ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 345 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 51 |
|
|
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné |
|
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
Rada |
|
|
|
2008/971/ES |
|
|
* |
||
|
|
2008/972/ES |
|
|
* |
||
|
|
Komise |
|
|
|
2008/973/ES |
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 15. prosince 2008, kterým se mění směrnice Rady 2002/56/ES, pokud se jedná o datum stanovené v čl. 21 odst. 3, do kterého jsou členské státy zmocněny prodloužit dobu platnosti rozhodnutí o rovnocennosti sadby brambor ze třetích zemí (oznámeno pod číslem K(2008) 8135) ( 1 ) |
|
|
III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU |
|
|
|
AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU |
|
|
* |
||
|
* |
|
|
Tiskové opravy |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné
NAŘÍZENÍ
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/1 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1322/2008
ze dne 28. listopadu 2008,
kterým se pro rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (2), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací (3), a zejména na článek 5 a čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle článku 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 má Rada s přihlédnutím k dostupným vědeckým doporučením, a zejména ke zprávě vypracované Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, jakož i s ohledem na jakékoli doporučení vydané Regionálním poradním sborem pro Baltské moře, přijmout nezbytná opatření, aby zaručila přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností. |
(2) |
Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 je Rada povinna stanovit omezení rybolovných práv podle lovišť nebo skupin lovišť a přidělení těchto práv členským státům. |
(3) |
Za účelem zajištění účinného řízení rybolovných práv by měly být stanoveny zvláštní podmínky, jimiž se rybolovné činnosti řídí. |
(4) |
Je nutné stanovit zásady a některé postupy řízení rybolovu na úrovni Společenství, aby členské státy mohly zajistit řízení činností plavidel plujících pod jejich vlajkou. |
(5) |
Článek 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoví definice použitelné pro přidělování rybolovných práv. |
(6) |
V souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 847/96 je třeba určit populace, na něž se vztahují různá opatření uvedeného článku. |
(7) |
Rybolovná práva by měla být užívána v souladu s právními předpisy Společenství, a zejména v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států (4), nařízením Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel (5), nařízením Komise (EHS) č. 1381/87 ze dne 20. května 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a dokumentaci rybářských plavidel (6), nařízením Rady (EHS) č. 3880/91 ze dne 17. prosince 1991 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (7), nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (8), nařízením Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel (9), nařízením Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu (10), a nařízením (ES) č. 1098/2007. |
(8) |
Aby byla roční rybolovná práva stanovena na úrovni, která je v souladu s cílem udržitelného využívání zdrojů z environmentálního, hospodářského a sociálního hlediska, byly zohledněny hlavní zásady pro stanovení celkových přípustných odlovů (TAC), které jsou uvedeny ve sdělení Komise Radě nazvaném „Rybolovná práva pro rok 2009: Prohlášení o politice Evropské komise“. |
(9) |
S cílem přispět k zachování populací ryb by měla být v roce 2009 provedena některá doplňková opatření týkající se technických podmínek rybolovných činností. |
(10) |
Za účelem zajištění obživy rybářů ve Společenství je důležité otevřít tato loviště ode dne 1. ledna 2009. Vzhledem k naléhavosti situace je nutné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů podle bodu 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a smlouvám o založení Evropských společenství, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví pro rok 2009 rybolovná práva a související podmínky pro využívání těchto rybolovných práv pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Společenství (dále jen „plavidla Společenství“) působící v Baltském moři.
2. Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na rybolovné činnosti, které jsou vedeny výhradně za účelem vědeckého výzkumu a které jsou prováděny s povolením a pod dohledem dotyčného členského státu, po předchozím oznámení Komisi a členskému státu, v jehož vodách je tento výzkum prováděn.
Článek 3
Definice
Kromě definic stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 se pro účely tohoto nařízení rozumí:
a) |
oblastmi Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) oblasti vymezené v nařízení (EHS) č. 3880/91; |
b) |
„Baltským mořem“ subdivize ICES 22–32; |
c) |
„celkovými přípustnými odlovy (TAC)“ množství, které lze každoročně odlovit z každé populace; |
d) |
„kvótou“ část TAC přidělená Společenství, členskému státu nebo třetí zemi; |
e) |
„dnem nepřítomnosti v přístavu“ každé nepřetržité období 24 hodin nebo jeho část, během něhož je plavidlo nepřítomno v přístavu. |
KAPITOLA II
RYBOLOVNÁ PRÁVA A SOUVISEJÍCÍ PODMÍNKY
Článek 4
Omezení odlovů a rozdělení
Omezení odlovů, rozdělení těchto omezení mezi členské státy a další podmínky v souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 847/96 se stanoví v příloze I tohoto nařízení.
Článek 5
Zvláštní ustanovení týkající se rozdělení
1. Rozdělením omezení odlovů mezi členské státy stanoveným v příloze I nesmějí být dotčeny:
a) |
výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002; |
b) |
přerozdělení provedená podle čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93; |
c) |
dodatečné vykládky podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96; |
d) |
množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96; |
e) |
odpočty provedené na základě článku 5 nařízení (ES) č. 847/96. |
2. Pro účely převedených kvót, které mají být převedeny do roku 2010, lze použít čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96 odchylně od uvedeného nařízení na všechny populace, na které se vztahují analytické TAC.
Článek 6
Podmínky pro úlovky a vedlejší úlovky
1. Ryby z populací, pro které jsou stanovena omezení odlovu, mohou být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze v těchto případech:
a) |
odlovy byly provedeny plavidly členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo |
b) |
druhy, kromě sledě obecného a šprota obecného, jsou smíchány s ostatními druhy a nejsou tříděny ani na palubě, ani při vykládce a úlovky byly odloveny vlečnými sítěmi, dánskými nevody nebo podobnými zařízeními o velikosti oka sítě menší než 32 mm. |
2. Všechna vyložená množství se odpočítají od kvóty nebo, pokud podíl Společenství nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy, od podílu Společenství s výjimkou odlovů provedených podle odst. 1 písm. b).
3. Je-li kvóta přidělená členskému státu na sledě obecného vyčerpána, nesmí plavidlo plující pod vlajkou tohoto členského státu, registrované ve Společenství a činné v lovištích, na které se uplatňuje příslušná kvóta, vykládat neroztříděné úlovky, v nichž je obsažen sleď obecný.
4. Je-li kvóta přidělená členskému státu na šprota obecného vyčerpána, nesmí plavidlo plující pod vlajkou tohoto členského státu, registrované ve Společenství a působící v oblastech rybolovu, v nichž se uplatňuje příslušná kvóta, vykládat neroztříděné úlovky, v nichž je obsažen šprot obecný.
Článek 7
Omezení intenzity rybolovu
1. Omezení intenzity rybolovu jsou stanovena v příloze II.
2. Omezení uvedená v odstavci 1 se vztahují na subdivize ICES 27 a 28.2, pokud Komise nerozhodla v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1098/2007 o vynětí těchto subdivizí ICES z omezení podle čl. 8 odst. 1 písm. b), odst. 3, 4 a 5 a článku 13 uvedeného nařízení.
3. Omezení uvedená v odstavci 1 se nevztahují na subdivizi ICES 28.1, pokud Komise nerozhodla v souladu s čl. 29 odst. 4 nařízení (ES) č. 1098/2007 o tom, že se omezení podle čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 3, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1098/2007 vztahují na uvedenou subdivizi.
Článek 8
Přechodná technická opatření
Přechodná technická opatření se stanoví v příloze III.
KAPITOLA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 9
Přenos dat
Při zasílání údajů vztahujících se k vykládkám objemů odlovených populací podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 Komisi používají členské státy kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.
Článek 10
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2009.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 28. listopadu 2008.
Za Radu
předseda
M. BARNIER
(1) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.
(2) Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3.
(3) Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 1.
(4) Úř. věst. L 276, 10.10.1983, s. 1.
(5) Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1.
(6) Úř. věst. L 132, 21.5.1987, s. 9.
(7) Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1.
(8) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.
(9) Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17.
(10) Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1.
PŘÍLOHA I
Omezení odlovů a související podmínky pro meziroční řízení omezení odlovů vztahující se na plavidla Společenství v oblastech, ve kterých jsou stanovena omezení odlovů podle druhu a oblasti
Níže uvedené tabulky stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace, rozdělení mezi členské státy a související podmínky pro meziroční řízení kvót.
V rámci každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Pro účely těchto tabulek jsou kódy jednotlivých druhů tyto:
Vědecký název |
Třímístný písmenný kód |
Obecný název |
Clupea harengus |
HER |
Sleď obecný |
Gadus morhua |
COD |
Treska obecná |
Platichthys flesus |
FLX |
Platýs bradavičnatý |
Pleuronectes platessa |
PLE |
Platýs velký |
Psetta maxima |
TUR |
Pakambala velká |
Salmo salar |
SAL |
Losos obecný |
Sprattus sprattus |
SPR |
Šprot obecný |
|
|
|||||||
Finsko |
67 777 |
|
||||||
Švédsko |
14 892 |
|
||||||
ES |
82 669 |
|
||||||
TAC |
82 669 |
Analytický TAC. Použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96. Použije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
|
|
|||||||
Dánsko |
3 809 |
|
||||||
Německo |
14 994 |
|
||||||
Polsko |
3 536 |
|
||||||
Finsko |
2 |
|
||||||
Švédsko |
4 835 |
|
||||||
ES |
27 176 |
|
||||||
TAC |
27 176 |
Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
|
|
|||||||
Dánsko |
3 159 |
|
||||||
Německo |
838 |
|
||||||
Estonsko |
16 134 |
|
||||||
Lotyšsko |
3 982 |
|
||||||
Litva |
4 192 |
|
||||||
Polsko |
35 779 |
|
||||||
Finsko |
31 493 |
|
||||||
Švédsko |
48 032 |
|
||||||
ES |
143 609 |
|
||||||
TAC |
Nepoužije se |
Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
|
|
|||||||
Estonsko |
16 113 |
|
||||||
Lotyšsko |
18 779 |
|
||||||
ES |
34 892 |
|
||||||
TAC |
34 892 |
Analytický TAC. Použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96. Použije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
|
|
|||||||
Dánsko |
10 241 |
|
||||||
Německo |
4 074 |
|
||||||
Estonsko |
998 |
|
||||||
Lotyšsko |
3 808 |
|
||||||
Litva |
2 509 |
|
||||||
Polsko |
11 791 |
|
||||||
Finsko |
784 |
|
||||||
Švédsko |
10 375 |
|
||||||
ES |
44 580 |
|
||||||
TAC |
Nepoužije se |
Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
|
|
|||||||
Dánsko |
7 130 |
|
||||||
Německo |
3 487 |
|
||||||
Estonsko |
158 |
|
||||||
Lotyšsko |
590 |
|
||||||
Litva |
383 |
|
||||||
Polsko |
1 908 |
|
||||||
Finsko |
140 |
|
||||||
Švédsko |
2 541 |
|
||||||
ES |
16 337 |
|
||||||
TAC |
16 337 |
Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
|
|
|||||||
Dánsko |
2 179 |
|
||||||
Německo |
242 |
|
||||||
Polsko |
456 |
|
||||||
Švédsko |
164 |
|
||||||
ES |
3 041 |
|
||||||
TAC |
3 041 |
Preventivní TAC. Použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
|
|
|||||||
Dánsko |
64 184 (1) |
|
||||||
Německo |
7 141 (1) |
|
||||||
Estonsko |
6 523 (1) |
|
||||||
Lotyšsko |
40 824 (1) |
|
||||||
Litva |
4 799 (1) |
|
||||||
Polsko |
19 471 (1) |
|
||||||
Finsko |
80 033 (1) |
|
||||||
Švédsko |
86 758 (1) |
|
||||||
ES |
309 733 (1) |
|
||||||
TAC |
Nepoužije se |
Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
|
|
|||||||
Estonsko |
1 581 (2) |
|
||||||
Finsko |
13 838 (2) |
|
||||||
ES |
15 419 (2) |
|
||||||
TAC |
Nepoužije se |
Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
|
|
|||||||
Dánsko |
39 453 |
|
||||||
Německo |
24 994 |
|
||||||
Estonsko |
45 813 |
|
||||||
Lotyšsko |
55 332 |
|
||||||
Litva |
20 015 |
|
||||||
Polsko |
117 424 |
|
||||||
Finsko |
20 652 |
|
||||||
Švédsko |
76 270 |
|
||||||
ES |
399 953 |
|
||||||
TAC |
Nepoužije se |
Analytický TAC. Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Použije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96. Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96. |
(1) Vyjádřeno v počtu kusů ryb.
(2) Vyjádřeno v počtu kusů ryb.
PŘÍLOHA II
Omezení intenzity rybolovu
1. |
Členské státy zajistí, aby v případě plavidel plujících pod jejich vlajkou byl rybolov pomocí vlečných sítí, dánských nevodů a podobného zařízení o velikosti ok sítě 90 mm nebo vyšší nebo pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí o velikosti ok sítě 90 mm nebo vyšší nebo nástražných lovných šňůr pro lov při dně, dlouhých lovných šňůr s výjimkou unášených lovných šňůr, ručních lovných šňůr a přívlačí povolen na nejvýše:
|
2. |
Maximální počet dnů nepřítomnosti v přístavu za rok, ve kterých může být plavidlo lovící s lovným zařízením uvedeným v odstavci 1 přítomno ve dvou oblastech vymezených v odst. 1 písm. a) a b) nesmí překročit maximální počet dnů přidělených pro jednu z těchto dvou oblastí. |
PŘÍLOHA III
Přechodná technická opatření
Omezení rybolovu pro platýse bradavičnatého a pakambalu velkou
1. |
Tyto druhy ryb ulovené v zeměpisných oblastech a v obdobích uvedených níže se nesmějí uchovávat na palubě:
|
2. |
Odchylně od bodu 1 mohou být uchovávány na palubě a vykládány vedlejší úlovky platýse bradavičnatého a pakambaly velké do výše 10 % živé hmotnosti celkového úlovku uchovávaného na palubě a vykládaného během období zákazu uvedeného ve zmíněném odstavci, pokud je rybolovná činnost prováděna pomocí vlečných sítí, dánských nevodů a podobných zařízení o velikosti ok 105 mm nebo větší nebo pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí o velikosti ok 100 mm nebo větší. |
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/10 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 1323/2008
ze dne 18. prosince 2008,
kterým se s účinkem od 1. července 2008 upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství a opravné koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství, a zejména na článek 13 tohoto protokolu,
s ohledem na služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (1), a zejména na články 63, 64, 65 a 82 služebního řádu a přílohy VII, XI a XIII služebního řádu a čl. 20 první pododstavec a články 64 a 92 pracovní řádu ostatních zaměstnanců,
s ohledem na návrh Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
s cílem zaručit úředníkům a ostatním zaměstnancům Evropských společenství stejný vývoj kupní síly jako osobám ve veřejné službě členských států, je nutné upravit odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství podle přezkumu z roku 2008,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
S účinkem ode dne 1. července 2008 se v čl. 63 odst. 2 služebního řádu datum „1. července 2007“ nahrazuje datem „1. července 2008“.
Článek 2
S účinkem ode dne 1. července 2008 se v článku 66 služebního řádu tabulka základních měsíčních platů použitelná pro účely vyměření odměn a důchodů nahrazuje tímto:
1.7.2008 |
STUPEŇ |
||||
PLATOVÁ TŘÍDA |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
16 |
16 299,08 |
16 983,99 |
17 697,68 |
|
|
15 |
14 405,66 |
15 011,01 |
15 641,79 |
16 076,97 |
16 299,08 |
14 |
12 732,20 |
13 267,22 |
13 824,73 |
14 209,36 |
14 405,66 |
13 |
11 253,14 |
11 726,01 |
12 218,75 |
12 558,70 |
12 732,20 |
12 |
9 945,89 |
10 363,83 |
10 799,33 |
11 099,79 |
11 253,14 |
11 |
8 790,51 |
9 159,90 |
9 544,81 |
9 810,36 |
9 945,89 |
10 |
7 769,34 |
8 095,82 |
8 436,01 |
8 670,72 |
8 790,51 |
9 |
6 866,80 |
7 155,35 |
7 456,03 |
7 663,46 |
7 769,34 |
8 |
6 069,10 |
6 324,13 |
6 589,88 |
6 773,22 |
6 866,80 |
7 |
5 364,07 |
5 589,48 |
5 824,35 |
5 986,40 |
6 069,10 |
6 |
4 740,94 |
4 940,16 |
5 147,76 |
5 290,97 |
5 364,07 |
5 |
4 190,20 |
4 366,28 |
4 549,76 |
4 676,34 |
4 740,94 |
4 |
3 703,44 |
3 859,06 |
4 021,22 |
4 133,10 |
4 190,20 |
3 |
3 273,22 |
3 410,76 |
3 554,09 |
3 652,97 |
3 703,44 |
2 |
2 892,98 |
3 014,55 |
3 141,22 |
3 228,61 |
3 273,22 |
1 |
2 556,91 |
2 664,35 |
2 776,31 |
2 853,56 |
2 892,98 |
Článek 3
S účinkem ode dne 1 července 2008 se opravné koeficienty použitelné podle článku 64 služebního řádu na odměny úředníků a ostatních zaměstnanců stanoví podle sloupce 2 následující tabulky.
S účinkem ode dne 1. ledna 2009 se opravné koeficienty použitelné podle čl. 17 odst. 3 přílohy VII služebního řádu na převody úředníků a ostatních zaměstnanců stanoví podle sloupce 3 následující tabulky.
S účinkem ode dne 1 července 2008 se opravné koeficienty podle čl. 20 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu použitelné na důchody stanoví podle sloupce 4 následující tabulky.
S účinkem ode dne 16 května 2008 se opravné koeficienty použitelné podle článku 64 služebního řádu na odměny úředníků a ostatních zaměstnanců stanoví podle sloupce 5 následující tabulky.
S účinkem ode dne 1. května 2008 se opravné koeficienty použitelné podle článku 64 služebního řádu na odměny úředníků a ostatních zaměstnanců stanoví podle sloupce 6 následující tabulky.
S účinkem ode dne 16. května 2008 se opravné koeficienty podle čl. 20 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu použitelné na důchody stanoví podle sloupce 7 následující tabulky.
Země/místo |
Odměna 1.7.2008 |
Převod 1.1.2009 |
Důchod 1.7.2008 |
Odměna 16.5.2008 |
Odměna 1.5.2008 |
Důchod 16.5.2008 |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
Bulharsko |
|
62,5 |
100,0 |
70,5 |
|
|
Česká republika |
98,1 |
91,1 |
100,0 |
|
|
|
Dánsko |
139,4 |
136,4 |
136,4 |
|
|
|
Německo |
98,9 |
99,4 |
100,0 |
|
|
|
Bonn |
98,0 |
|
|
|
|
|
Karlsruhe |
96,4 |
|
|
|
|
|
Mnichov |
105,3 |
|
|
|
|
|
Estonsko |
|
81,9 |
100,0 |
85,0 |
|
|
Řecko |
95,0 |
94,9 |
100,0 |
|
|
|
Španělsko |
101,6 |
96,0 |
100,0 |
|
|
|
Francie |
115,5 |
106,3 |
106,3 |
|
|
|
Irsko |
121,9 |
118,5 |
118,5 |
|
|
|
Itálie |
111,5 |
107,6 |
107,6 |
|
|
|
Varese |
98,6 |
|
|
|
|
|
Kypr |
89,2 |
91,9 |
100,0 |
|
|
|
Lotyšsko |
|
79,8 |
100,0 |
|
85,1 |
|
Litva |
|
71,9 |
100,0 |
76,3 |
|
|
Maďarsko |
94,0 |
81,6 |
100,0 |
|
|
|
Malta |
85,0 |
86,7 |
100,0 |
|
|
|
Nizozemsko |
109,1 |
101,5 |
101,5 |
|
|
|
Rakousko |
107,8 |
106,9 |
106,9 |
|
|
|
Polsko |
|
84,6 |
100,0 |
93,8 |
|
|
Portugalsko |
91,7 |
91,0 |
100,0 |
|
|
|
Rumunsko |
|
66,9 |
100,0 |
|
75,2 |
|
Slovinsko |
|
86,0 |
100,0 |
90,2 |
|
|
Slovensko |
87,3 |
81,9 |
100,0 |
|
|
|
Finsko |
119,8 |
116,2 |
116,2 |
|
|
|
Švédsko |
115,3 |
111,5 |
111,5 |
|
|
|
Spojené království |
|
105,4 |
|
125,6 |
|
105,4 |
Culham |
|
|
|
100,9 |
|
|
Článek 4
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí příspěvek na rodičovskou dovolenou stanovený v čl. 42a druhém a třetím pododstavci služebního řádu 878,32 EUR a 1 171,09 EUR pro osamělé rodiče.
Článek 5
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí základní příspěvek na domácnost stanovený v čl. 1 odst. 1 přílohy VII služebního řádu 164,27 EUR.
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí příspěvek na vyživované dítě stanovený v čl. 2 odst. 1 přílohy VII služebního řádu 358,96 EUR.
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí příspěvek na vzdělání stanovený v čl. 3 odst. 1 přílohy VII služebního řádu 243,55 EUR.
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí příspěvek na vzdělání stanovený v čl. 3 odst. 2 přílohy VII služebního řádu 87,69 EUR.
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí minimální částka pro příspěvek za práci v zahraničí stanovená v článku 69 služebního řádu a v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci přílohy VII 486,88 EUR.
Článek 6
S účinkem ode dne 1. ledna 2009 se příspěvek na cestovné za kilometr stanovený v čl. 8 odst. 2 druhém pododstavci přílohy VII služebního řádu upravuje takto:
|
EUR 0 za každý kilometr od 0 do 200 km |
|
EUR 0,3651 za každý kilometr od 201 do 1 000 km |
|
EUR 0,6085 za každý kilometr od 1 001 do 2 000 km |
|
EUR 0,3651 za každý kilometr od 2 001 do 3 000 km |
|
EUR 0,1216 za každý kilometr od 3 001 do 4 000 km |
|
EUR 0,0586 za každý kilometr od 4 001 do 10 000 km |
|
EUR 0 za každý kilometr nad 10 000 km. |
K uvedenému příspěvku na cestovné za kilometr se připočítá doplňkový paušální příspěvek:
— |
182,54 EUR, je-li vzdálenost po železnici mezi místem výkonu služebních povinností a místem původu od 725 km do 1 450 km, |
— |
365,04 EUR, je-li vzdálenost po železnici mezi místem výkonu služebních povinností a místem původu rovna nebo větší než 1 450 km. |
Článek 7
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí denní příspěvek stanovený v čl. 10 odst. 1 přílohy VII služebního řádu:
— |
37,73 EUR pro úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost, |
— |
30,42 EUR pro úředníka, který nemá nárok na příspěvek na domácnost. |
Článek 8
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí dolní hranice příspěvku na zařízení stanovená v čl. 24 odst. 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců:
— |
1 074,14 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost, |
— |
638,68 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost. |
Článek 9
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí dolní hranice pro příspěvek v nezaměstnanosti stanovený v čl. 28a odst. 3 druhém pododstavci pracovního řádu ostatních zaměstnanců 1 288,19 EUR a horní hranice 2 576,39 EUR a paušální srážka činí 1 171,09 EUR.
Článek 10
S účinkem ode dne 1. července 2008 se tabulka základních měsíčních platů v článku 63 pracovního řádu ostatních zaměstnanců nahrazuje tímto:
1.7.2008 |
|
STUPEŇ |
|||
KATEGORIE |
SKUPINA |
1 |
2 |
3 |
4 |
A |
I |
6 565,32 |
7 378,56 |
8 191,80 |
9 005,04 |
II |
4 765,00 |
5 229,31 |
5 693,62 |
6 157,93 |
|
III |
4 004,25 |
4 182,62 |
4 360,99 |
4 539,36 |
|
B |
IV |
3 846,60 |
4 223,18 |
4 599,76 |
4 976,34 |
V |
3 021,43 |
3 220,60 |
3 419,77 |
3 618,94 |
|
C |
VI |
2 873,61 |
3 042,79 |
3 211,97 |
3 381,15 |
VII |
2 571,98 |
2 659,49 |
2 747,00 |
2 834,51 |
|
D |
VIII |
2 324,67 |
2 461,59 |
2 598,51 |
2 735,43 |
IX |
2 238,75 |
2 269,94 |
2 301,13 |
2 332,32 |
Článek 11
S účinkem ode dne 1. července 2008 se tabulka základních měsíčních platů v článku 93 pracovního řádu ostatních zaměstnanců nahrazuje tímto:
FUNKČNÍ SKUPINA |
1.7.2008 |
STUPEŇ |
||||||
PLATOVÁ TŘÍDA |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
|
IV |
18 |
5 618,70 |
5 735,55 |
5 854,82 |
5 976,58 |
6 100,87 |
6 227,74 |
6 357,25 |
17 |
4 965,96 |
5 069,23 |
5 174,64 |
5 282,26 |
5 392,10 |
5 504,24 |
5 618,70 |
|
16 |
4 389,04 |
4 480,31 |
4 573,49 |
4 668,59 |
4 765,68 |
4 864,79 |
4 965,96 |
|
15 |
3 879,15 |
3 959,82 |
4 042,17 |
4 126,23 |
4 212,03 |
4 299,63 |
4 389,04 |
|
14 |
3 428,49 |
3 499,79 |
3 572,57 |
3 646,87 |
3 722,70 |
3 800,12 |
3 879,15 |
|
13 |
3 030,19 |
3 093,21 |
3 157,53 |
3 223,19 |
3 290,22 |
3 358,65 |
3 428,49 |
|
III |
12 |
3 879,08 |
3 959,75 |
4 042,09 |
4 126,14 |
4 211,95 |
4 299,53 |
4 388,94 |
11 |
3 428,46 |
3 499,75 |
3 572,53 |
3 646,82 |
3 722,65 |
3 800,06 |
3 879,08 |
|
10 |
3 030,18 |
3 093,19 |
3 157,51 |
3 223,17 |
3 290,20 |
3 358,62 |
3 428,46 |
|
9 |
2 678,17 |
2 733,86 |
2 790,71 |
2 848,74 |
2 907,98 |
2 968,45 |
3 030,18 |
|
8 |
2 367,05 |
2 416,27 |
2 466,52 |
2 517,81 |
2 570,17 |
2 623,61 |
2 678,17 |
|
II |
7 |
2 678,11 |
2 733,81 |
2 790,67 |
2 848,71 |
2 907,97 |
2 968,45 |
3 030,19 |
6 |
2 366,93 |
2 416,16 |
2 466,42 |
2 517,72 |
2 570,08 |
2 623,54 |
2 678,11 |
|
5 |
2 091,91 |
2 135,42 |
2 179,84 |
2 225,18 |
2 271,46 |
2 318,70 |
2 366,93 |
|
4 |
1 848,85 |
1 887,30 |
1 926,56 |
1 966,63 |
2 007,53 |
2 049,29 |
2 091,91 |
|
I |
3 |
2 277,64 |
2 324,91 |
2 373,16 |
2 422,41 |
2 472,69 |
2 524,01 |
2 576,39 |
2 |
2 013,53 |
2 055,32 |
2 097,98 |
2 141,52 |
2 185,96 |
2 231,33 |
2 277,64 |
|
1 |
1 780,05 |
1 816,99 |
1 854,70 |
1 893,20 |
1 932,49 |
1 972,59 |
2 013,53 |
Článek 12
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí dolní hranice příspěvku na zařízení stanovená v článku 94 pracovního řádu ostatních zaměstnanců:
— |
807,93 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost, |
— |
479,00 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost. |
Článek 13
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí dolní hranice pro příspěvek v nezaměstnanosti stanovený v čl. 96 odst. 3 druhém pododstavci pracovního řádu ostatních zaměstnanců 966,15 EUR a horní hranice 1 932,29 EUR a paušální srážka činí 878,32 EUR.
