(1)

V červenci 2002 Rada nařízením (ES) č. 1338/2002 (2) uložila konečné vyrovnávací clo (dále jen „stávající opatření“) ve výši 7,1 % z dovozu kyseliny sulfanilové kódu KN ex 2921 42 10 (kód TARIC 2921 42 10 60) pocházející z Indie. Uložená opatření vycházela ze zjištění antisubvenčního řízení zahájeného podle článku 10 základního nařízení (dále jen „původní šetření“).

(2)

Zároveň Rada nařízením (ES) č. 1339/2002 (3) uložila konečné antidumpingové clo ve výši 18,3 % z dovozu téhož výrobku pocházejícího z Indie.

(3)

V rámci výše uvedených vyrovnávacích a antidumpingových řízení přijala Komise rozhodnutím 2002/611/ES (4) nabídku cenového závazku indického vyvážejícího výrobce Kokan Synthetics and Chemicals Pvt. Ltd (dále jen „Kokan“).

(4)

V prosinci 2003 informovala společnost Kokan Komisi o svém úmyslu dobrovolně odvolat svůj závazek. V souladu s tím bylo rozhodnutí Komise, kterým byla nabídka závazku přijata, zrušeno rozhodnutím 2004/255/ES (5).

(5)

V dubnu 2005 na základě žádosti podané společností Kokan Komise zahájila (6) částečný prozatímní přezkum podle článku 19 základního nařízení, resp. čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 (7) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), jenž byl svým rozsahem omezen na přezkoumání přijatelnosti závazku, který měla společnost nabídnout.

(6)

Po provedeném šetření v prosinci 2005 přijala Komise rozhodnutím 2006/37/ES (8) nabídku závazku předloženou společností Kokan v souvislosti s antidumpingovým a vyrovnávacím řízením, jež se týkala dovozu kyseliny sulfanilové pocházející z Indie.

(7)

V lednu 2006 bylo v důsledku šetření, na něž odkazuje 6. bod odůvodnění, nařízením Rady (ES) č. 123/2006 (9) pozměněno nařízení (ES) č. 1338/2002 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu kyseliny sulfanilové pocházející z Indie a nařízení (ES) č. 1339/2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny sulfanilové pocházející mimo jiné z Indie, aby bylo zohledněno přijetí uvedeného závazku.

(8)

Po přezkumu podle ustanovení čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 uložila Rada nařízením (ES) č. 1000/2008 (10) antidumpingové clo z dovozu kyseliny sulfanilové pocházející z Čínské lidové republiky a Indie.

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti (11) stávajících opatření obdržela Komise dne 24. dubna 2007 žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. Tuto žádost podali dva výrobci ve Společenství (dále jen „žadatelé“) představující 100 % výroby kyseliny sulfanilové ve Společenství.

(10)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti vycházela z toho, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvávání nebo obnovení subvencí a k újmě výrobního odvětví Společenství.

(11)

Komise přezkoumala důkazy předložené žadateli a uznala je za dostatečné k tomu, aby bylo zdůvodněno zahájení přezkumu podle ustanovení článku 18 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem Komise dne 24. července 2007 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení oznámením o zahájení zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (12).

(12)

Je třeba uvést, že před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 10 odst. 9 a čl. 22 odst. 1 základního nařízení Komise oznámila vládě Indie, že obdržela řádně podloženou žádost o přezkum, a vyzvala vládu Indie ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu stížnosti a dosáhnout vzájemně odsouhlaseného řešení. Vláda Indie na tuto nabídku konzultací nereagovala. V souvislosti s částečným prozatímním přezkumem uvedeným níže byly konzultace rovněž nabídnuty indickým orgánům a byly s nimi provedeny. Tyto konzultace nedospěly ke vzájemně odsouhlasenému řešení, jež by bývalo opravňovalo k tomu, aby přezkum nebyl zahájen.

(13)

Oznámením o zahájení přezkumu, jež bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. září 2007 (13) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu podle článku 19“), zahájila Komise podle článku 19 základního nařízení ze svého vlastního podnětu částečný prozatímní přezkum omezený na výši subvencování, jelikož Komise měla k dispozici dostatečné důkazy prima facie o tom, že se změnily okolnosti týkající se subvencování, na jejichž základě byla opatření stanovena, a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(14)

Přezkum se omezil na výši subvencování společnosti Kokan uvedené v příloze oznámení o zahájení přezkumu podle článku 19 i dalších vývozců, kteří byli vyzváni, aby se ohlásili za podmínek a v časové lhůtě, jež byly stanoveny v oznámení o zahájení.

(15)

Šetření přetrvávajícího nebo obnoveného subvencování se vztahovalo na období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“ neboli „OPŠ“). Toto období bylo rovněž použito pro zkoumání údajně změněných okolností, jež vedly k zahájení částečného prozatímního přezkumu. Zkoumání trendů relevantních pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se vztahovalo na období od roku 2003 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a částečného prozatímního přezkumu Komise úředně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž je známo, že se jich věc týká, a též jejich sdružení, zástupce vyvážející země, žadatele a výrobce ve Společenství. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému předložení jejich stanovisek a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(17)

Všichni účastníci, kteří požádali o slyšení a prokázali, že existují zvláštní důvody ke slyšení, byli vyslyšeni.

(18)

V průběhu přezkumu před pozbytím platnosti byly zaslány dotazníky všem účastníkům, o nichž je známo, že se jich věc týká, jmenovitě dvěma výrobcům ve Společenství, vyvážejícímu výrobci v Indii a známým dovozcům a uživatelům a vládě Indie. Co se týká částečného prozatímního přezkumu, dotazníky byly zaslány vyvážejícímu výrobci v Indii a vládě Indie.

