20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/1

20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/3

(1)

Podle čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 může být rozdíl na světovém trhu a ve Společenství mezi cenami produktů uvedených v části XVI přílohy I uvedeného nařízení pokryt vývozní náhradou.

(2)

Vzhledem k současné situaci na trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků musí být vývozní náhrady stanoveny v souladu s pravidly a některými kritérii stanovenými v článcích 162, 163, 164, 167, 169 a 170 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Podle čl. 164 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 lze náhradu rozlišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(4)

Podle Memoranda o porozumění mezi Evropským společenstvím a Dominikánskou republikou o ochraně dovozu sušeného mléka v Dominikánské republice (2) schváleného rozhodnutím Rady 98/486/ES (3) lze na určité množství mléčných výrobků Společenství vyvezených do Dominikánské republiky poskytnout slevu na clech. Vývozní náhrady poskytnuté pro produkty vyvezené v rámci tohoto režimu musí proto být sníženy o určitý procentní podíl.

(5)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 619/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se zahajuje stálé nabídkové řízení pro vývozní náhrady týkající se některých mléčných výrobků (2), zavádí stálé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 1454/2007 ze dne 10. prosince 2007, kterým se stanoví společná pravidla pro zavedení nabídkového řízení pro určení vývozních náhrad u některých zemědělských produktů (3) a po přezkoumání nabídek podaných v rámci nabídkového řízení, je vhodné stanovit maximální částku vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 17. února 2009.

(3)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/9

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 619/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se zahajuje stálé nabídkové řízení pro vývozní náhrady týkající se některých mléčných výrobků (2) zavádí stálé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 1454/2007 ze dne 10. prosince 2007, kterým se stanoví společná pravidla pro zavedení nabídkového řízení pro určení vývozních náhrad u některých zemědělských produktů (3), a po přezkoumání nabídek podaných v rámci nabídkového řízení je vhodné stanovit maximální částku vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 17. února 2009.

(3)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/10

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (2) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i reprezentativní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. Je tedy třeba zveřejnit reprezentativní ceny těchto produktů.

(3)

Vzhledem k situaci na trhu je nezbytné provést tuto změnu co nejdříve.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/12

(1)

Ustanovení čl. 162 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že rozdíl mezi cenami, jež jsou v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. p) a na seznamu v části XVI přílohy I uvedeného nařízení uplatňovány v mezinárodním obchodě, a cenami v rámci Společenství lze pokrýt vývozní náhradou, je-li toto zboží vyváženo ve formě zboží uvedeného na seznamu v části IV přílohy XX uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které má být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného na seznamu v části IV přílohy XX nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Podle čl. 14 druhého odst. písm. a) nařízení (ES) č. 1043/2005 má být sazba náhrady na 100 kilogramů pro každý z dotčených základních produktů stanovena na stejně dlouhé období jako je období, na které jsou náhrady stanoveny při vývozu stejných, avšak nezpracovaných produktů.

(4)

Článek 11 Dohody o zemědělství uzavřené během Uruguayského kola stanoví, že vývozní náhrada pro produkt obsažený v určitém zboží nesmí být vyšší, než je náhrada použitelná pro tento produkt vyvážený bez dalšího zpracování.

(5)

V případě některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, však existuje nebezpečí, že pokud se předem stanoví vysoké sazby náhrad, může to ohrozit závazky přijaté ohledně těchto náhrad. Aby se tomuto nebezpečí předešlo, je nezbytné přijmout vhodná preventivní opatření, aniž by se tím však bránilo uzavírání dlouhodobých smluv. V případě, že jsou sazby náhrad pro tyto produkty stanoveny předem, lze těchto dvou cílů dosáhnout stanovením zvláštních sazeb.

(6)

Podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1043/2005 musí být pro stanovení sazby náhrad vzaty v úvahu případně produkční náhrady, podpory nebo jiná opatření s rovnocenným účinkem, která jsou použitelná ve všech členských státech v souladu s nařízením o společné organizaci zemědělských trhů, pro základní produkty uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1043/2005 nebo na roveň postavené produkty.

(7)

Podle čl. 100 odst. 1 nařízení (ES) 1234/2007 se podpora poskytuje na odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein a kaseináty, pokud toto mléko a kasein nebo kaseináty z něho vyrobené splňují určité podmínky.

(8)

Nařízení Komise (ES) č. 1898/2005 ze dne 9. listopadu 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o opatření pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla (3), stanoví, že máslo a smetana za snížené ceny by měly být poskytnuty k dispozici odvětvím, která vyrábějí určité výrobky.

(9)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/15

(1)

Rozhodnutím Rady 2002/148/ES (4) byly ukončeny konzultace se Zimbabwskou republikou podle čl. 96 odst. 2 písm. c) dohody o partnerství AKT–ES a byla přijata vhodná opatření upřesněná v příloze uvedeného rozhodnutí.

(2)

Rozhodnutím 2008/158/ES (5) byla použitelnost opatření podle článku 2 rozhodnutí 2002/148/ES, která byla prodloužena do 20. února 2004 článkem 1 rozhodnutí 2003/112/ES (6), do 20. února 2005 článkem 1 rozhodnutí 2004/157/ES (7), do 20. února 2006 článkem 1 rozhodnutí 2005/139/ES (8), do 20. února 2007 článkem 1 rozhodnutí 2006/114/ES (9) a do 18. února 2008 článkem 1 rozhodnutí 2007/127/ES (10), prodloužena o dalších dvanáct měsíců, tedy do 20. února 2009.

(3)

Vláda Zimbabwe pokračuje v porušování podstatných prvků dohody o partnerství AKT–ES uvedených v článku 9 a současné podmínky v Zimbabwe nezajišťují dodržování lidských práv, demokratických principů a zásad právního státu.

(4)

Použitelnost zmíněných opatření by proto měla být prodloužena,

20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/18

(1)

Dopisem ze dne 22. května 2000, zaevidovaným dne 25. května 2000 (A/34298), Francie oznámila v souladu s pokyny víceodvětvového rámce regionální podpory velkých investičních projektů (3) (dále jen „rámec z roku 1998“) podporu ve prospěch dvou akciových společností založených podle francouzského práva, Pilkington France SAS a Interpane Glass Coating France SAS, které společně náleží dvěma mezinárodním sklářským skupinám Interpane a Pilkington. Dne 7. června 2000 si Komise vyžádala doplňkové informace. Francie předložila doplňkové informace dopisy ze dne 13. června 2000, zaevidovaným dne 14. června 2000 (A/34798), 30. června 2000, zaevidovaným dne 3. července 2000 (A/35410), a 30. června 2000, zaevidovaným dne 3. července 2000 (A/35411).

(2)

Rozhodnutím ze dne 17. srpna 2000 (4) pod číslem SG(2000) D/106264 (dále jen „rozhodnutí z roku 2000“) Komise schválila míru podpory pro společnosti Pilkington/Interpane oznámené podle rámce z roku 1998.

