele 58 až 61 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 60. Statistika úrokových sazeb MFI zahrnuje zajištěné i nezajištěné úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení bez dalšího rozlišení v rámci ukazatelů 16 až 19 a 31. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry domácnostem na bydlení, tj. ukazatele 16 až 19, 31 a 58 až 61 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než revolvingové úvěry a přečerpání nebo pohledávky z kreditních karet, poskytnuté pro účely investování do bydlení, včetně budov, garáží a úprav bytových nemovitostí (rekonstrukce). Úvěry domácnostem na bydlení v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

49.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry poskytnuté domácnostem pro jiné účely, tj. ukazatele 20 až 22 a 33 až 35 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než revolvingové úvěry a přečerpání nebo pohledávky z kreditních karet, poskytnuté pro účely obchodu, konsolidace dluhu, vzdělávání atd. Ostatní úvěry domácnostem v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

50.

Pokud jde o úrokové sazby MFI ze stavů obchodů, zahrnují úvěry na spotřebu, úvěry domácnostem na bydlení a ostatní úvěry poskytnuté domácnostem na jiné účely společně všechny úvěry poskytnuté domácnostem rezidentskými úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi včetně revolvingových úvěrů a přečerpání a (bezúročných a úročených) pohledávek z kreditních karet.

51.

Pokud jde o úrokové sazby MFI z nových obchodů, zahrnují úročené pohledávky z kreditních karet, revolvingové úvěry a přečerpání, úvěry domácnostem na spotřebu, na bydlení a na jiné účely všechny úvěry poskytnuté domácnostem rezidentskými úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi. Bezúročné pohledávky z kreditních karet nejsou ve statistice úrokových sazeb MFI samostatně vykazovány, ale zahrnují se jako součást odpovídajících položek stavů obchodů.

XIV. Členění podle kategorií částek

52.

U ostatních úvěrů nefinančním podnikům, tj. ukazatele 37 až 54 a 62 až 85 v dodatku 2, se rozlišují tři kategorie částek: a) „do 0,25 milionu EUR včetně“, b) „nad 0,25 milionu EUR a do 1 milionu EUR včetně“ a c) „nad 1 milion EUR“. Částka se týká jedné úvěrové transakce považované za nový obchod, a nikoli všech obchodů mezi nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou.

XV. Členění podle původní splatnosti, výpovědní lhůty nebo počáteční doby fixace úrokové sazby

53.

V závislosti na druhu nástroje a na tom, zda se úroková sazba MFI týká stavů obchodů nebo nových obchodů, statistika poskytuje členění podle původní splatnosti, výpovědní lhůty nebo počáteční doby fixace úrokové sazby. Tato členění se týkají časových pásem nebo rozpětí, např. úroková sazba na vklad s dohodnutou splatností do dvou let představuje průměrnou sazbu pro všechny vklady s dohodnutou původní splatností od dvou dnů až do dvou let, váženou velikostí vkladu.

54.

Členění podle původní splatnosti a výpovědní lhůty se řídí definicemi stanovenými v části přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Členění podle původní splatnosti se uplatňuje na všechny kategorie vkladů jiné než repo obchody, týkající se stavů obchodů, a na všechny kategorie úvěrů týkající se stavů obchodů, jak jsou stanoveny v dodatku 1. Členění podle původní splatnosti se uplatňuje také na nové obchody týkající se vkladů s dohodnutou splatností a členění podle výpovědní lhůty na nové obchody týkající se vkladů s výpovědní lhůtou, jak je uvedeno v dodatku 2. Samostatné údaje o úvěrech nefinančním podnikům s počáteční dobou fixace úrokové sazby do jednoho roku v kombinaci s původní splatností nad jeden rok se vykazují pro každé pásmo velikosti úvěru ve smyslu odstavce 52, tak jak je uvedeno v dodatku 2.

55.

Úrokové sazby z nových úvěrových obchodů v dodatku 2 se člení podle počáteční doby fixace úrokové sazby stanovené ve smlouvě. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI je počáteční doba fixace definována jako předem stanovené období na počátku smluvního vztahu, během kterého se výše úrokové sazby nemění. Počáteční doba fixace může být kratší než původní doba splatnosti úvěru nebo může být stejně dlouhá. Hodnota úrokové sazby se považuje za neměnitelnou pouze tehdy, když je definována jako určitá úroveň, např. jako 10 %, nebo jako rozdílová částka vůči referenční úrokové sazbě k určitému okamžiku, např. jako šestiměsíční sazba EURIBOR plus 2 procentní body k určitému předem stanovenému dni a času. Pokud si na počátku smluvního vztahu domácnost nebo nefinanční podnik a zpravodajská jednotka dohodnou pro určité časové období postup výpočtu úrokové sazby úvěru, např. šestiměsíční EURIBOR plus 2 procentní body na tři roky, nepovažuje se to za počáteční fixaci úrokové sazby, protože se hodnota úrokové sazby může během těchto tří let měnit. Statistika úrokových sazeb MFI týkající se nových úvěrových obchodů odráží pouze úrokovou sazbu, která je sjednána pro počáteční dobu fixace na počátku smluvního vztahu nebo po novém jednání o úvěru. Pokud se po této počáteční době fixace úroková sazba automaticky změní na pohyblivou sazbu, neodrazí se to v úrokových sazbách MFI z nových obchodů, nýbrž pouze v sazbách ze stavů obchodů.

56.

U úvěrů domácnostem se rozlišují tyto počáteční doby fixace úrokové sazby:

U úvěrů domácnostem na spotřebu a pro jiné účely:

—	pohyblivá úroková sazba a počáteční fixace úrokové sazby do jednoho roku (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad jeden rok a do pěti let (včetně) a

—	počáteční fixace úrokové sazby nad pět let.

U úvěrů domácnostem na bydlení:

—	pohyblivá úroková sazba a počáteční fixace úrokové sazby do jednoho roku (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad jeden rok a do pěti let (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad pět let a do deseti let (včetně) a

—	počáteční fixace úrokové sazby nad deset let.

57.

U úvěrů nefinančním podnikům do 0,25 milionu EUR, nad 0,25 milionu EUR do 1 milionu EUR a nad 1 milion EUR se rozlišují tyto doby počáteční fixace úrokové sazby:

—	pohyblivá úroková sazba a počáteční fixace úrokové sazby do tří měsíců (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad tři měsíce a do jednoho roku (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad jeden rok a do tří let (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad tři roky a do pěti let (včetně),

—	počáteční fixace úrokové sazby nad pět let a do deseti let (včetně) a

—	počáteční fixace úrokové sazby nad deset let.

58.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI se „pohyblivou sazbou“ rozumí úroková sazba, která podléhá průběžným revizím (např. denně) nebo je revidována dle uvážení MFI.

XVI. Členění podle úvěrů zajištěných kolaterálem nebo zárukami

59.

Pro všechny kategorie nových obchodů statistiky úrokových sazeb MFI, s výjimkou pohledávek z kreditních karet, revolvingových úvěrů a přečerpání a úvěrů pro jiné účely, se dále samostatně vykazují úvěry domácnostem a nefinančním podnikům, které jsou zajištěny kolaterálem nebo zárukami.

60.

Členění úvěrů podle kolaterálu nebo záruk zahrnuje pro účely statistiky úrokových sazeb MFI celkový objem nových úvěrových obchodů, které jsou zajištěny pomocí „majetkového zajištění úvěrového rizika“ ve smyslu čl. 4 odst. 31 a oddílů 6 až 25 části 1 přílohy VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (6) nebo zaručeny pomocí „zajištění úvěrového rizika třetí stranou“ ve smyslu čl. 4 odst. 32 a oddílů 26 až 29 části 1 přílohy VIII směrnice 2006/48/ES tak, že hodnota kolaterálu nebo záruky je vyšší nebo stejná jako celková výše úvěru. Uplatňuje-li MFI pro účely dohledu jiný systém než „standardizovaný přístup“ ve smyslu směrnice 2006/48/ES, může stejný systém uplatnit i při vykazování úvěrů zahrnutých v tomto členění.

