(1)

Komise dne 26. září 2007 obdržela podnět podaný podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“), Evropským institutem pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute (EIFI)) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli ve Společenství.

(2)

Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingu některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a o podstatné újmě z něj vyplývající, které byly považovány za dostatečné odůvodnění pro zahájení řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 9. listopadu 2007 zveřejněním oznámení o zahájení (2) v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení“).

(4)

Vzhledem k nutnosti dále ověřit některé aspekty šetření bylo rozhodnuto pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z ČLR.

(5)

Dne 4. srpna 2008 dostaly všechny zúčastněné strany k dispozici informační dokument, v němž byla podrobně uvedena předběžná zjištění ve stávající fázi šetření (dále jen „informační dokument“) a který obsahoval výzvu zúčastněným stranám, aby se k uvedeným zjištěním vyjádřily.

(6)

Po tomto dni šetření pokračovalo mimo jiné s ohledem na aspekty zájmu Společenství a byla provedena podrobná analýza definice/srovnatelnosti výrobku, jelikož to různé zúčastněné strany zpochybnily.

(7)

O zahájení řízení byli úředně vyrozuměni žádající výrobci ve Společenství, ostatní výrobci ve Společenství, vyvážející výrobci, dovozci, uživatelé, sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupci vlády ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(8)

Řada zúčastněných stran předložila písemně svá stanoviska, zejména s ohledem na výběr srovnatelné země, rozdíly v typu a jakosti mezi čínskými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky vyráběnými a prodávanými výrobci ve Společenství, postavení žadatelů a újmu a aspekty zájmu Společenství. Všichni účastníci, kteří požádali o slyšení a prokázali, že existují zvláštní důvody ke slyšení, byli vyslyšeni.

(9)

Všechny zúčastněné strany (výrobci ve Společenství, dovozci ve Společenství a čínští vyvážející výrobci), které učinily podání týkající se definice výrobku, se zúčastnily setkání znesvářených stran, které bylo v souladu s čl. 6 odst. 6 základního nařízení uspořádáno pod záštitou úředníka pro slyšení dne 18. září 2008 (dále jen „setkání znesvářených stran“).

(10)

Vzhledem k vysokému počtu známých vyvážejících výrobců v ČLR a vysokému počtu známých výrobců a dovozců ve Společenství se v oznámení o zahájení v souladu s článkem 17 základního nařízení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu a újmy.

(11)

Jak bylo uvedeno výše, vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR byl v oznámení o zahájení navržen výběr vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci vyzváni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a domácím prodeji a jméně a činnostech všech svých společností ve spojení, které se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku. Konzultovány byly rovněž orgány v ČLR.

(13)

Ve stanovené lhůtě se přihlásilo a požadované údaje poskytlo celkem 120 společností nebo skupin společností v ČLR. Z poskytnutých údajů se však zdálo, že některé z těchto společností nebo skupin společností nevyrábějí spojovací prostředky samy a některé společnosti nahlásily vývoz spojovacích prostředků vyrobených společnostmi ve spojení do Společenství. Společnosti nebo skupiny, které vyráběly a vyvážely dotčený výrobek do Společenství během období šetření a projevily přání být zařazeny do vzorku, byly považovány za spolupracující společnosti a byly brány v úvahu při výběru vzorku. Na tyto společnosti připadlo 110 z celkem 120 společností nebo skupin, které se po zahájení řízení přihlásily.

(14)

Vyvážející výrobci, kteří se v uvedené lhůtě nepřihlásili, se považovali za strany, které při šetření nespolupracují.

(15)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byli vybráni vývozci s největším objemem vývozu do Společenství s cílem dosáhnout největšího reprezentativního objemu vývozu, který by bylo možno přiměřeně prošetřit během doby, která je k dispozici.

(16)

Na tomto základě byl vybrán vzorek devíti čínských vyvážejících výrobců nebo skupin. Vybrané společnosti představovaly 61 % vývozu dotčeného výrobku z ČLR do Společenství, který uskutečnily spolupracující společnosti, a 39 % celkového vývozu z ČLR.

(17)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení dostali spolupracující vyvážející výrobci a orgány ČLR možnost, aby se vyjádřili k výběru vzorku.

(18)

Řada čínských vývozců tvrdila, že měli být zařazeni do vzorku s ohledem na zvláštní okolnosti týkající se jejich společností, například skutečnosti, že vyrábějí zvláštní typy výrobku, které údajně společnosti zařazené do vzorku nevyrábějí. Typy spojovacích prostředků ze železa nebo oceli vyráběné vývozci však nebyly součástí kritérií použitých k výběru vzorku. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, použitým kritériem byli vývozci s největším objemem vývozu do Společenství. To je v souladu s požadavky čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(19)

Společnostem zařazeným do vzorku byly zaslány dotazníky k vyplnění a ve stanovených lhůtách byly obdrženy odpovědi od všech těchto společností.

(20)

Pět společností, které nebyly zařazeny do vzorku, předložilo odpovědi na dotazník, aby požádaly o individuální posouzení na základě čl. 9 odst. 6 a čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Čtyři tyto žádosti byly přijaty. Jelikož zbývající společnost nevyráběla dotčený výrobek sama, její žádost byla zamítnuta.

(21)

Po poskytnutí závěrů šetření jeden vývozce namítl, že společnosti, které byly šetřeny individuálně, by měly být považovány za součást vzorku za účelem použití čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Další vývozce namítal, že Komise neměla vyhovět žádostem o individuální posouzení podle čl. 17 odst. 3, a měla místo toho původní vzorek rozšířit. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že vzorek je stále považován za dostatečně reprezentativní. I poté, co čtyři společnosti zařazené do vzorku nespolupracovaly, jak se uvádí v 62. bodě odůvodnění, představovaly zbývající společnosti ve vzorku 54 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Společenství, který uskutečnily spolupracující společnosti. Navíc se z důvodů objektivity a transparentnosti považuje za vhodné vybrat vzorek na začátku řízení a zachovat jej po celou dobu řízení, není-li důvod se domnívat, že tento vzorek již není reprezentativní. Konečně, ze stejných důvodů by měl být výběr vzorku považován za postup odlišný a oddělený od postupu přiznávání individuálního přezkoumání podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(22)

Jak bylo uvedeno výše, vzhledem k vysokému počtu výrobců ve Společenství byl v oznámení o zahájení navržen výběr vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli výrobci ve Společenství vyzváni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o své výrobě a prodeji a jméně a činnostech všech svých společností ve spojení, které se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku.

(24)

Celkem 46 výrobců ve Společenství, kteří v průběhu období šetření vyráběli dotčený výrobek ve Společenství a ve výše uvedené lhůtě projevili přání být zařazeni do vzorku, se považovalo za spolupracující společnosti a bylo vzato v úvahu při výběru vzorku.

(25)

Tito výrobci ve Společenství představovali více než 30 % odhadované výroby ve Společenství v roce 2006. Mělo se za to, že tito výrobci představují výrobní odvětví Společenství, jak je uvedeno ve 114. bodě odůvodnění.

(26)

Někteří dovozci ve Společenství a rovněž někteří vyvážející výrobci zpochybnili otázku podílu výrobního odvětví Společenství na výrobě. Některé zúčastněné strany po zveřejnění oznámení o zahájení skutečně poskytly seznamy výrobců ve Společenství, kteří údajně nebyli konzultováni, co se týká jejich podpory řízení, či nesouhlasu s řízením. Následně byl všem těmto výrobcům zaslán dotazník. Několik společností se mimoto přihlásilo z vlastního podnětu, aniž by obdržely dotazník. Žádná z odpovědí obdržených od těchto výrobců však nesnížila úroveň podílu na výrobě uvedenou v předchozím bodě odůvodnění. Mnoho z těchto společností ve skutečnosti podnět podpořilo.

(27)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byli do vzorku zařazeni výrobci ve Společenství (mezi nimi výrobci, kteří představují výrobní odvětví Společenství) s největším objemem výroby, aby bylo dosaženo co největšího reprezentativního objemu výroby obdobného výrobku vyráběného ve Společenství, který by bylo možno přiměřeně prošetřit během doby, která je k dispozici.

(28)

Na tomto základě byl vybrán vzorek sedmi výrobců. Na společnosti zařazené do vzorku připadlo přibližně 70 % výroby výrobního odvětví Společenství. Poté, co byl jeden z výrobců zařazených do vzorku shledán jako nedostatečně spolupracující, klesl tento podíl na 65 %.

(29)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení dostali spolupracující výrobci ve Společenství možnost, aby se vyjádřili k výběru vzorku. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by odůvodňovaly změny vzorku.

(30)

Společnostem zařazeným do vzorku byly zaslány dotazníky k vyplnění a ve stanovených lhůtách byly obdrženy odpovědi od všech těchto společností.

(31)

Jak je uvedeno výše, vzhledem k vysokému počtu dovozců ve Společenství byl v oznámení o zahájení navržen výběr vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(32)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli dovozci ve Společenství vyzváni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém dovozu a prodeji a jméně a činnostech všech svých společností ve spojení, které se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku.

(33)

Ve výše uvedené lhůtě se přihlásilo a požadované údaje poskytlo celkem 45 společností nebo skupin společností ve Společenství, které představují téměř 29 % celkového objemu dovozu do Společenství.

(34)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byli do vzorku zařazeni dovozci ve Společenství s největším objemem prodeje s cílem dosáhnout největšího reprezentativního objemu, který je možné odpovídajícím způsobem prošetřit. Jako součást vzorku proto bylo vybráno 7 největších dovozců, pokud jde o objem prodeje. Společnostem zařazeným do vzorku byly zaslány dotazníky k vyplnění a ve stanovených lhůtách byly obdrženy odpovědi od všech těchto společností.

(35)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR umožněno v případě zájmu předložit žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, byly příslušné formuláře žádosti zaslány čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, známým sdružením vývozců a orgánům ČLR. O tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení požádalo 106 vyvážejících výrobců. Všechny tyto společnosti požádaly rovněž o individuální zacházení, pokud by šetření prokázalo, že nesplňují podmínky pro přiznání tržního zacházení. Zbývající dvě společnosti požádaly pouze o individuální zacházení. Všech devět společností zařazených do vzorku požádalo o tržní zacházení a o individuální zacházení.

(36)

Dotazníky byly zaslány vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku a čtyřem vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří požádali o individuální posouzení a toto jim bylo přiznáno, výrobcům a dovozcům ve Společenství zařazeným do vzorku a rovněž uživatelům ve Společenství. Odpovědi byly obdrženy od všech 9 vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, 4 vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální posouzení, jednoho vývozce v ČLR, který nebyl zařazen do vzorku a který požádal o individuální posouzení, jež bylo nakonec zamítnuto, jak je uvedeno v (20). bodě odůvodnění, 7 výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, 7 dovozců zařazených do vzorku, kteří nejsou ve spojení, 3 uživatelů a 2 výrobců ve srovnatelné zemi, Indii.

(37)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a uskutečnila inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(38)

Vzhledem k nutnosti stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým by nemuselo být přiznáno tržní zacházení, se uskutečnila inspekce na místě za účelem stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země (Indie) v prostorách těchto společností:

(39)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Pokud jde o trendy důležité pro posouzení újmy, byly analyzovány údaje pro období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(40)

Dotčeným výrobkem jsou některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli, jiné než z nerezavějící oceli, tj. vruty do dřeva (kromě vrtulí do pražců), závitořezné šrouby, ostatní šrouby a svorníky s hlavou (též s jejich maticemi nebo podložkami, ale kromě šroubů soustružených z tyčí, prutů, profilů nebo z drátů, o plném průřezu, s tloušťkou dříku nepřesahující 6 mm a kromě šroubů a svorníků pro upevňování konstrukčních materiálů železničních tratí) a podložky pocházející z Čínské lidové republiky (dále společně jen „spojovací prostředky“ nebo „dotčený výrobek“).

(41)

Dotčený výrobek je obvykle zařazen do kódů KN 7318 12 90 , 7318 14 91 , 7318 14 99 , 7318 15 59 , 7318 15 69 , 7318 15 81 , 7318 15 89 , ex 7318 15 90 , ex 7318 21 00 a ex 7318 22 00 .

(42)

Spojovací prostředky jsou používány k mechanickému spojení svou a více prvků ve stavebnictví, strojírenství atd. a používá je celá řada průmyslových odvětví, jakož i spotřebitelé. Na základě jejich základních fyzických a technických vlastností a konečného užití se usuzuje, že pro účely tohoto řízení představují všechny spojovací prostředky jediný výrobek. Na základě stejných vnitrostátních nebo mezinárodních norem by spojovací prostředky měly mít stejné základní fyzické a technické vlastnosti, zejména včetně pevnosti, dovolené odchylky, opracování a povrchové úpravy.

