24.12.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 348/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1340/2008

ze dne 8. prosince 2008

o obchodu s některými výrobky z oceli mezi Evropským společenstvím a Republikou Kazachstán

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle čl. 17 odst. 1 Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Republikou Kazachstán (1) má být obchod s některými výrobky z oceli předmětem zvláštní dohody o množstevních ujednáních.

(2)

Platnost dvoustranné Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Republiky Kazachstán o obchodu s některými výrobky z oceli (2), která byla uzavřena dne 19. července 2005, skončila dne 31. prosince 2006. Obchod s některými výrobky z oceli mezi Evropským společenstvím a Kazachstánem podléhal autonomním opatřením stanoveným nařízením Rady (ES) č. 1870/2006 (3) v roce 2007 a nařízením Rady (ES) č. 1531/2007 (4) v roce 2008.

(3)	Do podepsání a vstupu nové dohody v platnost nebo do přistoupení Kazachstánu ke Světové obchodní organizaci (WTO) by měly být stanoveny množstevní limity platné od roku 2009.

(4)	Vzhledem k tomu, že se výrazně nezměnily podmínky, které vedly ke stanovení množstevních limitů pro roky 2007 a 2008, je vhodné stanovit množstevní limity pro rok 2009 na stejné úrovni jako pro rok 2007 a 2008.

(5)	Je nezbytné poskytnout takové prostředky pro správu tohoto režimu ve Společenství, které by usnadnily uplatňování nové dohody, a to přijetím co nejpodobnějších ustanovení.

(6)	Je nutné zajistit kontrolu původu daných výrobků a zavedení vhodných metod správní spolupráce.

(7)	Výrobky umístěné ve svobodném pásmu nebo dovezené v režimech uskladňování v celním skladu, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) by neměly být započítávány do limitů stanovených pro tyto výrobky.

(8)	Pro účinné uplatňování tohoto nařízení je nutné zavést požadavek dovozní licence Společenství pro propouštění daných výrobků do volného oběhu ve Společenství.

(9)

Aby bylo zajištěno, že nedojde k překročení těchto množstevních limitů, je nutné zavést správní postup, podle něhož příslušné orgány členských států nevydají dovozní licence, dokud od Komise neobdrží potvrzení o tom, že příslušné množství je v rámci daného množstevního limitu stále ještě k dispozici,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Toto nařízení se vztahuje na dovoz výrobků z oceli uvedených v příloze I a pocházejících z Republiky Kazachstán do Společenství.

2.   Výrobky z oceli se zařazují do skupin výrobků v souladu s přílohou I.

3.   Zařazení výrobků vyjmenovaných v příloze I se zakládá na kombinované nomenklatuře (KN) zavedené nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 (5).

4.   Původ výrobků uvedených v odstavci 1 se určuje v souladu s platnými pravidly Společenství.

Článek 2

1.   Dovoz výrobků z oceli vyjmenovaných v příloze I a pocházejících z Republiky Kazachstán do Společenství podléhá množstevním limitům stanoveným v příloze V. Propuštění výrobků uvedených v příloze I pocházejících z Republiky Kazachstán do volného oběhu ve Společenství je podmíněno předložením osvědčení o původu uvedeného v příloze II a dovozní licence vydané orgány členských států podle článku 4.

2.   Aby bylo zaručeno, že množství, na které byly vydány dovozní licence, není v žádném okamžiku vyšší než celkové množstevní limity stanovené pro každou skupinu výrobků, vydají příslušné orgány vyjmenované v příloze IV dovozní licence pouze poté, co obdrží od Komise potvrzení, že v rámci množstevních limitů pro danou skupinu výrobků z oceli je ve vztahu k dané dodavatelské zemi stále k dispozici množství, o něž dovozce nebo dovozci u výše uvedených orgánů zažádali.

3.   Povolený dovoz se započítává do příslušného množstevního limitu stanoveného v příloze V. Má se za to, že k odeslání výrobků došlo v den, kdy byly naloženy na dopravní prostředky určené k jejich vývozu.

Článek 3

1.   Množstevní limity uvedené v příloze V se nevztahují na výrobky umístěné ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu a na výrobky dovezené v režimu uskladňování v celním skladu, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém).

2.   Pokud jsou výrobky uvedené v odstavci 1 následně propuštěny do volného oběhu, buď v nezměněném stavu, nebo po zpracování či opracování, použije se čl. 2 odst. 2 a výrobky takto propuštěné do volného oběhu se započítají do příslušných množstevních limitů uvedených v příloze V.

Článek 4

1.   Pro účely použití čl. 2 odst. 2 příslušné orgány vyjmenované v příloze IV před vydáním dovozních licencí oznámí Komisi, na jaká množství u nich byly podány žádosti o dovozní licence podložené originály vývozních licencí. Komise obratem oznámí, zda jsou požadovaná množství k dispozici pro dovoz, a to chronologicky, ve stejném pořadí v jakém obdrží oznámení členských států (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“).

2.   Žádosti obsažené v oznámeních zaslaných Komisi jsou platné, pokud v každém případě jasně uvádějí zemi vývozu, kód příslušného výrobku, množství, která se mají dovézt, číslo vývozní licence, kvótový rok a členský stát, v němž mají být výrobky propuštěny do volného oběhu.

3.   Je-li to možné, Komise potvrdí orgánům celé množství uvedené v žádostech oznámených pro každou skupinu výrobků.

4.   Příslušné orgány Komisi ohlásí jakékoli množství, které nebylo využito během platnosti dovozní licence, a to okamžitě poté, co jsou o této skutečnosti informovány. Taková nevyužitá množství se automaticky převádějí do zbylých množství celkového množstevního limitu Společenství pro každou skupinu výrobků.

5.   Oznámení uvedená v odstavcích 1 až 4 se sdělují elektronicky v rámci integrované sítě vytvořené pro tento účel, pokud není z naléhavých technických důvodů nutné dočasně použít jiné komunikační prostředky.

6.   Dovozní licence nebo rovnocenné doklady se vydávají v souladu s články 12 až 16.

7.   Příslušné orgány členských států Komisi oznámí jakékoli zrušení již vydaných dovozních licencí nebo rovnocenných dokladů v důsledku odnětí nebo zrušení odpovídající vývozní licence příslušnými orgány Republiky Kazachstán. Pokud však Komise a příslušné orgány členských států obdrží od příslušných orgánů Republiky Kazachstán informaci o odnětí nebo zrušení vývozní licence teprve poté, co byly výrobky dovezeny do Společenství, jsou dotyčná množství započítána do příslušného množstevního limitu stanoveného v příloze V.

Článek 5

1.   Jestliže má Komise informace o tom, že u výrobků vyjmenovaných v příloze I pocházejících z Republiky Kazachstán byla provedena překládka, použita jiná dopravní trasa nebo jiný způsob dovozu do Společenství, a tím se obešly množstevní limity podle článku 2, a že je třeba učinit příslušné úpravy, požádá o zahájení konzultací s cílem dosáhnout dohody o nezbytných úpravách odpovídajících množstevních limitů.

2.   Až do ukončení konzultací podle odstavce 1 může Komise požádat Republiku Kazachstán o přijetí nezbytných preventivních opatření, aby bylo zajištěno, že po konzultacích bude možné množstevní limity podle dohody upravit.

3.   Pokud Společenství a Republika Kazachstán nedospějí k uspokojivému řešení a pokud Komise oznámí, že existuje jasný důkaz o obcházení předpisů, odečte Komise od množstevních limitů odpovídající množství výrobků pocházejících z Republiky Kazachstán.