61.

Národní centrální banky mohou udělit výjimky ohledně vykazování úrokových sazeb uplatňovaných na úvěry nefinančním podnikům zajištěné kolaterálem nebo zárukou, jakož i ohledně vykazování objemů takových obchodů, tj. ukazatele 62 až 85, pokud celkový národní objem obchodů odpovídající položky (ukazatele 37 až 54) zahrnující všechny úvěry představuje méně než 10 % celkového národního objemu všech úvěrů stejné kategorie podle velikosti a méně než 2 % objemu obchodů stejné kategorie podle velikosti a počáteční doby fixace na úrovni eurozóny. Jsou-li výjimky uděleny, musí se tyto limity každoročně kontrolovat.

ČÁST 5

ZPRAVODAJSKÉ POVINNOSTI

62.

Za účelem odvození agregátů vztahujících se na všechny zúčastněné členské státy se pro každou z kategorií nástrojů uvedených v dodatcích 1 a 2 použijí tři úrovně agregace.

XVII. Statistické informace na úrovni zpravodajských jednotek

63.

První úroveň agregace provádějí zpravodajské jednotky podle odstavců 64 až 69. Národní centrální banky však mohou požádat zpravodajské jednotky, aby poskytovaly údaje na úrovni jednotlivých vkladů a úvěrů. Údaje jsou hlášeny národní centrální bance zúčastněného členského státu, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem.

64.

Pokud se úrokové sazby ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 14 v dodatku 1, zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů váženou průměrnou úrokovou sazbu vztahující se k poslednímu dni v měsíci.

65.

Pokud se úrokové sazby ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 14 v dodatku 1, zjišťují jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené a přijaté úroky za daný měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci.

66.

Pokud se úrokové sazby na jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2, zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů průměrnou úrokovou sazbu vztahující se k poslednímu dni v měsíci.

67.

Pokud se úrokové sazby na jednodennívklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2, zjišťují jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené a přijaté úroky za daný měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci.

68.

U každé kategorie nástrojů pro nové obchody, tj. ukazatele 2 až 4, 8 až 11, 13 až 22, 30 až 31, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2, poskytují zpravodajské jednotky váženou průměrnou úrokovou sazbu. Kromě toho zpravodajské jednotky poskytují pro každý z ukazatelů 2 až 4, 8 až 11, 13 až 22, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2 objem nových obchodů uzavřených v každé kategorii nástrojů v průběhu daného měsíce.

69.

Úvěrové instituce a ostatní finanční instituce, kterým národní centrální banka povolila vykazovat statistiku úrokových sazeb MFI společně jako skupina, se považují za jednu zpravodajskou jednotku a poskytují údaje uvedené v odstavcích 64 až 66 za skupinu jako celek. Tyto zpravodajské jednotky kromě toho oznamují každý rok počet zpravodajských institucí ve skupině a rozptyl úrokových sazeb mezi těmito institucemi pro každou kategorii nástrojů. Počet zpravodajských institucí ve skupině a rozptyl se vztahují k měsíci říjnu a předávají se společně s údaji za měsíc říjen.

XVIII. Národní vážené průměrné úrokové sazby

70.

Druhou úroveň agregace provádějí národní centrální banky. Agregují úrokové sazby a související objemy obchodů za všechny své národní zpravodajské jednotky do národní vážené průměrné úrokové sazby pro každou kategorii nástrojů. Údaje se vykazují Evropské centrální bance (ECB).

71.

Pro každou kategorii nástrojů pro stavy obchodů, tj. ukazatele 1 až 14 v dodatku 1, poskytují národní centrální banky národní váženou průměrnou úrokovou sazbu.

72.

Pro každou kategorii nástrojů pro nové obchody, tj. ukazatele 1 až 23 a 30 až 85 v dodatku 2, poskytují národní centrální banky národní váženou průměrnou úrokovou sazbu. Národní centrální banky kromě toho vykazují pro každý z ukazatelů 2 až 4 a 8 až 23, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2 objem nových obchodů uzavřených na národní úrovni v každé kategorii nástrojů během referenčního měsíce. Tyto objemy nových obchodů se vztahují k celému souboru, tj. na úplný potencionální soubor zpravodajských jednotek. Proto v případě, kdy se pro výběr zpravodajských jednotek použije výběrový soubor, se na národní úrovni k odvození celkového souboru použijí faktory rozšíření (7). Faktory rozšíření jsou nepřímo úměrné pravděpodobnostem výběru , tj. mají hodnotu . Odhadovaný objem nových obchodů pro celkový soubor se potom vypočte pomocí tohoto obecného vzorce:

kde:

yi	je objem nových obchodů instituce i, a
πi	je pravděpodobnost výběru instituce i.

73.

Národní centrální banky poskytují ECB úrokové sazby MFI ze stavů obchodů a nových obchodů s přesností na čtyři desetinná místa. Tím nejsou dotčena rozhodnutí národních centrálních bank týkající se požadované přesnosti při sběru údajů. Zveřejněné výsledky neobsahují více než dvě desetinná místa.

74.

Národní centrální banky dokumentují všechna regulační opatření (jejich změny) ovlivňující statistiku úrokových sazeb MFI v metodických poznámkách, které se poskytují společně s národními údaji.

75.

Národní centrální banky, které zvolí pro výběr zpravodajských jednotek výběrové šetření, poskytují odhad výběrové chyby pro původní výběrový soubor. Po každé aktualizaci výběrového souboru se poskytuje nový odhad.

XIX. Agregované výsledky za zúčastněné členské státy

76.

Konečnou úroveň agregace kategorií nástrojů za zúčastněný členský stát na úrovni všech zúčastněných členských států provádí ECB.

ČÁST 6

ZACHÁZENÍ SE SPECIFICKÝMI PRODUKTY

77.

Zacházení s produkty vymezenými v následujících odstavcích 78 až 86 se použije jako reference pro produkty s podobnými charakteristikami.

78.

Vklad nebo úvěr s postupně stoupající (klesající) úrokovou sazbou je vklad nebo úvěr s pevnou dobou splatnosti, na které se uplatňuje úroková sazba, jež se zvyšuje (snižuje) z roku na rok o předem stanovený počet procentních bodů. Vklady a úvěry s postupně stoupající (klesající) úrokovou sazbou jsou nástroje s pevnými úrokovými sazbami po celou dobu splatnosti. Úroková sazba pro celou dobu splatnosti vkladu nebo úvěru a ostatní podmínky jsou sjednány předem v čase t0 při podpisu smlouvy. Příkladem vkladu s postupně stoupající úrokovou sazbou je vklad s dohodnutou splatností čtyři roky, který získá 5 % úroku v prvním roce, 7 % v druhém, 9 % ve třetím a 13 % ve čtvrtém roce. Sazba AAR z nových obchodů, která je zahrnuta v čase t0 do statistiky úrokových sazeb MFI, je geometrickým průměrem koeficientů „1 + úroková sazba“. Podle odstavce 3 mohou národní centrální banky požadovat, aby zpravodajské jednotky pro tento druh produktu použily sazbu NDER. Sazba AAR ze stavů obchodů, která je zahrnuta od času t0 do času t3, je sazba uplatněná zpravodajskou jednotkou v okamžiku výpočtu úrokové sazby MFI, tj. v příkladě vkladu s dohodnutou splatností čtyři roky 5 % v čase t0, 7 % v čase t1, 9 % v čase t2 a 13 % v čase t3.

