I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

31.7.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 203/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 704/2008

ze dne 15. července 2008

o uzavření Protokolu, kterým se na období od 1. srpna 2008 do 31. července 2012 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Společenství a Mauritánská islámská republika uzavřely dohodu o partnerství v odvětví rybolovu. Tato dohoda byla schválena nařízením Rady (ES) č. 1801/2006 (2) a vstoupila v platnost dnem 5. prosince 2006.

(2)	Společenství a Mauritánská islámská republika sjednaly a parafovaly protokol, kterým se na období od 1. srpna 2008 do 31. července 2012.stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody o partnerství

(3)	V zájmu Společenství je uvedený protokol schválit.

(4)	Uvedený protokol nahrazuje předchozí protokol schválený nařízením (ES) č. 1801/2006.

(5)	Je třeba vymezit způsob pro rozdělení rybolovných práv mezi členské státy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Protokol, kterým se na období od 1. srpna 2008 do 31. července 2012 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, se schvaluje jménem Společenství.

Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

1. Rybolovná práva stanovená v protokolu se mezi členské státy rozdělí takto:

Kategorie rybolovu	GT nebo maximální počet licencí pro licenční období	Členský stát	GT, licence nebo maximální množství úlovků podle jednotlivých členských států
Kategorie 1 Plavidla lovící korýše kromě langust a krabů	9 570 GT	Španělsko	7 313 GT
		Itálie	1 371 GT
		Portugalsko	886 GT
Kategorie 2 Trawlery a plavidla pro lov na dně na dlouhou lovnou šňůru zaměřené na lov štikozubce černého	3 240 GT	Španělsko	3 240 GT
Kategorie 3 Plavidla lovící druhy žijící při dně jiné než štikozubec černý a vybavená jinými lovnými zařízeními než sítěmi	1 162 GT	Španělsko	1 162 GT
Kategorie 4 Mrazírenské trawlery lovící druhy žijící při dně	375 GT	Řecko	375 GT
Kategorie 5 Hlavonožci	13 950 GT 32 licencí	Španělsko	24 licencí
		Itálie	4 licence
		Portugalsko	1 licence
		Řecko	3 licence
Kategorie 6 Langusty	300 GT	Portugalsko	300 GT
Kategorie 7 Mrazírenská plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí	22 licencí	Španělsko	17 licencí
Kategorie 7 Mrazírenská plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí	22 licencí	Francie	5 licencí
Kategorie 8 Plavidla lovící tuňáky na pruty a plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru	22 licencí	Španělsko	18 licencí
	22 licencí	Francie	4 licencí
Kategorie 9 Mrazírenské trawlery pro pelagický rybolov	17 licencí pro referenční tonáž 250 000 tun
Kategorie 10 Lov krabů	300 GT	Španělsko	300 GT
Kategorie 11 Nemrazírenská plavidla pro pelagický rybolov	15 000 GT za měsíc v ročním průměru

2. Ve smyslu ustanovení protokolu mohou být nevyužitá rybolovná práva kategorie 11 (nemrazírenská plavidla pro pelagický rybolov) využita kategorií 9 (mrazírenské trawlery pro pelagický rybolov) až do maximálního počtu 20 licencí za měsíc.

3. Pokud jde o kategorii 9 (nemrazírenská plavidla pro pelagický rybolov), předá Komise žádosti o licence po přijetí ročního rybolovného plánu, který vypracují členské státy a který upřesňuje žádosti podle jednotlivých plavidel, orgánům Mauritánie. Na tomto základě a s ohledem na referenční tonáž 250 000 tun informuje Komise orgány Mauritánie o úmyslu využít či nevyužít doplňkovou kvótu 50 000 tun nad referenční tonáž. V případě potřeby požádá tyto orgány o navýšení doplňkové kvóty o 50 000 tun.

Roční rybolovný plán upřesňuje podle jednotlivých plavidel měsíce činnosti a odhadované úlovky pro každý měsíc činnosti. Pro první rok používání protokolu se rybolovné plány předají Komisi nejpozději dne 15. října 2008. Počínaje rokem 2009 se tyto plány předávají Komisi nejpozději dne 31. ledna každého roku.

V případě, že žádosti o licence pro kategorii 9 (mrazírenské trawlery pro pelagický rybolov) překročí maximální povolené množství pro referenční období, Komise přednostně předá mauritánským orgánům žádosti plavidel, která nejvíce využila licence během devíti měsíců předcházejících podání uvedených žádostí o licenci.

4. Pokud jde o kategorii 11 (nemrazírenská plavidla pro pelagický rybolov), předá Komise mauritánským orgánům žádosti o licence po přijetí ročního rybolovného plánu, který jí předají členské státy a který upřesňuje žádosti podle jednotlivých plavidel. Tento plán se předá Komisi nejpozději dne 1. prosince předcházejícího roku. Plán upřesňuje množství GT stanovené pro každý měsíc činnosti.

Pokud množství žádostí překračuje v ročním průměru 15 000 GT za měsíc, provede se přidělení podle rybolovných plánů zmíněných v prvním pododstavci.

Článek 3

1. Správa rybolovných práv se zajistí podle článku 20 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (3).

2. Pokud žádosti o licence z členských států uvedených v článku 2 nevyčerpají všechna rybolovná práva stanovená protokolem, může Komise zohlednit žádosti o licence ze všech ostatních členských států.

Článek 4

Členské státy, jejichž plavidla provozují rybolov v rámci tohoto protokolu, oznamují Komisi množství každé populace ulovené v rybolovné oblasti Mauritánie podle pravidel stanovených nařízením Komise (ES) č. 500/2001 ze dne 14. března 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2847/93, pokud jde o kontrolu úlovků rybářských plavidel Společenství ve vodách třetích zemí a na volném moři (4).

Článek 5

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osoby zmocněné podepsat protokol zavazující Společenství.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. července 2008.

Za Radu

předseda

M. BARNIER

(1) Stanovisko ze dne 10. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 343, 8.12.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 865/2007 (Úř. věst. L 192, 24.7.2007, s. 1).

(4) Úř. věst. L 73, 15.3.2001, s. 8.

PROTOKOL

Kterým se na období od 1. srpna 2008 do 31. července 2012 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody mezi evropským společenstvím a mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu

Článek 1

Doba používání a rybolovná práva

1. Ode dne 1. srpna 2008 a na období čtyř let jsou rybolovná práva udělená podle článků 5 a 6 dohody stanovena v tabulce připojené k tomuto protokolu. Tato práva jsou součástí celkové intenzity rybolovu uvedené v příloze III, která je určena orgány Mauritánie na základě dostupných vědeckých stanovisek a která je pravidelně aktualizována.

2. Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 4 a 5 tohoto protokolu.

3. Podle článku 6 dohody mohou plavidla plující pod vlajkou členského státu Evropského společenství provozovat rybolovné činnosti v rybolovných oblastech Mauritánie pouze v případě, že mají licenci k rybolovu vydanou v rámci tohoto protokolu a podle pravidel uvedených v přílohách k tomuto protokolu.

Článek 2

Finanční příspěvek – Platební postupy

1. Finanční příspěvek podle článku 7 dohody je stanoven na 86 milionů EUR pro první rok, 76 milionů EUR pro druhý rok, 73 milionů EUR pro třetí rok a 70 milionů EUR pro čtvrtý rok (1). Z těchto částek bude na finanční podporu na provádění vnitrostátní rybářské politiky Mauritánie přiděleno 11 milionů EUR pro první rok, 16 milionů EUR pro druhý rok, 18 milionů EUR pro třetí rok a 20 milionů EUR pro čtvrtý rok, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 1b dohody, z toho 1 milion EUR ročně na podporu pro národní park Parc National du Banc d’Arguin (PNBA).

2. V případě překročení celkového množství 250 000 tun ročně pro kategorii 9 „pelagické druhy“ strana Společenství uhradí dodatečný příspěvek ve výši 40 EUR za ulovenou tunu.

3. Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 4, 5, 6, 7, 9, 10 a 13 tohoto protokolu.

4. Společenství vyplatí finanční příspěvek nejpozději do 31. srpna 2008 za první rok a nejpozději do 1. srpna pro roky následující.

5. Finanční příspěvek se zaplatí na jediný účet Mauritánské islámské republiky otevřený u Mauritánské centrální banky, jehož údaje sdělí ministerstvo.

6. S výhradou ustanovení článku 6 tohoto protokolu o přidělení tohoto příspěvku z rozpočtu a o podpoře pro národní park PNBA se rozhodne v rámci finančního zákona Mauritánie, a proto spadá do výlučné pravomoci Mauritánie.

Článek 3

Vědecká spolupráce

1. Obě dvě strany se zavazují, že budou podporovat zodpovědný rybolov v rybolovných oblastech Mauritánie, a to na základě zásad udržitelného řízení.

2. Během doby platnosti tohoto protokolu budou obě strany spolupracovat na důkladném prozkoumání některých otázek týkajících se vývoje stavu zdrojů v rybolovných oblastech Mauritánie; za tímto účelem se v souladu s čl. 4 odst. 1 dohody koná nejméně jednou za rok schůze společného vědeckého výboru. Na žádost jedné ze stran a v případech potřeby vyjádřené podle tohoto protokolu lze rovněž svolat další schůze společného vědeckého výboru.

3. Obě strany provádějí na základě výsledků činnosti společného vědeckého výboru a s ohledem na nejlepší dostupná vědecká stanoviska konzultace v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody, aby v případě potřeby a společnou dohodou přijaly opatření, jejichž účelem je udržitelné řízení rybolovných zdrojů.

4. Společný vědecký výbor rovněž zodpovídá za tyto činnosti:

a)	vypracovat roční vědeckou zprávu o lovištích, na která se vztahuje dohoda;

b)	stanovit a provádět roční program zaměřený na zvláštní vědecké otázky, jejichž cílem je lépe pochopit stav zdrojů a vývoj ekosystémů;

c)	na základě postupu schváleného dohodu v rámci výboru posuzovat vědecké problémy, které se vyskytnou při provádění této dohody;

d)	mimo jiné v případě potřeby provozovat experimentální rybolov s cílem stanovit rybolovná práva a způsoby využívání, které zaručí zachování zdrojů a jejich ekosystémů.

Článek 4

Přezkum rybolovných práv

1. Rybolovná práva podle článku 1 tohoto protokolu mohou být na základě společné dohody zvýšena, pokud podle závěrů společného vědeckého výboru uvedeného v čl. 4 odst. 1 dohody toto zvýšení neohrozí udržitelné řízení zdrojů v Mauritánii. V takovém případě je finanční příspěvek podle čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu úměrně a pro rata temporis zvýšen. Celková částka finančního příspěvku vyplacená Evropským společenstvím však nesmí přesáhnout dvojnásobek částky uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu a tato částka zůstane úměrná navýšení rybolovných práv.

2. Pokud se strany naopak dohodnou na přijetí opatření podle čl. 3 odst. 3 tohoto protokolu, která vedou ke snížení rybolovných práv stanovených v článku 1 tohoto protokolu, je finanční příspěvek úměrně a pro rata temporis snížen. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 6 tohoto protokolu, Evropské společenství může pozastavit poskytování tohoto finančního příspěvku v případě, že nebude možné využít žádná rybolovná práva stanovená v tomto protokolu.

3. Na základě společné dohody obou stran je rovněž možné přezkoumat rozdělení rybolovných práv mezi jednotlivé kategorie plavidel, přičemž se zohlední případná doporučení společného vědeckého výboru ohledně řízení populací, které by mohly být tímto přerozdělením ohroženy. Strany se dohodnou na odpovídajícím přizpůsobení finančního příspěvku, pokud to přerozdělení rybolovných práv vyžaduje.

4. O přezkumech rybolovných práv stanovených ve výše uvedených odstavcích 1, 2 a 3 se rozhodne společnou dohodou mezi oběma stranami v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody.

Článek 5

Průzkumný rybolov

1. Po získání stanoviska společného vědeckého výboru podle článku 4 dohody mohou strany provozovat v rybolovných oblastech Mauritánie průzkumný rybolov. Strany proto provádějí konzultace na žádost jedné z nich a v jednotlivých případech stanoví nové zdroje, podmínky a ostatní příslušné parametry.

2. Povolení k průzkumnému rybolovu jsou udělována pro pokusné účely na období maximálně šesti měsíců a v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 dohody. Jejich udělení je podmíněno zaplacením poplatku.

3. Pokud strany dojdou k závěru, že výsledky průzkumného rybolovu jsou kladné, bude za podmínky zachování ekosystémů a biologických mořských rybolovných zdrojů možné udělit plavidlům Společenství nová rybolovná práva na základě dohodovacího postupu podle článku 4 tohoto protokolu, a to až do uplynutí platnosti protokolu a s ohledem na přípustnou intenzitu. Finanční příspěvek bude zvýšen v souladu s ustanoveními článku 4.

4. Průzkumný rybolov je provozován v úzké spolupráci s Mauritánským ústavem pro oceánografický výzkum a rybolov (Institut Mauritanien de Recherches Océanographiques et des Pêches (IMROP)). Ústav IMROP proto rozhoduje o složení týmu výzkumníků a pozorovatelů naloděných na plavidlo; výdaje na tento tým hradí majitel plavidla. Výsledky průzkumného rybolovu jsou uvedeny ve zprávě ústavu IMROP, která je předána ministerstvu.

5. Úlovky chycené při průzkumném rybolovu patří majiteli plavidla. Lov druhů, jejichž velikost neodpovídá předpisům, a druhů, jejichž lov, uchovávání na palubě a prodej právní předpisy Mauritánie nepovolují, je zakázán.

6. Nestanoví-li strany společnou dohodou jinak, vyloží plavidla provozující průzkumný rybolov všechny své úlovky v Mauritánii.

Článek 6

Přínos dohody o partnerství pro provádění odvětvové rybářské politiky v Mauritánii

1. Finanční příspěvek podle čl. 7 odst. 1b dohody je stanoven na 11 milionů EUR pro první rok, 16 milionů EUR pro druhý rok, 18 milionů EUR pro třetí rok a 20 milionů EUR pro čtvrtý rok v souladu s čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu. Tato finanční podpora přispívá k rozvoji a provádění Národní strategie pro udržitelný rozvoj odvětví rybolovu v Mauritánii a jejím cílem je zavést udržitelný a zodpovědný rybolov ve vodách Mauritánie v souladu se strategickými cíli zachování rybolovných zdrojů a snazší integrace odvětví do národního hospodářství Mauritánie, zejména pokud jde o intervenční oblasti uvedené níže v odstavci 3 a jejichž orientační seznam je uveden v příloze IV, jakož i příspěvek národnímu parku PNBA.

2. Správa částky finanční podpory podle výše uvedeného odstavce 1 je v pravomoci Mauritánie a vychází z toho, že obě strany stanoví společnou dohodou cíle, kterých je třeba dosáhnout, příslušné programy a ukazatele umožňující zhodnotit realizaci cílů.

3. Aniž je dotčeno stanovení těchto cílů oběma stranami a v souladu s prioritami Národní strategie pro udržitelný rozvoj odvětví rybolovu v Mauritánii, jakož i ve snaze zajistit udržitelné řízení a podpořit rozvoj odvětví se obě strany dohodly soustředit se na tyto oblasti:

V rámci řízení lovišť a optimalizace příjmů na tyto cíle:

—	provádění plánů řízení lovišť (chobotnice, krevety atd.),

—	posílení výzkumu rybolovu a oceánografického výzkumu,

—	posílení dohledu,

—	kontrola a přizpůsobení kapacit,

—	rozvoj nových lovišť (sardinky, sardel obecná atd.).

V rámci navýšení hospodářských a sociálních efektů odvětví na tyto cíle:

—	rozvoj přístavní infrastruktury a služeb,

—	uvádění do souladu s normami a podpora jakosti, zejména pokud jde o zlepšení hygienických podmínek při produkci produktů rybolovu a posílení kontrolní kapacity příslušných mauritánských orgánů,

—	podpora soukromých investic v odvětví, zejména prostřednictvím zdokonalení a modernizace zařízení pro produkci, podpory faktorů globální konkurenceschopnosti a komparativních výhod,

—	rozvoj drobného námořního rybolovu, vnitrozemského rybolovu a akvakultury.

V rámci ochrany mořského prostředí, přírodních stanovišť a pobřeží na tyto cíle:

—	ochrana mořského prostředí a vodních přírodních stanovišť,

—	posílení diagnostických kapacit a boje proti znečišťování moří.

V rámci reformy právního a institucionálního rámce na tyto cíle:

—	posílení institucionálních kapacit Ministerstva pro rybolov a institucí v jeho gesci,

—	zlepšení právního rámce provádění rybolovných činností a institucionálního prostředí v odvětví.

Článek 7

Způsoby provádění podpory v odvětvové rybářské politice Mauritánie

1. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 6 odst. 3 tohoto protokolu, Evropské společenství a ministerstvo se v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody a na základě pokynů definovaných v příloze IV a ihned po vstupu protokolu v platnost dohodnou na:

a)	jednoletých a víceletých pokynech pro provádění priorit rybářské politiky v Mauritánii definovaných výše v článku 6, jejichž cílem je zavedení udržitelného a zodpovědného rybolovu, a zejména na pokynech uvedených v čl. 6 odst. 3;

b)	jednoletých a víceletých cílech, kterých je třeba dosáhnout, jakož i na kritériích a ukazatelích, které umožní každoroční vyhodnocení dosažených výsledků.

2. Každou změnu těchto pokynů, cílů, kritérií a hodnotících ukazatelů schválí obě strany v rámci smíšeného výboru.

3. Ve spojitosti s cíli a pokyny stanovenými a prováděnými protokolem pro roky 2006–2008 platným do 31. července 2008 se Evropskému společenství sděluje víceletý program podpory v rámci tohoto protokolu podle kalendářních let nejpozději dne 1. března.

Pokud jde o první rok používání tohoto protokolu, víceletého programu a ročního přidělení podpory odvětví podle čl. 6 odst. 1 tohoto protokolu ze strany Mauritánie, jsou Evropskému společenství sděleny v okamžiku schválení pokynů, cílů, kritérií a hodnotících ukazatelů v rámci smíšeného výboru nejpozději dne 1. března.

Podpora odvětví bude předmětem hodnocení v polovině období spolu s hodnocením dosažených ukazatelů výsledků za probíhající kalendářní rok, a to v průběhu měsíce června a závěrečného hodnocení spolu s hodnocením dosažených ukazatelů, a to v průběhu měsíce ledna následujícího roku. Mauritánská strana navíc nejpozději dne 30. října každého roku sdělí rozpočtovou linii odvětví stanovenou finančním zákonem na příští rok.

4. Za účelem přípravy společných hodnocení předá ministerstvo Komisi nejpozději jeden měsíc před konáním společného hodnocení v polovině období a závěrečného společného hodnocení prozatímní, resp. závěrečnou roční zprávu o realizaci dosažených výsledků, jakož i o případných zjištěných obtížích a navrhovaných nápravných a vyrovnávacích opatřeních.

Komise si vyhrazuje právo požádat orgány Mauritánie o další informace o těchto výsledcích, aby mohla zahájit konzultace s orgány Mauritánie v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody s cílem přijmout nápravná opatření, která by umožnila dosáhnout stanovených cílů.

Článek 8

Ekonomická integrace hospodářských subjektů Společenství do odvětví rybolovu v Mauritánii

1. Obě strany se zavazují podporovat ekonomickou integraci hospodářských subjektů Společenství do odvětví rybolovu v Mauritánii. V tomto rámci obě strany povedou v průběhu roku 2008 společně objektivní posouzení překážek spojených se soukromým investováním do odvětví rybolovu v Mauritánii s cílem určit pokyny k podpoře investic, přičemž vezmou v úvahu rozvoj infrastruktury pro vykládku, uvádění do souladu s normami a modernizaci nástrojů produkce a podporu odvětví prodeje produktů rybolovu, jakož i opatření na zlepšení právního a institucionálního prostředí odvětví a jeho konkurenceschopnost.

2. Obě strany se dohodly na ustavení společné skupiny odborníků za účelem pravidelného přezkumu otázek spojených s podporou soukromého investování v odvětví rybolovu v Mauritánii, zejména s usnadněním usazování soukromých evropských podniků, smíšených společností mauritánských a evropských hospodářských subjektů a vhodných podob partnerství soukromého a veřejného sektoru. Tato skupina odborníků může vymezit specifický roční akční plán a na základě společné dohody sledovat jeho realizaci, zejména co se týče přínosu dohody o partnerství k provádění mauritánské rybářské politiky.

3. Obě strany rovněž rozhodly o zavedení výročního jednání v rámci fóra určeného na podporu soukromého partnerství v odvětví rybolovu v Mauritánii. Toto výroční fórum, na nějž budou pozvány soukromé evropské a mauritánské hospodářské subjekty, se bude konat v Mauritánii.

4. S cílem podpořit zejména odvětví nemražených produktů rybolovu poskytne Mauritánie jako motivaci hospodářským subjektům, které vykládají v přístavech Mauritánie (zejména z důvodů prodeje úlovků místnímu průmyslu, zhodnocení úlovků v Mauritánii hospodářskými subjekty nebo z důvodu přepravy úlovků z rybolovné oblasti Mauritánie pozemní cestou), snížení poplatku podle ustanovení přílohy I tohoto protokolu a právních předpisů Mauritánie v dané oblasti.

Článek 9

Spory – Pozastavení používání protokolu

1. Veškeré spory mezi stranami ohledně výkladu ustanovení tohoto protokolu a jeho příloh, jakož i ohledně jeho používání musí být předmětem konzultace mezi stranami v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody, který je v případě nutnosti svolán k mimořádnému zasedání.

2. Používání protokolu lze pozastavit na podnět jedné ze stran, pokud je spor mezi stranami považován za vážný a pokud konzultace v rámci smíšeného výboru v souladu s odstavcem 1 neumožnily jeho ukončení smírem.

3. Pozastavení používání protokolu je podřízeno tomu, že zúčastněná strana písemně oznámí svůj úmysl nejméně tři měsíce před dnem, ke kterému má toto pozastavení nabýt účinku.

4. Odchylně od postupu pro pozastavení podle výše uvedených odstavců 1, 2 a 3 si Společenství vyhrazuje právo ihned pozastavit používání protokolu, nedodržuje-li Mauritánie přijaté závazky ohledně provádění své odvětvové rybářské politiky. Toto pozastavení bude ihned oznámeno orgánům Mauritánie.

5. V případě pozastavení pokračují strany v konzultacích s cílem najít smírčí řešení jejich sporu. Pokud je takové řešení nalezeno, pokračuje se v používání protokolu a částka finančního příspěvku je úměrně a pro rata temporis snížena podle doby, po kterou bylo použití protokolu pozastaveno.

Článek 10

Pozastavení používání protokolu z důvodu neplacení

S výhradou ustanovení článku 4 tohoto protokolu může být v případě, kdy Evropské společenství opomene provést platby podle článku 2 tohoto protokolu, pozastaveno používání tohoto protokolu za těchto podmínek:

a)	Ministerstvo zašle Evropské komisi oznámení o neprovedení platby. Evropská komise provede příslušná ověření a v případě potřeby provede platbu v maximální lhůtě třiceti pracovních dní ode dne přijetí oznámení.

b)	Pokud není provedena platba nebo není podáno příslušné odůvodnění ve lhůtě stanovené ve výše uvedeném odstavci a), jsou příslušné orgány Mauritánie oprávněny pozastavit používání tohoto protokolu. Neprodleně o tom uvědomí Evropskou komisi.

c)	Protokol se začne znovu používat, jakmile jsou provedeny příslušné platby.

Článek 11

Použitelné vnitrostátní právní předpisy

Aniž jsou dotčena ustanovení obsažená v dohodě, činnosti plavidel, která provozují rybolov podle tohoto protokolu a jeho příloh, zejména pokud jde o vykládku, překládku, využívání přístavních služeb, nákup vybavení nebo jakékoli jiné činnosti, se řídí právními předpisy platnými v Mauritánii.

Článek 12

Doba trvání

Tento protokol a jeho přílohy se používají po dobu čtyř let ode dne 1. srpna 2008, nejsou-li vypovězeny v souladu s článkem 13.

Článek 13

Ukončení platnosti

1. V případě vypovězení protokolu zúčastněná strana písemně oznámí druhé straně svůj úmysl vypovědět protokol nejméně šest měsíců před datem, kdy má toto vypovězení nabýt účinku.

2. Po odeslání oznámení uvedeného v předcházejícím odstavci zahájí obě strany konzultace.

Článek 14

Vstup v platnost

1. Tento protokol a jeho přílohy vstupují v platnost dnem, ke kterému strany oznámí ukončení postupů nezbytných k tomuto účelu.

2. Použijí se ode dne 1. srpna 2008 namísto protokolu a jeho příloh, které se vztahují na období ode dne 1. července 2006 do 31. července 2008.

(1) K této částce se připočítají příspěvky majitelů plavidel stanovené v příloze 1 kapitole III, které jsou Mauritánii vypláceny přímo na účet stanovený v příloze 1 kapitole IV a jejichž výše se odhaduje na 15 milionů EUR ročně.

S výhradou jeho podpisu navíc Dokument o strategii a národním indikativním programu podle 10. ERF pro Mauritánii mimo jiné zahrnuje předpokládanou rozpočtovou podporu ve výši 40 milionů EUR v průběhu tří let od roku 2009, budou-li splněny nezbytné předpoklady. Na základě celkové kladné výkonnosti v okamžiku hodnocení 10. ERF v polovině období v roce 2010, jehož součástí bude rybářská politika, lze přistoupit k případnému navýšení programové částky pro 10. ERF.

Tabulka rybolovných práv

Kategorie rybolovu
	KORÝŠI			RYBOLOV PŘI DNĚ			HLAVONOŽCI	PELAGICKÝ RYBOLOV
	Kategorie 1 Korýši kromě langust a krabů	Kategorie 10 Krabi	Kategorie 6 Langusty	Kategorie 2 Trawlery a plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru zaměřené na lov štikozubce černého	Kategorie 3 Plavidla lovící druhy žijící při dně jiné než štikozubec černý a vybavená jinými lovnými zařízeními než sítěmi	Kategorie 4 Trawlery lovící druhy žijící při dně jiné než štikozubec černý	Kategorie 5 Hlavonožci	Kategorie 7 Plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí	Kategorie 8 Plavidla lovící tuňáky na pruty a plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru	Kategorie 9 Mrazírenské trawlery pro pelagický rybolov (1)	Kategorie 11 Nemrazírenská plavidla pro pelagický rybolov (1)
GT maximálně pro licenční období	9 570 GT	300 GT	300 GT	3 240 GT	1 162 GT	375 GT	13 950 GT 32 plavidel	22 plavidel	22 plavidel	17 licencí	15 000 GT za měsíc v ročním průměru

KATEGORIE RYBOLOVU 1: PLAVIDLA LOVÍCÍ KORÝŠE KROMĚ LANGUST A KRABŮ

1. Rybolovná oblast

i)	Severně od rovnoběžky 19° 21,00 N (N = severní zeměpisné šířky), vně oblasti vymezené těmito body:

20° 46,30 N (= s. z. š.)

17° 03,00 W (= z. z. d.)

20° 40,00 N

17° 07,50 W

20° 05,00 N

17° 07,50 W

19° 35,50 N

16° 47,00 W

19° 28,00 N

16° 45,00 W

19° 21,00 N

16° 45,00 W

ii)	Jižně od rovnoběžky 19° 21,00 N, západně od linie 6 mil (srovnej odkaz na souřadnice v dodatku 6 přílohy II).

Po přijetí plánu na úpravu stavu krevet bude na základě společné dohody stran možné přehodnotit stávající územní členění.

2. Povolená lovná zařízení

Vlečná síť pro lov krevet při dně a další selektivní lovná zařízení.

Obě strany budou provádět technické zkoušky s cílem určit pravidla pro selektivitu a zejména: i) tabulky výběru pro vlečné sítě, ii) jiná selektivní lovná zařízení než vlečné sítě. K zavedení těchto selektivních lovných zařízení musí dojít do 31. prosince 2009, po vědeckém, technickém a hospodářském vyhodnocení výsledků těchto zkoušek.

Zdvojení vlečné sítě je zakázáno. Zdvojení vláken tvořících vlečnou síť je zakázáno. Ochranné zástěry jsou povoleny v souladu s článkem 24 mauritánského zákoníku o rybolovu.

3. Povolená minimální velikost ok

50 mm

4. Biologický klid

Dvě (2) období v délce dvou (2) měsíců: květen–červen a září–říjen.

Na základě společné dohody v rámci smíšeného výboru budou moci obě strany rozhodnout o možnosti upravit, prodloužit nebo zkrátit délku období biologického klidu, jakož i o stanovení oblastí časoprostorové uzavírky s cílem chránit oblasti reprodukce a koncentrace mladých ryb.

5. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

Pokud právní předpisy Mauritánie neobsahují pro některé druhy žádné ustanovení o vedlejších úlovcích a minimálních velikostech, provádějí obě strany v rámci smíšeného výboru konzultace za účelem stanovení povoleného množství.

6. Povolená tonáž/Poplatky

	2008/2009	2009/2010	2010/2011	2011/2012
Povolená tonáž (GT) pro jednotlivá licenční období	9 570 GT	9 570 GT	9 570 GT	9 570 GT
Poplatky v EUR za GT a rok	291	303	315	315

7. Poznámky:

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy 1.

KATEGORIE RYBOLOVU 2: TRAWLERY (1) A PLAVIDLA LOVÍCÍ NA DNĚ NA DLOUHOU LOVNOU ŠŇŮRU ZAMĚŘENÉ NA LOV ŠTIKOZUBCE ČERNÉHO

1. Rybolovná oblast

1.1

i)	Severně od rovnoběžky 19° 15'60 N, západně od linie spojující tyto body:

20° 46,30 N

17° 03,00 W

20° 36,00 N

17° 11,00 W

20° 36,00 N

17° 36,00 W

20° 03,00 N

17° 36,00 W

19° 45,70 N

17° 03,00 W

19° 29,00 N

16° 51,50 W

19° 15,60 N

16° 51,50 W

19° 15,60 N

16° 49,60 W

ii)	Jižně od rovnoběžky 19° 15,60 N, až k rovnoběžce 17° 50,00 N, západně od linie 18 mil, jejíž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

iii)	Jižně od rovnoběžky 17° 50,00 N, západně od linie 12 mil, jejíž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

1.2

Územní členění během období biologického klidu pro rybolov hlavonožců je následující:

i)	Mezi Cap Blanc a Cap Timiris je výlučná oblast vymezena těmito body:

20° 46,00 N

17° 03,00 W

20° 46,00 N

17° 47,00 W

20° 03,00 N

17° 47,00 W

19° 47,00 N

17° 14,00 W

19° 21,00 N

16° 55,00 W

19° 15,60 N

16° 51,50 W

19° 15,60 N

16° 49,60 W

ii)	Jižně od Cap Timiris (jižně od rovnoběžky 19° 15,60 N) až k Nouakchott (17° 50,00 N) je výlučnou oblastí linie 18 mil, jejíž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

iii)	Jižně od Nouakchott (jižně od rovnoběžky 17° 50,00 N) je výlučnou oblastí linie 12 mil, jejíž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení

—	nástražná dlouhá lovná šňůra

—	vlečná síť pro lov štikozubce černého na dně

Zdvojení vlečné sítě je zakázáno.

Zdvojení vláken tvořících vlečnou síť je zakázáno.

3. Povolená minimální velikost ok

70 mm pro vlečnou síť

4. Biologický klid

Obě dvě strany se v rámci smíšeného výboru a na základě nejlepších vědeckých stanovisek, která jsou k dispozici a která schválil společný vědecký výbor, dohodnou na nejvhodnějším období pro biologický klid.

5. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

6. Povolená tonáž/Poplatky:

	2008/2009	2009/2010	2010/2011	2011/2012
Povolená tonáž (GT) pro jednotlivá licenční období	3 240 GT	3 240 GT	3 240 GT	3 240 GT
Poplatky v EUR za GT a rok	148	153	159	159

7. Poznámky:

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

(1) Z této kategorie jsou vyloučeny všechny mrazírenské trawlery.

Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

KATEGORIE RYBOLOVU 3: PLAVIDLA LOVÍCÍ DRUHY ŽIJÍCÍ PŘI DNĚ JINÉ NEŽ ŠTIKOZUBEC ČERNÝ A VYBAVENÁ JINÝMI LOVNÝMI ZAŘÍZENÍMI NEŽ SÍTĚMI

1. Rybolovná oblast

1.1

i)	Severně od rovnoběžky 19° 48,50 N, od 3 mil měřených od základní linie Cap Blanc–Cap Timiris.

ii)	Jižně od rovnoběžky 19° 48,50 N a až k rovnoběžce 19° 21,00 N, západně od poledníku 16° 45,00 W (= západní zeměpisné délky)

iii)	Jižně od rovnoběžky 19° 21,00 N, od 3 mil, jejichž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

1.2

Územní členění během období biologického klidu pro rybolov hlavonožců je následující:

i)	Mezi Cap Blanc a Cap Timiris:

20° 46,00 N

17° 03,00 W

20° 46,00 N

17° 47,00 W

20° 03,00 N

17° 47,00 W

19° 47,00 N

17° 14,00 W

19° 21,00 N

16° 55,00 W

19° 15,60 N

16° 51,50 W

19° 15,60 N

16° 49,60 W

ii)	Jižně od Cap Timiris (jižně od rovnoběžky 19° 15,60 N) až k Nouakchott (17° 50,00 N) je výlučnou oblastí linie 3 mil, jejíž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

iii)	Jižně od Nouakchott (jižně od rovnoběžky 17° 50,00 N) je výlučnou oblastí linie 3 mil, jejíž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení

—	dlouhá lovná šňůra;

—	upevněné tenatové sítě na chytání ryb za žábry, jejichž vlastnosti jsou: maximální pokles 7 m a maximální délka 100 metrů. V souladu s právními předpisy Mauritánie jsou zakázány tenatové sítě na chytání ryb za žábry vyrobené z polyamidového monovlákna;

—	ruční vlasec;

—

vrš;

—	zátahová síť pro lov na návnadu.

3. Povolená minimální velikost ok

120 mm pro tenatové sítě na chytání ryb za žábry.

20 mm pro sítě na lov na živou návnadu.

4. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

5. Povolená tonáž

	2008/2009	2009/2010	2010/2011	2011/2012
Povolená tonáž (GT) pro jednotlivá licenční období	1 162 GT	1 162 GT	1 162 GT	1 162 GT
Poplatky v EUR za GT a rok	254	264	274	274

6. Poznámky:

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

Lovné zařízení, které má být použito, se oznámí při podání žádosti o licenci.

Zátahová síť se použije pouze pro lov návnady, které se mají použít pro lov na vlasec nebo pomocí vrše.

Použití vrše je povoleno pro maximálně 7 plavidel o jednotlivé tonáži do 135 GT.

Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

KATEGORIE RYBOLOVU 4: MRAZÍRENSKÉ TRAWLERY LOVÍCÍ DRUHY ŽIJÍCÍ PŘI DNĚ

1. Rybolovná oblast:

1.1

i)	Severně od rovnoběžky 19° 15,60 N, západně od linie spojující tyto body:

20° 46,30 N

17° 03,00 W

20° 36,00 N

17° 11,00 W

20° 36,00 N

17° 36,00 W

20° 03,00 N

17° 36,00 W

19° 45,70 N

17° 03,00 W

19° 29,00 N

16° 51,50 W

19° 15,60 N

16° 51,50 W

19° 15,60 N

16° 49,60 W

ii)	Jižně od rovnoběžky 19° 15,60 N, až k rovnoběžce 17° 50,00 N, západně od linie 18 mil, jejíž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

iii)	Jižně od rovnoběžky 17° 50,00 N, západně od linie 12 mil, jejíž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení

—	vlečná síť.

