2.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/1

(1)

Komise uložila nařízením (ES) č. 492/2008 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Po poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto uložit prozatímní antidumpingová opatření (dále jen „prozatímní informace“), několik zúčastněných stran předložilo písemná podání, v nichž vyjádřilo své názory na prozatímní zjištění. Strany, které o to požádaly, dostaly příležitost být vyslyšeny. Komise dále vyhledávala a ověřovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro konečná zjištění.

(3)

Komise dále pokračovala v šetření s ohledem na aspekty zájmu Společenství a provedla analýzu informací poskytnutých některými uživateli a dodavateli ve Společenství po uložení prozatímních antidumpingových opatření.

(4)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a podle potřeby byla na jejich základě upravena prozatímní zjištění.

(5)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě vznikl záměr doporučit uložení konečných antidumpingových opatření z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Rovněž jim byla poskytnuta lhůta, ve které mohly v reakci na tyto informace podat námitku.

(6)

Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2006 do 30. června 2007 (dále jen „období šetření“). Pokud jde o trendy podstatné z hlediska posouzení újmy, Komise analyzovala údaje pokrývající období od dubna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k dotčenému a obdobnému výrobku, potvrzuje se tímto 12. až 14. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(8)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se použití článku 18 základního nařízení ani k jednomu vyvážejícímu výrobci v ČLR, potvrzuje se tímto 15. až 18. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(9)

Po poskytnutí prozatímních informací zpochybnili dva čínští vyvážející výrobci, kterým nebyl přiznán status tržního hospodářství, prozatímní zjištění.

(10)

První společnost ve svém stanovisku uvedla, že mezinárodní účetní standard (IAS) vyžadoval pouze přípravu konsolidovaných účetních závěrek a nikoliv jejich prověření auditory v souladu s IAS.

(11)

V tomto ohledu je nutno připomenout, že tato společnost i přes několik výzev neposkytla příslušné konsolidované účetní závěrky, včetně zprávy auditorů, a to ani na formuláři žádosti o status tržního hospodářství, ani během inspekce na místě v ČLR. IAS stanovují a vysvětlují mezinárodně dohodnuté účetní zásady a poskytují návod, jak by se měly používat. Provedení auditu účetních záznamů v souladu s IAS znamená, že audit zajistí, aby účetní záznamy byly zhotoveny a předloženy v souladu s IAS a těmto standardům vyhověly. V případě porušení těchto zásad by zpráva auditora měla zmiňovat dopad tohoto nesouladu a důvody, proč nebyly použity zásady IAS. Zejména mezinárodní účetní standard 27 jasně uvádí podmínky, za kterých by firmy měly vyhotovovat a předkládat své konsolidované účetní závěrky. Společnost nepopírá, že tyto podmínky se na ni vztahovaly v souvislosti s šetřením ohledně statusu tržního hospodářství.

(12)

Článek 2 odst. 7 písm. c) druhá odrážka základního nařízení jasně uvádí, že společnosti žádající o status tržního hospodářství by měly disponovat jednoznačným a jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používaným ve všech oblastech. Tudíž se zdá být jasné, že účetní závěrky by měly být nejen připraveny, ale také prověřeny auditory v souladu s IAS. Neprovedení auditu v souladu s IAS neumožňuje Komisi stanovit, zda účetní závěrky byly či nebyly vyhotoveny v souladu s IAS. Pouze na tomto základě nelze vyvodit závěr, zda bylo kritérium 2 splněno.

(13)

Stejný vyvážející výrobce dále tvrdil, že z jeho pohledu nebylo vyrovnávání příjmů a výdajů podstatné a že neposkytnutí informací nemohlo mít vliv na ekonomické rozhodnutí uživatelů přijaté na základě účetních závěrek. Tudíž se nejednalo o porušení IAS.

(14)

Toto tvrzení se však zdá být v rozporu s prvním, které říká, že účetní závěrky by měly být vyhotoveny, ne však prověřeny auditory v souladu s IAS. Pokud by se jednalo o tento příklad, pak by nikoliv kompetentní a nezávislí auditoři, jak požaduje čl. 2 odst. 7 písm. c), ale samy společnosti posuzovaly, zda by vyrovnání mělo či nemělo být zakázáno, jestliže příjmy a výdaje nejsou významné a jestliže toto vyrovnání nemůže mít vliv na ekonomické rozhodnutí uživatelů a omezuje uživatelům možnost porozumět prováděným obchodním operacím.

(15)

I když je nutno přijmout fakt, že pojem „významnost“ ponechává určitý prostor pro výklad, odstavec 30 IAS 1 uvádí, že položka, která není dostatečně významná, aby byla zaručena její samostatná prezentace v uvedených výkazech, může být dostatečně významná, aby byla prezentována samostatně v komentáři. Tudíž s ohledem na skutečnost, že vyrovnání nebylo zmíněno ve zprávě auditora ani v komentáři k účetní závěrce společnosti, se potvrzuje, že účetní závěrky společnosti nebyly prověřeny auditory v souladu s IAS.

(16)

Zmíněné vyrovnání bylo navíc zjištěno vyšetřovateli Komise. Pokud by neexistovaly žádné jiné případy, kdy účetní závěrky nebyly vyhotoveny a prověřeny auditory v souladu s IAS, odhalil by to pouze hloubkový audit. V případě jeho absence Komise nemá k dispozici dobu nutnou k prověření účetnictví a k prověření předložení účetních závěrek společností, což ani není účelem její inspekce na místě. Tudíž zjištění Komise poukazující na to, že společnosti žádající o status tržního hospodářství neplní požadavek základních nařízení týkající se vedení účetních záznamů a zajištění toho, že účetní závěrky budou vyhotoveny a prověřeny v souladu s IAS, vedou k závěru, že kritérium dvě není splněno.

(17)

Stejná společnost rovněž nesouhlasila se závěrem, že záporný provozní kapitál spolu s bezúročnými půjčkami musí být považován za zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství, ale spíše za známku efektivnosti řízení.

(18)

V první řadě je třeba poznamenat, že zjištění týkající se záporného provozního kapitálu byla vedlejší a nebyla tím hlavním, co vedlo k závěru, že žadatel nesplnil kritérium pro přiznání statusu tržního hospodářství. Za druhé, záporný provozní kapitál může být sám o sobě známkou efektivnosti řízení, ale pouze u podnikání s malými zásobami a nízkými pohledávkami, což je v podstatě možno najít jen u podniků provozovaných téměř pouze na hotovostním základě, jako jsou obchodní domy a supermarkety. Analýza situace tohoto čínského vyvážejícího výrobce však byla zcela jiná. Záporný provozní kapitál musí být považován spíše za známku toho, že společnost může čelit úpadku či vážným finančním problémům. Za těchto okolností by byla možnost přijetí obrovských částek „obchodních úvěrů“ bez jakýchkoliv finančních nákladů v podmínkách tržní ekonomiky vysoce nepravděpodobná. Proto významné bezúročné půjčky společnosti, které představovaly značný podíl na jejích celkových krátkodobých pasivech (představujících 80 % celkových závazků) a měly za následek významnou úroveň záporného provozního kapitálu, musí být považovány za neodpovídající chování v tržní ekonomice.

(19)

V případě druhé společnosti nebyly poskytnuty žádné nové argumenty, které by změnily prozatímní zjištění ohledně statusu tržního hospodářství. Zejména bylo potvrzeno, že vliv státem vlastněného akcionáře na rozhodovací proces společnosti byl nepřiměřeně vysoký a že stát souhlasil se snížením stanovené hodnoty práv na užívání pozemků o 50 % bez jakékoliv náhrady. Dále se potvrdilo, že účetní závěrky společnosti nebyly prověřeny auditory v souladu s IAS.

