ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 8

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
13. ledna 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 17/2009 ze dne 12. ledna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství ( 1 )

3

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2009/14/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 17. prosince 2008, kterým se mění rozhodnutí 2006/636/ES, kterým se stanoví roční rozdělení částky podpory Společenství pro rozvoj venkova na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 podle jednotlivých členských států (oznámeno pod číslem K(2008) 8370)

22

 

 

2009/15/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2008, kterým se zamítá žádost o zapsání názvu (Džiugas) (CHZO) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (oznámeno pod číslem K(2008) 8423)

24

 

 

2009/16/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2008, kterým se zamítá žádost o zapsání názvu (Germantas) (CHZO) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (oznámeno pod číslem K(2008) 8430)

25

 

 

2009/17/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2008, kterým se zřizuje Výbor odborníků pro vysílání pracovníků

26

 

 

2009/18/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 2008 o souladu normy EN 1273:2005 týkající se chodítek pro děti s obecným požadavkem na bezpečnost stanoveným ve směrnici 2001/95/ES a o zveřejnění odkazu na normu v Úředním věstníku (oznámeno pod číslem K(2008) 8616)  ( 1 )

29

 

 

2009/19/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 9. ledna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2008/655/ES, pokud jde o schválení plánů nouzového očkování proti katarální horečce ovcí v některých členských státech, a kterým se stanoví výše finančního příspěvku Společenství na roky 2007 a 2008 (oznámeno pod číslem K(2008) 8966)

31

 

 

Tiskové opravy

 

*

Oprava nařízení Komise (ES) č. 543/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso (Úř. věst. L 157 ze dne 17.6.2008)

33

 

 

 

*

Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

s3

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 17/2009

ze dne 12. ledna 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 13. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. ledna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

52,1

TN

134,4

TR

125,7

ZZ

104,1

0707 00 05

JO

167,2

MA

110,0

TR

151,4

ZZ

142,9

0709 90 70

MA

87,6

TR

113,3

ZZ

100,5

0805 10 20

EG

53,0

IL

55,0

MA

62,8

TR

77,9

ZA

44,1

ZZ

58,6

0805 20 10

MA

65,7

ZZ

65,7

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

55,3

IL

70,0

TR

52,7

ZZ

59,3

0805 50 10

EG

47,1

MA

57,3

TR

56,4

ZZ

53,6

0808 10 80

CA

87,4

CN

95,7

MK

35,0

US

114,6

ZZ

83,2

0808 20 50

CN

57,4

US

115,7

ZZ

86,6


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


SMĚRNICE

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/3


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/101/ES

ze dne 19. listopadu 2008,

kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (4) zavedla systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem.

(2)

Konečným cílem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která byla jménem Evropského společenství schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES (5), je stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému působení lidské činnosti na klimatický systém.

(3)

Evropská rada na zasedání dne 8. a 9. března 2007 v Bruselu zdůraznila, že dosažení strategického cíle, kterým je omezit zvýšení průměrné globální teploty o nejvýše 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, má zásadní význam. Nejnovější vědecké poznatky, které Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvedl ve své čtvrté hodnotící zprávě, ještě jasněji dokazují, že negativní dopady změny klimatu stále více ohrožují ekosystémy, produkci potravin a dosažení udržitelného rozvoje a rozvojových cílů tisíciletí, jakož i lidské zdraví a bezpečnost. K tomu, aby bylo možné dosáhnout cíle 2 °C, je nezbytné stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v souladu s objemovou koncentrací ekvivalentu CO2 ve výši okolo 450 ppm, což vyžaduje, aby celosvětové emise skleníkových plynů dosáhly vrcholu během příštích 10 až 15 let a aby se na celém světě do roku 2050 výrazně snížily emise nejméně na 50 % jejich hodnoty před rokem 1990.

(4)

Evropská rada zdůraznila, že Evropská unie je odhodlána přeměnit Evropu v energeticky vysoce účinnou ekonomiku s nízkými emisemi skleníkových plynů, a předtím, než bude uzavřena celosvětová a komplexní dohoda pro období po roce 2012, přijala pevný nezávislý závazek, že EU sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 alespoň o 20 %. Omezení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy je zásadním příspěvkem v souladu s tímto závazkem.

(5)

Evropská rada zdůraznila, že se EU zavázala k dosažení celosvětové a komplexní dohody pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012, která by měla být účinnou, účelnou a vyváženou reakcí požadovaného rozsahu na problémy spojené se změnou klimatu. Potvrdila, že příspěvkem EU k celosvětové a komplexní dohodě pro období po roce 2012 je snížení emisí skleníkových plynů o 30 % do roku 2020 ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, a to za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a že se hospodářsky vyspělejší rozvojové země zaváží přispět úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem. EU i nadále zaujímá vedoucí postavení v jednáních o ambiciózní mezinárodní dohodě, jejímž prostřednictvím bude dosaženo cíle omezení nárůstu celkové teploty o 2 °C, a je povzbuzena pokrokem, kterého bylo v souvislosti s tímto cílem dosaženo na 13. zasedání Konference smluvních stran UNFCCC, která se v prosinci roku 2007 konala na Bali. EU bude usilovat o to, aby tato celosvětová dohoda zahrnovala opatření na snížení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy, a v tomto případě by Komise měla posoudit, jaké změny této směrnice jsou zapotřebí, pokud jde o její použití na provozovatele letadel.

(6)

Dne 14. února 2007 přijal Evropský parlament usnesení o změně klimatu (6), v němž poukázal na cíl omezit zvýšení průměrné globální teploty nejvýše na 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí a naléhal na EU, aby si udržela vedoucí úlohu při jednáních o vytvoření mezinárodního rámce pro změnu klimatu po roce 2012 a aby dbala na zachování vysokých ambicí při budoucích diskusích s mezinárodními partnery, a v němž rovněž zdůraznil, že je třeba, aby všechny průmyslové země do roku 2020 dosáhly celkového snížení emisí o 30 % ve srovnání s mírou emisí v roce 1990, aby bylo možné dosáhnout do roku 2050 snížení řádově o 60 až 80 %.

(7)

UNFCCC požaduje, aby všechny strany vypracovaly a provedly národní a případně regionální programy obsahující opatření na zmírnění změny klimatu.

(8)

Kjótský protokol k UNFCCC, který byl jménem Evropského společenství schválen rozhodnutím Rady 2002/358/ES (7), vyžaduje, aby rozvinuté země v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) omezily nebo snížily emise skleníkových plynů z letecké dopravy, na které se nevztahuje Montrealský protokol.

(9)

I když Společenství není smluvní stranou Chicagské úmluvy z roku 1944 o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), jsou všechny členské státy smluvními stranami uvedené úmluvy a členy ICAO. Členské státy nadále podporují spolupráci s ostatními státy, jež jsou členy ICAO, na vypracování opatření, včetně tržně orientovaných nástrojů, zaměřených na řešení dopadů letectví na změnu klimatu. Na šestém zasedání výboru ICAO pro ochranu životního prostředí v letectví v roce 2004 bylo dohodnuto, že systém obchodování s emisemi určený pro letectví založený na novém právním nástroji pod záštitou ICAO se nezdá být dostatečně zajímavý, a neměl by tedy být nadále prováděn. Proto rezoluce A35-5 přijatá na 35. shromáždění ICAO, které se konalo v září roku 2004, nenavrhovala nový právní nástroj, ale místo toho potvrdila otevřené obchodování s emisemi a možnost, aby státy začlenily emise z mezinárodní letecké dopravy do svých systémů obchodování s emisemi. Příloha L rezoluce A36-22 přijaté na 36. shromáždění ICAO, které se konalo v září roku 2007, naléhavě vyzývá smluvní státy, aby nepoužívaly systém obchodování s emisemi na provozovatele letadel jiných smluvních států, pokud spolu tyto státy neuzavřou vzájemnou dohodu. Členské státy Evropského společenství a patnáct dalších evropských států připomněly, že Chicagská úmluva výslovně uznává právo každé smluvní strany uplatňovat nediskriminačním způsobem vlastní právní předpisy týkající se letectví na letadla všech států, vznesly k této rezoluci námitku a vyhradily si podle Chicagské úmluvy právo na přijetí a nediskriminační uplatňování opatření na všechny provozovatele letadel všech států poskytující služby z jejich území, na něj nebo v rámci něj.

(10)

V šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí zavedeném rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES (8) se stanoví, že Společenství určí a přijme zvláštní opatření na snížení emisí skleníkových plynů z letectví, pokud takové opatření nebylo schváleno v rámci ICAO do roku 2002. Ve svých závěrech z října roku 2002, prosince roku 2003 a října roku 2004 Rada opakovaně vyzvala Komisi, aby navrhla opatření na snížení dopadů mezinárodní letecké dopravy na změnu klimatu.

(11)

Aby se dosáhlo nezbytného podstatného snížení, je třeba politiky a opatření provádět na úrovni členských států a na úrovni Společenství ve všech odvětvích hospodářství Společenství. Pokud by vliv letectví na změnu klimatu nadále vzrůstal, značně by to oslabilo snížení, jichž za účelem boje proti změně klimatu dosáhla jiná odvětví.

(12)

Ve sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. září 2005 nazvaném „Snižování dopadů letectví na změny klimatu“ nastínila Komise strategii týkající se snižování dopadů letectví na klimatické podmínky. Jako součást komplexního souboru opatření navrhovala strategie začlenit letectví do systému Společenství pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a stanovila vytvoření vícestranné pracovní skupiny pro letectví jako součást druhé etapy Evropského programu pro změnu klimatu, která posoudí, jakým způsobem letectví do systému Společenství začlenit. V závěrech ze dne 2. prosince 2005 Rada uznala, že začlenění letectví do systému Společenství se jeví jako nejlepší řešení z hlediska hospodářského i z hlediska životního prostředí, a vyzvala Komisi, aby do konce roku 2006 předložila legislativní návrh. Ve svém usnesení ze dne 4. července 2006 o omezování dopadu letectví na změnu klimatu (9) uznal Evropský parlament, že obchodování s emisemi by mohlo hrát klíčovou úlohu v rámci komplexního souboru opatření pro řešení dopadů letectví na klimatické podmínky za předpokladu, že bude vhodně navrženo.

(13)

Komplexní soubor opatření by měl rovněž zahrnovat provozní a technologická opatření. Zlepšení v oblasti řízení letového provozu v rámci programů jednotného evropského nebe a SESAR by mohla napomoci zvýšit celkovou účinnost paliva až o 12 %. Emise z letectví by dále mohl snížit výzkum nových technologií, včetně výzkumu metod zlepšování účinnosti paliva.

(14)

Cílem změn směrnice 2003/87/ES provedených touto směrnicí je snížit dopady na změnu klimatu, které souvisejí s letectvím, začleněním emisí z činností v oblasti letectví do systému Společenství.

(15)

Provozovatelé letadel se nejvíce podílejí na přímé kontrole typu provozovaných letadel a způsobu jejich letu, a proto by měli být odpovědní za plnění povinností ukládaných touto směrnicí, včetně povinnosti vypracovat plán monitorování a v souladu s ním monitorovat a podávat zprávy o emisích. Provozovatele letadel lze označit prostřednictvím kódu ICAO nebo jiného uznávaného kódu užívaného pro označení letu. Pokud není totožnost provozovatele letadla známa, měl by za něj být považován vlastník letadla, pokud neprokáže, která jiná osoba je provozovatelem letadla.

(16)

Aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a zlepšila účinnost z hlediska životního prostředí, měly by být od roku 2012 do systému začleněny emise z letů přilétajících na letiště ve Společenství a odlétajících z letišť ve Společenství.