Článek 6

1.   U každé zásilky výrobků z oceli, které podléhají množstevním limitům stanoveným v příloze V až do výše uvedených limitů, se vyžaduje vývozní licence vydaná příslušnými orgány Republiky Kazachstán.

2.   Dovozce předkládá originál vývozní licence za účelem vydání dovozní licence uvedené v článku 12.

Článek 7

1.   Vývozní licence pro množstevní limity musí odpovídat vzoru obsaženému v příloze II a musí mimo jiné potvrzovat, že množství dotyčného zboží bylo započteno do množstevních limitů stanovených pro danou skupinu výrobků.

2.   Každá vývozní licence se vztahuje pouze na jednu skupinu výrobků vyjmenovaných v příloze I.

Článek 8

Vývoz se započítává do příslušných množstevních limitů stanovených v příloze V a odeslaných ve smyslu čl. 2 odst. 3.

Článek 9

1.   Vývozní licence uvedená v článku 6 může obsahovat řádně označená dodatečná vyhotovení. Vývozní licence a její kopie, jakož i osvědčení o původu a jeho kopie se vypracovávají v angličtině.

2.   Pokud jsou doklady uvedené v odstavci 1 vyplňovány rukou, musí být jednotlivé záznamy zapsány inkoustem a hůlkovým písmem.

3.   Vývozní licence nebo rovnocenné doklady mají rozměry 210 × 297 mm. Použitý papír musí být bílý bezdřevý papír klížený pro psaní o hmotnosti nejméně 25 g/m2. Musí mít pozadí s tištěným gilošovaným vzorem, na kterém jsou patrné stopy jakéhokoli padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

4.   Příslušné orgány ve Společenství přijímají jako platný dokument pro dovozní účely v souladu s tímto nařízením pouze originál vývozní licence nebo rovnocenného dokladu.

5.   Všechny vývozní licence nebo rovnocenné doklady se označují standardizovaným pořadovým číslem, ať už vytištěným či nikoli, které umožňuje jejich identifikaci.

6.   Toto pořadové číslo se skládá z těchto prvků:

—	dvou písmen označujících zemi vývozu: KZ = Republika Kazachstán,

—

dvou písmen označujících členský stát, který je zamýšleným místem určení: BE = Belgie BG = Bulharsko CZ = Česká republika DK = Dánsko DE = Německo EE = Estonsko IE = Irsko GR = Řecko ES = Španělsko FR = Francie IT = Itálie CY = Kypr LV = Lotyšsko LT = Litva LU = Lucembursko HU = Maďarsko MT = Malta NL = Nizozemsko AT = Rakousko PL = Polsko PT = Portugalsko RO = Rumunsko SI = Slovinsko SK = Slovensko FI = Finsko SE = Švédsko GB = Spojené království,

—	jednomístného čísla označujícího kvótový rok, které odpovídá poslednímu číslu příslušného roku, např. „9“ pro rok 2009,

—	dvoumístného čísla, které označuje vydávající úřad ve vyvážející zemi,

—	pětimístného čísla jdoucího postupně od 00 001 do 99 999 přiděleného konkrétnímu členskému státu určení.

Článek 10

Vývozní licenci lze vydat po odeslání výrobků, na které se vztahuje. V takových případech musí být označena poznámkou „issued retrospectively“.

Článek 11

V případě krádeže, ztráty nebo zničení vývozní licence může vývozce požádat příslušný orgán, který doklad vydal, aby mu na základě vývozních dokladů, které vývozce vlastní, vystavil duplikát.

Takto vydaný duplikát licence musí být označen poznámkou „duplicate“. Duplikát nese datum původní licence.

Článek 12

1.   V rozsahu, v němž Komise podle článku 4 potvrdila dostupnost požadovaného množství v rámci dotyčných množstevních limitů, vystaví příslušné orgány členských států dovozní licenci do pěti pracovních dnů poté, co dovozce předloží originál příslušné vývozní licence. Originál musí být předložen do 31. března roku následujícího po roce, v němž bylo odesláno zboží, na něž se licence vztahuje. Dovozní licence vydávají příslušné orgány kteréhokoli z členských států, bez ohledu na to, který členský stát je uveden na vývozní licenci, v rozsahu, v němž Komise podle článku 4 přílohy potvrdila dostupnost požadovaného množství v rámci dotyčného množstevního limitu.

2.   Dovozní licence platí čtyři měsíce ode dne vystavení. Na řádně odůvodněnou žádost dovozce mohou příslušné orgány členského státu jejich platnost prodloužit o další období nepřesahující čtyři měsíce.

3.   Dovozní licence se vyhotovují ve formě uvedené v příloze III a platí na celém celním území Společenství.

4.   Prohlášení nebo žádost podaná dovozcem s cílem získat dovozní licenci musí obsahovat

a)	úplné jméno a adresu vývozce;

b)	úplné jméno a adresu dovozce;

c)	přesný popis zboží a kód(y) TARIC;

d)	zemi původu zboží;

e)	zemi odeslání;

f)	příslušnou skupinu výrobků a o množství daných výrobků;

g)	čistou hmotnost podle položek TARIC;

h)	hodnotu výrobku cif na hranici Společenství podle položek TARIC;

i)	informaci, zda jsou dotyčné výrobky druhé nebo snížené jakosti;

j)	případně data platby a dodání a kopii nákladního listu a kupní smlouvy;

k)	datum a číslo vývozní licence;

l)	jakýkoli interní kód používaný k administrativním účelům;

m)	datum a podpis dovozce.

5.   Dovozci nejsou povinni dovézt celé množství, na něž se vztahuje dovozní licence, v jedné zásilce.

Článek 13

Platnost dovozních licencí vydaných orgány členských států je podmíněna platností vývozních licencí a množstvím uvedeným na vývozních licencích vydaných příslušnými orgány Republiky Kazachstán, na jejichž základě byly dovozní licence vydány.

Článek 14

Příslušné orgány členských států vydávají dovozní licence či rovnocenné doklady v souladu s čl. 2 odst. 2 bez diskriminace jakémukoli dovozci ve Společenství bez ohledu na místo, kde je ve Společenství usazen, a aniž je dotčeno splnění ostatních podmínek vyžadovaných podle současných pravidel.

Článek 15

1.   Pokud Komise zjistí, že celková množství, na něž se vztahují vývozní licence vydané Republikou Kazachstán pro určitou skupinu výrobků, přesahují množstevní limity stanovené pro danou skupinu výrobků, neprodleně informuje příslušné orgány, které v členských státech vydávají licence, aby se další vydávání dovozních licencí pozastavilo. V tomto případě Komise neprodleně zahájí konzultace.

2.   Příslušné orgány členského státu odmítnou vydat dovozní licence pro výrobky pocházející z Republiky Kazachstán, na něž se nevztahují vývozní licence vydané v souladu s články 6 až 11.

Článek 16

1.   Tiskopisy používané příslušnými orgány členských států pro vydávání dovozních licencí uvedených v článku 12 musí odpovídat vzoru dovozní licence obsaženému v příloze III.

2.   Tiskopisy dovozních licencí a výpisy z nich se vystavují ve dvojím vyhotovení, z nichž jedno, označené slovy „vyhotovení pro držitele licence“ a číslem 1, se vydává žadateli a druhé, označené slovy „vyhotovení pro vydávající orgán“ a číslem 2, si ponechává orgán, jenž licenci vydává. Pro správní účely mohou příslušné orgány pořizovat další stejnopisy vyhotovení 2.

