I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

26.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 80/5

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 254/2009

ze dne 25. března 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o výklad 12 Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC)

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 30. listopadu 2006 zveřejnil Výbor pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) výklad IFRIC 12 Ujednání o poskytování licencovaných služeb, dále jen „IFRIC 12“. IFRIC 12 je výkladem, který objasňuje, jakým způsobem uplatňovat ustanovení mezinárodních standardů účetního výkaznictví již schválených Komisí na ujednání o poskytování licencovaných služeb. IFRIC 12 objasňuje, jakým způsobem vykazuje provozovatel licence v účetní závěrce infrastrukturu, na kterou se vztahují ujednání o poskytování licencovaných služeb. Rovněž vysvětluje rozdíly mezi různými fázemi ujednání o poskytování licencovaných služeb (fáze výstavby/provozování) a jak by měly být v jednotlivých případech vykazovány příjmy a výdaje. Rozlišuje dva způsoby vykazování infrastruktury a rovněž s ní spojených příjmů a výdajů (modely finančního aktiva a nehmotného aktiva) v závislosti na tom, nakolik je provozovatel licence vystaven nejistotě, pokud jde o jeho budoucí příjmy.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že výklad IFRIC 12 splňuje technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(4)	V důsledku přijetí IFRIC 12 je třeba provést změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví IFRS 1, IFRIC 4 a výkladu 29 Stálého interpretačního výboru (SIC), aby se zajistila soudržnost mezi mezinárodními účetními standardy.

(5)	Rozumí se, že společnosti mohou používat nebo nadále používat IFRIC 12.

(6)	Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

1)	Vkládá se výklad 12 Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) Ujednání o poskytování licencovaných služeb, jak je uveden v příloze tohoto nařízení.

2)	Mění se mezinárodní standard účetního výkaznictví IFRS 1, výklad IFRIC 4 a výklad 29 Stálého interpretačního výboru (SIC) v souladu s dodatkem B výkladu IFRIC 12, jak je uveden v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Jednotlivé společnosti začnou uplatňovat IFRIC 12 uvedený v příloze tohoto nařízení nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni vstupu v platnost tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. března 2009.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.

PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IFRIC 12

Výklad IFRIC 12 Ujednání o poskytování licencovaných služeb

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva reprodukovat pro osobní využití nebo poctivé jednání. Dodatečné informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org

INTERPRETACE IFRIC 12

Ujednání o poskytování licencovaných služeb

ODKAZY

—	Koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky

—	IFRS 1 První přijetí mezinárodních standardů účetního výkaznictví

—	IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování informací

—	IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby

—	IAS 11 Stavební smlouvy

—	IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení

—	IAS 17 Leasingy

—	IAS 18 Výnosy

—	IAS 20 Vykazování státních dotací a zveřejnění státní podpory

—	IAS 23 Výpůjční náklady

—	IAS 32 Finanční nástroje: zveřejňování

—	IAS 36 Snížení hodnoty aktiv

—	IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva

—	IAS 38 Nehmotná aktiva

—	IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování

—	IFRIC 4 Posouzení, zda smlouva obsahuje leasing

—	SIC-29 Zveřejňování – ujednání o poskytování licencovaných služeb

SOUVISLOSTI

1 V mnoha zemích je infrastruktura pro poskytování veřejných služeb (např. silnice, mosty, tunely, věznice, nemocnice, letiště, rozvody vody, energetické a telekomunikační sítě) tradičně budována, provozována a udržována veřejným sektorem a financována prostřednictvím přidělených částek z veřejných rozpočtů.

2 V některých zemích vlády zavedly smluvní ujednání o poskytování služeb s cílem zajistit účast soukromého sektoru na budování, financování, provozování a údržbě takovéto infrastruktury. Tato infrastruktura může během doby platnosti ujednání o poskytování služeb již existovat nebo být teprve budována. Ujednání, na něž se vztahuje tato interpretace, typicky zahrnují subjekt soukromého sektoru (provozovatele), který infrastrukturu používanou k poskytování veřejných služeb buduje či modernizuje (např. zvyšuje její kapacitu) a který tuto infrastrukturu po určitou stanovenou dobu provozuje a udržuje. Po dobu platnosti ujednání je provozovatel za své služby placen. Ujednání se řídí smlouvou, která stanoví normy výkonu, mechanismy úpravy cen a ustanovení o rozhodování sporů. Tato ujednání jsou často popisována jako ujednání o poskytování licencovaných služeb v souvislosti s „dočasným komerčním provozováním stavebního díla“, „dočasným komerčním provozováním rekonstruovaného stavebního díla“ nebo „přenesením odpovědnosti z veřejného sektoru na soukromý sektor“.

3 Charakteristickým znakem těchto ujednání o poskytování služeb je povaha veřejné služby, co se týká závazku, jenž provozovatel přijímá. Služby spojené s infrastrukturou mají být poskytovány veřejnosti bez ohledu na totožnost strany, která služby poskytuje. Ujednání o poskytování služeb provozovatele smluvně zavazují, aby poskytoval služby veřejnosti v zastoupení subjektu veřejného sektoru. Další společné znaky jsou tyto:

a)	stranou, která poskytování služeb zadává (dále jen „zadavatel“), je subjekt veřejného sektoru, včetně vládních orgánů, nebo subjekt soukromého sektoru, na nějž byla přenesena odpovědnost za poskytování služeb;

b)	provozovatel je odpovědný přinejmenším za určitou část správy infrastruktury a navazující služby a nejedná pouze jako zástupce zadavatele;

c)	smlouva stanoví počáteční ceny, které mají být provozovatelem vybírány, a reguluje úpravy těchto cen během doby platnosti ujednání o poskytování služeb;

d)	provozovatel je povinen na konci doby platnosti ujednání předat zadavateli infrastrukturu ve stanoveném stavu za malou či nezvýšenou protihodnotu, bez ohledu na to, která strana infrastrukturu původně financovala.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

4 Tato interpretace poskytuje návod k účetnímu zachycení ujednání o poskytování licencovaných služeb převedených z veřejného sektoru na soukromý sektor na straně provozovatelů.

5 Tato interpretace se vztahuje na ujednání o poskytování licencovaných služeb převedených z veřejného sektoru na soukromý sektor, pokud:

a)	zadavatel kontroluje nebo reguluje, jaké služby musí provozovatel prostřednictvím infrastruktury poskytovat, komu je musí poskytovat a za jakou cenu; a

b)	na konci doby platnosti ujednání zadavatel kontroluje (z titulu vlastnictví, bezprostředního nároku na užívání či jinak) významný zbývající podíl na infrastruktuře.

6 Infrastruktura používaná v ujednáních o poskytování licencovaných služeb převedených z veřejného sektoru na soukromý sektor po celou svou dobu životnosti („aktiva během celé doby životnosti“) podléhá této interpretaci, jsou-li splněny podmínky odst. 5 písm. a). Odstavce AG1–AG8 poskytují návod k zjištění, zda a nakolik se tato interpretace vztahuje na ujednání o poskytování licencovaných služeb převedených z veřejného sektoru na soukromý sektor.

7 Tato interpretace se vztahuje na:

a)	infrastrukturu, kterou provozovatel vybuduje nebo získá od třetí strany za účelem ujednání o poskytování služeb; a

b)	stávající infrastrukturu, k níž zadavatel umožňuje provozovateli přístup za účelem ujednání o poskytování služeb.

8 Tato interpretace nestanoví vykazování infrastruktury, která byla provozovatelem držena a účtována jako pozemky, budovy a zařízení před uzavřením ujednání o poskytování služeb. Na tuto infrastrukturu se vztahují požadavky IFRS na odúčtování (stanovené v IAS 16).