79.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI mají úvěry přijaté v rámci „sjednaného úvěrového rámce“ stejný význam jako v nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a jsou klasifikovány stejně jako v uvedeném nařízení. Pouze zůstatky, tj. částky, které byly v kontextu úvěrového rámce vybrány, ale ještě nebyly splaceny, jsou zachyceny jako nové obchody a odráží se ve statistice úrokových sazeb MFI podle odstavce 17. Částky, které jsou prostřednictvím úvěrového rámce k dispozici a které nebyly vybrány nebo byly již splaceny, nejsou zachyceny ani jako nové obchody ani jako stavy obchodů.

80.

„Rámcová smlouva“ umožňuje zákazníkovi čerpat úvěry z více druhů úvěrových účtů do určité maximální výše, která platí pro všechny úvěrové účty společně. V době dohody o uzavření rámcové smlouvy se nestanovuje forma úvěru ani den, ke kterému bude úvěr vybrán, ani úroková sazba, ale je možné dohodnout rozsah možností. Taková rámcová smlouva se nezahrnuje do statistiky úrokových sazeb MFI. Jakmile je však úvěr dohodnutý podle rámcové smlouvy čerpán, zahrnuje se v příslušné položce statistiky úrokových sazeb MFI, a to jak v nových obchodech, tak ve stavech obchodů.

81.

Mohou existovat spořitelní vklady se základní úrokovou sazbou plus věrnostní nebo růstová prémie. V době uložení vkladu není jisté, zda bude prémie vyplacena nebo ne. Tato platba závisí na neznámém budoucím postoji domácnosti nebo nefinančního podniku k úsporám. Podle dohody se tyto věrnostní nebo růstové prémie nezahrnují do sazby AAR z nových obchodů. Sazba AAR ze stavů obchodů vždy zahrnuje sazby uplatňované zpravodajskou jednotkou v době výpočtu úrokových sazeb MFI. Proto v případě, že zpravodajská jednotka poskytne věrnostní nebo růstovou prémii, promítne se to do statistiky stavů obchodů.

82.

Úvěry nabízené domácnostem nebo nefinančním podnikům mohou být spojeny s derivátovými smlouvami, tj. úrokovými swapy/horními a spodními limity úrokové sazby atd. Podle dohody se takové derivátové smlouvy nezahrnují do sazby AAR z nových obchodů. Sazba AAR ze stavů obchodů vždy zahrnuje sazby uplatňované zpravodajskou jednotkou v době výpočtu úrokových sazeb MFI. Proto v případě, že se taková derivátová smlouva uskuteční a zpravodajská jednotka upraví úrokovou sazbu účtovanou domácnosti nebo nefinančnímu podniku, promítne se to do statistiky stavů obchodů.

83.

Mohou být nabízeny vkladové účty zahrnující dvě složky: vklad s dohodnutou splatností, na který se uplatňuje pevná úroková sazba, a vložený derivát s výnosem, spojeným s vývojem stanoveného burzovního indexu nebo bilaterálního směnného kursu, s minimálním zaručeným výnosem 0 %. Splatnost může být u obou složek stejná, nebo se může lišit. Sazba AAR z nových obchodů zahrnuje úrokovou sazbu vkladu s dohodnutou splatností, protože odráží dohodu mezi vkladatelem a zpravodajskou jednotkou a je známa v okamžiku uložení peněz. Výnos druhé složky vkladu spojené s vývojem burzovního indexu nebo bilaterálního směnného kursu je znám až dodatečně, když je produkt splatný, a proto nemůže být zahrnut do sazeb nových obchodů. Proto se zahrnuje pouze zaručený minimální výnos (obvykle 0 %). AAR ze stavů obchodů vždy zahrnuje úrokovou sazbu, kterou zpravodajská jednotka uplatňuje v okamžiku výpočtu úrokových sazeb MFI. Úroková sazba na vklad s dohodnutou splatností, stejně jako minimální zaručený výnos z vkladu s vloženým derivátem, se zachycují až do dne splatnosti. Úrokové sazby MFI ze stavů obchodů odrážejí sazbu AAR, kterou platí zpravodajská jednotka, až v okamžik splatnosti.

84.

Vklady se splatností nad dva roky, jak jsou vymezeny v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), mohou zahrnovat účty penzijního spoření. Hlavní část účtů penzijního spoření je uložena v cenných papírech a úroková sazba na těchto účtech pak závisí na výnosech cenných papírů, do kterých bylo investováno. Zbývající část účtů penzijního spoření může být vedena v hotovosti a úrokovou sazbu stanoví úvěrová nebo jiná finanční instituce stejným způsobem jako pro ostatní vklady. V okamžiku uložení vkladu není celkový výnos domácnosti z účtu penzijního spoření znám a může mít také zápornou hodnotu. V okamžiku uložení vkladu je mezi domácností a úvěrovou nebo jinou finanční institucí sjednána úroková sazba, která se uplatňuje jen na část odpovídající vkladu; neuplatňuje se na část investovanou do cenných papírů. Tudíž pouze vklad, který není investován do cenných papírů, je zahrnutý do statistiky úrokových sazeb MFI. Sazba AAR z nových obchodů, která je vykazována, je sazba dohodnutá pro část vkladu mezi domácností a zpravodajskou jednotkou v době uložení vkladu. Sazba AAR ze stavů obchodů je sazba, kterou zpravodajská jednotka uplatňuje na část vkladu na účtech penzijního spoření v době výpočtu úrokové sazby MFI.

85.

Smlouvy o stavebním spoření jsou dlouhodobé programy spoření s nízkým výnosem, které po určité době spoření dávají domácnosti nebo nefinančnímu podniku právo na úvěr na bydlení se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Podle části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) jsou tyto programy spoření klasifikovány jako vklady s dohodnutou splatností nad dva roky, pokud jsou používány jako vklad. Jakmile jsou transformovány na úvěr, jsou klasifikovány jako úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení. Zpravodajské jednotky vykazují úrokovou sazbu, která je sjednána v době uložení počátečního vkladu, jako nový vkladový obchod. Částka nového obchodu odpovídá uložené částce. Zvyšování této částky na vkladu v průběhu doby se vykazuje pouze ve stavech obchodů. V okamžiku, kdy je vklad transformován na úvěr, se tento nový úvěr zaznamená jako nový úvěrový obchod. Úrokovou sazbou je zvýhodněná sazba, nabízená zpravodajskou jednotkou. Vahou je celková částka úvěru poskytovaná domácnosti nebo nefinančnímu podniku.

86.