(19)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od vlády Indie, od obou výrobců ve Společenství a od vyvážejícího výrobce v dotčené zemi a též od čtyř uživatelů. Žádný z dovozců nezaslal vyplněný dotazník a žádní další dovozci nepředložili Komisi žádné informace ani se nepřihlásili v průběhu šetření.

(20)

Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro zjištění pravděpodobnosti přetrvávajícího nebo obnoveného subvencování a způsobené újmy, zájmu Společenství a též údajně změněné výše subvencování. V tomto ohledu Komise provedla kontrolní návštěvy u vlády Indie v Dillí, vlády Maháráštry v Mumbaji, Indické centrální banky v Mumbaji a následujících společností:

(21)

Přezkoumávaným výrobkem je kyselina sulfanilová pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex 2921 42 10 (kód TARIC 2921 42 10 60). V zásadě existují dva stupně jakosti kyseliny sulfanilové, které jsou stanoveny podle její čistoty: technická kyselina sulfanilová a čištěná kyselina sulfanilová. Vedle toho se čištěná kyselina sulfanilová někdy prodává ve formě soli kyseliny sulfanilové. Kyselina sulfanilová se používá jako surovina při výrobě optických zjasňovačů, přísad do betonu, potravinových barviv a speciálních barviv. Přestože kyselina sulfanilová má různá použití, všechny její stupně jakosti a formy jsou uživateli vnímány jako vzájemně nahraditelné, používají se jako vzájemně zaměnitelné, a jsou proto považovány, jak tomu bylo v původním šetření, za jeden a tentýž výrobek.

(22)

Tento přezkum potvrdil zjištění z původního šetření, že kyselina sulfanilová a její soli jsou čistě komoditními výrobky a jejich kvalita a základní fyzikální vlastnosti jsou totožné bez ohledu na zemi původu. Bylo proto shledáno, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané dotčeným vyvážejícím výrobcem na jeho domácím trhu a vyvážené do třetích zemí a též výrobky vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství na trhu Společenství mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v podstatě stejné použití, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

(23)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum a odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(24)

Výše popsané režimy a), b) c) a e) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje vládu Indie k vydávání vyhlášek týkajících se vývozní a dovozní politiky. Ty jsou shrnuty v dokumentech o vývozní a dovozní politice, které jsou od 1. září 2004 označovány jako „politika zahraničního obchodu“ a vydává je ministerstvo obchodu jednou za pět let a pravidelně je aktualizuje. Jeden dokument o vývozní a dovozní politice se v tomto případě týká období přezkumného šetření; jde o pětiletý plán týkající se období od 1. září 2004 do 31. března 2009 (dále jen „politika EXIM 2004–2009“). Vedle toho vláda Indie stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 2004–2009 řídí, v publikaci „Příručka postupů, 1. září 2004 až 31. března 2009, svazek I“ (dále jen „HOP I 2004–2009“).

(25)

Režim osvobození od daně z příjmu uvedený výše v písmenu d) vychází ze zákona o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován zákonem o financování.

(26)

Režim uvedený v písmenu f) je řízen státem Maháráštra a vychází z usnesení Ministerstva průmyslu, energetiky a práce státu Maháráštra.

(27)

Režim vývozního úvěru uvedený v písmenu g) vychází z paragrafů 21 a 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance (Reserve Bank of India, „RBI“) dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(28)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce se nenacházel v SEZS ani v EPZS. Spolupracující vyvážející výrobce však byl založen v rámci EOUS a dostával v průběhu OPŠ napadnutelné subvence. Níže uvedený popis a posouzení jsou proto omezeny na EOUS.

(29)

Podrobnosti EOUS jsou uvedeny v kapitole 6 politiky EXIM 2004–2009 a HOP I 2004–2009.

(30)

S výjimkou čistě obchodních společností mohou být v rámci EOUS zakládány všechny podniky, které se v zásadě zaváží vyvážet celou svou produkci zboží nebo služeb. Podniky v průmyslových sektorech musejí splnit minimální prahovou hodnotu investic do dlouhodobého hmotného majetku (10 milionů indických rupií), aby byly pro EOUS způsobilé.

(31)

Jednotky v režimu EOUS se mohou nacházet a mohou být založeny kdekoli v Indii.

(32)

Žádost o status EOUS musí obsahovat informace pro období příštích pěti let, mimo jiné o plánovaném množství výroby, předpokládané hodnotě vývozu, požadavcích dovozu a požadavcích na domácí zdroje. Po schválení žádosti společnosti ze strany úřadů bude společnost informována o podmínkách spojených s tímto schválením. Dohoda o uznání společnosti v rámci EOUS je platná po dobu pěti let. Tato dohoda může být obnovena pro další období.

(33)

Určujícím závazkem subjektu v režimu EOUS, jak je stanoveno v politice EXIM 2004–2009, je dosáhnout čistých devizových příjmů (dále jen „ČDP“), tj. v referenčním období (5 let) musí být celková hodnota vývozu vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(34)

Jednotky v režimu EOUS mají právo na následující úlevy:

(35)

Jednotky působící v rámci těchto režimů jsou vázány dohledem celních úředníků v souladu s paragrafem 65 celního zákona.

(36)

Tyto jednotky mají zákonnou povinnost vést řádnou evidenci veškerého dovozu, spotřeby a využití všech dovezených materiálů a vývozů provedených v souladu s odstavcem 6.11.1 HOP I 2004–2009. Tyto doklady by měly být periodicky předkládány příslušným orgánům prostřednictvím čtvrtletních a výročních zpráv o aktuálním vývoji.

