12.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/1

(1)

Na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1174/2005 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). V původním šetření byla jako období šetření použita doba od 1. dubna 2003 do 31. března 2004.

(2)

Nařízením (ES) č. 684/2008 (3) Rada vyjasnila definici výrobku v původním šetření.

(3)

Tento částečný prozatímní přezkum byl zahájen na základě žádosti podané a informací poskytnutých společností Yale (Hangzhou) Industrial Products Co. Ltd. (dále jen „společnost Yale“), která je vývozcem z ČLR. Uvedené informace naznačovaly, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření pro společnost Yale zavedena, se změnily a že tyto změny mají trvalý charakter. Společnost Yale poskytla zejména zjevné důkazy o tom, že splňuje kritéria pro přiznání tržního zacházení a že by srovnání běžné hodnoty založené na jejích vlastních nákladech a na jejích vývozních cenách do Společenství vedlo k výrazně nižšímu dumpingovému rozpětí, než je stávající úroveň opatření. Proto se zdálo, že pokračujícího uplatňování stávající úrovně opatření založených na dříve stanovené úrovni dumpingu již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(4)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné zjevné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na zkoumání dumpingu, pokud jde o společnost Yale.

(5)

Období šetření dumpingu se týkalo doby od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(6)

Komise o zahájení přezkumu oficiálně vyrozuměla společnost Yale, představitele ČLR (dále jen „dotčená země“) a výrobní odvětví ve Společenství, jak bylo definováno v původním šetření. Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

Komise zaslala dotazníky společnosti Yale, výrobcům výrobního odvětví ve Společenství, o nichž se vědělo, že se jich záležitost týká, známým výrobcům ručních paletových vozíků a jejich základních dílů v Kanadě, která byla v původním šetření vybrána jako srovnatelná země, a známým výrobcům ručních paletových vozíků a jejich základních dílů v Indii a Malajsii, které byly v průběhu původního šetření zmíněny jako možné alternativní srovnatelné země. Komise rovněž společnosti Yale zaslala formulář žádosti o tržní zacházení.

(8)

Odpovědi na dotazník a poznámky a informace obdržela od společnosti Yale a od jednoho výrobce výrobního odvětví ve Společenství.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které pokládala pro rozhodnutí o přiznání tržního zacházení a stanovení dumpingu za nezbytné, získané informace analyzovala a provedla kontrolní návštěvy v těchto společnostech:

(10)

Definice dotčeného výrobku odpovídá definici, která byla použita při původním šetření, blíže objasněné nařízením (ES) č. 684/2008. Dotčeným výrobkem jsou ruční paletové vozíky bez vlastního pohonu, používané pro manipulaci s materiály běžně umísťovanými na palety, a jejich základní díly, tj. podvozek a hydraulika, pocházející z ČLR, obvykle kódů KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00. Pro účely nařízení, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo, uvedeného v 1. bodě odůvodnění, se za ruční paletové vozíky pokládají vozíky na kolech podpírající zvedací vidlicová ramena pro manipulaci s paletami, určené k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu a nemají žádné jiné dodatečné funkce nebo použití, jako například i) přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše nebo usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky), ii) zakládání jedné palety na druhou (zakladače), iii) zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo iv) zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou).

(11)

Současný přezkum ukázal, že ruční paletové vozíky a jejich základní díly vyráběné v ČLR společností Yale a prodávané na čínském trhu mají stejné základní fyzikální vlastnosti a stejné využití jako ruční paletové vozíky a jejich základní díly vyvážené do Společenství. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(12)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingových šetření týkajících se dovozů pocházejících z ČLR stanoví běžná hodnota podle odstavce 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, kteří prokázali, že splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud tito vyvážející výrobci prokáží, že při výrobě a prodeji obdobného výrobku převládají podmínky tržního hospodářství. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci:

(13)

Společnost Yale požádala o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a vyplnila formulář žádosti o tržní zacházení pro vyvážející výrobce ve stanovené lhůtě.

(14)

Komise si vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a ověřila informace uvedené v žádosti o přiznání tržního zacházení v prostorách dotčené společnosti.

(15)

Společnost Yale neprokázala, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Uvedená společnost nesplnila kritéria 1 a 2.

(16)

Pokud jde o první kritérium, na místě bylo zjištěno, že stanovy společnosti obsahují explicitní omezení domácího prodeje. Konkrétně byla společnost povinna prodávat 100 % svých výrobků na zámořských trzích. Společnost Yale namítla, že tato omezení v podstatě nikdy nehrála žádnou roli, neboť v průběhu období přezkumného šetření uskutečnila prodej na domácím trhu v menším rozsahu. Společnost však nebyla schopna předložit konkrétní důkazy o tom, že nepodléhá de facto a de iure výše zmíněnému omezení uvedenému v jejích stanovách. Na místě byl dále zjištěn důkaz o vlivu státu na rozhodování společnosti, pokud jde o prodej na vývoz. Zjistilo se, že od roku 2002 společnost Yale využívá 50 % slevy na dani z příjmu. Tato sleva na dani vyplývá z příslušných prováděcích pravidel zákona o dani z příjmu pro podniky se zahraničními investicemi a pro zahraniční podniky. Uvedená pravidla stanoví, že podniky se zahraničními investicemi orientované na vývoz, jako je společnost Yale, s prodejem na vývoz dosahujícím 70 % a více celkového prodeje za daný rok mají nárok na 50 % snížení daně po uplynutí období slevy na dani z příjmu pro podniky. Z výše uvedeného vyplývá, že společnost Yale nepřijímá obchodní rozhodnutí, pokud jde o prodej na vývoz, pouze na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku. Uvedená společnost podléhá značnému vlivu státu, který spočívá v poskytování jistých daňových výhod na základě explicitní podmínky, že přijme určitá obchodní rozhodnutí, pokud jde o její domácí a vývozní prodej. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti se následně došlo k závěru, že společnost neprokázala splnění prvního kritéria.

(17)

Pokud jde o druhé kritérium, bylo na místě zjištěno, že nebyl brán ohled na základní zásady mezinárodních účetních standardů (např. pokud jde o akruální zásadu, politiku přepočtu směnných kurzů, nesprávné vyjádření finanční situace a využití účtů připravených pouze pro účely šetření), a to jak v účetnictví, tak při jeho auditu, což zpochybnilo spolehlivost účetnictví společnosti. Následně se došlo k závěru, že společnost neprokázala splnění druhého kritéria.

(18)

Jak společnost Yale, tak příslušné výrobní odvětví Společenství dostaly možnost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Společnost Yale nepředložila žádné zvláštní poznámky, pokud jde o výše uvedená zjištění, ale jeden výrobce výrobního odvětví Společenství předložil několik obecných poznámek.

(19)

Na základě výše uvedených zjištění se došlo k závěru, že společnost Yale neprokázala, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto jí nemohlo být poskytnuto tržní zacházení.

(20)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na něž se uvedený článek vztahuje, případné clo stanoví celostátně, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a lze jim proto přiznat individuální zacházení.

(21)

Společnost Yale rovněž požádala o individuální zacházení pro případ, že jí nebude přiznáno tržní zacházení.

(22)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že uvedená společnost nesplňuje požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Během inspekce na místě se zejména zjistilo, jak je podrobně uvedeno v 16. bodě odůvodnění, že společnost neměla možnost svobodně si stanovit objem vývozu a podmínky prodeje. Jak je nastíněno výše, rozhodnutí společnosti ohledně domácího a vývozního prodeje byla skutečně ovlivněná omezeními, pokud jde o prodej, která uložil stát a jež jsou obsažena ve stanovách společnosti. Došlo se proto k závěru, že společnosti nelze přiznat individuální zacházení.

(23)

Jak je popsáno výše v 18. a 22. bodě odůvodnění, společnosti Yale nebylo přiznáno ani tržní zacházení, ani individuální zacházení. Situace této společnosti se tedy v porovnání s původním šetřením nezměnila. V této souvislosti je třeba připomenout, že jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, je rozsah tohoto přezkumu omezen na dumping, pokud jde o společnost Yale. Vzhledem k tomu, že společnosti nebylo přiznáno ani tržní zacházení, ani individuální zacházení, nelze na základě tohoto přezkumu pro společnost Yale stanovit nové dumpingové rozpětí, ať už vyšší nebo nižší než stávající rozpětí. V neposlední řadě je třeba poznamenat, že v průběhu původního šetření byla společnost Yale známým vyvážejícím výrobcem v ČLR a Komise ji při zahájení původního šetření úředně uvědomila, avšak tato společnost nespolupracovala. Během původního šetření spolupracovalo pět vyvážejících výrobců, přičemž jednomu z nich bylo přiznáno tržní zacházení a čtyřem individuální zacházení. Pokud jde o společnost Yale, jejím dumpingovým rozpětím bylo celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny vývozce, kteří při původním šetření nespolupracovali.

(24)

S ohledem na výsledky šetření by měl být přezkum zastaven beze změny výše cla uplatňovaného pro společnost Yale, to znamená, že by mělo být zachováno na úrovni sazby konečného antidumpingového cla stanovené v původním šetření, tj. 46,7 %.

(25)

Zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a důvodech, o které se opíral záměr zastavit probíhající přezkum a zachovat stávající antidumpingová cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů vyráběných společností Yale.

(26)

Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost vyjádřit svá stanoviska. Nebyly předloženy žádné připomínky, které by změnily výše uvedené závěry.

(27)

Po poskytnutí informací společnost Yale prohlásila, že by jí mělo být přiznáno individuální zacházení. Argumenty, které předložila, však nebyly dostatečně podloženy, a nemohly tedy zpochybnit výsledky šetření, jak jsou uvedeny v 16. a 22. bodě odůvodnění. Dopisem ze dne 22. ledna 2009, který byl zaslán Komisi, společnost Yale navíc stáhla svou žádost o částečný prozatímní přezkum.

(28)

Tento přezkum by proto měl být zastaven beze změny nařízení Rady (ES) č. 1174/2005,

12.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/5

(1)

Nařízením (ES) č. 1425/2006 Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu do Společenství některých plastových pytlů a sáčků kódů KN ex 3923 21 00 (kód TARIC 3923210020), ex 3923 29 10 (kód TARIC 3923291020) a ex 3923 29 90 (kód TARIC 3923299020) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Thajska. Vzhledem k velkému počtu stran spolupracujících při šetření, které vedlo k uložení antidumpingového cla (dále jen „původní šetření“), byl vybrán vzorek čínských a thajských vyvážejících výrobců a společnostem zařazeným do vzorku byly uloženy individuální celní sazby v rozmezí od 4,8 % do 14,3 %, přičemž na ostatní spolupracující společnosti, které do vzorku zařazeny nebyly, byla uvalena celní sazba 8,4 % v případě ČLR a 7,9 % v případě Thajska. Společnostem, které se nepřihlásily nebo nespolupracovaly při šetření, byla uložena celní sazba 28,8 % v případě ČLR a 14,3 % v případě Thajska.

(2)

Článek 2 nařízení (ES) č. 1425/2006 stanoví, že pokud nový vyvážející výrobce z ČLR nebo Thajska předloží Komisi dostatečné důkazy o tom, že

může být článek 1 uvedeného nařízení změněn tak, že novému vyvážejícímu výrobci bude poskytnuta celní sazba použitelná pro spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, tj. 8,4 % v případě čínských a 7,9 % v případě thajských společností.

(3)

Sedm společností (pět čínských a dvě thajské) požádalo, aby jim bylo přiznáno stejné zacházení jako společnostem, které spolupracovaly při původním šetření, ale nebyly zařazeny do vzorku (dále jen „status nového vyvážejícího výrobce“).

(4)

Bylo přezkoumáno, zda těchto sedm společností splňuje kritéria pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce uvedená v článku 2 nařízení (ES) č. 1425/2006.

(5)

Formulář žádosti byl zaslán všem sedmi žadatelům, kteří byli též požádáni o předložení důkazů svědčících o tom, že splňují tři výše uvedená kritéria.

(6)

Dvě čínské společnosti požadující status nového vyvážejícího výrobce nepředložilo požadované informace. Proto nebylo možné ověřit, zda tyto společnosti splňují kritéria uvedená v článku 2 nařízení (ES) č. 1425/2006, a jejich žádosti bylo nutné zamítnout.

(7)

Jedna thajská společnost předložila zavádějící informace a její žádost byla proto zamítnuta.

(8)

Jedna thajská společnost vyvážela dotčený výrobek do Společenství během období šetření. Nesplnila tak první kritérium a její žádost byla proto zamítnuta.

(9)

Důkazy předložené zbývajícími třemi čínskými vyvážejícími výrobci se považují za dostatečné k prokázání, že splňují kritéria stanovená v článku 2 nařízení (ES) č. 1425/2006, a tudíž k přiznání celní sazby použitelné pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku (v případě čínských společností 8,4 %) a tedy doplnění jejich jmen na seznam vyvážejících výrobců v příloze I nařízení (ES) č. 1425/2006.

(10)

Žadatelé a výrobní odvětví Společenství byli informováni o výsledcích šetření a byla jim dána příležitost předložit připomínky.

(11)

Veškerá tvrzení a podání učiněná zúčastněnými stranami byla přezkoumána a řádně vzata v úvahu, pokud byla oprávněná,

12.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/7

12.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/9

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 950/2006 a/nebo s nařízením Rady (ES) č. 508/2007 ze dne 7. května 2007 o otevření celních kvót na dovoz surového třtinového cukru do Bulharska a Rumunska za účelem zásobování rafinérií pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 (3) byly v období od 2. do 6. března 2009 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství, které je stejné jako dostupné množství pro pořadové číslo 09.4341 (2008–2009) nebo toto množství přesahuje.