(20)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se statusu tržního hospodářství, 19. až 26. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(21)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že protikonkurenční praktiky a zásahy státu podporují obcházení opatření, a proto by žádnému z čínských výrobců nemělo být přiznáno individuální zacházení.

(22)

Zúčastněná strana však neposkytla žádný důkaz o tom, jak by údajné protikonkurenční praktiky a údajný zásah státu umožnily obcházet opatření. Šetření navíc odhalilo, že jakýkoliv teoretický zásah státu by byl možný pouze prostřednictvím Čínské asociace fermentačního průmyslu (China Fermentation Industry Association), jejímiž členy jsou i oba vyvážející výrobci. Veškerá rozhodnutí a doporučení přijatá touto asociací jsou však nezávazné povahy. Toto tvrzení tudíž muselo být zamítnuto.

(23)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky k individuálnímu zacházení, 27. až 29. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(24)

Jedna zúčastněná strana protestovala proti volbě Komise použít Thajsko jako srovnatelnou zemi, konkrétně pak výrobce Ajinomoto Thailand, který je ve spojení s výrobcem ve Společenství. Argumenty a připomínky této strany však byly předloženy po uplynutí zvláštní lhůty pro předkládání připomínek (3) a navíc byly poskytnuty bez jakéhokoliv zdůvodnění. Z tohoto důvodu se k těmto připomínkám nepřihlíželo.

(25)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné další připomínky ohledně srovnatelné země, potvrzuje se tímto 30. až 34. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že by měla být provedena úprava s ohledem na rozdíly v nákladech na suroviny. Tento vyvážející výrobce konkrétně uvedl, že glutamát sodný vyráběný z melasy, což je případ srovnatelné země, stojí více než glutamát sodný vyráběný z kukuřičného nebo rýžového škrobu.

(27)

Nicméně se ukázalo, že čínský vyvážející výrobce významně zveličil poměr mezi vstupem melasy a výstupem glutamátu sodného ve srovnání s tím, co bylo zjištěno a ověřeno u spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Tvrzení, že je nákladnější glutamát sodný vyrábět ve srovnatelné zemi, muselo být tudíž zamítnuto.

(28)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky týkající se metodiky použité pro stanovení běžné hodnoty, 35. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(29)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se vývozní ceny, které by změnily zjištění dosažená v prozatímní fázi, potvrzuje se tímto 36. až 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(30)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně srovnání, 38. až 39. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(31)

U společností, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, byla vážená průměrná běžná hodnota porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(32)

Na tomto základě konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představují:

(33)

Základ pro stanovení celostátního dumpingového rozpětí byl stanoven ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který se vzhledem k neexistenci jakýchkoliv připomínek tímto potvrzuje. Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu stanovena na 39,7 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(34)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vymezení výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se tímto 44. až 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně spotřeby Společenství, potvrzuje se tímto 47. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Jeden z dovozců ve Společenství po poskytnutí prozatímních informací tvrdil, že výsledky zjištění Komise s ohledem na kolísání čínské vývozní ceny byly v posuzovaném období zkresleny z důvodu použití účetních období místo kalendářních roků. Posuzované období bylo započato 1. dubna 2004, zatímco použití kalendářních roků by znamenalo začátek období od 1. ledna 2004. Podle údajů předložených společností by tato změna počátku vedla k 12 % nárůstu čínských vývozních cen mezi kalendářním rokem 2004 a obdobím šetření na rozdíl od nepatrného poklesu uvedeného v 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Je však nutno poznamenat, že údaje předložené dovozcem vycházely z jeho celkových kupních cen, které samozřejmě pokrývaly pouze část vývozů Číny do Společenství. Po přezkoumání údajů Eurostatu s ohledem na průměrné ceny veškerého dovozu glutamátu sodného z ČLR bylo zjištěno, že příslušné čínské ceny vzrostly od ledna 2004 do konce období šetření pouze o 0,5 %, a ne o 12 %, jak tvrdil dovozce. Rozdíl ve vývoji cen zjištěném za posuzované období (pokles 2 %) a za období od ledna 2004 do konce období šetření (nárůst 0,5 %) není takový, aby bylo nutno měnit závěry vyvozené s ohledem na účinek těchto cen na situaci výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(37)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dovozu z ČLR do Společenství, potvrzuje se tímto 48. až 52. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Některé zúčastněné strany vyslovily pochybnosti o analýze trendů ukazatelů újmy. Tvrdily, že použití dvanáctiměsíčních období probíhajících v souladu s účetním obdobím žadatele místo kalendářních roků ve skutečnosti zkrátilo posuzované období na tři roky, jelikož účetní období 2007 se ve velké míře překrývá s obdobím šetření. Tyto strany uvedly, že za účelem řádného vyhodnocení trendů ukazatelů újmy by mělo být posuzované období prodlouženo tak, aby pokrylo úplný kalendářní rok 2004. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že základní nařízení neuvádí striktní časovou osu ohledně vymezení posuzovaného období. Mimoto doporučení Světové obchodní organizace (WTO) týkající se lhůt pro sběr údajů pro antidumpingová šetření uvádí, že „Obecně platí, že […] lhůta pro sběr údajů pro prošetřování újmy by měla standardně být alespoň tři roky […]“ (4). Přesto byla provedena komparativní analýza základních ukazatelů újmy na základě kalendářního roku, tj. za předpokladu, že posuzované období sestává z let 2004, 2005, 2006 a období šetření, aby se ověřilo, zda budou ohledně újmy vyvozeny jiné závěry. Tato analýza ukázala, že se trendy hlavních ukazatelů újmy významně nemění.

I když jisté trendy jako např. snížení objemů výroby a prodeje by byly méně zřetelné ve srovnání se závěry v prozatímním nařízení, jiná zjištění týkající se záporné ziskovosti výrobního odvětví Společenství, obrovský nárůst dovozu z ČLR a významné cenové podbízení by se nezměnily. Dále je nutno poznamenat, že posuzované období slouží jako ukazatel vývoje situace výrobního odvětví Společenství ke stanovení toho, zda toto odvětví utrpělo během období šetření podstatnou újmu. Za těchto okolností se argument stran zamítá, protože i kdyby se posuzované období prodloužilo o první trimestr 2004, graf újmy by i nadále vykazoval podstatnou hodnotu.

(39)

Žadatel dále vznesl připomínky ke znění 60. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Žadatel zdůraznil, že výrok „se získáním společnosti Orsan S.A. společností Ajinomoto Foods Europe“ nebyl správný, jelikož společnost Orsan S.A. byla získána společností Ajinomoto Group a následně přejmenována na Ajinomoto Foods Europe.

(40)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah se tímto potvrzuje závěr, který říká, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu uvedenou v 70. až 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že během posuzovaného období nedošlo k časové shodě mezi trendem záporné ziskovosti pozorovaným u výrobního odvětví Společenství a vývojem objemů dovozu z ČLR. V souladu s tím bylo uvedeno, že dovoz z ČLR nemohl výrobnímu odvětví Společenství způsobit újmu. Ačkoliv byla tato záležitost detailně vysvětlena v 60. a 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, poznamenává se dále, že v souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení nemusí být relevantním faktorem při posuzování toho, zda byly dumpingové dovozy příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, pouze objemy dumpingových dovozů, ale také ceny těchto dovozů. V 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl vyvozen závěr, že „[…] levný dumpingový dovoz z ČLR, jehož ceny byly v průběhu období šetření významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a jehož objem značně vzrostl, hrál rozhodující úlohu, pokud jde o újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství“. Vzhledem k vývoji objemů a cen dumpingového dovozu během posuzovaného období se má za to, že výše uvedené tvrzení by mělo být zamítnuto.