(37)

Avšak „v žádném okamžiku není vyžadováno, aby [jednotka EOU] vedla každou zásilku dováženého zboží souvztažně se svým vývozem nebo s převody na jiné jednotky, s prodejem v rámci vnitrostátní celní oblasti (Domestic Tariff Area, DTA) nebo se stavem zásob“, jak uvádí odstavec 6.11.2 HOP I 2004–2009.

(38)

Prodej na domácím trhu je uskutečňován a evidován na základě autocertifikace. Proces odesílání vývozních zásilek EOU probíhá pod dohledem pracovníka celního/finančního úřadu, který v EOU trvale působí.

(39)

V daném případě spolupracující vyvážející výrobce využil režimu k tuzemskému nákupu zboží bez spotřební daně, k dosažení vrácení centrální daně z prodeje a k dosažení částečného vrácení daně z pohonných hmot nakoupených od domácích ropných společností. Šetření ukázalo, že dotčený vyvážející výrobce nevyužil výhod podle ustanovení o osvobození od daně z příjmu v rámci EOUS.

(40)

V případě osvobození od spotřební daně ze zboží nakoupeného z domácích zdrojů bylo zjištěno, že daň uhrazená při nákupech jinou jednotkou než EOUS může být použita jako kredit pro úhradu vlastních budoucích daňových povinností, např. k úhradě spotřební daně z prodeje na domácím trhu (tzv. mechanismus „CENVAT“). Spotřební daň uhrazená při nákupu tedy není konečná. V rámci kreditního mechanismu „CENVAT“ se konečné clo uplatňuje pouze u přidané hodnoty, nikoli u vstupních materiálů. Proto se osvobozením nákupů jednotky v režimu EOUS od spotřební daně stát nezříká žádného dalšího příjmu, a v důsledku toho jednotce v režimu EOUS nevzniká žádná další výhoda.

(41)

Vrácení centrální daně z prodeje a částečné vrácení zaplacené daně z paliv nakoupených od domácích ropných společností představují subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Příjem státu, který by jinak byl splatný, kdyby tento program neexistoval, je ušlým příjmem, a je tudíž poskytnutím výhody jednotce EOUS ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, protože jednotka zvýšila svou likviditu tím, že dosáhla vrácení centrální daně z prodeje a daní, jež by běžně platila z paliv. Právně závisejí subvence na exportní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Vývozní cíl EOUS, jak je uvedeno v odstavci 6.1 politiky EXIM 02–07, je nutnou podmínkou pro získání pobídek.

(42)

Výše subvence byla vypočtena na základě vrácené centrální daně z prodeje zboží nakoupeného z domácích zdrojů a na základě částečného vrácení daní zaplacených z paliv nakoupených v tuzemsku v průběhu období přezkumného šetření. Nezbytně vynaložené poplatky nutné pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence jakožto čitatel. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na příslušný vývozní obrat vytvořený v průběhu OPŠ jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Takto získané subvenční rozpětí činilo 3,2 %.

(43)

Podrobný popis DEPBS je uveden v odstavci 4.3 politiky EXIM 2004–2009 a v odstavci 4.37-4.53 HOP I 2004–2009.

(44)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu DEPBS během OPŠ žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v tomto šetření dále analyzovat.

(45)

Podrobný popis EPCGS je uveden v kapitole 5 politiky EXIM 2004–2009 a v kapitole 5 HOP I 2004–2009.

(46)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu EPCGS během OPŠ žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v tomto šetření dále analyzovat.

(47)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu ITES během OPŠ žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v tomto šetření dále analyzovat.

(48)

Podrobný popis režimu je uveden v odstavcích 4.1 až 4.1.14 politiky EXIM 2004–2009 a kapitolách 4.1 až 4.30 HOP I 2004–2009. Od 1. dubna 2006 se název režimu změnil na Advance Authorisation Scheme.

(49)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu AAS během OPŠ žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v tomto šetření dále analyzovat.

(50)

Aby podpořila rozšíření průmyslu do méně rozvinutých oblastí státu, poskytuje vláda státu Maháráštra od roku 1964 pobídky nově zakládaným jednotkám v rozvojových regionech státu, a to na základě režimu obecně známého jako „soubor pobídek“. Režim byl od svého zavedení mnohokrát novelizován a v období od 1. dubna 2001 do 31. března 2006 byl uplatňován „režim z roku 2001“, který byl poté prodloužen o jeden rok do 31. března 2007. Soubor pobídek poskytovaný vládou státu Maháráštra se skládá z několika podrežimů, z nichž hlavní jsou: i) vrácení místní spotřební daně/vstupní daně, ii) osvobození od daně z elektřiny a iii) osvobození od místní daně z prodeje/odklad místní daně z prodeje. Podle vlády státu Maháráštra režim z roku 2001 nezahrnuje posledně uvedený daňový režim, tj. osvobození od daně z prodeje ani odklad daně z prodeje. Šetřením však bylo zjištěno, že nárok společnosti na výhody v tomto režimu je zakotven v „certifikátu způsobilosti“. Šetření odhalilo, že jediným podrežimem, jenž spolupracující vyvážející výrobce využil v průběhu OPŠ, byl odklad daně z prodeje (bod iii) výše).

(51)

Aby byly způsobilé, musí společnosti zásadně investovat do málo rozvinutých oblastí státu (které jsou podle svého hospodářského rozvoje rozděleny do různých kategorií, např. málo rozvinuté oblasti, méně rozvinuté oblasti, nejméně rozvinuté oblasti), a to buď založením průmyslového podniku, nebo realizací rozsáhlé investice kapitálu do rozšíření nebo diverzifikace stávajícího průmyslového podniku. Hlavním hlediskem pro určení výše pobídek je klasifikace oblasti, v níž je nebo bude dotčený podnik lokalizován, a velikost investice.