(43)

Během šetření, zejména při setkání znesvářených stran, řada dovozců a vyvážejících výrobců v ČLR namítala, že by některé typy šroubů a vrutů, podložek nebo svorníků nízkého stupně odolnosti měly být vyjmuty z oblasti působnosti šetření, pokud jde o šetřený výrobek, s odůvodněním, že tyto výrobky výrobní odvětví Společenství nevyrábí, a ani nejsou podobné typickým výrobkům výrobního odvětví Společenství. K tomu se šetřením zjistilo, že výrobní odvětví Společenství má významnou výrobu stejných nebo podobných typů spojovacích prostředků. Kromě toho není podle základního nařízení pro to, aby mohly být vyvážené výrobky pro účely šetření považovány za jediný výrobek, nutné, aby byly shodné ve všech ohledech. Tyto námitky proto musely být zamítnuty.

(44)

Zejména jeden distributor ve Společenství uvedl, že by vruty do dřeva měly být ze šetření vyloučeny, jelikož údajně i) nejsou výrobním odvětvím Společenství vyráběny ve velkém množství a ii) výrobci ve Společenství, kteří se specializují na vruty do dřeva, řízení nepodpořili. Šetření však prokázalo, že u výrobců ve Společenství existuje významná výroba vrutů do dřeva, včetně u některých výrobců, kteří podpořili řízení. Mimoto se připomíná, že minimální úroveň podpory stanovená v základním nařízení není nutná pro každý typ výrobku a že toto nemůže sloužit jako základ pro definici výrobku při šetření. Výše uvedená tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(45)

Jiný distributor ve Společenství namítal, že by spojovací prostředky určené pro segment trhu výrobků pro svépomocné činnosti měly být z šetření vyloučeny, jelikož údajně nejsou nahraditelné spojovacími prostředky vyráběnými výrobním odvětvím Společenství, a jedná se o zvláštní „sektor průmyslu“. Poté, co byla zúčastněným stranám poskytnuta předběžná zjištění, dostal tento distributor na základě své žádosti možnost dodatečného slyšení, během nějž opakoval své argumenty, že spojovací prostředky pro svépomocné činnosti by měly být rozhodně brány jako zvláštní skupina výrobků a že tyto spojovací prostředky nepředstavují zájem výrobního odvětví Společenství. Za prvé, je třeba poznamenat, že spojovací prostředky pro svépomocné činnosti se nijak zásadně neliší od jiných spojovacích prostředků určených pro odbornější použití a že spojovací prostředky používané při svépomocných činnostech, při profesionálním nebo při průmyslovém použití, jsou kategoriemi, které se do jisté míry překrývají. Stejný distributor popsal některé typické vlastnosti takzvaných spojovacích prostředků pro svépomocné činnosti, jako je balení, odolnost, označení a povrchová úprava, a na jejich základě argumentoval tím, že by spojovací prostředky pro segment trhu výrobků pro svépomocné činnosti mohly být brány odděleně od spojovacích prostředků určených k použití v jiných segmentech trhu. Uvedené vlastnosti však nebyly pokládány za dostatečné, aby bylo možné udělat jasnou dělicí čáru mezi spojovacími prostředky určenými pro segment trhu výrobků pro svépomocné činnosti a ostatními typy spojovacích prostředků. Konečně, během šetření a zejména na setkání znesvářených stran zástupci výrobního odvětví Společenství rovněž uvedli příklady společností ve Společenství, které vyrábějí šrouby a standardní spojovací prostředky, mezi které mohou být zařazeny i takzvané spojovací prostředky určené pro svépomocné činnosti. Rovněž bylo zjištěno, že zbývající výrobci ve Společenství mají technické kapacity k výrobě takových spojovacích prostředků, pokud by ji podmínky na trhu umožňovaly. Argumenty tohoto distributora proto musely být odmítnuty.

(46)

Jeden výrobce spojovacích prostředků pro ukotvení do plastu ve Společenství dovážel z ČLR hřebové šrouby používané při výrobě spojovacích prostředků pro ukotvení do plastu a tvrdil, že pokud je mu známo, Společenství nemá žádné kapacity pro výrobu uvedených hřebových šroubů. Dále tvrdil, že na hřebové šrouby by se šetření nemělo vztahovat, jelikož nemohou být použity jako běžné šrouby. Šetřením však bylo prokázáno, že hřebové šrouby mají stejné základní fyzické vlastnosti jako ostatní spojovací prostředky a že je vyrábí i výrobní odvětví Společenství. Uvedená společnost tato zjištění nezpochybnila. Nebyl tedy žádný důvod pro vyloučení těchto výrobků z šetření.

(47)

Dva výrobci ve společenství tvrdili, že by šrouby bez hlavy a matice měly být zahrnuty do působnosti šetření, jelikož mají podobné fyzické vlastnosti jako dotčený výrobek a jsou rovněž předmětem újmy, kterou působí dovoz z ČLR. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že tyto výrobky nebyly zahrnuty do podnětu zmíněného v 1. bodě odůvodnění, a dokumentace z šetření tudíž o těchto výrobcích neobsahuje žádné informace. Proto není možné akceptovat v této fázi takové změny rozsahu šetření, pokud jde o výrobek.

(48)

Řada stran tvrdila, že spojovací prostředky vyráběné v ČLR na vývoz do Společenství nemohou být srovnávány se spojovacími prostředky vyráběnými výrobním odvětvím Společenství a že posledně jmenované výrobky se používají v aplikacích, které se liší od spojovacích prostředků vyráběných v ČLR, a tudíž si uvedené výrobky přímo nekonkurují. Zejména tvrdili, že většina spojovacích prostředků vyráběných v ČLR i) jsou běžné výrobky (převážně v třídě odolnosti 4,8 až 8,8), které nemají žádné zvláštní vlastnosti, pokud jde o suroviny, odolnost, povrchovou úpravu nebo prvky související s certifikací/bezpečností; ii) jsou určeny pro méně náročné aplikace (jiné než odborné použití a obecná distribuce) na rozdíl od špičkových aplikací a iii) nesplňují přísné požadavky zvláštních konečných uživatelů, například automobilového průmyslu, chemického nebo leteckého průmyslu. Tato tvrzení byla uvedena v mnoha písemných podáních a též na setkání znesvářených stran. Byly rovněž uvedeny v písemném podání obdrženém od orgánů ČLR.

(49)

Někteří dovozci a jejich sdružení na setkání znesvářených stran rovněž tvrdili, že spojovací prostředky vyráběné v ČLR byly prodávány za trvale nižší ceny v porovnání se spojovacími prostředky vyráběnými výrobním odvětvím Společenství, a že to prokazuje, že čínské spojovací prostředky a spojovací prostředky vyráběné ve Společenství jsou určeny pro rozdílné aplikace. Na podporu svého tvrzení rovněž uvedli, že se v průběhu posuzovaného období výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit objem prodeje a průměrnou jednotkovou prodejní cenu, ačkoli se ve stejném období dovoz z ČLR značně zvýšil.

(50)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že na setkání znesvářených stran se všechny strany shodly, že v odvětví spojovacích prostředků existuje významný rozdíl mezi běžnými a tzv. „speciálními“ spojovacími prostředky. Běžné výrobky jsou podrobně popsány v průmyslových normách, jako jsou např. normy Německého normalizačního institutu (Deutsches Institut für Normung, DIN). Tyto normy zajišťují, že výrobky vyráběné různými dodavateli z různých zemí jsou z uživatelského hlediska v zásadě vzájemně zaměnitelné. Oproti tomu speciální spojovací prostředky jsou uzpůsobené zvláštnímu provedení a/nebo požadavkům uživatele. Panuje rovněž všeobecná shoda, že speciální spojovací prostředky se používají v náročnějších aplikacích, jako je např. automobilový průmysl, chemický průmysl aj., a jejich výroba a prodej je v průměru výrazně dražší než u běžných spojovacích prostředků.

(51)

Ačkoli rozdíl mezi běžnými a speciálními spojovacími prostředky nebyl původně součástí zařazení podle typu výrobku (podle kontrolních čísel výrobků) použitého při šetření, bylo po setkání znesvářených stran rozhodnuto, že by měl být zařazen do vlastností výrobků zohledněných při výpočtech rozpětí dumpingu a újmy. Vzhledem k tomu, že v převážné většině případů vývozu dotčeného výrobku šetřenými společnostmi se jednalo o běžné výrobky, to znamená, že se ve většině případů srovnání uskutečnilo mezi běžnými výrobky vyráběnými v ČLR, ve srovnatelné zemi a ve Společenství.

(52)

K podání orgánů ČLR zmíněném ve 48. bodě odůvodnění byla připojená analýza uvádějící podrobnosti týkající se údajných rozdílů v kvalitě mezi spojovacími prostředky určité normy (jako příklad byla použita norma DIN 933) vyráběnými ve Společenství a v ČLR. Tato analýza zohlednila geometrické rozdíly, rozdíly v tvrdosti a v chemickém složení. Ve zprávě se uvádělo, že ačkoli oba testované výrobky splňovaly normu DIN, vykazovaly spojovací prostředky vyrobené ve Společenství větší konzistentnost, tj. byly u nich shledány menší rozdíly, pokud jde o všechny analyzované parametry, než spojovací prostředky vyrobené v ČLR. Na základě těchto skutečností orgány ČLR v závěru konstatovaly, že výrobek vyráběný ve Společenství nelze vzhledem k jeho vyšší kvalitě srovnávat s výrobkem ČLR. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že účelem norem DIN a jiných obecně uznávaných norem je zajistit, aby výrobky splňovaly určité základní požadavky pro užívání. Jakékoli rozdíly musí být v limitech, které nemají zásadní vliv na kvalitu a funkci příslušného spojovacího prostředku. Proto spojovací prostředek, který je na trhu jako svorník normy DIN 933, musí být v zásadě srovnatelný s jiným spojovacím prostředkem prodávaným pod stejnou normou. Jakékoli rozdíly v kvalitě, které mohou být vnímány uživatelem, mohou být řešeny formou zohlednění fyzických rozdílů (viz 103. bod odůvodnění), ale neznamenají, že příslušné dva výrobky nemohou být považovány za srovnatelné.

(53)

Ve stejném podání se rovněž uvádělo, že spojovací prostředky vyráběné výrobním odvětvím Společenství mají výhodu spočívající v lepších technikách povrchové úpravy, které nejsou dostupné výrobcům v ČLR, a uvedené výrobky proto nemohou být považovány za obdobné. Rozdíly v povrchové úpravě však byly při šetření zohledněny formou použitých kontrolních čísel výrobku a neznamenají, že spojovací prostředky vyráběné výrobním odvětvím Společenství a spojovací prostředky vyráběné v ČLR nejsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Podle tohoto článku je skutečně nutné pouze to, aby měl obdobný výrobek vlastnosti úzce se podobající vlastnostem posuzovaného výrobku. Tento argument proto nemohl být přijat.

(54)

Souhrnem lze říci, že co se týče údajných rozdílů ve fyzických a technických vlastnostech, šetření prokázalo, že navzdory široké škále typů výrobku na trhu bylo mnoho typů vyráběných v ČLR na vývoz do Společenství a typů vyráběných výrobním odvětvím Společenství z velké části uváděno na trh pod podobnými průmyslovými normami. Navíc se pro účely šetření srovnání, pokud jde o ceny, prováděla téměř výhradně mezi spojovacími prostředky „standardních“ typů. V tomto ohledu se připomíná, že spojovací prostředky vyráběné a zařazené podle stejných norem musí v zásadě splňovat všechny požadavky, co se týká mechanických vlastností použitých surovin, formy, dovolených odchylek atd. Ačkoli se uznává, že ne všechny typy spojovacích prostředků mohou být použity pro všechny aplikace, a že toto je zejména případ „speciálních“ spojovacích prostředků a špičkových aplikací, bylo zjištěno, že v rámci stejné normy jsou všechny typy spojovacích prostředků vzájemně zaměnitelné pro většinu dalších aplikací. Navíc bez ohledu na nižší ceny zaznamenané v ČLR Evropské sdružení výrobců železa a oceli (dále jen „Eurofer“) potvrdilo, že neexistují žádné významné rozdíly v jakosti mezi ocelí vyráběnou v ČLR a ocelí vyráběnou ve Společenství, pokud ocel odpovídá určité standardizované jakostní třídě. Vyvozuje se proto závěr, že rozdíly v jakosti surovin neovlivňují srovnatelnost spojovacích prostředků vyvážených z ČLR a spojovacích prostředků vyráběných a prodaných ve Společenství.

(55)

Co se týká rozdílné výše cen, usuzuje se, že cenové rozdíly mezi výrobky samy o sobě neodůvodňují závěr, že by určitý typ výrobku měl být považován za odlišný výrobek. Jelikož bylo zjištěno, že všechny typy spojovacích prostředků v rámci stejné normy mají obdobné základní vlastnosti a konečné užití, výše uvedené tvrzení bylo nutno odmítnout.

