ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 17

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
22. ledna 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání

1

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 45/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu

4

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím

5

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 47/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím

7

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 48/2009 ze dne 21. ledna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

8

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 49/2009 ze dne 21. ledna 2009, kterým se stanoví koeficient přidělení pro vydávání dovozních licencí na produkty v odvětví cukru v rámci celních kvót a preferenčních dohod, o něž byly žádosti podány od 12. do 16. ledna 2009

10

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 50/2009 ze dne 21. ledna 2009, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009

15

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 51/2009 ze dne 15. ledna 2009 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

17

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 52/2009 ze dne 21. ledna 2009, kterým se zahajuje přezkum pro nového vývozce nařízení Rady (ES) č. 1174/2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky, zrušuje clo z dovozu jednoho vývozce z této země a zavádí celní evidence těchto dovozů

19

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 53/2009 ze dne 21. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standardy IAS 32 a IAS 1 ( 1 )

23

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 54/2009 ze dne 21. ledna 2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 669/97, pokud jde o otevření a správu celních kvót Společenství pro některé ryby a produkty rybolovu pocházející z Faerských ostrovů

37

 

 

III   Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

 

*

Rozhodnutí Rady 2009/42/SZBP ze dne 19. ledna 2009 na podporu činností Evropské unie s cílem prosazovat mezi třetími zeměmi proces vedoucí ke smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečností strategie

39

 

 

 

*

Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

s3

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 44/2009

ze dne 18. prosince 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 123 odst. 4 třetí větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 (3) ukládá úvěrovým institucím a všem ostatním dotčeným institucím povinnost stahovat z oběhu všechny jimi přijaté eurobankovky a euromince, o kterých vědí nebo mají dostatečné důvody se domnívat, že jsou to padělky, a předávat je příslušným vnitrostátním orgánům.

(2)

Je důležité zajistit, aby eurobankovky a euromince v oběhu byly pravé. Za tímto účelem by měly úvěrové instituce, ostatní poskytovatelé platebních služeb a další hospodářské subjekty, které se podílejí na zpracovávání a distribuci bankovek a mincí, ověřovat pravost jimi přijatých eurobankovek a euromincí předtím, než je navrátí do oběhu, s výjimkou případů, kdy tyto bankovky a mince pocházejí od jiných institucí či osob, které mají samy povinnost jejich pravost ověřovat, nebo kdy byly získány od orgánů, které jsou oprávněny je vydávat. Této povinnosti by měly podléhat i ostatní hospodářské subjekty, jako například obchodníci nebo kasina, pokud v rámci vedlejší činnosti provádějí naplňování bankomatů (peněžních automatů), avšak neměly by být zapojeny nad rámec této vedlejší činnosti. Tyto hospodářské subjekty však potřebují určitý čas, aby upravily své vnitřní postupy a mohly povinnost provádět ověřování pravosti plnit. Pokud jde o bankovky, postupy stanovené pro členské státy, které přijaly euro jako jednotnou měnu, se mohou rovněž týkat způsobilosti ověřovaných bankovek k oběhu.

(3)

Předpokladem pro ověření pravosti eurobankovek a euromincí je vhodné nastavení technického zařízení, které je k těmto účelům používáno. K nastavení těchto zařízení pro ověřování pravosti je nezbytné, aby tam, kde se toto zařízení testuje, bylo k dispozici nezbytné množství padělaných bankovek a mincí. Je proto vhodné, aby byla povolena přeprava padělků mezi příslušnými vnitrostátními orgány i orgány a institucemi Evropské unie.

(4)

Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) bylo oficiálně zřízeno v rámci Komise rozhodnutím Rady 2003/861/ES (4) a rozhodnutím Komise 2005/37/ES (5). Ustanovení, které požaduje, aby ETVS sdělilo údaje Komisi, je proto již zbytečné.

(5)

Nařízení (ES) č. 1338/2001 by proto mělo být změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny

Nařízení (ES) č. 1338/2001 se mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

‚úvěrovými institucemi‘ úvěrové instituce uvedené v čl. 4 bodu 1) písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (6);

b)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„g)

‚poskytovateli platebních služeb‘ poskytovatelé platebních služeb uvedení v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (7).

2)

Článek 4 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Povinnost předat padělané bankovky“;

b)

na konci odstavce 2 se doplňují nové věty, které znějí:

„S cílem usnadnit ověření pravosti eurobankovek v oběhu se povoluje přeprava padělaných bankovek mezi příslušnými vnitrostátními orgány i orgány a institucemi Evropské unie. V průběhu přepravy musí být padělané bankovky neustále doprovázeny příkazem k přepravě, který vydaly výše uvedené orgány nebo instituce.“;

c)

na konci odstavce 3 se doplňuje nová věta, která zní:

„Příslušné vnitrostátní orgány však mohou národnímu analytickému středisku a případně ECB předat ke zkoumání či testování část souboru těchto bankovek.“.

3)

Článek 5 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Povinnost předat padělané mince“;

b)

na konci odstavce 2 se doplňují nové věty, které znějí:

„S cílem usnadnit ověření pravosti euromincí v oběhu se povoluje přeprava padělaných mincí mezi příslušnými vnitrostátními orgány i orgány a institucemi Evropské unie. V průběhu přepravy musí být padělané mince neustále doprovázeny příkazem k přepravě, který vydaly výše uvedené orgány nebo instituce.“;

c)

na konci odstavce 3 se doplňuje nová věta, která zní:

„Příslušné vnitrostátní orgány však mohou národnímu mincovnímu analytickému středisku a případně Evropskému technickému a vědeckému středisku předat ke zkoumání či testování část souboru těchto mincí.“;

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   ETVS analyzuje a klasifikuje každý nový typ padělané euromince. K tomuto účelu má ETVS přístup k technickým a statistickým údajům o padělaných euromincích uloženým v ECB. ETVS sdělí konečné výsledky své analýzy příslušným vnitrostátním orgánům a ECB v rámci její působnosti. ECB sdělí tyto výsledky Europolu v souladu s dohodou uvedenou v čl. 3 odst. 3.“.

4)

Článek 6 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Povinnosti institucí podílejících se na zpracovávání a veřejné distribuci bankovek a mincí“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Úvěrové instituce a v rámci své činnosti provádění plateb ostatní poskytovatelé platebních služeb, jakož i jakýkoli jiný hospodářský subjekt, který se podílí na zpracovávání a veřejné distribuci bankovek a mincí, včetně

subjektů, jejichž činnost spočívá ve výměně bankovek a mincí různých měn, například směnáren,

subjektů zabývajících se přepravou peněz,

ostatních hospodářských subjektů, jako jsou obchodníci nebo kasina, které se v rámci vedlejší činnosti podílejí na zpracovávání a veřejné distribuci bankovek prostřednictvím bankomatů (peněžních automatů), a to v mezích této vedlejší činnosti,

mají povinnost ujistit se o pravosti eurobankovek a euromincí, které přijímají a hodlají navrátit do oběhu, a dbát na rozpoznávání padělků.

V případě eurobankovek se toto ověření uskutečňuje v souladu s postupy stanovenými ECB (8).

Instituce a hospodářské subjekty uvedené v prvním pododstavci jsou povinny stahovat z oběhu všechny jimi přijaté eurobankovky a euromince, o kterých vědí nebo mají dostatečné důvody se domnívat, že jsou to padělky. Ihned je předají příslušným vnitrostátním orgánům.

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce provádí v členských státech, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu, ověření pravosti eurobankovek a euromincí:

buď odborně vyškolený personál,

nebo stroj na zpracování bankovek nebo mincí, který je uveden na seznamu zveřejněném pro bankovky ECB (9) a pro mince Komisí (10).

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Aniž jsou dotčeny lhůty předepsané ECB pro uplatňování stanovených postupů, přijmou členské státy do 31. prosince 2011 právní a správní předpisy nezbytné pro uplatňování odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku. Neprodleně o nich uvědomí Komisi a ECB.“.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Bruselu dne 18. prosince 2008.

Za Radu

předseda

M. BARNIER


(1)  Úř. věst. C 27, 31.1.2008, s. 1.

(2)  Stanovisko ze dne 17. prosince 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(3)  Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

(4)  Rozhodnutí Rady 2003/861/ES ze dne 8. prosince 2003 o analýze a spolupráci s ohledem na padělané euromince (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 44).

(5)  Rozhodnutí Komise 2005/37/ES ze dne 29. října 2004, kterým se zřizuje Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) a stanoví koordinace technických činností, jejichž cílem je ochrana euromincí proti padělání (Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 73).

(6)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.“;

(7)  Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.“.

(8)  Viz rámec pro rozpoznávání padělků a třídění bankovek podle upotřebitelnosti prováděné úvěrovými institucemi a ostatními subjekty zpracovávajícími hotovost, který je k dispozici na internetových stránkách ECB na této adrese: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/recyclingeurobanknotes2005cs.pdf“;

(9)  Seznam zveřejněný Evropskou centrální bankou je k dispozici na této adrese: http://www.ecb.int/euro/cashhand/devices/results/html/index.fr.html

(10)  Seznam zveřejněný Komisí je k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/anti_fraud/pages_euro/euro-coins/machines.pdf“;


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/4


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 45/2009

ze dne 18. prosince 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Použitelnost nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 (1) byla nařízením Rady (ES) č. 1339/2001 (2) rozšířena i na jiné než zúčastněné členské státy definované v nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (3).

(2)

Nařízení (ES) č. 1338/2001 bylo změněno nařízením (ES) č. 44/2009 (4). Je však důležité, aby byla ochrana eura zajištěna i v zemích, které ho jako jednotnou měnu nepřijaly, a tudíž je třeba při dodržení zásady proporcionality přijmout za tímto účelem odpovídající opatření.

(3)

Nařízení (ES) č. 1339/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 1 nařízení (ES) č. 1339/2001 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Působnost článků 1 až 11 nařízení (ES) č. 1338/2001 ve znění nařízení (ES) č. 44/2009 (5) se rozšiřuje na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. prosince 2008.

Za Radu

předseda

M. BARNIER


(1)  Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

(2)  Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 11.

(3)  Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.

(4)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 1).“


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/5


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 46/2009

ze dne 18. prosince 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 123 odst. 4 třetí větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 (2) zakazuje medaile a žetony, které se euromincím podobají. Ze zkušeností získaných během uplatňování zákazu medailí a žetonů podobných euromincím vyplývá, že je nutné upřesnit ochranná ustanovení a zvýšit transparentnost rozhodovacího procesu.

(2)

Veřejnost by se nejen v případech, kdy mají některé medaile nebo žetony podobný vzor jako euromince, ale také pokud vykazují některé charakteristické prvky vzorů euromincí, mohla mylně domnívat, že tyto medaile nebo žetony mají status zákonného platidla. Proto by určité prvky vzorů euromincí se statusem zákonného platidla neměly být reprodukovány tak, jak jsou zobrazeny na euromincích. Kromě toho by symboly, které představují svrchovanost vydávajícího členského státu, neměly být na medailích a žetonech reprodukovány tak, jak jsou zobrazeny na euromincích.

(3)

Komise po konzultaci s odborníky na padělání mincí uvedenými v rozhodnutí Komise 2005/37/ES ze dne 29. října 2004, kterým se zřizuje Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) a stanoví koordinace technických činností, jejichž cílem je ochrana euromincí proti padělání (3), určuje, zda byla dodržena ochranná ustanovení uvedená v článku 2 nařízení (ES) č. 2182/2004 a zda kovový předmět je či není medailí nebo žetonem.

(4)

Měla by být upřesněna a stanovena zvláštní kritéria používaná Komisí při rozhodování o souladu s ochrannými ustanoveními.

(5)

Nebezpečí záměny medaile nebo žetonu nesoucích nápisy „euro“ nebo „eurocent“ nebo symbol eura za zákonné platidlo je větší, pokud je na dané medaili nebo daném žetonu vyobrazena rovněž nominální hodnota. V takových případech by proto měl být na líci či rubu dotyčné medaile nebo dotyčného žetonu vyražen nápis „Toto není zákonné platidlo“.

