28.10.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/1

(1)

Dané opatření se týká jednotlivých podpor určených na výzkumné a vývojové projekty v odvětví letectví. Podpory byly uděleny Itálií podle zákona č. 808 ze dne 24. prosince 1985„Interventi per lo sviluppo e l’accrescimento di competitività delle industrie operanti nel settore aeronautico“ („Zásahy k podpoře vývoje a zvyšování konkurenceschopnosti podniků v odvětví letectví“) (dále jen „zákon 808/1985“). Komise režim schválila v roce 1986 (2).

(2)

Dne 7. října 1999 a znovu pak dne 12. ledna 2001 Komise obdržela oznámení, podle kterého Itálie poskytla neoprávněné podpory na jednotlivé projekty výzkumu a vývoje uskutečněné italským leteckým průmyslem.

(3)

Dne 8. května 2000 si Komise vyžádala informace, které italské orgány poskytly 1. srpna. Oznamovatel poskytl další informace v dopisech ze dne 27. dubna 2001 a 30. května 2002.

(4)

Dne 1. února 2001 italské orgány poskytly Komisi některé informace týkající se neoznámených podpor poskytnutých Itálií na 13 jednotlivých projektů v oblasti výzkumu a vývoje.

(5)

Dopisy ze dne 14. srpna 2001 a 24. srpna 2001 Komise požádala italské orgány o další informace týkající se projektů. Itálie odpověděla 31. října 2001 a poskytla další informace k šesti případům.

(6)

V roce 2002 Komise požádala nezávislé odborníky o posouzení těchto šesti projektů. Zprávy byly Komisi doručeny dne 7. dubna 2003 a dne 23. dubna 2003.

(7)

Na žádost italských orgánů se uskutečnila dvě setkání, a to dne 27. května 2003 a dne 30. června 2003.

(8)

Dne 1. října 2003 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení (dále jen „první rozhodnutí o zahájení řízení“) v souvislosti s šesti případy podpory velké výše ve prospěch projektů výzkumu a vývoje, které Itálie jednotlivě neoznámila v rozporu s použitelnými pravidly pro podpory na výzkum a vývoj, tj. oznámení Komise – Rámec Společenství pro poskytování státní podpory na výzkum a vývoj (3) (dále jen „rámec z roku 1996“) a Rámec Společenství pro poskytování státní podpory na výzkum a vývoj z roku 1986 (4) (dále jen „rámec z roku 1986“). Pokud jde o těchto šest případů, Komise vyjádřila určité rozpaky ve věci jejich slučitelnosti s použitelnými pravidly pro podpory v oblasti výzkumu a vývoje (5).

(9)

Po prvním rozhodnutí o zahájení řízení podaly připomínky tyto strany:

(10)

Dopisem ze dne 22. března 2004 byly připomínky doručené Komisi předány Itálii.

(11)

Dopisem ze dne 26. května 2004, zaevidovaným Komisí dne 28. května 2004, Itálie na tyto připomínky odpověděla.

(12)

Dopisem ze dne 1. července 2004, zaevidovaným Komisí dne 6. července 2004, zúčastněná třetí strana poskytla další informace týkající se použití zákona 808/1985, který je základem schváleného režimu podpory v uvedených šesti případech, jichž se týká první rozhodnutí o zahájení řízení.

(13)

Dopisem ze dne 3. srpna 2004, zaevidovaným Komisí dne 4. srpna 2004, Itálie poskytla další informace o zákoně 808/1985 a o jeho použití v případech, kterých se týkalo původní vyšetřovací řízení.

(14)

Dopisem ze dne 19. srpna 2004, zaevidovaným Komisí dne 20. srpna 2004, zúčastněná třetí poskytla další informace o zákoně 808/1985 a o jeho použití v jednotlivých případech.

(15)

Dopisem ze dne 13. září 2004 si Komise od Itálie vyžádala další informace o dotčených případech, kterých se týkalo původní vyšetřovací řízení.

(16)

Dopisem ze dne 20. září 2004, zaevidovaným Komisí dne 22. září 2004, zúčastněná třetí poskytla další informace o zákoně 808/1985 a o jeho použití v jednotlivých případech.

(17)

Dopisem ze dne 30. září 2004, zaevidovaným Komisí dne 1. října 2004, Itálie odpověděla na výše uvedený dopis Komise ze dne 13. září 2004.

(18)

Dopisem ze dne 12. října 2004 Komise upozornila Itálii na svůj názor, že Itálie poskytla na dopis Komise ze dne 13. září 2004 neúplné odpovědi. Komise Itálii připomněla svoji žádost a upřesnila, že v případě chybějící nebo neúplné odpovědi italské vládě přikáže poskytnout informace ve smyslu čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (6) (dále jen „procesní nařízení“).

(19)

Dopisem ze dne 15. října 2004, zaevidovaným Komisí téhož dne, a dopisem ze dne 22. října 2004, zaevidovaným Komisí dne 25. října 2004, Itálie odpověděla na výše uvedený dopise Komise ze dne 12. října 2004.

(20)

Dne 10. prosince 2004 Komise rozhodla (7) nařídit Itálii poskytnout informace a vyžádala si úplnou odpověď na otázky vznesené ve výše uvedeném dopise ze dne 13. září 2004.

(21)

Dopisem ze dne 19. ledna 2005, zaevidovaným Komisí dne 21. ledna 2005, Itálie odpověděla na příkaz k poskytnutí informací.

(22)

Dopisem ze dne 10. března 2005, zaevidovaným Komisí dne 14. března 2005, Itálie zaslala doplnění informací v odpovědi na příkaz poskytnout informace.

(23)

Rozhodnutím ze dne 22. června 2005 (8) se Komise rozhodla rozšířit působnost řízení (dále jen „druhé rozhodnutí o zahájení řízení“). Dne 12. října 2005 bylo druhé rozhodnutí zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (9).

(24)

Dopisem ze dne 17. června 2005 italské orgány uvedly, že působnost těchto dvou rozhodnutí o zahájení řízení se vztahuje k otázkám citlivým pro vnitrostátní bezpečnost.

(25)

Dopisem ze dne 15. července 2005 Komise odpověděla, že její vyšetřování bude omezeno výlučně na civilní aspekty a že posouzení projektů důležitých pro účely vnitrostátní bezpečnosti bude provedeno přesně tak, aby byly vyloučeny z působnosti konečného rozhodnutí.

(26)

Na žádost italských orgánů dopisy ze dne 6. září 2005 a 18. listopadu 2005 Komise předala Itálii všechny dokumenty uvedené ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení, tj. dokumenty zaslané zúčastněnou třetí stranou.

(27)

Dne 24. října 2005 italské orgány předložily své první připomínky v návaznosti na druhé rozhodnutí o zahájení řízení týkající se zejména fungování všeobecného režimu.

(28)

Dne 30. listopadu 2005 italské orgány formulovaly další připomínky doplněné o řadu příloh ze dne 6. prosince 2005.

(29)

Dne 11. listopadu 2005 zúčastněná třetí strana formulovala své připomínky v návaznosti na druhé rozhodnutí o zahájení řízení. Dne 19. prosince 2005 byly tyto připomínky předány italským orgánům, které odpověděly dopisem ze dne 6. března 2006.

(30)

Dne 3. května 2006 se uskutečnilo setkání mezi Komisí a italskými orgány. Po tomto setkání si Komise vyžádala další informace dopisem ze dne 23. května 2006, kterým italské orgány upozornila na informace požadované v rámci druhého rozhodnutí o zahájení řízení.

(31)

Dne 5. května 2006 italské orgány formulovaly své připomínky k povaze části informací, zejména k možnosti přisuzovat Účetnímu dvoru seznam projektů obsažený v prohlášeních učiněných zúčastněnou třetí stranou.

(32)

Dne 29. června 2006 italské orgány předaly usnesení Ministerského výboru pro hospodářské plánování (dále jen „CIPE“) přijaté dne 22. března 2006, jehož cílem podle italských orgánů bylo zaručit, aby režim splňoval pravidla pro státní podpory v oblasti výzkumu a vývoje.

(33)

Dne 11. července 2006 italské orgány formulovaly své první připomínky v odpovědi na dopis ze dne 23. května 2006.

(34)

Dne 17. října 2006 italské orgány zaslaly poslední připomínky v odpovědi na dopis Komise a poskytly seznam projektů financovaných na základě režimu. Dne 24. října 2006 italské orgány poskytly přílohy uvedené v předchozím dopise.

(35)

Dopisem ze dne 12. prosince 2006 si Komise vyžádala další informace o splátkových plánech týkajících se projektů uvedených v seznamu poskytnutém italskými orgány a navrhla na technické úrovni projednat plány poskytnutí a splácení podpor pro jednotlivé projekty.

(36)

Po setkání dne 30. března 2007 italské orgány poskytly dne 24. dubna 2007 informace o kompletním výpočtu vztahujícím se k projektům a zaslaly dvě poznámky týkající se dvou projektů uvedených ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení (A139 a BA609).

(37)

Po dalším setkání, které se uskutečnilo dne 26. dubna 2007, bylo v sídle stálého zastoupení Itálie při Evropské unii dne 4. května 2007 zorganizováno setkání, na kterém italské orgány dovolily delegaci Komise nahlédnout do dokumentů (považovaných za utajované z důvodu vnitrostátní bezpečnosti) vztahujících se ke dvěma výše zmíněným projektům.

(38)

Dne 23. května 2007 se konalo závěrečné jednání o splátkových plánech pro jednotlivé projekty.

(39)

Komise si vyžádala informace dopisem ze dne 21. června 2007. Dopis v příloze obsahoval splátkové plány vztahující se k jednotlivým projektům v oblasti výzkumu a vývoje, včetně podmínek pro splácení půjčky.

(40)

Itálie na tento dopis odpověděla dne 1. srpna 2007 a vyjádřila svůj souhlas s plány, které byly přílohou posledního dopisu Komise. Poskytla také informace k dalším bodům uvedeným v dopise. Další doplňující informace byly zaslány dne 1. října 2007.

(41)

Dne 5. října 2007 se konalo další setkání s italskými orgány, kterého se zúčastnili komisařka Kroes a ministr Bersani.

(42)

Italské orgány poskytly další informace dopisy ze dne 29. října 2007, 27. listopadu 2007 a 12. prosince 2007.

(43)

Komise si vyžádala další informace dopisem ze dne 23. listopadu 2007.

(44)

Setkání s Francií či anonymní zúčastněnou třetí stranou se konala v následujících termínech: 21. března 2006, 18. října 2006, 10. listopadu 2006, 22. května 2007, 5. července 2007, 6. září 2007, 14. a 19. listopadu 2007 a 11. února 2008.

(45)

Jak je uvedeno v 1. bodě, Komise schválila režim podpory na výzkum a vývoj pro odvětví letectví v Itálii v roce 1986. V rozhodnutí Komise uvedla, že přesné způsoby veřejného financování, zejména pokud jde o splácení, budou stanoveny následně pro každý jednotlivý projekt.

(46)

Ve svém rozhodnutí Komise zmínila nutnost oznámit všechny jednotlivé podpory přesahující prahovou hodnotu 20 milionů ECU, pokud jde o způsobilé náklady, v souladu s bodem 5.5 rámce z roku 1986 (10).

(47)

Ukázalo se, že italské orgány Komisi nikdy neoznámily, podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, žádný případ použití zákona 808/1985.

(48)

Původní oblast působnosti zákona 808/1985 oznámeného Komisi vyčleňovala v rozpočtu 690 miliard ITL na plánované zásahy, které měly být provedeny v období 1985–1989. Oblast působnosti původně oznámeného zákona byla po roce 1989 několikrát rozšířena prostřednictvím rozhodnutí o refinancování přijatých italskou vládou. Žádné z těchto rozšíření nebylo Komisi oznámeno podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(49)

Se vstupem v platnost rámce z roku 1996 (11) italské orgány schválily (12) vhodná opatření, mezi kterými nové prahové hodnoty oznamovací povinnosti ve výši 25 milionů ECU pro způsobilé náklady a 5 milionů ECU pro podpory.

(50)

Během roku 2001 a roku 2002 si Komise a italské orgány vyměňovaly korespondenci (13) související s režimem. Cílem této korespondence bylo provést některé změny režimu tak, aby splňoval kritéria stanovená rámcem z roku 1996.

(51)

Po výměně korespondence Itálie přijala text k provedení kritérií výše uvedeného rámce (14). Po přijetí tohoto dokumentu zaslaného dne 22. listopadu 2002 Komise přijala závazky Itálie dopisem ze dne 18. prosince 2002.

(52)

Zákon 808/1985 stanovil tři druhy možného zásahu státu ve prospěch společností v leteckém průmyslu. Od té doby zůstal pouze jeden, který je předmětem tohoto rozhodnutí, tj. zásahy ve smyslu čl. 3 písm. a) uvedeného zákona.

(53)

Tyto zásahy spočívají ve financování části nákladů ze strany státu na projekty výzkumu a vývoje uskutečňované italskými společnostmi ve spolupráci se společnostmi zahraničními v odvětví letectví.

(54)

První rozhodnutí o zahájení řízení se týkalo třinácti jednotlivých projektů v oblasti výzkumu a vývoje.

(55)

V tomto prvním rozhodnutí Komise vznesla určité pochybnosti, pokud jde o slučitelnost řady velkých projektů v oblasti výzkumu a vývoje (jejichž seznam je uveden v tabulce 1 v 60. bodě) neoznámených v souladu s platnými pravidly pro podpory v oblasti výzkumu a vývoje (rámec z roku 1986 a rámec z roku 1996 (15).

(56)

Komise měla zejména pochybnosti, zda:

(57)

Komise na základě tehdy dostupných informací nevznesla žádnou námitku ke čtyřem dalším projektům (DO328, MD11 winglet, ATR72 a EH101).

(58)

Komise souhlasila, že projekt ([…] (17)) spadá do působnosti čl. 296 odst. 2 Smlouvy.

(59)

Nakonec Komise uznala, že na základě tehdy dostupných informací jsou dva projekty (přetlakové kabiny, A119 Koala) pod prahovou hodnotou individuální oznamovací povinnosti.

(60)

Následující tabulka shrnuje informace o těchto projektech:

Tabulka 1

Projekty uvedené v prvním rozhodnutí o zahájení řízení

(61)

V prvním rozhodnutí o zahájení řízení byli uvedeni tito příjemci:

(62)

Z informací poskytnutých po prvním rozhodnutí vyplynuli další dva příjemci:

(63)

Itálie uznala, že informace, jimiž Komise disponovala o projektech a v jejichž souvislosti byly vzneseny pochybnosti v prvním rozhodnutí o zahájení řízení, byly zcela nedostačující. Itálie dále uznala, že právě díky tomuto nedostatku informací Komise měla právo mít o těchto projektech pochybnosti. K rozptýlení těchto pochybností Itálie poskytla obsáhlé informace o projektech, zejména pokud jde o způsobilost nákladů ve fázi výzkumu a o motivační účinek podpory.

(64)

Pokud jde o projekt A109DEF, Itálie poskytla podrobný popis projektu výzkumu a vývoje na vývoj vrtulníku se zvláštním odkazem na instalaci nového typu motoru, ližin, rotoru, systémů letecké elektrotechniky a trupu. Italské orgány dále poskytly časový plán provádění projektů, z něhož vyplývá, že inovace obsažené ve výše uvedených součástech byly realizovány dávno před jejich certifikací (která proběhla v roce 1998) a jejich použitím na vrtulníku A109 Power vybaveném motorem Turbomeca certifikovaným v červnu roku 2001. Tento sled událostí dále ukazuje, že podpora měla motivační účinek, protože se jednalo o nové technologie, které dosud nebyly na žádném letadle instalovány.

