25.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/1

(1)

Nařízení Rady (EHS) č. 479/92 ze dne 25. února 1992 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi společnostmi liniové dopravy (konsorcii) (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

V souladu s čl. 81 odst. 3 Smlouvy lze prohlásit čl. 81 odst. 1 Smlouvy za neúčinný pro určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které splňují podmínky uvedené v čl. 81 odst. 3.

(3)

Podle článku 83 Smlouvy by měla být společná ustanovení k provedení čl. 81 odst. 3 Smlouvy přijata prostřednictvím nařízení nebo směrnice. Podle čl. 83 odst. 2 písm. b) mají uvedená ustanovení určit prováděcí pravidla k čl. 81 odst. 3 s přihlédnutím k nutnosti zajistit účinný dozor při co největším zjednodušení správní kontroly. Podle čl. 83 odst. 2 písm. d) se uvedená ustanovení vyžadují pro vymezení úloh Komise a Soudního dvora.

(4)

Liniová doprava je kapitálově náročný obor. Kontejnerizace zvýšila potřebu spolupráce a racionalizace. Obchodní loďstvo Společenství potřebuje dosáhnout nezbytných úspor z rozsahu, aby mohlo úspěšně konkurovat na světovém trhu liniové dopravy.

(5)

Dohody o společných službách mezi společnostmi liniové dopravy s cílem racionalizovat provoz technickými, provozními nebo obchodními prostředky (označovanými v námořní dopravě jako konsorcia) mohou poskytnout nezbytné prostředky pro zvýšení produktivity liniové dopravy a podpořit technický a hospodářský pokrok.

(6)

Námořní doprava má význam pro rozvoj obchodu Společenství a dohody o konsorciu mohou plnit z tohoto hlediska určitou úlohu se zřetelem na zvláštní rysy mezinárodní liniové dopravy. Legalizace těchto dohod je opatření, které může pozitivně přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti námořní dopravy Společenství.

(7)

Uživatelé námořní dopravy nabízené konsorcii se mohou podílet na výhodách plynoucích z vyšší produktivity a lepších služeb, mezi jiným pravidelností, snížením nákladů plynoucích z vyššího využití kapacity a lepší kvality služeb vyplývající z kvalitnějších plavidel a zařízení.

(8)

Proto by měla mít Komise možnost stanovit formou nařízení, že se čl. 81 odst. 1 nevztahuje na určité kategorie dohod konsorcií, jejich rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, aby se podnikům usnadnila spolupráce formou, která je ekonomicky žádoucí a bez nepříznivých účinků z hlediska politiky hospodářské soutěže. Komise by měla být v úzké a stálé spolupráci s příslušnými orgány členských států schopna přesně vymezit rozsah těchto výjimek a podmínky s nimi spojené.

(9)

Konsorcia v liniové dopravě jsou specializovaným a komplexním typem společného podniku. Existuje velká pestrost různých dohod o konsorciu používaných za různých okolností. Působnost, strany a činnosti nebo podmínky konsorcií se často mění. Proto by měla být Komisi udělena pravomoc pravidelně určovat konsorcia, pro která by měla být uplatňována bloková výjimka.

(10)

Pro zajištění splnění všech podmínek stanovených v čl. 81 odst. 3 Smlouvy by měly být blokové výjimky vázány na podmínky, které mají zejména zajistit spravedlivý podíl na výhodách pro uživatele a nevyloučit hospodářskou soutěž,

25.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/5

25.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 80/2001 ze dne 16. ledna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 104/2000 pro oznámení týkající se uznávání organizací producentů, stanovování cen a intervencí v rámci společné organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury (2), bylo několikrát podstatně změněno (3). Vzhledem k novým změnám, pokud jde o přizpůsobení seznamu regionů členských států a kódů měn používaných pro účely tohoto nařízení, by uvedené nařízení mělo být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 6 nařízení (ES) č. 104/2000 zveřejňuje Komise každoročně seznam uznaných organizací producentů a uznaných sdružení organizací producentů. Členské státy by jí proto měly oznamovat odpovídající údaje.