(6)

Nařízení (ES) č. 2182/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny

Nařízení (ES) č. 2182/2004 se mění takto:

1)

článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Ochranná ustanovení

1.   S výhradou článků 3 a 4 se zakazuje výroba a prodej medailí a žetonů a jejich dovoz a rozšiřování za účelem prodeje a nebo pro jiné obchodní účely,

a)

pokud se na nich objevují výrazy ‚euro‘, ‚eurocent‘ nebo symbol eura;

b)

pokud se jejich velikost nachází uvnitř referenčního pásma nebo

c)

pokud se na nich objevuje vzor, který je podobný:

i)

některému vzoru či části vzoru, který se objevuje na euromincích, zejména výrazům ‚euro‘ nebo ‚eurocent‘, dvanácti hvězdám Evropské unie, vyobrazení zeměpisného zastoupení a číslicím, tak jak jsou zobrazeny na euromincích,

ii)

symbolům, které představují svrchovanost členských států, tak jak jsou zobrazeny na euromincích, zejména podobiznám hlav státu, státním znakům, značkám mincoven a rytců, názvu členského státu,

iii)

tvaru nebo vzoru hrany euromincí nebo

iv)

symbolu eura.

2.   Komise určí:

a)

zda lze kovový předmět považovat za medaili nebo žeton ve smyslu čl. 1 písm. c);

b)

zda se na medaili nebo žeton vztahuje zákaz podle odstavce 1 tohoto článku.

S výhradou odstavce 1 tohoto článku vezme Komise v úvahu zejména množství vyrobených medailí a žetonů, jejich prodejní cenu, obalovou úpravu, nápisy na medailích a žetonech, jakož i jejich propagaci.“;

2)

v článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Medaile a žetony nesoucí nápisy ‚euro‘ nebo ‚eurocent‘ nebo symbol eura, avšak bez nominální hodnoty, nejsou zakázány, pokud se jejich velikost nachází mimo referenční pásmo, ledaže se na nich objevuje vzor podobný některému z prvků uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c).“;

3)

článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Povolování odchylek

Komise může udělit zvláštní povolení k používání výrazu ‚euro‘ či ‚eurocent‘ nebo symbolu eura na medailích nebo žetonech za kontrolovaných podmínek užití v případech, kdy neexistuje nebezpečí záměny. V takových případech musí být dotyčný hospodářský subjekt členského státu na medaili nebo žetonu jasně identifikovatelný, a pokud je na dané medaili nebo žetonu vyznačena nominální hodnota, musí být na líci či rubu dané medaile nebo žetonu vyraženo označení ‚Toto není zákonné platidlo‘.“

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Bruselu dne 18. prosince 2008.

Za Radu

předseda

M. BARNIER


(1)  Úř. věst. C 283, 7.11.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 73.


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/7


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 47/2009

ze dne 18. prosince 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 2183/2004 (2) byla rozšířena použitelnost nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (3) na členské státy, které nejsou zúčastněnými členskými státy podle nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (4).

(2)

Nařízení (ES) č. 2182/2004 bylo pozměněno nařízením Rady (ES) č. 46/2009 (5). Je důležité, aby pravidla týkající se medailí a žetonů podobných euromincím byla v rámci Společenství jednotná, a za tímto účelem by se měla přijmout nezbytná opatření.

(3)

Nařízení (ES) č. 2183/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 1 nařízení (ES) č. 2183/2004 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 ve znění nařízení (ES) č. 46/2009 (6) se rozšiřuje na členské státy, které nejsou zúčastněnými členskými státy podle čl. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 974/98.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. prosince 2008.

Za Radu

předseda

M. BARNIER


(1)  Úř. věst. C 283, 7.11.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 7.

(3)  Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.

(5)  Viz strana 5 tohoto Úředního věstníku.

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 5).“


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 48/2009

ze dne 21. ledna 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 22. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

138,6

JO

75,8

MA

44,4

TN

134,4

TR

99,6

ZZ

98,6

0707 00 05

JO

155,5

MA

116,0

TR

132,3

ZZ

134,6

0709 90 70

MA

164,3

TR

98,4

ZZ

131,4

0805 10 20

EG

56,8

IL

49,6

MA

64,1

TN

61,5

TR

62,6

ZZ

58,9

0805 20 10

MA

91,6

ZZ

91,6

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

63,5

EG

88,6

IL

68,2

JM

93,4

PK

46,6

TR

77,2

ZZ

72,9

0805 50 10

EG

52,5

MA

67,1

TR

63,2

ZZ

60,9

0808 10 80

CN

79,9

MK

32,6

TR

67,5

US

104,9

ZZ

71,2

0808 20 50

CN

66,8

KR

148,7

TR

97,0

US

118,2

ZZ

107,7


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/10


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 49/2009

ze dne 21. ledna 2009,

kterým se stanoví koeficient přidělení pro vydávání dovozních licencí na produkty v odvětví cukru v rámci celních kvót a preferenčních dohod, o něž byly žádosti podány od 12. do 16. ledna 2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 950/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů v odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod (2), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 950/2006 a/nebo s nařízením Rady (ES) č. 508/2007 ze dne 7. května 2007 o otevření celních kvót na dovoz surového třtinového cukru do Bulharska a Rumunska za účelem zásobování rafinérií pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 (3) byly v období od 12. do 16. ledna 2009 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství, které je stejné jako dostupné množství pro pořadové číslo 09.4319 nebo toto množství přesahuje.

(2)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro žádosti o dovozní licence podané od 12. do 16. ledna 2009 podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 950/2006 a/nebo podle článku 3 nařízení (ES) č. 508/2007 se licence vydávají do výše množstevních limitů stanovených v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 122, 11.5.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Preferenční cukr AKT/INDIE

Kapitola IV nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2008/09

Pořadové číslo

Země původu

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 12.1.2009-16.1.2009

Limit

09.4331

Barbados

100

 

09.4332

Belize

100

 

09.4333

Pobřeží slonoviny

100

 

09.4334

Konžská republika

100

 

09.4335

Fidži

100

 

09.4336

Guyana

100

 

09.4337

Indie

0

Dosažen

09.4338

Jamajka

100

 

09.4339

Keňa

100

 

09.4340

Madagaskar

100

 

09.4341

Malawi

100

 

09.4342

Mauricius

100

 

09.4343

Mosambik

0

Dosažen

09.4344

Svatý Kryštof a Nevis

 

09.4345

Surinam

 

09.4346

Svazijsko

0

Dosažen

09.4347

Tanzanie

100

 

09.4348

Trinidad a Tobago

100

 

09.4349

Uganda

 

09.4350

Zambie

100

 

09.4351

Zimbabwe

100

 


Preferenční cukr AKT/INDIE

Kapitola IV nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok července–září 2009

Pořadové číslo

Země původu

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 12.1.2009-16.1.2009

Limit

09.4331

Barbados

 

09.4332

Belize

 

09.4333

Pobřeží slonoviny

 

09.4334

Konžská republika

 

09.4335

Fidži

 

09.4336

Guyana

 

09.4337

Indie

0

Dosažen

09.4338

Jamajka

 

09.4339

Keňa

 

09.4340

Madagaskar

 

09.4341

Malawi

 

09.4342

Mauricius

 

09.4343

Mosambik

100

 

09.4344

Svatý Kryštof a Nevis

 

09.4345

Surinam

 

09.4346

Svazijsko

100

 

09.4347

Tanzanie

 

09.4348

Trinidad a Tobago

 

09.4349

Uganda

 

09.4350

Zambie

 

09.4351

Zimbabwe

 


Doplňkový cukr

Kapitola V nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2008/09

Pořadové číslo

Země původu

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 12.1.2009-16.1.2009

Limit

09.4315

Indie

 

09.4316

Země, které podepsaly protokol AKT

 


Koncesní cukr CXL

Kapitola VI nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2008/09

Pořadové číslo

Země původu

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 12.1.2009-16.1.2009

Limit

09.4317

Austrálie

0

Dosažen

09.4318

Brazílie

0

Dosažen

09.4319

Kuba

100

Dosažen

09.4320

Ostatní třetí země

0

Dosažen


Cukr z balkánských zemí

Kapitola VII nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2008/09

Pořadové číslo

Země původu

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 12.1.2009-16.1.2009

Limit

09.4324

Albánie

100

 

09.4325

Bosna a Hercegovina

0

Dosažen

09.4326

Srbsko a Kosovo (1)

100

 

09.4327

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

100

 

09.4328

Chorvatsko

100

 


Cukr výjimečného a průmyslového dovozu

Kapitola VIII nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2008/09

Pořadové číslo

Typ

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 12.1.2009-16.1.2009

Limit

09.4380

Výjimečný

 

09.4390

Průmyslový

100

 


Dodatečný cukr podle dohody o hospodářském partnerství

Kapitola VIIIa nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2008/09

Pořadové číslo

Země původu

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 12.1.2009-16.1.2009

Limit

09.4431

Komory, Madagaskar, Mauricius, Seychely, Zambie, Zimbabwe

100

 

09.4432

Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzanie, Uganda

100

 

09.4433

Svazijsko

100

 

09.4434

Mosambik

0

Dosažen

09.4435

Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Dominika, Dominikánská republika, Grenada, Guyana, Haiti, Jamajka, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago

0

Dosažen

09.4436

Dominikánská republika

0

Dosažen

09.4437

Fidži, Papua-Nová Guinea

100

 


Dovoz cukru v rámci přechodných celních kvót otevřených pro Bulharsko a Rumunsko

Článek 1 nařízení (ES) č. 508/2007

Hospodářský rok 2008/09

Pořadové číslo

Typ

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 12.1.2009-16.1.2009

Limit

09.4365

Bulharsko

0

Dosažen

09.4366

Rumunsko

100

 


(1)  Podle definice usnesení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/15


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 50/2009

ze dne 21. ledna 2009,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2008/2009 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 945/2008 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 10/2009 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 22. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 258, 26.9.2008, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 4, 8.1.2009, s. 5.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 22. ledna 2009

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

24,73

3,93

1701 11 90 (1)

24,73

9,17

1701 12 10 (1)

24,73

3,74

1701 12 90 (1)

24,73

8,74

1701 91 00 (2)

26,92

11,77

1701 99 10 (2)

26,92

7,25

1701 99 90 (2)

26,92

7,25

1702 90 95 (3)

0,27

0,38


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/17


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 51/2009

ze dne 15. ledna 2009

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoli jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či z části založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel je třeba zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařadit do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží, vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. ledna 2009.

Za Komisi

László KOVÁCS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Prošívaný výrobek obdélníkového tvaru o rozměrech přibližně 260 cm × 240 cm sestávající ze tří vrstev, dvě vnější vrstvy jsou z bavlněné tkaniny, střední vrstva je syntetická výplň, která tvoří vnitřní vycpávku. Na vrchní vrstvě je našit přibližně 30 cm široký lem odlišné barvy. Vrstvy jsou navzájem spojeny ozdobným stehem.

(přehoz přes postel)

(Viz fotografie č. 645) (1)

9404 90 90

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, na poznámce 1 s) ke třídě XI a na znění kódů KN 9404, 9404 90 a 9404 90 90.

Ložní potřeby a podobné výrobky uvnitř vyložené jakýmkoliv materiálem se zařazují do čísla 9404. Viz také Vysvětlivky k Harmonizovanému systému (HS) k číslu 9404, odstavec B) a pododstavec B) 2), ve kterých jsou výslovně uvedeny prošívané přikrývky a přehozy přes postel.

Zařazení do čísla 6304 je vyloučeno, protože do třídy XI nepatří ložní potřeby kapitoly 94 (viz poznámka 1 s) ke třídě XI). Kromě toho číslo 6304 vylučuje bytové textilie čísla 9404, jako jsou přehozy přes postele (viz také Vysvětlivky k HS k číslu 6304, druhý odstavec).

V souladu s tím se uvedený výrobek zařazuje do kódu KN 9404 90 90.

Image


(1)  Fotografie má pouze informační charakter.


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/19


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 52/2009

ze dne 21. ledna 2009,

kterým se zahajuje přezkum pro „nového vývozce“ nařízení Rady (ES) č. 1174/2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky, zrušuje clo z dovozu jednoho vývozce z této země a zavádí celní evidence těchto dovozů

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“) (1), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   ŽÁDOST O PŘEZKUM

(1)

Komise obdržela žádost o přezkum pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádost podala společnost Crown Equipment (Suzhou) Co. Ltd. (dále jen „žadatel“), která je vyvážejícím výrobcem v Čínské lidové republice (dále jen „dotčená země“).