(65)

Pokud jde o projekt A109X, Itálie poskytla podrobný popis projektu výzkumu a vývoje, se zvláštním odkazem na ocasní rotor, systém transmise, hlavní rotor a trup. Itálie uvedla, že zvláštnost projektu A109X – hlavní rotor s pěti listy, vyrovnávací rotor uložený v trubce na kýlové ploše a reduktor s kuželovými ozubenými koly – se u žádného jiného výrobku společnosti Agusta neobjevují. Italské orgány dále uvedly, že cílem projektu A109X je vyvinout novou generaci vrtulníků, jejichž uvedení na trh je plánováno po roce 2009.

(66)

Pokud jde o projekty MD95 e MD11, italské orgány uznaly, že informace, jimiž Komise disponovala v okamžiku prvního rozhodnutí o zahájení řízení, byly nedostačující k rozlišení těchto dvou projektů, které měly být považovány za projekty samostatné, i když se oba týkají trupu.

(67)

Podle italských orgánů projekt MD95 zahrnoval činnosti klasifikované jako průmyslový výzkum a předkonkurenční vývoj, protože společnosti Alenia umožňoval rozšiřovat její poznatky o trupech pro velká letadla. Činnosti se týkaly zejména metodik výpočtu pro projektování trupů, stanovení specifických kódů pro přípustné poškození trupů a rozšiřování všeobecných poznatků v rámci společnosti v některých aspektech inženýrství, např. požárně odolná konstrukční řešení a koroze materiálů.

(68)

K projektu MD11 italské orgány uvádějí, že činnost výzkumu a vývoje se týkala vývoje prototypu v rámci předběžného výzkumu. Projekt umožnil vytvořit databáze a vývojové procesy pro využití nových technologií vztahujících se k trupům letadel, což byla pro společnost Alenia nová činnost.

(69)

Dále pak italské orgány poskytly odůvodnění motivačního účinku podpory týkající se těchto dvou projektů. Podpora umožnila společnosti Alenia významným způsobem zvýšit výdaje určené na výzkum a vývoj, tj. z […] celkového obratu společnosti během čtyřletého trvání projektů. Podle Itálie projekty společnosti Alenia umožnily rozšířit technologické poznatky nad rámec její běžné úrovně.

(70)

Pokud jde o dva projekty vztahující se k DO328, italské orgány především upřesnily, že se vztahují k tzv. projektům DO328 Panels a DO328 Extended Capacity (EC) (18). DO328 basic se týkal vývoje technologického know-how pro civilní letectvo prováděného společností Aermacchi. Až do konce 80. let se společnost Aermacchi zabývala především letadly pro vojenský výcvik.

(71)

Projekt DO328 Panels se týkal vývoje skořepin (shells), dříve výrobků korejské firmy Daewoo. Projekt zahrnoval také vývoj způsobů a technologií montáže (z nichž některé nebyly na konečném výrobku použity) a vývoj dvou prototypů.

(72)

Podle italských orgánů bylo cílem projektu DO328 EC zvýšit počet cestujících prostřednictvím vývoje nového trupu, křídel a upravené konstrukce (např. zohledňující různá zatížení) atd. Italské orgány poskytly zevrubné informace o úkolech stanovených v prvním rozhodnutí o zahájení řízení a podrobně popsaly fáze výzkumu.

(73)

Nakonec italské orgány poskytly podrobné informace o motivačním účinku podpory pro oba projekty DO328. Upozorňují na důležitost projektů pro společnost Aermacchi, kde představovaly téměř polovinu celkové činnosti v oblasti výzkumu a vývoje společnosti v období 1996–1999. Italské orgány dále prohlásily, že společnost Aermacchi by nebyla schopna takovéto projekty výzkumu a vývoje financovat z vlastních zdrojů a nemohla by se účastnit obecného projektu vedeného společností Dornier.

(74)

Skupina Finmeccanica formulovala své připomínky teprve po prvním rozhodnutí (19), jménem všech společností patřících do této skupiny: Agusta, Aermacchi a Alenia. Finmeccanica prohlásila, že v této skupině má rozhodující vliv italský stát (20).

(75)

Skupina Finmeccanica zaslala své připomínky, aby rozptýlila pochybnosti vznesené Komisí v prvním rozhodnutí o zahájení řízení týkající se šesti projektů. Při této příležitosti skupina Finmeccanica prohlásila, že hodlá doplnit připomínky formulované italskou vládou, které sdílí a na které se odvolává, a k těmto šesti projektům přidala níže uvedené připomínky.

(76)

Pokud jde o motivační účinek podpory přijaté na tyto projekty, skupina Finmeccanica prohlásila následující:

(77)

Francouzské orgány formulovaly své připomínky teprve po prvním rozhodnutí o zahájení řízení (21). Uvedly zejména tři body: a) upozornily na nástroj pomoci, který podle jejich mínění představuje vratnou zálohu; b) požádaly, aby bylo zaručeno splacení; c) nakonec uvedly řadu dalších projektů v rozhodnutí neuvedených, které případně mohly využívat podpory v rámci tohoto režimu a které podle jejich mínění Itálie jednotlivě neoznámila.

(78)

Anonymní zúčastněná třetí strana zasáhla do řízení dvakrát a své připomínky formulovala jak po prvním, tak po druhém rozhodnutí o zahájení řízení.

(79)

Její připomínky týkající se prvního rozhodnutí o zahájení řízení jsou uvedeny v následujících bodech.

(80)

Třetí strana potvrdila, že podle jejího mínění pochybnosti vyjádřené Komisí k daným šesti projektům byly odůvodněné.

(81)

Prohlásila, že podle jejího mínění by Komise měla rozšířit vyšetřování na některé další projekty (mimo jiné na vrtulníky AB139, BA609, A119).

(82)

Požádala Komisi, aby ověřila, zda podpora poskytnutá ve smyslu zákona 808/1985 byla skutečně použita na dotčené projekty a zda byly další projekty vyloučeny proto, že chyběly prototypy, nebo proto, že se jich neúčastnil italský průmysl.

(83)

Požádala Komisi, aby ověřila skutečné finanční částky spojené s dotčenými šesti projekty.

(84)

Požádala Komisi, aby Itálii vyzvala k přerušení plateb vztahujících se k probíhajícím projektům.

(85)

Požádala Komisi, aby ověřila nástroj podpory použitý podle zákona 808/1985 a následně požádala o navrácení neoprávněně poskytnuté podpory.

(86)

Požádala Komisi o zajištění změny zákona 808/1985 tak, aby bylo zaručeno navrácení podpory na základě finančních podmínek v souladu s rámcem pro výzkum a vývoj.

(87)

Požádala Komisi, aby uložila povinnost podávání výročních zpráv společně se zavedením účinných opatření v podobě auditů prováděných, pokud možno, Komisí.

(88)

Zúčastněná třetí strana přiložila ke svým připomínkám řadu dokumentů, mezi nimi i zprávy ministerstva průmyslu italskému parlamentu o situaci v leteckém a kosmickém průmyslu (období 1996–2001). Informace obsažené v těchto zprávách navíc použila jako důkaz, že počet neoznámených projektů byl mnohem vyšší než šest projektů zkoumaných v rámci řízení.

(89)

Itálie neformulovala žádné připomínky k připomínkám předloženým skupinou Finmeccanica.

(90)

Pokud jde o připomínky předložené Francií a zúčastněnou třetí stranou, Itálie především uvedla, že značně přesahují působnost řízení. Itálie kritizovala tyto pokusy rozšířit působnost, protože podle jejího mínění nebyly podpořeny žádným důkazem.

(91)

Itálie připomíná, že podle jejího mínění režim představoval existující podporu, protože byl schválen v roce 1986 (22) a protože v roce 2002 Komise uznala, že podpora byla ve skutečnosti poskytnuta v souladu s použitelnými pravidly pro podpory v oblasti výzkumu a vývoje (viz 50. bod). Jestliže byl režim v souladu s pravidly, nemohl být podle názoru Itálie zpochybněn kvůli případu, který se týkal pouze jednotlivých opatření přijatých na základě tohoto režimu, ledaže by bylo možné prokázat, že rozhodnutí o schválení režimu vycházelo z chybných informací, což by vedlo k možnému zrušení rozhodnutí podle článku 9 procesního nařízení.

(92)

Dále pak Itálie prohlásila, že podle jejího mínění byl nástroj podpory slučitelný se Smlouvou o ES.

(93)

Itálie dále uvedla, že zúčastněná třetí strana chybně vycházela ze zpráv určených parlamentu o provádění zákona 808/1985, protože částky uvedené ve zprávách neodpovídají částkám skutečně poskytnutým na projekty. Itálie objasnila, že ministerstvo ve zprávách uvedlo své cíle týkající se projektů, které mohly být financovány podle zákona 808/1985. V rozpočtovém procesu však bylo běžnou praxí, že takových cílů nebylo dostupnými prostředky dosaženo. Jejich úroveň byla totiž daleko nižší, než bylo uvedeno ve výše zmíněných zprávách. Kromě toho také částky uvedené ve zprávách týkajících se jednotlivých projektů představovaly pouhé cíle, protože ministerstvo rozhodlo o skutečných částkách podpory, jež mají být poskytnuty jednotlivým projektům, teprve po obdržení skutečných rozpočtových přídělů, které byly obvykle nižší než plánovaná výše.

(94)

Itálie tedy popřela argumentaci Francie a zúčastněné třetí strany, podle které by příjemci podpory mohli být oprávněni ji nesplatit. Podle Itálie musí být podpory splaceny ve lhůtách stanovených v rozhodnutí o poskytnutí podpory. Itálie dále dodala, že na základě vnitrostátních právních předpisů se stát může vzdát pohledávky pouze ve specifickém případě likvidace společnosti.

(95)

Itálie vysvětlila, že platby proběhly prostřednictvím tzv. „přidělených limitů“, na základě kterých jsou platby ve prospěch příjemce prováděny po vynaložení nákladů a začínají po prvním roce výdajů a pokračují po dobu 10–15 let. Splácení začíná rok po skončení výplatního období, tj. 11 nebo 16 let po zahájení projektu.

(96)

Pokud jde o konkrétní připomínky podané zúčastněnou třetí stranou k projektům výzkumu a vývoje, Itálie odkázala především na připomínky podané v reakci na první rozhodnutí o zahájení řízení.

(97)

Itálie dále formulovala konkrétní připomínky k projektům v reakci na připomínky zúčastněné třetí strany. K projektu A109X Itálie prohlásila, že projekt se týká vývoje technologií, které mají být na vrtulnících použity teprve po dlouhém období vývoje. Navíc upřesnila, že název A109X je používán jako název obecný a vztahuje se k vrtulníku, který bude po dokončení fáze vývoje zcela inovativní.

(98)

Itálie dále uvedla, že ačkoli byl projekt A109 v určitém okamžiku vzat v úvahu, nikdy nezískal podporu podle zákona 808/1985.

(99)

K financování projektu A109X Itálie uvedla, že částka zmíněná zúčastněnou třetí stranou je čistě indikativní. Částka podpory skutečně poskytnutá na projekt činila 33,6 milionu EUR, zatímco částka 49 miliard ITL za období 2002–2005 uvedená zúčastněnou třetí stranou nebyla nikdy vyplacena.

(100)

U projektu A109D/E/F Itálie popřela argumentaci zúčastněné třetí strany, podle které by se ve skutečnosti mělo jednat o projekt A109 Power certifikovaný v roce 1996. Itálie vysvětlila, že hlavním cílem projektu bylo vyvinout novou verzi A109F, s novým motorem, rotorem a ližinami, která byla následně certifikována v červnu 2001, 30 měsíců po skončení projektu výzkumu a vývoje.

(101)

V reakci na prohlášení zúčastněné třetí strany k vývoji společnosti Agusta Itálie napsala, že informace a údaje poskytnuté zúčastněnou třetí stranou nejsou správné. V období 1994–2000 společnost Agusta zaujímala v průměru podíl ve výši přibližně [20–30 %] evropského trhu s lehkými dvoumotorovými vrtulníky v porovnání s více než 60 % jejího hlavního konkurenta, společnosti Eurocopter (23). Její obrat pocházel především z vojenství ([> 70 %]). Na úrovni výrobků společnost Agusta disponovala pouze jedním vrtulníkem ve dvou segmentech v porovnání se třemi či čtyřmi vrtulníky společnosti Eurocopter v každém z týchž segmentů. Podle italských orgánů byla Agusta společností, které se díky oprávněným a slučitelným podporám na výzkum a vývoj a strategickým spojenectvím a technologické inovaci podařila transformace z méně významného subjektu v daném odvětví na plnohodnotného konkurenta.

(102)

Konečně, pokud jde o existenci dalších neoznámených projektů, italské orgány odpověděly na připomínky podané Francií a zúčastněnou třetí stranou tvrzením, že takováto prohlášení se zakládají na chybném výkladu zpráv určených parlamentu. Itálie dále formulovala připomínky k některým projektům zmíněným zúčastněnou třetí stranou nebo ve zprávách.

(103)

Podle Itálie nebyly některé projekty nikdy financovány; některé projekty čerpaly podporu nižší, než je prahová hodnota individuální oznamovací povinnosti; některé projekty byly vojenské povahy; některé jiné projekty (MD95 a MD11) již byly zařazeny do působnosti prvního rozhodnutí, zatímco jeden byl vyloučen Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení.

(104)

Vzhledem k pochybnostem vzneseným ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení a následným debatám o konečném seznamu neoznámených projektů není nezbytné tyto projekty v tomto bodu odůvodnění podrobně popisovat.

(105)

V prvním rozhodnutí o zahájení řízení Komise vznesla určité pochybnosti o vědecko-výzkumném obsahu šesti projektů a o jejich motivačním účinku.

(106)

V prvním rozhodnutí o zahájení řízení již bylo uvedeno, že posouzení projektů výzkumu a vývoje Komisí mělo přihlédnout k těmto bodům:

(107)

Italské orgány poskytly podrobné informace o činnostech způsobilých k získání podpory. Itálie uznala, že na základě informací, které měla Komise tehdy k dispozici, byly pochybnosti oprávněné.

(108)

S poskytnutými informacemi je dnes Komise schopna lépe posoudit obsah různých projektů, a zejména úkolů určených v prvním rozhodnutí o zahájení řízení.

(109)

Pokud jde o klasifikaci činností jako činností způsobilých v oblasti výzkumu a vývoje, může Komise nyní prohlásit, že informace poskytnuté Itálii k jednotlivým projektům umožňují podrobně pochopit rozdělení činností mezi průmyslový výzkum a předkonkurenční vývoj.

(110)

Komise dále uznává, že informace poskytnuté Itálií o motivačním účinku podpory poskytnuté na tyto projekty, dostatečně prokazují, že bez této podpory by je příjemci neuskutečnili.

(111)

Nicméně toto posouzení bylo provedeno na základě tehdy dostupných informací, zejména pokud jde o počet projektů k posouzení.

(112)

Pro účely formulace takovýchto závěrů Komise vycházela z předpokladu, že italské orgány pravdivě popsaly druh podpory jako půjčku za zvýhodněných podmínek, jejíž jistina je vždy v plném rozsahu vratná.