Zdvojení vlečné sítě je zakázáno.

Zdvojení vláken tvořících vlečnou síť je zakázáno.

3. Povolená minimální velikost ok

70 mm

4. Biologický klid

Dvě (2) období v délce dvou (2) měsíců: květen–červen a září–říjen.

5. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

6. Povolená tonáž/Poplatky:

	2008/2009	2009/2010	2010/2011	2011/2012
Povolená tonáž (GT) pro jednotlivá licenční období	375 GT	375 GT	375 GT	375 GT
Poplatky v EUR za GT a rok	156	163	169	169

7. Poznámky:

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

KATEGORIE RYBOLOVU 5: HLAVONOŽCI

1. Rybolovná oblast:

Severně od rovnoběžky 19° 15,60 N, vně oblasti vymezené těmito body:
20° 46,30 N	17° 03,00 W
20° 40,00 N	17° 07,50 W
19° 57,00 N	17° 07,50 W
19° 28,20 N	16° 48,00 W
19° 18,50 N	16° 48,00 W
19° 18,50 N	16° 40,50 W
19° 15,60 N	16° 38,00 W
Jižně od rovnoběžky 19° 15,60 N, až k rovnoběžce 17° 50,00 N, západně od linie 9 mil měřené od linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.
Jižně od rovnoběžky 17° 50,00 N, západně od 6 mil měřených od linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení

Vlečná síť pro lov na dně.

Zdvojení vlečné sítě je zakázáno.

Zdvojení vláken tvořících vlečnou síť je zakázáno.

3. Povolená minimální velikost ok

70 mm

4. Biologický klid

Dvě (2) období v délce dvou (2) měsíců: květen–červen a září–říjen.

Na základě společné dohody v rámci smíšeného výboru budou moci obě strany na základě nejlepších vědeckých stanovisek, která jsou k dispozici, rozhodnout o možnosti upravit, prodloužit nebo zkrátit délku období biologického klidu, jakož i o stanovení oblastí časoprostorové uzavírky s cílem chránit oblasti reprodukce a koncentrace mladých ryb.

5. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

6. Povolená tonáž/Poplatky:

	2008/2009	2009/2010	2010/2011	2011/2012
Povolená tonáž (GT) pro jednotlivá licenční období	13 950 GT	13 950 GT	13 950 GT	13 950 GT
Poplatky v EUR za GT a rok	349	363	377	377

7. Poznámky:

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

KATEGORIE RYBOLOVU 6: LANGUSTY

1. Rybolovná oblast:

1.1	Severně od 19° 21,00 N: 20 mil měřených od základní linie Cap Blanc–Cap Timiris.

1.2	Jižně od 19° 21,00 N: 15 mil, jejichž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení:

Vrš na langusty.

3. Povolená minimální velikost ok

Síťovina 60 mm

4. Biologický klid

Dvě (2) období v délce dvou (2) měsíců: květen–červen a září–říjen.

Na základě společné dohody v rámci smíšeného výboru se obě dvě strany budou moci dohodnout na možnosti upravit, prodloužit nebo zkrátit délku tohoto období biologického klidu.

5. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

6. Povolená tonáž/Poplatky:

	2008/2009	2009/2010	2010/2011	2011/2012
Povolená tonáž (GT) pro jednotlivá licenční období	300 GT	300 GT	300 GT	300 GT
Poplatky v EUR za GT a rok	283	294	305	305

7. Poznámky:

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

Vykládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

KATEGORIE RYBOLOVU 7: MRAZÍRENSKÁ PLAVIDLA LOVÍCÍ TUŇÁKY VLEČNOU SÍTÍ

1. Rybolovná oblast:

1.1	Severně od 19° 21,00 N: 30 mil měřených od základní linie Cap Blanc–Cap Timiris.

1.2	Jižně od 19° 21,00 N: 30 mil měřených od linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení:

Zátahová síť.

3. Povolená minimální velikost ok

Normy doporučené ICCAT.

4. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

5. Povolená tonáž/Poplatky:

Poplatek za tunu úlovků	35 EUR
Počet plavidel, která mají povolení k rybolovu	22
Záloha v EUR na plavidlo a rok	1 750 EUR

6. Poznámky:

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

KATEGORIE RYBOLOVU 8: PLAVIDLA LOVÍCÍ TUŇÁKY NA PRUTY A PLAVIDLA PRO POVRCHOVÝ RYBOLOV NA DLOUHOU LOVNOU ŠŇŮRU

1. Rybolovná oblast:

Pro plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru platí stejné územní členění jako pro plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí kategorie 7.

Pro plavidla lovící tuňáky na pruty platí toto:

1.1	Severně od 19° 21,00 N: 15 mil měřených od základní linie Cap Blanc–Cap Timiris.

1.2	Jižně od 19° 21,00 N: 12 mil, jejichž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

Povolená rybolovná oblast pro rybolov na živou návnadu:

—	Severně od rovnoběžky 19° 48,50 N, od 3 mil měřených od základní linie Cap Blanc–Cap Timiris.

—	Jižně od rovnoběžky 19° 48,50 N a až k rovnoběžce 19° 21,00 N, západně od poledníku 16° 45,00 W

—	Jižně od rovnoběžky 19° 21,00 N, od 3 mil, jejichž souřadnice jsou vypočteny podle linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení:

Pruty a dlouhé lovné šňůry pro povrchový rybolov.

3. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

4. Povolená tonáž/Poplatky:

Počet plavidel, která mají povolení k rybolovu	22
Plavidla lovící na pruty – poplatek za tunu úlovků	25 EUR
Plavidla lovící na dlouhé lovné šňůry – poplatek za tunu úlovků	35 EUR
Záloha v EUR na plavidlo a rok	2 500 EUR pro plavidla lovící na pruty 3 500 EUR pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru

5. Poznámky:

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

(1)	Povolená minimální velikost ok pro rybolov na živou návnadu: 16 mm. Rybolov na návnadu bude omezen na určitý počet dní za měsíc, který stanový smíšený výbor. Začátek a konec tohoto rybolovu musí být nahlášen orgánu pro dohled.

(2)	V souladu s příslušnými doporučeními ICCAT a FAO je zakázán lov žraloka velkého (Cetorhinus maximus), žraloka bílého (Carcharodon carcharias), žraloka skvrnitého (Carcharias taurus) a psohlava obecného (Galeorhinus galeus).

(3)	V souladu s doporučeními ICCAT 04–10 a 05–05 ohledně uchovávání žraloků ulovených v rámci lovišť spravovaných ICCAT.

(4)	Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

(5)

Obě dvě strany se dohodnou na stanovení prováděcích pravidel, jejichž cílem je umožnit této kategorii lov nebo sbírání živé návnady potřebné pro činnost těchto plavidel. Pokud jsou tyto činnosti provozovány v citlivých oblastech nebo s neobvyklými zařízeními, budou tato pravidla stanovena na základě doporučení ústavu IMROP a se souhlasem orgánu pro dohled.

KATEGORIE RYBOLOVU 9: MRAZÍRENSKÉ TRAWLERY PRO PELAGICKÝ RYBOLOV

1. Rybolovná oblast:

i)	Severně od rovnoběžky 19° 21,00 N: vně oblasti vymezené těmito body:

20° 46,30 N

17° 03,00 W

20° 36,00 N

17° 11,00 W

20° 36,00 N

17° 24,10 W

19° 57,00 N

17° 24,10 W

19° 45,70 N

17° 03,00 W

19° 29,00 N

16° 51,50 W

19° 21,00 N

16° 45,00 W

ii)	Jižně od rovnoběžky 19° 21,00 N až k rovnoběžce 17° 50,00 N ve vzdálenosti 13 mil od linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

iii)	Jižně od rovnoběžky 17° 50,00 N až k rovnoběžce 16° 04,00 N ve vzdálenosti 12 mil od linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení:

Pelagická vlečná síť.

Kapsa pelagické či semipelagické sítě může být zesílena síťovinou o minimální velikosti napnutého oka 400 mm a řemínky umístěnými nejméně jeden a půl metru od sebe (1,5 m), s výjimkou řemínku na zadní části vlečné sítě, který musí být umístěn nejméně 2 m od průhledu v kapse. Zesílení nebo zdvojení kapsy pro jakékoli jiné zařízení je zakázáno a s vlečnou sítí nelze v žádném případě lovit jiné než povolené malé pelagické druhy.

3. Povolená minimální velikost ok

40 mm

4. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

Srovnej kapitolu V bod 5 a dodatek 7 přílohy I ohledně vyrovnávacích koeficientů pro malé pelagické druhy.

5. Povolená tonáž/Poplatky:

Počet plavidel, která mají povolení provádět rybolov současně	17
Poplatky v EUR za GT a rok	2008/2009	2009/2010	2010/2011	2011/2012
Plavidla, jejichž tonáž (GT) je nižší nebo rovna 5 000 GT	8,2	8,3	8,4	8,5
Plavidla, jejichž tonáž (GT) je rovna 5 000 GT, ale nižší než 7 000 GT	7,2	7,3	7,4	7,5
Plavidla, jejichž tonáž (GT) je rovna 7 000 GT, ale nižší než 9 500 GT	6,2	6,3	6,4	6,5
Celkové povolené množství úlovků pro loďstvo mrazírenských trawlerů v rámci výše uvedeného režimu licencí je stanoveno na maximálně 250 000 tun ročně, avšak s možností překročení této kvóty na základě ustanovení protokolu a jeho příloh.

6. Poznámky:

Nevyužitá rybolovná práva z kategorie 11 mohou být využita v kategorii 9 až do maximálního množství 20 licencí za měsíc.

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

KATEGORIE RYBOLOVU 10: LOV KRABŮ

1. Rybolovná oblast

i)	Severně od rovnoběžky 19° 15,6 N, východně od linie spojující tyto body:

20° 46,30 N

17° 03,00 W

20° 36,00 N

17° 11,00 W

20° 36,00 N

17° 36,00 W

20° 03,00 N

17° 36,00 W

19° 45,70 N

17° 03,00 W

19° 29,00 N

16° 51,50 W

19° 15,60 N

16° 51,50 W

19° 15,60 N

16° 49,60 W

ii)	Jižně od rovnoběžky 19° 15,60 N, až k rovnoběžce 17° 50 N, západně od linie 18 mil měřené od linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

iii)	Jižně od rovnoběžky 17° 50 N, západně od linie 12 mil měřené od linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení:

Vrš na kraby.

3. Povolená minimální velikost ok

Síťovina 60 mm

4. Biologický klid

Dvě (2) období v délce dvou (2) měsíců: květen–červen a září–říjen.

5. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

6. Povolená tonáž/Poplatky:

	2008/2009	2009/2010	2010/2011	2011/2012
Povolená tonáž (GT) pro jednotlivá licenční období	300 GT	300 GT	300 GT	300 GT
Poplatky v EUR za GT a rok	283	294	305	305

7. Poznámky:

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

KATEGORIE RYBOLOVU 11: NEMRAZÍRENSKÁ PLAVIDLA PRO PELAGICKÝ RYBOLOV

1. Rybolovná oblast:

i)	Severně od rovnoběžky 19° 21,00 N: vně oblasti vymezené těmito body:

20° 46,30 N

17° 03,00 W

20° 36,00 N

17° 11,00 W

20° 36,00 N

17° 24,10 W

19° 57,00 N

17° 24,10 W

19° 45,70 N

17° 03,00 W

19° 29,00 N

16° 51,50 W

19° 21,00 N

16° 45,00 W

ii)	Jižně od rovnoběžky 19° 21,00 N až k rovnoběžce 17° 50,00 N ve vzdálenosti 13 mil od linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

iii)	Jižně od rovnoběžky 17° 50,00 N až k rovnoběžce 16° 04,00 N ve vzdálenosti 12 mil od linie 6 mil, jejíž souřadnice jsou uvedeny v dodatku 6 přílohy II.

2. Povolená lovná zařízení:

Pelagické vlečné sítě a zátahové sítě s uzavíracími šňůrami pro průmyslový rybolov.

3. Povolená minimální velikost ok

40 mm pro trawlery a 20 mm pro plavidla lovící vlečnou sítí

4. Vedlejší úlovky a minimální velikosti

V souladu s mauritánskými právními předpisy, srovnej kapitolu VI a dodatek 5 přílohy I pro vedlejší úlovky a kapitolu V bod 5 a dodatek 6 přílohy I pro minimální velikosti.

Srovnej kapitolu V bod 5 a dodatek 7 přílohy I ohledně vyrovnávacích koeficientů pro malé pelagické druhy.

5. Povolená tonáž/Poplatky:

Povolená tonáž	15 000 GT za měsíc v ročním průměru, což se rovná 3 měsíčním licencím pro mrazírenská plavidla pro pelagický rybolov kategorie 9.
Povolená tonáž	Měsíční zaúčtování v ročním průměru znamená, že průměrné měsíční využití po uplynutí roku platnosti protokolu odpovídá výše uvedené hodnotě a umožňuje převedení práv nevyužitých během měsíce na měsíc následující.
	2008/2009	2009/2010	2010/2011	2011/2012
Poplatky v EUR za GT a rok	7,2	7,3	7,4	7,5

6. Poznámky:

Nevyužitá rybolovná práva z kategorie 11 mohou být využita v kategorii 9 až do maximálního množství 20 licencí za měsíc.

Poplatky jsou stanoveny pro období čtyř let používání protokolu.

Maximální množství úlovků nemrazírenských plavidel pro pelagický rybolov není stanoveno.

Přechodná ustanovení pro najímání námořníků podle přílohy I (kapitola XV bod 6).

Vykládky a překládky podporované podle ustanovení protokolu a přílohy I.

(1) Nevyužitá rybolovná práva z kategorie 11 mohou být využita v kategorii 9 až do maximálního množství 20 licencí za měsíc.

PŘÍLOHA I

PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ RYBOLOVNÝCH ČINNOSTÍ PLAVIDEL SPOLEČENSTVÍ V RYBOLOVNÝCH OBLASTECH MAURITÁNIE

KAPITOLA I

Dokumenty požadované pro žádost o licenci

1. Při první žádosti o licenci pro každé plavidlo předloží Komise prostřednictvím delegace ministerstvu formulář žádosti o licenci vyplněný pro každé plavidlo, pro které se o licenci žádá, podle vzoru uvedeného v dodatku 1 této přílohy. Informace o názvu plavidla, tonáži v GT, externím registračním čísle, rádiové volací značce, výkonu motoru, celkové délce a domovském přístavu jsou v souladu s informacemi uvedenými v rejstříku rybářských plavidel Společenství.

2. Při první žádosti je majitel plavidla povinen k žádosti o licenci přiložit:

—	členským státem ověřenou kopii mezinárodního výměrného listu, který uvádí tonáž plavidla vyjádřenou v GT;

—	aktuální a příslušnými orgány členského státu ověřenou barevnou fotografii plavidla z boku v jeho současném stavu. Minimální rozměry této fotografie jsou 15 cm x 10 cm;

—	dokumenty požadované pro zápis do mauritánského národního rejstříku plavidel. Tento zápis nepodléhá žádným registračním poplatkům. Inspekce stanovená v rámci zápisu do mauritánského národního rejstříku plavidel je ryze administrativní záležitostí.

3. Při jakékoli změně tonáže plavidla je majitel dotčeného plavidla povinen předložit členským státem ověřenou kopii nového výměrného listu a podklady odůvodňující tuto změnu, zejména kopii žádosti, kterou majitel plavidla podal u příslušných orgánů, souhlas těchto orgánů a podrobnosti o uskutečněných změnách.

Rovněž je v případě změny konstrukce nebo vnějšího vzhledu plavidla třeba předložit novou, příslušnými orgány členského státu ověřenou fotografii plavidla.

4. Žádosti o licence k rybolovu se podávají pouze pro plavidla, pro která byly předloženy doklady požadované v souladu s výše uvedenými body 1, 2 a 3.

KAPITOLA II

Ustanovení o žádostech, vydávání a platnosti licencí

1. Způsobilost k rybolovu

1.1 Každé plavidlo, které má zájem provozovat rybolovnou činnost v rámci této dohody, musí být způsobilé k provozování rybolovu v rybolovné oblasti Mauritánie.

1.2 Aby bylo plavidlo způsobilé, nesmí pro majitele plavidla, velitele a samotné plavidlo platit zákaz rybolovné činnosti v Mauritánii. Musí být v řádném poměru ke správním orgánům Mauritánie v tom smyslu, že musí mít splněny všechny dřívější povinnosti vyplývající z jejich rybolovných činností v Mauritánii.

2. Žádosti o licence

2.1 Pokud jde o licence pro plavidla pro pelagický rybolov, Komise prostřednictvím delegace předloží ministerstvu nejméně deset pracovních dní před začátkem rybolovných činností žádosti o licence, k nimž jsou přiloženy dokumenty dokládající technické vlastnosti.

Pokud jde o jakýkoli jiný druh licence, Komise prostřednictvím delegace předá ministerstvu každé čtvrtletí seznamy plavidel podle jednotlivých kategorií rybolovu, která podala žádost o provozování rybolovných činností v mezích stanovených v rybolovných listech připojených k protokolu, a to nejméně jeden měsíc před začátkem doby platnosti požadovaných licencí. K těmto seznamům jsou přiloženy doklady o platbě. Žádosti o licence, které nebyly podány ve výše uvedených lhůtách, se nevyřizují.

2.2 Tyto seznamy uvádějí počet plavidel podle jednotlivých kategorií rybolovu, jakož i hlavní vlastnosti každého plavidla včetně lovných zařízení, která jsou uvedena v rejstříku rybářských plavidel Společenství, výši plateb splatných podle jednotlivých okruhů a počet mauritánských námořníků.

2.3 Soubor obsahující všechny informace nezbytné pro vystavení licencí k rybolovu, včetně případných změn údajů o plavidlech, se rovněž připojí k žádosti o licenci, a to ve formátu, který je kompatibilní s programovým vybavením používaným na ministerstvu.

2.4 Lze přijmout pouze žádosti o licence pro plavidla, která jsou způsobilá k rybolovu a která splnila všechny formality stanovené ve výše uvedených bodech 2.1, 2.2 a 2.3.

2.5 Plavidla, která využívají licence k rybolovu v zemích subregionu, mohou v žádosti o licenci uvést zemi, druh(y) ryb a dobu platnosti licencí, aby se usnadnila jejich vícenásobná vplutí a vyplutí z rybolovné oblasti.

2.6 Veškeré osobní údaje poskytnuté v rámci žádostí o licence – a obecněji v rámci této dohody – mohou být využity pouze v rámci této dohody.

3. Vydávání licencí

3.1 Ministerstvo vydá licence plavidlům poté, co zástupce majitele plavidla předloží doklady o platbách pro jednotlivá plavidla (příjmové doklady vystavené státní pokladnou Mauritánie), jak je upřesněno v kapitole IV, nejméně deset dní před začátkem platnosti licencí. V případě plavidel pro pelagický rybolov je tato lhůta zkrácena na pět dní. Licence jsou k dispozici u útvarů ministerstva v Nouadhibou nebo v Nouakchott.

3.2 V licencích je mimo jiné uvedena doba platnosti, technické vlastnosti plavidla, počet mauritánských námořníků a odkazy na platby poplatků a podmínky provozování rybolovných činností, jak jsou stanoveny v příslušných rybolovných listech.

3.3 Licence k rybolovu mohou být vydány pouze plavidlům, která splnila všechny nezbytné formality pro vydání licencí. Plavidla, která získají licenci, budou zapsána na seznam plavidel s povolením k rybolovu, který bude prostřednictvím delegace předán jak orgánu pro dohled, tak i Komisi.

3.4 Žádosti o licence, které ministerstvo nevydalo, jsou prostřednictvím delegace nahlášeny Komisi. V případě potřeby poskytne ministerstvo dobropis na platby pro dotyčné žádosti, a to po úhradě případného zůstatku nesplacených pokut.

3.5 Obě strany se dohodnou, že podpoří zavedení elektronického systému licencí.

4. Platnost a používání licencí

4.1 Licence je platná pouze pro období, na které byl zaplacen poplatek, a za podmínek vymezených v rybolovném listě a upřesněných v uvedené licenci.

Licence se vydávají na období tří, šesti nebo dvanácti měsíců. Jsou obnovitelné.

Pokud jde o plavidla pro pelagický rybolov (kategorie 9 a 11), licence mohou mít dobu platnosti jeden měsíc. V případě trawlerů pro pelagický rybolov (pouze kategorie 9) licence uvádějí povolenou kvótu úlovků na období licence. Kvótu, která nebyla v období stanoveném v licenci vyčerpána, lze převést na novou licenci pro stejné plavidlo nebo na jiné plavidlo stejné kategorie.

Za účelem stanovení platnosti licencí se odkazuje na roční období, která jsou vymezena takto:

první období	:	ode dne 1. srpna 2008 do 31. prosince 2008
druhé období	:	ode dne 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009
třetí období	:	ode dne 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010
čtvrté období	:	ode dne 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011
páté období	:	ode dne 1. ledna 2012 do 31. července 2012

Platnost žádné licence nemůže začít v průběhu jednoho ročního období a skončit v průběhu následujícího ročního období.

4.2 Každá licence se vydává pro konkrétní plavidlo; licence je nepřevoditelná. Avšak v případě vyšší moci, kterou řádně ověří příslušné orgány členského státu, a na žádost Komise je licence pro jedno plavidlo co nejdříve nahrazena licencí pro jiné plavidlo stejné kategorie rybolovu, aniž by byla překročena povolená tonáž pro tuto kategorii.

4.3 Licence, která má být nahrazena, je prostřednictvím Komise a delegace předána ministerstvu, které vydá novou licenci.

4.4 Dodatečné úpravy zaplacených částek, které jsou nezbytné v případě nahrazení licence, jsou provedeny před vydáním náhradní licence.

4.5 Plavidlo musí mít licenci neustále na palubě a musí ji při jakékoli kontrole předložit orgánům k tomu zmocněným.

KAPITOLA III

Poplatky

1. Poplatky jsou vypočítány pro každé plavidlo na základě každoročně upravených sazeb stanovených v rybolovných listech protokolu. V případě čtvrtletních nebo půlročních licencí a s výjimkou plavidel pro pelagický rybolov jsou poplatky vypočítány pro rata temporis a navýšeny o 3 % nebo případně o 2 %, aby byly pokryty opakované náklady na vydávání licencí. Poplatky zahrnují veškeré další související poplatky nebo daně, s výjimkou zvláštní daně (1), přístavních poplatků nebo poplatků za poskytování služeb. Aniž by byla dotčena ustanovení článku 12 protokolu, je do finančního zákona zařazena rozpočtová linie pro financování nezávislého a přísežného sboru vědeckých pozorovatelů a kontrolorů a nahradí dělené platby, které existovaly v rámci předcházejícího protokolu.

S výjimkou kategorií 7 a 8 (plavidla lovící tuňáky – viz kapitola XIV) a kategorií 9 a 11 (měsíční platby) je zvláštní daň splatná za celé čtvrtletí nebo násobek čtvrtletí, a to nezávisle na případném období biologického klidu.

Měnový kurs (MRO/EUR), který se použije při platbě zvláštní daně za kalendářní rok, je průměrný kurs předcházejícího roku vypočtený Mauritánskou centrální bankou a předaný ministerstvem nejpozději dne 1. prosince roku předcházejícího použití tohoto kursu.

2. Poplatky jsou splatné pro období několika čtvrtletí, s výjimkou kratších období stanovených touto dohodou nebo vyplývajících z jejího používání, pro která jsou poplatky splatné v poměru ke skutečné platnosti licence.

3. Jednotlivá čtvrtletí odpovídají jednotlivým tříměsíčním obdobím, která začínají buď 1. října, nebo 1. ledna, nebo 1. dubna a nebo 1. července s výjimkou prvního a posledního období protokolu, kdy trvají ode dne 1. srpna 2008 do 30. září 2008 a ode dne 1. března 2012 do 31. července 2012.

KAPITOLA IV

Platební podmínky

1. Platby jsou prováděny v EUR tímto způsobem:

pokud jde o poplatky:

—	převodem na jeden ze zahraničních účtů Mauritánské centrální banky a ve prospěch státní pokladny Mauritánie;

pokud jde o náklady na zvláštní daň:

—	převodem na jeden ze zahraničních účtů Mauritánské centrální banky a ve prospěch orgánu pro dozor;

pokud jde o pokuty:

—	převodem na jeden ze zahraničních účtů Mauritánské centrální banky a ve prospěch státní pokladny Mauritánie;

pokud jde o pokuty za překročení rybolovných práv:

—	převodem na jeden ze zahraničních účtů Mauritánské centrální banky a ve prospěch ministerstva.

2. Částky uvedené výše v bodě 1 se považují za skutečně přijaté, pokud to státní pokladna nebo ministerstvo potvrdí na základě oznámení Mauritánské centrální banky.

3. Před vstupem protokolu v platnost poskytnou orgány Mauritánie Komisi seznam zahraničních účtů Mauritánské centrální banky, včetně podrobných údajů pro mezinárodní převody (kód BIC a IBAN).

KAPITOLA V

Sdělování údajů o úlovcích

1. Doba plavby plavidla Společenství je definována takto:

—	buď jako doba mezi vplutím do rybolovné oblasti Mauritánie a vyplutím z této oblasti;

—	nebo jako doba mezi vplutím do rybolovné oblasti Mauritánie a překládkou;

—	nebo jako doba mezi vplutím do rybolovné oblasti Mauritánie a vykládkou v Mauritánii.

2. Rybářský deník

2.1 Velitelé plavidel jsou povinni každodenně zapisovat všechny operace upřesněné v rybářském deníku, jehož vzor je připojen v dodatku 2 této přílohy a který může být změněn v souladu s právními předpisy Mauritánie. Tento doklad musí být řádně a čitelně vyplněn a podepsán velitelem plavidla. Na plavidla lovící vysoce stěhovavé druhy se vztahují ustanovení kapitoly XIV této přílohy.

Procento tolerance odchylek mezi úlovky ohlášenými v lodním deníku a výsledkem inspekce se stanoví na:

—	7 % u nemrazírenského rybolovu;

—	4 % u mrazírenského nepelagického rybolovu;

—	2 % u mrazírenského pelagického rybolovu.

2.2 Rybářský deník, v němž chybí určité údaje nebo jehož údaje jsou nesprávné, se považuje za deník, který se nevede.

2.3 Na konci každé plavby musí velitel plavidla předat originál rybářského deníku orgánu pro dohled. Ve lhůtě patnácti pracovních dní je majitel plavidla povinen předat prostřednictvím delegace kopii tohoto deníku vnitrostátním orgánům členského státu a Komisi.

2.4 Nedodržení jednoho z ustanovení výše uvedených bodů 2.1, 2.2 a 2.3 má bez ohledu na sankce stanovené právními předpisy Mauritánie za následek automatické pozastavení licence k rybolovu, dokud majitel plavidla nesplní své závazky.

2.5 Obě strany se dohodnou, že podpoří zavedení elektronického systému rybářského deníku.

2.6 V případě plavidel pro pelagický rybolov (kategorie 9 a 11) se kontrola úlovků provádí při vykládkách, překládkách nebo na konci plavby.

3. Příloha rybářského deníku (Prohlášení o vykládce a překládce)

3.1 Velitelé plavidel jsou při vykládce nebo překládce povinni čitelně a správně vyplnit a podepsat přílohu rybářského deníku, jejíž vzor je připojen v dodatku 3 této přílohy.

3.2 Na konci každé vykládky předá majitel plavidla originál přílohy rybářského deníku orgánu pro dohled a kopii ministerstvu, a to ve lhůtě do třiceti dní. Ve stejné lhůtě bude prostřednictvím delegace předána kopie vnitrostátním orgánům členského státu a Komisi. V případě plavidel pro pelagický rybolov je tato lhůta stanovena na patnáct dní.

3.3 Na konci každé povolené překládky velitel ihned předá originál přílohy rybářského deníku orgánu pro dohled s kopií pro ministerstvo. Ve lhůtě patnácti pracovních dní bude prostřednictvím delegace předána kopie vnitrostátním orgánům členského státu a Komisi.

3.4 Nedodržení jednoho z ustanovení výše uvedených bodů 3.1, 3.2 a 3.3 má za následek automatické pozastavení licence k rybolovu, dokud majitel plavidla nesplní své povinnosti.

4. Prohlášení o úlovcích za čtvrtletí

4.1 Komise oznámí prostřednictvím delegace ministerstvu do konce třetího měsíce každého čtvrtletí množství, která ulovila všechna plavidla Společenství během předcházejícího čtvrtletí. Pro plavidla pro pelagický rybolov kategorie 9 a 11 se toto oznámení provádí na měsíčním základě ve lhůtě, která není delší než 30 dní následujícího měsíce.

4.2 Údaje jsou oznamovány za každý měsíc a jsou rozděleny podle kategorie rybolovu, jednotlivých plavidel a jednotlivých druhů ryb.

4.3 Tyto údaje jsou rovněž předány ministerstvu prostřednictvím počítačového souboru ve formátu, který je kompatibilní s programovým vybavením používaným na ministerstvu.

5. Spolehlivost údajů

Informace obsažené v dokumentech podle výše uvedených bodů 1, 2, 3 a 4 musí zohledňovat skutečný rybolov, aby mohly být jedním z pilířů pro sledování vývoje rybolovných zdrojů.

Použijí se platné právní předpisy Mauritánie o minimálních velikostech úlovků na palubě; tyto předpisy jsou uvedeny v dodatku 6.

Seznam vyrovnávacích koeficientů, které se použijí pro úlovky bez hlav/celé kusy a/nebo vykuchané/celé úlovky, je uveden v dodatku 7.

KAPITOLA VI

Vedlejší úlovky

1. V souladu s právními předpisy Mauritánie jsou procenta vedlejších úlovků určována kdykoli během rybolovu na základě celkové živé hmotnosti úlovků na palubě. Dodatek 5 této přílohy přebírá tato procenta podle kategorií rybolovu.

Ustanovení právních předpisů týkající se těchto dodatečných úlovků budou obsažena na vydaných licencích.

2. Při jakémkoli překročení procent povolených vedlejších úlovků se v souladu s právními předpisy Mauritánie ukládají sankce a může dojít k úplnému zákazu rybolovných činností v Mauritánii pro subjekty, které porušily právo, ať již pro velitele nebo pro plavidlo.

3. Nedovolené uchovávání ryb na palubě plavidel je zakázáno a lze za něj uvalit sankce v souladu s právními předpisy Mauritánie.

KAPITOLA VII

Vykládky v Mauritánii

Vědomy si důležitosti lepší integrace za účelem společného rozvoje odvětví rybolovu se smluvní strany dohodly na podpoře dobrovolných vykládek a na přijetí následujících ustanovení o těchto vykládkách v přístavech Mauritánie.

OBECNÉ PODMÍNKY A FINANČNÍ POBÍDKY

1. Vykládky se provádějí v mauritánském přístavu Nouadhibou. Majitel plavidla, které provádí vykládku, si zvolí datum vykládky. Sedmdesát dva hodin před stanoveným připlutím do přístavu o tom faxem nebo e-mailem uvědomí orgán pro dohled a přístavní orgány Mauritánie a uvede svůj odhad celkového množství k vykládce. Přístavní orgány stejnými prostředky potvrdí zástupci majitele plavidla nebo majiteli plavidla ve lhůtě dvaceti čtyř hodin, že vykládky proběhnou během dvaceti čtyř hodin po připlutí do přístavu.

2. Vykládka nebude trvat déle než dvacet čtyři hodin od připlutí do přístavu.

3. Na konci vykládky předají příslušné přístavní orgány veliteli plavidla potvrzení o vykládce.

4. Během přítomnosti plavidla v přístavu mohou námořníci–rybáři využívat režimu volného tranzitu na základě námořní knížky.

5. Plavidla Společenství, která vykládají nebo překládají v Mauritánii, mají nárok na snížení licenčního poplatku pro období, během něhož vykládka nebo překládka probíhá. Míra snížení je 25 % z ceny stávající licence pro plavidla, která vykládají, a 15 % pro plavidla, která předkládají. Avšak:

—	snížení poplatku za licenci se nepoužije u plavidla, které vykládá/překládá méně než 15 % úlovků ohlášených v rybářském deníku za dotčené licenční období;

—	snížení poplatku za licenci se použije poměrně u plavidla, které vykládá/překládá mezi 16 % a 65 % úlovků ohlášených v rybářském deníku za dotčené licenční období (například: 30 % ohlášených vyložených úlovků má nárok na 30 % snížení z 25 % snížení poplatku);

—	snížení poplatku za licenci se plně použije u plavidla, které vykládá/překládá více než 65 % úlovků ohlášených v rybářském deníku za dotčené licenční období.

6. Prováděcí pravidla: Kopie potvrzení o vykládce týkající se operací provedených plavidlem jsou předány Komisi prostřednictvím delegace. Při nové žádosti o licenci v případě uvedeného plavidla Komise předá ministerstvu kopie potvrzení společně s žádostí o snížení poplatku pro novou licenci.

7. Do konce prvního pololetí používání tohoto protokolu ministerstvo předá Komisi prostřednictvím delegace informace o:

—	obecných podmínkách vykládky včetně přístavních poplatků;

—	zařízeních schválených v souladu s právními předpisy Společenství v dané oblasti;

—	celních skladech;

—	maximální velikosti a počtu plavidel, která mohou mít do přístavu přístup;

—	podmínkách a kapacitě skladování mražených (–22 °C), chlazených a čerstvých produktů;

—	prostředcích a četnosti přepravy, jejímž cílem je dodání produktů rybolovu na vnější trhy;

—	podmínkách a průměrných cenách zásobování (palivo, potraviny atd.);

—	rádiové volací značce, telefonních číslech, faxových číslech a číslech dálnopisu, jakož i o pracovní době úřadů přístavních orgánů;

—	jakýchkoli jiných informacích, které mohou usnadnit vykládku.

DAŇOVÉ A FINANČNÍ PODMÍNKY

Plavidlo Společenství vykládající v Nouadhibou je osvobozeno od všech daní a poplatků s rovnocenným účinkem kromě přístavních daní a poplatků, které se za stejných podmínek vztahují na plavidla Mauritánie.

Produkty rybolovu podléhají celnímu režimu v souladu s platnými právními předpisy Mauritánie. Proto jsou osvobozeny od jakéhokoli postupu a cla nebo poplatků s rovnocenným účinkem při vstupu do přístavu Mauritánie nebo při vývozu a považují se za zboží v dočasném tranzitu (dočasné skladování).

Majitel plavidla rozhodne o místě určení produktů svého plavidla. Produkty mohou být zpracovány, skladovány v celním skladu, prodány v Mauritánii nebo vyvezeny (v devizách).

Na prodej v Mauritánii, který je určen pro mauritánský trh, se vztahují stejné daně a poplatky jako na mauritánské produkty rybolovu.

Zisky mohou být vyvezeny bez dodatečných nákladů (osvobození od cel a poplatků s rovnocenným účinkem).

Sazba přístavních poplatků za operace překládky v povolených oblastech stanovených v dodatku 5 protokolu je stanovena na 1,25 USD za tunu přeložených ryb. Jakákoli úprava této sazby musí být schválena smíšeným výborem dohody.

Přístavní orgán rovněž na dopravní a zásobovací lodi použije poplatek za vplutí a vyplutí.

Tato opatření, která vstoupila v platnost dnem 1. prosince 2007, budou po roce provádění předmětem hodnocení.