(52)

Certifikát způsobilosti vydaný vládou státu Maháráštra spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci stanovil, že společnost smí v rámci podrežimu odkladu daně z prodeje odložit úhradu státní daně z prodeje účtované z prodeje zboží této společnosti na domácím trhu po dobu 12 let od roku výběru daně.

(53)

Podrežim odkladu daně z prodeje souboru pobídek vlády státu Maháráštra poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prošetřovaný podrežim představuje finanční příspěvek vlády státu Maháráštra, protože tato úleva odkládá výběr příjmu státu, který by byl jinak splatný. Tento odklad dává společnosti výhodu, protože zlepšuje její likviditu.

(54)

Podrežim je k dispozici pouze společnostem, které investovaly v určitých vymezených zeměpisných oblastech v rámci jurisdikce státu Maháráštra. Není k dispozici pro společnosti lokalizované mimo tyto oblasti. Míra výhody se liší podle dotčené oblasti. Režim je specifický podle čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 základního nařízení, a tudíž je napadnutelný.

(55)

Částka odložené státní daně z prodeje, jež byla vybírána během OPŠ, je v rámci prvku odkladu daně v tomto režimu považována za ekvivalent bezúročné půjčky udělené vládou státu Maháráštra ve stejné výši. Výhoda pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce proto byla vypočtena na základě úroku, který byl společností uhrazen při srovnatelné komerční půjčce během OPŠ.

(56)

Podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla poté výše subvence (čitatel) přepočítána na celkový obrat společnosti během OPŠ jakožto na příslušný jmenovatel, protože subvence nezávisí na vývozu a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(57)

Na základě výše uvedeného výše subvence, kterou společnost získala v tomto režimu, činí 0,6 %.

(58)

Podrobnosti tohoto režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 02/04.02.02/2006-07 (vývozní úvěr v cizí měně) a rámcovém oběžníku IECD č. 01/04.02.02/2006-07 (vývozní úvěr v rupiích) Indické centrální banky („RBI“), který je rozesílán všem komerčním bankám v Indii.

(59)

K tomuto režimu jsou způsobilí výrobci/vývozci a obchodníci/vývozci. Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce výhod v rámci ECS využil.

(60)

Podle tohoto režimu nastavuje RBI povinné maximální stropy úrokových sazeb použitelné pro vývozní úvěry, jak v indických rupiích, tak v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci, „aby vývozcům zajistily dostupnost úvěru za mezinárodně konkurenceschopné sazby“. ECS se skládá ze dvou podrežimů, režimu vývozních úvěrů před odesláním (dále jen „balicí úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výrobu, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a režimu vývozního úvěru po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. RBI také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch financování vývozu.

(61)

Na základě rámcového oběžníku RBI mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou stanoveny čistě za tržních podmínek.

(62)

Za prvé mohou preferenční úrokové sazby úvěru ECS stanovené rámcovými oběžníky RBI snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady stanovenými čistě tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. K závěru, že byla poskytnuta výhoda, se došlo pouze v případě, kdy byly tyto rozdíly v sazbách zjištěny. Rozdíly mezi sazbami úvěrů poskytnutých podle rámcových oběžníků RBI a komerčními sazbami „hotovostních úvěrů“ nelze vysvětlit čistě tržním chováním komerční banky.

(63)

Za druhé a bez ohledu na skutečnost, že preferenční úvěry v rámci ECS jsou poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. RBI je veřejnoprávním subjektem, a splňuje tedy definici „vlády“, jak je uvedena v čl. 1 odst. 3 základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a jeho vedení je jmenováno vládou Indie. RBI dává pokyny soukromým subjektům ve smyslu druhé odrážky čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení, protože komerční banky jsou vázány podmínkami, které RBI uloží, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcových oběžnících RBI a ustanoveními RBI, podle kterých komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch vývozního financování. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě aby poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení. Tato subvence je podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti.

(64)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během OPŠ a částkou, která by byla zaplacena, pokud by byly uplatněny úrokové sazby stejné jako u běžných komerčních úvěrů využitých dotyčnou společností. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu OPŠ (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Spolupracující vyvážející výrobce využil výhody v rámci ECS a získal subvenci ve výši 0,9 %.

(65)

Výše napadnutelných subvencí zjištěných v průběhu OPŠ v souladu se základním nařízením v hodnotovém vyjádření u prošetřovaného vyvážejícího výrobce činí 4,7 %.

(66)

Na základě dostupných informací představoval spolupracující vyvážející výrobce v průběhu OPŠ 100 % vývozu kyseliny sulfanilové z Indie do Společenství. K dispozici nebyly žádné informace, jež by nasvědčovaly tomu, že míra případně existujícího subvencování ostatních vyvážejících výrobců byla nižší.

(67)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by pozbytí platnosti platných opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávajícímu nebo obnovenému subvencování.

(68)

Bylo zjištěno, že i když subvenční rozpětí zjištěné v průběhu šetření přezkumu před pozbytím platnosti je nižší než rozpětí zjištěné při původním šetření, spolupracující indický vývozce dotčeného výrobku měl nadále výhodu z napadnutelného subvencování indickými úřady. Co se týká hlavního režimu prošetřovaného v průběhu OPŠ, tj. EOUS, status jednotky zaměřené na vývoz podle politiky EXIM zajišťuje opakované výhody a nejsou žádné známky toho, že tyto režimy budou v dohledné době utlumeny. Za těchto podmínek je jasné, že také vývozce dotčeného výrobku bude i v budoucnu dále dostávat napadnutelné subvence.

(69)

Protože bylo prokázáno, že subvencování v době přezkumu pokračovalo a že pravděpodobně bude pokračovat i v budoucnu, otázka pravděpodobnosti obnoveného subvencování je irelevantní.

