I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

28.1.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 24/5

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 84/2009

ze dne 27. ledna 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1342/2003, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí v odvětví obilovin a rýže

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (1), a zejména na čl. 161 odst. 3 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 (2) stanoví v článku 8 lhůty pro vydání vývozních licencí. V tomto ohledu nařízení stanoví, že běžná lhůta pro vydání licence, která se použije na vyvážené produkty, pro něž je stanovena náhrada, včetně nulové náhrady, je třetí pracovní den po dni podání žádosti. Tato lhůta by mohla být příliš dlouhá v případě, že produkty musí být vyvezeny okamžitě. Je tedy vhodné umožnit hospodářským subjektům, které jsou v takové situaci a podají žádost o okamžité vydání vývozní licence, aby jim tato licence byla vydána v den podání žádosti a byly tak zjednodušeny jejich administrativní formality.

(2)

Je však třeba stanovit, že zkrácením lhůty pro vydání licence nesmí dojít ke zvýhodnění dotčených hospodářských subjektů vůči ostatním hospodářským subjektům, zejména musí-li být ve lhůtě tří dní po podání žádosti stanoveno vývozní clo. Je tedy třeba v této souvislosti stanovit, že vydáním vývozní licence v den podání žádosti nemůže v tomto případě vzniknout právo na vyplacení náhrady a že má-li být před přijetím vývozního prohlášení stanoveno clo, podléhají dotčené produkty tomuto clu.

(3)	V této souvislosti je také třeba upřesnit dobu platnosti tohoto typu licence a částku vyžadovanou jako jistotu.

(4)	Nařízení (ES) č. 1342/2003 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1342/2003 se mění takto:

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Odchylně od odstavce 1 pro produkty uvedené v příloze II části II bodě A nařízení (ES) č. 376/2008 skončí platnost dovozních licencí šedesátý den po dni jejich vydání ve smyslu čl. 22 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud nebyla stanovena náhrada či náhrada předem nebo pokud jsou tyto produkty vyváženy bez náhrady podle čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení.“

V článku 8 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Odchylně od odstavce 1 vývozní licence pro produkty, pro které byla stanovena náhrada, se vydávají na žádost hospodářského subjektu v den podání žádosti, pod podmínkou, že žádost upřesňuje, že licence se vydává bez náhrady a že v případě, že se má v okamžiku přijetí vývozního prohlášení uplatnit vývozní clo, podléhají dotčené produkty tomuto clu. Na žádosti a vydané vývozní licenci se v kolonce 20 uvede jedna z poznámek uvedených v příloze Ia.“

V čl. 12 písm. c) se vkládá nový bod iii), který zní:

„iii)

3 EUR za tunu pro produkty, pro něž se použije čl. 8 odst. 3.“

4)	Znění uvedené v příloze tohoto nařízení se vkládá jako příloha Ia po příloze I.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 189, 29.7.2003, s. 12.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA Ia

POZNÁMKY UVEDENÉ V ČL. 8 ODST. 3

—	:	bulharsky	:	износ без възстановяване — приложими експортни такси — Регламент (ЕО) № 1342/2003, член 8, параграф 3
—	:	španělsky	:	Exportación sin restitución — Gravámenes por exportación aplicables — Reglamento (CE) no 1342/2003, artículo 8, apartado 3
—	:	česky	:	Vývoz bez náhrady – platné vývozní poplatky – Nařízení (ES) č. 1342/2003, čl. 8 odst. 3
—	:	dánsky	:	Eksport uden restitution — Eksportafgifter gældende — Forordning (EF) nr. 1342/2003, artikel 8, stk. 3
—	:	německy	:	Ausfuhr ohne Erstattung — Ausfuhrabgaben finden Anwendung — Verordnung (EG) Nr. 1342/2003, Artikel 8 Absatz 3
—	:	estonsky	:	Toetuseta eksport – kohaldatakse ekspordimakse – määruse (EÜ) nr 1342/2003 artikli 8 lõige 3
—	:	řecky	:	Εξαγωγή χωρίς επιστροφή — Επιβαλλόμενοι φόροι κατά την εξαγωγή — Κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 1342/2003 άρθρο 8 παράγραφος 3
—	:	anglicky	:	Export without refund — Export taxes applicable — Regulation (EC) No 1342/2003, Article 8(3)
—	:	francouzsky	:	Exportation sans restitution — Taxes à l'exportation applicables — Règlement (CE) no 1342/2003, article 8, paragraphe 3
—	:	irsky	:	Onnmhairiú gan aisíoc – cánacha onnmhairiúcháin infheidhme – Rialachán (CE) Uimh. 1342/2003, Airteagal 8, mír 3
—	:	italsky	:	Esportazione senza restituzione — Tasse all’esportazione applicabili — Regolamento (CE) n. 1342/2003, articolo 8, paragrafo 3
—	:	lotyšsky	:	Eksports bez kompensācijas – Piemērojamie izvedmuitas nodokļi – Regulas (EK) Nr. 1342/2003 8. panta 3. punkts
—	:	litevsky	:	Eksportas be grąžinamosios išmokos – Eksportui taikytini mokesčiai – Reglamento (EB) Nr. 1342/2003 8 straipsnio 3 dalis
—	:	maďarsky	:	Visszatérítés nélküli kivitel – Kiviteli vám alkalmazandó – Az 1342/2003/EK rendelet 8. cikkének (3) bekezdése
—	:	maltsky	:	Esportazzjoni bla rifużjoni — Taxxi tal-esportazzjoni applikabbli — L-Artikolu 8(3) tar-Regolament (KE) Nru 1342/2003
—	:	nizozemsky	:	Uitvoer zonder restitutie — Uitvoerbelasting van toepassing — Verordening (EG) nr. 1342/2003, artikel 8, lid 3
—	:	polsky	:	Wywóz bez refundacji – Stosowane podatki wywozowe – art. 8 ust. 3 rozporządzenia (WE) nr 1342/2003
—	:	portugalsky	:	Exportação sem restituição — Imposições de exportação aplicáveis — Regulamento (CE) n.o 1342/2003, artigo 8.o, n.o 3
—	:	rumunsky	:	Export fără restituire – Taxe la export aplicabile – Regulamentul (CE) nr. 1342/2003, articolul 8 alineatul (3)
—	:	slovensky	:	Vývoz bez náhrady – Platné vývozné poplatky – Nariadenie (ES) č. 1342/2003 článok 8 ods. 3
—	:	slovinsky	:	Izvoz brez nadomestila – Veljavne izvozne takse – Uredba (ES) št. 1342/2003, člen 8(3)
—	:	švédsky	:	Export utan bidrag – Exportavgifter tillämpliga – Förordning (EG) nr 1342/2003, artikel 8.3
—	:	finsky	:	Vienti ilman vientitukea – Sovellettavat vientiverot – Asetuksen (EY) N:o 1342/2003 8 artiklan 3 kohta“

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

28.1.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 24/15

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 15. prosince 2008,

kterým se zřizuje odborná skupina pro trh platebních systémů

(2009/72/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jedním z hlavních cílů Společenství je zajistit řádné fungování vnitřního trhu, jehož základní součástí jsou platební služby. V souvislosti s rychlou inovací a technologickým pokrokem je důležité, aby na vnitřním trhu fungovaly spolehlivé, uživatelsky přívětivé, výkonné a bezpečné platební systémy výhodné jak pro poskytovatele, tak pro uživatele.

(2)

V souladu se zásadami lepší regulace přikládá Komise v průběhu vypracování politiky týkající se platebních systémů velký význam řádným konzultacím s různými zúčastněnými stranami, zejména poskytovateli a uživateli platebních služeb. Za tímto účelem si Komise může vyžádat stanovisko odborníků v poradenském orgánu.