(17)

Společenství a jeho členské státy by měly i nadále usilovat o dosažení dohody o globálních opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů z letectví. Systém Společenství může sloužit jako vzor pro využití obchodování s emisemi na celém světě. Společenství a jeho členské státy by měly být při provádění této směrnice nadále v kontaktu s třetími osobami a vybízet třetí země, aby přijaly odpovídající opatření. Pokud třetí země přijme opatření na omezení dopadu letů do Společenství na klimatické podmínky, která budou mít přinejmenším srovnatelný dopad na životní prostředí jako tato směrnice, měla by Komise po konzultaci s touto třetí zemí zvážit dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země. Systémy pro obchodování s emisemi vyvíjené nyní ve třetích zemích začínají umožňovat optimální součinnost se systémem Společenství, pokud jde o začlenění letectví do těchto systémů. Dvoustranná opatření týkající se propojení systému Společenství s ostatními systémy obchodování s cílem vytvořit společný systém nebo zohledňující rovnocenná opatření, která mají zabránit zdvojení právní úpravy, by mohla vést k uzavření celosvětové dohody. V případech, kdy jsou tato dvojstranná opatření přijata, může Komise pozměnit druhy činností v oblasti letectví zahrnuté do systému Společenství, a to včetně následných úprav celkového množství povolenek, které mají být vydány provozovatelům letadel.

(18)

V souladu se zásadou zdokonalení tvorby právních předpisů by některé lety měly být ze systému Společenství vyňaty. S cílem předejít nepřiměřené administrativní zátěži by měli být ze systému Společenství vyňati provozovatelé obchodní letecké dopravy, kteří po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční v každém tomto období méně než 243 letů. Pomohlo by to leteckým společnostem poskytujícím omezené služby v rámci systému Společenství včetně společností z rozvojových zemí.

(19)

Letectví ovlivňuje klimatické podmínky na celém světě prostřednictvím vypouštění oxidu uhličitého, oxidů dusíku, vodní páry a částic síranů a sazí. IPCC dospěl k závěru, že celkové klimatické dopady letectví jsou v současné době dvakrát až čtyřikrát vyšší, než jaké měly v minulosti samotné emise oxidu uhličitého. Nedávný výzkum ve Společenství ukázal, že celkové klimatické dopady letectví by mohly být přibližně dvakrát vyšší než dopady samotného oxidu uhličitého. Žádný z těchto odhadů však nezohledňuje vysoce nestálé účinky cirové oblačnosti. V souladu s čl. 174 odst. 2 Smlouvy musí být politika Společenství v oblasti životního prostředí založena na zásadě obezřetnosti. Dokud nedojde k dalšímu vědeckému pokroku, všechny dopady letectví by měly být řešeny v co největším rozsahu. Otázka emisí oxidů dusíku bude řešena v jiném právním předpise, který navrhne Komise v roce 2008. Je třeba podporovat výzkum vytváření kondenzačních pruhů a cirové oblačnosti i účinná zmírňující opatření, včetně provozních a technických opatření.

(20)

Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, měla by být stanovena harmonizovaná metodika přidělování pro stanovení celkového množství vydávaných povolenek a pro jejich distribuci provozovatelům letadel. Určitá část povolenek bude přidělena v dražbě v souladu s pravidly, která vypracuje Komise. Měla by být vyčleněna zvláštní rezerva povolenek, která by zajistila přístup na trh novým provozovatelům letadel a podporu provozovatelům, kteří prudce zvýší počet tunokilometrů provozovaných letadel. Provozovatelům letadel, kteří ukončují svou činnost, by měly být i nadále vydávány povolenky do konce období, pro které již byly bezplatné povolenky přiděleny.

(21)

Plná harmonizace podílu povolenek vydaných zdarma všem provozovatelům letadel účastnícím se systému Společenství je vhodná za účelem zajištění stejných podmínek pro provozovatele letadel, a to s ohledem na skutečnost, že každý provozovatel letadla bude, pokud jde o všechny lety uskutečňované do EU, z ní nebo v jejím rámci, podléhat regulaci jediného členského státu a ustanovením o nediskriminaci dvoustranných dohod o leteckých službách se třetími zeměmi.

(22)

Letectví přispívá k celkovému dopadu lidské činnosti na změnu klimatu a dopad emisí skleníkových plynů z letadel na životní prostředí lze zmírnit prostřednictvím opatření zaměřených na boj proti změně klimatu v EU a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, a na financování výzkumu a vývoje v oblasti snižování emisí a přizpůsobování se změnám klimatu, včetně letectví a letecké dopravy. Rozhodnutí o státních veřejných výdajích jsou v souladu se zásadou subsidiarity ponechána členským státům. Aniž je dotčen tento postoj, příjmy z dražby povolenek nebo rovnocenná částka v případě nadřazených rozpočtových zásad členských států, jako je jednotnost a všeobecnost, by měly být použity na snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování a k pokrytí nákladů na správu systému Společenství. Příjmy získané z dražby by rovněž měly být použity na dopravu s nízkými hodnotami emisí. Výnosy z dražby by měly být zejména použity na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a opatření proti odlesňování a usnadnění přizpůsobování se změnám klimatu v rozvojových zemích. Ustanoveními této směrnice týkajícími se použití příjmů by nemělo být dotčeno rozhodnutí o budoucím použití příjmů z dražeb povolenek v širší souvislosti celkového přezkumu směrnice 2003/87/ES.

(23)

Ustanovení právních předpisů týkající se využívání finančních prostředků z dražby by měla být sdělena Komisi. Toto sdělení nezbavuje členské státy povinnosti informovat o některých vnitrostátních opatřeních, jak stanoví čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Touto směrnicí by neměly být dotčeny výsledky jakýchkoli budoucích postupů a řízení o státní podpoře podle článků 87 a 88 Smlouvy.

(24)

Za účelem zvýšení nákladové efektivnosti systému Společenství by měli mít provozovatelé letadel možnost používat certifikované jednotky snížení emisí (dále jen „CER“) a jednotky snížení emisí (dále jen „ERU“) z projektových činností, aby mohli plnit závazky ohledně vyřazování povolenek až do harmonizovaného limitu. Používání CER a ERU by mělo odpovídat kritériím schvalování systému obchodování s povolenkami, jak je stanoveno v této směrnici. Průměr procentních podílů stanovených členskými státy pro použití CER a ERU pro první období závazků v rámci Kjótského protokolu činí přibližně 15 %.

(25)

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 13. a 14. března 2008 uznala, že v globálním kontextu konkurujících si trhů vyvolává riziko přesunu emisí uhlíku obavy, které je třeba analyzovat a naléhavě řešit v nové směrnici o evropském systému obchodování s emisemi tak, aby v případě selhání jednání na mezinárodní úrovni mohla být přijata odpovídající opatření. Nejlepším způsobem, jak řešit tuto problematiku, zůstává uzavření mezinárodní dohody.

(26)

Aby se snížila administrativní zátěž provozovatelů letadel, měl by být za každého provozovatele letadla odpovědný jeden členský stát. Po členských státech by se mělo požadovat, aby zajistily, že provozovatelé letadel, jimž byla v uvedeném členském státě vydána provozní licence, nebo provozovatelé letadel bez provozní licence nebo ze třetích zemí, jejichž emise ve výchozím roce lze většinou připsat uvedenému členskému státu, splňují požadavky této směrnice. V případě, že provozovatel letadla nesplňuje požadavky této směrnice a jiná donucovací opatření členského státu správy jejich dodržování nezajistila, měly by členské státy postupovat společně. Členský stát správy by tedy měl mít možnost požádat v krajním případě Komisi, aby u daného provozovatele letadla rozhodla o uložení zákazu provozu na úrovni Společenství.

(27)

S cílem zachovat celistvost účetního systému pro systém Společenství vzhledem ke skutečnosti, že emise z mezinárodní letecké dopravy nejsou začleněny do závazků členských států podle Kjótského protokolu, by měly být povolenky přidělené odvětví letectví použity pouze ke splnění závazků provozovatelů letadel týkajících se vyřazení povolenek podle této směrnice.

(28)

Pro zajištění rovného zacházení s provozovateli letadel by se členské státy měly v souladu se zvláštními pokyny, které vypracuje Komise, řídit harmonizovanými pravidly pro správu provozovatelů letadel, za něž mají odpovědnost.

(29)

S cílem zajistit celistvost systému Společenství z hlediska životního prostředí by měly být jednotky vyřazené provozovateli letadel započteny pouze do těch cílů snižování emisí skleníkových plynů, které tyto emise zohledňují.

(30)

Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) může mít informace, které by mohly pomoci členským státům nebo Komisi při plnění jejich závazků vyplývajících z této směrnice.

(31)

Ustanovení systému Společenství týkající se monitorování, podávání zpráv, ověřování emisí a sankcí použitelných vůči provozovatelům by se měla rovněž vztahovat na provozovatele letadel.

(32)

S ohledem na zkušenosti s uplatňováním směrnice 2003/87/ES by měla Komise přezkoumat její fungování v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví, a poté by měla podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

(33)

Přezkum fungování směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví by měl zohlednit strukturální závislost na letectví v zemích, v nichž neexistují odpovídající a srovnatelné alternativní způsoby dopravy, a které jsou proto ve značné míře závislé na letecké dopravě, a v nichž z odvětví cestovního ruchu plyne vysoký příspěvek k hrubému domácímu produktu těchto zemí. Zvláště je třeba zohlednit opatření ke zmírnění, nebo dokonce odstranění jakýchkoli problémů spojených s dostupností a konkurenceschopností, jimž čelí nejvzdálenější regiony Společenství ve smyslu čl. 299 odst. 2 Smlouvy, a problémů v případě závazků veřejné služby, k nimž dochází v souvislosti s prováděním této směrnice.

(34)

Prohlášení ministrů o letišti Gibraltar dohodnuté dne 18. září 2006 v Córdobě během prvního ministerského zasedání fóra pro dialog o Gibraltaru nahradí společné prohlášení o tomto letišti učiněné dne 2. prosince 1987 v Londýně a plné dodržování tohoto prohlášení ministrů bude považováno za dodržování prohlášení z roku 1987.

(35)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10).

(36)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí opatření týkajících se dražby povolenek, které nemusí být vydány bezplatně, k přijetí prováděcích pravidel pro fungování zvláštní rezervy pro určité provozovatele letadel a pro postupy související s žádostmi adresovanými Komisi, aby rozhodla o uložení zákazu provozu v případě určitého provozovatele letadla, a ke změnám činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, pokud třetí země zavede opatření na snížení dopadů letectví na změnu klimatu. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(37)

Jelikož cíle této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu či účinků navrhované směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(38)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(39)

Směrnice 2003/87/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2003/87/ES

Směrnice 2003/87/ES se mění takto:

1)

Před článek 1 se vkládá nový nadpis, který zní:

2)

V článku 2 se doplňuje odstavec, který zní:

„3.   Tato směrnice se použije pro letiště Gibraltar, aniž jsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází.“

3)

Článek 3 se mění takto:

a)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

‚emisemi‘ rozumí uvolňování skleníkových plynů do atmosféry ze zdrojů v zařízení nebo uvolňování plynů určených ve vztahu k činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I z letadel vykonávajících takovou činnost;“;

b)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„o)

‚provozovatelem letadla‘ rozumí osoba, která provozuje letadlo v době, kdy vykonává činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I, nebo v případě, že tato osoba není známa či ji vlastník letadla neidentifikoval, vlastník letadla;

p)

‚provozovatelem komerční letecké dopravy‘ rozumí provozovatel, jenž za úplatu poskytuje pravidelné nebo nepravidelné letecké služby veřejnosti za účelem přepravy cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek;

q)

‚členským státem správy‘ rozumí členský stát odpovědný za správu systému Společenství ve vztahu k provozovateli letadla podle článku 18a;

r)

‚emisemi způsobenými letectvím‘ rozumí emise ze všech letů v rámci činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, které odlétají z letiště umístěného na území členského státu nebo přilétají na takové letiště ze třetí země;

s)

‚historickými emisemi z letectví‘ rozumí průměrná střední hodnota ročních emisí z letadel vykonávajících v kalendářních letech 2004, 2005 a 2006 činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I.“

4)

Za článek 3 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA II

LETECTVÍ

Článek 3a

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I.

Článek 3b

Činnosti v oblasti letectví

Do 2. srpna 2009 vypracuje Komise regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2 pokyny týkající se podrobného výkladu činností v oblasti letectví uvedených v příloze I.