(2)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

12.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/14

(1)

Nařízením (ES) č. 177/2008 se zřizuje nový společný rámec pro registry hospodářských subjektů výlučně pro statistické účely s cílem udržet vývoj těchto registrů v harmonizovaném rámci.

(2)

V souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 177/2008 je nezbytné stanovit formát, opatření pro zajištění bezpečnosti a důvěrnosti a postup pro předávání údajů o jednotlivých jednotkách Komisi (Eurostatu) a pro předávání údajů o mezinárodních skupinách podniků příslušným vnitrostátním orgánům.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (2),

12.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/22

(1)

Komise dne 13. června 2008 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“) do Společenství (dále jen „antidumpingové šetření“ nebo „šetření“).

(2)

Tentýž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející ze Spojených států amerických do Společenství a zahájila samostatné šetření (dále jen „antisubvenční řízení“).

(3)

Antidumpingové šetření bylo zahájeno na základě podnětu, který podala dne 29. dubna 2008 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby bionafty ve Společenství. Podnět obsahoval jasné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení antidumpingového šetření.

(4)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce v USA, dovozce, dodavatele, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i orgány USA, žádající výrobce ve Společenství a ostatní výrobce ve Společenství, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v USA se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(6)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda by byl výběr vzorku nutný, a pokud ano, vybrat vzorek, byli vyvážející výrobci v USA požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a prodeji na domácím trhu, o přesných činnostech, pokud jde o výrobu bionafty či jejích směsí a obchodování s bionaftou, a o názvech a činnostech všech společností, s nimiž jsou ve spojení a které se podílely na výrobě dotčeného výrobku či směsí dotčeného výrobku a obchodování s ním během období šetření od 1. dubna 2007 do 31. března 2008, jak je stanoveno též v 15. bodě odůvodnění níže.

(7)

Při výběru reprezentativního vzorku proběhly rovněž konzultace s orgány USA a sdružením výrobců v USA – National Biodiesel Board.

(8)

Celkem se ozvalo 54 vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců, kteří předložili požadované informace ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Z tohoto celkového počtu podalo 29 společností informace o vývozu bionafty do Společenství během období šetření a tyto společnosti vyjádřily přání být součástí vzorku, zatímco 25 společností, z nichž dvě požádaly o vyřazení z řízení, uvedlo, že během období šetření neuskutečnily žádný vývoz do Společenství. Usoudilo se tak, že na daném šetření spolupracuje 52 vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců.

(9)

Vyvážející výrobci, kteří se během výše uvedené lhůty nepřihlásili nebo včas neposkytli požadované informace, byli považováni za společnosti, které v rámci šetření nespolupracují. Z porovnání statistik USA týkajících se vývozu s objemem vývozu dotčeného výrobku do Společenství, který za období šetření nahlásily výše uvedené spolupracující společnosti, vyplývá, že míra spolupráce amerických vyvážejících výrobců byla velmi vysoká, jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění.

(10)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byl základním kritériem pro výběr vzorku největší reprezentativní objem vývozu dotčeného výrobku do Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců Komise vybrala vzorek šesti vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců s největším objemem vývozu do Společenství. Na základě informací pro výběr vzorku představovaly vybrané společnosti nebo skupiny během období šetření 73 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci uvedení v 8. bodě odůvodnění výše. Bylo proto shledáno, že takový vzorek umožní omezit šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, které bude možné přezkoumat ve stanovené lhůtě, a současně zajistit vysokou úroveň reprezentativnosti. Výběr vzorku byl konzultován a dohodnut se všemi dotčenými vyvážejícími výrobci i se sdružením amerických výrobců a orgány USA.

(11)

V případě výrobců ve Společenství byl v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrán vzorek po konzultaci se žadatelem na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje ve Společenství, jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění. Tento výběr rovněž umožnil zajistit určitý zeměpisný rozptyl výrobců ve Společenství. Do vzorku tak bylo zařazeno 11 výrobců ve Společenství. Komise zaslala vybraným 11 společnostem dotazníky. Jeden z výrobců, který byl původně vybrán do vzorku, však musel být vyřazen, jelikož v dotazníku neposkytl uspokojivé odpovědi. Ve stanovených lhůtách tudíž bylo obdrženo deset úplných odpovědí od ostatních společností. Těchto 10 výrobců vybraných do vzorku bylo považováno za společnosti reprezentující všechny výrobce ve Společenství.

(12)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a všem dalším společnostem, které se samy přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Dotazníky tak byly zaslány 6 vyvážejícím výrobcům nebo skupinám výrobců v USA zařazeným do vzorku, 11 výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, 18 uživatelům a 90 dodavatelům surovin.

(13)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od 6 vyvážejících výrobců nebo skupin výrobců v USA zařazených do vzorku, 10 výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, jednoho uživatele a 6 dodavatelů surovin.

(14)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, z něj vyplývající újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(15)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posouzení trendů v souvislosti s hodnocením újmy se týkalo období od ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

V oznámení o zahájení byl výrobek označený za dumpingový definován jako monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu (obecně známý jako „bionafta“), buď v čisté formě nebo ve formě směsi, používaný převážně, ale ne výhradně, jako obnovitelné palivo, pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN 3824 90 91, ex 3824 90 97, ex 2710 19 41, ex 1516 20 98, ex 1518 00 91 a ex 1518 00 99.

(17)

Podle hlavy 26 § 40A písm. d) amerického daňového zákoníku (4) (US. CODE) je bionafta definována jako monoalkylestery mastných kyselin s dlouhým řetězcem, získávané z látek rostlinného nebo živočišného původu, které splňují a) požadavky na registraci paliv a palivových přísad stanovené Agenturou pro ochranu životního prostředí v oddílu 211 zákona o ochraně ovzduší (Clean Air Act, 42 U.S.C. 7545) a b) požadavky Americké společnosti pro testování a materiály (ASTM) D6751.

(18)

Na základě informací na trhu, které byly zpřístupněny veřejnosti (5), se všechny druhy bionafty a směsí bionafty (směs bionafty s minerální naftou, jak je vysvětleno ve 20. bodě odůvodnění) vyráběné a prodávané v USA považují za paliva na bázi bionafty a jsou součástí legislativního balíčku, který se týká energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a alternativních paliv.

(19)

Šetření ukázalo, že bionaftu vyráběnou v USA představují převážně „methylestery mastných kyselin“ získané ze široké škály rostlinných olejů, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu bionafty (6). Výraz „ester“ se používá ve spojení s transesterifikací rostlinných olejů, konkrétně mísením oleje s alkoholem. Výraz „methyl“ se týká methanolu, nejběžněji používaného alkoholu v daném procesu, přestože při výrobě lze použít rovněž ethanol, což dává vzniknout „ethylesterům mastných kyselin“. Transesterifikace je relativně jednoduchý chemický proces, který však vyžaduje nejvyšší průmyslové standardy, aby byla zajištěna vysoká kvalita bionafty.

(20)

Šetření potvrdilo, že bionaftu vyráběnou v USA obvykle výrobci mísí s minerální naftou a vytvářejí tak různé druhy směsí (zde uváděné jako směsi bionafty), které jsou pak na trhu prodávány různým skupinám odběratelů. Zjistilo se též, že bionafta byla prodávána ve své čisté formě nezávislým společnostem, které ji nakupovaly nebo dovážely pro účely výroby směsí s minerální naftou. Mísení bionafty s minerální naftou je relativně jednoduchá operace, kterou lze provádět například smícháním v nádržích v místě výroby před přemístěním do cisternového vozidla, dále smícháním v cisterně nákladního vozidla tak, že se do ní postupně přivedou potřebná procenta bionafty a minerální nafty, nebo přímým vstřikováním obou složek, které jsou přiváděny do cisternového vozidla současně.

(21)

Pro jasné vymezení různých druhů směsí bionafty existuje mezinárodně uznávaný systém, známý jako „B faktor“, který uvádí přesné množství bionafty v jakékoli směsi bionafty: například směs obsahující X % bionafty bude označena jako B„X“, zatímco čistá bionafta nese označení B100, tzn. 100 % bionafta. V USA bylo běžné setkávat se na trhu se směsí obsahující 99 % (7) bionafty a 1 % minerální nafty (B99). Oproti minerální naftě by měla být čistá bionafta relativně rychle použita a nemůže být skladována déle než tři až čtyři měsíce, jinak oxiduje a stane se nevhodnou ke spotřebě. Smíchání bionafty s minerální naftou umožňuje delší uchování paliva. Jedno procento minerální nafty ve směsi B99 je dostatečně toxické k tomu, aby oddálilo výskyt plísně v bionaftě.

(22)

Šetření ukázalo, že zatímco bionafta a směsi s vysokým obsahem bionafty (8) jsou obvykle určeny pro prodej na trhu USA pro účely dalšího mísení, směsi s nízkým obsahem bionafty (9) se většinou vyrábějí pro prodej a spotřebu na trhu USA. V USA tedy existují oddělené trhy pro směsi s vysokým obsahem bionafty a s nízkým obsahem bionafty.

(23)

Podnět obsahoval jasné důkazy o tom, že bionafta a některé směsi bionafty vyráběné a prodávané v USA a vyvážené do Společenství mají vliv na hospodářskou situaci žádajících výrobců bionafty ve Společenství. Aby odpovídala charakteristikám příslušných výrobců a domácího trhu v USA, měla se definice dotčeného výrobku týkat i bionafty přidávané do příslušných směsí bionafty. Definice dotčeného výrobku, jak je uvedena v oznámení o zahájení a v 16. bodě odůvodnění výše, by měla být vyjasněna s cílem stanovit výrobky, na které by se mělo šetření vztahovat.

(24)

Šetření ukázalo, že u většiny směsí bionafty prodávaných pro přímou spotřebu v USA se jedná o B20, tj. o směsi s 20 % obsahem bionafty, jak je vysvětleno ve 21. bodě odůvodnění, které mohou být používány v rámci zákona o energetické politice (Energy Policy Act z roku 1992, EPAct) (10), a dále o B6, B5 a B2. Veřejně dostupné informace uvádějí, že tyto směsi lze použít u jakéhokoli naftového motoru, přičemž v zásadě nedochází k žádným změnám a je zachována záruka výrobců automobilů. Při použití směsí s nízkým obsahem bionafty (od 2 do 20 %) je jejich účinnost podobná jako účinnost minerální nafty. Pokud se použije směs bionafty s faktorem vyšším než B20, může uživatel zaznamenat určitý pokles výkonnosti, točivého momentu a úspory paliva a záruka výrobců automobilů by v případě poškození motoru obecně neplatila.

(25)

Šetření ukázalo, že čistá bionafta a směsi s vysokým obsahem bionafty se obvykle v USA nepoužívají k přímé spotřebě. Čistá bionafta je obvykle určena pro výrobu směsí před prodejem na trhu. Směsi jsou v zásadě používány v odvětví dopravy jako pohonná hmota pro naftové motory v silničních vozidlech, např. osobních a nákladních automobilech a autobusech, a rovněž ve vlacích. Bionaftu lze také používat jako palivo pro domácí, obchodní nebo průmyslové vytápěcí kotle a jako palivo pro generátory na výrobu elektřiny. V současné době se provádí testy, pokud jde o možnost používání směsí bionafty v letadlech.

(26)

Dotčený výrobek, kterého se týká šetření, by proto měl být definován jako monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně známý jako „bionafta“, a to buď v čisté formě nebo ve formě směsi s obsahem bionafty převyšujícím 20 % (B20). Jinak řečeno, do dotčeného výrobku spadá čistá bionafta (B100) pocházející z USA a všechny směsi nad B20, tj. směsi obsahující více než 20 % bionafty pocházející z USA (dále jen „dotčený výrobek“). Má se za to, že tato hranice umožňuje jasně rozlišovat mezi různými druhy směsí, které jsou dostupné na trhu USA.

(27)

Bylo zjištěno, že všechny druhy bionafty a bionafty ve směsích, na které se vztahuje toto šetření, mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro výrobu, nebo odlišnostem ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odlišnosti, které dotčený výrobek může vykazovat, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani přístup, který k němu mají mají různé strany.

(28)

Dotčený výrobek spadá pod kódy KN 3824 90 91, ex 3824 90 97, ex 2710 19 41, ex 1516 20 98, ex 1518 00 91 a ex 1518 00 99.

(29)

Bylo zjištěno, že výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu USA, kterých se týká toto šetření, mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i použití jako výrobky vyvážené z dotčené země na trh Společenství. Stejně tak výrobky vyráběné výrobci ve Společenství a prodávané na trhu Společenství mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití v porovnání s výrobky vyváženými do Společenství z dotčené země.

(30)

Uvádělo se, že někteří uživatelé, zejména v Německu, přímo používají čistou bionaftu (B100) jako levnější alternativu k minerální naftě nebo obvyklým směsím používaným pro přímou spotřebu na trhu Společenství. Z prozkoumání tohoto tvrzení vyplynulo, že většina prodeje uskutečněného výrobci ve Společenství na trhu Společenství byla určena pro společnosti, které ji míchaly s minerální naftou. Skutečnost, že někteří majitelé vozových parků se uchylují k používání B100, je na úrovni Společenství spíše výjimkou. Bionafta představuje na trhu Společenství doplňkový výrobek spíše než náhradu minerální nafty.