(56)

Několik dovozců a vyvážejících výrobců rovněž uvedlo, že spojovací prostředky vyráběné ve srovnatelné zemi, Indii, jsou většinou typy výrobku s vysokou hodnotou určené pro automobilový průmysl a podobné aplikace, nejsou proto podobné spojovacím prostředkům vyváženým výrobci v ČLR do Společenství. Šetřením však bylo prokázáno, že v Indii jsou rovněž vyráběny a prodávány speciální i běžné výrobky. Jak bylo objasněno výše, bylo zjištěno, že uvedené spojovací prostředky mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti jako výrobky vyvážené z ČLR.

(57)

Proto se konstatuje, že spojovací prostředky vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, spojovací prostředky vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR a spojovací prostředky vyráběné a prodávané na domácím trhu v Indii, která byla použita jako srovnatelná země, a spojovací prostředky vyráběné v ČLR a prodané do Společenství jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(58)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR běžná hodnota stanovuje podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku v případě těch výrobců, u nichž bylo zjištěno, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(59)

Kritéria pro přiznání tržního zacházení jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(60)

Jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění, o tržní zacházení požádalo 106 vyvážejících výrobců, včetně všech devíti společností zařazených do vzorku.

(61)

Komise ověřila veškeré informace uvedené v žádostech těchto společností nebo skupin o tržního zacházení v prostorách devíti společností nebo skupin zařazených do vzorku.

(62)

Z celkem devíti společností nebo skupin, které byly zkontrolovány s ohledem na status tržního hospodářství, se u čtyř z nich mělo za to, že poskytly nesprávné nebo zavádějící informace. Dotyčné čtyři společnosti nebo skupiny byly o tomto informovány a bylo jim umožněno podat připomínky v souladu s článkem 18 základního nařízení. Žádná ze čtyř společností však nepředložila nové důkazy nebo informace, které by bránily v použití článku 18 základního nařízení na tyto společnosti. Vzhledem k použití uvedeného článku na tyto čtyři společnosti nebylo přijato rozhodnutí o přiznání tržního zacházení.

(63)

Všem pěti zbývajícím společnostem nebo skupinám zařazeným do vzorku nebylo tržní zacházení přiznáno z toho důvodu, že se náklady na důležitý vstup, ocelový válcovaný drát, nezakládaly na tržní hodnotě, jak požaduje čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Bylo zjištěno, že ceny ocelového válcovaného drátu, nebo v některých případech ocelového taženého drátu, účtované na čínském trhu byly podstatně nižší než ceny účtované na ostatních trzích, například v Evropě, Indii, Severní Americe a Japonsku (3). Vzhledem k tomu, že Čína musí většinu své železné rudy dovážet za mezinárodní tržní ceny, je zřejmé, že nemá prospěch z případné přirozené konkurenční výhody, která by vysvětlovala mimořádné nízké ceny ocelového válcovaného drátu na čínském domácím trhu. Zároveň různé studie (4) a dokonce výroční zprávy některých velkých výrobců ocelového válcovaného drátu (5) (kteří výrobcům spojovacích prostředků dodávají suroviny, ačkoli většinou prostřednictvím obchodníků) poukazují na významný zásah státu v tomto odvětví. Z finančních výkazů výše uvedených výrobců, které prošly auditem, například vyplývá, že oba výrobci v letech 2006 a 2007 získali významné dotace od vlády. Navíc díky různým daňovým zvýhodněním a grantům jedna z výše uvedených společností zaplatila v roce 2007 pouze 4,5 % daň ze zisku ve výši 2,8 miliardy CNY místo obvyklé 33 % daně z příjmu právnických osob. Jedna z výše zmíněných zpráv, „Money for metal (Peníze pro kov)“, shrnuje různé typy vládních subvencí, které největší čínští výrobci oceli získali v posledních letech, a jejich výši. Zpráva obsahuje zjištění o více než 393 miliardách CNY, které byly čínským výrobcům oceli poskytnuty ve formě dotací, a dochází k závěru, že tento fakt vedl k umělému nárůstu čínských ocelářských kapacit a výroby na úkor mezinárodní konkurence.

(64)

Zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním.

(65)

Řada vyvážejících výrobců uvedla, že rozhodnutí o nepřiznání tržního zacházení všem společnostem zařazeným do vzorku podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení na základě zkreslených nákladů na suroviny znamená nesprávný výklad tohoto článku, jenž by se měl podle jejich tvrzení chápat tak, že se vztahuje na společnosti jednotlivě, nikoli na celé odvětví. Některé společnosti mimoto tvrdily, že tržní hodnoty uvedené ve zmíněném článku je nutno vykládat jako tržní hodnoty v ČLR, nikoli mezinárodní tržní hodnoty.

(66)

V reakci na tato tvrzení se uvádí, že čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení mimo jiné požaduje, aby se náklady důležitých vstupů zakládaly na tržní hodnotě. Na hlavní vstup při výrobě spojovacích prostředků, ocelový válcovaný drát, připadá přibližně 50 % výrobních nákladů. Na základě údajů získaných a ověřených během šetření a rovněž nezávislých tržních zdrojů, například „Steel Bulletin Board“, je nesporné, že ceny ocelového válcovaného drátu na čínském domácím trhu jsou podstatně nižší než ceny na ostatních trzích. Vzhledem k tomu, že ČLR nemá žádnou přirozenou konkurenční výhodu s ohledem na železnou rudu, kterou dováží za mezinárodní tržní ceny, se usuzuje, že neexistuje žádný důvod pro mimořádně nízké ceny ocelového válcovaného drátu, které se nezakládají na tržní hodnotě. Tento závěr platí jak pro odvětví jako celek, tak i jednotlivě pro všechny společnosti zařazené do vzorku, jichž se týkalo šetření. Usuzuje se proto, že nebylo splněno první kritérium čl. 2 odst. 7 písm. c).

(67)

Co se týká výkladu „tržní hodnoty“, „tržní hodnotu“ je nutno chápat jako nezkreslenou tržní cenu. V tomto ohledu existuje (jak bylo uvedeno výše) řada zdrojů a studií, které ukazují na zásah státu v čínském ocelářském odvětví. Jak bylo zmíněno výše, někteří z největších čínských výrobců ocelového válcovaného drátu obdrželi v letech 2006 a 2007 různé druhy dotací, jak dokládají jejich ověřené finanční výkazy. Je nutno mít rovněž na paměti, že je na vyvážejících výrobcích, aby prokázali, že působí v podmínkách tržního hospodářství a že se náklady na důležité vstupy zakládají na tržní hodnotě. To v tomto případě prokázáno nebylo.

(68)

Někteří vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že i v případě, že existuje cenový rozdíl mezi cenami surovin na čínském domácím trhu a ostatních mezinárodních trzích, tento rozdíl by bylo možno vysvětlit rozdíly v jakosti. Je však zřejmé, že i v případě, že by existovaly určité rozdíly v jakosti, ty nemohou vysvětlit obrovský cenový rozdíl zjištěný u oceli podobných jakostních tříd používaných čínskými vyvážejícími výrobci a výrobci ve Společenství a Indii. Rozdíl mezi čínskými cenami ocelového válcovaného drátu a cenami na ostatních trzích (jak je zjevné ze zveřejněných zdrojů) vztahující se na stejný typ válcovaného drátu je velmi významný; podle údajů zveřejněných ve Věstníku pro ocel (Steel Bulletin Board) se ceny ocelového válcovaného drátu na čínském domácím trhu v období šetření pohybovaly v rozmezí 300–350 EUR/Mt, zatímco ceny za stejně kvalitní výrobek v Severní Americe, Evropě a Japonsku činily 400–500 EUR/Mt. Údaje získané a ověřené při šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a u výrobců ve Společenství odpovídají výše uvedeným zveřejněným údajům. Proto i nadále platí, že i v případě, že by existovaly rozdíly v jakosti, tyto nemohou vysvětlit obrovský cenový rozdíl mezi cenami surovin, které byly zjištěny na čínském domácím trhu, a cenami účtovanými na ostatních mezinárodních trzích.

(69)

Někteří vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že by případné zkreslení cen surovin mělo být vyřešeno úpravou běžné hodnoty při výpočtu dumpingu, a nikoli zamítnutím tržního zacházení. V tomto případě je však vzhledem k vysokému podílu ocelového válcovaného drátu na celkových nákladech zřejmé, že ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. c), které mimo jiné vyžaduje, aby se „náklady nejdůležitějších vstupů zakládaly na tržní hodnotě“, nejsou splněna. Proto by úprava při výpočtu dumpingu ke zohlednění zkreslených nákladů na vstupy znamenala, že ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. c) je do značné míry bezvýznamné.

(70)

Jedna skupina vyvážejících výrobců zpochybnila závěr, že by nemělo být tržní zacházení přiznáno, jelikož bylo zjištěno, že čínský stát (vlastnící 47,18 % podílů) byl schopen významně ovlivnit nebo zablokovat rozhodnutí týkající se společnosti, a předložila v tomto ohledu důkazy. Tvrdila zejména, že rozhodnutí o cenách, nákladech a vstupech byla přijímána generálním ředitelem a jeho náměstky, které jmenovala správní rada, nikoli akcionáři. Tvrdila proto, že skutečnost, že některá rozhodnutí přijala valná hromada akcionářů 2/3 většinou, není důležitá, jelikož se žádné z těchto rozhodnutí netýkalo obchodních rozhodnutí o cenách, nákladech a vstupech.

(71)

Usuzuje se, že skutečnost, že se správní rada jmenovaná ovládajícím akcionářem během procesu privatizace nezměnila, vzbuzuje pochybnosti ohledně nezávislostí členů správní rady na státu. Je třeba rovněž zmínit, že složení správní rady neodráželo poměr vlastnictví podílů ve skupině po privatizaci. Nelze proto vyloučit, že obchodní rozhodnutí byla nepřímo ovlivněna státem, a společnost nebyla s to poskytnout jakýkoli důkaz prokazující opak.

(72)

Platí proto původní zjištění, že této skupině by rovněž z tohoto důvodu nemělo být tržní zacházení přiznáno.

(73)

Druhý vyvážející výrobce, jemuž nebylo přiznáno tržní zacházení, zpochybnil závěry Komise týkající se jeho účetních standardů a zkreslení způsobeného bývalým systémem netržního hospodářství, a předložil argumenty, že by tato zjištění neměla být základem pro nepřiznání tržního zacházení. Tato zjištění byla podrobně analyzována. Co se týká účetních standardů, je nadále nesporné, že společnost nedodržovala mezinárodní a čínské účetní standardy s ohledem na odpisy fixních aktiv. Pokud jde o zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství v souvislosti s privatizací společnosti před obdobím šetření, společnost nepředložila žádné nové důkazy, které by Komisi umožnily změnit její závěry ohledně procesu privatizace.

(74)

Platí proto původní zjištění, že by této společnosti nemělo být na základě těchto dalších dvou důvodů tržního zacházení přiznáno.

(75)

Třetí vyvážející výrobce uvedl, že skutečnost, že většina jeho kapitálu je ovládána odborovým svazem, neznamená, že nebylo splněno první kritérium pro přiznání tržního zacházení. Společnost však nemohla prokázat, jak akcionáři mohou svobodně ovládat společnost podle svého akciového kapitálu, jak je tomu v případě prostředí tržního hospodářství. Zásah státu proto nelze vyloučit. Tatáž společnost zpochybnila zjištění, že od státu obdržela finanční podporu za zvlášť výhodných podmínek, vzhledem k tomu, že u jejího dluhu vůči státu je stanovena určitá úroková sazba, která se blíží převládajícím tržním sazbám. Avšak nejen dohodnutá úroková sazba nižší než tržní sazby, nýbrž rovněž dluhy vůči státu nebyly spláceny v souladu s dohodnutými časovými plány. Tato společnost rovněž uvedla, že by se jako kritérium pro přiznání tržního zacházení měly použít pouze čínské účetní standardy.

(76)

Podle č. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení je však nutné, aby společnosti byly prověřeny auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy, jak je uvedeno výše. Dále bylo rovněž zjištěno, že účetní postupy této společnosti nejsou v souladu s čínskými účetními předpisy. Její tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(77)

Jak bylo uvedeno výše, čtyři vyvážející výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku, požádali v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení o individuální posouzení, které jim bylo přiznáno.

(78)

Jedna skupina výrobců poskytla zavádějící informace, použila se proto ustanovení čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Tržní zacházení nebylo přiznáno dvěma ze zbývajících tří společností ze stejných důvodů, jaké byly uvedeny výše u společností zařazených do vzorku, tj. nesplňovaly první kritérium pro přiznání tržního zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, jelikož náklady důležitého vstupu, ocelového drátu, se nezakládaly na mezinárodní tržní hodnotě. Co se týká čtvrté společnosti, tržní zacházení nebylo přiznáno, jelikož tato společnost nesplnila druhé a třetí kritérium pro přiznání tržního zacházení.