(42)

Další zúčastněná strana tvrdila, že nárůst dovozu glutamátu sodného z ČLR v posuzovaném období neměl vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, jelikož tento dovoz zejména nahrazoval dovoz z jiných zdrojů.

(43)

V tomto ohledu se připomíná, že i když čínský dovoz glutamátu sodného v určitém rozsahu skutečně nahrazoval dovoz z jiných zemí, jak vysvětluje 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení, levnému dumpingovému dovozu z ČLR se trvale dařilo získávat podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Společenství dokonce i tehdy, když spotřeba Společenství klesala. Toto tvrzení navíc nepotvrzují výsledky tohoto šetření, které ukázaly, že nával levného dumpingového dovozu z ČLR, jehož ceny byly významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, vedl k tomu, že během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Společenství podstatnou újmu. Na základě toho by výše uvedené tvrzení mělo být zamítnuto.

(44)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, 74. až 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(45)

Různé zúčastněné strany znovu zopakovaly tvrzení předložená před uložením prozatímních opatření, podle kterých byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, způsobena jinými faktory než dumpingovým dovozem. Tato tvrzení se specifickým ohledem na náklady na restrukturalizaci a rostoucí náklady na suroviny, které údajně měly vliv na výrobní odvětví Společenství, byla již patřičně projednána v 60. a 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Jedna ze zúčastněných stran znovu zopakovala tvrzení učiněná před uložením prozatímních opatření, podle kterých může být jakákoliv podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, způsobena také vývozem glutamátu sodného z ČLR prováděným společnostmi, jež jsou ve spojení s výrobním odvětvím Společenství. Tato strana dále tvrdila, že žadatel uvedl Komisi v omyl tím, že ji neinformoval o existenci společností v ČLR, které jsou ve spojení s výrobním odvětvím Společenství, a zastřel skutečnost, že tyto čínské společnosti vyvážely glutamát sodný do Společenství. Na základě toho tato strana uvažovala, že by se na žadatele měl použít článek 18 základního nařízení. Stejná strana dále uvedla, že došlo k porušení jejích práv na obhajobu, protože verze podnětu a odpovědi žadatele na dotazník pro kontrolu prováděnou zúčastněnými stranami („veřejně přístupná verze“) neodkryla skutečnost, že žadatel má v ČLR společnosti, které jsou s ním ve spojení a které se angažovaly v podnikání v oblasti glutamátu sodného.

(47)

Jak již bylo vysvětleno v 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebyla otázka vývozu glutamátu sodného do Společenství jedním výrobcem z ČLR, o kterém je známo, že je ve spojení s výrobním odvětvím Společenství, považována z důvodu nevýznamného objemu za důležitou. Dále je potřeba zdůraznit, že žadatel neposkytl Komisi zavádějící informaci ohledně společností v ČLR, se kterými je ve spojení. Tato informace byla sdělena v důvěrné verzi podnětu a odpovědi žadatele na dotazník. Faktem je, že tato informace původně nebyla zahrnuta ve veřejně přístupné verzi podnětu nebo odpovědi žadatele na dotazník. Žadatel však poskytl veřejně přístupné verze včetně informací o společnostech v ČLR, se kterými je ve spojení, následně v průběhu řízení. Za těchto okolností se má za to, že nedošlo k žádnému porušení práva na obhajobu stran. Mimoto nebyl předložen žádný přesvědčivý důkaz, který by podpořil tvrzení, že společnost Ajinomoto Group si byla vědoma údajné nepřímé vývozní činnosti jedné z čínských společností, se kterými je ve spojení. Tudíž se má za to, že použití článku 18 základního nařízení není v této situaci odůvodněné, a tvrzení se zamítá.

(48)

Jedna ze zúčastněných stran znovu zopakovala tvrzení předložená před uložením prozatímních opatření ohledně dopadu směnného kurzu mezi americkým dolarem a eurem na výpočet cenového podbízení a vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství. Nebyly však poskytnuty žádné další informace či důkaz, který by změnil závěry uvedené v 84. až 90. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který se tímto potvrzuje.

(49)

Jedna ze zúčastněných stran znovu zopakovala své tvrzení předložené před uložením prozatímních opatření ohledně dopadu globální strategie společnosti Ajinomoto Group, zejména pak vývozu na trh EU realizovaného výrobci glutamátu sodného ve třetích zemích, které vlastní společnost Ajinomoto, a jeho dopadu na zisk a úroveň zásob žadatele. V 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo uvedeno, že prodej glutamátu sodného na trhu Společenství pocházejícího od vývozců v zemích mimo Společenství, kteří jsou ve spojení s výrobním odvětvím Společenství, se v průběhu posuzovaného období trvale a významně snižoval. V důsledku toho byl v 95. bodě odůvodnění uvedeného nařízení vysloven závěr, že dovoz výrobního odvětví Společenství od stran, které jsou s ním ve spojení a nachází se mimo Společenství, nepřispěl ke zjištěné podstatné újmě. Tato strana neposkytla žádné další informace či důkaz, jenž by změnil tento závěr, který se tímto potvrzuje.

(50)

Vzhledem k výše uvedené analýze, která řádně rozlišila a oddělila účinky všech ostatních známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se tímto potvrzuje, že tyto ostatní faktory nemohou jako takové nic změnit na skutečnosti, že zjištěná podstatná újma musí být přičtena dumpingovému dovozu.

(51)

S ohledem na výše uvedené se vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz glutamátu sodného pocházejícího z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(52)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, závěry v 99. až 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(53)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 103. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Jeden dovozce tvrdil, že negativní dopad, který mohou mít antidumpingová opatření na jeho ekonomickou situaci, byl v 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení podceněn. Podle společnosti by vzhledem k nízké ziskovosti jejího prodeje glutamátu sodného a omezené možnosti přenést zvýšení ceny na své klienty znamenalo uložení antidumpingových opatření konec podnikání v oblasti glutamátu sodného. Je třeba podotknout, že podnikání v oblasti glutamátu sodného nepředstavuje výrazný podíl na obchodní činnosti zmíněného dovozce, který svůj glutamát sodný pořizuje zejména z ČLR. Dotyčný dovozce má možnost přejít na jiné zdroje dodávek, které nejsou ovlivněny antidumpingovými opatřeními. Nicméně, jak již bylo zmíněno ve 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, očekávaným účinkem uložení opatření bude obnova účinných obchodních podmínek na trhu Společenství, což v tomto případě může vést ke zvýšení cen glutamátu sodného zejména z výrobního odvětví Společenství a ČLR. Tudíž se předpokládá, že všichni dovozci by měli být schopni přenést alespoň část nárůstu svých nákladů vyplývajících z uložení antidumpingových opatření. Na základě toho se potvrzuje závěr dosažený v 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Po předložení připomínek zúčastněných stran ohledně možného dopadu navrhovaných opatření na výrobní odvětví uživatelů byly provedeny další analýzy na základě informací od hlavních uživatelů glutamátu sodného ve Společenství, jmenovitě od společností Nestlé a Unilever. Šetření prokázalo, že glutamát sodný představuje méně než 3 % nákladů na výrobu všech výrobků obsahujících glutamát sodný vyráběných oběma společnostmi. Vezmeme-li tudíž v úvahu signály o relativně vysokých průměrných mírách zisku, jichž obě společnosti v průběhu období šetření dosáhly zejména u těchto výrobků, je možno potvrdit, že možný dopad navrhovaného opatření na jejich činnost by neměl být významný.