(113)

Tato úvaha významně ovlivnila výsledky posouzení Komise zejména proto, že hrubý ekvivalent grantu podpory představuje základní prvek pro stanovení, zda individuální podpora překračuje prahovou hodnotu individuální oznamovací povinnosti.

(114)

Od okamžiku, kdy Komise zahájila vyšetřování počátečního oznámení vztahujícího se k provádění zákona 808/1985, italské orgány tvrdily, že alespoň ve 13 případech, jichž se týkalo první rozhodnutí o zahájení řízení, byla podpora poskytnuta formou půjček za zvýhodněných podmínek, bezúročně, jejichž jistina však byla vždy v plném rozsahu vratná.

(115)

Francie a zúčastněná třetí strana vznesly námitku proti těmto prohlášením a tvrdily, že jistina měla být vrácena pouze v případě komerčního úspěchu dotčených programů (24).

(116)

Komise se snažila zjistit, který výklad je správný, alespoň pro šest případů, které byly předmětem řízení, jehož se účastnily Francie a zúčastněná třetí strana.

(117)

Komise se tedy odvolala na podrobné způsoby provádění, které měly být podle zákona 808/1985 a rozhodnutí Komise z roku 1986 v téže věci (25) stanoveny vypracováním dalších právních předpisů.

(118)

Pro podrobné posouzení, zda a na základě jakého mechanismu má být jistina půjček vrácena, Komise požádala italské orgány, aby jí předložily kopii jednotlivých rozhodnutí o poskytnutí půjček (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí podpory“) v daných šesti případech.

(119)

Italské orgány Komisi předložily především výňatky z rozhodnutí o poskytnutí podpory. Tyto výňatky zejména neobsahovaly odůvodnění rozhodnutí. Italské orgány tento výběr ospravedlnily důvody vnitrostátní bezpečnosti. Odůvodnění rozhodnutí o poskytnutí podpor podle zákona 808/1985 je údajně stejné pro civilní i vojenské projekty. I kdyby se tedy uvedených šest případů vztahovalo na civilní letadla, odůvodnění příslušných rozhodnutí o poskytnutí podpory by obsahovala také informace související s vnitrostátní bezpečností.

(120)

Výňatky z rozhodnutí o poskytnutí podpory předložené italskými orgány Komisi neumožnily zaujmout konečné stanovisko k podmínkách týkajícím se splácení půjček.

(121)

Zejména článek týkající se navrácení (26) je formulován nejednoznačně, protože na začátku stanoví, že podpora bude navrácena postupně ve splátkách vypočítaných na základě příjmů z prodeje, avšak později dodává, že toto proběhne způsoby stanovenými v rozhodnutí o poskytnutí podpory, které zahrnuje graf s pevným splátkovým plánem na 100 % jistiny.

(122)

Žádný z předložených výňatků neobsahuje ustanovení, které by tyto dva zjevně protichůdné aspekty uvedlo v soulad.

(123)

Jelikož nebylo možné vyloučit, že takovéto ustanovení je obsaženo v chybějících částech textů, Komise vydala příkaz k poskytnutí informací (27), kterým si vyžádala úplné znění rozhodnutí o poskytnutí podpory.

(124)

Itálie reagovala (28) na příkaz k poskytnutí informací tvrzením, že podle jejího mínění již Komisi předala všechny informace týkající se rozhodnutí o poskytnutí podpory. Itálie dále doplnila, že odůvodnění těchto rozhodnutí se odvolává na důležité otázky vnitrostátní bezpečnosti, které nemohou být poskytnuty třetím osobám, a ani příjemci. Itálie uzavřela, že podle jejího názoru nemůže odůvodnění v žádném případě obsahovat doplňující ustanovení k ustanovením obsaženým v textu.

(125)

Je třeba zdůraznit, že Itálie neodpověděla na příkaz k poskytnutí informací kladně. Jinými slovy, i nadále upírala přístup k úplnému znění dokumentů vyžádaných Komisí.

(126)

Při následném podávání připomínek v reakci na rozšíření řízení však Itálie všechny vyžádané dokumenty předala. Nakonec lze tedy říci, že Itálie na příkaz k poskytnutí informací reagovala.

(127)

K uzavření tohoto bodu Komise uvádí, že odpověď Itálie nebyla dostačující podle ustanovení článku 12 procesního nařízení. Navíc se argumentace, podle které bylo odůvodnění významné z hlediska vnitrostátní bezpečnosti, a nemohlo být proto poskytnuto příjemci, ukázala jako chybná, protože kopie, které Itálie následně zaslala Komisi, potvrzují, že příjemci obdrželi a podepsali úplné znění rozhodnutí o poskytnutí podpory.

(128)

Nakonec však Itálie vyžádané informace poskytla.

(129)

Jak je uvedeno ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení, během řízení se objevilo několik nových problémů (29).

(130)

Především se Komise dozvěděla o existenci dvou dokumentů, které naznačovaly, že jistina půjčky nebyla dosud splacena.

(131)

První dokument zaslala zúčastněná třetí strana (30). Jedná se o zprávu významné obchodní banky o finanční situaci skupiny Finmeccanica. Ve zprávě ze dne 12. srpna 2004 [investiční banka] píše, že skupina Finmeccanica údajně prohlásila, že „jistina musí být splacena pouze v případě, že dodávky přesáhnou určitý objem ([…]), pročež má skupina Finmeccanica v prvních 15 letech provést velmi nízké splátky, a je mnohem méně pravděpodobné, že bude muset navrátit celou zálohu“.

(132)

Druhým dokumentem byla zpráva italského Účetního dvora o použití zákona 808/1985 (31). V části 6 tohoto dokumentu Účetní dvůr analyzuje situaci splácení půjček.

(133)

Zpráva Účetního dvora zmiňovala vyhlášku ministerstva (32), která podrobně popisuje mechanismus navrácení půjček poskytnutých ve smyslu zákona 808/1985. Italské orgány vyhlášku ministerstva Komisi nikdy nepředaly a zdálo by se, že nebyla známa ani v Itálii. Účetní dvůr ji pouze cituje a uvádí její evidenční číslo u Účetního dvora.

(134)

Podle Účetního dvora mechanismus popsaný ve výše uvedené vyhlášce ministerstva stanoví zejména, že plánované splácení je uvedeno v grafu, který ukazuje částky, které mají být navráceny státu. Povinnost dodržovat splátkový plán však neplatí, pokud výsledek programu, z technického nebo ekonomického hlediska, neodpovídá výsledku původně plánovanému.

(135)

Zpráva Účetního dvora dále uváděla, že část skutečně splacené jistiny se pohybuje od 0,86 % do 80,18 %, což vychází z celkového procenta splátek ve výši 68,92 % vzhledem k celkové částce poskytnutých půjček, a tvrdila, že v některých případech se splácení opozdilo nebo k němu vůbec nedošlo (33).

(136)

Za druhé, Francie a zúčastněná třetí strana zaslaly seznamy dalších projektů, které údajně získaly podporu a které Itálie neohlásila. Částky uvedené třetími stranami představovaly spíše výši půjček než hrubý ekvivalent grantu. Poměr mezi výší půjček a hrubým ekvivalentem grantu závisí na způsobu splácení podpory. Jak je uvedeno v bodech 109–122, Francie, zúčastněná třetí strana a italské orgány mají v tomto ohledu opačný názor.

(137)

Na otázky v této věci italské orgány vysvětlily, že částky uvedené třetími stranami jsou zčásti chybné. Zejména zprávy, které zúčastněná třetí strana citovala jako svůj hlavní zdroj, obsahovaly pouze hypotézy možné budoucí podpory. Ne všechny projekty zvažované pro účely podpory v této zprávě měly být skutečně zahájeny. Navíc, některé projekty, které byly zahájeny, údajně neobdržely žádnou podporu nebo obdržely podporu nižší, než se původně ve zprávách předpokládalo. A konečně, některé projekty jsou údajně vojenské povahy.

(138)

Za třetí, Komise se dozvěděla o dvou projektech (AB139 a BA609), a zejména vznesla pochybnosti, že tyto projekty mohou být klasifikovány jako vojenské, jak prohlásily italské orgány.

(139)

Pro shrnutí, jelikož dostupné informace nebyly vyčerpávající, a od okamžiku, kdy se Komise dozvěděla o některých dokumentech a informacích, které vyvolaly nové problémy, rozhodla se Komise rozšířit působnost řízení podle čl. 88 odst. 2 (prostřednictvím „druhého rozhodnutí o zahájení řízení“).

(140)

Ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila tři základní pochybnosti.

(141)

První pochybnost se týkala povahy nástroje podpory, tj. skutečnosti, že jistina půjček podle zákona 808/1985 je vždy zcela splacena.

(142)

Komise dále vyjádřila vážné pochybnosti o tom, že jí italské orgány oznámily všechny jednotlivé případy, které překračovaly prahovou hodnotu individuální oznamovací povinnosti, jak v rámci prvního rozhodnutí z roku 1986, tak v rámci opatření schválených Itálií v roce 1996.

(143)

Nakonec Komise vyjádřila vážné pochybnosti o tom, že projekty AB139 a BA609 mohou být klasifikovány jako vojenské, jak tvrdily italské orgány.

(144)

Druhé rozhodnutí o zahájení řízení otevřeně uvedlo, že ačkoli se původní vyšetřovací řízení týkalo pouze šesti případů a připomínky formulované třetími stranami byly předány v rámci takovéhoto řízení, je zřejmé, že nové pochybnosti vznesené prostřednictvím takovýchto připomínek se netýkají pouze uvedených šesti případů.

(145)

Tyto pochybnosti se týkaly celkového použití zákona 808/1985. Týkaly se tedy všech jednotlivých použití uvedeného zákona, a tedy i každého ze 13 případů (34), včetně případů, u kterých se mělo za to, že nevyžadují předběžné oznámení, a případů, ke kterým Komise nevznesla námitky ve svém rozhodnutí ze dne 1. října 2003.

(146)

Druhé rozhodnutí o zahájení řízení se netýkalo jednotlivých projektů pod prahovou hodnotou individuální oznamovací povinnosti, s následující výjimkou. Pochybnosti vznesené Komisí se ve skutečnosti týkaly použití zákona 808/1985, včetně všech jednotlivých rozhodnutí o poskytnutí podpory, jejichž výše byla nižší než prahová hodnota individuální oznamovací povinnosti a které byly přijaty počínaje 22. listopadem 2002.

(147)

Konečně, druhé rozhodnutí o zahájení řízení jasně uvádělo, že jeho působnost je omezena na jednotlivé podpory poskytnuté na civilní projekty.

(148)

Komise uvedla, že v dané fázi své analýzy se domnívala, že projekty, které spočívají v úpravě vojenského výrobku pro civilní použití, jsou považovány za projekty civilní.

(149)

Za prvé, Itálie upřesnila, že její připomínky byly podány společně se skupinou Finmeccanica.

(150)

Itálie uvedla, že Komise ve druhém rozhodnutí uznává, že režim podpor zavedený zákonem 808/1985 představuje existující podporu, protože byl Komisí schválen v roce 1986 a znovu v roce 2002.

(151)

Itálie uvedla, že druhé rozhodnutí vychází z článku 16 nařízení a z článku 13 procesního nařízení.

(152)

Itálie tedy prohlásila, že nesouhlasí s označením zneužití podpory, protože to by se vztahovalo pouze k chybnému použití podpory přijaté příjemcem. Podle Itálie všechny podpory poskytnuté na základě režimu byly použity pro původně plánovaný účel. Itálie toto označení odmítá, zejména pokud jde o jednotlivé podpory poskytnuté po 20. listopadu 2002.

(153)

Itálie se domnívá, že pokud Komise chtěla zkoumat jednotlivě každou podporu poskytnutou v rámci režimu, musela by to bývala udělat v rámci průběžného zkoumání režimů existujících podpor na základě čl. 88 odst. 1 Smlouvy.

(154)

Pokud jde o možnost zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, Itálie napsala, že tato možnost je z procesního nařízení vyloučena, ledaže by takovéto případy nebyly určeny správně, přesně a konkrétně.

(155)

Itálie uzavřela procesními aspekty a uvedla, že druhé rozhodnutí o zahájení řízení vytvořilo situaci právní nejistoty, protože chybí jasná definice jeho působnosti.

(156)

Ve své reakci na druhé rozhodnutí o zahájení řízení Itálie především objasnila historický vývoj režimu. Podle Itálie byla odpovědnost za vojenské programy tradičně přisuzována také ministerstvu průmyslu.

(157)

Za druhé, Itálie shrnula přizpůsobení režimu podpory rámci z roku 1996 a příslušná přijatá opatření. Dále představila základní prvky budoucího režimu, které mají teprve být zahrnuty do nového jednacího řádu (35).

(158)

Za třetí, Itálie formulovala své připomínky ke splácení. Pokud jde o zprávu Účetního dvora citovanou ve druhém rozhodnutí, italské orgány si vyžádaly autentický výklad zprávy samotným Účetním dvorem. Ten především tvrdí, že zpráva se týká pouze období do roku 1998. Proto by vzhledem ke krátkosti zkoumaného období bylo chybou formulovat obecné závěry.

(159)

Dále pak má zpráva potvrzovat, že u všech projektů byl prodej zahájen a podpora byla splacena, i když s určitým zpožděním.

(160)

Konečně, pokud jde o možnost státu zřeknout se pohledávky (což by nastalo, pokud by pohledávky nebyly splaceny), Účetní dvůr potvrdil, že podle obecné zásady italské veřejné správy není možné se pohledávky zřeknout. Účetní dvůr tedy prohlásil, že vyhláška ministerstva nemůže žádné zřeknutí se pohledávky stanovit. Účetní dvůr dospěl k závěru, že ve zprávě nikdy neuvedl možnost zřeknutí se pohledávky veřejnou správou.

(161)

Pokud jde o splácení, Itálie uznala, že v omezených případech došlo ke zpoždění, ale dodala, že splátky byly stanoveny v plánech definovaných v rozhodnutích o poskytnutí podpory. Podle Itálie příjemce musí podepsat doložku, která podnik zavazuje splatit jistinu obdržené půjčky.

(162)

Itálie prohlásila, že Komise vznesla pochybnosti o splácení také z důvodu zprávy [investiční banky] o skupině Finmeccanica citované ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení.

(163)

Podle Itálie zpráva jasně uváděla, že větě citované ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení – „jistina musí být vrácena pouze v případě, že dodávky přesáhnou určitý objem (značný), pročež má skupina Finmeccanica v prvních 15 letech provést velmi nízké splátky, a je mnohem méně pravděpodobné, že bude muset vrátit celou zálohu“ – předcházela věta, která ji upřesňovala a vztahovala k činnostem v oblasti obrany společnosti.

(164)

Konečně, podle Itálie Komise měla pochybnosti o splácení půjček, protože Itálie odmítla přístup k úplnému znění rozhodnutí o poskytnutí podpory.

(165)

V této souvislosti Itálie připomněla, že odůvodnění je totožné pro všechna rozhodnutí o poskytnutí podpory, včetně rozhodnutí týkajících se vojenských projektů. Dále Itálie prohlašuje, že podle jejího názoru nemohla vynechaná odůvodnění obsahovat další doplňující podmínky vzhledem k textu samotných rozhodnutí.