KAPITOLA VIII

Najímání mauritánských námořníků

Kromě plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí, která najmou nejméně jednoho mauritánského námořníka na plavidlo, plavidel lovících tuňáky na pruty, která povinně najmou 3 mauritánské námořníky na plavidlo, a plavidel pro pelagický rybolov kategorie 11, pro která platí přechodná ustanovení podle kapitoly XV bodu 6 této přílohy, každé plavidlo Společenství během skutečného trvání plavby povinně najme na palubu mauritánské námořníky v počtu nejméně:

—	2 námořníků a 1 důstojníka nebo 1 pozorovatele pro plavidla o tonáži nižší než 200 GT;

—	3 námořníků a 1 důstojníka nebo 1 pozorovatele pro plavidla o tonáži rovné nebo vyšší než 200 GT a nižší než 250 GT;

—	4 námořníků a 1 důstojníka nebo 1 pozorovatele pro plavidla o tonáži rovné nebo vyšší než 250 GT a nižší než 300 GT;

—	6 námořníků a 1 důstojníka pro plavidla o tonáži rovné nebo vyšší než 300 GT a nižší než 350 GT;

—	7 námořníků a 1 důstojníka pro plavidla o tonáži rovné nebo vyšší než 350 GT a nižší než 500 GT;

—	8 námořníků a 1 důstojníka pro plavidla o tonáži rovné nebo vyšší než 500 GT a nižší než 800 GT;

—	pro plavidla o tonáži rovné nebo vyšší než 800 GT a nižší než 2 000 GT počet námořníků rovnající se 37 % posádky, z toho nejméně 8 námořníků a 2 důstojníky;

—	pro plavidla o tonáži rovné nebo vyšší než 2 000 GT počet námořníků rovnající se 37 % posádky, z toho nejméně 12 námořníků a 2 důstojníky.

1.2 Pro plavidla o tonáži rovné nebo vyšší než 800 GT je minimální počet námořníků, kteří mají být najati, snížen o 2 na každého dodatečně najatého důstojníka.

1.3 Majitelé plavidel si volně vyberou mauritánské námořníky a důstojníky, kteří mají být najati na plavidla, v souladu s ustanoveními kodexu obchodního námořnictva.

2. Majitel plavidla nebo jeho zástupce sdělí ministerstvu jména mauritánských námořníků, kteří byli najati na dotčené plavidlo, přičemž uvede i funkci, která byla dotčeným námořníkům přidělena v rámci posádky.

3. Prohlášení Mezinárodní organizace práce (ILO) o zásadách a základních právech při práci se plně vztahuje na námořníky najaté na rybářská plavidla Společenství. Zejména se to týká svobody sdružování a faktického uznávání práva na kolektivní vyjednávání pracovníků, jakož i odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání.

4. Pracovní smlouvy mauritánských námořníků, jejichž jedna kopie je předána signatářům, se sepisují mezi zástupcem (zástupci) majitelů plavidel a námořníky a/nebo jejich odbory nebo jejich zástupci ve spojení s příslušným orgánem Mauritánie. Tyto smlouvy zaručí námořníkům výhody režimu sociálního zabezpečení, který se na ně vztahuje, včetně životního, zdravotního a úrazového pojištění.

5. Majitel plavidla nebo jeho zástupce musí do dvou měsíců po vydání licence předat přímo ministerstvu kopii uvedené smlouvy, která je úředně potvrzena příslušnými orgány dotčeného členského státu.

6. Mzdu mauritánských námořníků zajišťují majitelé plavidel. Mzda je stanovena před vydáním licencí na základě společné dohody mezi majiteli plavidel nebo jejich zástupci a dotčenými mauritánskými námořníky nebo jejich zástupci. Mzdové podmínky mauritánských námořníků však nesmí být horší než mzdové podmínky mauritánských posádek, musí být v souladu s normami ILO a v žádném případě horší než stanoví normy ILO.

7. Pokud se jeden či více námořníků zaměstnaných na palubě nedostaví v čase stanoveném pro vyplutí plavidla, je dotčené plavidlo oprávněno vyplout poté, co informovalo příslušné orgány přístavu nalodění o nedostatečném počtu požadovaných námořníků, a poté, co aktualizovalo seznam posádky. Uvedené orgány o tom informují orgán pro dohled.

Majitel plavidla je povinen přijmout nezbytná opatření, aby zajistil, že jeho plavidlo najme počet námořníků požadovaný podle této dohody nejpozději při následující plavbě.

8. V případě nenalodění mauritánských námořníků z důvodů jiných, než jsou důvody uvedené v předcházejícím bodě, jsou majitelé dotčených plavidel Společenství povinni zaplatit ve lhůtě maximálně tří měsíců paušální částku 20 EUR za námořníka a den rybolovu v rybolovné oblasti Mauritánie.

Platba za nenalodění námořníků se provádí v závislosti na skutečném počtu dní rybolovu, a nikoli podle doby trvání licence.

Tato částka bude použita na školení mauritánských námořníků–rybářů a bude zaplacena na účet uvedený v kapitole IV bodě 1 písm. b) této přílohy.

9. Komise prostřednictvím delegace sděluje ministerstvu každé pololetí seznam mauritánských námořníků najatých na palubu plavidel Společenství, a to každoročně ke dni 1. ledna a 1. července, přičemž uvede poznámku o jejich zápisu do matriky námořníků a o plavidlech, na která byli námořníci najati.

10. S výjimkou ustanovení výše uvedeného bodu 7, pokud majitelé plavidel opakovaně nesplní povinnost najmout stanovený počet mauritánských námořníků, je licence k rybolovu plavidla automaticky pozastavena do té doby, než je tato povinnost splněna.

KAPITOLA IX

Technické prohlídky

1. Jednou za rok a po změnách tonáže nebo změnách kategorie rybolovu, s nimiž souvisí použití různých druhů rybolovných zařízení, se každé plavidlo Společenství musí dostavit do přístavu Nouadhibou nebo Nouakchott, aby se podrobilo inspekcím podle platných právních předpisů. Tyto inspekce proběhnou povinně ve lhůtě 48 hodin po připlutí plavidla do přístavu.

Pravidla technických prohlídek plavidel lovících tuňáky, plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidel pro pelagický rybolov jsou stanovena v kapitolách XIV a XV této přílohy.

2. Po ukončení prohlídky, při níž nebyly shledány žádné nesrovnalosti, je veliteli plavidla vydáno potvrzení, které má stejnou platnost jako licence a které se de facto bezplatně prodlužuje v případě plavidel, která v daném roce obnovují licenci. Toto potvrzení musí být neustále na palubě plavidla.

3. Účelem technické prohlídky je kontrolovat soulad technických vlastností a zařízení na palubě a ověřit, zda jsou splněna ustanovení týkající se mauritánské posádky.

4. Příslušné náklady na prohlídky nesou majitelé plavidel a jsou určeny na základě stupnice stanovené právními předpisy Mauritánie a sdělené straně Společenství. Nemohou být vyšší než částky, které běžně platí jiná plavidla za stejné služby.

5. Nedodržení jednoho z ustanovení podle výše uvedených bodů 1 a 2 má za následek automatické pozastavení licence k rybolovu, dokud majitel plavidla nesplní své povinnosti.

KAPITOLA X

Identifikace plavidel

1. Identifikační značky každého plavidla Společenství musí být v souladu s právními předpisy Společenství v dané oblasti. Tyto předpisy musí být sděleny ministerstvu před vstupem tohoto protokolu v platnost. Jakákoli změna právních předpisů musí být oznámena ministerstvu nejméně jeden měsíc před jejím vstupem v platnost.

2. Na každé plavidlo, které skryje své značky, svůj název nebo své registrační číslo, lze uvalit sankce podle platných právních předpisů Mauritánie.

KAPITOLA XI

Pozastavení nebo odebrání licencí

Pokud orgány Mauritánie rozhodnou o pozastavení či úplném odebrání licence plavidlu Společenství ve smyslu tohoto protokolu a právních předpisů Mauritánie, je velitel tohoto plavidla povinen ihned ukončit veškeré rybolovné činnosti a bezodkladně se vrátit do přístavu Nouadhibou, aby orgánu pro dohled odevzdal originál licence. Po splnění nezbytných formalit ministerstvo prostřednictvím delegace informuje Komisi, že zrušilo pozastavení a platnost licence je obnovena.

KAPITOLA XII

Porušování práva

1. Jakékoli porušování práva je sankcionováno v souladu s právními předpisy Mauritánie.

2. Pokud jde o vážná nebo závažná porušení práva v odvětví rybolovu, jak stanoví právní předpisy Mauritánie, ministerstvo si vyhrazuje právo dočasně nebo úplně zakázat veškeré rybolovné činnosti v Mauritánii pro plavidla, velitele a případně majitele plavidel porušujících pravidla.

KAPITOLA XIII

Pokuty

Výše pokuty uložené plavidlu Společenství je stanovena v souladu s právními předpisy Mauritánie v rozmezí minimální a maximální částky stanovené právními předpisy Mauritánie. Tato částka je stanovena v souladu s postupem podle přílohy II kapitoly VI bodu 3. Výše použité pokuty je převedena na EUR orgánem pro dohled za pomocí kursu vymezeného v kapitolu III odst. 1 této přílohy. Tyto dvě částky se současně sdělí majiteli plavidla a Komise prostřednictvím delegace.

Právní předpisy Mauritánie, včetně jejich následných změn, jsou sděleny Společenství.

KAPITOLA XIV

Ustanovení o plavidlech lovících vysoce stěhovavé druhy (plavidla lovící tuňáky a plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru)

1. Licence pro plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí, plavidla lovící tuňáky na pruty a plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru se vydávají pro období, která se časově shodují s kalendářními roky, s výjimkou prvního a posledního roku platnosti tohoto protokolu.

Originál licence musí být neustále na palubě plavidla a musí být předložen na jakoukoli žádost orgánu pro dohled. Komise aktualizuje návrh seznamu plavidel, pro která byla v souladu s tímto protokolem podána žádost o licenci k rybolovu. Tento návrh seznamu je oznámen ministerstvu ihned po svém sestavení a následně pokaždé, když je aktualizován. Ihned po obdržení tohoto návrhu seznamu a po oznámení o platbě zálohy zaslané Evropskou komisí ministerstvu zapíše příslušný orgán Mauritánie plavidlo na seznam plavidel s povolením k rybolovu, který je oznámen orgánu pro dohled. V takovém případě je majiteli plavidla zaslána úředně ověřená kopie tohoto seznamu, která je uchována na palubě místo licence k rybolovu, dokud není licence vydána.

Po předložení důkazů o platbě zálohy ministerstvo vydá licenci a zapíše dotčené plavidlo na seznam plavidel s povolením k rybolovu, který je prostřednictvím delegace předán orgánu pro dohled a Komisi.

2. Před obdržením licence se každé plavidlo, které je provozováno poprvé v rámci dohody, podrobí inspekcím stanoveným v platných právních předpisech. Prohlídky mohou být provedeny v cizím přístavu, na němž se strany dohodly. Celkové náklady na prohlídku nese majitel plavidla.

3. Licence jsou vydávány po uhrazení paušální částky rovnající se záloze uvedené v rybolovných listech protokolu převodem na účet vymezený v kapitole IV bodě 1 písm. a). Tato paušální částka bude stanovena úměrně podle doby platnosti licence pro první a poslední rok platnosti dohody.

Pokud jde o zvláštní daň, platí se úměrně podle doby strávené v rybolovné oblasti Mauritánie; měsíční splátky pokrývají období 30 dní skutečného rybolovu. Toto ustanovení zachovává nedělitelnou povahu této daně, a tudíž je měsíční splátka splatná za každé započaté období.

První měsíční splátka musí být uhrazena při žádosti o licenci a bude zohledněn součet počtu dnů rybolovu.

Plavidlo, které během roku lovilo jeden až třicet dnů, zaplatí daň za jeden měsíc; druhá měsíční splátka této daně bude splatná po prvním období 30 dnů a tak dále.

Dodatečné měsíční splátky musí být zaplaceny nejpozději deset dnů po prvním dnu každého dodatečného období.

4. Plavidla musí pro každé období rybolovu strávené ve vodách Mauritánie vést lodní deník podle vzoru ICCAT uvedeného v dodatku 4 této přílohy. Deník se vyplní, i když nejsou žádné úlovky.

Pro období, kdy se plavidlo uvedené v předcházejícím pododstavci nenacházelo ve vodách Mauritánie, je plavidlo povinno vést výše uvedený lodní deník s poznámkou „mimo výlučnou hospodářskou oblast Mauritánie“.

Ve lhůtě patnácti pracovních dní po připlutí do přístavu vykládky jsou lodní deníky uvedené v tomto bodu předány ministerstvu a vnitrostátním orgánům členského státu.

Nedodržení jednoho z výše uvedených ustanovení má, aniž by byly dotčeny sankce stanovené právními předpisy Mauritánie, za následek automatické pozastavení licence k rybolovu, dokud majitel plavidla nesplní své závazky.

5. S výhradou ověření, která by Mauritánie ráda provedla, Komise prostřednictvím delegace každoročně do 15. června předá ministerstvu vyúčtování poplatků, které je třeba zaplatit za přecházející hospodářský rok, a to na základě ohlášení úlovků vypracovaného každým majitelem plavidla a potvrzeného vědeckými institucemi odpovědnými za ověřování údajů o úlovcích v členských státech, jako IRD (Institut de Recherche pour le Développement – Výzkumný ústav pro rozvoj), IEO (Instituto Español de Oceanografía – Španělský oceánografický institut), INIAP (Instituto Nacional de Investigação Agraria e das Pescas – Národní ústav pro šetření v oblasti zemědělství a rybolovu) a IMROP (Institut Mauritanien de Recherches Océanographiques et des Pêches – Mauritánský ústav pro oceánografický výzkum a rybolov).

6. Pro poslední rok používání dohody se vyúčtování poplatků, které je třeba zaplatit za předcházející hospodářský rok, oznámí do čtyř měsíců po vypršení platnosti dohody.

7. Konečné vyúčtování se předá dotčeným majitelům plavidel, kteří mají od doby, kdy ministerstvo oznámí a schválí údaje, lhůtu třiceti dní, aby vyrovnali své finanční závazky u příslušných orgánů. Platba v EUR ve prospěch státní pokladny Mauritánie na účet uvedený v kapitole IV bodě 1 písm. a) je provedena nejpozději jeden a půl měsíce po uvedeném oznámení.

Pokud je však částka konečného vyúčtování nižší než zaplacená záloha uvedená v bodě 4, zbytková částka není majiteli plavidla vrácena.

8. Odchylně od ustanovení přílohy II kapitoly I musí plavidla do tří hodin před každým vplutím do oblasti a vyplutím z oblasti sdělit přímo orgánům Mauritánie, nejlépe faxem a případně rádiem, svou polohu a úlovky na palubě.

Orgán pro dohled sdělí číslo faxu a rádiovou frekvenci.

Orgány Mauritánie a majitelé plavidel uchovají kopii faxového sdělení nebo rádiové nahrávky sdělení, dokud obě strany neschválí konečné vyúčtování poplatků podle bodu 5.

9. Na žádost orgánů Mauritánie a na základě společné dohody s dotčenými majiteli je na každé plavidlo najmut na sjednané období jeden vědecký pozorovatel.

KAPITOLA XV

Ustanovení o plavidlech pro pelagický rybolov

1. Originál licence musí být neustále na palubě plavidla a musí být předložen na jakoukoli žádost příslušných orgánů Mauritánie. Pokud nemohl být originál licence z praktických důvodů zaslán plavidlu ihned po jeho vydání ministerstvem, je dostačující, aby během období maximálně deseti dní byla na palubě uchována kopie nebo faxová kopie.

2. Technické prohlídky plavidel se budou moci konat v Evropě. V takovém případě uhradí náklady na cestu a pobyt pro dvě osoby, které ministerstvo pověří provedením prohlídek, majitel plavidla.

3. Poplatky zahrnují veškeré další související poplatky nebo daně, s výjimkou zvláštní daně, přístavních poplatků nebo poplatků za poskytování služeb.

V případě, že by si Společenství přálo disponovat dodatečnou kvótou pro kategorii 9 do limitu 50 000 tun, informuje o tom mauritánskou stranu nejpozději dne 15. února každého roku. Obě strany však mohou na základě společné dohody rozhodnout o navýšení tohoto limitu na ročním základě a podle vědeckých stanovisek, která jsou k dispozici, nebo po získání stanoviska společného vědeckého výboru.

Na základě informací poskytnutých stranou Společenství bude konečné vyúčtování úlovků za předcházející rok vypracováno před 15. zářím každého roku.

Na základě tohoto konečného vyúčtování úlovků schváleného oběma stranami a v případě překročení celkového množství 250 000 tun provede Společenství platbu 40 EUR za ulovenou tunu jako dodatečný finanční příspěvek ve prospěch státní pokladny Mauritánie.

Zásada maximálního množství úlovků se nevztahuje na nemrazírenská plavidla pro pelagický rybolov kategorie 11.

Platby poplatků, jakož i případných dodatečných částek se provádějí na účet ve prospěch státní pokladny, který je vymezen v kapitole IV bodě 1 písm. a).

4. Plavidla pro pelagický rybolov sdělí orgánu pro dohled svůj úmysl vplout do rybolovných oblastí Mauritánie nebo z nich vyplout. Toto sdělení musí být učiněno dvanáct hodin předem, pokud jde o vplutí, a třicet šest hodin předem, pokud jde o vyplutí. Při oznámení vyplutí sdělí všechna plavidla rovněž objem a druhy úlovků na palubě.

5. Majitelé plavidel přijmou vhodná ustanovení, aby na své náklady dopravili na palubu mauritánské námořníky a vědecké pozorovatele.

6. Na plavidla pro pelagický rybolov kategorie 11 se vztahují následující ustanovení, pokud jde o najímání námořníků:

—	během prvních šesti měsíců činností v rybolovných oblastech Mauritánie jsou plavidla osvobozena od povinnosti najímat mauritánské námořníky;

—	během následujících šesti měsíců činností plavidla najmou 50 % námořníků stanovených v kapitole VIII odst.1.

Po uplynutí těchto dvou šestiměsíčních období se na plavidla kategorie 11 vztahují ustanovení podle kapitoly VIII odst. 1.

(1) Sazby pro plavidla pro průmyslový rybolov, splatné v devizách, jsou v souladu s výnosem o zavedení zvláštní daně následující (1 ujb = 1 jednotka hrubé prostornosti = 1 GT):

Kategorie rybolovu: korýši, hlavonožci a druhy žijící při dně:

Tonáž	Částka za čtvrtletí (MRO)
< 99 ujb	50 000
100–200 ujb	100 000
200–400 ujb	200 000
400–600 ujb	400 000
> 600 ujb	600 000

Kategorie rybolovu: pelagické druhy (malé a velké):

Tonáž	Částka za čtvrtletí (MRO)
< 2 000 ujb	50 000
2–3 000 ujb	150 000
3–5 000 ujb	500 000
5–7 000 ujb	750 000
7–9 000 ujb	1 000 000
> 9 000 ujb	1 300 000

Dodatek 1

DOHODA MEZI MAURITÁNIÍ A EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM O RYBOLOVU

ŽÁDOST O LICENCI K RYBOLOVU

Text obrazu

Dodatek 2

Text obrazu

Dodatek 3

Text obrazu

Dodatek 4

LODNÍ DENÍK ICCAT PRO LOV TUŇÁKŮ

Text obrazu

Dodatek 5

PLATNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY MAURITÁNIE O VEDLEJŠÍCH ÚLOVCÍCH

Právní úprava RIM - 2002/073

Kategorie		Povolené vedlejší úlovky	Zakázané úlovky
1	Plavidla lovící korýše kromě langust a krabů	20 % ryb a 15 % hlavonožců. 7,5 % krabů.	Langusty
2	Trawlery a plavidla pro lov na dně na dlouhou lovnou šňůru, zaměřené na lov štikozubce černého	Trawlery: 25 % ryb. Plavidla lovící na dlouhé lovné šňůry: 50 % ryb.	Hlavonožci a korýši
3	Plavidla lovící druhy žijící při dně jiné než štikozubec černý a vybavená jinými lovnými zařízeními než sítěmi	10 % celkového množství povoleného cílového druhu nebo skupiny druhů (vyjádřeno v živé hmotnosti), z toho maximálně 5 % krevet, 5 % olihní a sepií	Chobotnice Štikozubec černý (maximální % k rozhodnutí ve smíšeném výboru)
4	Mrazírenské trawlery lovící druhy žijící při dně	10 % celkového množství povoleného cílového druhu nebo skupiny druhů (vyjádřeno v živé hmotnosti), z toho maximálně 5 % krevet, 5 % olihní a sepií	Chobotnice
5	Plavidla lovící hlavonožce	5 % krevet
6	Plavidla lovící langusty		Ryby, hlavonožci, krevety, langusty královské a krabi
7	Mrazírenská plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí		Jiné druhy než cílový druh nebo skupina druhů
8	Plavidla lovící tuňáky na pruty a plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru		Jiné druhy než cílový druh nebo skupina druhů
9	Mrazírenské trawlery pro pelagický rybolov	3 % celkového množství povoleného cílového druhu nebo skupiny druhů (vyjádřeno v živé hmotnosti)	Korýši nebo hlavonožci s výjimkou olihní
10	Lov krabů		Ryby, hlavonožci a korýši jiní než cílový druh
11	Nemrazírenská plavidla pro pelagický rybolov	3 % celkového množství povoleného cílového druhu nebo skupiny druhů (vyjádřeno v živé hmotnosti)	Korýši nebo hlavonožci s výjimkou olihní

Dodatek 6

PLATNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY O MINIMÁLNÍCH VELIKOSTECH ÚLOVKŮ NA PALUBĚ

„ODDÍL III: O minimálních velikostech a hmotnostech druhů

Článek 2: Minimální velikosti druhů musí být měřeny:

—	u ryb: od předního konce hlavy až ke konci ocasní ploutve (celková délka);

—	u hlavonožců: délka těla samotného (plášť) bez chapadel;

—	u korýšů: od špičky nosce po konec zadečku.

Špička nosce znamená prodloužení krunýře, který se nachází v přední střední části hlavohrudi. U langusty růžové se musí jako referenční bod vzít střed konkávní části krunýře, který se nachází mezi dvěma čelními rohy.

Článek 3: Minimální velikosti a hmotnosti mořských ryb, hlavonožců a korýšů, jejichž rybolov je povolen, činí:

U mořských ryb:

Sardinella aurita a Sardinella maderensis (sardinka) (oblá a madeirská)	18 cm
Sardina pilchardus (sardinka) (obecná)	16 cm
Trachurus Spp (kranas – rod)	19 cm
Decapturus rhonchus (kranas – nemá český název)	19 cm
Scomber japonicus (makrela japonská)	25 cm
Sparus auratus (pražman zlatý)	20 cm
Sparus coeruleostictus (nemá český název)	23 cm
Sparus auriga (nemá český název), Sparus pagrus (pražman obecný)	23 cm
Dentex Spp (zubatec – rod)	15 cm
Pagellus bellottii, Pagellus acarne (ryby nemají český název)	19 cm
Plectorhynchus mediterraneus (ryba nemá český název)	25 cm
kanic černý	25 cm
Sciana umbra (smuha tmavá)	25 cm
Argirosomus regius (smuha královská) a Pseudotholithus senegalensis (nemá český název)	70 cm
Epinephelus Spp (kanic – rod)	40 cm
Pomatomus saltator (lufara dravá)	30 cm
Pseudopeneus prayensis (ryba nemá český název)	17 cm
Mugil Spp (cípal – rod)	20 cm
Mustellus mustellus (hladkoun obecný), Leptocharias smithi (vousatec Smithův)	60 cm
Dicentrarchus punctatus (mořčák tečkovaný)	20 cm
Cynoglossus canariensis, Cynoglossus monodi (ryby nemají český název)	20 cm
Cynoglossus cadenati, Cynoglossus senegalensis (ryby nemají český název)	30 cm
Merliccius Spp (štikozubec – rod)	30 cm
Thunnus albacares (tuňák žlutoploutvý) o hmotnosti nižší než	3,2 kg
Thunnus obesus (tuňák velkooký) o hmotnosti nižší než	3,2 kg

U hlavonožců:

Octopus vulgaris (chobotnice pobřežní)	500 g (vykuchaná)
Loligo vulgaris (oliheň obecná)	13 cm
Sepia officinalis (sepie obecná)	13 cm
Sepia bertheloti (sepie – nemá český název)	7 cm

U korýšů:

Panulirus regius (langusta královská)	21 cm
Palinurus mauritanicus (langusta růžová)	23 cm
Parapenaeus longriostrus (kreveta – nemá český název)	6 cm
Geryon maritae (nemá český název)	6 cm
Penaeus notialis, Penaeus kerathurus (kreveta – nemá český název, kreveta pruhovaná)	200 ks/kg“

Dodatek 7

SEZNAM VYROVNÁVACÍCH KOEFICIENTŮ

VYROVNÁVACÍ KOEFICIENTY, KTERÉ SE POUŽIJÍ NA KONEČNÉ PRODUKTY RYBOLOVU ZÍSKANÉ Z MALÝCH PELAGICKÝCH DRUHŮ ZPRACOVANÝCH NA PALUBĚ TRAWLERŮ

Produkce	Způsob zpracování	Vyrovnávací koeficienty
Sardinka
Bez hlavy	Ruční dělení	1,416
Bez hlavy, vykuchaná	Ruční dělení	1,675
Bez hlavy, vykuchaná	Strojové dělení	1,795
Makrela japonská
Bez hlavy	Ruční dělení	1,406
Bez hlavy, vykuchaná	Ruční dělení	1,582
Bez hlavy	Strojové dělení	1,445
Bez hlavy, vykuchaná	Strojové dělení	1,661
Tkaničnice
Bez hlavy, vykuchaná	Ruční dělení	1,323
Plátky	Ruční dělení	1,340
Bez hlavy, vykuchaná (zvláštní dělení)	Ruční dělení	1,473
Sardinka obecná
Bez hlavy	Ruční dělení	1,416
Bez hlavy, vykuchaná	Ruční dělení	1,704
Bez hlavy, vykuchaná	Strojové dělení	1,828
Kranas
Bez hlavy	Ruční dělení	1,570
Bez hlavy	Strojové dělení	1,634
Bez hlavy, vykuchaná	Ruční dělení	1,862
Bez hlavy, vykuchaná	Strojové dělení	1,953

Pozn: Pro zpracování na rybí moučku činí použitý vyrovnávací koeficient 5,5 tuny čerstvých ryb na 1 tunu moučky.

PŘÍLOHA II

SPOLUPRÁCE PŘI KONTROLÁCH RYBOLOVNÝCH ČINNOSTÍ PLAVIDEL SPOLEČENSTVÍ V RYBOLOVNÝCH OBLASTECH MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY

KAPITOLA I

Vplutí do rybolovné oblasti Mauritánie a vyplutí z této oblasti

1. S výjimkou plavidel lovících tuňáky, plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidel pro pelagický rybolov (jejichž lhůty jsou v souladu s ustanoveními kapitol XIV a XV přílohy I) musí plavidla Společenství provozující rybolov v rámci této dohody povinně sdělit:

vplutí:

Vplutí musí být oznámena nejméně třicet šest hodin předem a musí být poskytnuty tyto informace:

—	poloha plavidla při sdělení;

—	den, datum a přibližný čas vplutí do výlučné hospodářské oblasti Mauritánie;

—

úlovky podle druhů, které jsou v době sdělení na palubě, pokud jde o plavidla, která předtím nahlásila, že mají licenci k rybolovu pro jinou rybolovnou oblast subregionu. Orgán pro dohled bude mít v takovém případě přístup k rybářskému deníku pro tuto jinou rybolovnou oblast a doba trvání případné kontroly nesmí překročit lhůtu stanovenou v bodě 4 této kapitoly.

vyplutí:

Vyplutí musí být oznámena nejméně čtyřicet osm hodin předem a musí být poskytnuty tyto informace:

—	poloha plavidla při sdělení;

—	den, datum a čas vyplutí z výlučné hospodářské oblasti Mauritánie;

—	úlovky podle druhů, které jsou v době sdělení na palubě.

2. Majitelé plavidel sdělí orgánu pro dohled vplutí plavidel do výlučné hospodářské oblasti Mauritánie a vyplutí z této oblasti pomocí faxu, e-mailu nebo dopisu zaslaného na čísla nebo adresu podle dodatku 1 této přílohy. V případě potíží s komunikací těmito způsoby může být informace výjimečně předána prostřednictvím strany Společenství.

Jakákoli změna kontaktních čísel a adres je prostřednictvím delegace oznámena Komisi ve lhůtě patnácti dní před vstupem v platnost.

3. Během své přítomnosti ve výlučné hospodářské oblasti Mauritánie musí plavidla Společenství neustále kontrolovat mezinárodní volací frekvence. (VHF kanál 16 nebo HF 2 182 kHz).

4. Po přijetí hlášení o vyplutí z rybolovné oblasti si orgány Mauritánie vyhrazují právo rozhodnout o provedení kontroly, než plavidla vyplují, a to na základě odběru vzorků v rejdě přístavu Nouadhibou nebo Nouakchott.

Tyto operace by neměly trvat déle než šest hodin u pelagického rybolovu (kategorie 9) a více než tři hodiny u ostatních kategorií.

5. Nedodržení ustanovení podle výše uvedených bodů 1 až 3 může vést k uložení těchto sankcí:

poprvé:

—	pokud je to možné, plavidlo je odkloněno;

—	náklad na palubě je vyložen a zabaven ve prospěch státní pokladny;

—	plavidlo zaplatí pokutu, jejíž výše se rovná minimu rozpětí stanoveného právními předpisy Mauritánie.

podruhé:

—	pokud je to možné, plavidlo je odkloněno;

—	náklad na palubě je vyložen a zabaven ve prospěch státní pokladny;

—	plavidlo zaplatí pokutu, jejíž výše se rovná maximu rozpětí stanoveného právními předpisy Mauritánie;

—	platnost licence je zrušena pro zbývající období její platnosti.

potřetí:

—	pokud je to možné, plavidlo je odkloněno;

—	náklad na palubě je vyložen a zabaven ve prospěch státní pokladny;

—	licence je definitivně odebrána;

—	veliteli plavidla a plavidlu jsou zakázány rybolovné činnosti v Mauritánii.

6. V případě, že by plavidlo, které porušilo předpisy, uniklo, ministerstvo informuje Komisi a členský stát vlajky, aby bylo možné uplatnit sankce stanovené ve výše uvedeném bodu 5.

KAPITOLA II

Pokojné proplutí

Když rybářská plavidla Společenství uplatňují své právo pokojného proplutí a navigace v rybolovných oblastech Mauritánie v souladu s ustanoveními Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a v souladu s vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy v dané oblasti, musí mít všechna lovná zařízení řádně upevněna na palubě tak, aby nemohla být bezprostředně použitelná.

KAPITOLA III

Překládky

1. Překládky úlovků plavidel Společenství jsou prováděny výhradně v rejdě mauritánských přístavů a v oblastech stanovených v dodatku 5 této přílohy.

2. Na každé plavidlo Společenství, které by chtělo provést překládku úlovků, se vztahuje postup podle níže uvedených bodů 3 a 4.

3. Majitelé těchto plavidel oznámí orgánu pro dohled nejméně třicet šest hodin předem a pomocí komunikačních prostředků podle kapitoly I bodu 2 této přílohy tyto informace:

—	názvy rybářských plavidel, která mají překládku provést;

—	název nákladního přepravce;

—	hmotnost podle druhů, které mají být překládány;

—	den, datum a čas překládky.

Orgán pro dohled sdělí svou odpověď ve lhůtě maximálně dvaceti čtyř hodin.

4. Překládka se považuje za vyplutí z rybolovné oblasti Mauritánie. Plavidla tedy musí orgánu pro dohled předat originály rybářského deníku a přílohy rybářského deníku a oznámit svůj úmysl buď pokračovat v rybolovu, nebo vyplout z rybolovné oblasti Mauritánie.

5. Všechny překládky úlovků, které nejsou uvedeny ve výše uvedených bodech 1 až 4, jsou ve výlučné hospodářské oblasti Mauritánie zakázány. Na každou osobu porušující toto ustanovení lze uvalit sankce stanovené platnými právními předpisy Mauritánie.

6. Mauritánská strana si vyhrazuje právo odmítnout překládku, provozuje-li přepravní plavidlo protiprávní, neohlášený a neregulovaný rybolov jak uvnitř, tak i vně výlučné hospodářské oblasti Mauritánie.

KAPITOLA IV

Inspekce a kontrola

1. Velitelé plavidel Společenství umožní a usnadní úředníkům Mauritánie pověřeným inspekcí a kontrolou rybolovných činností vstup na palubu a plnění jejich povinností.

Přítomnost těchto úředníků na palubě nepřekročí dobu nezbytnou ke splnění jejich úkolu.

Na konci každé inspekce a kontroly je veliteli plavidla vystavena kontrolní zpráva.

2. Strana Společenství se zavazuje zachovat zvláštní kontrolní program v přístavech Společenství. Tento program se sdělí ministerstvu, které si vyhrazuje právo požádat o účast na těchto kontrolách podle ustanovení kapitoly V. Shrnutí zpráv o provedených kontrolách jsou pravidelně předávána ministerstvu.

KAPITOLA V

Systém společného pozorování kontrol na zemi

Obě strany rozhodnou o zavedení systému společného pozorování kontrol na zemi, jejichž cílem je zlepšit účinnost kontroly. Za tímto účelem určí zástupce, kteří se účastní kontrol a inspekcí prováděných příslušnými vnitrostátními kontrolními útvary a kteří mohou pozorovat provádění této dohody.

Tito zástupci musí mít:

—	odbornou kvalifikaci

—	odpovídající zkušenost v odvětví rybolovu a

—	dobrou znalost ustanovení dohody a tohoto protokolu.

Když se zástupci účastní inspekcí, inspekce jsou prováděny vnitrostátními kontrolními útvary a zástupci nemohou z vlastního podnětu vykonávat kontrolní pravomoci, kterými jsou pověřeni vnitrostátní úředníci.

Když zástupci doprovázejí vnitrostátní úředníky, mají přístup k plavidlům, do míst a k dokumentům, které úředníci kontrolují, s cílem shromáždit údaje bez jmenných odkazů nezbytné pro splnění svých úkolů.

Zástupci doprovázejí vnitrostátní kontrolní útvary při jejich návštěvách v přístavech na palubách ukotvených plavidel, ve veřejných aukčních síních, ve velkoobchodech s rybami, chladírenských skladech a jiných prostorách pro vykládku a skladování ryb před jejich prvních prodejem na pevnině před jejich prvním uvedením na trh.

Zástupci sepisují a předkládají zprávu o kontrolách, kterých se účastnili, každé čtyři měsíce. Tato zpráva je zaslána příslušných orgánům. Tyto orgány poskytnou kopii druhé smluvní straně.

1. Provádění

Příslušný kontrolní orgán jedné smluvní strany písemně sdělí druhé smluvní straně deset dní předem a případ od případu, jaká pozorování se rozhodl provádět ve svém přístavu.

Druhá smluvní strana oznámí pět dní předem svůj úmysl poslat zástupce.

Pozorování prováděné zástupcem by nemělo trvat déle než patnáct dní.

2. Zachování důvěrnosti

Zástupce pověřený společnou kontrolou respektuje majetek a vybavení na palubě plavidel a jiná zařízení, jakož i důvěrnost všech dokumentů, k nimž má přístup.

Zástupce sděluje výsledky své práce pouze svým příslušným orgánům.

3. Místo provádění

Tento program se vztahuje na přístavy vykládky Společenství a na mauritánské přístavy.

4. Financování

Každá smluvní strana nese náklady na svého zástupce při společných kontrolách, včetně nákladů na dopravu a pobyt.