Článek 3c

Celkový počet povolenek pro letectví

1.   Pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 97 % historických emisí z letectví.

2.   Pro období uvedené v čl. 11 odst. 2 počínající dnem 1. ledna 2013, a nedojde-li k žádným změnám v návaznosti na přezkum podle čl. 30 odst. 4, pro každé následující období se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 95 % historických emisí z letectví vynásobených počtem let v daném období.

Tento procentní podíl lze přezkoumat v rámci všeobecného přezkumu této směrnice.

3.   Komise přezkoumá celkové množství povolenek, jež mají být přiděleny provozovatelům letadel podle čl. 30 odst. 4.

4.   Do 2. srpna 2009 Komise rozhodne o historických emisích z letectví na základě nejlepších dostupných údajů, včetně odhadů vycházejících z aktuálních informací o dopravě. Toto rozhodnutí bude posouzeno výborem uvedeným v čl. 23 odst. 1.

Článek 3d

Způsob přidělování povolenek pro letectví prostřednictvím dražby

1.   V období uvedeném v čl. 3c odst. 1 se vydraží 15 % povolenek.

2.   Od 1. ledna 2013 se vydraží 15 % povolenek. Tento procentní podíl lze v rámci všeobecného přezkumu této směrnice zvýšit.

3.   Bude přijato nařízení obsahující podrobná ustanovení pro dražby povolenek, které nemusí být vydány zdarma, podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo čl. 3f odst. 8 prováděné členskými státy. Množství povolenek, které mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrné jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím ve všech členských státech za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v článku 3c je referenčním rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje.

Uvedené nařízení, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.

4.   Způsob použití příjmů z dražby povolenek určí členské státy. Tyto příjmy by se měly využít za účelem boje proti změně klimatu v EU a třetích zemích mimo jiné na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, včetně letectví a letecké dopravy, na snížení emisí prostřednictvím dopravy s nízkými hodnotami emisí a na pokrytí nákladů na správu systému. Výnosy z dražby by měly být použity také na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a na opatření proti odlesňování.

Členské státy informují Komisi o opatřeních přijatých podle tohoto odstavce.

5.   Poskytnutí informací Komisi na základě této směrnice nezbavuje členské státy oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

Článek 3e

Přidělování (alokace) a vydávání povolenek provozovatelům letadel

1.   Pro každé období uvedené v článku 3c mohou všichni provozovatelé letadel požádat o přidělení povolenek, které mají být přiděleny zdarma. Žádost lze podat u příslušného orgánu v členském státě správy prostřednictvím předložení ověřených údajů o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I vykonané uvedeným provozovatelem letadel za sledovaný rok. Pro účely tohoto článku se sledovaným rokem rozumí kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se v souladu s přílohami IV a V vztahuje, nebo, pokud jde o období uvedené v čl. 3c odst. 1, rok 2010. Žádosti se podávají nejméně 21 měsíců před začátkem období, ke kterému se vztahují, nebo, pokud jde o období uvedené v čl. 3c odst. 1, do 31. března 2011.

2.   Nejméně 18 měsíců před začátkem období, k němuž se žádost vztahuje, nebo v souvislosti s obdobím uvedeným v čl. 3c odst. 1 do 30. června 2011, předloží členské státy Komisi žádosti, které obdržely podle odstavce 1.

3.   Nejméně 15 měsíců před začátkem každého období podle čl. 3c odst. 2, nebo v souvislosti s obdobím uvedeným v čl. 3c odst. 1 do 30. září 2011, vypočte Komise a rozhodnutím stanoví

a)

celkový počet povolenek, které mají být přiděleny pro uvedené období v souladu s článkem 3c;

b)

počet povolenek, u nichž má být v daném období provedena dražba v souladu s článkem 3d;

c)

počet povolenek ve zvláštní rezervě pro provozovatele letadel pro dané období v souladu s článkem 3f odst. 1;

d)

počet povolenek, jež mají být přiděleny zdarma v daném období odečtením počtu povolenek podle písm. b) a c) z celkového množství povolenek, o nichž bylo rozhodnuto podle písm. a), a

e)

referenční hodnotu, která bude použita při přidělování povolenek zdarma provozovatelům letadel, jejichž žádosti byly předloženy Komisi v souladu s odstavcem 2.

Referenční hodnota uvedená v písmenu e), vyjádřená jako počet povolenek na tunokilometr, se vypočítá vydělením počtu povolenek uvedených v písmenu d) součtem tunokilometrů uvedených v žádostech předložených Komisi v souladu s odstavcem 2.

4.   Do tří měsíců od data, kdy Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 3, vypočte a zveřejní každý členský stát správy

a)

celkový počet povolenek přidělených na období jednotlivým provozovatelům letadel, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 2, vypočtený vynásobením tunokilometrů uvedených v žádosti referenční hodnotou uvedenou v odst. 3 písm. e) a

b)

počet povolenek přidělených jednotlivým provozovatelům letadel na každý rok, který se stanoví vydělením celkového počtu přidělených povolenek za období vypočtených podle písmene a) počtem let v období, v němž uvedený provozovatel provádí činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I.

5.   Do 28. února 2012 a v následujících letech vždy do 28. února vydá příslušný orgán členského státu správy každému provozovateli letadla počet povolenek přidělený uvedenému provozovateli pro daný rok podle tohoto článku nebo podle článku 3f.

Článek 3f

Zvláštní rezerva pro určité provozovatele letadel

1.   V každém období podle čl. 3c odst. 2 se vyčlení 3 % z celkového počtu povolenek, které mají být přiděleny, do zvláštní rezervy pro provozovatele letadel:

a)

kteří začínají s vykonáváním činnosti v oblasti letectví podle přílohy I po sledovaném roce, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, nebo

b)

u jejichž údajů o tunokilometrech dochází k růstu v průměru o více než 18 % ročně mezi sledovaným rokem, za který byly předloženy údaje o tunokilometrech podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období,

a jejichž činnost podle písm. a) nebo dodatečná činnost podle písm. b) není zcela ani zčásti pokračováním činnosti v oblasti letectví, jež byla dříve vykonávána jiným provozovatelem letadla.

2.   Provozovatel letadla, jenž je podle odstavce 1 způsobilý, může požádat o přidělení povolenek zdarma ze zvláštní rezervy tak, že podá žádost příslušnému orgánu členského státu správy. Žádost se podává do 30. června třetího roku období uvedeného v čl. 3c odst. 2, k němuž se vztahuje.

Provozovateli letadla nesmí být podle odst. 1 písm. b) přiděleno více než 1 000 000 povolenek.

3.   Žádost podle odstavce 2

a)

musí obsahovat ověřené údaje o tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I uskutečněné provozovatelem činnosti v oblasti letectví ve druhém kalendářním roce období uvedeného v čl. 3c odst. 2, k němuž se tato žádost vztahuje, v souladu s přílohami IV a V;

b)

poskytuje důkazy o tom, že kritéria pro způsobilost podle odst. 1 jsou splněna, a

c)

v případě provozovatelů letadel spadajících pod odst. 1 písm. b) uvede

i)

procentní nárůst tunokilometrů dosažených daným provozovatelem letadla mezi sledovaným rokem, za nějž byly údaje o tunokilometrech předloženy podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období,

ii)

absolutní nárůst tunokilometrů dosažených daným provozovatelem letadla mezi sledovaným rokem, za nějž byly údaje o tunokilometrech předloženy podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období a

iii)

absolutní nárůst tunokilometrů dosažených daným provozovatelem letadla mezi sledovaným rokem, za nějž byly údaje o tunokilometrech předloženy podle čl. 3e odst. 1 s ohledem na období uvedené v čl. 3c odst. 2, a druhým kalendářním rokem tohoto období, jehož hodnota je vyšší než procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. b).

4.   Členské státy předloží Komisi žádosti přijaté podle odstavce 2 nejpozději do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro podávání těchto žádostí.

5.   Komise rozhodne o referenční hodnotě, jež se použije pro přidělení povolenek zdarma provozovatelům letedel, jejichž žádosti byly předány Komisi v souladu s odstavcem 4, nejpozději do dvanácti měsíců od uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2.

S výhradou odstavce 6 se referenční hodnota vypočítá vydělením počtu povolenek ve zvláštní rezervě součtem

a)

údajů o tunokilometrech pro provozovatele letadel spadajících pod odst. 1 písm. a) zahrnutých do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. a) a odstavcem 4 a

b)

hodnoty absolutního nárůstu tunokilometrů, jež je vyšší než procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. b) pro provozovatele letadel spadající pod odst. 1 písm. b) zahrnuté do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. c) bodem iii) a odstavcem 4.

6.   V důsledku referenční hodnoty vypočtené podle odstavce 5 nesmí být roční přidělení povolenek na tunokilometr vyšší než roční přidělení povolenek na tunokilometr provozovatelům letadel podle čl. 3e odst. 4.

7.   Do tří měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 5, vypočte a zveřejní každý členský stát správy

a)

přidělení povolenek ze zvláštní rezervy všem provozovatelům letadel, jejichž žádost byla předložena Komisi v souladu s odstavcem 4. Toto přidělení se vypočte vynásobením referenční hodnoty zveřejněné podle odstavce 5:

i)

v případě provozovatelů letadel spadajících pod odst. 1 písm. a) tunokilometrů zahrnutých do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. a) a s odstavcem 4,

ii)

v případě provozovatelů letadel spadajících pod odst. 1 písm. b) hodnoty absolutního nárůstu tunokilometrů, jež je vyšší než procentní podíl uvedený v odst. 1 písm. b), zahrnutých do žádostí předložených Komisi v souladu s odst. 3 písm. c) bodem iii) a odstavcem 4 a

b)

přidělení povolenek všem provozovatelům letadel na každý rok, které se stanoví vydělením počtu povolenek přidělených danému provozovateli podle písm. a) počtem celých kalendářních let zbývajících v období podle čl. 3c odst. 2, k němuž se přidělení vztahuje.

8.   Nepřidělené povolenky ve zvláštní rezervě členské státy vydraží.

9.   Komise může přijmout podrobná pravidla pro nakládání se zvláštní rezervou podle tohoto článku, včetně hodnocení zaměřeného na to, jak jsou splněna kritéria způsobilosti podle odstavce 1. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.

Článek 3g

Plány pro monitorování a vykazování

Členský stát správy zajistí, aby každý provozovatel letadla předložil příslušnému orgánu v daném členském státě plán pro monitorování stanovující opatření pro monitorování a vykazování emisí a údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e a že tyto plány příslušný úřad schválí v souladu s pokyny přijatými podle článku 14.“

5)

Vkládají se nový nadpis a článek, které znějí:

„KAPITOLA III

STACIONÁRNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 3h

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti uvedené v příloze I kromě činností v oblasti letectví.“

6)

V čl. 6 odst. 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

povinnost vyřadit povolenky jiné než povolenky vydané podle kapitoly II ve výši rovnající se celkovým emisím zařízení v každém kalendářním roce, ověřené podle článku 15, do čtyř měsíců od konce uvedeného roku.“

7)

Za článek 11 se vkládá nadpis, který zní:

8)

V článku 11a se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 mohou provozovatelé letadel využívat CER a ERU až do výše 15 % počtu povolenek, které musí být podle čl. 12 odst. 2a vyřazeny.

Pro následující období by měl být procentní podíl CER a ERU, které mohou být použity v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví, přezkoumán jako součást všeobecného přezkumu této směrnice a při zohlednění vývoje mezinárodního režimu změny klimatu.

Komise zveřejní tento procentní podíl nejméně šest měsíců před začátkem každého období podle článku 3c.“

9)

V čl. 11b odst. 2 se slova „ze zařízení“ nahrazují slovy „z činností“.