3.   Tiskopisy se tisknou na bílý bezdřevý papír klížený pro psaní o hmotnosti 55 až 65 g/m2. Velikost tiskopisů je 210 × 297 mm; vzdálenost mezi řádky činí 4,24 mm (šestinu palce); tuto úpravu je nutno přesně respektovat. Obě strany vyhotovení č. 1, což je vlastní licence, musí mít navíc pozadí s červeně tištěným gilošovaným vzorem, na které jsou patrné stopy jakéhokoli padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

4.   Odpovědnost za vytištění tiskopisů nesou členské státy. Tiskopisy mohou být také vytištěny v tiskárnách pověřených členským státem, v němž jsou usazeny. V tom případě musí být na každém tiskopise uveden odkaz na pověření členským státem. Na každém tiskopise musí být uveden název a adresa tiskárny nebo značka umožňující její identifikaci.

5.   Dovozní licence nebo výpisy z nich se při svém vydání opatří číslem vydání určeným příslušnými orgány členského státu. Číslo dovozní licence se elektronicky, prostřednictvím integrované sítě vytvořené podle článku 4, oznámí Komisi.

6.   Licence a výpisy se vyplňují v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků vydávajícího členského státu.

7.   V kolonce 10 příslušné orgány uvedou příslušnou skupinu výrobků z oceli.

8.   Označení vydávajících subjektů a orgánů provádějících odpočet se provádí otiskem razítka. Razítko vydávajícího orgánu však může být nahrazeno reliéfním tiskem kombinovaným s písmeny nebo číslicemi perforovanými nebo vytištěnými na licenci. Vydávající orgány vyznačí přidělená množství takovým způsobem, který znemožňuje vkládání číslic nebo znaků.

9.   Rubová strana vyhotovení č. 1 a č. 2 obsahuje kolonku, do níž mohou celní orgány při plnění dovozních náležitostí nebo příslušné správní orgány při vydávání výpisu zapsat množství. V případě nedostatku místa na licenci nebo na výpisu z ní pro vyznačení dováženého množství mohou příslušné orgány připojit jednu nebo více stejných doplňkových stránek s kolonkami stejnými jako na rubu vyhotovení č. 1 a č. 2 licence nebo výpisu z ní. Orgány provádějící odpočet umístí své razítko tak, aby jedna polovina byla na licenci nebo na výpisu z ní a druhá na doplňkové stránce. Je-li připojeno více doplňkových stránek než jedna, pak se umístí další razítko podobným způsobem přes každou novou a předchozí stranu.

10.   Vydané dovozní licence a výpisy z nich, jednotlivé údaje a připojené poznámky orgánů jednoho členského státu mají v každém jiném členském státě stejné právní účinky jako doklady vydané a jednotlivé údaje a připojené poznámky učiněné orgány těchto členských států.

11.   Příslušné orgány dotyčných členských států mohou, je-li to nevyhnutelné, vyžadovat, aby byl obsah licencí či výpisů přeložen do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu.

Článek 17

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2009. V případě přistoupení Kazachstánu k WTO končí použitelnost tohoto nařízení dnem tohoto přistoupení (6).

---

(1)  Úř. věst. L 196, 28.7.1999, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 232, 8.9.2005, s. 64.

(3)  Úř. věst. L 360, 19.12.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 2.

(5)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(6)  Datum konce použitelnosti zveřejní Evropská komise v Úředním věstníku Evropské unie.

---

---

---

---

---

---

24.12.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 348/19

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1341/2008

ze dne 18. prosince 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některé projekty vytvářející příjmy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 161 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

po konzultaci s Výborem regionů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Právní rámec pro programové období 2007–2013 byl připraven a projednán s cílem posílit zjednodušení způsobu programování a řízení fondů, účinnost jejich pomoci a subsidiaritu při jejich provádění.

(2)	Pro projekty vytvářející příjmy byl přijat přesnější a náročnější přístup založený na výpočtu nejvyšších způsobilých výdajů, uvedený v článku 55 nařízení (ES) č. 1083/2006 (3).

(3)	Při uplatňování článku 55 bylo zjištěno několik nedostatků, mimo jiné nepřiměřená administrativní zátěž týkající se zejména operací spolufinancovaných Evropským sociálním fondem a malých operací spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj nebo Fondem soudržnosti.

(4)

Tyto nedostatky mohou mít nepříznivé dopady na tempo řízení operací, zejména v případě projektů v oblastech, které odpovídají prioritám Společenství, jako je životní prostředí, sociální začlenění, výzkum, inovace nebo energetika, a na administrativní zatížení. Článek 55 by proto měl být zjednodušen.

(5)	Zjednodušení by se mělo vztahovat na všechny projekty, které přijímají pomoc ze strukturálních fondů nebo z Fondu soudržnosti v průběhu programového období 2007–2013. Je proto vhodné stanovit zpětnou působnost.

(6)	Nařízení (ES) č. 1083/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 55 nařízení (ES) č. 1083/2006 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2006 na všechny operace, které přijímají pomoc ze strukturálních fondů nebo z Fondu soudržnosti v průběhu programového období 2007–2013.

---

(1)  Souhlas ze dne 16. prosince 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 27. řijna 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

---

24.12.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 348/20

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1342/2008

ze dne 18. prosince 2008,

kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 423/2004

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné (2) je zajistit bezpečnou obnovu populací tresky obecné v Kattegatu, Severním moři včetně Skagerraku a východní části Lamanšského průlivu, ve vodách západně od Skotska a v Irském moři na preventivní velikosti populací doporučované vědci v časovém horizontu pěti až deseti let.

(2)

Poslední vědecká doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) naznačila, že snížení vyplývající ze společného účinku celkových přípustných odlovů (TAC), z technických opatření a z doplňujících opatření pro řízení intenzity, včetně monitorování a kontroly pro předcházení lovení a vykládce tresky obecné ulovené nezákonným, nehlášeným a neregulovaným způsobem, zdaleka nestačí ke snížení úmrtnosti způsobené rybolovem na úrovně nezbytné pro to, aby došlo k obnově populací tresky obecné, a jasné známky obnovy nevykazuje žádná ze čtyř populací tresky obecné zahrnutá do nařízení (ES) č. 423/2004, i když populace v Severním moři projevuje určité známky zlepšení.

(3)	Je zapotřebí posílit režim a zavést dlouhodobý plán, aby se dosáhlo udržitelného využívání populací tresky obecné na základě maximálního udržitelného výnosu.

(4)

Podle nejnovějších vědeckých informací, zejména o dlouhodobých trendech v oblasti mořských ekosystémů, nelze žádoucí dlouhodobé úrovně biomasy určit přesně. V důsledku toho by měl být cíl dlouhodobého plánu změněn z cíle založeného na biomase na cíl založený na úmrtnosti způsobené rybolovem, který by se měl vztahovat i na povolené úrovně intenzity rybolovu.

(5)	Populace tresky obecné v Severním moři je sdílena s Norskem a je společně řízena. Opatření stanovená v tomto nařízení by měla náležitě zohlednit konzultace s Norskem v návaznosti na dohodu o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (3).

(6)

Pro případ, že by Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) nemohl v důsledku nedostatku dostatečně přesných a reprezentativních informací předložit doporučení o celkovém přípustném odlovu, měla by být přijata ustanovení, která by zajistila určení celkového přípustného odlovu důsledným způsobem i při nedostatku údajů.