(3)

Dne 17. října 2002, 18. srpna 2003 a 31. srpna 2004 zaslala Francie ve spolupráci s podniky, které jsou příjemci podpory, výroční zprávy v rámci následné kontroly řádného provádění rozhodnutí přijatých na základě rámce z roku 1998 (bod 6.4) a v souladu s rozhodnutím z roku 2000.

(4)

Dopisem ze dne 13. ledna 2005, zaevidovaným téhož dne (A/30447), a dopisem ze dne 13. června 2005, zaevidovaným dne 14. června 2005 (A/34734), francouzské orgány informovaly Komisi o tom, že informace uvedené v oznámení, které vedlo k přijetí rozhodnutí z roku 2000, nebyly správné, zejména informace týkající se výpočtu částky osvobození od daně z podnikání, a požádaly Komisi o změnu rozhodnutí z roku 2000.

(5)

Dopisem ze dne 6. března 2006 (D/57979) Komise v souladu s článkem 9 procesního nařízení vyzvala francouzské orgány k předložení připomínek ke svému záměru odvolat rozhodnutí z roku 2000. Francouzské orgány předložily své připomínky elektronickou poštou dne 16. března 2006, zaevidovanou dne 17. března 2006 (A/32057).

(6)

Dopisem ze dne 26. dubna 2006 Komise informovala Francii o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci uvedené podpory za účelem zrušení rozhodnutí ze dne 17. srpna 2000 a přijetí nového rozhodnutí. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (5). Komise vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek k dotčené podpoře.

(7)

Francie zaslala své komentáře elektronickou poštou dne 2. června 2006.

(8)

Komise k této věci neobdržela připomínky zúčastněných stran.

(9)

Dopisem ze dne 12. září 2007 (D/53668) si Komise vyžádala doplňkové informace. Francie zaslala dopisem ze dne 21. prosince 2007 (A/40607) částečnou odpověď a doplnila ji odpovědí zaslanou elektronickou poštou dne 30. května 2008 (A/10204).

(10)

Dne 16. září a 19. září 2008 Francie zaslala elektronickou poštou (A/19328 a A/19263) nové informace, které doplnila dalšími informacemi zaslanými elektronickou poštou dne 24. října 2008 (A/22746).

(11)

Níže uvedený popis příjemců se vztahuje na situaci z roku 2000.

(12)

Ve svém oznámení z roku 2000 Francie informovala Komisi o svém záměru poskytnout regionální investiční podporu dvěma akciovým společnostem založeným podle francouzského práva (tzv. „sociétés par actions simplifiées“), které společně náleží dvěma sklářským skupinám Interpane a Pilkington, jejichž příslušné obchodní názvy jsou Pilkington Glass France SAS a Interpane Glass Coating France SAS („PGF/IGCF“).

(13)

Vlastnictví společných společností není mezi mateřské společnosti rozděleno rovnoměrným způsobem (viz obrázek 1):

Obrázek 1

Právní struktura společností

(14)

Příjemcem veřejné podpory jsou dva nové společné výrobní podniky. Na trhu nebudou vystupovat samostatně. Cílem jejich činností bude pouze zásobování mateřských společností surovým plochým plaveným sklem pocházejícím z prvního zpracování a určeným pro vlastní spotřebu nebo na pozdější prodej na trhu.

(15)

Vytvoření společných podniků bylo předmětem oznámení zaslaného dopisem ze dna 7. dubna 2000 podle článku 81 Smlouvy o ES (6) s cílem získat individuální výjimku podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES.

(16)

Oznamující strany souhlasily s tím, že oznámení bude zpracováno administrativním dopisem pro zařazení.

(17)

Dne 29. června 2000 Komise zaslala každé oznamující straně administrativní dopis a informovala je o tom, že

(18)

Tyto administrativní dopisy pro zařazení byly zaslány po hospodářské analýze situace, kterou je možné shrnout následujícím způsobem:

(19)

Podniky, které jsou příjemci podpory, společně náleží dvěma sklářským mezinárodním skupinám Interpane a Pilkington.

(20)

Společnost Interpane založil v roce 1971 pan Georg Hesselbach, současný většinový vlastník a prezident výkonné rady skupiny Interpane. Dnes skupina působí na celém světě ve sklářském průmyslu pro stavebnictví a v souvisejících oblastech (výroba oken v Německu a ve Spojených státech amerických, výroba vybavení pro sklářský průmysl v Německu).

(21)

V Evropě se činnost skupiny (15 společností v roce 1999) zaměřuje na zpracování, přeměnu a zhodnocení skla pro stavebnictví. Společnost Interpane působí ve Francii od roku 1998 poté, co získala dvě společnosti věnující se zpracování skla (Hoerd v Alsasku a Mitry-Mory v pařížském regionu). Evropské dceřiné společnosti zastřešuje holding Interpane Glas Industrie AG sídlící v Německu v obci Lauenförde, poštovní směrovací číslo 37697. Tento holding patří z 88 % rodině Hesselbachů a z 12 % německé veřejné bance Nord/LB.

(22)

Tento holding vlastní společně s nizozemským holdingem Interpane NV přes holdingovou společnost Interpane Glass Manufacturing BV podíly skupiny Interpane ve společných společnostech, které jsou příjemci podpory. Společnosti Interpane NV a Interpane Glass Manufacturing BV byly vytvořeny speciálně pro tuto operaci. Vlastní je rodina Hesselbachů, buď sama, nebo společně s bankou Nord/LP.

(23)

Skupina Pilkington zaujímá jedno z čelných postavení ve světovém sklářském odvětví. Věnuje se všem průmyslovým oblastem tohoto odvětví: výrobě, úpravě a zpracování skla pro stavebnictví (49 % činnosti), pro automobilový průmysl (44 %) a výrobě speciálních skel. Sídlo skupiny se nachází ve Velké Británii. Skupina má 24 výrobních dceřiných společností rozptýlených po celém světě (Evropa, Severní a Jižní Amerika, Asie/Tichomoří).

(24)

Podíly skupiny ve společných společnostech sídlících ve Freyming-Merlebachu vlastí nizozemský holding Pilkington BV.

Tabulka 1

Obraty

Pozn: Číselné údaje pro společnost Interpane mohly být získány přepočtem z DM na FRF v poměru 1:3,35 (kurz v roce 1999). Číselné údaje pro společnost Pilkington mohly být získány přepočtem z £ na FRF v poměru 1:10,60 (kurz v lednu 2000).

Tabulka 2

Počet zaměstnanců skupin

(25)

Společné podniky se nacházejí v průmyslové zóně města Freyming-Merlebach, což je oblast způsobilá pro podporu ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES pro období 2000–2006 (12), kde míra státní investiční podpory může dosáhnout 15 % čistého grantového ekvivalentu (ČGE).