10)

Článek 12 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se za slovo „účely“ vkládají slova „splnění závazků provozovatele letadla podle odstavce 2a nebo“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Členský stát správy zajistí, aby do 30. dubna každého roku každý provozovatel letadla vyřadil počet povolenek rovnající se celkovým emisím z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I za předchozí kalendářní rok, které tento provozovatel letadla uskutečňuje, ověřených podle článku 15. Členské státy zajistí, aby povolenky vyřazené podle tohoto odstavce byly následně zrušeny.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy zajistí, aby do 30. dubna každého roku provozovatel každého zařízení vyřadil počet povolenek jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II rovnající se celkovým emisím z uvedeného zařízení během předchozího kalendářního roku, ověřených podle článku 15, a aby uvedené povolenky byly následně zrušeny.“

11)

V čl. 13 odst. 3 se slova „čl. 12 odst. 3“ nahrazují slovy „čl. 12 odst. 2a nebo 3“.

12)

Článek 14 se mění takto:

a)

v odstavci 1 první větě

i)

se za slova „těchto činností“ doplňují slova „a údajů o tunokilometrech pro účely žádosti podle článku 3e nebo 3f“,

ii)

se zrušují slova „do 30. září 2003“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy zajistí, aby každý provozovatel nebo provozovatel letadla v souladu s těmito pokyny podal příslušnému orgánu zprávu o emisích ze zařízení během každého kalendářního roku nebo od 1. ledna 2010 z letadel, která provozuje, po skončení uvedeného roku.“

13)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Ověřování

Členské státy zajistí, aby zprávy, které provozovatelé nebo provozovatelé letadel předložili podle čl. 14 odst. 3, byly ověřeny v souladu s kritérii stanovenými v příloze V a veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem a aby o tom byl příslušný orgán informován.

Členské státy zajistí, aby provozovatel nebo provozovatel letadla, jehož zpráva nebyla do 31. března každého roku se zřetelem na emise předchozího roku posouzena jako uspokojující v souladu s kritérii stanovenými v příloze V veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem, nemohl provádět další převody povolenek do doby, než bude zpráva uvedeného provozovatele nebo provozovatele letadla posouzena jako uspokojující.

Komise může přijmout podrobná ustanovení týkající se ověření zpráv předkládaných provozovateli letadel podle čl. 14 odst. 3 a žádostí podle článků 3e a 3f, včetně postupů ověřování, které mají používat ověřovatelé, a to regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.“

14)

Článek 16 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se zrušují slova „nejpozději do 31. prosince 2003“;

b)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Členské státy zajistí, aby byla zveřejněna jména provozovatelů a provozovatelů letadel, kteří porušují požadavky na vyřazení dostačujícího množství povolenek podle této směrnice.

3.   Členské státy zajistí, aby každý provozovatel a provozovatel letadla, který do 30. dubna každého roku nevyřadí dostačující množství povolenek ke krytí svých emisí během předchozího roku, musel zaplatit pokutu za překročení emisí. Pokuta za překročení emisí činí 100 EUR za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého, pro kterou provozovatel nebo provozovatel letadla nevyřadil povolenky. Platba pokuty za překročení emisí nezprošťuje provozovatele nebo provozovatele letadla povinnosti vyřadit povolenky ve výši tohoto překročení emisí, až bude vyřazovat povolenky pro následující kalendářní rok.“;

c)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„5.   V případě, že provozovatel letadla nesplňuje požadavky této směrnice a jiná donucovací opatření jejich dodržování nezajistila, může jeho členský stát správy požádat Komisi, aby rozhodla o uložení zákazu provozování letecké dopravy dotčenému provozovateli letadla.

6.   Jakákoliv žádost členského státu správy podle článku 5 musí obsahovat

a)

důkazy, že provozovatel letadla nesplnil své povinnosti stanovené touto směrnicí;

b)

podrobné informace o donucovacích opatřeních přijatých daným členským státem;

c)

odůvodnění uložení zákazu provozování letecké dopravy na úrovni Společenství a

d)

doporučení týkající se oblasti působnosti zákazu provozování letecké dopravy na úrovni Společenství a veškeré podmínky, jež by měly být požadovány.

7.   Pokud jsou žádosti, jako například žádosti uvedené v odstavci 5, určeny Komisi, uvědomí Komise ostatní členské státy prostřednictvím jejich zástupců ve výboru uvedeném v čl. 23 odst. 1 v souladu s jednacím řádem výboru.

8.   Před přijetím rozhodnutí na základě žádosti podle odstavce 5 proběhnou, je-li to možné a proveditelné, konzultace orgánů zodpovědných za regulační dohled nad dotčeným provozovatelem letadla. Konzultace budou pokud možno prováděny společně s Komisí a členskými státy.

9.   Pokud Komise zvažuje přijetí rozhodnutí na základě žádosti podle odstavce 5, sdělí dotčenému provozovateli letadla základní údaje a důvody, na nichž se dané rozhodnutí zakládá. Dotčený provozovatel letadla má možnost předložit do deseti pracovních dnů po tomto sdělení písemné připomínky Komisi.

10.   Na žádost členského státu může Komise postupem podle čl. 23 odst. 2 přijmout rozhodnutí o uložení zákazu provozování letecké dopravy dotčenému provozovateli letadla.

11.   Každý členský stát prosazuje na svém území rozhodnutí přijatá podle odstavce 10. Uvědomí Komisi o veškerých opatřeních přijatých za účelem provádění těchto rozhodnutí.

12.   V případě potřeby se stanoví podrobná pravidla týkající se postupů podle tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem podle čl. 23 odst. 3.“

15)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 18a

Členský stát správy

1.   Pokud jde o provozovatele letadel, je členským státem správy

a)

v případě provozovatele letadla s platnou provozní licencí vydanou členským státem v souladu s ustanoveními nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (12) členský stát, který uvedenému provozovateli letadla provozní licenci vydal, a

b)

ve všech ostatních případech členský stát s nejvyšším odhadovaným množstvím emisí způsobených leteckým provozem a pocházejících z letů uskutečněných uvedeným provozovatelem letadla v základním roce.

2.   Pokud v prvních dvou letech kteréhokoliv období uvedeného v článku 3c žádné emise způsobené leteckým provozem a pocházející z letů uskutečněných provozovatelem letadla, na nějž se vztahuje odst. 1 písm. b), nejsou způsobeny jeho členskému státu správy, je v následujícím období tento provozovatel letadla převeden k jinému členskému státu správy. Novým členským státem správy se stává členský stát s nejvyšším odhadovaným množstvím emisí způsobených leteckým provozem, pocházejících z letů uskutečněných uvedeným provozovatelem během prvních dvou let předchozího období.

3.   Komise na základě nejlepších dostupných informací

a)

zveřejní do 1. února 2009 seznam provozovatelů letadel, kteří ke dni 1. ledna 2006 nebo po tomto datu vykonávají činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I, a v souladu s odstavcem 1 uvedou u jednotlivých provozovatelů letadel členský stát správy a

b)

aktualizuje do 1. února každého následujícího roku seznam tak, aby obsahoval provozovatele letadel, kteří začali vykonávat činnost v odvětví letectví uvedenou v příloze I po uvedeném datu.

4.   Komise může regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2 vypracovat pokyny, které se budou týkat správy provozovatelů letadel podle této směrnice členskými státy.

5.   Pro účely odstavce 1 se „základním rokem“ v souvislosti s provozovatelem letadel, jenž začal vykonávat svou činnost ve Společenství po 1. lednu 2006, rozumí první kalendářní rok provozu a ve všech ostatních případech kalendářní rok začínající 1. lednem 2006.

Článek 18b

Pomoc ze strany Eurocontrolu

Pro účely plnění svých závazků podle čl. 3c odst. 4 a článku 18a může Komise požádat o pomoc Eurocontrol nebo jinou příslušnou organizaci a může s uvedenými organizacemi v tomto smyslu uzavřít odpovídající dohody.

16)

V článku 19 se odstavec 3 mění takto:

a)

poslední věta se nahrazuje tímto:

„Toto nařízení rovněž zahrnuje ustanovení o používání a identifikaci CER a ERU v systému Společenství a ustanovení o monitorování úrovně tohoto používání a ustanovení, jejichž cílem je začlenit činnosti v oblasti letectví do systému Společenství.“;

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Nařízení týkající se normalizace a zabezpečení systému registrů zajistí převedení povolenek, CER a ERU vyřazených provozovateli letadel na účty členských států pro odebrání pro první období závazků v rámci Kjótského protokolu pouze v takovém rozsahu, aby uvedené povolenky, CER a ERU odpovídaly emisím zahrnutým v národních souhrnech vnitrostátních soupisů členských států pro dané období.“

17)

V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.“

18)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 25a

Opatření třetích zemí na snížení dopadu letectví na změnu klimatu

1.   Pokud třetí země přijme opatření na snížení dopadu letů odlétajících z této země a přistávajících ve Společenství na změnu klimatu, Komise po konzultaci s danou třetí zemí a členskými státy v rámci výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 zváží dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země.

V případě potřeby může Komise přijmout změny umožňující vyloučení letů přilétajících z dotčené třetí země z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I nebo umožňující jakékoliv další změny činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, jež jsou vyžadovány na základě dohody podle čtvrtého pododstavce. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.

Jakékoliv další změny této směrnice mohou být Komisí navrženy Evropskému parlamentu a Radě.

V souladu s čl. 300 odst. 1 Smlouvy může Komise rovněž případně předložit Radě doporučení týkající se zahájení jednání s cílem uzavřít dohodu s dotčenou třetí zemí.

2.   Společenství a jeho členské státy i nadále usilují o dosažení dohody o celosvětových opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů z letectví. S ohledem na uvedenou dohodu Komise zváží, zda jsou změny této směrnice, pokud jde o provozovatele letadel, nezbytné.“

19)

Článek 28 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

který je odchylně od čl. 6 odst. 2 písm. e) a čl. 12 odst. 3 odpovědný za vyřazení povolenek, jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II, rovnajících se celkovým emisím ze zařízení ve sdružení a“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Odchylně od čl. 16 odst. 2, 3 a 4 podléhá správce sankcím použitelným pro případ porušení požadavků vyřadit dostatečné množství povolenek, jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II, k pokrytí celkových emisí ze zařízení ve sdružení.“

20)

V článku 30 se doplňuje odstavec, který zní:

„4.   Na základě monitorování a zkušeností s uplatňováním této směrnice Komise přezkoumá do 1. prosince 2014 její fungování v souvislosti s činnostmi v oblasti letectví uvedenými v příloze I a případně může předložit návrhy Evropskému parlamentu a Radě podle článku 251 Smlouvy. Komise zejména zváží

a)

dopad této směrnice na celkové fungování systému Společenství a její důsledky;

b)

fungování trhu s povolenkami v oblasti letectví, zejména veškerá možná narušení trhu;

c)

účinnost systému Společenství z hlediska životního prostředí a množství, o nějž by mělo být sníženo celkové množství povolenek, které mají být podle článku 3c přiděleny provozovatelům letadel, v souladu s celkovými cíli EU týkajícími se snížení emisí;

d)

dopad systému Společenství na odvětví letectví, včetně problematiky konkurenceschopnosti, zejména s přihlédnutím k účinku politik v oblasti změny klimatu, jež se uplatňují pro letectví mimo EU;

e)

pokračování zvláštní rezervy pro provozovatele letadel s přihlédnutím k pravděpodobnému sblížení míry růstu v rámci celého průmyslového odvětví;

f)

dopad systému Společenství na strukturální závislost ostrovů, enklávních, okrajových regionů a nejvzdálenějších regionů Společenství na letecké dopravě;

g)

zda by měl být zahrnut systém „bran“ pro usnadnění obchodování s povolenkami mezi provozovateli letadel a provozovateli zařízení, a přitom zajistit, aby se z žádného převodu nestal čistý převod povolenek provozovatelů letadel na provozovatele zařízení;

h)

předpoklady vymezujících prahových hodnot, tak jak jsou uvedeny v příloze I jako certifikovaná maximální vzletová hmotnost a počet letů ročně uskutečněných provozovatelem letadla;

i)

dopad vynětí určitých letů vykonávaných v rámci závazků veřejné služby uložených v souladu s nařízením (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství (13) ze systému Společenství;

j)

vývoj, a to včetně potenciálu budoucího vývoje, směrem k vyšší efektivitě letectví a zejména pokrok při dosahování cíle Poradní rady pro výzkum letectví v Evropě (ACARE) zaměřeného na rozvoj a demonstrace technologií, které by snižovaly spotřebu pohonných hmot do roku 2020 o 50 %, a zjištění, zda jsou třeba další opatření ke zvýšení efektivity;

k)

vývoj vědeckého pojetí dopadů kondenzačních pruhů a cirové oblačnosti, jež jsou způsobeny leteckým provozem, na změnu klimatu s cílem navrhnout účinná opatření ke zmírnění.