9 Tato interpretace nestanoví účetní zachycení na straně zadavatelů.

PŘEDMĚT

10 Tato interpretace stanoví obecné zásady uznávání a vyčíslování povinností a souvisejících práv v ujednáních o poskytování licencovaných služeb. Požadavky na zveřejňování informací o ujednáních o poskytování licencovaných služeb jsou uvedeny v SIC-29 Zveřejňování – ujednání o poskytování licencovaných služeb. Tato interpretace se zabývá následujícími otázkami:

a)	způsob řešení práv provozovatele na infrastrukturu;

b)	uznání a vyčíslení protihodnoty v rámci ujednání;

c)	služby spojené s vybudováním nebo modernizací;

d)	služby spojené s provozem;

e)	výpůjční náklady;

f)	následné účetní zachycení finančního a nehmotného aktiva; a

g)	položky poskytnuté provozovateli zadavatelem.

ŘEŠENÍ

Způsob řešení práv provozovatele na infrastrukturu

11 Infrastruktura, na niž se vztahuje tato interpretace, se neúčtuje jako pozemky, budovy a zařízení provozovatele, jelikož smluvní ujednání o poskytování služeb nepřevádí na provozovatele právo kontrolovat užívání infrastruktury pro poskytování veřejných služeb. V souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě má provozovatel přístup k provozování infrastruktury za účelem poskytování veřejných služeb jménem zadavatele.

Uznání a vyčíslení protihodnoty v rámci ujednání

12 Podle podmínek smluvních ujednání, na něž se vztahuje tato interpretace, provozovatel jedná jako zadavatel služeb. Provozovatel vybuduje nebo modernizuje infrastrukturu používanou k poskytování veřejných služeb (služby spojené s výstavbou nebo modernizací) a tuto infrastrukturu po stanovenou dobu provozuje a udržuje (služby spojené s provozem).

13 Provozovatel účtuje a vyčíslí výnos za služby, které poskytuje, v souladu s IAS 11 a 18. Pokud zadavatel poskytuje více než jednu službu (tj. služby spojené s vybudováním nebo modernizací a služby spojené s provozem) v rámci jedné smlouvy či jednoho ujednání, protihodnota, kterou obdrží či má obdržet, se přiřadí s odkazem na reálné hodnoty poskytnutých služeb, nelze-li příslušné částky zjistit samostatně. Povaha protihodnoty určuje její následné účetní zachycení. Následné vykazování obdržené protihodnoty jako finančního aktiva a jako nehmotného aktiva je podrobně popsáno v odstavcích 23–26.

Služby spojené s vybudováním nebo modernizací

14 Provozovatel vykazuje výnosy a náklady související se službami spojenými s výstavbou nebo modernizací v souladu s IAS 11.

Protihodnota poskytnutá provozovateli zadavatelem

15 Poskytuje-li provozovatel služby spojené s vybudováním nebo modernizací, protihodnota, kterou provozovatel obdrží čí má obdržet, se uznává v reálné hodnotě. Protihodnotou mohou být nároky na:

a)	finanční aktivum, nebo

b)	nehmotné aktivum.

16 Provozovatel uzná finanční aktivum, pokud má za služby spojené s výstavbou bezpodmínečný smluvní nárok na obdržení peněžních prostředků nebo jiného finančního aktiva od zadavatele či na jeho příkaz; zadavatel má jen malou (či nemá žádnou) volnost jednání, pokud jde o neuhrazení této platby, obvykle proto, že dohoda je vymahatelná právní cestou. Provozovatel má bezpodmínečný nárok na obdržení peněžních prostředků, pokud zadavatel provozovateli smluvně zaručuje výplatu a) stanovených nebo určitelných částek nebo b) případného schodku mezi částkami obdrženými od uživatelů veřejné služby a stanovenými nebo určitelnými částkami, a to i v případě, že platba je závislá na tom, že provozovatel zajistí, aby infrastruktura splňovala stanovené požadavky na kvalitu nebo účinnost.

17 Provozovatel uzná nehmotné aktivum, pokud získá právo (oprávnění) účtovat uživatelům poplatky za veřejnou službu. Právo účtovat uživatelům poplatky za veřejnou službu není bezpodmínečným nárokem na obdržení peněžních prostředků, jelikož částky jsou závislé na rozsahu, v jakém veřejnost danou službu využívá.

18 Obdrží-li provozovatel platbu za služby spojené s výstavbou částečně jako finanční aktivum a částečně jako nehmotné aktivum, je nutno vykazovat každou složku protihodnoty provozovatele samostatně. Protihodnota, kterou provozovatel obdrží nebo má obdržet za obě složky, se uznává zpočátku v reálné hodnotě obdržené nebo splatné protihodnoty.

19 Povaha protihodnoty, kterou zadavatel poskytuje provozovateli, se stanoví odkazem na smluvní podmínky a příslušné smluvní právo, pokud existuje.

Služby spojené s provozem

20 Provozovatel vykazuje výnosy a náklady související se službami spojenými s provozem v souladu s IAS 18.

Smluvní povinnosti obnovit infrastrukturu na stanovené úrovni provozuschopnosti

21 Provozovatel může mít smluvní povinnosti, které musí splnit jako podmínku licence, týkající se a) udržování infrastruktury na stanovené úrovni provozuschopnosti nebo b) uvedení infrastruktury do určeného stavu před jejím předáním zadavateli na konci ujednání o poskytování služeb. Tyto smluvní povinnosti týkající se udržování nebo obnovení infrastruktury s výjimkou případné modernizace (viz odstavec 14) se uznávají a vyčíslují v souladu s IAS 37, tj. podle nejlepšího odhadu nákladů, které by byly nezbytné ke splnění stávající povinnosti k rozvahovému dni.

Výpůjční náklady vzniklé provozovateli

22 V souladu s IAS 23 se výpůjční náklady přiřaditelné takovémuto ujednání uznávají jako náklad v období, v němž vznikly, ledaže má provozovatel smluvní nárok na obdržení nehmotného aktiva (právo účtovat poplatky uživatelům veřejné služby). V tomto případě se výpůjční náklady přiřaditelné ujednání musí v průběhu fáze ujednání související s výstavbou kapitalizovat v souladu s uvedeným standardem.

Finanční aktivum

23 Na finanční aktivum uznané podle odstavců 16 a 18 se vztahuje IAS 32 a 39 a IFRS 7.

24 Částka splatná zadavatelem nebo na jeho příkaz se vykazuje v souladu s IAS 39 jako:

a)	úvěr nebo pohledávka;

b)	finanční aktivum nabízené k prodeji; nebo

c)	finanční aktivum vykázané v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jestliže bylo takto klasifikováno při počátečním zachycení, jsou-li splněny podmínky pro tuto klasifikaci.

25 Pokud se částka splatná zadavatelem vykazuje jako úvěr nebo pohledávka nebo jako finanční aktivum nabízené k prodeji, je podle IAS 39 nutno uznat úrok vypočtený pomocí metody efektivní úrokové sazby do zisku nebo ztráty.

Nehmotné aktivum

26 Na nehmotné aktivum uznané v souladu s odstavci 17 a 18 se použije IAS 38. Odstavce 45–47 IAS 38 poskytují návod k oceňování nehmotných aktiv získaných směnou za nepeněžní aktivum nebo aktiva, případně za kombinaci peněžních a nepeněžních aktiv.

Položky poskytnuté provozovateli zadavatelem

27 V souladu s odstavcem 11 nejsou položky infrastruktury, k nimž zadavatel umožňuje provozovateli přístup za účelem ujednání o poskytování služeb, účtovány jako pozemky, budovy a zařízení provozovatele. Zadavatel může poskytnout provozovateli rovněž jiné položky, které si provozovatel může ponechat nebo s nimi podle své vůle obchodovat. Tvoří-li takováto aktiva součást protihodnoty, kterou zadavatel poskytuje za služby, nejedná se o státní dotace, jak jsou definovány v IAS 20. Tyto položky jsou uznány jako aktiva provozovatele a při počátečním zachycení oceněny v reálné hodnotě. Provozovatel uzná závazek s ohledem na nesplněné povinnosti, které převzal na sebe výměnou za aktiva.