(56)

V návaznosti na 115. bod odůvodnění prozatímního nařízení byla analýza týkající se zájmu dodavatele na začátku dodavatelského řetězce ve výrobním odvětví Společenství rozšířena o údaje poskytnuté druhým dodavatelem. Na základě odpovědí na dotazník od obou dodavatelů bylo zjištěno, že situace dodavatelských společností se během posuzovaného období významně zhoršila stejně jako situace výrobního odvětví Společenství. Celkový obrat prošetřovaných dodavatelů poklesl v rozmezí od 8 % do 13 %, a jejich prodej výrobnímu odvětví Společenství zaznamenal dokonce dvakrát tak významný pokles (v rozmezí od 15 % do 25 %). Obě společnosti také zaznamenaly pokles v mírách ziskovosti.

(57)

Vezmeme-li v úvahu výše uvedená zjištění, potvrzuje se tímto obsah 116. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Některé ze zainteresovaných stran znovu zopakovaly své připomínky ohledně údajné dominantní pozice společnosti Ajinomoto Group na světě a jejího údajného monopolního postavení ve Společenství. Tyto záležitosti byly již projednány ve 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ohledně těchto tvrzení nebyl předložen žádný nový důkaz.

(59)

Několik zúčastněných stran vzneslo další argumenty týkající se vývoje na trhu s glutamátem sodným po období šetření. Tvrdily, že objem dovozu po období šetření poklesl a ceny vzrostly, což vyloučilo jakoukoliv možnou újmu výrobnímu odvětví Společenství. Strany uvedly, že uložení antidumpingových cel v této situaci by pouze poškodilo dovozce a uživatele ve Společenství. Strany vznesly také otázku týkající se údajného globálního nedostatku zásob glutamátu sodného, jelikož podle jejich údajů několik důležitých výrobců na světě přestalo dotčený výrobek vyrábět nebo snížilo jeho výrobní kapacitu. Údaje Eurostatu a další informace získané z výrobního odvětví Společenství však výše uvedená tvrzení nepodporují. Podle nich zůstaly po období šetření dovozní ceny naopak stabilní, a v některých měsících dokonce poklesly, zatímco objem dovozu z ČLR i třetích zemí vzrostl. Druhý uvedený vývoj prokazuje, že někteří nečínští konkurenti disponují kapacitou pro rozšíření svého vývozu do Společenství.

(60)

Vzhledem k výsledkům dalšího šetření ohledně aspektů zájmu Společenství ve výše uvedeném případě se tímto potvrzují zjištění a závěry uvedené v 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné opodstatněné připomínky, které by změnily závěr ohledně úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se tímto 120. až 122. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni postačující k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí.

(63)

Sazby konečných cel jsou s konečnou platností stanoveny takto:

(64)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření, pokud jde o uvedené společnosti. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Pro dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými subjekty, nelze tyto sazby použít a takové výrobky podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(65)

Jakákoliv žádost o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. následkem změny názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být neprodleně adresována Komisi (5) společně s veškerými relevantními informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácím a vývozním prodejem souvisejícím např. se změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Je-li to na místě, nařízení se poté pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností, pro které lze individuální celní sazby použít.

(66)

Jeden spolupracující čínský vyvážející výrobce nabídl cenový závazek.

(67)

V tomto ohledu se poznamenává, že ceny glutamátu sodného jsou sjednávány globálně s velkými mezinárodními společnostmi s výrobním zařízením v rámci i mimo Společenství. Podotýká se také, že většina prodeje tohoto vyvážejícího výrobce je realizována hlavně těmto mezinárodním společnostem. Vzhledem k výše uvedenému se riziko vzájemné kompenzace cen mezi dohodami o prodeji uzavřenými s mezinárodními společnostmi pro jejich výrobní zařízení ve Společenství a zařízení situovaná v jiných zemích mimo Společenství považovalo za velmi vysoké. Také se mělo za to, že tuto vzájemnou kompenzaci by bylo velice obtížné zjistit v rámci monitorování závazků. Nabídka závazku tohoto vyvážejícího výrobce tudíž musela být ve své současné podobě zamítnuta, jelikož její přijetí bylo s ohledem na skutečnost, že by tento závazek nemohl být vhodně monitorován Komisí, považováno za nepraktické.

(68)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, tj. nařízením Komise (ES) č. 492/2008, a to v rozsahu částky uložených konečných cel.

(69)

Je třeba připomenout, že pokud by se po uložení antidumpingových opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložení opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušení individuálních celních sazeb a následného uložení celostátního cla,

2.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/9

2.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/11

(1)

Ustanovení čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2007/2000 ze dne 18. září 2000, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté, kterým se mění nařízení (ES) č. 2820/98 a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1763/1999 a (ES) č. 6/2000 (2), stanoví roční preferenční celní kvótu ve výši 1 500 tun produktů kategorie „baby beef“ pocházejících z Bosny a Hercegoviny a roční preferenční celní kvótu ve výši 9 975 tun produktů kategorie „baby beef“ pocházejících z Černé Hory a celních území Srbska a Kosova (3).

(2)

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Chorvatskou republikou na straně druhé, jež byla schválena rozhodnutím Rady a Komise 2005/40/ES, Euratom (4), stanoví roční preferenční celní kvótu ve výši 9 400 tun produktů kategorie „baby beef“, Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé, jež byla schválena rozhodnutím Rady a Komise 2004/239/ES, Euratom (5), stanoví roční preferenční celní kvótu ve výši 1 650 tun produktů kategorie „baby beef“ a Prozatímní dohoda s Republikou Černá Hora, jež byla schválena rozhodnutím Rady 2007/855/ES ze dne 15. října 2007 o podpisu a uzavření Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (6), stanoví roční preferenční celní kvótu ve výši 800 tun produktů kategorie „baby beef“.

(3)

Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 2248/2001 ze dne 19. listopadu 2001 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Chorvatskou republikou na straně druhé a pro používání Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Chorvatskou republikou (7) a článek 2 nařízení Rady (ES) č. 153/2002 ze dne 21. ledna 2002 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé a pro používání Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie (8) stanoví, že je třeba vymezit prováděcí pravidla pro koncese na produkty kategorie „baby beef“.

(4)

Nařízení (ES) č. 2007/2000 pro účely kontroly stanoví, že při dovozu produktů kategorie „baby beef“ v rámci kvóty pro Bosnu a Hercegovinu a celní území Srbska a Kosova je nutné předložit osvědčení o pravosti potvrzující, že zboží pochází ze země vydávající osvědčení a že přesně odpovídá definici uvedené v příloze II uvedeného nařízení. Z důvodu harmonizace je rovněž nezbytné při dovozu v rámci kvót produktu kategorie „baby beef“ pocházejícího z Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Černé Hory předložit osvědčení o pravosti potvrzující, že zboží pochází ze země vydávající osvědčení a že přesně odpovídá definici uvedené v příloze III dohody o stabilizaci a přidružení s Chorvatskem nebo dohody o stabilizaci a přidružení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie nebo definici uvedené v příloze II prozatímní dohody s Černou Horou. Kromě toho je třeba stanovit vzor osvědčení o pravosti a prováděcí pravidla pro používání uvedených osvědčení.