Komise poté podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

21)

Za článek 30 se vkládá nadpis, který zní:

22)

Přílohy I, IV a V se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 2. února 2010. Znění těchto předpisů sdělí neprodleně Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy obsahují odkaz na tuto směrnici nebo je takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 19. listopadu 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J.-P. JOUYET


(1)  Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 47.

(2)  Úř. věst. C 305, 15.12.2007, s. 15.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 18. dubna 2008. (Úř. věst. C 122 E, 20.5.2008, s. 19) a postoj Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 24. října 2008.

(4)  Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(5)  Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11.

(6)  Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 344.

(7)  Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(9)  Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 119.

(10)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(11)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.“

(13)  Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 8.“


PŘÍLOHA

Přílohy I, IV a V směrnice 2003/87/ES se mění takto:

1.

Příloha I se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

b)

v odstavci 2 se před tabulku vkládá pododstavec, který zní:

„Od 1. ledna 2012 se začleňují všechny lety, které přilétají na letiště umístěné na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, nebo které z uvedeného letiště odlétají.“;

c)

doplňuje se tato kategorie činností:

„Letectví

Lety, které odlétají z letiště umístěného na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva nebo které na uvedené letiště přilétají.

Tato činnost nezahrnuje:

a)

lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů jiné země, než je členský stát, během jejich služebních cest, pokud je tato skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu;

b)

vojenské lety vykonávané vojenskými letadly a lety celních a policejních orgánů;

c)

pátrací a záchranné lety, protipožární lety, humanitární lety a lety letecké záchranné služby schválené příslušným orgánem;

d)

veškeré lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti podle přílohy 2 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví;

e)

lety končící na letišti, ze kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k mezipřistání;

f)

cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání licence nebo získání kvalifikace v případě letové posádky v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu či k přemístění nebo dopravení letadla;

g)

lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu nebo kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního;

h)

lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti méně než 5 700 kg.

i)

lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby nařízené v souladu s nařízením (EHS) č. 2408/92 na trasách v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES nebo na trasách, na nichž nabízená kapacita nepřesahuje 30 000 míst ročně, a

j)

lety, jež by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané poskytovatelem komerční letecké dopravy, jenž buď

po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období provozuje méně než 243 letů za období, nebo

lety s celkovou roční produkcí emisí nižší než 10 000 tun za rok.

Lety uskutečňované výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů členských států při výkonu jejich funkce nemohou být z tohoto bodu vyloučeny.“

Oxid uhličitý

2.

Příloha IV se mění takto:

a)

za název přílohy se vkládá nadpis, který zní:

b)

doplňuje se nová část, která zní:

„ČÁST B –   Monitorování a podávání zpráv o emisích z činností v oblasti letectví

Monitorování emisí oxidu uhličitého

Emise se monitorují pomocí výpočtu. Pro výpočet emisí se použije vzorec:

spotřeba paliva × emisní faktor.

Spotřeba paliva zahrnuje palivo spotřebované pomocným palubním zdrojem. Je-li to možné, použije se skutečná spotřeba paliva pro každý let, která se vypočte za použití tohoto vzorce:

množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro let – množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro následující let + palivo doplněné pro tento následující let.

Nejsou-li k dispozici údaje o skutečné spotřebě paliva, k odhadu údajů o spotřebě paliva se použije standardní stupňová metoda, přičemž se vychází z nejlepších dostupných informací.

Použijí se normalizované emisní faktory IPCC uvedené v bilančních pokynech IPCC za rok 2006 nebo v následných aktualizovaných pokynech, pokud nejsou emisní faktory stanovené pro danou činnost a získané nezávislými akreditovanými laboratořemi používajícími uznávané analytické metody přesnější. Emisní faktor pro biomasu je nula.

Pro každý let a pro každé palivo se provádějí samostatné výpočty.

Podávání zpráv o emisích

Všichni provozovatelé letadel uvedou ve své zprávě podle čl. 14 odst. 3 tyto informace:

A.

Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně

jména provozovatele letadla,

jeho členského státu správy,

jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země a jeho kontaktní adresy v členském státě správy, pokud se liší,

poznávacích značek letadel a typů letadel používaných v období, za které se zpráva podává, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze I,

čísla osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze I, a orgánu, který je vydal,

adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby a

jména vlastníka letadel.

B.

Pro každý druh paliva, z něhož se vypočítávají emise:

spotřeba paliva,

emisní faktor,

celkové agregované emise ze všech letů vykonávaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I,

agregované emise:

ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I a které odlétly z letiště umístěného na území členského státu a přilétly na letiště umístěné na území téhož členského státu,

ze všech dalších letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I,

agregované emise ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I a které

odlétly z jednotlivých členských států a

přilétly do jednotlivých členských států ze třetí země,

míra nejistoty.

Monitorování údajů o tunokilometrech pro účely článků 3e a 3f

Pro účely žádostí o přidělování povolenek v souladu s čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 se objem činností v oblasti letectví vypočte v tunokilometrech za použití tohoto vzorce:

tunokilometry = vzdálenost × užitečné zatížení,

kde

‚vzdáleností‘ se rozumí vzdušná vzdálenost mezi letištěm odletu a letištěm příletu plus dodatečný fixní faktor 95 km a

‚užitečným zatížením‘ se rozumí celková hmotnost přepravovaného nákladu, pošty a cestujících.

Pro účely výpočtu užitečného zatížení:

počet cestujících je počet osob na palubě s výjimkou členů posádky,

provozovatel letadla si může pro cestující a odbavená zavazadla uvedené v dokumentaci o hmotnosti a vyvážení pro příslušné lety zvolit použití skutečné nebo standardní hmotnosti či použít na každého cestujícího a jeho odbavená zavazadla standardní hodnotu 100 kg.

Podávání zpráv o údajích o tunokilometrech pro účely článků 3e a 3f

Každý provozovatel letadla uvede ve své žádosti podle čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 tyto informace:

A.

Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně

jména provozovatele letadla,

jeho členského státu správy,

jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země a jeho kontaktní adresy v členském státě správy, pokud se liší,

registračních značek letadel a typů letadel používaných během roku, na který se žádost vztahuje, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze I,

čísla osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze I, a orgánu, který je vydal,

adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby a

jména vlastníka letadla.

B.

Údaje o tunokilometrech:

počet letů podle dvojic letišť,

počet osobokilometrů podle dvojic letišť,

počet tunokilometrů podle dvojic letišť,

zvolená metoda pro výpočet hmotnosti cestujících a odbavených zavazadel,

celkový počet tunokilometrů pro všechny lety vykonané během roku, za který se zpráva podává, spadající do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I.“

3.

Příloha V se mění takto:

a)

za název přílohy se vkládá nadpis, který zní:

b)

doplňuje se nová část, která zní:

„ČÁST B –   Ověřování emisí z činností v oblasti letectví

13.

Při ověřování zpráv o emisích z letů spadajících do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I se použijí všeobecné zásady a metodika stanovené v této příloze.

Za tímto účelem

a)

odkaz na provozovatele v odstavci 3 se považuje za odkaz na provozovatele letadla a odkaz na zařízení v písmenu c) uvedeného odstavce se považuje za odkaz na letadla používaná pro výkon činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;

b)

odkaz na zařízení v odstavci 5 se považuje za odkaz na provozovatele letadla;

c)

odkaz na činnosti prováděné v zařízení v odstavci 6 se považuje za odkaz na činnosti v oblasti letectví, na které se vztahuje zpráva a které vykonává provozovatel letadla;

d)

odkaz na místo zařízení v odstavci 7 se považuje za odkaz na místa používaná provozovatelem letadla pro vykonávání činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;

e)

odkazy na zdroje emisí v zařízení v odstavcích 8 a 9 se považují za odkazy na letadla, za která je provozovatel letadla odpovědný, a

f)

odkazy na provozovatele v odstavcích 10 a 12 se považují za odkazy na provozovatele letadla.

Další ustanovení týkající se ověřování zpráv o emisích v oblasti letectví

14.

Ověřovatel zejména zjistí, zda

a)

všechny lety spadající pod činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I byly zohledněny. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje z časového plánu a další údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal;

b)

jsou agregované údaje o spotřebě paliva a údaje o palivu zakoupeném nebo jiným způsobem dodaném do letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví celkově v souladu.

Další ustanovení týkající se ověřování údajů o tunokilometrech předložených pro účely článku 3e a článku 3f

15.

Všeobecné zásady a metodika používané pro ověřování zpráv o emisích podle čl. 14 odst. 3 stanovené v této příloze se případně použijí obdobným způsobem i při ověřování údajů o tunokilometrech v oblasti letectví.

16.

Ověřovatel zejména zjistí, zda v žádosti podle čl. 3e odst. 1 a čl. 3f odst. 2 daného provozovatele byly zohledněny pouze lety, za něž je provozovatel odpovědný, které byly skutečně vykonány a spadají do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal. Kromě toho ověřovatel zjistí, zda užitečné zatížení nahlášené provozovatelem letadla odpovídá záznamům o užitečném zatížení, které vede daný provozovatel z bezpečnostních důvodů.“


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/22


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. prosince 2008,

kterým se mění rozhodnutí 2006/636/ES, kterým se stanoví roční rozdělení částky podpory Společenství pro rozvoj venkova na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 podle jednotlivých členských států

(oznámeno pod číslem K(2008) 8370)

(2009/14/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (1), a zejména na čl. 69 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2006/410/ES ze dne 24. května 2006 o stanovení částek, které jsou v souladu s ustanoveními čl. 10 odst. 2, článků 143d a 143e nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 k dispozici Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a částek, které jsou dostupné pro výdaje Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) (2), které určuje celkovou částku převodů uskutečněných z EZZF do EZFRV na rozpočtové roky 2007–2013 v souladu s uvedenými články nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (3) a čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 (4) o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003, bylo změněno rozhodnutím Komise 2008/955/ES (5).

(2)

Po přijetí rozhodnutí 2008/955/ES je třeba přizpůsobit částky, které jsou k dispozici EZFRV a přidat tyto částky do ročního rozdělení podpory Společenství pro rozvoj venkova.

(3)

Rozhodnutí Komise 2006/636/ES (6) je tedy třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2006/636/ES se nahrazuje zněním v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije od rozpočtového roku 2009.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 17. prosince 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 163, 15.6.2006, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 338, 17.12.2008, s. 67.

(6)  Úř. věst. L 261, 22.9.2006, s. 32.