(31)

To nemění nic na skutečnosti, že různé druhy dotčeného výrobku vyráběné v USA a vyvážené do Společenství jsou vzájemně zaměnitelné s výrobky vyráběnými a prodávanými ve Společenství výrobci bionafty ve Společenství. V používání a přístupu ze strany hospodářských subjektů a uživatelů na trhu neexistují podstatné rozdíly, které by mohly změnit definici obdobného výrobku.

(32)

Jedna zúčastněná strana uváděla, že dotčený výrobek, zejména čistá bionafta, má odlišné fyzikální a chemické vlastnosti než obdobná bionafta vyráběná ve Společenství. Zatímco výroba bionafty ve Společenství je založena na řepkovém oleji, američtí výrobci používají pouze sojový olej. Poukazovalo se tudíž na to, že tyto dva druhy výrobku nejsou vzájemně zaměnitelné a neměly by si na trhu Společenství přímo konkurovat. Zúčastněná strana upozornila především na to, že se mohou lišit tekutost za studena a obsah jodu.

(33)

Komise se tímto tvrzením zabývala a zjistila následující:

(34)

Jelikož se podle čl. 1 odst. 4 základního nařízení nevyžaduje, aby „obdobné“ výrobky byly totožné ve všech ohledech, nejsou drobné odlišnosti mezi různými druhy výrobku dostatečné k tomu, aby změnily celková zjištění týkající se obdobnosti dotčeného výrobku a obdobného výrobku ve Společenství.

(35)

Nebyly tudíž zjištěny žádné rozdíly mezi různými druhy dotčeného výrobku a obdobnými výrobky ve Společenství prodávanými na trhu Společenství, které by vedly k závěru, že výrobky vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství na trhu Společenství nejsou obdobnými výrobky, jelikož mají stejné nebo velmi podobné fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako druhy dotčeného výrobku vyráběné v USA a vyvážené do Společenství. Proto byl předběžně vyvozen závěr, že všechny druhy bionafty se považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že orgány USA poskytují úvěr pro výrobce směsí ve výši 1 USD za galon čisté bionafty obsažené ve směsi bionafty s minerální naftou.

(37)

Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že pro stanovení jejich dumpingového rozpětí by měla být provedena úprava s ohledem na jejich vývoz a prodej směsí bionafty na domácím trhu, a to buď formou úpravy jejich prodejních cen směrem nahoru o příslušný obdržený úvěr, nebo formou odpočtu úvěru pro výrobce směsí od nákladů na výrobu příslušných výrobků určených k prodeji.

(38)

Je třeba poznamenat, že v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů, konkrétně čl. 14 odst. 1 základního nařízení a čl. 24 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (11), nelze na žádný výrobek uvalit současně antidumpingové i vyrovnávací clo pro řešení téže situace způsobené dumpingem nebo subvencováním vývozu. Antisubvenční řízení však ukázalo, že úvěr pro výrobce směsí je subvencí, kterou mohou získat jak výrobky určené na vývoz, tak výrobky prodávané na domácím trhu naprosto stejným způsobem a pro tatáž množství, a že se tudíž nejedná o vývozní subvenci. Bylo tedy předběžně usouzeno, že žádosti o úpravu nelze přijmout.

(39)

Pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve stanovila, zda byl dotčený výrobek prodáván nezávislým odběratelům na domácím trhu v reprezentativním objemu, tj. zda celkový objem takového prodeje představoval během období šetření nejméně 5 % celkového objemu vývozu do Společenství.

(40)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku bylo zjištěno, že nerealizoval žádný reprezentativní prodej dotčeného výrobku na domácím trhu. Pro tohoto vyvážejícího výrobce musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(41)

V případě vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s reprezentativním celkovým domácím prodejem Komise následně určila ty druhy výrobku prodávané vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství.

(42)

Domácí prodej konkrétního druhu výrobku se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje daného druhu nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku na vývoz do Společenství.

(43)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej dotčených společností mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Při tom se postupovalo tak, že se pro každý druh výrobku stanovil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(44)

Pokud objem prodeje daného druhu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou výrobním nákladům nebo přesahující výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna výrobním nákladům nebo je převyšovala, byla běžná hodnota založena na skutečných cenách na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje tohoto druhu na domácím trhu v průběhu období šetření bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový či nikoli.

(45)

Jestliže objem ziskového prodeje daného druhu výrobku představoval 80 % či méně celkového objemu prodeje tohoto druhu nebo pokud byla vážená průměrná cena tohoto druhu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto druhu.

(46)

Pro druhy výrobků neprodávané v reprezentativních množstvích na domácím trhu nebo neprodávané v běžném obchodním styku musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Za tímto účelem byly prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí připočteny k vlastním průměrným výrobním nákladům vývozce na konkrétní druh výrobku během období šetření. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí založeny na váženém průměru prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí u prodeje obdobného výrobku, který příslušný vyvážející výrobce uskutečnil v běžném obchodním styku.

(47)

Pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který nedosáhl reprezentativního objemu domácího prodeje, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení tak, že se k vlastním výrobním nákladům společnosti na dotčený výrobek přičetly prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí. V souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení byly procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí založeny na váženém průměru prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí stanoveného pro ostatní vyvážející výrobce podléhající šetření v souvislosti s jejich výrobou a prodejem obdobného výrobku na domácím trhu.

(48)

V případě této společnosti byla provedena úprava s cílem zohlednit skutečnost, že svou činnost teprve zahajuje, v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Byla provedena úprava jejích režijních nákladů, aby se zohlednila nízká kapacita využití výrobního zařízení v zahajovací fázi.

(49)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny podle cen, které byly skutečně zaplaceny nebo které je třeba zaplatit za dotčený výrobek.

(50)

Pokud se vývoz do Společenství uskutečňoval prostřednictvím obchodních společností ve spojení, které sídlí ve Společenství nebo mimo Společenství, vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za které byl výrobek znovu prodán prvním nezávislým odběratelům ve Společenství a které byly řádně upraveny s ohledem na veškeré náklady vynaložené v období mezi dovozem a dalším prodejem, a s ohledem na zisk.

(51)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(52)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny se formou úprav přihlédlo k rozdílům majícím vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(53)

Na tomto základě byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, námořní přepravu a pojištění, nákladů na manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na úvěry a na provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(54)

U společností zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého druhu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(55)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(56)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezahrnutých do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo vypočteno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí vypočtené pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku předběžně stanoveno na 33,7 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(57)

U všech ostatních vývozců v USA Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozu uvedené v odpovědích obdržených při výběru vzorku od všech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo porovnáno s celkovým dovozem z USA, který byl zjištěn z vývozních statistik USA. Zjištěný podíl spolupráce činil 81 %. Na tomto základě byla úroveň spolupráce považována za vysokou. Bylo proto považováno za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni odpovídající úrovni zjištěné pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s nejvyšším individuálním dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy, a zajistit tak účinnost opatření.

(58)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 57,3 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(59)

Pro stanovení celkové výroby ve Společenství a na podporu šetření byly použity veškeré dostupné informace včetně informací poskytnutých v podnětu a údajů shromážděných od výrobců ve Společenství před a po zahájení šetření.

(60)

Na základě těchto informací bylo zjištěno, že celková výroba ve Společenství činila během období šetření přibližně 5 400 tisíc tun. U tří společností patřících do téže skupiny bylo zjištěno, že jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci v USA a že samotná skupina dováží značná množství dotčeného výrobku od vývozců v USA, s nimiž je ve spojení. Tyto společnosti proto byly vyloučeny z výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. V důsledku toho se objem výroby, na jehož základě byl stanoven status výrobce ve Společenství, pohyboval v rozmezí 4 200 až 4 600 tisíc tun.

(61)

Bylo stanoveno, že společnosti, které podpořily podnět a spolupracovaly při šetření, představovaly více než 60 % výroby bionafty ve Společenství během období šetření, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění. Společnost uvedená v 63. bodě odůvodnění, která nespolupracovala na šetření, nebyla považována za společnost podporující podnět. Byl tak učiněn závěr, že podnět a šetření podporuje převážná část výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(62)

S ohledem na vysoký počet výrobců ve Společenství bylo rozhodnuto provést za účelem stanovení existence podstatné újmy výběr vzorku. Všem potenciálním výrobcům obdobného výrobku ve Společenství byly rozeslány formuláře pro výběr vzorku. Uspokojivé informace ve formuláři uvedlo původně více než 40 společností, které souhlasily se spoluprací během řízení. Tři společnosti uvedené v 60. bodě odůvodnění nebyly zařazeny do výběru vzorku z důvodů uvedených ve zmíněném bodě odůvodnění.

(63)

Ze zbývajících společností byl vybrán vzorek 11 společností na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje ve Společenství, jak je uvedeno výše v 11. bodě odůvodnění. Jeden z výrobců, který měl být původně vybrán do vzorku, však musel být vyřazen, neboť nespolupracoval na šetření. U zbývajících 10 společností bylo shledáno, že jsou reprezentativní pro celkovou výrobu ve Společenství.

(64)

Další odkazy na „výrobní odvětví Společenství“ nebo „výrobce ve Společenství zařazené do vzorku“ se týkají těchto deseti vybraných výrobců.

(65)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, posuzování trendů v souvislosti s hodnocením újmy se týkalo období od ledna 2004 do konce období šetření. Šetření nicméně ukázalo, že v roce 2004 výrobní odvětví Společenství prakticky začínalo. Proto bylo považováno za vhodnější provést analýzu založenou na trendech pro období od roku 2005 do období šetření (dále jen „analyzované období“). Informace za rok 2004 jsou však v následujícím posouzení také uvedeny.

(66)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu celkové výroby všech výrobců ve Společenství na trhu Společenství, jak je uvedeno výše v 60. bodě odůvodnění, s odečtením objemu jejich vývozu a přičtením dovozu z dotčené země, které se týká toto šetření, a z jiných třetích zemí.

(67)

Pokud jde o objem dovozu z USA, byly k dispozici tyto zdroje informací:

(68)

Z analýzy těchto informací však vyplynulo, že údaje Eurostatu nelze pro účely posouzení spotřeby použít, jelikož do konce roku 2007 neexistoval přesný kód KN pro celní klasifikaci jednotlivých druhů dotčeného výrobku. Dovážený dotčený výrobek byl označován řadou různých kódů, které též obsahovaly údaje o dovozu jiných výrobků. Proto bylo usouzeno, že bude vhodnější použít vývozní statistiky USA pro stanovení spolehlivých číselných údajů o dovozu a spotřebě a dovozních trendů. Při využití tohoto zdroje informací se přihlíželo k době přepravy, která je zapotřebí pro dodání zboží z USA do Společenství, a proto byly vývozní statistiky upraveny o jeden měsíc, aby bylo toto prodlení zohledněno.

(69)

S ohledem na dovoz z jiných zemí a na vývoz výrobců ve Společenství a vzhledem k omezenému využití údajů Eurostatu, popsanému výše, se šetření zakládalo na údajích uvedených v podnětu.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že spotřeba bionafty ve Společenství se v letech 2005–2007 zvýšila o 107 % a poté během období šetření lehce klesla o jeden procentní bod. Celková spotřeba se v průběhu analyzovaného období více než zdvojnásobila.

(71)

Zvýšení poptávky bylo vyvoláno především pobídkami členských států na podporu využívání biopaliv v návaznosti na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (12) a směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (13).

(72)

Objem dovozu z USA se významně zvýšil ze zhruba 11 500 tun v roce 2005 na přibližně 1 137 000 tun během období šetření.

(73)

V průběhu analyzovaného období se podíl dumpingového dovozu z USA na trhu Společenství neustále zvyšoval, a to z 0,4 % v roce 2005 na 17,2 % v období šetření. Došlo tak k významnému nárůstu dumpingového dovozu jak v absolutních, tak v relativních číslech v porovnání se spotřebou Společenství v daném období.

(74)

Hospodářské subjekty v odvětví bionafty používají výraz splash and dash pro proces, v jehož rámci je bionafta údajně zahraničního původu přepravována do Společenství přes USA, kde se mísí s nepatrným množstvím (0,01 % konečné směsi) běžné nafty, aby mohl výrobce směsi v USA požadovat subvenci.

(75)

Zúčastněné strany v USA uvedly, že splash and dash vysvětluje náhlé zvýšení dovozu z USA na trh Společenství, neboť během období šetření údajně představoval 40 % dovozu z USA. Tyto strany také uvedly, že s ohledem na zahájení šetření v souvislosti s dovozem bionafty pocházející z USA by mohla být množství získaná v rámci procesu splash and dash vyčleněna z posouzení újmy a považována za dovoz z jiných třetích zemí.

(76)

Na druhé straně žadatel namítal, že dovoz směsí vyrobených v rámci systému splash and dash, pokud vůbec takový existoval, by představoval nanejvýš 10 % objemu vývozu z USA, a proto by byl zanedbatelný a nezměnil by zjištění týkající se významného objemu dumpingového dovozu z USA na trh Společenství, zejména během období šetření.

(77)

Šetření ukázalo, že vývozní statistiky USA neumožňují rozlišení mezi bionaftou vyváženou v rámci tzv. procesu splash and dash a ostatním vývozem z USA zaznamenaným v kapitole „vývoz“. V těchto statistikách nebyla nalezena prakticky žádná množství vykázaná v kapitole „opětovný vývoz“. Orgány USA také uvedly, že veškerá množství zařazená do kapitoly „vývoz“ jsou výrobky pokládané za pocházející z USA.

(78)

Většina amerických společností, kterých se týkalo šetření, navíc uvedla, že v případě množství vyvážených do Společenství nebo prodávaných na domácím trhu nebylo možné rozlišovat mezi výrobky vyráběnými nebo pocházejícími ze zdrojů v USA a výrobky vyváženými v rámci procesu splash and dash.