Článek 14
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí příspěvky za práci na směny stanovené v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 300/76 (2) 368,17 EUR, 555,70 EUR, 607,58 EUR a 828,33 EUR.
Článek 15
S účinkem ode dne 1. července 2008 se na částky uvedené v článku 4 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 (3) použije opravný koeficient 5,314614.
Článek 16
S účinkem ode dne 1. července 2008 se tabulka v čl. 8 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu nahrazuje tímto:
1.7.2008 |
STUPEŇ |
|||||||
PLATOVÁ TŘÍDA |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
16 |
16 299,08 |
16 983,99 |
17 697,68 |
17 697,68 |
17 697,68 |
17 697,68 |
|
|
15 |
14 405,66 |
15 011,01 |
15 641,79 |
16 076,97 |
16 299,08 |
16 983,99 |
|
|
14 |
12 732,20 |
13 267,22 |
13 824,73 |
14 209,36 |
14 405,66 |
15 011,01 |
15 641,79 |
16 299,08 |
13 |
11 253,14 |
11 726,01 |
12 218,75 |
12 558,70 |
12 732,20 |
|
|
|
12 |
9 945,89 |
10 363,83 |
10 799,33 |
11 099,79 |
11 253,14 |
11 726,01 |
12 218,75 |
12 732,20 |
11 |
8 790,51 |
9 159,90 |
9 544,81 |
9 810,36 |
9 945,89 |
10 363,83 |
10 799,33 |
11 253,14 |
10 |
7 769,34 |
8 095,82 |
8 436,01 |
8 670,72 |
8 790,51 |
9 159,90 |
9 544,81 |
9 945,89 |
9 |
6 866,80 |
7 155,35 |
7 456,03 |
7 663,46 |
7 769,34 |
|
|
|
8 |
6 069,10 |
6 324,13 |
6 589,88 |
6 773,22 |
6 866,80 |
7 155,35 |
7 456,03 |
7 769,34 |
7 |
5 364,07 |
5 589,48 |
5 824,35 |
5 986,40 |
6 069,10 |
6 324,13 |
6 589,88 |
6 866,80 |
6 |
4 740,94 |
4 940,16 |
5 147,76 |
5 290,97 |
5 364,07 |
5 589,48 |
5 824,35 |
6 069,10 |
5 |
4 190,20 |
4 366,28 |
4 549,76 |
4 676,34 |
4 740,94 |
4 940,16 |
5 147,76 |
5 364,07 |
4 |
3 703,44 |
3 859,06 |
4 021,22 |
4 133,10 |
4 190,20 |
4 366,28 |
4 549,76 |
4 740,94 |
3 |
3 273,22 |
3 410,76 |
3 554,09 |
3 652,97 |
3 703,44 |
3 859,06 |
4 021,22 |
4 190,20 |
2 |
2 892,98 |
3 014,55 |
3 141,22 |
3 228,61 |
3 273,22 |
3 410,76 |
3 554,09 |
3 703,44 |
1 |
2 556,91 |
2 664,35 |
2 776,31 |
2 853,56 |
2 892,98 |
|
|
|
Článek 17
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí příspěvek na vyživované dítě stanovený v čl. 14 prvním pododstavci přílohy XIII služebního řádu:
1.7.2008–31.12.2008 |
344,55 |
Článek 18
S účinkem ode dne 1. července 2008 činí příspěvek na vzdělání stanovený v čl. 15 prvním pododstavci přílohy XIII služebního řádu:
1.7.2008–31.8.2008 |
70,14 |
Článek 19
S účinkem ode dne 1. července 2008 pro účely uplatňování čl. 18 odst. 1 přílohy XIII služebního řádu činí částka paušálního příspěvku uvedená v článku 4a přílohy VII služebního řádu platného do 1. května 2004:
— |
127,01 EUR měsíčně pro úředníky platové třídy C4 nebo C5, |
— |
194,73 EUR měsíčně pro úředníky platové třídy C1, C2 nebo C3. |
Článek 20
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. prosince 2008.
Za Radu
předseda
M. BARNIER
(1) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
(2) Nařízení Rady (ESUO, ES, Euratom) č. 300/76 ze dne 9. února 1976 o stanovení kategorií úředníků, podmínek poskytování a výše příspěvků, které mohou být poskytovány úředníkům pracujícím na směny (Úř. věst. L 38, 13.2.1976, s. 1).
(3) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8).
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/17 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 1324/2008
ze dne 18. prosince 2008,
kterým se ode dne 1. července 2008 upravuje sazba příspěvku úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství do důchodového systému
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanovený nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (1), a zejména na článek 83a uvedeného řádu,
s ohledem na návrh Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s článkem 13 přílohy XII služebního řádu předložil Eurostat dne 1. září 2008 zprávu o pojistněmatematickém posouzení důchodového systému pro rok 2008, která aktualizuje parametry uvedené v této příloze. Z uvedeného posouzení vyplývá, že sazba příspěvku potřebná k udržení pojistněmatematické rovnováhy důchodového systému je 10,9 % základního platu. |
(2) |
V zájmu zachování pojistněmatematické rovnováhy důchodového systému úředníků a ostatních zaměstnanců Společenství je tedy třeba upravit sazbu příspěvku na 10,9 % základního platu. |
(3) |
V souladu s článkem 12 přílohy XII služebního řádu se pro výpočet úroku z úroků musí použít skutečná úroková míra ve smyslu článku 10 přílohy XII, a měla by být proto upravena, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
S účinkem ode dne 1. července 2008 se sazba příspěvku podle čl. 83 odst. 2 služebního řádu stanoví na 10,9 %.
Článek 2
S účinkem ode dne 1. ledna 2009 se sazba pro výpočet úroku z úroků uvedená v čl. 4 odst. 1 a v článku 8 přílohy VIII služebního řádu a v čl. 40 čtvrtém pododstavci a čl. 110 odst. 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců stanoví na 3,1 %.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. prosince 2008.
Za Radu
předseda
M. BARNIER
(1) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/18 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1325/2008
ze dne 22. prosince 2008
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 23. prosince 2008.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. prosince 2008.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
CR |
110,3 |
MA |
79,8 |
|
TR |
84,6 |
|
ZZ |
91,6 |
|
0707 00 05 |
JO |
167,2 |
MA |
69,8 |
|
TR |
115,3 |
|
ZZ |
117,4 |
|
0709 90 70 |
MA |
127,3 |
TR |
81,0 |
|
ZZ |
104,2 |
|
0805 10 20 |
AR |
13,6 |
BR |
44,6 |
|
EG |
51,1 |
|
MA |
46,9 |
|
TR |
71,3 |
|
UY |
30,6 |
|
ZA |
41,3 |
|
ZW |
31,4 |
|
ZZ |
41,4 |
|
0805 20 10 |
MA |
74,4 |
TR |
64,0 |
|
ZZ |
69,2 |
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
CN |
50,3 |
IL |
65,1 |
|
TR |
65,0 |
|
ZZ |
60,1 |
|
0805 50 10 |
MA |
64,0 |
TR |
54,7 |
|
ZZ |
59,4 |
|
0808 10 80 |
CA |
79,3 |
CN |
76,1 |
|
MK |
37,6 |
|
US |
86,9 |
|
ZA |
118,0 |
|
ZZ |
79,6 |
|
0808 20 50 |
CN |
71,5 |
TR |
107,0 |
|
US |
116,0 |
|
ZZ |
98,2 |
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/20 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1326/2008
ze dne 15. prosince 2008,
kterým se schvalují změny menšího rozsahu ve specifikaci označení zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Chaource (CHOP))
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 druhou větu uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 a čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení Komise přezkoumala žádost Francie o schválení změny bodů specifikace chráněného označení původu „Chaource“ zapsaného nařízením Komise (ES) č. 1107/96 (2). |
(2) |
Účelem žádosti je změnit specifikaci upřesněním podmínek zpracování a podmínek používání přídatných látek pro mléko a při výrobě „Chaource“. Těmito postupy se zajistí zachování podstatných charakteristických vlastností u označení. |
(3) |
Komise prozkoumala danou změnu a rozhodla, že je odůvodněná. Jelikož se jedná o změnu menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, může ji Komise schválit bez postupu uvedeného v článcích 5, 6 a 7 uvedeného nařízení. |
(4) |
V souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 (3) a podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 je třeba zveřejnit přehled hlavních bodů specifikace, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Specifikace chráněného označení původu „Chaource“ se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
Článek 2
Konsolidovaný přehled obsahující hlavní body specifikace je uveden v příloze II tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. prosince 2008.
Za Komisi
Mariann FISCHER BOEL
členka Komise
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
(2) Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1.
(3) Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1.
PŘÍLOHA I
Ve specifikaci chráněného označení původu „Chaource“ se schvalují tyto změny:
„Způsob produkce“
V bodu 5 specifikace týkajícím se způsobu produkce se doplňují nová ustanovení, která znějí:
„(…) Operace sýření mléka se musí provádět výlučně za použití syřidla.
Zahušťování mléka částečným odstraněním vodnaté složky před srážením je zakázáno.
Mimo mléčné suroviny jsou v mléku a během výroby jedinými povolenými složkami nebo podpůrnými nebo doplňkovými látkami syřidlo, neškodné kultury bakterií, kvasinek, plísní, chlorid vápenatý a sůl.
(…) Uchovávání mléčných surovin, polotovarů, sýřeniny a čerstvého sýra při záporné teplotě je zakázáno.
Uchovávání čerstvých sýrů a sýrů v procesu zrání v ochranné atmosféře je zakázáno.“
PŘÍLOHA II
PŘEHLED
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin
„CHAOUORCE“
č. ES: FR-PDO-0217-0114/29.03.2006
CHOP (X) CHZO ( )
Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.
1. příslušný orgán členského státu
Název |
: |
Institut national de l’origine et de la qualité |
Adresa |
: |
51 rue d’Anjou, 75008 Paris, France |
Telefon |
: |
(33) 153 89 80 00 |
Fax |
: |
(33) 153 89 80 60 |
|
: |
info@inao.gouv.fr |
2. Skupina:
Název |
: |
Syndicat de défense du fromage de Chaource |
Adresa |
: |
Ferme du Moulinet, 10150 Pont-Sainte-Marie, France |
Telefon |
: |
(33) 325 49 90 48 |
Fax |
: |
(33) 325 49 90 48 |
|
: |
syndicat-chaource@wanadoo.fr |
Složení |
: |
producenti/zpracovatelé (X) ostatní ( ) |
3. Druh produktu
Třída 1.3: |
Sýry |
4. Specifikace
(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)
4.1 Název
„Chaource“
4.2 Popis
Měkký slaný sýr vyrobený z kravského mléka, s plísní na povrchu; ve dvou plochých válcových formách: velké (11 až 11,5 cm v průměru, 6 cm tloušťky, přibližně 450 g) a malé (8,5 až 9 cm v průměru, 6 cm tloušťky, přibližně 200 g); nejméně 50 % tuku.
4.3 Zeměpisná oblast
Oblast produkce zahrnuje úzce vymezenou zeměpisnou oblast na pomezí departementů Aube a Yonne včetně přírodní vlhké oblasti Champagne, v jejímž středu leží obec Chaource.
|
Departement Aube Zcela zahrnuté území kantonů: Aix-en-Othe, Bar-sur-Seine, Bouilly, Chaource, Ervy-le-Châtel, Mussy-sur-Seine, Les Riceys a Troyes (7 kantonů) |
|
Departement Yonne
|
4.4 Důkaz původu
Každý hospodářský subjekt vyplňuje „prohlášení o způsobilosti“, které evidují útvary INAO a díky němuž může INAO identifikovat všechny hospodářské subjekty. Musí pro potřeby ústavu INAO zpřístupňovat záznamy a veškerou dokumentaci potřebnou ke kontrole původu, kvality a podmínek produkce mléka a sýrů.
V rámci kontroly charakteristik produktu CHOP se provádí analytická a organoleptická kontrola, jež má zajistit kvalitu a typické vlastnosti kontrolovaných produktů.
4.5 Metoda produkce
Produkce mléka, výroba i zrání musí probíhat v zeměpisné oblasti.
Sýr vzniká převážně působením bakterií mléčného kysání, za samovolného a pomalého vysychání, vyrábí se výlučně z kravského mléka, jež je podrobeno zrání, a poté sýření; doba srážení činí minimálně 12 hodin; zrání trvá minimálně dva týdny.
4.6 Souvislost
Sýr je známý již od středověku; v roce 1513 jej obyvatelé Chaource nabídli biskupovi a správci Langres, ústní tradice ohledně tohoto sýra se datuje od první poloviny 19. století; od této doby se prodával na regionálních trzích a až ve velkých městech jako Lyon a Paříž. Označení bylo uznáno v roce 1970.
Oblast chráněného označení se nachází v pánvi s propustným podložím složeným hlavně z vápence a jílu a s velkým množstvím vodních proudů a pramenů. V létě se dojnice pasou na loukách ve volné přírodě a v létě jsou krmeny senem nasbíraným přímo na místě. Tradiční způsob produkce umožnil producentům dosahovat u sýra přidané hodnoty a udržet v této oblasti zemědělskou činnost.
4.7 Kontrolní subjekt
Název |
: |
Institut national de l’origine et de la qualité |
Adresa |
: |
51 rue d’Anjou, 75008 Paris, France |
Telefon |
: |
(33) 153 89 80 00 |
Fax |
: |
(33) 153 89 80 60 |
|
: |
info@inao.gouv.fr |
Institut National de l’Origine et de la Qualité je veřejnou institucí správní povahy, občanskoprávním subjektem, který působí pod dozorem ministerstva zemědělství.
Za kontrolu podmínek produkce produktů nesoucích označení původu odpovídá INAO.
Název |
: |
Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des Fraudes (DGCCRF) |
Adresa |
: |
59 boulevard Vincent-Auriol, 75703 Paris Cedex 13, France |
Telefon |
: |
(33) 144 87 17 17 |
Fax |
: |
(33) 144 97 30 37 |
DGCCRF je oddělením ministerstva hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti.
4.8 Označování
Povinnost označovat produkt nápisem „Appellation d'Origine Contrôlée“ (chráněné označení původu) a názvem označení.
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/24 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1327/2008
ze dne 19. prosince 2008,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1580/2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na články 103h a 127 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 (2) stanoví prováděcí pravidla, pokud jde o organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny. |
(2) |
Aby bylo zajištěno, že všichni producenti se mohou demokraticky podílet na rozhodování o organizaci producentů, měly by mít členské státy možnost přijímat opatření na povolování, omezování nebo rušení pravomocí právnické osoby upravovat, schvalovat nebo zamítat rozhodnutí organizace producentů, pokud je jasně definovanou částí uvedené právnické osoby. |
(3) |
Ustanovení čl. 32 odst. 3 nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví možnost členských států umožnit, omezit nebo zrušit právo členů organizace producentů, kteří nejsou producenty, k hlasování o rozhodnutích týkajících se provozních fondů. Je žádoucí používat toto ustanovení stejně na členy sdružení organizací producentů podle čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení, aby se zpružnilo provádění částečných operačních programů sdruženími organizací producentů. Kromě toho by se odkaz na právo k hlasování o rozhodnutích týkajících se provozních fondů měl z důvodů jasnosti vztahovat na rozhodnutí týkající se operačních programů, protože rozhodnutí týkající se provozních fondů by měla přijímat přímo organizace producentů, nikoli sdružení organizací producentů. |
(4) |
Pro zajištění právní jistoty by mělo být upřesněno, že podpora, jež má napomoci vytváření seskupení producentů a usnadnit jejich administrativní činnost, stanovená v čl. 103a odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 je paušální platbou a že u žádostí o podporu není nutno prokazovat použití podpory. |
(5) |
Ustanovení čl. 52 odst. 5 nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví, že do hodnoty produkce uvedené na trh se započte pouze produkce členů organizace producentů uvedené na trh organizací producentů samou nebo v souladu s čl. 125a odst. 2 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 1234/2007. To umožňuje, aby se produkce uvedená na trh členy samými na základě uvedených odstavců započítala do hodnoty produkce uvedené na trh organizace producentů, jejíž členem je daný producent, vylučuje ale produkci uváděnou na trh členy samými na základě čl. 125a odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007. V zájmu organizací producentů by produkt prodaný zemědělci prostřednictvím jiné organizace producentů měl být započten do hodnoty produkce uvedené na trh této druhé organizace producentů. Produkt prodaný přímo zemědělci na trhu by neměl být započten do hodnoty produkce uvedené na trh organizace producentů, jejímž členem je tento producent. |
(6) |
Pro zajištění právní jistoty je třeba upřesnit, že úroveň podpory pro seskupení producentů, jak je stanovena v čl. 103a odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 a v článku 49 nařízení (ES) č. 1580/2007, může za jistých okolností překročit úroveň platnou pro opatření na základě programu rozvoje venkova. |
(7) |
Ustanovení čl. 60 odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví omezení pro environmentální opatření na maximální částky stanovené v příloze nařízení (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (3). Určité druhy environmentálních opatření se netýkají přímo ani nepřímo konkrétního pozemku. Ustanovení čl. 60 odst. 2 by proto mělo být změněno tak, aby taková opatření vylučovalo z daného omezení. |
(8) |
Ustanovení čl. 63 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví, že členské státy musí zajistit, aby tyto činnosti týkající se částečných operačních programů byly plně financovány z příspěvků členských organizací producentů, vyplácených z provozních fondů těchto organizací. Je žádoucí umožnit členům sdružení organizací producentů, kteří nejsou organizacemi producentů, financovat činnosti nebo investice prováděné sdruženími organizací producentů pod podmínkou, že tito členové jsou producenty nebo jejich družstvy. Podle čl. 36 odst. 2 nařízení (ES) č. 1580/2007 však mohou mít pouze nepřímo prospěch z opatření financovaných Společenstvím, např. v důsledku výhod z rozsahu. |
(9) |
Článek 120 nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví sankce po kontrolách prvního stupně při stažení z trhu. Zejména čl. 120 písm. a), b) a c) odkazuje na výši vyrovnávací platby. V zájmu jasnosti a právní jistoty by ustanovení mělo místo toho odkazovat na výši příspěvku Společenství. |
(10) |
Ustanovení čl. 103f odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví povinnost členských států vypracovat vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy. Z důvodů transparentnosti se vnitrostátní strategie platná v daném roce začlení do výroční zprávy členského státu a zašle Komisi. |
(11) |
Několik členských států se setkává se specifickými potížemi, pokud jde o včasnou přípravu svých vnitrostátních rámců pro environmentální opatření podle čl. 103f odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 a článku 58 nařízení (ES) č. 1580/2007 jako součásti své vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy. Proto by členským státům mělo být dočasně umožněno odložit rozhodnutí o operačních programech na rok 2009 nejpozději do 1. března 2009. Odhadované částky všech operačních programů by měly být předloženy do 31. ledna 2009 a konečné schválené částky do 15. března 2009. |
(12) |
V souladu s bodem 15 druhým pododstavcem přílohy VIII nařízení (ES) č. 1580/2007 musí propagační materiál nést symbol Evropského společenství (pouze v případě vizuálních médií) a musí obsahovat tento údaj: „Kampaň financovaná s podporou Evropského společenství“. Je třeba upřesnit, že tato povinnost se týká pouze generické reklamy a propagace značek jakosti. Použití symbolu Evropského společenství organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a dceřinými podniky podle čl. 52 odst. 7 uvedeného nařízení při podpoře jejich značek/ochranných známek by měla být výslovně zakázána. |
(13) |
V souladu s bodem 2 písm. a) šestou odrážkou přílohy XIII nařízení (ES) č. 1580/2007 musí členské státy podávat zprávu o objemu produktů stažených z trhu rozděleném podle produktů a měsíců. Z důvodů transparentnosti je však nezbytné uvedené objemy rozdělit na bezplatně rozdělená množství a na celková množství. |
(14) |
Nařízení (ES) č. 1580/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(15) |
Aby bylo možno řádně zavést změny čl. 52 odst. 5 a čl. 63 odst. 3 nařízení (ES) č. 1580/2007, měly by se tyto změny použít od 1. ledna 2010. |
(16) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 1580/2007 se mění takto:
1) |
V článku 33 se doplňuje nový odstavec, který zní: „Členské státy mohou přijmout opatření na omezení nebo zrušení pravomocí právnické osoby upravovat, schvalovat nebo zamítat rozhodnutí organizace producentů, pokud je jasně definovanou částí uvedené právnické osoby.“ |
2) |
Čl. 36 odst. 2 se mění takto:
|
3) |
Čl. 49 odst. 1 se mění takto:
|
4) |
Článek 52 se mění takto: „5. Do hodnoty produkce uvedené na trh se započte pouze produkce členů organizace producentů uvedené na trh organizací producentů samou. Produkce členů organizace producentů uvedená na trh jinou organizací producentů určenou jejich vlastní organizací podle čl. 125a odst. 2 písm. b) a c) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (4) se započte do hodnoty produkce uvedené na trh této druhé organizace producentů. |
5) |
Ustanovení čl. 60 odst. 2 se mění takto:
|
6) |
V čl. 63 odst. 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
7) |
V čl. 120 písm. a), b) a c) se slovní spojení „vyrovnávací platba“ nahrazuje slovním spojením „příspěvek Společenství“. |
8) |
V článku 152 se doplňují nové pododstavce, které znějí: 9. Odchylně od čl. 65 odst. 2 třetího pododstavce tohoto nařízení mohou členské státy v řádně zdůvodněných případech rozhodnout o operačních programech a fondech pro rok 2009 nejpozději do 1. března 2009. Rozhodnutí o schválení může stanovit, že výdaje jsou způsobilé od 1. ledna 2009. 10. Odchylně od čl. 99 odst. 2 tohoto nařízení členské státy, které odložily rozhodnutí o operačních programech pro rok 2009 podle předchozího odstavce, sdělí Komisi do 31. ledna 2009 odhad částky provozního fondu na rok 2009 pro všechny operační programy. V tomto sdělení jednoznačně uvedou celkovou částku provozního fondu i celkovou částku financování provozního fondu Společenstvím. Tyto údaje je nutno dále rozdělit na částky pro opatření pro přecházení krizím a jejich řešení a na ostatní opatření. Členské státy podle předchozího pododstavce sdělí Komisi konečnou schválenou částku provozního fondu na rok 2009 pro všechny operační programy, včetně výše uvedeného rozdělení, do 15. března 2009. |
9) |
Přílohy VIII a XIII se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 1 bodu 4 písm. a) a bodu 6 se použijí ode dne 1. ledna 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. prosince 2008.
Za Komisi
Mariann FISCHER BOEL
členka Komise
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.
(3) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.
(4) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.“
PŘÍLOHA
Přílohy nařízení (ES) č. 1580/2007 se mění takto:
1) |
V příloze VIII se druhý pododstavec bodu 15 nahrazuje tímto: „Propagační materiál pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti musí nést symbol Evropského společenství (pouze v případě vizuálních médií) a musí obsahovat tento údaj: „Kampaň financovaná s podporou Evropského společenství“. Organizace producentů, sdružení organizací producentů a dceřiné podniky podle čl. 52 odst. 7 nesmí používat symbol Evropského společenství při podpoře svých značek / ochranných známek.“ |
2) |
Příloha XIII se mění takto:
|
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/28 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1328/2008
ze dne 22. prosince 2008,
kterým se mění přílohy I, II, III, V, VII a VIII nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí (1), a zejména na článek 19 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Společná pravidla dovozu určitých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí by měla být aktualizována, aby se zohlednil nedávný vývoj. |
(2) |
Dohled prostřednictvím systému dvojité kontroly, který se týká Číny, skončí dne 31. prosince 2008. |
(3) |
Rada rozhodnutím 2008/939/ES (2) schválila podpis a prozatímní provádění dvoustranné dohody mezi Evropským společenstvím a Běloruskou republikou o obchodu s textilními výrobky. |
(4) |
Změny nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a společném celním sazebníku (3) mají rovněž vliv na některé kódy v příloze I nařízení (EHS) č. 3030/93. |
(5) |
Nařízení (EHS) č. 3030/93 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(6) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro textil zřízeného podle článku 17 nařízení (EHS) č. 3030/93, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy I, II, III, V, VII a VIII nařízení (EHS) č. 3030/93 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2009.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. prosince 2008.
Za Komisi
Catherine ASHTON
členka Komise
(1) Úř. věst. L 275, 8.11.1993, s. 1.
(2) Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 39.