(5)

Dotyčné celní kvóty musí být spravovány na základě dovozních licencí. Za tímto účelem se s výhradou ustanovení tohoto nařízení použijí nařízení Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (9), a nařízení Komise (ES) č. 382/2008 ze dne 21. dubna 2008 o prováděcích pravidlech pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa (10).

(6)

Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (11), stanoví zejména prováděcí ustanovení pro žádosti o dovozní licence, právní postavení žadatelů, vydávání licencí a oznámení podávaná členskými státy Komisi. Podle uvedeného nařízení končí doba platnosti licencí poslední den dovozního celního kvótového období. Ustanovení nařízení (ES) č. 1301/2006 by se měla použít na dovozní licence vydané podle tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny další podmínky nebo výjimky stanovené v tomto nařízení.

(7)

Pro zajištění řádné správy dovozu dotyčných produktů je třeba podmínit vydávání dovozních licencí ověřením, a to zejména ověřením údajů uvedených v osvědčeních o pravosti.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

9 400 tun (hmotnost jatečně upraveného těla) pro produkty kategorie „baby beef“ pocházející z Chorvatska;

b)

1 500 tun (hmotnost jatečně upraveného těla) pro produkty kategorie „baby beef“ pocházející z Bosny a Hercegoviny;

c)

1 650 tun (hmotnost jatečně upraveného těla) pro produkty kategorie „baby beef“ pocházející z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie;

d)

9 175 tun (hmotnost jatečně upraveného těla) pro produkty kategorie „baby beef“ pocházející z celních území Srbska a Kosova;

e)

800 tun (hmotnost jatečně upraveného těla) pro produkty kategorie „baby beef“ pocházející z Černé Hory.

—

ex 0102 90 51, ex 0102 90 59, ex 0102 90 71 a ex 0102 90 79,

—

ex 0201 10 00 a ex 0201 20 20,

—

ex 0201 20 30,

—

ex 0201 20 50.

a)

potvrdí na osvědčení o pravosti přidělené množství;

b)

zajistí, aby dovozní licence vztahující se k danému osvědčení byly vydány týž den.

a)

musí být uznán jako takový dotyčnou vyvážející zemí nebo celním územím;

b)

se zavazuje, že bude ověřovat údaje v osvědčeních;

c)

se zavazuje, že nejméně jednou týdně Komisi poskytne veškeré údaje nezbytné pro ověření údajů v osvědčeních o pravosti, zejména čísla osvědčení, vývozce, příjemce, zemi určení, produkt (živá zvířata/maso), čistou hmotnost a datum podpisu.

a)

nejpozději dne 28. února 2010 množství produktů, včetně oznámení „bezpředmětné“, pro která byly v předcházejícím dovozním celním kvótovém období vydány dovozní licence;

b)

nejpozději dne 30. dubna 2010 množství produktů, včetně oznámení „bezpředmětné“, na něž se vztahují nevyužité nebo částečně využité dovozní licence a jež odpovídají rozdílu mezi množstvími zapsanými na zadní straně dovozních licencí a množstvími, na která byly vydány.

2.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/25

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Soudní dvůr rozhodl dne 3. září 2008 (2) o zrušení nařízení (ES) č. 881/2002 v rozsahu, v němž se vztahuje na pana Yassina Abdullaha Kadi a subjekt Al Barakaat International Foundation. Současně Soudní dvůr nařídil, aby ve vztahu ke jmenované osobě a subjektu byly zachovány účinky nařízení (ES) č. 881/2002 po dobu, která nesmí přesáhnout tři měsíce ode dne vyhlášení rozsudku. Lhůta byla udělena k tomu, aby bylo umožněno napravit zjištěná porušení.

(3)

Aby bylo vyhověno rozsudku Soudního dvora, sdělila Komise popisná shrnutí důvodů předložená Výborem OSN pro sankce vůči síti Al-Kajdá a Talibanu panu Kadi a subjektu Al Barakaat International Foundation a poskytla jim příležitost, aby sdělili svá stanoviska k těmto důvodům, a tím se k záležitosti vyjádřili.

(4)

Komise obdržela vyjádření pana Kadi a subjektu Al Barakaat International Foundation a posoudila je.

(5)

Na seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, vytvořeném Výborem OSN pro sankce vůči síti Al-Kajdá a Talibanu, jsou uvedeni pan Kadi a subjekt Al Barakaat International Foundation.

(6)

Po důkladném zvážení stanoviska pana Kadi obdrženého v dopisu ze dne 10. listopadu 2008 a vzhledem k preventivní povaze zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů je Komise toho názoru, že uvedení pana Kadi na seznamu je opodstatněné z důvodu jeho napojení na síť Al-Kajdá.

(7)

Po důkladném zvážení stanoviska subjektu Al Barakaat International Foundation obdrženého v dopisu ze dne 9. listopadu 2008 a vzhledem k preventivní povaze zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů je Komise toho názoru, že uvedení Al Barakaat International Foundation na seznamu je opodstatněné z důvodu jejího napojení na síť Al-Kajdá.

(8)

S ohledem na výše uvedené by pan Kadi a subjekt Al Barakaat International Foundation měli být doplněni do přílohy I.

(9)

Toto nařízení by mělo být použitelné ode dne 30. května 2002 vzhledem k preventivní povaze zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle nařízení (ES) č. 881/2002 a vzhledem k potřebě chránit oprávněné zájmy hospodářských subjektů, které spoléhaly na legálnost zrušeného nařízení,

2.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/27

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. prosince 2008 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 1186/2008 (3).

(2)

Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 1186/2008.

(3)

Nařízení (ES) č. 1186/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

2.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/30

(1)

Směrnice 2006/88/ES stanoví minimální opatření ke tlumení, jež mají být použita v případě podezření na některé nákazy vodních živočichů nebo v případě jejich ohniska. Příloha IV část II uvedené směrnice dále obsahuje seznamy některých exotických a neexotických nákaz.

(2)

Podle ustanovení čl. 10 odst. 1 směrnice 2006/88/ES členské státy zajistí, aby ve všech hospodářstvích a chovných oblastech měkkýšů byl uplatňován veterinární dozor založený na míře rizika, který je vhodný pro příslušný typ produkce. Tento dozor zohlední pokyny, které budou vypracovány postupem podle čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice.

(3)

Podle směrnice 2006/88/ES je cílem veterinárního dozoru odhalit jakýkoliv zvýšený úhyn ve všech hospodářstvích a chovných oblastech měkkýšů podle vhodnosti pro daný typ produkce a rovněž odhalit nákazy uvedené v části II přílohy IV uvedené směrnice v hospodářstvích a chovných oblastech měkkýšů, kde se vyskytují druhy vnímavé k těmto nákazám. Navíc podle přílohy III části B směrnice 2006/88/ES je cílem kontrol, které jsou prováděny v rámci tohoto dozoru, také poskytovat poradenství provozovatelům produkčních podniků akvakultury v otázkách týkajících se zdraví vodních živočichů a případně přijmout nutná veterinární opatření.

(4)

Vzhledem k různorodosti odvětví akvakultury ve Společenství musí být veterinární dozor založený na míře rizika přizpůsoben struktuře tohoto odvětví a nákazové situaci v jednotlivých členských státech. Pokyny, jimiž se členské státy mají řídit pro účely tohoto dozoru, by tedy měly být pouze obecným vodítkem.

