(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku uvedeného v příloze tohoto nařízení. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku enzymu 6-fytázy z Aspergillus oryzae (DSM 17594) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Ze stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ze dne 18. listopadu 2008 a ze dne 29. října 2008 (2) vyplývá, že na základě údajů předložených žadatelem přípravek enzymu 6-fytázy z Aspergillus oryzae (DSM 17594), tak jak ho vyrábí žadatel DSM Nutritional Products Ltd zastoupený společností DSM Nutritional products Sp. Z o.o., nemá nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo životní prostředí a účinným způsobem zlepšuje využívání fosforu vázaného na fytát. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří Společenství, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení uvedeného přípravku prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku uvedeného v příloze tohoto nařízení. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku enzymů endo-1,4-beta-xylanázy z Aspergillus niger (CBS 109.713) a endo-1,4-beta-glukanázy z Aspergillus niger (DSM 18404) jako doplňkové látky pro selata po odstavu, výkrm kuřat, pro nosnice, výkrm krůt a výkrm kachen se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Ze stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ze dne 3. prosince 2008 a ze dne 9. prosince 2008 (2) vyplývá, že přípravek enzymů endo-1,4-beta-xylanázy z Aspergillus niger (CBS 109.713) a endo-1,4-beta-glukanázy z Aspergillus niger (DSM 18404), tak jak ho vyrábí žadatel BASF SE, nemá nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo životní prostředí a je účinný při zvyšování užitkovosti výkrmu selat a kuřat a při zlepšování konverze krmiva u výkrmu krůt a u nosnic. Na základě poskytnutých údajů týkajících se výkrmu kuřat se přípravek považuje za účinný i pro výkrm kachen. Úřad dále došel k závěru, že výrobek může být potenciální senzibilizátor kůže a dýchacích cest. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří Společenství, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení uvedeného přípravku prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

(1)

Ustanovení čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 300/2008 požaduje, aby Komise přijala obecná opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky společných základních norem ochrany civilního letectví před protiprávními činy uvedených v příloze nařízení jejich doplněním.

(2)

V čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 300/2008 se dále stanoví, že Komise musí přijmout prováděcí opatření ke společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy stanoveným v příloze nařízení (ES) č. 300/2008 doplněným obecnými opatřeními přijatými Komisí na základě čl. 4 odst. 2.

(3)

Měla by se tudíž přijmout obecná opatření doplňující společné základní normy ochrany civilního letectví před protiprávními činy, a to v oblasti detekční kontroly, kontroly vstupu a jiných bezpečnostních kontrol, jakož i v oblasti zakázaných předmětů, uznávání rovnocennosti bezpečnostních norem třetích zemí, náboru pracovníků, odborné přípravy, zvláštních bezpečnostních postupů a osvobození od bezpečnostních kontrol.

(4)

Tato obecná opatření jsou nutná k tomu, aby bylo v Evropské unii dosaženo úrovně bezpečnosti v letectví, která je rovnocenná normám vyžadovaným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 (2), jež bylo zrušeno nařízením (ES) č. 300/2008.

(5)

V souladu s článkem 24 nařízení (ES) č. 300/2008 se jeho příloha použije ode dne uvedeného v prováděcích pravidlech, avšak ne později než 24 měsíců od vstupu nařízení (ES) č. 300/2008 v platnost. Použití obecných opatření přijatých podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 300/2008 by tedy mělo být odloženo do přijetí prováděcích pravidel podle čl. 4 odst. 3, avšak nejdéle do dne 29. dubna 2010.

(6)

Metody, a to včetně technologií, pro detekci kapalných výbušnin by se měly na letištích v rámci celé EU zavést co nejrychleji, nejpozději však do dne 29. dubna 2010, a umožnit tak cestujícím vnášet neškodné tekutiny bez omezení. Pokud nebude možné zavést metody, a to včetně technologií, pro detekci kapalných výbušnin v rámci celé EU včas, navrhne Komise nezbytný doplněk ke kategoriím předmětů, jež mohou být zakázány (část B přílohy). Pokud nebude možné zavést metody, a to včetně technologií, na některých letištích z objektivních důvodů, budou Komisí v prováděcích opatřeních specifikována pravidla umožňující vnášení tekutin, aniž by došlo k ohrožení norem ochrany.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro bezpečnost civilního letectví,

a)

povolit metody detekční kontroly podle části A přílohy;

b)