DATUM ÚČINNOSTI

28 Účetní jednotka použije tuto interpretaci v ročním účetním období počínajícím 1. lednem 2008 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Použije-li účetní jednotka tuto interpretaci v období, které začalo před 1. lednem 2008, musí tuto skutečnost uvést.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

29 S výhradou odstavce 30 se změny v účetních pravidlech uplatňují v souladu se standardem IAS 8, tj. zpětně.

30 Nemůže-li provozovatel v případě konkrétního ujednání o poskytování služeb použít tuto interpretaci zpětně na počátku nejstaršího vykazovaného období, pak:

a)	uzná finanční a nehmotná aktiva, která existovala na počátku nejstaršího vykazovaného období;

b)	použije předchozí účetní hodnoty těchto finančních a nehmotných aktiv (které však byly dříve klasifikovány) jako jejich účetní hodnoty k danému dni; a

c)	testuje finanční a nehmotná aktiva uznaná k danému dni na snížení hodnoty, ledaže to není proveditelné, v tomto případě se částky testují na snížení hodnoty k počátku běžného období.

Dodatek A

NÁVOD K POUŽITÍ

Tento dodatek je nedílnou součástí interpretace.

Rozsah působnosti (odstavec 5)

AG1 Odstavec 5 této interpretace stanoví, že se na infrastrukturu vztahuje tato interpretace, platí-li následující podmínky:

a)	zadavatel kontroluje nebo reguluje, jaké služby musí provozovatel prostřednictvím infrastruktury poskytovat, komu je musí poskytovat a za jakou cenu a

b)	na konci doby platnosti ujednání zadavatel kontroluje (z titulu vlastnictví, bezprostředního nároku na užívání či jinak) významný zbývající podíl na infrastruktuře.

AG2 Kontrola nebo regulace uvedená v podmínce a) se může uskutečňovat na základě smlouvy či jinak (např. prostřednictvím regulačního orgánu) a zahrnuje situaci, kdy veškerý výstup kupuje zadavatel, jakož i situaci, kdy veškerý výstup nebo jeho část kupují jiní uživatelé. Při uplatňování této podmínky se zadavatel a případné strany ve spojení posuzují společně. Je-li zadavatelem subjekt veřejného sektoru, považují se pro účely této interpretace za strany ve spojení se zadavatelem veřejný sektor jako celek spolu s případnými regulačními orgány jednajícími ve veřejném zájmu.

AG3 Pro účely podmínky a) nemusí zadavatel cenu kontrolovat úplně: postačuje, aby cena byla regulována zadavatelem, smlouvou nebo regulačním orgánem, např. limitujícím mechanismem. Podmínka se však použije na podstatu příslušné smlouvy. Nepodstatné rysy, např. horní cenový limit, který se uplatňuje pouze v ojedinělých případech, se neberou v úvahu. Naopak, pokud má smlouva za cíl např. poskytnout provozovateli volnost při stanovování cen, avšak nadměrný zisk se vrací zadavateli, výnos provozovatele je omezen a podmínka testu týkající se kontroly cen je splněna.

AG4 Pro účely podmínky b) by kontrola zadavatele nad významným zbývajícím podílem měla omezit schopnost provozovatele infrastrukturu prodat či dát do zástavy a rovněž zajistit zadavateli trvalé právo na užívání po celou dobu platnosti ujednání. Zbývajícím podílem na infrastruktuře je odhadovaná současná hodnota infrastruktury ve stáří a stavu, jež se očekávají na konci doby platnosti ujednání.

AG5 Kontrola by se měla odlišovat od správy. Pokud si zadavatel ponechá jak určitý stupeň kontroly popsaný v odst. 5 písm. a), tak i významný zbývající podíl na infrastruktuře, provozovatel infrastrukturu pouze spravuje jménem zadavatele (i když v mnoha případech může mít při manažerském rozhodování značnou volnost).

AG6 Podmínky a) a b) společně určují, kdy je infrastruktura (včetně případného potřebného nahrazení (viz odstavec 21)) kontrolována zadavatelem během celé ekonomické životnosti. Pokud např. provozovatel musí v době platnosti ujednání nahradit část určité položky infrastruktury (např. svrchní vrstvu vozovky nebo střechu budovy), položka infrastruktury se bere v úvahu jako celek. Podmínka b) je tudíž splněna pro celou infrastrukturu, včetně části, která je nahrazena, pokud zadavatel kontroluje významný zbývající podíl na konečné náhradě této části.

AG7 Někdy je užívání infrastruktury částečně regulováno způsobem popsaným v odst. 5 písm. a) a částečně neregulováno. Tato ujednání však mají řadu rozmanitých forem:

infrastruktura, která je fyzicky oddělitelná a lze ji provozovat nezávisle a která splňuje definici penězotvorné jednotky uvedenou v IAS 36, se analyzuje samostatně, pokud se užívá zcela k neregulovaným účelům. To může platit např. pro soukromý trakt nemocnice, přičemž zbývající část nemocnice zadavatel užívá k ošetřování pacientů z řad veřejnosti;

jsou-li čistě vedlejší činnosti (např. nemocniční prodejna) neregulovány, testy kontroly se použijí, jako kdyby tyto služby neexistovaly, poněvadž v případech, kdy zadavatel kontroluje služby způsobem popsaným v odstavci 5, existence vedlejších činností nesnižuje kontrolu zadavatele nad infrastrukturou.

AG8 Provozovatel může mít právo užívat oddělitelnou infrastrukturu popsanou v odstavci AG7 písm. a) nebo zařízení užívaná k poskytování vedlejších neregulovaných služeb popsaných v odst. AG7 písm. b). V obou případech může mezi zadavatelem a provozovatelem v podstatě existovat leasing; je-li tomu tak, vykazuje se v souladu s IAS 17.

Dodatek B

ZMĚNY V IFRS 1 A JINÝCH INTERPRETACÍCH

Změny z tohoto dodatku se použijí pro účetní období počínající 1. lednem 2008 nebo později. Použije-li účetní jednotka tuto interpretaci pro dřívější období, tyto změny se použijí pro tato dřívější období.

B1 IFRS 1 První přijetí mezinárodních standardů účetního výkaznictví se mění následovně. Nové znění je podtrženo a zrušený text je přeškrtnut.

Odstavec 9 se mění takto:

9	Přechodná ustanovení jiných IFRS se použijí na změny v účetních pravidlech, které provádí účetní jednotka již používající IFRS; nepoužijí se tedy v případě přechodu na IFRS u prvouživatele, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 25D, 25H, 34A a 34B.

V odst. 12 písm. a) se odkaz na odstavce 13–25G mění na odstavce 13–25H.

V odst. 13 se mění písm. k) a l) a vkládá se nové písmeno m):

k)	leasingy (odst. 25F); a

l)	ocenění finančních aktiv a závazků reálnou hodnotou při počátečním zachycení (odstavec 25G). ; a

m)	finanční nebo nehmotné aktivum vykazované v souladu s IFRIC 12 Ujednání o poskytování licencovaných služeb (odstavec 25H).

Za odstavec 25G se vkládá nový nadpis a odstavec 25H:

Ujednání o poskytování licencovaných služeb

25H Prvouživatel může použít přechodná ustanovení v IFRIC 12 Ujednání o poskytování licencovaných služeb.

B2 IFRIC 4 Posouzení, zda smlouva obsahuje leasing byl změněn následovně.