(3)

Komise musí být schopna sledovat, jak organizace producentů regulují ceny i jakým způsobem uplatňují režim finančního vyrovnání a překlenovací podpory.

(4)

Intervenční režimy Společenství podle článku 21 až 26 nařízení (ES) č. 104/2000 vyžadují, aby byly dostupné údaje zejména o cenách zjištěných v přesně určených oblastech a v pravidelných intervalech.

(5)

V rámci řízení společné rybářské politiky byl zaveden systém přenosu dat elektronickou cestou mezi členskými státy a Komisí (FIDES II). Měl by být využit ke sběru údajů dotčených tímto nařízením.

(6)

Opatření uvedená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro produkty rybolovu,

25.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/34

(1)

Podle ustanovení čl. 67 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (2), se příjmy Evropské agentury pro léčivé přípravky (dále jen „agentura“) skládají z příspěvku Společenství a z poplatků placených agentuře podniky. Nařízení (ES) č. 297/95 stanoví kategorie a výši těchto poplatků.

(2)

Článek 12 nařízení (ES) č. 297/95 stanoví, že Komise přezkoumá a aktualizuje poplatky, které se platí agentuře, s přihlédnutím k míře inflace, s účinností od 1. dubna každého roku.

(3)

Uvedené poplatky by proto měly být aktualizovány s přihlédnutím k míře inflace v roce 2008. Podle údajů zveřejněných Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat) dosáhla v roce 2008 míra inflace ve Společenství 3,7 %.

(4)

Pro zjednodušení by měly být upravené výše poplatků zaokrouhleny na nejbližších 100 EUR.

(5)

Nařízení (ES) č. 297/95 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Z důvodů právní jistoty by se toto nařízení nemělo vztahovat na platné žádosti, které nejsou vyřízeny ke dni 1. dubna 2009.

(7)

Podle článku 12 nařízení (ES) č. 297/95 musí být aktualizace provedena s účinností ode dne 1. dubna 2009, a je proto vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost neprodleně a použilo se od tohoto dne,

1)

článek 3 se mění takto:

2)

v článku 4 se částka „60 600 EUR“ nahrazuje částkou „62 800 EUR“;

3)

článek 5 se mění takto:

4)

v článku 6 se částka „36 400 EUR“ nahrazuje částkou „37 700 EUR“;

5)

článek 7 se mění takto:

6)

článek 8 se mění takto:

25.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/37

(1)

S ohledem na velmi vysoké potřeby vnějšího financování jsou v současné době lotyšské kapitálové a finanční trhy pod tlakem, což je spojeno s obecným zhoršením tržních nálad a se zvyšujícími se obavami o dobrý stav lotyšského hospodářství vzhledem k velké nerovnováze plynoucí z hlubokého vnějšího deficitu a značného vnějšího dluhu, slábnoucích veřejných financí a vysokých hodnot inflace nákladů a cen. Bankovní sektor v Lotyšsku čelí vážným problémům, pokud jde o likviditu a důvěru. Výše zahraničních měnových rezerv poklesla v důsledku zásahu centrální banky, jehož cílem bylo zachovat zavěšení měny.

(2)

Hospodářskou politiku, kterou Lotyšsko uskutečňuje, Rada pravidelně zkoumá především v souvislosti s jeho konvergenčním programem a národním programem reforem, jakož i v souvislosti s konvergenčními zprávami.

(3)

Podle odhadů Lotyšsko potřebuje do prvního čtvrtletí roku 2011 vnější financování v celkové výši 7,5 miliard EUR.

(4)

Orgány Lotyšska požádaly o výraznou finanční pomoc EU a dalších mezinárodních finančních institucí a zemí na podporu udržitelnosti platební bilance.