(3) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
PŘÍLOHA
Přílohy I, II, III, V, VII a VIII nařízení (EHS) č. 3030/93 se mění takto:
1) |
Příloha I se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA I TEXTILNÍ VÝROBKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 1 (1)
PŘÍLOHA 1 A
PŘÍLOHA I B
|
2) |
Příloha II se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA II VYVÁŽEJÍCÍ ZEMĚ UVEDENÉ V ČLÁNKU 1 Bělorusko Rusko Srbsko Uzbekistán“ |
3) |
Příloha III se mění takto:
|
4) |
Příloha V se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA V MNOŽSTEVNÍ LIMITY SPOLEČENSTVÍ Použitelné pro rok 2009
|
5) |
V příloze VII se tabulka nahrazuje tímto: „TABULKA Množstevní limity společenství pro zboží zpětně dovezené v rámci pasivního zušlechťovacího styku Použitelné pro rok 2009
|
6) |
V příloze VIII se tabulky nahrazují tímto:
|
(1) Poznámka: Vztahuje se pouze na kategorie 1 až 114, s výjimkou Běloruska, Ruské federace, Uzbekistánu a Srbska, na které se vztahují kategorie 1 až 161.
(2) Vztahuje se jen na dovoz z Číny.
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/56 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1329/2008
ze dne 22. prosince 2008,
kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s vepřovým masem formou podpory soukromého skladování v části Spojeného království
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na článek 37, čl. 43 písm. a) a d), článek 191 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 37 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování vepřového masa, pokud průměrná cena jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství, stanovená na základě cen zjištěných v každém členském státě na reprezentativních trzích Společenství a vážených pomocí koeficientů, které odrážejí poměrnou velikost populace prasat v každém členském státě, je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny. |
(2) |
Tržní ceny klesly pod tuto úroveň a tato situace by mohla na základě sezónního a cyklického vývoje přetrvat. |
(3) |
Situace na trhu s vepřovým masem v Irsku a v Severním Irsku je zvlášť kritická vzhledem k tomu, že u vepřového masa z Irska byly v nedávné době zjištěny zvýšené úrovně dioxinů. K řešení dané situace přijaly příslušné orgány různá opatření. |
(4) |
Do hospodářství s chovem prasat v Irsku bylo dovezeno kontaminované krmivo. Kontaminované krmivo tvoří značnou část stravy prasat a v důsledku toho obsahuje maso prasat z postižených hospodářství vysokou úroveň dioxinů. Vzhledem k potížím spojeným se sledováním masa zpět do hospodářství, odkud pochází, a vzhledem k vysokým úrovním dioxinů zjištěným v mase z uvedených hospodářství rozhodly příslušné orgány preventivně stáhnout z trhu všechno vepřové maso a produkty z něj. |
(5) |
Uplatňování uvedených opatření způsobuje velice vážné narušení trhu s vepřovým masem v Severním Irsku. Vzhledem k výjimečným okolnostem a k praktickým problémům, kterým čelí trh s vepřovým masem v Severním Irsku, je tedy vhodné přistoupit k mimořádným opatřením Společenství na podporu trhu a poskytnout podporu soukromého skladování v Severním Irsku, která bude časově omezená a bude se vztahovat na omezené množství produktů. |
(6) |
Článek 31 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že podpora soukromého skladování se poskytuje na vepřové maso a že Komise stanoví podporu předem nebo na základě nabídkového řízení. |
(7) |
Vzhledem k tomu, že situace na trhu s vepřovým masem v Severním Irsku vyžaduje rychlé praktické opatření, bylo by pro poskytnutí podpory soukromého skladování nejvhodnější stanovit podporu předem. |
(8) |
Nařízením Komise (ES) č. 826/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování některých zemědělských produktů (2), byla stanovena společná pravidla pro provádění režimu podpory soukromého skladování. |
(9) |
Podle článku 6 nařízení (ES) č. 826/2008 se podpora stanovená předem poskytuje v souladu s prováděcími pravidly a podmínkami uvedenými v kapitole III daného nařízení. |
(10) |
S ohledem na zvláštní okolnosti je třeba vyžadovat, aby produkty, které se mají uskladnit, pocházely z prasat odchovaných v hospodářstvích, která prokazatelně nebyla postižena kontaminovaným krmivem. Kromě toho je nutné ustanovit, že dotčené produkty pocházejí z prasat odchovaných v Irsku nebo v Severním Irsku a poražených v Severním Irsku. |
(11) |
Za účelem usnadnění řízení opatření se produkty z vepřového masa třídí podle podobností týkajících se úrovně nákladů na skladování. |
(12) |
V zájmu usnadnění správní a kontrolní činnosti vyplývající z uzavírání smluv by se mělo stanovit minimální množství, které musí každý žadatel dodat. |
(13) |
Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty splní své smluvní závazky a že opatření bude mít požadovaný účinek na trh, měla by být stanovena jistota. |
(14) |
Vývozy produktů z vepřového masa přispívají ke znovunastolení rovnováhy trhu. Ustanovení čl. 28 odst. 3 nařízení (ES) č. 826/2008 by se proto měla uplatnit v případě, že je doba skladování zkrácena z důvodu určení vyskladněných produktů k vývozu. Je třeba stanovit denní částky, které se použijí při snížení výše podpory podle uvedeného článku. |
(15) |
Pro účely použití čl. 28 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 826/2008 a z důvodů soudržnosti a jasnosti pro hospodářské subjekty je nezbytné vyjádřit ve dnech období dvou měsíců uvedené v daném článku. |
(16) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
1. Podpora soukromého skladování se poskytne v případě produktů z vepřového masa, které splňují tyto podmínky:
a) |
pocházejí z prasat, která byla alespoň dva měsíce před porážkou v Severním Irsku chována v Irsku nebo v Severním Irsku; |
b) |
jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pocházejí z prasat chovaných v hospodářstvích, v nichž bylo prokázáno, že nepoužívala krmivo kontaminované zvýšenými úrovněmi dioxinů a polychlorovaných bifenylů (PCB). |
2. Seznam kategorií produktů způsobilých pro podporu a příslušné částky jsou uvedeny v příloze.
Článek 2
Použitelná pravidla
Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použije se nařízení (ES) č. 826/2008.
Článek 3
Podávání žádostí
1. Žádosti o podporu soukromého skladování pro kategorie produktů z vepřového masa způsobilých pro podporu podle článku 1 mohou být v Severním Irsku podávány ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
2. Žádosti se musí týkat doby skladování v délce 90, 120, 150 nebo 180 dní.
3. Žádosti se mohou podávat pouze pro jednu z kategorií produktů uvedených v příloze, přičemž je třeba uvést příslušný kód KN v rámci uvedené kategorie.
4. Příslušné orgány přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění souladu s čl. 1 odst. 1.
Článek 4
Minimální množství
Minimální množství na žádost jsou:
a) |
10 tun pro vykostěné produkty; |
b) |
15 tun pro ostatní produkty. |
Článek 5
Jistoty
Spolu s žádostí se skládá jistota rovnající se 20 % výše podpory stanovené ve sloupcích 3 až 6 přílohy.
Článek 6
Celkové množství
Celkové množství, na něž je možné uzavřít smlouvu v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 826/2008, nesmí překročit 15 000 tun hmotnosti produktu.
Článek 7
Vyskladnění produktu určeného k vývozu
1. Pro účely použití čl. 28 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 826/2008 se vyžaduje, aby doba skladování trvala alespoň 60 dní.
2. Pro účely použití čl. 28 odst. 3 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 826/2008 jsou v sloupci 7 přílohy tohoto nařízení stanoveny denní částky.
Článek 8
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. prosince 2008.
Za Komisi
Mariann FISCHER BOEL
členka Komise
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 223, 21.8.2008, s. 3.
PŘÍLOHA
Kategorie produktů |
Produkty způsobilé pro podporu |
Částka podpory po dobu skladování (v EUR/t) |
Srážka (EUR) |
|||
90 dní |
120 dní |
150 dní |
180 dní |
denně |
||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
Kategorie 1 |
||||||
ex 0203 11 10 |
Jatečně upravené půlky, bez předních nožiček, ocásku, ledvinek, okruží a míchy (1) |
278 |
315 |
352 |
389 |
1,24 |
Kategorie 2 |
||||||
ex 0203 12 11 |
Kýta |
|
|
|
|
|
ex 0203 12 19 |
Plec |
|
|
|
|
|
ex 0203 19 11 |
Přední části |
|
|
|
|
|
ex 0203 19 13 |
Pečeně, též s krkovičkou, nebo krkovička samostatně, pečeně, též s kýtou (2) (3) |
337 |
379 |
421 |
463 |
1,41 |
ex 0203 19 55 |
Kýta, plec, přední části, pečeně, též s krkovičkou, nebo krkovička samostatně, pečeně, též s kýtou, vykostěné (4) (5) |
|
|
|
|
|
Kategorie 3 |
||||||
ex 0203 19 15 |
Boky, celé nebo dělené pravoúhlým řezem |
164 |
197 |
230 |
263 |
1,09 |
ex 0203 19 55 |
Boky, celé nebo dělené pravoúhlým řezem, bez tlusté kůže a vykostěné |
|
|
|
|
|
Kategorie 4 |
||||||
ex 0203 19 55 |
Partie vyhovující specifikaci „middles“, též s tlustou kůží nebo tukem, vykostěné (6) |
255 |
290 |
325 |
360 |
1,17 |
(1) Podpora může být poskytnuta také pro jatečně upravené půlky zpracované jako wiltshirský řez, tzn. bez hlavy, líček, laloku, nožiček, ocásku, prsního sádla, ledvinek, panenské svíčkové, plece, hrudní kosti, páteře, pánevní kosti a bez bránice.
(2) Pečeně a krkovička mohou být též s tlustou kůží, vrstva podkožního tuku však může být tlustá nejvýše 25 mm.
(3) Smluvně stanovené množství se může vztahovat na jakoukoli kombinaci uvedených produktů.
(4) Pečeně a krkovička mohou být též s tlustou kůží, vrstva podkožního tuku však může být tlustá nejvýše 25 mm.
(5) Smluvně stanovené množství se může vztahovat na jakoukoli kombinaci uvedených produktů.
(6) Stejná úprava jako pro produkty spadající pod kód KN 0210 19 20.
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/60 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1330/2008
ze dne 22. prosince 2008,
kterým se po sto třetí mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 první odrážku uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení. |
(2) |
Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN ve dnech 21. a 27. října 2008 a 12. listopadu 2008 rozhodl pozměnit seznam fyzických a právnických osob, skupin a subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, a na tento seznam doplnil sedm fyzických osob vzhledem k informacím o jejich spojení s Al-Kajdou. Odůvodnění těchto změn byla Komisi poskytnuta. |
(3) |
Příloha I by měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(4) |
K zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením musí toto nařízení okamžitě vstoupit v platnost. |
(5) |
Vzhledem k tomu, že seznam OSN neuvádí současné adresy dotčených fyzických osob, mělo by se v Úředním věstníku zveřejnit oznámení, že dotčené osoby mohou kontaktovat Komisi a ta jim následně sdělí důvody, na kterých je založeno toto nařízení. Komise tím dotčeným osobám poskytne příležitost vyjádřit se k těmto důvodům a na základě těchto vyjádření či případných dalších dostupných informací provede přezkum tohoto nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. prosince 2008.
Za Komisi
Eneko LANDÁBURU
generální ředitel pro vnější vztahy
(1) Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.
PŘÍLOHA
Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění takto:
Do oddílu „Fyzické osoby“ se doplňují následující záznamy:
(1) |
Abdulbasit Abdulrahim (také znám jako: (a) Abdul Basit Fadil Abdul Rahim, (b) Abdelbasit Abdelrahim, (c) Abdullah Mansour, (d) Abdallah Mansour, (e) Adbulrahim Abdulbasit Fadil Mahoud). Adresa: Londýn, Spojené království. Datum narození: 2.7.1968. Místo narození: Gdabia, Libye. Cestovní pas č.: 800220972 (cestovní pas Spojeného království). Státní příslušnost: Spojené království. Další údaje: (a) Číslo národního pojištění Spojeného království PX053496A; (b) Podílel se na získávání finančních prostředků pro Libyjskou islámskou bojovou skupinu (dále jen „LIBS“); (c) Zastával vedoucí pozice v LIBS ve Spojeném království; (d) Spolčen s řediteli SANABEL Relief Agency: Ghuma Abd’rabbah, Taher Nasuf a Abdulbaqi Mohammed Khaled a s členy LIBS ve Spojeném království mezi něž patřil vedoucí člen LIBS ve Spojeném království, Ismail Kamoka, který byl odsouzen k výkonu trestu ve Spojeném království v červnu 2007 na základě obvinění z financování terorismu. |
(2) |
Redouane El Habhab (také znám jako Abdelrahman). Adresa: Iltisstrasse 58, 24143 Kiel, Německo (předchozí adresa). Datum narození: 20.12.1969; Místo narození: Casablanca, Maroko. Státní příslušnost: Německo. Cestovní pas č: 1005552350 (vydaný dne 27.3.2001 městem Kiel, Německo, platnost do 26.3.2011). Identifikační průkaz č.: 1007850441 (Identifikační průkaz Spolkové republiky Německo vydaný dne 27.3.2001 městem Kiel v Německu, platnost do 26.3.2011). Další údaje: V současnosti ve vězení v Lübecku v Německu. |
(3) |
Maftah Mohamed Elmabruk (také znám jako (a) Muftah Al Mabrook, (b) Mustah ElMabruk, (c) Maftah El Mobruk, (d) Muftah El Mabruk, (e) Maftah Elmobruk, (f) Al Hajj Abd Al Haqq, (g) Al Haj Abd Al Hak). Adresa: Londýn, Spojené království. Datum narození: 1.5.1950. Místo narození: Libye. Státní příslušnost: Libye. Další údaje: (a) Číslo národního pojištění Spojeného království: PW503042C; (b) Usazený ve Spojeném království; (c) Podílel se na získávání finančních prostředků pro Libyjskou islámskou bojovou skupinu (dále jen „LIBS“). Spolčen s členy LIBS ve Spojeném království mezi něž patřili: Mohammed Benhammedi a Ismail Kamoka, vedoucí člen LIBS ve Spojeném království, který byl odsouzen k výkonu trestu ve Spojeném království v červnu 2007 na základě obvinění z financování terorismu. |
(4) |
Abdelrazag Elsharif Elosta (také znám jako Abdelrazag Elsharif Al Usta). Adresa: Londýn, Spojené království. Datum narození 20.6.1963. Místo narození: Soguma, Libye. Cestovní pas č.: 304875071 (cestovní pas Spojeného království). Státní příslušnost: Spojené království. Další údaje: (a) Číslo národního pojištění Spojeného království: PW669539D; (b) Podílel se na získávání finančních prostředků pro Libyjskou islámskou bojovou skupinu (dále jen „LIBS“) a na usnadňování její finanční situace. Spolčen s členy LIBS ve Spojeném království mezi něž patřili: Mohammed Benhammedi, Taher Nasuf a Ismail Kamoka, vedoucí člen LIBS ve Spojeném království, který byl odsouzen k výkonu trestu ve Spojeném království v červnu 2007 na základě obvinění z financování terorismu. |
(5) |
Fritz Martin Gelowicz (také znám jako Robert Konars (narozen 10.4.1979 v Liège, Belgie), (b) Markus Gebert, (c) Malik, (d) Benzl, (e) Bentley). Adresa: Böfinger Weg 20, 89075 Ulm, Německo (předchozí adresa). Datum narození: 1.9.1979. Místo narození: Mnichov, Německo. Státní příslušnost: Německo. Cestovní pas č.: 7020069907 (německý cestovní pas vydaný v Ulmu, Německo, platný do 11.5.2010). Národní identifikační č.: 7020783883 (Identifikační průkaz Spolkové republiky Německo vydaný v Ulmu, Německo, platnost do 10.6.2008). Další údaje: (a) Spolčen se subjektem Islamic Jihad Union (IJU), také známým jako Islamic Jihad Group přinejmenším od počátku roku 2006. Ve spolčení s těmito osobami: Daniel Martin Schneider a Adem Yilmaz. Vyškolený pro výrobu a použití výbušnin; (b) Zatčen 4. září v Medebachu v Německu, ve vazbě v Německu od 5. září 2007 (říjen 2008). |
(6) |
Daniel Martin Schneider (také znám jako Abdullah). Adresa: Petrusstrasse 32, 66125 Herrensohr, Dudweiler, Saarbrücken, Německo (předchozí adresa). Datum narození: 9.9.1985. Místo narození: Neunkirchen (Sársko), Německo. Státní příslušnost: Německo. Cestovní pas č: 2318047793 (německý cestovní pas vydaný v Friedrichsthalu, Německo, dne 17.5.2006, platný do 16.5.2011). Národní identifikační č.: 2318229333 (Identifikační průkaz Spolkové republiky Německo vydaný v Friedrichsthalu, Německo dne 17.5.2006, platnost do 16.5.2011 (nahlášena ztráta)). Další údaje: (a) Spolčen se subjektem Islamic Jihad Union (IJU), také známým jako Islamic Jihad Group přinejmenším od počátku roku 2006. Ve spolčení s těmito osobami: Fritz Martin Gelowicz a Adem Yilmaz; (b) Zatčen 4. září v Medebachu v Německu, ve vazbě v Německu od 5. září 2007 (říjen 2008). |
(7) |
Adem Yilmaz (také znám jako Talha). Datum narození: 4.11.1978. Místo narození: Bayburt, Turecko. Státní příslušnost: Turecko. Cestovní pas č.: TR-P 614 166 (turecký cestovní pas vydaný tureckým generální konzulátem ve Frankfurtu nad Mohanem dne 22.3.2006, platnost do 15.9.2009. Adresa: Südliche Ringstrasse 133, 63225 Langen, Německo (předchozí adresa). a) Ve spolčení se subjektem Islamic Jihad Union (IJU), také známým jako Islamic Jihad Group přinejmenším od počátku roku 2006. Ve spolčení s těmito osobami: Fritz Martin Gelowicz a Daniel Martin Schneider; (b) Zatčen 4. září v Medebachu v Německu, ve vazbě v Německu od 5. září 2007 (říjen 2008). |
SMĚRNICE
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/62 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/110/ES
ze dne 16. prosince 2008,
kterou se mění směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství (směrnice o bezpečnosti železnic)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
S cílem pokračovat v úsilí o vytvoření jednotného trhu služeb železniční dopravy přijal Evropský parlament a Rada směrnici 2004/49/ES (3), která stanoví společný právní rámec pro bezpečnost železnic. |
(2) |
Schvalovacími postupy pro uvedení železničních vozidel do provozu se původně zabývaly směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě konvenčního železničního systému (5), pokud jde o nové nebo modernizované části železničního systému Společenství, a směrnice 2004/49/ES, pokud jde o vozidla, která jsou již v provozu. V souladu se zlepšením právních předpisů a s cílem zjednodušit a modernizovat právní předpisy Společenství by měla být všechna ustanovení týkající se schvalování pro uvedení železničních vozidel do provozu začleněna do jednoho právního textu. Proto by měl být stávající článek 14 směrnice 2004/49/ES zrušen a nové ustanovení týkající se schválení pro uvedení již používaných železničních vozidel do provozu by mělo být vloženo do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (6) (přepracované znění) (dále jen „směrnice o interoperabilitě železnic“), která nahrazuje směrnice 96/48/ES a 2001/16/ES. |
(3) |
Vstup v platnost Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) z roku 1999, který nastal dnem 1. července 2006, s sebou přinesl nová pravidla vztahující se na používání vozidel. V souladu s jejím dodatkem týkajícím se jednotných pravidel pro smlouvy o používání vozidel v mezinárodní železniční přepravě (CUV) nejsou držitelé železničních vozů již povinni registrovat své vozy u železničního podniku. Dřívější úmluva „Regolamento Internazionale Veicoli“ (RIV) mezi železničními podniky pozbyla platnosti a byla částečně nahrazena novou soukromou a dobrovolnou dohodou (Obecné podmínky užívání kolejových vozidel, GCU) mezi železničními podniky a držiteli železničních vozů, přičemž držitelé jsou odpovědni za údržbu svých vozů. S cílem zohlednit tyto změny a usnadnit provádění směrnice 2004/49/ES, pokud jde o udělování osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům, je třeba vymezit pojem „držitel“ a pojem „subjekt odpovědný za údržbu“, jakož i blíže stanovit vztah mezi těmito subjekty a železničními podniky. |
(4) |
Definice „držitele“ by měla být co nejbližší definici použité v úmluvě COTIF z roku 1999. Za držitele vozidla je možno označit mnoho subjektů, například vlastníka, společnost využívající k podnikání celou soupravu vozů, společnost pronajímající vozidla železničnímu podniku, železniční podnik či provozovatele infrastruktury využívajícího vozidla pro údržbu své infrastruktury. Tyto subjekty mají kontrolu nad vozidly ohledně jejich využití jako dopravních prostředků dopravními podniky a provozovateli infrastruktury. Aby se předešlo jakýmkoliv pochybnostem, držitel by měl být jasně uveden ve vnitrostátním registru vozidel uvedeném v článku 33 směrnice o interoperabilitě železnic. |
(5) |
K zajištění souladu se stávajícími právními předpisy v oblasti železnic a s cílem zabránit nadměrné zátěži je třeba umožnit členským státům vyjmout z oblasti působnosti této směrnice historické, muzejní a turistické železnice. |
(6) |
Před uvedením vozidla do provozu nebo jeho použitím na síti by měl být do vnitrostátního registru vozidel zapsán subjekt odpovědný za jeho údržbu. Subjektem odpovědným za údržbu by mohl být i železniční podnik, provozovatel infrastruktury nebo držitel vozidla. |
(7) |
Členské státy by měly mít možnost splnit povinnost určit subjekt odpovědný za údržbu a vydat mu osvědčení prostřednictvím alternativních opatření v případě vozidel registrovaných ve třetí zemi a udržovaných podle právních předpisů této země, vozidel používaných na sítích nebo tratích, jejichž rozchod kolejí je odlišný od rozchodu kolejí hlavní železniční sítě ve Společenství, pro něž je požadavek na určení subjektu odpovědného za údržbu zajištěn alternativním způsobem mezinárodními dohodami se třetími zeměmi, a vozidel využívaných pro účely historické, muzejní a turistické železnice nebo vojenských zařízení a zvláštní dopravy, pro něž se před poskytnutím služby vyžaduje udělení ad hoc povolení vnitrostátním bezpečnostním orgánem. V takových případech by měl mít členský stát možnost přijmout vozidla na síť, která spadá do jeho působnosti, aniž by pro tato vozidla byl přiřazen subjekt odpovědný za údržbu nebo aniž by tomuto subjektu bylo vydáno osvědčení. O takových odchylkách by však měl formálně rozhodnout příslušný členský stát a Evropská agentura pro železnice (dále jen „agentura“) by je měla analyzovat v souvislosti se zprávou o stavu bezpečnosti. |
(8) |
Využívá-li železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury vozidlo, pro něž nebyl zapsán žádný subjekt odpovědný za údržbu nebo jehož subjektu odpovědnému za údržbu nebylo vydáno osvědčení, měl by usměrňovat všechna rizika spojená s používáním takového vozidla. Schopnost usměrňovat na taková rizika by železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury měl prokázat osvědčením o svém systému zajišťování bezpečnosti a případně svým osvědčením o bezpečnosti či schválením z hlediska bezpečnosti. |
(9) |
V případě nákladních vozů by měl subjekt odpovědný za údržbu obdržet osvědčení podle systému, který vypracuje agentura a přijme Komise. Pokud je tímto subjektem odpovědným za údržbu železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury, mělo by být udělení osvědčení součástí postupu pro vydávání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti. Osvědčení udělené takovému subjektu by zaručilo, že požadavky na údržbu podle této směrnice jsou splněny u kteréhokoliv nákladního vozu, za něž je odpovědný. Toto osvědčení by mělo být platné v celém Společenství a měl by je udělovat orgán schopný prověřovat systém údržby zřízený takovými subjekty. Jelikož jsou nákladní vozy často využívány v mezinárodní dopravě a subjekt odpovědný za údržbu může chtít využívat opravny ve více členských státech, měl by být orgán udělující osvědčení schopen provádět kontroly v celém Společenství. |
(10) |
Požadavky na údržbu jsou vypracovány v rámci směrnice o interoperabilitě železnic, zejména v části týkající se technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) kolejových vozidel. V důsledku vstupu této směrnice v platnost je třeba zajistit slučitelnost mezi těmito TSI a požadavky na udělení osvědčení pro subjekt odpovědný za údržbu, jež má přijmout Komise. Komise toho dosáhne případnou změnou příslušných TSI za použití postupu uvedeného ve směrnici o interoperabilitě železnic. |
(11) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž dalšího rozvoje a zlepšení bezpečnosti na železnicích Společenství, není možné uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné. |
(12) |
Opatření nezbytná k provedení směrnice 2004/49/ES by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7). |
(13) |
Zejména je třeba zmocnit Komisi k přezkumu a úpravě příloh směrnice 2004/49/ES, k přijetí a revizi společných bezpečnostních metod a společných bezpečnostních cílů a ke stanovení systému udělování osvědčení v oblasti údržby. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky směrnice 2004/49/ES, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
(14) |
Povinnost uplatňovat a provádět tuto směrnici by pro členský stát, který nemá žádný železniční systém a ani jej v nejbližší budoucnosti mít nebude, byla nepřiměřená a zbytečná. Po dobu, po kterou uvedené členské státy nebudou mít železniční systém, by proto měly být osvobozeny od povinnosti provést a uplatňovat tuto směrnici. |
(15) |
Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily. |
(16) |
Směrnice 2004/49/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny
Směrnice 2004/49/ES se mění takto:
1) |
V čl. 2 odst. 2 se doplňují nová písmena, která znějí:
|
2) |
V článku 3 se doplňují nová písmena, která znějí:
|
3) |
V čl. 4 odst. 4 se slova „uživatele kolejového vozidla“ nahrazují slovem „držitele“. |
4) |
V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Do 30. dubna 2009 bude revidována příloha I, zejména za účelem zahrnutí společných definic CSI a společných metod pro stanovení výše škod při nehodách. Toto opatření, jehož účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 27 odst. 2a.“; |
5) |
Článek 6 se mění takto:
|
6) |
Článek 7 se mění takto:
|
7) |
Článek 10 se mění takto:
|
8) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 14a Údržba vozidel 1. Každému vozidlu se před uvedením do provozu nebo použitím na síti přidělí subjekt odpovědný za údržbu a tento subjekt se zapíše do vnitrostátního registru vozidel podle článku 33 směrnice o interoperabilitě železnic. 2. Subjektem odpovědným za údržbu může být i železniční podnik, provozovatel infrastruktury nebo držitel vozidla. 3. Aniž je dotčena odpovědnost železničních podniků a provozovatelů infrastruktury za bezpečné provozování vlaku podle článku 4, subjekt zajistí prostřednictvím systému údržby, že vozidla, za jejichž údržbu je odpovědný, jsou v bezpečném provozuschopném stavu. Za tímto účelem subjekt odpovědný za údržbu zajistí, aby byla vozidla udržována v souladu s:
Subjekt odpovědný za údržbu provádí údržbu sám nebo využívá služby smluvních opraven. 4. V případě nákladních vozů obdrží každý subjekt odpovědný za údržbu osvědčení od orgánu akreditovaného nebo uznaného v souladu s odstavcem 5 nebo od vnitrostátního bezpečnostního orgánu. Akreditace je založena na kritériích nezávislosti, odbornosti a nestrannosti, jak jsou obsaženy například v příslušných evropských normách řady EN 45000. Uznání je rovněž založeno na kritériích nezávislosti, odbornosti a nestrannosti. Pokud je subjektem odpovědným za údržbu železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury, prověřuje soulad s požadavky přijatými podle odstavce 5 příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán postupy uvedenými v článcích 10 či 11 a tento soulad je potvrzen na osvědčeních zmíněných v těchto postupech. 5. Na základě doporučení agentury přijme Komise do 24. prosince 2010 opatření, kterým se zavádí systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu nákladních vozů. Osvědčení udělená v souladu s tímto systémem potvrdí soulad s požadavky podle odstavce 3. Opatření zahrnuje požadavky na:
Toto opatření, jehož účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 27 odst. 2a. Komise na doporučení agentury toto opatření do 24. prosince 2018 přezkoumá s cílem zahrnout do něj všechna vozidla a bude-li to nezbytné, aktualizovat systém udělování osvědčení vztahující se na nákladní vozy. 6. Osvědčení udělená v souladu s odstavcem 5 jsou platná v celém Společenství. 7. Agentura do tří let po vstupu dotyčného opatření v platnost předloží Komisi zprávu, v níž zhodnotí postup udělování osvědčení zavedený podle odstavce 5. 8. Členské státy se mohou rozhodnout, že splní povinnost určit subjekt odpovědný za údržbu a vydat mu osvědčení prostřednictvím alternativních opatření v případech:
Taková alternativní opatření jsou uplatňována prostřednictvím výjimek udělovaných příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem:
Tyto výjimky se s odůvodněním uvedou ve výroční zprávě o bezpečnosti uvedené v článku 18 této směrnice. Pokud se zdá, že na železničním systému Společenství vzniká nepřiměřené riziko, agentura o tom neprodleně uvědomí Komisi. Komise naváže spojení s dotčenými stranami a případně požádá daný členský stát, aby své rozhodnutí o výjimce stáhl.“; |
9) |
V článku 16 se odstavec 2 mění takto:
|
10) |
V článku 18 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
11) |
Článek 26 se nahrazuje tímto: „Článek 26 Přizpůsobování příloh Přílohy se přizpůsobují vědeckému a technickému pokroku. Toto opatření, jehož účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 27 odst. 2a.“; |
12) |
Článek 27 se mění takto:
|
13) |
V příloze II se zrušuje bod 3. |
Článek 2
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 24. prosince 2010. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Povinnost provést a uplatňovat tuto směrnici se nevztahuje na Kyperskou republiku a na Republiku Malta po dobu, po kterou na svém území nemají železniční systém.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 16. prosince 2008.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
B. LE MAIRE
(1) Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 39.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2007 (Úř. věst. C 297 E, 20.11.2008, s. 133), společný postoj Rady ze dne 3. března 2008 (Úř. věst. C 122 E, 20.5.2008, s. 10) a postoj Evropského parlamentu ze dne 9. července 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 1. prosince 2008.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).