(7)

Aby se dosáhlo cílů v oblasti úmrtnosti způsobené rybolovem a přispělo k minimalizaci výmětů, musejí být na úrovních, které jsou konzistentní s víceletou strategií, stanovena i rybolovná práva týkající se intenzity rybolovu. Taková rybolovná práva by měla být pokud možno definována podle typů lovných zařízení na základě stávajících rybolovných postupů. Je vhodné stanovit pravidelný přezkum účinnosti systému řízení a zejména zajistit přezkum systému regulace intenzity rybolovu v případě, že populace tresky obecné dosáhnou úrovně umožňující využívání na úrovni maximálního udržitelného výnosu.

(8)

Měl by být zaveden nový mechanismus, který bude rybáře pobízet k účasti na programech pro zamezení odlovu tresky obecné. Jakékoli programy pro zamezení odlovu tresky obecné nebo pro snížení výmětů mají větší naději na úspěch, pokud jsou vypracovávány ve spolupráci s odvětvím rybolovu; proto by tyto programy vypracované ve spolupráci se členskými státy měly být pokládány za účinné prostředky podpory udržitelnosti a mělo by být podporováno jejich vytváření. Členské státy by navíc měly využívat své pravomoci ohledně udělení přístupu k rybolovu populací tresky obecné tak, že vyzvou své rybáře, aby používali selektivnějších rybolovných postupů, které jsou méně škodlivé pro životní prostředí.

(9)

Opatřeními prvořadého významu v rámci společné rybářské politiky jsou vypracování a rozdělení omezení odlovů, stanovení minimální a preventivní úrovně populací a míry úmrtnosti způsobené rybolovem, jakož i maximální možné intenzity rybolovu pro každou skupinu intenzity podle jednotlivých členských států a vyloučení určitých skupin plavidel z režimu intenzity stanoveného tímto nařízením. Je vhodné, aby si Rada v těchto zvláštních otázkách vyhradila právo přímého výkonu prováděcích pravomocí.

(10)

Opatření nezbytná pro provádění určitých ustanovení tohoto nařízení, zejména týkajících se přizpůsobení omezení intenzity rybolovu v rámci maximální přípustné intenzity rybolovu stanovené Radou by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(11)	Aby se zajistilo dodržování opatření stanovených tímto nařízením, měla by být zavedena kontrolní opatření doplňující opatření stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (5).

(12)

Měla by být stanovena pravidla pro určení dlouhodobého plánu zavedeného tímto nařízením jako plánu obnovy ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (6) a pro účely čl. 21 písm. a) bodu i) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (7), popřípadě jako plánu řízení ve smyslu článku 6 nařízení (ES) 2371/2002 a pro účely čl. 1 písm. a) bodu iv) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006, a to s ohledem na stav příslušných populací.

(13)	Nařízení (ES) č. 423/2004 by mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví plán pro čtyři populace tresky obecné v těchto zeměpisných oblastech:

a)

Kattegat;

b)	Severní moře, Skagerrak a východní část Lamanšského průlivu;

c)	oblast západně od Skotska;

d)	Irské moře.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 použijí tyto definice:

a)	„skupinou intenzity“ se rozumí správní jednotka členského státu, pro kterou je stanovena maximální přípustná intenzita rybolovu. Je vymezena skupinou lovného zařízení a oblastí, jak je uvedeno v příloze I;

b)	„souhrnnou skupinou intenzity“ se rozumí spojení skupin intenzity všech členských států spadajících do stejné skupiny lovného zařízení a oblasti;

c)	„úlovkem na jednotku intenzity“ se rozumí množství ulovené tresky obecné vyjádřené jako živá hmotnost na jednu jednotku intenzity rybolovu vyjádřenou v kilowattdnech během jednoho roku;

d)

„vhodnými věkovými skupinami“ se rozumí věk 3, 4 a 5 let pro tresku obecnou v Kattegatu; věk 2, 3 a 4 let pro tresku obecnou v Irském moři, v Severním moři, ve Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu; věk 2, 3, 4 a 5 let pro tresku obecnou v oblasti západně od Skotska; nebo jiné věkové skupiny doporučené jako vhodné VTHVR.

Článek 3

Zeměpisné definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto zeměpisné definice zeměpisných oblastí:

a)

„Kattegatem“ se rozumí část divize IIIa vymezené Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES), která je na severu ohraničena linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu linií vedoucí od Hasenore ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

b)	„Severním mořem“ se rozumí podoblast ICES IV a část divize ICES IIIa, která nepatří do Skagerraku ani do Kattegatu, a rovněž část divize ICES IIa, která leží ve vodách spadajících pod svrchovanost či jurisdikci členských států;

c)	„Skagerrakem“ se rozumí část divize ICES IIIa, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

d)	„východní částí Lamanšského průlivu“ se rozumí divize ICES VIId;

e)	„Irským mořem“ se rozumí divize ICES VIIa;

f)	„oblastí západně od Skotska“ se rozumí divize ICES VIa a část divize ICES Vb, která leží ve vodách ve svrchovanosti či jurisdikci členských států.

Článek 4

Výpočet intenzity rybolovu

Pro účely tohoto nařízení se intenzita rybolovu prováděná skupinou plavidel vypočítá jako součet součinů hodnoty kapacity v kW za každé plavidlo a počtu dní, jež plavidlo strávilo v oblasti podle přílohy I. Dnem přítomnosti v oblasti se rozumí každé nepřetržité období 24 hodin (nebo jeho část), kdy je plavidlo přítomno v dané oblasti a nepřítomno v přístavu.

Článek 5

Cíl plánu

1.   Plán ve smyslu článku 1 má zajistit udržitelné využívání populací tresky obecné na základě maximálního udržitelného výnosu.

2.   Cíle stanoveného v odstavci 1 se dosáhne udržením úmrtnosti tresky obecné způsobené rybolovem u vhodných věkových skupin na těchto úrovních:

Populace	Úmrtnost způsobená rybolovem
Treska v Kattegatu	0,4
Treska v oblasti západně od Skotska	0,4
Treska v Irském moři	0,4

3.   Pro populaci tresky obecné v Severním moři, ve Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu se cíle stanoveného v odstavci 1 dosáhne udržením úmrtnosti tresky obecné způsobené rybolovem u vhodných věkových skupin podle v článku 8.

KAPITOLA II

CELKOVÉ PŘÍPUSTNÉ ODLOVY

Článek 6

Minimální a preventivní úrovně

Minimální úroveň a preventivní úroveň biomasy reprodukující se populace pro každou populaci tresky obecné jsou tyto:

Populace	Minimální úrovně biomasy reprodukující se populace v tunách	Preventivní úrovně biomasy reprodukující se populace v tunách
Treska v Kattegatu	6 400	10 500
Treska v Severním moři, ve Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu	70 000	150 000
Treska v oblasti západně od Skotska	14 000	22 000
Treska v Irském moři	6 000	10 000

Článek 7

Postup pro určení celkových přípustných odlovů pro populace tresky obecné v Kattegatu, v oblasti západně od Skotska a v Irském moři

1.   Každý rok Rada rozhodne o celkovém přípustném odlovu na následující rok pro každou z populací tresky obecné v Kattegatu, v oblasti západně od Skotska a v Irském moři. Celkový přípustný odlov se vypočítá odečtením od celkového snížení tresky obecné, které podle předpovědí VTHVR odpovídá míře úmrtnosti způsobené rybolovem podle odstavců 2 a 3, těchto množství:

a)	množství ryb odpovídající očekávaným výmětům tresky obecné z dotčené populace;

b)	případně množství odpovídající jiným příčinám úmrtnosti tresky obecné způsobené rybolovem, které se stanoví na základě návrhu Komise.