(5)

Lotyšská platební bilance je vážně ohrožena, což odůvodňuje urychlené poskytnutí vzájemné pomoci ze strany Společenství, společně s MMF a jinými přispěvateli. Kromě toho je vzhledem k naléhavosti věci nutné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů podle odst. I bodu 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvám o založení Evropských společenství.

(6)

Balíček finanční pomoci by měl být poskytnut, pokud se orgány Lotyšska jasně zavážou k realizaci programu dalekosáhlých fiskálních reforem, reforem finančního systému a strukturálních reforem s cílem usnadnit vnější a vnitřní úpravy, stabilizovat hospodářství a obnovit důvěryhodnost hospodářské politiky. Ve spolupráci s Hospodářským a finančním výborem bude Komise pravidelně a podrobně zkoumat, zda jsou zcela plněny podmínky hospodářské politiky, na něž je pomoc vázána,

25.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/39

(1)

Rozhodnutím 2009/289/ES (2) Rada rozhodla o poskytnutí vzájemné pomoci Lotyšsku.

(2)

S ohledem na velmi vysoké potřeby vnějšího financování jsou v současné době lotyšské kapitálové a finanční trhy pod tlakem, což je spojeno s obecným zhoršením tržních nálad a se zvyšujícími se obavami o dobrý stav lotyšského hospodářství vzhledem k velké nerovnováze, pokud jde o hluboký vnější deficit, slábnoucí veřejné finance a vysoké hodnoty inflace nákladů a cen. Bankovní sektor v Lotyšsku čelí vážným problémům, pokud jde o likviditu a důvěru. Výše zahraničních měnových rezerv poklesla v důsledku zásahu centrální banky, jehož cílem bylo zachovat zavěšení měny.

(3)

Podle odhadů Lotyšsko potřebuje do prvního čtvrtletí roku 2011 vnější financování v celkové výši 7,5 miliardy EUR.

(4)

Je vhodné Lotyšsku poskytnout podporu Společenství ve výši až 3,1 miliardy EUR v rámci systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států zavedeného nařízením (ES) č. 332/2002. Tato pomoc by měla být poskytnuta ve spojení s úvěrem od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 1,5 miliardy SDR (1 200 % kvóty Lotyšska v MMF, přibližně 1,7 miliardy EUR) v rámci dohody o pohotovostním úvěru MMF, jež byla schválena dne 23. prosince 2008. Severské země (Švédsko, Dánsko, Finsko, Estonsko a Norsko) mají přispět celkovou částkou 1,9 miliardy EUR, Světová banka 0,4 miliardy EUR, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Česká republika a Polsko celkem 0,4 miliardy EUR, což v součtu činí 7,5 miliardy EUR během období do prvního čtvrtletí roku 2011.

(5)

Pomoc Společenství by měla řídit Komise. Konkrétní podmínky hospodářské politiky dojednané s orgány Lotyšska v návaznosti na konzultaci s Hospodářským a finančním výborem by měly stanoveny v memorandu o porozumění. Měly by mimo jiné zahrnovat opatření k odstranění okamžitých tlaků, obnově dlouhodobé stability posílením bankovního sektoru, nápravě fiskální nerovnováhy a přijetí vnitrostátních politik, které zvýší konkurenceschopnost. Opatření by měla zahrnovat okamžitou a trvalou fiskální konsolidaci, komplexní strategii řešení problémů v bankovním sektoru, rozsáhlejší pravomoci regulačních orgánů pro řešení krizí, komplexní strukturální reformy, jakož i další důležitá opatření. Podrobné finanční podmínky by měla Komise stanovit v dohodě o úvěru.