(4) Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6.
(5) Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 1.
(6) Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.
(7) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(8) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(9) Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.“.
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/68 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/112/ES
ze dne 16. prosince 2008,
kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS, 88/378/EHS, 1999/13/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES, 2002/96/ES a 2004/42/ES za účelem jejich přizpůsobení nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 a čl. 175 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (3) stanoví harmonizaci klasifikace a označování látek a směsí uvnitř Společenství. Uvedené nařízení nahradí směrnici Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (4) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (5). |
(2) |
Nařízení (ES) č. 1272/2008 vychází ze zkušeností se směrnicemi 67/548/EHS a 1999/45/ES a obsahuje kritéria pro klasifikaci a označování látek a směsí stanovená Globálně harmonizovaným systémem klasifikace a označování chemických látek (GHS), který byl přijat na mezinárodní úrovni v rámci Organizace spojených národů. |
(3) |
Některá ustanovení o klasifikaci a označování obsažená ve směrnicích 67/548/EHS a 1999/45/ES jsou také používána při uplatňování dalších právních předpisů Společenství, jako jsou směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků (6), směrnice Rady 88/378/EHS ze dne 3. května 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se bezpečnosti hraček (7), směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních (8), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (9), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (10) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel (11). |
(4) |
Zahrnutí kritérií GHS do právních předpisů Společenství má za důsledek zavedení nových tříd a kategorií nebezpečnosti, které pouze částečně odpovídají systému klasifikace a označování stanovenému směrnicemi 67/548/EHS a 1999/45/ES. Analýza možných účinků přechodu od starého systému klasifikace a označování k novému vedla k závěru, že prostřednictvím úpravy odkazů na klasifikační kritéria ve směrnicích 76/768/EHS, 88/378/EHS, 2000/53/ES a 2002/96/ES podle nového systému zavedeného nařízením (ES) č. 1272/2008 by měla být oblast působnosti uvedených směrnic zachována. |
(5) |
Směrnici 76/768/EHS je dále nutné přizpůsobit tak, aby bylo vzato v úvahu přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (12). |
(6) |
Je vhodné změnit směrnici 1999/13/ES s ohledem na nahrazení věty označující specifickou rizikovost R40 dvěma novými větami označujícími specifickou rizikovost R40 a R68 ve shodě se směrnicí 67/548/EHS, aby byl zajištěn bezchybný přechod na standardní věty o nebezpečnosti stanovené nařízením (ES) č. 1272/2008. |
(7) |
Přechod od kritérií pro klasifikaci obsažených ve směrnicích 67/548/EHS a 1999/45/ES by měl být zcela dokončen 1. června 2015. Výrobci kosmetických prostředků, hraček, barev, laků a výrobků pro opravy nátěru vozidel, vozidel a elektrických a elektronických zařízení patří mezi výrobce, dovozce a následné uživatele ve smyslu nařízení (ES) č. 1272/2008, stejně jako subjekty, na jejichž činnosti se vztahuje směrnice 1999/13/ES. Tato směrnice by jim všem měla umožnit, aby připravili svou strategii přechodu v obdobném časovém rámci, jaký je stanoven v nařízení (ES) č. 1272/2008. |
(8) |
Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily. |
(9) |
Směrnice 76/768/EHS, 88/378/EHS, 1999/13/ES, 2000/53/ES, 2002/96/ES a 2004/42/ES by měly být odpovídajícím způsobem změněny, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 76/768/EHS
Směrnice 76/768/EHS se mění takto:
1. |
Slovo „přípravek“ ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 ve znění k 30. prosinci 2006 se v celém znění směrnice nahrazuje slovem „směs“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje. |
2. |
V čl. 4a odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
|
3. |
S účinkem ode dne 1. prosince 2010 se článek 4b nahrazuje tímto: „Článek 4b Použití látek klasifikovaných podle části 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (15) jako karcinogenní, mutagenní v zárodečných buňkách nebo toxické pro reprodukci kategorií 1A, 1B a 2 je v kosmetických prostředcích zakázáno. Za tímto účelem přijme Komise regulativním postupem podle čl. 10 odst. 2 nezbytná opatření. Látka klasifikovaná jako kategorie 2 může být použita v kosmetických prostředcích pouze tehdy, byla-li zhodnocena Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitele a shledána jako přípustná pro použití v kosmetických prostředcích. |
4. |
S účinkem ode dne 1. prosince 2010 se v čl. 7a odst. 1 písm. h) druhém pododstavci poslední věta nahrazuje tímto: „Kvantitativní informace požadované podle písmene a), které mají být veřejně přístupné, jsou omezeny na látky, jež splňují kritéria některé z těchto tříd nebo kategorií nebezpečnosti stanovených v příloze I nařízení (ES) č. 1272/2008;
|
5. |
V příloze IX se první věta nahrazuje tímto: „Tato příloha uvádí alternativní metody validované Evropským střediskem pro validaci alternativních metod (ECVAM) Společného výzkumného střediska, které splňují požadavky této směrnice a které nejsou uvedeny v nařízení (ES) č. 440/2008.“ |
Článek 2
Změny směrnice 88/378/EHS
Směrnice 88/378/EHS se mění takto:
1. |
Slovo „přípravek“ ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 ve znění k 30. prosinci 2006 se v celém znění směrnice nahrazuje slovem „směs“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje. |
2. |
S účinkem ode dne 1. prosince 2010 se v příloze II části II oddíle 2 písmeno b) nahrazuje tímto:
|
3. |
S účinkem ode dne 1. června 2015 se v příloze II části II oddíle 2 písmeno b) nahrazuje tímto:
|
4. |
S účinkem ode dne 1. prosince 2010 se v příloze II části II oddíle 3 bodě 3 první odstavec nahrazuje tímto:
|
5. |
S účinkem ode dne 1. června 2015 se v příloze II části II oddíle 3 bodě 3 první odstavec nahrazuje tímto:
|
6. |
S účinkem ode dne 1. prosince 2010 se v příloze IV oddíle 4 nadpis a písmeno a) nahrazují tímto: „4. Hračky, které obsahují nebezpečné látky nebo směsi. Chemické hračky:
stručně a ve formě přizpůsobené typu hračky uvedena upozornění na nebezpečný charakter těchto látek nebo směsí a bezpečnostní pravidla, která musí uživatel dodržovat, aby byla vyloučena nebezpečí s nimi spojená. Musí být rovněž doporučena první pomoc, kterou je třeba poskytnout v případě vážného úrazu, k němuž může při použití hračky dojít. Musí být také uvedeno, že hračky musí být uloženy mimo dosah velmi malých dětí.“ |
7. |
S účinkem ode dne 1. června 2015 se v příloze IV oddíle 4 nadpis a písmeno a) nahrazují tímto: „4. Hračky, které obsahují nebezpečné látky nebo směsi. Chemické hračky
stručně a ve formě přizpůsobené typu hračky uvedena upozornění na nebezpečný charakter těchto látek nebo směsí a bezpečnostní pravidla, která musí uživatel dodržovat, aby byla vyloučena nebezpečí s nimi spojená. Musí být rovněž doporučena první pomoc, kterou je třeba poskytnout v případě vážného úrazu, k němuž může při použití hračky dojít. Musí být také uvedeno, že hračky musí být uloženy mimo dosah velmi malých dětí.“ |
Článek 3
Změny směrnice 1999/13/ES
Směrnice 1999/13/ES se mění takto:
1. |
Slovo „přípravek“ ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 ve znění k 30. prosinci 2006 se v celém znění směrnice nahrazuje slovem „směs“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje. |
2. |
Článek 5 se mění takto:
|
Článek 4
Změna směrnice 2000/53/ES
S účinkem ode dne 1. prosince 2010 se v článku 2 směrnice 2000/53/ES bod 11 nahrazuje tímto:
„11. |
‚nebezpečnou látkou‘ jakákoli látka, která splňuje kritéria některé z těchto tříd nebo kategorií nebezpečnosti stanovených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (21):
|
Článek 5
Změny směrnice 2002/96/ES
Směrnice 2002/96/ES se mění takto:
1. |
Slovo „přípravek“ ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 ve znění k 30. prosinci 2006 se v celém znění směrnice nahrazuje slovem „směs“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje. |
2. |
S účinkem ode dne 1. prosince 2010 se v článku 3 písmeno l) nahrazuje tímto:
|
3. |
S účinkem ode dne 1. června 2015 se v článku 3 písmeno l) nahrazuje tímto:
|
4. |
V příloze II oddíle 1 se třináctá odrážka nahrazuje tímto:
|
Článek 6
Změna směrnice 2004/42/ES
Článek 2 směrnice 2004/42/ES se mění takto:
a) |
V bodě 3 se slovo „přípravkem“ nahrazuje slovem „směsí“. |
b) |
V bodě 8 se slovo „přípravek“ nahrazuje slovem „směs“ a slova „který se používá“ se nahrazují slovy „která se používá“. |
Článek 7
Provedení
1. Členské státy do 1. dubna 2010 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.
Budou tyto předpisy používat ode dne 1. června 2010.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 8
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 9
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 16. prosince 2008.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda
B. LE MAIRE
(1) Úř. věst. C 120, 16.5.2008, s. 50.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 3. září 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 28. listopadu 2008.
(3) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
(4) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.
(5) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.
(6) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 169.
(7) Úř. věst. L 187, 16.7.1988, s. 1.
(8) Úř. věst. L 85, 29.3.1999, s. 1.
(9) Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34.
(10) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24.
(11) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87.
(12) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3.
(13) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(14) Úř. věst. L 142, 31.5.2008, s. 1.“
(15) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.“
(16) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.“
(17) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.“
(18) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.“
(19) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.“;
(20) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.“;
(21) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.“
(22) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.
(23) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.“
(24) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.“
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/75 |
SMĚRNICE RADY 2008/114/ES
ze dne 8. prosince 2008
o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu
(Text s významem pro EHP)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropská rada na zasedání v červnu roku 2004 požádala o přípravu souhrnné strategie pro posílení ochrany kritických infrastruktur. Komise na základě toho přijala dne 20. října 2004 sdělení o ochraně kritické infrastruktury při boji proti terorismu, které představuje návrhy, jak by se v Evropě měla zlepšit prevence, připravenost a schopnost reakce na teroristické útoky zasahující kritickou infrastrukturu. |
(2) |
Dne 17. listopadu 2005 přijala Komise zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „Evropský program OKI“), která stanovila politické možnosti pro vytvoření tohoto programu a Výstražné informační sítě kritické infrastruktury. Odpovědi obdržené k zelené knize zdůraznily přidanou hodnotu rámce Společenství týkajícího se ochrany kritické infrastruktury. Byla uznána potřeba zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v Evropě a pomoci snížit zranitelnost kritických infrastruktur. Byla zdůrazněna důležitost klíčových zásad subsidiarity, proporcionality a komplementarity, jakož i dialogu se zúčastněnými subjekty. |
(3) |
Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala v prosinci roku 2005 Komisi, aby vypracovala návrh Evropského programu OKI, a rozhodla, že by měl být založen na řešení všech rizik, přičemž boj proti hrozbě terorismu je prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v procesu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, přednostně však hrozba terorismu. |
(4) |
Rada v dubnu roku 2007 přijala závěry o Evropském programu OKI, v nichž zopakovala, že konečnou odpovědnost za řízení opatření na ochranu kritické infrastruktury v rámci svých státních hranic nesou členské státy, přičemž uvítala úsilí Komise vytvořit evropský postup pro určování a označování evropské kritické infrastruktury (dále jen „EKI“) a posouzení potřeby zvýšit její ochranu. |
(5) |
Tato směrnice představuje první etapu přístupu krok za krokem, jehož cílem je určit a označit EKI a posoudit potřebu zvýšit jejich ochranu. Směrnice se proto soustředí na odvětví energetiky a dopravy a měla by být přezkoumána s ohledem na posouzení jejího dopadu a nutnost zahrnout do její oblasti působnosti další odvětví, mimo jiné odvětví informačních a komunikačních technologií. |
(6) |
Primární a konečnou odpovědnost za ochranu EKI nesou členské státy a vlastníci/provozovatelé těchto infrastruktur. |
(7) |
Ve Společenství existuje určitý počet kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by mělo závažné přeshraniční dopady. To se může týkat přeshraničních účinků na více odvětví způsobených vzájemnou závislostí propojených infrastruktur. Takové EKI by měly být určeny a označeny společným postupem. Vyhodnocení bezpečnostních požadavků týkajících se těchto infrastruktur by mělo proběhnout v rámci společného minimálního přístupu. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy v oblasti ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek zacházení s přeshraničními kritickými infrastrukturami. Evropský program OKI by měl být založen na takové spolupráci. Informace týkající se označení určité infrastruktury za EKI by měly podléhat odpovídajícímu stupni utajení podle stávajících právních předpisů Společenství a členských států. |
(8) |
Jelikož různá odvětví mají v souvislosti s ochranou kritické infrastruktury specifické zkušenosti, odborné znalosti a požadavky, měl by být vyvinut a zaveden přístup Společenství k ochraně kritické infrastruktury, který by zohledňoval zvláštnosti jednotlivých odvětví a stávající odvětvová opatření, včetně stávajících opatření na úrovni Společenství, států nebo regionů a případně stávajících dohod o vzájemné přeshraniční pomoci mezi vlastníky/provozovateli kritických infrastruktur. Vzhledem k velmi významnému zapojení soukromého sektoru do dohledu a do zvládání rizik, plánů pro zachování kontinuity činností a obnovy po katastrofách je třeba, aby přístup Společenství podporoval plné zapojení soukromého sektoru. |
(9) |
Pokud jde o odvětví energetiky, a zejména způsoby výroby a přenosu elektřiny (ve vztahu k jejím dodávkám), rozumí se, že tam, kde je to považováno za vhodné, může výroba elektřiny zahrnovat přenosové součásti jaderných elektráren, avšak s vyloučením specificky jaderných prvků, na něž se vztahují příslušné právní předpisy v oblasti jaderné energie, včetně mezinárodních smluv a práva Společenství. |
(10) |
Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Již zavedené mechanismy Společenství by měly být nadále využívány a budou přispívat k celkovému provádění této směrnice. Mělo by se zabránit duplicitě různých předpisů či ustanovení nebo rozporům mezi nimi. |
(11) |
U všech označených EKI by měly být zavedeny plány bezpečnosti provozovatele nebo rovnocenná opatření zahrnující určení důležitých prostředků, posouzení rizik a určení, výběr a stanovení priorit protiopatření a postupů. S cílem zabránit zbytečné práci a duplicitě by měl každý členský stát nejprve stanovit, zda vlastníci/provozovatelé označených EKI disponují příslušnými plány bezpečnosti provozovatele nebo rovnocennými opatřeními. Pokud tyto plány neexistují, měl by každý členský stát učinit nezbytné kroky a zajistit zavedení vhodných opatření. Záleží na každém členském státě, aby rozhodl o nejvhodnější podobě kroků týkajících se vypracování plánů bezpečnosti provozovatele. |
(12) |
Opatření, zásady a pokyny, včetně opatření Společenství, a systémy dvoustranné či vícestranné spolupráce, jež zajišťují plán podobný nebo rovnocenný plánu bezpečnosti provozovatele nebo zajišťují pozici styčného bezpečnostního úředníka či rovnocenné osoby, by měly být považovány za splňující požadavky této směrnice vztahující se na plán bezpečnosti provozovatele nebo styčného bezpečnostního úředníka. |
(13) |
Pro každou označenou EKI by měl být jmenován styčný bezpečnostní úředník s cílem usnadnit spolupráci a komunikaci s vnitrostátními orgány příslušnými pro ochranu kritické infrastruktury. S cílem zabránit zbytečné práci a duplicitě by měl každý členský stát nejprve stanovit, zda vlastníci/provozovatelé označených EKI již mají styčného bezpečnostního úředníka nebo rovnocennou osobu. Pokud styčného bezpečnostního úředníka nemají, měl by každý členský stát učinit nezbytné kroky a zajistit zavedení vhodných opatření. Záleží na každém členském státu, aby rozhodl o nejvhodnější podobě kroků týkajících se jmenování styčných bezpečnostních úředníků. |
(14) |
Účinné určení rizik, hrozeb a zranitelnosti v jednotlivých odvětvích vyžaduje komunikaci jak mezi vlastníky/provozovateli EKI a členskými státy, tak mezi členskými státy a Komisí. Každý členský stát by měl shromažďovat informace o EKI nacházejících se na jeho území. Komise by měla od členských států obdržet všeobecné informace týkající se zranitelnosti, hrozeb a rizik v odvětvích, ve kterých byly určeny EKI, včetně případů, kdy by příslušné informace o možném zdokonalení EKI a závislostech mezi odvětvími mohly být pro Komisi základem pro vytvoření konkrétních návrhů na zlepšení ochrany EKI tam, kde je to nutné. |
(15) |
S cílem umožnit zlepšení ochrany EKI mohou být vyvinuty společné postupy pro určování a klasifikaci zranitelnosti, hrozeb a rizik ohrožujících prostředky infrastruktury. |
(16) |
Vlastníkům/provozovatelům EKI by měl být zejména prostřednictvím příslušných orgánů členských států umožněn přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury. |
(17) |
Účinná ochrana EKI vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Toho lze nejlépe dosáhnout stanovením kontaktních míst pro záležitosti ochrany EKI v každém členském státě, přičemž tato kontaktní místa by měla koordinovat záležitosti ochrany EKI uvnitř členského státu i s ostatními členskými státy a s Komisí. |
(18) |
Aby bylo možné vyvíjet činnost v oblastech ochrany EKI, které vyžadují určitý stupeň utajení, je vhodné v rámci této směrnice zajistit soudržnou a bezpečnou výměnu informací. Je důležité, aby byly dodržovány předpisy pro utajení v souladu s platným vnitrostátním právem nebo s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (3), pokud jde o konkrétní skutečnosti o prostředcích kritické infrastruktury, které by mohly být zneužity k plánování a provádění činnosti s cílem způsobit zařízením kritické infrastruktury nepřijatelné následky. Utajované informace by měly být chráněny v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství a daného členského státu. Každý členský stát a Komise by měly respektovat příslušný stupeň utajení stanovený původcem dokumentu. |
(19) |
Sdílení informací týkajících se EKI by se mělo odehrávat v ovzduší důvěry a bezpečnosti. Ke sdílení informací je zapotřebí takového vztahu založeného na důvěře, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé a důvěrné údaje budou dostatečně chráněny. |
(20) |
Jelikož cílů této směrnice, totiž vytvoření postupu pro určování a označování EKI a společného přístupu k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(21) |
Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Předmět
Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur (dále též jen „EKI“) a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur s cílem přispět k ochraně obyvatel.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) |
„kritickou infrastrukturou“ prostředky, systémy a jejich části nacházející se v členském státě, které jsou zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, zabezpečení nebo dobrých hospodářských či sociálních podmínek obyvatel a jejichž narušení nebo zničení by mělo pro členský stát závažný dopad v důsledku selhání těchto funkcí; |
b) |
„evropskou kritickou infrastrukturou“ nebo „EKI“ kritická infrastruktura nacházející se v členských státech, jejíž narušení nebo zničení by mělo závažný dopad pro nejméně dva členské státy. Závažnost dopadu se posuzuje podle průřezových kritérií. To se vztahuje i na účinky způsobené meziodvětvovými závislostmi na jiných typech infrastruktury; |
c) |
„analýzou rizik“ zvážení relevantních scénářů hrozeb s cílem posoudit zranitelnost a možný dopad narušení nebo zničení kritické infrastruktury; |
d) |
„citlivými informacemi týkajícími se ochrany kritické infrastruktury“ konkrétní skutečnosti o kritické infrastruktuře, které by po zveřejnění mohly být zneužity k plánování a provádění činnosti s cílem narušit nebo zničit zařízení kritické infrastruktury; |
e) |
„ochranou“ všechny činnosti zaměřené na zajištění funkčnosti, nepřetržitosti a celistvosti kritické infrastruktury s cílem zabránit hrozbě, riziku nebo zranitelnosti, zmírnit je a neutralizovat; |
f) |
„vlastníky/provozovateli EKI“ subjekty odpovídající za investice do konkrétního prostředku, systému nebo jeho části, které jsou podle této směrnice označeny za EKI, nebo za jejich každodenní provoz. |
Článek 3
Určení EKI
1. Postupem podle přílohy III určí každý členský stát potenciální EKI, které splňují průřezová a odvětvová kritéria a zároveň odpovídají definicím podle čl. 2 písm. a) a b).
Komise může členským státům na jejich žádost pomoci při určování potenciálních EKI.
Komise může daný členský stát upozornit na existenci potenciální kritické infrastruktury, o které lze usoudit, že splňuje požadavky pro označení za EKI.
Všechny členské státy a Komise pokračují v průběžném určování potenciálních EKI.
2. Průřezová kritéria uvedená v odstavci 1 zahrnují
a) |
kritérium obětí (posuzováno podle možného počtu mrtvých či zraněných); |
b) |
kritérium ekonomického dopadu (posuzováno podle závažnosti hospodářské ztráty nebo zhoršení kvality výrobků či služeb, včetně případných dopadů na životní prostředí); |
c) |
kritérium dopadu na veřejnost (posuzováno podle dopadu na důvěru veřejnosti, fyzické strádání a narušení každodenního života, včetně ztráty nezbytných služeb). |
Prahové hodnoty průřezových kritérií se vymezí na základě závažnosti dopadů narušení nebo zničení konkrétní infrastruktury. Přesné vymezení prahových hodnot použitelných pro průřezová kritéria stanoví v každém jednotlivém případě členské státy, jichž se konkrétní kritická infrastruktura týká. Každý členský stát každoročně informuje Komisi o počtu infrastruktur podle odvětví, u kterých byla vedena jednání o vymezení prahových hodnot průřezových kritérií.
Odvětvová kritéria zohledňují vlastnosti jednotlivých odvětví s EKI.
Komise vypracuje ve spolupráci s členskými státy pokyny pro uplatňování průřezových a odvětvových kritérií a přibližné prahové hodnoty pro účely určování EKI. Kritéria podléhají utajení. Použití těchto pokynů není pro členské státy povinné.
3. Provádění této směrnice se vztahuje na odvětví energetiky a dopravy. Pododvětví jsou určena v příloze I.
Bude-li to považováno za vhodné, lze ve spojení s přezkumem této směrnice podle článku 11 určit další odvětví pro účely provádění této směrnice. Prioritou bude odvětví informačních a komunikačních technologií.
Článek 4
Označení EKI
1. Každý členský stát informuje ostatní členské státy, pro které může mít potenciální EKI závažný dopad, o jejím určení a důvodech pro její označení za potenciální EKI.