KAPITOLA VI

Postup v případě zadržení plavidla a uplatňování sankcí

1. Protokol o zadržení plavidla

Orgán pro dohled sepíše protokol o zadržení plavidla přesně podle případných porušení práva zjištěných a popsaných v kontrolní zprávě, která byla vypracována po provedení kontroly plavidla. Tato kontrolní zpráva upřesňující okolnosti a důvody, které vedly k zadržení plavidla, musí být podepsána velitelem plavidla, který do ní může zapsat své připomínky, a jednu její kopii mu vydá orgán pro dohled.

Podpisem nejsou dotčena práva a způsoby obhajoby, které může velitel uplatnit ohledně protiprávního jednání, které mu je vytýkáno.

2. Oznámení v případě zadržení plavidla

V případě zadržení plavidla předá orgán pro dohled dopisem zástupci plavidla protokol o porušení práva spolu s kontrolní zprávou o inspekci. Orgán pro dohled informuje delegaci co nejdříve, avšak aniž překročí čtyřicet osm pracovních hodin, o každém zadržení plavidla a každém uplatnění sankcí u rybářského plavidla Společenství, k němuž došlo v rybolovné oblasti Mauritánie.

V případě porušení práva, které nemůže být ukončeno na moři, musí velitel lodi na žádost orgánu pro dohled dopravit své plavidlo do přístavu Nouadhibou. V případě porušení práva uznaného velitelem plavidla, které může být ukončeno na moři, pokračuje plavidlo v rybolovu.

V obou případech a po ukončení zjištěného porušování práva plavidlo pokračuje v rybolovu.

3. Možná řešení v případě zadržení plavidla

3.1. V souladu s tímto protokolem a právními předpisy Mauritánie, lze porušení práva vyřešit buď smírnou cestou, nebo soudní cestou.

3.2. V případě smírné cesty je výše uložené pokuty určena v rozpětí minimální a maximální částky stanovené právními předpisy Mauritánie.

Zástupce plavidla bezodkladně kontaktuje orgán pro dohled, aby bylo nalezeno řešení týkající se tohoto přestupku.

Smírčí výbor je svoláván orgánem pro dohled pouze na jeden pracovní den, 24 hodin po připlutí plavidla do přístavu. Stejně tomu tak je v případě zadržení plavidla během kontrol při vyplutí.

Platba pokuty musí být provedena převodem nejpozději do 30 dnů po uzavření smíru. V případě vyplutí lodi z výlučné hospodářské oblasti Mauritánie se musí platba realizovat před uvedeným vyplutím. Předání příjmového dokladu státní pokladny a/nebo kopie bankovního příkazu prostřednictvím systému SWIFT potvrzeného Mauritánskou centrální bankou (Nouadhibou nebo Nouakchott) orgánu pro dohled ohledně platby pokuty slouží jako důkazní prostředek pro propuštění lodi. Na základě prokázání převodu prostřednictvím systému SWIFT musí zástupce předat orgánu pro dohled originál příjmového dokladu vydaného státní pokladnou nejméně 72 hodin po propuštění lodi.

3.3. Pokud není smírčí postup ukončen, ministerstvo bez odkladu předá spis státnímu zástupci. V souladu s ustanoveními platných právních předpisů složí majitel plavidla bankovní záruku na pokrytí případných pokut. Propuštění plavidla proběhne 72 hodin od data složení záruky.

3.4. Bankovní záruku nelze odvolat před ukončením soudního řízení. Ministerstvo ji uvolní, jakmile je řízení ukončeno bez odsouzení k trestu. Stejně tak v případě odsouzení k trestu, z nějž vyplývá uložení pokuty, se platba této pokuty provede v souladu s platnými právními předpisy, které zejména stanoví, že bankovní záruka bude uvolněna po provedení platby do 30 dnů následujících po vynesení rozsudku.

3.5. Plavidlo bude propuštěno a posádce bude umožněno opustit přístav:

—	buď jakmile jsou splněny povinnosti vyplývající ze smírčího postupu;

—	nebo jakmile bude složena bankovní záruka stanovená ve výše uvedeném bodě 3.3. a bude přijata ministerstvem v očekávání ukončení soudního řízení.

4. Dohled nad řešením

Veškeré informace týkající se průběhu smírčího postupu ohledně porušení práva ze strany plavidel Společenství jsou prostřednictvím delegace sdělovány Komisi ve lhůtě 48 hodin.

KAPITOLA VII

Satelitní sledování rybářských plavidel

1. Všechna rybářská plavidla, která provozují rybolov v rámci této dohody, budou ve výlučné hospodářské oblasti Mauritánie satelitně sledována.

2. Pro účely satelitního sledování jsou v dodatku 4 uvedeny souřadnice (zeměpisné šířky a zeměpisné délky) výlučné hospodářské oblasti Mauritánie.

3. Strany si v souladu s podmínkami stanovenými v bodech 5 a 7 vymění informace o adresách a specifikace používané při elektronickém přenosu dat mezi svými kontrolními středisky. Tyto informace budou podle možností obsahovat jména, telefonní a faxová čísla a e-mailové adresy (internet nebo https), které lze používat pro obecnou komunikaci mezi kontrolními středisky. Informace o kontrolním středisku Mauritánie jsou uvedeny v dodatku 1 této přílohy.

4. Poloha plavidel se určí s mezní odchylkou menší než 500 m při intervalu spolehlivosti 99 %.

5. Pokud plavidlo, které provozuje rybolovné činnosti v rámci dohody a které je v souladu s právními předpisy Mauritánie předmětem satelitního sledování, vpluje do výlučné hospodářské oblasti Mauritánie, kontrolní středisko státu vlajky neprodleně sdělí orgánu pro dohled (FMC) následné polohy plavidla, a to v časových intervalech maximálně jedna hodina (identifikace plavidla, zeměpisná délka, zeměpisná šířka, kurz a rychlost). Tyto zprávy se nazývají hlášení o poloze.

6. Zprávy uvedené v bodě 5 se předávají elektronickou cestou ve formátu https nebo formou jiného chráněného protokolu (X25…). Hlášení se sdělují v reálném čase ve formátu podle tabulky přiložené v dodatku 3.

7. Pokud se na zařízení pro průběžné satelitní sledování instalovaném na palubě rybářského plavidla vyskytne technická závada nebo dojde-li k jeho poruše, velitel plavidla co nejdříve předá faxem informace uvedené v bodě 5 kontrolnímu středisku státu vlajky a mauritánskému středisku FMC. Za těchto okolností bude nezbytné podávat celkové hlášení o poloze každé čtyři hodiny. Toto celkové hlášení o poloze bude obsahovat zprávy o poloze zaznamenané velitel plavidla každou hodinu podle podmínek stanovených v bodě 5. Z preventivních důvodů se majitelům plavidel doporučuje mít na palubě druhý světelný maják.

Kontrolní středisko státu vlajky ihned zasílá tato hlášení mauritánskému středisku FMC. Vadné zařízení se opraví nebo vymění nejpozději do pěti dní. Po uplynutí této lhůty bude smět dotyčné plavidlo vyplout z výlučné hospodářské oblasti Mauritánie nebo se vrátit do jednoho z přístavů Mauritánie.

V případě závažného technického problému, jehož vyřešení vyžaduje doplňkovou lhůtu, lze na žádost velitele udělit odchylku na maximálně 15 dní. V takovém případě zůstávají v platnosti ustanovení podle bodu 7 a všechna plavidla, s výjimkou plavidel lovících tuňáky, se musí vrátit do přístavu, aby nalodila jednoho mauritánského vědeckého pozorovatele.

8. Kontrolní střediska států vlajky sledují pohyb svých plavidel ve výlučné hospodářské oblasti Mauritánie v hodinových intervalech. Nejsou-li plavidla sledována v souladu se stanovenými podmínkami, je o tom neprodleně informováno mauritánské středisko FMC a použije se postup stanovený v bodě 7.

9. Zjistí-li mauritánské středisko FMC, že stát vlajky nesděluje informace podle bodu 5, bude o tom prostřednictvím delegace ihned informována Komise.

10. Údaje o sledování sdělené druhé smluvní straně v souladu s těmito ustanoveními slouží výhradně mauritánským orgánům pro účely kontroly a sledování loďstva Společenství provozujícího rybolov v rámci této dohody. Tyto údaje nelze v žádném případě sdělovat dalším stranám.

11. Programové a materiální složky systému satelitního sledování musí být spolehlivé, nesmějí umožnit žádné falšování poloh a není možné s nimi ručně manipulovat.

Systém musí být zcela automatický, kdykoli provozuschopný nezávisle na podmínkách životního prostředí a podnebí. Je zakázáno ničit, poškozovat, činit neprovozuschopným nebo jiným způsobem rušit systém satelitního sledování.

Velitelé plavidel zajistí, že:

—	údaje nejsou měněny;

—	anténa nebo antény napojené na zařízení satelitního sledování nejsou zakryty;

—	napájení zařízení satelitního sledování elektrickou energií není přerušováno,

—	zařízení satelitního sledování není demontováno.

12. Strany se dohodly, že si na požádání vymění informace o zařízení používaném pro satelitní sledování, aby byla pro účely těchto ustanovení v plném rozsahu zajištěna kompatibilita všech zařízení s požadavky druhé smluvní strany.

13. O jakémkoli sporu týkajícím se výkladu nebo používání těchto ustanovení vedou strany konzultace v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody.

14. V případě pochybností o stanoveném plavidlu zašle mauritánské středisko FMC žádost kontrolnímu středisku státu vlajky, které mu ihned sdělí zeměpisné souřadnice (polling) tohoto plavidla během období uvedeného v žádosti.

V případě podezření ohledně činnosti některých plavidel o tom mauritánská strana oficiálně informuje stát vlajky a stranu Společenství. Strana Společenství se zavazuje používat ustanovení práva Společenství.

15. Obě dvě strany se v rámci smíšeného výboru podle článku 10 dohody zavazují, že najdou nejvhodnější řešení s cílem:

a)	vyřešit do vstupu tohoto protokolu v platnost všechny technické problémy, které mohou ovlivnit účinnost systému VMS v rybolovných oblastech Mauritánie;

b)	analyzovat všechny způsoby a prostředky umožňující posílit spolupráci ve snaze zlepšit provádění ustanovení VMS, a zejména podpořit současné předávání údajů evropskými plavidly středisku FMC státu vlajky a orgánu pro dohled.

KAPITOLA VIII

Mauritánští vědečtí pozorovatelé na palubě plavidel Společenství

Je zaveden systém pozorování na palubě plavidel Společenství.

1. Každé plavidlo Společenství, které má licenci pro rybolovné oblasti Mauritánie, nalodí na svou palubu mauritánského vědeckého pozorovatele, s výjimkou plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí, u nichž je nalodění pozorovatele podmíněno žádostí ministerstva. V každém případě může být na palubu plavidla naloděn vždy pouze jeden vědecký pozorovatel.

Ministerstvo sděluje prostřednictvím delegace Komisi seznam plavidel určených pro nalodění vědeckého pozorovatele každé čtvrtletí před vydáním licencí.

2. Vědecký pozorovatel je na palubě plavidla přítomen po dobu jedné plavby. Avšak na výslovnou žádost ministerstva může být toto nalodění v závislosti na průměrné délce plaveb stanovených pro určité plavidlo rozloženo do několika plaveb. Ministerstvo vysloví tuto žádost při sdělení jména pozorovatele stanoveného k nalodění na příslušné plavidlo.

Stejně tak v případě zkrácené plavby může být vědecký pozorovatel vyzván k uskutečnění nové plavby na stejném plavidle.

3. Ministerstvo oznámí prostřednictvím delegace Komisi jména určených vědeckých pozorovatelů, kteří mají požadované doklady, nejméně sedm pracovních dní před dnem stanoveným pro jejich nalodění.

4. Všechny výdaje spojené s činnostmi vědeckých pozorovatelů, včetně mzdy, požitků a náhrad pro vědeckého pozorovatele, hradí ministerstvo. V případě nalodění nebo vylodění vědeckého pozorovatele v zahraničním přístavu hradí náklady na cestu, jakož i denní náhrady majitel plavidla, a to až do okamžiku nastoupení pozorovatele na palubu plavidla nebo příjezdu do přístavu Mauritánie.

5. Velitelé plavidel, která byla určena k přijetí vědeckého pozorovatele na palubu, přijmou všechna opatření pro nalodění a vylodění vědeckého pozorovatele.

Podmínky pobytu vědeckého pozorovatele na palubě jsou stejné jako podmínky pro důstojníky plavidla.

Vědeckému pozorovateli je k plnění úkolů poskytnuta veškerá nezbytná pomoc. Velitel mu umožní přístup ke komunikačním zařízením nezbytným k plnění jeho úkolů, k dokumentům přímo souvisejícím s rybolovnými činnostmi plavidla, tj. k rybářskému deníku, příloze rybářského deníku a ke knize plaveb, jakož i do prostor plavidla, aby mu usnadnil plnění jeho úkolů.

6. Nalodění nebo vylodění vědeckého pozorovatele většinou proběhne v přístavech Mauritánie na začátku první plavby po oznámení seznamu určených plavidel, k němuž musí dojít dvacet dní před začátkem plavby.

Majitelé plavidel sdělí prostřednictvím svých místních zástupců orgánu pro dohled pomocí prostředků uvedených v kapitole I této přílohy a ve lhůtě patnácti dní od oznámení seznamu data a přístavy stanovené pro nalodění vědeckého pozorovatele.

7. Vědecký pozorovatel se musí dostavit k veliteli určeného plavidla den přede dnem stanoveným pro jeho nalodění. Pokud se vědecký pozorovatel nedostaví, velitel plavidla o tom uvědomí orgán pro dohled, který během dvou následujících hodin nahradí uvedeného pozorovatele. V opačném případě je plavidlo oprávněno opustit přístav s potvrzením o nepřítomnosti vědeckého pozorovatele na palubě. Ministerstvo by však na své náklady mohlo nalodit nového vědeckého pozorovatele, aniž by byla narušena rybolovná činnost plavidla.

8. Nedodržení jednoho z výše uvedených ustanovení o vědeckém pozorovateli ze strany majitele plavidla má za následek automatické pozastavení licence, dokud majitel plavidla nesplní své povinnosti.

9. Vědecký pozorovatel musí mít:

—	odbornou kvalifikaci,

—	odpovídající zkušenost v odvětví rybolovu a

—	dobrou znalost ustanovení tohoto protokolu a platných právních předpisů Mauritánie.

10. Vědecký pozorovatel dbá na dodržování ustanovení tohoto protokolu ze strany plavidel Společenství, která provozují rybolov v rybolovné oblasti Mauritánie.

Vypracuje o tom zprávu. Vykonává zejména tyto úkoly:

—	sleduje rybolovné činnosti plavidel,

—	zaznamenává polohu plavidel provádějících rybolovné operace,

—	odebírá biologické vzorky v rámci vědeckých programů,

—	vytváří seznam používaných lovných zařízení a ok sítí.

11. Všechna pozorování jsou omezena na rybolovné činnosti a související činnosti v rámci tohoto protokolu.

12. Vědecký pozorovatel

—	podnikne všechny vhodné kroky k tomu, aby jeho nalodění a přítomnost na palubě plavidla nerušily nebo neomezovaly rybolovné činnosti,

—	používá nástroje a schválené postupy pro měření ok používaných sítí v rámci této dohody,

—	nakládá náležitě s materiálem a zařízením plavidla a ctí důvěrnost veškerých dokladů náležejících k uvedenému plavidlu.

13. Na konci období pozorování a před opuštěním plavidla vypracuje pozorovatel zprávu podle vzoru uvedeného v dodatku 2 této přílohy. Podepíše ji za přítomnosti velitele, který do ní může doplnit nebo nechat doplnit veškeré připomínky, které považuje za vhodné, a tyto doplní svým podpisem. Při vylodění vědeckého pozorovatele je jedna kopie zprávy předána veliteli plavidla.

Ministerstvo předává prostřednictvím delegace Komisi každý měsíc zprávy z přecházejícího měsíce, a to pro informační účely.

KAPITOLA IX

Výměty a znečišťování

Obě dvě smluvní strany přezkoumají problematiku výmětů do moře prováděných rybářskými plavidly a posoudí způsoby a prostředky jejich využití.

Obě strany se po vstupu tohoto protokolu v platnost dohodnou na provádění kontrolních opatření za účelem prevence vypouštění upotřebeného oleje z rybolovných plavidel do moře.

KAPITOLA X

Boj proti protiprávnímu rybolovu

Ve snaze zabránit činnostem protiprávního rybolovu v rybolovných oblastech Mauritánie, které poškozují politiku řízení rybolovných zdrojů, a bojovat proti nim se obě dvě smluvní strany dohodly, že si budou pravidelně vyměňovat informace o těchto činnostech.

Kromě opatření, která obě dvě smluvní strany uplatňují na základě svých platných právních předpisů, provádějí vzájemné konzultace o dodatečných opatřeních, která přijmou buď samostatně, nebo společně. Za tímto účelem posilují spolupráci, jejímž cílem je zejména boj proti protiprávním rybolovným činnostem.

Dodatek 1

DOHODA MEZI MAURITÁNIÍ A EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM O RYBOLOVU

KONTAKTNÍ ÚDAJE ORGÁNU PRO DOHLED

Delegace pro dohled nad rybolovem a pro kontrolu na moři

(DSPCM)

Adresa:	Boîte Postale (BP) 260 Nouadhibou Mauritanie
Tel.:	(222) 574 57 01
Fax:	(222) 574 63 12
E-mail:	dspcm@toptechnology.mr

ÚDAJE MAURITÁNSKÉHO STŘEDISKA FMC

Název střediska pro kontrolu rybolovu:	DSPCM SSN
Tel. VMS:	(222) 574 67 43/574 56 26
Fax VMS:	(222) 574 67 43
E-mail VMS:	dspcm@toptechnology.mr
Adresa X25:	20803403006315

Dodatek 2

ZPRÁVA VĚDECKÉHO POZOROVATELE

Text obrazu

Text obrazu

Dodatek 3

PODÁVÁNÍ VMS HLÁŠENÍ V MAURITÁNII

HLÁŠENÍ O POLOZE

Datový údaj	Kód	Povinný/nepovinný údaj	Poznámky
Začátek záznamu	SR	P	Systémový údaj – uvádí začátek záznamu
Příjemce	AD	P	Údaj týkající se hlášení – příjemce. Kód země ISO Alfa 3
Odesílatel	FR	P	Údaj týkající se hlášení – odesílatel. Kód země ISO Alfa 3
Stát vlajky	FS	P
Druh hlášení	TM	P	Údaj týkající se hlášení – druh hlášení „POS“
Rádiová volací značka	RC	P	Údaj o plavidle – mezinárodní rádiová volací značka plavidla
Interní referenční číslo smluvní strany	IR	P	Údaj o plavidle – specifické číslo plavidla smluvní strany (kód státu vlajky ISO-3, za nímž následuje číslo)
Externí registrační číslo	XR	P	Údaj o plavidle – číslo na boku plavidla
Zeměpisná šířka	LA	P	Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních, minutách a desetinách minut N/S SSMM.m (WGS – 84) Příklad: N2046.3
Zeměpisná délka	LO	P	Údaj o poloze plavidla – poloha ve stupních, minutách a desetinách minut E/W SSSMM.m (WGS – 84) Příklad: W01647.6
Kurz	CO	P	Kurs plavidla na stupnici 360 °
Rychlost	SP	P	Rychlost plavidla v desítkách uzlů
Datum	DA	P	Údaj o poloze – datum záznamu o poloze UTC (RRRRMMDD)
Čas	TI	P	Údaj o poloze – čas záznamu o poloze UTC (HHMM)
Konec záznamu	ER	P	Systémový údaj – uvádí konec záznamu

Soubor znaků: ISO 8859.1

Přenos dat má tuto strukturu:

—	dvě šikmá lomítka (//) a kód označující začátek přenosu,

—	jedno šikmé lomítko (/) od sebe odděluje kód a datový údaj.

Nepovinné údaje musí být vloženy mezi počátkem a ukončením záznamu.

Dodatek 4

HRANICE VÝLUČNÉ HOSPODÁŘSKÉ OBLASTI MAURITÁNIE

Zeměpisné souřadnice výlučné hospodářské oblasti/Protokol

VMS EU

1	Hranice na jihu	Šířka 16° 04' N	Délka 19° 58' W
2	Souřadnice	Šířka 16° 30' N	Délka 19° 54' W
3	Souřadnice	Šířka 17° 00' N	Délka 19° 47' W
4	Souřadnice	Šířka 17° 30' N	Délka 19° 33' W
5	Souřadnice	Šířka 18° 00' N	Délka 19° 29' W
6	Souřadnice	Šířka 18° 30' N	Délka 19° 28' W
7	Souřadnice	Šířka 19° 00' N	Délka 19° 43' W
8	Souřadnice	Šířka 19° 23' N	Délka 20° 01' W
9	Souřadnice	Šířka 19° 30' N	Délka 20° 04' W
10	Souřadnice	Šířka 20° 00' N	Délka 20° 14,5’ W
11	Souřadnice	Šířka 20° 30' N	Délka 20° 25,5' W
12	Hranice na severu	Šířka 20° 46' N	Délka 20° 04,5' W

Dodatek 5

Souřadnice povolené oblasti pro překládku v rejdě přístavu Nouadhibou

(BUOY 2= N 20° 43,6 W 17° 01,8)

1	Souřadnice	Šířka 20° 43,6’ N	Délka 17° 01,4' W
2	Souřadnice	Šířka 20° 43,6' N	Délka 16° 58,5' W
3	Souřadnice	Šířka 20° 46,6' N	Délka 16° 58,5' W
4	Souřadnice	Šířka 20° 46,7' N	Délka 17° 00,4' W
5	Souřadnice	Šířka 20° 45,3' N	Délka 17° 00,4' W
6	Souřadnice	Šířka 20° 45,3' N	Délka 17° 01,5' W

Souřadnice povolené oblasti pro překládku v rejdě přístavu Nouakchott

1	Souřadnice	Šířka 18° 01,5’ N	Délka 16° 07' W
2	Souřadnice	Šířka 18° 01,5’ N	Délka 16° 03,8’ W
3	Souřadnice	Šířka 17° 59’ N	Délka 16° 07' W
4	Souřadnice	Šířka 17° 59’ N	Délka 16° 03,8' W

Dodatek 6

PŘÍLOHA III

Pozn: V roce 2005 se údaje o činnostech baltských plavidel (Litva a Lotyšsko) včetně čísel o úlovcích (133 053 tun) nacházejí ve sloupcích plavidel „jiná“, nikoli ve sloupci plavidel EU.

(*)	údaje týkající se kategorií lovu tuňáka 7 a 8 za evropské loďstvo jsou údaje za EU.

MINISTERSTVO RYBOLOVU	ŘEDITELSTVÍ PRŮMYSLOVÉHO RYBOLOVU
ÚDAJE O ČINNOSTI RYBOLOVNÝCH PLAVIDEL PRO ROK 2005

		VNITROSTÁTNÍ					EU					JINÁ					CELKEM
KATEGORIE		NN	KW	GT	NJP	ÚLOVEK	NN	KW	GT	NJP	ÚLOVEK	NN	KW	GT	NJP	ÚLOVEK	NN	KW	GT	NJP	ÚLOVEK
1		22	10 484	5 413	2 390	1 538	35	18 408	9 889	4 682	7 663	9	7 151	2 135	697	468	66	36 043	17 437	7 769	9 669
2		8	7 042	3 171	398	386	14	4 794	3 089	1 956	7 210	1	307	161	18	6	23	12 143	6 421	2 372	7 602
3		6	2 049	1 040	904	1 294	13	2 387	1 244	1 418	4 036	4	1 939	799	418	503	23	6 375	3 083	2 740	5 833
4		0	0	0	0	0	9	4 946	2 470	834	858	0	0	0	0	0	9	4 946	2 470	834	858
5	C	100	63 316	29 876	19 795	22 333	50	34 554	20 922	9 758	16 833	0	0	0	0	0	150	97 870	50 798	29 553	39 166
	G	88	26 699	20 081	11 714	10 137	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	88	26 699	20 081	11 714	10 137
	ST	188	90 015	49 957	31 509	32 470	50	34 554	20 922	9 758	16 833	0	0	0	0	0	238	124 569	70 879	41 267	49 303
6		0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
7		0	0	0	0	0	23	46 265	28 983		1 708	0	0	0	0	0	23	46 265	28 983	0	1 708
8		0	0	0	0	0	27	9 797	6 137		7 633	4	1 451	909			31	11 248	7 046	0	7 633
9		3	10 350	17 136	594	28 587	12	75 460	59 699	1 044	112 347	51	145 449	316 158	7 848	416 212	66	231 259	392 993	9 486	557 146
10		0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	4	1 236	839	44	80	4	1 236	839	44	80
CELKEM		227	119 940	76 717	35 796	64 275	183	196 611	132 433	19 691	158 288	73	157 533	321 001	9 025	417 269	483	474 084	530 151	64 512	639 833

KATEGORIE:

NN:

Číslo plavidla

—	KORÝŠI MIMO LANGUSTY

—	TUŇÁK – NEVOD

KW:

Výkon v jednotkách

—	ŠTIKOZUBEC ČERNÝ

—	TUŇÁK – PRUTY + DLOUHÉ LOVNÉ ŠŇŮRY

GT:

Hrubá tonáž

—	DRUHY ŽIJÍCÍ PŘI DNĚ LOVENÉ JINÝMI ZAŘÍZENÍMI NEŽ SÍTĚMI

—	PELAGICKÝ RYBOLOV

NJP:

Počet dní rybolovu

—	TRAWLERY PRO LOV PŘI DNĚ JINÝ NEŽ NA ŠTIKOZUBCE

—

KRABI

ÚLOVKY:

Celkové úlovky plavidel,

—	HLAVONOŽCI

—	NEMRAZÍRENSKÝ PELAGICKÝ RYBOLOV

cílové druhy a vedlejší úlovky

—

LANGUSTY

Obě dvě strany se dohodly na každoroční aktualizaci této intenzity rybolovu nejpozději dne 1. května následujícího roku.

MINISTERSTVO RYBOLOVU	ŘEDITELSTVÍ PRŮMYSLOVÉHO RYBOLOVU
ÚDAJE O ČINNOSTI RYBOLOVNÝCH PLAVIDEL PRO ROK 2006

		VNITROSTÁTNÍ					EU					JINÁ					CELKEM
KATEGORIE		NN	KW	GT	NJP	ÚLOVEK	NN	KW	GT	NJP	ÚLOVEK	NN	KW	GT	NJP	ÚLOVEK	NN	KW	GT	NJP	ÚLOVEK
1		20	13 616	4 715	3 039	1 474	34	14 926	9 601	6 910	7 042	3	1 501	936	293	308	57	30 043	15 252	10 242	8 824
2		2	589	224	88	476	13	3 915	3 414	2 526	7 874	0	0	0	0	0	15	4 504	3 638	2 614	8 350
3		6	2 779	1 010	594	4 661	7	1 110	552	637	2 173	0	0	0	0	0	13	3 889	1 562	1 231	6 834
4		0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
5	C	84	67 290	26 176	18 947	11 212	43	30 086	17 983	7 665	13 995	0	0	0	0	0	127	97 376	44 159	26 612	25 207
	G	42	67 290	26 176	7 546	4 838	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	42	97 376	44 159	7 546	4 838
	ST	126			26 493	16 050	43			7 665	13 995						169			34 158	30 045
6		0	0	0	0	0	1	570	219	98	11	0	0	0	0	0	1	570	219	98	11
7 (*1)		0	0	0	0	0	10	20 062	8 547		978	11	22 068	5 650			21	42 130	14 197
8 (*1)		0	0	0	0	0	20	8 383	3 207		7 812	16	4 611	4 914			36	12 994	8 121
9		0	0	0	0	0	15	56 269	73 441	1 939	264 645	22	90 385	113 506	3 705	271 480	37	146 654	186 947	5 644	536 125
10		1	692	132	90	160	1	441	252	61	180	0	0	0	0	0	2	1 133	384	151	340
11		0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
CELKEM		155	84 966	32 257	30 304	22 821	144	135 762	117 216	19 836	304 709	52	118 565	125 006	3 998	271 788	351	339 293	274 479	54 138	590 528

KATEGORIE:

NN:

Číslo plavidla

—	KORÝŠI MIMO LANGUSTY

—	TUŇÁK – NEVOD

KW:

Výkon v jednotkách

—	ŠTIKOZUBEC ČERNÝ

—	TUŇÁK – PRUTY + DLOUHÉ LOVNÉ ŠŇŮRY

GT:

Hrubá tonáž

—	DRUHY ŽIJÍCÍ PŘI DNĚ LOVENÉ JINÝMI ZAŘÍZENÍMI NEŽ SÍTĚMI

—	PELAGICKÝ RYBOLOV

NJP:

Počet dní rybolovu

—	TRAWLERY PRO LOV PŘI DNĚ JINÝ NEŽ NA ŠTIKOZUBCE

—

KRABI

ÚLOVKY:

Celkové úlovky plavidel,

—	HLAVONOŽCI

—	NEMRAZÍRENSKÝ PELAGICKÝ RYBOLOV

cílové druhy a vedlejší úlovky

—

LANGUSTY

(*1) Údaje týkající se kategorií tuňáků 7 a 8 za evropské loďstvo jsou údaje za EU.

Obě dvě strany se dohodly na každoroční aktualizaci této intenzity rybolovu nejpozději dne 1. května následujícího roku.

PŘÍLOHA IV

Pokyny za účelem vypracování matice cílů a ukazatelů výkonnosti pro sledování provádění Strategie udržitelného rozvoje odvětví rybolovu v Mauritánii

Strategické osy a cíle

Ukazatele (orientační seznam)

1. Řízení lovišť a optimalizace příjmů

1.1	Udržitelné řízení lovišť

Počet vypracovaných, realizovaných a vyhodnocených plánů na úpravu

Počet zaregistrovaných plavidel pro drobný a pobřežní rybolov (v absolutní hodnotě a v procentech)

Vedení rejstříku plavidel ve výlučné hospodářské oblasti Mauritánie

1.2	Posílení výzkumu rybolovu a oceánografického výzkumu

Počet realizovaných hodnoticích přehledů úlovků

Počet realizovaných výzkumných programů

Počet vydaných a realizovaných doporučení ohledně stavu hlavních zdrojů (zejména opatření pro zmrazení a uchovávání nadbytečně lovených populací)

1.3	Posílení dohled nad rybolovem

[Počet nezávislých přísežných kontrolorů a vytvoření příslušné rozpočtové linie v rámci finančního zákona]

Jakost a rozmanitost provedených kontrol (počet dnů dohledu na moři, počet inspekcí v přístavu a na moři, počet leteckých inspekcí, počet zveřejněných statistických zpráv)

Míra radarového pokrytí výlučné hospodářské oblasti Mauritánie

Míra pokrytí loďstva VMS

Míra využití elektronického rybářského deníku v rámci celého loďstva pro průmyslový a pobřežní rybolov

1.4	Kontrola a přizpůsobení kapacit

Realizovaný program přizpůsobení kapacit

Míra snížení počtu plavidel lovících druhy žijící při dně, zejména chobotnice

1.5	Rozvoj nových lovišť

Realizované projekty rozvoje nových lovišť

2. Navýšení hospodářských a sociálních efektů odvětví

2.1	Rozvoj přístavní infrastruktury a služeb

Stav pokroku obnovy přístavu Nouadhibou

Stav pokroku obnovy a rozšíření přístavu pro drobný rybolov v Nouadhibou

Počet realizovaných akcí na uvádění do souladu s normami pro trh rybami

Stav pokroku v realizaci přistávacích plošin pro drobný rybolov

Počet vraků odstraněných z rejdy v Nouadhibou

2.2	Restrukturalizace průmyslového loďstva Mauritánie, modernizace a uvádění hygienických podmínek pro loďstvo pro drobný rybolov do souladu s normami

Počet realizovaných opatření na restrukturalizaci

Jakost navržených finančních nástrojů

Počet pirog vybavených chladícím zařízením

Právní úprava minimálních hygienických podmínek pro pirogy a zdravotní nezávadnosti pro jejich zpracované a na trh uvedené produkty

2.3	Zlepšení jakosti produktů rybolovu (uvádění do souladu s hygienickými podmínkami pro vyložené a zpracované produkty)

Přizpůsobený a provozuschopný systém inspekcí pro produkty rybolovu

Počet akcí na seznámení s hygienickými předpisy (počet organizovaných školení a počet vyškolených osob)

Provozuschopná analytická laboratoř v Nouakchott

Trh rybami v Nouakchott uvedený do souladu s hygienickými normami

Počet pirog vybavených vanami na led

Počet přístavů upravených pro vykládku a zpracování úlovků drobného rybolovu

2.4	Rozvoj drobného rybolovu, vnitrozemského rybolovu a akvakultury.

Objem úlovků drobného rybolovu

Počet realizovaných projektů v oblasti akvakultury

Objem finančních prostředků uvolněných na projekty vnitrozemského rybolovu

2.5	Podpora soukromých investic v odvětví

Počet přijatých institucionálních reforem

Zlepšení právního a investičního prostředí

Realizované příslušné finanční nástroje (linie drobného rybolovu, podpory pro průmyslový rybolov)

Počet organizovaných fór obchodního partnerství

Objem realizovaných soukromých investic

Počet rozvíjených projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo partnerství soukromých subjektů

3. Ochrana mořského prostředí, přírodních stanovišť a pobřeží

3.1	Ochrana mořského prostředí a vodních přírodních stanovišť

Počet realizovaných diagnostických studií mořského prostředí (výchozí stav a studie sledování environmentálních parametrů)

Počet a jakost realizovaných akcí pro zachování prostředí

Zlepšení kapacit zpracování znečišťujících látek (nádrže na shromažďování upotřebeného oleje atd.), čističky odpadních vod

Přijatá a prováděná právní úprava nakládání se znečišťujícími látkami

3.2	Posílení diagnostických kapacit a boje proti znečišťování moří

Stav realizace střediska proti znečištění

Jakost a množství získaného znečišťujícího materiálu

4. Reforma právního a institucionálního rámce

4.1	Posílení vzdělávání zaměstnanců

Přijatý a realizovaný plán vzdělávání

Počet realizovaných pokročilých kurzů u vedoucích pracovníků

Počet realizovaných kurzů u technických pracovníků

4.2	Zlepšení účinnosti technických útvarů ministerstva pro rybolov a útvarů zapojených do řízení odvětví

Míra navýšení rozpočtů na fungování

Funkční databáze

Zlepšení správy licencí pro drobný rybolov a průmyslový rybolov

4.3	Posílení sledování – hodnocení realizace strategie (pilotní fáze systému)

Realizovaný provozuschopný systém sledování

Existující a pravidelně měřená sada příslušných ukazatelů

Počet realizovaných periodických hodnocení

31.7.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 203/60

Oprava opravy nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj

( Úřední věstník Evropské unie L 45 ze dne 15. února 2007 )

Z důvodu řady věcných chyb se české znění nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 se nahrazuje tímto:

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1828/2006

ze dne 8. prosince 2006,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (1), a zejména na čl. 37 odst. 1 písm. d), čl. 44 třetí pododstavec, čl. 59 odst. 6, čl. 60 písm. b), čl. 66 odst. 3, čl. 67 dost. 2 písm. c), čl. 69 odst. 1, čl. 70 odst. 3, čl. 71 odst. 5, čl. 72 dost. 2, čl. 74 odst. 2, čl. 76 odst. 4 a čl. 99 odst. 5 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 13 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1083/2006 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (3) a nařízení (ES) č. 1080/2006 nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (4), přičemž obě nařízení vzala v úvahu nový vývoj v oblasti strukturálních fondů. Je proto rovněž vhodné stanovit nové prováděcí předpisy pro nařízení (ES) č. 1080/2006 a (ES) č. 1083/2006.