Odstavec 4 se mění takto (nové znění je podtrženo):

4 Tato interpretace se nevztahuje na smlouvy, které:

a)	jsou leasingem nebo obsahují leasing, který je vyňat z předmětu IAS 17; nebo

b)	jsou ujednáními o poskytování licencovaných služeb převedených z veřejného sektoru na soukromý sektor, na něž se vztahuje IFRIC 12 Ujednání o poskytování licencovaných služeb.

B3 SIC–29 Zveřejňování – ujednání o poskytování licencovaných služeb byl změněn následovně (v pozměněných odstavcích je nové znění podtrženo).

Název byl pozměněn na Zveřejňování – ujednání o poskytování licencovaných služeb.

V odstavcích 1–6 se odkazy na „provozovatele licence“ mění na „provozovatele“ a odkazy na „poskytovatele licence“ se mění na „zadavatele“.

V odst. 6 se mění písm. d) a vkládá se nové písmeno e):

d)	změny v ujednání, ke kterým došlo v průběhu období. ; a

e)	jak bylo ujednání o poskytování služeb klasifikováno.

Za odstavec 6 se vkládá nový odstavec 6A:

6A	Provozovatel zveřejní částku výnosů a zisků nebo ztrát uznaných v daném období v souvislosti se směnou služeb spojených s výstavbou za finanční nebo nehmotné aktivum.

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

26.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 80/14

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 18. března 2009,

kterým se upravují opravné koeficienty použitelné od 1. února 2008, 1. března 2008, 1. dubna 2008, 1. května 2008 a 1. června 2008 na odměny úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců Evropských společenství vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích

(2009/295/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Společenství, stanovené nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (1), a zejména na čl. 13 druhý pododstavec přílohy X uvedeného řádu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 624/2008 (2) byly stanoveny podle čl. 13 prvního pododstavce přílohy X služebního řádu opravné koeficienty, které se od 1. července 2007 použijí na odměny vyplácené v měnách těchto zemí úředníkům, dočasným a smluvním zaměstnancům Evropských společenství vykonávajícím služební povinnosti ve třetích zemích.

(2)

V souladu s čl. 13 druhým pododstavcem přílohy X služebního řádu by měly být od 1. února 2008, 1. března 2008, 1. dubna 2008, 1. května 2008 a 1. června 2008 některé z těchto opravných koeficientů upraveny, jelikož ze statistických údajů, které má Komise k dispozici, vyplývá, že změna životních nákladů měřená prostřednictvím opravného koeficientu a příslušného směnného kurzu je pro některé třetí země vyšší než 5 % od jejich posledního stanovení nebo úpravy,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Opravné koeficienty použitelné na odměny úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců Evropských společenství vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích vyplácené v měnách těchto zemí, se pro některé země upravují tak, jak je stanoveno v příloze. Příloha obsahuje pět měsíčních tabulek, v nichž je uvedeno, o které země se jedná a jaká data účinnosti pro ně platí (1. února 2008, 1. března 2008, 1. dubna 2008, 1. května 2008 a 1. června 2008).

Směnné kurzy používané pro výpočet těchto odměn se stanoví v souladu s prováděcími pravidly k finančnímu nařízení a odpovídají různým datům uvedeným v prvním pododstavci.

V Bruselu dne 18. března 2009.

Za Komisi

Benita FERRERO-WALDNER

členka Komise

(1) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(2) Úř. věst. L 172, 2.7.2008, s. 1.

PŘÍLOHA

ÚNOR 2008

MÍsto výkonu služebních povinností	Hospodářské parity Únor 2008	Směnný kurz Únor 2008 (1)	Opravné koeficienty Únor 2008 (2)
Bývalá jugoslávská republika Makedonie (3)	41,78	61,451	68,0
Saúdská Arábie	4,505	5,5288	81,5
Argentina	2,504	4,6491	53,9
Kostarika	542,1	736,035	73,7
Indie	32,24	58,1618	55,4
Libanon	1 835	2 232,61	82,2
Nigérie	162,7	171,243	95,0
Srbsko (Bělehrad) (3)	56,74	81,476	69,6
Sierra Leone	3 222	4 380,09	73,6
Srí Lanka (4)	87,73	159,65	55,0
Sýrie (3)	44,27	70,5	62,8
Tanzanie (5)	1 109	1 664,73	66,6
Ukrajina	7,794	7,45128	104,6
Venezuela (3)	2,186	3,18415	68,7

BŘEZEN 2008

Místo výkonu služebních povinností	Hospodářské parity Březen 2008	Směnný kurz Březen 2008 (6)	Opravné koeficienty Březen 2008 (7)
Bělorusko	1 945	3 181,1	61,1
Bolívie	5,432	11,4012	47,6
Bulharsko	1,688	1,9558	86,3
Šalamounovy ostrovy (8)	9,905	11,4748	86,3
Kyrgyzstán (8)	48	55,0253	87,2
Laos	10 277	13 450	76,4
Srí Lanka (9)	92,37	160,023	57,7
Tanzanie (10)	1 046	1 693,89	61,8

DUBEN 2008

Místo výkonu služebních povinností	Hospodářské parity Duben 2008	Směnný kurz Duben 2008 (11)	Opravné koeficienty Duben 2008 (12)
Kamerun	713,8	655,957	108,8
Kanada	1,234	1,608	76,7
Gambie (13)	21,26	30,75	69,1
Guinea (Konakry)	3 799	6 851,17	55,5
Guinea-Bissau	760,7	655,957	116,0
Indonésie (Banda Aceh)	6 925	14 540,2	47,6
Středoafrická republika	728,4	655,957	111,0
Vanuatu	155,8	148,98	104,6

KVĚTEN 2008

Místo výkonu služebních povinností	Hospodářské parity Květen 2008	Směnný kurz Květen 2008 (14)	Opravné koeficienty Květen 2008 (15)
Arménie	331,6	482,2	68,8
Egypt (16)	2,708	8,60965	31,5
Haiti (16)	63,31	61,9632	102,2
Lesotho	6,059	11,8167	51,3
Madagaskar	2 125	2 621,33	81,1
Peru	3,132	4,34275	72,1
Filipíny	42,21	65,686	64,3
Surinam	1,743	4,2939	40,6

ČERVEN 2008

Místo výkonu služebních povinností	Hospodářské parity Červen 2008	Směnný kurz Červen 2008 (17)	Opravné koeficienty Červen 2008 (18)
Bývalá jugoslávská republika Makedonie (19)	45,35	61,3871	73,9
Egypt (20)	2,913	8,44855	34,5
Etiopie	12,12	15,2245	79,6
Gambie (21)	22,41	32,7	68,5
Haiti (20)	66,63	62,9246	105,9
Fidži	1,695	2,33508	72,6
Šalamounovy ostrovy (22)	10,81	12,0152	90,0
Jamajka	93,22	110,025	84,7
Kyrgyzstán (22)	50,99	56,6834	90,0
Nová Kaledonie	172,6	119,332	144,6
Uganda	1 835	2 563,8	71,6
Pákistán	44,72	107,615	41,6
Samoa	2,642	3,89332	67,9
Srbsko (Bělehrad) (19)	61,51	80,7545	76,2
Súdán (Chartúm)	1,685	3,1984	52,7
Sýrie (19)	46,93	72,09	65,1
Tanzanie (23)	1 165	1 873,39	62,2
Turecko	1,567	1,9039	82,3
Venezuela (19)	2,075	3,34347	62,1
Jemen	182,6	310,909	58,7

(1) EURO 1 = národní měna (Kuba, Salvador, Ekvádor = USD).

(2) Brusel = 100 %.

(3) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v únoru a v červnu.

(4) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v únoru a v březnu.

(5) Koeficient tohoto místa je upraven třikrát: v únoru, březnu a v červnu.