B.   VÝROBEK

(2)

Přezkoumávaným výrobkem jsou ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozky a hydraulika pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00. Ruční paletové vozíky jsou definovány jako vozíky na kolech podpírající zvedací vidlicová ramena pro manipulaci s paletami, určené k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu a nemají žádné jiné dodatečné funkce nebo použití, jako například i) přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše nebo usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky), ii) zakládání jedné palety na druhou (zakladače), iii) zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo iv) zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou) (dále jen „dotčený výrobek“).

C.   STÁVAJÍCÍ OPATŘENÍ

(3)

V současnosti je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1174/2005 (2), podle kterého podléhá dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky do Společenství, včetně dotčeného výrobku vyrobeného žadatelem, konečnému antidumpingovému clu ve výši 46,7 %, s výjimkou několika výslovně uvedených společností, jež podléhají individuálním sazbám cla.

D.   DŮVODY PRO PŘEZKUM

(4)

Žadatel tvrdí, že působí v podmínkách tržního hospodářství vymezených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Dále tvrdí, že v období šetření, jež vedlo k zavedení antidumpingových opatření, tj. od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období původního šetření“), nevyvážel dotčený výrobek do Společenství a že není ve spojení se žádným z vyvážejících výrobců dotčeného výrobku, na které se vztahují výše uvedená antidumpingová opatření.

(5)

Žadatel dále tvrdí, že začal vyvážet dotčený výrobek do Společenství až po skončení období původního šetření.

E.   POSTUP

(6)

Výrobci ve Společenství, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, byli o výše uvedené žádosti informováni a dostali příležitost k podání připomínek. Žádné připomínky však obdrženy nebyly.

(7)

Po přešetření dostupných důkazů dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy ospravedlňující zahájení přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Po obdržení žádosti uvedené níže v 8. bodě odůvodnění písm. c) bude stanoveno, zda žadatel působí v podmínkách tržního hospodářství, jak jsou stanoveny v čl. 2 odst. odst. 7 písm. c) základního nařízení, případně zda splňuje kritéria pro stanovení individuálního cla v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Pokud tomu tak je, vypočte se pro žadatele individuální dumpingové rozpětí a, v případě zjištění dumpingu se stanoví výše cla, kterému by měl podléhat dovoz dotčeného výrobku do Společenství.

(8)

Bude-li stanoveno, že žadatel splňuje kritéria pro stanovení individuálního cla, může být nezbytné změnit celní sazbu, která se v současnosti uplatňuje na dovoz dotčeného výrobku společnostmi, které nejsou jednotlivě uvedeny v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1174/2005.

a)

Dotazníky

Pro získání informací, které považuje pro šetření za nezbytné, zašle Komise žadateli dotazník.

b)

Shromažďování informací a pořádání slyšení

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy.

Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží, že existují konkrétní důvody pro takové slyšení.

Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se strany přihlásí ve lhůtě stanovené tímto nařízením.

c)

Tržní zacházení/individuální zacházení

V případě, že žadatel poskytne dostatečné důkazy o tom, že působí v podmínkách tržního hospodářství, tj. že splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, určí se běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Za tímto účelem musejí být ve zvláštní lhůtě stanovené v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení předloženy řádně odůvodněné žádosti. Komise zašle formuláře žádostí žadateli i orgánům Čínské lidové republiky. Tento formulář žádosti může žadatel použít rovněž pro žádost o individuální zacházení v případě, že žadatel splňuje kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

d)

Výběr země s tržním hospodářstvím

V případě, že žadateli není přiznáno tržní zacházení, ale splňuje požadavky pro stanovení individuálního cla v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, použije se za účelem stanovení běžné hodnoty, pokud jde o Čínskou lidovou republiku, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení vhodná země s tržním hospodářstvím. Komise navrhuje za vhodnou zemi s tržním hospodářstvím za tímto účelem použít opět Kanadu, která již byla použita při šetření, jež vedlo k uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku z Čínské lidové republiky. Zúčastněné strany se vyzývají, aby ve zvláštní lhůtě stanovené v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení ke vhodnosti této volby vyjádřily své připomínky.

Dále v případě, že je žadateli přiznáno tržní zacházení, může Komise rovněž použít, je-li to nutné, zjištění týkající se běžné hodnoty stanovené ve vhodné zemi s tržním hospodářstvím, např. pro účely nahrazení nespolehlivých údajů o nákladech či cenách v Čínské lidové republice, jež jsou zapotřebí ke stanovení běžné hodnoty, nejsou-li v Čínské lidové republice k dispozici spolehlivé požadované údaje. Komise navrhuje použít Kanadu i pro tento účel.

F.   ZRUŠENÍ PLATNÉHO CLA A CELNÍ EVIDENCE DOVOZŮ

(9)

Podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení by mělo být zrušeno platné antidumpingové clo, pokud jde o dovozy dotčeného výrobku, který žadatel vyrábí a prodává na vývoz do Společenství. Zároveň by měla být zavedena celní evidence takových dovozů podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby byla zajištěna možnost antidumpingových cel se zpětnou platností ode dne zahájení přezkumu, v případě, že tento přezkum povede ke zjištění dumpingu, co se týče žadatele. Výši možného budoucího celního dluhu žadatele nelze v tomto stadiu šetření odhadnout.

G.   LHŮTY

(10)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

a)

mohou zúčastněné strany samy kontaktovat Komisi, zaslat písemně svá stanoviska, odpovědi na dotazník uvedený v 8. bodě odůvodnění písm. a) tohoto nařízení nebo poskytnout jakékoli další informace, které by měly být při šetření zohledněny;

b)

mohou zúčastněné strany písemně požádat Komisi o slyšení;

c)

mohou zúčastněné strany vyjádřit své připomínky ke vhodnosti Kanady, která bude v případě, že žadateli nebude přiznáno tržní zacházení, navržena jako země s tržním hospodářstvím za účelem stanovení běžné hodnoty, pokud jde o Čínskou lidovou republiku;

d)

by měl žadatel předložit řádně odůvodněnou žádost o tržní zacházení a/nebo o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

H.   NEDOSTATEČNÁ SPOLUPRÁCE

(11)

Pokud účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení vycházet pozitivní nebo negativní zjištění z dostupných údajů.

(12)

Zjistí-li se, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a v souladu s článkem 18 základního nařízení se může vycházet z dostupných údajů. Pokud účastník řízení nespolupracuje nebo spolupracuje pouze částečně, a zjištění se proto zakládají na dostupných údajích, může pro něj být výsledek méně příznivý, než kdyby spolupracoval.

I.   ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

(13)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (3).

J.   ÚŘEDNÍK PRO SLYŠENÍ

(14)

Domnívají-li se zúčastněné strany, že se při uplatňování svých práv na obhajobu setkávají s obtížemi, mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z GŘ pro obchod. Úředník slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise a v případě nutnosti nabízí zprostředkování při procesních záležitostech ovlivňujících ochranu jejich zájmů v tomto řízení, zejména co se týče otázek přístupu ke spisu, důvěrnosti, prodloužení lhůt a nakládání se stanovisky podanými písemně a/nebo ústně. Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod (http://ec.europa.eu/trade),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Podle čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se zahajuje přezkum nařízení (ES) č. 1174/2005 s cílem zjistit, zda a do jaké míry by měly dovozy ručních paletových vozíků a jejich základních dílů kódů KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00 (kódů TARIC 8427900011, 8427900019, 8431200011 a 8431200019) pocházejících z Čínské lidové republiky, vyráběných a prodávaných na vývoz do Společenství společností Crown Equipment (Suzhou) Co. Ltd. (doplňkový kód TARIC A929), podléhat antidumpingovému clu uloženému nařízením Rady (ES) č. 1174/2005. Pro účely tohoto nařízení se ručními paletovými vozíky rozumí vozíky na kolech podpírající zvedací vidlicová ramena pro manipulaci s paletami, určené k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu a nemají žádné jiné dodatečné funkce nebo použití, jako například i) přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše nebo usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky), ii) zakládání jedné palety na druhou (zakladače), iii) zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo iv) zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou).

Článek 2

Antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1174/2005 se zrušuje, pokud jde o dovoz uvedený v článku 1 tohoto nařízení.

Článek 3

Celní orgány členských států se podle čl. 14 odst. 5 nařízení (ES) č. 384/96 vyzývají, aby učinily příslušné kroky k zavedení celní evidence dovozů uvedených v článku 1 tohoto nařízení. Celní evidence končí uplynutím devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 4

1.   Mají-li být stanoviska zúčastněných stran při šetření zohledněna, musí se strany přihlásit Komisi a musí písemně předložit svá stanoviska a odpovědi na dotazník uvedený v 8. bodě odůvodnění písm. a) tohoto nařízení nebo jakékoli jiné informace do 40 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, není-li stanoveno jinak. Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny práv v rámci daného postupu uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se účastník Komisi přihlásí ve výše uvedené lhůtě. Zúčastněné strany rovněž mohou Komisi v téže lhůtě 40 dnů písemně požádat o slyšení.

2.   Strany účastnící se šetření, které je chtějí vyjádřit ke vhodnosti Kanady, která je navrhována jako země s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty, pokud jde o Čínskou lidovou republiku, musí své připomínky předložit do 10 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Komise musí obdržet řádně odůvodněnou žádost o tržní zacházení a/nebo individuální zacházení do 40 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

4.   Veškerá podání a žádosti zúčastněných stran musí být předloženy písemně (nikoli v elektronické podobě, není-li stanoveno jinak) a musí v nich být uveden název, poštovní a e-mailová adresa a telefonní a faxová čísla zúčastněné strany. Veškerá písemná podání, včetně informací vyžadovaných tímto nařízením, odpovědí na dotazník a korespondence, jež zúčastněné strany poskytují jako důvěrné, se označí poznámkou Limited  (4) a v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 se k nim přiloží verze, která není důvěrná a je označena poznámkou „FOR INSPECTION BY INTERESTED PARTIES“.

Jakékoli informace související s touto záležitostí a/nebo žádost o slyšení je třeba zaslat na následující adresu:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: N-105 4/92

B-1040 Brussels

Fax: (32 2) 295 65 05

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2009.

Za Komisi

Catherine ASHTON

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 189, 21.7.2005, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(4)  Rozumí se tím, že dokument je určen pouze pro interní použití. Je chráněn podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Jde o důvěrný dokument podle článku 19 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1) a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda).


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/23


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 53/2009

ze dne 21. ledna 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standardy IAS 32 a IAS 1

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 14. února 2008 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) změny mezinárodních účetních standardů IAS 32 Finanční nástroje: vykazování a IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky – finanční nástroje s prodejní opcí a závazky vyplývající z likvidity, dále jen „změny IAS 32 a IAS 1“. Změny vyžadují, aby byly některé nástroje vydané společnostmi a v současné době klasifikované jako závazky klasifikovány jako vlastní kapitál, a to bez ohledu na to, že jsou svojí podstatou podobné kmenovým akciím. V případě uvedených nástrojů se požaduje zveřejňování dalších informací a na jejich reklasifikaci by se měla uplatňovat nová pravidla.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že změny IAS 32 a IAS 1 splňují technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se jejich schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(4)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

1)

Mezinárodní účetní standard IAS 32 Finanční nástroje: vykazování se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

2)

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

3)

Mezinárodní standard účetního výkaznictví IFRS 7, IAS 39 a výklad 2 Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) se mění v souladu se změnami IAS 32 a IAS 1 uvedenými v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Jednotlivé společnosti začnou uplatňovat změny IAS 32 a IAS 1 uvedené v příloze tohoto nařízení nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 31. prosince 2008.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2009.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.


PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IAS 32

Změny IAS 32 Finanční nástroje: vykazování

IAS 1

Změny IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní uzávěrky

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva reprodukovat pro osobní využití nebo poctivé jednání. Dodatečné informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org

ZMĚNY IAS 32 FINANČNÍ NÁSTROJE: VYKAZOVÁNÍ A IAS 1 SESTAVOVÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

FINANČNÍ NÁSTROJE S PRODEJNÍ OPCÍ A ZÁVAZKY VZNIKAJÍCÍ PŘI LIKVIDACI

Změny IFRS

Tento dokument stanoví změny IAS 32 Finanční nástroje: vykazování a IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007) a následné změny IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování a IFRIC 2 Členské podíly v družstevních účetních jednotkách a podobné nástroje.

Tento dokument rovněž obsahuje změny zdůvodnění závěrů k IAS 32 a IAS 1 a ilustrativní příklady připojené k IAS 32. Změny vyplývají z návrhů obsažených v konzultativním dokumentu navrhovaných změn IAS 32 a IAS 1–Finanční nástroje s prodejní opcí v reálné hodnotě a závazky vznikající při likvidaci, který byl zveřejněn v červnu 2006.

Účetní jednotky použijí tyto změny pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotky použijí změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změny IAS 32

Finanční nástroje: vykazování

V odstavci 11 standardu se mění definice finančního aktiva a finančního závazku a za definici reálné hodnoty se vkládá definice nástroje s prodejní opcí.

DEFINICE (VIZ TAKÉ ODSTAVCE AG3–AG23)

11

Následující termíny se užívají v dále specifikovaném významu:

Finančním aktivem jsou:

(a)

(d)

smlouva, která bude nebo může být vypořádána vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky a která je:

(i)

(ii)

derivátem, který bude nebo může být vypořádán jinak než směnou pevné částky hotovosti nebo jiného finančního aktiva za pevný počet vlastních kapitálových nástrojů účetní jednotky. Za tímto účelem vlastní kapitálové nástroje účetní jednotky nezahrnují finanční nástroje s prodejní opcí, které jsou klasifikovány jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16A a 16B, nástroje, které účetní jednotce ukládají povinnost dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv pouze při likvidaci a jsou klasifikovány jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16C a 16D, nebo nástroje, které jsou samy smlouvami o budoucím přijetí nebo dodání vlastních kapitálových nástrojů účetní jednotky.

Finančním závazkem je:

(a)

smluvní závazek:

(i)

dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum jiné účetní jednotce; nebo

(ii)

směnit finanční aktiva nebo finanční závazky s jinou jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciálně nevýhodné; nebo

(b)

smlouva, která bude nebo může být vypořádána vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky a která je:

(i)

nederivátem, za který účetní jednotka je nebo může být povinna dodat proměnný počet vlastních kapitálových nástrojů; nebo

(ii)

derivátem, který bude nebo může být vypořádán jinak než směnou pevné částky hotovosti nebo jiného finančního aktiva za pevný počet vlastních kapitálových nástrojů účetní jednotky. Za tímto účelem vlastní kapitálové nástroje účetní jednotky nezahrnují finanční nástroje s prodejní opcí, které jsou klasifikovány jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16A a 16B, nástroje, které účetní jednotce ukládají povinnost dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv pouze při likvidaci a jsou klasifikovány jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16C a 16D, nebo nástroje, které jsou samy smlouvami o budoucím přijetí nebo dodání vlastních kapitálových nástrojů účetní jednotky.

Nástroj, který vyhovuje definici finančního závazku, je výjimečně klasifikován jako kapitálový nástroj, pokud má všechny znaky stanovené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D a splňuje podmínky uvedené tamtéž.

Nástroj s prodejní opcí je finanční nástroj, který držitele opravňuje k tomu, aby nástroj prodal zpět emitentovi za hotovost nebo jiné finanční aktivum, nebo který je automaticky prodán zpět emitentovi při výskytu nejisté budoucí události nebo v případě úmrtí držitele nástroje či odchodu držitele nástroje do důchodu.

Mění se nadpis před odstavcem 15 a odstavec 16. Za odstavec 16 se vkládá nový nadpis, nové odstavce 16A a 16B, další nový nadpis, nové odstavce 16C a 16D, další nový nadpis a nové odstavce 16E a 16F.

VYKAZOVÁNÍ

Závazky a vlastní kapitál (viz také odstavce AG13-AG14J a AG25–AG29A)

 

16

Pokud emitent uplatňuje definice odstavce 11 k určení toho, zda je finanční nástroj kapitálovým nástrojem, a nikoli finančním závazkem, je nástroj kapitálovým nástrojem výlučně tehdy, když jsou splněny obě z níže uvedených podmínek (a) a (b):

(a)

(b)

v případě, že nástroj bude nebo může být vypořádán vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky, nástroj je:

(i)

(ii)

derivátem, který bude vypořádán pouze směnou pevné částky hotovosti nebo jiného finančního aktiva za pevný počet vlastních kapitálových nástrojů emitenta. Pro tyto účely vlastní kapitálové nástroje emitenta nezahrnují nástroje, které mají všechny znaky stanovené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D a splňují podmínky uvedené tamtéž, ani nástroje, které jsou samy smlouvami o budoucím přijetí nebo dodání vlastních kapitálových nástrojů emitenta.

Smluvní závazky, včetně závazků plynoucích z derivátových finančních nástrojů, které budou nebo mohou v budoucnu mít za následek přijetí nebo dodání vlastních kapitálových nástrojů emitenta, ale nesplňují podmínky (a) a (b) výše, nejsou kapitálovým nástrojem. Nástroj, který vyhovuje definici finančního závazku, je výjimečně klasifikován jako kapitálový nástroj, pokud má všechny znaky stanovené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D a splňuje podmínky uvedené tamtéž.

Nástroje s prodejní opcí

16A

Finanční nástroj s prodejní opcí zahrnuje smluvní závazek emitenta zpětně odkoupit či umořit tento nástroj za hotovost nebo jiné finanční aktivum při uplatnění prodejní opce. Odchylně od definice finančního závazku je nástroj, který zahrnuje takovýto závazek, klasifikován jako kapitálový nástroj, pokud má všechny tyto znaky:

(a)

Dodává držiteli právo na poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky v případě, že dojde k likvidaci účetní jednotky. Čistá aktiva účetní jednotky jsou aktiva, která zůstanou po odečtení všech ostatních nároků na její aktiva. Poměrný podíl se určí:

(i)

rozdělením čistých aktiv účetní jednotky při likvidaci na jednotky v rovnocenné částce, a

(ii)

vynásobením této částky počtem jednotek držených držitelem finančního nástroje.

(b)

Nástroj je zařazen do třídy nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů. Aby mohl být do této třídy zařazen, nástroj:

(i)

není při likvidaci upřednostněn před jinými nároky na aktiva účetní jednotky a

(ii)

není třeba jej předtím, než je zařazen do třídy nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, převést na jiný nástroj.

(c)

Všechny finanční nástroje ve třídě, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, mají stejné znaky. Například musejí být s prodejní opcí a vzorec či jiná metoda použitá pro výpočet ceny při zpětném odkupu či umoření jsou stejné pro všechny nástroje v této třídě.

(d)

Kromě smluvního závazku, podle nějž musí emitent zpětně odkoupit či umořit nástroj za hotovost nebo jiné finanční aktivum, nezahrnuje tento nástroj žádný smluvní závazek dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum jiné účetní jednotce nebo směnit finanční aktiva nebo finanční závazky s jinou účetní jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciálně nevýhodné, a není smlouvou, která bude nebo může být vypořádána vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky, jak stanoví pododstavec (b) definice finančního závazku.

(e)

Celkové očekávané peněžní toky přiřaditelné nástroji během celé doby jeho použitelnosti vycházejí do velké míry ze zisku nebo ztráty, změny ve vykázaných čistých aktivech nebo změny v reálné hodnotě vykázaných a nevykázaných čistých aktiv účetní jednotky během celé doby použitelnosti nástroje (vyjma veškerých dopadů nástroje).

16B

Aby mohl být nástroj klasifikován jako kapitálový nástroj, musí mít všechny výše uvedené znaky a emitent nesmí disponovat žádným jiným finančním nástrojem ani smlouvou, jejichž:

(a)

celkové peněžní toky vycházejí do velké míry ze zisku nebo ztráty, změny ve vykázaných čistých aktivech nebo změny v reálné hodnotě vykázaných a nevykázaných čistých aktiv účetní jednotky (kromě dopadů takového nástroje či smlouvy) a

(b)

dopad se projeví podstatným omezením či pevným stanovením zbytkových zisků držitelů nástroje s prodejní opcí.

Pro účely uplatnění této podmínky účetní jednotka nepřihlédne k nefinančním smlouvám s držitelem nástroje popsaného v odstavci 16A, jejichž smluvní podmínky jsou podobné smluvním podmínkám rovnocenné smlouvy, která by mohla být uzavřena mezi stranou, která není držitelem nástroje, a emitující účetní jednotkou. Pokud účetní jednotka nemůže stanovit, že je tato podmínka splněna, nesmí nástroj s prodejní opcí klasifikovat jako kapitálový nástroj.

Nástroje či složky nástrojů, které účetní jednotce ukládají povinnost dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci

16C

Některé finanční nástroje zahrnují smluvní závazek, podle nějž musí emitující účetní jednotka dodat jiné účetní jednotce poměrný podíl svých čistých aktiv pouze při likvidaci. Závazek vzniká, protože je jisté, že k likvidaci dojde, a likvidace je mimo kontrolu účetní jednotky (např. v případě účetní jednotky s omezenou dobou použitelnosti), nebo není jisté, že nastane, likvidace však záleží na rozhodnutí držitele nástroje. Odchylně od definice finančního závazku je nástroj, který zahrnuje takovýto závazek, klasifikován jako kapitálový nástroj, pokud má všechny tyto znaky:

(a)

Dodává držiteli právo na poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky v případě, že dojde k likvidaci účetní jednotky. Čistá aktiva účetní jednotky jsou aktiva, která zůstanou po odečtení všech ostatních nároků na aktiva jednotky. Poměrný podíl se určí:

(i)

rozdělením čistých aktiv účetní jednotky při likvidaci na jednotky v rovnocenné částce; a

(ii)

vynásobením této částky počtem jednotek držených držitelem finančního nástroje.

(b)

Nástroj je zařazen do třídy nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů. Aby mohl být do této třídy zařazen, nástroj:

(i)

není při likvidaci upřednostněn před jinými nároky na aktiva účetní jednotky a

(ii)

není třeba jej předtím, než je zařazen do třídy nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, převést na jiný nástroj.

(c)

Všechny finanční nástroje zařazené do třídy nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, musejí mít stejný smluvní závazek, podle nějž musí emitující účetní jednotka dodat při likvidaci poměrných podíl svých čistých aktiv.

16D

Aby mohl být nástroj klasifikován jako kapitálový nástroj, musí mít všechny výše uvedené znaky a emitent nesmí disponovat žádným jiným finančním nástrojem ani smlouvou, jejichž:

(a)

celkové peněžní toky vycházejí do velké míry ze zisku nebo ztráty, změny ve vykázaných čistých aktivech nebo změny v reálné hodnotě vykázaných a nevykázaných čistých aktiv účetní jednotky (kromě dopadů takového nástroje či smlouvy) a

(b)

dopad se projeví podstatným omezením či pevným stanovením zbytkových zisků držitelů nástroje.

Pro účely uplatnění této podmínky účetní jednotka nepřihlédne k nefinančním smlouvám s držitelem nástroje popsaného v odstavci 16C, jejichž smluvní podmínky jsou podobné smluvním podmínkám rovnocenné smlouvy, která by mohla být uzavřena mezi stranou, která není držitelem nástroje, a emitující účetní jednotkou. Pokud účetní jednotka nemůže stanovit, že je tato podmínka splněna, nesmí nástroj klasifikovat jako kapitálový nástroj.

Reklasifikace nástrojů s prodejní opcí a nástrojů, které účetní jednotce ukládají povinnost dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci

16E

Účetní jednotka klasifikuje finanční nástroj jako kapitálový nástroj v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D od data, kdy nástroj získá všechny znaky stanovené v uvedených odstavcích a splní podmínky uvedené tamtéž. Účetní jednotka reklasifikuje finanční nástroj od data, kdy nástroj přestane mít všechny znaky stanovené v uvedených odstavcích nebo splňovat všechny podmínky uvedené tamtéž. Pokud například účetní jednotka umoří všechny své emitované nástroje bez prodejní opce a pokud mají nástroje s prodejní opcí, které zůstávají nesplacené, všechny znaky popsané v odstavcích 16A a 16B a splňují všechny podmínky uvedené tamtéž, účetní jednotka reklasifikuje nástroje s prodejní opcí jako kapitálové nástroje od data, kdy umoří nástroje bez prodejní opce.