(79)

V případě společností v USA, kterých se týkalo šetření, tudíž bylo shledáno, že veškerý vývoz bionafty byl deklarován jak při vývozu americkými vývozci, tak při dovozu dovozci ve Společenství, kteří jsou s nimi ve spojení, jako bionafta pocházející z USA.

(80)

Na základě výše uvedených skutečností a se zvláštním zřetelem k tomu, že dovážené výrobky získané v rámci procesu splash and dash, pokud vůbec k takové situaci došlo, byly deklarovány jako pocházející z USA a byly považovány orgány USA za pocházející z USA, se usoudilo, že neexistují důvody k tomu, aby se s nimi nakládalo jako s dovozem nepocházejícím z USA.

(81)

Vývozní statistiky USA se rovněž použily pro stanovení cenových trendů dumpingového dovozu výrobků pocházejících z USA, zejména pro rok 2007 a období šetření. S cílem zohlednit cenovou úroveň na hranicích Společenství byly průměrné vývozní ceny upraveny o příslušné náklady na dopravu a pojištění. Je třeba uvést, že pro dřívější fáze analyzovaného období, tj. roky 2005 a 2006 a rovněž rok 2004, nebyly vývozní statistiky USA plně spolehlivé, pokud jde o hodnoty prodeje, protože vypočtené průměrné vývozní ceny byly považovány za neúměrně vysoké v porovnání s cenami, které vykázali spolupracující vyvážející výrobci. Proto byla průměrná vývozní cena USA za uvedené roky založena na odpovědích na dotazník, které poskytli vyvážející výrobci v USA zařazení do vzorku.

(82)

Průměrné ceny dovozu z USA v posuzovaném období kolísaly a celkově vykázaly nárůst o 7 % mezi rokem 2005 a obdobím šetření.

(83)

Za účelem analýzy cenového podbízení byl vážený průměr prodejních cen výrobců ve Společenství zařazených do vzorku pro odběratele, kteří s nimi nejsou ve spojení, na trhu Společenství, upravený na úroveň ceny ze závodu, srovnán s příslušnými váženými průměrnými cenami dovozu z USA, stanovenými na základě cen CIF pro vyvážející výrobce v USA zařazené do vzorku. V případě potřeby byla provedena úprava s ohledem na cla a náklady po dovozu a s ohledem na rozdíly ve vstupních produktech (viz následující bod odůvodnění) používaných pro výrobu bionafty.

(84)

Při šetření byly identifikovány rozdílné druhy dotčeného výrobku, které byly založeny zejména na vstupních produktech použitých ve výrobním procesu. Zatímco hlavním vstupním produktem používaným ve Společenství je řepkové semeno, američtí výrobci používají jiné suroviny, jako jsou např. sojové boby, kanola, palmový olej atd. Vzhledem k tomu, že tyto vstupní produkty jsou zdaleka nejdůležitější surovinou pro výrobu dotčeného výrobku, bylo usouzeno, že lze povolit úpravu zohledňující rozdíly mezi vstupními produkty. Tato úprava byla vypočtena tak, aby odpovídala tržní hodnotě rozdílu mezi příslušnými druhy dotčeného výrobku v porovnání s druhem, který se vyrábí z řepkového semene. Tak byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a vážená průměrná cena dotčených vyvážených výrobků porovnány na témže základě, který představovalo řepkové semeno.

(85)

Na základě výše popsané metodiky byl rozdíl mezi cenami USA a Společenství, vyjádřený jako procentní podíl vážené průměrné ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu, tj. rozpětí cenového podbízení, stanoven v rozpětí 18,9 % až 33 %.

(86)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení vlivu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství zahrnovalo zhodnocení všech ekonomických ukazatelů stanovených pro výrobní odvětví Společenství pro analyzované období.

(87)

Tak jako se během analyzovaného období zvyšovala spotřeba, zvyšovala se neustále i výrobní kapacita výrobců ve Společenství zařazených do vzorku. V letech 2005 až 2006 vzrostla o 42 %, poté následovalo další zvýšení o 68 % v roce 2007 a další zvýšení o 15 % mezi rokem 2007 a obdobím šetření. Během analyzovaného období došlo k celkovému nárůstu o 174 %. Zvýšení výrobní kapacity vyplývalo z nových investic v očekávání vyšší poptávky.

(88)

Zvýšení výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství je třeba vnímat na pozadí cíle stanoveného směrnicí 2003/30/ES, podle něhož by spotřeba biopaliv a dalších obnovitelných paliv ve Společenství měla činit 5,75 % a který byl vypočten na základě energetického obsahu veškeré ropy a nafty pro dopravní účely, uvedené na trh Společenství do 31. prosince 2010. V březnu 2007 navíc Evropská rada podpořila 10 % závazný minimální cíl, kterého mají dosáhnout všechny členské státy, pokud jde o podíl biopaliv na celkové spotřebě ropy a nafty v dopravním odvětví Společenství do roku 2020 (14). Tento cíl by vedl ke zvýšení spotřeby biopaliv ve Společenství do uvedeného roku na přibližně 33 milionů tun ropného ekvivalentu. Výrobní kapacita v celém Společenství v roce 2006 byla odhadnuta na pouhých 6 milionů tun. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pochopitelné, že výrobci ve Společenství investovali do dodatečných kapacit v očekávání nárůstu poptávky.

(89)

Výroba obdobného produktu v rámci výrobního odvětví Společenství se rovněž neustále zvyšovala a během analyzovaného období celkově vzrostla o 148 %.

(90)

Vzhledem k relativně pomalému tempu zvyšování objemu výroby v porovnání s nárůstem výrobní kapacity se využití kapacity výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období snížilo o 9 %.

(91)

V souladu s vývojem spotřeby se objem prodeje realizovaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství stále zvyšoval a během analyzovaného období zaznamenal celkové zvýšení o 143 %. Během téhož období též výrobní odvětví Společenství zvýšilo svůj podíl na trhu o 4,5 procentního bodu.

(92)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se během analyzovaného období zvýšily o 23 %. Zvýšení cen bylo odůvodněno vyššími náklady na suroviny a ostatní vstupy.

(93)

Růst výrobního odvětví Společenství se odrazil v objemových ukazatelích, jako jsou výroba a prodej, ale zejména podíl na trhu. Navzdory zvyšující se spotřebě na trhu Společenství během analyzovaného období byl nárůst podílu výrobců ve Společenství zařazených do vzorku na trhu relativně slabý. Především mezi rokem 2006 a obdobím šetření získali výrobci ve Společenství zařazení do vzorku pouze 5,8 procentních bodů podílu na trhu. Během téhož období se dumpingovému dovozu podařilo získat více než 16 procentních bodů podílu na trhu. Skutečnost, že výrobní odvětví Společenství nemohlo mít plný prospěch z růstu trhu, měla celkový negativní dopad na jeho hospodářskou situaci. Vážně ovlivněna byla řada ukazatelů újmy jako výroba, využití výrobní kapacity, produktivita, prodej, investiční strategie a návratnost investic.

(94)

Během analyzovaného období se zásoby bionafty zvýšily přibližně o 200 %. Toto zvýšení stavu zásob probíhalo během celého analyzovaného období a bylo ještě výraznější v souvislosti s nárůstem objemu výroby výrobního odvětví Společenství v témže období. Má se však za to, že údaje týkající se zásob mají jen omezenou hodnotu pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, jelikož bionafta nemůže být skladována po dobu delší než šest měsíců (průměrná doba skladování je pouze asi tři měsíce).

(95)

Ziskovost výrobců ve Společenství zařazených do vzorku byla stanovena pomocí vyjádření čistého zisku z prodeje obdobného výrobku na trhu Společenství před zdaněním jako procento obratu z tohoto prodeje. Během analyzovaného období ziskovost výrobců ve Společenství zařazených do vzorku klesla z 18,3 % v roce 2005 na 5,7 % v období šetření. To představuje pokles o 12,6 procentních bodů v průběhu analyzovaného období.

(96)

Míra investic do výroby bionafty, uskutečněných výrobci ve Společenství zařazenými do vzorku, v letech 2005 až 2006 vzrostla o 235 %. Toto zvýšení souviselo s rozšířením výrobní kapacity v očekávání vzrůstající poptávky ve Společenství. V tomto ohledu je třeba uvést, že ve většině případů se investice plánují alespoň dva roky před tím, než se zařízení na výrobu bionafty stane plně provozuschopné. Titíž výrobci pokračovali v investicích i v roce 2007 a v období šetření, avšak v daleko pomalejším tempu. Právě v tomto období došlo ke značnému zvýšení objemu dumpingového dovozu na trhu Společenství.

(97)

Návratnost investic výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, která vyjadřuje jejich hospodářský výsledek před zdaněním jako procento průměrné počáteční a konečné čisté účetní hodnoty prostředků použitých při výrobě bionafty, odpovídala negativnímu vývoji ziskovosti. Skutečný pokles byl však ještě výraznější, neboť v průběhu analyzovaného období došlo ke snížení o 91 procentních bodů. Má se za to, že zhoršení návratnosti investic je jasnou známkou zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství.

(98)

Pokud jde o trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, došlo během analyzovaného období ke zvýšení o 38 %. Navzdory poklesu ziskovosti během téhož období tento ukazatel naznačuje pozitivní trend, související především se zvýšením nákladů na odpisy, které se berou v úvahu při stanovení úrovně peněžního toku. Jiným důvodem bylo to, že snížení zisků v absolutních hodnotách během posuzovaného období nebylo tak výrazné jako pokles obratu. Mezi rokem 2006 a obdobím šetření však peněžní tok vykázal snížení o 15 %, což znamenalo pokles v pozdější fázi analyzovaného období, kdy byl dumpingový dovoz na trhu Společenství více zastoupen.

(99)

V souladu se zvyšováním objemu výroby a prodeje se zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství během analyzovaného období zvýšila o 178 %. Uvádí se, že odvětví bionafty je odvětvím se značnými nároky na kapitál, které nevyžaduje velký počet pracovníků ve výrobním procesu.

(100)

Průměrné mzdy se v posuzovaném období snížily o 6 %. To se vysvětluje skutečností, že dodateční pracovníci zaměstnaní ve výrobním odvětví Společenství v souvislosti s rozšířenou výrobou ke konci analyzovaného období mohli mít nižší kvalifikaci.

(101)

Produktivita se mezi rokem 2005 a obdobím šetření snížila o 11 %.

(102)

Dumpingová rozpětí pro vyvážející výrobce v USA jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu a jsou významně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(103)

Analýza údajů týkajících se trhu Společenství naznačila, že během analyzovaného období výrobci ve Společenství kromě těch, kteří byli zařazeni do vzorku a výrobců uvedených v 60. bodě odůvodnění, ztratili značnou část podílu na trhu představovaného prodejem vlastní bionafty na trhu Společenství. Ztráta podílu na trhu těchto výrobců během analyzovaného období se odhaduje na více než 20 procentních bodů.

(104)

Z informací poskytnutých žadatelem vyplynulo, že mnohé z těchto společností buď zastavily nebo omezily svou výrobu bionafty a nebyly schopny odpovídajícím způsobem spolupracovat na šetření.

(105)

Navíc řada společností, které poskytly informace v rámci výběru vzorku, uvedla, že s ohledem na levný dovoz z USA musely snížit objem výroby i počet zaměstnanců. Podobně se vyjádřili i další výrobci, kteří byli připraveni zahájit výrobu, ale museli svůj vstup na trh odložit z důvodu nárůstu levného dovozu z USA, zejména během období šetření.

(106)

Výše uvedené údaje týkající se výrobců nezařazených do vzorku by potvrzovaly závěry o újmě, kterou utrpěli výrobci ve Společenství zařazení do vzorku.

(107)

Vzhledem ke vzrůstající poptávce šetření prokázalo, že situace výrobců ve Společenství zařazených do vzorku se během analyzovaného období zlepšila, pokud jde o objemové ukazatele, jako je výroba (+ 150 %), výrobní kapacita (+ 174 %) a prodej (+ 143 %). Výrobci ve Společenství zařazení do vzorku rovněž zvýšili svůj podíl na trhu z 25,3 % v roce 2005 na 29,8 % během období šetření, tzn. že došlo k mírnému zvýšení o 4,5 procentního bodu. Zaměstnanost a investice se také zvýšily vzhledem ke vzrůstající poptávce po bionaftě na trhu Společenství v uvedeném období. Jelikož však objem výroby nebyl v souladu s růstem trhu, kleslo v průběhu analyzovaného období využití výrobní kapacity o 9 % a produktivita se snížila o 11 %.

(108)

Hlavní ukazatele vztahující se k finanční situaci výrobců ve Společenství zařazených do vzorku se během analyzovaného období zhoršily. Ziskovost se snížila z přibližně 18 % v letech 2005 a 2006 na méně než 6 % v období šetření. Bez ohledu na schopnost výrobců samofinancovat své aktivity, zejména z důvodu zvýšení peněžního toku, návratnost investic během období šetření prudce klesla o 80 %.

(109)

Šetření také ukázalo, že výrobci ve Společenství zařazení do vzorku zaznamenali prudké zvýšení nákladů mezi lety 2005 až 2007 (o 36 %) a mezi rokem 2005 a obdobím šetření (o 42 %) z důvodu zvýšení cen vstupních produktů (především řepkového a sojového oleje), které představují téměř 80 % celkových nákladů na bionaftu. Toto zvýšení nákladů nemohlo být zcela přeneseno na odběratele na trhu Společenství.