(3)	Proto je nutné zřídit skupinu odborníků v oblasti platebních systémů a vymezit její úkoly a strukturu.

(4)	Jak uvádí bílá kniha o politice finančních služeb na období 2005–2010, Komise přikládá přiměřenému zastoupení uživatelů velkou důležitost. Skupina by proto měla Komisi pomoci těžit z co nejvhodnějšího zastoupení zúčastněných stran.

(5)	Skupina by měla být složena z osob s požadovanými odbornými znalostmi v oblasti platebních systémů. Měla by však být omezena na zástupce soukromých zúčastněných osob, protože veřejné orgány a centrální banky mají svou vlastní poradní skupinu v oblasti platebních systémů.

(6)	Skupina by měla pomáhat Komisi při přípravě a provádění politiky týkající se platebních systémů.

(7)	Měla by být stanovena pravidla zveřejňování informací ze strany členů této nové skupiny, aniž by byly dotčeny bezpečnostní předpisy připojené k jednacímu řádu Komise rozhodnutím Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (1).

(8)	Osobní údaje týkající se členů skupiny by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2),

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Odborná skupina pro trh platebních systémů

Zřizuje se odborná skupina pro trh platebních systémů (dále jen „skupina“).

Článek 2

Úkol skupiny

Úkolem této skupiny je:

a)	pomáhat Komisi při přípravě právních předpisů nebo politických iniciativ týkajících se platebních systémů včetně opatření k zamezení podvodům souvisejícím s prováděním plateb a uživateli;

b)	poskytovat zasvěcené informace ohledně praktického provádění uvedené politiky;

c)	vyměňovat si názory o nejnovějších osvědčených postupech a zajistit sledování potenciálních problémů z hlediska trhu.

Článek 3

Konzultace

Komise může skupinu konzultovat o jakékoli záležitosti týkající se platebních systémů včetně opatření k zamezení podvodům souvisejícím s prováděním plateb a uživateli.

Článek 4

Jmenování členů

1. Skupinu tvoří nejvýše 50 členů.

2. Komise jmenuje členy skupiny z řad odborníků v oblasti uvedené v článku 2 na základě výzvy k vyjádření zájmu z tohoto okruhu:

a)	představitelé odvětví plateb včetně společností a sdružení;

b)	představitelé uživatelů platebních služeb včetně společností a sdružení;

c)	představitelé soukromých subjektů významně se podílejících na přípravě opatření k zamezení podvodům;

d)	osoby s akademickým vzděláním nebo s uznanými odbornými znalostmi v oblasti uvedené v článku 2.

3. Členové uvedení v odstavci 2 vyjadřují svůj zájem o účast ve skupině písemně.

4. Komise posuzuje způsobilost jednotlivých odborníků podle následujících kritérií:

a)	příslušné prokazatelné znalosti a odborná způsobilost v oblasti, na níž se vztahuje mandát skupiny;

b)	praktické odborné znalosti či zkušenosti získané v poslední době;

c)	pokročilá znalost jazyka, jenž je běžně používán v oblasti financí, a to na úrovni, která odborníkovi umožní se v dotyčném jazyce zúčastňovat diskuzí a vypracovávat zprávy.

Obdržená vyjádření zájmu obsahují dokumentaci, která prokazuje, že navržený odborník splňuje podmínky stanovené v tomto odstavci.

5. Při jmenování členů skupiny bere Komise ohled na to, aby byly zastoupeny zájmy všech zúčastněných stran. Komise navíc při výběru z obdržených návrhů zajistí přiměřené zastoupení uživatelů, široké zeměpisné zastoupení a vyvážený poměr žen a mužů ve skupině.

6. Žadatelé, kteří jsou považováni za vhodné uchazeče, avšak nebyli jmenováni, mohou být zařazeni na seznam kandidátů, který Komise může použít pro jmenování náhradníků.

7. Použijí se tato ustanovení:

a)	členové navržení odvětvím plateb, uživateli platebních služeb nebo soukromými subjekty podílejícími se na přípravě opatření k zamezení podvodům jsou jmenováni jako zúčastněné strany;

b)	členové s akademickým vzděláním nebo s uznanými odbornými znalostmi jsou jmenováni za svou osobu;

c)	mandát členů skupiny začíná prvním zasedáním skupiny, členové zůstávají ve funkci, dokud nejsou nahrazeni nebo do konce svého mandátu;

d)	členové, kteří již nejsou schopni účinně přispívat k práci skupiny, kteří odstoupí nebo nesplňují podmínky uvedené v tomto článku nebo v článku 287 Smlouvy, mohou být na zbývající část svého funkčního období nahrazeni;

e)	členové jmenovaní za svou osobu podepíší každý rok prohlášení, že se zavazují jednat ve veřejném zájmu, a také prohlášení, v němž uvedou, zda existuje či neexistuje zájem, který by mohl ohrozit jejich nezávislost;

f)	jména členů se zveřejňují v Rejstříku skupin odborníků Evropské komise a na internetových stránkách generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby; jména členů se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 5

Fungování skupiny

1. Skupině předsedá zástupce Komise.

2. Po dohodě s Komisí mohou být pro účely zkoumání konkrétních otázek v souladu s mandátem stanoveným skupinou zřízeny podskupiny. Tyto podskupiny jsou rozpuštěny, jakmile splní své úkoly.

3. K účasti na práci skupiny a podskupin může zástupce Komise zvát odborníky a pozorovatele se specifickými znalostmi.

4. Informace získané při jednáních skupiny nebo podskupiny nesmí být vyzrazeny, pokud je Komise označí za důvěrné.

5. Skupina a její podskupiny obvykle zasedají v prostorách Komise; formu a časový rozvrh určuje Komise. Funkci sekretariátu skupiny zajišťuje Komise. Zasedání skupin a podskupin se mohou účastnit další úředníci Komise, kteří se o tuto oblast zajímají.

6. Skupina přijme svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu přijatého Komisí.

7. Komise může na internetu zveřejnit shrnutí, závěr, část závěru nebo pracovní dokument skupiny v původním jazyce dotyčného dokumentu.

Článek 6

Výdaje na jednání

1. V souladu s pravidly Komise pro poskytování náhrad externím odborníkům uhradí Komise členům, odborníkům a pozorovatelům cestovní výlohy a popřípadě též výdaje na pobyt.

2. Členové, odborníci a pozorovatelé nejsou za své služby odměňováni.

3. Výdaje na zasedání se hradí v mezích ročního rozpočtu, který skupině přidělí příslušné útvary Komise.

V Bruselu dne 15. prosince 2008.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise

(1) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

(2) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

28.1.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 24/18

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. prosince 2008

o změně rozhodnutí 2007/589/ES, pokud jde o zahrnutí pokynů pro monitorování a vykazování emisí oxidu dusného

(oznámeno pod číslem K(2008) 8040)

(Text s významem pro EHP)

(2009/73/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 a čl. 24 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Úplné, důsledné, transparentní a přesné monitorování a vykazování emisí oxidu dusného (N2O) v souladu s pokyny stanovenými v tomto rozhodnutí je základem pro fungování systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS) stanoveného směrnicí 2003/87/ES v souvislosti se zařízeními zahrnutými do EU ETS podle článku 24 uvedené směrnice, pokud jde o jejich emise N2O.

(2)	Pokyny pro monitorování a vykazování stanovené v rozhodnutí Komise 2007/589/ES ze dne 18. července 2007, kterým se stanovují pokyny pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (2), nezahrnují emise N2O.