(26)

Podle informací poskytnutých Francií předložily investiční projekt dvě samostatné společné společnosti z důvodu dvojitého vlastnictví výrobních zařízení. Investiční projekt je přesto zcela začleněný a jedinečný: od začátku bylo úkolem výrobní jednotky plochého skla částečně zásobovat navazující provozovnu věnující se úpravě skla, která se v podniku nachází jen proto, že dodavatel plaveného skla je v jeho těsném sousedství. Stále podle stejných informací se začlenění projektu projevuje v tom, že linky na plavení, vrstvení a potahování skla jsou umístěny ve stejné budově. Francie se proto domnívá, že společný investiční projekt v lotrinské průmyslové zóně je „hmotnou investicí za účelem vytvoření nového podniku“ ve smyslu bodu 7.2 rámce z roku 1998. Příjemci podpory jsou dva, ale předmětem státní podpory je pouze jeden investiční projekt.

(27)

Zahájení výroby bylo plánované na konec prvního pololetí roku 2001. Předpokládalo se, že na plný výrobní režim se přejde po pěti letech chodu, tedy v období 2006–2007. Výroba plochého skla měla první celý výrobní rok 2001–2002 dosáhnout 147 000 tun a postupně se zvyšovat až na plný režim 260 000 tun ročně od roku 2006.

(28)

Cílem projektu je vytvořit integrovanou výrobní jednotku plochého skla pro stavebnictví, jejíž součástí má být výroba surového skla (float), jeho řezání a úpravy (processing potažení povrchu) a přeměna skla vrstvením. Plánovaný cyklus výroby skla je následující:

Obrázek 1

(29)

Dopisem ze dne 13. ledna 2005 francouzské orgány informovaly Komisi, že došlo ke změně projektu. Způsobilé náklady nyní činí 158,5 mil. EUR v nominální hodnotě. Přímo bylo vytvořeno 176 a nepřímo 150 pracovních míst (viz rovněž bod 5.2).

(30)

Rozsah plánovaných státních podpor tvoří několik opatření, která buď závisí na různých povolených režimech podpor, nebo se jedná o individuální podpory ad hoc:

(31)

Režim PAT byl schválen rozhodnutím Komise ze dne 28. června 2000 (č. 782/1999). Režim s půjčkami SOFIREM byl schválen rozhodnutím Komise ze dne 15. června 1989 (NN 2/89, ve znění vypracovaném v návaznosti na zavedení opatření na dosažení shody s hlavními pokyny pro regionální státní podpory z roku 1998 (13).

(32)

Osvobození od daně z podnikání na dobu pěti let vychází z článků 1464 B a 1465 obecného daňového zákoníku, z nařízení ze dne 16. prosince 1993, z nařízení ze dne 24. listopadu 1980 a z předpisů 86/225, 80/921 a 80/922.

(33)

Současná celková částka podpory činí 17 106 280 EUR v nominální hodnotě (viz rovněž bod 5.2).

(34)

Dopisem ze dne 13. ledna 2005 francouzské orgány informovaly Komisi, že na jedné straně byl projekt pozměněn a na druhé straně Francie podhodnotila částku podpory související s osvobozením od daně z podnikání.

(35)

Celková částka způsobilých nákladů nyní činí 158,5 mil. EUR v nominální hodnotě (164,7 mil. EUR v rozhodnutí z roku 2000). Aktualizovaná čistá hodnota způsobilých nákladů činí 149,97 mil. EUR. Projekt skončil v březnu roku 2005 a investice byly plně provedené. V březnu 2005 byl počet přímo vytvořených pracovních míst 176 a počet nepřímo vytvořených pracovních míst 150 (v rozhodnutí z roku 2000 byl tento počet 245 a 260).

(36)

V dopise ze dne 13. ledna 2005 francouzské orgány upřesnily, že osvobození od daně z podnikání bylo na počátku podhodnoceno. Propříště údajně představuje částku 6,28 mil. EUR, přičemž 2,14 mil. EUR už bylo francouzským státem vyplaceno (byly součástí 17,89 mil. EUR již vyplacené státní podpory). Tato částka odpovídá částce podpory před zdaněním, jde tedy o hrubý grantový ekvivalent (HGE).

(37)

Zůstatek osvobození od daně z podnikání ve výši 4,14 mil. EUR je součástí 5,19 mil. EUR, které francouzskému státu zbývají vyplatit na projekt a jež představují poslední splátku, která vyžaduje předběžné povolení Komise podle bodu 6.2 rámce z roku 1998 a podle rozhodnutí z roku 2000, které stanoví, že poslední významná splátka podpory (např. 25 %) bude vyplacena až poté, co francouzské orgány ověří, zda podniky investiční projekt provádějí v souladu s rozhodnutím Komise.

(38)

Francie vysvětluje, že rozdíl v porovnání s částkou oznámenou v roce 2000 je odůvodněn navýšením počátečního odhadu osvobození od daně z podnikání.

(39)

Konečná výše podpory tak má činit 23,09 mil. EUR v nominální hodnotě (14,65 mil. EUR v čisté aktualizované hodnotě). Míra podpory pro projekt Pilkington/Interpane by tedy činila 14,65/149,97 = 9,77 % čistého grantového ekvivalentu (ČGE). Podle Francie je tato míra podpory nižší než nejvyšší možná nově vypočítaná povolená míra (9,82 % na základě rámce z roku 1998) kvůli zohlednění vývoje parametrů projektu.

(40)

Nové informace poskytnuté francouzskými orgány vedou k nové míře nejvyšší povolené podpory (14). Komise se domnívá, že otázka míry podpory může mít na rozhodnutí hlavní vliv, a proto nestačí provést změny v rozhodnutí z roku 2000 pouhou opravou textu, jako v případě překlepů („corrigendum“). Ve skutečnosti je rozhodnutí z roku 2000 založené na nesprávných informacích, které poskytly francouzské orgány.

(41)

Komise proto musí odvolat rozhodnutí z roku 2000 v souladu s článkem 9 procesního nařízení, který stanoví, že „Komise může zrušit rozhodnutí (…) poté, co poskytla dotčenému členskému státu příležitost předložit své připomínky, pokud toto rozhodnutí bylo založeno na nesprávných informacích předaných během řízení a rozhodujících pro rozhodnutí. Před zrušením rozhodnutí a přijetím nového rozhodnutí zahájí Komise formální vyšetřovací řízení podle čl. 4 odst. 4.“

(42)

V dopise ze dne 16. března 2006 se francouzské orgány domnívají, že informace, které je třeba zohlednit jak na průmyslové úrovni, tak na úrovni podpor, nezpůsobí podstatnou změnu v obecné struktuře rozhodnutí z roku 2000 a že nové rozhodnutí v této věci bude mít omezený vliv na její vývoj. Ve stejném dopise francouzské orgány prohlašují, že souhlasí s postupem definovaným článkem 9 procesního nařízení, který ukládá Komisi povinnost zrušit původní rozhodnutí a přijmout nové rozhodnutí nahrazující rozhodnutí z roku 2000 a zohledňující opravené informace předané Komise po zahájení formálního řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(43)

Komise k této věci neobdržela připomínky zúčastněných stran.

(44)

Francie předložila komentáře k rozhodnutí zahájit řízení elektronickým dopisem dne 2. června 2006.