V souladu s částí 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) jsou vklady uložené v souladu s francouzským regulovaným programem stavebního spoření„plan d‘épargne-logment“ (PEL) klasifikovány jako vklady s dohodnutou splatností nad dva roky. Vláda reguluje podmínky pro tyto plány PEL a stanoví úrokovou sazbu, která zůstává nezměněna po celou dobu splatnosti vkladu, tj. každá „generace“ PEL je spojena se stejnou úrokovou sazbou. Plány PEL jsou nejméně na čtyři roky, přičemž zákazník ukládá každý rok minimální předem stanovenou částku, avšak může kdykoli v průběhu spoření ukládané částky zvýšit. Zpravodajské jednotky hlásí jako nový obchod počáteční vklad při otevření nového účtu PEL. Peněžní částka, která se na počátku ukládá na účet plánu PEL, může být velmi nízká, což znamená, že váha přiřazená úrokové sazbě nového obchodu bude také poměrně nízká. Tento přístup zajišťuje, že úroková sazba nového obchodu vždy odráží podmínky pro současnou generaci programu PEL. Změny úrokové sazby, která se uplatňuje na nové plány PEL, se promítnou do úrokových sazeb nových obchodů. Reakce spotřebitelů projevující se posunem portfolia od jiných dlouhodobých vkladů k dříve existujícím programům PEL se nepromítne do úrokových sazeb z nových obchodů, ale pouze do sazeb ze stavů obchodů. Na konci čtyřletého období může zákazník požádat o úvěr se zvýhodněnou úrokovou sazbou nebo může obnovit smlouvu. Jelikož toto obnovení smlouvy se v rámci programu PEL provádí automaticky bez aktivního zapojení zákazníka a podmínky smlouvy včetně úrokové sazby nejsou předmětem nového jednání, nepovažuje se toto obnovení smlouvy v souladu s odstavcem 21 za nový obchod. Při obnovení smlouvy může zákazník provést dodatečné vklady, pokud zůstatek nepřesahuje stanovený horní limit a smlouva nepřekračuje stanovenou maximální dobu splatnosti. Je-li dosaženo horního limitu nebo maximální splatnosti, smlouva se pozastaví. Domácnost nebo nefinanční podnik má i dále právo týkající se úvěru a stále dostává úroky za podmínek platných při otevření programu PEL, dokud jsou peníze ponechány na účtu banky. Vláda poskytuje úrokové subvence zvyšující úrokovou sazbu nabízenou úvěrovou nebo jinou finanční institucí. V souladu s odstavcem 4 je do statistiky úrokových sazeb MFI zahrnuta pouze ta část úrokové platby, kterou poskytuje úvěrová nebo jiná finanční instituce. Státní subvence, placená prostřednictvím úvěrové nebo jiné finanční instituce, ale nikoliv z jejích prostředků, se nezohlední.

‘Dodatek 1

Kategorie nástrojů pro úrokové sazby ze stavů obchodů

Sazby AAR nebo NDER se vykazují měsíčně pro každou z kategorií uvedených v tabulce 1.

Tabulka 1

	Sektor	Druh nástroje	Původní splatnost, výpovědní lhůta, počáteční doba fixace úrokové sazby	Ukazatel pro stavy obchodů	Zpravodajská povinnost
Vklady v EUR	domácností	s dohodnutou splatností	do 2 let	1	AAR
	domácností	s dohodnutou splatností	nad 2 roky	2	AAR
	nefinančních podniků	s dohodnutou splatností	do 2 let	3	AAR
	nefinančních podniků	s dohodnutou splatností	nad 2 roky	4	AAR
	Repo obchody			5	AAR
Úvěry v EUR	domácnostem	na bydlení	do 1 roku	6	AAR
			nad 1 rok a do 5 let	7	AAR
			nad 5 let	8	AAR
		na spotřebu a jiné účely	Up to 1 year	9	AAR
			do 1 roku	10	AAR
			nad 5 let	11	AAR
	nefinančním podnikům		do 1 roku	12	AAR
			nad 1 rok a do 5 let	13	AAR
			nad 5 let	14	AAR

‘Dodatek 2

Kategorie nástrojů pro úrokové sazby z nových obchodů

Sazba AAR nebo NDER se vykazuje měsíčně pro kategorie uvedené v tabulkách 2, 3, 4 a 5. Pokud je v tabulkách uvedeno slovo „objem“, vykazuje se sazba AAR spolu s objemem příslušných obchodů.

Kategorie v tabulkách 2 (kromě ukazatelů 33 až 35), 3 a 5 se v rámci každé tabulky vzájemně vylučují. Proto úvěr vykázaný v rámci jakéhokoli ukazatele v tabulce 2 (kromě ukazatelů 33 až 35) nebo v tabulce 3 nebo v tabulce 5 se znovu nevykazuje v rámci žádného dalšího ukazatele v téže tabulce, s výjimkou úvěrů vykázaných v ukazatelích 33 až 35, které se vykazují též v ukazatelích 20 až 22. Všechny úvěry vykázané v kterékoli kategorii v tabulce 3 se musí objevit též v odpovídající kategorii tabulky 2. Ukazatele v tabulce 4 jsou dílčími ukazateli tabulky 2, a pokud jsou zajištěné, tabulky 3; jakýkoli úvěr vykázaný v tabulce 4 se proto musí objevit rovněž v tabulce 2, popřípadě v tabulce 3.

Tabulka 5 se týká pouze sazby APRC. Úvěry zaznamenané v tabulce 5 se zaznamenávají též v příslušných tabulkách 2, 3 a 4, přičemž se bere do úvahy odlišná metodologie sazby APRC uvedená v odstavci 9.

Koncept nových obchodů je rozšířen na celý stav, tj. na stavy obchodů v případě jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, revolvingových úvěrů a přečerpání a úročených pohledávek z kreditních karet, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32, 36.

Tabulka 2

	Sektor	Druh nástroje	Původní splatnost, výpovědní lhůta, počáteční doba fixace úrokové sazby	Ukazatel pro nové obchody	Zpravodajská povinnost
Vklady v EUR	domácností	jednodenní		1	AAR
		s dohodnutou splatností	do 1 roku	2	AAR, objem
			nad 1 rok a do 2 let	3	AAR, objem
			nad 2 roky	4	AAR, objem
		s výpovědní lhůtou (*1)	do 3 měsíců	5	AAR
		s výpovědní lhůtou (*1)	nad 3 měsíce	6	AAR
	nefinančních podniků	jednodenní		7	AAR
		s dohodnutou splatností	do 1 roku	8	AAR, objem
			nad 1 rok a do 2 let	9	AAR, objem
			nad 2 roky	10	AAR, objem
	Repo obchody			11	AAR, objem
Úvěry v EUR	domácnostem	revolvingové úvěry a přečerpání		12	AAR
		úročené pohledávky z kreditních karet		32	AAR
		na spotřebu	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	13	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	14	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	15	AAR, objem
		na bydlení	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	16	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	17	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	18	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	19	AAR, objem
		pro jiné účely	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	20	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	21	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	22	AAR, objem
		pro jiné účely, z toho: podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	33	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	34	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	35	AAR, objem
	nefinančním podnikům	revolvingové úvěry a přečerpání		23	AAR
		úročené pohledávky z kreditních karet		36	AAR
		úvěry do výše 0,25 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	37	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	38	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	39	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	40	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	41	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	42	AAR, objem
		úvěry nad 0,25 mil. EUR a do 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	43	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	44	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	45	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	46	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	47	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	48	AAR, objem
		Úvěry nad 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	49	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	50	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	51	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	52	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	53	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	54	AAR, objem

Tabulka 3

Nové úvěrové obchody s kolaterálem nebo zárukami

	Sektor	Druh nástroje	Počáteční doba fixace úrokové sazby	Ukazatel pro nové obchody	Zpravodajská povinnost
Úvěry v EUR	domácnostem	na spotřebu	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	55	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	56	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	57	AAR, objem
		na bydlení	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	58	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	59	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	60	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	61	AAR, objem
	nefinančním podnikům	úvěry do výše 0,25 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	62	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	63	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	64	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	65	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	66	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	67	AAR, objem
		úvěry nad 0,25 mil. EUR a do 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	68	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	69	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	70	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	71	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	72	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	73	AAR, objem
		Úvěry nad 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců	74	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku	75	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let	76	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let	77	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let	78	AAR, objem
			počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let	79	AAR, objem

Tabulka 4

Úvěry nefinančním podnikům s počáteční fixací úrokové sazby do 1 roku a původní splatností nad 1 rok – nové obchody

	Sektor	Druh nástroje	Všechny úvěry / úvěry zajištěné kolaterálem nebo zárukou podle původní splatnosti	Ukazatel pro nové obchody	Zpravodajská povinnost
Úvěry v EUR	nefinančním podnikům	úvěry do výše 0,25 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok	80	AAR, objem
		úvěry do výše 0,25 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok, jen úvěry zajištěné kolaterálem nebo zárukou	81	AAR, objem
		úvěry nad 0,25 mil. EUR a do 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok	82	AAR, objem
		úvěry nad 0,25 mil. EUR a do 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok, jen úvěry zajištěné kolaterálem nebo zárukou	83	AAR, objem
		Úvěry nad 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok	84	AAR, objem
		Úvěry nad 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku, s původní splatností nad 1 rok, jen úvěry zajištěné kolaterálem nebo zárukou	85	AAR, objem

Tabulka 5

Úvěry domácnostem – nové obchody

	Sektor	Druh nástroje	Všechny úvěry	Ukazatel pro nové obchody	Zpravodajská povinnost
Úvěry v EUR	domácnostem	na spotřebu	APRC	30	APRC
Úvěry v EUR	domácnostem	na bydlení	APRC	31	APRC

’

(1) Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66.