(5)

Je proto vhodné stanovit v tomto rozhodnutí pokyny, k nimž je třeba přihlédnout pro účely veterinárního dozoru založeného na míře rizika.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetěz a zdraví zvířat,

2.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/39

(1)

Rozhodnutí 90/424/EHS stanoví postupy pro finanční příspěvek Společenství na programy eradikace, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz.

(2)

Ustanovení čl. 24 odst. 1 rozhodnutí 90/424/EHS navíc stanoví, že se zavádí finanční opatření Společenství určené k úhradě výdajů vzniklých členským státům při financování vnitrostátních programů eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze dotyčného rozhodnutí.

(3)

Rozhodnutí Rady 2006/965/ES ze dne 19. prosince 2006, kterým se mění rozhodnutí 90/424/EHS o některých výdajích ve veterinární oblasti (2), nahradilo článek 24 uvedeného rozhodnutí novým ustanovením. Formou přechodných opatření stanoví rozhodnutí 2006/965/ES, že lze pokračovat ve financování programů pro enzootickou leukózu skotu a Aujezskyho chorobu do 31. prosince 2010.

(4)

Rozhodnutí Komise 2008/341/ES ze dne 25. dubna 2008, kterým se stanoví kritéria Společenství pro vnitrostátní programy eradikace, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz (3), stanoví, že za účelem schválení opatření stanoveného v čl. 24 odst. 1 rozhodnutí 90/424/EHS musí programy předložené členskými státy splňovat kritéria stanovená v příloze rozhodnutí 2008/341/ES.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (4) stanoví pro členské státy provádění ročních programů sledování přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) u skotu, ovcí a koz.

(6)

Směrnice Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků (5) rovněž ukládá členským státům, aby uskutečnily programy dozoru u drůbeže a volně žijícího ptactva, a tím přispěly, mimo jiné, k poznatkům o hrozbách představovaných volně žijícími ptáky, pokud jde o jakýkoli virus influenzy ptačího původu u ptáků, a to na základě pravidelně aktualizovaného posouzení rizik. Tyto roční programy sledování a jejich financování by se měly rovněž schválit.

(7)

Některé členské státy předložily Komisi roční programy eradikace, tlumení a sledování chorob zvířat, programy kontrol zaměřených na prevenci zoonóz a roční programy sledování pro eradikaci a sledování některých TSE, pro které chtějí získat od Společenství finanční příspěvek.

(8)

V roce 2008 byly rozhodnutím Komise 2007/782/ES (6) schváleny některé víceleté programy předložené členskými státy na eradikaci, tlumení a sledování nákaz zvířat. Závazek výdajů pro uvedené víceleté programy byl přijat v souladu s čl. 76 odst. 3 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7). První rozpočtový závazek pro uvedené programy byl přijat po jejich schválení. Každý následující roční závazek by měla stanovit Komise v rámci provádění programu pro předcházející rok na základě rozhodnutí poskytnout příspěvek podle čl. 24 odst. 5 rozhodnutí 90/424/EHS.

(9)

Komise posoudila roční programy předložené členskými státy a rovněž následující (druhý) rok víceletých programů schválených v roce 2008 jak z hlediska veterinárního, tak z hlediska finančního. Bylo zjištěno, že uvedené programy jsou v souladu s příslušnými veterinárními předpisy Společenství, zejména s kritérii stanovenými v rozhodnutí 2008/341/ES.

(10)

S ohledem na význam ročních a víceletých programů pro dosažení cílů Společenství v oblasti veřejného zdraví a zdraví zvířat, jakož i na povinné uplatňování programů týkajících se přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) a influenzy ptáků ve všech členských státech, je vhodné stanovit odpovídající finanční příspěvek Společenství k uhrazení nákladů, které příslušným členským státům vzniknou v souvislosti s opatřeními uvedenými v tomto rozhodnutí, až do maximální výše pro každý program.

(11)

Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (8) stanoví, že členské státy, které jsou známy jako zamořené jednou nebo více nákazami uvedenými v části II přílohy IV uvedené směrnice, by měly vypracovat program eradikace pro tyto nákazy.

(12)

Článek 17 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (9) stanoví, že členské státy mají vypracovat operační programy pro provádění politik a priorit spolufinancovaných z Evropského rybářského fondu. Článek 32 uvedeného nařízení stanoví, že Společenství může přispívat na financování tlumení a eradikace chorob v akvakultuře podle rozhodnutí Rady 90/424/EHS. Podle rozhodnutí 90/424/EHS mohou členské státy v rámci uvedených operačních programů přidělit finanční prostředky na eradikaci nákaz živočichů pocházejících z akvakultury, které jsou uvedeny v příloze rozhodnutí 90/424/EHS.

(13)

Některé členské státy vypracovaly víceleté programy na eradikaci některých nákaz živočichů pocházejících z akvakultury, uvedených jak v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES, tak v příloze rozhodnutí 90/424/EHS. Komise tyto programy z technického hlediska posoudila a měly by proto být schváleny.

(14)

V zájmu lepšího řízení, účinnějšího využití prostředků Společenství a větší průhlednosti je rovněž nutné stanovit u každého programu (kromě víceletých programů pro eradikaci některých nákaz živočichů pocházejících z akvakultury, pro které bude stanoven finanční příspěvek po jejich technickém schválení) podle potřeby průměrné částky, které budou členským státům uhrazeny za některé náklady, např. na testy použité v členských státech a na odškodnění vlastníků za jejich ztráty způsobené porážkou nebo likvidací zvířat.

(15)

Podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (10) mají být programy eradikace a tlumení chorob zvířat financovány v rámci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Pro účely finanční kontroly se použijí články 9, 36 a 37 uvedeného nařízení.

(16)

Finanční příspěvek Společenství by měl být poskytnut za podmínky, že plánované činnosti jsou prováděny účinně a že příslušné orgány poskytují všechny nezbytné informace ve lhůtách stanovených v tomto rozhodnutí.

(17)

Z důvodů správní účinnosti by veškeré výdaje předložené za účelem získání finančního příspěvku Společenství měly být vyjádřeny v eurech. V souladu s nařízením (ES) č. 1290/2005 by měl být přepočítacím koeficientem pro výdaje vyjádřené v jiné měně než v eurech poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před prvním dnem měsíce, ve kterém dotčený členský stát podal žádost.

(18)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

1 100 000 EUR pro Irsko;

b)

3 000 000 EUR pro Španělsko;

c)

5 000 000 EUR pro Itálii;

d)

77 000 EUR pro Kypr;

e)

20 000 EUR pro Maltu;

f)

1 400 000 EUR pro Portugalsko;

g)

2 000 000 EUR pro Spojené království.

a)

za test bengálskou červení

0,2 EUR na test;

b)

za séroaglutinační test (SAT)

0,2 EUR na test;

c)

za test reakce vazby komplementu

0,4 EUR na test;

d)

za test ELISA

1 EUR na test;

e)

za poražená zvířata

375 EUR za zvíře.

a)

2 000 000 EUR pro Irsko;

b)

5 000 000 EUR pro Španělsko;

c)

2 700 000 EUR pro Itálii;

d)

1 100 000 EUR pro Polsko;

e)

1 000 000 EUR pro Portugalsko.

a)

za tuberkulinaci

1 EUR na test;

b)

za test na interferon gama

5 EUR na test;

c)

za poražená zvířata

375 EUR za zvíře.

a)

250 000 EUR pro Řecko;

b)

4 500 000 EUR pro Španělsko;

c)

4 000 000 EUR pro Itálii;

d)

75 000 EUR pro Kypr;

e)

1 100 000 EUR pro Portugalsko.