(70)

V souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení bylo rovněž zkoumáno, zda změněné okolnosti subvencování oproti původnímu šetření lze přiměřeně považovat za takové, jež jsou trvalé povahy.

(71)

Je třeba připomenout, že rozsah prozatímního přezkumu je při absenci spolupráce dalších vývozců v Indii omezen na míru subvencování společnosti Kokan Synthetics & Chemicals Pvt. Ltd.

(72)

Co se týká trvalé povahy změněných okolností, ve světle zjištění uvedených výše v 68. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že nejsou žádné důvody domnívat se, že změněná míra subvencování není trvalé povahy.

(73)

Ve Společenství vyrábějí obdobný výrobek dva výrobci, jejichž výkony tvoří celkovou výrobu obdobného výrobku ve Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(74)

Je třeba uvést, že oproti původnímu šetření byly společnosti „Sorochimie Chimie Fine“ a „Quimigal SA“ přejmenovány, a sice první z nich na „Ardenity“, druhá na „CUF Químicos Industriais“.

(75)

Tito dva výrobci spolupracovali při šetření a podpořili žádost o přezkum. Proto představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 8 základního nařízení.

(76)

Zřejmá spotřeba Společenství byla stanovena na základě:

(77)

Spotřeba kyseliny sulfanilové ve Společenství činila v průběhu OPŠ přibližně 10 000 tun. Za posuzované období byl zjištěn pokles spotřeby o 6 %.

Tabulka 1

Spotřeba na trhu Společenství

(78)

Aby byla zachována důvěrnost obchodních informací, vzhledem k tomu, že společnost Kokan představuje 100 % dovozu pocházejícího z Indie a že výrobní odvětví Společenství tvoří pouze dva výrobci, bylo nezbytné uvést informace v tabulce 2 až 5 formou indexu.

(79)

Objemy a podíly dovozu z Indie na trhu se vyvíjely podle údajů v níže uvedených tabulkách.

Tabulka 2

Dovoz z dotčené země

Tabulka 3

Podíl dotčené země na trhu

(80)

Dovoz z dotčené země poklesl od roku 2003 do OPŠ o 40 % a podíl dovozu z Indie na trhu poklesl o 36 %.

(81)

Průměrná dovozní cena dotčených výrobků pocházejících z Indie vzrostla za posuzované období o 11 %.

(82)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení během OPŠ byly srovnány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, s dovozními cenami dotčené země účtovanými CIF na hranice Společenství, upravenými s ohledem na cenu franko přístav určení. Tato úprava byla provedena zvýšením cen o běžné clo a podovozní náklady. Srovnání ukázalo, že upravené indické ceny nepředstavovaly vůči výrobnímu odvětví Společenství cenové podbízení. Sledovaný nárůst cen a nepřítomnost cenového podbízení je třeba vidět ve světle různých cenových závazků, jež indický vývozce nabídl od zavedení opatření v roce 2002.

(83)

Objem dovozu z jiných třetích zemí poklesl za posuzované období o 9 %. Jeho podíl na trhu mírně poklesl o 3 %. Hlavní vývozní země, jmenovitě Spojené státy americké (USA) a Čínská lidová republika, představovaly v posuzovaném období téměř 100 % tohoto dovozu.

(84)

Ceny kyseliny sulfanilové z jiných třetích zemí byly v průměru nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a také nižší než indické ceny. Je třeba připomenout, že dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z ČLR byl v roce 2002 zatížen antidumpingovým clem ve výši 21 %, které bylo v roce 2004 po antiabsorpčním šetření zvýšeno na 33,7 %.

(85)

Aby byla zachována důvěrnost obchodních informací, bylo nezbytné uvádět informace týkající se dvou společností představujících výrobní odvětví Společenství ve formě indexu.

(86)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení byly zkoumány všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele týkající se výrobního odvětví Společenství.

(87)

Úroveň produkce výrobního odvětví Společenství v průběhu OPŠ byla o 17 % vyšší než úroveň zaznamenaná na začátku posuzovaného období. Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství za posuzované období rovněž vzrostla, a to o 12 %, jelikož jeden výrobce ve Společenství zvýšil svou kapacitu investicemi do zařízení, aby mohl vyrábět čištěnou kyselinu sulfanilovou. Kombinace těchto dvou faktorů vedla v průběhu posuzovaného období k celkovému zvýšení míry využití kapacity výrobního odvětví Společenství. Je rovněž třeba uvést, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo v průběhu OPŠ uspokojivé míry využití kapacity (v rozmezí 75 až 80 %).

(88)

Stavy zásob výrobního odvětví Společenství na konci roku v posuzovaném období poklesly o 22 %. V roce 2004 a 2005 stavy zásob významně poklesly, avšak v roce 2006 a během OPŠ postupně vzrostly.

Tabulka 7

Konečné stavy zásob v objemech

(89)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství v průběhu OPŠ byl o 5 % vyšší než na začátku posuzovaného období. Jelikož spotřeba Společenství za posuzované období poklesla o 6 % (viz 77. bod odůvodnění výše), podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se za stejné období zvýšil o 12 %. Konkrétně výrobní odvětví Společenství získalo za posuzované období přibližně 7 procentních bodů podílu na trhu. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu zůstával nad 50 % po celé posuzované období.

Tabulka 8

Objem prodeje a podíl na trhu

(90)

Je třeba uvést, že růst výrobního odvětví Společenství byl poněkud ovlivněn poklesem spotřeby Společenství v roce 2006 a během OPŠ. Zvýšení podílu na trhu lze téměř stejnou měrou vysvětlit zvýšením objemů prodeje a menší spotřebou ke konci posuzovaného období.