zakázat kategorie předmětů podle části B přílohy;

c)

určit důvody pro udělení přístupu do neveřejného prostoru letiště a do vyhrazených bezpečnostních prostorů podle části C přílohy;

d)

povolit metody kontrol vozidel, bezpečnostních kontrol letadel a bezpečnostních prohlídek letadel podle části D přílohy;

e)

stanovit kritéria pro uznávání rovnocennosti bezpečnostních norem třetích zemí podle části E přílohy;

f)

určit podmínky, za nichž lze náklad nebo poštu podrobit detekční kontrole či jiným bezpečnostním kontrolám, a stanovit proces schvalování či jmenování schválených agentů, známých odesílatelů a stálých odesílatelů podle části F přílohy;

g)

určit podmínky, za nichž se pošta leteckého dopravce a materiály leteckého dopravce podrobují detekční kontrole či jiným bezpečnostním kontrolám, podle části G přílohy;

h)

určit podmínky, za nichž lze palubní zásoby a letištní dodávky podrobit detekční kontrole či jiným bezpečnostním kontrolám, a stanovit proces schvalování či jmenování schválených dodavatelů a známých dodavatelů podle části H přílohy;

i)

určit kritéria pro stanovení kritických částí vyhrazených bezpečnostních prostorů podle části I přílohy;

j)

určit kritéria použitelná při náboru pracovníků, kteří budou provádět detekční kontrolu, kontrolu vstupu či ostatní bezpečnostní kontroly nebo za ně budou odpovědní, a při náboru školitelů, jakož i metody odborné přípravy těchto osob a osob, jimž bude vydán letištní identifikační průkaz nebo identifikační průkaz člena posádky letadla, podle části J přílohy a

k)

určit podmínky, za nichž lze použít zvláštní bezpečnostní postupy či osvobození od bezpečnostních kontrol, podle části K přílohy.

1)

„letištními dodávkami“ se rozumějí všechny předměty, které se mají prodávat, použít nebo dávat k dispozici ve vyhrazených bezpečnostních prostorech letišť;

2)

„palubními zásobami“ se rozumějí všechny předměty s výjimkou

určené k přenesení na palubu letadla za účelem jejich použití, konzumace nebo koupě ze strany cestujících nebo posádky během letu;

3)

„schváleným dodavatelem palubních zásob“ se rozumí dodavatel, jenž používá postupy splňující společná bezpečnostní pravidla a normy dostatečné k povolení dodávek palubních zásob přímo do letadla;

4)

„známým dodavatelem palubních zásob“ se rozumí dodavatel, jenž používá postupy splňující společná bezpečnostní pravidla a normy dostatečné k povolení dodávek palubních zásob leteckému dopravci nebo schválenému dodavateli, avšak nikoli přímo do letadla;

5)

„známým dodavatelem letištních dodávek“ se rozumí dodavatel, jenž používá postupy splňující společná bezpečnostní pravidla a normy dostatečné k povolení letištních dodávek do vyhrazených bezpečnostních prostor.

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1875/2006 (2) zavedlo do nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3), pro hospodářské subjekty povinnost předkládat celním orgánům elektronická vstupní a výstupní celní prohlášení na zboží vstupující na celní území nebo opouštějící celní území Společenství, aby na základě těchto informací mohly uvedené orgány provést počítačovou analýzu rizik před příchodem a odesláním zboží dopravovaného na celní území Společenství nebo z tohoto území. Tyto informace mají být v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1875/2006 poskytovány ode dne 1. července 2009.

(2)

Vzhledem ke složitosti postupů při zavádění elektronických vstupních a výstupních souhrnných prohlášení došlo k nepředvídanému zpoždění, a proto nebudou všechny hospodářské subjekty do 1. července 2009 schopny využívat informační technologie a počítačové sítě pro uvedené účely. I když informační technologie a počítačové sítě usnadňují mezinárodní obchod, vyžadují rovněž investice do automatických systémů přenosu dat, což může hospodářským subjektům v krátkodobém horizontu působit potíže. Je proto vhodné brát na tuto situaci ohled a poskytnout hospodářským subjektům přechodné období, během něhož budou moci, ale nikoli povinni, předkládat elektronická vstupní a výstupní souhrnná celní prohlášení, a umožnit jim tím úpravu jejich systémů podle nových právních požadavků.