(6)

Pomoc by měla být poskytnuta s ohledem na zastavení okamžitých tlaků na likviditu a podmíněna politikami k obnově dlouhodobé stability posílením bankovního sektoru, nápravě fiskální nerovnováhy a přijetí vnitrostátních politik pro zvýšení konkurenceschopnosti při současném udržení směnného kurzu v úzkém rozpětí na jeho stávajícím středním kurzu,

a)

přijetí jasně vytyčeného střednědobého fiskálního programu, jehož účelem je do roku 2011 snížit schodek veřejných financí na úroveň, jež dosahuje nejvýše referenční hodnoty 3 % HDP stanovené ve Smlouvě;

b)

plnění rozpočtu na rok 2009 ve znění dodatkového rozpočtu přijatého dne 12. prosince 2008 (jenž bude v podrobném znění předložen do konce března 2009) s cílem dospět k celkovému schodku toku veřejných financí v maximální hodnotě 5 % HDP neboli 5,3 % podle ESA 95;

c)

nominální snížení průměrné odměny ve veřejném sektoru v roce 2009 nejméně o 15 % oproti stavu z původního rozpočtu ze dne 14. listopadu 2008 a o další 2 % v letech 2010–2011;

d)

pokračování v opatřeních zahájených v roce 2008, jež mají za cíl snížit počty zaměstnanců v ústřední státní správě, a to alespoň o 5 % do konce roku 2008 a celkem o 10 % do 30. června 2009;

e)

posílení tvorby a provádění rozpočtového procesu přijetím fiskálního rámce a rozpočtové reformy formou novely stávajícího zákona o rozpočtovém a finančním řízení;

f)

zavedení jasného a transparentního systému vyplácení mezd přímým zaměstnancům veřejné správy a vytvoření jednotného systému plánování a řízení lidských zdrojů pro orgány veřejné správy;

g)

mechanismy k zajištění větší stability bankovního sektoru ve střednědobém až dlouhodobém výhledu, včetně většího rozsahu opatření v oblasti dohledu, obezřetnostních opatření a opatření monetární politiky. Tato opatření by měla omezit růst úvěrů na udržitelnou úroveň a předejít hluboké závislosti na nezajištěných prostředcích ze zahraničí. V bankovním systému se provádějí cílené prověrky, aby se zajistilo, že jsou veškeré banky solventní a dostatečně kapitalizované;

h)

vhodná opatření týkající se restrukturalizace dluhu soukromého sektoru. Příslušný právní základ pro splatnostní a měnovou restrukturalizaci stávajícího dluhu. Prioritou by se rovněž mělo stát snazší insolvenční řízení a urychlené provedení plánů obnovy;

i)

zajištění toho, aby zbývající minoritní akcionáři Parex Bank neměli prospěch z vyřešení jejích problémů a z opatření na podporu finanční stability, úplným znárodněním Parex Bank;

j)

strukturální reformy podporované v souvislosti s Lisabonskou strategií a provedené v lotyšském národním programu reforem, včetně aktivní politiky pracovního trhu a politiky celoživotního vzdělávání, většího zapojení soukromého sektoru ve výzkumných, vývojových a inovačních činnostech, opatření na podporu vývozu a odstranění administrativních překážek podnikům;

k)

provádění projektů financovaných EU na plánované úrovni, aby se na hospodářském růstu výrazněji podílelo odvětví produktů určených k uvedení na trh;

l)

opatření zlepšující přistup k finančním prostředkům pro společnosti a podnikatele, kteří byli úspěšnými žadateli o prostředky ze strukturálních fondů nebo kteří případně žádost o tyto prostředky plánují.

25.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/42

(1)

Dne 25. června 2008 sdělily irské orgány Komisi v souladu s postupem podle čl. 19 druhého pododstavce směrnice 2000/13/ES návrh předpisů v oblasti zdraví týkajícího se povinného označování země původu drůbežího, vepřového a skopového masa.

(2)

V návrhu předpisů se vyžaduje, aby veškeré drůbeží, vepřové a skopové maso a potraviny obsahující nejméně 70 % hmotnostních takového masa byly označovány tak, aby na nich byla zřetelně a čitelně uvedena v irštině a/nebo angličtině jejich země původu. „Původem“ se rozumí země, v níž se zvíře nacházelo po většinu života, a země, kde bylo zvíře poraženo, jedná-li se o různé země.