(91)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období výrazně vzrostly o 26 %. Sledovaný vývoj od roku 2005 podle všeho odráží zvláště účinky antiabsorpčních opatření přijatých proti čínskému dovozu v roce 2004. Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství v letech 2004 a 2005 významně vzrostly a zůstaly poté poměrně stabilní. Toto zvýšení však bylo nižší než zvýšení cen anilinu, který je nejvýznamnější surovinou pro výrobu kyseliny sulfanilové. Anilin, který je derivátem benzenu, totiž představoval v průběhu OPŠ přibližně 50 % celkových výrobních nákladů a zaznamenal od roku 2003 do OPŠ cenový nárůst přibližně 45 %.

Tabulka 9

Prodejní ceny

(92)

Zaměstnanost poklesla od roku 2003 do OPŠ o 9 %, zatímco výroba vzrostla, což odráží zvýšení produktivity výrobního odvětví Společenství a konkurenceschopnosti. Průměrné náklady na zaměstnance však za stejné období vzrostly o 15 %.

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

(93)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství se s výjimkou roku 2005 pohybovala na úrovni 1 % jeho obratu nebo pod touto úrovní. V roce 2004 byly zaznamenány výrazné ztráty, zatímco v letech 2005, 2006 a OPŠ výrobní odvětví Společenství zaznamenalo zisky. Vzhledem k tomu, že ziskovost výrobního odvětví Společenství byla v roce 2003 výrazně nízká, zřejmý nárůst vykázaný v posuzovaném období vedl k úrovni ziskovosti i nadále hluboko pod úrovní, jež by byla v odvětví tohoto typu přijatelná.

(94)

Je rovněž třeba uvést, že ziskovost výrobního odvětví Společenství byla ovlivněna vývojem cen surovin. Průměrné výrobní náklady vzrostly od roku 2003 do OPŠ o 25 %. Jak je uvedeno výše v 91. bodě odůvodnění, anilin je klíčovým vstupem při výrobě kyseliny sulfanilové a představuje přibližně polovinu výrobních nákladů. Vzhledem ke skutečnosti, že ceny anilinu v roce 2004 významně vzrostly, výrobní odvětví Společenství nedokázalo tento cenový nárůst přenést na své odběratele a utrpělo ztráty. Situace se pro výrobní odvětví Společenství zlepšila v roce 2005, jelikož se ceny anilinu ustálily a výrobní odvětví Společenství dokázalo zvýšit své ceny kyseliny sulfanilové v rozsahu nezbytném pro pokrytí nárůstu surovinových nákladů. V roce 2006 a během OPŠ vzhledem k novému nárůstu cen anilinu ziskovost výrobního odvětví Společenství poklesla pod úroveň 1 % obratu.

(95)

Výrobní odvětví Společenství v posuzovaném období nadále realizovalo investice do aktivit týkajících se kyseliny sulfanilové. V roce 2006 a v průběhu OPŠ vedle investic, které souvisely především s údržbou stávajícího investičního majetku, jeden výrobce ve Společenství realizoval investice ke zvýšení své kapacity výroby čištěné kyseliny sulfanilové. Je však třeba uvést, že plné zprovoznění této nové kapacity se předpokládá až od roku 2008.

(96)

Jelikož výrobní odvětví Společenství v celém posuzovaném období realizovalo nízké zisky, číselný údaj o návratnosti investic, který vyjadřuje výsledek před zdaněním jako procento průměru počáteční a konečné zůstatkové hodnoty majetku použitého při výrobě kyseliny sulfanilové, rovněž zůstal velmi nízký, a to kolem 2 % v průběhu OPŠ.

(97)

Šetřením bylo zjištěno, že potřeba kapitálu výrobního odvětví Společenství byla nepříznivě ovlivněna obtížnou finanční situací. Přestože jeden z výrobců ve Společenství je součástí velké skupiny, kapitálové požadavky nejsou vždy naplňovány podle potřeby, protože se finanční zdroje v rámci skupiny většinou přidělují jednotkám, které mají nejvyšší zisky.

(98)

Peněžní tok v období od roku 2003 do OPŠ významně poklesl o 85 %, avšak nadále zůstal kladný. Peněžní tok nesleduje trend ziskovosti, protože byl ovlivněn nepeněžními položkami, jako jsou odpisy a pohyby zásob.

Tabulka 13

Peněžní tok

(99)

Od roku 2003 do OPŠ se většina ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Společenství vyvíjela pozitivně: objemy prodeje, využití kapacity, objem výroby, konečné stavy zásob, produktivita, investice a návratnost investic. Jeho ziskovost v průběhu OPŠ však zůstala pod 1 % obratu.

(100)

Výrobnímu odvětví Společenství prospělo to, že své jednotkové ceny kyseliny sulfanilové zvýšilo, zejména od roku 2004 do konce OPŠ. Zvýšení prodejní ceny však nemohlo plně kompenzovat vzestup výrobních nákladů, a zisková rozpětí tak poklesla.

(101)

Navíc pokles spotřeby Společenství v roce 2006 a během OPŠ poněkud bránil oživení výrobního odvětví Společenství.

(102)

Celkově je zřejmé, že zavedení antisubvenčních opatření umožnilo výrobnímu odvětví Společenství, aby svou situaci stabilizovalo, avšak ne aby se plně zotavilo z utrpěné újmy, a to kvůli nárůstu cen surovin, který výrobní odvětví Společenství nedokázalo přenést na své odběratele. Šetření nicméně ukázalo, že výrobní odvětví Společenství začalo v průběhu posuzovaného období investovat do nových zařízení.