a)

za test bengálskou červení

0,2 EUR na test;

b)

za test reakce vazby komplementu

0,4 EUR na test;

c)

za poražená zvířata

50 EUR za zvíře.

a)

1 200 000 EUR pro Belgii;

b)

5 000 EUR pro Bulharsko;

c)

790 000 EUR pro Českou republiku;

d)

840 000 EUR pro Dánsko;

e)

4 100 000 EUR pro Německo;

f)

10 000 EUR pro Estonsko;

g)

1 000 000 EUR pro Irsko;

h)

50 000 EUR pro Řecko;

i)

16 100 000 EUR pro Španělsko;

j)

19 100 000 EUR pro Francii;

k)

9 000 000 EUR pro Itálii;

l)

70 000 EUR pro Lotyšsko;

m)

50 000 EUR pro Litvu;

n)

220 000 EUR pro Lucembursko;

o)

500 000 EUR pro Maďarsko;

p)

5 000 EUR pro Maltu;

q)

2 100 000 EUR pro Nizozemsko;

r)

1 500 000 EUR pro Rakousko;

s)

500 000 EUR pro Polsko;

t)

3 200 000 EUR pro Portugalsko;

u)

250 000 EUR pro Rumunsko;

v)

250 000 EUR pro Slovinsko;

w)

50 000 EUR pro Finsko;

x)

370 000 EUR pro Švédsko.

a)

za test ELISA 2,5 EUR na test;

b)

za test PCR 10 EUR na test;

c)

za nákup očkovací látky 0,3 EUR na 1 dávku.

a)

850 000 EUR pro Belgii;

b)

30 000 EUR pro Bulharsko;

c)

1 400 000 EUR pro Českou republiku;

d)

75 000 EUR pro Dánsko;

e)

25 000 EUR pro Estonsko;

f)

600 000 EUR pro Německo;

g)

40 000 EUR pro Irsko;

h)

550 000 EUR pro Řecko;

i)

4 750 000 EUR pro Španělsko;

j)

3 250 000 EUR pro Francii;

k)

1 100 000 EUR pro Itálii;

l)

76 000 EUR pro Kypr;

m)

270 000 EUR pro Lotyšsko;

n)

16 000 EUR pro Lucembursko;

o)

1 450 000 EUR pro Maďarsko;

p)

110 000 EUR pro Maltu;

q)

1 700 000 EUR pro Nizozemsko;

r)

525 000 EUR pro Rakousko;

s)

1 550 000 EUR pro Polsko;

t)

500 000 EUR pro Portugalsko;

u)

450 000 EUR pro Rumunsko;

v)

625 000 EUR pro Slovensko;

w)

25 000 EUR pro Slovinsko;

x)

20 000 EUR pro Spojené království.

a)

za bakteriologický test (kultivaci)

5,0 EUR na test;

b)

za nákup jedné dávky očkovací látky

0,05 EUR za dávku;

c)

na sérotypizaci příslušných izolátů Salmonella spp.

20 EUR na test;

d)

za analýzu prokazující účinnost použití dezinfekčních prostředků

5,0 EUR na test;

e)

za utracení jednoho chovného ptáka Gallus gallus,

3,5 EUR za jednoho ptáka;

f)

za utracení jedné nosnice Gallus gallus,

1,5 EUR za jednoho ptáka.

a)

klasického moru prasat předložené Bulharskem, Německem, Francií, Lucemburskem, Maďarskem, Rumunskem, Slovinskem a Slovenskem se schvalují na období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009.

b)

afrického moru prasat předložené Itálií se schvalují na období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009.

a)

200 000 EUR pro Bulharsko;

b)

800 000 EUR pro Německo;

c)

550 000 EUR pro Francii;

d)

100 000 EUR pro Itálii;

e)

350 000 EUR pro Maďarsko;

f)

5 000 EUR pro Lucembursko;

g)

2 500 000 EUR pro Rumunsko;

h)

30 000 EUR pro Slovinsko;

i)

550 000 EUR pro Slovensko.

a)

90 000 EUR pro Belgii;

b)

70 000 EUR pro Bulharsko;

c)

60 000 EUR pro Českou republiku;

d)

200 000 EUR pro Dánsko;

e)

500 000 EUR pro Německo;

f)

7 000 EUR pro Estonsko;

g)

60 000 EUR pro Irsko;

h)

70 000 EUR pro Řecko;

i)

350 000 EUR pro Španělsko;

j)

200 000 EUR pro Francii;

k)

550 000 EUR pro Itálii;

l)

15 000 EUR pro Kypr;

m)

30 000 EUR pro Lotyšsko;

n)

40 000 EUR pro Litvu;

o)

10 000 EUR pro Lucembursko;

p)

180 000 EUR pro Maďarsko;

q)

7 000 EUR pro Maltu;

r)

500 000 EUR pro Nizozemsko;

s)

50 000 EUR pro Rakousko;

t)

80 000 EUR pro Polsko;

u)

200 000 EUR pro Portugalsko;

v)

400 000 EUR pro Rumunsko;

w)

55 000 EUR pro Slovinsko;

x)

50 000 EUR pro Slovensko;

y)

35 000 EUR pro Finsko;

z)

280 000 EUR pro Švédsko;

za)

380 000 EUR pro Spojené království.

a)

:

za test ELISA

:

1 EUR na test;

b)

:

za imunodifúzní test v agarovém gelu

:

1,2 EUR na test;

c)

:

za test HI na H5/H7

:

12 EUR na test;

d)

:

za test izolace viru

:

30 EUR na test;

e)

:

za test PCR

:

15 EUR na test;

f)

:

za vzorkování volně žijících ptáků

:

20 EUR na vzorek.

a)

1 850 000 EUR pro Belgii;

b)

750 000 EUR pro Bulharsko;

c)

920 000 EUR pro Českou republiku;

d)

1 850 000 EUR pro Dánsko;

e)

8 900 000 EUR pro Německo;

f)

220 000 EUR pro Estonsko;

g)

5 400 000 EUR pro Irsko;

h)

2 000 000 EUR pro Řecko;

i)

7 400 000 EUR pro Španělsko;

j)

12 600 000 EUR pro Francii;

k)

4 100 000 EUR pro Itálii;

l)

1 800 000 EUR pro Kypr;

m)

230 000 EUR pro Lotyšsko;

n)

530 000 EUR pro Litvu;

o)

105 000 EUR pro Lucembursko;

p)

990 000 EUR pro Maďarsko;

q)

24 000 EUR pro Maltu;

r)

2 900 000 EUR pro Nizozemsko;

s)

1 150 000 EUR pro Rakousko;

t)

3 340 000 EUR pro Polsko;

u)

1 300 000 EUR pro Portugalsko;

v)

1 300 000 EUR pro Rumunsko;

w)

250 000 EUR pro Slovinsko;

x)

860 000 EUR pro Slovensko;

y)

750 000 EUR pro Finsko;

z)

900 000 EUR pro Švédsko;

za)

5 900 000 EUR pro Spojené království.

a)

5 EUR na test v případě testů prováděných u skotu, které jsou uvedeny v příloze III nařízení (ES) č. 999/2001;

b)

30 EUR na test v případě testů prováděných u ovcí a koz, které jsou uvedeny v příloze III nařízení (ES) č. 999/2001;

c)

50 EUR na test v případě testů prováděných u jelenovitých, které jsou uvedeny v příloze III nařízení (ES) č. 999/2001;

d)

175 EUR na test v případě základních molekulárních diskriminačních testů prováděných podle přílohy X kapitoly C bodu 3.2 písm. c) odrážky i) nařízení (ES) č. 999/2001;

e)