2.   Celkový přípustný odlov vycházející z doporučení VTHVR splňuje všechny tyto podmínky:

a)

pokud velikost populace k 1. lednu roku použití celkového přípustného odlovu má být podle předpovědi VTHVR nižší než minimální úroveň biomasy reprodukující se populace stanovená v článku 6, sníží se míra úmrtnosti způsobené rybolovem v roce použití celkového přípustného odlovu o 25 % oproti míře úmrtnosti způsobené rybolovem v předcházejícím roce;

b)

pokud velikost populace k 1. lednu roku použití celkového přípustného odlovu má být podle předpovědi VTHVR nižší než preventivní úroveň biomasy reprodukující se populace stanovená v článku 6 a vyšší nebo rovna minimální úrovni biomasy reprodukující se populace stanovené v článku 6, sníží se míra úmrtnosti způsobené rybolovem v roce použití celkového přípustného odlovu o 15 % oproti míře úmrtnosti způsobené rybolovem v předcházejícím roce, a

c)

pokud velikost populace k 1. lednu roku použití celkového přípustného odlovu má být podle předpovědi VTHVR vyšší nebo rovna preventivní úrovni biomasy reprodukující se populace stanovené v článku 6, sníží se míra úmrtnosti způsobené rybolovem v roce použití celkového přípustného odlovu o 10 % oproti míře úmrtnosti způsobené rybolovem v předcházejícím roce.

3.   Pokud by v důsledku použití odst. 2 písm. b) a c) na základě doporučení VTHVR byla míra úmrtnosti způsobené rybolovem nižší než míra úmrtnosti způsobené rybolovem podle čl. 5 odst. 2, stanoví Rada celkový přípustný odlov na úroveň vedoucí k míře úmrtnosti způsobené rybolovem, která je stanovena v uvedeném článku.

4.   Při předložení doporučení v souladu s odstavci 2 a 3 VTHVR předpokládá, že populace je lovena v roce předcházejícím roku použití celkového přípustného odlovu při úpravě míry úmrtnosti způsobené rybolovem rovnající se snížení maximální přípustné intenzity rybolovu, která se používá v daném roce.

5.   Bez ohledu na odst. 2 písm. a), b) a c) a odstavec 3 neurčí Rada úroveň celkového přípustného odlovu tak, aby byl o více než 20 % nižší nebo vyšší než celkový přípustný odlov stanovený v předcházejícím roce.

Článek 8

Postup pro určení celkových přípustných odlovů pro populaci tresky obecné v Severním moři, ve Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu

1.   Každý rok Rada rozhodne o celkových přípustných odlovech pro populaci tresky obecné v Severním moři, ve Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu. Celkové přípustné odlovy se vypočítají za použití pravidel pro snížení stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b).

2.   Celkové přípustné odlovy se nejprve vypočítají podle odstavců 3 a 5. Od roku, v němž by celkové přípustné odlovy určené za použití odstavců 3 a 5 byly nižší než celkové přípustné odlovy určené za použití odstavců 4 a 5, se celkové přípustné odlovy vypočítají podle odstavců 4 a 5.

3.   Celkové přípustné odlovy zpočátku nepřesáhnou úroveň odpovídající úmrtnosti způsobené rybolovem, která představuje tento podíl odhadu úmrtnosti způsobené rybolovem u vhodných věkových skupin v roce 2008: 75 % pro celkové přípustné odlovy v roce 2009, 65 % pro celkové přípustné odlovy v roce 2010 a pro následující roky se použijí postupná 10 % snížení.

4.   Pokud je následně velikost populace k 1. lednu roku, který předchází roku použití celkového přípustného odlovu:

a)	vyšší než preventivní úroveň biomasy reprodukující se populace, celkové přípustné odlovy odpovídají míře úmrtnosti způsobené rybolovem ve výši 0,4 u vhodných věkových skupin;

b)

mezi minimální a preventivní úrovní biomasy reprodukující se populace, celkové přípustné odlovy nepřesáhnou úroveň, která u vhodných věkových skupin odpovídá míře úmrtnosti způsobené rybolovem a rovná se tomuto vzorci: 0,4 – (0,2 *(preventivní úroveň biomasy reprodukující se populace – biomasa reprodukující se populace)/(preventivní úroveň biomasy reprodukující se populace – minimální úroveň biomasy reprodukující se populace));

c)	rovna úrovni biomasy reprodukující se populace nebo vyšší, celkové přípustné odlovy nepřesáhnou úroveň odpovídající míře úmrtnosti způsobené rybolovem ve výši 0,2 u vhodných věkových skupin.

5.   Bez ohledu na odstavce 3 a 4 neurčí Rada úroveň celkových přípustných odlovů pro rok 2010 a následné roky tak, aby byla o více než 20 % nižší nebo vyšší než celkové přípustné odlovy stanovené v předcházejícím roce.

6.   Pokud populace tresky obecné podle odstavce 1 byla tři po sobě jdoucí roky využívána při míře úmrtnosti způsobené rybolovem na rozmezí hodnoty 0,4, zhodnotí Komise uplatňování tohoto článku a případně navrhne odpovídající opatření na jeho změnu s cílem zajistit využívání na úrovni maximálního udržitelného výnosu.

Článek 9

Postup pro určení celkových přípustných odlovů v případě nedostatku údajů

Pokud z důvodu nedostatku dostatečně přesných a reprezentativních informací není VTHVR schopen předložit doporučení, na jehož základě by Rada mohla určit celkový přípustný odlov v souladu s článkem 7 nebo 8, rozhodne Rada takto:

a)	pokud VTHVR doporučí, aby byly odlovy tresky obecné sníženy na nejnižší možnou úroveň, určí se celkový přípustný odlov v souladu s 25 % snížením oproti celkovému přípustnému odlovu v předcházejícím roce;

b)	ve všech ostatních případech se celkový přípustný odlov stanoví v souladu s 15 % snížením oproti celkovému přípustnému odlovu v předcházejícím roce, pokud to VTHVR neoznačí za nevhodné.

Článek 10

Úprava opatření

1.   Pokud byla dosažena cílová míra úmrtnosti uvedená v čl. 5 odst. 2 nebo v případě, že VTHVR sdělí, že tento cíl nebo cílové míry úmrtnosti způsobené rybolovem podle článku 5, minimální a preventivní úrovně biomasy reprodukující se populace podle článku 6 nebo úrovně míry úmrtnosti způsobené rybolovem podle čl. 7 odst. 2 již nejsou vhodné pro zachování nízkého rizika vyčerpání populace a maximálního udržitelného výnosu, rozhodne Rada o nových hodnotách těchto úrovní.

2.   V případě, že VTHVR sdělí, že se náležitá obnova některé z populací tresky obecné nedaří, přijme Rada rozhodnutí o

a)	určení celkového přípustného odlovu pro příslušnou populaci na úroveň, která je nižší, než je stanoveno v článcích 7, 8 a 9;

b)	určení maximální přípustné intenzity rybolovu na úroveň, která je nižší, než je stanoveno v článku 12;

c)	stanovení vhodných souvisejících podmínek.

KAPITOLA III

OMEZENÍ INTENZITY RYBOLOVU

Článek 11

Režim intenzity rybolovu

1.   Celkové přípustné odlovy stanovené v článcích 7, 8 a 9 jsou doplněny o režim intenzity rybolovu, podle něhož jsou každým rokem členským státům přidělována rybolovná práva v souvislosti s intenzitou rybolovu.