(103)

Ve světle výše uvedené analýzy vyšlo najevo, že na jedné straně se objemové ukazatele v posuzovaném období vyvíjely pozitivně. Na druhé straně finanční ukazatele týkající se výrobního odvětví Společenství, jako je ziskovost a peněžní tok, naznačovaly, že výrobní odvětví Společenství je nadále v citlivé hospodářské situaci. Proto byl vyvozen závěr, že se ještě plně nezotavilo z účinků újmy vzniklé subvencováním.

(104)

Podle čl. 18 odst. 2 základního nařízení byla provedena analýza pravděpodobnosti obnovení újmy, jestliže by stávající opatření byla zrušena. V tomto ohledu byl zkoumán zejména pravděpodobný vývoj objemů a cen vývozu z dotčené země a také jejich pravděpodobné účinky na situaci ve výrobním odvětví Společenství při absenci opatření.

(105)

Je třeba připomenout, že i přes zavedená antisubvenční opatření měl dovoz z dotčené země v průběhu OPŠ podíl na trhu ve výši 9,7 %.

(106)

Šetření ukázalo, že spolupracující indický vyvážející výrobce má významnou volnou kapacitu, více než 30 % spotřeby Společenství. Tato nevyužitá kapacita naznačuje, že uvedený vyvážející výrobce má možnost zvýšit svou současnou výrobu, a zvýšit tak i svůj vývoz kyseliny sulfanilové do Společenství.

(107)

Je rovněž třeba uvést, že spotřeba Společenství během posuzovaného období mírně poklesla a neočekává se, že poptávka v následujících letech bude taková, aby absorbovala potenciální nárůst dovozu z Indie, jestliže by opatření byla ukončena. Za tohoto scénáře by vývoz kyseliny sulfanilové z Indie velmi pravděpodobně nahradil velkou část prodeje realizovaného výrobním odvětvím Společenství, jelikož ceny dovozu budou pravděpodobně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(108)

Šetření odhalilo, že trh Společenství je pro indického vyvážejícího výrobce nadále atraktivní. Bylo totiž zjištěno, že průměrná vývozní cena při prodeji do jiných třetích zemí je významně nižší než průměrná vývozní cena pro Společenství. Skutečnost, že v případě indických vývozních cen nebylo zjištěno žádné cenové podbízení, je vysvětlena cenovým závazkem, a tedy opatřeními zavedenými pro Indii. Avšak i tak bylo zjištěno, že indické vývozní ceny CIF jsou v průměru nižší než průměrná cena výrobního odvětví Společenství (asi o 7 %).

(109)

Proto je pravděpodobné, že pokud by nebyla zavedena žádná opatření, indický vyvážející výrobce by měl pobídku k tomu, aby využil významnou část nevyužité kapacity a přesměroval svůj vývoz do jiných třetích zemí na atraktivnější trh Společenství při cenových úrovních významně nižších, než jsou současné cenové úrovně ve výrobním odvětví Společenství.

(110)

Na základě výše uvedeného lze vyvodit závěr, že pokud by opatření skončila, došlo by velmi pravděpodobně k dovozu z dotčené země na trh Společenství ve významných objemech a za subvencované ceny, které by byly pod cenami výrobního odvětví Společenství. To by se vší pravděpodobností mělo za následek tendenci ke stlačování cen na trhu Společenství s předpokládaným nepříznivým dopadem na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství. To by zejména zvrátilo oživení, kterého bylo částečně dosaženo v posuzovaném období, což by pravděpodobně vedlo k obnovení újmy.

(111)

Podle článku 31 základního nařízení bylo zkoumáno, je-li zachování stávajících antidumpingových opatření proti zájmu Společenství jako celku. Určení zájmu Společenství bylo založeno na zhodnocení všech dotyčných zájmů.

(112)

Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, že tudíž analyzuje situaci, kdy antisubvenční opatření již byla zavedena, by měla umožnit vyhodnocení veškerých nesprávných negativních dopadů stávajících antisubvenčních opatření na strany, kterých se daná situace týká.

(113)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení subvencí působících újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(114)

Lze rozumně předpokládat, že dané výrobní odvětví Společenství bude mít nadále prospěch z uložených opatření a bude se dále zotavovat tím, že opět získá původní podíl na trhu a zvýší svou ziskovost. Pokud nebudou opatření zachována, vznikne pravděpodobně výrobnímu odvětví Společenství opět újma způsobená zvýšením dovozu z dotčené země za subvencované ceny a jeho stávající citlivá finanční situace se zhorší.

(115)

Na tomto základě lze vyvodit závěr, že by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství, aby opatření pokračovala.

(116)

Je třeba připomenout, že v původním šetření bylo zjištěno, že uložení opatření by nemělo vážný dopad na dovozce kyseliny sulfanilové ve Společenství. To podle všeho potvrzuje nedostatečná spolupráce v tomto šetření. Nebyly tudíž předloženy žádné závažné důvody, jež by svědčily o tom, že uložení opatření by bylo proti zájmu dovozců.

(117)

Komise zaslala dotazník všem 31 známým uživatelům, z nichž pouze čtyři jej vrátili vyplněný. Tři vyplněné dotazníky byly obdrženy od firem Společenství vyrábějících optické zjasňovače a jeden vyplněný dotazník od společnosti vyrábějící barviva. Avšak informace, jež všichni tito uživatelé poskytli ohledně účinku opatření a podílu, jaký má kyselina sulfanilová na jejich výrobních nákladech, nebyly užitečné.

(118)

Objemy dotčeného výrobku dovezeného těmito čtyřmi uživateli představovaly 47,3 % celkového dovozu do Společenství. Navíc, jelikož tito čtyři uživatelé nakupují významné objemy kyseliny sulfanilové od výrobního odvětví Společenství, představovali v průběhu OPŠ celkem přibližně 40 % spotřeby Společenství.