(3)	Nizozemsko požádalo o zařazení emisí N2O ze závodů na výrobu kyseliny dusičné do EU ETS pro období 2008–2012.

(4)	Proto by měly být doplněny specifické pokyny pro stanovení emisí N2O pomocí systémů kontinuálního měření emisí.

(5)

Potenciál globálního oteplování 1 tuny N2O by měl být pro emise v období 2008–2012 považován za ekvivalentní 310 tunám oxidu uhličitého, což je hodnota uvedená v druhé hodnotící zprávě Mezivládního panelu o změně klimatu (hodnota GWP IPCC 1995). Tato hodnota by měla být používána, aby byl zachován absolutní soulad mezi výkazy ze zařízení a národními inventurami emisí vykazovanými členskými státy podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Kjótského protokolu.

(6)	Rozhodnutí 2007/589/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny rozhodnutí 2007/589/ES

Rozhodnutí 2007/589/ES se mění takto:

1)	V článku 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Pokyny pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES a z činností zahrnutých podle čl. 24 odst. 1 uvedené směrnice jsou stanoveny v přílohách tohoto rozhodnutí.“

V seznamu příloh se doplňuje nový údaj, který zní:

„Příloha XIII:

Pokyny specifické pro jednotlivé činnosti pro stanovení emisí oxidu dusného (N2O) z výroby kyseliny dusičné, kyseliny adipové, kaprolaktamu, glyoxalu a kyseliny glyoxylové.“

3)	Příloha I se mění v souladu s částí A přílohy tohoto rozhodnutí.

4)	Příloha XIII se mění v souladu s částí B přílohy tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Použitelnost

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2008.

Článek 3

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 17. prosince 2008.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(2) Úř. věst. L 229, 31.8.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

Oddíl 2 se mění takto:

a)	úvodní část se nahrazuje následující větou: „Pro účely této přílohy a příloh II až XIII se použijí definice směrnice 2003/87/ES.“;

v odstavci 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g)	‚úrovní přesnosti‘ se rozumí konkrétní část metodiky zjišťování údajů o činnostech, emisních faktorů, ročních emisí, ročních průměrných hodinových emisí a oxidačních faktorů nebo konverzních faktorů;“;

V oddílu 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Úplnost. Monitorování a vykazování za určité zařízení zahrnuje všechny emise z procesů a ze spalování u všech zdrojů emisí a zdrojových toků náležejících k činnostem uvedeným v příloze I směrnice 2003/87/ES i dalším relevantním činnostem zahrnutým podle článku 24 dané směrnice a emise všech skleníkových plynů uvedených v souvislosti s těmito činnostmi, čímž se vyloučí dvojí započtení.“;

Oddíl 4.3 se mění takto:

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)	doklady prokazující soulad s prahovými hodnotami nejistoty pro údaje o činnosti a ostatní parametry (případně) pro použité úrovně přesnosti pro každý zdrojový tok a/nebo zdroj emisí;“;

písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m)	popis postupů získávání a zpracování údajů a kontrolních činností, jakož i popis činností (viz oddíl 10.1–10.3 a příloha XIII oddíl 8);“;

Oddíl 6 se mění takto:

V oddílu 6.1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Jak je uvedeno v oddílu 4.2, je možné emise skleníkových plynů zjišťovat metodikou založenou na měření pomocí systémů kontinuálního měření (CEMS) u každého nebo u vybraného zdroje emisí pomocí normalizovaných nebo přijatých metod, pokud provozovatel před začátkem vykazovaného období obdržel souhlas příslušného orgánu s tím, že systémy kontinuálního měření emisí dosahují vyšší přesnosti než výpočet emisí při nejvyšší úrovni přesnosti. Zvláštní postupy metodik založených na měření jsou stanoveny v přílohách XII a XIII. Podle článku 21 směrnice 2003/87/ES oznamují členské státy Komisi ta zařízení, u nichž se jako součást systému jejich monitorování používají systémy kontinuálního měření emisí.“;

Oddíl 6.2 se mění takto:

i)	první pododstavec se nahrazuje tímto: „Provozovatel zařízení použije nejvyšší úroveň přesnosti podle příloh XII a XIII pro každý zdroj emisí uvedený v povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, pro který se určují příslušné emise skleníkových plynů pomocí systémů kontinuálního měření emisí.“;

ii)	třetí pododstavec se nahrazuje tímto: „Pro vykazovaná období 2008–2012 se jako minimální použije úroveň 2 uvedená v příloze XII pro emise CO2 a minimální úrovně stanovené v příloze XIII pro emise N2O, pokud to bude technicky proveditelné.“;

Oddíl 6.3 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) Odběr vzorků

Hodinové průměry („platná hodina údajů“) se vypočtou pro všechny prvky výpočtu emisí (je-li to možné) – jak je stanoveno v přílohách XII a XIII – pomocí všech referenčních bodů, které jsou pro danou hodinu k dispozici. V případě zařízení, které je po určitou část hodiny nefunkční nebo je mimo provoz, se pro danou hodinu vypočte hodinový průměr v poměru ke zbývajícím referenčním bodům. Pokud nelze platnou hodinu údajů vypočítat pro některý prvek výpočtu emisí, protože je k dispozici méně než 50 % maximálního počtu hodinových referenčních bodů, nelze hodinu použít. Pokud nelze platnou hodinu údajů vypočítat, vypočtou se vždy náhradní hodnoty podle ustanovení tohoto oddílu.“;

ii)	úvodní část písm. c) prvního pododstavce se nahrazuje tímto: „Souběžně se stanovením emisí podle metodiky založené na měření v souladu s přílohami XII a XIII se roční emise každého posuzovaného skleníkového plynu (GHG) stanoví výpočtem pomocí jednoho z těchto postupů:“;

iii)	písm. c) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto: „Pokud ze srovnání s výsledky získanými výpočtem jasně vyplývá, že výsledky z postupu měření nejsou platné, použije provozovatel náhradní hodnoty, jak je popsáno v tomto oddílu (kromě u monitorování v souladu s přílohou XIII).“;

V oddílu 7.2 se úvodní část prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Jak je uvedeno v oddílu 4.2, může provozovatel zdůvodnit použití metodiky založené na měření, pokud tato spolehlivě vede k nižší nejistotě než příslušná metodika založená na výpočtu (viz oddíl 4.2), nebo musí podle přílohy XIII použít metodu založenou na měření. Aby toto zdůvodnění sdělil příslušnému orgánu a s přihlédnutím k normě EN 14181, vykazuje provozovatel kvantitativní výsledky komplexnější analýzy nejistot, v níž jsou zkoumány tyto zdroje nejistoty mající níže uvedený původ:“;

V oddílu 8 se desátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Emise se vykazují zaokrouhleně na tuny CO2 nebo CO2(e) (např. 1 245 978 tun). Údaje o činnosti, emisní faktory a oxidační nebo konverzní faktory se zaokrouhlí tak, aby obsahovaly pouze číslice významné jak pro výpočty emisí, tak pro účely výpočtů emisí a vykazování.“;

Oddíl 13.5 se mění takto:

a)	Nadpis se nahrazuje tímto:

Oddíl 13.5.1 se nahrazuje tímto:

„13.5.1. VYUŽÍVÁNÍ AKREDITOVANÝCH LABORATOŘÍ

Laboratoř (včetně jiných poskytovatelů služeb) využívaná pro stanovení emisního faktoru, výhřevnosti, oxidačního faktoru, obsahu uhlíku, podílu biomasy, složení nebo pro provádění kalibrací a příslušných atestací zařízení pro systémy kontinuálního měření musí být akreditována podle normy EN ISO 17025:2005 (‚Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří‘).“.