2. Každý členský stát, na jehož území se potenciální EKI nachází, se zapojí do dvoustranných nebo vícestranných jednání s ostatními členskými státy, pro které může mít potenciální EKI závažný dopad. Komise se těchto jednání může účastnit, avšak nemá přístup k podrobným informacím, které by umožnily jednoznačné určení konkrétní infrastruktury.
Pokud má některý členský stát důvod se domnívat, že pro něj může mít závažný dopad potenciální EKI, a nebyl jako takový určen členským státem, na jehož území se potenciální EKI nachází, může informovat Komisi o svém přání zapojit se do dvoustranných nebo vícestranných jednání o této otázce. Komise bezodkladně sdělí toto přání členskému státu, na jehož území se potenciální EKI nachází, a vyvine úsilí k usnadnění dohody mezi oběma stranami.
3. Členský stát, na jehož území se potenciální EKI nachází, ji označí za EKI po dohodě s členskými státy, pro něž může mít tato infrastruktura závažný dopad.
Vyžaduje se souhlas členského státu, na jehož území se infrastruktura, jež má být označena za EKI, nachází.
4. Členský stát, na jehož území se označená EKI nachází, každoročně informuje Komisi o počtu označených EKI podle odvětví a o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých označených EKI. Konkrétní určení EKI budou znát pouze členské státy, pro něž může mít závažný dopad.
5. Členské státy, na jejichž území se EKI nachází, informují vlastníka/provozovatele infrastruktury o jejím označení za EKI. Informace týkající se označení infrastruktury za EKI podléhají odpovídajícímu stupni utajení.
6. Postup určování a označování EKI podle článku 3 a tohoto článku se dokončí do 12. ledna 2011 a pravidelně se provádí jeho přezkum.
Článek 5
Plány bezpečnosti provozovatele
1. V rámci postupu vypracování plánu bezpečnosti provozovatele se určí prostředky kritické infrastruktury dané EKI a bezpečnostní řešení, která existují či jsou zaváděna na jejich ochranu. Minimální obsah postupu vypracování plánu bezpečnosti provozovatele EKI je stanoven v příloze II.
2. Každý členský stát posoudí, zda je pro každou označenou EKI nacházející se na jeho území vypracován plán bezpečnosti provozovatele nebo zda jsou zavedena rovnocenná opatření týkající se záležitostí uvedených v příloze II. Zjistí-li členský stát, že takový plán nebo rovnocenná opatření existují a jsou pravidelně aktualizovány, nejsou zapotřebí žádná další prováděcí opatření.
3. Zjistí-li členský stát, že nebyl vypracován plán bezpečnosti provozovatele ani zavedena rovnocenná opatření, zajistí jakýmikoli prostředky, jež uzná za vhodné, aby byl vypracován takový plán nebo rovnocenná opatření týkající se záležitostí uvedených v příloze II.
Každý členský stát zajistí, aby byly vypracovány plány bezpečnosti provozovatele nebo zavedena rovnocenná opatření a aby byl pravidelně do jednoho roku po označení kritické infrastruktury za EKI prováděn jejich přezkum. Toto období může být za výjimečných okolností prodlouženo po dohodě s příslušným orgánem členského státu a po oznámení Komisi.
4. Existují-li již ve vztahu k dané EKI ujednání o dozoru či dohledu, nejsou tímto článkem dotčena a příslušný orgán členského státu uvedený v tomto článku vykonává dozor v rámci stávajících ujednání.
5. Soulad s opatřeními, včetně opatření Společenství, podle nichž je v daném odvětví vyžadován plán obdobný nebo rovnocenný plánu bezpečnosti provozovatele a dohled nad takovým plánem ze strany příslušného orgánu nebo která odkazují na potřebu jeho vypracování, se považuje za splnění všech příslušných požadavků členských států uvedených v tomto článku nebo podle tohoto článku přijatých. Pokyny pro používání uvedené v čl. 3 odst. 2 obsahují orientační seznam těchto opatření.
Článek 6
Styční bezpečnostní úředníci
1. Styčný bezpečnostní úředník je kontaktním místem pro záležitosti související s bezpečností mezi vlastníky/provozovateli EKI a příslušným orgánem členského státu.
2. Každý členský stát posoudí, zda má každá označená EKI nacházející se na jeho území styčného bezpečnostního úředníka či rovnocennou osobu. Zjistí-li členský stát, že styčný bezpečnostní úředník nebo rovnocenná osoba existuje, nejsou zapotřebí žádná další prováděcí opatření.
3. Zjistí-li členský stát, že v souvislosti s označenou EKI neexistuje styčný bezpečnostní úředník ani rovnocenná osoba, zajistí jakýmikoli prostředky, jež uzná za vhodné, aby tento styčný bezpečnostní úředník nebo rovnocenná osoba byli jmenováni.
4. Všechny členské státy zavedou vhodné komunikační mechanismy mezi příslušným orgánem členského státu a styčným bezpečnostním úředníkem nebo rovnocennou osobou za účelem výměny příslušných informací týkajících se rizik a hrozeb zjištěných v souvislosti s určitou EKI. Tímto komunikačním mechanismem nejsou dotčeny požadavky jednotlivých členských států týkající se přístupu k citlivým a utajovaným informacím.
5. Soulad s opatřeními, včetně opatření Společenství, podle nichž je v daném odvětví vyžadován styčný bezpečnostní úředník nebo rovnocenná osoba nebo která odkazují na potřebu jmenování styčného bezpečnostního úředníka či rovnocenné osoby, se považuje za splnění všech požadavků členských států uvedených v tomto článku nebo podle tohoto článku přijatých. Pokyny pro používání uvedené v čl. 3 odst. 2 obsahují orientační seznam těchto opatření.
Článek 7
Předkládání zpráv
1. Každý členský stát provede posouzení hrozeb v souvislosti s pododvětvími s EKI do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury na svém území za EKI v rámci těchto pododvětví.
2. Každý členský stát předloží Komisi jednou za dva roky souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik zjištěných v jednotlivých odvětvích s EKI, v nichž byla některá EKI označena podle článku 4 a nachází se na jeho území.
Komise může ve spolupráci s členskými státy vypracovat společný vzor pro tyto zprávy.
Každá zpráva je utajena na odpovídající úrovni považované za nezbytnou členským státem, v němž byla vypracována.
3. Na základě zpráv uvedených v odstavci 2 posoudí Komise a členské státy podle jednotlivých odvětví, zda by pro EKI měla být zvážena další ochranná opatření na úrovni Společenství. Tento proces se provede společně s přezkumem této směrnice podle článku 11.
4. Komise může ve spolupráci s členskými státy vypracovat společné metodické pokyny pro provádění analýz rizik týkající se EKI. Použití těchto pokynů není pro členské státy povinné.
Článek 8
Podpora EKI ze strany Komise
Komise prostřednictvím příslušného orgánu daného členského státu podporuje vlastníky/provozovatele označených EKI tím, že jim poskytuje přístup k dostupným osvědčeným postupům a metodikám, a tím, že podporuje odbornou přípravu a výměnu informací týkající se nového technického rozvoje souvisejícího s ochranou kritické infrastruktury.
Článek 9
Citlivé informace týkající se ochrany evropské kritické infrastruktury
1. Každá osoba, která přijde do styku s utajovanými informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu nebo Komise, musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající úrovně.
Členské státy, Komise a příslušné orgány dozoru zajistí, aby citlivé informace týkající se ochrany EKI předložené členským státům nebo Komisi nebyly využity k jiným účelům než k ochraně kritických infrastruktur.
2. Tento článek se použije rovněž na jiné než písemné informace vyměněné během zasedání, na nichž jsou projednávány citlivé otázky.
Článek 10
Kontaktní místa ochrany EKI
1. Každý členský stát stanoví kontaktní místo pro záležitosti ochrany EKI (dále jen „kontaktní místo OEKI“).
2. Kontaktní místo OEKI koordinuje záležitosti ochrany EKI v rámci členského státu, s ostatními členskými státy a s Komisí. Stanovení kontaktního místa OEKI nevylučuje účast jiných orgánů v členském státě na záležitostech ochrany EKI.
Článek 11
Přezkum
Přezkum této směrnice bude zahájen 12. ledna 2012.
Článek 12
Provedení
Členské státy přijmou nezbytná opatření pro dosažení souladu s touto směrnicí do 12. ledna 2011. Neprodleně o nich uvědomí Komisi a sdělí jí jejich znění a jejich srovnání s touto směrnicí.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním zveřejnění. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 13
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 14
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 8. prosince 2008.
Za Radu
předseda
B. KOUCHNER
(1) Stanovisko ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Úř. věst. C 116, 26.5.2007, s. 1.
(3) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
PŘÍLOHA I
Seznam odvětví s EKI
Odvětví |
Pododvětví |
|||||
|
|
Infrastruktury a zařízení pro výrobu a přenos elektřiny, pokud jde o dodávky elektřiny |
||||
|
Těžba ropy, rafinace, zpracování, skladování a distribuce potrubím |
|||||
|
Těžba zemního plynu, rafinace, zpracování, skladování a distribuce potrubím Terminály LNG |
|||||
|
|
|||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
Kritickou infrastrukturu, která může být označena za EKI, určují členské státy podle článku 3. Seznam odvětví s EKI sám o sobě proto nezakládá obecnou povinnost určit EKI v každém odvětví.
PŘÍLOHA II
POSTUP VYPRACOVÁNÍ PLÁNU BEZPEČNOSTI PROVOZOVATELE EKI
Plán bezpečnosti provozovatele určuje prostředky kritické infrastruktury a bezpečnostní řešení, která existují či jsou zaváděna na její ochranu. Postup vypracování plánu bezpečnosti provozovatele EKI zahrnuje alespoň:
1. |
určení důležitých prostředků; |
2. |
analýzu rizik založenou na scénářích závažných hrozeb, typech zranitelnosti jednotlivých prostředků a možných dopadech a |
3. |
určení, výběr a stanovení priorit protiopatření a postupů, s rozlišením mezi
|
PŘÍLOHA III
Postup pro určení kritické infrastruktury, která může být označena za EKI, členskými státy podle článku 3
Článek 3 vyžaduje, aby každý členský stát určil kritickou infrastrukturu, již lze označit za EKI. Členské státy přitom postupují podle níže uvedených postupných kroků.
Potenciální EKI, která nesplňuje požadavky některého z následujících postupných kroků, není považována za EKI a je z postupu vyloučena. Potenciální EKI, která tyto požadavky splňuje, přechází do dalšího kroku tohoto postupu.
Krok 1
Za účelem provedení prvního výběru kritických infrastruktur v rámci odvětví uplatní členský stát odvětvová kritéria.
Krok 2
Členský stát použije definici kritické infrastruktury podle čl. 2 písm. a) na potenciální EKI určenou podle kroku 1.
Závažnost dopadu se stanoví na příslušné vnitrostátní úrovni buď za použití vnitrostátních postupů pro určení kritických infrastruktur, nebo prostřednictvím odkazu na průřezová kritéria. V případě infrastruktury poskytující nezbytnou službu se zohlední dostupnost alternativních řešení a doba trvání narušení této služby nebo čas nutný k jejímu obnovení.
Krok 3
Každý členský stát použije na potenciální EKI, která vyhověla prvním dvěma krokům tohoto postupu, přeshraniční prvek definice EKI podle čl. 2 písm. b). Potenciální EKI, která tuto definici splňuje, přechází do dalšího kroku postupu. V případě infrastruktury zajišťující nezbytnou službu se zohlední dostupnost alternativních řešení a doba trvání narušení této služby nebo čas nutný k jejímu obnovení.
Krok 4
Na zbývající potenciální EKI uplatní každý členský stát průřezová kritéria. Průřezová kritéria zohledňují závažnost dopadu a v případě infrastruktury, která zajišťuje nezbytnou službu, dostupnost alternativních řešení a dobu, po kterou narušení této služby trvá, nebo čas nutný k jejímu obnovení. Potenciální EKI, která nesplňuje průřezová kritéria, není považována za EKI.
Potenciální EKI, která vyhověla tomuto postupu, se oznámí pouze těm členským státům, pro něž může mít závažný dopad.
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
ROZHODNUTÍ
Rada
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/83 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 16. prosince 2008
o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaného ve třetích zemích
(2008/971/ES)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (1), a zejména na čl. 19 odst. 1 a 2 této směrnice,
s ohledem na návrh Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Vnitrostátní pravidla pro vydávání osvědčení pro reprodukční materiál lesních dřevin platná v Chorvatsku, Kanadě, Norsku, Spojených státech amerických, Srbsku, Švýcarsku a Turecku stanoví úřední kontroly v terénu, které mají být prováděny během sklizně a zpracování osiva a v průběhu produkce sadebního materiálu. |
(2) |
Podle těchto pravidel by se systémy pro schvalování a registraci zdroje reprodukčního materiálu a následná produkce reprodukčního materiálu z tohoto zdroje reprodukčního materiálu měly řídit systémem OECD pro osvědčování reprodukčního materiálu lesních dřevin v mezinárodním obchodě (dále jen „systém OECD pro lesní osivo a sadbu“). Uvedená pravidla navíc vyžadují, aby byly osivo a sadební materiál kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ úředně osvědčeny a aby byla balení osiva úředně uzavřena v souladu se systémem OECD pro lesní osivo a sadbu. |
(3) |
Posouzení těchto pravidel ukázalo, že podmínky pro schválení zdroje reprodukčního materiálu splňují požadavky stanovené směrnicí 1999/105/ES. Kromě toho, s výjimkou podmínek týkajících se kvality osiva, druhové čistoty a kvality sadebního materiálu, poskytují pravidla uvedených třetích zemí v souvislosti s podmínkami vztahujícími se na osivo a sadební materiál kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ záruky odpovídající zárukám stanoveným směrnicí 1999/105/ES. Z toho vyplývá, že by se pravidla pro vydávání osvědčení pro reprodukční materiál lesních dřevin kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ platná v Chorvatsku, Kanadě, Norsku, Spojených státech amerických, Srbsku, Švýcarsku a Turecku měla považovat za rovnocenná pravidlům stanoveným směrnicí 1999/105/ES, jsou-li splněny dodatečné podmínky týkající se osiva a sadebního materiálu. |
(4) |
Pravidla výše uvedených třetích zemí však nemohou být považována za rovnocenná v případě kategorií „kvalifikovaný“ a „testovaný“, na která se systém OECD pro lesní osivo a sadbu nevztahuje. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto rozhodnutí o rovnocennosti na reprodukční materiál, který spadá do kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“. |
(5) |
Pro účely tohoto rozhodnutí by se měly použít definice stanovené směrnicí 1999/105/ES, aby byl zajištěn soulad mezi oběma akty. |
(6) |
Reprodukční materiál lesních dřevin, který splňuje podmínky tohoto rozhodnutí, by měl splňovat rostlinolékařské podmínky stanovené směrnicí Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (2). Geneticky modifikovaný reprodukční materiál lesních dřevin by měl případně splňovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (3). |
(7) |
Je vhodné, aby dodatečné podmínky pro osivo a sadební materiál týkající se kvality a druhové čistoty odpovídaly požadavkům stanoveným směrnicí 1999/105/ES. |
(8) |
Aby byla zajištěna úroveň sledovatelnosti shodná s úrovní sledovatelnosti podle směrnice 1999/105/ES, je vhodné zahrnout do tohoto rozhodnutí pravidla týkající se vydávání listu o původu pro osivo a sadební materiál při vstupu na území Společenství. Tento list o původu by měl být založen na úředním osvědčení OECD o provenienci a měl by uvádět informaci, že dotyčný materiál je dovážen na základě režimu rovnocennosti, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
Toto rozhodnutí stanoví podmínky, za nichž se reprodukční materiál lesních dřevin kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ vyprodukovaný ve třetí zemi uvedené v příloze I dováží do Společenství.
Použije se, pokud jsou splněny podmínky stanovené přílohou II a směrnicemi 2000/29/ES a 2001/18/ES.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 1999/105/ES.
Článek 3
Rovnocennost
1. Systémy schvalování a registrace zdroje reprodukčního materiálu a následná produkce reprodukčního materiálu z tohoto zdroje pod kontrolou orgánů třetí země uvedených v příloze I tohoto rozhodnutí nebo pod úředním dohledem těchto orgánů se považují za systémy rovnocenné systémům prováděným členskými státy v souladu se směrnicí 1999/105/ES.
2. Osivo a sadební materiál kategorií „identifikovaný zdroj“ a „selektovaný“ druhů uvedených v příloze I směrnice 1999/105/ES, vyprodukované ve třetích zemích uvedených v příloze I tohoto rozhodnutí a úředně osvědčené orgány třetí země uvedenými v téže příloze se považují za rovnocenné osivu a sadebnímu materiálu, které jsou v souladu se směrnicí 1999/105/ES, pokud splňují podmínky stanovené v příloze II tohoto rozhodnutí.
Článek 4
List o původu
Při vstupu osiva a sadebního materiálu na území Společenství informuje dodavatel, který tento materiál dováží, úřední subjekt daného členského státu o tomto dovozu předem. Před uvedením dotčeného materiálu na trh vydá úřední subjekt list o původu založený na úředním osvědčení OECD o provenienci.
List o původu musí uvést, že byl dotčený materiál dovezen v rámci režimu rovnocennosti.
Článek 5
Vstup v platnost a použitelnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2009.
Článek 6
Určení
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu 16. prosince 2008.
Za Radu
předsedkyně
R. BACHELOT-NARQUIN
(1) Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17.
(2) Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.
(3) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.
PŘÍLOHA I
Země a orgány
Země (1) |
Orgán příslušný pro schvalování a kontrolu produkce |
|||||
CA |
|
|||||
CH |
Federal Office for Environment (FOEN) Department of the Environment, Transport, Energy and Communications (UVEK) Forest Division Federal Plant Protection Service Birmensdorf |
|||||
HV |
|
|||||
NO |
|
|||||
SR |
|
|||||
TR |
Ministry of Environnement and Forestry (Çevre ve Orman Bakanlığı) – General directorate for afforestation and erosion control (Ağaçlandirma ve erozyon kontrolu genel müdürlüğü) Gazi – Ankara |
|||||
US |
National Tree Seed Laboratory USDA Forest Service Purdue University West Lafayette, Indiana |
(1) CA – Kanada, CH – Švýcarsko, HV – Chorvatsko, NO – Norsko, SR – Srbsko, TR – Turecko, US – Spojené státy americké.
PŘÍLOHA II
A. Podmínky pro osivo vyprodukované ve třetích zemích
1. |
U osiva musí být úředně osvědčeno, že je získáno ze schváleného zdroje reprodukčního materiálu, a balení osiva musí být uzavřena v souladu s vnitrostátními pravidly pro uplatňování systému OECD pro lesní osivo a sadbu. Ke každému oddílu osiva musí být připojena úřední návěska OECD, ke které je přiložena buď kopie úředního osvědčení OECD o provenienci, nebo dokument dodavatele s udáním všech informací obsažených v úředním osvědčení OECD o provenienci spolu se jménem dodavatele. |
2. |
V případě semen obsahuje návěska OECD nebo dokument dodavatele rovněž následující dodatečné údaje, které byly pokud možno zjištěny mezinárodně uznávaným postupem:
|
3. |
Odchylně od odstavce 2 mohou být v něm uvedené dodatečné údaje týkající se testování osiva pomocí mezinárodně uznávaného postupu poskytnuty dodavatelem dovážejícím osivo před prvním uvedením na trh ve Společenství. |
4. |
Aby byl semenný materiál ze sklizně běžného roku rychle k dispozici, může být uveden na trh dodavatelem, který jej dováží, až k prvnímu kupujícímu, aniž by musely být splněny požadavky odst. 2 písm. b) a d). Dodavatel dovážející tento materiál musí co nejdříve potvrdit, že požadavky uvedené v odst. 2 písm. b) a d) jsou dodrženy. |
5. |
Na malá množství semenného materiálu, jak je definuje nařízení Komise (ES) č. 2301/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o definici malého množství semenného materiálu (1), se požadavky odst. 2 písm. b) a d) nepoužijí. |
6. |
Oddíly semen musí vykazovat druhovou čistotu nejméně 99 %. Nicméně v případě úzce spřízněných druhů, s výjimkou umělých kříženců, se druhová čistota oddílu plodů nebo semen, pokud je nižší než 99 %, uvádí na návěskách dodavatelů nebo v jejich dokumentech. |
7. |
Odchylně od odstavce 1 může být osivo v přiměřeném množství získáno z neschváleného zdroje reprodukčního materiálu, je-li:
|
B. Podmínky pro sadební materiál vyprodukovaný ve třetích zemích
1. |
Sadební materiál musí být produkován ve školce registrované orgány třetí země uvedenými v příloze I tohoto rozhodnutí nebo pod úředním dohledem těchto orgánů ve třetí zemi. Ke každé zásilce musí být připojena úřední návěska OECD, ke které je přiložena buď kopie úředního osvědčení OECD o provenienci, nebo dokument dodavatele s uvedením všech informací obsažených v úředním odsvědčení OECD o provenienci a jména dodavatele. |
2. |
Sadební materiál musí splňovat požadavky stanovené v části D přílohy VII směrnice 1999/105/ES. |
3. |
Sadební materiál, který má být dodán konečnému spotřebiteli v oblastech se středomořským klimatem, musí splňovat požadavky stanovené v části E přílohy VII směrnice 1999/105/ES. |
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/88 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 18. prosince 2008,
kterým se mění příloha 13 Společné konzulární instrukce o vyplňování vízových štítků
(2008/972/ES)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na nařízení (ES) č. 789/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se Radě vyhrazují prováděcí pravomoci v oblasti určitých podrobných předpisů a praktických postupů týkajících se posuzování žádostí o udělení víza (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení,
s ohledem na podnět Francie,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Příloha 13 Společné konzulární instrukce stanoví společná pravidla pro vyplňování vízových štítků formou příkladů vztahujících se na různé kategorie jednotných víz. |
(2) |
Příklad 9 v příloze 13 se vztahuje na krátkodobé vízum pro více vstupů a uvádí, že se uděluje na dobu platnosti delší než šest měsíců, tedy 1 rok, 2 roky, 3 roky nebo 5 let (C1, C2, C3, C5). |
(3) |
Od rozhodnutí Rady 2006/440/ES ze dne 1. června 2006 (2), kterým se harmonizovaly správní náklady na zpracování žádosti o udělení víza, toto rozlišení (C1, C2, C3 a C5) již neodpovídá žádnému z normativních ustanovení Společné konzulární instrukce. Příklad uvedený v dané příloze by tedy měl být odpovídajícím způsobem změněn. |
(4) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí není pro něj závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto rozhodnutí, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. |
(5) |
Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (3). |
(6) |
Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (4), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí 2008/146/ES (5) a článkem 3 rozhodnutí 2008/149/SVV (6). |
(7) |
Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí 2008/261/ES (8) a článkem 3 rozhodnutí 2008/262/ES (9). |
(8) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (10); Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. |
(9) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (11); Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. |
(10) |
Pokud jde o Kypr, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003. |
(11) |
Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V příkladu 9 v příloze 13 Společné konzulární instrukce se první odrážka nahrazuje tímto:
„— |
Jde o krátkodobé vízum pro více vstupů s dobou platnosti do pěti let. V tomto příkladě je uvedena doba platnosti tři roky.“. |
Článek 2
Toto rozhodnutí se použije ode dne vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
V Bruselu dne 18. prosince 2008.
Za Radu
předseda
M. BARNIER
(1) Úř. věst. L 116, 26.4.2001, s. 2.
(2) Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 77.
(3) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
(4) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(5) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.
(6) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50.
(7) Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.
(8) Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.
(9) Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 5.
(10) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
(11) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
Komise
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/90 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 15. prosince 2008,
kterým se mění směrnice Rady 2002/56/ES, pokud se jedná o datum stanovené v čl. 21 odst. 3, do kterého jsou členské státy zmocněny prodloužit dobu platnosti rozhodnutí o rovnocennosti sadby brambor ze třetích zemí
(oznámeno pod číslem K(2008) 8135)
(Text s významem pro EHP)
(2008/973/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh (1), a zejména na čl. 21 odst. 3 druhý pododstavec této směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2002/56/ES stanoví, že od určitých dat již členské státy nemohou na vlastní úrovni rozhodovat o rovnocennosti sadby brambor sklizené ve třetích zemích se sadbou brambor sklizenou ve Společenství, která je v souladu s uvedenou směrnicí. |
(2) |
Protože však nebyly dokončeny práce vedoucí k určení rovnocennosti sadby brambor vůči všem dotyčným třetím zemím na úrovni Společenství, umožnila směrnice 2002/56/ES členským státům prodloužit do 31. března 2008 platnost rozhodnutí o rovnocennosti, která již přijaly pro sadbu brambor z některých třetích zemí, na kterou se nevztahuje určení rovnocennosti na úrovni Společenství. Uvedené datum bylo stanoveno s ohledem na ukončení období, ve kterém je sadba brambor umísťována na trh. |
(3) |
Protože uvedené práce dosud nebyly dokončeny a protože nové období uvádění na trh bude zahájeno do konce roku 2008, je třeba povolit členským státům prodloužení platnosti jejich vnitrostátních rozhodnutí o rovnocennosti. |
(4) |
Směrnice 2002/56/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(5) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V čl. 21 odst. 3 prvním pododstavci směrnice 2002/56/ES se datum „31. března 2008“ nahrazuje datem „31. března 2011“.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 15. prosince 2008.
Za Komisi
Androulla VASSILIOU
členka Komise
(1) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60.