(2) Národní centrální banky mohou povolit odchylky pro spotřebitelské úvěry a úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení, pokud jde o neziskové instituce sloužící domácnostem.

(3) Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14.

(4) Spojené sektory S. 14 a S. 15 ve smyslu definice Evropského systému účtů (ESA) 1995, který je uveden v příloze A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.

(5) S. 11 ve smyslu definice v ESA 1995.

(6) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(7) Má-li se za to, že odhad z výběrového souboru se rovná odhadu za úplný potencionální soubor zpravodajských jednotek (např. proto, že veškeré obchody týkající se daného nástroje jsou realizovány institucemi z výběrového souboru), nejsou pro váženou průměrnou úrokovou sazbu nutné žádné faktory rozšíření.

(*1) Pro tuto kategorii nástrojů se domácnosti a nefinanční podniky spojují a přiřazují do sektoru domácností.

PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA IV

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Do (a včetně) referenčního měsíce prosince 2010 zní příloha I odst. 10 takto:

‚ Minimální velikost národního výběrového souboru je taková, aby:

a)	maximální náhodná chyba (1) pro úrokové sazby nových obchodů v průměru všech kategorií nástrojů nepřekročila 10 bazických bodů na úrovni spolehlivosti 90 % (2), nebo

b)	aby zahrnula nejméně 30 % potenciálního souboru rezidentských zpravodajských jednotek; pokud je 30 % potenciálního souboru rezidentských zpravodajských jednotek větší než 100, může však být minimální velikost národního výběrového souboru omezena na 100 zpravodajských jednotek, nebo

aby zpravodajské jednotky v národním výběrovém souboru zahrnovaly nejméně 75 % vkladů v eurech přijatých od domácností a nefinančních podniků, jež jsou rezidenty v zúčastněných členských státech, a nejméně 75 % úvěrů v eurech, poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům, jež jsou rezidenty v zúčastněných členských státech.‘

Do (a včetně) referenčního měsíce prosince 2010 zní příloha II odst. 61 takto:

‚Národní centrální banky mohou udělit výjimky ohledně vykazování úrokových sazeb uplatňovaných na úvěry nefinančním podnikům zajištěné kolaterálem nebo zárukou, jakož i ohledně vykazování objemů takových obchodů, ukazatele 62 až 85, pokud:

—

celkový národní objem obchodů příslušné položky (ukazatele 37 až 54) zahrnující všechny úvěry představuje méně než 10 % celkového národního objemu všech úvěrů stejné kategorie podle velikosti a méně než 2 % objemu obchodů stejné kategorie podle velikosti úvěru a počáteční doby fixace na úrovni eurozóny, nebo

—

celkový národní objem obchodů příslušné položky zahrnující všechny úvěry (zajištěné i nezajištěné) odpovídající kategorie podle velikosti úvěru a počáteční doby fixace ve vztahu k ukazatelům v níže uvedené tabulce (dřívější ukazatele nových obchodů 24 až 29 v tabulce 2 dodatku 2 k příloze II) je nižší než 100 milionů EUR v prosinci 2008.

	Sektor	Druh nástroje	Původní splatnost, výpovědní lhůta, počáteční doba fixace úrokové sazby	Dřívější ukazatel pro nové obchody
Úvěry v EUR	nefinančním podnikům	úvěry do (*1) výše 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	24
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	25
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	26
		Úvěry nad 1 mil. EUR	pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku	27
			počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let	28
			počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let	29

Pokud jsou uděleny výjimky, musí se výše uvedené limity každoročně kontrolovat.‘ “

(1)

, kde D je maximální náhodná chyba, zα/2 je faktor vypočítaný z normálního rozložení nebo některé distribuční funkce vhodné pro strukturu údajů (např. rozdělení t), přičemž se předpokládá úroveň spolehlivosti 1-α, var(

) jako rozptyl odhadu parametru θ, a vâr(

) jako odhadovaný rozptyl odhadu parametru θ.

(2) Národní centrální banky mohou přímo převést absolutní míru 10 bazických bodů na úrovni spolehlivosti 90 % na relativní míru vyjádřenou jako přijatelný maximální koeficient rozptylu odhadu.‘

(*1) »Do« znamená »do a včetně«.

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

8.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 94/100

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 6. dubna 2009,

kterým se mění rozhodnutí Rady 79/542/EHS, pokud jde leteckou přepravu zvířat, tranzit zvířat přes některé třetí země a veterinární osvědčení pro některé maso lichokopytníků a pro některé čerstvé maso určené k tranzitu a skladování

(oznámeno pod číslem K(2009) 2273)

(Text s významem pro EHP)

(2009/317/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (1), a zejména na úvodní větu článku 8, čl. 8 odst. 4 a čl. 8 odst. 5 třetí odrážku uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2004/68/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se stanoví veterinární předpisy pro dovoz některých živých kopytníků do Společenství a pro jejich tranzit, mění směrnice 90/426/EHS a 92/65/EHS a zrušuje směrnice 72/462/EHS (2), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Rady 79/542/EHS ze dne 21. prosince 1976, kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo částí třetích zemí a kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a veterinární osvědčení pro dovoz některých živých zvířat a jejich masa do Společenství (3), stanoví hygienická opatření pro dovoz živých zvířat, kromě koňovitých, do Společenství a pro dovoz čerstvého masa z těchto zvířat, včetně koňovitých, avšak vyjma masných polotovarů.

(2)

Článek 6 rozhodnutí 79/542/EHS se týká přepravy živých zvířat za účelem dovozu do Společenství. Letecká přeprava těchto zvířat představuje nebezpečí pro zdraví zvířat ve Společenství kvůli hmyzu přenášejícímu nákazy zvířat, který by se mohl vyskytovat v prostředcích letecké dopravy. Z toho důvodu je vhodné stanovit opatření na desinfekci těchto dopravních prostředků, aby se zabránilo náhodnému zavlečení přenášejícího hmyzu spolu s dováženými zvířaty.

(3)

Rozhodnutí 79/542/EHS stanoví, že tranzit zvířat určených k dovozu do Společenství je povolen pouze přes třetí země, kterým je povoleno vyvážet zvířata stejného druhu do Společenství. Je však povolen tranzit zvířat přes některé třetí země, kterým není povoleno vyvážet zvířata do Společenství. Takový tranzit je však povolen pouze tehdy, jsou-li zvířata určena k okamžité porážce, jakmile dosáhla místa svého konečného určení ve Společenství. Byl stanoven postup pro zápis uvedených třetích zemí do seznamu, přičemž se přihlíželo k několika faktorům, zejména k veterinární situaci v dotčené třetí zemi, zárukám nedotčenosti zvířat během tranzitu, kontrolám na stanovištích hraniční kontroly a místu konečného určení.