(110)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že výrobní odvětví Společenství jako celek utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(111)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz pocházející z USA způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(112)

Šetření ukázalo, že objem levného dumpingového dovozu z USA se během analyzovaného období značně zvýšil, a to stokrát. To vedlo k podstatnému zvýšení jeho podílu na trhu o 16,8 procentních bodů, z 0,4 % v roce 2005 na 17,2 % v období šetření. Jako důkaz významného dopadu, který měl prudký nárůst dumpingového dovozu z USA na Společenství, se uvádí, že k tomuto zvýšení podílu na trhu o 16,8 procentních bodů došlo během 15 měsíců.

(113)

Současně bylo výrobní odvětví Společenství, navzdory značnému zvýšení spotřeby, schopno získat na svém hlavním trhu během analyzovaného období pouze okolo 4,5 procentního bodu podílu na trhu. Šetření ukázalo, že k tomu došlo výhradně na úkor ostatních výrobců ve Společenství, kteří během analyzovaného období zastavili výrobu nebo ji omezili.

(114)

Průměrné ceny u dumpingového dovozu se mezi rokem 2005 a obdobím šetření zvýšily o 7 %, ale přesto byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství ve stejném období. Ceny dumpingového dovozu jsou tudíž značně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, přičemž průměrné rozpětí cenového pobízení během období šetření činilo 25 %.

(115)

Tlak způsobený prudkým nárůstem levného dumpingového dovozu na trhu Společenství neumožnil výrobnímu odvětví Společenství stanovit prodejní ceny na základě podmínek na trhu a zvýšení nákladů. Průměrné ceny vstupních produktů používaných výrobním odvětvím Společenství k výrobě bionafty totiž byly v období šetření o 25 % vyšší než v roce 2006. Výrobní odvětví Společenství však bylo schopno přenést na své odběratele pouze 4 % zvýšení cen, přičemž jeho celkové náklady se ve stejném období zvýšily o 20 %. Je třeba poznamenat, že cena hlavního vstupního produktu používaného výrobci v USA, tj. sojového oleje, se během téhož období rovněž značně zvýšila. Jak je však uvedeno ve 109. bodě odůvodnění, toto zvýšení nákladů se neodrazilo v cenách dumpingového dovozu.

(116)

Pro bližší ilustraci příčinné souvislosti mezi nárůstem levného dumpingového dovozu z USA a újmou, jež utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla situace na trhu Společenství v letech 2005–2006, kdy ještě nedocházelo k dumpingovému dovozu, porovnána se situací na trhu mezi rokem 2006 a obdobím šetření, kdy se zde vyskytl levný dumpingový dovoz.

(117)

V letech 2005 až 2006, kdy na trhu Společenství nebyly přítomny dovážené dumpingové výrobky, se spotřeba zvýšila o přibližně 1,8 milionu tun. Všichni výrobci ve Společenství mohli připravovat své podnikatelské plány v očekávání rychlého růstu a zdravého tržního prostředí. V uvedeném období ceny vzrostly o 19 % a výrobní odvětví Společenství dosáhlo zisku ve výši 18,3 %. V roce 2007 a během období šetření se situace výrazně změnila. Na trh začal pronikat levný dumpingový dovoz z USA. Přestože se trh dále rozšířil o 1,6 milionu tun, většinu tohoto zvýšení (přes 1 milion tun) představoval dumpingový dovoz z USA. Výrobní odvětví Společenství získalo jen malý podíl na trhu, jeho hlavní náklady na výrobu bionafty se značně zvýšily o asi 25 %, avšak jeho průměrná prodejní cena se během téhož období zvýšila pouze o asi 4 %. V důsledku toho se jeho celková hospodářská a finanční situace během období šetření zhoršila, neboť zisky se podstatně snížily na méně než 6 % obratu.

(118)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že levný dumpingový dovoz z USA, jehož ceny byly v průběhu období šetření významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a jehož objem značně vzrostl, hrál rozhodující úlohu, pokud jde o podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství, která se v průběhu období šetření projevila zejména ve zhoršení jeho finanční situace.

(119)

Objem dovozu ze třetích zemí nemohl být při šetření náležitě posouzen z důvodů uvedených v 69. bodě odůvodnění. Údaje ve výše uvedené tabulce se tudíž zakládají na odhadech poskytnutých žadatelem.

(120)

Dovoz ze třetích zemí, kterého se netýká toto šetření, vzrostl z přibližně 30 000 tun v roce 2005 na 147 812 tun během období šetření. To vedlo k mírnému zvýšení podílu na trhu o 1,3 procentního bodu v témže období. Byl proto vyvozen předběžný závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí mohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, pouze v zanedbatelné míře.

(121)

Vzhledem ke značnému zvýšení poptávky v posuzovaném období a analyzovaném období nelze podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství během období šetření, přičíst zanedbatelnému poklesu poptávky (o 0,5 %) zaznamenanému na trhu Společenství mezi rokem 2007 a obdobím šetření.

(122)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že znovuzavedení energetických daní z bionafty v Německu (15) mělo negativně ovlivnit hospodářskou situaci výrobců ve Společenství, kteří zásobují uvedený členský stát.

(123)

Z šetření vyplynulo, že na čistá biopaliva používaná v Německu se skutečně od roku 1999 vztahovala daňová pobídka, která byla od 1. srpna 2006 omezena. Dne 1. ledna 2007 však byl zaveden požadavek na povinné mísení (16), který pro bionaftu stanovil kvótu ve výši 4,4 %, vypočtenou na základě energetického obsahu veškeré ropy a nafty uváděné na německý trh pro dopravní účely. Hospodářské subjekty, které tuto kvótu nesplní, musí zaplatit pokutu ve výši 0,60 EUR za litr bionafty, která této kvóty nedosahuje. Zdá se, že tento požadavek na povinné mísení do značné míry kompenzuje údajné ztráty z prodeje a vyrovnává omezení pobídek. Šetření ukázalo, že objem prodeje výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, kteří zásobují německý trh, vzrostl mezi rokem 2006 a obdobím šetření o 68 %.

(124)

Na základě výše uvedených skutečností se usuzuje, že rozhodnutí přijatá veřejnými orgány ve Společenství nemohou narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(125)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že mnohé společnosti ve Společenství, povzbuzené opatřeními ze strany veřejných orgánů na podporu výroby bionafty, se rozhodly investovat do rozšíření stávající výrobní kapacity a do nových závodů. Tato strana dokládala, že výrobní kapacita pro bionaftu ve Společenství dosahovala během období šetření 11,5 milionů tun. Dále uváděla, že vzhledem k tomu, že vývoj spotřeby nesplnil očekávání, zůstala značná část výrobní kapacity nevyužitá, k čemuž by došlo i bez dovozu z USA. Výsledkem bylo, že související fixní náklady měly negativní dopad na ziskovost a také na návratnost investic a peněžní tok výrobců ve Společenství.

(126)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že šetření se zaměřilo na situaci výrobců ve Společenství. Přestože je pravda, že výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství vzrostla (+ 189 %) relativně více než poptávka (+ 106 %), je třeba uvést, že hlavními prvky, které jsou určující pro výši nákladů na výrobu bionafty, jsou variabilní náklady. Jak je tedy uvedeno ve 109. bodě odůvodnění, suroviny pro výrobu bionafty představují 80 % celkových nákladů. Z dalšího zkoumání tohoto tvrzení vyplynulo, že při výrobě a prodeji bionafty představovaly fixní náklady pouhých 6 % celkových nákladů. Jakýkoli údajný dopad zvýšení fixních nákladů, vyplývající z nevyužité kapacity, tak nemůže vysvětlit podstatné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství v průběhu období šetření.

(127)

Dále je třeba poznamenat, že v tabulce 4 výše se uvádí, že míra využití kapacity výrobců ve Společenství zařazených do vzorku činila během období šetření 80 %. Údajná nadměrná kapacita ve Společenství tak v případě výrobců ve Společenství zařazených do vzorku nebyla prokázána.

(128)

Na základě výše uvedených skutečností se usuzuje, že negativní dopad, který mohla mít nevyužitá výrobní kapacita na výrobní odvětví Společenství, nebyl takového rozsahu, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(129)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že zvýšená poptávka po řepkovém semeni a řepkovém oleji vedla ke zvýšení cen surovin ve Společenství. Skutečnost, že výrobci ve Společenství spoléhají na řepkový olej jako na hlavní surovinu, by vysvětlovala, proč mohli být postiženi více než jiní výrobci používající pro výrobu bionafty jiné rostlinné oleje, jako např. sojový nebo palmový olej.

(130)

Nejprve je třeba uvést, že v rámci šetření se zjistilo, že výrobci ve Společenství zařazení do vzorku se při výrobě bionafty nespoléhají výhradně na řepkový olej, ale i na jiné rostlinné oleje (sojový, palmový, slunečnicový) a příležitostně i na živočišné tuky.

(131)

Dále, jak se uvádí výše ve 109. bodě odůvodnění, muselo výrobní odvětví Společenství během analyzovaného období čelit značnému zvýšení nákladů na suroviny (vstupní produkty). Na tento vývoj však je třeba nahlížet v souvislosti s obecným zvýšením cen zemědělských produktů na celém světě; v tomto ohledu se uvádí, že zvýšení cen sojového oleje (hlavní surovina používaná výrobci v dotčené zemi) bylo v témže období výraznější. Zvýšení cen vstupních produktů se tudíž dotklo všech druhů bionafty.

(132)

V rámci trhu s účinnou hospodářskou soutěží by se mělo očekávat, že se výrobci budou schopni vyrovnat se zvýšením nákladů a přenést je na trh. Šetření však ukázalo, že tlak způsobený prudkým nárůstem levného dumpingového dovozu na trhu Společenství neumožnil výrobcům ve Společenství stanovit své prodejní ceny na základě podmínek na trhu a zvýšení nákladů. Jak již bylo uvedeno, také cena hlavního vstupního produktu používaného americkými výrobci, tj. sojového oleje, se během analyzovaného období výrazně zvýšila. Toto zvýšení nákladů v USA se však neodrazilo v cenách dumpingového dovozu na trhu Společenství.

(133)

Za těchto okolností nemůže zvýšení cen surovin narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, která vznikla výrobnímu odvětví Společenství.

(134)

Jedna zúčastněná strana namítla, že z důvodu silné souvislosti mezi cenami minerální nafty a bionafty způsobilo zvýšení cen bionafty, jež bylo prudší než zvýšení cen minerální nafty, zvláště v Německu, pokles prodeje u výrobců zásobujících trh v uvedeném členském státě.

(135)

Nejprve je třeba uvést, že dotyčná strana neposkytla žádné informace na podporu svého tvrzení. Navíc v rozporu s tím, co dotyčná strana uváděla, šetření prokázalo, že výrobní odvětví Společenství během analyzovaného období zvýšilo svůj prodej a podíl na trhu. Jelikož ceny surové ropy jsou udávány na světové úrovni, musel by být prodej dotčeného výrobku ovlivněn stejně jako prodej bionafty vyrobené ve Společenství.

(136)

Na základě výše uvedeného byl tento argument odmítnut.

(137)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že umístění výrobce bionafty je významné z hlediska konkurenceschopnosti, a pro ilustraci uvádí Německo, kde výrobci bionafty nacházející se ve vnitrozemí musí vynakládat vysoké náklady na přepravu, jelikož všichni významní zákazníci, zejména rafinerie a zařízení na výrobu směsí, se nacházejí na pobřeží.

(138)

Z šetření vyplynulo, že pouze malý počet výrobců ve Společenství se nachází ve vnitrozemí. U některých z těchto výrobců se navíc zjistilo, že rafinerie existují také v jejich blízkosti ve vnitrozemí. U ostatních šetření prokázalo, že veškeré nevýhody výrobců bionafty usazených ve vnitrozemí, tj. vzdálenost, jež je dělí od jejich zákazníků (výroba směsí, rafinerie), jsou vykompenzovány blízkostí lisoven olejů a/nebo dodavatelů vstupních produktů.

(139)

Na základě výše uvedeného bylo tvrzení, že umístění závodu ve vnitrozemí působí výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu, zamítnuto.

(140)

Je třeba uvést, že dopad dovozu z USA, který uskutečnily tři společnosti uvedené v 60. bodě odůvodnění, byl zohledněn při analýze účinků dumpingového dovozu z USA, jak se uvádí ve 112. až 118. bodě odůvodnění. Pokud jde o prodej jimi vyrobené bionafty, neodhalilo šetření rozdílnou cenovou politiku nebo chování než u výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, zejména během období šetření.

(141)

Výše uvedená analýza prokázala, že mezi rokem 2005 a obdobím šetření se podstatně zvýšil objem levného dumpingového dovozu pocházejícího z USA i jeho podíl na trhu. Současně bylo zjištěno, že ceny u tohoto dovozu byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství během období šetření.

(142)

Různá zjištění v rámci šetření a provedená analýza, týkající se období 2005–2006 v porovnání s obdobím mezi rokem 2007 a obdobím šetření, ukázaly, že existuje jasná časová souvislost mezi prudkým zvýšením objemu levného dovozu z USA a podstatným zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, a to zvláště během období šetření.

(143)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z USA způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(144)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijmout antidumpingová opatření. Při zjišťování zájmu Společenství se vycházelo z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců, dodavatelů surovin a uživatelů dotčeného výrobku.