III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/91 |
ROZHODNUTÍ RADY 2008/974/SZBP
ze dne 18. prosince 2008
na podporu Haagského kodexu chování proti šíření balistických raket v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 13 odst. 3 a čl. 23 odst. 1 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, která v kapitole III obsahuje seznam opatření, jež mají být přijata v Evropské unii i ve třetích zemích za účelem boje proti tomuto šíření. |
(2) |
Unie tuto strategii aktivně provádí a uskutečňuje opatření uvedená v kapitolách II a III uvedené strategie, například uvolňováním finančních prostředků na podporu konkrétních projektů vedoucích k posílení mnohostranného systému pro nešíření a mnohostranných opatření na budování důvěry. Haagský kodex chování proti šíření balistických raket (dále jen „kodex“) je nedílnou součástí tohoto systému. Jeho cílem je bránit šíření balistických raketových systémů, které mohou sloužit jako nosiče zbraní hromadného ničení, a souvisejících technologií a omezovat je. |
(3) |
Dne 17. listopadu 2003 přijala Rada společný postoj 2003/805/SZBP o dosažení univerzality a posílení mnohostranných dohod v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (1). Zmíněný společný postoj vyzývá mimo jiné k tomu, aby se usilovalo o podepsání kodexu co nejvíce zeměmi, zejména těmi, které mají kapacity pro výrobu balistických raket, k dalšímu rozvoji a provádění kodexu, zejména pokud jde o opatření k posílení důvěry, a k prosazování užšího vztahu mezi kodexem a mnohostranným systémem OSN pro nešíření. |
(4) |
Dne 23. května 2007 Rada rozhodla o přijetí opatření za účelem prosazování univerzální platnosti kodexu a dodržování jeho zásad. Za tímto účelem byl v rámci výročního zasedání signatářských států konaného v roce 2007 uspořádán pracovní seminář, na němž se sešly státy s hlavními kapacitami pro výrobu balistických raket, včetně států, které kodex nepodepsaly. Pokračování tohoto dialogu mezi signatářskými a nesignatářskými státy je pro Unii prioritou, jejímž cílem je dále prosazovat univerzální platnost kodexu, zlepšit jeho provádění a posílit jej. Toto rozhodnutí by mělo přispět k tomuto procesu, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
1. V zájmu zajištění nepřetržitého a praktického provádění některých prvků strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení podporuje Evropská unie činnosti signatářských států za účelem dosažení pokroku v těchto oblastech:
a) |
podporovat univerzální platnost kodexu, a zejména jeho podepsání všemi státy s kapacitami pro výrobu balistických raket; |
b) |
přispívat k provádění kodexu; |
c) |
podporovat další posilování kodexu. |
2. V této souvislosti pokrývají projekty podporované Evropskou unií tyto konkrétní činnosti:
a) |
poskytování prostředků pro cílené informování, například ve formě pracovních seminářů, jehož cílem bude podporovat podepsání kodexu dalšími státy v oblasti s nejmenším počtem signatářských států; |
b) |
poskytování finančních a technických prostředků k usnadňování výměny informací mezi signatářskými státy a návštěvu mezinárodních pozorovatelů na odpalovacích základnách, kde se testují kosmické nosné prostředky, kterou se signatářské státy rozhodly na dobrovolném základě zvažovat podle čl. 4 písm. a) bodu ii) kodexu; |
c) |
poskytování prostředků na pokračování v diskusi mezi signatářskými státy o způsobu, jak zachovat důležitost a životaschopnost kodexu. Tato diskuse zohlední zejména nejnovější vývoj v oblasti šíření balistických raket a situaci v oblasti mezinárodních institucionálních a právních rámců týkajících se balistických raket. |
Tyto projekty jsou prováděny ve prospěch signatářských i nesignatářských států.
Podrobný popis těchto projektů je obsažen v příloze.
Článek 2
1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník Rady, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Komise je plně zapojena.
2. Technické provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 provádí pařížská Nadace pro strategický výzkum (FRS).
FRS plní tento úkol pod dohledem generálního tajemníka, vysokého představitele, který je nápomocen předsednictví, a v úzké spolupráci s předsedou výročních zasedání signatářských států a s Rakouskem, jednajícím jako bezprostřední ústřední kontaktní místo (ICC) a výkonný sekretariát kodexu. Za tímto účelem uzavře generální tajemník, vysoký představitel s FRS potřebná ujednání.
3. Předsednictví, generální tajemník, vysoký představitel a Komise se o provádění tohoto rozhodnutí v souladu se svými pravomocemi vzájemně pravidelně informují.
Článek 3
1. Finanční referenční částka pro provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 se stanoví na 1 015 000 EUR.
2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí souhrnný rozpočet Evropských společenství.
3. Komise dohlíží nad řádnou správou výdajů uvedených v odstavci 2, jež mají podobu grantu. Za tímto účelem uzavře finanční dohodu s FRS. Finanční dohoda stanoví, že FRS zajistí viditelnost příspěvku Unie úměrně jeho výši.
4. Komise bude usilovat o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po nabytí účinku tohoto rozhodnutí. Uvědomí Radu o jakýchkoli obtížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedené finanční dohody.
Článek 4
Předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, informuje Radu o provádění tohoto rozhodnutí na základě pravidelných zpráv vypracovaných FRS. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení. Komise je plně zapojena. Předloží zprávu o finančních hlediscích provádění tohoto rozhodnutí.
Článek 5
Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.
Pozbývá účinku šest měsíců po dni nabytí účinku, avšak pokud Komise uzavře v této lhůtě finanční dohodu s FRS, pozbývá účinku 24 měsíce po dni uzavření uvedené finanční dohody.
Článek 6
Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 18. prosince 2008.
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
M. BARNIER
(1) Úř. věst. L 302, 20.11.2003, s. 34.
PŘÍLOHA
Podpora EU poskytovaní Haagskému kodexu chování proti šíření balistických raket v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení
1. Cíle
Evropská unie kodex od počátku pevně podporuje. Domnívá se, že kodex je důležitým mnohostranným nástrojem, který má omezovat šíření balistických raketových systémů a souvisejících technologií, a to prostřednictvím transparentnosti a opatření k budování důvěry. Všechny členské státy Unie kodex podepsaly a provádějí jej v dobré víře.
Evropská unie se v minulosti pokusila překonat zbývající mezery v provádění kodexu a jeho univerzální platnosti uspořádáním pracovního semináře v rámci výročního zasedání v roce 2007, na němž se sešly signatářské i nesignatářské státy. Vzhledem k pozitivním výsledkům semináře si Unie přeje v této iniciativě pokračovat a podporovat kodex v těchto třech oblastech:
— |
univerzální platnost kodexu; |
— |
provádění kodexu; |
— |
posilování kodexu a zlepšení jeho fungování. |
2. Popis projektů
2.1. Projekt 1: Podpora univerzální platnosti kodexu
2.1.1. Účel projektu
I když počet signatářských států dosáhl dvou třetin všech členských států OSN, je třeba pro dosažení univerzální platnosti kodexu vykonat ještě více. Na výročním zasedání signatářské státy podotkly, že důvody vedoucí k tomu, že nesignatářské státy nejsou ochotny kodex podepsat, se velmi různí a zahrnují jak nedostatečnou informovanost a chybějící pochopení kodexu, tak i političtější důvody.
2.1.2. Výsledky projektu
— |
Zvýšení informovanosti o kodexu, jeho pochopeni a podpory; |
— |
posílení kontaktů mezi signatářskými a nesignatářskými státy; |
— |
zvýšení počtu signatářských států. |
2.1.3. Popis projektu
Projekt stanoví uspořádání dvou pracovních seminářů:
— |
pracovní seminář pro zvýšení informovanosti určený pro oblast s nejvyšším počtem nesignatářských států. V Africe kodex nepodepsaly tyto země: Alžírsko, Angola, Botswana, Egypt, Konžská demokratická republika, Konžská republika, Lesotho, Namibie, Pobřeží slonoviny, Středoafrická republika, Togo, Somálsko, Svazijsko, Zimbabwe; |
— |
všeobecný pracovní seminář po vzoru pracovního semináře uspořádaného v rámci výročního zasedání signatářských států v roce 2007, zaměřený na cílenou a strukturovanou výměnu v oblasti technických a politicko-bezpečnostních otázek týkajících se šíření balistických raket a důležitosti kodexu. |
2.2. Projekt 2: Podpora provádění kodexu signatářskými státy
2.2.1. Účel projektu
Ačkoli kodex představuje důležitý nástroj pro omezování šíření balistických raket a souvisejících technologií, a to prostřednictvím opatření k budování důvěry a opatření pro transparentnost, je třeba dále podporovat lepší komunikaci mezi signatářskými státy. Projekt se zaměří na ty aspekty komunikace, kde lze dosáhnout hmatatelných výsledků.
2.2.2. Výsledky projektu
— |
Vytvoření prototypu zabezpečeného elektronického informačního a komunikačního mechanismu s využitím internetu (e-ICC), jenž by umožnil rychlejší, jednodušší a bezpečnou výměnu informací mezi signatářskými státy a umožnil elektronickou distribuci dokumentů; |
— |
pokud se signatářské státy rozhodnou zavést e-ICC na svém výročním zasedání, mohl by být výše uvedený prototyp zprovozněn; |
— |
větší podpora pro návštěvu pozorovatelů na odpalovacích základnách, kde se testují kosmické nosné prostředky. |
2.2.3. Popis projektu
Projekt stanoví dva druhy opatření:
a) |
usnadnění výměny informací a komunikace mezi signatářskými státy vytvořením e-ICC. V souvislosti s tímto projektem je zvláště důležitá zkušenost, kterou má Francie se systémem elektronických kontaktních míst v rámci Režimu kontroly raketových technologií (MTCR) e-POC. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o zřízení takovéhoto systému náleží signatářským státům v rámci výročního zasedání, provede se projekt ve dvou fázích. Provedení druhé fáze bude záviset na předchozích jednáních signatářských států o e-ICC v rámci výročního zasedání. První fáze: Návrh Unie na vytvoření e-ICC předložený signatářským státům Vypracuje se prototyp e-ICC s cílem předložit jej pokud možno v roce 2009 signatářským státům a získat ohlasy signatářských států na jeho provoz. Druhá fáze: Uvedení prototypu e-ICC do provozu Pokud signatářské státy na výročním zasedání rozhodnou o zavedení e-ICC, mohl by být výše uvedený prototyp zprovozněn. Ústřednímu kontaktnímu místu / výkonnému sekretariátu by za tímto účelem byly k řízení svěřeny aspekty prototypu týkající se poznatků i materiálu a pro ústřední kontaktní místo a signatářské státy by byla zajištěna odborná příprava; |
b) |
poskytnutí finančních prostředků pro návštěvu mezinárodních pozorovatelů na odpalovacích základnách členských států Unie, kde se testují kosmické nosné prostředky. |
2.3. Projekt 3: podpora dalšího posilování kodexu a jeho lepšího fungování
2.3.1. Účel projektu
Bezpečnostní situace se neustále vyvíjí, včetně oblasti šíření prostředků schopných nést zbraně hromadného ničení. Signatářské státy se každoročně scházejí a posuzují provádění kodexu a nové směry v oblastí šíření balistických raket a souvisejících technologií.
Projekt podpoří podrobnější diskuse mezi signatářskými státy v méně formálním prostředí a v případě potřeby zahrne i nesignatářské státy a zajistí přístup k technickým odborným poznatkům o šíření balistických raket i pro jiné než vládní kruhy. Výsledky projektu by mohly být předloženy jako námět k zamyšlení na výročním zasedání signatářských států.
2.3.2. Výsledky projektu
— |
Lepší pochopení současných směrů vývoje v oblasti šíření balistických raket a programů kosmických nosných prostředků včetně doporučení pro signatářské státy; |
— |
analýza možnosti, jak motivovat signatářské státy, aby se účastnily programů pro balistické rakety a kosmické nosné prostředky; |
— |
lepší pochopení společných prvků kodexu, MTCR, dvoustranných a regionálních ujednání v oblasti opatření pro budování důvěry při usilování o dosažení cíle nešíření raket a definování doporučení příslušných politik; |
— |
pracovní dokumenty nebo jiné formy dokumentace z pracovních seminářů, které by mohly být předloženy Unií na výročním zasedání kodexu. |
2.3.3. Popis projektu
Projekt stanoví dva druhy činností:
a) |
financování studie o současných směrech vývoje v oblasti balistických raket, dynamiky jejich šíření a programů kosmických nosných prostředků, která by mohla být předložena jako dokument k zamyšlení na výročním zasedání signatářských států. Při provádění této studie zajistí FRS, že nedojde ke zdvojení s činností skupiny vládních odborníků v rámci OSN; |
b) |
financování pracovních seminářů odborníků ze signatářských a nesignatářských států, a to z vládního i nevládního sektoru. Pracovní semináře by mohly být pořádány v rámci výročních zasedání. Výsledky by mohly být předloženy v podobě pracovního dokumentu na výročním zasedání signatářských států. Pracovní semináře se budou zabývat těmito otázkami:
|
3. Délka provádění projektů
Celková odhadovaná délka provádění projektů je 24 měsíců.
4. Účastníci
Účastníky projektů v tomto rozhodnutí jsou signatářské i nesignatářské státy.
Konečný výběr zúčastněných států se provede po konzultaci mezi provádějícím subjektem a předsednictvím, kterému bude nápomocen generální tajemník, vysoký představitel po úzké konzultaci s členskými státy a s Komisí v rámci příslušné pracovní skupiny Rady. Konečné rozhodnutí bude vycházet z návrhů provádějícího subjektu v souladu s čl. 2 odst. 2.
5. Provádějící subjekt
FRS bude pověřena technickým prováděním projektů. Projekty budou prováděny přímo zaměstnanci FRS nebo spolupracujících partnerských institucí, Institutu pro mírový výzkum a bezpečnostní politiku při Hamburské univerzitě (IFSH) a polského Střediska pro kosmický výzkum ve Varšavě.
Provádějící subjekt připraví:
a) |
čtvrtletní zprávy o provádění projektů; |
b) |
závěrečnou zprávu nejpozději měsíc po ukončení provádění projektů. |
Zprávy budou zaslány předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel.
FRS zajistí viditelnost příspěvku Unie úměrně jeho velikosti.
6. Účastníci třetí strany
Projekty jsou financovány výhradně z této společné akce. Odborníci ze signatářských nebo z nesignatářských států mohou být považování za účastníky třetí strany. Pracují podle obvyklých pravidel FRS.
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/96 |
ROZHODNUTÍ RADY 2008/975/SZBP
ze dne 18. prosince 2008
o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 13 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropská rada se na zasedání v Helsinkách ve dnech 10. a 11. prosince 1999 usnesla zejména na tom, že v rámci dobrovolné spolupráce na operacích vedených Evropskou unií musí být členské státy schopny do roku 2003 během 60 dnů rozmístit a po dobu alespoň jednoho roku zabezpečit přítomnost 50 až 60 tisíc příslušníků ozbrojených sil způsobilých plnit v plném rozsahu petersberské úkoly. |
(2) |
Dne 17. června 2002 Rada schválila podmínky financování operací na řešení krizí vedených Evropskou unií v souvislosti s vojenstvím nebo obranou. |
(3) |
Rada v závěrech ze dne 14. května 2003 potvrdila, že je třeba mít schopnost rychlé reakce, zejména jedná-li se o humanitární a záchranné akce. |
(4) |
Evropská rada na zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 přivítala závěry zasedání Rady ze dne 19. května 2003, které potvrdily zejména potřebu toho, aby byla Evropská unie schopna rychlé vojenské reakce. |
(5) |
Rada dne 22. září 2003 rozhodla, že Evropská unie by měla získat nezbytnou pružnost pro řízení financování společných nákladů na vojenské operace bez ohledu na jejich rozsah, složitost nebo naléhavost, a to především tak, že do 1. března 2004 zavede stálý mechanismus financování, čímž převezme odpovědnost za financování společných nákladů na všechny budoucí vojenské operace Evropské unie. |
(6) |
Dne 23. února 2004 přijala Rada rozhodnutí 2004/197/SZBP o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (ATHENA) (1). Toto rozhodnutí bylo následně několikrát změněno. Rada tedy provedla kodifikaci uvedeného rozhodnutí a dne 14. května 2007 přijala rozhodnutí 2007/384/PESC (2). |
(7) |
Vojenský výbor EU ve zprávě ze dne 3. března 2004 podrobně vymezil koncepci rychlé vojenské reakce EU. Dne 14. června 2004 rovněž vymezil koncepci bojových jednotek EU. |
(8) |
Evropská rada dne 17. června 2004 potvrdila zprávu o evropské bezpečnostní a obranné politice zdůrazňující, že by se mělo pokračovat v práci na vytvoření kapacit rychlé reakce EU s cílem mít k dispozici první operační kapacitu počátkem roku 2005. |
(9) |
S ohledem na tento vývoj by se mělo zlepšit počáteční financování vojenských operací Evropské unie. Systém počátečního financování je proto určen především a zejména pro operace rychlé reakce. |
(10) |
O tom, zda má nějaká operace souvislost s vojenstvím nebo obranou ve smyslu čl. 28 odst. 3 Smlouvy, rozhoduje Rada v jednotlivých případech. |
(11) |
Podle čl. 28 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy nejsou členské státy, jejichž zástupci v Radě učinili formální prohlášení podle čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy, povinny přispívat na financování dané operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou. |
(12) |
V souladu s článkem 6 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Evropské unie, které mají vliv na obranu, a na financování mechanismu nepřispívá. |
(13) |
Podle článku 43 rozhodnutí 2007/384/SZBP provedla Rada přezkum uvedeného rozhodnutí a shodla se na tom, že jej pozmění. |
(14) |
V zájmu jednoznačnosti je zapotřebí zrušit rozhodnutí 2007/384/SZBP a nahradit jej novým rozhodnutím. |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumějí:
a) |
„zúčastněnými členskými státy“ členské státy Evropské unie s výjimkou Dánska; |
b) |
„přispívajícími státy“ členské státy, které v souladu s čl. 28 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii přispívají na financování dané vojenské operace, a třetí státy, které přispívají na financování společných nákladů na tuto operaci podle dohod, které uzavřely s Evropskou unií; |
c) |
„operacemi“ operace Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou; |
d) |
„vojenskými podpůrnými akcemi“ operace Evropské unie nebo jejich části na podporu některého třetího státu nebo mezinárodní organizace, o nichž rozhodla Rada a které mají souvislost s vojenstvím nebo obranou, avšak nepodléhají pravomoci velitelství Evropské unie. |
KAPITOLA 1
MECHANISMUS
Článek 2
Vytvoření mechanismu
1. Zřizuje se mechanismus pro správu financování společných nákladů na operace.
2. Mechanismus se nazývá ATHENA.
3. ATHENA jedná jménem zúčastněných členských států nebo, v případě zvláštních operací, jménem přispívajících států ve smyslu článku 1.
Článek 3
Způsobilost k právům a právním úkonům
K výkonu správy financování vojenských nebo obranných operací Evropské unie je ATHENA vybavena nezbytnou způsobilostí k právům a právním úkonům, zejména k vlastnictví bankovního účtu, k získávání, držbě nebo prodeji majetku, k uzavírání smluv a správních ujednání a k vystupování před soudem. ATHENA je nezisková.
Článek 4
Koordinace se třetími stranami
V rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů a v souladu s cíli a politikami Evropské unie koordinuje ATHENA svou činnost s členskými státy, orgány Společenství a mezinárodními organizacemi.
KAPITOLA 2
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Článek 5
Řídící orgány a pracovníci
1. Z pověření zvláštního výboru řídí ATHENU
a) |
správce; |
b) |
velitel každé operace ve vztahu k operaci, které velí (dále jen „velitel operace“); |
c) |
účetní. |
2. ATHENA využívá v nejširším možném rozsahu stávajících správních struktur Evropské unie. ATHENA využívá služeb pracovníků uvolněných v případě potřeby orgány Evropské unie nebo pracovníků vyslaných členskými státy.
3. Generální tajemník Rady může správci nebo účetnímu, případně i na návrh zúčastněného členského státu, poskytnout pracovníky potřebné k výkonu jejich funkcí.
4. Orgány a pracovníci ATHENY zahajují činnost podle operativních potřeb.
Článek 6
Zvláštní výbor
1. Zřizuje se zvláštní výbor složený z jednoho zástupce z každého zúčastněného členského státu (dále je „zvláštní výbor“). Komise se účastní schůzí zvláštního výboru, ale nehlasuje.
2. ATHENA je řízena z pověření zvláštního výboru.
3. Projednává-li zvláštní výbor financování společných nákladů určité operace,
a) |
je zvláštní výbor složen z jednoho zástupce každého přispívajícího členského státu; |
b) |
zástupci přispívajících třetích států se účastní jednání zvláštního výboru. Nehlasují však, ani nejsou hlasování přítomni; |
c) |
velitel operace nebo jeho zástupce se účastní jednání zvláštního výboru bez hlasovacího práva. |
4. Předsednictví Rady Evropské unie svolává schůze zvláštního výboru a předsedá jim. Správce zajišťuje sekretariát zvláštního výboru. Vypracovává zápis o výsledcích jednání výboru. Správce nehlasuje.
5. Účetní se podle potřeby účastní jednání zvláštního výboru bez hlasovacího práva.
6. Předsednictví svolá zvláštní výbor do patnácti dnů, požádá-li o to zúčastněný členský stát, správce nebo velitel operace.
7. Správce přiměřeným způsobem informuje zvláštní výbor o každém nároku nebo sporu, který je ATHENĚ předložen.
8. Zvláštní výbor se usnáší jednomyslným hlasováním svých členů s ohledem na své složení stanovené v odstavcích 1 a 3. Jeho rozhodnutí jsou závazná.
9. Zvláštní výbor schvaluje všechny rozpočty s ohledem na příslušné referenční částky a obecně vykonává pravomoci stanovené články 19, 20, 21, 22, 25, 26, 28, 30, 32, 33, 37, 38, 39, 40, 41 a 42.
10. Správce, velitel operace a účetní informují zvláštní výbor podle tohoto rozhodnutí.
11. Akty schválené zvláštním výborem podle článků 19, 20, 21, 22, 23, 25, 28, 30, 32, 33, 39, 40, 41 a 42 podepisuje předseda zvláštního výboru při jejich schvalování a správce.
Článek 7
Správce
1. Poté, co informuje zvláštní výbor, jmenuje generální tajemník Rady správce a nejméně jednoho jeho zástupce na dobu tří let.
2. Správce vykonává své úkoly jménem ATHENY.
3. Správce
a) |
sestavuje a předkládá zvláštnímu výboru veškeré návrhy rozpočtu. Oddíl výdajů na operaci je v návrhu rozpočtu vypracován podle návrhu velitele operace; |
b) |
přijímá rozpočty po jejich schválení zvláštním výborem; |
c) |
je schvalující osobou odpovědnou za příjmy, za společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi a za společné operativní náklady vzniklé mimo aktivní fázi operace; |
d) |
co se týče příjmů, provádí finanční ujednání se třetími stranami o financování společných nákladů na vojenské operace Evropské unie. |
4. Správce zabezpečuje dodržování pravidel stanovených tímto rozhodnutím a uplatňování rozhodnutí zvláštního výboru.
5. Správce je oprávněn přijímat opatření, která považuje za nezbytná k provádění výdajů financovaných prostřednictvím ATHENY. Uvědomí o nich zvláštní výbor.
6. Správce koordinuje práci spojenou s finančními otázkami vojenských operací Unie. Je v těchto otázkách kontaktní osobou pro vnitrostátní správní orgány a případně mezinárodní organizace.
7. Správce odpovídá zvláštnímu výboru.
Článek 8
Velitel operace
1. Velitel operace vykonává jménem ATHENY své úkoly spojené s financováním společných nákladů na operaci, které velí.
2. Velitel operace v souvislosti s operací, které velí,
a) |
zasílá správci své návrhy oddílu „výdaje – společné operativní náklady“ v návrzích rozpočtu; |
b) |
jako schvalující osoba provádí rozpočtové prostředky týkající se společných operativních nákladů; vykonává svou pravomoc nad všemi osobami, které se podílejí na provádění těchto rozpočtových prostředků, včetně předběžného financování; je oprávněn jménem ATHENY zadávat zakázky a uzavírat smlouvy; jménem ATHENY také zakládá bankovní účet pro operaci, které velí. |
3. Velitel operace je oprávněn přijímat opatření, která považuje za nezbytná, k provádění výdajů na operaci pod jeho velením financovaných prostřednictvím ATHENY. Uvědomí o nich správce a zvláštní výbor.
Článek 9
Účetní
1. Generální tajemník Rady jmenuje účetního a alespoň jednoho zástupce účetního na dobu dvou let.
2. Účetní plní své povinnosti jménem ATHENY.
3. Účetní je pověřen
a) |
řádným prováděním plateb, vybíráním příjmů a zpětným získáváním stanovených pohledávek; |
b) |
přípravou roční účetní závěrky ATHENY a účetní závěrky každé operace po jejím skončení; |
c) |
pomocí správci při předkládání roční účetní závěrky nebo účetní závěrky operace zvláštnímu výboru ke schválení; |
d) |
vedením účetnictví pro ATHENU; |
e) |
stanovením účetních pravidel a postupů a účetní osnovy; |
f) |
stanovením a potvrzením platnosti účetních systémů pro příjmy a případně potvrzením platnosti systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů; |
g) |
uchováváním účetních dokladů; |
h) |
správou pokladny společně se správcem. |
4. Správce a velitel operace poskytují účetnímu veškeré informace nezbytné k vedení účtů, které odrážejí přesný stav aktiv ATHENY, a k plnění rozpočtu, který ATHENA spravuje. Ručí za jejich spolehlivost.
5. Účetní odpovídá zvláštnímu výboru.
Článek 10
Obecná ustanovení použitelná na správce, účetního a pracovníky ATHENY
1. Výkon funkce správce nebo zástupce správce je neslučitelný s výkonem funkce účetního nebo zástupce účetního.
2. Zástupce správce jedná z pověření správce. Zástupce účetního jedná z pověření účetního.
3. Zástupce správce zastupuje správce v době jeho nepřítomnosti nebo z důvodu překážky výkonu jeho funkce. Zástupce účetního zastupuje účetního v době jeho nepřítomnosti nebo z důvodu překážky výkonu jeho funkce.
4. Úředníci a jiní pracovníci Evropských společenství podléhají při plnění úkolů jménem ATHENY nadále pravidlům a předpisům, které se na ně vztahují.
5. Na pracovníky uvolněné členskými státy pro potřeby ATHENY se vztahují stejná pravidla, jaká jsou stanovena v rozhodnutí Rady o pravidlech pro přidělování národních odborníků, a předpisy sjednané vnitrostátním správním orgánem a orgánem Společenství nebo ATHENOU.
6. Pracovníci ATHENY musí před svým jmenováním obdržet po náležitém prověření oprávnění k přístupu k utajovaným materiálům uloženým v Radě nejméně do úrovně „Secret UE“, nebo rovnocenné oprávnění od členského státu.