(45)

Francie uvádí, že Komise byla informována o změnách v průmyslovém projektu s ohledem na vývoj na trhu a také o změnách v původním odhadu podpory. V dopise Francie ze dne 13. ledna 2005 byly upřesněny informace jak o průmyslovém projektu, tak o podporách. Francie tvrdí, že všechny tyto změny nemění obecnou strukturu rozhodnutí z roku 2000 a že podpory přidělené oběma podnikům dodržují maximální míru povolenou rámcem z roku 1998.

(46)

Vypracování zpráv o provádění rozhodnutí z roku 2000 přimělo francouzské orgány k novému prověření všech informací, které sloužily jako základ pro dotčené rozhodnutí. U příležitosti tohoto nového prověření francouzské orgány shledaly, že dva prvky podpor mění informace původně předané Komisi:

(47)

Mezi těmito dvěma změnami neexistuje žádné zvláštní spojení, nicméně při jejich současném zohlednění se mění jak nominální výše podpory, tak její ČGE.

(48)

V roce 2000, kdy byl vypracován projekt podpory, se režim osvobození od daně z podnikání uplatňoval na základ tvořený nájemní hodnotou hmotného investičního majetku (pozemky, budovy, zařízení, technické vybavení, nábytek atd.) a určitou částí vyplacených mezd a odměn. Roku 2003 reforma daně z podnikání zrušila zohledňování mezd v základu této daně. Od té doby je daň z podnikání založená pouze na hmotném investičním majetku.

(49)

Francie vysvětluje, že osvobození od daně z podnikání bylo původně předmětem věcné chyby, která vznikla v návaznosti na výpočet různých předpokladů týkajících se harmonogramu průmyslového projektu. Počáteční odhad nebyl před rokem 2005 upraven jednak kvůli zapojení různých oddělení do vypracovávání a správy doprovodných podkladů celé akce a jednak kvůli časovému posunu při dopadu tohoto osvobození. Provedené kontroly přiměly francouzské orgány k tomu, že v roce 2005 informovaly Komisi o přehodnocení původního odhadu.

(50)

Dopisem ze dne 12. září 2007 Komise požádala o doplňkové informace za účelem ujasnění podrobností projektu a výpočtu udělené podpory. Po několika žádostech o prodloužení lhůty na zaslání požadovaných informací předložila Francie dopisem ze dne 21. prosince 2007 částečnou odpověď. V tomto dopise Francie potvrdila, že projekt ukončený v březnu 2005 je skutečně oním projektem původně plánovaným během oznámení.

(51)

Po dalších posunech termínu byly chybějící informace předloženy elektronickou poštou dne 30. května 2008. Další doplňkové informace byly zaslány elektronickou poštou ve dnech 16. a 19. září a 24. října 2008. Tyto informace vyplývají z výpočtů konečných údajů projektu, pokud jde o investice a o počet vytvořených pracovních míst. Pro období od roku 2006 byly přepočítány podpory na vytváření pracovních míst, aby se zohlednil počet vytvořených pracovních míst, který byl nižší, než se plánovalo.

(52)

S ohledem na všechny tyto nové prvky je míra přidělené podpory nižší, než se plánovalo v roce 2000 a v roce 2005. Způsobilé náklady projektu činí 158,5 mil. EUR (150,165 mil. EUR v čisté aktualizované hodnotě). Celková výše udělené podpory činí 17 106 280 EUR (12 985 610 EUR v aktualizované čisté hodnotě), což odpovídá míře podpory ve výši 8,65 % ČGE.

(53)

Částka (v nominální hodnotě) poslední splátky, která by měla být vyplacena až po schválení Komisí (15), činí 4 276 570 EUR. Francie nicméně informuje Komisi o tom, že 4/5 této částky již byly vyplaceny a že zůstatek činí 727 389 EUR (v nominální hodnotě). Francie uznává, že urychlila vyplacení poslední splátky 25 % podpory, ale tato situace je výsledkem výpočtových chyb při osvobození od daně z podnikání. Francouzské orgány tvrdí, že se nikdy nepokusily o obcházení pravomocí Komise.

(54)

S ohledem na změny (méně vytvořených pracovních míst, než bylo plánováno) musely být některé podpory na základě přehodnocení sníženy. Společnost Pilkington dokonce musela v září 2007 vrátit přeplatek ve výši 146 430 EUR z částky obdržené jako prémii na územní rozvoj (PAT). Přepočítané podpory pro tato tři opatření jsou nyní: 993 968 EUR z fondu PAT (zbývá vyplatit 34 561 EUR), 1 532 765 EUR z fondu FIL (16) (podpora související s fondem PAT, zbývá vyplatit 399 851 EUR) a 694 426 EUR z fondu FIBM (17) (část podpory věnovaná na vybavení nemovitostmi, zbývá vyplatit 64 304 EUR). K celkové částce 498 716 EUR určené k vyplacení je nutné přidat 228 673 EUR podpory od zastupitelské Rady departementu, čímž celková částka, která čeká na rozhodnutí Komise nutné k vyplacení poslední splátky, dosahuje výše 727 389 EUR.

(55)

Francie vysvětluje, že od daně z podnikání v období 2001–2005 byla osvobozena pouze společnost PGF jakožto zařízení sídlící ve městě Seingbouse (společnost IGCF v uvedeném období nebyla od daně osvobozena).

(56)

Podpora poskytnutá společnosti PGF jakožto osvobození podle článku 1465 obecného daňového zákoníku se rovná rozdílu mezi daní, kterou společnost skutečně zaplatila, a daní, kterou by musela zaplatit, kdyby dotčené osvobození neexistovalo. Pro výpočet jsou použity čisté částky po případném uplatnění jejich maximální výše v závislosti na přidané hodnotě (18). Tato částka činí 986 170 EUR (osvobození od daně z podnikání udělené závodu společnosti PGF v Seingbouse na základě zdanění za období 2001 až 2005).

(57)

Francouzské orgány tvrdí, že chybu přecenění částky, ke které došlo v roce 2005, nemohou vysvětlit jinak než nedorozuměním mezi dvěma státními útvary o povaze informace, kterou je nutné předložit v rámci výroční zprávy, a také možnou záměnou mezi daňovým odpisem na základě maximální částky (obecné opatření) a osvobozením od daně (opatření podpory).

(58)

Francie přepočítala ČGE po celkovou podporu a pro každý její prvek při zohlednění platné míry aktualizace ve výši 5,70 %. Každý prvek podpory (kromě podpory na pozemek, která nepodléhá zdanění) byl rozdělen mezi budovy (19,24 %) a zařízení (78,82 %). Toto rozdělení je opět založeno na skutečně provedené investici, zatímco během oznámení tento výpočet vycházel z typového rozdělení základu podpory (5 % pozemek, 50 % budovy, 45 % zařízení). Roční začleněná část podpory je potom pro každý prvek podpory vypočtena v závislosti na délce odpisů (20 let pro budovy a 7 let pro zařízení). Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 3

(59)

Dne 17. srpna 2000 Komise schválila míru podpory pro společnosti Pilkington/Interpane ve znění oznámeném Francií dne 22. května 2000. Následně Francie informovala Komisi, že původní oznámení obsahovalo nesprávné informace, a jelikož tyto informace jsou určujícím faktorem pro rozhodnutí, Komise se dne 26. dubna 2006 rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci dotčené podpory s cílem odvolat rozhodnutí z roku 2000 a přijmout nové.