V oddílu 14 se doplňuje tato tabulka:

„14.7. VYKAZOVÁNÍ EMISÍ N2O U ZÁVODŮ NA VÝROBU KYSELINY DUSIČNÉ, KYSELINY ADIPOVÉ, KAPROLAKTAMU, GLYOXALU A KYSELINY GLYOXYLOVÉ

Emise z činností podle přílohy I – kyselina dusičná, kyselina adipová atd.

Kategorie

Kategorie CRF dle IPCC – Emise z procesů

Kód IPPC kategorie EPRTR

Metoda monitorování a použitá úroveň přesnosti

Změna úrovní přesnosti?

Ano/Ne

Objem výroby t/rok a t/h

Nejistota toku spalin (roční hodinový průměr nebo ročně celkem)

Nejistota koncentrace N2O (roční hodinový průměr nebo ročně celkem)

Nejistota celkových ročních emisí (pokud se vyžaduje)

Nejistota ročních průměrných hodinových emisí

Emise

t/rok

Roční průměrné hodinové emise

(kg/h)

Použitý potenciál globálního oteplování (GWP)

Emise

t CO2(e) a CO2/rok

Činnosti

Činnost 1

Činnost 2

Činnost N

Celkové emise v t CO2(e) a t CO2 za rok“

Doplňuje se nová příloha XIII, která zní:

„PŘÍLOHA XIII

Pokyny specifické pro jednotlivé činnosti pro stanovení emisí oxidu dusného (N2O) z výroby kyseliny dusičné, kyseliny adipové, kaprolaktamu, glyoxalu a kyseliny glyoxylové

1. OMEZENÍ A ÚPLNOST

Pokyny specifické pro jednotlivé činnosti obsažené v této příloze se použijí pro monitorování emisí N2O, které vznikají při výrobě kyseliny dusičné, kyseliny adipové, kaprolaktamu, glyoxalu a kyseliny glyoxylové v příslušných zařízeních zahrnutých podle článku 24 směrnice 2003/87/ES.

Pro každou činnost, ze které vznikají emise N2O, musí být zahrnuty všechny zdroje emitující N2O z výrobních procesů včetně těch, kde se emise N2O z výroby odvádějí přes zařízení na snižování emisí. To zahrnuje:

—	výrobu kyseliny dusičné – emise N2O z katalytické oxidace čpavku a/nebo z jednotek na snižování NOx/N2O,

—	výrobu kyseliny adipové – emise N2O včetně emisí z oxidačních reakcí, jakékoli přímé ventilace a/nebo jakéhokoli zařízení pro kontrolu emisí,

—	výrobu glyoxalu a kyseliny glyoxylové – emise N2O včetně emisí z výrobních reakcí, jakékoli přímé ventilace a/nebo jakéhokoli zařízení pro kontrolu emisí,

—	výrobu kaprolaktamu – emise N2O včetně emisí z výrobních reakcí, jakékoli přímé ventilace a/nebo jakéhokoli zařízení pro kontrolu emisí.

Tato ustanovení se nevztahují na žádné emise N2O ze spalování paliv.

Jakékoli příslušné emise CO2 přímo související s výrobním procesem (a na které se již nevztahuje EU ETS), které jsou zahrnuty v povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, musí být monitorovány a vykazovány v souladu s těmito pokyny.

Příloha I oddíl 16 se nevztahuje na monitorování emisí N2O.

2. STANOVENÍ EMISÍ CO2(e) a N2O

2.1. ROČNÍ EMISE N2O

Emise N2O z výroby kyseliny dusičné musí být měřeny pomocí kontinuálního měření emisí (s výjimkou minimálních zdrojů – oddíl 6.3).

Emise N2O z výroby kyseliny adipové, kaprolaktamu, glyoxalu a kyseliny glyoxylové musí být monitorovány v případě snížených emisí pomocí kontinuálního měření emisí a v případě zjištění dočasných výskytů nesnížených emisí pomocí výpočetní metody (na základě postupu hmotnostní bilance (oddíl 2.6)).

Celkové roční emise N2O ze zařízení jsou součtem ročních emisí N2O ze všech jeho zdrojů emisí.

Pro každý zdroj emisí, kde se používá kontinuální měření emisí, jsou celkové roční emise součtem všech hodinových emisí podle tohoto vzorce:

Formula

Kde:

N2O emise roční	=	celkové roční emise N2O ze zdroje emisí v tunách N2O
N2O konc hodinová	=	hodinové koncentrace N2O v mg/Nm3 v toku spalin měřených během provozu
Tok spalin	=	tok spalin, jak je vypočítán níže, v Nm3/h pro každou hodinovou koncentraci

2.2. HODINOVÉ EMISE N2O

Pro každý zdroj emisí, kde se používá kontinuální měření emisí, se roční průměrné hodinové emise N2O vypočítají podle následující rovnice:

Formula

Kde:

N2O emiseprům. hodinové	=	roční průměrné hodinové emise N2O v kg/h ze zdroje
N2O konc hodinová	=	hodinové koncentrace N2O v mg/Nm3 v toku spalin naměřené během provozu
Tok spalin	=	tok spalin, jak je vypočítán níže, v Nm3/h pro každou hodinovou koncentraci

Celková nejistota ročních hodinových průměrných emisí pro každý zdroj emisí nesmí překročit hodnoty úrovně přesnosti, jak jsou uvedeny níže. Všichni provozovatelé musí používat přístup nejvyšší úrovně přesnosti. Další nižší úroveň přesnosti se může použít pouze v případě, že je příslušnému orgánu uspokojivě prokázáno, že nejvyšší úroveň přesnosti není technicky proveditelná nebo povede k nepřiměřeně vysokým nákladům. Pro vykazované období 2008–2012 se použije minimálně úroveň přesnosti 2 s výjimkou případů, kdy to bude technicky neproveditelné.

V případech, ve kterých je uplatnění požadavků alespoň s úrovní přesnosti 1 pro každý zdroj emisí (s výjimkou minimálních zdrojů) technicky neproveditelné nebo by to vedlo k nepřiměřeným nákladům, musí provozovatel použít příslušnou úroveň přesnosti u celkových ročních emisí pro zdroj emisí podle oddílu 2 přílohy XII a tento soulad prokázat. Pro vykazované období 2008–2012 je minimálním požadavkem úroveň přesnosti 2 s výjimkou případů, kdy to bude technicky neproveditelné. Členské státy oznámí Komisi příslušná zařízení uplatňující tento přístup podle článku 21 směrnice 2003/87/ES.

Úroveň přesnosti 1:

Pro každý zdroj emisí musí být dosaženo celkové nejistoty ročních průměrných hodinových emisí menší než ± 10 %.

Úroveň přesnosti 2:

Pro každý zdroj emisí musí být dosaženo celkové nejistoty ročních průměrných hodinových emisí menší než ± 7,5 %.

Úroveň přesnosti 3:

Pro každý zdroj emisí musí být dosaženo celkové nejistoty ročních průměrných hodinových emisí menší než ± 5 %.

2.3. HODINOVÉ KONCENTRACE N2O

Hodinové koncentrace N2O [mg/Nm3] ve spalinách z každého zdroje emisí musí být stanoveny kontinuálním měřením v reprezentativním bodě za zařízením na snižování emisí NOx/N2O (pokud se takové zařízení používá).