2.   Rada může na návrh Komise a na základě informací poskytnutých členskými státy a sdělení VTHVR uvedených v odstavci 3 vyloučit některé skupiny plavidel z oblasti působnosti režimu intenzity, a to za předpokladu, že:

a)	jsou k dispozici vhodné údaje o úlovcích tresky obecné a o výmětech, které VTHVR umožní posoudit procento úlovků tresky obecné odlovené každou skupinou dotčených plavidel;

b)	procento úlovků tresky obecné podle posudku VTHVR nepřesáhne 1,5 % celkového odlovu pro každou skupiny dotčených plavidel a

c)	začlenění těchto skupin plavidel do režimu intenzity by představovalo administrativní zátěž, která by nebyla úměrná jejich celkovému dopadu na populaci tresky obecné.

Pokud VTHVR není s to posoudit, že tyto podmínky jsou nadále splněny, zahrne Komise každou skupinu dotčených plavidel do režimu intenzity.

3.   Členské státy poskytnou každoročně Komisi a VTHVR příslušné informace, aby bylo možné určit, že výše uvedené podmínky jsou i nadále splněny, v souladu s podrobnými pravidly, která přijme Komise.

Článek 12

Rozdělení intenzity rybolovu

1.   Pro každou skupinu intenzity Rada každým rokem rozhoduje o maximální přípustné intenzitě rybolovu na členský stát.

2.   Maximální přípustná intenzita rybolovu se vypočte pomocí základní hodnoty stanovené takto:

a)	během prvního roku použití tohoto nařízení se základní hodnota pro každou skupinu intenzity stanoví jako průměrná intenzita v kilowattdnech vynaložená v letech 2004–2006 nebo 2005–2007, podle toho, čemu dává dotčený členský stát přednost, na základě doporučení VTHVR;

b)	pro následující roky použití tohoto nařízení se základní hodnota rovná maximální přípustné intenzitě rybolovu v předcházejícím roce.

3.   O skupinách intenzity, pro něž se použije roční úprava maximální přípustné intenzity rybolovu, se rozhoduje níže uvedeným způsobem:

a)

Úlovky tresky obecné ulovené plavidly jednotlivých skupin intenzity se hodnotí na základě údajů předložených členskými státy v souladu s články 18, 19 a 20 nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (8);

b)	Pro každou oblast definovanou v příloze I tohoto nařízení se sestaví seznam uvádějící celkové skupiny intenzity a jejich příslušné úlovky tresky obecné, včetně výmětů. Úlovky tresky obecné v každé skupině intenzity jsou na tomto seznamu řazeny vzestupně;

c)

Celkové úlovky tresky obecné na seznamech sestavených podle písmene b) se vypočítají níže uvedeným způsobem. Pro každou celkovou skupinu intenzity se celkové množství vypočítá jako součet úlovků tresky obecné dané skupiny intenzity a úlovků tresky obecné všech celkových skupin intenzity uvedených v předcházejících položkách seznamu;

d)	Celkové úlovky počítané podle písmene c) se vypočítají jako procento celkového úlovku tresky obecné uloveného všemi celkovými skupinami intenzity v téže oblasti.

4.   Pokud se procentuální celkový úlovek vypočítaný podle odst. 3 písm. b) celkové skupiny intenzity rovná 20 % nebo je vyšší, použijí se pro dané skupiny intenzity roční úpravy. Maximální přípustná intenzita rybolovu příslušných skupin se vypočítá takto:

a)	pokud se uplatňuje článek 7 nebo 8, použije se pro základní hodnotu stejná procentní úprava, jaká je v těchto článcích stanovena pro úmrtnost způsobenou rybolovem;

b)	pokud se uplatňuje článek 9, použije se pro základní hodnotu stejná procentní úprava intenzity rybolovu jako snížení celkového přípustného odlovu.

5.   Pro skupiny intenzity, které nejsou uvedené v odstavci 4, se maximální přípustná intenzita rybolovu zachová na úrovni základní hodnoty.

Článek 13

Přidělení dodatečné intenzity rybolovu pro vysoce selektivní lovná zařízení a rybářské výjezdy, během nichž se zamezí lovu tresky obecné

1.   Členské státy mohou zvýšit maximální přípustnou intenzitu rybolovu pro skupiny intenzity, jejichž intenzita byla upravena podle čl. 12 odst. 4, a za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7.

2.   Maximální přípustnou intenzitu rybolovu lze zvýšit v rámci skupin intenzity, v nichž rybolovné činnosti jednoho nebo více plavidel:

a)	jsou prováděny, pokud je na palubě pouze jedno regulované zařízení, jehož technické parametry podle vědecké studie posouzené VTHVR zajišťují, že úlovek tresky obecné je nižší než 1 % (vysoce selektivní zařízení);

b)	zajišťují, že podíl tresky obecné na složení úlovku na jeden rybářský výjezd je nižší než 5 % (rybářské výjezdy, během nichž se zamezí odlovu tresky obecné);

c)	jsou prováděny v souladu s plánem pro zamezení odlovu nebo plánem pro snížení výmětů, které omezují úmrtnost tresky obecné způsobenou rybolovem mezi zúčastněnými plavidly alespoň tolik jako úprava intenzity podle čl. 12 odst. 4; nebo

d)	jsou prováděny v oblasti západně od Skotska západně od linie definované loxodromami postupně spojujícími souřadnice uvedené v příloze IV měřené podle souřadnicového systému WGS84, jsou-li zúčastněná plavidla vybavena satelitními systémy sledování plavidel (VMS).

3.   Plavidla uvedená v odstavci 2 jsou předmětem zvýšené míry pozorování, zejména pokud jde o:

a)	výhradní používání vysoce selektivního zařízení během příslušných rybářských výjezdů podle odst. 2 písm. a);

b)	množství výmětů podle odst. 2 písm. b);

c)	omezení úmrtnosti způsobené rybolovem podle odst. 2 písm. c);

d)	množství úlovků a výmětů v oblasti západně od linie uvedené v odst. 2 písm. d),

a předmětem ujednání o pravidelném poskytování údajů členskému státu, pokud jde o dodržení zvláštních podmínek stanovených v těchto případech.

4.   Zvýšení intenzity rybolovu podle tohoto článku se vypočítá pro každé z plavidel v příslušné skupině intenzity, která provádí rybolov za zvláštních podmínek podle odst. 2 písm. a), b), c) a d), a nemělo by být větší než množství potřebné k nahrazení úpravy intenzity podle čl. 12 odst. 4 pro zařízení používané při těchto činnostech.

5.   Jakékoliv zvýšení přidělení intenzity rybolovu ze strany členských států se oznámí Komisi do 30. dubna roku, během něhož dojde k náhradě za úpravu intenzity. Oznámení zahrnuje podrobnosti o plavidlech provádějících rybolov za zvláštních podmínek podle odst. 2 písm. a), b), c) a d), o intenzitě rybolovu podle skupiny intenzity, jíž budou tato plavidla během daného roku podle očekávání členského státu dosahovat, a o podmínkách, podle nichž se intenzita plavidel sleduje, včetně kontrolních opatření.

6.   Členské státy podají Komisi nejpozději do 1. března každého roku zprávu o množstvích intenzity využitých během činností prováděných v předešlém roce.

7.   Komise požádá VTHVR, aby každoročně srovnal omezení úmrtnosti tresky obecné, jež by vyplynulo z uplatnění odst. 2 písm. c) s omezením, k němuž by došlo podle očekávání na základě úpravy intenzity podle čl. 12 odst. 4. S ohledem na toto doporučení může Komise navrhnout úpravy intenzity, které lze použít pro příslušné skupiny zařízení v následujícím roce.