(3)

Směrnice 2000/13/ES harmonizuje předpisy upravující označování potravin tím, že stanoví jednak harmonizaci některých vnitrostátních předpisů a jednak opatření pro neharmonizované vnitrostátní předpisy. Rozsah harmonizace je definován v čl. 3 odst. 1, který uvádí všechny údaje povinné pro označování potravin „v souladu s články 4 až 17 a s výhradou odchylek v nich obsažených“. Ustanovení čl. 4 odst. 2 kromě toho stanoví, že v případě určitých potravin mohou předpisy Společenství, nebo pokud takové předpisy neexistují, vnitrostátní předpisy vyžadovat kromě údajů uvedených v čl. 3 odst. 1 další povinné údaje.

(4)

Ustanovení čl. 18 odst. 2 směrnice 2000/13/ES umožňuje přijetí neharmonizovaných vnitrostátních předpisů, jestliže jsou oprávněné z jednoho z důvodů v něm uvedených, včetně předcházení podvodům a ochrany veřejného zdraví, nejsou-li takového charakteru, že by znemožňovaly používání definic a pravidel stanovených ve směrnici 2000/13/ES; z toho důvodu je nezbytné, aby byl v případech, kdy byly v některém členském státě navrženy vnitrostátní předpisy týkající se označování, posouzen jejich soulad s výše uvedenými požadavky a ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství.

(5)

V souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 8 směrnice 2000/13/ES je uvedení místa původu nebo provenience povinné „v těch případech, kdy by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ nebo skutečnou provenienci potraviny“. Tímto ustanovením, jímž se stanoví povinnost uvádět původ nebo provenienci potraviny v případech, kdy by z ostatních údajů o výrobku uvedených na etiketě mohl být vyvozen jiný původ výrobku, je zajištěn vhodný mechanismus ochrany proti riziku uvádění spotřebitelů v omyl.

(6)

V případě drůbežího, vepřového a skopového masa nevedou důvody představené irskými orgány k závěru, že by se irští spotřebitelé mohli obecně nesprávně domnívat, že dotčené výrobky pocházejí z určitého místa.

(7)

Irsko nepředložilo žádné důkazy, že by byl návrh předpisů nezbytný k dosažení jednoho z cílů zmíněných ve výše uvedeném článku 18 a že takto vytvořená překážka by byla přiměřená. Uvádí pouze cíl informovat spotřebitele o původu dotčených výrobků. Samotný tento důvod není dostačující k tomu, aby odůvodnil návrh předpisů.

(8)

Uvedená zjištění vedla Komisi k vydání záporného stanoviska v souladu s čl. 19 třetím pododstavcem směrnice 2000/13/ES.

(9)

Irské orgány by se proto měly zdržet přijetí uvedeného návrhu předpisů.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

25.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/44

(1)

Platnost rozhodnutí Komise 1999/177/ES ze dne 8. února 1999, kterým se stanoví podmínky pro udělování výjimky ze směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech pro přepravky a palety z plastů týkající se úrovní koncentrace těžkých kovů (2), skončila dne 9. února 2009.

(2)

Po skončení platnosti rozhodnutí 1999/177/ES se na trhu stále nachází značné množství přepravek a palet z plastů obsahujících těžké kovy, jejichž koncentrace překračuje úrovně stanovené ve směrnici 94/62/ES. Vzhledem k tomu, že průmysl postrádá kapacitu na náhradu všech takových přepravek a palet z plastů, existuje vysoké riziko, že tyto přepravky a palety budou uloženy na skládku nebo spáleny. Obě tato řešení by měla škodlivé dopady na zdraví a na životní prostředí.

(3)

Směrnice 94/62/ES usiluje o omezení přítomnosti těžkých kovů v obalech, jakož i o zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí, včetně postupů opětovného použití a recyklace.