Vhodné techniky měření zahrnují IR spektroskopii, ale lze použít i další techniky podle druhého pododstavce oddílu 6.1 přílohy I za předpokladu, že bude pro emise N2O dosaženo požadované úrovně nejistoty. Použitými technikami musí být možné měřit koncentrace N2O ze všech zdrojů emisí za podmínek snižovaných i nesnižovaných emisí (například během období, kdy zařízení na snižování emisí selže a zvýší se koncentrace). Pokud se během takových období zvýší nejistoty, musí se to brát v úvahu při vyhodnocení nejistoty.

Všechna měření musí být přizpůsobena bázi suchého plynu a musí být důsledně vykazována.

2.4. STANOVENÍ TOKU SPALIN

Pro měření toku spalin při monitorování emisí N2O se používají metody monitorování toku spalin uvedené v příloze XII.

Při výrobě kyseliny dusičné se použije metoda A s výjimkou případů, kdy to bude technicky neproveditelné; v takovém případě může být použita alternativní metoda, jako je hmotnostní bilance založená na významných parametrech (jako je vstupní dávka čpavku) nebo stanovení toku kontinuálním měřením toku emisí, a to za předpokladu, že tato metoda je příslušným orgánem schválena jako součást hodnocení plánu monitorování a metodiky monitorování v něm obsažené.

Pro další činnosti mohou být použity další metody monitorování toku spalin popsané v příloze XII, a to za předpokladu, že tato metoda je příslušným úřadem schválena jako součást hodnocení plánu monitorování a metodiky monitorování v něm obsažené.

Metoda A – výroba kyseliny dusičné

Tok spalin se vypočítá podle tohoto vzorce:

Formula

Kde:

Vvzduchu	=	celkový tok vstupního vzduchu v Nm3/h za standardních podmínek;
O2 vzduch	=	objem podílu O2 v suchém vzduchu [= 0,2095];
O2 spaliny	=	objem podílu O2 ve spalinách.

Vvzduchu se vypočítá jako součet všech toků vzduchu, které vstupují do výrobní jednotky na výrobu kyseliny dusičné.

Zařízení použije tento vzorec, pokud nebude v jeho plánu monitorování stanoveno jinak:

Vvzduch = Vprim + Vsek + Vtěsn

Kde:

Vprim	=	primární tok vstupního vzduchu v Nm3/h za standardních podmínek;
Vsek	=	sekundární tok vstupního vzduchu v Nm3/h za standardních podmínek;
Vtěsn	=	tok vstupního vzduchu pro účely těsnění v Nm3/h za standardních podmínek.

Vprim se stanovuje kontinuálním měřením toku předtím, než dojde ke smíchání se čpavkem. Vsek se stanovuje kontinuálním měřením toku např. před tepelnou rekuperační jednotkou. Vtěsn je tok pročištěného vzduchu během procesu výroby kyseliny dusičné (pokud je to relevantní).

Příslušný orgán může pro vstupní proudy vzduchu, které činí kumulativně méně než 2,5 % z celkového proudu vzduchu, akceptovat pro stanovení velikosti toku tohoto vzduchu metody odhadu navržené provozovatelem na základě nejlepší průmyslové praxe.

Provozovatel musí měřeními za běžných provozních podmínek prokázat, že měřený tok spalin je dostatečně homogenní, aby bylo možné použít navrhovanou metodu měření. Pokud se během těchto měření potvrdí nehomogenní tok, musí se to vzít v úvahu při stanovování vhodných metod monitorování a při výpočtu nejistoty u emisí N2O.

Všechna měření musí být přizpůsobena bázi suchého plynu a musí být důsledně vykazována.

2.5. KYSLÍK (O2)

Koncentrace kyslíku ve spalinách musí být měřeny v případě, že jsou potřeba pro výpočet toku spalin podle oddílu 2.4. Uplatní se požadavky popsané v oddílu 6 přílohy I. Vhodné techniky měření zahrnují: paramagnetický střídavý tlak, bilanci magnetické torze nebo sondu oxidem zirkoničitým. Nejistota měření koncentrací O2 musí být brána v úvahu při stanovování nejistoty u emisí N2O.

Všechna měření musí být přizpůsobena bázi suchého plynu a musí být důsledně vykazována.

2.6. VÝPOČET EMISÍ N2O

U specifických, pravidelných nesnížených emisí N2O z výroby kyseliny adipové, kaprolaktamu, glyoxalu a kyseliny glyoxylové (jako jsou nesnížené emise z ventilace z důvodů bezpečnosti, a/nebo pokud dojde k selhání zařízení na snižování emisí), kde je kontinuální monitorování emisí N2O technicky neproveditelné, lze použít výpočet emisí pomocí hmotnostní bilance. Metoda výpočtu bude založena na maximální potenciální velikosti emisí N2O z chemické reakce, ke které dochází v čase a období emise. Tato specifická metoda výpočtu musí být příslušným orgánem schválena jako součást hodnocení plánu monitorování a metodiky monitorování v něm obsažené.

Nejistota jakýchkoli vypočítaných emisí pro konkrétní zdroj emisí se musí vzít v úvahu při stanovování roční průměrné hodinové nejistoty pro daný zdroj. Pro vypočtené emise nebo tam, kde se používá pro stanovení emisí N2O kombinace výpočtu a kontinuálního měření, se musí použít stejné úrovně přesnosti jako pro emise naměřené pouze pomocí kontinuálního měření emisí.

3. VÝPOČET ROČNÍCH EKVIVALENTŮ CO2 (CO2(e))

Celkové roční emise N2O ze všech zdrojů emisí (měřeno v tunách na tři desetinná místa) se musí přepočítat na roční emise CO2(e) (zaokrouhlené na tuny) pomocí tohoto vzorce:

Formula

Pro emise v období 2008–2012 se pro potenciál globálního oteplování (GWP) použije GWPN2O = 310 t CO2(e)/t N2O, což je hodnota uvedená v druhé hodnotící zprávě Mezivládního panelu o změně klimatu (hodnota GWP IPCC 1995).

Celkový roční CO2(e) generovaný všemi zdroji emisí a jakékoli přímé emise CO2 z jiných zdrojů emisí (pokud jsou zahrnuty v povolení skleníkových plynů) musí být připočteny k celkovým ročním emisím CO2 generovaným zařízením a musí být použity pro vykazování a vyřazování povolenek.

4. STANOVENÍ OBJEMU VÝROBY U JEDNOTLIVÝCH ČINNOSTÍ

Objemy výroby se vypočítají na základě výkazů denní výroby a podle hodin provozu.

5. PLÁN MONITOROVÁNÍ

Navíc k požadavkům uvedeným v příloze I oddílu 4.3 písm. a), b), c), d), j), k), m) a n) obsahují plány monitorování zařízení, na která se vztahuje tato příloha, tyto informace:

a)	všechny relevantní body emisí během typického provozu a během omezených a přechodných fází (např. období poruchy nebo fáze uvádění do provozu) zakreslených ve schématu výroby;

b)	metoda a parametry použité pro stanovení množství materiálů (např. čpavku) používaných ve výrobním procesu a maximálního množství materiálu používaného při plné kapacitě;

c)	metoda a parametry použité pro stanovení množství vyrobeného výrobku jako hodinové dávky, vyjádřeného jako kyselina dusičná (100 %), kyselina adipová (100 %), glyoxal a kyselina glyoxylová nebo kaprolaktam za hodinu;

d)	metoda a parametry použité pro stanovení koncentrace N2O ve spalinách pro každý zdroj emisí, jejich provozní rozsah a jejich nejistotu a podrobnosti o veškerých alternativních metodách, které budou použity, pokud se koncentrace dostanou mimo provozní rozsah, a situacích, kdy se to může stát;