(79)

Jedna ze společností, které bylo přiznáno individuální posouzení, zpochybnila zjištění Komise, že by jí nemělo být tržní zacházení přiznáno na základě toho, že nesplňuje první kritérium pro přiznání tržního zacházení, a uvedla, že v jejím výrobním procesu není ocelový drát hlavním vstupem a mimoto jeho část je pořizována z jiných strojů než u čínských oceláren. Náklady této společnosti v období šetření však byly navýšeny zřizovacími náklady, což znamenalo, že podíl ocelového drátu na celkových nákladech se jevil jako méně významný, než by tomu bylo v běžné situaci. Co se týká podílu ocelového drátu pořizovaného u čínských oceláren, na něj v období šetření připadla většina pořízeného ocelového drátu. Tato tvrzení byla proto odmítnuta.

(80)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na které se vztahují ustanovení tohoto článku, případné clo stanoví s celostátní platností, ledaže jsou společnosti schopny v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení prokázat, že jejich vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny; převod směnných kursů se provádí podle tržních kursů a státní intervence není takového rozsahu, aby umožňovala obcházení individuálních antidumpingových opatření.

(81)

Všech pět vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení, požádalo o individuální zacházení, pokud by jim nebylo tržní zacházení přiznáno. Na základě dostupných informací bylo nejprve zjištěno, že čtyři z těchto společností splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(82)

Jak bylo zúčastněným stranám sděleno v informačním dokumentu uvádějícím předběžná zjištění šetření, původně nemělo být páté společnosti individuální zacházení přiznáno z toho důvodu, že nemohla prokázat, že zahraniční akcionáři mohou svobodně repatriovat základní kapitál a zisky, jak požaduje základní nařízení. Po poskytnutí předběžných zjištění však společnost předložila dodatečná vysvětlení, která byla potvrzena v průběhu slyšení se zástupcem zahraničního akcionáře. Uznává se proto, že na repatriaci základního kapitálu a zisku se nevztahují žádná omezení, a společnosti tudíž lze přiznat individuální zacházení.

(83)

Vyvozuje se proto závěr, že z celkem devíti vyvážejících výrobců v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, by individuální zacházení mělo být přiznáno těmto společnostem:

(84)

Všichni tři vyvážející výrobci, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, požádali rovněž o individuální zacházení v případě, že jim nebude tržního zacházení přiznáno. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(85)

Byl proto vyvozen závěr, že by individuální zacházení mělo být přiznáno těmto třem vyvážejícím výrobcům v ČLR:

(86)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musela být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo tržní zacházení přiznáno, stanovena na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(87)

V oznámení o zahájení řízení byl oznámen záměr použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR Indii a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomuto návrhu vyjádřily.

(88)

Několik dovozců ve Společenství a vyvážejících výrobců v ČLR vzneslo námitky proti výběru Indie a uvedlo, že její sortiment výrobků není srovnatelný se sortimentem čínských vyvážejících výrobců. Většina těchto stran navrhla použít místo toho Tchaj-wan.

(89)

Komise aktivně usilovala o spolupráci známých výrobců spojovacích prostředků na celém světě, včetně Tchaj-wanu. Žádný z tchajwanských výrobců však se spoluprací nesouhlasil. Spolupráci při řízení nenabídli ani žádní výrobci z ostatních třetích zemí. Naopak dva indičtí výrobci souhlasili se spoluprací poskytnutím odpovědí na dotazník určený pro výrobce ve srovnatelné zemi. Údaje uvedené v jejich odpovědích na dotazník byly ověřeny v prostorách těchto dvou společností. Pouze jedna společnost však poskytla dostatečně podrobné údaje, které bylo možno použít jako základ pro stanovení běžné hodnoty.

(90)

Po poskytnutí závěrů šetření řada dovozců a vývozců zpochybnila vhodnost použití údajů od druhého indického výrobce z důvodů, že i) vyrobené a prodané množství tohoto výrobce na indickém trhu by údajně nebylo reprezentativní, pokud jde o množství vyvezené z ČLR do Společenství, a ii) tento indický výrobce měl údajné obchodní styky s jedním z výrobců ve Společenství, kteří podpořili podnět. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že i) objem prodeje uvedeného indického výrobce byl považován za dostatečně reprezentativní, aby umožňoval stanovení spolehlivých běžných hodnot, a ii) skutečnost, že výrobce ve srovnatelné zemi má styky s výrobcem ve Společenství, který podporuje podnět, nečiní volbu příslušné srovnatelné země nepřiměřenou. Bylo rovněž zjištěno, že tyto styky byly navázány až po skončení období šetření. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že nespolupracovali výrobci ze žádné jiné třetí země, byla volba Indie jako srovnatelné země považována za přiměřenou.

(91)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se s přihlédnutím k podmínkám hospodářské soutěže a otevřenosti indického trhu a s ohledem na skutečnost, že spolupracující indický výrobce prodával typy výrobku srovnatelné s typy vyváženými čínskými vyvážejícími výrobci, dospělo k závěru, že Indie je vhodnou třetí zemí s tržním hospodářstvím ve smyslu čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(92)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno níže.

(93)

Bylo ověřeno, zda každý typ dotčeného výrobku prodávaný v reprezentativním množství na indickém domácím trhu může být považován za výrobek prodávaný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. To bylo provedeno stanovením podílu ziskového prodeje každého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření.

(94)

Pokud objem prodeje daného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu a pokud vážená průměrná cena tohoto typu byla rovna výrobním nákladům nebo vyšší, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen všech prodejů daného typu na domácím trhu uskutečněných v průběhu období šetření, bez ohledu na to, zda byly tyto prodeje ziskové, či nikoliv.

(95)

Pokud objem ziskového prodeje daného typu výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo méně nebo pokud vážená průměrná cena tohoto typu byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu.

(96)

V závislosti na typu výrobku byla běžná hodnota stanovena na základě vážených průměrných prodejních cen veškerého prodeje nebo vážených průměrných prodejních cen pouze ziskového prodeje na domácím trhu srovnatelné země, a to na základě ověřených údajů jednoho výrobce v této zemi.

(97)

Jedna ze společností, kterým bylo přiznáno individuální posouzení, a někteří dovozci tvrdili, že běžná hodnota získaná od jediného výrobce v Indii, který údajně nevyrábí obdobné typy spojovacích prostředků jako dotyčná společnost, nepředstavuje nejlepší základ pro náležité srovnání. Navrhovali proto, aby v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena „na jakémkoli jiném přiměřeném základě“, v tomto případě na základě vlastních údajů vývozců upravených o údajné zkreslení nákladů na suroviny.

(98)

Výše uvedené tvrzení bylo odmítnuto, jelikož bylo zjištěno, že indický výrobce (jak je uvedeno v 91. bodě odůvodnění) prodává rovněž typy spojovacích prostředků, které jsou srovnatelné s typy vyváženými čínskými vyvážejícími výrobci. Jak je objasněno v 103. bodě odůvodnění, byly provedeny příslušné úpravy běžné hodnoty s ohledem na činitele ovlivňující srovnatelnost cen.

(99)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(100)

Co se týká dvou vyvážejících výrobců, veškerý jejich prodej na vývoz do Společenství (či jeho část) se uskutečnil prostřednictvím společností ve spojení usazených ve Společenství a následně byl dále prodán společnostem ve Společenství, které nejsou ve spojení. V těchto případech byla vývozní cena zjištěna početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za kterou byly dovezené výrobky poprvé prodány dále nezávislému kupujícímu a která byla náležitě upravena s přihlédnutím ke všem nákladům vzniklým mezi dovozem a dalším prodejem a k zisku. Ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě dostupných informací od spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(101)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen.

(102)

Srovnání cen mezi spojovacími prostředky vyváženými z ČLR a spojovacími prostředky prodávanými na indickém trhu spolupracujícím indickým výrobcem bylo provedeno s rozlišením mezi běžnými a speciálními typy spojovacích prostředků.

(103)

Na základě důkazů získaných na místě byly postupy řízení jakosti používané indickým výrobcem, jehož údaje byly použity ke stanovení běžné hodnoty, vyspělejší než postupy zaznamenané u spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, kteří vyráběli a vyváželi především běžné typy spojovacích prostředků. V těchto případech byla provedena úprava indické běžné hodnoty na základě nákladů na řízení jakosti zjištěných u indického výrobce.

(104)

Kromě výše uvedené úpravy byly provedeny náležité úpravy týkající se nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejších nákladů, nákladů na balení, úvěry a bankovní poplatky ve všech případech, kdy bylo zjištěno, že jsou přiměřené, přesné a doložené ověřenými důkazy.

(105)

Pro pět společností zařazených do vzorku, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, byla dumpingová rozpětí stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty stanovené pro indického výrobce, který plně spolupracoval, a vážené průměrné ceny každé společnosti při vývozu do Společenství, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(106)

Průměr pro vzorek byl v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení vypočítán jako vážený průměr dumpingových rozpětí všech pěti spolupracujících společností zařazených do vzorku.

(107)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením jsou stanovena takto:

(108)

Dumpingová rozpětí byla stanovena, jak je popsáno v 107. bodě odůvodnění.

(109)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením jsou stanovena takto:

(110)

Za účelem vypočtení celostátního dumpingového rozpětí použitelného na všechny ostatní vývozce v ČLR byla nejprve stanovena úroveň spolupráce. Úroveň spolupráce lze považovat za nízkou, tj. přibližně 53 % celkového dovozu z ČLR. Dumpingové rozpětí pro nespolupracující společnosti bylo proto stanoveno jako průměr hodnoty zjištěné z údajů Eurostatu a nejvyšších rozpětí zjištěných u druhů výrobku prodávaných v reprezentativním množství spolupracujícím vyvážejícím výrobcem s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(111)

Celostátní dumpingové rozpětí na tomto základě činí 115,4 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(112)

Šetřením bylo zjištěno, že obdobný výrobek vyrábí vysoký počet výrobců ve Společenství, který se odhaduje na více než 300 většinou malých a středních podniků, ale zahrnuje i několik větších společností. Většina výrobců ve Společenství se po zveřejnění oznámení o zahájení nepřihlásila. Žádající výrobci, jejichž jménem byl podán podnět, při šetření spolupracovali, ačkoli jedna ze společností zařazených do vzorku neposkytla během inspekce na místě dostatečné informace, aby ji bylo možno považovat za spolupracující společnost. Tato společnost byla proto vyloučena z údajů týkajících se výrobního odvětví Společenství. Řada ostatních výrobců, kteří podnět podpořili, či s ním nesouhlasili, poskytla obecné údaje o svém objemu výroby a prodeje. Jelikož mnoho výrobců ve Společenství, většinou malých podniků, při šetření nespolupracovalo, nebylo možno stanovit na základě údajů jednotlivých společností přesně celkový objem výroby ve Společenství.

(113)

Objem výroby ve Společenství byl proto stanoven odhadem pomocí údajů Eurostatu o průmyslové výrobě. Na základě těchto údajů bylo zjištěno, že celkový objem výroby ve Společenství v roce 2006 činil 1 431 602 Mt.

(114)

Výroba výrobců ve Společenství, kteří podpořili podnět a kteří při šetření plně spolupracovali, představuje 27,0 % výroby dotčeného výrobku ve Společenství. Vycházelo se proto z toho, že tyto společnosti představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(115)

Někteří dovozci ve Společenství a vyvážející výrobci tvrdili a šetření to potvrdilo, že řada spolupracujících výrobců ve Společenství kromě vlastních výrobních zařízení ve Společenství rovněž dovážela značné množství dotčeného výrobku z ČLR za účelem dalšího prodeje na trhu Společenství.

(116)

Mimoto se uvádělo, že tři ze spolupracujících výrobců ve Společenství svou výrobu částečně přemístili zřízením výrobních závodů v ČLR, že by tudíž měli být z výpočtu podílu na výrobě vyloučeni. Bylo však zjištěno, že čínské dceřiné společnosti těchto výrobců byly založeny převážně s cílem dodávat na trh ČLR a střed zájmu těchto společností je nadále ve Společenství.

(117)

Co se týká objemu dovozu ze strany spolupracujících výrobců ve Společenství, šetřením bylo zjištěno, že některé společnosti dovážely poměrně malé množství dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR v porovnání s prodejem jejich vlastní výroby ve Společenství. Tyto prodeje prostřednictvím společností ve spojení a společností, které ve spojení nejsou, se uskutečnily v mnohem menším množství, než tvrdily výše uvedené strany.

(118)

Šetřením bylo zjištěno, že střed zájmu těchto společností je nepochybně ve Společenství a že navzdory jejich dovozu z ČLR by se měly považovat za součást výroby ve Společenství.