7. Správce může sjednávat a uzavírat s členskými státy nebo s orgány Společenství ujednání o předchozím určení pracovníků, kteří jsou v případě potřeby okamžitě k dispozici ATHENĚ.
KAPITOLA 3
SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ S ČLENSKÝMI STÁTY, ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE, TŘETÍMI STÁTY A MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI
Článek 11
Správní ujednání
1. S členskými státy nebo orgány Evropské unie, třetím státem nebo mezinárodní organizací mohou být sjednána správní ujednání v zájmu usnadnění zadávání zakázek nebo finančních hledisek vzájemné podpory při operacích co nejefektivnějším způsobem z hlediska nákladů.
2. Tato ujednání se předkládají:
a) |
ke konzultaci zvláštnímu výboru, pokud jsou uzavřena s členskými sáty nebo orgány Evropské unie, |
b) |
ke schválení zvláštnímu výboru, pokud jsou uzavřena s třetími státy nebo mezinárodními organizacemi. |
3. Tato ujednání podepisuje velitel operace, nebo není-li velitel operace jmenován, správce zastupující Athenu a příslušné správní orgány dotyčného státu nebo mezinárodních organizací.
Článek 12
Správní ujednání stálá a ad hoc o způsobech platby příspěvků třetích států
1. V rámci dohod mezi Evropskou unií a třetími státy, které Rada označila za možné přispěvatele na operace Evropské unie nebo za přispěvatele na určitou operaci Evropské unie, sjedná správce s těmito třetími státy správní ujednání stálá nebo ad hoc. Tato ujednání mají formu výměny dopisů mezi ATHENOU a příslušnými správními orgány dotyčných třetích států, jimiž se stanoví způsoby usnadnění rychlé platby příspěvků na kteroukoli budoucí vojenskou operaci Evropské unie.
2. Až do uzavření dohod podle odstavce 1 může správce přijímat nezbytná opatření k usnadnění plateb ze strany přispívajících třetích států.
3. Správce uvědomí zvláštní výbor o zamýšlených ujednáních předtím, než je jménem ATHENY podepíše.
4. Po zahájení vojenské operace Unie provádí správce pro přípěvky ve výši určené Radou ujednání se třetími státy přispívajícími na tuto operaci.
KAPITOLA 4
BANKOVNÍ ÚČTY
Článek 13
Založení a účel
1. Správce založí jménem ATHENY jeden nebo více bankovních účtů.
2. Každý bankovní účet je založen u prvotřídního finančního ústavu se sídlem v členském státě Unie.
3. Na tyto účty se zasílají příspěvky přispívajících států. Používají se k úhradě nákladů spravovaných ATHENOU a k vyplácení záloh veliteli operace na nezbytné výdaje za společné náklady na vojenskou operaci. Žádný bankovní účet nesmí být přečerpán.
Článek 14
Správa finančních prostředků
1. Každou platbu z účtu ATHENY musí podepsat společně správce nebo zástupce správce na jedné straně a účetní nebo zástupce účetního na straně druhé.
2. Prostředky spravované ATHENOU včetně prostředků svěřených veliteli operace smějí být uloženy pouze v prvotřídním finančním ústavu na běžném nebo krátkodobém účtu v eurech.
KAPITOLA 5
SPOLEČNÉ NÁKLADY
Článek 15
Definice společných nákladů a období způsobilosti
1. Společné náklady uvedené v příloze I nese ATHENA nezávisle na době jejich vzniku. Jsou-li společné náklady zaneseny do článku rozpočtu týkajícího se operace, k níž se uvedené náklady nejvíce vztahují, považují se za operativní náklady na tuto operaci. Jinak se považují za společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.
2. Kromě toho nese ATHENA společné operativní náklady podle přílohy II během období počínajícího dnem, kdy je pro danou operaci schválena koncepce řešení krize, a končícího dnem jmenování velitele operace. Za určitých okolností může zvláštní výbor po konzultaci s Politickým a bezpečnostním výborem upravit dobu, během níž ATHENA nese tyto náklady.
3. Během aktivní fáze operace, tj. ode dne jmenování velitele operace do ukončení činnosti operačního velitelství, nese ATHENA tyto společné operativní náklady:
a) |
společné náklady uvedené v příloze III-A; |
b) |
společné náklady uvedené v příloze III-B, rozhodne-li o tom Rada; |
c) |
společné náklady uvedené v příloze III-C na žádost velitele operace a po schválení zvláštním výborem |
4. Během aktivní fáze vojenské podpůrné akce stanovené Radou nese ATHENA jako společné operativní náklady společné náklady definované Radou v jednotlivých případech podle přílohy III.
5. Společné operativní náklady na operaci zahrnují také výdaje nezbytné k vypořádání operace podle přílohy IV.
Operace je vypořádána tehdy, bylo-li nalezeno konečné uplatnění pro zařízení a infrastrukturu pořízené v rámci společného financování operace a byla-li sestavena účetní závěrka operace.
6. Výdaje na náklady vzniklé nezávisle na provádění operace, které by v každém případě nesl jeden nebo více přispívajících států, orgán Společenství nebo mezinárodní organizace, nemohou být společným nákladem.
7. Zvláštní výbor může v jednotlivých případech rozhodnout, že s ohledem na určité okolnosti se některé doplňkové náklady jiné než náklady podle přílohy III-B považují za společné náklady na danou operaci během její aktivní fáze.
8. V případě, že zvláštní výbor nedosáhne jednomyslnosti, může tuto věc na podnět předsednictví předložit Radě.
Článek 16
Cvičení
1. Společné náklady na cvičení Evropské unie jsou financovány prostřednictvím ATHENY podle podobných pravidel a postupů, jaké se používají pro operace, na které přispívají všechny zúčastněné členské státy.
2. Společné náklady na cvičení se skládají jednak z doplňkových nákladů na přemístitelná nebo stálá velitelství a jednak z doplňkových nákladů vzniklých Evropské unii tím, že využije společná aktiva a kapacity NATO poskytnuté pro účely cvičení.
3. Společné náklady na cvičení nezahrnují náklady spojené
a) |
s pořízením investičního majetku, včetně nákladů spojených s budovami, infrastrukturou a vybavením; |
b) |
s plánovací a přípravnou fází cvičení; |
c) |
s dopravou, provozem kasáren a ubytováním příslušníků ozbrojených sil. |
Článek 17
Referenční částka
Každá společná akce, kterou Rada rozhodne, že Unie povede vojenskou operaci, a každá společná akce nebo rozhodnutí, kterým se Rada rozhodne prodloužit operaci Unie, obsahuje referenční částku pro společné náklady na tuto operaci. Především za přispění vojenského štábu Unie a velitele operace, je-li jmenován, propočítá správce částku považovanou za nezbytnou ke krytí společných nákladů na operaci pro plánované období. Správce navrhne tuto částku prostřednictvím předsednictví útvarům Rady odpovědným za posouzení návrhu společné akce nebo rozhodnutí. Správce zároveň informuje zvláštní výbor o podaném návrhu.
KAPITOLA 6
ROZPOČET
Článek 18
Rozpočtové zásady
1. Rozpočet, sestavený v eurech, je aktem, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje týkající se společných nákladů spravovaných mechanismem ATHENA.
2. Veškeré výdaje se váží k určité operaci, s případnou výjimkou nákladů uvedených v příloze I.
3. Rozpočtové prostředky se schvalují na rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince téhož kalendářního roku.
4. Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
5. Všechny příjmy a výdaje týkající se společných nákladů musí být provedeny přiřazením k určitému okruhu rozpočtu v mezích prostředků, které jsou v rozpočtu zaneseny.
Článek 19
Sestavování a přijímání ročního rozpočtu
1. Správce sestavuje každý rok návrh rozpočtu na následující rozpočtový rok; oddíl „společné operativní náklady“ sestavuje ve spolupráci s velitelem každé operace. Správce předkládá návrh rozpočtu zvláštnímu výboru do 31. října.
2. Návrh rozpočtu obsahuje
a) |
prostředky považované za nezbytné ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi; |
b) |
prostředky považované za nezbytné ke krytí společných operativních nákladů na probíhající nebo plánované operace, včetně případné náhrady společných nákladů, které byly předběžně financovány státem nebo třetí stranou; |
c) |
odhad příjmů potřebných k pokrytí výdajů. |
3. Prostředky na závazky a prostředky na platby se člení do hlav a kapitol sdružujících výdaje do skupin podle typu nebo účelu, a podle potřeby se dále člení do článků. Návrh rozpočtu obsahuje podrobný komentář k jednotlivým kapitolám nebo článkům. Každé operaci je věnována jedna zvláštní hlava. Zvláštní hlava věnovaná obecné části rozpočtu obsahuje společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.
4. Každá hlava může zahrnovat kapitolu nazvanou „prozatímní prostředky“. Tyto prostředky se zanesou do rozpočtu, existuje-li nejistota založená na vážných důvodech o výši potřebných prostředků nebo rámci pro provádění zanesených prostředků.
5. Příjmy se skládají
a) |
z příspěvků zúčastněných a přispívajících členských států a případně přispívajících třetích států; |
b) |
z různých příjmů rozčleněných do hlav, které zahrnují výnosy z úroků, příjmy z prodeje a skutečného rozpočtového výnosu v předchozím rozpočtovém roce poté, co jej stanoví zvláštní výbor. |
6. Zvláštní výbor schválí návrh rozpočtu do 31. prosince. Správce přijme schválený rozpočet a oznámí jej zúčastněným a přispívajícím státům.
Článek 20
Opravné rozpočty
1. Za nevyhnutelných, výjimečných nebo nepředvídaných okolností, zejména je-li operace navržena během rozpočtového roku, předloží správce návrh opravného rozpočtu. Dojde-li v návrhu opravného rozpočtu k významnému překročení referenční částky na danou operaci, může zvláštní výbor požádat o schválení návrhu Radu.
2. Návrh opravného rozpočtu se sestavuje, předkládá, schvaluje, přijímá a oznamuje stejným postupem jako roční rozpočet. Váže-li se však opravný rozpočet k zahájení vojenské operace Unie, přiloží se k opravnému rozpočtu podrobný finanční výkaz předpokládaných společných nákladů na celou operaci. Zvláštní výbor jej projedná s ohledem na jeho naléhavost.
Článek 21
Převody
1. Správce může na návrh velitele operace provádět podle potřeby převody prostředků. Správce o svém záměru uvědomí zvláštní výbor nejméně jeden týden předem, pokud to naléhavost situace dovolí. Předchozí schválení zvláštního výboru je však nezbytné, pokud
a) |
se zamýšleným převodem změní celková výše prostředků stanovených pro operaci; nebo |
b) |
zamýšlené převody mezi kapitolami během rozpočtového roku překračují 10 % prostředků rozpočtové kapitoly, z níž se prostředky čerpají, jak vyplývá z přijatého rozpočtu na rozpočtový rok ke dni podání návrhu na daný převod. |
2. Velitel operace může v případech, které považuje za nezbytné pro řádné vedení operace, provádět do tří měsíců od zahájení operace převody prostředků na operaci mezi jednotlivými články a mezi kapitolami rozpočtového oddílu „společné operativní náklady“. Uvědomí o nich správce a zvláštní výbor.
Článek 22
Přenos prostředků
1. Prostředky určené ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, které nebyly využity, se zpravidla na konci rozpočtového roku zruší.
2. Prostředky určené ke krytí nákladů na skladování materiálu a vybavení, které jsou ve správě ATHENY, mohou být jednou přeneseny do následujícího rozpočtového roku, byl-li odpovídající závazek přijat do 31. prosince stávajícího rozpočtového roku. Prostředky určené ke krytí společných operativních nákladů mohou být přeneseny, jsou-li nezbytné pro účely operace, která nebyla zcela vypořádána.
3. Správce předloží do 15. února zvláštnímu výboru návrhy na přenos prostředků z předchozího rozpočtového roku. Tyto návrhy jsou považovány za schválené, nerozhodne-li zvláštní výbor do 15. března jinak.
Článek 23
Plnění rozpočtu předem
Jakmile je roční rozpočet schválen, mohou být prostředky použity na závazky a platby do té míry, do jaké je to nutné z operativního hlediska.
KAPITOLA 7
PŘÍSPĚVKY A NÁHRADY
Článek 24
Určení příspěvků
1. Prostředky na platby určené ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, které nejsou hrazeny z různých příjmů, jsou hrazeny z příspěvků zúčastněných členských států.
2. Prostředky na platby určené ke krytí společných operativních nákladů na operaci jsou hrazeny z příspěvků členských států a třetích států přispívajících na tuto operaci.
3. Výše příspěvků na operaci, které hradí přispívající členské státy, se shoduje s částkou prostředků na platby uvedených v rozpočtu a určených ke krytí společných operativních nákladů na tuto operaci po odečtení částky příspěvků přispívajících třetích států na tuto operaci podle článku 12.
4. Rozpis příspěvků jednotlivých členských států, od nichž se příspěvek požaduje, se stanoví podle klíče hrubého národního produktu v souladu s čl. 28 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a s rozhodnutím Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (3) nebo případně jiným rozhodnutím Rady, které je nahradí.
5. Údaje nezbytné pro výpočet výše příspěvků jsou obsaženy ve sloupci „vlastní zdroje HND“ tabulky v „Přehledu financování souhrnného rozpočtu podle druhu vlastních zdrojů a podle členského státu“ připojené k poslednímu přijatému rozpočtu Evropských společenství. Výše příspěvku každého členského státu, od kterého se příspěvek vyžaduje, je úměrná podílu hrubého národního důchodu (HND) tohoto členského státu na souhrnném HND členských států, které jsou povinny poskytovat příspěvek.
Článek 25
Rozvrh platby příspěvků
1. Stanoví-li Rada referenční částku pro vojenskou operaci Unie, uhradí přispívající členské státy příspěvky ve výši 30 % referenční částky, pokud Rada nerozhodne o vyšší procentní sazbě.
2. Zvláštní výbor může na návrh správce rozhodnout, že se před přijetím opravného rozpočtu na operaci vyžádá uhrazení dodatečných příspěvků. Zvláštní výbor může rozhodnout, že věc předloží příslušným přípravným útvarům v Radě.
3. Po zanesení prostředků určených ke krytí společných operativních nákladů na operaci do rozpočtu doplatí členské státy podle článku 24 zbývající dlužnou částku příspěvků na uvedenou operaci po odečtení příspěvků, které již od nich byly na danou operaci v tomtéž rozpočtovém roce vyžádány. Pokud je však operace plánována na dobu delší než šest měsíců, uhradí se zbývající částka příspěvků v půlročních splátkách. V tom případě se první splátka uhradí do dvou měsíců od zahájení operace; druhá splátka se uhradí nejpozději ve lhůtě, kterou s ohledem na operativní potřeby stanoví zvláštní výbor na návrh správce. Zvláštní výbor se může od těchto ustanovení odchýlit.
4. Po stanovení referenční částky nebo po přijetí rozpočtu rozešle správce vnitrostátním správním orgánům, jejichž adresa mu byla sdělena, dopisy s odpovídající výzvou k úhradě příspěvku.
5. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto rozhodnutí, jsou příspěvky hrazeny do 30 dnů od odeslání příslušné výzvy k úhradě příspěvků.
6. Každý přispívající stát hradí bankovní poplatky spojené s platbou svého příspěvku.
7. Správce potvrzuje přijetí příspěvků.
Článek 26
Počáteční financování výdajů
1. V případě operace rychlé reakce EU jsou příspěvky přispívajících členských států splatné ve výši referenční částky. Aniž je dotčen čl. 25 odst. 3, provádějí se platby níže uvedeným způsobem.
2. Pro účely počátečního financování operací rychlé vojenské reakce EU zúčastněné členské státy
a) |
buď uhradí příspěvky do mechanismu ATHENA předem; |
b) |
nebo rozhodne-li Rada o provedení operace rychlé vojenské reakce EU, na jejíž financování tyto státy přispívají, uhradí své příspěvky na společné náklady dané operace ve výši referenční částky do pěti dnů po odeslání výzvy, nerozhodne-li Rada jinak. |
3. K tomuto účelu zřídí zvláštní výbor složený ze zástupců jednotlivých členských států, jež se rozhodly uhradit příspěvky předem (dále jen „členské státy platící předem“), ve zvláštní rozpočtové kapitole prozatímní prostředky. Tyto prozatímní prostředky se do 90 dnů po odeslání výzvy k úhradě příspěvků naplní z příspěvků uhrazených členskými státy platícími předem.
4. Aniž je dotčen čl. 25 odst. 3, jsou příspěvky na operaci rychlé reakce hrazené členskými státy platícími předem až do výše příspěvku poukázaného na prozatímní prostředky uvedené v odstavci 3 tohoto článku splatné do 90 dnů od odeslání výzvy. Stejnou částku lze dát k dispozici veliteli operace z příspěvků uhrazených předem.
5. Bez ohledu na článek 21 se veškeré prozatímní prostředky uvedené v odstavci 3 tohoto článku, které se používají na operaci, musí doplnit do 90 dnů po odeslání výzvy.
6. Aniž je dotčen odstavec 1, může členský stát platící předem za určitých okolností oprávnit správce, aby použil předem uhrazený příspěvek na úhradu příspěvku na operaci, jíž se členský stát účastní a jež není operací rychlé reakce. Předem uhrazený příspěvek doplní dotyčný členský stát do 90 dnů po odeslání výzvy.
7. Pokud jsou na operaci jinou než operaci rychlé reakce požadovány finanční prostředky před přijetím dostačujících příspěvků na tuto operaci:
a) |
mohou být příspěvky placené předem členskými státy, které přispívají na financování této operace, po schválení členskými státy platícími předem použity do výše 75 % částky těchto příspěvků na úhradu příspěvků, které mají být na tuto operaci použity. Předem uhrazený příspěvek doplní dotyčný členský stát platící předem do 90 dnů po odeslání výzvy; |
b) |
v případě uvedeném v písmenu a) jsou příspěvky na operaci podle čl. 25 odst. 1 hrazené členskými státy, které nezaplatily předem, zaplaceny po schválení příslušnými členskými státy do pěti dnů následujících po odeslání výzvy k úhradě příspěvků správcem. |
8. Bez ohledu na čl. 32 odst. 3 může velitel operace částky, jež mu byly dány k dispozici, učinit předmětem závazku a vyplatit.
9. Každý členský stát může změnit své rozhodnutí oznámením správci nejméně tři měsíce předem.
Článek 27
Náhrada předběžného financování
1. Členský stát, třetí stát nebo případně mezinárodní organizace pověřený Radou k předběžnému financování části společných nákladů na operaci může získat náhradu od ATHENY na základě žádosti doplněné o nezbytné podklady a doručené správci nejpozději dva měsíce od skončení uvedené operace.
2. Žádosti o náhradu smí být vyhověno, pouze je-li schválena velitelem operace a správcem.
3. Je-li žádost o náhradu, kterou podá přispívající stát, schválena, může být náhrada odečtena od příští úhrady příspěvků, ke které správce uvedený stát vyzve.
4. Není-li očekávána žádná výzva k úhradě příspěvků nebo překračuje-li schválená žádost o náhradu výši předpokládaného příspěvku, provede správce do 30 dnů výplatu částky určené k náhradě s ohledem na hotovostní tok ATHENY a na prostředky nezbytné ke krytí společných nákladů dané operace.
5. Náhrada je splatná v souladu s tímto rozhodnutím, i v případě, že operace je zrušena.
Článek 28
Výdaje spravované ATHENOU, které nejsou zahrnuty do společných nákladů
1. Zvláštní výbor může na návrh správce nebo členského státu rozhodnout, že správa některých výdajů spojených s operací, zvláště v oblasti podpůrných služeb, stravování a údržby oděvů, i když za ně nadále odpovídají jednotlivé členské státy, by měla být svěřena ATHENĚ.
2. Zvláštní výbor může rozhodnutím zmocnit velitele operace k uzavírání smluv jménem členských států, které se operace účastní, k zajištění uvedených dodávek. Rozhodne tedy, že ATHENA předem vybere od členských států finanční prostředky nezbytné k plnění uzavřených smluv.
3. ATHENA vede účty výdajů každého členského státu, jejichž správa jí byla svěřena. Každý měsíc zasílá každému členskému státu výkaz výdajů, za které členský stát odpovídá a které vznikly jemu nebo jeho pracovníkům během předchozího měsíce, a vyžádá si nezbytné finanční prostředky k úhradě těchto výdajů. Členské státy zaplatí ATHENĚ požadované finanční prostředky do 30 dnů od odeslání výzvy k úhradě.
Článek 29
Úroky z prodlení
1. Neplní-li stát své finanční závazky, použijí se obdobně pravidla Společenství o úrocích z prodlení pro platby příspěvků do rozpočtu Společenství stanovená článkem 71 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských Společenství (4).
2. Není-li platba opožděna o více než deset dnů, úroky z prodlení se neúčtují. Je-li platba opožděna o více než deset dnů, účtují se úroky z prodlení za celou dobu prodlení.
KAPITOLA 8
PROVÁDĚNÍ VÝDAJŮ
Článek 30
Zásady
1. Prostředky ve správě ATHENY se používají podle zásad řádného finančního řízení, tj. v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.
2. Schvalující osoby odpovídají za plnění příjmů a výdajů ATHENY v souladu se zásadami řádného finančního řízení a za zajišťování jejich legality a správnosti. Schvalující osoby přijímají rozpočtové i právní závazky, potvrzují výdaje, schvalují platby a provádějí předběžné úkony k tomuto provádění rozpočtových prostředků. Schvalující osoba může pověřit plněním svých povinností jiné osoby rozhodnutím uvádějícím:
a) |
pověřené osoby na vhodné úrovni; |
b) |
rozsah přenesených pravomocí a |
c) |
rozsah, ve kterém může pověřená osoba své pravomoci dále přenést. |
3. Zajišťuje se provádění rozpočtových prostředků podle zásady oddělení funkcí schvalující osoby a účetního. Funkce schvalující osoby a účetního jsou vzájemně neslučitelné. Každá platba z prostředků spravovaných ATHENOU musí být podepsána společně schvalující osobou a účetním.
4. Aniž je dotčeno toto rozhodnutí, je-li provádění společných výdajů svěřeno členskému státu, orgánu Společenství nebo případně mezinárodní organizaci, používají uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro provádění vlastních výdajů. Provádí-li správce výdaje přímo, dodržuje pravidla pro plnění oddílu „Rada“ souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
5. Správce však může předložit prostřednictvím předsednictví Radě nebo zvláštnímu výboru návrhy pravidel pro provádění společných výdajů.
6. Zvláštní výbor může schválit pravidla pro provádění společných výdajů, která se odchylují od odstavce 4.
Článek 31
Společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi
Správce vykonává úkoly schvalující osoby pro výdaje ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.
Článek 32
Společné operativní náklady
1. Velitel operace plní úkoly schvalující osoby pro výdaje na úhradu společných operativních nákladů na operaci pod svým velením. Správce však plní úkoly schvalující osoby pro výdaje ke krytí společných operativních nákladů, které vznikají během přípravné fáze určité operace a které provádí přímo ATHENA, nebo které se vztahují k operaci po skončení její aktivní fáze.
2. Správce převede veliteli operace na jeho žádost částky nezbytné k provádění výdajů na operaci z bankovního účtu ATHENY na bankovní účet určený velitelem operace a otevřený jménem ATHENY.
3. Odchylně od čl. 18 odst. 5 vzniká stanovením referenční částky správci a veliteli operace, každému v rámci jeho pravomocí, právo přijímat závazky a platit výdaje na danou operaci až do výše 30 % referenční částky, nestanoví-li Rada vyšší procentní sazbu. Zvláštní výbor může na návrh správce rozhodnout o závazcích a platbách dodatečných výdajů. Zvláštní výbor může rozhodnout o předložení věci prostřednictvím předsednictví příslušným přípravným útvarům v Radě. Tato odchylka se nadále nepoužije ode dne přijetí rozpočtu pro danou operaci.
4. Před přijetím rozpočtu pro operaci podávají správce a velitel operace nebo jeho zástupce, každý v rámci své působnosti, zvláštnímu výboru každý měsíc zprávy o výdajích způsobilých jako společné náklady na danou operaci. Zvláštní výbor může na návrh správce, velitele operace nebo členského státu vydat směrnice o provádění výdajů během tohoto období.
5. Odchylně od čl. 18 odst. 5 je velitel operace oprávněn v případě bezprostředního ohrožení života pracovníků podílejících se na vojenské operaci Unie provádět nezbytné výdaje na záchranu životů uvedených pracovníků nad rámec prostředků zanesených v rozpočtu. Uvědomí o tom co nejdříve správce a zvláštní výbor. V tom případě navrhne správce ve spolupráci s velitelem operace převody nezbytné ke krytí těchto neočekávaných výdajů. Není-li možné zajistit dostatečné finanční prostředky na uvedené výdaje převodem, předloží správce opravný rozpočet.
KAPITOLA 9
KONEČNÉ UPLATNĚNÍ SPOLEČNĚ FINANCOVANÉHO VYBAVENÍ A INFRASTRUKTURY
Článek 33
1. Velitel operace provede s ohledem na vypořádání operace, které velel, nezbytná opatření, aby nalezl konečné uplatnění pro vybavení a infrastrukturu společně pořízené pro účely této operace. Zvláštnímu výboru podle potřeby navrhne odpovídající odpisovou sazbu.
2. Po skončení aktivní fáze operace spravuje správce zbývající vybavení a infrastrukturu za účelem případného nalezení jejich konečného uplatnění. Zvláštnímu výboru podle potřeby navrhne odpovídající odpisovou sazbu.
3. Odpisovou sazbu pro vybavení, infrastrukturu a další prostředky schválí zvláštní výbor co nejdříve.
4. Konečné uplatnění pro společně financované vybavení a infrastrukturu schválí zvláštní výbor s ohledem na operativní potřeby a finanční kritéria. Konečné uplatnění může mít tuto podobu:
a) |
v případě infrastruktury prodej nebo převod prostřednictvím ATHENY hostitelské zemi, členskému státu nebo třetí straně; |
b) |
v případě vybavení prodej prostřednictvím ATHENY členskému státu, hostitelské zemi nebo třetímu straně, anebo uskladnění a údržba ATHENOU, členským státem nebo třetí stranou. |
5. Vybavení nebo infrastruktura se prodají přispívajícímu státu, hostitelské zemi nebo třetí straně za tržní cenu, nebo nemůže-li být tržní cena stanovena, s ohledem na odpovídající odpisovou sazbu.