(3)

Zavedení přechodného období pro předkládání elektronických výstupních souhrnných celních prohlášení je důvodem pro zachování zjednodušující výjimky, která může být podle čl. 285a odst. 2 nařízení (EHS) č. 2454/93 udělena schváleným vývozcům využívajícím místní celní řízení, za předpokladu, že výstupní celní úřad sídlí ve stejném členském státě jako celní úřad vývozu a že obdrží údaje nezbytné pro výstup zboží.

(4)

V případech, kdy hospodářské subjekty nepodávají elektronická vstupní nebo výstupní souhrnná celní prohlášení, nebo kdy se v souladu s čl. 285a odst. 2 nařízení (EHS) č. 2454/93 využívá místní celní řízení, nebudou moci celní orgány provést analýzu rizik za účelem bezpečnosti na základě údajů uvedených ve vstupních a výstupních souhrnných celních prohlášeních v příloze 30A nařízení (EHS) č. 2454/93. V takovém případě by měly celní orgány pro své analýzy rizik využít dostupné údaje alespoň na základě předložení zboží vstupujícího na celní území nebo opouštějícího celní území Společenství.

(5)

Na základě informací, které jsou k dispozici, se dá očekávat, že přechodné období v délce 18 měsíců bude dostatečné, aby mohly hospodářské subjekty splnit veškeré povinnosti stanovené v nařízení (EHS) č. 2454/93. Platnost odchylek uvedených v tomto nařízení by proto měla skončit dne 31. prosince 2010. Po 31. prosinci 2010 by tedy měla být podávána elektronická vstupní a výstupní souhrnná celní prohlášení podle údajů uvedených v příloze 30A nařízení (EHS) č. 2454/93 ve lhůtě stanovené pro zboží vstupující na celní území nebo opouštějící celní území Společenství a nemělo by se nadále používat usnadnění podle čl. 285a odst. 2 nařízení (EHS) č. 2454/93.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

(1)

Podle čl. 61 prvního pododstavce písm. d) nařízení (ES) č. 1234/2007 se může cukr nebo isoglukóza vyprodukované nad rámec kvóty podle článku 56 uvedeného nařízení vyvážet pouze v rámci množstevních omezení, jež je třeba stanovit.

(2)

Prováděcí pravidla pro vývoz nepodléhající kvótám, zejména pokud jde o vydávání vývozních licencí, se stanoví nařízením Komise (ES) č. 951/2006 (2). S ohledem na možné příležitosti na vývozních trzích by se však množstevní omezení mělo stanovovat na hospodářský rok.

(3)

Pro některé producenty cukru a isoglukózy ve Společenství znamená vývoz ze Společenství důležitou součást hospodářské činnosti a mimo Společenství si vytvořili tradiční trhy. Vývoz cukru a isoglukózy na tyto trhy by mohl být hospodářsky životaschopný i bez poskytování vývozních náhrad. Proto je třeba stanovit množstevní omezení pro vývoz cukru a isoglukózy nepodléhající kvótám, aby producenti ze Společenství mohli své tradiční trhy nadále zásobovat.

(4)

Odhaduje se, že na hospodářský rok 2009/10 odpovídá poptávce na trhu stanovení množstevního omezení na 650 000 tun v ekvivalentu bílého cukru pro vývoz cukru nepodléhajícího kvótám a na 50 000 tun sušiny pro isoglukózu nepodléhající kvótám.

(5)

Vývoz cukru ze Společenství do některých blízkých míst určení a do třetích zemí, které poskytují produktům Společenství preferenční dovozní zacházení, je v současné době ve zvláště příznivém konkurenčním postavení. Vzhledem k tomu, že neexistují vhodné nástroje pro vzájemnou pomoc v boji proti nesrovnalostem, a v zájmu minimalizace rizika podvodu a s cílem zabránit jakémukoliv zneužití zpětného dovozu cukru nepodléhajícího kvótám do Společenství by měla být některá blízká místa určení vyloučena ze způsobilých míst určení.