e)	metoda použitá pro stanovení celkového toku spalin (vyjádřeného v Nm3 za hodinu) z každého zdroje emisí, její provozní rozsah a její nejistotu. Pokud je odvozen výpočtem, musí být uvedeny podrobnosti o každém monitorovaném toku spalin;

f)	metoda výpočtu použitá pro stanovení emisí N2O z pravidelných nesnížených zdrojů při výrobě kyseliny adipové, kaprolaktamu, glyoxalu a kyseliny glyoxylové;

g)	způsob nebo rozsah, ve kterém zařízení funguje s různým zatížením, a způsob, jak je prováděno řízení provozu;

h)	metoda a jakékoli výpočetní vzorce použité pro stanovení ročních emisí N2O každého zdroje emisí;

i)	výrobní podmínky, které se odchylují od běžného provozu, uvedení potenciální frekvence a délky trvání takových podmínek, stejně jako uvedení objemu emisí N2O během odchylujících se výrobních podmínek (jako je závada na zařízení na snižování emisí);

j)	způsob vyhodnocení použitý pro prokázání, že požadavky na nejistotu úrovně přesnosti uvedené v oddílu 2 této přílohy jsou splněny a daná úroveň je dosažena;

k)	hodnota vyjádřená v kg/N2O za hodinu, která byla stanovena podle přílohy I oddílu 6.3 písm. a) a b), pro použití v případě, že se měřicí přístroj porouchá nebo že nefunguje správně;

l)	podrobnosti o jakýchkoli odchylkách od požadavků všeobecných norem jako EN14181 a ISO 14956:2002.

Navíc k požadavkům uvedeným v příloze I oddílu 4.3 podléhá podstatná změna metodiky monitorování jako součásti plánu monitorování souhlasu příslušného orgánu, pokud se týká:

—	významných změn fungování zařízení, které ovlivňují celkovou úroveň emisí N2O, koncentrace N2O, velikosti toku nebo dalších parametrů spalin, zejména pokud jsou instalována nebo vyměňována zařízení na snižování emisí N2O,

—	změn metod používaných pro stanovení emisí N2O, včetně změn kontinuálního měření koncentrací, koncentrací kyslíku a toku spalin nebo změn výpočetní metody, které významně ovlivňují celkovou nejistotu emisí,

—	změn parametrů použitých pro stanovení ročních emisí a/nebo výroby kyseliny dusičné, kyseliny adipové, kaprolaktamu, glyoxalu a kyseliny glyoxylové,

—	změn vyhodnocení nejistoty.

6. OBECNĚ

6.1. ODBĚR VZORKŮ

Platné hodinové průměry se vypočítají podle oddílu 6.3 písm. a) přílohy I pro:

—	koncentrace N2O ve spalinách,

—	celkový tok spalin, kde je měřen přímo a kde je to vyžadováno,

—	všechny toky plynů a koncentrace kyslíku nutné pro stanovení celkového toku spalin nepřímo.

6.2. CHYBĚJÍCÍ ÚDAJE

S chybějícími údaji se bude zacházet v souladu s přílohou I oddílem 6.3 písm. a) a b). Pokud se chybějící údaje vyskytnou během poruchy zařízení na snižování emisí, bude se předpokládat, že emise byly po celou danou hodinu nesnížené, a podle toho se vypočítají i náhradní hodnoty.

Provozovatel podnikne všechny praktické kroky, aby zajistil, že zařízení na kontinuální monitorování emisí nebude mimo provoz déle než jeden týden v kalendářním roce. Pokud se to stane, musí provozovatel okamžitě informovat příslušný orgán.

6.3. MINIMÁLNÍ ZDROJE N2O

„Minimálními zdrojovými toky“ se pro zdroje emisí N2O rozumí jeden nebo více menších nesnížených zdrojových toků vybraných provozovatelem, které společně vypouštějí 1 000 tun CO2(e) nebo méně za rok nebo které vypouštějí méně než 20 000 tun CO2(e) za rok a tvoří méně než 2 % celkových ročních emisí CO2(e) daného zařízení.

Se souhlasem příslušného orgánu smí provozovatel uplatnit pro monitorování a vykazování přístupy založené na vlastní metodě odhadu a bez stanovených úrovní přesnosti pro minimální zdrojové toky N2O.

6.4. POTVRZOVACÍ VÝPOČET EMISÍ

Vykazované emise N2O (z kontinuálního měření emisí a výpočtu) jsou podle přílohy I oddílu 6.3 písm. c) potvrzeny na základě údajů o výrobě, pokynů IPCC z roku 2006 a „horizontálního přístupu“ uvedeného v příloze I oddílu 10.3.3.

7. VYHODNOCENÍ NEJISTOTY

Vyhodnocení nejistoty vyžadovaná za účelem prokázání souladu s příslušnými úrovněmi přesnosti v oddílu 2 se stanoví pomocí výpočtu šíření chyb, přičemž bude brána v úvahu nejistota všech prvků relevantních pro výpočet emisí. Pro kontinuální měření by měly být v souladu s EN 14181 a ISO 14956:2002 vyhodnoceny tyto zdroje nejistoty:

—	charakteristická nejistota zařízení pro kontinuální měření včetně odběru vzorků,

—	nejistoty spojené s kalibrací a

—	dodatečná nejistota spojená s tím, jak se monitorovací zařízení používá v praxi.

Pro výpočet celkové nejistoty, která má být použita v oddílu 2.2, se uplatní hodinové koncentrace N2O stanovené podle oddílu 2.3. Pouze pro účely výpočtu nejistoty se hodinové koncentrace N2O nižší než 20 mg/Nm3 nahradí standardní hodnotou 20 mg/Nm3.

Provozovatel řídí a snižuje zbývající nejistoty v emisních údajích ve svém výkazu emisí pomocí postupů pro zabezpečení a kontrolu kvality. Během ověřovacího postupu kontroluje ověřovatel správné použití schválené metodiky monitorování a hodnotí řízení a snižování zbývajících nejistot pomocí postupů provozovatele pro zabezpečení a kontrolu kvality.

8. KONTROLA A OVĚŘENÍ

8.1. KONTROLA

Navíc k požadavkům uvedeným v příloze I oddílech 10.1, 10.2 a 10.3 se použijí tyto postupy pro zabezpečení kvality:

—	zabezpečení kvality kontinuálních měření koncentrace N2O a kyslíku se uskuteční v souladu s EN 14181,

—	instalované měřicí zařízení musí být kalibrováno pomocí paralelních měření každé tři roky,

—	pokud se jako základ kalibrace zařízení pro kontinuální monitorování emisí běžně používají mezní hodnoty emisí (ELV, emission limit values) a pokud pro N2O nebo O2 neexistují ELV, pak se jako náhradní hodnota těchto ELV použije roční průměrná hodinová koncentrace,

—	QAL 2 by mělo být provedeno pomocí vhodných referenčních plynů, navíc k plynu vzorku, aby bylo zajištěno, že se posuzuje dostatečně široký rozsah kalibrace,

—	měřicí zařízení, které měří objem toku spalin, se kalibruje jednou ročně nebo při údržbě závodu podle toho, co nastane dříve. Zabezpečení kvality objemu toku spalin nemusí být prováděno podle EN 14181,

—	pokud vnitřní revize zjistí neshodu s EN 14181 nebo že má být provedena opětovná kalibrace, musí to být sděleno příslušnému úřadu bez zbytečného prodlení.