(2)

Podle dosavadních zkušeností občané Evropské unie nejsou dostatečně seznámeni s úlohou, jakou Společenství hraje v programech financování, jejichž cílem je posílení hospodářské konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a posílení vnitřní soudržnosti. Je proto vhodné připravit komunikační plán, který podrobně určí informační a propagační opatření nezbytná k překlenutí této komunikační a informační propasti. Za stejným účelem je rovněž nezbytné vymezit odpovědnost a úlohu, kterou by měl hrát každý zúčastněný subjekt.

(3)

Aby bylo zaručeno co největší rozšíření informací o možnostech financování mezi všechny zainteresované strany, a rovněž v zájmu průhlednosti, měl by být stanoven minimální obsah informačních opatření, která jsou potřebná k informování potenciálních příjemců o možnostech financování, které Společenství spolu s členskými státy nabízí prostřednictvím fondů; jeho součástí by měla být povinnost zveřejnit kroky, které by měl potenciální příjemce učinit při podávání žádosti o financování, a výběrová kritéria, která budou použita.

(4)	V zájmu větší průhlednosti, pokud jde o využívání fondů, by měl být elektronicky nebo jinak zveřejněn seznam příjemců, názvy operací a výše financování z veřejných zdrojů přiděleného těmto operacím.

(5)

Aby bylo zajištěno lepší provádění informačních opatření a umožněna lepší výměna informací o informačních a komunikačních strategiích a jejich výsledcích mezi členskými státy a Komisí, je třeba jmenovat kontaktní osoby odpovědné za informačních a propagačních opatření, a které by se měly zapojit do příslušných sítí spolupráce Společenství.

(6)

Pro účely článků 37 a 67 nařízení (ES) č. 1083/2006 je nezbytné stanovit podrobná pravidla a kategorie umožňující členským státům předložit Komisi v průběhu programu jednotné informace o plánovaném využití fondů a rovněž informace o kumulativním přidělení finančních prostředků z fondů podle kategorií a umožnit Komisi informovat vhodným způsobem ostatní orgány a občany Evropské unie o využívání finančních prostředků z fondů a rovněž o dosažení cílů stanovených v čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006.

(7)

S ohledem na článek 60 nařízení (ES) č. 1083/2006 a podle dosavadních zkušeností je nezbytné vymezit povinnosti, které by řídící orgány měly mít, pokud jde o příjemce, ve fázi před výběrem a schválením operací, které mají být financovány, a to s ohledem aspekty, jež by měla zahrnovat ověření výdajů vykázaných příjemcem včetně správních ověření žádostí o platbu a ověření jednotlivých operací přímo na místě, a s ohledem na podmínky, které je třeba dodržet při ověřováních na místě prováděných na základě vzorku.

(8)	Je rovněž nezbytné podrobně vymezit informace, které by měly být zahrnuty do účetních záznamů operací, a informace, které by se měly vést jakožto údaje o provádění, které by měly řídící orgány uložit, uchovat a zaslat Komisi na základě žádosti.

(9)	V zájmu zajištění řádného auditu výdajů v rámci operačních programů je nezbytné stanovit kritéria, jimž by měly odpovídat pomůcky pro audit, aby bylo možno pokládat je za odpovídající.

(10)	Audit operací se provádí v rámci odpovědnosti auditního orgánu. K zajištění odpovídajícího rozsahu a účinnosti těchto auditů a toho, aby byly prováděny podle stejných norem ve všech členských státech, je nezbytné stanovit podmínky, které by tyto audity měly splňovat.

(11)

Podle dosavadních zkušeností je nezbytné podrobně stanovit základ pro výběr vzorků operací, u nichž má být proveden audit, a tímto základem by se měl řídit auditní orgán při vytváření nebo schvalování metody pro výběr vzorků, včetně určitých technických kritérií, která je třeba použít pro namátkové statistické vzorky, a faktorů, které je třeba vzít v úvahu pro doplňkový vzorek.

(12)

V zájmu zjednodušení a sladění norem pro přípravu a předložení auditní strategie, výroční kontrolní zprávy a prohlášení o uzavření, za něž je auditní orgán odpovědný podle článku 62 nařízení (ES) č. 1083/2006, je nezbytné podrobně vymezit jejich obsah a blíže určit povahu a kvalitu informací, ze kterých vycházejí.

(13)

Za účelem zajištění co nejúčinnějšího provedení článku 90 nařízení (ES) č. 1083/2006, pokud jde o dostupnost dokumentů a právo Účetního dvora a Komise na přístup ke všem podkladům týkajícím se výdajů a auditů, by měly řídící orgány zajistit, aby byly informace o totožnosti a sídle subjektů, které dané podklady vlastní, rychle dostupné, a tyto dokumenty by měly být okamžitě poskytnuty omezenému počtu osob a subjektů. Ze stejného důvodu je nezbytné stanovit, které nosiče dat mohou být pokládány za běžné pro účely uchovávání těchto dokumentů. Proto by měly vnitrostátní orgány stanovit postupy nezbytné k zajištění toho, aby uchovávané dokumenty byly v souladu s originály, je-li to třeba, a aby uchovávané spolehlivé pro účely auditu.

(14)

V zájmu harmonizace norem pro certifikace výdajů a pro přípravu žádostí o platby by měl být stanoven obsah těchto certifikátů a žádostí a měla by být blíže vymezena povaha a kvalita informací, ze kterých vycházejí. Měla by být stanoveny podrobné postupy pro vedení účetních záznamů, v souladu s čl. 61 písm. f) nařízení (ES) č. 1083/2006, o částkách, které mají být získány zpět, a částkách vyjmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci nebo jeho části pro podávání příslušných informací Komisi.

(15)

Podle článku 71 nařízení (ES) č. 1083/2006, jsou před podáním první žádosti o průběžnou platbu nebo nejpozději do dvanácti měsíců od schválení jednotlivých operačních programů, členské státy povinny předložit Komisi popis řídících a kontrolních systémů, zprávu uvádějící výsledky posouzení zavedených systémů a obsahující stanovisko k jejich souladu s ustanoveními uvedeného nařízení o řídících a kontrolních systémech. Jelikož tyto dokumenty patří mezi klíčové prvky, na něž se Komise v souvislosti se sdíleným řízením rozpočtu Společenství spoléhá a ujišťuje se tak, že členské státy využívají dotčenou finanční pomoc v souladu s platnými pravidly a zásadami použití nezbytnými k ochraně finančních zájmů Společenství, je nezbytné podrobně stanovit, jaké informace by takové dokumenty měly obsahovat, a základ pro posouzení a stanovisko.

(16)

Operační programy financované v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ uvedeného v článku 3 nařízení (ES) č. 1083/2006 předkládají dva nebo více členských států a mají specifické vlastnosti stanovené nařízením (ES) č. 1080/2006. Proto je vhodné stanovit zvláštní informace, které by měl obsahovat popis řídících a kontrolních systémů pro tyto programy.

(17)

Článek 74 nařízení (ES) č. 1083/2006 mimo jiné stanoví, že u operačních programů, u nichž celkové způsobilé veřejné výdaje nepřesahují 750 milionů EUR a výše spolufinancování Společenství nepřesahuje 40 % celkových veřejných výdajů, může se členský stát rozhodnout, že se bude při provádění určitých funkcí týkajících se požadavků na kontrolu a audit více opírat o vnitrostátní subjekty a předpisy. Proto je nezbytné stanovit, která ověřování, audity operací a povinnosti mohou být provedeny vnitrostátními subjekty a splněny v souladu s a vnitrostátními předpisy.

(18)

Součástí řídících a kontrolních povinností členských států je hlásit a monitorovat nesrovnalosti Podrobná pravidla ohledně této povinnosti byla stanovena v nařízení Komise (ES) č. 1681/94 ze dne 11. července 1994 o nesrovnalostech a navrácení neoprávněně vyplacených částek v souvislosti s financováním strukturálních politik a organizaci informačního systému v této oblasti (5) a nařízení Komise (ES) č. 1831/94 ze dne 26. července 1994 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování Fondu soudržnosti a organizaci informačního systému v této oblasti (6). Z důvody přehlednosti a zjednodušení je vhodné začlenit tato pravidla do tohoto nařízení.

(19)

Je třeba přijmout opatření, aby mohla Komise proplatit soudní náklady, pokud žádá, aby členský stát zahájil soudní řízení za účelem navrácení neoprávněně vyplacených částek následkem nesrovnalosti nebo aby v něm pokračoval, a aby mohly být členskému státu poskytnuty informace umožňující mu rozhodnout o rozdělení nákladů na ztrátu nevymožených částek podle čl. 70 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006. Měly by být rovněž upraveny pravidelné kontakty Komise a členských států týkající se nesrovnalostí, využívání informací poskytovaných za účelem provádění hodnocení rizik a shrnujících zpráv a poskytování informací příslušným výborům.

(20)

Aniž jsou dotčeny povinnosti přímo vyplývající z čl. 61 písm. f) nařízení (ES) č. 1083/2006, neměly by mít v zájmu omezení administrativní zátěže způsobené systémem podávání zpráv, současně však při zachování nezbytné úrovně informovanosti, členské státy povinnost podávat zprávy o nesrovnalostech týkajících se částek nižších než určitá stanovená výše, nevyžádá-li si tuto zprávu výslovně Komise.

(21)

Vzhledem ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (7) a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (8) je nezbytné v souvislosti s informačními a propagačními opatřeními a s audity podle tohoto nařízení stanovit, že Komise a členské státy by měly předcházet jakémukoli neoprávněnému zveřejnění nebo přístupu k osobním údajům, a vymezit účel, za kterým Komise a členské státy tyto údaje zpracovávají.

(22)

Z důvodu právní jistoty a rovného přístupu ke všem členským státům je nezbytné stanovit sazbu použitelnou pro finanční opravu, kterou Komise může provést, pokud členský stát neplní svou povinnost udržovat ve všech příslušných regionech po dobu programového období schválenou cílovou výši veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů. Z důvodu zjednodušení a proporcionality by se neměla provádět finanční oprava, pokud je rozdíl mezi schválenou cílovou výší a dosaženou výší roven 3 % schválené cílové výše nebo nižší (práh de minimis); ze stejných důvodů, je-li rozdíl mezi oběma úrovněmi vyšší než 3 % schválené cílové výše, vypočítá se sazba odečtením tohoto prahu de minimis.

(23)

Používání elektronických prostředků k výměně informací a finančních údajů vede ke zjednodušení, vyšší výkonnosti a průhlednosti a k úsporám času. Aby byly tyto výhody plně využity a současně se nesnížila bezpečnost výměn, je nezbytné zřídit společný počítačový systém a vytvořit seznam dokumentů, které jsou ve společném zájmu Komise a členských států. Je proto nezbytné vymezit formát, který by každý dokument měl mít, a stanovit podrobný popis informací, jež by tento dokument měl obsahovat. Ze stejných důvodů je nezbytné vymezit funkce tohoto počítačového systému, pokud jde o určení strany odpovědné za ukládání dokumentů do tohoto systému a jejich aktualizace.

(24)

V rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (9), s přihlédnutím k úrovni bezpečnosti a důvěrnosti vyžadované pro finanční řízení při využívání finančních prostředků, ke stavu techniky a k analýze nákladů a přínosů, je nezbytné vyžadovat používání elektronického podpisu.

(25)

Za účelem zajištění rychlého rozvoje a řádného fungování společného počítačového systému by měly být náklady na jeho vytvoření financovány z rozpočtu Evropských společenství podle článku 45 nařízení (ES) č. 1083/2006 a náklady na rozhraní pro celostátní, regionální a místní počítačové systémy by měly být způsobilé k finačnímu příspěvku z fondů podle článku 46 uvedeného nařízení.

(26)

Je třeba opřít se o zkušenosti z programového období 2000-2006 a podrobně stanovit podmínky, jaké by nástroje finančního inženýrství měly splňovat, aby mohly být financovány v rámci operačního programu; zároveň se má zato, že příspěvky pro nástroje finančního inženýrství z operačního programu a jiných veřejných zdrojů, jakož i investice nástrojů finančního inženýrství v jednotlivých podnicích podléhají pravidlům o státní podpoře včetně Pokynů Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (10).

(27)

Je nezbytné přijmout seznam kritérií, která se mají použít na určení oblastí, v nichž mohou být výdaje na bydlení způsobilé pro příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1080/2006, a seznam způsobilých intervencí. Vzhledem k rozmanitosti podmínek v dotčených členských státech je vhodné sestavit seznam kritérií určujících oblasti, v nichž dochází k fyzickému chátrání staveb a sociálnímu vyloučení, nebo jsou těmito jevy ohroženy, a v nichž mohou být investice do bydlení způsobilé ke spolufinancování. Je rovněž vhodné stanovit, že v případech bytových domů nebo bydlení určeného pro domácnosti s nízkými příjmy nebo pro osoby se zvláštními potřebami by investice způsobilé ke spolufinancování měly být zaměřeny na renovace společných prostor bytových domů nebo na poskytování kvalitního moderního sociálního bydlení prostřednictvím investic do renovací a změny využívání stávajících budov, které jsou ve vlastnictví orgánů veřejné správy nebo neziskových subjektů.

(28)

Ustanovení čl. 56 odst. 4 nařízení (ES) č. 1083/2006 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanoveny na úrovni členských států, s výhradou výjimek stanovených ve zvláštních nařízeních pro každý z fondů. S ohledem na článek 13 nařízení (ES) č. 1080/2006 by měla být stanovena společná pravidla pro způsobilost výdajů, která se použijí na operační programy v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“, v zájmu zajištění jednotnosti pravidel platných pro projekty, které se provádějí v různých členských státech. Po zkušenosti s podobnými programy v programovém období 2000–2006 je vhodné stanovit společná pravidla pro kategorie výdajů, pro něž se v jednotlivých členských státech pravidla velmi pravděpodobně liší. V zájmu omezení administrativní zátěže příjemců a orgánů pro programy, měly by pro určitých podmínek být způsobilé paušální sazby za režijní náklady.

(29)

Nařízení (ES) č. 1681/94 a (ES) č. 1831/94, jakož i nařízení Komise (ES) č. 1159/2000 ze dne 30. května 2000 ze dne 30. května 2000 o informačních a propagačních opatřeních, která mají být prováděna členskými státy v souvislosti s pomocí ze strukturálních fondů (11), (ES) č. 1685/2000 ze dne 28. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy (12), (ES) č. 438/2001 ze dne 2. března 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy pro pomoc poskytovanou ze strukturálních fondů (13), (ES) č. 448/2001 ze dne 2. března 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, pokud jde o postup při provádění finančních oprav u pomoci poskytované ze strukturálních fondů (14), (ES) č. 1386/2002 ze dne 29. července 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy pro pomoc poskytovanou z Fondu soudržnosti a o postup provádění finančních oprav (15), (ES) č. 16/2003 ze dne 6. ledna 2003, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o způsobilost výdajů souvisejících s opatřeními spolufinancovanými Fondem soudržnosti (16) a (ES) č. 621/2004 ze dne 1. dubna 2004 kterým se stanoví pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o informační a propagační opatření v souvislosti s činnostmi Fondu soudržnosti (17) by měla být zrušena.

(30)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou (v souladu) se stanoviskem Výboru pro koordinaci fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

KAPITOLA I

ÚVOD

Článek 1

Předmět

KAPITOLA II

PŘEDPISY PROVÁDĚJÍCÍ NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006

ODDÍL 1

INFORMACE A PROPAGACE

Článek 2

Příprava komunikačního plánu

Článek 3

Posouzení souladu komunikačního plánu

Článek 4

Provádění a monitorování komunikačního plánu

Článek 5

Informační opatření pro potenciální příjemce

Článek 6

Informační opatření pro příjemce

Článek 7

Odpovědnost řídícího orgánu, pokud jde o informační a propagační opatření pro veřejnost

Článek 8

Odpovědnost příjemců, pokud jde o informační a propagační opatření pro veřejnost

Článek 9

Technické vlastnosti informačních a propagačních opatření k operaci

Článek 10

Síť spolupráce a výměna zkušeností

ODDÍL 2

INFORMACE O VYUŽÍVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z FONDŮ

Článek 11

Orientační rozpis využití finančních prostředků z fondů

ODDÍL 3

ŘÍDÍCÍ A KONTROLNÍ SYSTÉMY

Článek 12

Zprostředkující subjekty

Článek 13

Řídící orgán

Článek 14

Účetní záznamy

Článek 15

Pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky

Článek 16

Audity operací

Článek 17

Výběr vzorků

Článek 18

Dokumenty předkládané auditním orgánem

Článek 19

Dostupnost dokladů

Článek 20

Doklady předložené certifikačním orgánem

Článek 21

Popis řídících a kontrolních systémů

Článek 22

Informace o řídícím orgánu, certifikačním orgánu a zprostředkujících subjektech

Článek 23

Informace o auditním orgánu a subjektech provádějících audity

Článek 24

Popis řídících a kontrolních systémů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“

Článek 25

Hodnocení řídících a kontrolních systémů

Článek 26

Odchylky týkající se operačních programů uvedených v článku 74 nařízení (ES) č. 1083/2006

ODDÍL 4

NESROVNALOSTI

Článek 27

Definice

Článek 28

Úvodní zprávy – odchylky

Článek 29

Naléhavé případy

Článek 30

Podávání zpráv o následných krocích – případy, kdy se nepodaří získat částky zpět

Článek 31

Elektronický přenos

Článek 32

Náhrada soudních nákladů

Článek 33

Kontakty s členskými státy

Článek 34

Využití informací

Článek 35

Informování výborů

Článek 36

Nesrovnalosti menšího rozsahu, které není třeba oznamovat

ODDÍL 5

OSOBNÍ ÚDAJE

Článek 37

Ochrana osobních údajů

ODDÍL 6

FINANČNÍ OPRAVA ZA NEDODRŽENÍ ADICIONALITY

Článek 38

Sazby finančních oprav

ODDÍL 7

ELEKTRONICKÁ VÝMĚNA ÚDAJŮ

Článek 39

Počítačový systém na výměnu údajů

Článek 40

Obsah počítačového systému na výměnu údajů

Článek 41

Provoz počítačového systému na výměnu údajů

Článek 42

Předávání údajů prostřednictvím počítačového systému na výměnu údajů

ODDÍL 8

NÁSTROJE FINANČNÍHO INŽENÝRSTVÍ

Článek 43

Obecná ustanovení platná pro všechny nástroje finančního inženýrství

Článek 44

Dodatečná ustanovení pro podílové fondy

Článek 45

Dodatečná ustanovení pro jiné nástroje finančního inženýrství než podílové fondy a fondy rozvoje měst

Článek 46

Dodatečná ustanovení pro fondy rozvoje měst

KAPITOLA III

OPATŘENÍ PROVÁDĚJÍCÍ NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1080/2006

ODDÍL 1

ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ NA BYDLENÍ

Článek 47

Intervence v oblasti bydlení

ODDÍL 2

PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI PRO OPERAČNÍ PROGRAMY V RÁMCI CÍLE „EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE“

Článek 48

Pravidla pro způsobilost výdajů

Článek 49

Finanční poplatky a náklady na záruky

Článek 50

Výdaje orgánů veřejné správy na provádění operací

Článek 51

Věcné příspěvky

Článek 52

Režijní náklady

Článek 53

Odpisy

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 54

Zrušení

Článek 55

Vstup v platnost

PŘÍLOHY

Příloha I:

Návod na vytvoření znaku a definice standardních barev

Příloha II:

Kategorizace pomoci z fondů pro období 2007–2013

Část A:

Kódy podle dimenzí

Část B:

Orientační rozdělení příspěvku Společenství podle kategorie v operačním programu

Část C:

Kumulativní rozdělení přídělů z příspěvku Společenství podle kategorií ve výroční a závěrečné zprávě o provádění

Příloha III:

Seznam údajů o operacích, které je třeba Komisi na vyžádání sdělit pro účely kontrol dokumentace a kontrol na místě podle článku 14

Příloha IV:

Technické parametry namátkového statistického výběru vzorků podle článku 17 (Výběr vzorků)

Příloha V:

Vzor auditní strategie podle čl. 62. odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1083/2006

Příloha VI:

Vzor výroční kontrolní zprávy podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu i) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení

Příloha VII:

Vzor výročního stanoviska podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu ii) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení

102

Příloha VIII:

Vzor závěrečné kontrolní zprávy a prohlášení o uzavření operačních programů podle čl. 62 odst. 1 písm. e) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a čl. 18 odst. 3 tohoto nařízení

104

Část A:

Vzor finanční kontrolní zprávy

104

Část B:

Prohlášení o uzavření

107

Příloha IX:

Vzor prohlášení o částečném uzavření operačních programů podle čl. 18 odst. 5

109

Příloha X:

Potvrzení, výkaz výdajů a žádost o platbu

110

Příloha XI:

Výroční výkaz částek, jež byly vyňaty nebo byly získány zpět, a částek, které je třeba vybrat (čl. 20 odst. 2)

121

Příloha XII:

Popis řídících a kontrolních systémů

122

Příloha XIII:

Vzor stanoviska vydaného podle čl. 71 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a podle článku 25 tohoto nařízení k souladu řídících a kontrolních systémů

126

Příloha XIV:

Vzor výkazu výdajů k částečnému uzavření

128

Příloha XV:

Finanční přehled národního strategického referenčního rámce (NSRR) – orientační roční příspěvek z fondu a operačního programu

130

Příloha XVI:

Finanční plány operačního programu

131

Příloha XVII:

Odhad pravděpodobných žádostí o platby

133

Příloha XVIII:

Předkládání výroční a závěrečné zprávy

134

Příloha XIX:

Ověření adicionality cíle „Konvergence“ na období 2007–2013 – ověření ex-ante

139

Příloha XX:

Strukturované údaje o velkých projektech, které je třeba označit kódy

140

Příloha XXI:

Velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 nařízení (ES) č. 1083/2006

142

Příloha XXII:

Velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 nařízení (ES) č. 1083/2006

157

Příloha XXIII:

Údaje o účastnících operací ESF podle priorit

172

KAPITOLA I

ÚVOD

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1083/2006 a nařízení (ES) č. 1080/2006, pokud jde o:

a)	informace a propagaci;

b)	informace o využívání finančních prostředků z fondů;

c)	řídící a kontrolní systémy;

d)	nesrovnalosti;

e)	osobní údaje;

f)	finanční opravy za nedodržení adicionality;

g)	elektronickou výměnu údajů;

h)	nástroje finančního inženýrství;

i)	způsobilost výdajů na bydlení;

j)	způsobilost operačních programů v rámci cíle evropská územní spolupráce uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1083/2006.

KAPITOLA II

PŘEDPISY PROVÁDĚJÍCÍ NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006

Oddíl 1

Informace a propagace

Článek 2

Příprava komunikačního plánu

1. Řídící orgán vypracuje pro operační program, za nějž odpovídá, komunikační plán a zapracuje do něj i jakékoli případné změny. Takový plán může vypracovat rovněž členský stát. Ten se pak bude týkat několika nebo všech operačních programů, které jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) nebo Fondu soudržnosti.

2. Komunikační plán obsahuje přinejmenším tyto údaje:

a)	cíle a cílové skupiny;

b)	strategii a obsah informačních a propagačních opatření, která přijme členský stát nebo řídící orgán, jež jsou zaměřena na potenciální příjemce, příjemce a na veřejnost, s ohledem na přínos pomoci Společenství na celostátní, regionální a místní úrovni;

c)	orientační rozpočet na provedení plánu;

d)	správní útvary nebo subjekty odpovědné za provádění informačních a propagačních opatření;

e)	údaj o tom, jak budou informační a propagační opatření vyhodnocena, pokud jde o viditelnost operačních programů a povědomí o nich a o úlohu Společenství.

Článek 3

Posouzení souladu komunikačního plánu

Členský stát nebo řídící orgán předloží Komisi komunikační plán do čtyř měsíců od data přijetí operačního programu nebo, pokud se komunikační plán týká dvou nebo více operačních programů, od data přijetí posledního z těchto operačních programů.

Nepředloží-li Komise do dvou měsíců od přijetí komunikačního plánu připomínky, považuje se tento plán za vyhovující ustanovení čl. 2 odst. 2.

Zašle-li Komise připomínky do dvou měsíců od přijetí komunikačního plánu, členský stát nebo řídící orgán předloží Komisi do dvou měsíců revidovaný komunikační plán.

Nezašle-li Komise do dvou měsíců od předložení revidovaného komunikačního plánu další připomínky, má se za to, že komunikační plán lze provést.

Členský stát nebo řídící orgán zahájí informační a propagační činnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7, je-li to vhodné, a to i bez konečné verze komunikačního plánu.

Článek 4

Provádění a monitorování komunikačního plánu

1. Řídící orgán informuje monitorovací výbor každého operačního programu, pokud jde o tyto záležitosti:

a)	komunikační plán a pokrok v jeho provádění;

b)	provedená informační a propagační opatření;

c)	použité komunikační prostředky.

Řídící orgán poskytne monitorovacímu výboru příklady těchto opatření.

2. Výroční zprávy a závěrečná zpráva o provádění operačního programu uvedené v článku 67 nařízení (ES) č. 1083/2006 obsahují:

a)	příklady informačních a propagačních opatření pro operační program přijatých v rámci provádění komunikačního plánu;

b)	ustanovení pro informační a propagační opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. d), případně včetně elektronické adresy, na níž lze tyto údaje nalézt;

c)	obsah hlavních změn komunikačního plánu.

Výroční zpráva o provádění za rok 2010 a závěrečná zpráva o provádění obsahuje kapitolu hodnotící výsledky informačních a propagačních opatření, pokud jde o viditelnost operačních programů a povědomí o nich a o úlohu Společenství, jak stanoví čl. 2 odst. 2 písm. e).

3. Prostředky používané při provádění, monitorování a hodnocení komunikačního plánu jsou přiměřené vzhledem k informačním a propagačním opatřením vymezeným v komunikačním plánu.

Článek 5

Informační opatření pro potenciální příjemce

1. Řídící orgán zajistí v souladu s komunikačním plánem širokou propagaci operačního programu a podrobností o finančních příspěvcích z příslušných fondů a zpřístupnění těchto informací všem zainteresovaným stranám.

Kromě toho zajistí, aby byly informace o možnostech financování, které nabízí společná podpora Společenství a členského státu prostřednictvím operačního programu, co nejvíce rozšířeny.

2. Řídící orgán poskytne případným příjemcům jasné a podrobné informace přinejmenším o:

a)	podmínkách způsobilosti, které je třeba dodržet, aby bylo možné získat finanční prostředky v rámci operačního programu;

b)	popis postupů hodnocení žádostí o financování apříslušných lhůtách;

c)	kritéria výběru operací, které budou financovány;

d)	kontakty na osoby, které mohou poskytnout informace o operačních programech, a to na celostátní, regionální a místní úrovni.

Kromě toho řídící orgán informuje případné příjemce o zveřejnění stanoveném v čl. 7 odst. 2 písm. d).

3. Řídící orgán zapojí do informačních a propagačních opatřeních v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy nejméně jeden z těchto subjektů, který může široce propagovat informace uvedené v odstavci 2:

a)	celostátní, regionální a místní orgány a rozvojové agentury;

b)	obchodní a profesní sdružení;

c)	hospodářští a sociální partneři;

d)	nevládní organizace;

e)	organizace zastupující podniky;

f)	informační střediska o Evropě a zastoupení Komise v členských státech;

g)	vzdělávací instituce.

Článek 6

Informační opatření pro příjemce

Řídící orgán informuje příjemce o tom, že přijetí finančních prostředků znamená rovněž souhlas s uvedením v seznamu příjemců zveřejněném v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. d).

Článek 7

Odpovědnost řídícího orgánu, pokud jde o informační a propagační opatření pro veřejnost

1. Řídící orgán zajistí, aby se informační a propagační opatření prováděla v souladu s komunikačním plánem a aby se zaměřila na rozsáhlou propagaci v médiích s využitím různých forem a metod komunikace na příslušné územní úrovni.

2. Řídící orgán odpovídá za organizaci přinejmenším následujících informačních a propagačních opatření:

a)	hlavní informační činnosti spočívající ve zveřejnění zahájení operačního programu, a to i bez konečné verze komunikačního plánu;

b)	přinejmenším jedné větší informační aktivity ročně určené v komunikačním plánu, která představí výsledky operačního programu či programů, a případně rovněž velké projekty;

c)	vyvěšení vlajky Evropské unie na jeden týden ode dne 9. května před budovou každého řídícího orgánu;

d)	elektronického nebo jiného zveřejnění seznamu příjemců, názvů operací a výše částky financování přidělené operacím z veřejných zdrojů.

Jména účastníků operací Evropského sociálního fondu se neuvádí.

Článek 8

Odpovědnost příjemců, pokud jde o informační a propagační opatření pro veřejnost

1. Příjemce odpovídá za informování veřejnosti o podpoře, kterou obdržel z fondů, prostřednictvím opatření stanovených v odstavcích 2, 3 a 4.

2. Příjemce vyvěsí dobře viditelnou a dostatečně velkou stálou informační tabulku, a to nejpozději do šesti měsíců po dokončení operace, která splňuje tyto podmínky:

a)	celkový veřejný příspěvek na operaci překročil 500 000 EUR;

b)	operace spočívá v nákupu hmotného předmětu nebo ve financování infrastruktury nebo stavebních prací.

Na tabulce je kromě informací jmenovaných v článku 9 uveden druh a název operace. Tato informace zabírá nejméně 25 % tabulky.

3. Příjemce postaví během provádění operace velkoplošný informační panel v místě provádění každé operace, která splňuje tyto podmínky:

a)	celkový veřejný příspěvek na operaci překročil 500 000 EUR;

b)	operace spočívá ve financování infrastruktury nebo stavebních prací.

Informace uvedené v článku 9 zabírají nejméně 25 % panelu.

Po dokončení operace se velkoplošný informační panel nahradí stálou informační tabulkou uvedenou v odstavci 2.

4. Pokud operace obdrží finanční prostředky v rámci operačního programu spolufinancovaného ESF a případně pokud operace obdrží finanční prostředky z EFRR nebo Fondu soudržnosti, zajistí příjemce, aby byly subjekty účastnící se operace o těchto finančních prostředcích informovány.

Příjemce za tímto účelem jasně uvede, že prováděná operace byla vybrána v rámci operačního programu, který je spolufinancován ESF, EFRR nebo Fondem soudržnosti.

Jakýkoli dokument, včetně potvrzení o účasti nebo jakékoli jiné potvrzení, týkající se takové operace, musí obsahovat prohlášení o tom, že operační program byl spolufinancován ESF nebo případně EFRR nebo Fondem soudržnosti.

Článek 9

Technické vlastnosti informačních a propagačních opatření k operaci

Veškerá informační a propagační opatření zaměřená na příjemce, možné příjemce a veřejnost zahrnují tyto údaje:

a)	symbol Evropské unie v souladu s grafickými normami stanovenými v příloze I a odkaz na Evropskou unii;

odkaz na příslušný fond:

i)	v případě EFRR: „Evropský fond pro regionální rozvoj“,

ii)	v případě Fondu soudržnosti údaj: „Fond soudržnosti“,

iii)	v případě ESF údaj: „Evropský sociální fond“;

c)	prohlášení, které vybere řídící orgán a jež zdůrazňuje přínos intervence Společenství, nejlépe pak ve znění: „Investice do vaší budoucnosti“.

Pokud jde o malé propagační předměty, body b) a c) se nepoužijí.

Článek 10

Síť spolupráce a výměna zkušeností

1. Každý řídící orgán jmenuje kontaktní osoby odpovědné za podávání informací a propagaci a informuje o tom Komisi. Kromě toho mohou členské státy jmenovat jedinou kontaktní osobu pro všechny operační programy.

2. Sítě spolupráce na úrovni Společenství sdružující osoby jmenované podle odstavce 1 lze zřídit za účelem zajištění výměny osvědčených postupů, včetně výsledků provádění komunikačního plánu, a výměny zkušeností s prováděním informačních a propagačních opatření podle tohoto oddílu.

3. Výměnu zkušeností v oblasti poskytování informací a propagace lze podpořit technickou pomocí podle článku 45 nařízení (ES) č. 1083/2006.

Oddíl 2

Informace o využívání finančních prostředků z fondů

Článek 11

Orientační rozpis využití finančních prostředků z fondů

1. Členské státy předloží Komisi orientační rozpis plánovaného využití příspěvku z fondů podle kategorií na úrovni operačního programu, jak stanoví čl. 37 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1083/2006 a čl. 12 odst. 5 nařízení (ES) č. 1080/2006 v souladu s částmi A a B přílohy II tohoto nařízení.

2. Výroční a závěrečná zpráva o provádění, jak je stanoví článek 67 nařízení (ES) č. 1083/2006, obsahují aktualizované informace na úrovni operačního programu o kumulativním přidělení finančních prostředků z fondů na operace vybrané v rámci operačního programu podle kategorií od začátku operačního programu, přičemž tyto informace uvádí pro každou kombinaci kódů v souladu s částmi A a C přílohy II tohoto nařízení.

3. Údaje, které podle odstavců 1 a 2 předloží členské státy, použije Komise pouze pro informaci.

Oddíl 3

Řídící a kontrolní systémy

Článek 12

Zprostředkující subjekty

Vykonává-li jeden nebo více úkolů řídícího orgánu nebo certifikačního orgánu zprostředkující subjekt, jsou příslušné podmínky formálně zaznamenány písemně.

Ustanovení tohoto nařízení ohledně řídícího orgánu a certifikačního orgánu platí pro zprostředkující subjekt.

Článek 13

Řídící orgán

1. Za účelem výběru a schválení operací podle čl. 60 písm. a) nařízení (ES) č. 1083/2006 řídící orgán zajišťuje, aby byli příjemci informováni o zvláštních podmínkách týkajících se produktů nebo služeb, které mají být v rámci operace poskytnuty, o finančním plánu, lhůtě pro provedení, finančních a jiných informacích, které mají být uchovány a sděleny.

Před rozhodnutím o schválení se ujistí, že je příjemce schopen tyto podmínky splnit.

2. Ověřování, které provádí řídící orgán podle čl. 60 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006, se týká správních, finančních, technických a případně hmotných aspektů operací.

Ověřování zaručí, že vykázané výdaje jsou skutečné, že produkty nebo služby byly poskytnuty v souladu s rozhodnutím o schválení, že žádosti příjemce o úhradu jsou správné a že operace a výdaje jsou v souladu s vnitrostátními pravidly a pravidly Společenství. Ověřování zahrnuje postupy pro zamezení dvojímu financování výdajů z jiných režimů podpor Společenství nebo vnitrostátních režimů podpor a z jiných programových období.

Součástí ověřování jsou tyto postupy:

a)	správní ověření každé žádosti o úhradu, kterou podal příjemce;

b)	ověřování jednotlivých operací na místě.

3. Provádí-li se u operačního programu ověřování na místě podle odst. 2 písm. b) na základě vzorku, provede o tom řídící orgán záznam a popíše a odůvodní metodu výběru vzorků a určí, které operace nebo transakce byly vybrány k ověření.

Řídící orgán určí rozsah vzorku tak, aby se mohl dostatečně ujistit, že související transakce jsou legální a řádné, s přihlédnutím k úrovni rizika, kterou řídící orgán stanoví pro daný typ příjemců a operací. Metoda výběru vzorků by se měla každoročně revidovat.

4. Řídící orgán vypracuje písemné normy a postupy pro ověřování prováděná podle odstavce 2 a o každém ověření uchovává záznamy. V těchto záznamech se uvede, jaká práce byla vykonána, datum a výsledky ověření a opatření přijatá v souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi.

5. Je-li řídící orgán rovněž příjemcem v rámci operačního programu, zajistí ustanovení pro ověřování uvedená v odstavcích 2, 3 a 4 přiměřené oddělení funkcí v souladu s čl. 58 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006.

Článek 14

Účetní záznamy

1. Účetní záznamy operací a údaje o provádění uvedená v čl. 60 písm. c) nařízení (ES) č. 1083/2006 obsahují informace stanovené v příloze III tohoto nařízení.