(119)

Tři uživatelé uvedli stejné argumenty proti pokračování opatření z důvodu, že výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství nestačí pokrýt domácí poptávku, a z důvodu, že opatření poškozují jejich konkurenceschopnost u následných výrobků. Čtvrtý uživatel se k otázce, zda je pro zachování opatření nebo proti němu, nevyjádřil.

(120)

Co se týká nabídky na trhu Společenství, je třeba poznamenat, že současná výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství by mohla uspokojit přibližně 80 % poptávky ve Společenství. Je rovněž třeba zdůraznit, že výrobní odvětví Společenství investovalo do nových zařízení, aby zvýšilo svou produkci čištěné kyseliny sulfanilové. Ať tak či onak, účelem opatření není zabránit dovozu z dotyčné země ve vstupu na trh Společenství, ale zajistit, aby byl prováděn za nesubvencované a nepoškozující ceny. Proto se očekává, že dovoz z dotčené země bude nadále vstupovat na trh, stejně jak tomu bylo po uložení opatření v roce 2002.

(121)

Je rovněž třeba uvést, že výroba kyseliny sulfanilové mimo Společenství se nyní omezuje na několik zemí ve světě, např. Indii, ČLR a USA. Proto je důležité, aby výrobní odvětví Společenství mohlo fungovat v podmínkách skutečné hospodářské soutěže, aby všem uživatelům ve Společenství byly i nadále k dispozici domácí dodávky výrobku.

(122)

Co se týká konkurenceschopnosti uživatelů, je třeba uvést, že i přes nedostatečné informace získané od uživatelů v rámci tohoto šetření se v původním šetření ukázalo, že antisubvenční opatření by zvýšila úplné náklady optických zjasňovačů a barviv obsahujících kyselinu sulfanilovou o méně než 1 %.

(123)

Na základě výše uvedeného, obdobně se závěrem vyvozeným při původním šetření, se také v rámci přezkumného šetření před pozbytím platnosti má za to, že zachování opatření by nemělo významný nepříznivý dopad na situaci uživatelů.

(124)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen závěr, že neexistují žádné závažné důvody proti zachování současných antisubvenčních opatření.

(125)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a ohledech, na jejichž základě je zamýšleno doporučit zachování a úpravu stávajících opatření. Byla jim také poskytnuta lhůta ke vznesení námitek a připomínek. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by vedly ke změně výše uvedených závěrů.

(126)

S ohledem na závěry učiněné v souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti, co se týká pravděpodobnosti přetrvávajícího subvencování, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Společenství, by měla být vyrovnávací opatření týkající se dovozu kyseliny sulfanilové pocházející z Indie zachována, aby se zabránilo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství subvencovaným dovozem.

(127)

S ohledem na závěry částečného prozatímního přezkumu omezeného na výši subvence týkající se spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Indii se považuje za vhodné upravit sazbu platného vyrovnávacího cla ze 7,1 % na 4,7 %. Jelikož spolupracující vyvážející výrobce představoval v průběhu OPŠ 100 % vývozu kyseliny sulfanilové z Indie do Společenství, považuje se za vhodné, aby se tato sazba cla vztahovala rovněž na dovážené zboží vyráběné ostatními indickými výrobci. Sazba cla se nebude vztahovat na dovoz dotčeného výrobku, který je vyráběn a prodáván pro vývoz do Společenství spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, od něhož byl rozhodnutím 2006/37/ES přijat závazek. V tomto ohledu se konstatuje, že minimální dovozní ceny závazku přijatého od indické společnosti byly upraveny tak, aby odrážely pokles celkové kombinované sazby cla (antidumpingového a vyrovnávacího), jež se na tuto společnost vztahuje.

(128)

Úprava sazby vyrovnávacího cla bude mít dopad na konečné antidumpingové clo ve výši 18,3 % uvalené na dovoz kyseliny sulfanilové z Indie nařízením (ES) č. 1000/2008, protože antidumpingové clo bylo upraveno, aby se zabránilo případnému dvojímu započtení účinků výhod z vývozních subvencí (je třeba připomenout, že konečné antidumpingové clo vycházelo z dumpingového rozpětí, protože dumpingové rozpětí bylo shledáno nižším než úroveň odstranění újmy). Ustanovení čl. 24 odst. 1 základního nařízení a čl. 14 odst. 1 základního antidumpingového nařízení stanoví, že žádný výrobek nesmí být podroben zároveň antidumpingovým a vyrovnávacím opatřením za účelem řešení jedné a téže situace, jež vznikla dumpingem nebo subvencováním vývozu. V původním šetření bylo zjištěno, že určité prošetřované režimy subvencování, které byly napadnutelné, představují vývozní subvence ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního antisubvenčního nařízení. Tyto subvence jako takové ovlivnily vývozní cenu indického vyvážejícího výrobce, a vedly tak ke zvýšenému dumpingovému rozpětí. Proto, podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení, bylo konečné antidumpingové clo upraveno tak, aby odpovídalo skutečnému dumpingovému rozpětí zbývajícímu po uložení konečného vyrovnávacího cla kompenzujícího vliv vývozních subvencí (viz 46. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1339/2002).

(129)

V důsledku toho musí být sazba konečného antidumpingového cla pro Indii nyní upravena tak, aby zohlednila revidovanou míru výhod získaných z vývozních subvencí v OPŠ současného antisubvenčního šetření. Jelikož výhody vývozních subvencí dosáhly v tomto OPŠ 4,1 % a míra dumpingového rozpětí původně stanovená nařízením (ES) č. 1339/2002 činila 24,6 %, revidovaná výše antidumpingového cla by měla být 20,5 %. Nařízení (ES) č. 1000/2008 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,