(166)

Itálie uvedla, že použitým nástrojem pomoci je půjčka za zvýhodněných podmínek s pevnými splátkovými plány, které byly vždy dodrženy, kromě několika omezených výjimek. Itálie dále prohlásila, že půjčky byly příjemcům poskytnuty prostřednictvím tzv. „přidělených limitů“ v rozmezí 10–15 let nebo ihned jednorázově, avšak v tomto případě s důsledky zásahu banky. Splácení má začít první rok po poslední výplatě podpory.

(167)

Závěrem, pokud jde o nástroj podpory a splácení, Itálie uvedla, že použitým nástrojem byly půjčky za zvýhodněných podmínek.

(168)

Itálie formulovala své připomínky také ke dvěma vrtulníkům zmíněným ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení (AB139 a BA609).

(169)

Společně s těmito připomínkami Itálie předložila požadované dokumenty týkající se právního základu:

(170)

Itálie poskytla úplný přehled obecného financování režimu (částky jsou vyjádřeny v miliardách ITL) uvedený v následující tabulce:

Tabulka 2

Rozpočtové prostředky podle zákona 808/1985

(171)

Podle Itálie bylo až do data druhého rozhodnutí (22. června 2005) ze 3 029 milionů EUR (což odpovídá 5 865 miliardám ITL) použito 2 878 milionů EUR, zatímco zbývajících 151 milionů EUR nebylo ještě přiděleno.

(172)

Itálie dále předložila rozdělení výdajů:

(173)

Podle Itálie mělo být 510 milionů EUR použito na financování projektů evropského zájmu.

(174)

Itálie dále reagovala na žádost o předložení seznamu všech civilních projektů financovaných podle zákona 808/1985 a překračujících prahovou hodnotu individuální oznamovací povinnosti, jakož i úplný seznam projektů financovaných od 22. listopadu 2002. Ve svém dopise ze dne 24. října 2005 Itálie formulovala své připomínky k projektům zmíněným ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení.

(175)

Itálie dále prohlásila, že neexistují žádné další projekty překračující prahovou hodnotu individuální oznamovací povinnosti.

(176)

Itálie také předložila tabulku se seznamem programů týkajících se vnitrostátní bezpečnosti financovaných tímto režimem.

(177)

Konečně, pokud jde o opožděné splácení konkrétních projektů, Itálie prohlásila, že nastaly problémy pouze u dvou projektů (DO328 Panels a DO328EC). Itálie tvrdila, že projekt uskutečněný společností Aermacchi čelil určitým problémům způsobeným úpadkem společnosti Fairchild Dornier GmbH, jejího hlavního společníka.

(178)

Připomínky a žádosti zúčastněné třetí strany po druhém rozhodnutí o zahájení řízení jsou uvedeny níže.

(179)

Třetí strana požádala Komisi, aby prohlásila podpory poskytnuté podle zákona 808/1985 za neoprávněné a nařídila jejich navrácení podle článku 11 procesního nařízení.

(180)

Třetí strana požádala Komisi, aby ověřila nástroje pomoci použité na základě režimu.

(181)

Požádala Komisi, aby zajistila navrácení všech podpor poskytnutých v rozporu s pravidly pro státní podpory podle článku 14 procesního nařízení.

(182)

Požádala Komisi, aby vyžadovala pozastavení budoucích plateb plánovaných v rámci režimu, protože chybí vhodné odůvodnění skutečnosti, že podpory byly určeny na výzkum a vývoj.

(183)

Požádala Komisi, aby se zasadila o změnu zákona 808/1985, která by umožnila splácení podpor za finančních podmínek v souladu s rámcem Společenství pro podporu na výzkum a vývoj.

(184)

Požádala Komisi, aby rozšířila vyšetřování s cílem ověřit slučitelnost s pravidly pro státní podpory dalších režimů vztahujících se k odvětví letectví a kosmonautiky v Itálii a ověřila, zda tyto režimy nejsou využívány k obcházení rozhodnutí Komise o zákoně 808/1985.

(185)

Požádala Komisi, aby italské vládě uložila povinnost předložit vyčerpávající výroční zprávu s právem Komise v případě potřeby žádat provedení auditu.

(186)

Zúčastněná třetí strana ke svým připomínkám přiložila řadu dokumentů, mimo jiné zprávu italského Účetního dvora ze dne 12. srpna 2003 o provádění zákona 808/1985 společně s tabulkou vycházející z uvedené zprávy týkající se 164 projektů, text vyhlášky ministerstva průmyslu ze dne 14. března 1988, text zákonů o refinancování podle zákona 808/1985 a konečně výňatky z výročních zpráv společnosti Avio a skupiny Finmeccanica vztahujících se k roku 2003 a 2004.

(187)

V návaznosti na připomínky zúčastněné třetí strany italské orgány požádaly o objasnění působnosti řízení, tj. zda se řízení vztahuje na celý režim nebo pouze na jednotlivé podpory poskytnuté z titulu režimu, které podléhají individuální oznamovací povinnosti.

(188)

Itálie poté oznámila, že částky uvedené anonymní zúčastněnou třetí stranou, získané na internetových stránkách ministerstva, se vztahují na širší působnost v porovnání s režimem. Ve skutečnosti tyto údaje zahrnují nejen podpory poskytnuté podle zákona č. 808/1985, ale také další průmyslové programy týkající se vnitrostátní bezpečnosti (jako […]) financované v rámci jiných opatření.

(189)

[…]

(190)

Podle tvrzení Itálie skutečnost, že režim stanovený zákonem 808/1985 umožňuje financování jak civilních, tak vojenských programů, anonymní zúčastněnou třetí stranu zmátl. Podle Itálie se obdobné zmatení vyskytlo ve zprávě Účetního dvora o zákoně 808/1985.

(191)

Itálie předložila níže uvedenou tabulku, která umožňuje porovnat financování zmíněné ve zprávách o pobídkách a citované v připomínkách anonymní zúčastněné třetí strany a financování z titulu zákona 808/1985.

Tabulka 3

Porovnání různých zdrojů informací o financování podle zákona 808/1985

(192)

Itálie dále poskytla seznam příslušných vojenských programů financovaných v těchto letech, které by mohly uvedené rozdíly vysvětlit: […].

(193)

Pokud jde o výroční zprávu skupiny Finmeccanica za rok 2003, na kterou odkazuje zúčastněná třetí strana, Itálie tvrdí, že velkou část navýšení výdajů na výzkum a vývoj lze připsat vstupu společnosti Aermacchi do skupiny (přibližně […]).

(194)

Itálie připustila zpoždění v některých postupech splácení, které ospravedlnila především dlouhou lhůtou splatnosti (deset až patnáct let). Lze je tedy spíše považovat za opožděné splátky.

(195)

Itálie uznala problémy týkající se konkrétního projektu DO328EC, ale tvrdila, že v žádném případě není myslitelné, aby se stát splacení zřekl.

(196)

V reakci na konkrétní připomínky zúčastněné třetí strany italské orgány argumentovaly takto.

(197)

Itálie považuje za nepřijatelnou žádost zúčastněné třetí strany, aby Komise prohlásila šest projektů, ke kterým vznesla pochybnosti v rámci prvního rozhodnutí, za neoprávněné a nařídila navrácení příslušných podpor. Itálie se domnívá, že tato žádost je v rozporu s článkem 11 procesního nařízení.

(198)

Podle Itálie se řízení týká pouze jednotlivých použití režimu, tj. projektů, které Komise přesně určila, v tomto případě třinácti projektů zmíněných v prvním rozhodnutí o zahájení řízení. Itálie tvrdí, že již zajistila pozastavení financování těchto projektů a očekává, že Komise přijme konečné rozhodnutí.

(199)

V souvislosti se žádostí zúčastněné třetí strany, aby Komise uložila povinnost předložit výroční zprávu a další kontrolní opatření, italská vláda prohlašuje, že je připravena předložit případné zprávy v souladu s článkem 21 procesního nařízení. Italské orgány však nesouhlasí s uložením dalších povinností předkládat zprávy, které by byly nepřiměřené a nespravedlivé vzhledem k povinnostem, které se vztahují na ostatní členské státy, pokud jde o režimy podpor pro dotčené odvětví.

(200)

Ve svých připomínkách zúčastněná třetí strana odkazuje na rozpočet společnosti Avio (výroční zpráva za rok 2004) a cituje zejména větu, ve které se tvrdí, že nejsou-li evidovány příjmy, půjčka není splácena („If no revenues are earned, no reimbursement is due.“). Italské orgány potvrdily, že si od společnosti vyžádaly vysvětlení. Právník oslovený společností Avio potvrdil, že na základě režimu jsou příjemci podpory povinni navrátit přijaté částky v plné výši, nezávisle na úspěchu programu. Společnost Avio tvrdila, že obsah výroční zprávy za rok 2004 se zakládá na chybném výkladu režimu a bude upraven v následující výroční zprávě.

(201)

Itálie poskytla informace o dalších zákonech, na které odkazuje zúčastněná třetí strana ve svých připomínkách, a upřesnila, že cílem zákona č. 421/96, zákona č. 388/00, finančního zákona z roku 2003 a zákona č. 140/99 (ten se týká konkrétně vojenských dopravních letounů) je financovat výlučně vojenské projekty týkající se vnitrostátní bezpečnosti.

(202)

V souvislosti se zprávou Účetního dvora Itálie především uvádí, že zúčastněná třetí strana ke svým připomínkám přiložila dvě tabulky („tables or charts“) vyjmuté z obr. 3 a z obr. 5 téže zprávy a upřesňuje, že tyto soubory ve formátu Excel se nevyskytovaly ve verzi, na kterou odkazuje druhé rozhodnutí, ale pouze ve verzi ve formátu Word obsažené ve zprávě. Itálie dodává, že nejsou jasné vyšetřovací metody, kterými zúčastněná třetí strana získala k těmto tabulkám přístup.

(203)

Itálie zdůrazňuje, že podle jejího názoru je zcela nevhodné přisuzovat tyto částky Účetnímu dvoru vzhledem ke skutečnosti, že se v této podobě v textu zprávy nevyskytují.

(204)

Itálie však předložila připomínky k obsahu tabulek, které odkazovaly na 164 rozhodnutí o poskytnutí podpory v celkové výši 3 miliard EUR.

(205)

V této souvislosti Itálie zejména uvedla, že tato částka zahrnuje mnoho nepřesností, mezi nimiž zdvojené výpočty a neposkytnuté podpory. Tabulky navíc zahrnují také projekty týkající se vnitrostátní bezpečnosti, mimo jiné projekty financované podle jiných zákonů, které tedy nespadají do působnosti dotčeného režimu. Závěrem Itálie tvrdí, že přesná částka podpor poskytnutých na základě režimu odpovídá hodnotě citované v připomínkách podaných Itálií […].

(206)

Pro posouzení případu Komise za prvé ověří existenci podpor a posoudí jejich slučitelnost.

(207)

Za druhé, Komise objasní působnost stávajícího řízení, jakož i příslušný procesní základ.

(208)

Za třetí, Komise posoudí, zda pochybnosti vyjádřené v rámci prvního rozhodnutí o zahájení řízení mohou být rozptýleny.

(209)

Za čtvrté, rozhodnutí bude uvádět projekty, na které se vztahuje, a na základě dostupných informací poskytne posouzení jejich slučitelnosti, včetně podmínek, které mají být použity, aby byla jejich slučitelnost dodržena.

(210)

Nakonec, Komise vyvodí k jednotlivým projektům své závěry a objasní, proč se tyto závěry netýkají dvou vrtulníků, o jejichž vojenské povaze byly vyjádřeny pochybnosti v rámci druhého rozhodnutí o zahájení řízení.

(211)

Opatření představuje podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, pokud poskytnutím státních prostředků zvýhodňuje určité podniky a ovlivňuje obchod mezi členskými státy, a tím narušuje nebo by mohlo narušit hospodářskou soutěž.

(212)

Jak je uvedeno v prvním i druhém rozhodnutí o zahájení řízení, předmětná opatření představují podpory. Toto posouzení nezpochybnila Itálie, ani žádná ze stran, které do řízení zasáhly.

(213)

Půjčky poskytnuté podle zákona 808/1985 jsou jasně selektivní, protože jich využívají pouze společnosti působící v odvětví letectví.

(214)

Dotčené půjčky byly poskytnuty z prostředků pocházejících ze státního rozpočtu, a představují tedy státní prostředky.

(215)

Půjčky jsou poskytovány bezúročně, a proto zvýhodňují společnosti, které je přijímají, oproti společnostem, které musí financovat své projekty za tržních podmínek. V případě bezúročné půjčky se výhoda počítá právě s přihlédnutím k rozdílu mezi úroky, které by podnik zaplatil z půjčky za tržních podmínek, a zvýhodněným úrokem, který je v daném případě nulový. Proto je půjčka vždy splácena podle plánu stanoveného v okamžiku jejího poskytnutí a podpora je vypočítána jako celková výše úroků, kterých se stát zříká.

(216)

Ve většině případů se projekty týkají výrobků (vrtulníky, malé letouny nebo někdy části větších letounů), které jsou součástí významné obchodní výměny mezi členskými státy.

(217)

Podpory poskytnuté Itálií na projekty výzkumu a vývoje v odvětví letectví z titulu zákona 808/1985 spadají do působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(218)

Itálie a další strany řízení se dále shodují v tom, že slučitelnost se Smlouvou musí být přezkoumána na základě pravidel, které se týkají použitelnosti čl. 87 odst. 3 písm. c) na podpory projektů v oblasti výzkumu a vývoje.

(219)

Dotčené podpory musí být považovány za neoprávněné, protože nebyly Itálií nikdy oznámeny.

(220)

Jak je jasně uvedeno v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „rámec z roku 2006“) (38), v souladu s oznámením Komise o určení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (39), Komise v případě neoznámených podpor použije:

(221)

Proto tedy pro analýzu slučitelnosti projektů s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy Komise použije rámec pro výzkum a vývoj z roku 1986 a rámec pro výzkum a vývoj z roku 1996 podle data poskytnutí podpor.

(222)

Toto rozhodnutí se omezuje na jednotlivé podpory, které Itálie poskytla na projekty výzkumu a vývoje civilní povahy v odvětví letectví podle zákona 808/1985.

(223)

Týká se především šesti projektů, ke kterým Komise vyjádřila konkrétní pochybnosti v rámci prvního rozhodnutí o zahájení řízení.

(224)

Týká se také dalších projektů zmíněných v prvním rozhodnutí o zahájení řízení, jestliže následné informace o těchto projektech umožňují jiné posouzení, zejména pokud jde o individuální oznamovací povinnost.

(225)

Za třetí se rozhodnutí týká dalších individuálních podpor poskytnutých Itálií na projekty překračující prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené rámci pro výzkum a vývoj z roku 1986 a z roku 1996. Tyto projekty nebyly Komisi v době prvního rozhodnutí známy. Některé z nich jsou zmíněny ve druhém rozhodnutí jako možné případy jednotlivých neoznámených podpor.

(226)

Nelze určit, jak Itálie postupuje, když vyšetřovací řízení musí od samého začátku určit všechny projekty, které spadají do jeho působnosti, protože Komise nemusí v okamžiku zahájení řízení nezbytně nutně znát počet projektů, na které by se mohlo řízení vztahovat.