(60)

Rozhodnutí z roku 2000 obsahuje úplné posouzení oznámení. Toto rozhodnutí přebírá posouzení uvedené v rozhodnutí z roku 2000 s výjimkou prvků, které je třeba upravit s ohledem na informace předložené Francií dne 13. ledna 2005, které byly předmětem rozhodnutí o zahájení ze dne 26. dubna 2006, a s ohledem na informace předložené Komisi později.

(61)

Francie oznámila podporu pro společnosti PGF/IGCF dopisem ze dne 22. května 2000, zaevidovaným dne 25. května 2000. Poznámka pod čarou 58 Pokynů k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013 (19) stanoví, že „individuálně oznamované investiční projekty se budou posuzovat podle pravidel platných v době oznámení“. Komise se tedy domnívá, že tento projekt spadá do pole působnosti rámce z roku 1998 a musí být prověřen s ohledem na uvedený rámec.

(62)

Toto posouzení zohledňuje skutečnosti a situace existující k datu oznámení ze dne 22. května 2000.

(63)

Komise musí přijmout rozhodnutí na základě odhadu ex-ante o budoucích výhledech a podílech na trhu. Míry podpory se následně – ex-poste – neupravují, pokud čísla ukáží, že se např. trh vyvinul jinak, než se předpokládalo na začátku. Ačkoliv Komise musí v tomto konkrétním případě přijmout rozhodnutí osm let po původním oznámení, musí založit své posouzení na skutečnostech a situacích, které existovaly v okamžiku oznámení.

(64)

Pokud jde o výpočet maximální míry podpory, Komise přesto zohlední nové informace předložené Francií. Francie snížila přidělené podpory, aby zohlednila skutečný počet pracovních míst vytvořených investicí (nižší oproti údajům v oznámení) a aby opravila chybu ve výpočtu částky osvobození od daně z podnikání oznámené v roce 2000.

(65)

Úvodem je třeba připomenout, že postup stanovený v článcích 87 a 88 sice ponechává Komisi, a za určitých podmínek Radě, značnou volnost při posuzování slučitelnosti režimu státních podpor s požadavky společného trhu, ovšem z obecných ustanovení Smlouvy vyplývá, že toto řízení nesmí nikdy vést k výsledku, který by byl v rozporu se zvláštními ustanoveními Smlouvy (20).

(66)

Soudní dvůr také usoudil, že způsoby uplatnění podpory, které by byly v rozporu s jinými zvláštními ustanoveními Smlouvy než ustanoveními článků 87 a 88, mohou být do té míry nerozlučně spjaty s předmětem podpory, že není možné je posoudit odděleně (21).

(67)

Tato povinnost Komise dodržovat soulad článků 87 a 88 s ostatními ustanoveními Smlouvy je nutná zejména za předpokladu, že zmíněná ustanovení mají také za cíl, jak tomu je v tomto konkrétním případě, zajistit nenarušenou hospodářskou soutěž na společném trhu. Při přijímání rozhodnutí o slučitelnosti určité podpory se společným trhem Komise nesmí zanedbávat riziko narušení hospodářské soutěže na společném trhu jednotlivými hospodářskými subjekty.

(68)

Skutečností zůstává, že řízení podle článku 81 a následujících a článku 87 a následujících Smlouvy představují nezávislá řízení podléhající zvláštním pravidlům.

(69)

Komise proto není při přijímání rozhodnutí o slučitelnosti určité státní podpory se společným trhem povinna čekat na výsledek souběžného řízení zahájeného podle výše uvedeného nařízení č. 17, jakmile je po posouzení na základě hospodářské analýzy situace přesvědčena, že se příjemce podpory nenachází v situaci, která by byla v rozporu s články 81 a 82 Smlouvy.

(70)

S ohledem na skutečnosti popsané výše v bodu 3.1.2 a s ohledem na výše uvedenou judikaturu Soudního dvora se Komise domnívá, že nic nebrání povolení plánované podpory ve prospěch společností PGF/IGCF.

(71)

Dotčenou podporu poskytl členský stát prostřednictvím státních zdrojů ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES (viz bod 2.3 tohoto rozhodnutí). Podpora poskytuje výhodu společnostem PGF/IGCF, protože jinak by tyto podniky musely samy nést veškeré investiční náklady. Na trhu se surovým sklem přitom existuje mezinárodní obchod, protože velké množství surového skla je přepravováno za vnitrostátní hranice. Finanční výhody poskytnuté dotčeným podnikům tak mohou narušit hospodářskou soutěž a ovlivňují obchod mezi členskými státy. V tomto posouzení se proto Komise domnívá, že oznámené opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(72)

Jelikož se uplatňují tři kumulativní podmínky uvedené v bodu 2.1i) rámce z roku 1998, projekt podpory musí být oznámen a přidělená maximální míra podpory musí být stanovena v souladu s rámcem z roku 1998. Kromě toho musí být podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES podpory ad hoc oznamovány Komisi.

(73)

Část podpory je poskytnuta na základě režimů regionální investiční podpory schválených Komisí a platných ke dni oznámení podpory (viz bod 2.3 tohoto rozhodnutí), zatímco jiná část je udělena jako podpora ad hoc.

(74)

Pokud jde o podporu z fondu FEDER, článek 25 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (22) stanoví, že strukturální fondy mohou financovat výdaje na velké ekonomické projekty, jejichž náklady překračují částku 50 mil. EUR. Fond FEDER tak může navýšit vnitrostátní opatření jako např. PAT a podporu na podnikové nemovitosti, stanoví-li tak jednotné programové dokumenty (JPD) dotčeného regionu. Oblast Freyming-Merlebach je na francouzské mapě regionální podpory cíle č. 2 „Hospodářská a sociální přeměna oblastí, jež čelí strukturálním obtížím“, kterou schválila Evropská komise dne 16. ledna 2000.

(75)

Orgány místní samosprávy v oblastech, na něž se ze zákona vztahují regionální investiční podpory, mají možnost používat podpory ad hoc na nákup pozemků a na výstavbu hospodářských nemovitostí.

(76)

Dopisem ze dne 30. června 2000 (A/35411) francouzské orgány poskytly podrobné údaje k výpočtu částky osvobození od daně z podnikání a prokázaly, že v tomto konkrétním případě investiční náklady a náklady na vytvoření stálých pracovních míst tvořily základ pro výpočet výše osvobození. Roku 2003 ale reforma daně z podnikání zrušila zohledňování mezd v základu této daně. Od té doby je daň z podnikání založena pouze na hmotném investičním majetku. Tuto podporu je proto možné považovat za investiční podporu ve smyslu pokynů pro vnitrostátní regionální investiční podpory z roku z roku 1998.