PŘÍLOHA

Rozdělení podpory Společenství pro rozvoj venkova na roky 2007–2013 podle jednotlivých členských států

(běžné ceny (EUR))

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem 2007–2013

Z toho minimálně pro regiony způsobilé v rámci konvergenčního cíle

(celkem)

Belgie

63 991 299

63 957 784

60 238 083

59 783 509

59 367 519

57 095 480

54 576 632

419 010 306

40 744 223

Bulharsko (1)

244 055 793

337 144 772

437 343 751

399 098 664

398 058 913

397 696 922

395 699 781

2 609 098 596

692 192 783

Česká republika

396 623 321

392 638 892

388 036 387

400 932 774

406 640 636

412 672 094

417 962 250

2 815 506 354

1 635 417 906

Dánsko

62 592 573

66 344 571

65 671 254

66 234 762

65 331 467

64 497 618

63 488 551

454 160 796

0

Německo

1 184 995 564

1 186 941 705

1 152 525 574

1 161 018 553

1 164 459 200

1 151 761 509

1 136 214 950

8 137 917 055

3 174 037 771

Estonsko

95 608 462

95 569 377

95 696 594

100 929 353

104 639 066

108 913 401

113 302 602

714 658 855

387 221 654

Irsko

373 683 516

355 014 220

331 071 422

335 372 252

326 098 528

318 171 063

308 803 589

2 348 214 590

0

Řecko

461 376 206

463 470 078

457 393 090

456 018 509

636 568 186

630 830 398

624 447 957

3 730 104 424

1 905 697 195

Španělsko

286 654 092

1 277 647 305

1 275 950 901

1 298 574 047

1 120 313 000

1 114 078 191

1 105 464 263

7 478 681 799

3 178 127 204

Francie

931 041 833

942 359 146

911 821 939

934 088 155

971 090 147

958 717 557

943 394 332

6 592 513 109

568 263 981

Itálie

1 142 143 461

1 135 428 298

1 127 350 921

1 155 713 236

1 325 406 589

1 320 949 382

1 313 305 996

8 520 297 883

3 341 091 825

Kypr

26 704 860

24 772 842

22 749 762

23 071 507

22 402 714

21 783 947

21 037 942

162 523 574

0

Lotyšsko

152 867 493

147 768 241

142 542 483

147 766 381

148 781 700

150 188 774

151 198 432

1 041 113 504

327 682 815

Litva

260 974 835

248 836 020

236 928 998

244 741 536

248 002 433

250 278 098

253 598 173

1 743 360 093

679 189 192

Lucembursko

14 421 997

13 661 411

12 655 487

12 818 190

12 487 289

12 181 368

11 812 084

90 037 826

0

Maďarsko

570 811 818

537 525 661

498 635 432

509 252 494

547 603 625

563 304 619

578 709 743

3 805 843 392

2 496 094 593

Malta

12 434 359

11 527 788

10 656 597

10 544 212

10 347 884

10 459 190

10 663 325

76 633 355

18 077 067

Nizozemsko

70 536 869

72 638 338

71 391 337

72 215 293

70 606 648

69 682 449

68 550 233

495 621 167

0

Rakousko

628 154 610

594 709 669

553 552 057

560 657 505

545 170 574

531 468 629

514 856 948

3 928 569 992

31 938 190

Polsko

1 989 717 841

1 932 933 351

1 872 739 817

1 866 782 838

1 860 573 543

1 857 244 519

1 850 046 247

13 230 038 156

6 997 976 121

Portugalsko

560 524 173

562 491 944

557 240 154

606 561 895

611 642 601

611 692 105

610 872 156

4 121 025 028

2 180 735 857

Rumunsko (2)

0

1 146 687 683

1 442 871 530

1 359 770 651

1 357 854 634

1 359 146 997

1 356 173 250

8 022 504 745

1 995 991 720

Slovinsko

149 549 387

139 868 094

129 728 049

129 354 946

124 076 091

118 858 866

113 031 296

904 466 729

287 815 759

Slovensko

303 163 265

286 531 906

268 049 256

256 310 239

263 028 387

275 025 447

317 309 578

1 969 418 078

1 106 011 592

Finsko

335 121 543

316 143 440

293 685 407

297 667 134

289 390 092

282 108 238

273 317 053

2 087 432 907

0

Švédsko

292 133 703

277 225 207

258 396 031

261 797 463

254 575 513

248 360 755

240 859 282

1 833 347 954

0

Spojené království

263 996 373

645 001 582

698 742 271

741 160 084

748 994 332

752 455 626

749 224 152

4 599 574 420

188 337 515

Celkem

10 873 879 246

13 274 839 325

13 373 664 584

13 468 236 182

13 693 511 311

13 649 623 242

13 597 920 797

91 931 674 687

31 232 644 963


(1)  Položky záruční sekce EZOZF na roky 2007, 2008 a 2009 činí 193 715 561 EUR, 263 453 163 EUR a 337 004 104 EUR.

(2)  Položky záruční sekce EZOZF na roky 2007, 2008 a 2009 činí 610 786 223 EUR, 831 389 081 EUR a 1 058 369 098 EUR.


13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/24


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2008,

kterým se zamítá žádost o zapsání názvu (Džiugas) (CHZO) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006

(oznámeno pod číslem K(2008) 8423)

(Pouze litevské znění je závazné)

(2009/15/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 6 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise přezkoumala v souladu s čl. 6 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 žádost o zapsání názvu „Džiugas“ jako chráněné zeměpisné označení pro sýr, kterou podala Litva a která byla doručena dne 15. června 2005.

(2)

Litva reagovala na žádost Komise a poskytla novou verzi specifikace se shrnutím a doplňujícími informacemi, které byly doručeny ve dnech 3. července 2006, 5. prosince 2006 a 3. září 2008.

(3)

Komise mimo jiné požadovala vysvětlení týkající se souvislosti mezi charakteristickými vlastnostmi výrobku, pro nějž se žádá o zapsání, a jeho specifickým zeměpisným původem.

(4)

Komise přezkoumala podklady, které Litva v žádosti předložila, a zjistila, že specifická kvalita nebo charakteristiky sýru vyplývají ze způsobu jeho výroby a že je nelze připisovat zeměpisnému původu. Podle specifikace se souvislost mezi sýrem „Džiugas“ a zeměpisnou oblastí vyznačuje zvláštním výrobním postupem, díky kterému získává sýr fyzikální, chemické a organoleptické vlastnosti, které se u jiných sýrů nevyskytují. Ve specifikaci se dále uvádí, že vzhledem k výrobnímu postupu obsahuje sýr „Džiugas“ vyšší množství hořčíku a vápníku a že má zvláštní organoleptické vlastnosti, nažloutlou barvu se šedými nuancemi a čerstvou chuť. Protože neexistuje souvislost mezi těmito faktory a zeměpisným původem, nesplňuje žádost základní kritéria pro zapsání jako chráněné zeměpisné označení.

(5)

Nebyla tedy prokázána souvislost ve smyslu druhé odrážky čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 510/2006.

(6)

Vzhledem k výše uvedenému by se měla žádost o zapsání názvu „Džiugas“ jako chráněné zeměpisné označení zamítnout.

(7)

Opatření stanovené tímto rozhodnutím je v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Žádost o zapsání názvu „Džiugas“ se tímto zamítá.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Litevské republice.

V Bruselu dne 19. prosince 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.


13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/25


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2008,

kterým se zamítá žádost o zapsání názvu (Germantas) (CHZO) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006

(oznámeno pod číslem K(2008) 8430)

(Pouze litevské znění je závazné)

(2009/16/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 6 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise přezkoumala v souladu s čl. 6 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 žádost o zapsání názvu „Germantas“ jako chráněné zeměpisné označení pro sýr, kterou podala Litva a která byla doručena dne 15. června 2005.

(2)

Litva reagovala na žádost Komise a poskytla novou verzi specifikace se shrnutím a doplňujícími informacemi, které byly doručeny ve dnech 3. července 2006, 5. prosince 2006 a 3. září 2008.

(3)

Komise mimo jiné požadovala vysvětlení týkající se souvislosti mezi charakteristickými vlastnostmi výrobku, pro nějž se žádá o zapsání, a jeho specifickým zeměpisným původem.

(4)

Komise přezkoumala podklady, které Litva v žádosti předložila, a zjistila, že specifické charakteristiky sýru vyplývají ze způsobu jeho výroby a že je nelze připisovat zeměpisnému původu. Podle specifikace je souvislost mezi sýrem „Germantas“ a zeměpisnou oblastí založena na zvláštním výrobním postupu, díky kterému získává sýr specifické organoleptické vlastnosti, které jej odlišují od jiných sýrů. Specifikace opět uvádí, že organoleptické vlastnosti typické pro sýr „Germantas“ – jeho nažloutlá barva se zelenými a šedými odstíny, jemné aroma zkysaného mléka, syrovátky a pasterizovaného mléka a nakyslá chuť pasterizovaného mléka při vyšších teplotách, souvisejí s jeho výrobním postupem. Specifikace dále vysvětluje, že typická barva sýru „Germantas“ je způsobena tím, že zraje v průsvitné nebo zabarvené fólii, která snižuje rozkládání fotosenzitivních složek. Protože neexistuje souvislost mezi těmito faktory a zeměpisným původem, nesplňuje žádost základní kritéria pro zapsání jako chráněné zeměpisné označení.

(5)

Nebyla tedy prokázána souvislost ve smyslu druhé odrážky čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 510/2006.

(6)

Vzhledem k výše uvedenému je třeba žádost o zapsání názvu „Germantas“ jako chráněné zeměpisné označení zamítnout.

(7)

Opatření stanovené tímto rozhodnutím je v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Žádost o zapsání názvu „Germantas“ se tímto zamítá.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Litevské republice.

V Bruselu dne 19. prosince 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.


13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/26


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2008,

kterým se zřizuje Výbor odborníků pro vysílání pracovníků

(2009/17/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (1), a zejména článek 4 uvedené směrnice, ukládá jednoznačné povinnosti, pokud jde o spolupráci mezi vnitrostátními správními orgány, a stanoví, že členské státy odpovídají za vytvoření nezbytných podmínek pro takovouto spolupráci. Uvedená směrnice dále členským státům ukládá jednoznačnou povinnost učinit vhodná opatření, aby všeobecně zpřístupnily informace o pracovních podmínkách, a to nejen zahraničním poskytovatelům služeb, nýbrž rovněž dotčeným vyslaným pracovníkům.

(2)

Komise ve svém sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb – co nejlepší využití výhod a příležitostí a současné zajištění ochrany pracovníků“ (2) ze dne 13. června 2007 oznámila svůj záměr zřídit výbor na vysoké úrovni s cílem poskytnout členským státům podporu a pomoc při určování a výměně osvědčených postupů a s cílem institucionalizovat současnou neformální skupinu vládních odborníků a pravidelně zahrnovat sociální partnery.

(3)

Komise ve svém doporučení ze dne 3. dubna 2008 o větší správní spolupráci v souvislosti s vysíláním pracovníků v rámci poskytování služeb (3) uvedla, že by se členské státy měly aktivně podílet na systematickém a formálním procesu určování a výměny osvědčených postupů v oblasti vysílání pracovníků, a to prostřednictvím fór pro spolupráci zřízených za tímto účelem Komisí.

(4)

V závěrech Rady ze dne 9. června 2008 byla Komise vyzvána k institucionalizaci neformální skupiny zabývající se vysíláním pracovníků zřízením výboru odborníků.

(5)

Výbor, který má být zřízen, by podle stejných závěrů Rady měl být v kontaktu s veřejnými orgány odpovídajícími za kontrolu, jako jsou například inspektoráty práce, a měl by na příslušných úrovních a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy formálně a pravidelně zapojovat sociální partnery, zejména zástupce sociálních partnerů v odvětvích, v nichž často dochází k vysílání pracovníků.

(6)

Proto je nutné zřídit výbor odborníků v oblasti vysílání pracovníků a vymezit jeho úkoly, povinnosti a strukturu.

(7)

Výbor odborníků by měl mimo jiné podporovat členské státy při stanovování a výměně zkušeností a osvědčených postupů a pomáhat jim při tom, podporovat výměnu příslušných informací, zkoumat všechny otázky a obtíže, které mohou vyvstat na základě praktického uplatňování právních předpisů týkajících se vysílání pracovníků, jakož i jejich prosazování v praxi, a pozorně sledovat pokrok při zlepšování přístupu k informacím a ve správní spolupráci, včetně vytvoření možného elektronického systému pro výměnu informací.

(8)

Výbor by se měl skládat z odborníků zastupujících vnitrostátní orgány, které v každém členském státě odpovídají za provádění, uplatňování a sledování pravidel o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, nebo mají tyto úkoly na starosti, či se na nich podílejí. Takoví odborníci by měli disponovat odpovídajícím rozsahem znalostí, schopností a zkušeností v příslušných oblastech politiky. V souladu s vnitrostátními předpisy a postupy by ve výboru mohly být zastoupeny specializované subjekty odpovědné za kontrolu právních předpisů, jako jsou inspektoráty práce, a sociální partneři.