(227)

Toto rozhodnutí se týká jednotlivých použití režimu, která měla Itálie jednotlivě oznámit, avšak neučinila tak. Rozsah neoznámení je výjimečný také proto, že Itálie žádný projekt neoznámila více než 10 let. Pro trvalé nedodržování oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy a na základě připomínek třetích stran a dostupných informací Komise ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení jasně uvedla, že řízení se bude týkat všech jednotlivých projektů, na které se režim vztahuje a které měly být jednotlivě oznámeny.

(228)

Druhé rozhodnutí o zahájení řízení nestanovilo žádné konkrétní datum, od kterého mají být jednotlivé neoznámené projekty zařazeny do předmětu řízení a považovány za jednotlivá použití zákona 808/1985. V každém případě italské orgány často umožnily příjemci podporu v plné výši nesplatit, což je považováno za poskytnutí nových podpor.

(229)

Je vhodné připomenout důležitost jednotlivých oznámení překračujících stanovené prahové hodnoty pro účely kontroly státních podpor. Rámec z roku 2006 jasně uvádí, že pro lepší zacílení přezkoumání ze strany Komise, musí být jednotlivé podpory překračující stanovené prahové hodnoty podrobně posouzeny. Cílem podrobného posouzení je zaručit, aby vysoké částky podpor na výzkum, vývoj a inovace ve prospěch téhož příjemce neměnily hospodářskou soutěž v míře odporující společnému zájmu, ale k tomuto společnému zájmu spíše přiměřenou měrou přispívaly.

(230)

Během daného období se prahové hodnoty individuální oznamovací povinnosti změnily. Podle rámce z roku 1986 se vztahovaly na projekty se způsobilými náklady vyššími než 20 milionů ECU.

(231)

Podle rámce z roku 1996 podléhaly individuální oznamovací povinnosti vůči Komisi projekty se způsobilými náklady vyššími než 25 milionů ECU, které čerpaly podpory vyšší než 5 milionů ECU (40).

(232)

Pokud jde o možnost zmínit v rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy jasně, přesně a správně jednotlivé dotčené projekty, Komise uvádí toto.

(233)

Komise zahájila řízení podle čl. 88 odst. 2 a přesně určila 13 projektů. Na základě tehdy dostupných informací vznesla pochybnosti o šesti projektech a nevznesla žádné námitky k sedmi z nich.

(234)

Ukázalo se však, že na jedné straně nástroj podpory použitý Itálií a na straně druhé jeho použití charakteristické opožděným splácením vedly k novému posouzení uvedených třinácti projektů. Itálie uznává, že informace, kterými Komise tehdy disponovala, nebyly správné a neodpovídaly skutečným podmínkám poskytnutých a nesprávně splacených podpor.

(235)

Dále se ukázalo, že existují i jiné případy, které Itálie jednotlivě neoznámila, ačkoli rámce pro výzkum a vývoj a rozhodnutí z roku 1986 obsahovaly v tomto ohledu jasné pokyny.

(236)

Ukázalo se také, že ve většině případů posuzovaných v tomto rozhodnutí se při splácení nedodržuje počáteční splátkový kalendář; naopak bylo umožněno zpoždění, které znamenalo příznivější podmínky pro příjemce. Tyto nové a příznivější podmínky je možno považovat za nové podpory.

(237)

Závěrem, řízení se týká určitého počtu projektů, na které byly poskytnuty neoprávněné podpory.

(238)

Komise mohla posoudit informace předložené Itálií o způsobilých nákladech a motivačním účinku pro šest programů, kterých se týkalo první rozhodnutí o zahájení řízení a které jsou nyní zahrnuty do seznamu projektů (viz bod 281, tabulka 4).

(239)

Komise mohla ověřit, že u každého projektu náklady odpovídaly činnosti průmyslového výzkumu a činnosti předkonkurenčního vývoje.

(240)

Komise mohla ověřit motivační účinek podpor pro každý z šesti projektů. Posouzení bylo provedeno s přihlédnutím k době, která uplynula od okamžiku, kdy Itálie rozhodnutí o poskytnutí podpor přijala.

(241)

Na druhé straně se však ukázalo, jak je uvedeno ve 105.–122. bodě, že některé základní aspekty podpor, zejména nástroj podpory, nebyly vymezeny jasně a neumožňovaly Komisi definitivně se vyjádřit k jejich slučitelnosti. Před předložením posouzení jednotlivých projektů je tedy nezbytné posoudit dostupné informace týkající se dalších pochybností vyjádřených v rámci druhého rozhodnutí o zahájení řízení.

(242)

Aby bylo možné dospět k definitivnímu závěru v otázce jednotlivých podpor poskytnutých na základě režimu, je nezbytné v prvé řadě posoudit všechny informace týkající se vývoje režimu, včetně právního základu a změn v rozpočtu.

(243)

Za druhé, je nezbytné posoudit povahu nástroje podpory a provádění rozhodnutí o jejím poskytnutí.

(244)

Za třetí, je nezbytné určit seznam jednotlivých projektů, které Itálie neoznámila, posoudit finanční podmínky týkající se každého z nich a v případě potřeby ověřit podmínky splácení společně s ustanoveními o kontrole dodržování těchto podmínek.

(245)

Konečně, samostatná kapitola je věnována posouzení informací o dvou vrtulnících prezentovaných jako vrtulníky vojenské podle bodu 399–408

(246)

Komise má v této chvíli jasnou představu o celkovém vývoji režimu.

(247)

Itálie mohla poskytnout dostatečné informace o celkovém financování projektů, aby Komisi umožnila udělat si obecnou představu. To se týká zejména problému způsobeného skutečností, že dotčený režim byl Itálií použit pro financování jak civilních projektů, tak projektů vztahujících se k vnitrostátní bezpečnosti. Údaje týkající se celkového financování by tedy byly zavádějící, pokud by měly být interpretovány tak, že financování bylo Itálií použito pouze na podporu civilních projektů výzkumu a vývoje v odvětví letectví.

(248)

Pokud jde o povahu nástroje podpory, Itálie poskytla kompletní dokumentaci týkající se projektů, které měly být jednotlivě oznámeny v souladu s prahovými hodnotami stanovenými následnými rámci pro výzkum a vývoj.

(249)

Itálie uvedla, že povaha nástroje byla hybridní v tom smyslu, že spočívala v půjčce za zvýhodněných podmínek, jejíž splátkový plán závisel na prognózách prodeje realizovaného výrobku. Podle Itálie byly tyto splátkové plány pevně dané.

(250)

Půjčky za zvýhodněných podmínek byly poskytnuty na základě referenční sazby platné v okamžiku poskytnutí půjčky plus přirážka.

(251)

Pro každý projekt italské orgány v okamžiku poskytnutí podpory stanovily teoretickou maximální míru podpory vypočítanou na základě způsobilých nákladů a s přihlédnutím k případným bonusům.

(252)

V některých případech však tato míra nebyla dodržena a podpora byla příjemci poskytnuta za příznivějších podmínek ve vyšší míře, než je maximální způsobilá míra podle rámců pro výzkum a vývoj.

(253)

Navíc, splátkové plány nebyly v praxi často dodrženy, a to dvěma různými způsoby. Na jedné straně platby příjemcům zaznamenaly zpoždění oproti počátečním plánům, buď pro zpoždění celého projektu, nebo z důvodu pozdních plateb ze strany státu. V některých případech tak skutečná míra podpor byla nakonec nižší než míra počáteční.

(254)

Významnější je, že v mnoha případech splácení nedodržovalo počáteční plány. V mnoha případech se tak počáteční míra zvýšila, protože příjemci požívali další výhody v podobě možnosti opožděného splácení.

(255)

Itálie zaslala Komisi určitý počet dopisů, které obsahovaly žádosti o splacení podpory zaslané Itálií příjemcům, ale je jasné, že tyto dopisy měly omezený účinek. V některých případech příjemce obdržel řadu dopisů týkajících se téhož projektu, aniž by následovala opatření vedoucí ke skutečnému splacení nebo opatření k zajištění navrácení podpory ze strany státu (41).

(256)

Závěrem, podpory poskytnuté na projekty vykazují dva možné problémy: a) počáteční míra, která v některých případech překročila míru maximálně povolenou; a b) nedostatečné splácení, které umožnilo další zvýšení této míry.

(257)

Itálie společně s Komisí stanovila metodiku, která umožňuje oba problémy vyřešit. Nejdříve byla pro každý projekt stanovena maximální míra podpory jako nižší z teoretické maximální míry (42) a počáteční míry. Nižší počáteční míra znamenala, že výše konkrétních poskytnutých podpor měla dostatečný motivační účinek, protože podnik se do projektu pustil. Každé zvýšení míry vzhledem k hodnotě stanovené na počátku musí být považováno za novou podporu.

(258)

Následně byla vypočítána kumulovaná míra podpory. V roce, ve kterém kumulovaná míra podpory dosáhne úrovně maximální míry, jak je stanovena v 257. bodě, musí příjemce navrátit celou jistinu nesplacené půjčky. Pokud by byla maximální míra dosažena již dříve, pak by se počítaly složené úroky z nesplacené půjčky za roky, které uplynuly až do úplného splacení půjčky. Úroková sazba odpovídá referenční sazbě roku, ve kterém byla dosažena maximální míra podpory, a poté každého roku dalšího zpoždění.

(259)

Stanovená metodika tedy umožňuje zaručit dodržování maximální míry podpor stanovené v rámcích pro výzkum a vývoj (43).

(260)

Obecné a správné pochopení nástroje podpory umožnilo stanovit seznam projektů, které Itálie měla jednotlivě oznámit. Pokud má podpora podobu úrokově výhodnější půjčky, je důležitou hodnotou výše úroků, kterých se stát zříká. Vzhledem k nejistotě povahy nástroje podpory ani Itálie neměla jasnou představu, které projekty mají být jednotlivě oznámeny (44) nebo následně zahrnuty do seznamu projektů, které měly být oznámeny.

(261)

K vytvoření seznamu bylo nutné předložit několik žádostí o informace.

(262)

Nejdříve Itálie popřela neoznámení jakéhokoli jednotlivého projektu kromě projektů zmíněných v prvním rozhodnutí o zahájení řízení. Následně připustila, že seznam neoznámených projektů je delší, a předložila veškeré nezbytné informace a důkazy.

(263)

Existuje několik faktorů, které vysvětlují potíže při sestavování seznamu neoznámených projektů.

(264)

Za prvé, je třeba uvést, že režim byl používán od roku 1986.

(265)

Za druhé, počet dotčených projektů je nutně vysoký. Jelikož jsou zahrnuty i projekty, které nepodléhají jednotlivému oznámení, počet projektů financovaných v daném období výrazně přesahuje sto.

(266)

Za třetí, zařazení mnoha vojenských projektů do seznamu způsobilo ještě větší zmatek. Komise uvádí, že také zpráva Účetního dvora ukazuje určité zmatení, pokud jde o povahu projektů.

(267)

Dostupné informace o financovaných projektech byly útržkovité a často zmatené i z toho důvodu, že zprávy samotné vlády italskému parlamentu se týkaly spíše seznamu budoucích projektů, nežli projektů skutečně financovaných.

(268)

Zahrnuje seznamy, které předložila zúčastněná třetí strana, a další projekty zmíněné přímo Komisí, například třináct projektů, jichž se týkalo první rozhodnutí o zahájení řízení, a seznam projektů citovaných ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení.

(269)

Zpráva Účetního dvora neobsahovala seznam projektů, ale pouze údaje, grafy a tabulky obecné povahy. Verze dokumentu ve formátu Word dostupná na internetových stránkách Účetního dvora v roce 2005 však umožňovala extrapolaci přesnějších údajů z obecných grafů.

(270)

Ve svém oznámení ze dne 11. listopadu 2005 zúčastněná třetí strana uvedla právě tyto údaje. Komise ve své žádosti o informace ze dne 23. května 2006 použila většinu (45) projektů uvedených v seznamu předloženém anonymní zúčastněnou třetí stranou, aby Itálii oznámila, že se vší pravděpodobností stále existuje určitý počet neoznámených projektů, ke kterým Itálie neposkytla požadované informace.

(271)

Na jedné straně Itálie popřela (46), že by seznam zúčastněné třetí strany mohl být přisuzován Účetnímu dvoru, a argumentovala, že tento seznam spočíval v extrapolaci provedené anonymní osobou z informačního systému Účetního dvora. Podle italských orgánů bylo z tohoto důvodu nesprávné přisuzovat seznam Účetnímu dvoru, protože byl výsledkem manipulace třetích stran. Jelikož se seznam vyznačuje určitým množstvím chyb a nepřesností, bylo by chybné jej přisuzovat Účetnímu dvoru.

(272)

Jelikož se Itálie nakonec rozhodla předložit úplný seznam jednotlivých projektů podléhajících individuální oznamovací povinnosti, Komise se nemusela vyjadřovat k pravdivosti dříve obdržených informací (47).

(273)

Obecně byla debata o seznamu neoznámených projektů obtížná; po dvou letech však umožnila italským orgánům a Komisi stanovit určitý počet jednotlivých projektů, které Itálie neoznámila.

(274)

Jak bylo požadováno ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení, Itálie dále předložila seznam projektů pod prahovou hodnotou individuální oznamovací povinnosti schválených po 20. listopadu 2002. Pokud jde o tento seznam, Komise dospěla k závěru, že na jedné straně tento seznam odpovídá celkovému finančnímu přídělu podle zákona 808/1985 v daném období a na straně druhé se skutečně týká projektů pod prahovou hodnotou individuálního posouzení (48).

(275)

Seznam jednotlivých projektů, které Itálie Komisi neoznámila, zahrnuje 17 projektů.

(276)

Seznam zahrnuje projekty, u kterých je Komise schopna dospět k nějakému závěru, pokud jde o jejich slučitelnost se Smlouvou, ale nevylučuje, že v budoucnu může Komise přijmout opatření týkající se dalších neoznámených projektů, o kterých v současné době neví, nebo projektů, o kterých ví, ale má k dispozici nedostatečné informace k přijetí rozhodnutí, nebo jsou tyto informace neúplné či naznačují, že dotčený projekt je v současné době pod prahovou hodnotou oznamovací povinnosti, zatímco nové informace by mohly toto posouzení změnit.

(277)

Pro každý projekt má Komise počáteční plán financování a splátkový plán stanovený v okamžiku poskytnutí podpory a skutečný stav plateb provedených státem a splátek příjemci skutečně uhrazených. Plány zahrnují opravy na základě výše uvedené metodiky (49).

(278)

Na základě informací dostupných o projektech a s přihlédnutím ke skutečnosti, že všechny projekty představují jednotlivé použití téhož režimu podpory, Komise nemá žádný důvod pochybovat o tom, že podpora byla určena na pomoc činnostem klasifikovatelným jako činnosti výzkumu a vývoje podle definic rámců pro výzkum a vývoj.

(279)

Pokud jde o motivační účinek, Komise především poznamenává, že bod 8 odst. 2 rámce z roku 1986 pouze vyžadoval, aby podpora povzbudila další úsilí v oblasti výzkumu a vývoje nebo podniku umožnila reagovat na výjimečné podmínky, pro které byly vlastní zdroje podniku příjemce příliš omezené. V bodě 6 rámce z roku 1996 byl motivační účinek považován za přítomný na základě kvantitativních nebo jiných faktorů považovaných za relevantní členským státem, který byl schopen prokázat, že daný projekt výzkumu a vývoje by nebyl bez podpory realizován, nebo by byl méně ambiciózní, nebo by nebyl realizován po stejně dlouhou dobu.