(77)

Poskytnutí podpor ad hoc podnikům je podmíněno závazkem zachovat pracovní místa a podpořené investování v dané oblasti po dobu nejméně 5 let.

(78)

Přezkum Komise v rámci tohoto rozhodnutí se omezuje na posouzení slučitelnosti oznámené míry podpory ve výši 8,65 % podle kritérií rámce z roku 1998.

(79)

Maximální povolená míra pro projekty v rámci z roku 1998 musí být stanovena podle maximální míry uplatňované na regionální podpory v dotčených podporovaných oblastech v okamžiku oznámení podpory.

(80)

Komise se domnívá, že nové skutečnosti nezpochybňují její celkový odhad trhu a jeho vývoje uvedený v rozhodnutí z roku 2000.

(81)

Komise připomíná, že žádný z podniků, který se účastnil dotčeného projektu, neměl v okamžiku oznámení projektu na trhu vysoký podíl ve smyslu bodu 3.6 rámce z roku 1998.

(82)

Ploché sklo (float glass) lze použít k výrobě skleněných tabulek pro stavebnictví a automobilový průmysl. Závod, který je předmětem oznámení, je uzpůsoben k výrobě skla pro stavebnictví. Určení výrobku a trhu provedené v rozhodnutí z roku 2000 nebylo zpochybněno ani změněno a nebylo součástí rozhodnutí ze dne 26. dubna 2006 o zahájení řízení. Následující posouzení je tedy převzato z rozhodnutí z roku 2000.

(83)

Surové ploché sklo se vyrábí nepřetržitým litím do lázně roztaveného cínu v dusíkové atmosféře (postup nazývaný float glass vypracovaný společností Pilkington v 60. letech).

(84)

Pokovené sklo je základní sklo s povrchovou úpravou nebo s potažením (potažení v podtlaku elektromagnetickou cestou (23), které neodráží světlo nebo zajišťuje tepelnou izolaci. Tímto způsobem je možné získat tepelně regulační zasklení (skla se sníženou emisní schopností nazývaná „nízkoemisní“: značka Iplus společnosti Interpane) a zasklení upravující sluneční záření (sklo odrážející sluneční záření: značka Ipasol společnosti Interpane). Plánuje se výroba 90 % skla se sníženou emisní schopností a 10 % skla odrážejícího sluneční záření v tloušťkách 4,6 mm nebo 8 mm.

(85)

Vrstvené sklo je bezpečnostní sklo složené z minimálně dvou vrstev skla proložených vrstvami z PVB (polyvinylburatyl) nebo pryskyřice (24).

(86)

Surové plavené sklo a pokovené sklo z prvního opracování jsou uvedeny společně ve statistické nomenklatuře pod kódy:

(87)

Neopracované plavené sklo se používá ve stavebnictví a v automobilovém průmyslu. Podle společnosti GEG VP je 80 % evropské výroby plaveného skla určeno pro stavebnictví. V závodě ve Freyming-Merlebachu budou investoři vyrábět pouze sklo pro stavebnictví. Zvláštností tohoto způsobu výroby je především skutečnost, že závod bude vyrábět v malých sériích podle požadavků objednávky (množství, tloušťka a další vlastnosti skla).

(88)

Výrobky z prvního zpracování surového skla jsou meziprodukty používané pro výrobu bezpečnostních skel (statistický kód KN 7007 – skládají se z tvrzeného skla nebo z lepeného vrstveného skla) a izolačních oken z několika tabulek pro stavebnictví (statistický kód KN 7008 – skládají se ze dvou nebo více skel oddělených dehydratovanou vrstvou nebo vrstvami vzduchu či plynu a zajišťují tak izolační vlastnosti okna). Izolační skleněná okna se vyrábějí hlavně z pokoveného skla.

(89)

V lotrinském závodu budou podniky také vyrábět vrstvené sklo pro stavebnictví. Tento výrobek je statisticky zařazen do kategorie KN 7007 29 00 – Bezpečnostní sklo z tvrzeného skla – ostatní. Další typy vrstveného skla uvedené ve statistické kategorii se používají v automobilovém průmyslu. Tento průmysl ostatně spotřebovává většinu vrstveného skla vyrobeného v Evropě (výroba čelních skel).

(90)

Ploché sklo je možné používat k výrobě skleněných oken pro stavebnictví a automobily. Komise zaznamenává, že závod ve Freyming-Merlebachu je uzpůsoben k výrobě skla pro stavebnictví v souladu s přáním investorů, kteří chtějí uspokojit stále rostoucí poptávku po skle pro výstavbu. Tato specializace je ostatně dnes jedinou činností společnosti Interpane. Dotčená skupina nemá kapacity pro opracování primárního skla na okenní sklo pro automobily a nemá obchodní vztahy s výrobci tohoto průmyslu. Pokovené sklo, které se bude vyrábět v novém závodu, bude mít vlastnosti vhodné jen pro stavebnictví (25). Stejně tak i vrstvené sklo bude určeno pouze pro výrobu bezpečnostních skel určených pro stavebnictví. Z uvedeného plyne, že rozhodnutí investorů vyrábět v závodu ve Freyming-Merlebach sklo pro stavebnictví se jeví jako konečné.

(91)

S ohledem na výše uvedené a s cílem porovnat vývoj na trhu se Komise domnívá, že je třeba rozlišovat mezi vývojem plaveného skla (raw float glass) a vývojem meziproduktů, jako je vrstvené sklo (laminated glass) nebo pokovené sklo (coated glass), které jsou později opracovávány s ohledem na konečné použití v architektuře nebo ve stavebnictví (architectural or building glass). Toto rozlišení je v souladu s analýzou příslušného trhu provedenou Komisí v rámci výše uvedených dohod o vytvoření dvou společných podniků, ve kterých se rozlišuje mezi trhem s plaveným sklem (raw float glass) jako takovým a využitím různých typů skel (včetně vrstveného a pokoveného skla (laminated and coated glasses) pro konečné použití v architektuře nebo ve stavebnictví (architectural or building glass).

(92)

Geografický trh zpravidla zahrnuje oblast EHP nebo případně některou jeho podstatnou část, pokud se v ní konkurenční podmínky výrazně odlišují od zbytku EHP.

(93)

V daném případě se během šetření neobjevil žádný prvek, který by prokazoval, že dotčený geografický trh je odlišný od trhu EHP. Je proto oprávněné vymezit dotčený geografický trh jako trh EHP.

(94)

Komise se zdráhá přijmout údaje z oznámení, které ukazují vysokou míru využívání výrobních kapacit. Tyto informace poskytlo průmyslové odvětví sklářství (GEPVP)) (26) a odpovídají kapacitě, kterou tento průmysl nazývá využitelnou kapacitou (saleable capacities) (27). Tento způsob výpočtu má jistě význam v daném oboru, ale takto získané údaje o využívání kapacit jsou těžko porovnatelné s údaji z ostatních průmyslových odvětví.

(95)

Komise proto založila v rozhodnutí z roku 2000 svou analýzu na vývoji zjevné spotřeby.