(9)

Ve výboru by rovněž měli formálně a pravidelně působit sociální partneři na evropské úrovni, zejména ti, kteří zastupují odvětví, v nichž dochází častěji k vysílání pracovníků, například stavebnictví, dočasná agenturní práce, stravování, zemědělství a doprava. Rovněž by měl mít možnost využívat odborné způsobilosti odborníků se specifickými znalostmi v určité oblasti zařazené do programu výboru.

(10)

Zástupci států EHP/ESVO, Kontrolního úřadu ESVO, přistupujících a kandidátských zemí a Švýcarska by měli mít možnost účastnit se jako pozorovatelé.

(11)

Měla by být stanovena pravidla týkající se zveřejňování informací ze strany členů, aniž budou dotčena bezpečnostní pravidla Komise stanovená v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (4).

(12)

Osobní údaje týkající se členů by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5).

(13)

Vzniklé výdaje by měly být financovány podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progres (6),

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Zřizuje se výbor odborníků nazvaný „Výbor odborníků pro vysílání pracovníků“ (dále jen „výbor“).

Článek 2

Úkoly

Výbor má tyto úkoly:

1)

podporovat členské státy při stanovování a výměně zkušeností a osvědčených postupů a pomáhat jim při tom;

2)

prosazovat výměnu příslušných informací, včetně informací o stávajících formách (dvoustranné) správní spolupráce mezi členskými státy a/nebo sociálními partnery;

3)

zkoumat všechny otázky, obtíže a specifické problémy, které mohou vyvstat v souvislosti s prováděním a praktickým uplatňováním směrnice 96/71/ES nebo vnitrostátních prováděcích opatření, jakož i s jejich prosazováním v praxi;

4)

zkoumat případné problémy, jež mohou nastat při uplatňování čl. 3 odst. 10 směrnice 96/71/ES;

5)

sledovat dosažený pokrok při zlepšování přístupu k informacím a ve správní spolupráci a v této souvislosti mimo jiné posuzovat jednotlivé možnosti vhodné technické podpory pro výměnu informací potřebnou pro zlepšení správní spolupráce, včetně elektronického systému pro výměnu informací;

6)

zkoumat možnosti účinnějšího dodržování a prosazování práv pracovníků a případně ochrany jejich postavení;

7)

podílet se na podrobném přezkoumání praktických problémů s přeshraničním prosazováním práva s cílem řešit stávající problémy, zlepšovat praktické uplatňování stávajících právních nástrojů a případně zlepšovat vzájemnou pomoc mezi členskými státy.

Článek 3

Jmenování členů

1.   Každý členský stát jmenuje do výboru dva zástupce. Může rovněž jmenovat dva náhradníky.

Při jmenování svých zástupců by členské státy měly zapojit veřejné orgány, jako například inspektoráty práce, odpovědné za kontrolu právních předpisů v oblasti vysílání pracovníků. Mohou rovněž v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo postupy zapojit sociální partnery.

2.   Zástupci sociálních partnerů na úrovni Společenství i zástupci sociálních partnerů v odvětvích, v nichž často dochází k vysílání pracovníků, se mohou v souladu s postupy stanovenými jejich organizacemi a Komisí účastnit jednání výboru jako pozorovatelé.

Tyto zástupce jmenuje Komise na návrh příslušných sociálních partnerů na úrovni Společenství nebo na odvětvové úrovni.

Tuto skupinu pozorovatelů bude tvořit nejvýše 20 členů v následujícím složení:

pět členů zastupujících organizace zaměstnavatelů na úrovni Společenství,

pět členů zastupujících zaměstnanecké organizace na úrovni Společenství,

nejvýše 10 zástupců sociálních partnerů (rozdělených rovnoměrně mezi organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnaneckými organizacemi) v odvětvích, v nichž často dochází k vysílání pracovníků.

3.   Zástupci států EHP/ESVO, Kontrolního úřadu ESVO, přistupujících a kandidátských zemí a Švýcarska se mohou rovněž účastnit jednání výboru jako pozorovatelé.

4.   Jména členů se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 4

Praktické fungování výboru

1.   Výboru předsedá Komise.

2.   Po dohodě s Komisí mohou být zřízeny podskupiny pro přezkoumání konkrétních otázek v souladu s mandátem stanoveným výborem. Tyto podskupiny se rozpouštějí, jakmile svůj mandát splní.

3.   Po dohodě s Komisí mohou být v jednotlivých případech k účasti na jednání výboru nebo podskupiny podle potřeby přizváni odborníci, mezi nimiž mohou být zástupci mezinárodních organizací se zvláštní odbornou způsobilostí v projednávané oblasti.

4.   Výbor a jeho podskupiny obvykle zasedají v prostorách Komise, a to v souladu se stanovenými postupy a rozvrhem. Výbor může být vyzván k zasedání na jiném místě, zejména na návrh některého členského státu, který si bude přát uspořádat jednání výboru nebo jedné z jeho podskupin v souvislosti s akcí, která bude mít pro výbor, jeho podskupinu/podskupiny nebo daný členský stát zvláštní význam.

Komise zabezpečuje služby sekretariátu. Zasedání výboru a jeho podskupin se mohou účastnit další úředníci Komise, kteří mají zvláštní zájem na projednávaných otázkách.

5.   Výbor přijme svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu přijatého Komisí.

6.   Informace získané účastí na jednáních výboru nebo podskupiny se nevyzrazují, pokud Komise má za to, že se týkají důvěrných skutečností.

7.   Komise může na internetu zveřejnit shrnutí, závěr, dílčí závěr nebo pracovní dokument výboru v původním jazyce dotyčného dokumentu.

Článek 5

Náhrada výdajů

V souladu s pravidly Komise pro poskytování náhrad externím odborníkům uhradí Komise členům, pozorovatelům a přizvaným odborníkům cestovní výlohy a případně též výdaje na pobyt v souvislosti s činností výboru.

Členům, pozorovatelům a přizvaným odborníkům za výkon funkce nepřísluší odměna.

Potřeby lidských a administrativních zdrojů budou pokryty v rámci přídělů, které lze poskytnout řídícímu generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly v důsledku omezení rozpočtu.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. prosince 2008.

Za Komisi

Vladimír ŠPIDLA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

(2)  KOM(2007) 304 v konečném znění.

(3)  Úř. věst. C 85, 4.4.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 1.


13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/29


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 22. prosince 2008

o souladu normy EN 1273:2005 týkající se chodítek pro děti s obecným požadavkem na bezpečnost stanoveným ve směrnici 2001/95/ES a o zveřejnění odkazu na normu v Úředním věstníku

(oznámeno pod číslem K(2008) 8616)

(Text s významem pro EHP)

(2009/18/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 první pododstavec uvedené směrnice,

po konzultaci se stálým výborem zřízeným v souladu s článkem 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/95/ES jsou výrobci povinni uvádět na trh pouze bezpečné výrobky.

(2)

Pokud jde o rizika a kategorie rizik, na které se vztahují příslušné vnitrostátní normy, předpokládá se podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/95/ES, že výrobek je bezpečný, je-li ve shodě s nezávaznými vnitrostátními normami přejímajícími evropské normy, na něž musí Komise v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice zveřejnit odkazy v Úředním věstníku Evropské unie.

(3)

Podle čl. 4 odst. 1 směrnice by měly být evropské normy přijaty evropskými normalizačními orgány pověřenými Komisí. Komise zveřejní odkazy na tyto normy.

(4)

V čl. 4 odst. 2 směrnice se stanoví postup pro zveřejnění odkazů na normy přijaté evropskými normalizačními orgány před vstupem uvedené směrnice v platnost. Jestliže tyto normy zajišťují soulad s obecným požadavkem na bezpečnost, rozhodne Komise o zveřejnění odkazu na ně v Úředním věstníku Evropské unie. V takových případech rozhodne Komise ze svého vlastního podnětu nebo na žádost členského státu v souladu s postupem stanoveným v čl. 15 odst. 2 směrnice, zda dotyčná norma splňuje obecný požadavek na bezpečnost. Po konzultaci s výborem zřízeným podle článku 5 směrnice 98/34/ES rozhodne Komise o zveřejnění odkazu na normu. Komise o svém rozhodnutí uvědomí členské státy.

(5)

Chodítko pro děti je zařízením, pomocí něhož se děti, které ještě neumí chodit, mohou samostatně pohybovat. Z údajů nemocničních pohotovostí v Evropě i v USA za posledních dvacet let však shodně vyplývá, že používání chodítek představuje riziko pádu, protože tato zařízení zvyšují pohyblivost a rychlost dětí, které ještě neumí samy stát nebo chodit.

(6)

Při používání chodítek pro děti dochází především k nehodám, jako je pád ze schodů nebo převrácení chodítka, a to zejména v situacích, kdy se děti snaží překonat překážky na nerovném povrchu, jako jsou např. prahy dveří nebo okraje koberců. Úrazy při takových nehodách bývají velmi vážné, protože většinou dochází k poranění hlavy dítěte.

(7)

V září 1997 vydala Komise Evropskému výboru pro normalizaci (CEN) pověření (3) ke zdokonalení příslušné normy, na které v té době CEN pracoval, pokud jde o specifická bezpečnostní rizika při používání chodítek pro děti, jež vyplývají ze zvýšené pohyblivosti a rychlosti dětí, které ještě neumí chodit.

(8)

Komise nepovažovala první znění normy EN 1273, kterou CEN přijal v roce 2001, za vyhovující, protože tato norma neřešila otázku specifických rizik popsaných v pověření.

(9)

Přepracované znění normy EN 1273 z května 2005 však v souladu s požadavky uvedenými v pověření, jež Komise vydala, stanoví zkoušky stability a konstrukční požadavky zaměřené na snížení počtu úrazů způsobených pádem ze schodů nebo převrácením.

(10)

Normu EN 1273:2005 ve velké míře používají orgány členských států pro dozor nad trhem, jak potvrzuje několik oznámení RAPEX, jež na tuto normu odkazují. Kromě toho některé členské státy na tuto normu odkazují ve svých právních předpisech týkajících se bezpečnosti výrobků pro péči o dítě (4).

(11)

Zvýšené zabezpečení proti pádu ze schodů a převrácení, které stanoví norma EN 1273:2005, přispívá ke zlepšení pasivní prevence nehod při používání chodítek pro děti.

(12)

Komise má za to, že norma EN 1273:2005 splňuje obecný požadavek na bezpečnost. Protože byla norma přijata na základě pověření, které bylo vydáno před vstupem směrnice 2001/95/ES v platnost, měl by být odkaz na normu EN 1273:2005 zveřejněn v souladu s postupem stanoveným v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci.

(13)

Toto rozhodnutí o souladu normy EN 1273:2005 s obecným požadavkem na bezpečnost je učiněno z podnětu Komise.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného ve směrnici 2001/95/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Norma EN 1273:2005 „Výrobky pro péči o dítě – Chodítka pro děti – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení“ splňuje obecný požadavek na bezpečnost stanovený ve směrnici 2001/95/ES, pokud jde o rizika, na která se vztahuje.

Článek 2

Odkaz na normu EN 1273:2005 se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 22. prosince 2008.

Za Komisi

Meglena KUNEVA

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

(2)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(3)  Pověření M/253 ze dne 14. září 1997.

(4)  Francie: Avis relatif à l’application du décret no 91-1292 du 20 décembre 1991 relatif à la prévention des risques résultant de l’usage des articles de puériculture (JO, 8. dubna 2008).

Rakousko: Kinderlaufhilfenverordnung 2007, Bundesgesetzblatt, 7. srpna 2008.