(119)

Spotřeba ve Společenství v roce 2006 byla stanovena na základě celkového objemu výroby, který Eurostatu oznámily orgány členských států, s připočtením dovozu a po odečtení vývozu. Bylo zjištěno, že zjevná spotřeba je v souladu se spotřebou uvedenou v podnětu. Proto při neexistenci jiných informací byly rovněž použity údaje pro období 2004–2005 uvedené v podnětu. Pro roky mezi rokem 2003 a obdobím šetření byly objemy dovozu a vývozu založeny na údajích Eurostatu. Pro rok 2003 nebyly k dispozici žádné údaje, proto nebylo možno provést odhad spotřeby ve Společenství a podílů na trhu.

(120)

Na základě těchto údajů bylo zjištěno, že mezi rokem 2004 a obdobím šetření se poptávka po dotčeném výrobku ve Společenství zvýšila o 29 %.

(121)

Objem dovozu z ČLR byl získán z údajů Eurostatu. Pokud jde o objem a podíl na trhu, dovoz z ČLR se vyvíjel takto:

(122)

Zatímco se spotřeba dotčeného výrobku mezi rokem 2004 a obdobím šetření zvýšila o 29 %, dovozy z ČLR trvale rostly, a to v průběhu téhož období o 103 %. Podíl ČLR na trhu v průběhu posuzovaného období proto v témže období vzrostl ze 17 % na 26 %.

(123)

Následující tabulka ukazuje vývoj průměrných dovozních cen z ČLR. V průběhu posuzovaného období byly tyto ceny poměrně stálé a do roku 2005 mírně rostly, načež se v roce 2006 snížily.

(124)

Co se týká prodejní ceny dotčeného výrobku na trhu Společenství v průběhu období šetření, bylo provedeno srovnání mezi cenami výrobců ve Společenství zařazených do vzorku a cenami vyvážejících výrobců v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku. Příslušnými prodejními cenami výrobního odvětví Společenství byly ceny pro nezávislé odběratele, podle potřeby upravené na cenu ze závodu, tj. s vyloučením nákladů na dopravu ve Společenství a po odečtení slev a rabatů. Tyto ceny byly porovnány s prodejními cenami účtovanými čínskými vyvážejícími výrobci po očištění o slevy a v případě potřeby upravenými na ceny CIF na hranice Společenství s příslušnou úpravou o náklady na proclení a náklady vzniklé po dovozu. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství prodává svou výrobu distributorům i konečným uživatelům, zatímco čínské zboží je prodáváno prostřednictvím dovozců a/nebo obchodníků ve spojení či dovozců a/nebo obchodníků, kteří nejsou ve spojení, byla popřípadě provedena úprava dovozní ceny, aby bylo zajištěno, že srovnání je provedeno na stejné obchodní úrovni.

(125)

Jak bylo uvedeno výše, dovozci ve Společenství a vyvážející výrobci uvedli, že čínskými výrobky jsou většinou běžné spojovací prostředky základní jakosti, zatímco výrobní odvětví Společenství dodává spíše na segmenty trhu s dražšími spojovacími prostředky. Uvádělo se proto, že jakékoli cenové srovnání na základě průměrných cen je nesprávné. V tomto ohledu je nutno zmínit, že rozpětí cenového podbízení bylo zjištěno na základě údajů společností podle jednotlivých druhů výrobku s přihlédnutím k vlastnostem srovnávaných výrobků. Konkrétně, byla použita podobná metoda, jak je popsáno v 102. a 103 bodě odůvodnění, a běžné spojovací prostředky, které tvoří většinu čínského vývozu, byly odlišeny od speciálních druhů spojovacích prostředků.

(126)

Ze srovnání vyplývá, že v období šetření byl dovoz dotčeného výrobku ve Společenství prodáván za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, a to v průměru o více než 40 % v poměru k cenám výrobního odvětví Společenství.

(127)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu z ČLR na výrobní odvětví Společenství analýzu všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví od roku 2003 do období šetření. Analýza situace výrobního odvětví Společenství byla provedena pro společnosti zařazené do vzorku (jak bylo uvedeno výše) s výjimkou výroby, výrobních kapacit, využití kapacit, prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti a produktivity, u nichž jsou údaje uvedeny pro celé výrobní odvětví Společenství a vycházejí z informací poskytnutých spolupracujícími výrobci ve Společenství.

(128)

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v rámci výrobního odvětví Společenství se vyvíjely takto:

(129)

Navzdory značnému zvýšení poptávky o 29 % mezi rokem 2004 a obdobím šetření, objem výroby výrobního odvětví Společenství v celém posuzovaném období kolísal a v období šetření byl v porovnání s rokem 2003 vyšší pouze o 6 %.

(130)

Výrobní kapacita v posuzovaném období rostla pouze mírně, což znamená, že využití kapacity zůstalo v průběhu celého období na velmi nízké úrovni ve výši 52 až 53 %. Někteří dovozci ve Společenství uváděli, že údaje o výrobních kapacitách byly nadhodnoceny, například tím, že se předpokládala nepřetržitá výroba (24 hodin denně 365 dnů v roce), nebo podhodnocením doby potřebné pro výměnu nástrojů pro výrobu nových druhů či zahrnutím starého zařízení. Kapacita však byla vypočtena na základě 3 směn po dobu 220 dnů s patřičným přihlédnutím k omezením výroby, které byly ve většině případů zjištěny u linky tepelného zpracování. Při výpočtu dostupné kapacity byl ověřen počet dostupných strojů pro tvarování za studena a byla vzata v úvahu průměrná doba potřebná pro přizpůsobení nářadí novým výrobním sériím (což může být v rozmezí od 2 do 12 hodin).

(131)

Vývoj ukazatelů výroby a kapacity výrobního odvětví Společenství lze vysvětlit takto:

(132)

Dovozci ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, rovněž tvrdili, že pokud by v posuzovaném období výrobci ve Společenství dodatečně vyrobili rovnocenné množství, které bylo dovezeno z ČLR, dopad na využití kapacity by byl velmi malý a využití by bylo nižší než 60 %. V tomto ohledu je nutno podotknout, že se množství dovezené z ČLR během posuzovaného období považovalo za významné, jelikož představovalo přibližně 26,9 % celkové výroby ve Společenství v roce 2006. Kladný dopad na využití kapacity by byl proto mnohem významnější, než se uvádělo, pokud by toto množství (pro něž byla dostupná kapacita) bylo vyrobeno ve Společenství.

(133)

Po poskytnutí závěrů šetření několik výrobců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, tvrdilo, že pokud by opatření byla nakonec přijata, vedla by k deficitu dodávek na trh Společenství více než 200 000 Mt. Na základě výše volné kapacity zjištěné v období šetření se však skutečná výrobní kapacita ve Společenství odhaduje na více než 2,5 milionu Mt, tzn. že bohatě převyšuje úroveň spotřeby Společenství, která činí 2,27 Mt. Bylo proto shledáno, že volná výrobní kapacita ve Společenství bohatě převyšuje uváděný deficit ve výši 200 000 Mt a snadno uspokojí poptávku po dotčeném výrobku.

(134)

Níže uvedené údaje představují objem zásob výrobního odvětví Společenství na konci každého období.

(135)

V průběhu posuzovaného období se zásoby snížily o 5 %, a to navzdory 7 % zvýšení výroby. To je spojeno zejména se snížením podílu běžných výrobků v portfoliu výrobního odvětví Společenství. Avšak vzhledem k tomu, že se výroba obdobného výrobku ve Společenství uskutečňuje převážně na zakázku, výše zásob se u tohoto výrobku nepovažovala za velmi smysluplný ukazatel.

(136)

Níže uvedené údaje ukazují prodej výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům ve Společenství.

(137)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 12 % a v hodnotovém vyjádření o 21 %, a to v důsledku rostoucího podílu speciálních výrobků podle výkresové dokumentace zákazníků.

(138)

Zároveň bylo zjištěno, že se na trhu Společenství v posuzovaném období zvýšily průměrné prodejní ceny pro odběratele, kteří nejsou ve spojení. Tento nárůst cen je nutno posuzovat na základě významného zvýšení cen surovin a skutečnosti, že výrobní odvětví Společenství soustředilo své úsilí na segment trhu s kvalitnějšími výrobky (speciální výrobky), které byly méně postiženy dumpingovým dovozem. Vysoce kvalitní výrobky, které uspokojují zvláštní potřeby odběratelů, jsou na základě jednotkové prodejní ceny v porovnání s běžnými výrobky obvykle dražší. Zvýšení prodejních cen odráží jak zvýšení nákladů na suroviny, tak rovněž změny v sortimentu výrobků vyráběných výrobním odvětvím Společenství.

(139)

Po nárůstu mezi roky 2003 a 2004 poklesl objem prodeje výrobců ve Společenství o 1 %. Zároveň se spotřeba ve Společenství zvýšila o 29 %, což znamená, že se výrobnímu odvětví Společenství nepodařilo využít zvýšení spotřeby ve Společenství, a podíl výrobců ve Společenství na trhu se tudíž za méně než 3 roky snížil o 24 %. Se vší pravděpodobností by byl úbytek podílu výrobců ve Společenství na trhu ještě vyšší, pokud by se vypočítal pro celé posuzované období (tj. včetně roku 2003).

(140)

Bylo proto zjištěno, že se výrobnímu odvětví Společenství nepodařilo využít růstu trhu vyplývajícího ze zvýšení spotřeby ve Společenství, jelikož dumpingový dovoz z ČLR výrobcům ve Společenství znemožnil pokračovat ve výrobě běžných výrobků ve větším měřítku.

(141)

Výše zisku z prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Společenství v průběhu celého posuzovaného období kolísala, přičemž dosahovala pouze mírně kladné úrovně.

(142)

Ziskovost byla nejnižší v roce 2003 (2,1 %), od té doby se však zvýšila, což částečně souvisí s úsilím výrobního odvětví Společenství snížit výrobní náklady a zvýšit produktivitu a se skutečností, že své úsilí soustředili na poskytování vysoce kvalitních výrobků přinášejících vyšší výnosy než běžné výrobky, přičemž tyto vysoce kvalitní výrobky byly méně postiženy dumpingovým dovozem z ČLR než běžné výrobky.

(143)

Je nutno podotknout, že se celková kladná ziskovost v posuzovaném období časově shodovala s rozšířením trhu během fáze expanze hospodářského cyklu, k níž došlo v roce 2004 a počátkem roku 2008, a je pravděpodobné, že se významně zhorší, jakmile se tyto trendy obrátí. Jako široce rozšířený průmyslový výrobek jsou spojovací prostředky ve skutečnosti vysoce citlivé na změny celkové hospodářské situace, a zejména průmyslové výroby.

(144)

Peněžní tok z prodeje obdobného výrobku ve Společenství se do roku 2005 zvýšil o 33 %, poté se však v období šetření téměř vrátil ke své původní výši.

(145)

Výroba spojovacích prostředků je poměrně kapitálově náročná. Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že optimalizace výroby je nutná k reagování na stále náročnější tržní prostředí. K dosažení této pružnosti výrobní odvětví Společenství zachovalo poměrně vysoké úrovně investic, které se v průběhu posuzovaného období poněkud snížily, nadále však jsou na poměrně významné úrovni. Tyto investice byly určeny především na pořízení nového strojního zařízení za účelem optimalizace výroby.

(146)

V posuzovaném období se návratnost investic, vyjádřená jako procento čistého prodeje, mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšila o 7 procentních bodů. To vysvětluje skutečnost, že se výrobní odvětví Společenství pokusilo zvýšit co nejvíce využití svých stávajících výrobních kapacit, aniž by uskutečnilo velké investice. Jak se ukázalo při šetření, všichni výrobci zařazení do vzorku vyvinuli své interní zdroje nástrojů s cílem přizpůsobit svá výrobní zařízení nové zákaznické základně (speciální výrobky podle výkresové dokumentace zákazníků).

(147)

Nebyly zjištěny žádné důkazy s ohledem na menší nebo větší schopnost získat v posuzovaném období kapitál.

(148)

Zaměstnanost, produktivita a mzdové náklady výrobního odvětví Společenství se vyvíjely takto:

(149)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření výrobní odvětví Společenství zvýšilo počet zaměstnanců. To bylo výsledkem jednak úsilí o zachování objemu výroby, jednak výroby diverzifikovanějších složitých výrobků vyžadujících trvalou flexibilitu, pokud jde o nástroje a strojní zařízení. Výsledky tohoto strategického procesu ve výrobním odvětví Společenství se projevily rovněž v produktivitě, která byla v průběhu posuzovaného období stálá, ačkoli se výrobci museli přizpůsobit nové zákaznické základně (speciální výrobky podle výkresové dokumentace zákazníků), což vyžadovalo více lidských zdrojů.

(150)

Průměrná výše mezd se v posuzovaném období mírně zvýšila.

(151)

Jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, zjištěná dumpingová rozpětí jsou jednoznačně vyšší než minimální. Vzhledem k objemu a ceně dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(152)

Společenství nepřekonává účinky předchozího dumpingu, jelikož se před současným šetřením neuskutečnilo žádné jiné šetření.