(96)

Oznámení poskytuje údaje o vývoji objemu zjevné spotřeby plaveného skla (KN 7005) v období 1993–1998.

(97)

Výsledky ukazují snižování úrovně cen (28). Takovéto snížení ve spojení s mírou růstu ve výši 4,89 % vyjádřenou objemově vede k závěru, že průměrný růst je pod průměrným ročním růstem ve výši 5,78 % celého zpracovatelského průmyslu na úrovni EHP, a že jde tedy ve smyslu rámce z roku 1998 o trh v hospodářském poklesu.

(98)

Komise se přesto domnívá, že je podle výše uvedeného třeba rozlišovat mezi vývojem trhu plaveného skla (raw float glass) a vývojem trhu meziproduktů, jako jsou vrstvené sklo (laminated glass) nebo pokovené sklo (coated glass), které jsou později upraveny s ohledem na konečné použití v architektuře nebo ve stavebnictví (architectural or building glass).

(99)

Komise poznamenává, že zejména u izolačních tabulí (sealed units, KN 7008) (29) se v období 1993–1998 cena výrazně zvýšila. Toto zvýšení lze vysvětlit zavedením nových evropských norem o používání izolačních materiálů ve stavebnictví a trendem v průmyslu používat v dlouhodobém horizontu izolační výrobky a materiály.

(100)

Komise také shledává, že průměrný růst spotřeby izolačních výrobků (včetně izolačního skla pro stavebnictví) se prudce zvýší z důvodu přísnějších kontrol emisí CO2 v návaznosti na přijetí Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu z roku 1997. V sektoru údržby bytového fondu a ve stavebnictví představuje tepelná izolace účinnou technologii úspory energie a tím i snižování emisí CO2. Uplatňování nových norem pro druhy izolací (ISO 10456) a pro tepelné ztráty (ISO 832) bude zahrnovat u tepelných ztrát vyšší hodnoty, a bude tedy vyžadovat větší úspory energie.

(101)

Vzhledem k výše uvedenému a ve shodě s analýzou provedenou v rozhodnutí Komise týkajícím se věci Rockwool  (30) umožňuje výrazná tendence růstu vykazovaná meziprodukty skla, které jsou později upravovány pro konečné využití v architektuře nebo ve stavebnictví, dospět k závěru, že tento trh se v hospodářském poklesu nenachází (31).

(102)

Závěrem se bere v úvahu různý vývoj, pokud jde o i) plavené sklo (raw float glass) a ii) meziprodukty skla, které jsou později upravovány pro konečné použití v architektuře nebo ve stavebnictví (vrstvené sklo a pokovené sklo): pokud jde o i), Komise se domnívá, že trh klesá ve smyslu víceodvětvového rámce, pokud jde o ii), trh neklesá.

(103)

Pokud má určitý projekt za následek zvýšení kapacity v odvětví se strukturální nadkapacitou nebo na klesajícím trhu, přičemž může ještě zvýšit již vysoký podíl na trhu (32), hrozí nebezpečí, že přidělení obvykle povolované maximální výše podpory v dané oblasti povede k neoprávněnému narušení hospodářské soutěže. V takových případech předpokládá rámec z roku 1998 uplatnění regulačního faktoru ve výši 0,50.

(104)

V tomto případě Komise označila trh s plaveným sklem za klesající. Žádný ze zakladatelů obou společných podniků nemá na tomto trhu podíl 40 % nebo více.

(105)

V souladu s ustanoveními rámce z roku 1998 Komise stanoví maximální povolenou míru pro oznámenou podporu podle vzorce zohledňujícího různé faktory. Výpočet začne stanovením maximální míry (regionální strop), kterou může získat velký podnik v dotčené způsobilé oblasti s ohledem na schválený režim regionální podpory platný k datu oznámení. Výše maximální přijatelné podpory pro daný projekt se poté získá úpravou takto získané procentuální hodnoty pomocí součinitelů uplatněných na základě tří specifických kritérií: stav hospodářské soutěže, poměr mezi kapitálem a zaměstnaností a regionální dopad.

(106)

Podle uplatňované francouzské mapy regionálních podpor na období 2000–2006 je průmyslová oblast Freyming-Merlebach způsobilou oblastí ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, ve které míra veřejné investiční podpory může dosáhnout 15 % ČGE.

(107)

Faktor „hospodářské soutěže“ (body 3.2 až 3.6 rámce z roku 1998) ve znění stanoveném v rozhodnutí z roku 2000 nebyl zpochybněn ani pozměněn a nebyl součástí rozhodnutí ze dne 26. dubna 2006 o zahájení řízení. Následující posouzení je tedy přejato z rozhodnutí z roku 2000.

(108)

Faktor „hospodářské soutěže“ je podroben analýze, jejímž cílem je určit, zda oznámený projekt bude proveden v odvětví nebo pododvětví se strukturální nadkapacitou.

(109)

V souladu s ustanoveními rámce z roku 1998 (bod 3.3) je případná existence strukturální nadkapacity hodnocena porovnáním rozdílů mezi průměrnou mírou využívání výrobních kapacit zpracovatelského průmyslu jakožto celku a mírou využívání kapacit v dotyčném (pod)odvětví. Jsou-li údaje o využívání kapacit nedostatečné, Komise prověří, zda se dotčené investice neprovádějí na klesajícím trhu. Kvůli tomu porovná vývoj zřejmé spotřeby dotčeného výrobku nebo výrobků s mírou růstu zpracovatelského průmyslu jakožto celku na úrovni EHP.

(110)

Jak uvedeno výše, čelí Komise situaci, kdy pro dotčené odvětví neexistují důvěryhodné údaje. Pro dané odvětví tedy nelze vypočítat ani využití kapacit, ani zřejmou spotřebu.

(111)

Na základě analýzy vývoje trhu musí být uplatněn na část investic, které byly poskytnuty na výrobu plaveného skla (raw float glass – KN 7005) faktor 0,75. Pokud jde o investice na vrstvené sklo nebo na pokovené sklo pro stavebnictví (laminated nebo coated building glass), které spadají do kategorií KN 7007 a 7008, musí být uplatněn faktor hospodářské soutěže 1.

(112)

Rámec z roku 1998 se nevěnuje situaci, kdy by mohly být uplatněny dva nebo více faktorů „hospodářské soutěže“ ve vztahu k jediné investici, u níž byl vyhodnocen diferenční vývoj trhu pro každý dotčený výrobek zvlášť. Jelikož by v tomto konkrétním případě bylo uplatnění jen jednoho z obou faktorů na celou investici nejen neúměrné, ale také nepřesné, domnívá se Komise, že faktor hospodářské soutěže by měl být vyvážen tak, aby odrážel vývoj na trhu pro každý dotčený výrobek zvlášť.

(113)

Vzhledem k tomu, že se projekt týká plně integrované továrny, bylo by umělé stanovit upravující faktor výpočtem na základě relativní hodnoty investice pro každý z dotčených výrobků. Komise proto použila vyvažující faktor (40/60), který vychází z jednotlivých množství uvedených příjemcem podpory na trh.