(4)

Při přepravě zvířat do Společenství ze třetích zemí nebo přes třetí země je třeba rovněž přihlédnout k aspektům týkajícím se vysledovatelnosti a dobrých životních podmínek zvířat. V současnosti platná pravidla Společenství vedou k situaci, kdy musí být skot určený na výkrm přepravován po delší trase, aby bylo možné se při tranzitu vyhnout některým třetím zemím, kterým není povoleno vyvážet zvířata do Společenství. To má negativní dopad na dobré životní podmínky zvířat. Je proto vhodné rozšířit možnost tranzitu přes třetí země, kterým není povoleno vyvážet zvířata do Společenství, také pro skot určený na výkrm.

(5)

Je navíc nezbytné zajistit přiměřenou ochranu zvířat ve Společenství při vpouštění zvířat určených na výkrm po tranzitu přes třetí země, kterým není povoleno vyvážet zvířata do Společenství. Proto by měla být zavedena vhodná pravidla, která by se používala během tranzitu i v místě konečného určení. Tato pravidla by měla zajistit nákazový status zvířat a nedotčenost zásilky během přepravy a omezit další přesuny zvířat z hospodářství určení ve Společenství.

(6)	Hospodářství určení by měla být zvlášť stanovena příslušným veterinárním orgánem členského státu určení. Při určování těchto hospodářství by měl příslušný veterinární orgán zajistit zejména kontrolu zvířat po celou dobu ode dne jejich příjezdu do hospodářství až do dne porážky.

(7)

Rozhodnutí 79/542/EHS ve znění rozhodnutí Komise 2008/752/ES (4) uvádí odkaz na choroby povinné hlášením, uvedené v příloze A směrnice Rady 90/426/EHS (5) ve veterinárních osvědčeních pro některé maso domácích a volně žijících lichokopytníků. Protože se však prostřednictvím masa přenáší pouze mor koní a vozhřivka, měla by uvedená osvědčení obsahovat zvláštní odkazy pouze na tyto nákazy.

(8)	Z důvodu jasnosti a soudržnosti právních předpisů Společenství by měl být vzor veterinárního osvědčení „Tranzit/skladování“ odstraněn z přílohy II rozhodnutí 79/542/EHS a příloha III uvedeného rozhodnutí by měla být nahrazena.

(9)	Rozhodnutí 79/542/EHS by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 79/542/EHS se mění takto:

V čl. 6 odst. 1 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Když se zvířata přepravují letecky, vystříká se klec nebo kontejner, ve kterém jsou zvířata přepravována, i jeho okolí vhodným insekticidem bezprostředně před uzavřením dveří letadla a kdykoli při dalším otevření dveří letadla před dosažením místa konečného určení.“

2)	Přílohy I, II a III se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. března 2009.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 6. dubna 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(2) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 320.

(3) Úř. věst. L 146, 14.6.1979, s. 15.

(4) Úř. věst. L 261, 30.9.2008, s. 1.

(5) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42.

PŘÍLOHA

Přílohy I, II a III rozhodnutí 79/542/EHS se mění takto:

V části 1 přílohy I se část týkající se „zvláštních podmínek“, bod „I“, nahrazuje tímto:

„ ‚I‘

pro tranzit územím u zvířat určených pro přímou porážku nebo u skotu určeného pro výkrm zasílaných z jednoho členského státu a směřujících do jiného členského státu v nákladních automobilech opatřených pečetěmi s pořadovými čísly. Číslo pečetě musí být zaneseno ve veterinárním osvědčení vydaném podle vzoru uvedeného v příloze F směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (1) pro skot a prasata a podle vzoru I přílohy E směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (2) pro ovce a kozy. Pečeť navíc musí být při příjezdu na určené stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Společenství neporušená a číslo pečetě musí být zaneseno v systému TRACES. Odpovědné veterinární orgány musí veterinární osvědčení před tranzitem jednou nebo více třetími zeměmi opatřit v místě výjezdu ze Společenství razítkem s odpovídajícím následujícím textem: ‚POUZE PRO TRANZIT MEZI JEDNOTLIVÝMI ČÁSTMI EVROPSKÉ UNIE PŘES BÝVALOU JUGOSLÁVSKOU REPUBLIKU MAKEDONII / ČERNOU HORU / SRBSKO (*1) (*2) ”

Skot určený pro výkrm musí být přepravován přímo do hospodářství určení stanoveného příslušným veterinárním orgánem místa určení. Uvedená zvířata se nesmí z uvedeného hospodářství přesouvat, kromě přesunu na přímou porážku.

(1) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64."

(2) Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19."

(*1) Nehodící se škrtněte."

(*2) Srbsko nezahrnuje Kosovo ve smyslu rezoluce 1244 Rady bezpečnosti Organizace spojených národů ze dne 10. června 1999.’ "

Část 2 přílohy II se mění takto:

„Vzor veterinárního osvědčení EQU“ se nahrazuje tímto:

Text obrazu

Text obrazu

Část II: Osvědčenéčí

ZEMĚ

Vzor EQU

II. ÚDAJE O ZDRAVOTNÍM STAVU

II.a. Referenční číslo osvědčení

II.b.

II.1. Potvrzení o zdravotní nezávadnosti

Já, níže podepsaný úřední veterinární lékař, prohlašuji, že jsem seznámen s příslušnými ustanoveními nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, a potvrzuji, že maso domácích lichokopytníků popsané výše bylo vyrobeno v souladu s uvedenými požadavky, a zejména že:

II.1.1. maso pochází ze zařízení provádějícího (provádějících) program založený na zásadách analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (HACCP) v souladu s nařízením (ES) č. 852/2004;

II.1.2. maso bylo získáno v souladu s podmínkami stanovenými v příloze III oddíle I nařízení (ES) č. 853/2004;

II.1.3. maso splňuje podmínky stanovené nařízením (ES) č. 2075/2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase, a zejména bylo vyšetřeno metodou trávení s negativními výsledky;

II.1.4. maso bylo na základě prohlídek před porážkou a po porážce provedených v souladu s přílohou I oddílem I kapitolou II a přílohou I oddílem IV kapitolami III a IX nařízení (ES) č. 854/2004 shledáno jako vhodné k lidské spotřebě;

II.1.5. (1) buď [jatečně upravené tělo nebo části jatečně upraveného těla byly označeny značkou zdravotní nezávadnosti v souladu s přílohou I oddílem I kapitolou III nařízení (ES) č. 854/2004;]

(1) nebo [balení masa byla označena identifikačním označením v souladu s přílohou II oddílem I nařízení (ES) č. 853/2004;]

II.1.6. maso splňuje příslušná kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny;

II.1.7. jsou splněny záruky pro živá zvířata a pro produkty z těchto zvířat stanovené plány zjišťování přítomnosti reziduí předloženými v souladu se směrnicí 96/23/ES, a zejména s článkem 29 uvedené směrnice;

II.1.8. maso bylo skladováno a přepravováno v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v příloze III oddíle I nařízení (ES) č. 853/2004.

II.2. Veterinární potvrzení

Já, níže podepsaný úřední veterinární lékař, potvrzuji, že čerstvé maso popsané výše:

II.2.1. bylo získáno na území s kódem: … (2);

II.2.2. bylo získáno z domácích lichokopytníků, kteří:

(1) buď [pobývali na území popsaném v bodě II.2.1 od narození nebo alespoň poslední tři měsíce před porážkou;]

(1) nebo [byli vpuštěni dne … (datum) na území popsané v bodě II.2.1 z území s kódem: … (2) které bylo v té době schváleno pro vývoz tohoto čerstvého masa do Evropského společenství;]

(1) nebo [byli vpuštěni dne … (datum) na území popsané v bodě II.2.1 z členského státu EU …;]

II.2.3. bylo získáno ze zvířat, která byla poražena dne … nebo mezi … a … (3) na jatkách, v jejichž okruhu o poloměru 10 km nebyl během posledních 40 dnů zaznamenán žádný případ / neobjevilo se žádné ohnisko moru koní nebo vozhřivky nebo v případě výskytu těchto nákaz byla příprava masa pro vývoz do Evropského společenství povolena pouze po porážce všech přítomných zvířat, odstranění veškerého masa a po celkovém vyčištění a dezinfekci zařízení pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

II.2.4. bylo získáno a připraveno bez kontaktu z jiným masem, které nesplňuje podmínky uvedené výše.