Řídící, certifikační a auditní orgány a subjekty uvedené v čl. 62 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006 mají k těmto informacím přístup.

2. Na písemnou žádost Komise jí členský stát do patnácti pracovních dní od obdržení žádosti nebo v jakékoli jiné smluvené lhůtě poskytne informace uvedené v odstavci 1 za účelem provedení kontroly dokumentace a kontroly na místě.

Článek 15

Pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky

Pro účely čl. 60 písm. f) nařízení (ES) č. 1083/2006 se pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky pokládají za přiměřené pro daný operační program, pokud splňují tato kritéria:

a)	umožňují, aby souhrnné částky potvrzené Komisi souhlasily s podrobnými účetními záznamy a s podklady, které vede certifikační orgán, řídící orgán, zprostředkující subjekty a příjemci, pokud jde o operace spolufinancované v rámci operačního programu;

b)	umožňují ověřit vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů příjemci;

c)	umožňují ověřit uplatňování kritérií výběru stanovených monitorovacím výborem pro operační program;

d)	obsahují pro každou operaci případné technické specifikace a finanční plán, dokumenty ohledně schválení grantu, dokumenty týkající se postupů zadávání veřejných zakázek, zprávy o pokroku a zprávy o ověření a provedených auditech.

Článek 16

Audity operací

1. Audity uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006 se provádějí každých dvanáct měsíců od 1. července 2008 na vzorku operací vybraných na základě metody vypracované a schválené auditním orgánem v souladu s článkem 17 tohoto nařízení.

Audity se provádějí na místě na základě dokumentace a záznamů, jež vede příjemce.

2. Audity ověří, zda jsou splněny tyto podmínky:

a)	operace splňuje kritéria výběru pro operační program, provádí se v souladu s rozhodnutím o schválení a splňuje všechny související podmínky týkající se její funkčnosti a využití nebo cílů, jichž je třeba dosáhnout;

b)	vykázané výdaje souhlasí s účetními záznamy a s podklady vedenými příjemcem;

c)	výdaje vykázané příjemcem jsou v souladu s předpisy Společenství a s vnitrostátními předpisy;

d)	veřejný příspěvek byl příjemci vyplacen v souladu s článkem 80 nařízení (ES) č. 1083/2006.

3. Pokud se ukáže, že zjištěné problémy jsou systémové povahy a proto ohrožují jiné operace v rámci operačního programu, zajistí auditní orgán provedení dalšího přezkoumání, včetně doplňkových auditů, je-li to nezbytné, které zjistí rozsah daného problému. Příslušné orgány přijmou nezbytná preventivní a nápravná opatření.

4. Pro účely vykazování v tabulkách přílohy VI bodu 9 a přílohy VIII bodu 9 se mezi částky auditovaných výdajů počítají pouze výdaje spadající do působnosti auditu provedeného podle odstavce 1.

Článek 17

Výběr vzorků

1. Výběr vzorku operací, u nichž se má každý rok provádět audit, se zakládá především na metodě namátkového statistického výběru vzorků, jak je stanovena v odstavcích 2, 3 a 4. Další operace lze vybrat jakožto doplňkové vzorky, jak je stanoveno v odstavcích 5 a 6.

2. Metoda použitá k výběru vzorků a k vyvození závěrů z výsledků zohledňuje mezinárodně uznávané auditorské standardy a je zdokumentována. Vzhledem k výši výdajů, množství a druhu operací a jiným příslušným faktorům určí auditní orgán příslušnou metodu statistického výběru vzorků, jíž má být použito. Technické parametry vzorku se stanoví v souladu s přílohou IV.

3. Vzorek, u nějž je třeba provést audit každých dvanáct měsíců, se vybere z operací, jejichž výdaje byly Komisi vykázány v rámci operačního programu nebo případně v rámci operačních programů, které mají společný řídící a kontrolní systém, v průběhu roku, jenž předchází roku, v němž Komise obdrží výroční kontrolní zprávu podle čl. 18 odst. 2. V období prvních dvanácti měsíců se může auditní orgán rozhodnout, že seskupí operace, jejichž výdaje byly Komisi vykázány v roce 2007 a 2008, a vytvoří tak základ pro výběr operací, u nichž má být proveden audit.

4. Auditní orgán vyvodí závěry na základě výsledků auditů výdajů vykázaných Komisi v průběhu roku uvedeného v odstavci 3 a sdělí je Komisi ve výroční kontrolní zprávě.

U operačních programů, jejichž předpokládaná chybovost se nachází nad úrovní významnosti, analyzuje auditní orgán její význam a provede nezbytná opatření, včetně vhodných doporučení, která uvede ve výroční kontrolní zprávě.

5. Auditní orgán pravidelně přezkoumá šíři působení zajištěnou namátkovými vzorky a přihlédne zejména k tomu, že audit musí poskytovat dostatečné záruky pro prohlášení, která je třeba vydat při částečném nebo konečném uzavření každého operačního programu.

Na základě odborného posouzení rozhodne, zda je nezbytné provádět audit doplňkového vzorku dalších operací a zohlednit tak zjištěné specifické rizikové faktory a zajistit pro každý program dostatečné pokrytí různých druhů operací, příjemců, zprostředkujících subjektů a prioritních os.

6. Auditní orgán vyvodí závěry na základě výsledků auditů doplňkového vzorku a sdělí je Komisi ve výroční kontrolní zprávě.

Zjistí-li se velké množství nesrovnalostí nebo systémové nedostatky, provede auditní orgán analýzu jejich rozsahu a přijme nezbytná opatření, včetně vhodných doporučení, jež sdělí ve výroční kontrolní zprávě.

Výsledky auditů doplňkových vzorků se posoudí odděleně od výsledků auditu namátkových vzorků. Nesrovnalosti zjištěné na doplňkovém vzorku se nevezmou v úvahu při výpočtu chybovosti namátkového vzorku.

Článek 18

Dokumenty předkládané auditním orgánem

1. V souladu se vzorem v příloze V tohoto nařízení se vypracuje auditní strategie uvedená v čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1083/2006. Každoročně, nebo případně v průběhu roku, je-li to nezbytné, se aktualizuje a reviduje.

2. Výroční kontrolní zpráva a stanovisko uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1083/2006 se zakládají na auditech systémů a auditech operací provedených podle čl. 62 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení v souladu s auditní strategií a jsou vypracovány podle vzorů stanovených v přílohách VI a VII tohoto nařízení.

Pokud jde o operační programy spadající pod cíl „Evropská územní spolupráce“, vztahuje se výroční kontrolní zpráva a stanovisko na všechny členské státy, jichž se program týká.

3. Prohlášení o uzavření uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1083/2006 se zakládá na všech auditech provedených auditním orgánem nebo v rámci jeho odpovědnosti v souladu s auditní strategií. Prohlášení o uzavření a závěrečná kontrolní zpráva se vypracuje podle vzoru stanoveného v příloze VIII tohoto nařízení.

Pokud jde o operační programy spadající pod cíl „Evropská územní spolupráce“, vztahuje se prohlášení o uzavření a závěrečná kontrolní zpráva na všechny členské státy, jichž se program týká.

4. Dojde-li k omezení rozsahu přezkumu nebo neumožňuje-li zjištěná výše neoprávněných výdajů vydat stanovisko bez výhrad v rámci výročního stanoviska uvedeného v čl. 62 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1083/2006 nebo v prohlášení o uzavření uvedeném v čl. 62 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení, uvede auditní orgán důvody a odhadne rozsah problému a jeho finanční dopad.

5. V případě částečného uzavření operačního programu vypracuje auditní orgán podle vzoru v příloze IX tohoto nařízení prohlášení o zákonnosti a řádnosti transakcí uvedených ve výkazu výdajů v souladu s článkem 88 nařízení (ES) 1083/2006, a předloží jej se stanoviskem uvedeným v čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu ii) nařízení (ES) č. 1083/2006.

Článek 19

Dostupnost dokladů

1. Pro účely článku 90 nařízení (ES) č. 1083/2006 zajistí řídící orgán, aby byly dostupné záznamy o totožnosti a sídle subjektů, které vlastní podklady týkající se výdajů a auditů, mezi které patří všechny dokumenty nezbytné pro vhodnou pomůcku pro audit se zaměřením na finanční toky.

2. Řídící orgán zajistí, aby dokumenty uvedené v odstavci 1 byly dostupné ke kontrole a aby byly výtahy nebo kopie těchto dokumentů předány osobám a subjektům, které na to mají právo, včetně alespoň pověřených zaměstnanců řídícího orgánu, certifikačního orgánu, zprostředkujících subjektů a auditního orgánu a subjektů uvedených v čl. 62 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006 a pověřených úředníků Společenství a jejich pověřených zástupců.

3. Řídící orgán uchovává informace nezbytné pro účely hodnocení a podávání zpráv, včetně informací uvedených v článku 14 v souvislosti s operacemi uvedenými v čl. 90 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 po celou dobu uvedenou v čl. 90 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

4. Za běžné nosiče dat uvedené v článku 90 nařízení (ES) č. 1083/2006 se pokládají přinejmenším:

a)	fotokopie originálů dokladů;

b)	mikrofiše originálů dokladů;

c)	elektronické verze originálů dokladů;

d)	doklady existující pouze v elektronické verzi.

5. Vnitrostátní orgány stanoví postup ověřování souladu dokladů uchovávaných na běžných nosičích dat s originály dokladů a zaručí, že uchovávané verze splňují podmínky vnitrostátních právních předpisů a jsou spolehlivé pro účely auditu.

6. Pokud doklady existují pouze v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy splňovat uznávané bezpečnostní normy, které zaručují, že uchovávané doklady splňují podmínky vnitrostátních právních předpisů a jsou spolehlivé pro účely auditu.

Článek 20

Doklady předložené certifikačním orgánem

1. Certifikované výkazy výdajů a žádosti o platby uvedené v čl. 61 písm. a) nařízení (ES) č. 1083/2006 se vypracují ve formátu stanoveném v příloze X tohoto nařízení a předají se Komisi.

2. Od roku 2008 zašle certifikační orgán každý rok do 31. března Komisi výkaz ve formátu stanoveném v příloze XI, přičemž u každé prioritní osy operačního programu uvede:

a)	částky vyňaté z výkazu výdajů předloženého v průběhu předchozího roku v důsledku zrušení všech nebo části veřejných příspěvků na operaci;

b)	částky získané zpět, jež byly odečteny z těchto výkazů výdajů;

c)	výkaz částek vymáhaných ke dni 31. prosince předchozího roku a které jsou klasifikovány podle roku, v němž byly vydány příkazy k úhradě.

3. S cílem pokročit při částečném uzavření operačního programu zašle certifikační orgán Komisi výkaz výdajů uvedený v článku 88 nařízení (ES) č. 1083/2006 ve formátu stanoveném v příloze XIV tohoto nařízení.

Článek 21

Popis řídících a kontrolních systémů

1. Popis řídících a kontrolních systémů operačních programů uvedených v čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006 obsahuje informace o skutečnostech uvedených v článku 58 zmíněného nařízení týkající se jednotlivých operačních programů a informace stanovené články 22, 23 a případně 24 tohoto nařízení.

Informace se předávají v souladu se vzorem stanoveným v příloze XII.

2. Popis řídících a kontrolních systémů operačních programů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ poskytne členský stát, na jehož území sídlí řídící orgán.

Článek 22

Informace o řídícím orgánu, certifikačním orgánu a zprostředkujících subjektech

Pokud jde o řídící orgán, certifikační orgán a všechny zprostředkující subjekty, poskytne členský stát Komisi tyto informace:

a)	popis úkolů, jež jim byly svěřeny;

b)	organizační schéma každého z ních, popis rozdělení úkolů v rámci jeho útvarů nebo mezi nimi a orientační počet přidělených míst;

c)	postupy pro výběr a schvalování operací;

d)	postupy, podle kterých se přijímají, ověřují a potvrzují žádosti příjemců o platbu a zejména pravidla a postupy stanovené pro účely ověřování v článku 13 a postupy, jimiž se schvalují a provádějí platby příjemcům a zanášejí se do účetního systému;

e)	postupy, jimiž se výkazy výdajů vypracovávají, certifikují a předkládají Komisi;

f)	odkaz na písemné postupy stanovené pro účely písmen c), d) a e);

g)	pravidla způsobilosti stanovená členským státem a platná pro daný operační program;

h)	systém uchovávání podrobných účetních záznamů operací a údajů o provádění uvedených v čl. 14 odst. 1 v rámci operačního programu.

Článek 23

Informace o auditním orgánu a subjektech provádějících audity

Pokud jde o auditní orgán a subjekty uvedené v čl. 62 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006, poskytne členský stát Komisi tyto informace:

a)	popis jejich úkolů a jejich vzájemných vztahů, včetně případného vztahu s koordinačním subjektem uvedeným v čl. 73 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006;

b)	organizační schéma auditního orgánu a každého subjektu podílejícího se na provádění auditů operačních programů, které popisuje, jak je zajištěna jejich nezávislost, orientační počet přidělených míst a kvalifikace nebo zkušenosti, které jsou pro tato místa nezbytné;

c)	postupy pro monitorování toho, jak jsou prováděna doporučení a nápravná opatření plynoucí z auditních zpráv;

d)	případně postupy dohledu auditního orgánu na práci subjektů podílejících se na provádění auditů týkajících se daného operačního programu;

e)	postupy pro přípravu výroční kontrolní zprávy a prohlášení o uzavření.

Článek 24

Popis řídících a kontrolních systémů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“

Kromě informací uvedených v článcích 21, 22 a 23 zahrnuje popis řídících a kontrolních systémů rovněž ustanovení schválená členskými státy za těmito účely:

a)	zajistit řídícímu orgánu přístup ke všem informacím, jež potřebuje ke splnění svých povinností podle článku 60 nařízení (ES) č. 1083/2006 a článku 15 nařízení (ES) č. 1080/2006;

b)	zajistit certifikačnímu orgánu přístup ke všem informacím, jež potřebuje ke splnění svých povinností podle článku 61 nařízení (ES) č. 1083/2006;

c)	zajistit auditnímu orgánu přístup ke všem informacím, jež potřebuje ke splnění svých povinností podle článku 62 nařízení (ES) č. 1083/2006 a čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1080/2006;

d)	zajistit, aby členské státy plnily své povinnosti, pokud jde o získávání neoprávněně vyplacených částek zpět podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 1080/2006;

zajistit, aby byly výdaje vyplacené vně Společenství a zahrnuté do výkazu výdajů zákonné a řádné, pokud členské státy účastnící se programu využijí flexibility povolené v čl. 21 odst. 3 nařízení (ES) č. 1080/2006 a umožní tak řídícímu orgánu, certifikačnímu orgánu a auditnímu orgánu splnit jejich povinnosti, pokud jde o výdaje vyplacené ve třetích zemích, a ustanovení pro získávání neoprávněně vyplacených částek v souvislosti s nesrovnalostmi zpět.

Článek 25

Hodnocení řídících a kontrolních systémů

Zpráva uvedená v čl. 71 odst. 2 nařízení (ES) 1083/2006 se zakládá na přezkoumání popisu systémů, příslušných dokumentů týkajících se systémů, systému pro uchovávání účetních záznamů a údajů o provádění operací a na pohovorech se zaměstnanci hlavních subjektů, které auditní orgán nebo jiný subjekt odpovídající za zprávu pokládá za důležité, za účelem doplnění, vysvětlení nebo ověření informací.

Stanovisko podle čl. 71 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 se vypracuje podle vzoru stanoveného v příloze XIII tohoto nařízení.

Jsou-li řídící a kontrolní systémy pokládány za v podstatě shodné se stávajícími systémy podpory schválenými podle nařízení (ES) č. 1260/1999, lze přihlédnout k výsledkům auditů provedených auditory na úrovni členských států a Společenství, pokud jde o tyto systémy, pro účely vypracování zprávy a stanoviska podle čl. 71 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006.

Článek 26

Odchylky týkající se operačních programů uvedených v článku 74 nařízení (ES) č. 1083/2006

1. Pro operační programy, u nichž členské státy zvolily možnost uvedenou v čl. 74 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1083/2006, platí odstavce 2 až 5 tohoto článku.

2. Ověřování uvedená v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení provádí vnitrostátní subjekt uvedený v čl. 74 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006.

3. Audity operací uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006 se provádějí v souladu s vnitrostátními postupy. Články 16 a 17 tohoto nařízení se na ně nevztahují.

4. Ustanovení čl. 18 odst. 2 až 5 tohoto nařízení platí obdobně pro přípravu dokumentů vydaných vnitrostátním subjektem uvedeným v čl. 74 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006.

5. Výroční kontrolní zpráva a výroční stanovisko se případně vypracovává podle vzorů stanovených v přílohách VI a VII tohoto nařízení.

Povinnosti stanovené v čl. 20 odst. 2 provádí vnitrostátní subjekt uvedený v čl. 74 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006.

Výkaz výdajů se vypracovává podle vzorů stanovených v přílohách X a XIV tohoto nařízení.

6. Informace, které jsou součástí popisu řídících a kontrolních systémů a jsou uvedeny v čl. 21 odst. 1, článcích 22 a 23 tohoto nařízení, obsahují případně údaje o vnitrostátních subjektech uvedených v čl. 74 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006.

Oddíl 4

Nesrovnalosti

Článek 27

Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)	„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba a ostatní subjekty, které se podílejí na provádění pomoci z fondů, s výjimkou členského státu při výkonu veřejných pravomocí;

„prvotním zjištěním ve správním nebo soudním řízení“ první písemné posouzení příslušného správního nebo soudního orgánu, ve kterém se na základě konkrétních skutečností dospívá k závěru, že došlo k nesrovnalosti, aniž je tím dotčena možnost, že takový závěr může být podle průběhu správního nebo soudního řízení následně revidován či stažen;

„podezřením na podvod“ nesrovnalost, která zavdává podnět k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni s cílem určit, zda došlo k úmyslnému jednání a zejména zda došlo k podvodu podle čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (18);

d)	„konkurzem“ úpadkové řízení ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 (19).

Článek 28

Úvodní zprávy – odchylky

1. Aniž jsou dotčeny ostatní povinnosti podle článku 70 nařízení (ES) č. 1083/2006, nahlásí členské státy do dvou měsíců následujících po konci každého čtvrtletí Komisi veškeré nesrovnalosti, které se staly předmětem prvotního zjištění ve správním nebo soudním řízení.

V tomto hlášení uvedou členské státy v každém případě podrobné údaje o:

a)	fondu, cíli, operačním programu, prioritních osách a příslušné operaci a čísle kódu CCI (společný identifikační kód);

b)	ustanovení, které bylo porušeno;

c)	datu a zdrojích první informace vedoucí k podezření, že došlo k nesrovnalosti;

d)	praktikách použitých při spáchání nesrovnalosti;

e)	případně, zda tato praktika vzbuzuje podezření na podvod;

f)	způsobu, jakým byla nesrovnalost objevena;

g)	případně členských státech a třetích zemích, jichž se záležitost týká;

h)	období, během něhož k nesrovnalosti došlo, nebo čase, kdy k nesrovnalosti došlo;

i)	vnitrostátních orgánech nebo subjektech, které o nesrovnalosti vypracovaly úřední zprávu, a o správních nebo soudních orgánech, které jsou pověřeny se nesrovnalostí zabývat;

j)	datu prvotního zjištění nesrovnalosti ve správním nebo soudním řízení;

k)	totožnost fyzických a právnických osob nebo jiných subjektů, jichž se nesrovnalost týká, kromě případů, kdy tato informace není důležitá pro účely potírání nesrovnalostí vzhledem k povaze dané nesrovnalosti;

l)	celkovém rozpočtu a příspěvku z veřejných zdrojů schváleném na operaci a o rozdělení jeho spolufinancování mezi příspěvek Společenství a členských států;

m)	výši příspěvku z veřejných zdrojů, kterého se nesrovnalost týká, a výši příslušného ohroženého příspěvku Společenství;

n)	o částkách, které by bývaly byly neoprávněně vyplaceny, pokud by nesrovnalost nebyla zjištěna, v případech, kdy nebyl vyplacen příspěvek z veřejných zdrojů osobám nebo jiným subjektům uvedeným pod písmenem k);

o)	případném pozastavení plateb a možnostech získání příspěvku zpět;

p)	povaze neoprávněného výdaje.

2. Odchylně od ustanovení odstavce 1 není třeba sdělovat následující případy:

a)	případy, kdy k nesrovnalosti došlo pouze kvůli částečnému nebo celkovému selhání při provádění operace, která je součástí spolufinancovaného operačního programu, z důvodu konkurzu příjemce;

b)	případy, na něž příjemce dobrovolně upozornil řídící orgán nebo certifikační orgán dříve, než jej některý z těchto orgánů sám zjistil, ať již před nebo po vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů;

c)	případy zjištěné a opravené řídícím orgánem nebo certifikačním orgánem před vyplacením příspěvku z veřejných zdrojů příjemci a před zahrnutím daných výdajů do výkazu výdajů předloženého Komisi.

Musejí však být oznámeny nesrovnalosti, ke kterým došlo před konkurzem, a jakékoli podezření na podvod.

3. Pokud některé z údajů uvedených v odstavci 1, zejména ty, které se týkají praktik použitých při spáchání nesrovnalosti a způsobu, jakým byla nesrovnalost odhalena, nejsou dostupné, doplní je členské státy pokud možno při předložení následující čtvrtletní zprávy o nesrovnalostech Komisi.

4. Nesrovnalosti týkající se operačních programů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ oznámí členský stát, v němž příjemce při provádění operace platí výdaje. Členský stát současně informuje řídící orgán, certifikační orgán programu a auditní orgán.

5. Pokud vnitrostátní předpisy stanoví utajení vyšetřování, musí být poskytnutí údajů povoleno příslušným soudním orgánem.

6. Nemá-li členský stát žádné nesrovnalosti podle odstavce 1, o nichž by mohl podat zprávu, informuje o této skutečnosti Komisi ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci.

Článek 29

Naléhavé případy

Každý členský stát okamžitě nahlásí Komisi a případně jiným dotčeným členským státům jakékoli nesrovnalosti, jež byly odhaleny, nebo je podezření, že k nim došlo, obává-li se, že by mohly mít velmi rychle dopad vně jeho území nebo pokud tyto nesrovnalosti ukazují, že došlo k použití nových nezákonných praktik.

Článek 30

Podávání zpráv o následných krocích – případy, kdy se nepodaří získat částky zpět

1. Do dvou měsíců od konce každého čtvrtletí členské státy informují Komisi o postupech zavedených v souvislosti se všemi nesrovnalostmi, které již dříve oznámily, a o významných změnách, které z nich vyplývají, přičemž upozorní na všechny předchozí zprávy, které předložily podle článku 28. Jedná se přinejmenším o informace o:

a)	částkách, které byly získány zpět nebo u kterých se to předpokládá;

b)	předběžných opatřeních přijatých členskými státy k zajištění zpětného získání neoprávněně vyplacených částek;

c)	soudních a správních řízeních zahájených za účelem získání neoprávněně vyplacených částek zpět a uložení sankcí;

d)	důvodech pro upuštění od postupů zpětného získávání;

e)	jakémkoli upuštění od trestního stíhání.

Členské státy oznámí Komisi správní nebo soudní rozhodnutí nebo jejich hlavní body týkající se ukončení těchto řízení a uvedou zejména, zda zjištěné údaje zakládají podezření na podvod či nikoli. V případě uvedeném v písmenu d) členské státy pokud možno informují Komisi před přijetím rozhodnutí.

2. Domnívá-li se členský stát, že částku nelze získat zpět nebo se nepředpokládá, že by to bylo možné, informuje ve zvláštní zprávě Komisi o částce, která nebyla získána zpět, a o faktech důležitých pro dané rozhodnutí o rozdělení nákladů na ztrátu podle čl. 70 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006.

Tyto informace jsou dostatečně podrobné, aby Komisi umožnily rozhodnout co nejdříve po konzultaci orgánů dotčených členských států. Obsahují přinejmenším:

a)	kopii rozhodnutí o poskytnutí pomoci;

b)	datum poslední platby příjemci;

c)	kopii příkazu k úhradě;

d)	v případě konkurzu, na nějž se vztahuje ohlašovací povinnost podle čl. 28 odst. 2, kopii dokladu potvrzujícího platební neschopnost příjemce;

e)	stručný popis opatření, která členský stát přijal s cílem získat zpět předmětnou částku, včetně uvedení data u jednotlivých opatření.

3. V případě uvedeném v odstavci 2 může Komise výslovně žádat, aby členský stát nadále pokračoval v řízení o zpětném získání vyplacených částek.

Článek 31

Elektronický přenos

Informace uvedené v článcích 28, 29 a čl. 30 odst. 1 se zasílají, pokud je to možné, elektronicky, prostřednictvím bezpečného spojení, přičemž se použije Komisí za tímto účelem stanovený modul.

Článek 32

Náhrada soudních nákladů

V případech, kdy příslušné orgány členského státu rozhodnou na výslovnou žádost Komise o zahájení soudního řízení nebo o jeho pokračování za účelem získání neoprávněně vyplacených částek zpět, může se Komise zavázat, že členskému státu proplatí po předložení podkladů všechny soudní náklady a náklady vznikající přímo ze soudního řízení nebo jejich část, i když by řízení bylo neúspěšné.

Článek 33

Kontakty s členskými státy

1. Komise udržuje s dotčenými členskými státy příslušné kontakty za účelem doplnění předložených údajů o nesrovnalostech uvedených v článku 28 a o řízeních uvedených v článku 30 a zejména o možnostech zpětného získání částek.

2. Nezávisle na kontaktech uvedených v odstavci 1 Komise uvědomí členské státy, vede-li povaha nesrovnalosti k podezření, že by ke stejným nebo podobným praktikám mohlo dojít v ostatních členských státech.

3. Komise uspořádá informační schůze na úrovni Společenství pro zástupce členských států, aby s nimi posoudila informace, které obdržela podle článků 28, 29 a 30 a odstavce 1 tohoto článku. Posouzení se zaměří na poučení, které je třeba si vzít z informací týkajících se nesrovnalostí, preventivních opatření a soudních řízení.

4. Na žádost členského státu nebo Komise se členské státy a Komise vzájemně konzultují za účelem odstranění jakýchkoli nedostatků, které poškozují zájmy Společenství a které se objeví v průběhu vymáhání platných předpisů.

Článek 34

Využití informací

Komise může využít všech informací obecné nebo provozní povahy, které členské státy sdělují podle tohoto nařízení, aby provedla analýzy rizik a na základě obdržených informací vypracovala zprávy a systémy včasného varování pro větší efektivitu při zjišťování rizik.

Článek 35

Informování výborů

Komise pravidelně informuje členské státy v rámci Poradního výboru pro koordinaci v oblasti předcházení podvodům ustaveného rozhodnutím Komise 94/140/ES (20) o řádovém rozsahu finančních prostředků, jichž se týkají nesrovnalosti, které byly zjištěny, a o různých kategoriích nesrovnalostí rozdělených podle typu a počtu. Rovněž jsou informovány výbory uvedené v článcích 103 a 104 nařízení (ES) č. 1083/2006.

Článek 36

Nesrovnalosti menšího rozsahu, které není třeba oznamovat

1. V případech, kdy se nesrovnalosti týkají částek menších než 10 000 EUR ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství, předávají členské státy Komisi informace stanovené v článcích 28 a 30 pouze tehdy, pokud je Komise výslovně požaduje.

V souladu s čl. 61 písm. f) nařízení (ES) č. 1083/2006 však členské státy vedou záznamy o částkách, které nepřekračují danou hranici a mají být získány zpět, a o částkách, jež byly získány zpět nebo byly odejmuty z důvodu zrušení příspěvku na operaci, a vrátí částky získané zpět do souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Aniž jsou dotčeny povinnosti plynoucí přímo z čl. 70 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006, sdílí členské státy a Společenství ztrátu vyplývající z částek nižších než stanovená hranice, jež nemohou být získány zpět, v souladu s mírou spolufinancování platnou pro danou operaci. Postup stanovený v čl. 30 odst. 2 tohoto nařízení se nepoužije, nerozhodne-li Komise jinak.

Třetí pododstavec platí rovněž pro případy konkurzu vyjmuté z oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1.

2. Členské státy, které ke dni zjištění nesrovnalosti nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají výdaje vynaložené v měně členského státu na eura v souladu s článkem 81 nařízení (ES) č. 1083/2006. Nebyly-li výdaje zapsány do účetnictví certifikačního orgánu, použije se aktuální účetní směnný kurs, který Komise zveřejňuje elektronicky.

Oddíl 5

Osobní údaje

Článek 37

Ochrana osobních údajů

1. Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby předešly jakémukoli neoprávněnému zveřejnění informací uvedených v čl. 14 odst. 1, informací shromážděných Komisí v průběhu auditů a informací uvedených v oddíle 4 nebo přístupu k nim.

2. Informace uvedené v čl. 14 odst. 1 spolu s informacemi shromážděnými Komisí v průběhu auditů využije Komise výhradně za účelem splnění svých povinností podle článku 72 nařízení (ES) č. 1083/2006. Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům mají k těmto informacím přístup.

3. Údaje uvedené v oddíle 4 nesmějí být sděleny jiným osobám než těm, které jsou v členských státech nebo v orgánech Společenství oprávněny je znát z titulu své funkce, pokud s tím členský stát, který informace sdělil, výslovně nesouhlasil.

4. Jakékoli osobní údaje, jež jsou součástí informací uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. d), jsou zpracovány pouze za účelem stanoveným v zmíněném článku.

Oddíl 6

Finanční oprava za nedodržení adicionality

Článek 38

Sazby finančních oprav

1. Provádí-li Komise finanční opravu v souladu s čl. 99 odst. 5 nařízení (ES) č. 1083/2006, vypočítá se oprava v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2. Sazba finanční opravy se vypočítá odečtením tří procentních bodů od rozdílu mezi schválenou cílovou výší a dosaženou výší, která je vyjádřena jako procento ze schválené cílové výše, a poté se výsledek dělí deseti.

Finanční oprava se stanoví použitím této sazby finanční opravy na příspěvek strukturálního fondu dotčenému členskému státu v rámci cíle „Konvergence“ na celé programové období.

3. Je-li rozdíl mezi schválenou cílovou výší a dosaženou výší vyjádřený v procentech ze schválené cílové výše uvedené v odstavci 2 nižší než 3 %, neprovede se finanční oprava.

4. Finanční oprava nepřesáhne 5 % příspěvku strukturálního fondu dotyčnému členskému státu v rámci cíle „Konvergence“ na celé programové období.

Oddíl 7

Elektronická výměna údajů

Článek 39

Počítačový systém na výměnu údajů

Pro účely článků 66 a 76 nařízení (ES) č. 1083/2006 se zřizuje počítačový systém na výměnu údajů, jakožto nástroj výměny všech údajů týkajících se operačního programu.

Výměna údajů mezi jednotlivými členskými státy a Komisí se provádí za použití počítačového systému zřízeného Komisí, který umožňuje bezpečnou výměnu údajů mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

Členské státy jsou zapojeny do dalšího vývoje počítačového systému na výměnu údajů.

Článek 40

Obsah počítačového systému na výměnu údajů

1. Počítačový systém na výměnu údajů obsahuje informace společného zájmu Komise a členských států a přinejmenším následující údaje nezbytné k finančním transakcím:

a)	orientační roční příděl z každého fondu na jednotlivé operační programy, jak je stanoveno v národním strategickém referenčním rámci, podle vzoru stanoveného v příloze XV;

b)	finanční plány operačních programů podle vzoru stanoveného v příloze XVI;

c)	výkazy výdajů a žádosti o platbu podle vzoru stanoveného v příloze X;

d)	roční odhad pravděpodobných plateb výdajů podle vzoru stanoveného v příloze XVII;

e)	finanční oddíl výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění podle vzoru stanoveného v příloze XVIII bodu 2.1.

2. Nad rámec odstavce 1 obsahuje počítačový systém na výměnu údajů přinejmenším tyto dokumenty a údaje společného zájmu, díky nimž lze provádět monitorování:

a)	národní strategický referenční rámec uvedený v čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006;

b)	údaje zajišťující soulad se zásadou adicionality podle vzoru stanoveného v příloze XIX;

c)	operační programy, včetně údajů týkajících se kategorizace podle vzoru stanoveného v příloze II části B a v souladu s tabulkami stanovenými v příloze II části A;

d)	rozhodnutí Komise o příspěvku z fondů;

e)	žádosti o podporu velkých projektů uvedených v článcích 39, 40 a 41 nařízení (ES) č. 1083/2006 v souladu s přílohami XXI, XXII tohoto nařízení a společně s vybranými údaji z těchto příloh určenými v příloze XX tohoto nařízení;

f)	zprávy o provádění v souladu s přílohou XVIII tohoto nařízení, včetně údajů týkajících se kategorizace podle vzoru stanoveného v příloze II části C a v souladu s tabulkami stanovenými v příloze II části A;

g)	údaje o subjektech účastnících se operací ESF podle priorit, a to podle vzoru stanoveného v příloze XXIII;

h)	popis řídících a kontrolních systémů podle vzoru stanoveného v příloze XII;

i)	auditní strategie podle vzoru stanoveného v příloze V;

j)	zprávy a stanoviska o auditech podle vzorů stanovených v přílohách VI, VII, VIII, IX a XIII a korespondence mezi Komisí a jednotlivými členskými státy;

k)	výkazy výdajů týkajících se částečného uzavření podle vzoru stanoveného v příloze XIV;

l)	výroční výkaz o částkách, jež byly odejmuty nebo byly získány zpět, a o částkách, jejichž zpětné získání se očekává, podle vzoru stanoveného v příloze XI;

m)	komunikační plán uvedený v článku 2.

3. Údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se případně předají ve formátu stanoveném v přílohách.

Článek 41

Provoz počítačového systému na výměnu údajů

1. Komise a orgány jmenované členskými státy podle nařízení (ES) č. 1083/2006 a subjekty pověřené tímto úkolem uloží do počítačového systému na výměnu údajů dokumenty, za něž odpovídají, a jejich aktualizace, a to v požadovaném formátu.

2. Členské státy shromáždí a zašlou Komisi žádosti o přístupová práva do počítačového systému na výměnu údajů.

3. Výměny údajů a transakce budou doplněny elektronickým podpisem ve smyslu směrnice 1999/93/ES. Členské státy a Komise uznají právní účinnost elektronických podpisů používaných v tomto systému a jejich přípustnost jako důkazů v soudním řízení.

4. Náklady na vývoj počítačového systému na výměnu údajů se financují ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství podle článku 45 nařízení (ES) č. 1083/2006.

Jakékoli náklady na rozhraní mezi společným počítačovým systémem na výměnu údajů a celostátními, regionálními a místními počítačovými systémy a jakékoli náklady na přizpůsobení celostátních, regionálních a místních systémů požadavkům nařízení (ES) č. 1083/2006 jsou způsobilé podle článku 46 tohoto nařízení.

Článek 42

Předávání údajů prostřednictvím počítačového systému na výměnu údajů

1. K počítačovému systému na výměnu údajů mají členské státy a Komise buď přímý přístup, nebo přístup prostřednictvím rozhraní na automatickou synchronizaci a ukládání dat s celostátními, regionálními a místními řídícími počítačovými systémy.

2. Za datum předání dokumentů Komisi se pokládá datum, kdy členský stát vloží dokumenty do počítačového systému na výměnu údajů.