16F

Účetní jednotka zaúčtuje reklasifikaci nástroje podle odstavce 16E takto:

(a)

Kapitálový nástroj reklasifikuje jako finanční závazek od data, kdy nástroj přestane mít všechny znaky popsané v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D nebo přestane splňovat podmínky stanovené tamtéž. Finanční závazek se ocení reálnou hodnotou nástroje v den reklasifikace. Účetní jednotka vykáže ve vlastním kapitálu jakýkoli rozdíl mezi účetní hodnotou kapitálového nástroje a reálnou hodnotou finančního závazku v den reklasifikace.

(b)

Finanční závazek reklasifikuje jako vlastní kapitál od data, kdy nástroj získá všechny znaky uvedené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D a splní podmínky stanovené tamtéž. Kapitálový nástroj se ocení účetní hodnotou finančního závazku v den reklasifikace.

Mění se odstavce 17-19.

Neexistence smluvního závazku dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum (odstavec 16(a))

17

S výjimkou okolností popsaných v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D je základním kritériem pro odlišení finančního závazku od kapitálového nástroje to, zda existuje smluvní závazek jedné strany (tj. emitenta) dodat druhé straně (tj. držiteli) hotovost nebo jiné finanční aktivum nebo směnit jiný finanční nástroj za podmínek, které jsou pro emitenta potenciálně nevýhodné. …

18

Pro zařazení finančního nástroje ve výkaze o finanční pozici emitenta je rozhodující podstata finančního nástroje, nikoli jeho právní forma. Podstata a právní forma spolu mohou vzájemně souviset, ale není to vždy pravidlem. Například některé finanční nástroje mají právní formu vlastního kapitálu, ale z hlediska jejich podstaty jde o závazky, jiné v sobě kombinují rysy typické pro kapitálové nástroje s rysy finančních závazků. Například:

(a)

(b)

finanční nástroj, který dává držiteli právo prodat ho emitentovi za hotovost nebo jiné finanční aktivum zpět („nástroj s prodejní opcí“), je finančním závazkem, vyjma nástrojů klasifikovaných jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D. Finanční nástroj je finančním závazkem i tehdy, je-li částka hotovosti nebo jiných finančních aktiv určena na základě indexu nebo jiné položky, která má růstový potenciál nebo potenciál poklesu. Pokud má držitel finančního nástroje opci, která mu umožňuje nástroj prodat zpět emitentovi za hotovost nebo jiná finanční aktiva, nástroj s prodejní opcí splňuje definici finančního závazku, to však neplatí pro nástroje klasifikované jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D. Například otevřené investiční fondy, podílové fondy, osobní společnosti a některá družstva mohou poskytovat svým podílníkům nebo členům právo kdykoli podíly emitentovi odprodat za hotovost, a tudíž jsou podíly podílníků nebo členů klasifikovány jako finanční závazky, to však neplatí pro nástroje klasifikované jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D. Avšak i když účetní jednotka, která nemá vložený kapitál (např. některé investiční fondy nebo podílové fondy, viz ilustrativní příklad 7), klasifikuje nástroj s prodejní opcí jako finanční závazek, může mít v účetních výkazech řádky typu „čistá hodnota aktiv náležejících podílníkům“ a „změna čisté hodnoty aktiv náležejících podílníkům“ nebo může zveřejňovat další informace ukazující, že celkové členské podíly obsahují položky, které splňují definici vlastního kapitálu, např. fondy, a nástroje s prodejní opcí, které ji nesplňují (viz ilustrativní příklad 8).

19

Pokud účetní jednotka nemá nepodmíněné právo vyhnout se dodání hotovosti nebo jiných finančních aktiv pro vypořádání smluvního závazku, pak takový závazek splňuje definici finančního závazku, to však neplatí pro nástroje klasifikované jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D. Například:

Mění se odstavce 22, 23 a 25. Za odstavec 22 se vkládá nový odstavec 22A.

Vypořádání vlastními kapitálovými nástroji účetní jednotky (odstavec 16(b))

22

S výjimkou ustanovení odstavce 22A je smlouva, která bude vypořádána tím, že účetní jednotka dodá (nebo přijme) pevný počet svých vlastních kapitálových nástrojů výměnou za pevnou částku hotovosti nebo jiných finančních aktiv, kapitálovým nástrojem. Například …

22A

Pokud jsou vlastní kapitálové nástroje účetní jednotky, které mají být účetní jednotkou přijaty nebo dodány při vypořádání smlouvy, nástroje s prodejní opcí, které mají všechny znaky uvedené v odstavcích 16A a 16B a splňují podmínky stanovené tamtéž, nebo nástroje, které účetní jednotce ukládají povinnost dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv pouze při likvidaci a které mají všechny znaky uvedené v odstavcích 16C a 16D a splňují podmínky stanovené tamtéž, je smlouva finančním aktivem nebo finančním závazkem. Totéž platí pro smlouvu, kterou účetní jednotka vypořádá přijetím nebo dodáním pevně stanoveného počtu takovýchto nástrojů výměnou za pevně stanovenou částku hotovosti nebo jiného finančního aktiva.

23

Vyjma okolností popsaných v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D zakládá smlouva, která obsahuje závazek účetní jednotky koupit vlastní kapitálové nástroje za hotovost nebo jiné finanční aktivum, finanční závazek ve výši současné hodnoty umořovací částky (například současné hodnoty ceny forwardové zpětné koupě, realizační ceny opce nebo jiné umořovací částky). Je tomu tak i tehdy, pokud smlouva sama je kapitálovým nástrojem. Příkladem je …

Ustanovení o podmíněném vypořádání

25

Finanční nástroj může vyžadovat od účetní jednotky, aby dodala hotovost nebo jiná finanční aktiva nebo jinak vypořádala tento nástroj takovým způsobem, aby se jednalo o finanční závazek, v případě výskytu nebo neexistence nejistých budoucích událostí (nebo výsledku nejistých okolností), jež nemůže ovlivnit ani emitent, ani držitel nástroje, jako je například změna indexu akciového trhu, indexu spotřebitelských cen, úrokové sazby či daňových požadavků nebo budoucí tržby emitenta, jeho čistý zisk nebo poměr cizích zdrojů a vlastního kapitálu. Emitent takového nástroje nemá nepodmíněné právo vyhnout se dodání hotovosti nebo jiných finančních aktiv (nebo jinak vypořádat svůj závazek takovým způsobem, aby se jednalo o finanční závazek). Proto je nástroj finančním závazkem emitenta, s výjimkou případů, kdy:

(a)

část ustanovení o podmíněném vypořádání, která by mohla vyžadovat úhradu v hotovosti nebo jiným finančním aktivem (nebo jiným způsobem, aby se jednalo o finanční závazek), není autentická;

(b)

od emitenta lze požadovat, aby uhradil závazek v hotovosti nebo jiným finančním aktivem (nebo jiným způsobem, aby se jednalo o finanční závazek), jedině v případě jeho likvidace; nebo

(c)

nástroj má všechny znaky uvedené v odstavcích 16A a 16B a splňuje podmínky stanovené tamtéž.

Mění se nadpis před odstavcem 96. Za odstavec 96 se vkládají nové odstavce 96A–96C. Za odstavec 97B se vkládá nový odstavec 97C.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

96A

Dokument Finanční nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající při likvidaci (změny IAS 32 a IAS 1), vydaný v únoru 2008, obsahuje požadavek, aby byly finanční nástroje, které mají všechny znaky uvedené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D a splňují podmínky stanovené tamtéž, klasifikovány jako kapitálové nástroje, změnil odstavce 11, 16, 17–19, 22, 23, 25, AG13, AG14 a AG27 a vložil nové odstavce 16A–16F, 22A, 96B, 96C, 97C, AG14A–AG14J a AG29A. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a zároveň použije příslušné změny IAS 1, IAS 39, IFRS 7 a IFRIC 2.

96B

Dokument Finanční nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající při likvidaci zavedl výjimku s omezeným rozsahem působnosti; účetní jednotka tudíž tuto výjimku neuplatňuje analogicky.

96C

Klasifikace nástrojů, jichž se uvedená výjimka týká, se omezí na zaúčtování takovéhoto nástroje podle IAS 1, IAS 32, IAS 39 a IFRS 7. Nástroj není považován za kapitálový nástroj podle jiných návodů, např. IFRS 2 Úhrady vázané na akcie.

97C

Při uplatňování změn popsaných v odstavci 96A se od účetní jednotky požaduje, aby rozdělila složený finanční nástroj, který zahrnuje závazek dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci, na samostatnou závazkovou a kapitálovou složku. Pokud je již závazková složka splacena, požaduje retrospektivní aplikace uvedených změn IAS 32 oddělení dvou složek vlastního kapitálu. První složka je v nerozděleném zisku a představuje kumulativní úrok ze závazkové složky. Druhou složkou je původní kapitálová složka. Účetní jednotka tudíž nemusí tyto dvě složky rozdělovat, pokud je závazková složka ke dni uplatnění změn splacena.

V dodatku s názvem Aplikační příručka se mění odstavce AG13 a AG14. Za odstavec AG14 se vkládá nový název, nové odstavce AG14A–AG14D, další nový název, nový odstavec AG14E, další nový název, nové odstavce AG14F–AG14I, další nový název a nový odstavec AG14J.

Kapitálové nástroje

AG13

Příklady kapitálových nástrojů zahrnují kmenové akcie bez možnosti prodeje, některé nástroje s prodejní opcí (viz odstavce 16A a 16B), některé nástroje, které účetní jednotce ukládají závazek dodat jiní straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci (viz odstavce 16C a 16D), některé typy prioritních akcií (viz odstavce AG25 a AG26), warranty nebo vystavené kupní opce, které umožňují držiteli upsat nebo koupit pevný počet kmenových akcií emitující účetní jednotky bez možnosti prodeje výměnou za pevnou částku hotovosti nebo jiné finanční aktivum. Závazek účetní jednotky emitovat nebo koupit pevný počet vlastních kapitálových nástrojů výměnou za pevnou částku hotovosti nebo jiné finanční aktivum je kapitálovým nástrojem účetní jednotky (s výjimkou ustanovení odstavce 22A). Avšak pokud taková smlouva obsahuje povinnost účetní jednotky dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum (jiné než smlouvu klasifikovanou jako vlastní kapitál v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D), je též závazkem ve výši současné hodnoty splatné částky (viz odstavec AG27(a)). Emitent kmenových akcií bez možnosti prodeje přebírá závazek, jakmile podniká formální kroky k rozdělení zisku a stává se právně zavázaným vůči svým akcionářům tak učinit. Tento případ může nastat v situaci, kdy účetní jednotka ohlásila výplaty dividend nebo kdy je účetní jednotka rušena a aktiva, která zůstanou po vyrovnání závazků, mají být rozdělena mezi akcionáře.

AG14

Držená kupní opce nebo jiná podobná smlouva získaná účetní jednotkou, která představuje nárok účetní jednotky odkoupit pevný počet vlastních kapitálových nástrojů výměnou za dodání pevné výše hotovosti nebo jiného finančního aktiva, není finančním aktivem účetní jednotky (s výjimkou ustanovení odstavce 22A). Místo toho se úhrada takové smlouvy odečítá z vlastního kapitálu.

Třída nástrojů podřízená všem ostatním třídám (odstavce 16A(b) a 16C(b))

AG14A

Jedním ze znaků podle odstavců 16A a 16C je skutečnost, že je finanční nástroj zařazen do třídy, která je podřízená všem ostatním třídám.

AG14B

Při určování, zda nástroj patří do podřízené třídy, účetní jednotka vyhodnotí nárok nástroje při likvidaci, jako kdyby měla být likvidována v den, kdy nástroj klasifikuje. Dojde-li ke změně příslušných okolností, účetní jednotka klasifikaci opětovně posoudí. Například pokud účetní jednotka emituje nebo umoří jiný finanční nástroj, může tím být ovlivněno zařazení dotčeného nástroje do třídy nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám.