(6) EURO 1 = národní měna (Kuba, Salvador, Ekvádor = USD).

(7) Brusel = 100 %.

(8) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v březnu a v červnu.

(9) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v únoru a v březnu.

(10) Koeficient tohoto místa je upraven třikrát: v únoru, březnu a v červnu.

(11) EURO 1 = národní měna (Kuba, Salvador, Ekvádor = USD).

(12) Brusel = 100 %.

(13) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v dubnu a v červnu.

(14) EURO 1 = národní měna (Kuba, Salvador, Ekvádor = USD).

(15) Brusel = 100 %.

(16) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v květnu a v červnu.

(17) EURO 1 = národní měna (Kuba, Salvador, Ekvádor = USD).

(18) Brusel = 100 %.

(19) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v únoru a v červnu.

(20) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v květnu a v červnu.

(21) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v dubnu a v červnu.

(22) Koeficient tohoto místa je upraven dvakrát: v březnu a v červnu.

(23) Koeficient tohoto místa je upraven třikrát: v únoru, březnu a v červnu.

26.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 80/18

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 25. března 2009,

kterým se stanoví zvláštní kontrolní a inspekční program týkající se obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři

(oznámeno pod číslem K(2009) 2032)

(2009/296/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (1), a zejména na čl. 34c odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala v roce 2006 víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři (doporučení 06-05), který vstoupil v platnost dne 13. června 2007. Tento plán obnovy byl proveden do právních předpisů Evropského společenství přechodně prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 643/2007 (2) a trvale prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 1559/2007 (3).

(2)

Doporučení ICCAT 08-05 přijaté dne 24. listopadu 2008, kterým bylo pozměněno doporučení 06-05 o zavedení víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři, obsahuje důležité úpravy. Uvedené úpravy byly zapracovány do návrhu na provedení doporučení 08-05 do práva Společenství, který Komise předložila Radě a Parlamentu.

(3)

V zájmu zajištění úspěšné realizace uvedeného víceletého plánu obnovy je nutné zavést zvláštní kontrolní a inspekční program za účasti Řecka, Španělska, Francie, Itálie, Kypru, Malty a Portugalska, jehož cílem by bylo zabezpečit v souvislosti s obnovením populací tuňáka obecného odpovídající úroveň provádění opatření pro zachování a kontrolu vztahujících se na rybolovné činnosti.

(4)	Uvedený zvláštní kontrolní a inspekční program by měl být stanoven pro období od 15. března 2009 do 15. března 2011. Výsledky dosažené uplatňováním zvláštního kontrolního a inspekčního programu by měly být pravidelně vyhodnocovány ve spolupráci s dotyčnými členskými státy.

(5)

V zájmu harmonizace kontroly a inspekce rybolovu tuňáka obecného na úrovni Společenství je vhodné, aby byla vypracována společná pravidla pro kontrolní a inspekční činnosti, které mají provádět příslušné orgány dotyčných členských států, a aby členské státy přijaly vnitrostátní kontrolní programy, které budou v souladu s těmito společnými pravidly. Za tímto účelem by měly být stanoveny standardy pro intenzitu kontrolních a inspekčních činností a rovněž priority a postupy kontrol a inspekcí.

(6)

K zajištění vyšetření protiprávních jednání podle článku 25 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (4) by měl být vytvořen rámec, který umožní všem dotyčným orgánům vyžádat si vzájemnou pomoc, jakož i výměnu příslušných údajů v souladu s články 34a a 34b nařízení (EHS) č. 2847/93 a článkem 28 nařízení (ES) č. 2371/2002.

(7)	Společné inspekční a dohledové činnosti by se měly provádět v souladu s plány společného nasazení stanovenými Agenturou Společenství pro kontrolu rybolovu, která byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 768/2005 (5).

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím byla stanovena ve shodě s dotyčnými členskými státy.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se stanoví zvláštní kontrolní a inspekční program s cílem zajistit harmonizované provádění víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři, který dne 24. listopadu 2008 přijala Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

Článek 2

Oblast působnosti

1. Zvláštní kontrolní a inspekční program týkající se obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři se vztahuje na

a)	všechny rybolovné činnosti prováděné rybářskými plavidly, v pastech a v chovných hospodářstvích;

b)	všechny úlovky, vykládky, přemístění, překládky a umístění do klecí;

c)	všechny související činnosti chovných hospodářství a podniků zabývajících se umísťováním do klecí, výkrmem, chovem nebo zpracováním tuňáka obecného a/nebo obchodem s produkty z tuňáka obecného, včetně dovozu, vývozu a zpětného vývozu, přepravy a uskladnění;

d)	provádění ročních plánů rybolovu;

e)	zákaz používat při vyhledávání letadla nebo vrtulníky;

f)	sportovní a rekreační rybolov;

g)	provádění programu společné mezinárodní inspekce ICCAT;

h)	sledování společných rybolovných operací a navazující činnosti;

i)	provádění opatření týkajících se lovných a chovných kapacit;

j)	provádění programu pozorovatelů z členských států a programu regionálních pozorovatelů ICCAT;

k)	uplatňování pravidel pro vedení záznamů o oprávněných lovících plavidlech a jiných rybářských plavidlech.

2. Zvláštní kontrolní a inspekční program se použije od 15. března 2009 do 15. března 2011.

Článek 3

Vnitrostátní kontrolní programy

1. Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Malta a Portugalsko zavedou pro činnosti uvedené v článku 2 vnitrostátní kontrolní programy v souladu se společnými pravidly podle přílohy I.

2. Členské státy uvedené v odstavci 1 předloží Komisi do 15. března 2009 a 2010 své vnitrostátní kontrolní programy a roční harmonogram jejich provádění.

3. Vnitrostátní kontrolní programy obsahují všechny údaje uvedené v příloze II. Roční harmonogram provádění zahrnuje podrobné údaje o vyčleněných lidských a materiálních zdrojích a zónách, v nichž budou použity.

Článek 4

Spolupráce členských států

Při provádění zvláštního kontrolního a inspekčního programu spolupracují s členskými státy uvedenými v čl. 3 odst. 1 všechny členské státy.

Článek 5

Inspekce prováděné Komisí

1. Podle článku 27 nařízení (ES) č. 2371/2002 mohou inspektoři Komise provádět inspekce bez pomoci inspektorů dotyčných členských států.

2. Příslušný orgán dotyčného členského státu poskytne inspektorům Komise pomoc potřebnou k provedení inspekcí podle odstavce 1.

3. Inspektoři Komise ověří svá zjištění s inspektory dotyčného členského státu. Za tímto účelem se po každé své inspekci sejdou s úředníky příslušného orgánu dotyčného členského státu, aby je informovali o svých zjištěních.

Článek 6

Společné inspekční a dohledové činnosti

1. Členské státy uvedené v čl. 3 odst. 1 vykonávají společné inspekční a dohledové činnosti v souladu s plánem společného nasazení připraveným Agenturou Společenství pro kontrolu rybolovu na základě článku 12 nařízení (ES) č. 768/2005. Inspekce se provádějí v souladu s ustanoveními doporučení 08-05, programu společné mezinárodní inspekce ICCAT a přílohy I tohoto rozhodnutí.

2. Za tímto účelem dotyčné členské státy

a)	zajistí, aby inspektoři z ostatních dotyčných členských států byli přizváni k účasti na společných inspekčních a dohledových činnostech;

b)	stanoví společné postupy pro využívání svých plavidel pro dohled.