(280)

Komise nemá důvody pochybovat o motivačním účinku dotčených podpor. Podpory příjemcům umožnily věnovat se vedle běžného výzkumu i doplňkovým činnostem v oblasti výzkumu a vývoje a realizovat projekty výzkumu a vývoje, které by jinak pouze s vlastními prostředky realizovat nemohli. Navíc, v souladu s posouzením obdobných projektů v odvětví letectví Komise poznamenává, že podpory na dotčené projekty příjemcům umožnily realizovat odvážné projekty, které by sami financovat schopni nebyli. Nakonec, Komise poznamenává, že většinou se jedná o mezinárodní projekty, které vyžadují rozsáhlejší spolupráci.

(281)

Dále je popsán každý projekt, včetně celkových způsobilých nákladů a výše obdržených podpor. V případě šesti projektů, ke kterým byly vzneseny pochybnosti v rámci prvního rozhodnutí o zahájení řízení, posouzení také zahrnuje dostupné informace o způsobilých činnostech a motivačním účinku. U všech projektů jsou upřesněny důsledky použití metodiky podle bodu 257.

Tabulka 4

Seznam projektů, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí.

(282)

Projekt týkající se vrtulníku a realizovaný společností Agusta spočíval ve vývoji různých verzí vrtulníku A109 pro jeho uzpůsobení různým pohonným systémům tak, aby byla splněna nejpřísnější kritéria z hlediska bezpečnosti, letového výkonu a dopadu na životní prostředí. Verze D, E a F odpovídají motorizovaným verzím společností Allison, Pratt & Whitney a Turbomeca. Podle Itálie nebyly verze D a E nikdy vyvinuty.

(283)

Projekt je zmíněn v prvním rozhodnutí o zahájení řízení (projekt č. 4). Investice byly uskutečněny v období 1996–1998. V rámci prvního rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o klasifikaci činností výzkumu a vývoje a motivačním účinku.

(284)

V souvislosti s činností výzkumu a vývoje italské orgány poskytly podrobnější informace o úkolech. Za prvé, Komise uvádí, že v rámci projektu byly vyvinuty různé prototypy a že verze D a E nebyly ani dokončeny, ani uvedeny na trh.

(285)

Za druhé, Komise poznamenává, že přímo dotčené technologie – nový motor a ližiny – byly certifikovány až v červnu 2001. Podle Itálie vývoj týkající se rotoru musí být ještě převeden na hotový výrobek, i když výsledky činnosti výzkumu a vývoje byly kladné.

(286)

Sled událostí by naznačoval že podpory na projekty výzkumu a vývoje realizované v období 1996–1998 umožnily společnosti Agusta zavést nové technologie v časovém horizontu více než 30 měsíců. Pro společnost Agusta tedy podpora měla motivační účinek.

(287)

Způsobilá investice (50) činila 69 790 milionů ITL (51). Výše podpor, pokud jde o úroky, kterých se stát zřekl, činila 24 450 milionů ITL. Počáteční míra podpor tedy byla stanovena na 35,03 % vzhledem k maximální teoretické míře ve výši 31 %, kterou připouští rámec z roku 1996. Celková míra dosáhla přípustného maxima 31 % v roce 2004.

(288)

V roce 2007 společnost Agusta tedy musí bezodkladně vrátit dosud nesplacenou jistinu (19 300 milionů ITL) plus 7 811 milionů ITL v souladu se splátkovými tabulkami vztahujícími s k danému roku. Dále musí být uhrazeny složené úroky od roku 2005, k 31. prosinci 2007 v celkové výši […] milionů ITL.

(289)

Komise tedy dospěla k závěru, že podpora může být považována za slučitelnou podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 od okamžiku, kdy se týkala výzkumu a vývoje a měla pro společnost Agusta motivační účinek, pod podmínkou, že tato společnost bezodkladně splatí zbývající dluh a složené úroky.

(290)

Projekt se týká vrtulníku společnosti Agusta. V prvním rozhodnutí o zahájení řízení je uveden jako projekt č. 2. Komise vyjádřila pochybnosti o klasifikaci činností výzkumu a vývoje a motivačním účinku.

(291)

Podle Itálie byl projekt realizovaný v období 1999–2001 zaměřen na vývoj zcela nového vrtulníku s předpokládaným uvedením na trh po roce 2009. Hmotnost vrtulníku by se měla pohybovat v rozmezí 3 až 3,5 tuny a určen by byl také pro vývoj na vojenském trhu.

(292)

Itálii se podařilo prokázat, že A109X je zcela odlišný od projektů A109DEF, A109 Power a A119 Koala. Základní technologické rozdíly se týkají pětilistého rotoru, ocasního rotoru a transmise s kuželovými ozubenými koly.

(293)

Pokud jde o motivační účinek, Itálii se podařilo prokázat, že projekt A109X je novým projektem, jehož uzavření se nepředpokládá před rokem 2009. Podpora tedy společnosti Agusta umožnila věnovat se činnostem v oblasti výzkumu a vývoje, které byly trhu velmi vzdálené a z technologického hlediska odvážné.

(294)

Způsobilé investice společnosti činily 67 144 milionů ITL. Podpory obdržené v podobě úroků, kterých se stát zřekl, činily 13 902 milionů ITL, což odpovídá míře ve výši 20,70 %, tedy míře nižší, než byla počáteční maximální způsobilá míra podle rámce z roku 1996 odpovídající 33 %.

(295)

Splátkový plán byl však upraven tak, aby zohledňoval skutečnost, že podpory byly poskytnuty jinak, než se předpokládalo, a že výše půjčky byla nižší. Splátky týkající se tohoto projektu se tedy budou řídit upraveným plánem až do roku 2018.

(296)

Komise proto dospěla k závěru, že podpory na dotčený projekt jsou slučitelné s rámcem z roku 1996, protože se týkaly způsobilých činností v oblasti výzkumu a vývoje a měly motivační účinek, pod podmínkou, že splátkový plán bude splněn do roku 2018.

(297)

Projekt se týká vývoje vrtulníku společností Agusta. A119 Koala je užitková verze osmimístného vrtulníku s jedním turbomotorem určená pro civilní trh.

(298)

Projekt byl zařazen jako projekt č. 3 do seznamu projektů, jichž se týkalo první rozhodnutí o zahájení řízení. V rámci uvedeného rozhodnutí na základě tehdy dostupných informací Komise stanovila, že projekt nepodléhá individuální oznamovací povinnosti vůči Komisi, a že tedy nespadá do působnosti prvního rozhodnutí.

(299)

Následně se ukázalo, že ve skutečnosti výše způsobilých investic a výše podpor byly takové, že projekt měl být Komisi jednotlivě oznámen.

(300)

Podpory byly uděleny v roce 1997 na způsobilé investice týkající se období 1997–1999 ve výši 58 137 milionů ITL. Získaná podpora odpovídá míře ve výši 26,92 %, která je nižší než počáteční maximální způsobilá míra ve výši 32 % podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996.

(301)

Splátky týkající se dotčeného projektu se proto budou řídit plánem až do roku 2009.

(302)

Komise tedy dospěla k závěru, že projekt týkající se vrtulníku A119 Koala realizovaný společností Agusta je slučitelný s rámcem z roku 1996 pod podmínkou, že splátkový plán bude dodržen.

(303)

Projekt se týká základní verze DO328 a byl realizován společností Aermacchi. DO328 je tryskové letadlo určené pro regionální dopravu vyvinuté společností Dornier. Společnost Aermacchi byla pověřena vývojem dvou segmentů trupu a montáží celého trupu sestávajícího ze 13 panelů vyrobených korejskou společností Daewoo pro společnost Dornier.

(304)

Tento projekt výzkumu a vývoje umožnil společnosti Aermacchi získat nezbytné zkušenosti pro vývoj dvou segmentů a montáž trupu. Tyto činnosti představovaly novinku pro společnost, která se do té doby zaměřovala na letadla pro vojenský výcvik. Způsobilé činnosti byly realizovány v období 1990–1991.

(305)

Projekt je zmíněn jako projekt č. 10 v prvním rozhodnutí o zahájení řízení. V rámci uvedeného rozhodnutí se Komise rozhodla nevznášet k projektu připomínky, protože na základě dostupných informací projekt považovala za slučitelný.

(306)

Informace předložené Itálií v rámci tohoto řízení však jasně ukazují, že finanční situace projektu musí vést ke změně prvního závěru.

(307)

Dnes dostupné informace ukazují, že způsobilá investice činila 60 722 milionů ITL a počáteční maximální míra 43 %.

(308)

Došlo však k mnoha zpožděním ve splácení, jak uznaly také italské orgány. Způsobilá míra podpory ve výši 43 % podle rámce z roku 1986 byla dosažena již v roce 1996. Jelikož maximální míra byla dosažena, společnost Aermacchi musí bezodkladně splatit zbývající dluh ve výši 34 019 milionů ITL. Navíc, z částky dlužné společností Aermacchi musí být od roku 1996 vypočítány složené úroky, k 31. prosinci 2007 v celkové výši […] milionů ITL.

(309)

Komise dospěla k závěru, že projekt týkající se základní verze DO328 může být považován za slučitelný se Smlouvou na základě rámce pro výzkum a vývoj z roku 1986 pod podmínkou, že společnost Aermacchi bezodkladně splatí zbývající dluh včetně složených úroků.

(310)

Projekt společnosti Aermacchi se týkal vývoje rozšířené verze regionálního dopravního letadla DO328 vyvinutého společností Dornier. Rozšířená verze by umožnila přepravu 40 až 50 cestujících. Zdá se, že projekt nebyl dokončen, v neposlední řadě proto, že společnost Dornier, následně Dornier-Fairchild, vstoupila do likvidace. Projekt byl realizován v období 1995–1997.

(311)

Projekt je zmíněn v prvním rozhodnutí o zahájení řízení (projekt č. 8). Komise vyjádřila pochybnosti o klasifikaci činností výzkumu a vývoje a motivačním účinku.

(312)

Pokud jde o činnost v oblasti výzkumu a vývoje, italské orgány byly schopny prokázat, že rozšíření letounu vyžadovalo nové projektování celých částí trupu ve snaze minimalizovat dopad na hmotnost letounu a na náklady projektu. V rámci projektu společnost Aermacchi realizovala dva prototypy.

(313)

Pokud jde o motivační účinek, italské orgány prokázaly, že financování určené na projekt (společně s dalším projektem týkajícím se panelů DO328) umožňoval značné zvýšení výdajů na výzkum a vývoj společnosti Aermacchi. V období 1993–1999 (vztahujícím se k uvedeným dvěma projektům) náklady na oba projekty DO328 dosáhly […] % celkových výdajů určených na výzkum a vývoj. Itálie dále argumentovala tím, že z důvodu své specializace ve vojenském odvětví společnost Aermacchi nebyla zvyklá pracovat na civilních projektech a musela přistoupit ke značným úpravám, které vyžadovaly další investice.

(314)

Způsobilé investice týkající se projektu činily 66 360 milionů ITL. Počáteční maximální míra podpory stanovená italskými orgány v okamžiku poskytnutí podpor činila 43,49 % (nižší než maximální prahová hodnota přípustná podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996, jež činila 44 %). Splátkový plán ukazuje, že této míry bude dosaženo v roce 2010, kdy bude muset být celý zbývající dluh státu splacen.

(315)

Komise tedy dospěla k závěru, že podpory poskytnuté společnosti Aermacchi na projekt DO328EC jsou slučitelné se Smlouvou a rámcem z roku 1996 a že pochybnosti o způsobilých činnostech v oblasti výzkumu a vývoje a motivačním účinku byly rozptýleny. Společnost Aermacchi jako příjemce bude muset splatit celou dosud nesplacenou částku do roku 2010.

(316)

Tento program byl realizován společností Aermacchi v období 1993–1999 a týkal se vývoje inovativních konceptů pro získání modulárních prvků různých délkových rozměrů, které by sloužily pro realizaci trupu různé délky a zároveň snížily vývojové náklady.

(317)

Projekt je zmíněn v prvním rozhodnutí o zahájení řízení jako projekt č. 9. Komise vyjádřila pochybnosti o klasifikaci činností výzkumu a vývoje a motivačním účinku.

(318)

Pokud jde o činnost v oblasti výzkumu a vývoje, italským orgánům se podařilo prokázat, že cílem projektu bylo převést vývoj panelů trupu ze společnosti Daewoo na společnost Aermacchi a celý projekt přezkoumat a znovu promyslet. Projekt se týkal také použití kompozitních materiálů.

(319)

Pokud jde o motivační účinek, italské orgány poskytly dostatečné informace o výzkumu a vývoji společnosti Aermacchi, které prokazují, že dotčený projekt se týkal činností z hlediska rozsahu a technologií pro společnost nových. Italské orgány dále poskytly informace o vývoji výdajů společnosti Aermacchi na výzkum a vývoj, jak je uvedeno v rámci projektu DO328EC.

(320)

Způsobilé investice činily 51 480 milionů ITL. V okamžiku poskytnutí podpory byla počáteční míra 42,30 % (tedy nižší než maximální míra podpory ve výši 44 % přípustná podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996).

(321)

Tato míra byla dosažena v roce 2006, kdy aktualizovaná kumulovaná míra dosáhla hodnoty 42,51 %. Musí být tedy splacen celý zbývající dluh ve výši 54 454 milionů ITL (který zahrnuje 37 751 milionů ITL plánovaných na rok 2007 a 16 703 milionů ITL dosud nesplacených), včetně složených úroků, které k 31. prosinci 2007 činily […] milionů ITL.

(322)

Komise tedy dospěla k závěru, že podpory poskytnuté společnosti Aermacchi na projekt DO328 Panels jsou slučitelné se Smlouvou a rámcem pro výzkum a vývoj z roku 1996 s ohledem na to, že pochybnosti o způsobilých činnostech v oblasti výzkumu a vývoje a motivačním účinku byly rozptýleny, a pod podmínkou, že společnost Aermacchi bezodkladně splatí celý zbývající dluh a příslušné složené úroky.

(323)

V prvním rozhodnutí o zahájení řízení byl zmíněn projekt společnosti Alenia (52) týkající se tryskového letounu pro regionální dopravu (projekt č. 12). Na základě tehdy dostupných informací Komise v tomto ohledu nevyjádřila žádné pochybnosti. Jasně se však ukázalo, že existovaly další projekty týkající se ATR72 (53) se způsobilými náklady vynaloženými společností v následujících letech. V posledním rozhodnutí o poskytnutí podpor byly stanoveny konečné podmínky pro různé podpory ve prospěch ATR72.

(324)

Projekt se týká vývoje leteckých struktur tryskového letadla pro regionální dopravu vyvíjeného konsorciem ATR, společným podnikem společností Alenia Aeronautica a EADS s podílem 50/50.

(325)

Celkově způsobilé investice pro ATR72 činily 165 442 milionů ITL. Počáteční maximální míra byla 49 %.

(326)

Poskytnuté podpory však byly vyšší než tato míra podpory. Byly provedeny splátky, ne však všechny a ne podle plánu. Úrokové sazby musí být proto počítány od okamžiku, kdy kumulovaná míra podpory dosáhla maximální hodnoty 49 % podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1986, tj. od roku 1998. Společnost musí tedy bezodkladně splatit dosud nesplacenou část půjčky ve výši 31 573 milionů ITL. Dále musí společnost Alenia uhradit složené úroky, které k 31. prosinci 2007 činily […] milionů ITL.