Článek 14

Povinnosti členského státu

1.   Každý členský stát rozhodne pro plavidla plující pod jeho vlajkou o způsobu přidělení maximální přípustné intenzity rybolovu jednotlivým plavidlům nebo skupinám plavidel na základě řady kritérií, mezi něž patří například:

a)	podpora správných rybolovných postupů včetně zlepšení shromažďování údajů, snížení výmětů a minimalizace dopadu na mladé jedince;

b)	účast v programech spolupráce s cílem vyvarovat se zbytečných vedlejších úlovků tresky obecné;

c)	nízký dopad na životní prostředí včetně spotřeby paliv a emisí skleníkových plynů;

d)	proporcionalita s ohledem na přidělování rybolovných práv na základě rybolovné kvóty.

2.   Pro každou z oblastí uvedených v příloze I tohoto nařízení vydá každý členský stát v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu (9) zvláštní povolení k rybolovu pro plavidla plující pod jeho vlajkou, která se podílejí na rybolovných činnostech v dané oblasti a používají zařízení náležející do jedné ze skupin zařízení uvedených v příloze I tohoto nařízení.

3.   Pro každou z oblastí uvedených v příloze I nesmí být celková kapacita vyjádřená v kW plavidel, která mají zvláštní povolení k rybolovu vydaná v souladu s odstavcem 2, vyšší než maximální kapacita plavidel, která aktivně používala regulovaná lovná zařízení a vykonávala rybolovnou činnost v dotčené zeměpisné oblasti v roce 2006 nebo 2007.

4.   Každý členský stát sestaví a udržuje seznam plavidel, jimž bylo vydáno zvláštní povolení podle odstavce 2, a na svých úředních internetových stránkách tento seznam zpřístupní Komisi a ostatním členským státům.

Článek 15

Regulace intenzity rybolovu

Členské státy sledují kapacitu a činnost svého loďstva podle skupin intenzity a přijmou vhodné opatření, pokud je téměř dosaženo příslušné maximální přípustné intenzity rybolovu stanovené v souladu s článkem 12, aby bylo zajištěno, že intenzita stanovená omezení nepřekročí.

Článek 16

Výměna maximální přípustné intenzity rybolovu mezi členskými státy a reorganizace intenzity

1.   Dotčené členské státy mohou upravit maximální přípustnou intenzitu rybolovu stanovenou v souladu s článkem 11 vzhledem:

a)	k výměně kvót provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 a

b)	k opětovným rozdělením nebo odpočtům provedeným v souladu s čl. 23 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 a čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93.

2.   Maximální přípustnou intenzitu rybolovu stanovenou podle článku 12 může členský stát, který přeruší výměnu kvót v některé z oblastí uvedených v článku 3, upravit v rozsahu, v jakém tento členský stát prováděl dané výměny během referenčního období v zájmu stanovení základních hodnot podle čl. 12 odst. 2, a musí pro příslušné skupiny intenzity použít dodatečnou intenzitu, aby využil kvóty získané zpět. Tato reorganizace intenzity je doplněna snížením celkové přípustné intenzity členským státem, který vrátil kvóty členskému státu získávajícímu kvóty zpět, přičemž zohlední množství, o něž mají jeho skupiny intenzity rybolovu k dispozici méně rybolovných, pokud členský stát vracející kvóty nevyužil odpovídající intenzitu na stanovení výše uvedených základních linií.

3.   Bez ohledu na čl. 17 odst. 2 mohou členské státy v roce 2009 upravit své přidělené intenzity převedením rybolovné intenzity a kapacity mezi zeměpisnými oblastmi uvedenými v článku 3, pokud toto převedení zahrnuje rybolovné činnosti uvedené v čl. 13 odst. 2 písm. a) a b). Tato převedení se oznámí Komisi. Maximální přípustná intenzita rybolovu uvedená v čl. 12 odst. 2 písm. a) bude odpovídajícím způsobem upravena.

Článek 17

Výměna maximální přípustné intenzity rybolovu mezi skupinami intenzity

1.   Členský stát může změnit přidělenou intenzitu převedením rybolovné kapacity mezi skupinami intenzity za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 5.

2.   Převod je povolen mezi skupinami lovných zařízení, ale nikoliv mezi zeměpisnými oblastmi, za předpokladu, že příslušný členský stát poskytne Komisi informace o úlovku na jednotku intenzity poskytující a přijímající skupiny lovných zařízení, vyjádřené jakožto průměr za poslední tři roky.

3.   Pokud je úlovek na jednotku intenzity u poskytující skupiny lovných zařízení vyšší než úlovek na jednotku intenzity u přijímající skupiny lovných zařízení, převod probíhá obecně na základě převodu z 1 kilowattdne na 1 kilowattden.

4.   Pokud je úlovek na jednotku intenzity u poskytující skupiny lovných zařízení nižší než úlovek na jednotku intenzity u přijímající skupiny lovných zařízení, použije členský stát opravný faktor na množství intenzity přijímající skupiny lovných zařízení tak, aby byl vyrovnán její vyšší úlovek na jednotku intenzity.

5.   Komise požádá VTHVR, aby stanovil standardní opravné faktory, které by se mohly použít s cílem usnadnit převod intenzity mezi skupinami zařízení s rozdílným úlovkem na jednotku intenzity.

KAPITOLA IV

SLEDOVÁNÍ, INSPEKCE A DOHLED

Článek 18

Vztah k nařízení (EHS) č. 2847/93

Kontrolní opatření stanovená v této kapitole se uplatňují spolu s kontrolními opatřeními uvedenými v nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 19

Kontroly lodního deníku

1.   U plavidel vybavených systémem VMS členské státy pomocí údajů VMS ověřují, že informace obdržené ve středisku sledování lovišť odpovídají činnostem zaznamenaným do lodního deníku. Tyto křížové kontroly se zaznamenávají v počítačově čitelné podobě a uchovávají po dobu tří let.

2.   Každý členský stát uchovává a na svých úředních internetových stránkách zpřístupňuje kontaktní údaje pro předkládání lodních deníků a prohlášení o vykládkách.

Článek 20

Vážení tresky obecné při první vykládce

1.   Velitel rybářského plavidla zajistí, aby veškeré množství tresky obecné přesahující 300 kg ulovené v oblastech stanovených v článku 3 a vyložené v přístavu Společenství bylo zváženo na palubě nebo v přístavu vykládky před prodejem nebo před přepravou na jiné místo. Váhy použité pro vážení jsou schváleny příslušnými vnitrostátními orgány. Číselné údaje, které jsou výsledkem vážení, se použijí pro prohlášení uvedené v článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy povolit vážení tresky obecné na dražbě ryb na území členského státu, pokud byla vykládka podrobena fyzické inspekci a pokud byla zásilka ryb před převozem přímo na dražbu zapečetěna a zapečetěna zůstala až do okamžiku vážení. V přepravním dokumentu se uvedou podrobné údaje o inspekci provedené při vykládce.

Článek 21

Inspekční standardy

Každý členský stát s plavidly, na něž se vztahuje toto nařízení, stanoví zvláštní inspekční standardy. Tyto standardy se po provedení rozboru dosažených výsledků pravidelně přehodnocují. Inspekční standardy se postupně vyvíjejí, dokud není dosaženo cílových standardů uvedených v příloze II.

Článek 22

Zákaz překládky

Překládka tresky obecné na moři je v zeměpisných oblastech stanovených v článku 3 zakázána.

Článek 23

Vnitrostátní kontrolní akční programy

1.   Členské státy s plavidly, na něž se vztahuje toto nařízení, určí vnitrostátní kontrolní akční programy v souladu s přílohou III.