Článek 7

Oznamování dohledových a inspekčních činností

Členský stát, který zamýšlí provádět dohled a inspekce rybářských plavidel ve vodách spadajících pod jurisdikci jiného členského státu v rámci plánu společného nasazení přijatého podle článku 12 nařízení (ES) č. 768/2005, oznámí své záměry kontaktnímu místu dotyčného pobřežního členského státu, uvedenému v článku 3 nařízení Komise (ES) č. 1042/2006 (6), a Agentuře Společenství pro kontrolu rybolovu. Oznámení obsahuje tyto údaje:

a)	druh, název a volací značku inspekčních plavidel a inspekčních letadel na základě seznamu podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b)	oblasti podle článku 1, kde budou dohled a inspekce prováděny;

c)	trvání dohledových a inspekčních činností.

Článek 8

Protiprávní jednání

1. Členské státy, jejichž inspektoři zjistí při provádění inspekce činností uvedených v článku 2 jakékoliv protiprávní jednání, informují o datu inspekce a podrobnostech protiprávního jednání tyto členské státy:

a)	příslušný členský stát vlajky a/nebo smluvní stranu ICCAT a je-li to vhodné,

b)	členský stát, v němž má sídlo chovné zařízení nebo podnik zabývající se zpracováním a/nebo obchodem s produkty z tuňáka obecného.

2. Pokud členský stát, jehož inspektoři protiprávní jednání odhalili, nepodnikne žádné další kroky, učiní členské státy informované podle odstavce 1 neprodleně příslušná opatření k získání a posouzení důkazů o daném protiprávním jednání. K vyšetření protiprávního jednání vedou v případě potřeby další šetření.

3. Členské státy, jejichž inspektoři zpozorují činnost nebo podmínky, které mohou zakládat závažné protiprávní jednání podle definice v doporučení 08-05, uvědomí neprodleně orgány vlajky rybářského plavidla, a to přímo i prostřednictvím sekretariátu ICCAT a Komise.

4. Je-li na palubě rybářského plavidla Společenství zjištěno závažné protiprávní jednání podle definice v doporučení 08-05, zajistí členský stát vlajky, aby rybářské plavidlo plující pod jeho vlajkou po inspekci ukončilo veškeré rybolovné činnosti. Členský stát vlajky vyzve rybářské plavidlo, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu, kde bude zahájeno šetření. Pokud rybářské plavidlo není odvoláno do přístavu, předloží členský stát vlajky řádné a včasné odůvodnění Komisi. Komise tyto informace předá výkonnému sekretariátu ICCAT, který je zpřístupní ostatním smluvním stranám.

5. Členské státy spolupracují v zájmu zajištění toho, aby v případě, že je stíhání protiprávního jednání postoupeno podle čl. 31 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2847/93 členskému státu, v němž je plavidlo registrováno, byla v každém případě zaručena bezpečnost a celistvost veškerých důkazů protiprávního jednání, které jejich inspektoři uvedou.

Článek 9

Informace

1. Členské státy uvedené v čl. 3 odst. 1 sdělí Komisi ke konci každého měsíce tyto informace týkající se daného měsíce:

a)	provedené inspekční a kontrolní činnosti;

všechna protiprávní jednání a u každého protiprávního jednání rovněž

i)	dotyčné rybářské plavidlo (název, vlajku a vnější identifikační kód), past, chovné hospodářství nebo podnik zabývající se zpracováním a/nebo obchodem s produkty z tuňáka obecného,

ii)	datum, dobu a místo provedení inspekce a

iii)	povahu protiprávního jednání;

c)	současný stav vyšetřování zjištěných protiprávních jednání;

d)	jakákoliv příslušná opatření v oblasti koordinace a spolupráce mezi členskými státy.

2. Protiprávní jednání se nadále uvádí v každé následné zprávě, dokud není přijato konečné opatření podle zákonů dotyčného členského státu. Každá následná zpráva

a)	uvádí současný stav případu (např. nedokončené případy, v odvolání, v šetření) a

b)	obsahuje podrobný popis případných uložených sankcí (např. výši pokut, hodnotu zabavených ryb a/nebo zařízení, vydaná písemná napomenutí).

3. Je-li protiprávní jednání zjištěno inspektorem Společenství na palubě plavidla plujícího pod vlajkou jiného členského státu, orgány členského státu vlajky neprodleně informují inspektora Společenství o vyšetřování daného protiprávního jednání.

4. Zprávy obsahují vysvětlení v případě, že není přijato žádné opatření.

Článek 10

Hodnocení

Komise jedenkrát ročně na začátku září svolá zasedání Výboru pro rybolov a akvakulturu s cílem vyhodnotit dodržování a výsledky zvláštního kontrolního a inspekčního programu, aby mohla připravit zprávu, kterou Společenství každoročně 15. října předkládá sekretariátu ICCAT.

Článek 11

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 25. března 2009.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(2) Úř. věst. L 151, 13.6.2007, s. 1.

(3) Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 8.

(4) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(5) Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1.

(6) Úř. věst. L 187, 8.7.2006, s. 14.

PŘÍLOHA I

SPOLEČNÁ PRAVIDLA PRO VNITROSTÁTNÍ KONTROLNÍ PROGRAMY PODLE ČL. 3 ODST. 1

Cíle

Obecným cílem vnitrostátních kontrolních programů je ověřovat dodržování platných právních předpisů týkajících se

a)	úplného sledování umísťování do klecí ve vodách Společenství;

b)	úplného sledování přemísťování;

c)	úplného sledování společných rybolovných operací;

d)	množstevních omezení pro úlovky a jakýchkoli zvláštních souvisejících podmínek, včetně sledování čerpání kvót;

e)	ročních plánů rybolovu;

f)	všech dokumentů vyžadovaných právními předpisy vztahujícími se na tuňáka obecného, zejména pokud jde o dokumenty ověřující spolehlivost zaznamenaných informací;

g)	zvláštních technických opatření a podmínek pro lov tuňáka obecného podle doporučení 08-05, zejména uplatňování pravidel pro minimální velikost a souvisejících podmínek.

2.	Specifickým cílem vnitrostátních kontrolních programů je dosáhnout harmonizovaného provádění všech ustanovení plánu obnovy populace tuňáka obecného stanoveného doporučením 08-05.

Strategie

Vnitrostátní kontrolní program je zaměřen na kontrolu a inspekci rybolovných a všech souvisejících činností jakýchkoli rybářských plavidel, pastí, chovných hospodářství a podniků zabývajících se zpracováním a/nebo obchodem s produkty z tuňáka obecného.

Inspekce přepravy a uvádění tuňáka obecného na trh se použijí jako doplňkový mechanismus křížové kontroly za účelem prověření účinnosti kontrol a inspekcí.

1.1 Priority

V souladu s ročním plánem rybolovu je různým kategoriím lovných zařízení přiřazena odlišná priorita. Z tohoto důvodu stanoví každý členský stát konkrétní priority.