8.2. OVĚŘENÍ

Navíc k požadavkům na ověřování uvedeným v oddílu 10.4 se zkontroluje:

—	správnost uplatnění požadavků norem uvedených v oddílech 7 a 8.1 této přílohy,

—	postupy a výsledky výpočtů tam, kde byly chybějící údaje nahrazeny vypočtenými hodnotami,

—	věrohodnost vypočtených náhradních hodnot a naměřených hodnot,

—	veškerá srovnávací vyhodnocení potvrzující hodnoty emisí a metody výpočtů a vykazování údajů o činnosti, emisní faktory a podobně.

9. VYKAZOVÁNÍ

Celkové roční emise N2O se vykazují v tunách na tři desetinná místa a jako CO2(e) zaokrouhlené na tuny.

Navíc k požadavkům na vykazování uvedeným v oddílu 8 přílohy I vykazují provozovatelé zařízení zahrnutých v této příloze o zařízeních tyto informace:

a)	roční provozní doba výrobní jednotky a celková provozní doba závodu;

b)	údaje o výrobě pro každou jednotku a metoda použitá pro stanovení množství výrobku;

c)	kritéria měření použitá pro kvantifikaci každého parametru;

d)	nejistota pro každý naměřený a vypočtený parametr (včetně koncentrací plynu, toku spalin, vypočtených emisí) a výsledná celková nejistota hodinové dávky a/nebo roční hodnoty emisí;

e)	podrobné informace o veškerých poruchách zařízení, které měly vliv na emise a měření emisí/toku spalin, včetně počtu případů, dotčených hodin, doby trvání a dat poruch;

f)	podrobné informace o případech, kdy je třeba použít oddíl 6.2 této přílohy, včetně počtu případů, dotčených hodin, výpočtů a použitých náhradních hodnot;

g)	vstupní údaje použité pro veškerá potvrzovací vyhodnocení podle přílohy I oddílu 6.3 písm. c) a oddílu 4.3, aby bylo možné provést kontrolu ročních emisí N2O.“

28.1.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 24/30

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU ES-FAERSKÉ OSTROVY č. 1/2008

ze dne 17. června 2008,

kterým se mění rozhodnutí č. 1/2001, kterým se stanoví prováděcí ustanovení k Protokolu o veterinárních otázkách, kterým se doplňuje Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé

(2009/74/ES)

SMÍŠENÝ VÝBOR ES-FAERSKÉ OSTROVY,

s ohledem na Dohodu ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (1),

s ohledem na protokol o veterinárních otázkách, kterým se doplňuje dohoda (2), a zejména na první větu článku 2 uvedeného protokolu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na setkání veterinární podskupiny Smíšeného výboru ES-Faerské ostrovy v Bruselu dne 26. září 2005 byly projednávány dvě žádosti ze strany Faerských ostrovů. První se týkala povolení dovozu registrovaných koňovitých přímo z Islandu namísto jejich dovozu přes stanoviště hraniční kontroly schválené pro tento účel v členském státě v souladu s článkem 6 směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí (3). Druhá se týkala povolení přesunu registrovaných koňovitých mezi Faerskými ostrovy a členskými státy v souladu s podmínkami pro přesun stanovenými uvnitř Společenství.

(2)

V souladu s článkem 9 směrnice Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (4) se použijí pravidla stanovená směrnicí Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (5).

(3)

Faerské ostrovy se zavázaly provést do vnitrostátního práva a používat ustanovení Společenství stanovená v příloze tohoto rozhodnutí a zřídit na schváleném stanovišti hraniční kontroly umístěném v Tórshavn kontrolní středisko vhodné pro zacházení s registrovanými koňovitými dovezenými přímo z Islandu, v souladu s konstrukčními požadavky a požadavky na dobré životní podmínky zvířat stanovenými v příloze A směrnice 91/496/EHS před datem přijetí tohoto rozhodnutí.

(4)	Představitelé Komise a odborníci členských států se dohodli, že veterinární situace na Faerských ostrovech umožňuje navrhovanou změnu rozhodnutí Smíšeného výboru ES-Faerské ostrovy č. 1/2001 (6).

(5)

Článek 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (7) stanoví nové zásady pro vybírání poplatků nebo sazeb k pokrytí nákladů vzniklých při úředních kontrolách.

Proto se jeví jako vhodné aktualizovat v rozhodnutí č. 1/2001 odkazy na dotčené poplatky uvnitř Společenství.

(6)

Byl zaveden nový systém oznamování dovozu živých zvířat a produktů živočišného původu do Evropské unie nazvaný „TRACES“, jež nahrazuje systém „ANIMO“. Systém „TRACES“ umožňuje elektronickou výměnu údajů, které se týkají obchodu s živými zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř Společenství a jejich dovozu, mezi příslušnými orgány odpovědnými za kontrolu veřejného zdraví a zdraví zvířat.

Proto se jeví jako vhodné aktualizovat v rozhodnutí č. 1/2001 odkazy na informační systémy.

(7)	Veterinární podskupina proto doporučila, aby bylo rozhodnutí č. 1/2001 odpovídajícím způsobem změněno,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Rozhodnutí č. 1/2001 se mění takto:

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Kontroly živých zvířat pocházejících ze třetích zemí

1. Kontroly živých zvířat pocházejících ze třetích zemí a směřujících na Faerské ostrovy se provádějí na stanovištích hraniční kontroly v členských státech jejich veterinárními službami na účet orgánů Faerských ostrovů a jejich jménem.

2. V uvedených případech se použije pro veškerá příslušná oznámení integrovaný elektronický veterinární systém (TRACES).

3. Veškeré dovozy živých zvířat na Faerské ostrovy podléhají veterinárním kontrolám stanoveným směrnicí Rady 91/496/EHS (8) a jejím prováděcím pravidlům stanoveným v příslušných rozhodnutích Komise.

Pokud jsou výsledky kontrol uvedených v prvním odstavci uspokojivé, vydají veterinární služby pro každou zásilku společný veterinární vstupní doklad (SVVD).

Celní orgány zajistí, aby byly před zahájením režimu celního tranzitu zaplaceny nezbytné hygienické poplatky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (9).

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Financování kontrol

Faerské ostrovy se zavazují používat ustanovení článku 27 nařízení (ES) č. 882/2004 ohledně poplatků pro tyto oblasti:

—	v příloze IV kapitole V pro produkty rybolovu, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (10),

—	v příloze IV kapitole V, aby bylo zajištěno provádění kontrol vodních živočichů podle směrnice Rady 96/23/ES (11),

—	v příloze V kapitole I (maso), II (ryby) a III (ostatní živočišné produkty) pro živočišné produkty dovážené ze třetích zemí,

—	v příloze V kapitole V pro živá zvířata dovážená ze třetích zemí,

—	v příloze VI, aby byly zahrnuty kontroly pro vodní živočichy, produkty živočišného původu a živé registrované koňovité, na něž se vztahuje směrnice 90/425/EHS.

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Informační systémy

1. Faerské ostrovy budou používat integrovaný elektronický veterinární systém (TRACES) k oznamování přesunů živých zvířat nebo produktů živočišného původu a oznamování obchodu s nimi členským státům, tam kde je to požadováno předpisy Společenství.

Praktická opatření pro účast Faerských ostrovů na tomto systému budou sjednána mezi Komisí a úředníky Faerských ostrovů.

2. Faerské ostrovy provedou směrnici Rady 82/894/EHS (12) a budou se podílet na oznamovacím systému pro choroby zvířat (ADNS).