(6)

Protože u isoglukózy existuje podle odhadu nižší riziko případného podvodu vzhledem k charakteru dotyčného produktu, není nezbytné pro vývoz isoglukózy nepodléhající kvótám omezovat způsobilá místa určení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 872/2004 obsahuje seznam fyzických a právnických osob, institucí a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Ve dnech 4. prosince, 15. prosince a 18. prosince 2008 a 3. února 2009 Výbor Rady bezpečnosti Organizace spojených národů pro sankce rozhodl změnit seznam osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. Příloha I by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(3)

Aby se zajistilo, že opatření tohoto nařízení jsou účinná, musí toto nařízení vstoupit okamžitě v platnost,

(1)

Směrnicí Komise 2004/30/ES (2) byl pyraklostrobin zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(2)

Při podání žádosti o zařazení pyraklostrobinu do seznamu předložil jeho výrobce, společnost BASF SE (dále jen „oznamovatel“), údaje o jeho použití jako fungicid, které podpořily celkový závěr, že lze očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující pyraklostrobin vyhoví požadavkům na bezpečnost stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS. Pyraklostrobin byl proto zařazen do přílohy I uvedené směrnice s uvedením zvláštního ustanovení, že členské státy mohou povolit pouze použití jako fungicid.

(3)

Kromě použití jako fungicid pro určité zemědělské účely nyní oznamovatel požádal o změnu tohoto zvláštního ustanovení, aby pyraklostrobin mohl být používán i jako regulátor růstu rostlin. Na podporu tohoto rozšíření použití předložil oznamovatel další informace.

(4)

Německo vyhodnotilo informace a údaje předložené oznamovatelem. V říjnu 2008 informovalo Německo Komisi o tom, že dospělo k názoru, že požadované rozšíření použití nezpůsobí žádná další rizika kromě těch, která již byla zohledněna ve zvláštních ustanoveních týkajících se pyraklostrobinu v příloze I směrnice 91/414/EHS a ve zprávě Komise o přezkoumání uvedené látky. Toto rozšíření zejména nezahrnuje změnu parametrů použití, jak je stanoveno ve zvláštních ustanoveních přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(5)

Změna zvláštních ustanovení týkajících se pyraklostrobinu je proto odůvodněná.

(6)

Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

(1)

Nařízení (ES) č. 1100/2007 stanoví rámec pro zajištění ochrany a udržitelného využívání populace úhoře říčního ve vodách Společenství a v pobřežních lagunách, v ústích řek a v řekách a s nimi propojených vnitrozemských vodách členských států.

(2)

Ustanovení článku 2 nařízení (ES) č. 1100/2007 vyžaduje, aby členské státy určily a vymezily jednotlivá povodí na svém vnitrostátním území, která tvoří přírodní stanoviště úhoře říčního. Pro každé povodí úhoře připraví členské státy plán řízení stavu úhořů.

(3)

Podle ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1100/2007 může být členský stát vyňat z povinnosti vypracovat plán řízení stavu úhořů, je-li poskytnuto dostatečné vysvětlení, že povodí nebo mořské vody ležící na území tohoto členského státu netvoří přírodní stanoviště úhoře říčního. Členské státy podají ke Komisi žádost o výjimku. Žádost o výjimku musí být schválena Komisí na základě technického a vědeckého vyhodnocení provedeného Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství nebo jiným příslušným vědeckým orgánem.

(4)

Kypr, Malta, Rakousko, Rumunsko a Slovensko podaly ke Komisi žádost o výjimku z povinnosti vypracovat plán řízení stavu úhořů včetně dostatečného vysvětlení.

(5)

Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) předala Komisi technické a vědecké vyhodnocení žádostí.

(6)

Podle vyhodnocení provedeného Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) nemůže být pro povodí nebo mořské vody, kterých se žádosti týkají, stanoveno a vymezeno, že tvoří přírodní stanoviště úhoře říčního pro účely nařízení (ES) č. 1100/2007.

(7)

Proto je s ohledem na čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1100/2007 vhodné udělit příslušným členským státům výjimky z povinnosti vypracovat plán řízení stavu úhořů.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro rybolov a akvakulturu,

a)

Kypr;

b)

Malta;

c)

Rakousko;

d)

Rumunsko;

e)

Slovensko.

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS obdržela v květnu 2003 Francie od společnosti BASF AG žádost o zařazení účinné látky topramezonu do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím Komise 2003/850/ES (2) bylo potvrzeno, že předložená dokumentace je úplná a v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III uvedené směrnice.

(2)

V červenci 2002 obdrželo Spojené království od společnosti Dow AgroSciences Ltd. žádost týkající se fluoridu sulfurylu. Rozhodnutím Komise 2003/305/ES (3) bylo potvrzeno, že předložená dokumentace je úplná a v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III uvedené směrnice.

(3)

V březnu 2005 obdrželo Spojené království od Central Science Laboratory žádost týkající se slabého kmene viru žluté mozaiky cukety. Rozhodnutím Komise 2006/586/ES (4) bylo potvrzeno, že předložená dokumentace je úplná a v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III uvedené směrnice.