(145)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z USA. Nepřijetí opatření by s největší pravděpodobností vedlo k pokračování negativního vývoje finanční situace výrobního odvětví Společenství. Situace výrobního odvětví Společenství byla zvláště ovlivněna poklesem ziskovosti o 12,6 procentních bodů mezi rokem 2005 a obdobím šetření, který byl způsoben nedostatečným zvýšením cen. S ohledem na klesající trend ziskovosti je tedy velmi pravděpodobné, že pokud nebudou přijata žádná opatření, finanční situace výrobního odvětví Společenství se bude dále zhoršovat. To by mohlo nakonec vést k omezení výroby a dalšímu rušení výrobních podniků, což by ohrozilo zaměstnanost a investice ve Společenství.

(146)

Má se za to, že uložení opatření by obnovilo spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Je třeba poznamenat, že klesající trend ziskovosti výrobního odvětví Společenství je výsledkem obtížné soutěže s levným dumpingovým dovozem z USA. Uložení antidumpingových opatření by pravděpodobně výrobnímu odvětví Společenství umožnilo udržet svou ziskovost na úrovních považovaných za nezbytné pro toto odvětví náročné na kapitál.

(147)

Závěrem lze uvést, že se očekávalo, že by opatření výrobnímu odvětví Společenství účinně poskytla příležitost překonat dumping působící újmu, který byl zjištěn v rámci tohoto šetření.

(148)

Po zahájení řízení bylo kontaktováno přibližně 25 dovozců/obchodníků ve Společenství, kteří nejsou ve spojení. Tyto strany nicméně nespolupracovaly.

(149)

Za této situace nebylo předběžně možné přesně posoudit možný dopad opatření na dovozce.

(150)

Všechny známé uživatelské společnosti působící v oblasti výroby a distribuce minerální nafty a uskutečňující povinné mísení minerální nafty s bionaftou byly po zahájení řízení kontaktovány a byly jim zaslány dotazníky.

(151)

Spolupracovala pouze jedna uživatelská společnost. Tento uživatel v odpovědi na dotazník uvedl, že je nakloněn zastavení přílivu levného dovozu z USA, neboť narušuje hospodářskou soutěž ve Společenství a toto narušení působí újmu společnostem zabývajícím se výrobou a prodejem nafty, jelikož někteří konkurenti, kteří od nakupování tohoto levného výrobku neupustili, mají nespravedlivou konkurenční výhodu oproti těm, kteří jej nenakupují. Uvedl též, že opatření by umožnila opětovné zahájení provozu zařízení na výrobu esterů (zejména v Německu) a/nebo by umožnila, aby pokračovaly projekty na zřizování nových podniků pro esterifikaci ve Společenství. Jelikož estery se v Evropě tradičně vyrábějí z řepkového semene (surovina lepší kvality než palmový či sojový olej používaný pro výrobu B99), zvýšení počtu výrobců v Evropě by tak znamenalo více kvalitnějších výrobků, což by vedlo k poklesu cen esterů ve prospěch spotřebitelů.

(152)

Jedno sdružení uživatelů, zastupující zájmy dopravců v jednom členském státě, uvedlo, že uložení opatření by mělo na činnost jeho členů opačný účinek. Uvádělo, že nafta představuje 20 až 25 % nákladů v dopravním odvětví a že vzhledem k nízké ziskovosti daného odvětví (0–5 %) je cena nafty rozhodující pro přežití tisíců společností. Tato tvrzení však nemohla být ověřena, jelikož jednotliví členové daného sdružení nezaslali odpovědi na dotazník.

(153)

Za této situace byl vyvozen předběžný závěr, že na základě poskytnutých informací by se účinek antidumpingových opatření jevil jako nejednoznačný a že tedy nelze učinit jasný závěr o existenci přesvědčivých důvodů pro nepřijetí opatření v zájmu uživatelů v tomto konkrétním případě.

(154)

Na dotazník odpovědělo šest dodavatelů. Čtyři z nich podpořili uložení antidumpingových opatření a uvedli, že pokud antidumpingová opatření nebudou uložena, bude tím ohrožena dlouhodobá existence výrobního odvětví Společenství. V takovém případě by došlo k jednoznačnému negativnímu dopadu na jejich situaci.

(155)

Ostatní dva dodavatelé ve spojení s vyvážejícími výrobci bionafty v USA uvedli, že možná opatření by neměla mít podstatný dopad, jelikož by vedla ke změně obchodního toku (přechod na dovoz ze zemí, na které se opatření nevztahují).

(156)

Na základě těchto skutečností mohl být učiněn závěr, že uložení opatření by mělo mít na situaci dodavatelů surovin celkově pozitivní účinek.

(157)

Jedna zúčastněná strana upozornila na nesoulad tohoto řízení s rozhodnutími přijatými na mezinárodní úrovni a na úrovni Společenství, pokud jde o podporu výroby a prodeje biopaliv v souvislosti s ochranou životního prostředí a o snížení závislosti na minerálních palivech.

(158)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že článek 21 základního nařízení požaduje, aby se zvláště přihlíželo k nutnosti odstranit účinky dumpingu působící újmu, které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Za těchto okolností nemohou být obecná hlediska ochrany životního prostředí a dodávek minerální nafty při analýze brána v potaz a nemohou také odůvodnit nekalé obchodní praktiky.

(159)

Co se týká trhu Společenství, budou dotčení američtí vyvážející výrobci po uložení antidumpingových opatření vzhledem k svému silnému postavení na trhu pravděpodobně nadále prodávat své výrobky, ačkoli za ceny, které nejsou dumpingové. Rovněž je pravděpodobné, že na trhu Společenství bude stále existovat dostatečný počet velkých konkurentů, zejména výrobců ve Společenství, kteří dočasně zastavili výrobu, a dalších, kteří nebyli schopni zahájit výrobní činnost z důvodu dumpingového dovozu. V tomto ohledu je třeba uvést, že na počátku analyzovaného období představoval prodej výrobců ve Společenství nezastoupených v tomto šetření alespoň 30 % trhu Společenství a tento podíl se výrazně snížil kvůli dumpingovému dovozu z USA. Je proto pravděpodobné, že uživatelé si budou moci nadále vybírat mezi různými dodavateli bionafty. Pokud by však nebyla opatření uložena, budoucnost výrobního odvětví Společenství by byla ohrožena. Jeho zánik by významně omezil hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

(160)

Uložení opatření na dovoz bionafty pocházející z USA by byl nepochybně v zájmu výrobního odvětví Společenství. Tato opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnila dosáhnout růstu a vyrovnat se s újmou způsobenou dumpingovým dovozem. Pokud by však nebyla uložena žádná opatření, je pravděpodobné, že hospodářská situace výrobního odvětví Společenství by se nadále zhoršovala a svou činnost by ukončilo ještě více hospodářských subjektů. Ačkoli nebylo možno učinit jasný závěr, co se týče uživatelů a dovozců, mělo by uložení opatření být též v zájmu dodavatelů surovin.

(161)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že v tomto případě neexistují z hlediska zájmu Společenství žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových cel.

(162)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo další újmě, kterou výrobnímu odvětví Společenství působí dumpingový dovoz.

(163)

Úroveň antidumpingových opatření by měla být dostatečná, aby bylo možné odstranit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství z důvodů dumpingového dovozu, aniž by se překročilo zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu výše cla nutného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu bylo přihlédnuto k tomu, že veškerá opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby před zdaněním realizovalo zisk, kterého by bylo možné v rozumné míře dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez přítomnosti dumpingového dovozu.

(164)

Za tímto účelem lze pokládat ziskové rozpětí ve výši 15 % z obratu za přiměřenou míru, kterou by při neexistenci dumpingu působícího újmu mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat s ohledem na výkonnost výrobního odvětví Společenství v první fázi posuzovaného období (2004, 2005 a 2006) a která by měla představovat rozumnou záruku pro dlouhodobé produktivní investice v tomto nově vzniklém výrobním odvětví.

(165)

Potřebné zvýšení cen pak bylo stanoveno srovnáním vážené průměrné dovozní ceny, zjištěné pro účely výpočtu cenového podbízení, s cenou obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která by nepůsobila újmu. Cena nepůsobící újmu se získala úpravou prodejní ceny výrobců ve Společenství zařazených do vzorku o skutečné zisky/ztráty dosažené v průběhu období šetření a připočtením zmíněného ziskového rozpětí. Rozdíly v tomto srovnání byly poté vyjádřeny jako procentní podíl z celkové dovozní hodnoty CIF.

(166)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová cla z dovozu pocházejícího z USA, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(167)

V rámci současně probíhajícího antisubvenčního řízení se však rovněž ukládají vyrovnávací cla z dovozu bionafty pocházející z USA. U subvencí zjištěných během tohoto paralelního řízení se nejedná o vývozní subvence, takže se má za to, že neovlivnily vývozní cenu a odpovídající dumpingové rozpětí. Vzhledem ke skutečnosti, že obě řízení se týkají téhož dovozu podrobeného zkoumání, mohou být antidumpingová cla uložena společně s vyrovnávacími cly do takové výše, kdy součet obou cel nepřesáhne rozpětí pro odstranění újmy.

(168)

Na základě výše uvedeného byly sazby antidumpingového cla stanoveny na základě porovnání rozpětí pro odstranění újmy, dumpingových rozpětí a sazeb vyrovnávacího cla. Navrhovaná antidumpingová cla se proto stanoví takto:

(169)

Vzhledem ke skutečnosti, že antidumpingové clo se bude vztahovat na směsi obsahující více než 20 % hmotnostních bionafty, a to úměrně jejich obsahu bionafty, pokládá se pro účely účinného provádění opatření ze strany celních orgánů členských států za vhodné, aby byla cla stanovena jako pevné částky na základě obsahu bionafty.

(170)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(171)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Pro účely konečných zjištění bude možná nutné prozatímní zjištění přehodnotit,

12.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/50

(1)

Komise dne 13. června 2008 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“) do Společenství (dále jen „antisubvenční šetření“ nebo „šetření“).

(2)

Tentýž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející ze Spojených států amerických do Společenství a zahájila samostatné šetření (dále jen „antidumpingové řízení“).

(3)

Antisubvenční šetření bylo zahájeno na základě stížnosti, kterou podala dne 29. dubna 2008 organizace European Biodiesel Board (dále jen „stěžovatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby bionafty ve Společenství. Stížnost obsahovala zjevné důkazy o subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení antisubvenčního šetření.

(4)

Před zahájením řízení a v souladu s čl. 10 odst. 9 základního nařízení Komise uvědomila vládu USA, že obdržela řádně doloženou stížnost, v níž se tvrdí, že subvencovaný dovoz bionafty pocházející z USA způsobuje výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu. Vláda USA byla vyzvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci, pokud jde o obsah stížnosti, a nalézt ve vzájemné shodě její řešení. Vláda USA nabídku konzultací přijala a konzultace se následně uskutečnily dne 2. června 2008. V průběhu konzultací se nepodařilo dospět k vzájemné shodě na řešení. Byly nicméně řádně zohledněny připomínky vznesené orgány USA, v nichž se zdůrazňovalo, že u některých státních programů uváděných ve stížnosti nebylo vždy z informací v ní obsažených jasné, že napadnutelným způsobem zvýhodňují výrobce/vývozce bionafty v USA. Po přešetření dostupných informací bylo rozhodnuto vyloučit z oblasti působnosti šetření tyto státní programy, ačkoli jsou uvedeny v oznámení o zahájení: grantový program pro technologie k využívání obnovitelných zdrojů energie ve státě Florida, program pro výzkum a vývoj nových technologií ve státě Texas, program na podporu obnovitelných energií ve státě Washington (druhá část), fond pro výzkum a vývoj alternativních paliv ve státě Alabama, sleva na daň za prodejní vybavení pro prodej bionafty ve státě Severní Dakota a úvěry na vozidla poháněná alternativním palivem a na infrastrukturu pro doplňování paliva ve státě Nebraska.

(5)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla vývozce/výrobce v USA, dovozce, dodavatele, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, dále pak orgány USA, stěžující si výrobce ve Společenství a ostatní výrobce ve Společenství, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(6)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vývozců/výrobců v USA byla v oznámení o zahájení stanovena možnost použít za účelem stanovení výše subvencí v souladu s článkem 27 základního nařízení výběr vzorku.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vývozci/výrobci v USA požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a prodeji na domácím trhu, o přesných činnostech, pokud jde o výrobu bionafty či jejích směsí a obchodování s bionaftou, a o názvech a činnostech všech společností, s nimiž jsou ve spojení a které se podílely na výrobě dotčeného výrobku či směsí dotčeného výrobku a obchodování s ním během období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období šetření“), které je vymezeno též v 17. bodě odůvodnění níže.

(8)

Během uvedené patnáctidenní lhůty se v souvislosti s výběrem vzorku přihlásilo a požadované informace poskytlo více než 50 společností. Tyto společnosti představovaly více než 80 % celkového dovozu bionafty ze Spojených států amerických do Společenství.

(9)

V souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) základního nařízení byl základním kritériem pro výběr vzorku největší reprezentativní objem vývozu dotčeného výrobku do Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl navrhovaný vzorek konzultován se společnostmi, které požádaly o zařazení do vzorku, se sdružením výrobců bionafty ve Spojených státech amerických (National Biodiesel Board), jakož i s vládou Spojených států amerických. Na základě připomínek zúčastněných stran bylo do vzorku původně vybráno sedm společností. Bylo však přijato prozatímní rozhodnutí o tom, že jedna ze společností původně vybraných do vzorku by z něj měla být vyřazena, aby byl vzorek paralelní s vzorkem vybraným v antidumpingovém řízení. Je třeba říci, že uvedená společnost s bionaftou pouze obchodovala, na rozdíl od ostatních společností zařazených do vzorku, které ji vyrábějí. Této společnosti však byla v souladu s čl. 27 odst. 3 základního nařízení poskytnuta možnost individuálního přezkoumání a bude pro ni stanoveno individuální antisubvenční clo. Šest společností, které tvoří vzorek, představovalo v období šetření podle statistiky vývozu USA 50 % celkového objemu vývozu z USA a 73 % dovozu bionafty od společností, které se přihlásily v souvislosti s výběrem vzorku, jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění.