AG14C

Nástroj, který má při likvidaci účetní jednotky přednostní právo, není nástrojem, který má nárok na poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky. Nástroj má například přednostní právo při likvidaci, pokud kromě práva na podíl na čistých aktivech účetní jednotky držiteli dodává při likvidaci také právo na pevnou dividendu, zatímco jiné nástroje v podřízené třídě s právem na poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky totéž právo při likvidaci nemají.

AG14D

Pokud má účetní jednotka pouze jedinou třídu finančních nástrojů, je tato třída považována za podřízenou všem ostatním nástrojům.

Celkové očekávané peněžní toky přiřaditelné nástroji během celé doby jeho použitelnosti (odstavec 16A(e))

AG14E

Celkové očekávané peněžní toky nástroje během celé doby jeho použitelnosti musejí do velké míry vycházet ze zisku nebo ztráty, změny ve vykázaných čistých aktivech nebo v reálné hodnotě vykázaných a nevykázaných čistých aktiv účetní jednotky během celé doby použitelnosti nástroje. Zisk nebo ztráta a změny ve vykázaných čistých aktivech se ocení v souladu s příslušnými IFRS.

Transakce prováděné držitelem nástroje v jiném postavení než jako vlastník účetní jednotky (odstavce 16A a 16C)

AG14F

Držitel finančního nástroje s prodejní opcí nebo nástroje, který účetní jednotce ukládá závazek dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci, může s účetní jednotkou provádět transakce v jiném postavení než jako vlastník. Držitel nástroje může být například také zaměstnancem účetní jednotky. Při posuzování, zda by měl být nástroj klasifikován jako vlastní kapitál podle odstavce 16A nebo odstavce 16C, se zváží pouze peněžní toky a smluvní podmínky nástroje, které se týkají držitele nástroje jakožto vlastníka účetní jednotky.

AG14G

Příkladem je komanditní společnost se společníky-komanditisty a společníky-komplementáři. Někteří společníci-komplementáři mohou účetní jednotce poskytovat záruku a za poskytování takovéto záruky mohou být odměněni. Za takovýchto okolností se záruka a související peněžní toky týkají držitelů nástroje jakožto ručitelů, nikoli vlastníků účetní jednotky. Proto takováto záruka ani související peněžní toky nejsou důvodem k tomu, aby byli společníci-komplementáři považování za podřízené společníkům-komanditistům, a při posouzení, zda jsou smluvní podmínky nástrojů komanditní společnosti a nástrojů veřejné obchodní společnosti totožné, se nezohlední.

AG14H

Jiným příkladem je režim sdílení zisku nebo ztráty, který zisk nebo ztrátu přiděluje držitelům nástroje na základě poskytnutých služeb nebo podnikatelské činnosti za probíhající nebo předcházející roky. Takovéto režimy jsou transakce s držiteli nástroje v postavení jiném než vlastnickém a při posuzování znaků uvedených v odstavci 16A nebo odstavci 16C by neměly být vzaty v úvahu. Režimy sdílení zisku nebo ztráty, které přidělují zisk nebo ztrátu držitelům nástroje na základě nominální částky jejich nástrojů ve vztahu k jiným v dané třídě, představují transakce s držiteli nástroje ve vlastnickém postavení a při posuzování znaků uvedených v odstavci 16A nebo odstavci 16C se zohlední.

AG14I

Peněžní toky a smluvní podmínky transakce mezi držitelem nástroje (v jiném postavení než jako vlastník) a emitující účetní jednotkou musí být podobné jako při rovnocenné transakci, k níž by mohlo dojít mezi stranou, která není držitelem nástroje, a emitující účetní jednotkou.

Žádný jiný finanční nástroj nebo smlouva s celkovými peněžními toky, které podstatně určují nebo omezují zbytkové zisky držitele nástroje (odstavce 16B a 16D)

AG14J

Podmínkou k tomu, aby byl finanční nástroj, který jinak splňuje kritéria stanovená v odstavci 16A nebo odstavci 16C, klasifikován jako vlastní kapitál, je, aby účetní jednotka nedisponovala jiným finančním nástrojem nebo smlouvou, jejichž (a) celkové peněžní toky ve velké míře vycházejí ze zisku nebo ztráty, změny vykázaných čistých aktiv nebo změny reálné hodnoty vykázaných a nevykázaných čistých aktiv účetní jednotky a (b) dopad se projeví podstatným omezením či pevným stanovením zbytkových zisků. Je nepravděpodobné, že tomu, aby byly nástroje, které jinak splňují kritéria stanovená v odstavci 16A nebo odstavci 16C, byly klasifikovány jako vlastní kapitál, zabrání následující nástroje, které jsou uzavřeny za běžných obchodních podmínek s nespřízněnými stranami:

(a)

nástroje s celkovými peněžními toky, které do značné míry vycházejí ze specifických aktiv účetní jednotky;

(b)

nástroje s celkovými peněžními toky, které vycházejí z procentního podílu výnosů;

(c)

smlouvy, které mají jednotlivé zaměstnance odměnit za služby poskytnuté účetní jednotce;

(d)

smlouvy, které za poskytnuté služby či dodané zboží vyžadují platbu nevýznamného podílu zisku.

Mění se odstavec AG27 a za odstavec AG29 se vkládá nový odstavec AG29A.

AG27

Následující příklady ilustrují klasifikaci různých typů smluv týkajících se vlastních kapitálových nástrojů účetní jednotky:

(a)

smlouva, která bude vypořádána přijetím nebo dodáním pevného počtu vlastních akcií účetní jednotky bez budoucího protiplnění nebo směnou pevného počtu vlastních akcií účetní jednotky za pevnou částku hotovosti nebo jiného finančního aktiva, je kapitálovým nástrojem (s výjimkou ustanovení odstavce 22A). Proto jakákoliv úhrada přijatá nebo zaplacená v rámci takové smlouvy je přičtena nebo odečtena přímo od vlastního kapitálu. Příkladem může být vydaná opce, která dává druhé straně právo na koupi pevného počtu akcií účetní jednotky za pevnou částku hotovosti. Avšak pokud smlouva vyžaduje, aby účetní jednotka koupila (zpětně odkoupila) vlastní akcie za hotovost nebo jiné finanční aktivum, a to k pevnému či určitelnému datu nebo na požádání, účtuje taková účetní jednotka také finanční závazek rovný současné hodnotě umořovací částky (s výjimkou nástrojů, které mají všechny znaky uvedené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D a splňují podmínky stanovené tamtéž). Příkladem může být závazek účetní jednotky plynoucí z forwardové smlouvy na zpětnou koupi pevného počtu vlastních akcií za pevnou částku hotovosti;

(b)

závazek účetní jednotky koupit vlastní akcie za hotovost dává vznik finančnímu závazku ve výši současné hodnoty umořovací částky, i když počet akcií, které je účetní jednotka povinna odkoupit, není pevný, nebo je tato transakce podmíněna uplatněním práva druhé strany na umoření (s výjimkou ustanovení odstavců 16A a 16B nebo odstavců 16C a 16D). Příkladem podmíněného závazku je opce vyžadující od účetní jednotky odkoupit vlastní akcie za hotovost, pokud druhá strana opci uplatní;

(c)

smlouva, která má být vypořádána v hotovosti nebo jiným finančním aktivem, je finanční aktivum nebo finanční závazek i v případě, že částka hotovosti nebo jiného finančního aktiva, která bude obdržena nebo dodána, závisí na změnách tržní ceny vlastního kapitálu účetní jednotky (s výjimkou ustanovení odstavců 16A a 16B nebo odstavců 16C a 16D). Příkladem je akciová opce vypořádaná čistou částkou v hotovosti;

(d)

AG29A

Některé druhy nástrojů, které účetní jednotce ukládají smluvní závazek, jsou v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D klasifikovány jako kapitálové nástroje. Klasifikace podle uvedených odstavců je výjimkou ze zásad, které se jinak v tomto standardu uplatňují při klasifikaci nástroje. Tato výjimka se nevztahuje na klasifikaci nekontrolních podílů v konsolidované účetní závěrce. Proto jsou nástroje, které jsou buď v souladu s odstavci 16A a 16B, nebo odstavci 16C a 16D v individuálních nebo nekonsolidovaných účetních závěrkách klasifikovány jako kapitálové nástroje, které jsou nekontrolními podíly, klasifikovány v konsolidovaných účetních závěrkách skupiny jako závazky.

Změny IAS 1

Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)

DEFINICE

Za odstavec 8 se vkládá nový odstavec 8A.

8A

Následující pojmy jsou popsány v IAS 32 Finanční nástroje: vykazování a jsou použity v tomto standardu ve smyslu upřesněném v IAS 32:

(a)

finanční nástroj s prodejní opcí klasifikovaný jako kapitálový nástroj (popsaný v odstavcích 16A a 16B IAS 32);

(b)

nástroj, který účetní jednotce ukládá závazek dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci a je klasifikován jako kapitálový nástroj (popsaný v odstavcích 16C a 16D IAS 32).

Informace prezentované buď ve výkaze o finanční pozici nebo v komentáři

Za odstavec 80 se vkládá nový odstavec 80A.

80A

Pokud účetní jednotka reklasifikovala

(a)

finanční nástroj s prodejní opcí klasifikovaný jako kapitálový nástroj, nebo

(b)

nástroj, který účetní jednotce ukládá závazek dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci a je klasifikován jako kapitálový nástroj

mezi finančními závazky a vlastním kapitálem, zveřejní částku reklasifikovanou do každé z kategorií a z každé kategorie (finanční závazky nebo vlastní kapitál) a načasování a důvody této reklasifikace.

Za odstavec 136 se vkládá nový nadpis a odstavec 136A. Mění se odstavec 138.

Finanční nástroje s prodejní opcí klasifikované jako vlastní kapitál

136A

O finančních nástrojích s prodejní opcí, které jsou klasifikované jako kapitálové nástroje, zveřejní účetní jednotka tyto údaje (pokud je již nezveřejnila jinde):

(a)

shrnutí množstevních údajů o množství, které je klasifikované jako vlastní kapitál;

(b)

své cíle, politiky a procesy dodržení závazku zpětně koupit či umořit nástroje, je-li o to držiteli nástrojů požádána, včetně veškerých změn provedených v předchozím období;

(c)

očekávané peněžní odtoky při umoření nebo zpětném odkupu této třídy finančních nástrojů; a

(d)

informace o tom, jak byly očekávané peněžní odtoky při umoření nebo zpětném odkupu určeny.

Další zveřejnění

138

Jestliže nejsou zveřejněny jinde v rámci informací zveřejněných spolu s účetní závěrkou, je účetní jednotka povinna zveřejnit následující informace:

(a)

sídlo a právní formu účetní jednotky, zemi jejího založení a adresu sídla (nebo hlavní místo podnikání, jestliže se liší od adresy sídla);

(b)

popis povahy činností účetní jednotky a jejích základních činností;

(c)

název mateřské a nejvyšší mateřské společnosti ve skupině; a

(d)

jde-li o účetní jednotku s omezenou dobou použitelnosti, informace o délce její použitelnosti.

Za odstavec 139A se vkládá nový odstavec 139B.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI

139B

Dokument Finanční nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající při likvidaci (změny IAS 32 a IAS 1), vydaný v únoru 2008, změnil odstavec 138 a vložil nové odstavce 8A, 80A a 136A. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a zároveň použije příslušné změny IAS 32, IAS 39, IFRS 7 a IFRIC 2 Členské podíly v družstevních účetních jednotkách a podobné nástroje.

Změny IFRS 7, IAS 39 a IFRIC 2

Účetní jednotky použijí tyto změny IFRS 7, IAS 39 a IFRIC 2 tehdy, když použijí související změny IAS 32 a IAS 1.

IFRS 7

Finanční nástroje: zveřejňování

Mění se odstavec 3.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

3

Tento IFRS použijí všechny účetní jednotky pro všechny druhy finančních nástrojů, kromě:

(a)

(f)

nástrojů, které musejí být v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D IAS 32 klasifikovány jako kapitálové nástroje.