10 EUR za genotypový test;

f)

500 EUR za jedno zvíře;

g)

70 EUR za jednu utracenou ovci nebo kozu.

a)

790 000 EUR pro Bulharsko;

b)

1 100 000 EUR pro Litvu;

c)

780 000 EUR pro Maďarsko;

d)

270 000 EUR pro Rakousko;

e)

4 450 000 EUR pro Polsko;

f)

500 000 EUR pro Rumunsko;

g)

470 000 EUR pro Slovensko.

a)

za test ELISA

8 EUR na test;

b)

za test pro detekci tetracyklinu v kosti

8 EUR na test.

a)

15 000 EUR pro Estonsko;

b)

20 000 EUR pro Litvu;

c)

500 000 EUR pro Maltu;

d)

800 000 EUR pro Polsko.

a)

za test ELISA

0,5 EUR na test;

b)

za imunodifúzní test v agarovém gelu

0,5 EUR na test;

c)

za jedno poražené zvíře

375 EUR za zvíře.

a)

800 000 EUR pro Španělsko;

b)

80 000 EUR pro Maďarsko;

c)

2 500 000 EUR pro Polsko.

a)

600 000 EUR pro Českou republiku;

b)

325 000 EUR pro Německo;

c)

1 000 000 EUR pro Estonsko;

d)

1 100 000 EUR pro Lotyšsko;

e)

370 000 EUR pro Slovinsko;

f)

100 000 EUR pro Finsko.

a)

za test ELISA

8 EUR na test;

b)

za test pro detekci tetracyklinu v kosti

8 EUR na test.

a)

800 000 EUR pro Itálii;

b)

55 000 EUR pro Lotyšsko;

c)

350 000 EUR pro Portugalsko.

a)

za test ELISA

0,5 EUR na test;

b)

za imunodifúzní test v agarovém gelu

0,5 EUR na test;

c)

za poražená zvířata

375 EUR za zvíře.

a)

800 000 EUR pro Itálii;

b)

55 000 EUR pro Lotyšsko;

c)

350 000 EUR pro Portugalsko.

a)

provádí programy v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Společenství, včetně pravidel pro hospodářskou soutěž a pro zadávání veřejných zakázek;

b)

uvedou nejpozději do 1. ledna 2009 v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro provádění programů uvedených v článcích 1 až 16;

c)

zašlou Komisi nejpozději do 31. července 2009 průběžné technické a finanční zprávy o programech uvedených v článcích 1 až 16 v souladu s čl. 24 odst. 7 písm. a) rozhodnutí 90/424/EHS;

d)

v případě programů uvedených v článku 8 oznámí Komisi každé tři měsíce pozitivní a negativní výsledky vyšetření zjištěné v rámci jejich dohledu nad drůbeží a volně žijícími ptáky prostřednictvím on-line systému Komise, odesláním těchto výsledků do čtyř týdnů následujících po konci měsíce, k němuž se zpráva vztahuje;

e)

v případě programů uvedených v článcích 1 až 16 zašlou Komisi nejpozději do 30. dubna 2010 závěrečnou zprávu o technickém provedení programu v souladu s čl. 24 odst. 7 písm. b) rozhodnutí 90/424/EHS, spolu s doklady odůvodňujícími náklady zaplacené členským státem a s dosaženými výsledky za období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009;

f)

v případě programů uvedených v článcích 1 až 16 provedou tyto programy efektivně;

g)

v případě programů uvedených v článcích 1 až 16 nepředloží další žádosti o jiné příspěvky Společenství na tato opatření a ani dříve takové žádosti nepředložily.

2.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/50

(1)

Dne 6. prosince 2007 přijala Rada společnou akci 2007/805/SZBP (1), kterou byl zvláštním zástupcem Evropské unie (EU) při Africké unii jmenován pan Koen VERVAEKE.

(2)

Na základě přezkumu společné akce 2007/805/SZBP by měl být mandát zvláštního zástupce EU prodloužen o období čtrnácti měsíců.

(3)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 11 Smlouvy,

a)

posílení politického dialogu a obecněji vztahů EU s AU;

b)

posílení partnerství mezi EU a AU ve všech oblastech stanovených ve strategii EU pro Afriku, podíl na rozvoji a provádění této strategie společně s AU při dodržování zásady africké odpovědnosti a užší spolupráci s africkými představiteli v rámci mnohostranných fór v součinnosti s mnohostrannými partnery;

c)

spolupráci s AU a poskytování podpory AU prostřednictvím podpory institucionálního rozvoje a posilování vztahů mezi orgány EU a AU, mimo jiné prostřednictvím rozvojové pomoci, s cílem prosazovat:

a)

posilovat celkový vliv EU v rámci dialogu konaného v Addis Abebě s AU a Komisí AU o všech aspektech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropské bezpečnostní a obranné politiky, jichž se týká partnerství mezi EU a AU, jakož i koordinaci tohoto dialogu;

b)

zajišťovat odpovídající úroveň politického zastoupení, které bude odpovídat významu EU jako politického, finančního a institucionálního partnera AU, a zabezpečit zásadní vývoj tohoto partnerství s ohledem na rostoucí politický význam AU na světové scéně;

c)

pokud tak Rada rozhodne, zastupovat postoje a politiky EU v případě, kdy AU hraje důležitou roli v krizové situaci, pro niž nebyl jmenován zvláštní zástupce EU;

d)

napomáhat dosažení lepší soudržnosti, souladu a koordinace politik a opatření EU ve vztahu k AU a přispívat ke zlepšení koordinace mezi všemi partnery a vztahů těchto partnerů s AU;

e)

podrobně sledovat veškerý významný vývoj na úrovni AU a podávat o něm zprávu;

f)

udržovat úzké vztahy s Komisí AU, dalšími orgány AU, misemi afrických subregionálních organizací při AU a misemi členských států Africké unie při AU;

g)

napomáhat vztahům a spolupráci mezi AU a africkými subregionálními organizacemi, zejména v oblastech, v nichž EU poskytuje podporu;

h)

na žádost poskytovat poradenství a podporu AU v oblastech stanovených ve strategii EU pro Afriku;

i)

poskytovat poradenství a podporu při budování kapacit AU pro řešení krizí;

j)

na základě jasného rozdělení úkolů zajišťovat koordinaci s činnostmi zvláštních zástupců EU s mandátem v členských státech a regionech AU a poskytovat jim podporu;

k)

udržovat úzké vztahy a podporovat koordinaci s klíčovými mezinárodními partnery AU zastoupenými v Addis Abebě, zejména s OSN, ale i s nestátními aktéry, ve všech aspektech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropské bezpečnostní a obranné politiky, jichž se týkají vztahy mezi EU a AU.

a)

vypracuje bezpečnostní plán pro misi na základě pokynů generálního sekretariátu Rady, zahrnující fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření pro misi, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti mise a v této oblasti, řízení událostí dotýkajících se bezpečnosti a pohotovostní a evakuační plán mise;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo EU pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak to vyžaduje situace v oblasti mise;

c)

zajistí, aby všichni členové jeho týmu, kteří mají být vysláni mimo EU, včetně místních smluvních pracovníků, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti mise odpovídajícím školením týkajícím se bezpečnosti na základě stupně rizika vyhodnoceného pro danou oblast mise generálním sekretariátem Rady;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a předkládá generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli, Radě a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o jiných bezpečnostních otázkách v rámci zpráv v polovině období a zpráv o provádění mandátu.

2.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/s3