3. V případech vyšší moci a zejména při selhání počítačového systému na výměnu údajů nebo při přerušení trvalého spojení mohou dotčené členské státy zaslat dokumenty požadované podle nařízení (ES) č. 1083/2006 Komisi v tištěné podobě, přičemž použijí vzory stanovené v přílohách II, V, VI, VII, IX, X, XII, XIII, XIV, XV, XVI, XVII, XVIII, XIX, XX, XXI, XXII a XXIII tohoto nařízení. Ihned poté, co zanikne příčina případu vyšší moci uloží členský stát příslušné dokumenty neprodleně do počítačového systému na výměnu údajů.

Odchylně od odstavce 2 se za datum předání dokumentů pokládá datum zaslání dokumentu v tištěné podobě.

Oddíl 8

Nástroje finančního inženýrství

Článek 43

Obecná ustanovení platná pro všechny nástroje finančního inženýrství

1. Články 43 až 46 platí pro nástroje finančního inženýrství ve formě akcí, jež vytvářejí návratné investice nebo poskytují záruky na návratné investice nebo obojí, pro:

a)	podniky, zejména malé a střední (MSP), včetně mikropodniků, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES (21) ke dni 1. lednu 2005, v případě jiných nástrojů finančního inženýrství, než jsou fondy rozvoje měst.

b)	partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem nebo jiné projekty určené pro města zahrnuté v integrovaných plánech udržitelného rozvoje měst v případě fondů rozvoje měst.

2. Pokud strukturálních fondy financují operace zahrnující nástroje finančního inženýrství, včetně operací uskutečňovaných prostřednictvím podílových fondů, předloží partneři podílející se na spolufinancování nebo akcionáři nebo jejich pověřený zástupce obchodní plán.

Obchodní plán upřesní alespoň následující údaje:

a)	cílový trh podniků nebo projektů určených pro města a kritéria a podmínky jejich financování;

b)	provozní rozpočet nástroje finančního inženýrství;

c)	vlastnictví nástroje finančního inženýrství;

d)	partnery nebo akcionáře podílející se na spolufinancování;

e)	interní předpisy pro nástroje finančního inženýrství;

f)	ustanovení o profesionalitě, způsobilosti a nezávislosti vedení;

g)	odůvodnění a zamýšlené využití příspěvku ze strukturálních fondů;

h)	politiku nástroje finančního inženýrství týkající se vyvázání z investic v podnicích nebo projektech určených pro města;

i)	pravidla pro zrušení nástrojů finančního inženýrství, včetně opětovného využití zdrojů, které se nástroji finančního inženýrství vrátily z investic, nebo zdrojů, které zbývají po vyplacení všech záruk vztahujících se k příspěvku z operačního programu.

Členský stát nebo řídící orgán zhodnotí obchodní plán a kontroluje jeho provádění nebo za tyto činnosti odpovídá.

V hodnocení hospodářské životaschopnosti investičních činností nástrojů finančního inženýrství se přihlédne ke všem zdrojům příjmů daných podniků.

3. Nástroje finančního inženýrství, včetně podílových fondů, jsou zřízeny jako nezávislé právní subjekty podléhající dohodám mezi partnery nebo akcionáři podílejícími se na spolufinancování nebo jako oddělený soubor finančních prostředků v rámci stávající finanční instituce.

Pokud je nástroj finančního inženýrství zřízen v rámci finanční instituce, je ustaven jako oddělený soubor finančních prostředků podléhající zvláštním prováděcím pravidlům v rámci finanční instituce, která zejména stanoví, že se vede oddělené účetnictví, které rozlišuje nové zdroje investované do nástroje finančního inženýrství, včetně zdrojů poskytnutých operačním programem, od původních zdrojů dané instituce.

Komise se nesmí stát partnerem podílejícím se na spolufinancování nebo akcionářem nástrojů finančního inženýrství.

4. Neprokáže-li se po veřejné soutěži jako nezbytné povolit vyšší procentní sazbu, nesmí náklady na řízení v ročním průměru po dobu trvání pomoci překročit žádný z těchto prahů:

a)	2 % kapitálu vloženého z operačního programu do podílových fondů nebo kapitálu vloženého z operačního programu nebo podílového fondu do záručních fondů;

b)	3 % kapitálu vloženého z operačního programu nebo podílového fondu do nástroje finančního inženýrství ve všech ostatních případech, s výjimkou nástrojů drobných úvěrů určených pro mikropodniky;

c)	4 % kapitálu vloženého z operačního programu nebo podílového fondu do nástrojů drobných úvěrů určených pro mikropodniky.

5. Podmínky příspěvků z operačních programů do nástrojů finančního inženýrství jsou stanoveny v dohodě o financování, kterou je třeba uzavřít mezi řádně zmocněným zástupcem nástroje finančního inženýrství a členským státem nebo řídícím orgánem.

6. Dohoda o financování uvedená v odstavci 5 obsahuje přinejmenším:

a)	investiční strategii a plánování;

b)	monitorování provádění v souladu s platnými pravidly;

c)	výstupní politiku pro vyvázání příspěvku z operačního programu z nástroje finančního inženýrství;

d)	pravidla proukončení činnosti finančního inženýrství, včetně opětovného využití zdrojů, které se nástroji finančního inženýrství vrátily z investic, nebo zdrojů, které zbývají po vyplacení všech záruk vztahujících se k příspěvku z operačního programu.

7. Řídící orgány přijmou předběžná opatření, aby minimalizovaly narušení hospodářské soutěže na trzích rizikového kapitálu nebo úvěrů.

Prostředky pocházející z investic do kapitálu a do půjček po odečtení nákladů na řízení a výkonnostních pobídek lze přednostně poskytnout investorům operujícím podle zásady investora v podmínkách tržního hospodářství, a to až do výše odměny stanovené interními předpisy pro nástroje finančního inženýrství, a jsou následně poměrně rozděleny mezi všechny partnery podílející se na spolufinancování nebo akcionáře.

Článek 44

Dodatečná ustanovení pro podílové fondy

1. Pokud strukturální fondy financují nástroje finančního inženýrství uskutečňované prostřednictvím podílových fondů, uzavře členský stát nebo řídící orgán s podílovým fondem dohodu o financování, která stanoví podmínky a cíle financování.

Ve vhodných případech dohoda o financování zohlední:

a)	pokud jde o nástroje finančního inženýrství jiné než fondy rozvoje měst, závěry hodnocení rozdílů mezi nabídkou takových nástrojů pro MSP a poptávkou po takových nástrojích ze strany MSP;

b)	pokud jde o fondy rozvoje měst, studie nebo hodnocení rozvoje měst a integrované plány rozvoje měst, jež jsou součástí operačních programů.

2. Dohoda o financování uvedená v odstavci 1, stanoví zejména opatření pro:

a)	podmínky pro příspěvky z operačního programu do podílového fondu;

b)	výzvu k vyjádření zájmu určenou finančním zprostředkovatelům nebo fondům rozvoje měst;

c)	hodnocení, výběr a akreditaci finančních zprostředkovatelů nebo fondů rozvoje měst podílovým fondem;

d)	zřízení a monitorování investiční politiky nebo cílových plánů a akcí na rozvoj měst;

e)	podávání zpráv podílovým fondem členským státům nebo řídícím orgánům;

f)	monitorování provádění investic v souladu s platnými pravidly;

g)	požadavky na audit;

h)	výstupní politiku vyvázání pro podílový fond z fondů rizikového kapitálu, záručních fondů, úvěrových fondů nebo fondů rozvoje měst;

i)	pravidla pro ukončení činnosti podílového fondu, včetně opětovného využití zdrojů, které se nástroji finančního inženýrství vrátily z investic, nebo zdrojů, které zbývají po vyplacení všech záruk, přičtených příspěvku z operačního programu.

Investiční politika uvedená v písmenu d) obsahuje přinejmenším údaj o cílových podnicích a produktech finančního inženýrství, jež mají získat podporu.

3. Podmínky příspěvků z podílových fondů podporovaných operačními programy do fondů rizikového kapitálu, záručních fondů, úvěrových fondů a fondů rozvoje měst se stanoví v dohodě o financování, která bude uzavřena mezi fondem rizikového kapitálu, záručním fondem, uvěrovým fondem nebo fondem rozvoje měst na jedné straně a podílovým fondem na straně druhé.

Dohoda o financování obsahuje alespoň body uvedené v čl. 43 odst. 6.

Článek 45

Dodatečná ustanovení pro jiné nástroje finančního inženýrství než podílové fondy a fondy rozvoje měst

Jiné nástroje finančního inženýrství než podílové fondy a fondy rozvoje měst investují do podniků, zejména do MSP. Takové investice lze provést pouze ve fázích zřizování těchto podniků, ve fázi jejich záběhu, včetně počátečního kapitálu, nebo rozšiřování těchto podniků, a to pouze do činností, které správci nástroje finančního inženýrství posoudí jako potenciálně ekonomicky životaschopné.

Nesmí investovat do podniků v potížích ve smyslu obecných pokynů Komise o státních podporách určených k záchraně a restrukturalizaci podniků v potížích (22) ke dni 10. října 2004.

Článek 46

Dodatečná ustanovení pro fondy rozvoje měst

1. Financují-li strukturální fondy fondy rozvoje měst, investují do partnerství veřejné a soukromé sféry nebo do jiných projektů zahrnutých do integrovaného plánu udržitelného rozvoje měst. Tato partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo jiné projekty nezahrnují vytváření a rozvoj finančních nástrojů, jako jsou fondy rizikového kapitálu, úvěrové a záruční fondy.

2. Pro účely odstavce 1 investují fondy rozvoje měst prostřednictvím vlastního kapitálu, půjček a záruk.

Projekty určené pro města čerpající podporu z operačního programu mohou získat podporu rovněž fondů rozvoje měst.

3. Pokud strukturální fondy financují fondy rozvoje měst, nefinancují dané fondy zpětně akvizice nebo účast v již dokončených projektech.

KAPITOLA III

OPATŘENÍ PROVÁDĚJÍCÍ NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1080/2006

Oddíl 1

Způsobilost výdajů na bydlení

Článek 47

Intervence v oblasti bydlení

1. Oblasti vybrané pro operace týkající se bydlení uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1080/2006 splňují alespoň tři z následujících kritérií, z nichž dvě musí být kritéria uvedená pod písmeny a) až h):

a)	vysoká míra chudoby a vyloučení;

b)	vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti;

c)	rizikové demografické trendy;

d)	nízká úroveň vzdělání, významný deficit kvalifikace a velký počet žáků a studentů, kteří předčasně opouštějí školu;

e)	vysoká úroveň kriminality a delikvence;

f)	obzvláště zhoršené životní prostředí;

g)	nízká míra hospodářské aktivity;

h)	velký počet přistěhovalců, etnických skupin a příslušníků menšin nebo uprchlíků;

i)	poměrně nízká úroveň hodnoty bydlení;

j)	vysoká energetická náročnost budov.

Hodnoty kritérií stanovených v prvním pododstavci shromáždí každý dotčený členský stát na vnitrostátní úrovni.

Srovnávací hodnoty každého kritéria se stanoví v rámci partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

2. Podle čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1080/2006 jsou způsobilé pouze tyto intervence:

tyto renovace společných částí bytových domů:

i)	rekonstrukce těchto hlavních konstrukčních částí budovy: střechy, fasády, oken a dveří ve fasádě, schodišť, vnitřních a vnějších chodeb, vstupních prostor a jejich vnějších částí, výtahu,

ii)	technická zařízení budovy,

iii)	opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

b)	poskytování kvalitního moderního sociálního bydlení prostřednictvím renovací a změnou používání stávajících budov, které jsou ve vlastnictví orgánů veřejné správy nebo neziskových subjektů.

Oddíl 2

Pravidla způsobilosti pro operační programy v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“

Článek 48

Pravidla pro způsobilost výdajů

Aniž je dotčen seznam nezpůsobilých výdajů v článku 7 nařízení (ES) č. 1080/2006, použijí se články 49 až 53 tohoto nařízení v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1080/2006 k určení způsobilosti výdajů v rámci operací vybraných jako část operačního programu v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“.

Článek 49

Finanční poplatky a náklady na záruky

Pro příspěvek z EFRR jsou způsobilé tyto poplatky a náklady:

a)	poplatky za nadnárodní finanční operace;

b)	pokud je k provedení operace nezbytné otevřít zvláštní účet nebo účty, bankovní poplatky za otevření a správu účtu nebo účtů;

poplatky za právní poradenství, notářské poplatky, náklady na technické a finanční odborné posudky, náklady na účetnictví a audit, pokud přímo souvisejí se spolufinancovanou operací a pokud jsou nezbytné k její přípravě či k jejímu provedení nebo, u nákladů na účetnictví a audit, pokud vyplývají z požadavků stanovených řídícím orgánem;

d)	náklady na bankovní záruky nebo záruky poskytnuté jinou finanční institucí v případě, že jejich poskytnutí vyžadují vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Společenství.

Pokuty, finanční sankce a náklady na právní spory nejsou způsobilé.

Článek 50

Výdaje orgánů veřejné správy na provádění operací

1. Kromě technické pomoci k operačnímu programu podle článku 46 nařízení (ES) č. 1083/2006 jsou způsobilé tyto výdaje vynaložené orgány veřejné správy při přípravě nebo provádění operace:

a)	náklady spojené s odbornými službami poskytovanými jinými orgány veřejné správy, než je příjemce, při přípravě nebo provádění operace;

b)	náklady na poskytování služeb týkajících se přípravy a provádění operace poskytovaných orgánem veřejné správy, který je současně příjemcem a který provádí operaci sám bez pomoci externích poskytovatelů služeb.

2. Dotčený orgán veřejné správy buď fakturuje náklady uvedené v odst. 1 písm. a) příjemci nebo tyto náklady potvrzuje pomocí dokumentů srovnatelné důkazní hodnoty, které umožní identifikovat skutečné náklady, které tento orgán v souvislosti s operací vynaložil.

3. Náklady uvedené v odst. 1 písm. b) jsou způsobilé, pokud se jedná o doplňkové náklady, které souvisejí buď s výdaji skutečně a přímo vyplacenými v rámci spolufinancované operace nebo s věcnými příspěvky, jak jsou uvedeny v článku 51.

Uvedené náklady jsou potvrzovány pomocí dokumentů, které umožní identifikovat skutečné vynaložené náklady nebo věcné příspěvky, které dotčený orgán veřejné správy na operaci poskytl.

Článek 51

Věcné příspěvky

1. Věcné příspěvky veřejného nebo soukromého příjemce jsou způsobilými výdaji, pokud splňují tyto podmínky:

a)	jde o poskytnutí pozemků nebo nemovitostí, vybavení nebo surovin, o výzkumnou nebo odbornou činnost nebo neplacenou dobrovolnou práci;

b)	jejich hodnota může být zjištěna nezávislým odhadem a může být předmětem auditu.

2. V případě poskytnutí pozemků nebo nemovitosti je hodnota potvrzena nezávislým odborným odhadcem nebo jiným schváleným úředním subjektem.

3. U neplacené dobrovolné práce se hodnota práce určuje na základě doby potřebné k jejímu vykonání a hodinové a denní sazby za obdobnou práci.

Článek 52

Režijní náklady

Režijní náklady jsou způsobilé, pokud se zakládají na skutečných výdajích souvisejících s prováděním dané operace nebo na průměrných skutečných výdajích souvisejících s operací stejného druhu.

Paušální sazby založené na průměrných nákladech nesmí přesáhnout 25 % těch přímých nákladů na operaci, které mohou ovlivnit výši režijních nákladů. Výpočet paušálních sazeb se řádně dokumentuje a pravidelně reviduje.

Článek 53

Odpisy

Odpisy odpisovatelného majetku přímo použitého na operaci a vynaloženého v období jejího spolufinancování jsou způsobilé, pokud akvizice majetku není vykázaná jako způsobilý náklad.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 54

Zrušení

1. Zrušují se nařízení (ES) č. 1681/94, (ES) č. 1159/2000, (ES) č. 1685/2000, (ES) č. 438/2001 a (ES) č. 448/2001.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Ustanovení zrušených nařízení se nadále použijí na podporu schválenou podle nařízení (ES) č. 1260/1999.

2. Zrušují se nařízení (ES) č. 1831/94, (ES) č. 1386/2002, (ES) č. 16/2003 a (ES) č. 621/2004.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Ustanovení zrušených nařízení se nadále použíjí na rozhodnutí přijatá podle nařízení (ES) č. 1164/94.

Článek 55

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. prosince 2006.

Za Komisi

Danuta HÜBNER

členka Komise

PŘÍLOHA I

NÁVOD NA VYTVOŘENÍ ZNAKU A DEFINICE STANDARDNÍCH BAREV

OBRAZNÝ POPIS

Dvanáct zlatých hvězd vytváří na pozadí modré oblohy kruh, který představuje jednotu národů Evropy. Počet hvězd je pevně stanoven, číslo dvanáct je symbolem dokonalosti a jednoty.

HERALDICKÝ POPIS

Kruh dvanácti zlatých pěticípých hvězd na azurovém poli, jejich špičky se nedotýkají.

GEOMETRICKÝ POPIS

Znak má tvar modré obdélníkové vlajky, jejíž délka se rovná jeden a půl výšky vlajky. Dvanáct zlatých hvězd je pravidelně rozmístěno do tvaru nevyznačeného kruhu, jehož střed je průsečíkem úhlopříček obdélníku. Poloměr kruhu se rovná třetině výšky vlajky. Každá hvězda má pět cípů, které jsou umístěny na obvodu nevyznačeného kruhu a jejich poloměr se rovná osmnáctině výšky vlajky. Všechny hvězdy směřují vzhůru, tzn. jeden cíp je vertikální a dva další jsou v přímé lince v pravých úhlech ke stožáru vlajky. Kruh je uspořádán tak, že hvězdy jsou umístěny v pozici hodin na ciferníku. Jejich počet je neměnný.

PŘEDEPSANÉ BARVY

Znak má následující barevné provedení:

—	Pantone Reflex Blue pro povrch obdélníku,

—	Pantone Yellow pro hvězdy.

ČTYŘBAREVNÝ PROCES

Použije-li se čtyřbarevný proces, je nutné vytvořit dvě standardní barvy pomocí čtyř barev čtyřbarevného procesu.

—	Pantone Yellow se získá použitím stoprocentní „Process Yellow“.

—	Pantone Reflex Blue se získá smícháním stoprocentní „Process Cyan“ a osmdesátiprocentní „Process Magenta“.

INTERNET

Barva PANTONE REFLEX BLUE odpovídá na internetové paletě barvě RGB:0/0/153 (hexadecimálně: 000099) a PANTONE YELLOW odpovídá na internetové paletě barvě RGB:255/204/0 (hexadecimálně: FFCC00).

POSTUP PŘI JEDNOBAREVNÉM ZOBRAZENÍ

Při použití černé barvy ohraničte obdélník černě a vytiskněte hvězdy černě na bílém pozadí.

Při použití modré barvy (reflexní modrá) ji aplikujte jako stoprocentní barvu a hvězdy zobrazte negativní bílou.

ZOBRAZENÍ NA BAREVNÉM POZADÍ

Musí-li být vícebarevné pozadí použito, je třeba obdélník ohraničit bílým pruhem o tloušťce rovnající se 1/25 výšky obdélníku.

PŘÍLOHA II

KATEGORIZACE POMOCI Z FONDŮ (23) PRO OBDOBÍ 2007–2013

Část A: Kódy podle dimenzí

TABULKA 1: KÓDY DIMENZE „PRIORITNÍ TÉMA“

Kód	Prioritní téma
	Výzkum a technologický rozvoj, inovace a podnikání
01	Činnost v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích
02	Infrastruktura pro výzkum a technologický rozvoj (včetně zařízení, nástrojů a vysokorychlostních počítačových sítí propojujících výzkumná střediska) a odborná střediska pro specifické technologie
03	Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.)
04	Pomoc pro výzkum a technologický rozvoj, zejména v malých a středních podnicích (včetně přístupu ke službám v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích)
05	Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků
06	Pomoc malým a středním podnikům při prosazování výrobků a výrobních postupů šetrných k životnímu prostředí (zavádění účinných environmentálních systémů řízení, přijímání a využívání technologií zabraňujících znečišťování, začlenění čistých technologií do výroby podniku)
07	Investice do podniků přímo spojených s výzkumem a inovacemi (inovační technologie, zakládání nových podniků univerzitami, existující střediska výzkumu a technologického rozvoje a podniky atd.)
08	Ostatní investice do podniků
09	Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích
	Informační společnost
10	Telefonní infrastruktury (včetně širokopásmových sítí)
11	Informační a komunikační technologie (přístup, zabezpečení, interoperabilita, předcházení rizikům, výzkum, inovace, e-obsah atd.)
12	Informační a komunikační technologie (TEN-ICT)
13	Služby a aplikace pro občany (e-zdraví, e-vláda, e-učení, e-začlenění atd.)
14	Služby a aplikace pro malé a střední podniky (e-obchod, vzdělávání a odborná příprava, vytváření sítí atd.)
15	Ostatní opatření na zlepšení přístupu malých a středních podniků k informačním a komunikačním technologiím a na zlepšení jejich využívání těmito podniky
	Přeprava
16	Železnice
17	Železnice (TEN-T)
18	Mobilní majetek železnic
19	Mobilní majetek železnic (TEN-T)
20	Dálnice a rychlostní komunikace
21	Dálnice a rychlostní komunikace (TEN-T)
22	Státní silnice
23	Regionální silnice/místní komunikace
24	Cyklistické stezky
25	Městská doprava
26	Multimodální doprava
27	Multimodální doprava (TEN-T)
28	Intelligent Transport Systems (inteligentní dopravní systémy)
29	Letiště
30	Přístavy
31	Vnitrozemské vodní cesty (regionální a místní)
32	Vnitrozemské vodní cesty (TEN-T)
	Energie
33	Elektřina
34	Elektřina (TEN-E)
35	Zemní plyn
36	Zemní plyn (TEN-E)
37	Ropné produkty
38	Ropné produkty (TEN-E)
39	Obnovitelná energie: vítr
40	Obnovitelná energie: solární
41	Obnovitelná energie: biomasa
42	Obnovitelná energie: hydroelektrická, geotermální a další
43	Energetická účinnost, kogenerace, hospodaření s energií
	Ochrana životního prostředí a předcházení rizikům
44	Nakládání s domácím a průmyslovým odpadem
45	Hospodaření s vodou a její rozvod (pitná voda)
46	Úprava vody (odpadní voda)
47	Kvalita ovzduší
48	Integrovaná prevence a kontrola znečištění
49	Zmírnění a přizpůsobení se klimatickým změnám
50	Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy
51	Podpora biodiverzity a ochrany přírody (včetně projektu Natura 2000)
52	Podpora čisté městské dopravy
53	Předcházení rizikům (včetně návrhu a provedení plánů a opatření na předcházení přírodním a technologickým rizikům a jejich řízení)
54	Jiná opatření na ochranu životního prostředí a předcházení rizikům
	Cestovní ruch
55	Propagace přírodního bohatství
56	Ochrana a rozvoj přírodního dědictví
57	Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu
	Kultura
58	Ochrana a zachování kulturního dědictví
59	Rozvoj kulturní infrastruktury
60	Jiná podpora zlepšení kulturních služeb
	Obnova měst a venkova
61	Integrované projekty pro obnovu měst a venkova
	Zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a společností, podniků a podnikatelů
62	Vytváření systémů a strategií celoživotního vzdělávání v podnicích; odborná příprava a služby pro zaměstnance pro zvýšení jejich přizpůsobivosti změnám; podpora podnikání a inovací
63	Vytváření a šíření inovačních a produktivnějších způsobů organizace práce
64	Rozvoj specifických služeb pro zaměstnanost, odbornou přípravu a podporu souvisejících s restrukturalizací sektorů a podniků a vytváření systémů na předvídání hospodářských změn a budoucích požadavků na pracovní místa a dovednosti
	Zlepšování přístupu k zaměstnání a udržitelnost
65	Modernizace a posilování institucí trhu práce
66	Provádění aktivních a preventivních opatření na pracovním trhu
67	Opatření na podporu aktivního stárnutí a prodlužování pracovního života
68	Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků
69	Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání a ke zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání za účelem snížení segregace podle pohlaví na trhu práce a sladění pracovního a soukromého života, například usnadnění přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby
70	Zvláštní opatření na zvýšení účasti přistěhovalců na pracovním trhu, a tím na posílení jejich sociálního začlenění
	Zlepšování sociálního začlenění znevýhodněných osob
71	Cesty k integraci a znovuzapojení znevýhodněných osob na trh práce; boj proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu a podpora kladného přístupu k rozmanitosti v zaměstnání
	Posílení lidského kapitálu
72	Navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku
73	Opatření na zvýšení celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na snížení počtu osob s nedokončeným vzděláním, ukončení rozdělování předmětů na základě rozdílů mezi muži a ženami a zvyšování dostupnosti a kvality základního, odborného a terciárního vzdělávání a odborné přípravy
74	Rozvoj lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací, především prostřednictvím postgraduálního studia a odborné přípravy výzkumných pracovníků a spolupráce v rámci sítí mezi univerzitami, výzkumnými středisky a podniky
	Investice do sociální infrastruktury
75	Vzdělávací infrastruktura
76	Zdravotní infrastruktura
77	Infrastruktura péče o děti
78	Bytová infrastruktura
79	Jiná sociální infrastruktura
	Využití reforem v oblasti zaměstnanosti a začlenění
80	Podpora partnerství, paktů a iniciativ prostřednictvím vytváření sítí spolupráce důležitých zúčastněných stran
	Posilování institucionální kapacity na celostátní, regionální a místní úrovni
81	Mechanismy lepšího vytváření, monitorování a hodnocení dobrých politik a programů na celostátní, regionální a místní úrovni, budování kapacit pro provádění politik a programů
	Snížení doprovodných nákladů bránících rozvoji nejvzdálenějších regionů
82	Kompenzace jakýchkoli dodatečných nákladů způsobených nedostatečnou dostupností a roztříštěností území
83	Specifické činnosti určené ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených faktory velikosti trhu
84	Podpora na kompenzaci dodatečných nákladů způsobených klimatickými podmínkami a nepřístupným povrchem
	Technická pomoc
85	Příprava, provádění, monitorování a kontrola
86	Hodnocení a studie; informace a komunikace

TABULKA 2: KÓDY DIMENZE „FORMA FINANCOVÁNÍ“

Kód	Forma financování
01	Nevratná pomoc
02	Pomoc (úvěry, úrokové dotace, záruky)
03	Rizikový kapitál (účast, fondy rizikového kapitálu)
04	Ostatní formy financování

TABULKA 3: KÓDY DIMENZE „DRUH ÚZEMÍ“

Kód	Druh území
01	Město
02	Hory
03	Ostrovy
04	Řídce a velmi řídce osídlené oblasti
05	Venkovské oblasti (jiné než hory, ostrovy a řídce nebo velmi řídce osídlené oblasti)
06	Bývalé vnější hranice EU (po 30. dubnu 2004)
07	Nejodlehlejší regiony
08	Oblast přeshraniční spolupráce
09	Oblast nadnárodní spolupráce
10	Oblast meziregionální spolupráce
00	Nevztahuje se

TABULKA 4: KÓDY DIMENZE „HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST“

Kód	Hospodářská činnost (24)
01	Zemědělství, myslivost a lesnictví
02	Rybolov
03	Výroba potravinářských výrobků a nápojů
04	Výroba textilií, textilních výrobků
05	Výroba dopravních prostředků a zařízení
06	Nespecifikovaná výrobní odvětví
07	Těžba energetických surovin
08	Výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody
09	Shromažďování, čištění a rozvod vody
10	Pošty a telekomunikace
11	Přeprava
12	Výstavba
13	Velkoobchod a maloobchod
14	Pohostinství a ubytovací služby
15	Finanční zprostředkování
16	Činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti
17	Veřejná správa
18	Vzdělávání
19	Činnosti týkající se lidského zdraví
20	Sociální práce, veřejné, sociální a osobní služby
21	Činnosti týkající se životního prostředí
22	Jiné nespecifikované služby
00	Nevztahuje se

TABULKA 5: KÓDY DIMENZE „UMÍSTĚNÍ“

Kód	Umístění (25)
	Kód regionu nebo oblasti, kde je operace umístěna/kde se provádí (úroveň NUTS (26) nebo případně jiná, např. přeshraniční, nadnárodní, meziregionální)

Část B: Orientační rozdělení příspěvku Společenství podle kategorie v operačním programu

Referenční číslo Komise: …

Název programu: …

Datum posledního rozhodnutí Komise o daném operačním programu: …/…/…

(v EUR) (v EUR) (v EUR)
Dimenze 1 Prioritní téma		Dimenze 2 Forma financování		Dimenze 3 Druh území
Kód (*1)	Částka (*2)	Kód (*1)	Částka (*2)	Kód (*1)	Částka (*2)

Celkem		Celkem		Celkem

Část C: Kumulativní rozdělení přídělů z příspěvku Společenství podle kategorií ve výroční a závěrečné zprávě o provádění

Referenční číslo Komise: …

Název programu: …

Datum posledního rozhodnutí Komise o daném operačním programu: …/…/…

Kombinace kódů dimenzí 1 až 5

Kód (*3)

Dimenze 1

Prioritní téma

Kód (*3)

Dimenze 2

Forma financování

Kód (*3)

Dimenze 3

Druh území

Kód (*3)

Dimenze 4

Hospodářská činnost

Kód (*3)

Dimenze 5

Umístění

Částka (*4)

Celkem

PŘÍLOHA III

SEZNAM ÚDAJŮ O OPERACÍCH, KTERÉ JE TŘEBA KOMISI NA VYŽÁDÁNÍ SDĚLIT PRO ÚČELY KONTROL DOKUMENTACE A KONTROL NA MÍSTĚ PODLE ČLÁNKU 14

A. Údaje o operacích (podle rozhodnutí o schválení v pozměněném znění)

Pole 1.	Číslo kódu CCI operačního programu
Pole 2.	Číslo priority
Pole 3.	Název fondu
Pole 4.	Kód regionu nebo oblasti, kde je operace umístěna/kde se provádí (úroveň NUTS nebo případně jiná úroveň)
Pole 5.	Certifikační orgán
Pole 6.	Řídící orgán
Pole 7.	Zprostředkující subjekt, který případně vykazuje výdaje certifikačnímu orgánu
Pole 8.	Zvláštní číslo kódu operace
Pole 9.	Krátký popis operace
Pole 10.	Datum zahájení operace
Pole 11.	Datum ukončení operace
Pole 12.	Orgán vydávající rozhodnutí o schválení
Pole 13.	Datum schválení
Pole 14.	Odkaz na příjemce
Pole 15.	Měna (jiná než euro)
Pole 16.	Celkové náklady na operaci (27)
Pole 17.	Celkové způsobilé výdaje (28)
Pole 18.	Celkové způsobilé veřejné výdaje
Pole 19.	Financování EIB

B. Výdaje vykázané na operaci

Pole 20.	Interní referenční číslo poslední žádosti o úhradu z operace
Pole 21.	Datum vložení poslední žádosti u úhradu z operace do monitorovacího systému
Pole 22.	Výše způsobilých výdajů vykázaných v poslední žádosti o úhradu z operace vložené do monitorovacího systému
Pole 23.	Celkové způsobilé výdaje, o jejichž úhradu byla podána žádost
Pole 24.	Umístění podrobných podkladů k žádosti, pokud nejsou uloženy v sídle příjemce
Pole 25.	Výdaje spojené s EFRR na operační programy spolufinancované ESF (29)
Pole 26.	Výdaje spojené s ESF na operační programy spolufinancované EFRR (30)
Pole 27.	Výdaje vynaložené v oblastech, které přiléhají k způsobilým oblastem (přeshraniční spolupráce) (31)
Pole 28.	Výdaje vynaložené partnery sídlícími mimo oblast (nadnárodní spolupráce) (32)
Pole 29.	Výdaje vynaložené vně Společenství (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce) (33)
Pole 30.	Výdaje za nákup pozemků (34)
Pole 31.	Výdaje za bydlení (35)
Pole 32.	Výdaje za nepřímé náklady/režijní náklady účtované v paušální sazbou (36)
Pole 33.	Případné příjmy odečtené od žádostí o úhradu
Pole 34.	Případné finanční opravy odečtené od žádostí o úhradu
Pole 35.	Celkové způsobilé výdaje vykázané na operaci a zahrnuté do výkazu výdajů zaslaného Komisi certifikačním orgánem (v EUR)
Pole 36.	Celkové způsobilé výdaje vykázané na operaci a zahrnuté do výkazu výdajů zaslaného Komisi certifikačním orgánem (v národní měně)
Pole 37.	Datum posledního výkazu výdajů certifikačního orgánu obsahujícího výdaje na operaci
Pole 38.	Datum ověření, které bylo provedeno podle čl. 13 odst. 2 písm. b)
Pole 39.	Datum provedení auditů podle čl. 16 odst. 1
Pole 40.	Subjekt provádějící audit nebo ověřování
Pole 41.	Míra dosažení cíle operace, pokud byla dokončena (%)

PŘÍLOHA IV

TECHNICKÉ PARAMETRY NAMÁTKOVÉHO STATISTICKÉHO VÝBĚRU VZORKŮ PODLE ČLÁNKU 17 (VÝBĚR VZORKŮ)

1.	Díky metodě namátkového statistického výběru vzorků lze z výsledků auditů vzorku vyvodit závěry ohledně celkových výdajů, z nichž se vzorek vybral, a získat tak jistotu o chodu řídících a kontrolních systémů.

Jistota o chodu systémů je určována stupněm důvěry plynoucí ze závěrů auditů systému a auditů operací provedených na vzorku vybraném na základě metody namátkového statistického výběru vzorků. Aby auditní orgán získal velký stupeň jistoty a omezil tak riziko pro audit, měl by spojit výsledky auditů systému a auditů operací. Nejdříve auditní orgán vyhodnotí spolehlivost systémů (vysoká, průměrná nebo nízká spolehlivost), přičemž přihlédne k výsledkům auditů systémů, aby tak určil technické parametry výběru vzorků, zejména úroveň spolehlivosti a očekávanou chybovost. Členské státy mohou rovněž využívat výsledků zprávy o posouzení souladu podle čl. 71 odst. 2 nařízení (ES) 1083/2006. Při kombinaci výsledků auditů systémů a auditů operací, by se měla získat velký stupeň jistoty. Spolehlivost výběru vzorku by neměla být nižší než 60 % s maximální úrovní významnosti 2 %. U systému, který je hodnocen jako málo spolehlivý, by měla být spolehlivost výběru vzorku vyšší než 90 %. Auditní orgán by měl ve výroční kontrolní zprávě popsat způsob, jak dosáhl jistoty.

Spolehlivost řídících a kontrolních systémů se určuje za použití kritérií stanovených auditním orgánem pro audity systémů, které obsahují kvantifikativního hodnocení všech klíčových prvků systémů a zapojují hlavní orgány a zprostředkující subjekty podílející se na řízení a kontrole operačního programu. Záznam o provedeném posouzení se uloží do spisu o auditu.

Pokud je řídící a kontrolní systém společný pro několik podobných operačních programů, například pro stejný fond, lze v souladu s čl. 71 odst. 4 nařízení (ES) č. 1083/2006 vybrat pro všechny programy dohromady pouze jeden vzorek zaručující stejné technické parametry spolehlivosti a úrovně významnosti a přihlížející ke stejné očekávané chybovosti, jak je uvedeno výše.

PŘÍLOHA V

VZOR AUDITNÍ STRATEGIE PODLE ČL. 62. ODST. 1 PÍSM. c) NAŘÍZENÍ (ES) č. 1083/2006

1. ÚVOD

—	Údaj o auditním orgánu odpovědném za vypracování auditní strategie a o jakýchkoli jiných subjektech, které se na něm podílely. Vysvětlení postupu pro vypracování auditní strategie.

—	Specifikaci celkových cílů auditní strategie.

—	Vysvětlení funkcí a odpovědnosti auditního orgánu a jiných subjektů provádějících audity v rámci jeho odpovědnosti.