Za odstavec 44B se vkládá nový odstavec 44C.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

44C

Účetní jednotka použije změnu v odstavci 3 pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije dokument Finanční nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající při likvidaci (změny IAS 32 a IAS 1), vydaný v únoru 2008, pro dřívější období, použije pro toto dřívější období změnu v odstavci 3.

IAS 39

Finanční nástroje: účtování a oceňování

Mění se odstavec 2(d).

ROZSAH PŮSOBNOSTI

2

Tento standard použijí všechny účetní jednotky na všechny typy finančních nástrojů s výjimkou:

(d)

finančních nástrojů vydaných účetní jednotkou, které splňují definici kapitálového nástroje podle IAS 32 (včetně opcí a opčních poukázek) nebo které musejí být klasifikovány jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D IAS 32. Avšak držitel takových kapitálových nástrojů musí tento standard na tyto nástroje použít, pokud nesplňují výjimku uvedenou výše v bodě (a);

Za odstavec 103E se vkládá nový odstavec 103F.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

103F

Účetní jednotka použije změnu v odstavci 2 pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije dokument Finanční nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající při likvidaci (změny IAS 32 a IAS 1), vydaný v únoru 2008, pro dřívější období, použije pro toto dřívější období změnu v odstavci 2.

IFRIC 2

Členské podíly v družstevních účetních jednotkách a podobné nástroje

V oddíle Odkazy se mění poznámka pod čarou.

(*)

V srpnu 2005 se IAS 32 změnil na IAS 32 Finanční nástroje: vykazování. V únoru 2008 změnil IASB standard IAS 32 tím, že požadoval, aby nástroje byly klasifikovány jako vlastní kapitál, pokud mají všechny znaky uvedené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D IAS 32 a splňují podmínky stanovené tamtéž.

Mění se odstavce 6 a 9 a vkládá nový odstavec 14A.

ŘEŠENÍ

6

Členské podíly, které by byly klasifikovány jako vlastní kapitál, pokud by členové neměli právo požadovat zpětný odkup, jsou vlastním kapitálem, pokud je splněna jedna z podmínek popsaných v odstavcích 7 a 8 nebo pokud členské podíly mají všechny znaky uvedené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D IAS 32 a splňují podmínky stanovené tamtéž. Vklady splatné na požádání, včetně běžných účtů, depozitních účtů a podobných kontraktů, které vznikají, když členové vystupují jako zákazníci, jsou finančními závazky účetní jednotky.

9

Nepodmíněný zákaz může být absolutní, pak je veškerý zpětný odkup zakázán. Nepodmíněný zákaz může být dílčí, pak zakazuje zpětný odkup členských podílů, jestliže by zpětný odkup způsobil, že počet členských podílů nebo částka vloženého kapitálu z členských podílů klesne pod určitou úroveň. Členské podíly nad rámec zákazu zpětného odkupu jsou závazky, pokud účetní jednotka nemá nepodmíněné právo odmítnout zpětný odkup tak, jak je popsáno v odstavci 7 nebo pokud členské podíly mají všechny znaky uvedené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D IAS 32 a splňují podmínky stanovené tamtéž. V některých případech mohou být počet podílů nebo částka vloženého kapitálu podléhající zákazu zpětného odkupu čas od času změněny. Taková změna zákazu zpětného odkupu vede k přesunu mezi finančními závazky a vlastním kapitálem.

DATUM ÚČINNOSTI

14A

Účetní jednotka použije změny v odstavcích 6, 9, A1 a A12 pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije dokument Finanční nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající při likvidaci (změny IAS 32 a IAS 1), vydaný v únoru 2008, pro dřívější období, použije pro toto dřívější období změny v odstavcích 6, 9, A1 a A12.

V dodatku (Příklady použití tohoto řešení) se mění odstavce A1 a A12.

PŘÍKLADY POUŽITÍ TOHOTO ŘEŠENÍ

A1

Tento dodatek uvádí sedm příkladů použití řešení tohoto IFRIC. Příklady nepředstavují úplný výčet; možné jsou i jiné případy. Každý příklad předpokládá, že neexistují jiné podmínky než ty, které jsou vymezeny v zadání příkladu, na jejichž základě by musel být finanční nástroj klasifikován jako finanční závazek, a že finanční nástroj nemá všechny znaky uvedené v odstavcích 16A a 16B nebo odstavcích 16C a 16D IAS 32 nebo nesplňuje podmínky stanovené tamtéž.

Příklad 4

Klasifikace

A12

V tomto případě bude 750 000 MJ klasifikováno jako vlastní kapitál a 150 000 MJ jako finanční závazky. K odstavcům již citovaným uvádí navíc odstavec 18(b) IAS 32:

… finanční nástroj, který dává držiteli právo prodat ho emitentovi za hotovost nebo jiné finanční aktivum zpět („nástroj s prodejní opcí“), je finančním závazkem, vyjma nástrojů klasifikovaných jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D. Finanční nástroj je finančním závazkem i tehdy, je-li částka hotovosti nebo jiných finančních aktiv určena na základě indexu nebo jiné položky, která má růstový potenciál nebo potenciál poklesu. Pokud má držitel finančního nástroje opci, která mu umožňuje nástroj prodat zpět emitentovi za hotovost nebo jiná finanční aktiva, nástroj s prodejní opcí splňuje definici finančního závazku, to však neplatí pro nástroje klasifikované jako kapitálové nástroje v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci 16C a 16D.


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/37


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 54/2009

ze dne 21. ledna 2009,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 669/97, pokud jde o otevření a správu celních kvót Společenství pro některé ryby a produkty rybolovu pocházející z Faerských ostrovů

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 669/97 ze dne 14. dubna 1997 o otevření a správě celních kvót Společenství nad některými druhy ryb a produkty rybolovu pocházejícími z Faerských ostrovů, o vymezení podrobných pravidel týkajících se změn a úprav těchto opatření a o zrušení nařízení (ES) č. 1983/95 (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím č. 2/2008 Smíšeného výboru ES-Dánsko/Faerské ostrovy 2008/957/ES (2) se změnily tabulky I a II přílohy protokolu 1 k Dohodě mezi Evropským společenstvím na straně jedné a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé.

(2)

Změněný protokol 1 k dohodě obsahuje ustanovení o třech nových ročních celních kvótách, které se vztahují na dovoz některých ryb a produktů rybolovu pocházejících z Faerských ostrovů do Společenství. Nové celní kvóty se použijí ode dne 1. září 2008. Vzhledem k provedení uvedených nových celních kvót je nezbytné upravit seznam ryb a produktů rybolovu, na které se vztahují celní kvóty stanovené v nařízení (ES) č. 669/97.

(3)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3), stanoví systém správy celních kvót, které mají být používány chronologicky podle dat přijetí celních prohlášení. Z důvodů zjednodušení a zajištění účinné správy prováděné v úzké spolupráci mezi orgány Faerských ostrovů, celních orgánů členských států a Komisí by se systém správy měl uplatňovat na celní kvóty stanovené v nařízení (ES) č. 669/97.

(4)

Objemy celních kvót na rok 2008 stanovené v tomto nařízení by se měly vypočítat jako poměrná část základních částek stanovených v rozhodnutí č. 2/2008 (2008/957/ES) v poměru k části roku, která uplynula před tím, než se začaly celní kvóty uplatňovat.

(5)

Nařízení (ES) č. 669/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

V souladu s rozhodnutím č. 2/2008 (2008/957/ES) se nové celní kvóty použijí od 1. září 2008. Toto nařízení by se tudíž mělo použít od stejného data.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 669/97 se mění takto:

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Celní kvóty stanovené v tomto nařízení jsou spravovány v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93.“

2)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. září 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2009.

Za Komisi

László KOVÁCS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 101, 18.4.1997, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 338, 17.12.2008, s. 72.

(3)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.


PŘÍLOHA

V příloze nařízení (ES) č. 669/97 se vkládají nové řádky, které znějí:

Pořadové číslo

Kód KN

Třídění TARIC

Popis zboží

Clo v rámci kvóty

Objem kvóty

(v tunách)

„09.0672

ex 0305 59 80

80

Treska tmavá (Pollachius Virens), solená a sušená

0

Od 1.9. do 31.12.2008: 250

Od 1.1. do 31.12.2009 a poté každoročně od 1.1. do 31.12.: 750

09.0674

ex 0307 91 00

ex 0307 99 18

ex 1605 90 30

10

10

30

Surmovka čeřitá (Buccinum undatum), živá, čerstvá nebo chlazená, zmrazená, zpracovaná nebo konzervovaná

0

Od 1.9. do 31.12.2008: 400

Od 1.1.2009 do 31.12.2009 a poté každoročně od 1.1. do 31.12.: 1 200

09.0676

ex 0306 14 90

10

Krab druhu Geryon affinis, zmrazený

0

Od 1.9. do 31.12.2008: 250

Od 1.1.2009 do 31.12.2009 a poté každoročně od 1.1. do 31.12.: 750“


III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/39


ROZHODNUTÍ RADY 2009/42/SZBP

ze dne 19. ledna 2009

na podporu činností Evropské unie s cílem prosazovat mezi třetími zeměmi proces vedoucí ke smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečností strategie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 13 odst. 3 a čl. 23 odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 Evropskou bezpečnostní strategii, která vyzývá k mezinárodnímu řádu založenému na účinném multilateralismu. Evropská bezpečnostní strategie uznává jako základní rámec pro mezinárodní vztahy Chartu Organizace spojených národů. Posílení Organizace spojených národů a její vybavení prostředky nezbytnými k plnění jejích povinností a k účinnému jednání patří mezi priority Evropské unie.

(2)

Dne 6. prosince 2006 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 61/89 s názvem „Směrem ke smlouvě o obchodu se zbraněmi: stanovení společných mezinárodních norem pro dovoz, vývoz a převody konvenčních zbraní“.

(3)

V závěrech ze dne 11. prosince 2006 Rada uvítala formální započetí procesu vedoucího k vypracování právně závazné mezinárodní smlouvy o obchodu se zbraněmi a ocenila, že výše uvedenou rezoluci podpořila jasná většina členských států OSN, včetně všech členských států Unie. Rada znovu potvrdila, že Unie a její členské státy se budou na tomto procesu aktivně podílet, a zdůraznila, že je v tomto procesu důležitá spolupráce s dalšími státy a regionálními organizacemi.

(4)

Generální tajemník OSN zřídil 28 člennou skupinu vládních odborníků s cílem pokračovat v diskusi o možné smlouvě o obchodu se zbraněmi. Skupina vládních odborníků se scházela během celého roku 2008 a v rámci ministerského týdne 63. valného shromáždění předložila závěry. Došla k závěru, že daná otázka vyžaduje další diskusi a že je třeba otevřeným a transparentním způsobem postupně vyvíjet úsilí v rámci OSN. Skupina vládních odborníků vyzvala státy, které tak mohou učinit, aby byly nápomocny státům, jež potřebují pomoc, pokud o to požádají.

(5)

V závěrech ze dne 10. prosince 2007 Rada zdůraznila význam skupiny vládních odborníků jmenované OSN a vyzvala ji, aby v tomto procesu pokročila. Rada vyjádřila pevné přesvědčení, že komplexní právně závazný nástroj, který bude v souladu se stávající odpovědností států na základě příslušného mezinárodního práva a stanoví společné mezinárodní normy pro vývoz, dovoz a převody konvenčních zbraní, bude zásadním příspěvkem k potírání nežádoucího a nezodpovědného šíření konvenčních zbraní.

(6)

V říjnu 2008 přijal První výbor Valného shromáždění OSN rezoluci „Směrem ke smlouvě o obchodu se zbraněmi: stanovení společných mezinárodních norem pro dovoz, vývoz a převody konvenčních zbraní“. Všechny státy daný text podpořily.

(7)

Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR) podpořil tento proces provedením dvojdílné studie sestávající ze dvou podrobných analýz stanovisek členských států OSN ohledně proveditelnosti, oblasti působnosti a navrhovaných charakteristik smlouvy o obchodu se zbraněmi. Analýzy UNIDIR přispěly k postupu v jednání o smlouvě o obchodu se zbraněmi tím, že byly určeny oblasti shody a neshody, jakož i opomíjené oblasti. Analýzy posloužily jako užitečný zdroj informací pro skupinu vládních odborníků. Z těchto důvodů je vhodné pověřit UNIDIR technickým prováděním činností tohoto rozhodnutí.