13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/31


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 9. ledna 2009,

kterým se mění rozhodnutí 2008/655/ES, pokud jde o schválení plánů nouzového očkování proti katarální horečce ovcí v některých členských státech, a kterým se stanoví výše finančního příspěvku Společenství na roky 2007 a 2008

(oznámeno pod číslem K(2008) 8966)

(Pouze české, dánské, francouzské, italské, německé, nizozemské, portugalské, španělské a švédské znění je závazné)

(2009/19/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedené směrnice,

s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (2), a zejména na čl. 3 odst. 3 a 4 a čl. 3 odst. 5 druhou odrážku uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rozhodnutí Komise 2008/655/ES ze dne 24. července 2008, kterým se schvalují plány nouzového očkování proti katarální horečce ovcí v některých členských státech a kterým se stanoví výše finančního příspěvku Společenství na roky 2007 a 2008 (3), byly schváleny plány očkování Belgie, České republiky, Dánska, Německa, Španělska, Francie, Itálie, Lucemburska, Nizozemska a Portugalska a byly stanoveny maximální částky finančního příspěvku Společenství.

(2)

V druhé polovině roku 2008 se v několika členských státech vyskytla ohniska katarální horečky ovcí. Konkrétně se katarální horečka ovcí sérotypu 8 vyskytla poprvé v Rakousku a ve Švédsku. Nová ohniska katarální horečky ovcí sérotypu 8 byla zjištěna v Dánsku a Španělsku. Katarální horečka sérotypu 1 se navíc dále rozšířila ve Francii, Španělsku a Portugalsku.

(3)

Jelikož k výskytu ohnisek v Rakousku a Švédsku došlo po zveřejnění rozhodnutí 2008/655/ES, předložily tyto dva členské státy své plány očkování příliš pozdě, než aby mohly dodržet lhůtu stanovenou v čl. 4 odst. 2 uvedeného rozhodnutí. Ustanovení vztahující se k průběžným zprávám, včetně těch, které se týkají snížení příspěvku Společenství, by se proto na tyto členské státy neměla vztahovat.

(4)

Dotčené členské státy uvědomily Komisi a ostatní členské státy o výskytu nákazy. Uvedené členské státy předložily své nové nebo pozměněné plány nouzového očkování uvádějící přibližný počet dávek očkovacích látek, které budou použity v letech 2007 a 2008, a odhadované náklady na provedení tohoto očkování. Komise posoudila nové plány předložené Rakouskem a Švédskem a pozměněné plány předložené Dánskem, Španělskem, Francií, Nizozemskem a Portugalskem z veterinárního i finančního hlediska a zjistila, že jsou v souladu s příslušnými veterinárními právními předpisy Společenství. Očkování zvířat proti katarální horečce ovcí v dotčených členských státech by proto mělo být v souladu s čl. 9 odst. 2 směrnice 2000/75/ES schváleno.

(5)

Způsobilé výdaje jsou v současné době omezeny na náklady vyplacené v období od 1. listopadu 2007 do 31. prosince 2008. Plány nouzového očkování však probíhají do konce roku 2008. Rozhodná skutečnost provedení očkování by proto měla určit způsobilost výdajů. Opatření, u kterých rozhodná skutečnost spadá do shora zmíněného období, jsou způsobilá pro spolufinancování.

(6)

Rozhodnutí 2008/655/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2008/655/ES se mění takto:

1)

V článku 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Plány očkování, sestávající z technických a finančních ustanovení, předložené Belgií, Českou republikou, Dánskem, Francií, Itálií, Lucemburskem, Německem, Nizozemskem, Portugalskem, Rakouskem, Španělskem a Švédskem se schvalují na období od 1. listopadu 2007 do 31. prosince 2008.“

2)

V čl. 2 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V souvislosti s nouzovými opatřeními přijatými pro tlumení katarální horečky ovcí v letech 2007 a 2008 mají Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Švédsko nárok na specifický příspěvek Společenství k financování plánů nouzového očkování proti katarální horečce ovcí podle článku 1 ve výši:“

3)

V článku 4 odst. 1 se písm. d) nahrazuje tímto:

„d)

závěrečné finanční zprávy, vypracované v elektronické podobě v souladu s přílohou, o výdajích vynaložených členským státem během období od 1. listopadu 2007 do 31. prosince 2008 a zaplacených před předložením zprávy;“

4)

V čl. 4 odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Odst. 1 písm. a) a b) a odstavec 2 se však nepoužijí na plány předložené Rakouskem a Švédskem.“

Článek 2

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Dánskému království, Francouzské republice, Italské republice, Lucemburskému velkovévodství, Nizozemskému království, Portugalské republice, Rakouské republice, Spolkové republice Německo, Španělskému království a Švédskému království.

V Bruselu dne 9. ledna 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19.

(3)  Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 66.


Tiskové opravy

13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/33


Oprava nařízení Komise (ES) č. 543/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso

( Úřední věstník Evropské unie L 157 ze dne 17. června 2008 )

Strana 53, článek 11, odstavec 1:

místo:

„a)

„Krmena (čím) … % (čeho) …“;

b)

„Extenzivní způsob – chov v drůbežárně“;

c)

„Volný výběh“;

d)

„Tradiční volný výběh“;

e)

„Volný výběh – plná svoboda“.“,

má být:

„a)

„Krmena z .... %, (čím) …. “;

b)

„Extenzivní v hale“;

c)

„Volný výběh“;

d)

„Tradiční volný výběh“;

e)

„Volný výběh – úplná volnost“.“.

Strana 66 a 67, příloha IV, tabulka se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IV

Čl. 11 odst. 1 –   Způsoby chovu

 

bg

es

cs

da

de

et

el

en

fr

it

lv

a)

Хранен с … % …

гъска, хранена с овес

Alimentado con … % de …

Oca engordada con avena

Krmena z … % (čím) …

Husa krmená ovsem

Fodret med … % …

Havrefodret gås

Gefüttert mit … % …

Hafermastgans

Söödetud …, mis sisaldab … % …

Kaeraga toidetud hani

Έχει τραφεί με … % …

Χήνα που παχαίνεται με βρώμη

Fed with … % of …

Oats fed goose

Alimenté avec … % de …

Oie nourrie à l'avoine

Alimentato con il … % di …

Oca ingrassata con avena

Baroti ar … % …

ar auzām barotas zosis

b)

Екстензивно закрито

(отгледан на закрито)

Sistema extensivo en gallinero

Extenzivní v hale

Ekstensivt staldopdræt

(skrabe …)

Extensive Bodenhaltung

Ekstensiivne seespidamine

(lindlas pidamine)

Εκτατικής εκτροφής

Extensive indoor

(barnreared)

Élevé à l'intérieur:

système extensif

Estensivo al coperto

Turēšana galvenokārt telpās

(“Audzēti kūtī”)

c)

Свободен начин на отглеждане

Gallinero con salida libre

Volný výběh

Fritgående

Freilandhaltung

Vabapidamine

Ελεύθερης βοσκής

Free range

Sortant à l'extérieur

All'aperto

Brīvā turēšana

d)

Традиционен свободен начин на отглеждане

Granja al aire libre

Tradiční volný výběh

Frilands …

Bäuerliche Freilandhaltung

Traditsiooniline vabapidamine

Παραδοσιακής ελεύθερης βοσκής

Traditional free range

Fermier-élevé en plein air

Rurale all'aperto

Tradicionālā brīvā turēšana

e)

Свободен начин на отглеждане – пълна свобода

Granja de cría en libertad

Volný výběh – úplná volnost

Frilands … opdrættet i fuld frihed

Bäuerliche Freilandhaltung

Unbegrenzter Auslauf

Täieliku liikumisvabadusega traditsiooniline vabapidamine

Απεριόριστης ελεύθερης βοσκής

Free-range — total freedom

Fermier-élevé en liberté

Rurale in libertà

Brīvā turēšana – pilnīgā brīvībā


 

lt

hu

mt

nl

pl

pt

ro

sk

sl

fi

sv

a)

Lesinta … % …

Avižomis penėtos žąsys

… %-ban …-val/vel etetve

Zabbal etetett liba

Mitmugħa bi … % ta’ …

Wiżża mitmugħa bilħafur

Gevoed met … % …

Met haver vetgemeste gans

Żywione z udziałem … % …

tucz owsiany (gęsi)

Alimentado com … % de …

Ganso engordado com aveia

Furajate cu … % de …

Gâște furajate cu ovăz

Kŕmené … % …

husi kŕmené ovsom

Krmljeno z … %

gos, krmljena z ovsom

Ruokittu rehulla, joka sisältää … %

Kauralla ruokittu hanhi

Utfodrad med … % …

Havreutfodrad gås

b)

Ekstensyvus paukščių auginimas patalpose

(tvartuose)

Istállóban külterjesen tartott

Imrobbija ġewwa: sistema estensiva

Scharrel … binnengehouden

Ekstensywny chów ściółkowy

Produção extensiva em interior

Crescute în spații închise – sistem extensiv

Chované na hlbokej podstielke (chov v hale)

Ekstenzivna zaprta reja

Laajaperäinen sisäkasvatus

Extensivt uppfödd inomhus

c)

Laisvai auginami paukščiai

Szabadtartás

Trobbija fil-beraħ

(free range)

Scharrel … met uitloop

Chów wybiegowy

Produção em semiliberdade

Creștere liberă

Výbehový chov (chov v exteriéri)

Prosta reja

Vapaa laidun

Tillgång till utomhusvistelse

d)

Tradiciškai laisvai auginami paukščiai

Hagyományos szabadtartás

Trobbija fil-beraħ tradizzjonali

Boerenscharrel … met uitloop

Hoeve … met uitloop

Tradycyjny chów wybiegowy

Produção ao ar livre

Creștere liberă tradițională

Chované navol'no

Tradicionalna prosta reja

Vapaa laidun – perinteinen kasvatustapa

Traditionell utomhusvistelse

e)

Visiškoje laisvėje auginami paukščiai

Teljes szabadtartás

Trobbija fil-beraħ – libertà totali

Boerenscharrel … met vrije uitloop

Hoeve … met vrije uitloop

Chów wybiegowy bez ograniczeń

Produção em liberdade

Creștere liberă totală

Úplne vol'ný chov

Prosta reja – neomejen izpust

Vapaa laidun – täydellinen liikkumavapaus

Uppfödd i full frihet“

Strana 68, příloha V:

místo:

„a)

Krmení obsahující … % …“,

má být:

„a)

Krmena z … %, (čím) …“;

místo:

„b)

„Extenzivní způsob – chov v drůbežárně“;“,

má být:

„b)

„Extenzivní v hale“; “.

Strana 82, příloha XI:

místo:

„Německo

Bundesforschungsanstalt für Ernährung und Lebensmittel

Standort Kulmbach

E.C.-Baumann-Straße 20

D-95326 Kulmbach […]

Itálie

Ministero Politiche Agricole e Forestali

Ispettorato centrale per il controllo della qualità dei prodotti agroalimentari

Laboratorio di Modena

Via Jacopo Cavedone n. 29

I-41100 Modena […]

Maďarsko

Országos Élelmiszervizsgáló Intézet

Budapest 94. Pf. 1740

Mester u. 81.

HU-1465“,

má být:

„Německo

Max Rubner-Institut

Bundesforschungsinstitut für Ernährung und Lebensmittel

(Federal Research Institute of Nutrition and Food)

- Institut für Sicherheit und Qualität bei Fleisch -

(Department of Safety and Quality of Meat)

E.-C.-Baumann-Str. 20

D-95326 Kulmbach […]

Itálie

Ministero delle politiche agricole alimentari e forestali

Ispettorato centrale per il controllo della qualità dei prodotti agroalimentari

Laboratorio di Modena

Via Jacopo Cavedone N. 29

IT – 41100 Modena […]

Maďarsko

Mezőgazdasági Szakigazgatási Hivatal Központ Élelmiszer- és Takarmánybiztonsági Igazgatóság

(Central Agricultural Office Food and Feed Safety Directorate)

Budapest 94. Pf. 1740

Mester u. 81

HU-1465“.


13.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 8/s3


POZNÁMKA PRO ČTENÁŘE

Orgány se rozhodly, že ve svých textech již nebudou uvádět odkazy na poslední změny a doplňky citovaných aktů.

Pokud není uvedeno jinak, akty, na které se odkazuje v textech zde zveřejněných, se rozumí akty v platném znění.