1.2 Cílové standardy

Do 15. března každého roku stanoví členské státy harmonogramy inspekcí při zohlednění těchto inspekčních standardů:

Místo inspekce	Cílové standardy
Umístění do klecí (včetně výlovu)	Každé přemístění do chovného hospodářství musí být předem schváleno členským státem vlajky lovícího plavidla. Každé umístění do klecí a veškeré výlovy se podrobí kontrole. O každém umístění do klecí musí být pořízen videozáznam.
Inspekce na moři	Pružný standard, jenž bude stanoven po provedení podrobné analýzy rybolovné činnosti v každé oblasti. Standardy pro inspekce na moři se vyjádří v počtu dní strávených hlídkováním na moři v konkrétní zóně obnovy populace tuňáka obecného, jakož i v počtu dní strávených hlídkováním podle lovné sezóny a druhu rybolovné činnosti, na niž je inspekce zaměřena.
Přemístění	Každé přemístění musí být předem schváleno členským státem vlajky na základě předchozího oznámení. Po každém přemístění musí být zasláno prohlášení o přemístění. O každém přemístění musí být pořízen videozáznam.
Překládka	Všechna rybářská plavidla, která vplují do určeného přístavu za účelem překládky tuňáka obecného, se podrobí kontrole. V neurčených přístavech se provádějí namátkové inspekce. Všechna zpracovatelská plavidla se podrobí inspekci po připlutí před zahájením překládky, jakož i před odplutím po skončení překládky.
Společné rybolovné operace	Všechny společné rybolovné operace musí být předem schváleny členskými státy vlajky. Členské státy poté pořídí a vedou záznamy o všech společných rybolovných operacích, které schválily.
Dohled ze vzduchu	Pružný standard, jenž bude stanoven po provedení podrobné analýzy rybolovné činnosti v každé oblasti a při zohlednění zdrojů, které má členský stát k dispozici.
Vykládka	Všechna plavidla, která vplují do určeného přístavu za účelem vykládky tuňáka obecného, se podrobí kontrole. V neurčených přístavech se provádějí namátkové inspekce.
Uvedení na trh	Pružný standard, jenž bude stanoven po provedení podrobné analýzy činností spojených s uváděním na trh.
Sportovní a rekreační rybolov	Pružný standard, jenž bude stanoven po provedení podrobné analýzy sportovního a rekreačního rybolovu.

Inspekční úkoly

1.3 Obecné inspekční úkoly

Pro každou kontrolu a inspekci se vypracuje inspekční zpráva ve formátu připojeném k této příloze. Inspektoři v každém případě ověří a zaznamenají ve své zprávě tyto informace:

a)	přesné údaje o totožnosti odpovědných osob, posádce plavidel, zaměstnancích chovného hospodářství apod., kteří se účastnili činností, jež byly předmětem inspekce;

b)	oprávnění, licence a zvláštní povolení k rybolovu;

c)	příslušnou dokumentaci plavidla, jako je lodní deník, prohlášení o přemístění a překládce, dokumenty T2M, dokumenty ICCAT o úlovcích tuňáka obecného, osvědčení o zpětném vývozu a další dokumenty ověřované za účelem kontroly a inspekce;

d)	podrobné záznamy o velikosti tuňáka obecného uloveného, chyceného do pasti, přemisťovaného, překládaného, vykládaného, přepravovaného, chovaného, zpracovaného nebo obchodovaného v kontextu dodržování ustanovení plánu obnovy;

e)	procento vedlejších úlovků tuňáka obecného uchované na palubě plavidel, která tuňáka obecného aktivně neloví.

V inspekčních zprávách se zaznamenají všechny informace týkající se všech příslušných zjištění z inspekce provedené na moři, při dohledu ze vzduchu, v přístavech, pastech, chovných hospodářstvích nebo jakýchkoli jiných dotčených podnicích.

Tato zjištění se porovnají s informacemi, které inspektorům poskytnou ostatní příslušné orgány, včetně údajů ze systému sledování plavidel (VMS) a seznamů oprávněných plavidel, zpráv pozorovatelů a videozáznamů.

1.4 Inspekční úkoly při dohledu ze vzduchu

Inspektoři podávají zprávu o údajích z dohledové činnosti pro účely křížové kontroly, a zejména porovnávají pozorování rybářských plavidel s VMS a seznamy oprávněných plavidel.

Inspektoři sledují nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti a použití letadel nebo vrtulníků při vyhledávání a podávají o nich zprávu.

Zvláštní pozornost se věnuje uzavřeným oblastem, obdobím lovné sezóny a činnostem loďstev, na něž se vztahují odchylky.

1.5 Inspekční úkoly na moři

Vezme-li lovící plavidlo na palubu mrtvé ryby nebo nacházejí-li se mrtvé ryby na palubě zpracovatelského nebo přepravního plavidla, inspektoři vždy ověří množství ryb uchovávaných na palubě a porovnají je s množstvími zaznamenanými v příslušné dokumentaci nacházející se na palubě.

Pokud jsou živé ryby přemísťovány z lovícího plavidla na plavidlo převážející ryby v klecích / přepravní vlečný člun nebo pokud jsou přemísťovány z plavidla převážejícího ryby v klecích / přepravního vlečného člunu do chovného zařízení, inspektoři by měli zjistit, jaké prostředky zúčastněné strany použily pro odhad množství přemísťovaného živého tuňáka obecného. Je-li k dispozici videozáznam, inspektoři by k němu měli získat přístup, a ověřit tak přemísťované množství na základě videozáznamu.

Inspektoři systematicky ověřují,

a)	zda mají rybářská plavidla oprávnění k provozu (značení, totožnost, licence, zvláštní povolení, oprávnění a seznam ICCAT);

b)	zda se na palubě nachází příslušná dokumentace s řádně vyplněnými a oznámenými údaji (lodní deníky, dokumenty ICCAT o úlovcích tuňáka obecného, prohlášení ICCAT o přemístění a překládce);

c)	zda jsou rybářská plavidla vybavena funkčním systémem sledování plavidel (VMS);

d)	zda rybářská plavidla nevykonávají činnost uvnitř uzavřených oblastí a dodržují konec lovných sezón;

e)	dodržování kvót a omezení vedlejších úlovků;

f)	složení úlovku tuňáka obecného na palubě z hlediska velikosti;

g)	skutečné množství tuňáka obecného na palubě a jeho zaznamenávání;

h)	lovné zařízení na palubě;

i)	případnou přítomnost pozorovatele.

Inspektoři sledují nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti a použití letadel nebo vrtulníků při vyhledávání a podávají o nich zprávu.

1.6 Inspekční úkoly při přemísťování

Inspektoři systematicky ověřují,

a)	zda velitel lovícího plavidla odeslal orgánům svého členského státu vlajky předchozí oznámení spolupodepsané regionálním pozorovatelem ICCAT přítomným na palubě;

b)	zda velitel lovícího plavidla obdržel předchozí schválení od orgánů jeho členského státu vlajky;

c)	zda velitel lovícího plavidla vyplnil a předal orgánům svého členského státu vlajky prohlášení ICCAT o přemístění podle přílohy 3 doporučení 08-05;

d)	zda prohlášení o přemístění bylo ověřeno regionálním pozorovatelem ICCAT přítomným na palubě lovícího plavidla a předáno veliteli vlečného plavidla;

e)	zda velitel vlečného plavidla zajistil sledování všech činností souvisejících s přemístěním pomocí videozáznamu ve vodě.

1.7 Inspekční úkoly při společných rybolovných operacích

Inspektoři systematicky ověřují,

a)	zda jsou příslušné údaje týkající se společné rybolovné operace řádně zaznamenány do lodního deníku;

b)	zda rybářským plavidlům orgány jejich členských států vlajky schválily společnou rybolovnou operaci podle vzoru v příloze 6 doporučení 08-05;

c)	zda byl během společné rybolovné operace přítomen pozorovatel.

1.8 Inspekční úkoly při vykládce

Inspektoři systematicky ověřují,

a)	zda mají rybářská plavidla oprávnění k provozu (značení, totožnost, licence, zvláštní povolení, oprávnění a seznam ICCAT);

b)	zda bylo zasláno předběžné oznámení o příjezdu za účelem vykládky a obsahuje správné informace týkající se úlovku na palubě;

c)	zda jsou rybářská plavidla vybavena funkčním systémem sledování plavidel (VMS);

d)	zda se na palubě rybářských plavidel nachází příslušná dokumentace s řádně vyplněnými a oznámenými údaji (lodní deníky, dokumenty o úlovcích tuňáka obecného, osvědčení o zpětném vývozu, prohlášení ICCAT o přemístění a překládce);

e)	skutečné množství tuňáka obecného na palubě a jeho zaznamenávání;

f)	složení úlovku tuňáka obecného na palubě z hlediska velikosti (pravidla pro vedlejší úlovky a minimální velikost);

g)	lovné zařízení na palubě;

h)	v případě vykládky zpracovaných produktů použití konverzních faktorů ICCAT pro výpočet ekvivalentu zaokrouhlené hmotnosti zpracovaného tuňáka obecného;

i)	zda je tuňák obecný nabízený k maloobchodnímu prodeji konečnému spotřebiteli a pocházející z rybářských plavidel ve východním Atlantiku správně označený a vybavený štítkem;

j)	zda je tuňák obecný vykládaný návnadovými čluny ve východním Atlantiku správně označen ocasním štítkem.