(153)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku z ČLR zvýšil téměř o 180 % a v období šetření dosáhl 26 % podílu na trhu. V období šetření byly mimoto ceny dumpingového dovozu dotčeného výrobku významně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Cenové podbízení činilo průměrně více než 40 %.

(154)

Zatímco se spotřeba ve Společenství zvýšila o 29 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se současně snížil pouze o 1 %. Jeho podíl na trhu klesl o 24 % a výrobní odvětví Společenství nebylo schopno přenést celosvětový nárůst cen surovin na své zákazníky, což vedlo k nadále nízkým úrovním ziskovosti.

(155)

V důsledku toho se v průběhu posuzovaného období výroba nezvyšovala stejným tempem jako spotřeba ve Společenství a využití kapacity bylo nadále velmi nízké, ve výši přibližně 50 %. To mělo rovněž nepříznivý dopad na ziskovost, jelikož výrobní odvětví nemohlo využít plně úspor z rozsahu.

(156)

Dopad dumpingového dovozu na ziskovost výrobního odvětví Společenství byl v průběhu posuzovaného odvětví poněkud zmírněn rozšířením trhu Společenství a příznivým hospodářským cyklem. Situace by se však mohla změnit, pokud tento cyklus skončí.

(157)

Bez ohledu na značné úsilí výrobního odvětví v celém posuzovaném období o zachování objemu výroby prostřednictvím pružné výroby a jeho pokračující úsilí o zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti, jeho ziskovost, peněžní tok a návratnost investic neodrážely pokračující zvyšování poptávky po dotčeném výrobku ve Společenství. Tato tendence mohla mít závažný dopad na schopnost výrobního odvětví Společenství zachovat výrobu vysoce kvalitních dílů.

(158)

Po zveřejnění informačního dokumentu vyvážející výrobci v Číně a dovozci ve Společenství tvrdili, že vzhledem k tomu, že některé ukazatele, například objem prodeje, ceny a zisk, vykazují v posuzovaném období kladný vývoj, Komise měla vyvodit závěr, že výrobnímu odvětví Společenství nebyla způsobena podstatná újma.

(159)

Výrobní odvětví Společenství na druhou stranu tvrdilo, že stávající nízké úrovně ziskovosti stále více ovlivňují jeho schopnost udržet a zlepšit výrobní zařízení na úroveň, která by mu umožnila zachovat významnou přítomnost na trhu pro kvalitnější výrobky. Úbytek velkého objemu výroby běžných výrobků proto rovněž ovlivňuje schopnost výrobního odvětví nadále poskytovat vysoce kvalitní výrobky.

(160)

Šetřením bylo potvrzeno, že podstatná újma vyplývala z významného nahrazení výrobků Společenství čínským dovozem na některých důležitých segmentech trhu s nepříznivým dopadem na využití kapacity a ziskovost, ačkoli tento dopad byl poněkud zmírněn skutečností, že se výrobnímu odvětví podařilo nahradit nižší objemy výroby zaměřením se na segmenty trhu a výrobky přinášející vyšší výnosy.

(161)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(162)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo prošetřeno, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingových dovozů současně způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že tato případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovým dovozům.

(163)

Mezi rokem 2004 a obdobím šetření se zjevná spotřeba ve Společenství zvýšila o 29 % (v objemovém vyjádření), zatímco prodej výrobců ve Společenství se zvýšil pouze o 17 %. Výrobci ve Společenství proto v témže období přišli o více než 6,8 procentního bodu podílu na trhu.

(164)

Dovozci ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, tvrdili, že pokud by se prodej vyjádřil s ohledem na hodnotu místo na množství, obrázek by byl podstatně jiný, jelikož jednotková prodejní cena spojovacích prostředků vyráběných ve Společenství je významně vyšší než u výrobků z ČLR a v průběhu posuzovaného období se zvýšila. Při analýze dopadu levného dovozu na trh Společenství se však v souladu s minulou praxí považovalo za vhodné posoudit trendy dovozu a podíly na trhu v prvé řadě podle objemu, nikoli podle hodnoty. Hodnota prodeje je mimoto ovlivněna změnami v sortimentní skladbě, jak je tomu v tomto případě, kdy výrobní odvětví Společenství přešlo na výrobky vyšší hodnoty. Rovněž je třeba poznamenat, že tendence prodeje jsou pouze jedním z ukazatelů újmy a nejsou jako takové rozhodující.

(165)

Významné zvýšení objemu dumpingového dovozu z ČLR mezi rokem 2003 a obdobím šetření o více než 170 % a jeho podílu v objemovém vyjádření na trhu Společenství mezi rokem 2004 a obdobím šetření ze 17 % na 26 % se časově shodovaly s trvalým úbytkem podílu výrobců ve Společenství na trhu.

(166)

V posuzovaném období byly ceny dumpingového dovozu poměrně stálé a nízké, navzdory růstu cen surovin, k němuž došlo na celosvětové úrovni. Na rozdíl od vývozců v ČLR sledovaly prodejní ceny výrobců ve Společenství rostoucí tendenci v nákladech na suroviny.

(167)

V reakci na rostoucí množství dovozu běžných výrobků pocházejících z ČLR rozvíjelo výrobní odvětví Společenství své výrobní činnosti v oblasti speciálních dílů (podle výkresové dokumentace zákazníků), podařilo se mu tak zachovat objem výroby a předejít dalšímu zhoršení ziskovosti. Tyto výrobky, které patří na kvalitativně vyšší segment trhu, nemohou plně vyrovnat ztrátu vysokého objemu výroby běžných výrobků.

(168)

Ceny dumpingového dovozu byly mimoto významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, což vyvíjelo značný tlak na snížení cen v době, kdy se významně zvýšily náklady na suroviny. Šetřením bylo prokázáno, že výrobní odvětví Společenství nebylo s to přenést veškeré zvýšení nákladů na své odběratele kvůli silnému cenovému tlaku vyvíjenému značnými objemy dumpingových výrobků dovezených z ČLR. To vedlo k nedostatečné úrovni ziskovosti a nízké návratnosti investic a peněžnímu toku.

(169)

Řada vývozců, dovozců a jejich sdružení uvedla, že čínský vývoz nesoutěží s výrobky výrobního odvětví Společenství, jelikož ty se nacházejí v jiných a doplňkových kategoriích výrobků. Ačkoli se zdá, že je pravdou, že se čínský vývoz v období šetření soustředil na určité segmenty trhu, například běžné šrouby a svorníky, je nutno mít na paměti, že nicméně existuje významné tržní překrývání mezi výrobky vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Společenství a čínskými vývozci, a že tato situace se dynamicky vyvíjí. Výrobní odvětví Společenství již přišlo o většinu svého podílu na některých segmentech trhu ve prospěch dovozu, mohlo by však přijít i o trh se svými stávajícími silnými výrobky, pokud by stávající tendence pokračovaly.

(170)

Z údajů Eurostatu mimoto vyplynulo, že pro každý kód KN soutěží významné množství výroby ve Společenství s dovozem z ČLR. Někteří dovozci tvrdili, že ačkoli ve Společenství existuje výroba ve všech kódech KN, není tomu tak u některých druhů výrobku a jakostí v rámci každého kódu KN. K doložení tohoto tvrzení však nebyly poskytnuty žádné údaje. Jak je uvedeno v oddíle 4.5.1, výrobci ve Společenství v současnosti využívají přibližně polovinu své výrobní kapacity a jsou z technického hlediska schopni vyrábět všechny druhy spojovacích prostředků, pokud by to odůvodňovaly tržní podmínky.

(171)

Vyvozuje se proto závěr, že tlak vyvíjený dumpingovým dovozem, který se od roku 2003 významně zvyšoval, pokud jde o objem a podíl na trhu, a který se uskutečňoval za dumpingové ceny, hrál rozhodující úlohu s ohledem na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(172)

Jak bylo uvedeno výše, v průběhu posuzovaného období byla ČLR nejvýznamnějším vývozcem obdobného výrobku na trh Společenství. Podíl dovozu dotčeného výrobku z ČLR na celkovém dovozu ze zbytku světa se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 20 % a na konci období šetření dosáhl 61 %.

(173)

Jak je znázorněno v následujícím grafu (zdroj: Comext), bylo zjištěno, že průměrné jednotkové prodejní ceny (v EUR) dovozu ze zbytku světa nesledovaly stejnou tendenci jako dovoz z ČLR, jelikož prvně uvedené ceny se v průběhu posuzovaného období zvýšily o 19 % oproti 2 % u dovozu z ČLR. Průměrná jednotková cena (v EUR) na Mt u zbytku světa byla o 180 % vyšší než průměrná jednotková cena za Mt u dovozu z ČLR.

(174)

V souladu s tím se usuzuje, že dovoz pocházející z ostatních třetích zemí nemohl přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Konkrétněji, níže uvedená tabulka, která obsahuje informace pro hlavní vyvážející země, a to Tchaj-wan, Japonsko a USA, ukazuje přesně stejné tendence jako u zbytku světa.

(175)

Bylo rovněž ověřeno, zda vývoz výrobního odvětví Společenství do třetích zemí mohl přispět k újmě, která byla v posuzovaném období způsobena, či nikoli. Vývoz do třetích zemí představoval pouze přibližně 11 % výroby obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství v roce 2006. Tento vývoz se mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšil přibližně o 81 %. Tento vývoz se mimoto uskutečňoval důsledně za ceny, které byly významně vyšší než prodejní ceny na trhu Společenství. Vyvozuje se proto závěr, že výkonnost vývozu do třetích zemí nebyla zdrojem podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(176)

Ačkoli dostupné důkazy naznačují určitý růst cen oceli ve Společenství v období šetření, zdá se, že tento růst nebyl rozhodujícím činitelem zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Toto zhoršení bylo zapříčiněno spíše úbytkem podílu na trhu, jak je uvedeno v 165. bodě odůvodnění. Šetření odhalilo, že vyšší průměrné jednotkové prodejní ceny během posuzovaného období byly zapříčiněny zejména zvýšením podílu speciálních druhů výrobku v sortimentní skladbě výrobního odvětví Společenství, jelikož výroba těchto druhů je nákladnější.

(177)

Výrobní odvětví Společenství však nemohlo dostatečně zvýšit své prodejní ceny, aby vyrovnalo růst nákladů způsobený výrobou vysoce kvalitních výrobků. Tato nepružnost cen byla zapříčiněna současným nárůstem dumpingového dovozu pocházejícího z ČLR za ceny, které byly významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. V této situaci je nutno vyvodit závěr, že výrobní odvětví Společenství bylo vystaveno velkému cenovému tlaku ze strany tohoto dumpingového dovozu, nemělo proto možnost vyrovnat plně růst nákladů zvýšením svých prodejních cen.

(178)

Je nutno zmínit, že by růst cen surovin měl postihnout všechny hospodářské subjekty na trhu, včetně čínských vyvážejících výrobců, nelze jej proto považovat za zvláštní faktor způsobující újmu výrobnímu odvětví Společenství, zejména proto, že jednotkové prodejní ceny dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR byly stálé navzdory zvýšení cen surovin.

(179)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že růst cen surovin sám o sobě neporušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

(180)

Újma má v tomto případě především podobu úbytku objemu potenciálního prodeje na rostoucím trhu a podílu na trhu. Výsledné stlačení cen a ztráta úspor z rozsahu kvůli nízkému využití kapacity vedly k nedostatečné úrovni ziskovosti navzdory příznivým celkovým hospodářským podmínkám, které převládaly v posuzovaném období.

(181)

Šetření prokázalo, že se nedostatečné zlepšení situace u většiny ukazatelů újmy výrobního odvětví Společenství časově shoduje s prudkým zvýšením objemu dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu a značným cenovým podbízením ze strany tohoto dovozu. Bylo rovněž zjištěno, že dovoz pocházející z ostatních třetích zemí nemohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, jelikož průměrné dovozní ceny byly významně vyšší než ceny dovozu z ČLR a podíl dovozu jiného než z ČLR na trhu se v porovnání s dovozem z ČLR do Společenství snížil.

(182)

Příznivý vývoj vývozu výrobního odvětví Společenství do třetích zemí znamená, že možný účinek tohoto vývoje nemůže porušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(183)

Ačkoli ceny surovin zažily v posuzovaném období nebývalý růst, ten by měl postihnout všechny hospodářské subjekty na trhu, a mimoto časová struktura ukazatelů újmy nenaznačuje, že to bylo hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(184)

Vyvozuje se proto závěr, že dumpingový dovoz pocházející z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(185)

Podle článku 21 základního nařízení bylo ověřeno, zda existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že by uložení antidumpingových opatření na dovoz z dotčené země nebylo v zájmu Společenství. Všem dovozcům, obchodníkům a průmyslovým uživatelům, kteří byli uvedení v podnětu, byly zaslány dotazníky. Odpovědi na dotazník byly obdrženy od sedmi dovozců a některé informace byly získány rovněž od průmyslových uživatelů.