II.3. Potvrzení o dobrých životních podmínkách zvířat

Já, níže podepsaný úřední veterinární lékař, prohlašuji, že výše popsané čerstvé maso bylo získáno ze zvířat, s nimiž bylo na jatkách před porážkou a v době porážky či utracení zacházeno v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Evropského společenství.

Text obrazu

Poznámky

Toto osvědčení platí pro čerstvé maso, kromě mletého masa, domácích lichokopytníků (Equus caballus, Equus asinus a jejich kříženců).

Čerstvým masem se rozumí všechny části zvířete, ať již čerstvé, chlazené nebo zmrazené, vhodné pro lidskou spotřebu.

Část I:

Kolonka I.8: Uveďte kód území, jak je uveden v příloze II části 1 rozhodnutí 79/542/EHS (ve znění pozdějších předpisů).

Kolonka I.11: Místo původu: Název a adresa expedičního zařízení.

Kolonka I.15: Je třeba uvést registrační číslo (železničních vagónů nebo kontejneru a nákladních automobilů), číslo letu (letadlo) nebo název (plavidlo). V případě vykládky a opětovného naložení musí odesílatel informovat stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu na území EU.

Kolonka I.19: Použijte příslušný kód HS: 02.05 nebo 02.06.

Kolonka I.20: Uveďte celkovou hrubou a čistou hmotnost.

Kolonka I.23: V případě kontejnerů nebo beden by mělo být uvedeno číslo kontejneru a (případně) číslo plomby.

Kolonka I.28: Druh komodity: Uveďte ‚jatečně upravené tělo – celé‘, ‚jatečně upravené tělo – půlka‘, ‚jatečně upravené tělo – čtvrtě‘ nebo ‚části‘.

Kolonka I.28: Typ ošetření: Uveďte podle situace: ‚vykostěné‘, ‚s kostmi‘ a/nebo ‚vyzrálé‘. Pokud se jedná o zmrazené maso, uveďte datum zmrazení (mm/rr) částí/kusů.

Část II:

(1) Uveďte podle potřeby.

(2) Kód území, jak je uveden v příloze II části 1 rozhodnutí 79/542/EHS (ve znění pozdějších předpisů).

(3) Data: dovoz tohoto masa není povolen, pokud bylo získáno ze zvířat poražených buď před datem povolení vývozu do Evropského společenství z území uvedeného v kolonkách I.7 a I.8, nebo v průběhu doby, kdy Evropské společenství přijalo restriktivní opatření proti dovozu tohoto masa z tohoto území.

Úřední veterinární lékař

Jméno (hůlkovým písmem):

Kvalifikace a titul:

Datum:

Místo:

Podpis:’

Razítko

„Vzor veterinárního osvědčení EQW“ se nahrazuje tímto:

Text obrazu

Text obrazu

Část II: Osvědčeni

ZEMĚ

Vzor EQW

II. Údaje o zdravotním stavu

II.a. Referenční číslo osvědčení

II.b.

II.1. Potvrzení o zdravotní nezávadnosti

Já, níže podepsaný úřední veterinární lékař, prohlašuji, že jsem seznámen s příslušnými ustanoveními nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, a potvrzuji, že maso volně žijících lichokopytníků poddruhu Hippotigris (Zebra) popsané výše bylo vyrobeno v souladu s uvedenými požadavky, a zejména že:

II.1.2. maso bylo získáno v souladu s přílohou III oddílem IV nařízení (ES) č. 853/2004;

II.1.4. maso bylo na základě prohlídky po porážce provedené v souladu s přílohou I oddílem I kapitolou II a přílohou I oddílem IV kapitolami VIII a IX nařízení (ES) č. 854/2004 shledáno jako vhodné k lidské spotřebě;

(1) nebo nebo [balení masa byla označena identifikačním označením v souladu s přílohou II oddílem I nařízení (ES) č. 853/2004;]

II.1.6. maso splňuje příslušná kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny;

II.1.8. maso bylo skladováno a přepravováno v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v příloze III oddíle I nařízení (ES) č. 853/2004.

II.2. Veterinární potvrzení

Já, níže podepsaný úřední veterinární lékař, potvrzuji, že čerstvé maso popsané výše:

II.2.1. bylo získáno z volně žijících zvířat, která byla usmrcena mezi … a … (2) na území s kódem: … (3);

II.2.2. bylo získáno z volně žijících zvířat, která byla během 12 hodin po usmrcení dopravena ke zchlazení [do sběrného střediska a bezprostředně poté] (1) do an schváleného zařízení na zpracování zvěře, v jehož okruhu o poloměru 10 km nebyl během posledních 40 dnů zaznamenán žádný případ / neobjevilo se žádné ohnisko moru koní nebo vozhřivky, nebo v případě výskytu těchto nákaz byla příprava masa pro vývoz do Evropského společenství povolena pouze po odstranění veškerého masa a po celkovém vyčištění a dezinfekci zařízení pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

II.2.3. bylo získáno a připraveno bez kontaktu z jiným masem, které nesplňuje podmínky uvedené výše.

Text obrazu

Poznámky

Toto osvědčení platí pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, lichokopytníků poddruhu Hippotigris (Zebra) kteří byli uloveni ve volné přírodě.

Čerstvým masem se rozumí všechny části zvířete, ať již čerstvé, chlazené nebo zmrazené, vhodné pro lidskou spotřebu.

Po dovozu musí být těla nestažená s kůže neprodleně dopravena do zpracovatelského zařízení určení.

Část I:

Kolonka I.8: Uveďte kód území, jak je uveden v příloze II části 1 rozhodnutí 79/542/EHS(ve znění pozdějších předpisů).

Kolonka I.11: Místo původu: název a adresa expedičního zařízení.

Kolonka I.19: Použijte příslušný kód HS: 02.08.90.

Kolonka I.20: Uveďte celkovou hrubou a čistou hmotnost.

Kolonka I.23: V případě kontejnerů nebo beden by mělo být uvedeno číslo kontejneru a (případně) číslo plomby.

Kolonka I.28: Typ ošetření: Uveďte podle situace “jatečně upravené tělo – celé”, “jatečně upravené tělo”, “jatečně upravené tělo – čtvrtě” nebo “části”.

Kolonka I.28: Treatment type: if appropriate, indicate “vyzrálé” nebo“nestažené”. Pokud se jedná o zmrazené maso, uveďte datum zmrazení (mm/rr) částí/kusů.

Kolonka I.28: Jatka: jakákoli jatka nebo zařízení na zpracování zvěře.

Část II:

(1) Uveďte podle potřeby.

(2) Data. Dovoz tohoto masa není povolen, pokud bylo získáno ze zvířat usmrcených nebo ulovených buď před datem povolení vývozu do Evropského společenství z území uvedeného v kolonkách I.7 a I.8, nebo v průběhu doby, kdy Evropské společenství přijalo restriktivní opatření proti dovozu tohoto masa z tohoto území.

(3) Kód území, jak je uveden v příloze II části 1 rozhodnutí Rady 79/542/EHS (ve znění pozdějších předpisů).