1.9 Inspekční úkoly při překládce

Inspektoři systematicky ověřují,

a)	zda mají rybářská plavidla oprávnění k provozu (značení, totožnost, licence, zvláštní povolení, oprávnění a seznam ICCAT);

b)	zda bylo zasláno předběžné oznámení o příjezdu a obsahuje správné údaje týkající se překládky;

c)	zda lovící plavidla s úmyslem provést překládku obdržela předchozí oprávnění od svého státu vlajky;

d)	zda byla předem oznámená překládaná množství ověřena;

e)	zda se na palubě nachází příslušná řádně vyplněná dokumentace, včetně prohlášení o překládce, příslušných dokumentů T2M, dokumentů ICCAT o úlovcích tuňáka obecného a osvědčení o zpětném vývozu;

f)	v případě zpracovaných produktů použití konverzních faktorů ICCAT pro výpočet ekvivalentu zaokrouhlené hmotnosti zpracovaného tuňáka obecného.

1.10 Inspekční úkoly v chovných zařízeních

Inspektoři systematicky ověřují,

a)	zda se na palubě nachází příslušná dokumentace s řádně vyplněnými a oznámenými údaji (dokument o úlovcích tuňáka obecného, osvědčení o zpětném vývozu, prohlášení o přemístění, prohlášení o výlovu a prohlášení o překládce);

b)	zda přemístění bylo předem schváleno orgány státu vlajky lovícího plavidla;

c)	zda byl během každého přemístění a výlovu tuňáka obecného přítomen pozorovatel a zda potvrdil prohlášení o umístění do klecí;

d)	zda každé přemístění z klecí do chovného hospodářství bylo zachyceno pomocí videozáznamu ve vodě, pokud nejsou klece připevněny přímo k upínacímu systému.

1.11 Inspekční úkoly týkající se přepravy a uvádění na trh

Inspektoři systematicky ověřují

a)	u přepravy zejména příslušné průvodní doklady, které porovnávají se skutečně převáženými množstvími;

b)	pokud jde o uvádění na trh, zda je přítomna řádně vyplněná příslušná dokumentace, včetně příslušného dokumentu o úlovcích tuňáka obecného a osvědčení o zpětném vývozu.

Zpráva o inspekci

1. Inspektor

1.1

Jméno …

1.2	Státní příslušnost …

1.3	Číslo/druh (ICCAT) průkazu totožnosti inspektora …

2. Druh inspekce

	Plavidlo na moři
	Překládka
	Chovné hospodářství: přemístění do/výlov
	Past
	Při vykládce
	Dohled ze vzduchu
	Přeprava na pevninu
	Uvedení na trh

3. Plavidlo přepravující inspektora (v případě potřeby)

3.1	Název a registrační číslo …

3.2

Vlajka …

4. Kontrolované plavidlo / chovné hospodářství / past

4.1	Název a registrační číslo …

4.2	Vlajka / členský stát …

4.3	Kapitán / správce chovného zařízení (jméno) …

4.4	Majitel/společnost (jméno a adresa) …

4.5	Číslo záznamu ICCAT …

5. Poloha

5.1	Určená inspektorem: zem. šířka zem. délka

5.2	Určená kapitánem rybářského plavidla: zem. šířka zem. délka

5.3	Čas (GMT) zaznamenání polohy:

6. Datum …

7. Čas

7.1	Příjezdu …

7.2

Odjezdu …

8. Lovné zařízení na palubě

Košelkový nevod	
Udice a šňůra (návnadový člun)	
Dlouhá lovná šňůra	
Vlečné šňůry	
Jiné (upřesněte)	

9. Druhy zjištěné na palubě

10. Prohlášení a údaje k fotografickému materiálu s popisem objektů

11. Seznam kontrolovaných dokumentů a poznámky

12. Výsledky inspekce ryb na palubě

Druh
Celkový úlovek (v kg)
Typ produktu
Zkontrolovaný vzorek
Počet úlovků nedosahujících min. velikost v %

13. Poznámky inspektora

14. Poznámky pozorovatele

PŘÍLOHA II

OBSAH VNITROSTÁTNÍCH KONTROLNÍCH PROGRAMŮ PODLE ČLÁNKU 3

Vnitrostátní kontrolní programy obsahují mj. následující údaje:

Prostředky kontroly

— Personální prostředky

Počet inspektorů na pevnině a na moři a období a oblasti, v nichž budou nasazeni.

— Technické prostředky

Počet hlídkových plavidel a letadel a období a oblasti, v nichž budou nasazena.

— Finanční prostředky

Rozpočtový příděl na nasazení lidských zdrojů, hlídkových plavidel a letadel.

Určení přístavů

Seznam určených přístavů a časů podle požadavků doporučení 08-05.

Roční plány rybolovu

Podrobnosti o každém zavedeném systému přidělování kvót, sledování a kontroly plánu rybolovu.

Inspekční protokoly

Podrobné protokoly pro všechny inspekční činnosti.

Pokyny

Vysvětlující pokyny pro inspektory, organizace producentů a rybáře.

Komunikační protokoly

Protokoly pro komunikaci s příslušnými orgány, které ostatní členské státy určí jako orgány odpovědné za zvláštní kontrolní a inspekční program pro tuňáka obecného.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 80

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 26. března 2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 252/2009 ze dne 25. března 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	1
		Nařízení Komise (ES) č. 253/2009 ze dne 25. března 2009, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 254/2009 ze dne 25. března 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o výklad 12 Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) ( 1 )	5

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	IL	82,5
	JO	73,2
	MA	62,5
	TN	134,4
	TR	103,9
	ZZ	91,3
0707 00 05	JO	167,2
	MA	69,5
	TR	170,8
	ZZ	135,8
0709 90 70	MA	52,1
	TR	96,8
	ZZ	74,5
0709 90 80	EG	60,4
0709 90 80	ZZ	60,4
0805 10 20	EG	41,1
	IL	55,3
	MA	47,0
	TN	59,0
	TR	73,6
	ZZ	55,2
0805 50 10	TR	56,6
0805 50 10	ZZ	56,6
0808 10 80	AR	87,1
	BR	75,0
	CA	63,9
	CL	81,9
	CN	67,5
	MK	21,2
	US	109,5
	UY	68,8
	ZA	79,1
	ZZ	72,7
0808 20 50	AR	76,7
	CL	90,6
	CN	48,8
	ZA	90,2
	ZZ	76,6

(EUR)
Kód KN	Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu	Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu
1701 11 10 (1)	24,57	4,01
1701 11 90 (1)	24,57	9,25
1701 12 10 (1)	24,57	3,82
1701 12 90 (1)	24,57	8,82
1701 91 00 (2)	29,52	10,47
1701 99 10 (2)	29,52	5,95
1701 99 90 (2)	29,52	5,95
1702 90 95 (3)	0,30	0,35

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Komise
	2009/295/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 18. března 2009, kterým se upravují opravné koeficienty použitelné od 1. února 2008, 1. března 2008, 1. dubna 2008, 1. května 2008 a 1. června 2008 na odměny úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců Evropských společenství vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích	14
	2009/296/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 25. března 2009, kterým se stanoví zvláštní kontrolní a inspekční program týkající se obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři (oznámeno pod číslem K(2009) 2032)	18