Praktická opatření pro účast Faerských ostrovů budou sjednána mezi Komisí a úředníky Faerských ostrovů.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 12a

Dovozy a přesuny registrovaných koňovitých

1. Faerské ostrovy se zavazují zřídit na schváleném stanovišti hraniční kontroly umístěném v Tórshavnu kontrolní středisko vhodné pro zacházení s registrovanými koňovitými dovezenými přímo z Islandu. Zařízení kontrolního střediska musí splňovat požadavky na schválení ze stavebního hlediska a požadavky na dobré životní podmínky zvířat stanovené v příloze A směrnice 91/496/EHS.

Před výstavbou areálu předloží orgány Faerských ostrovů Evropské komisi návrh plánu tohoto střediska k posouzení a zvážení.

Jakmile bude schválené zařízení zřízeno, Faerské ostrovy o tom informují Komisi.

2. Odchylně od čl. 3 odst. 1 budou kontroly registrovaných koňovitých dovážených přímo z Islandu prováděny v souladu se směrnicí 91/496/EHS a jejími prováděcími pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise 97/794/ES (13) veterinární službou Faerských ostrovů v kontrolním středisku uvedeném v odstavci 1.

3. Přesuny registrovaných koňovitých mezi Faerskými ostrovy a členskými státy se provádějí na základě pravidel stanovených v oddílu II směrnice Rady 90/426/EHS (14) a po kontrolách provedených v souladu se směrnicí 90/425/EHS.

5)	V článku 15 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Faerské ostrovy použijí ustanovení Společenství stanovená v příloze tohoto rozhodnutí před 17. červnem 2008. Faerské ostrovy budou informovat Komisi do 11. února 2009, že přijaly nezbytná opatření k provedení těchto ustanovení.“

6)	Znění uvedené v příloze tohoto rozhodnutí se doplní jako příloha.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Tórshavnu dne 17. června 2008.

Za Smíšený výbor

předseda

Herluf SIGVALDSSON

(1) Úř. věst. L 305, 30.11.1999, s. 25.

(2) Úř. věst. L 305, 30.11.1999, s. 26.

(3) Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56.

(4) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42.

(5) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(6) Úř. věst. L 46, 16.2.2001, s. 24.

(7) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(8) Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56.

(9) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.“.

(10) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(11) Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.“.

(12) Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58.“.

(13) Úř. věst. L 323, 26.11.1997, s. 31.

(14) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42.“.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Právní předpisy Společenství uvedené v čl. 15 odst. 4:

1)	směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29);

2)	směrnice Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42);

3)	směrnice Rady 90/427/EHS ze dne 26. června 1990 o zootechnických a genealogických podmínkách pro obchod s koňovitými uvnitř Společenství (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 55);

4)	rozhodnutí Komise 92/260/EHS ze dne 10. dubna 1992 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dočasný dovoz evidovaných koní (Úř. věst. L 130, 15.5.1992, s. 67);

5)	rozhodnutí Komise 93/195/EHS ze dne 2. února 1993 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro zpětný dovoz evidovaných koní určených pro dostihy, soutěže a kulturní akce po jejich dočasném vývozu (Úř. věst. L 86, 6.4.1993, s. 1);

6)	rozhodnutí Komise 93/196/EHS ze dne 5. února 1993 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dovoz jatečných koňovitých (Úř. věst. L 86, 6.4.1993, s. 7);

7)	rozhodnutí Komise 93/197/EHS ze dne 5. února 1993 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dovoz evidovaných koňovitých a plemenných a užitkových koňovitých (Úř. věst. L 86, 6.4.1993, s. 16);

8)	rozhodnutí Komise 93/623/EHS ze dne 20. října 1993, kterým se stanoví identifikační doklad (průvodní list) doprovázející evidované koňovité (Úř. věst. L 298, 3.12.1993, s. 45);

9)	rozhodnutí Komise 2000/68/ES ze dne 22. prosince 1999, kterým se mění rozhodnutí Komise 93/623/EHS a zavádí identifikace plemenných a užitkových koňovitých (Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 72);

10)

rozhodnutí Komise 2004/211/ES ze dne 6. ledna 2004, kterým se stanoví seznam třetích zemí a částí jejich území, ze kterých členské státy povolují dovoz živých koňovitých a spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých, a kterým se mění rozhodnutí 93/195/EHS a 94/63/ES (Úř. věst. L 73, 11.3.2004, s. 1);

11)	nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).“.

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 82/2009 ze dne 27. ledna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	1
		Nařízení Komise (ES) č. 83/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 84/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1342/2003, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí v odvětví obilovin a rýže	5
		JEDNACÍ ŘÁDY
		Soudní dvůr
	*	Změna jednacího řádu Soudního dvora	8
		Soud prvního stupně
	*	Změna jednacího řádu Soudu prvního stupně	9
		Soud pro veřejnou službu
	*	Změna jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu Evropské unie	10

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	IL	138,6
	JO	78,3
	MA	47,2
	TN	134,4
	TR	93,1
	ZZ	98,3
0707 00 05	JO	167,2
	MA	116,0
	TR	162,2
	ZZ	148,5
0709 90 70	MA	164,2
	TR	168,5
	ZZ	166,4
0709 90 80	EG	88,5
0709 90 80	ZZ	88,5
0805 10 20	EG	48,4
	IL	56,2
	MA	63,5
	TN	58,1
	TR	62,0
	ZZ	57,6
0805 20 10	IL	144,6
	MA	83,3
	TR	54,0
	ZZ	94,0
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	CN	74,9
	EG	88,5
	IL	78,8
	JM	94,6
	PK	76,2
	TR	63,6
	ZZ	79,4
0805 50 10	EG	48,1
	MA	67,1
	TR	63,9
	ZZ	59,7
0808 10 80	CA	84,9
	CN	64,8
	MK	32,6
	US	106,1
	ZZ	72,1
0808 20 50	CN	49,8
	TR	99,0
	US	110,9
	ZA	93,2
	ZZ	88,2

(EUR)
Kód KN	Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu	Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu
1701 11 10 (1)	24,73	3,93
1701 11 90 (1)	24,73	9,17
1701 12 10 (1)	24,73	3,74
1701 12 90 (1)	24,73	8,74
1701 91 00 (2)	28,57	10,95
1701 99 10 (2)	28,57	6,43
1701 99 90 (2)	28,57	6,43
1702 90 95 (3)	0,29	0,36

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 24

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 28. ledna 2009

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2009/69/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 18. prosince 2008 o jmenování členů výboru stanoveného v čl. 3 odst. 3 přílohy I Protokolu o statutu Soudního dvora	11
	2009/70/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady ze dne 19. ledna 2009 o jmenování dvou německých členek Evropského hospodářského a sociálního výboru	13
	2009/71/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady ze dne 19. ledna 2009 o jmenování španělského člena Evropského hospodářského a sociálního výboru	14
	Komise
	2009/72/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 15. prosince 2008, kterým se zřizuje odborná skupina pro trh platebních systémů	15
	2009/73/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 17. prosince 2008 o změně rozhodnutí 2007/589/ES, pokud jde o zahrnutí pokynů pro monitorování a vykazování emisí oxidu dusného (oznámeno pod číslem K(2008) 8040) ( 1 )	18
	AKTY PŘIJATÉ ORGÁNY ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍMI DOHODAMI
	2009/74/ES
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru ES-Faerské ostrovy č. 1/2008 ze dne 17. června 2008, kterým se mění rozhodnutí č. 1/2001, kterým se stanoví prováděcí ustanovení k Protokolu o veterinárních otázkách, kterým se doplňuje Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé	30

		Tiskové opravy
	*	Oprava rozhodnutí Rady 2008/173/ES ze dne 18. února 2008 o testování Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 57 ze dne 1.3.2008)	34


	*	Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3