(4)

Potvrzení úplnosti dokumentace bylo nezbytné k tomu, aby mohlo být provedeno její podrobné zkoumání a aby bylo členským státům umožněno udělit až na dobu tří let dočasná povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující dotčené účinné látky při dodržení podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1 směrnice 91/414/EHS, a zejména podmínky týkající se podrobného hodnocení účinných látek a přípravku na ochranu rostlin s ohledem na požadavky stanovené v uvedené směrnici.

(5)

Účinky těchto účinných látek na lidské zdraví a na životní prostředí byly posouzeny v souladu s čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS pro použití navržená žadateli. Členský stát zpravodaj předložil Komisi návrhy hodnotících zpráv dne 21. července 2006 (topramezon), dne 29. října 2004 (fluorid sulfurylu) a dne 30. června 2006 (slabý kmen viru žluté mozaiky cukety).

(6)

Po předložení návrhu hodnotící zprávy členským státem zpravodajem se dospělo k názoru, že je nutné si od žadatele vyžádat další informace a nechat členský stát zpravodaj tyto informace prozkoumat a předložit jejich posouzení. Proto zkoumání dokumentace dosud probíhá a hodnocení nebude možné dokončit v časovém rámci stanoveném směrnicí 91/414/EHS.

(7)

Vzhledem k tomu, že při hodnocení dosud nebyl zjištěn žádný důvod k bezprostředním obavám, měla by být členským státům v souladu s článkem 8 směrnice 91/414/EHS dána možnost prodloužit dočasná povolení udělená pro přípravky na ochranu rostlin, které obsahují dotčenou účinnou látku, na období 24 měsíců, aby mohlo pokračovat zkoumání dokumentace. Očekává se, že hodnocení a proces rozhodování o možném zařazení topramezonu, fluoridu sulfurylu a slabého kmene viru žluté mozaiky cukety do přílohy I budou dokončeny do 24 měsíců.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

(1)

V rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (2), je uveden seznam přenosných nemocí a zvláštních zdravotních problémů, na které se vztahuje epidemiologický dozor. Hlavním důvodem ke zřízení takové sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí na úrovni Společenství byla potřeba shromáždit a koordinovat informace týkající se veřejného zdraví z monitorovacích sítí v členských státech.

(2)

Vzhledem k tomu, že v době přijetí rozhodnutí 2000/96/ES nemohla síť Společenství podchytit všechny přenosné nemoci nebo zvláštní zdravotní problémy vybrané k epidemiologickému dozoru, bylo určeno několik specializovaných sítí dozoru, které mohly být zřízeny okamžitě.

(3)

Rozhodnutí Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí epidemiologického dozoru (3), mimo jiné uvádí, pro které přenosné nemoci a zvláštní zdravotní problémy již byly zřízeny specializované sítě dozoru.

(4)

V souladu se zněním nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (4) (ECDC) se specializovanými sítěmi dozoru rozumí všechny zvláštní sítě pro nemoci nebo zvláštní zdravotní problémy, které byly z pověřených struktur a orgánů členských států vybrány k epidemiologickému dozoru.

(5)

V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 851/2004 má ECDC koordinovat vytváření evropských sítí subjektů činných v jeho oblasti působnosti, včetně sítí vzniklých z činností v oblasti veřejného zdraví podporovaných Komisí, které provozují specializované sítě dozoru.

(6)

ECDC v současnosti sleduje relativní význam nemocí a zvláštních zdravotních problémů, a pokud to vyžaduje epidemiologická situace, navrhuje změny v seznamu přenosných nemocí za účelem jejich postupného podchycení sítí Společenství; kromě toho epidemiologický dozor ECDC okamžitě podchycuje všechny nové nemoci uvedené v rozhodnutí 2000/96/ES.

(7)

Vzhledem k tomu, že převážná většina nemocí a zdravotních problémů uvedených v příloze I rozhodnutí 2000/96/ES je nyní podchycena činnostmi ECDC, není dále třeba ve zmíněné příloze označovat hvězdičkou přenosné nemoci a zvláštní zdravotní problémy, pro které již specializované sítě dozoru byly zřízeny.

(8)

Rozhodnutí 2000/96/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 7 rozhodnutí č. 2119/98/ES,

1)

V čl. 4 odst. 2 se zrušuje první pododstavec.

2)

Příloha I se nahrazuje zněním přílohy této směrnice.