Úřední veterinární lékař

Jméno (hůlkovým písmem):

Kvalifikace a titul:

Datum:

Místo:

Podpis: ’

Razítko

c)	Vzor veterinárního osvědčení „Tranzit/skladování“ se zrušuje.

Příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

(Tranzit a/nebo skladování)

Text obrazu

Text obrazu

Část II: Osvědčení

ZEMĚ

Vzor TRANZIT/SKLADOVÁNÍ

II. Údaje o zdravotním stavu

II.a. Referenční číslo osvědčení

II.b.

II.1. Potvrzení o zdravotní nezávadnosti

Já, níže podepsaný úřední veterinární lékař, potvrzuji, že čerstvé maso popsané výše:

II.1.1. pochází ze země nebo oblasti, ze které je v době porážky zvířat povolen dovoz do ES, jak je stanoveno v příloze II části 1 rozhodnutí 79/542/EHS, a

II.1.2. splňuje příslušné veterinární podmínky stanovené v potvrzení o zdraví zvířat ve vzoru osvědčení [BOV] [OVI] [POR] [EQU] [RUF] [RUW] [SUF] [SUW] [EQW]] (1) v příloze II části 2 rozhodnutí 79/542/EHS a

II.1.3. bylo získáno ze zvířat, která byla poražena a zpracována dne… nebo mezi…a … (2).

Poznámky

Toto osvědčení platí pro tranzit a skladování v souladu s čl. 12 odst. 4 nebo článkem 13 směrnice Rady 97/78/ES:

čerstvého masa, včetně mletého masa:

1. domácího skotu (včetně druhů Bubalus a Bison a jejich kříženců) (vzor „BOV“);

2. domácích ovcí (Ovis aries) nebo koz (Capra hircus) (vzor „OVI“);

3. domácích prasat (Sus scrofa) (vzor „POR“);

čerstvého masa, kromě mletého masa:

4. domácích lichokopytníků (Equus caballus, Equus asinus a jejich kříženců) (vzor „EQU“);

čerstvého masa, kromě drobů a mletého masa:

5. nezdomácnělých zvířat ve farmovém chovu řádu sudokopytníci (kromě skotu (včetně druhů Bison a Bubalus a jejich kříženců), druhů Ovis aries, Capra hircus, čeledí Suidae a Tayassuidae) a zvířat čeledí nosorožcovití (Rhinocerotidae) a slonovití (Elephantidae) (vzor „RUF“);

6. volně žijících nezdomácnělých zvířat řádu sudokopytníci (kromě skotu (včetně druhů Bison a Bubalus a jejich kříženců), druhů Ovis aries, Capra hircus, čeledí Suidae a Tayassuidae) a zvířat čeledí nosorožcovití (Rhinocerotidae) a slonovití (Elephantidae) (vzor „RUW“);

7. nezdomácnělých zvířat čeledí Suidae, Tayassuidae nebo Tapiridae ve farmovém chovu (vzor „SUF“);

8. volně žijících nezdomácnělých zvířat čeledí Suidae, Tayassuidae nebo Tapiridae (vzor „SUW“);

9. volně žijících lichokopytníků poddruhu Hippotigris (Zebra) (vzor „EQW“).

Čerstvým masem se rozumí všechny části zvířete, ať již čerstvé, chlazené nebo zmrazené, vhodné pro lidskou spotřebu.

Část I:

Kolonka I.8: Uveďte kód území, jak je uveden v příloze II části 1 rozhodnutí 79/542/EHS (ve znění pozdějších předpisů).

Kolonka I.11: Místo původu: název a adresa expedičního zařízení.

Kolonka I.12: Uvede se adresa (a schvalovací číslo, je-li známo) skladu ve svobodném celním pásmu, svobodného celního skladu, celního skladu nebo poskytovatele plavidla.

Kolonka I.19: Použijte příslušný kód HS: 02.01, 02.02, 02.03, 02.04, 02.05, 02.06, 02.08.90, 02.09, nebo 15.02.

Kolonka I.20: Uveďte celkovou hrubou a čistou hmotnost.

Kolonka I.23: V případě kontejnerů nebo beden by mělo být uvedeno číslo kontejneru a (případně) číslo plomby.

Kolonka I.28: Druh komodity: Uveďte „jatečně upravené tělo – celé“, „jatečně upravené tělo – půlka“ „jatečně upravené tělo – čtvrtě“, „části“ nebo „mleté maso“.

Kolonka I.28: Typ ošetření: Pokud se jedná o zmrazené maso, uveďte datum zmrazení (mm/rr) částí/kusů.

Text obrazu

(1) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.

(2) Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19.

(*1) Nehodící se škrtněte.

(*2) Srbsko nezahrnuje Kosovo ve smyslu rezoluce 1244 Rady bezpečnosti Organizace spojených národů ze dne 10. června 1999.’ “

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.094.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 94

České vydání	Právní předpisy	Ročník 52 8. dubna 2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 282/2009 ze dne 6. dubna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1212/2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky	1
	*	Nařízení Rady (ES) č. 283/2009 ze dne 6. dubna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1858/2005, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Indie	5
	*	Nařízení Rady (ES) č. 284/2009 ze dne 7. dubna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení	10
		Nařízení Komise (ES) č. 285/2009 ze dne 7. dubna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	13
	*	Nařízení Komise (ES) č. 286/2009 ze dne 7. dubna 2009 o zápisu určitých názvů do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Melva de Andalucía (CHZO), Caballa de Andalucía (CHZO), Ovos Moles de Aveiro (CHZO), Castagna di Vallerano (CHOP))	15
	*	Nařízení Komise (ES) č. 287/2009 ze dne 7. dubna 2009 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky	17
	*	Nařízení Komise (ES) č. 288/2009 ze dne 7. dubna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství na poskytování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních v rámci projektu Ovoce do škol	38
	*	Nařízení Komise (ES) č. 289/2009 ze dne 7. dubna 2009 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky	48
	*	Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 290/2009 ze dne 31. března 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2009/7)	75
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2009/27/ES ze dne 7. dubna 2009, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik ( 1 )	97

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	JO	88,9
	MA	50,7
	SN	208,5
	TN	129,8
	TR	105,8
	ZZ	116,7
0707 00 05	JO	155,5
	MA	51,1
	TR	136,5
	ZZ	114,4
0709 90 70	MA	64,2
	TR	88,8
	ZZ	76,5
0709 90 80	EG	60,4
0709 90 80	ZZ	60,4
0805 10 20	CN	39,7
	EG	43,8
	IL	63,4
	MA	46,5
	TN	48,1
	TR	76,6
	ZZ	53,0
0805 50 10	TR	55,9
0805 50 10	ZZ	55,9
0808 10 80	AR	82,2
	BR	80,0
	CA	110,7
	CL	89,3
	CN	75,2
	MK	24,7
	NZ	113,4
	US	122,1
	UY	71,7
	ZA	78,7
	ZZ	84,8
0808 20 50	AR	78,9
	CL	102,0
	CN	59,2
	UY	52,8
	ZA	95,9
	ZZ	77,8

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Komise
	2009/317/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 6. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí Rady 79/542/EHS, pokud jde leteckou přepravu zvířat, tranzit zvířat přes některé třetí země a veterinární osvědčení pro některé maso lichokopytníků a pro některé čerstvé maso určené k tranzitu a skladování (oznámeno pod číslem K(2009) 2273) ( 1 )	100

		Tiskové opravy
	*	Oprava nařízení Komise (ES) č. 271/2009 ze dne 2. dubna 2009 o povolení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,4-beta-glukanázy jako doplňkové látky pro selata po odstavu, výkrm kuřat, pro nosnice, výkrm krůt a výkrm kachen (držitel povolení BASF SE) ( Úř. věst. L 91 ze dne 3.4.2009 )	112