(186)

Očekává se, že uložení opatření zamezí dalšímu narušování trhu a obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž. Výrobní odvětví Společenství je konkurenceschopným a životaschopným výrobním odvětvím; to dokládá skutečnost, že může vyvážet celou škálu výrobků na silně konkurenční světové trhy. Uložení opatření by mu tudíž umožnilo dosáhnout přiměřené úrovně využití kapacity a zlepšit jeho finanční situaci. Umožnilo by mu rovněž pokračovat v investicích do technologií a modernizovat výrobní zařízení, a tak zajistit přežití výrobního odvětví Společenství.

(187)

Pokud by na druhou stranu antidumpingová opatření nebyla uložena, je pravděpodobné, že by se situace výrobního odvětví Společenství zhoršila. Výrobní odvětví by nebylo schopno uskutečnit potřebné investice, aby mohlo účinně soutěžit s dovozem z třetích zemí, a zejména z ČLR. To v blízké budoucnosti přiměje některé společnosti k ukončení výroby a propuštění zaměstnanců. S ukončením výroby ve Společenství by se průmysl Společenství v řadě navazujících odvětví stal závislejším na dodavatelích mimo Společenství.

(188)

V souladu s tím se vyvozuje závěr, že by uložení antidumpingových opatření výrobnímu odvětví Společenství umožnilo překonat účinky dumpingu působícího újmu, a že je proto v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(189)

Sedm dovozců zařazených do konečného vzorku (viz 28. bod odůvodnění) při šetření spolupracovalo a poskytlo odpovědi na dotazník. Těchto sedm dovozců představuje přibližně 15 % celkového dovozu dotčeného výrobku do Společenství v období šetření. Jeden dovozce však nesouhlasil s inspekcí na místě a informace týkající se této společnosti nebylo možno vzít v úvahu. U dovozců, kteří plně spolupracovali, představuje dotčený výrobek významnou část jejich obratu. Bylo zjištěno, že průměrná ziskovost u dotčeného výrobku je vyšší než celková ziskovost těchto společností. V průběhu posuzovaného období bylo možno zaznamenat nárůst dovozu dotčeného výrobku těmito dovozci, stejně jako úbytek nákupů od výrobců ve Společenství.

(190)

V několika podáních obdržených od dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, se uvádělo, že pokud by byla opatření uložena, nepříznivý účinek by byl dvojí: a) neexistence dostatečných kapacit ve Společenství (pokud vůbec existují) k zachování stejné úrovně dodávek dotčeného výrobku a b) vyšší ceny dotčeného výrobku, které by nebylo možno přenést na konečné zákazníky, což by vedlo ke ztrátě ziskovosti dovozců. Šetření odhalilo, že dotčený výrobek je pouze omezenou součástí sortimentu výrobků nabízených dovozci ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, přičemž zbytek je pořizován většinou ve Společenství. Aby se nespoléhali pouze na jeden zdroj, dovozci ve Společenství pořizují stejné druhy výrobku ve Společenství a stejně tak u výrobců v ČLR, ačkoli největší množství nakupují u vyvážejících výrobců v ČLR. Mimoto bylo zjištěno, že se dovozci ve Společenství dosud spoléhají na výrobce ve Společenství, pokud jde o dodávky malého množství dotčeného výrobku, aby uspokojili krátkodobé potřeby zákazníků a nadále nabízeli úplný sortiment výrobků. Dovozci ve Společenství nebyli schopni předložit žádné přesvědčivé důkazy, aby prokázali, že výrobci ve Společenství nebyli schopni uspokojit poptávku po všech druzích spojovacích prostředků, ať už běžných, nebo odpovídajících zvláštním potřebám zákazníků. Šetřením bylo rovněž zjištěno, že dovozci ve Společenství v rostoucí míře nabízejí svým zákazníkům kromě pouhé dodávky spojovacích prostředků dodatečné zvláštní logistické služby. Proto by případná opatření, která by se vztahovala pouze na omezenou část sortimentu výrobků, měla ještě omezenější dopad, jelikož poskytování logistických služeb vytváří nové náklady a příjmy. Pokud by opatření byla uložena, dovozci by mohli svým zákazníkům nadále poskytovat stejnou úroveň služeb vzhledem k významným a různorodým výrobním kapacitám, které jsou dostupné ve Společenství, což by omezilo dopady opatření na ziskovost dovozců ve Společenství.

(191)

Šetřením bylo zjištěno, že šest navštívených dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, v posuzovaném období významně zvýšilo své nákupy čínských výrobků a to mělo obzvláště příznivé účinky na ziskovost jejich prodeje spojovacích prostředků. Průměrné ziskové rozpětí u dotčeného výrobku bylo vyšší než jejich celkový zisk a blížilo se v průměru téměř 10 %. Bylo rovněž zjištěno, že celková ziskovost u šesti navštívených dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, byla ve všech případech kladná a byla v rozmezí od 5 do 10 %.

(192)

Sortimentní skladba, kterou šetřené společnosti nabízejí, je velmi široká a dotčený výrobek představuje pouze její část. Dovozci mimoto nadále pořizují dotčený výrobek u výrobců ve Společenství a z dovozu z ostatních třetích zemí, aby nebyli zcela závislí na dodávkách čínských výrobců, ale rovněž aby reagovali na krátkodobé potřeby. Jelikož dovozci diverzifikují své zdroje dodávek mezi výrobce ve Společenství a na Dálném východě, aby svým zákazníkům nabízeli co nejširší sortimentní skladbu, lze mít za to, že by důsledky případné existence antidumpingového opatření u jedné vyvážející země nebyly takové, aby jim bránily v dalším nabízení stejných výrobků při současném zachování přiměřeného ziskového rozpětí.

(193)

Po poskytnutí výše uvedených zjištění řada dovozců a jejich sdružení uvedla, že navrhovaná opatření budou mít výrazně negativní dopad na jejich podnikání, pokud jde o objem činnosti, ziskovost a zaměstnanost. Dovozci zejména tvrdili, že uvalení cel spolu s nedávným prudkým nárůstem cen spojovacích prostředků v důsledku nárůstu cen surovin výrazně negativně ovlivní jejich finanční toky a zvýší jejich potřeby, pokud jde o provozní kapitál a financování. Rovněž bylo uváděno, že zákazníci budou obtížně akceptovat další nárůst cen a že stávající smlouvy budou v mnoha případech znamenat, že dovozci nebudou moci přenést zvýšení cen, která cla přinesou. Někteří dovozci rovněž uvedli, že jsou značně závislí na dovozu z ČLR a že bude obtížné najít alternativní dodavatele, ať už ve Společenství, nebo v jiných třetích zemích. To by byl zejména případ dovozců, kteří investovali do výrobních zařízení v ČLR nebo dovozců, kteří navázali technické vztahy s výrobci v ČLR, např. za účelem výroby zvláštních typů spojovacích prostředků.

(194)

Ačkoli výše uvedená tvrzení nemohla být ověřena, nelze vyloučit, že by opatření mohla mít negativní dopad na některé dovozce a jiné obchodníky ve Společenství, minimálně dokud nebude možné sjednat nové podmínky smluv a zreorganizovat distribuční řetězec. Tento negativní dopad bude pravděpodobně záviset na jednotlivém postavení těchto subjektů na trhu a rovněž na jejich vztazích s čínskými vyvážejícími výrobci. Je však třeba poznamenat, že výrobci ve Společenství mají významné volné výrobní kapacity, které spolu s dodavateli z jiných třetích zemí představují možný alternativní zdroj dodávek.

(195)

Pokud jde o dopad na ceny, je třeba poznamenat, že ačkoli v první polovině roku 2008 došlo k prudkému a nebývalému nárůstu ceny ocelového válcovaného drátu, v druhé polovině roku došlo k obratu, takže k uvalení cla by pravděpodobně došlo na pozadí klesajících cen dotčeného výrobku.

(196)

Závěrem lze říci, že ačkoli dopad navrhovaných opatření na dovozce a na distributory není považován za tak výrazný, jak tvrdí některé z těchto stran, nelze vyloučit, že se jich negativně nedotknou, pokud jde o peněžní toky a ziskovost, zejména v počátečním období po uložení opatření.

(197)

Dotazníky určené pro uživatele byly zaslány 16 společnostem nebo skupinám společností. Byly obdrženy pouze tři odpovědi. Dva výrobci automobilů uvedli, že se jich toto řízení netýká, jelikož nenakupují dotčený výrobek přímo z ČLR a neznají situaci svých dodavatelů. Vzhledem k jejich zvláštním požadavkům se zdá, že automobilový průmysl v širokém smyslu (tj. zahrnující výrobce automobilů a dodavatele všech součástí) v současnosti pořizuje dotčený výrobek převážně ve Společenství.

(198)

Třetí odpověď zaslala organizace Verband der Automobilindustries (dále jen „VDA“) – německé sdružení výrobců automobilů. V ní se uvádí, že členové VDA pořizují dotčený výrobek především u výrobců ve Společenství, to tudíž potvrzuje tvrzení dvou výše uvedených uživatelů. VDA je však proti uložení antidumpingových opatření z toho důvodu, že jeho členové mají zájem na zachování pokud možno co nejvíce alternativních zdrojů dodávek. V tomto ohledu se připomíná, že účelem opatření není uzavřít trh Společenství dodavatelům z třetích zemí, nýbrž pouze obnovit hospodářskou soutěž za rovných podmínek. I v případě uložení navrhovaných antidumpingových opatření by byl počet účastníků ze Společenství, ČLR a ostatních třetích zemí podle očekávání dostatečný, aby byly zajištěny konkurenční dodávky spojovacích prostředků pro automobilový průmysl ve Společenství.

(199)

Na poskytnutí informačního dokumentu žádný z oslovených uživatelů nereagoval. Po poskytnutí závěrů šetření však jeden výrobce svépomocně montovatelného nábytku namítl, že navrhovaná antidumpingová cla budou mít významný dopad na náklady jeho výrobků. Je třeba poznamenat, že předložená čísla nemohla být ověřena vzhledem k tomu, že uvedené informace byly poskytnuty ve velmi pozdní fázi šetření. V této souvislosti se zdá, že údajný dopad na celkové náklady této společnosti na nábytek je nadsazený vzhledem k běžnému množství dotčeného výrobku, které obsahuje svépomocně montovatelný nábytek.

(200)

Před poskytnutím závěrů šetření a po něm zazněly od některých vývozců a jejich sdružení podobné obavy o možném dopadu na ekonomickou situaci stavebního průmyslu, který je hlavním uživatelem spojovacích prostředků a prochází fází závažného poklesu. V tomto ohledu je třeba připomenout za prvé, že stavební průmysl nečelí mezinárodní konkurenci, což by mělo omezit dopad nárůstu nákladů na jeho situaci na trhu. Za druhé, váha dotčeného výrobku, pokud jde o náklady tohoto průmyslu, nebyla stranami, které vznesly tyto připomínky, vyčíslena.

(201)

Celkově na základě informací dostupných ve spise představují spojovací prostředky ve většině případů pouze malou část celkových výrobních nákladů a antidumpingová cla by neměla významný dopad na náklady a situaci dotčených uživatelských průmyslových odvětví, pokud jde o konkurenceschopnost.

(202)

Po poskytnutí závěrů šetření jeden maloobchodník a dvě sdružení maloobchodníků segmentu pro svépomocné činnosti uvedli, že opatření budou mít významný dopad na maloobchodní ceny, s negativními následky, pokud jde o inflaci, spokojenost spotřebitelů a ekonomickou situaci odvětví výrobků pro svépomocné činnosti. Ačkoli tato tvrzení nemohla být do detailu ověřena vzhledem k pozdnímu podání připomínek uvedených subjektů, je třeba poznamenat, že by navrhovaná cla představovala nejvýše několik procent zaznamenaných maloobchodních cen spojovacích prostředků v odvětví výrobků pro svépomocné činnosti. Navíc na základě dostupných informací dotčený výrobek představuje pouze přibližně 0,5 % obratu odvětví výrobků pro svépomocné činnosti, což rovněž ukazuje na to, že dotčený výrobek nepředstavuje hlavní složku běžného vzorku spotřeby.