(327)

Na základě nových dostupných informací Komise dospěla k závěru, že projekty týkající se ATR72 realizované společností Alenia mohou být považovány za slučitelné se Smlouvou a rámcem z roku 1986 pod podmínkou, že společnost Alenia bezodkladně splatí zbývající dluh a uhradí složené úroky.

(328)

Projekt byl realizován společností Alenia a týká se vývoje poslední verze tryskového letounu pro regionální dopravu ATR42, letadla schopného přepravit až 50 cestujících. Projekt není zmíněn v prvním rozhodnutí o zahájení řízení. Podpory byly poskytnuty v roce 1994.

(329)

Celkově způsobilé investice činily 35 997 milionů ITL. Počáteční míra podpory byla 35,87 % (tedy nižší než maximální míra ve výši 49 % podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1986).

(330)

Jelikož došlo ve splácení k mírnému zpoždění a skutečné výpočty míry podpory dosahují hodnoty 47,75 %, použití dané metodiky vyvolává povinnost bezodkladně splatit zbývající dluh: splátku plánovanou již v roce 2007 ve výši 20 027 milionů ITL, ke které se přičítá zbývající nesplacená částka ve výši 17 961 milionů ITL. Společnost Alenia musí uhradit složené úroky, které od roku 2003 do 31. prosince 2007 dosahují výše […] milionů ITL.

(331)

Komise dospěla k závěru, že projekt týkající se ATR42-500 realizovaný společností Alenia může být považován za slučitelný se Smlouvou a rámcem z roku 1986 pod podmínkou, že společnost Alenia bezodkladně a zcela splatí nesplacenou půjčku a uhradí složené úroky.

(332)

Projekt společnosti Alenia se týká vývoje a zavedení nových postupů a konceptů automatizovaného vývoje leteckých struktur, zejména pokud jde o nos a ocas modelu MD11. Projekt byl realizován v období 1996–97.

(333)

Projekt je zmíněn v prvním rozhodnutí o zahájení řízení jako projekt č. 7. Komise vyjádřila pochybnosti o klasifikaci činností výzkumu a vývoje a motivačním účinku.

(334)

Na základě informací poskytnutých italskými orgány Komise dospěla k závěru, že úkoly, na které se projekt dělí, se vztahují ke způsobilým činnostem v oblasti výzkumu a vývoje, protože se týkají vývoje a postupů souvisejících s prototypy.

(335)

Pokud jde o motivační účinek, italským orgánům se podařilo prokázat, že podpory společnosti Alenia umožnily zvýšit vlastní výdaje určené na výzkum a vývoj natolik, že dosáhly úrovní v daném odvětví srovnatelných a běžných ([…]). Podpory navíc společnosti Alenia umožnily realizovat vedle stávajících činností i činnosti doplňkové. Konečně, podle Itálie podpory pomohly dosáhnout značného technologického vylepšení činností společnosti Alenia, které se projevilo snížením potřeby přepracovávat a nově projektovat panely a zkrácením montážních časů.

(336)

Plánovaná investice činila 69 711 milionů ITL s mírou podpory ve výši 30,32 %, tedy nižší než byla maximální míra ve výši 35 % podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1986.

(337)

Projekt byl však realizován s mnohem omezenější působností a investice činily 36 266 milionů ITL. Míra podpory byla 15,65 %. Jistina půjčky byla zcela splacena v roce 2002.

(338)

Komise tedy dospěla k závěru, že podpory týkající se projektu MD11 Lower Panels (MD11LWR) jsou slučitelné se Smlouvou a rámcem z roku 1996.

(339)

Projekt byl realizován společností Alenia a týkal se letecké struktury letounu kategorie business jet Falcon 2000 společnosti Dassault. Společnost Alenia pracovala na zadní části trupu, gondolách motoru, pylonech pro uchycení motoru a aerodynamickém tvaru křídel.

(340)

Projekt, který není v prvním rozhodnutí o zahájení řízení zmíněn, byl realizován v období 1991–1993.

(341)

Způsobilé investice činily 30 520 milionů ITL. Míra podpory vyplývající z půjčky za zvýhodněných podmínek byla 38,16 %, tj. mírně vyšší než počáteční maximální míra podpory (37,5 %) podle rámce z roku 1986.

(342)

Jelikož tato maximální míra podpory ve výši 37,5 % již byla dosažena v roce 2006, společnost Alenia je povinna bezodkladně splatit celý zbývající dluh ve výši 11 605 milionů ITL (což odpovídá 5 725 milionům ITL dlužných za rok 2007 a zbývajícím 5 880 milionům ITL). Společnost Alenia musí dále uhradit složené úroky, které k 31. prosinci 2007 činily […] milionů ITL.

(343)

Komise dospěla k závěru, že podpora poskytnutá společnosti Alenia na projekt Falcon 2000 může být považována za slučitelnou se Smlouvou a rámcem z roku 1986 pod podmínkou, že společnost Alenia bezodkladně a zcela splatí zbývající dluh a uhradí složené úroky.

(344)

Tento projekt byl realizován společností Alenia a týká se vývoje výpočtových metod, charakterizace nových materiálů s vysokou tuhostí a nastavení postupů moderní polymerace pro letecké aplikace. Projekt předpokládal také použití těchto technologií při vývoji konstrukcí schopných snížit turbulence vyvolávané konci křídel modelu MD11.

(345)

Projekt je zmíněn v prvním rozhodnutí o zahájení řízení jako projekt č. 11. Na základě tehdy dostupných informací Komise o tomto projektu nevyjádřila pochybnosti. Bylo však nepochybně prokázáno, že podmínky poskytnutí podpory se lišily od dostupných informací.

(346)

Projekt byl realizován v období 1987–1989. Maximální způsobilá teoretická míra podpory projektu podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1986 byla 41 %. Způsobilé financování činilo 21 826 milionů ITL.

(347)

Míra podpory v podobě půjčky poskytnuté od roku 1990 však činila 48,63 %. Maximální míra podpory ve výši 41 % byla dosažena v roce 1995, kdy měl být dluh splacen a od kterého se počítají úroky. Společnost Alenia je tedy povinna splatit nesplacenou částku ve výši 4 236 milionů ITL a uhradit složené úroky, které k 31. prosinci 2007 činily […] milionů ITL.

(348)

Komise dospěla k závěru, že projekt MD11 Winglet může být považován za slučitelný s rámcem pro výzkum a vývoj pod podmínkou, že společnost Alenia bezodkladně splatí zbývající dluh a uhradí složené úroky.

(349)

Tento projekt společnosti Alenia se týká vývoje a zavedení nových postupů a konceptů automatizovaného vývoje velkých leteckých struktur. Projekt dále předpokládal potvrzení postupů a konceptů zpracovaných v závodě Nola (v italském regionu Kampánie).

(350)

Činnosti týkající se projektu byly realizovány v období 1996–1999. Projekt je zmíněn v prvním rozhodnutí o zahájení řízení jako projekt č. 5. Komise vyjádřila pochybnosti o klasifikaci činností výzkumu a vývoje a motivačním účinku.

(351)

Pokud jde o činnost v oblasti výzkumu a vývoje, italské orgány prokázaly, že společnost Alenia investovala do nových výpočetních programů a výpočtových metod, které mají být použity na prototypech. Činnosti se dále týkaly komparativního použití konstrukčních řešení na součástech trupu a studia nových systémů antikorozní ochrany těchto součástí.

(352)

Pokud jde o motivační účinek, italským orgánům se podařilo prokázat, že tento projekt a práce realizované na MD11 (viz projekt MD11LWR) společnosti Alenia umožnily získat v oblasti trupů nové poznatky. Navíc, podpory společnosti Alenia umožnily zvýšit výdaje na výzkum a vývoj.

(353)

Způsobilé investiční náklady v rámci projektu činily 149 629 milionů ITL, zatímco maximální míra podpory podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 byla 38 %.

(354)

Tato míra bude dosažena v roce 2009. Proto bude společnost Alenia nucena na konci roku 2008 splatit celý zbývající dluh (ve výši 96 701 milionů ITL).

(355)

Komise dospěla k závěru, že pochybnosti o činnosti v oblasti výzkumu a vývoje a motivačním účinku podpory týkající se projektu MD95 jsou rozptýleny. Komise se domnívá, že podpora ve prospěch projektu MD95 může být považována za slučitelnou se Smlouvou a rámcem z roku 1996 pod podmínkou, že společnost Alenia na konci roku 2008 zcela splatí celý zbývající dluh.

(356)

Tento projekt realizovaný společností Piaggio se týká modelu Falcon 2000 (54). Společnost Piaggio na projektu pracovala souběžně se společností Alenia, ale její úkoly byly odlišné. Práce společnosti Piaggio se týkala zejména konstrukční analýzy (lineární a nelineární), analýzy přípustného poškození konstrukcí a konstrukční analýzy konkrétních událostí (ohrožení ptáky, odolnost vůči kolizím a nouzová přistání na moři).

(357)

Projekt, který není v prvním rozhodnutí o zahájení řízení zmíněn, byl realizován v období 1991–1993.

(358)

Způsobilé investice činí 31 038 milionů ITL. Míra podpory byla na počátku stanovena, podle podmínek pro poskytnutí půjčky za zvýhodněných podmínek, ve výši 37,75 %, tj. nižší než maximální míra ve výši 38 % podle rámce z roku 1986.

(359)

Uvážíme-li odlišný splátkový plán, byla míra poskytnuté podpory 33,23 %. Podle tohoto plánu může společnost Piaggio půjčku splácet až do roku 2009.

(360)

Komise dospěla k závěru, že projekt Falcon 2000 realizovaný společností Piaggio může být považován za slučitelný se Smlouvou a rámcem z roku 1986 pod podmínkou, že splátkový plán bude dodržen.

(361)

Tento projekt byl realizován společností Avio a týká se motoru GE90 vyvinutého společností General Electric. Společnost Avio zodpovídala za 7 % motoru, což je v porovnání s předchozími motory vyšší podíl spolupráce. Společnost Avio zodpovídala zejména za vývoj velkých částí nízkotlaké turbíny.

(362)

Projekt, který není v prvním rozhodnutí o zahájení řízení zmíněn, byl realizován v období 1991–1993.

(363)

Způsobilé investice činily 35 674 milionů ITL. S ohledem na uskutečněnou činnost výzkumu a vývoje maximální míra podpory podle rámce z roku 1986 byla 32,5 %.

(364)

Od začátku však půjčka za zvýhodněných podmínek předpokládala vyšší míru podpory, než je míra maximální. Jakmile kumulovaná míra dosáhne maximální povolené hodnoty, nesplacená jistina půjčky musí být uhrazena a musí být počítány úroky. V uvedeném případě byla počáteční míra podpory dosažena v roce 2005. Částka, kterou společnost Avio musí splatit bezodkladně, činí 40 939 milionů ITL (4 688 milionů ITL dlužných za rok 2007 plus nesplacená částka ve výši 36 251 milionů ITL). Úroky, které společnost Avio musí uhradit bezodkladně, dosahují k 31. prosinci 2007 […] milionů ITL.

(365)

Komise proto dospěla k závěru, že podpora poskytnutá společnosti Avio na projekt GE90B může být považována za slučitelnou se Smlouvou a rámcem z roku 1986 pod podmínkou, že společnost Avio bezodkladně splatí zbývající dluh a uhradí složené úroky.

(366)

Tento projekt realizovaný společností Avio se týká silnější verze motoru GE90 vyvinutého společností General Electric. Projekt GE90 Growth sestával ze tří různých motorů určených pro letouny Boeing a Airbus používané při letech přes Tichý oceán. Také v tomto případě společnost Avio zodpovídala za 7 % programu a za velké části nízkotlaké turbíny.

(367)

Projekt, který není v prvním rozhodnutí o zahájení řízení zmíněn, byl realizován v období 1996–1997.

(368)

Způsobilé investice činily 46 434 milionů ITL. S ohledem na uskutečněnou činnost výzkumu a vývoje maximální míra podpory přípustná podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 byla 36,25 %.

(369)

Tato míra byla dosažena v roce 2006. Od uvedeného data je společnost Avio povinna státu splatit celý zbývající dluh ve výši 47 064 milionů ITL (zahrnující 2 123 milionů ITL, které měly být původně splaceny v roce 2007, a zbývající dluh ve výši 44 941 milionů ITL) a uhradit složené úroky.

(370)

Komise dospěla k závěru, že podpora poskytnutá společnosti Avio na projekt GE90 je slučitelná se Smlouvou a rámcem z roku 1996 pod podmínkou, že společnost Avio bezodkladně splatí celý zbývající dluh a uhradí složené úroky.

(371)

Tento projekt realizovaný společností Avio se týkal nízkotlaké turbíny motoru Pratt & Whitney (PW308) určeného pro velké letouny kategorie business jet (a malé tryskové letouny pro regionální dopravu).

(372)

Projekt, který není v prvním rozhodnutí o zahájení řízení zmíněn, byl realizován v období 1997–1998.

(373)

Způsobilé náklady činily 30 688 milionů ITL. Počáteční maximální způsobilá míra podpory podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996 byla 36 %. Podpora poskytnutá společnosti Avio a stanovený splátkový plán dosahují míry podpory ve výši 33,88 %. V souladu s plánem společnost Avio podporu splatí do roku 2013.

(374)

Komise dospěla k závěru, že podpora poskytnutá společnosti Avio na projekt týkající se nízkotlaké turbíny PW308 může být považována za slučitelnou se Smlouvou a rámcem z roku 1996 pod podmínkou, že bude dodržen splátkový plán.

(375)

Tento projekt realizovaný společností Alenia se týká přetlakových kabin velkých civilních letadel.

(376)

Projekt je zmíněn v prvním rozhodnutí o zahájení řízení jako projekt č. 1. V této souvislosti na základě tehdy dostupných informací Komise rozhodla, že projekt nepodléhá individuální oznamovací povinnosti vůči Komisi, a že tedy nespadá do působnosti uvedeného rozhodnutí.

(377)

Následně se ukázalo, že částka způsobilé investice předpokládaná v okamžiku poskytnutí podpory a výše poskytnuté podpory byly ve skutečnosti takové, že zakládaly individuální oznamovací povinnost vůči Komisi.

(378)

Projekt byl realizován v období 1999–2001. Podpora byla poskytnuta na základě předpokládaných způsobilých nákladů ve výši 67 758 milionů ITL, přičemž počáteční míru podpory italské orgány stanovily na 25,74 % (tj. nižší, než je maximální míra podpory podle rámce pro výzkum a vývoj z roku 1996).

(379)

Skutečné výplaty podpory a způsobilé náklady však byly nakonec nižší než počáteční plán a náklady činily 27 122 milionů ITL. Nicméně, podpora dosáhne počáteční míry ve výši 25,74 % v roce 2008. V roce 2008 je tedy společnost Alenia povinna splatit zbývající dluh ve výši 29 244 milionů ITL.

(380)

Komise dospěla k závěru, že podpora poskytnutá společnosti Alenia na projekt týkající se přetlakových kabin může být považována za slučitelnou se Smlouvou a rámcem pro výzkum a vývoj z roku 1996 pod podmínkou, že v roce 2008 společnost Alenia splatí celou výši nesplaceného dluhu.

(381)

Následující tabulka shrnuje dopad metodiky na každý projekt, přičemž částky jsou vyjádřeny v eurech se zaokrouhleným kurzem 1 936 ITL za 1 EUR.