(10)

Za účelem použití čl. 27 odst. 3 a čl. 15 odst. 3 základního nařízení požádalo deset společností, které nebyly zařazeny do vzorku, o výpočet individuálního rozpětí. Dotčeným společnostem byly zaslány dotazníky. Na dotazník odpověděla ve stanovené lhůtě pouze jedna společnost. Žádost byla však následně stažena.

(11)

V případě výrobců ve Společenství byl v souladu s článkem 27 základního nařízení po konzultaci se stěžovatelem vybrán vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje ve Společenství, jak je uvedeno ve 164. bodě odůvodnění. Tento výběr rovněž umožnil zajistit určitý zeměpisný rozptyl výrobců ve Společenství. Do vzorku bylo ve výsledku zařazeno jedenáct výrobců ve Společenství. Komise zaslala těmto jedenácti vybraným společnostem dotazníky. Jeden z výrobců, o kterém se původně při výběru vzorku uvažovalo, však musel být vyřazen, jelikož v dotazníku neposkytl uspokojivé odpovědi. Ve stanovených lhůtách tudíž bylo obdrženo deset úplných odpovědí od ostatních společností. Těchto deset výrobců vybraných do vzorku bylo považováno za společnosti reprezentující všechny výrobce ve Společenství.

(12)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich věc týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Dotazníky byly tudíž zaslány orgánům USA, sedmi společnostem původně vybraným do vzorku amerických společností, deseti společnostem zmíněným v 10. bodě odůvodnění, jedenácti výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, osmnácti uživatelům a rovněž devadesáti dodavatelům surovin.

(13)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od orgánů USA, od sedmi společností původně vybraných do vzorku amerických společností a také od jedné ze společností, které žádaly o individuální přezkoumání, zmíněných v 10. bodě odůvodnění výše, dále pak od deseti výrobců ve Společenství zařazených do vzorků, jednoho uživatele a šesti dodavatelů surovin.

(14)

Komise si zjistila a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení výše subvencí, výsledné újmy a zájmu Společenství.

(15)

Byly uskutečněny inspekce na místě v prostorách následujících orgánů Spojených států amerických:

(16)

Inspekce na místě se rovněž uskutečnily v prostorách těchto společností::

(17)

Šetření subvencí a újmy se týkalo období ode dne 1. dubna 2007 do dne 31. března 2008 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Analýza trendů významných pro posouzení újmy se týkala období od ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(18)

V oznámení o zahájení byl výrobek označený za subvencovaný definován jako monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafinovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu (obecně známý jako „bionafta“), buď v čisté formě nebo ve formě směsi, používaný převážně, ale ne výhradně, jako obnovitelné palivo, pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN 3824 90 91, ex 3824 90 97, ex 2710 19 41, ex 1516 20 98, ex 1518 00 91 a ex 1518 00 99.

(19)

Podle hlavy 26 oddíle 40A písm. d) amerického daňového zákoníku (4) (US. CODE) je bionafta definována jako monoalkylestery mastných kyselin s dlouhým řetězcem, získávané z látek rostlinného nebo živočišného původu, které splňují a) požadavky na registraci paliv a palivových přísad stanovené úřadem pro ochranu životního prostředí v oddíle 211 zákona o ochraně ovzduší (Clean Air Act, 42 U.S.C. 7545) a b) požadavky Americké společnosti pro testování a materiály D6751.

(20)

Na základě veřejně přístupných informací z trhu (5) se všechny druhy bionafty a směsí bionafty (směs bionafty s minerální naftou, jak je vysvětleno ve 22. bodě odůvodnění níže) vyráběné a prodávané v USA považují za paliva na bázi bionafty a jsou součástí legislativního balíčku, který se týká energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a alternativních paliv.

(21)

Šetření ukázalo, že bionaftu vyráběnou v USA tvoří převážně „methylestery mastných kyselin“ (FAME) získávané ze široké škály rostlinných olejů, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu bionafty (6). Výraz „ester“ se používá ve spojení s transesterifikací rostlinných olejů, konkrétně mísení oleje s alkoholem. Výraz „methyl“ se používá v souvislosti s methanolem, nejběžněji používaným alkoholem v daném procesu, přestože při výrobě lze použít rovněž ethanol, což dává vzniknout „ethylesterům mastných kyselin“. Transesterifikace je relativně jednoduchý chemický proces, který však vyžaduje nejvyšší průmyslové standardy, aby byla zajištěna vysoká kvalita bionafty.

(22)

Šetření potvrdilo, že bionaftu vyráběnou v USA obvykle výrobci mísí s minerální naftou, čímž vznikají různé druhy směsí (zde uváděné jako směsi bionafty), které jsou pak na trhu prodávány různým skupinám odběratelů. Zjistilo se též, že bionafta byla prodávána v čisté formě nezávislým společnostem, které ji nakupovaly nebo dovážely pro účely výroby směsí s minerální naftou. Mísení bionafty s minerální naftou je relativně jednoduchá operace, kterou lze provádět například smísením v nádržích v místě výroby před přemístěním do nákladních aut s cisternou nebo smísením v cisterně nákladních automobilů tak, že se přidávají potřebná procenta bionafty a minerální nafty, nebo přímým mísením obou složek, které jsou přiváděny do cisterny současně.

(23)

Pro jasné vymezení různých druhů směsí bionafty existuje mezinárodně uznávaný systém známý jako „B faktor“, který uvádí přesné množství bionafty v jakékoli směsi bionafty: například směs obsahující X % bionafty bude označena jako BX, zatímco čistá bionafta nese označení B100, tzn. 100 % bionafta. V USA bylo běžné setkávat se na trhu se směsí obsahující 99 % (7) bionafty a 1 % minerální nafty (B99). Oproti minerální naftě by měla být čistá bionafta relativně rychle použita a nemůže být skladována déle než tři až čtyři měsíce, jinak oxiduje a přestává být vhodná ke spotřebě. Smíchání bionafty s minerální naftou umožňuje delší uchování paliva. Jedno procento minerální nafty ve směsi B99 je dostatečně toxické k tomu, aby oddálilo výskyt plísně v bionaftě.

(24)

Šetření ukázalo, že zatímco bionafta a směsi s vysokým obsahem bionafty (8) se obvykle na trhu USA prodávají pro účely dalšího mísení, směsi s nízkým obsahem bionafty (9) se většinou vyrábějí pro prodej na trhu USA za účelem spotřeby. V USA tedy existují oddělené trhy pro směsi s vysokým obsahem bionafty a směsi s nízkým obsahem bionafty.

(25)

Stížnost obsahovala zjevné důkazy o tom, že bionafta a některé směsi bionafty vyráběné a prodávané v USA a vyvážené do Společenství mají vliv na ekonomickou situaci výrobců bionafty ve Společenství, kteří podnět podali. Aby odpovídala charakteristikám příslušných výrobců a domácího trhu v USA, byla definice dotčeného výrobku formulována tak, aby zahrnovala i bionaftu přidávanou do příslušných směsí bionafty. Definice dotčeného výrobku, jak je uvedena v oznámení o zahájení a v 18. bodě odůvodnění výše, by měla být vyjasněna, s cílem vymezit výrobky, které mají být předmětem šetření.

(26)

Šetření ukázalo, že u většiny směsí bionafty prodávaných pro přímou spotřebu v USA se jedná o B20, tj. o směsi s 20 % obsahem bionafty, jak je vysvětleno ve 22. bodě odůvodnění výše, které mohou být používány v rámci zákona o energetické politice (Energy Policy Act, EPAct) (10), z roku 1992, a dále o B6, B5 nebo B2. Podle veřejně dostupných informací mohou tyto směsi pohánět jakýkoli naftový motor prakticky bez jakýchkoli změn a při zachování záruky od výrobců automobilů. Při použití směsí s nízkým obsahem bionafty (od 2 do 20 %) je jejich účinnost podobná jako účinnost minerální nafty. Při použití paliva na bázi bionafty s faktorem vyšším než B20 může uživatel zaznamenat určitý pokles výkonnosti, točivého momentu a úspory paliva a záruka výrobců automobilů by v případě poškození motoru zpravidla neplatila.

(27)

Šetření ukázalo, že čistá bionafta a směsi s vysokým obsahem bionafty se obecně v USA nepoužívají k přímé spotřebě. Čistá bionafta je obvykle určena pro přidání do směsí ještě před prodejem na trhu. Konečné použití těchto směsí je v odvětví dopravy jako pohonná hmota pro naftové motory silničních vozidel, např. osobních a nákladních automobilů a autobusů, a rovněž ve vlacích. Bionaftu lze také používat jako palivo pro domácí, obchodní nebo průmyslové vytápěcí kotle a jako palivo pro generátory na výrobu elektřiny. V současné době se provádějí testy, pokud jde o možnost používání směsí bionafty v letadlech.

(28)

Dotčený výrobek, který je předmětem šetření, by proto měl být definován jako monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínický plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně známý jako „bionafta“, a to buď v čisté formě, nebo ve formě směsi s faktorem alespoň B20. Jinak řečeno, dotčeným výrobkem je myšlena čistá bionafta (B100) pocházející z USA a všechny směsi nad B20, tj. směsi obsahující více než 20 % bionafty pocházející z USA (dále jen „dotčený výrobek“). Má se za to, že tato hranice umožňuje jasně rozlišovat mezi různými druhy směsí, které jsou dostupné na trhu USA.

(29)

Bylo zjištěno, že všechny druhy bionafty a bionafty ve směsích, kterých se týká toto šetření, mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro jejich výrobu, nebo odlišnostem ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odlišnosti, které dotčený výrobek může vykazovat, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak ho různé strany vnímají.

(30)

Dotčený výrobek spadá pod kódy KN 3824 90 91, ex 3824 90 97, ex 2710 19 41, ex 1516 20 98, ex 1518 00 91 a ex 1518 00 99.

(31)

Bylo zjištěno, že výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu USA, kterých se týká toto šetření, mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití jako ty, které jsou z této země vyváženy na trh Společenství. Stejně tak výrobky vyráběné výrobci ve Společenství a prodávané na trhu Společenství mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití v porovnání s výrobky vyváženými do Společenství z dotčené země.

(32)

Uvádělo se, že někteří uživatelé, zejména v Německu, přímo používají čistou bionaftu (B100) jako levnější alternativu k minerální naftě nebo k obvyklým směsím používaným na trhu Společenství pro přímou spotřebu. Prozkoumání tohoto tvrzení ukázalo, že většina prodeje uskutečněného výrobci ve Společenství na trhu Společenství byla určena pro společnosti, které ji mísily s minerální naftou. Skutečnost, že se někteří majitelé vozových parků uchylují k používání B100, je na úrovni Společenství spíše výjimkou. Bionafta představuje na trhu Společenství spíše doplňkový výrobek k minerální naftě, než že by ji nahrazovala.

(33)

To nemění nic na skutečnosti, že různé druhy dotčeného výrobku vyráběné v USA a vyvážené do Společenství jsou vzájemně zaměnitelné s těmi, které vyrábějí a ve Společenství prodávají výrobci bionafty ve Společenství. V používání a přístupu ze strany hospodářských subjektů a uživatelů na trhu neexistují významné rozdíly, které by mohly změnit definici obdobného výrobku.

(34)

Jedna zúčastněná strana uváděla, že dotčený výrobek, zejména čistá bionafta, má odlišné fyzikální a chemické vlastnosti než bionafta vyráběná ve Společenství. Zatímco ve Společenství se bionafta vyrábí na bázi řepkového oleje, výrobci v USA používají pouze sójový olej. Tyto dva druhy výrobku tudíž údajně nejsou vzájemně zaměnitelné a neměly by si na trhu Společenství přímo konkurovat. Příslušná zúčastněná strana poukazovala zejména na to, že tekutost za studena a obsah jodu se mohou lišit.

(35)

Komise toto tvrzení prošetřila a zjistila následující:

(36)

Jelikož se podle čl. 1 odst. 5 základního nařízení nevyžaduje, aby „obdobné“ výrobky byly totožné ve všech ohledech, nejsou drobné odlišnosti mezi různými druhy výrobku dostatečné k tomu, aby změnily zjištění, že dotčený výrobek a obdobné výrobky ve Společenství jsou celkově obdobné.

(37)

Nebyly tudíž zjištěny žádné rozdíly mezi různými druhy dotčeného výrobku a obdobnými výrobky ve Společenství prodávanými na trhu Společenství, které by vedly k závěru, že výrobky vyráběné a prodávané na trhu Společenství nejsou obdobným výrobkem, ačkoli mají stejné nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako druhy dotčeného výrobku vyráběné v USA a vyvážené do Společenství. Proto byl předběžně vyvozen závěr, že všechny druhy bionafty se považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

(38)

Na základě informací obsažených ve stížnosti a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující federální programy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

Federální programy

(39)

Na základě informací obsažených ve stížnosti a odpovědích na dotazník Komise byly rovněž prošetřeny následující státní programy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

Státní programy

(40)

Pokud jde o ostatní státní programy uvedené v bodě 3 oznámení o zahájení, některé z nich byly z šetření vyloučeny na základě konzultací s vládou Spojených států amerických před jeho zahájením, jak je vysvětleno ve 4. bodě odůvodnění. Pokud jde o zbývající státní programy, společnosti zařazené do vzorku a společnosti zmíněné v 9. bodě odůvodnění, jíž byla poskytnuta výhoda individuálního přezkoumání, uvedly, že v období šetření nezískaly v rámci těchto programů žádné výhody a nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku. Bylo proto přijato prozatímní rozhodnutí, že neexistují žádné důvody tyto programy v tomto šetření dále šetřit.