(203)

Po poskytnutí závěrů šetření vznesl připomínky jeden výrobce a dvě sdružení zastupující výrobce takzvaných spojovacích prostředků pro ukotvení do plastu. Všechny tyto strany se vyjádřily proti zavedení opatření, ačkoli jedno sdružení uznalo, že situace jednotlivých jeho členů je odlišná, a v tomto ohledu zaujalo odchylné stanovisko. Jejich hlavním argumentem bylo, že výrobci spojovacích prostředků pro ukotvení do plastu ve Společenství by byli znevýhodněni při hospodářské soutěži, jelikož opatření by se nevztahovala na jejich konečný výrobek, tj. spojovací prostředky pro ukotvení do plastu, ale vztahovala by se na některé součásti, které jsou dováženy z ČLR. Dále bylo uvedeno, že pro tyto součásti by nebylo možné nalézt dodavatele ve Společenství, což výrobní odvětví Společenství zpochybnilo. Vzhledem k tomu, že výše uvedené námitky byly vzneseny relativně pozdě během řízení, nemohly být řádně ověřeny. Bylo však stanoveno, že v případě potřeby jsou výrobci ve Společenství schopni dodávat tyto součásti v současnosti dovážené z ČLR.

(204)

Sdružení Eurofer uvedlo, že předcházející ocelářský průmysl ve Společenství, tj. výrobci válcovaných drátů a tyčí pro pěchování hlav spojovacích prostředků za studena, kteří jsou usazeni ve Společenství, se mezi rokem 2004 a 2007 potýkal se zhoršením využití kapacity, údajně kvůli přímému tlaku dovozu na jeho sortiment výrobků a narušení navazujících trhů nekalou hospodářskou soutěží. Tato organizace proto tvrdila, že výrobci válcovaných drátů a tyčí pro pěchování hlav spojovacích prostředků za studena, kteří jsou usazení ve Společenství, mají rovněž dostupnou kapacitu, aby mohli zásobovat výrobce dotčeného výrobku ve Společenství.

(205)

Krátce poté toto tvrzení zopakovali dva výrobci ocelových drátů se sídlem ve Španělsku a v České republice. Podle těchto společností existuje ve Společenství dostatečná kapacita pro zajištění dodávek pro případně vyšší výrobu dotčeného výrobku ve Společenství.

(206)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že by uložení opatření bylo v zájmu dodavatelů surovin ve Společenství.

(207)

Řada dovozců, vývozců a jejich sdružení uvedla, že by uložení opatření vedlo k posílení údajně dominantního postavení dvou největších výrobců ve Společenství.

(208)

V tomto ohledu bylo zjištěno, že velký počet výrobců ve Společenství, jakož i dovoz z různých ostatních třetích zemí zajišťuje, aby uživatelé a maloobchodníci nadále měli k dispozici široký výběr různých dodavatelů obdobného výrobku za přiměřené ceny. Dále se má za to, že vyvážející výrobci v ČLR budou moci nadále prodávat dotčený výrobek, ačkoli za ceny, které nepůsobí újmu, jelikož mají na trhu Společenství silné postavení.

(209)

Na trhu bude proto existovat značný počet účastníků, kteří budou schopni uspokojit poptávku. Na základě výše uvedených skutečností se proto vyvozuje závěr, že po uložení antidumpingových opatření bude hospodářská soutěž s největší pravděpodobností i nadále silná.

(210)

Řada dovozců, vývozců a jejich sdružení uvedla, že po období šetření se kvůli vývoji nákladů na suroviny, tržní situaci v ČLR a zvýšení nákladů na dopravu ceny dovozu dotčeného výrobku prudce zvýšily. Uvádělo se, že to povede k podstatně nižší úrovni dumpingu a újmy, takže uložení opatření již není přiměřené.

(211)

Je nutno podotknout, že vývoj světových cen komodit, tj. energie atd., postihuje všechny účastníky na trhu podobně, a nevedl by proto sám o sobě k nižší úrovni dumpingu nebo cenového podbízení, než byly úrovně zjištěné v období šetření.

(212)

Uvedená záležitost byla nicméně prošetřena. Podle nejnovějších dostupných statistických údajů dovoz z ČLR vykázal v prvním pololetí 2008 pouze malé zvýšení jednotkové ceny v porovnání s předchozím rokem, navzdory prudkému zvýšení mezinárodních cen oceli. Množství dovezené z ČLR se mimoto v první polovině roku 2008 nesnížilo.

(213)

Vyvozuje se proto závěr, že po období šetření nedošlo k žádnému vývoji, který by znamenal, že uložení opatření není z hlediska zájmu Společenství vhodné.

(214)

Článek 21 základního nařízení hovoří o tom, že je třeba zvláště přihlížet k nutnosti odstranit účinky dumpingu působícího újmu spočívající v narušení obchodu a obnovit účinnou hospodářskou soutěž, ačkoli je třeba toto zvláštní opatření chápat v celkovém kontextu zkoumání zájmu Společenství, jak je stanoveno ve zmíněném článku. Je tedy třeba vzít v úvahu dopady uložení či neuložení opatření na všechny zúčastněné strany.

(215)

Nelze vyloučit, že uložení opatření bude mít negativní dopad na některé dovozce a obchodníky ve Společenství. Má se však za to, že uložení opatření bude určitým přínosem pro výrobní odvětví Společenství a rovněž pro jeho dodavatelská odvětví ve Společenství, např. ve formě nárůstu výroby a zaměstnanosti.

(216)

Ačkoli spolupráce uživatelů byla omezená, odhaduje se, že dopad opatření na náklady uvedených odvětví by byl poměrně zanedbatelný a že by opatření nevedla k nedostatečné konkurenci na trhu Společenství.

(217)

Závěrem lze říci, že vzhledem k vysokému rozpětí dumpingu a újmy se má za to, že v tomto konkrétním případě neexistují na základě poskytnutých informací dostatečné důkazy, které by vedly k přijetí závěru, že by případné uložení opatření bylo zjevně nepřiměřené a v rozporu se zájmem Společenství.

(218)

Komise obdržela nabídku závazků od několika jednotlivých vyvážejících výrobců a od Čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz strojního zařízení a elektroniky (China Chamber of Commerce for Import & Export of Machinery & Electronic Products, „CCCME“) zastupující vývozce v ČLR, podanou jménem jejích členů. Několik dalších vyvážejících výrobců uvedlo, že mají v úmyslu předložit závazky.

(219)

Za prvé, je třeba poznamenat, že toto řízení se týká více než 100 vyvážejících výrobců. Počet skutečných a potenciálních vyvážejících výrobců byl považován za příliš vysoký na to, aby závazky mohly fungovat, jelikož by činil jakýkoli druh cenového závazku velmi obtížně sledovatelným. Navíc bylo prošetřeno pouze osm z těchto společností a bylo jim přiznáno individuální zacházení.

(220)

Za druhé, dotčený výrobek se vyznačuje značným počtem typů s výraznými cenovými rozdíly a některými vlastnostmi obtížně rozeznatelnými při dovozu. To činí stanovení minimálních cen pro každý typ výrobku, které by byly smysluplné a mohly by být náležitě sledovány Komisí a celními orgány členských států při dovozu, prakticky nemožným. Velké množství různých typů výrobku, které jsou zařazeny celkem do deseti kódů KN, navíc značně zvyšuje riziko obcházení opatření. Zároveň je třeba poznamenat, že v současné době jsou uložena antidumpingová opatření na některé spojovací prostředky z korozivzdorné oceli pocházející mimo jiné z ČLR. (6) Vzhledem ke skutečnosti, že pouze malý počet vyvážejících výrobců mohl být individuálně prošetřen, nelze vyloučit, že některé společnosti nabízející závazek rovněž vyrábějí a prodávají uvedené spojovací prostředky z korozivzdorné oceli stejným zákazníkům v EU. V těchto případech existuje dodatečné riziko obcházení.

(221)

Konečně, dotčený výrobek vykazoval značnou cenovou nestabilitu, a proto není vhodný pro závazek pevné ceny na delší období. Tato cenová nestabilita je způsobena nestabilitou, zejména v posledních měsících, cen surovin, konkrétně ocelového válcovaného drátu. To by činilo sledování závazků ještě obtížnějším.

(222)

Za těchto okolností se mělo za to, že cenové závazky nejsou uskutečnitelné a nemohou být přijaty.

(223)

Úroveň případných antidumpingových opatření musí být dostatečná k tomu, aby odstranila újmu, která byla výrobnímu odvětví Společenství způsobena dumpingovým dovozem, aniž by byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu výše cla nutného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu bylo přihlédnuto k tomu, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit, aby dosáhlo zisku před zdaněním, který by bylo možno přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez přítomnosti dumpingového dovozu. Za tímto účelem se usuzovalo, že vhodnou úrovní, kterou by mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat s ohledem na obdobný výrobek v případě neexistence dumpingu působícího újmu, je ziskové rozpětí ve výši 5 %.

(224)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen jednotlivých druhů výrobku, jak byl stanoven pro výpočet cenového podbízení, a ceny obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nepůsobí újmu. Cena nezpůsobující újmu byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela výše uvedené ziskové rozpětí. Rozdíly vyplývající z tohoto srovnání pak byly vyjádřeny jako procento celkové dovozní hodnoty CIF.

(225)

Po poskytnutí závěrů šetření jeden vývozce poukázal na písařskou chybu ve výpočtu rozpětí újmy. Bylo zjištěno, že tato chyba měla vliv na rozpětí újmy u všech vývozců. Všechna rozpětí újmy byla odpovídajícím způsobem opravena.

(226)

Výše uvedeným srovnáním cen byla pro vyvážející výrobce zjištěna tato rozpětí újmy:

(227)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, jimž bylo přiznáno individuální posouzení, bylo rozpětí újmy vypočtené tak, jak bylo objasněno výše, stanoveno takto:

(228)

Jak bylo uvedeno v 110. bodě odůvodnění, míru spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců lze považovat za nízkou. Rozpětí újmy pro nespolupracující společnosti bylo proto stanoveno na základě průměrné hodnoty zjištěné v údajích Eurostatu a nejvyšších rozpětí zjištěných pro druhy výrobku prodávané v reprezentativním množství spolupracujícím vyvážejícím výrobcem s nejvyšším rozpětím újmy.

(229)

Podle toho činí celostátní rozpětí újmy 85,0 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(230)

Během šetření, a zejména po poskytnutí závěrů šetření, někteří dovozci prohlašovali, že v ČLR provádějí řadu operací, např. balení pro maloobchodní prodej a kontrolu jakosti, jejichž hodnota by neměla být zahrnuta do ceny CIF, na jejímž základě bude uplatňováno clo. Tato situace však nebyla zjištěna u žádného šetřeného vyvážejícího výrobce, a i kdyby se uváděné skutečnosti prokázaly, zřejmě by se týkaly pouze malého zlomku dovozu z ČLR. Je však možné, že Komise tuto záležitost bude dále šetřit.

(231)

Na základě výše uvedených skutečností a podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení se usuzuje, že by konečné antidumpingové clo uložené na dovoz některých spojovacích prostředků pocházejících z ČLR mělo být stanoveno na úrovni dumpingového rozpětí nebo rozpětí újmy, podle toho, která hodnota je nižší.

(232)

Antidumpingová cla by proto měla být stanovena takto:

(233)

Individuální antidumpingové celní sazby uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí situaci těchto společností zjištěnou v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Dovezené výrobky vyráběné kteroukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s výslovně uvedenými právními subjekty, nemohou využívat uvedenou sazbu a podléhají celostátnímu clu.

(234)

Každou žádost o použití individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (například poté, co se změnil název subjektu, nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, například v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. V případě potřeby bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností, které mají prospěch z individuálních cel.

(235)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo doporučeno uložení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro předložení vyjádření po zveřejnění těchto údajů. Připomínky těchto stran byly náležitě posouzeny, a pokud to bylo vhodné, zjištění byla odpovídajícím způsobem změněna.

(236)

Aby bylo zajištěno rovné zacházení pro nové vývozce a spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, uvedené v příloze tohoto nařízení, je nutno přijmout ustanovení, aby se vážené průměrné clo uložené posledně jmenovaným společnostem vztahovalo i na všechny nové vývozce, kteří by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, přičemž se čl. 11 odst. 4 nepoužije, pokud byl vybrán vzorek.

(237)

S cílem minimalizovat rizika obcházení v důsledku velkých rozdílů v sazbách cla mezi vyvážejícími výrobci se má za to, že jsou v tomto případě zapotřebí zvláštní opatření pro zajištění řádného uplatňování antidumpingových cel. Tato zvláštní opatření zahrnují:

(238)

Předložení platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí splňovat požadavky uvedené v příloze II tohoto nařízení. Na dovoz, při němž nebude předložena tato faktura, bude uplatněno zbytkové antidumpingové clo, které platí pro všechny ostatní vývozce.

(239)

Pokud by po uložení dotčených opatření došlo k výraznému nárůstu objemu vývozu u některé ze společností využívajících výhod nižších individuálních celních sazeb, potom může být tento nárůst objemu dovozu považován za skutečnost představující změnu obchodních toků v důsledku uložení opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu splnění příslušných podmínek může být zahájeno šetření proti obcházení předpisů. Při tomto šetření může být mimo jiné zkoumána nutnost zrušení individuálních celních sazeb a následného uložení celostátně platného cla,

1)

2)

3)