2.   Členské státy s plavidly, na něž se vztahuje toto nařízení, do 31. ledna každého roku zpřístupní na svých úředních internetových stránkách Komisi a ostatním členským státům dotčeným tímto nařízením své vnitrostátní kontrolní akční programy společně s prováděcím harmonogramem.

3.   Komise alespoň jednou za rok svolá zasedání Výboru pro rybolov a akvakulturu za účelem zhodnocení plnění a výsledků vnitrostátních kontrolních akčních programů pro populace tresky obecné, na něž se vztahuje toto nařízení.

Článek 24

Oznámení předem

1.   Velitel rybářského plavidla Společenství, které má na palubě více než jednu tunu tresky obecné, nebo jeho zástupce informuje před vplutím do přístavu či do jakéhokoli místa vykládky členského státu příslušné orgány tohoto členského státu přinejmenším čtyři hodiny před vplutím o:

a)	názvu přístavu nebo místa vykládky;

b)	přibližné době připlutí do tohoto přístavu nebo místa vykládky;

c)	množství všech druhů ryb uchovávaných na palubě v kg živé hmotnosti převyšujících 50 kg.

2.   Příslušné orgány členského státu, v němž se má vykládat více než jedna tuna tresky obecné, mohou požadovat, aby vykládka úlovků uchovávaných na palubě nezačala, dokud ji tyto orgány nepovolí.

3.   Velitel rybářského plavidla Společenství nebo jeho zástupce, který hodlá překládat nebo vykládat na moři jakékoli množství ryb uchovávaných na palubě nebo ho vykládat v přístavu či místě vykládky třetí země, sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky přinejmenším 24 hodin před překládkou či vykládkou na moři nebo před vykládkou ve třetí zemi informace uvedené v odstavci 1.

Článek 25

Určené přístavy

1.   V případě, že má rybářské plavidlo Společenství vykládat více než dvě tuny tresky obecné ve Společenství, zajistí velitel plavidla, aby vykládky probíhaly pouze v určených přístavech.

2.   Každý členský stát určí přístavy, v nichž se vykládají množství tresky obecné větší než dvě tuny.

3.   Každý členský stát zpřístupní na své veřejné internetové stránce seznam určených přístavů a související inspekční postupy a postupy dohledu v těchto přístavech, včetně podmínek pro záznam a hlášení o množství tresky obecné při každé vykládce.

Komise předá tyto informace všem členským státům.

Článek 26

Povolená odchylka v odhadu množství zaznamenaných v lodním deníku

Odchylně od čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států (10), představuje povolená odchylka při odhadu množství tresky obecné v kg na palubě 8 % hodnoty v lodním deníku.

Článek 27

Oddělené uložení tresky obecné

Je zakázáno uchovávat na palubě rybářského plavidla Společenství v nádobách jakékoli množství tresky obecné v kombinaci s jiným druhem mořských živočichů. Nádoby s treskou obecnou jsou uloženy v nákladním prostoru odděleně od ostatních nádob.

Článek 28

Přeprava tresky obecné

1.   Příslušné orgány členského státu mohou požadovat, aby jakékoli množství tresky obecné odlovené v některé ze zeměpisných oblastí definovaných v článku 3, které je poprvé vyloženo v daném členském státě, bylo předtím, než bude přepraveno z přístavu první vykládky na jiné místo, zváženo v přítomnosti kontrolorů. U tresky obecné poprvé vykládané v přístavu určeném podle článku 24 jsou předtím, než je nabídnuta k prvnímu prodeji a prodána, v přítomnosti kontrolorů pověřených členskými státy zváženy reprezentativní vzorky ve výši alespoň 20 % vykládek co do počtu. Za tímto účelem předloží členské státy Komisi do jednoho měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost podrobné údaje o režimu odběru vzorků, který použijí.

2.   Odchylně od podmínek stanovených v článku 13 nařízení (EHS) č. 2847/93 jsou veškerá množství tresky obecné převyšující 50 kg, která jsou převážena na jiné místo, než bylo místo první vykládky nebo dovozu, doprovázena kopií jednoho z prohlášení stanovených v čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení týkajících se množství přepravované tresky obecné. Výjimka stanovená v čl. 13 odst. 4 písm. b) uvedeného nařízení se nepoužije.

Článek 29

Zvláštní programy sledování

Odchylně od čl. 34c odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 mohou zvláštní programy sledování pro dané populace tresky obecné trvat více než dva roky od data svého vstupu v platnost.

KAPITOLA V

ROZHODOVÁNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Rozhodovací postup

Pokud má Rada v souladu s tímto nařízením přijmout rozhodnutí, jedná kvalifikovanou většinou na základě návrhu Komise.

Článek 31

Změny přílohy I

Na základě doporučení VTHVR může Komise změnit přílohu I tohoto nařízení postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 a v souladu s těmito zásadami:

a)	skupiny intenzity se stanoví tak, aby byly co nejvíce stejnorodé z hlediska ulovených biologických populací, velikosti ryb ulovených jako cílový nebo jako vedlejší úlovek a vlivu rybolovných činností spojených se skupinami intenzity na životní prostředí;

b)	počet a velikost skupin intenzity jsou nákladově efektivní, pokud jde o zátěž z hlediska řízení v poměru k potřebám zachování.

Článek 32

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k čl. 11 odst. 3 a článkům 14, 16 a 17 tohoto nařízení lze přijmout postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 33

Pomoc poskytovaná Evropským rybářským fondem

1.   Pro účely čl. 21 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 1198/2006 a pro každou ze čtyř populací tresky obecné uvedených v článku 1 na léta, kdy se populace nachází pod příslušnou preventivní úrovní biomasy reprodukující se populace podle článku 6, se dlouhodobý plán považuje za plán obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002.

2.   Pro účely čl. 21 písm. a) bodu iv) nařízení (ES) č. 1198/2006 a pro každou ze čtyř populací tresky obecné uvedených v článku 1 na jiná léta, než jsou roky uvedené v odstavci 1, se dlouhodobý plán považuje za plán řízení ve smyslu článku 6 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 34

Přezkum

Komise na základě doporučení VTHVR a po konzultaci příslušného regionálního poradního sboru vyhodnotí dopad řídicích opatření na dotčené populace tresky obecné a na lov těchto populací nejpozději ve třetím roce používání tohoto nařízení a pak každé tři po sobě následující roky používání tohoto nařízení, a případně navrhne vhodná pozměňující opatření.

Článek 35

Přezkum

Nařízení (ES) č. 423/2004 se zrušuje.

Článek 36

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

---

(1)  Stanovisko ze dne 21. října 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 8.

(3)  Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48.

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(5)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(7)  Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 60, 5.2.2008, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.

(10)  Úř. věst. L 276, 10.10.1983, s. 1.

---

---

---

---

---

24.12.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 348/34

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1343/2008

ze dne 23. prosince 2008

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. prosince 2008.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

---

---

24.12.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 348/36

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1344/2008

ze dne 23. prosince 2008,

kterým se pro rok 2009 zveřejňuje nomenklatura zemědělských produktů pro vývozní náhrady zavedená nařízením (EHS) č. 3846/87

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise č. 3846/87 ze dne 17. prosince 1987, kterým se zavádí nomenklatura zemědělských produktů pro vývozní náhrady (2), a zejména na čl. 3 čtvrtý odstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Mělo by být zveřejněno úplné znění nomenklatury náhrad platné k 1. lednu 2009, jak vyplývá z ustanovení nařízení o režimech vývozu pro zemědělské produkty,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 3846/87 se mění takto:

1)	příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení,

(2)	příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2009.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1.

---

---

---