(8)

Na základě uvedených závěrů Rady by Unie měla tento proces podpořit s cílem posílit dosud vykonanou práci tím, že zahájí jednání, aby zapojila státy, jež nejsou členy skupiny vládních odborníků, i další aktéry, jako je občanská společnost nebo průmysl, za účelem prohloubení porozumění otázce a přispění k rozšíření doporučení skupiny vládních odborníků,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

1.   S cílem podněcovat ve třetích zemích proces vedoucí ke smlouvě o obchodu se zbraněmi Unie podporuje činnosti v zájmu plnění těchto cílů:

a)

zvýšit informovanost vnitrostátních a regionálních aktérů, členských států OSN, občanské společnosti a průmyslu o probíhajících mezinárodních jednáních týkajících se smlouvy o obchodu se zbraněmi;

b)

podpořit poslání skupiny vládních odborníků vytvořené generálním tajemníkem OSN, pokud jde o smlouvu o obchodu se zbraněmi, a posílit OSN jako jediné fórum, které může zavést skutečně celosvětový nástroj;

c)

přispět k lepšímu zapojení všech členských států OSN a regionálních organizací do procesu vedoucího k uzavření smlouvy o obchodu se zbraněmi;

d)

podpořit výměnu názorů mezi státy, které jsou členy skupiny vládních odborníků, a těmi, jež členy nejsou;

e)

posílit diskusi mezi členskými státy OSN, zejména s těmi, které nejsou členy skupiny vládních odborníků;

f)

prosazovat výměnu názorů mezi členskými státy OSN, regionálními organizacemi, občanskou společností a průmyslem;

g)

vymezit možné prvky, oblast působnosti a důsledky smlouvy o obchodu se zbraněmi a

h)

sdílet tyto diskuse a názory s celým mezinárodním společenstvím.

2.   Pro dosažení výše uvedených cílů uskuteční Unie tento projekt:

uspořádání zahajovací akce, šesti regionálních seminářů, konečného semináře, který představí celkové výsledky, a doplňkovou akci v rámci Prvního výboru (64. Valného shromáždění OSN).

Podrobný popis je uveden v příloze.

Článek 2

1.   Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník Rady, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Komise je plně zapojena.

2.   Projekt uvedený v čl. 1 odst. 2 po technické stránce provádí Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR). Tento úkol vykonává pod dohledem generálního tajemníka, vysokého představitele, který je nápomocen předsednictví. Za tímto účelem uzavře generální tajemník, vysoký představitel s UNIDIR nezbytná ujednání.

3.   Předsednictví a generální tajemník, vysoký představitel i Komise se o projektu navzájem pravidelně informují v souladu se svými pravomocemi.

Článek 3

1.   Finanční referenční částka pro provádění činností uvedených v čl. 1 odst. 2 se stanoví na 836 260 EUR, které budou financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

2.   Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly Společenství, kterými se řídí souhrnný rozpočet Evropské unie.

3.   Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 2, jež budou mít formu grantu, dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s UNIDIR finanční dohodu. Finanční dohoda stanoví, že UNIDIR zajistí zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.

4.   Komise usiluje o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po nabytí účinku tohoto rozhodnutí. Uvědomí Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedené finanční dohody.

Článek 4

Předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel pro SZBP, informuje Radu o provádění tohoto rozhodnutí prostřednictvím pravidelných zpráv v návaznosti na uspořádání každého z regionálních seminářů a konečného semináře připravovaných UNIDIR. Komise je plně zapojena a poskytuje informace o finančních aspektech provádění projektu uvedeného v čl. 1 odst. 2.

Článek 5

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Jeho použitelnost končí patnáct měsíců po dni uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3, nebo šest měsíců po dni jejího přijetí, pokud v tomto období nebude uzavřena žádná finanční dohoda.

Článek 6

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. ledna 2009.

Za Radu

předseda

P. GANDALOVIČ


PŘÍLOHA

1.   Cíl

Celkovým cílem tohoto rozhodnutí Rady je podpora účasti všech dotčených subjektů na jednání o smlouvě o obchodu se zbraněmi, začlenění vnitrostátních a regionálních příspěvků do probíhajícího mezinárodního procesu a vymezení oblasti působnosti a důsledků případné smlouvy o obchodu se zbraněmi.

2.   Projekt

2.1   Účel projektu

Projekt

a)

zvýší informovanost vnitrostátních a regionálních aktérů, členských států OSN, občanské společnosti a průmyslu o probíhajících mezinárodních jednáních týkajících se smlouvy o obchodu se zbraněmi;

b)

podpoří účel skupiny vládních odborníků generálního tajemníka OSN na smlouvu o obchodu se zbraněmi a posílí OSN jako jediné fórum, které může zavést skutečně univerzální nástroj;

c)

přispěje k lepšímu zapojení všech členských států OSN a regionálních organizací do procesu vedoucího ke smlouvě o obchodu se zbraněmi;

d)

podpoří výměnu stanovisek mezi státy, které jsou členy skupiny vládních odborníků, a těmi, jež členy nejsou;

e)

posílí diskusi mezi členskými státy OSN, zejména s těmi, které nejsou členy skupiny vládních odborníků;

f)

podpoří výměnu názorů mezi členskými státy OSN, regionálními organizacemi, občanskou společností a průmyslem;

g)

vymezí možné prvky, oblast působnosti a důsledky smlouvy o obchodu se zbraněmi a

h)

bude sdílet tyto diskuse a stanoviska s celým mezinárodním společenstvím.

2.2   Výsledky projektu

Projekt

a)

zvýší informovanost a znalosti o procesu vedoucím ke smlouvě o obchodu se zbraněmi a porozumění tomuto procesu;

b)

zapojí do diskuse nové aktéry;

c)

předloží na mezinárodních jednáních vnitrostátní a regionální témata a podněty a

d)

přispěje do obsahu smlouvy o obchodu se zbraněmi dalšími podněty a náměty, zejména pokud jde o oblast působnosti a důsledky této smlouvy.

2.3   Popis projektu

Projekt stanoví uspořádání zahajovací akce, šesti regionálních seminářů, konečného semináře, který představí celkové výsledky, a doplňkové akce v rámci Prvního výboru (64. Valného shromáždění OSN). Konečný seminář bude uspořádán takto: jeden den se uskuteční seminář zemí OBSE a jeden den konečný seminář.

2.3.1   Zahajovací akce

Zahajovací akce se bude konat celý den s cílem představit cíle projektů a získat zdroje informací od občanské společnosti, výzkumných pracovníků a nevládních organizací za účelem zajištění podpory projektu.

2.3.2   Regionální semináře

1.

Regionální semináře se budou konat po dobu dvou dnů na místě, jež se určí v cílových regionech. Semináře budou uspořádány do čtyř částí tak, aby se mohly uskutečnit tyto prezentace a diskuse:

a)

celkový přehled o obchodu se zbraněmi, souvislostech, aktérech atd.;

b)

konkrétní představení mezinárodního procesu probíhajícího v současné době;

c)

diskuse o oblasti působnosti a důsledcích možné smlouvy o obchodu se zbraněmi a

d)

shromažďování podnětů v souvislosti s dalšími kroky, doporučeními a náměty, které by se začlenily do procesu vedoucího ke smlouvě o obchodu se zbraněmi.

2.

Mezi účastníky těchto regionálních seminářů patří

a)

zástupci zemí daného regionu;

b)

zástupci regionálních organizací, včetně organizací nevládních;

c)

zástupci místního nebo regionálního průmyslu;

d)

zástupci UNIDIR a Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (odboru pro konvenční zbraně a regionálního odboru, případně včetně regionálních středisek);

e)

techničtí odborníci z členských států Unie, včetně zástupců průmyslu;

f)

zástupci partnerských organizací, mezi něž může mimo jiné patřit Stockholmský mezinárodní institut pro mírový výzkum (Švédsko) nebo Nadace pro strategický výzkum (Francie).

3.

V závislosti na velikosti regionů se u každého semináře očekává účast 30 až 40 osob.

4.

Po každém semináři bude vypracována souhrnná zpráva o diskusi a doporučeních. Tato souhrnná zpráva bude zpřístupněna na internetu nebo na elektronickém paměťovém zařízení.

5.

Regionální semináře se uskuteční v těchto skupinách:

a)

jeden seminář pro střední, severní a západní Afriku;

b)

jeden seminář pro východní a jižní Afriku;

c)

jeden seminář pro Latinskou Ameriku a Karibik;

d)

jeden seminář pro Asii a tichomořskou oblast;

e)

jeden seminář pro země OBSE;

f)

jeden seminář pro Blízký východ.

6.

Navrhovanými předběžnými místy konání seminářů jsou

a)

Dakar a Nairobi nebo Addis Abeba (pro dva semináře pořádané v Africe);

b)

Mexiko nebo Rio de Janeiro (pro Latinskou Ameriku a Karibik);

c)

Phnompenh nebo Nové Dillí (pro Asii a tichomořskou oblast);

d)

Ammán nebo Káhira (pro Blízký východ);

e)

Brusel nebo Vídeň (pro země OBSE).

7.

Místa konaní budou s konečnou platností určena tak, aby se maximalizovaly zdroje a dostupná pomoc na místní úrovni. Předsednictví, jemuž je nápomocen vysoký představitel, generální tajemník, bude odpovídat za konečný výběr místa na základě doporučení UNIDIR.

2.3.3   Závěrečný seminář

Závěrečný seminář bude uspořádán poté, co se uskuteční všech šest regionálních seminářů, s cílem informovat mezinárodní společenství o diskusích, doporučeních a názorech týkajících se procesu vedoucího k uzavření smlouvy o obchodu se zbraněmi. Tento konečný seminář bude uspořádán takto: jeden den se uskuteční seminář zemí OBSE a jeden den konečný seminář.

2.3.4   Doplňková akce v rámci Prvního výboru (64. Valného shromáždění OSN)

V rámci Prvního výboru (64. Valného shromáždění OSN) bude uspořádána doplňková akce s cílem seznámit zúčastněné strany, které se sejdou v New Yorku, s dosavadními výsledky projektu.

2.3.5   Výsledky – zveřejnění

Na závěr každého semináře bude vypracována krátká souhrnná zpráva o diskusi, doporučeních a podnětech vyjádřených v souvislosti se smlouvou o obchodu se zbraněmi. Zprávy ze semináře budou zpřístupněny na internetu nebo na elektronickém paměťovém zařízení pro další šíření.

Vypracuje se závěrečná zpráva sestávající ze souhrnných zpráv z uvedených šesti regionálních zasedání, jež se na závěrečném semináři předloží k připomínkování a zpřístupní se na internetu a na elektronickém paměťovém zařízení pro další šíření.

3.   Trvání

Odhadovaná doba provádění tohoto projektu je patnáct měsíců.

4.   Cílové skupiny

Cílovými skupinami tohoto projektu jsou:

a)

všechny členské státy OSN, se zvláštním důrazem na ty, které nejsou členy skupiny vládních odborníků;

b)

občanská společnost a průmysl;

c)

příslušné regionální organizace.

5.   Provádějící subjekt

Za provádění projektu a dohled nad ním odpovídá předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel. Předsednictví pověří technickým prováděním UNIDIR.

UNIDIR spolupracuje s Úřadem OSN pro otázky odzbrojení, se Stockholmským mezinárodním institutem pro mírový výzkum (Švédsko) nebo s Nadací pro strategický výzkum (Francie). UNIDIR případně spolupracuje s institucemi, jako jsou regionální organizace, nevládní organizace a průmysl.

UNIDIR zajistí zviditelnění příspěvku Unie odpovídající jeho výši.

6.   Finanční referenční částka k pokrytí nákladů projektu.

Celkové náklady projektu činí 836 260 EUR.


22.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 17/s3


POZNÁMKA PRO ČTENÁŘE

Orgány se rozhodly, že ve svých textech již nebudou uvádět odkazy na poslední změny a doplňky citovaných aktů.

Pokud není uvedeno jinak, akty, na které se odkazuje v textech zde zveřejněných, se rozumí akty v platném znění.