(4)

Aby měl průmysl čas nahradit uvedené přepravky a palety z plastů pomocí co nejlepších dostupných technologií, je vhodné přijmout podmínky pro udělování výjimky týkající se těchto přepravek a palet, které jsou v cyklu výrobků, jež jsou součástí uzavřeného a řízeného výrobního řetězce. Ve vědeckých zprávách předložených Komisi bylo udělení takové výjimky doporučeno.

(5)

Vzhledem k tomu, že Komise hodlá přezkoumat fungování systému stanoveného v tomto rozhodnutí a pokrok, jehož bude dosaženo při postupném vyřazování přepravek a palet z plastu obsahujících těžké kovy v horizontu pěti let, je nezbytné, aby členské státy předložily příslušné informace. Aby se v důsledku zavedení zvláštní oznamovaní povinnosti pro členské státy nezvyšovala stávající administrativní zátěž, bude dostačující zahrnout uvedené informace do zpráv předkládaných Komisi podle článku 17 směrnice 94/62/ES.

(6)

Z důvodu právní jistoty by se toto rozhodnutí mělo použít ode dne následujícího po dni skončení platnosti rozhodnutí 1999/177/ES, aby se zamezilo možným negativním dopadům z uvedeného skončení platnosti vyplývajícím.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 21 směrnice 94/62/ES,

1)

„těžkými kovy“ se rozumí olovo, kadmium, rtuť a šestimocný chrom;

2)

„záměrným zavedením těžkých kovů“ se rozumí proces úmyslného použití určité látky obsahující těžké kovy k vytvoření obalu nebo součásti obalu tak, aby tato látka byla trvale přítomna v konečné podobě obalu nebo v jeho součásti s tím, že bude nositelem určité specifické vlastnosti, vzhledu či jakosti obalu;

3)

„náhodnou přítomností těžkých kovů“ se rozumí přítomnost těžkých kovů jako přísady, která nebyla pro výrobu obalu nebo součásti obalu užita záměrně.

25.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 79/47

(1)

Dne 2. června 2008 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1816 (2008), v níž vyzvala státy, aby spolupracovaly při určování své příslušnosti, a pokud jde o vyšetřování a stíhání osob odpovědných za pirátství a ozbrojené loupeže páchané na moři. Rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1846 (2008), přijatou dne 2. prosince 2008, byla tato ustanovení opětovně potvrzena.

(2)

Dne 10. listopadu 2008 přijala Rada společnou akci 2008/851/SZBP o vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (1) (operace „Atalanta“).

(3)

Společná akce 2008/851/SZBP stanoví, že osoby, které se dopustily pirátství nebo ozbrojené loupeže v teritoriálních vodách Somálska, nebo u nichž existuje podezření, že takové činy spáchaly, které byly zatčeny a zadrženy za účelem trestního stíhání, jakož i majetek, který sloužil k uskutečnění uvedených činů, mohou být předány do třetího státu, který si přeje uplatnit svou pravomoc nad výše uvedenými osobami a majetkem, za předpokladu, že podmínky předání byly dohodnuty s tímto třetím státem v souladu s platným mezinárodním právem, zejména mezinárodním právem v oblasti lidských práv, aby bylo zejména zaručeno, že nikdo nebude odsouzen k smrti, mučen ani vystaven jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.

(4)

V souladu s článkem 24 Smlouvy sjednalo předsednictví, kterému byl nápomocen generální tajemník, vysoký představitel výměnu dopisů mezi Evropskou unií a vládou Keni o podmínkách a způsobu předávání osob podezřelých ze spáchání pirátství, které byly zadrženy námořními silami pod vedením Evropské unie (EUNAVFOR), do Keni, o podmínkách a způsobu předávání majetku zabaveného námořními silami EUNAVFOR do Keni a o podmínkách a způsobu zacházení s těmito osobami a majetkem po tomto předání.

(5)

Uvedená výměna dopisů by měla být schválena,