6. Prodej hostitelské zemi nebo třetí straně nebo převod na ně se uskutečňuje podle případu v souladu s bezpečnostními pravidly platnými zvláště v rámci Rady, přispívajících států nebo NATO.
7. Je-li rozhodnuto, že si ATHENA ponechá vybavení pořízené pro účely operace, mohou přispívající členské státy požadovat od ostatních zúčastněných členských států finanční vyrovnání. Zvláštní výbor složený ze zástupců všech zúčastněných členských států přijme na návrh správce vhodná rozhodnutí.
KAPITOLA 10
ÚČETNICTVÍ A INVENTÁRNÍ SOUPIS
Článek 34
Zásady
Bylo-li provádění společných výdajů svěřeno členskému státu, orgánu Společenství nebo případně mezinárodní organizaci, používá uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro vyúčtování vlastních výdajů a vlastní inventární soupisy.
Článek 35
Účtování společných operativních nákladů
Velitel operace vede účetní záznamy o převodech prostředků, které přijal od ATHENY, o výdajích, ke kterým přijal závazky, a o platbách, které provedl, jakož i inventární soupis movitého majetku financovaného z rozpočtu ATHENY a používaného pro operaci pod jeho velením.
Článek 36
Konsolidovaná účetní závěrka
1. Účetní vede účetní záznamy o vyžádaných příspěvcích a uskutečněných převodech. Sestavuje také účetní závěrku týkající se společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi a operativních výdajů prováděných na přímou odpovědnost správce.
2. Účetní sestavuje konsolidovanou účetní závěrku příjmů a výdajů ATHENY. Každý velitel operace zasílá účetnímu účty výdajů, ke kterým přijal závazky, a plateb, které provedl, jakož i předběžného financování, které schválil ke krytí společných operativních nákladů na operaci pod svým velením.
KAPITOLA 11
AUDIT A PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ
Článek 37
Pravidelné zprávy pro zvláštní výbor
Každé tři měsíce předloží správce zvláštnímu výboru zprávu o provádění příjmů a výdajů za poslední tři měsíce a od počátku rozpočtového roku. Za tímto účelem podá každý velitel operace správci včas zprávu o výdajích na společné operativní náklady na operaci pod svým velením.
Článek 38
Podmínky provádění kontrol
1. Osoby pověřené auditem příjmů a výdajů ATHENY musí před zahájením činnosti získat náležité prověření opravňující je k přístupu k utajovaným materiálům uloženým v Radě nejméně do úrovně „Secret UE“, nebo případně rovnocenné prověření od členského státu nebo NATO. Tyto osoby dbají na dodržování důvěrnosti informací a ochranu údajů, které se při výkonu svých auditorských úkolů dozvědí, v souladu s pravidly pro tyto informace a údaje.
2. Osoby pověřené auditem příjmů a výdajů mechanismu ATHENA mají neprodleně a bez předchozího ohlášení přístup k dokumentům a k obsahu všech nosičů údajů, které se uvedených příjmů a výdajů týkají, a do prostor, v nichž jsou uvedené dokumenty a nosiče údajů uloženy. Mohou si pořizovat jejich kopie. Osoby podílející se na provádění příjmů a výdajů ATHENY poskytují správci a osobám pověřeným auditem uvedených příjmů a výdajů nezbytnou pomoc při plnění jejich úkolů.
Článek 39
Externí audit účetnictví
1. Bylo-li provádění výdajů ATHENY svěřeno členskému státu, orgánu Společenství nebo případně mezinárodní organizaci, používá uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro kontrolu vlastních výdajů.
2. Správce nebo osoby jím jmenované mohou však kdykoli provést kontrolu společných nákladů ATHENY vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi nebo společných operativních nákladů na operaci. Kromě toho může zvláštní výbor jmenovat kdykoli na návrh správce nebo členského státu externí auditory, jejichž úkoly a podmínky zaměstnání sám stanoví.
3. Za účelem vnějšího auditu se zřizuje šestičlenný sbor auditorů. Zvláštní výbor jmenuje každý rok k 1. lednu následujícího roku z řad kandidátů navržených členskými státy dva členy na období tří let, které lze jednou prodloužit. Zvláštní výbor může funkční období členů prodloužit až o šest měsíců. Kandidáti musí být členy vnitrostátní auditní instituce v členském státě a poskytovat odpovídající záruky bezpečnosti a nezávislosti. Musí být k dispozici podle potřeby tak, aby mohli plnit úkoly jménem ATHENY. Při plnění těchto úkolů
a) |
jsou členové sboru nadále placeni z prostředků své původní instituce a mechanismus ATHENA nese náklady na služební cestu v souladu s pravidly pro úředníky Evropských společenství na odpovídajícím platovém stupni. Kandidáti musí být členy nejvyšší vnitrostátní auditní instituce v členském státě nebo být touto institucí doporučení a musí poskytovat odpovídající záruky bezpečnosti a nezávislosti; |
b) |
členové sboru nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od nikoho jiného než od zvláštního výboru; v rámci svého auditního mandátu jsou sbor auditorů a jeho členové zcela nezávislí a výhradně odpovědní za provedení vnější kontroly účetnictví; |
c) |
členové sboru podávají zprávu o plnění svých úkolů pouze zvláštnímu výboru; |
d) |
členové sboru ověřují během finančního roku, jakož i ex post, prostřednictvím kontrol na místě a kontrol účetních dokladů, zda jsou výdaje financované nebo předběžně financované mechanismem ATHENA prováděny v souladu s platnými právními předpisy a zásadami řádného finančního řízení, totiž zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, a zda jsou vnitřní kontroly přiměřené. |
Sbor auditorů volí každým rokem svého předsedu z řad svých členů včetně dosavadního předsedy. Přijímá pravidla pro audit prováděný svými členy v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními standardy. Sbor auditorů schvaluje auditorské zprávy vypracované svými členy před jejich předáním správci a zvláštnímu výboru.
4. Zvláštní výbor má právo v jednotlivých případech a ze zvláštních pohnutek využít služeb i jiných externích subjektů.
5. Náklady na audit prováděný auditory jménem ATHENY se považují za společné náklady, které hradí ATHENA.
Článek 40
Interní audit účetnictví
1. Na návrh správce a poté, co informoval zvláštní výbor, jmenuje generální tajemník Rady interního auditora mechanismu ATHENA a nejméně jednoho zástupce interního auditora na období tří let, které lze jednou prodloužit; interní auditoři musí mít nezbytnou odbornou kvalifikaci a poskytovat odpovídající záruky bezpečnosti a nezávislosti.
2. Interní auditor podává správci zprávy o otázkách týkajících se rizik tak, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídicích a kontrolních systémů a doporučení pro zlepšení vnitřní kontroly operací a na podporu řádného finančního řízení. Odpovídá zejména za posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních řídicích systémů a výkonu útvarů při provádění politik a plnění cílů s ohledem na rizika s nimi spojená.
3. Vnitřní auditor vykonává své povinnosti v rámci všech útvarů podílejících se na vybírání příjmů mechanismu ATHENA nebo na provádění výdajů financovaných mechanismem ATHENA.
4. Interní auditor provede během daného rozpočtového roku podle potřeby jeden nebo více auditů. O svých závěrech a doporučeních podá zprávu správci a informuje o nich velitele operace. Velitel operace a správce zajistí, aby na základě doporučení vyplývajících z auditu byla přijata následná opatření.
5. Správce každoročně podá zvláštnímu výboru zprávu o vykonané práci v oblasti interního auditu, v níž je uveden počet a druh provedených interních auditů, zjištěné výsledky, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.
6. Každý velitel operace dále umožní internímu auditorovi neomezený přístup k operaci, jíž velí. Interní auditor ověřuje řádné fungování finančních a rozpočtových systémů a postupů a zajišťuje fungování důkladných a účinných systémů vnitřní kontroly. Interní auditor nemůže být ani schvalující osobou, ani účetním; nemůže se podílet na přípravě finančních výkazů.
7. Výsledky činnosti a zprávy interního auditora jsou spolu se všemi souvisejícími podklady poskytnuty k dispozici sboru auditorů.
Článek 41
Výroční předkládání účtů
1. Každý velitel operace poskytne účetnímu ATHENY do 31. března po skončení rozpočtového roku nebo do čtyř měsíců po skončení operace, které velí, podle toho, která událost nastane dříve, nezbytné informace s cílem sestavit roční účetní závěrku týkající se společných nákladů, roční účetní závěrku týkající se výdajů předběžně financovaných a uhrazených podle článku 28 a roční zprávu o činnosti.
2. Správce sestaví za pomoci účetního a každého velitele operace do 30. dubna následujícího po skončení rozpočtového roku prozatímní roční účetní závěrku a roční zprávu o činnosti a předloží je zvláštnímu výboru a sboru auditorů.
3. Zvláštnímu výboru poskytne do 31. července následujícího po skončení rozpočtového roku sbor auditorů výroční zprávu o auditu a správce, kterému je nápomocen účetní a všichni velitelé operací, konečnou roční účetní závěrku ATHENY. Zvláštní výbor s ohledem na zprávu o auditu vypracovanou sborem auditorů posoudí do 30. září následujícího po skončení rozpočtového roku roční účetní závěrku s cílem udělit správci, účetnímu a každému veliteli operace absolutorium.
4. Účetní a každý velitel operace uchovávají, každý na své úrovni, všechny účty a inventární soupisy po dobu pěti let ode dne udělení absolutoria.
5. Zvláštní výbor rozhodne zanést prostřednictvím opravného rozpočtu zůstatek skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, za který byly účty schváleny, jako příjem nebo výdaj do rozpočtu na následující rozpočtový rok.
6. Část zůstatku skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, která vznikla použitím prostředků vyčleněných ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, je započtena proti příštím příspěvkům zúčastněných členských států.
7. Část zůstatku skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, která vznikla použitím prostředků vyčleněných ke krytí společných operativních nákladů na danou operaci, je započtena proti příštím příspěvkům členských států, které na uvedenou operaci přispěly.
8. Nemůže-li být náhrada provedena odečtením od příspěvků placených ATHENĚ, vrátí se zůstatek skutečného rozpočtového výnosu dotyčným členským státům.
9. Každý členský stát účastnící se operace může správci každý rok do 31. března, případně prostřednictvím velitele operace, poskytnout údaje o doplňkových nákladech, jež mu vznikly v souvislosti s operací během předchozího rozpočtového roku. Údaje se rozepíší tak, aby byly patrné hlavní výdajové položky. Správce tyto údaje uspořádá, aby zvláštní výbor získal přehled o doplňkových nákladech operace.
Článek 42
Předkládání účtů za operaci
1. Po skončení operace může zvláštní výbor na návrh správce nebo členského státu rozhodnout, že správce předloží zvláštnímu výboru, za pomoci účetního a velitele operace, účetní závěrku a rozvahu za tuto operaci, a to alespoň ke dni skončení operace, a je-li to možné, až ke dni vypořádání operace. Lhůta uložená správci nesmí být kratší než čtyři měsíce ode dne skončení operace.
2. Není-li možné ve stanovené lhůtě zahrnout do účetní závěrky a rozvahy za uvedenou operaci příjmy a výdaje spojené s konečným vypořádáním této operace, uvedou se tyto příjmy a výdaje v roční účetní závěrce a rozvaze pro ATHENU a zvláštní výbor je posoudí v souvislosti s výročním předkládáním účtů.
3. Zvláštní výbor schvaluje účetní závěrku a rozvahu za operaci, která mu byla předložena. Za tuto operaci udělí správci, účetnímu a každému veliteli operace absolutorium.
4. Nemůže-li být náhrada provedena odečtením od příspěvků placených ATHENĚ, vrátí se zůstatek skutečného rozpočtového výnosu dotyčným členským státům.
KAPITOLA 12
PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST
Článek 43
1. Podmínky disciplinární nebo trestní odpovědnosti velitele operace, správce a ostatních pracovníků, zejména pracovníků orgánů Společenství nebo členských států, se v případě pochybení nebo nedbalosti při plnění rozpočtu řídí služebním řádem nebo režimem použitelným na tyto pracovníky. ATHENA je kromě toho oprávněna zahájit z vlastního podnětu nebo na žádost přispívajícího státu proti uvedeným pracovníkům občanské soudní řízení.
2. Evropské společenství ani generální tajemník Rady nesmějí být za žádných okolností přispívajícím státem činěni odpovědnými za důsledky plnění svých povinností prostřednictvím správce, účetního nebo pověřených pracovníků.
3. Smluvní odpovědnost, která může vyplývat ze smluv uzavřených v souvislosti s plněním rozpočtu, nesou přispívající státy prostřednictvím ATHENY. Smluvní odpovědnost se řídí právem rozhodným pro dotčené smlouvy.
4. V případě mimosmluvní odpovědnosti hradí každou škodu způsobenou operačním velením, velením ozbrojených sil nebo velením operačních složek v rámci krizové struktury, jejichž složení schvaluje velitel operace, nebo jejich pracovníky při plnění jejich povinností přispívající stát prostřednictvím ATHENY v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států a se statutem příslušníků ozbrojených sil platným v prostoru operace.
5. Přispívající stát nesmí za žádných okolností činit Evropská společenství ani členské státy odpovědnými za smlouvy uzavírané v rámci plnění rozpočtu ani za škody způsobené jednotkami a útvary krizové struktury, jejichž složení schvaluje velitel operace, nebo jejich pracovníky při plnění jejich povinností.
Článek 44
Přezkum a revize
V případě potřeby se na žádost členského státu nebo po každé operaci provede přezkum tohoto rozhodnutí nebo jeho části, včetně příloh. Revize se provede alespoň jednou za tři roky. V průběhu přezkumu či revize se lze obrátit na všechny odborníky, kteří by mohli přispět k dané činnosti, zejména na řídící orgány ATHENY.
Článek 45
Zrušení
Rozhodnutí 2007/384/SZBP se zrušuje.
Článek 46
Nabytí účinku
Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.
Článek 47
Zveřejnění
Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 18. prosince 2008.
Za Radu
předseda
M. BARNIER
(1) Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 68.
(2) Úř. věst. L 152, 13.6.2007, s. 14.
(3) Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42.
(4) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
PŘÍLOHA I
SPOLEČNÉ NÁKLADY, KTERÉ NESE ATHENA BEZ OHLEDU NA DOBU JEJICH VZNIKU
V případech, kdy nelze následující společné náklady přiřadit přímo ke stanovené operaci, může zvláštní výbor rozhodnout o zanesení odpovídajících rozpočtových prostředků do obecného oddílu ročního rozpočtu. Uvedené prostředky by měly být v co největším rozsahu zaneseny do článků vykazujících operaci, s níž nejvíce souvisejí.
1. |
Náklady spojené s misí vzniklé veliteli operace a jeho pracovníkům v souvislosti s předložením účtů za operaci zvláštnímu výboru |
2. |
Výplaty odškodného a náklady nároků a žalob hrazené prostřednictvím ATHENY |
3. |
Náklady na základě rozhodnutí o uskladnění materiálu, který byl společně pořízen pro účely operace (jsou-li tyto náklady přiřazeny k obecné části ročního rozpočtu, uvede se souvislost se stanovenou operací). |
Obecná část ročního rozpočtu kromě toho zahrnuje v případě potřeby rozpočtové prostředky na krytí těchto společných nákladů operací, na jejichž financování přispívají zúčastněné členské státy:
1. |
Bankovní náklady |
2. |
Náklady na provádění auditu |
3. |
Společné náklady související s přípravnou fází operace, vymezené v příloze II. |
PŘÍLOHA II
SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S PŘÍPRAVNOU FÁZÍ OPERACE, KTERÉ NESE ATHENA
Doplňkové náklady nezbytné pro průzkumné mise a přípravu ozbrojených sil (zejména u zjišťovacích misí a průzkumu) s ohledem na určitou vojenskou operací Unie: doprava, ubytování, využití prostředků sdělovací techniky, najmutí místního civilního personálu pro provedení mise (tlumočníků, řidičů atd.).
Lékařské služby: náklady na pohotovostní záchranné evakuace (Medevac) osob, které se účastní průzkumných misí a příprav ozbrojených sil s ohledem na určitou vojenskou operaci Unie, nemůže-li být lékařské ošetření poskytnuto přímo v prostoru operace.
PŘÍLOHA III
III-A
SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S AKTIVNÍ FÁZÍ OPERACÍ, KTERÉ VŽDY NESE ATHENA
Při každé vojenské operaci Unie nese mechanismus Athena tyto nezbytné doplňkové náklady na operaci jako společné operativní náklady.
1. Doplňkové náklady na (mobilní nebo stálá) velitelství operací vedených Evropskou unií
1.1. Definice velitelství, jejichž doplňkové náklady jsou financovány společně:
a) |
: |
velitelství (HQ) |
: |
velitelství (HQ), velitelské a servisní složky stanovené v operačním plánu (OPLAN); |
b) |
: |
operační velitelství (OHQ) |
: |
stálé velitelství velitele operace mimo oblast operace, odpovědné za nábor, rozmístění, zabezpečení a obnovu ozbrojených sil Evropské unie. Definice společných nákladů na operaci použitelných na OHQ se použije také pro generální sekretariát Rady a mechanismus Athena, pokud vykonávají činnost přímo spojenou s danou operací; |
c) |
: |
velitelství ozbrojených sil (FHQ) |
: |
velitelství ozbrojených sil Evropské unie umístěné v oblasti operace; |
d) |
: |
velitelství operačních složek (CCHQ) |
: |
dislokované ústředí velitele operačních složek Evropské unie (tj. velitelů vzdušných, pozemních, námořních nebo zvláštních sil, jejichž jmenování může být nezbytné podle druhu operace). |
1.2. Definice společně financovaných doplňkových nákladů:
a) |
: |
náklady na dopravu |
: |
doprava do prostoru a z prostoru operace za účelem rozmístění, zabezpečení a obnovy FHQ a CCHQ; náklady na dopravu vzniklé OHQ při provádění operace; |
b) |
: |
správa |
: |
dodatečné vybavení kanceláří a ubytoven, smluvní a zásobovací služby, náklady na údržbu budov velitelství. |
c) |
: |
civilní personál najatý přímo v rámci způsobilého velitelství pro potřeby operace |
: |
civilní personál pracující v Evropské unii, mezinárodní personál a místní personál najatý v rozsahu nutném pro provedení operace, který překračuje obvyklé operační požadavky (včetně náhrad za práci přesčas). |
d) |
: |
komunikace mezi způsobilými velitelstvími a mezi způsobilými velitelstvími a jim přímo podřízenými silami |
: |
investiční výdaje na nákup a používání dodatečného vybavení sdělovací techniky a informačních technologií a náklady na poskytované služby (pronájem a údržba modemů, telefonních linek, satelitních telefonů, šifrovacích faxů, zabezpečených spojení, poskytovatelů internetu, datových spojení, místních sítí); |
e) |
: |
doprava/cestování (kromě denních diet) v operačním prostoru velitelství |
: |
výdaje související s dopravou vozidly a jinými dopravními prostředky a náklady na přepravu, včetně cestovného pro vnitrostátní posily a návštěvníky; doplňkové náklady na palivo nad rámec obvyklých nákladů u standardních operací; pronájem dalších vozidel; náklady na služební cesty mezi místem operace a Bruselem nebo na jednání pořádaná Evropskou unií; náklady na pojištění právní odpovědnosti, které některé země ukládají mezinárodním organizacím provádějícím operace na jejich území; |
f) |
: |
kasárna a ubytování/infrastruktura |
: |
výdaje na pořízení, pronájem nebo úpravu nezbytných prostor pro velitelství v prostoru operace (pronájem budov, úkrytů, stanů), podle potřeby; |
g) |
: |
informování veřejnosti |
: |
náklady spojené s informačními kampaněmi a s informováním sdělovacích prostředků v OHQ a FHQ v souladu s informační strategií vypracovanou operačním velitelstvím; |
h) |
: |
reprezentační fondy |
: |
náklady na reprezentaci; náklady na úrovni velitelství, které jsou nezbytné pro vedení operace. |
2. Doplňkové náklady spojené s poskytováním podpory ozbrojeným silám jako celku
Níže stanovené náklady jsou náklady vzniklé v důsledku rozmístění ozbrojených sil v prostoru operace:
a) |
: |
práce týkající se rozmístění/infrastruktury |
: |
výdaje naprosto nezbytné pro síly jako celek ke splnění jejich poslání (společně užívané letiště, železnice, přístavy, hlavní logistické komunikace, včetně míst výstupu a předsunutých shromažďovacích prostor; čerpání, úprava, rozvod a odvod vody, dodávky elektřiny a vody, zemní práce a statická ochrana sil, skladovací zařízení, zejména pro palivo a střelivo, logistické shromažďovací prostory; technická podpora pro společně financovanou infrastrukturu). |
b) |
: |
identifikační označení |
: |
zvláštní identifikační označení, průkazy totožnosti „Evropské unie“, odznaky, medaile, vlajky v barvách Evropské unie nebo jiné identifikační označení ozbrojených sil nebo HQ (vyjma oděvy, pokrývky hlavy nebo uniformy); |
c) |
: |
lékařské služby |
: |
pohotovostní záchranná evakuace (Medevac). Zřízení role 2 a 3 v prostoru operace na úrovni operačních složek, jako jsou letiště a přístavy pro vylodění, jak je stanoveno v operačním plánu (OPLAN); |
d) |
: |
získávání informací |
: |
družicové snímky pro účely zpravodajství stanovené v operačním plánu (OPLAN), pokud jejich financování nelze zajistit z fondů, které jsou k dispozici v rámci rozpočtu satelitního střediska Evropské unie (SATCEN). |
3. Doplňkové náklady vzniklé Evropské unii za společné prostředky a kapacity NATO poskytnuté pro účely operace pod vedením Evropské unie
Náklady, které vzniknou Evropské unii na některou z jejích vojenských operací, uplatní-li dohody mezi Evropskou unií a NATO o uvolnění, kontrole a navrácení nebo odvolání společných prostředků a kapacit NATO poskytnutých pro účely operace vedené Evropskou unií. Náhrady, které Evropské unii poskytuje NATO.
4. Doplňkové náklady vzniklé Evropské unii za zboží, služby nebo práce uvedené na seznamu společných nákladů a poskytnuté v rámci operace vedené Evropskou unií členským státem, orgánem Evropské unie, třetím státem nebo mezinárodní organizací podle ujednání uvedeného v článku 11. Náhrady poskytnuté státem, orgánem Evropské unie nebo mezinárodní organizací na základě takového ujednání.
III-B
SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S AKTIVNÍ FÁZÍ OPERACE, KTERÉ NESE ATHENA, POKUD TAK RADA ROZHODNE
náklady na dopravu |
: |
doprava do prostoru a z prostoru operace za účelem rozmístění, podpory a obnovy ozbrojených sil |
velitelství mnohonárodních sil |
: |
mnohonárodní velitelství sil EU nasazených v oblasti operace |
III-C
SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY NESENÉ MECHANISMEM ATHENA NA ŽÁDOST VELITELE OPERACE A PO SCHVÁLENÍ ZVLÁŠTNÍM VÝBOREM
a) |
: |
kasárna a ubytování/infrastruktura |
: |
výdaje na pořízení, pronájem nebo úpravy prostor v prostoru operace (budov, úkrytů, stanů) podle potřeby ozbrojených sil rozmístěných v rámci operace; |
b) |
: |
nezbytné dodatečné vybavení |
: |
nákup nebo pronájem nepředpokládaného zvláštního vybavení, které se během operace ukáže jako nezbytné pro její další průběh, za předpokladu, že zakoupené vybavení nebude po skončení mise navráceno; |
c) |
: |
lékařské služby |
: |
zřízení role 2 v prostoru operace v jiných případech než podle přílohy III-A. |
d) |
: |
získávání informací |
: |
získávání informací (družicové snímky, zpravodajství, průzkum a sledování (ISR) v prostoru operace, včetně sledování vzduch-země (AGSR); zpravodajství lidských zdrojů); |
e) |
: |
jiné kritické schopnosti v prostoru operace |
: |
odminování, pokud je to pro operaci nezbytné, ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním (CBRN); skladování a ničení zbraní a střeliva shromážděných v oblasti operace. |
PŘÍLOHA IV
SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S VYPOŘÁDÁNÍM OPERACE, KTERÉ NESE ATHENA
Náklady na nalezení konečného uplatnění pro infrastrukturu a vybavení pořízených ze společných prostředků pro účely operace.
Doplňkové náklady na sestavení účetní závěrky za operaci. Způsobilé společné náklady se stanoví v souladu s přílohou III s ohledem na to, že pracovníci potřební k sestavení účetní závěrky patří k velitelství pro uvedenou operaci i poté, co ukončilo svou činnost.
Tiskové opravy
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/115 |
Oprava rozhodnutí Komise 2008/936/ES ze dne 20. května 2008 o podporách poskytnutých Francií Fondu pro předcházení nepředvídaným rizikům v odvětví rybolovu a rybářským podnikům (státní podpora C 9/06)
( Úřední věstník Evropské unie L 334 ze dne 12. prosince 2008 )
Obálka a strana 62, v názvu rozhodnutí:
místo:
„2008/936/ES“,
má být:
„2008/964/ES“.
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/115 |
Oprava nařízení Komise (ES) č. 1337/2007 ze dne 15. listopadu 2007, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 992/95, pokud jde o celní kvóty Společenství pro některé produkty rybolovu pocházející z Norska
( Úřední věstník Evropské unie L 298 ze dne 16. listopadu 2007 )
Strana 9, příloha, písmeno c), ve čtvrtém sloupci tabulky:
místo:
„Od 16.6.2008 do 14.2.2009: 30 500“,
má být:
„16.6.–14.2.: 30 500“.
23.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 345/116 |
Oprava směrnice Komise 95/45/EHS ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách
( Úřední věstník Evropských společenství L 226 ze dne 22. září 1995 )
(Zvláštní vydání Úředního věstníku v českém jazyce, kapitola 13, svazek 15, s. 218)
PŘÍLOHA, B. SPECIFICKÁ KRITÉRIA PRO ČISTOTU:
— |
E 101 (ii) RIBOFLAVIN–5'–FOSFOREČNAN – Identifikace, spektrometrie:
|
— |
E 160e β-APO-8'-KAROTENAL (C 30) – Čistota:
|