(41)

Právním základem programu daňových kreditů pro subjekty, které se zabývají mícháním bionafty, maloobchodníky a konečné uživatele, je hlava 26 oddíle 40A amerického zákoníku (U.S.C.). V uvedené části se stanoví tyto kredity na bionaftu:

(42)

Kredit na daň z příjmu malých výrobců agrobionafty jsou zálohami na daň, které se týkají pouze malých výrobců agrobionafty. O tomto programu je pojednáno v 63.–71. bodě odůvodnění.

(43)

V oddíle 202 písm. a) aktu o zlepšeních a rozšířeních v oblasti energetiky z roku 2008 se stanoví, že kredity zmíněné ve 41. bodě odůvodnění lze získat do 31. prosince 2009.

(44)

Aby měla společnost nárok na kredit za směsi bionafty podle znění 41. bodu odůvodnění bodu i), musí vytvářet směsi bionafty a nafty, které jsou prodávány jako palivo nebo k použití jako palivo. Osoba, která o uvedenou pobídku žádá, musí získat osvědčení od výrobce nebo dovozce bionafty, v němž je uvedeno, o jaký výrobek se jedná a jaký je procentuální obsah bionafty a agrobionafty ve výrobku. Tento kredit má podobu zálohy na spotřební daň, případně, je-li daňová povinnost příslušné společnosti, pokud jde o spotřební daň, nižší než celková výše zálohy na spotřební daň, může společnost požádat o poskytnutí zbývajícího kreditu ve formě splatného kreditu na daň z příjmu. Splatný kredit na daň z příjmu je kredit vůči dani z příjmu příslušného daňového poplatníka nebo přímá platba. Je splatný, jelikož přebytek může být daňovému poplatníkovi vyplacen jako přímá platba v hotovosti, je-li kredit vyšší, než je daňová povinnost příslušného subjektu.

(45)

Kredit za bionaftu zmíněný ve 41. bodě odůvodnění bodě ii) je nevratný kredit na daň z příjmu pro maloobchodníky a konečné uživatele čisté bionafty. Kredit za čistou bionaftu může získat pouze osoba, které nalije příslušný galon čisté bionafty do palivové nádrže vozidla nebo tuto naftu použije jako palivo. Je třeba poznamenat, že tuto kredit mohou získat rovněž výrobci bionafty, kteří vyrábějí vlastní bionaftu. Aby mohl o kredit žádat, musí příslušný výrobce bionafty vystupovat buďto jako maloobchodník (tedy ten, kdo nalije příslušný galon bionafty do nádrže konečného uživatele), nebo jako konečný uživatel (např. lít bionaftu do vlastních vozidel).

(46)

Pokud jde o kredit za bionaftu, v případě nemísené (čisté) bionafty má maloobchodník (nebo výrobce bionafty vystupující jako maloobchodník) nebo konečný uživatel nemísené bionafty nárok na 1,00 USD za galon nemísené (čisté) agrobionafty nebo 0,50 USD za galon jiné nemísené (čisté) bionafty ve formě nesplatného obecného kreditu na daň z příjmu právnických osob. Nesplatný obecný kredit pro podniky je kredit na daň z příjmu právnických osob. Je nesplatný, protože je-li kredit pro daný podnik vyšší než jeho daňová povinnost, nemůže být přebytek podniku vyplacen jako přímá hotovostní platba.

(47)

Šetření ukázalo, že žádná ze společností zařazených do vzorku ani společnost, jíž byla poskytnuta výhoda individuálního přezkoumání, jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, nevyužila kredit za bionaftu, pokud jde o nemísenou (čistou) bionaftu. Proto není tato část uvedeného programu (kredit za bionaftu) v souvislosti se stávajícím šetřením nadále posuzována.

(48)

Všechny šetřené společnosti získaly v rámci kreditů za směsi bionafty kredity za směsi bionafty prodávané pro použití jako palivo.

(49)

Bionafta, která je smíchána s minerální naftou, zakládá nárok na kredit za směsi bionafty na spotřební daň nebo kredit za směsi bionafty na daň z příjmu. Kredit, který se v období šetření vyskytoval nejčastěji, činil 1 USD za galon nemísené agrobionafty (11), nebo 0,50 USD (12) za každý galon jiné nemísené bionafty použitých v palivové směsi. Konečná výše kreditu na daň pro mísená paliva tedy závisí na podílu bionafty. Minimální požadavek a zároveň nejběžnější praxe je přidání 0,1 % minerální nafty do 99,9 % bionafty (tato směs se v USA označuje jako B99), neboť to zajišťuje získání kreditu na daň v maximální výši. Podíl bionafty ve směsi zakládá nárok na příslušný kredit na daň (např. ve 100 galonech B99 bude 99,9 galonů bionafty, což umožní získat kredit na daň ve výši 99,90 USD). Přeměna bionafty z čistého výrobku (B100) na směs (B99) je jednoduchý proces. Spočívá v přidání 0,1 % minerální nafty do čisté bionafty a nijak významně nemění příslušný výrobek. Nárok na kredit zakládá úkon mísení.

(50)

Výrobci bionafty mohou žádat o uvedenou pobídku, pokud oni sami provádějí mísení. Výrobce musí mísit čistou bionaftu s minerální naftou. Pokud jde o nárok na pobídku, není žádný rozdíl mezi směsmi bionafty určenými k domácímu prodeji a k prodeji na vývoz.

(51)

Společnosti, které čistou bionaftu nevyrábějí, ale nakupují a vytvářejí z ní směsi, mají rovněž nárok na kredit na daň. Tyto společnosti musí mít potvrzení od výrobce příslušné bionafty (a případně též od jakýchkoli distributorů bionafty, kteří tvoří mezičlánky mezi uvedenými společnostmi a výrobcem), v němž výrobce účinným způsobem zaručí, že nežádal o kredit na daň. Toto potvrzení je převoditelné a držitele opravňuje k získání kreditu na daň ve výši 1 USD za galon čisté bionafty.

(52)

Lze rovněž požádat o poskytnutí této pobídky ve formě kreditu na spotřební daň nebo na daň z příjmu nebo ve formě přímé platby v hotovosti. Celková výše pobídky zůstává stejná (1 USD za galon), ať už je požadována ve formě kreditu na spotřební daň, kreditu na daň z příjmu, přímé platby daňovému poplatníkovi nebo ve formě jakékoliv kombinace uvedených způsobů.

(53)

V období šetření většina společností obdržela přímé platby v závislosti na množství mísené bionafty, jiným společnostem byly jednak sníženy daně (tj. kredit za směsi bionafty byl zčásti použit na vyrovnání spotřební daně a daně z příjmu), a obdržely i přímou platbu. Dotčené společnosti měly nízké daňové závazky v porovnání s výší požadovaného kreditu za směsi bionafty; větší část této pobídky tudíž obdržely ve formě přímé platby a pouze menší část ve formě snížení daní.

(54)

V U.S.C. se stanoví, že kredit za směsi bionafty nebude poskytnut, pokud příslušná společnost, která bionaftu s minerální naftou mísí, neobdrží osvědčení (tzv. „certifikát pro bionaftu“) od výrobce příslušné bionafty, v němž výrobce mimo jiné uvede množství bionafty, na nějž se osvědčení vztahuje, a to, zda se jedná o agrobionaftu nebo o bionaftu jinou než agrobionaftu. Pokud společnost, která vyrábí bionaftu, tuto bionaftu následně mísí s minerální naftou a žádá o kredit na daň, předloží certifikát pro bionaftu spolu s dokumentací požadovanou pro podání žádosti o kredit. Osoba, která obdrží certifikát pro bionaftu a následně tuto bionaftu prodá, aniž by z ní vytvořila směs, poskytne tento certifikát pro bionaftu kupujícímu spolu s tzv. „prohlášením distributora bionafty“. To znamená, že společnost, která směs vytváří a žádá o kredit na daň, může certifikát pro bionaftu obdržet buď přímo od výrobce bionafty, nebo nepřímo od distributora bionafty. Tento certifikát je tedy převoditelný a zakládá pro držitele nárok na kredit na daň ve výši 1 USD za každý galon bionafty, který subjekt nárokující kredit použil při výrobě jakékoli směsi bionafty.

(55)

Šetřením se zjistilo, že existuje zřetelný rozdíl mezi cenou čisté bionafty (B100) a cenou bionafty ve směsi (B99). Ačkoli jediný rozdíl mezi oběma druhy výrobku činí přidání 0,1 % minerální nafty, kterým se vytvoří B99, prodával se galon B100 v dotyčné oblasti o 1 USD dráže než B99. Americký trh s bionaftou se ukázal jako velmi transparentní. Hospodářské subjekty na trhu s bionaftou ve Spojených státech amerických jsou si vědomy, že ti, kteří mísí bionaftu, získají kredit na daň ve výši 1 USD za galon. U některých společností zařazených do vzorku byla na fakturách z prodeje B100 na domácím trhu uvedena nejen cena výrobku, ale také kredit pro subjekt, který z ní vytváří směsi, tj. tento kredit byl fakticky prodán nakupujícímu B100. Vzhledem k výše uvedenému je toto poskytování kreditu na daně považováno za subvence pro bionaftu.

(56)

Kredit za směsi bionafty je třeba považovat za finanční pobídku, ať už je poskytována ve formě hotovostní platby, nebo musí mít formu vyrovnání daňových závazků.

(57)

Tento program je považován za subvenci ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodů i) a ii) základního nařízení, neboť je v jeho rámci poskytován finanční příspěvek od vlády Spojených států amerických ve formě přímých grantů (platby v hotovosti) a prominutí jinak splatného příjmu (zápočet daně). Tyto pobídky představují výhodu pro společnosti, které je získají.

(58)

Tento program mohou využívat pouze společnosti, které působí v odvětví bionafty, a je proto považován za specifický ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) základního nařízení, a tudíž za napadnutelný.

(59)

Kredity za směsi bionafty byly poskytovány v závislosti na množství bionafty použité ve směsi, tj. ve výši 1 USD za galon, neboť všechny dotčené společnosti používaly agrobionaftu. Výše výhod v období šetření byla vypočtena na základě částky 1 USD za galon čisté bionafty prodané v období šetření, ať už ve formě čisté bionafty (B100) nebo ve směsi. Za účelem stanovení výše výhod byla při výpočtu výše subvence zohledněna skutečnost, že do směsi byla přidána minerální nafta.

(60)

Jeden z výrobců bionafty získal výhody z tohoto programu nepřímo, neboť využil systém zprostředkování, aby získal kredit, na nějž měl nárok, v hotovosti. Mísení provedla společnost, která s výrobcem nebyla ve spojení a která následně nárokovala příslušný kredit a poté zaplatila dotčené společnosti v hotovosti s odečtením poplatku za zprostředkování.

(61)

Výše subvence byla stanovena pro celkový prodej dotčeného výrobku v období šetření.

(62)

Výrobky, s nimiž bylo obchodováno, byly z tohoto výpočtu vyřazeny.

(63)

Výše napadnutelných subvencí získaných v rámci tohoto programu se u šetřených společností pohybovala v rozmezí od 28,4 % do 41,1 %, vyjádřeno ve vztahu k ceně.

(64)

Hlava 26 oddíle 40A U.S.C. rovněž stanoví poskytování kreditu na daň z příjmu pro malé výrobce agrobionafty.

(65)

K tomuto programu mají přístup pouze malí výrobci čisté agrobionafty. Žádný subjekt, který bionaftu mísí nebo prodává, avšak nevyrábí ji, nemá nárok na tento kredit. Malý výrobce je jakákoli osoba, jejíž výrobní kapacita nepřevyšuje 60 milionů galonů agrobionafty za rok. Malý výrobce agrobionafty může žádat o nesplatný obecný kredit na daň z příjmu právnických osob ve výši 0,10 USD za galon vyrobené agrobionafty. Výrobce může uplatnit nárok nejvýše na 15 milionů galonů za daňové období. Aby mohl výrobce o kredit požádat, musí být příslušná agrobionafta použita jako palivo, prodávána pro použití jako palivo, nebo použita k výrobě směsi bionafty a nafty, která je použita jako palivo nebo prodána pro použití jako palivo.

(66)

Žádosti o nesplatný obecný kredit na daň z příjmu právnických osob se podávají jedenkrát ročně s daňovým přiznáním. Kredit za každý galon bionafty vyrobené žadatelem během příslušného daňového období, až do maximální výše 15 milionů galonů, je započten vůči daňovému závazku žadatele, pokud jde o daň z příjmu právnických osob. Je-li daňový závazek žadatele nižší, než je výše požadovaného kreditu, může být přebytek převeden do následujících daňových období.

(67)

Během období šetření tohoto programu využila jedna ze společností zařazených do vzorku. Uvedená společnost kredit využila ke snížení svého závazku, pokud jde o daň z příjmu.

(68)

Tento program je považován za subvenci ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť je v jeho rámci poskytován finanční příspěvek od vlády Spojených států amerických ve formě prominutí jinak splatného příjmu. Tato pobídka představuje výhodu pro společnosti, které ji získají.