(114)

Výsledkem je koeficient T ve výši 0,85 (33), který představuje faktor „hospodářské soutěže“ (1 a 0,75) na obou trzích.

(115)

Nové informace poskytnuté francouzskými orgány vedou ke stanovení nového koeficientu „poměr kapitálu/zaměstnanosti“: způsobilá částka investic totiž činí 158,5 mil. EUR. Francie uvedla, že počet přímo vytvořených pracovních míst je v konečném stavu 176. Poměr kapitálu/zaměstnanosti je tedy 900. Vzhledem k tomu, že tento poměr je v rozmezí od 701 do 1 000, je třeba použít faktor (I) ve výši 0,7 místo původně plánované výše 0,8 (bod 3.10(2) rámce z roku 1998).

(116)

Nové podklady poskytnuté francouzskými orgány vedou ke stanovení nového koeficientu „nepřímo vytvořená pracovní místa/přímo vytvořená pracovní místa“. Francie uvedla, že počet nepřímo vytvořených pracovních míst je 150, což představuje 85 % přímo vytvořených pracovních míst. Vzhledem k tomu, že toto procento je v rozmezí do 50 do 100 %, je třeba použít faktor M o hodnotě 1,1 místo původně plánované výše 1,2 (bod 3.10(3) rámce z roku 1998).

(117)

S ohledem na výše uvedené je nově stanovená povolená maximální míra podpory v tomto konkrétním případě: R × T × I × M = 15 % × 0,85 × 0,7 × 1,1 = 9,82 % (zatímco v rozhodnutí z roku 2000 činila 12,24 %).

(118)

S ohledem na všechny tyto nové podklady je míra přidělené podpory nižší než míra plánovaná v roce 2000. Způsobilé náklady projektu činí 158,5 mil. EUR (150,165 mil. EUR čisté aktualizované hodnoty).

(119)

Francouzské orgány tvrdí, že použitím metody popsané v příloze I Pokynů k regionální podpoře z roku 1998 se dojde k ČGE ve výši 12 985 610 EUR pro podporu v nominální hodnotě 17 106 280 EUR.

(120)

Podle francouzských orgánů tedy míra podpory na projekt PGF/IGCF činí 8,65 % ČGE (12 985 610/150 165 000), což je méně než maximální povolená míra nově vypočítaná kvůli zohlednění vývoje parametrů projektu (9,82 % ČGE).

(121)

Oznámená míra podpory ve výši 8,65 % ČGE, kterou Francie navrhuje přidělit společnostem PGF/IGCF, splňuje podmínky, které umožňují považovat ji za slučitelnou s rámcem z roku 1998.

(122)

Vzhledem k tomu, že investiční projekt je ukončen, neuplatní se podmínky pro následnou kontrolu uvedené v bodě 6 rámce z roku 1998. Francii se proto může povolit vyplacení zůstatku poslední splátky podpory společnostem PGF/IGCF, tedy částky 727 389 EUR (v nominální hodnotě),

20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/33

(1)

Komise prostřednictvím rozhodnutí 2008/721/ES zřídila tři vědecké výbory, jmenovitě Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (VVZER) a Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (VVVNZZR), a skupinu vědeckých poradců pro posouzení rizik (dále jen „skupina“) v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí.

(2)

VVBS, VVZER a VVVNZZR sestávají vždy z nejvýše 17 členů, zatímco o počtu vědeckých poradců ve skupině rozhoduje vždy Komise na základě svých potřeb v oblasti vědeckého poradenství. V zájmu odpovídajícího pokrytí širokého rozpětí vědeckých otázek, ohledně kterých by měly být vědecké výbory během jejich funkčního období konzultovány, je vhodné stanovit počet členů každého z výborů na 17 a počet vědeckých poradců ve skupině na 189.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 2008/721/ES byla zveřejněna výzva k vyjádření zájmu, v níž byla rovněž stanovena kritéria výběru a hodnotící postup a na jejímž základě byl sestaven seznam vhodných uchazečů, ze kterého Komise jmenuje členy vědeckých výborů a vědecké poradce skupiny.

(4)

Členové výborů byli v souladu s čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2008/721/ES vybráni na základě svých odborných znalostí a v souladu se zeměpisným rozložením, které odráží rozmanitost vědeckých otázek a přístupů, především v Evropě, zatímco poradci byli v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedeného rozhodnutí vybráni s ohledem na cíl pokrýt co možná nejširší rozpětí oborů,

20.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 49/43

(1)

Podle směrnice 2000/29/ES může být členským státům poskytnut finanční příspěvek Společenství k pokrytí výdajů přímo souvisejících s nezbytnými opatřeními, jež byla nebo mají být přijata v rámci boje proti škodlivým organismům zavlečeným ze třetích zemí nebo jiných oblastí Společenství za účelem jejich eradikace nebo, pokud to není možné, jejich zastavení.

(2)

Německo, Nizozemsko a Slovinsko vypracovaly akční programy k eradikaci organismů škodlivých rostlinám a zavlečených na jejich území. V těchto programech jsou stanoveny cíle, jichž má být dosaženo, provedená opatření, jejich trvání a náklady na ně vynaložené. Německo, Nizozemsko a Slovinsko požádaly o finanční příspěvek Společenství na tyto programy ve lhůtě stanovené směrnicí 2000/29/ES a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1040/2002 ze dne 14. června 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k ustanovením o poskytování finančního příspěvku Společenství na ochranu zdravotního stavu rostlin a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 2051/97 (2).

(3)

Technické informace, které poskytly Německo, Nizozemsko a Slovinsko, umožnily Komisi přesně a důkladně analyzovat situaci a dospět k závěru, že podmínky poskytnutí finančního příspěvku Společenství, stanovené zejména v článku 23 směrnice 2000/29/ES, byly splněny. Je proto vhodné poskytnout finanční příspěvek Společenství na pokrytí výdajů na tyto programy.

(4)

Finanční příspěvek Společenství může pokrýt až 50 % způsobilých výdajů. V souladu s čl. 23 odst. 5 třetím pododstavcem směrnice 2000/29/ES by se však sazba finančního příspěvku Společenství na část programu předloženého Nizozemskem na ochranu před bázlivcem kukuřičným (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte) měla snížit, protože program oznámený tímto členským státem už Společenství financovalo podle rozhodnutí Komise 2007/877/ES (3).

(5)

V souladu s článkem 24 směrnice 2000/29/ES Komise ověří, zda zavlečení příslušného škodlivého organismu bylo následkem neodpovídajících zkoušek nebo inspekcí, a přijme opatření požadovaná výsledky vyplývajícími z jejího ověření.

(6)

V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (4) se rostlinolékařská opatření mají financovat z Evropského zemědělského záručního fondu. Pro účely finanční kontroly těchto opatření se použijí články 9, 36 a 37 uvedeného nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

a)

byla předložena příslušná dokumentace prokazující přijatá opatření v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1040/2002;

b)

dotčeným členským státem byla Komisi předložena žádost o platbu v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1040/2002.