Tabulka 5

Seznam projektů s příslušnou částkou

(382)

Jak bylo uvedeno, pro většinu projektů, které Itálie neoznámila, bylo nezbytné upravit splátkové plány. V mnoha případech musí být zbývající dluh uhrazen bezodkladně. V některých z těchto případů příjemci musí uhradit úroky počítané od roku, ve kterém byla dosažena stanovená maximální míra podpory. V jiných případech bude splacení zbývajícího dluhu uspíšeno oproti původnímu plánu podle rozhodnutí o poskytnutí pomoci.

(383)

Splátkové plány týkající se každého z projektů výše byly stanoveny společně Komisí a italskými orgány. Ve svém dopise ze dne 31. července 2007 se italské orgány zavázaly zaručit dodržování splátkových plánů projektů.

(384)

V případech, kdy je uvedeno, že příjemci musí dluh splatit bezodkladně, se rozumí splacení ve lhůtě dvou měsíců. Toto období je ospravedlněno skutečností, že některé prvky podpory by se mohly stát částečně neslučitelnými, protože míra podpory byla vyšší než maximální způsobilá míra (tj. způsobilá míra podpory podle rámců pro výzkum a vývoj nebo počáteční míra v okamžiku poskytnutí podpory) (55). Složené úroky musí být počítány od roku, ve kterém byla dosažena maximální míra, podle nařízení Komise (ES) č. 794/04 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy (56).

(385)

Italské orgány uznaly, že některé projekty obsahují neoprávněné a neslučitelné prvky podpory. Vyjádřily svůj souhlas s podmínkami uvedenými v tomto rozhodnutí k zamezení narušení hospodářské soutěže prostřednictvím účinného a okamžitého navrácení těchto podpor.

(386)

Italské orgány se dále zavázaly dodržovat podmínky kontroly splácení slučitelných podpor zasíláním výročních zpráv o splátkách obdržených od příjemců ověřených auditorem.

(387)

To Komisi umožní sledovat dodržování podmínek každého projektu. Provádění tohoto sledování neznamená žádné další zatížení, ale jeho cílem je jednoduše zaručit dodržování podmínek stanovených v tomto rozhodnutí a Itálií přijatých.

(388)

Italské orgány poskytly Komisi informace o vládním nařízení č. 159/07 (57), podle kterého částky, jež skupina Finmeccanica uhradí na základě tohoto rozhodnutí, budou znovu přiděleny v očekávání platby ze strany společnosti ENEA – veřejného subjektu, který působí v energetickém odvětví – v rámci narovnání sporu se skupinou Finmeccanica na základě rozhodnutí Odvolacího soudu v Římě.

(389)

Komise nemusí v této fázi analyzovat, zda transakce na základě vládního nařízení DL 159/07 znamenají poskytnutí nových státních podpor na splacení neoprávněné podpory, která je předmětem tohoto rozhodnutí. Tyto transakce jsou prováděny mimo rámec tohoto postupu. Toto rozhodnutí tedy nebrání vyšetřování, o jehož zahájení má Komise rozhodnout v souvislosti s transakcemi provedenými na základě vládního nařízení DL 159/07.

(390)

Komise připomíná, že příslušnost Soudního dvora Evropských společenství je v této věci jasná a nedávno byla potvrzena ve stanovisku generálního advokáta Geelhoeda (58) ve věci Lucchini  (59). V této věci měl Soudní dvůr rozhodnout o předběžné otázce, zda rozhodnutí vnitrostátního soudu může zmařit výkon výlučných pravomocí Komise v oblasti kontroly slučitelnosti státních podpor s vnitřním trhem a případně nařídit jejich navrácení.

(391)

Z výše uvedeného vyplývá, že stát je povinen dodržovat přednost práva Společenství a výlučnou pravomoc Komise při určování slučitelnosti nebo neslučitelnosti státní podpory. Vnitrostátní rozhodnutí ve věci podpory (v podobě vládního nařízení nebo rozsudku) nemůže nahradit postup pro platné poskytnutí podpory, který je uzavřen teprve v okamžiku, kdy Komise poskytne svůj souhlas.

(392)

Jak je uvedeno v 248.–259. bodě, daná metodika zaručuje, že podpory poskytnuté na určitý projekt nepřekročí maximální míru podpory podle příslušného rámce. Při posuzování podpor na velké projekty výzkumu a vývoje je míra podpory, tj. její úměrnost, jedním ze základních aspektů posouzení slučitelnosti podpory Komisí.

(393)

Komise dále ověřila, zda byla dodržena počáteční maximální míra podpory. Pokud půjčka za zvýhodněných podmínek díky způsobu, kterým je poskytnuta nebo splácena, dosáhne míry podpory vyšší, než je hodnota stanovená v okamžiku poskytnutí podpory, podpora přesahující tuto počáteční míru musí být považována za podporu novou. Jelikož by takováto nová podpora byla se vší pravděpodobností poskytnuta teprve po uzavření projektu, a v každém případě pouze následkem opožděných splátek, tato nová podpora by neměla pro příjemce žádný motivační účinek. Z tohoto důvodu by nebyla slučitelná podle žádného rámce pro výzkum a vývoj. Jestliže jsou splátkové kalendáře upraveny způsobem, který zajišťuje dodržení maximální způsobilé míry, podpora na tyto projekty může být považována za slučitelnou.

(394)

Komise dále poznamenává, že společným znakem v odvětví letectví je to, že projekty jsou dlouhodobé a splácení probíhá i po dobu delší než patnáct let, rovněž s přihlédnutím ke skutečnosti, že příjmy z projektů jsou často dostupné pouze v dlouhodobém horizontu. V tomto případě bylo vyplácení podpory často rozloženo do více let a splácení začalo teprve po poslední výplatě a trvalo déle než deset let. Průměrná doba trvání projektů počítaná od jejich začátku až po úplné splacení činí přibližně osmnáct let.

(395)

Pokud jde o dotčených 17 projektů, Komise tedy dospěla k závěru, že správná míra podpory podle dané metodiky splňuje podmínky stanovené rámci.

(396)

K tomuto závěru dospěla s ohledem na dostupné informace a dlouhou dobu trvání projektů.

(397)

Ve věci šesti projektů, ke kterým Komise vyjádřila pochybnosti v rámci prvního rozhodnutí o zahájení řízení, a s ohledem na dlouhou dobu, která uplynula od jejich realizace, byla Komise dále schopna posoudit, že klasifikace činností výzkumu a vývoje byla správná a odpovídala praxi uplatňované Komisí.

(398)

Konečně, Komise byla schopna posoudit, že podpory poskytnuté na tyto projekty měly motivační účinek.

(399)

Jak Itálie vysvětlila ve své odpovědi z října 2005, režim byl použit na financování činnosti v oblasti vojenského výzkumu a vývoje. Již v rámci prvního rozhodnutí bylo uznáno, že jeden z projektů měl být považován za projekt vojenský, a tedy spadající do působnosti článku 296 Smlouvy.

(400)

Italské orgány poskytly informace o dvou vrtulnících zmíněných ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení.

(401)

Zúčastněná třetí strana podala připomínky k oběma vrtulníkům.

(402)

Pokud je o projekt A139, Itálie vysvětlila vývoj vrtulníku, i jeho zkratku, a prohlásila, že civilní vrtulník AW139 byl vyvinut společností Agusta společně s dalšími partnery bez využití jakékoli státní podpory.

(403)

Podle Itálie však společnost Agusta přijímala podpory na vývoj vojenského vrtulníku […], který se nachází v konečné fázi vývoje.

(404)

Zúčastněná třetí strana prohlásila, že podle jejího mínění je A139 zcela civilní vrtulník.

(405)

Pokud jde o BA609, Itálie prohlásila, že účast společnosti Agusta na projektu se týkala vývoje sklopného rotoru (tilt-rotor) pro vojenské použití.

(406)

Zúčastněná třetí strana však tvrdí, že všechny informace o projektu dostupné veřejnosti naznačují, že BA609 je vrtulník určený pro civilní využití.

(407)

Na základě dostupných informací není Komise schopna v souvislosti s těmito dvěma projekty dospět k závěru. Vyhrazuje si právo Itálii předložit další žádosti o informace k objasnění některých aspektů projektů dříve, než přijme konečné rozhodnutí. Uvedené dva projekty proto nespadají do působnosti tohoto rozhodnutí a budou předmětem rozhodnutí samostatného.

(408)

V každém případě, vojenská povaha a cíl zařízení nejsou samy o sobě dostačující k povolení výjimky z pravidel Společenství na základě článku 296 Smlouvy. Takovéto opatření musí být také nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů jednoho členského státu. Podle judikatury Soudního dvora článek 296 musí být vykládán restriktivně a omezen na výjimečné, jasně definované případy. Navíc je povinností členského státu prokázat, že nastaly podmínky pro udělení výjimky.

(409)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným aspektům se Komise rozhodla ukončit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy v souvislosti se 17 jednotlivými projekty v oblasti výzkumu a vývoje, které Itálie neoznámila, a které proto musí být považovány za neoprávněné.

(410)

Jednotlivé podpory ve smyslu čl. 1 písm. e) procesního nařízení, které měly být oznámeny, avšak nebyly, představují neoprávněné podpory podle čl. 1 písm. f) procesního nařízení. Pokud jde o neoprávněné podpory, toto rozhodnutí je přijato v souladu s článkem 13 procesního nařízení.

(411)

Jak vyplývá z článku 13 procesního nařízení, v případě rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení je přezkoumání zakončeno přijetím rozhodnutí podle článku 7. Toto rozhodnutí je přijato podle čl. 7 odst. 4 procesního nařízení pro všechny zmíněné jednotlivé projekty v souladu s podmínkami splácení uvedenými pro každý projekt.

(412)

Ve věci pochybností vyjádřených v prvním rozhodnutí o zahájení řízení v souvislosti se šesti projekty Komise dospěla k tomuto závěru: úkoly odpovídají činnosti v oblasti výzkumu a vývoje a podpory měly pro příjemce motivační účinek.

(413)

Komise dospěla k závěru, že nástroj podpory použitý pro veškeré uplatnění režimu měl podobu půjček za zvýhodněných podmínek s nulovou úrokovou sazbou. V několika případech však při uplatňování nástroje nebyly dodrženy počáteční podmínky a příjemcům byly poskytnuty podmínky příznivější.

(414)

Komisi a italským orgánům se podařilo stanovit metodiku, kterou lze opravit příliš vysoké počáteční míry podpory a nedostatečně přísné uplatňování podpor.

(415)

Komise od italských orgánů obdržela seznam neoznámených projektů se splátkovými plány vypočítanými metodikou použitou pro každý projekt.

(416)

Itálie se zavázala dodržovat splátkové plány pro každý projekt.

(417)

Itálie se zavázala dodržovat uvedené podmínky sledování, tj. zaručit, že bezodkladné splátky budou provedeny do dvou měsíců ode dne tohoto rozhodnutí a že Komise obdrží podrobné výroční zprávy o budoucích fázích splácení.

(418)

Seznam projektů nevylučuje případné projekty, o kterých se Komise může dozvědět, nebo případné projekty, o kterých může Komise získat další informace.

(419)

Naopak, Komise není schopna dospět k závěru u dvou projektů zmíněných v rámci druhého rozhodnutí o zahájení řízení, o jejichž vojenské povaze vyjádřila pochybnosti. Komise si vyhrazuje právo si v této souvislosti od Itálie vyžádat další informace za účelem přijetí rozhodnutí v blízké budoucnosti,

a)

podpory ve prospěch společnosti Agusta: projekty A109DEF; A109X; A119 Koala;

b)

podpory ve prospěch společnosti Aermacchi: projekty DO328; DO328EC; DO328 Panels;

c)

podpory ve prospěch společnosti Alenia: projekty ATR72; ATR42-500; MD11LWRP J/S; Falcon 2000; MD11 Winglet; MD95; přetlakové kabiny;

d)

podpory ve prospěch společnosti Avio: projekty GE90B; GE90 Growth; LPT PW308;

e)

projekty ve prospěch společnosti Piaggio: projekt Falcon 2000.

a)

Podpora ve prospěch společnosti Agusta:

b)

Podpora ve prospěch společnosti Aermacchi:

c)

Podpora ve prospěch společnosti Alenia:

d)

Podpora ve prospěch společnosti Avio:

e)

Podpora ve prospěch společnosti Piaggio:

a)

celkovou výši navrácenou příjemci;

b)

podrobný popis přijatých a plánovaných opatření pro splnění tohoto rozhodnutí;

c)

dokumentaci prokazující, že podpora byla splacena.

28.10.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 284/32

(1)

Rozhodnutí Komise 2001/881/ES ze dne 7. prosince 2001, kterým se stanoví seznam stanovišť hraniční kontroly schválených pro veterinární kontroly zvířat a živočišných produktů ze třetích zemí a aktualizují prováděcí pravidla pro kontroly, jež mají provádět znalci Komise (4), stanoví v příloze seznam stanovišť hraniční kontroly, která provádějí veterinární kontroly živých zvířat a živočišných produktů dovážených do Společenství ze třetích zemí (dále jen „seznam stanovišť hraniční kontroly“).

(2)

Seznam stanovišť hraniční kontroly obsahuje pro každé stanoviště hraniční kontroly číslo jednotky Traces. Traces je počítačový systém zavedený rozhodnutím Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (5). Traces nahradil předcházející systém Animo pro sledování pohybu zvířat a některých produktů v rámci obchodu uvnitř Společenství a dovozu, jenž byl založen na síti zavedené rozhodnutím Komise 91/398/EHS ze dne 19. července 1991 o počítačové síti spojující veterinární orgány (Animo) (6).

(3)

Po uspokojivé kontrole provedené v souladu s rozhodnutím 2001/881/ES by na seznam stanovišť hraniční kontroly mělo být doplněno další stanoviště hraniční kontroly v místě Brindisi v Itálii.

(4)

Na základě sdělení Portugalska by mělo být v seznamu stanovišť hraniční kontroly stanoveném v příloze rozhodnutí 2001/881/ES zrušeno stanoviště hraniční kontroly v místě Praia da Vitória (Açores) a stanoviště hraniční kontroly v přístavu Funchal (Madeira) by mělo být nahrazeno stanovištěm hraniční kontroly v přístavu Caniçal (Madeira).

(5)

Na základě sdělení Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Portugalska a Spojeného království by kromě toho měl být seznam stanovišť hraniční kontroly pro tyto členské státy aktualizován, aby zohledňoval nedávné změny, jež se týkají kontrolních středisek a kategorií zvířat nebo produktů, které mohou být kontrolovány na některých stanovištích hraniční kontroly již schválených podle rozhodnutí 2001/881/ES, a organizace kontrolních středisek v rámci těchto stanovišť.

(6)

Seznam jednotek uvedený v rozhodnutí Komise 2002/459/ES ze dne 4. června 2002, kterým se zřizuje seznam jednotek v počítačové síti „Animo“ a zrušuje rozhodnutí 2000/287/ES (7), uvádí u každého stanoviště hraniční kontroly ve Společenství číslo jednotky Traces. V zájmu zajištění soudržnosti právních předpisů Společenství by tento seznam měl být odpovídajícím způsobem aktualizován, aby zohledňoval změny, které mají být provedeny v příloze rozhodnutí 2001/881/ES, aby údaje obsažené v těchto dvou přílohách byly totožné.

(7)

Rozhodnutí 2001/881/ES a 2002/459/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,