—	Údaj o nezávislosti auditního orgánu na řídícím orgánu a certifikačním orgánu.

—	Potvrzení vydané auditním orgánem, že subjekty provádějící audity podle čl. 62 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006 mají potřebnou funkční nezávislost.

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD A PŮSOBNOST

—	Údaj o jakémkoli vnitrostátním regulačním rámci, jenž má vliv na auditní orgán a na jeho funkce.

—	Údaj o období, na něž se strategie vztahuje.

—	Údaj o fondech, programech a oblastech, jichž se strategie týká.

3. METODIKA

—	Údaj o metodice auditu, která se použije, s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným auditorským standardům (včetně INTOSAI, IFAC a IIA, ale i dalších), manuály pro audit a jiné specifické dokumenty.

4. PŘÍSTUP K AUDITU A PRIORITY

—	Hranice významnosti pro účely plánování a pro podávání zpráv o nedostatcích.

—	Údaj o typech auditů, jež se mají provést (audity systémů, audity operací).

—

Pokud jde o audity systémů:

a)	specifikaci subjektu nebo subjektů odpovědných za audit;

b)	specifikaci subjektů, u nichž se provede audit;

c)	údaj o jakýchkoli horizontálních otázkách, jichž se mají týkat audity systémů, jako je zadávání veřejných zakázek, státní podpora, požadavky na ochranu životního prostředí, rovné příležitosti a systémy IT.

—

Pokud jde o audity operací:

a)	specifikaci subjektu nebo subjektů odpovědných za audit;

b)	specifikaci kritérií k určení jistoty, již poskytují audity systémů, a odkaz na dokumentaci použitou při využití metodiky výběru vzorků stanovené v článku 17;

c)	specifikaci postupu určujícího další kroky, které je třeba podniknout v případě zjištění věcných chyb.

—	Údaj o prioritách a cílech auditu stanovených na celé programové období a jejich odůvodnění.

—	Vysvětlení souvislosti mezi výsledky posouzení rizik a plánovaným auditem.

—	Orientační harmonogram přidělených auditů na nadcházející rok ve formě tabulky.

5. POSOUZENÍ RIZIK

—	Údaj o uplatňovaných postupech, včetně toho, jak se přihlédlo k výsledkům předchozích auditů subjektů a systémů (např. audity za období 2000–2006, audit posouzení souladu).

—	Údaj o řídícím orgánu, certifikačním orgánu a příslušných zprostředkujících subjektech.

—	Údaj o rizikových faktorech, k nimž se přihlédlo, včetně všech horizontálních otázek určených jako rizikové oblasti.

—	Údaj o výsledcích prostřednictvím určení a stanovení priorit hlavních subjektů, postupů, kontrol a programů a prioritních os, u nichž má být proveden audit.

6. ZÁVISLOST NA PRÁCI OSTATNÍCH

—	Údaj o rozsahu, v němž se provádí audit určitých složek jinými auditory, a rozsah potenciální závislosti na takové práci.

—	Vysvětlení, jak auditní orgán zajistí kvalitu práce provedené jinými auditními subjekty, s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným auditorským standardům.

7. ZDROJE

—	Údaj o zdrojích, jež mají být přiděleny alespoň na nadcházející rok.

8. PŘEDKLÁDÁNÍ ZPRÁV

—	Údaj o vnitřních postupech podávání zpráv, jako jsou předběžné a závěrečné zprávy o auditu, a o právu slyšení a právu předložit vysvětlení před přijetím konečného stanoviska, které náleží subjektu, u nějž je audit prováděn.

PŘÍLOHA VI

VZOR VÝROČNÍ KONTROLNÍ ZPRÁVY PODLE ČL. 62 ODST. 1 PÍSM. d) BODU i) NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 A ČL. 18 ODST. 2 TOHOTO NAŘÍZENÍ

1. ÚVOD

—	Údaj o odpovědném auditním orgánu a jiných subjektech, které se podílely na přípravě zprávy.

—	Údaj o (referenčním) období 12 měsíců, z něhož se vybral namátkový vzorek.

—	Určení operačního programu/operačních programů, jehož/jichž se zpráva týká, a jeho/jejich řídících a certifikačních orgánů. Týká-li se zpráva více než jednoho programu nebo fondu, je třeba informace rozdělit podle programů a fondů.

—	Popis kroků k přípravě zprávy.

2. ZMĚNY ŘÍDÍCÍCH A KONTROLNÍCH SYSTÉMŮ

—	Údaj o jakýchkoli významných změnách řídících a kontrolních systémů oznámených auditnímu orgánu ve srovnání s popisem poskytnutým podle čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006 a o datech, od kdy změny platí.

3. ZMĚNY AUDITNÍ STRATEGIE

—	Údaj o jakýchkoli změnách auditní strategie, které byly provedeny nebo navrženy, a o důvodech těchto změn.

4. AUDITY SYSTÉMŮ

—	Údaj o subjektech provádějících audity systémů, včetně samotného auditního orgánu.

—	Souhrnný seznam provedených auditů (subjektů, u nichž byl proveden audit).

—	Popis základu pro výběr auditů v souvislosti s auditní strategií.

—

Popis hlavních zjištění a závěrů, které byly na základě auditů vyvozeny pro řídící a kontrolní systémy a jejich fungování, včetně toho, zda byly kontroly řízení, certifikační postupy a pomůcky pro audit dostačující, zda byly odpovídajícím způsobem odděleny funkce a zda byly dodrženy požadavky a politiky Společenství.

—	Údaj o tom, zda byly některé ze zjištěných problémů označeny za systémové, a o přijatých opatřeních, včetně vyčíslení neoprávněných výdajů a s nimi spojených finančních oprav.

5. AUDIT VZORKŮ OPERACÍ

—	Údaj o subjektech provádějících audity vzorků, včetně auditního orgánu.

—	Popis základu, na němž probíhá výběr vzorku/ů.

—	Údaj o použité úrovni významnosti a v případě statistického výběru vzorků rovněž o úrovni spolehlivosti a případně rozpětí.

—

Souhrnný přehled (viz níže) rozdělený podle programů a fondů určující způsobilé výdaje vykázané Komisi během kalendářního (referenčního) roku (končícího v době auditu), výše výdajů, u nichž byl proveden audit, a procento výdajů, u nichž byl proveden audit, v poměru k celkovým způsobilým výdajům vykázaným Komisi (obě hodnoty za poslední kalendářní rok a kumulativně). Informace o namátkovém výběru vzorků by měly být odlišeny od informací o jiných vzorcích.

—	Popis hlavních výsledků auditů udávající zejména výši neoprávněných výdajů a chybovost vyplývající z auditu namátkových vzorků. Údaj o závěrech, které byly na základě výsledků auditů vyvozeny v souvislosti s účinností řídícího a kontrolního systému.

—	Informace o krocích prováděných v návaznosti na nesrovnalosti, včetně revize dříve nahlášené chybovosti.

—	Údaj o tom, zda byly některé ze zjištěných problémů označeny za systémové, a o přijatých opatřeních, včetně vyčíslení neoprávněných výdajů a s nimi spojených finančních oprav.

6. KOORDINACE AUDITNÍCH SUBJEKTŮ A DOZORČÍ ČINNOSTI AUDITNÍHO ORGÁNU

—	Popis postupu koordinace různých vnitrostátních auditních subjektů a (případně) samotného auditního orgánu.

—	Popis postupu dohledu, který auditní orgán (případně) provádí nad jinými auditními subjekty.

7. KROKY PROVÁDĚNÉ V NÁVAZNOSTI NA AUDITY Z PŘEDCHOZÍCH LET

—	Informace o krocích prováděných v návaznosti na nedořešená doporučení vyplývající z auditu a na výsledky auditů systémů a auditů operací z předchozích let.

8. PŘÍPADNÉ DALŠÍ INFORMACE

9. PŘEHLED VYKÁZANÝCH VÝDAJŮ A AUDITŮ VZORKŮ

Fond	Reference (číslo kódu CCI)	Program	Výdaje vykázané v referenčním roce	Výdaje v referenčním roce, u nichž byl proveden audit na namátkovém vzorku		Částka a procenta (chybovost) neoprávněných výdajů v namátkovém vzorku (39)		Jiné auditované výdaje (40)	Výše neoprávněných výdajů v jiném vzorku výdajů	Kumulativně nahlášené výdaje celkem	Kumulativně auditované výdaje celkem jako procento z celkových kumulativně vykázaných nákladů
				(37)	(38)	Částka	%	(37)

PŘÍLOHA VII

VZOR VÝROČNÍHO STANOVISKA PODLE ČL. 62 ODST. 1 PÍSM. d) BODU ii) NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 A ČL. 18 ODST. 2 TOHOTO NAŘÍZENÍ

Evropské komisi, generálnímu ředitelství…

ÚVOD

Já, níže podepsaný zástupce … (název subjektu jmenovaného členským státem), jsem přezkoumal fungování řídících a kontrolních systémů v rámci operačního programu … (název operačního programu, číslo kódu CCI, období), abych vydal stanovisko, zda systémy fungovaly účinně a poskytly přiměřenou jistotu, že výkazy výdajů předložené Komisi jsou správné, a tudíž přiměřenou jistotu, že související transakce jsou legální a řádné.

ROZSAH PŘEZKOUMÁNÍ

Přezkoumání bylo provedeno v souladu s auditní strategií tohoto programu v době od 1. července do 30. června … (rok) a je zaznamenáno v přiložené výroční kontrolní zprávě podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu i) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

Buď

Nedošlo k omezení rozsahu přezkoumání.

Nebo

Rozsah přezkoumání byl omezen těmito faktory:

…

atd.

(Uvést jakékoli omezení rozsahu přezkoumání, např. všechny systémové problémy, slabiny řídícího a kontrolního systému, nedostatečné podklady, případy projednávané před soudem atd., a odhadnout výši výdajů a příspěvek Společenství, na nějž se omezení vztahuje. Domnívá-li se auditní orgán, že omezení nemají dopad na Konečné vykázané výdaje, měl by to oznámit.)

STANOVISKO

Buď

(Stanovisko bez výhrad)

Na základě výše uvedeného přezkoumání se domnívám, že ve výše zmíněném období byl řídící a kontrolní systém zřízený pro účely programu … (název operačního programu, číslo kódu CCI, období) v souladu s platnými požadavky článků 58 až 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a oddílu 3 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 a fungoval účinně a poskytl tak přiměřenou jistotu, že výkazy výdajů předložené Komisi jsou správné, a tudíž i přiměřenou jistotu, že související transakce jsou legální a řádné.

Nebo

(Stanovisko s výhradami)

Na základě výše uvedeného přezkoumání se domnívám, že ve výše zmíněném období byly řídící a kontrolní systémy zřízené pro účely programu … (název operačního programu, číslo kódu CCI, období) v souladu s platnými požadavky článků 58 až 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a oddílu 3 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 a fungovaly účinně a poskytly tak přiměřenou jistotu, že výkazy výdajů předložené Komisi jsou správné, a tudíž přiměřenou jistotu, že související transakce jsou legální a řádné, s výjimkou těchto skutečností: … (41).

K názoru, že tento aspekt/tyto aspekty systému nesplnil/y požadavky a/nebo nefungoval/y tak, aby mohl/y poskytnout přiměřenou záruku toho, že jsou výkazy výdajů předložené Komisy správné, mě vedou tyto důvody: … (42):

Dopad výhrad/y, odhaduji na … celkových oznámených výdajů. Příspěvek Společenství, který je tím dotčen, je … .

Nebo

(Záporné stanovisko)

Na základě výše uvedeného přezkoumání se domnívám, že ve výše zmíněném období nebyl řídící a kontrolní systém zřízený pro účely programu … (název operačního programu, číslo kódu CCI, období) v souladu s požadavky článků 58 až 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a oddílu 3 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 a nefungoval účinně a neposkytl tak přiměřenou jistotu, že výkazy výdajů předložené Komisi jsou správné, a tudíž i přiměřenou jistotu, že související transakce jsou legální a řádné.

Záporné stanovisko se zakládá na … (43).

Datum	Podpis
…	…

PŘÍLOHA VIII

VZOR ZÁVĚREČNÉ KONTROLNÍ ZPRÁVY A PROHLÁŠENÍ O UZAVŘENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ PODLE ČL. 62 ODST. 1 PÍSM. e) NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 A ČL. 18 ODST. 3 TOHOTO NAŘÍZENÍ

Část A: Vzor finanční kontrolní zprávy

1. ÚVOD

—	Údaj o odpovědném auditním orgánu a jiných subjektech, které se podílely na přípravě zprávy.

—	Údaj o posledním referenčním období, z něhož se vybral namátkový vzorek.

—	Určení operačního programu (operačních programů), jehož se týká zpráva, a jeho případných řídících a certifikačních orgánů, rozděleného podle fondů a programů.

—	Popis kroků k přípravě zprávy.

2. ZMĚNY SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ A KONTROLY A AUDITNÍ STRATEGIE (44)

—	Údaj o jakýchkoli významných změnách řídících a kontrolních systémů oznámených auditnímu orgánu ve srovnání s popisem poskytnutým podle čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006 a o datech, od kdy změny platí.

—	Údaj o jakýchkoli změnách auditní strategie a důvodech těchto změn.

3. PŘEHLED AUDITŮ PROVEDENÝCH PODLE ČL. 62 ODST. 1 PÍSM. a) A b) NAŘÍZENÍ (ES) č. 1083/2006 A PODLE ČLÁNKU 17 TOHOTO NAŘÍZENÍ

Pokud jde o audity systémů:

—	Údaj o subjektech provádějících audity systémů, včetně samotného auditního orgánu.

—	Souhrnný seznam provedených auditů: subjekty, u nichž byl proveden audit, a rok jeho provedení.

—	Popis základu pro výběr auditů v souvislosti s auditní strategií (45).

—

Popis hlavních zjištění a závěrů, které byly na základě auditů vyvozeny pro řídicí a kontrolní systémy a jejich fungování, včetně toho, zda byly kontroly řízení, ověřovací postupy a pomůcky pro audit dostačující, zda byly odpovídajícím způsobem odděleny funkce a zda byly dodrženy požadavky a politiky Společenství (45).

—	Údaj o tom, zda byly některé ze zjištěných problémů označeny za systémové, a o přijatých opatřeních, včetně vyčíslení neoprávněných výdajů a s nimi spojených finančních oprav (45).

Pokud jde o audity operací:

—	Údaj o subjektech provádějících audity vzorků, včetně samotného auditního orgánu.

—	Popis základu pro výběr vzorku/ů.

—	Údaj o použité úrovni významnosti a v případě statistického výběru vzorků rovněž o úrovni spolehlivosti a případně rozpětí.

—	Popis hlavních výsledků auditů udávající zejména výši neoprávněných výdajů a chybovost vyplývající z auditu namátkových vzorků (45).

—	Údaj o závěrech, které byly na základě výsledků auditů vyvozeny v souvislosti s účinností řídícího a kontrolního systému.

—	Informace o krocích prováděných v návaznosti na nesrovnalosti, včetně revize dříve nahlášené chybovosti.

—	Údaj o tom, zda byly některé ze zjištěných problémů označeny za systémové, a o přijatých opatřeních, včetně vyčíslení neoprávněných výdajů a s nimi spojených finančních oprav (45).

4. KROKY PROVÁDĚNÉ V NÁVAZNOSTI NA AUDITY

—	Informace o krocích prováděných v návaznosti na výsledky auditů systémů a auditů operací.

5. DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI PROVEDENÉ AUDITNÍM ORGÁNEM PŘI PŘÍPRAVĚ PROHLÁŠENÍ O UZAVŘENÍ

—	Přehled auditů uzavíracího postupu řídících a certifikačních orgánů a zprostředkujících subjektů.

—	Přehled výsledků přezkoumání účetní knihy dlužníků vedené podle čl. 61 písm. f) nařízení (ES) č. 1083/2006.

—	Přehled výsledků opětovného provádění kontrol přesnosti vykázaných částek vzhledem k podkladům.

—	Přehled výsledků přezkoumání zpráv jiných auditních subjektů z členského státu nebo Společenství (upřesnit podle kategorií, které zprávy byly přijaty a přezkoumány).

—	Přehled výsledků přezkoumání informací o krocích prováděných v návaznosti na zjištění auditu a hlášené nesrovnalosti.

—	Přehled výsledků přezkoumání doplňkové práce provedené řídícími a certifikačními orgány, aby bylo možno předložit stanovisko bez výhrad.

—

Ostatní.

6. OMEZENÍ ROZSAHU PŘEZKOUMÁNÍ AUDITNÍM ORGÁNEM

—	Je třeba nahlásit podrobnosti o všech faktorech, které omezily rozsah přezkoumání provedených auditním orgánem (46).

—	Je nutné uvést odhadovanou výši výdajů a příspěvek Společenství, jichž se omezení týká.

7. HLÁŠENÉ NESROVNALOSTI

—	Potvrzení, že postup pro hlášení nesrovnalostí a kroků provedených v návaznosti na ně, včetně řešení systémových problémů, se provedl v souladu s právními požadavky.

—	Potvrzení přesnosti informací předložených v závěrečné zprávě o provádění ohledně nesrovnalostí hlášených podle čl. 70 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006.

—	Seznam případů nesrovnalostí pokládaných za systémové a výše výdajů, jichž se týkají.

8. PŘÍPADNÉ DALŠÍ INFORMACE

9. PŘEHLED VYKÁZANÝCH VÝDAJŮ A AUDITŮ VZORKŮ

Fond

Reference

(číslo kódu CCI)

Program

Výdaje vykázané v referenčním roce

Výdaje v referenčním roce, u nichž byl proveden audit na namátkovém vzorku

Částka a procenta (chybovost) neoprávněných výdajů v namátkovém vzorku (49)

Jiné auditované výdaje (50)

Výše neoprávněných výdajů v jiném vzorku výdajů

Kumulativně vykázané výdaje celkem

Kumulativně auditované výdaje celkem jako procento z celkových kumulativně vykázaných nákladů

(47)

(48)

Částka

(47)

Část B: Prohlášení o uzavření

Evropské komisi, generálnímu ředitelství …

1. ÚVOD

Já, níže podepsaný zástupce …(název subjektu jmenovaného členským státem), jsem přezkoumal závěry auditu operačního programu …(název operačního programu, číslo kódu CCI, období), který byl proveden auditním orgánem nebo v rámci jeho odpovědnosti v souladu s auditní strategií [a provedl jsem doplňkovou práci, kterou jsem považoval za nezbytnou]. Výsledky přezkoumání a dodatečné práce, kterou jsem provedl, jsou shrnuty v přiložené závěrečné kontrolní zprávě (která obsahuje rovněž informace nezbytné pro výroční kontrolní zprávu za období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016). Tuto práci jsem rozvrhl a provedl tak, abych získal přiměřenou jistotu, že je žádost o platbu konečného zůstatku příspěvku Společenství na operační program správná a platná a že jsou související transakce, jichž se týká závěrečný výkaz výdajů, legální a řádné.

2. ROZSAH PŘEZKOUMÁNÍ

Přezkoumání bylo provedeno v souladu s auditní strategií tohoto programu a je zaznamenáno v přiložené závěrečné kontrolní zprávě podle čl. 62 odst. 1 písm. e) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

Buď

Nedošlo k omezení rozsahu přezkoumání.

Nebo

Rozsah přezkoumání byl omezen těmito faktory:

…

atd.

(Uvést jakékoli omezení rozsahu přezkoumání, např. všechny systémové problémy, slabiny řídícího a kontrolního systému, nedostatečné podklady, případy projednávané před soudem atd., a odhadnout výši výdajů a příspěvek Společenství, na něž se omezení vztahuje. Domnívá-li se auditní orgán, že omezení nemají dopad na konečné vykázané výdaje, měl by to oznámit.)

3. NESROVNALOSTI A CHYBOVOST

Buď

Případy nesrovnalostí a chybovost zjištěné v průběhu auditu nevylučují stanovisko bez výhrad, pokud je řídící orgán řešil uspokojivě, a s ohledem na to, v jakém množství se v průběhu doby objevovaly.

Nebo

Případy nesrovnalostí a chybovost zjištěné v průběhu auditu a způsob, jak je řídící orgán řešil, vylučuje stanovisko bez výhrad. Seznam těchto případů je uveden v závěrečné kontrolní zprávě společně s údajem o jejich případné systémové povaze a rozsahu problému. Výše celkových vykázaných výdajů, které by mohly být dotčeny, je … a výše příspěvku z veřejných zdrojů, který by mohl být dotčen, je … Odpovídající příspěvek Společenství, jenž by mohl být dotčen, je tedy ….

4. STANOVISKO

Buď

(Stanovisko bez výhrad)

Nedošlo-li k omezení rozsahu přezkoumání a nesrovnalosti, chybovost ani způsob, jak je řídící orgán řešil, nevylučují stanovisko bez výhrad:

Nebo

(Stanovisko s výhradami)

Došlo-li k omezení rozsahu přezkoumání a/nebo nesrovnalosti, chybovost a způsob, jak je řídící orgán řešil, jsou důvodem ke stanovisku s výhradami, avšak nejsou důvodem pro nepříznivé stanovisko ke všem dotčeným výdajům:

Na základě výše uvedeného přezkoumání jsem názoru, že konečný výkaz výdajů zachycuje správně ve všech zásadních ohledech výdaje vynaložené v rámci operačního programu, že žádost o platbu konečného zůstatku příspěvku Společenství do tohoto programu je platná a související transakce, jichž se týká závěrečný výkaz výdajů, jsou legální a řádné, a to s výjimkou záležitostí uvedených v bodě 2 a/nebo připomínek v bodě 3 týkajících se chybovosti, nesrovnalostí a způsobu, jakým je řídící orgán řešil, a jejichž dopad je uveden výše. Dopad výhrad odhaduji na … celkových vykázaných výdajů. Příspěvek Společenství, jehož se dopady týkají, je ….

Nebo

(Záporné stanovisko)

Došlo-li k omezení rozsahu přezkoumání a/nebo chybovost, nesrovnalosti a způsob, jak je řídící orgán řešil, jsou takové, že nelze dojít k závěru o spolehlivosti závěrečného výkazu výdajů, aniž by se musela provést další rozsáhlá práce:

Na základě výše uvedeného přezkoumání a zejména vzhledem k záležitostem uvedeným v bodě 2 a/nebo k chybovosti, nesrovnalostem a tomu, že je řídící orgán neřešil uspokojivě, jak je uvedeno v bodě 3, jsem názoru, že konečný výkaz výdajů nezachycuje správně ve všech zásadních ohledech výdaje vynaložené v rámci operačního programu, že žádost o platbu konečného zůstatku příspěvku Společenství do tohoto programu není platná a související transakce, jichž se týká závěrečný výkaz výdajů, nejsou legální a řádné.

Datum	Podpis
…	…

PŘÍLOHA IX

VZOR PROHLÁŠENÍ O ČÁSTEČNÉM UZAVŘENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ PODLE ČL. 18 ODST. 5

Evropské komisi, generálnímu ředitelství …

Řídící orgán programu … (název operačního programu, číslo kódu CCI, období) předložil výkaz výdajů týkajících se operací [dokončených dne … (datum, kdy byly operace dokončeny)/dokončených mezi … a … (data, mezi nimiž byly operace dokončeny)] a žádá o částečné uzavření programu pro tyto operace podle čl. 88 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006.

Já, níže podepsaný zástupce … (název subjektu jmenovaného členským státem), jsem přezkoumal výsledky auditu tohoto programu, jak jsou uvedeny ve výročních kontrolních zprávách a výročních stanoviscích vydávaných podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodů i) a ii) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 na rok/roky … .

Tuto práci jsem rozvrhl a provedl tak, abych získal přiměřenou jistotu, že je dotčený výkaz výdajů správný a platný a že jsou související transakce, na něž se vztahuje výkaz výdajů, legální a řádné.

Stanovisko

Na základě výše uvedeného přezkoumání se domnívám, že výkaz výdajů na dokončené operace, který předložil řídící orgán pro program … (název operačního programu, číslo kódu CCI, období) za účelem jeho částečného uzavření, pokud jde o operace [dokončené dne …/dokončené mezi … a …], zachycuje správně ve všech zásadních ohledech vynaložené výdaje a že související transakce jsou legální a řádné.

Datum	Podpis
…	…

PŘÍLOHA X

POTVRZENÍ, VÝKAZ VÝDAJŮ A ŽÁDOST O PLATBU

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

PŘÍLOHA XI

VÝROČNÍ VÝKAZ ČÁSTEK, JEŽ BYLY VYŇATY NEBO BYLY ZÍSKÁNY ZPĚT, A ČÁSTEK, KTERÉ JE TŘEBA VYBRAT (ČL. 20 ODST. 2)

1. ČÁSTKY, JEŽ BYLY VYŇATY NEBO ZÍSKÁNY ZPĚT ZA ROK 20., ODEČTENÉ Z VÝKAZU VÝDAJŮ

Prioritní osy	Vyňaté částky				Částky získané zpět
	Celkové výdaje příjemců	Příspěvek z veřejných zdrojů	Míra spolufinancování (51)	Příspěvek EU	Celkové výdaje příjemců	Příspěvek z veřejných zdrojů	Míra spolufinancování (51)	Příspěvek EU
1
2
3
4
…
Celkem

2. ČÁSTKY, KTERÉ JE TŘEBA VYBRAT DO 31. PROSINCE 20..

Prioritní osy	Rok, kdy bylo zahájeno řízení k získání prostředků zpět	Příspěvek z veřejných zdrojů, který má být získán zpět	Míra spolufinancování (52)	Příspěvek EU, který má být získán zpět
1	2007
	2008
	…
2	2007
	2008
	…
3	2007
	2008


Mezisoučet	2007
	2008
	…
Celkový součet

PŘÍLOHA XII

POPIS ŘÍDÍCÍCH A KONTROLNÍCH SYSTÉMŮ

Vzorový popis řídících a kontrolních systémů podle článku 21

1. OBECNĚ

1.1. Informace předložené:

—	[název] členského státu:

—	název programu a číslo kódu CCI:

—	název hlavního kontaktního místa, včetně e-mailu a faxu: (subjekt odpovědný za koordinaci popisů)

1.2. Poskytnuté informace popisují stav ke dni: (dd/mm/rr)

Struktura systému (obecné informace a schéma znázorňující organizační vztahy mezi subjekty zapojenými do řídícího a kontrolního systému)

1.3.1. Řídící orgán (název, adresa a kontaktní místo řídícího orgánu)

1.3.2. Zprostředkující subjekty (název, adresa a kontaktní místo zprostředkujících subjektů)

1.3.3. Certifikační orgán (název, adresa a kontaktní místo certifikačního orgánu)

1.3.4. Auditní orgán a auditní subjekty (název, adresa a kontaktní místo auditního orgánu a ostatních auditních subjektů)

1.4. Pokyny vydané řídícímu a certifikačnímu orgánu a zprostředkujícím subjektům za účelem zajištění řádného finančního řízení strukturálních fondů (datum a odkaz)

2. ŘÍDÍCÍ ORGÁN

Pozn: Tento oddíl je nutno vyplnit zvlášť pro každý řídící orgán.

Řídící orgán a jeho hlavní funkce

2.1.1. Datum a forma formálního ustanovení řídícího orgánu povolující mu vykonávat funkce

2.1.2. Upřesnění funkcí a úkolů prováděných přímo řídícím orgánem

2.1.3. Řídícím orgánem formálně postoupené funkce (funkce, zprostředkující subjekty, forma pověření)

Organizace řídícího orgánu

2.2.1. Organizační schéma a specifikace funkcí jednotlivých útvarů (včetně orientačního počtu přidělených míst)

2.2.2. Písemné postupy vypracované pro použití zaměstnanci řídícího orgánu/zprostředkujících subjektů (datum a odkaz)

2.2.3. Popis postupů pro výběr a schvalování operací a k zajištění souladu s příslušnými pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly po celou dobu jejich provádění (čl. 60 písm. a) nařízení (ES) č. 1083/2006)

2.2.4. Ověřování operací (čl. 60 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006):

—	Popis postupů při ověřování

—	Subjekty provádějící toto ověřování

—	Písemné postupy (odkaz na příručky) vydané pro tuto práci

2.2.5. Vyřizování žádostí o úhradu:

—	Popis postupů, pomocí nichž se přijímají, ověřují a potvrzují žádosti o úhradu a pomocí nichž jsou schvalovány, prováděny a účtovány platby pro příjemce (včetně schématu, v němž jsou znázorněny všechny dotčené subjekty)

—	Subjekty provádějící jednotlivé kroky při vyřizování žádosti o úhradu

—	Písemné postupy (odkaz na příručky) vydané pro tuto práci

2.2.6. Popis toho, jak bude řídící orgán předávat informace certifikačnímu orgánu

2.2.7. Pravidla způsobilosti stanovená členským státem, která jsou použitelná pro operační program

2.3. Je-li řídící i certifikační orgán určen v rámci téhož subjektu, popište, jak je zajištěno oddělení funkcí

Pravidla pro zadávání veřejných zakázek, státní podporu, rovné příležitosti a ochranu životního prostředí

2.4.1. Pokyny a poučení o platných předpisech (datum a odkaz)

2.4.2. Předpokládaná opatření, kterými se zajistí, že platné předpisy jsou v souladu např. s kontrolami řízení, jinými kontrolami, audity

Pomůcka pro audit se zaměřením na finanční toky

2.5.1. Popis, jak budou u programu a/nebo jednotlivých priorit splněny požadavky podle článku 15

2.5.2. Vydané pokyny k uchovávání podkladů příjemci (datum a odkaz):

—	Údaj o době uchovávání dokladů

—	Formát, v němž mají být doklady uchovávány

Nesrovnalosti a získávání zpět vyplacených částek

2.6.1. Vydané pokyny pro oznamování a opravu nesrovnalostí a zaznamenávání dlužných částek a navrácení neoprávněně vyplacených částek (datum a odkaz)

2.6.2. Popis postupu (včetně schématu) k dodržení povinnosti oznamovat Komisi nesrovnalosti v souladu s článkem 28

3. ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKTY

Pozn: Tento oddíl je nutno vyplnit zvlášť pro každý zprostředkující subjekt. Uveďte orgán, který zprostředkující subjekty pověřil výkonem určité funkce.

Zprostředkující subjekt a jeho hlavní funkce

3.1.1. Upřesnění hlavních funkcí a úkolů zprostředkujících subjektů

Organizace jednotlivých zprostředkujících subjektů

3.2.1. Organizační schéma a specifikace funkcí jednotlivých útvarů (včetně orientačního počtu přidělených míst)

3.2.2. Písemné postupy vypracované pro použití zaměstnanci zprostředkujícího subjektu (datum a odkaz)

3.2.3. Popis postupů pro výběr a schvalování operací (není-li popsáno v bodě 2.2.3)

3.2.4. Ověřování operací (čl. 60 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006) (není-li popsáno v bodě 2.2.4)

3.2.5. Popis postupů pro vyřizování žádostí o úhradu (není-li popsáno v bodě 2.2.5)

4. CERTIFIKAČNÍ ORGÁN

Certifikační orgán a jeho hlavní funkce

4.1.1. Datum a forma formálního ustanovení certifikačního orgánu povolující mu vykonávat funkce

4.1.2. Specifikace funkcí prováděných certifikačním orgánem

4.1.3. Certifikačním orgánem formálně postoupené funkce (funkce, zprostředkující subjekty, forma pověření)

Organizace certifikačního orgánu

4.2.1. Organizační schéma a specifikace funkcí jednotlivých útvarů (včetně orientačního počtu přidělených míst)

4.2.2. Písemné postupy vypracované pro použití zaměstnanci certifikačního orgánu (datum a odkaz)

Certifikace výkazů výdajů

4.3.1. Popis postupu, pomocí něhož jsou výkazy výdajů vypracovávány, certifikovány a předkládány Komisi

4.3.2. Popis kroků prováděných certifikačním orgánem, aby bylo zajištěno splnění požadavků podle článku 61 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

4.3.3. Opatření pro přístup certifikačního orgánu k podrobným informacím o operacích, ověřeních a auditech provedených řídícím orgánem, zprostředkujícími subjekty a auditním orgánem

Účetní systém

4.4.1. Popis účetního systému, který má být vytvořen a používán jako základ pro certifikaci výdajů Komisi:

—	Opatření pro předkládání souhrnných údajů certifikačnímu orgánu v případě decentralizovaného systému

—	Vazba mezi účetním systémem a informačním systémem, který má být vytvořen (bod 6)

—	Identifikace transakcí strukturálních fondů v případě společného systému s jinými fondy

4.4.2. Podrobnost účetního systému:

—	Celkové výdaje podle priorit a fondů

Získávání zpět vyplacených částek

4.5.1. Popis systému pro zajištění okamžitého navrácení podpory ze strany Společenství

4.5.2. Opatření přijatá za účelem vedení účetní knihy dlužníků a odpočtu vrácených částek od výdajů, které budou oznámeny

5. AUDITNÍ ORGÁN A AUDITNÍ SUBJEKTY

5.1. Popis hlavních úkolů a vnitřních vztahů auditního orgánu a auditních subjektů v rámci odpovědnosti auditního orgánu

Organizace auditního orgánu a auditních subjektů v rámci jeho odpovědnosti

5.2.1. Organizační schémata (včetně počtu přidělených míst)

5.2.2. Opatření k zajištění nezávislosti

5.2.3. Požadovaná kvalifikace nebo zkušenosti

5.2.4. Popis postupů pro sledování provádění doporučení a nápravných opatření vyplývajících ze zpráv o auditu

5.2.5. Popřípadě popis postupů pro dohled na práci ostatních auditních subjektů v rámci odpovědnosti auditního orgánu

Výroční kontrolní zpráva a prohlášení o uzavření

5.3.1. Popis postupů pro vyhotovení výroční kontrolní zprávy, výročního stanoviska a prohlášení o uzavření

Určení koordinačního auditního subjektu

5.4.1. Popřípadě popis úlohy koordinačního auditního subjektu

6. INFORMAČNÍ SYSTÉM (čl. 60 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006)

6.1. Popis informačního systému včetně schématu (ústřední nebo společný síťový systém nebo decentralizovaný systém s vazbami mezi jednotlivými systémy)

Údaj o tom, zda systém již funguje, aby shromažďoval spolehlivé finanční a statistické údaje o provádění programů na období 2007 až 2013.

Není-li tomu tak, datum, kdy bude systém funkční.

PŘÍLOHA XIII

VZOR STANOVISKA VYDANÉHO PODLE ČL. 71 ODST. 2 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 A PODLE ČLÁNKU 25 TOHOTO NAŘÍZENÍ K SOULADU ŘÍDÍCÍCH A KONTROLNÍCH SYSTÉMŮ

Evropské komisi, generálnímu ředitelství …

ÚVOD

Já, níže podepsaný zástupce … (název auditního orgánu nebo provozně nezávislého subjektu jmenovaného členským státem podle čl. 71 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006), jakožto subjekt odpovědný za vypracování zprávy uvádějící výsledky hodnocení řídících a kontrolních systémů zřízených pro program … (název operačního programu(-ů), číslo kódu CCI, období (53)) a za vydání stanoviska o jejich souladu s články 58 až 62 nařízení (ES) č. 1083/2006, jsem provedl přezkoumání v souladu s článkem 25 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006.

ROZSAH PŘEZKOUMÁNÍ

Přezkoumání bylo založeno na popisu řídících a kontrolních systémů, který jsem obdržel dne dd/mm/rrrr od (název subjektu nebo subjektů, které předložily popis). Dále jsme přezkoumali další informace ohledně … (témata) a provedli pohovory se zaměstnanci … (subjekty, s jejichž zaměstnanci se vedly pohovory).

Přezkoumání se týkalo řídících, certifikačních a auditních orgánů, subjektu jmenovaného k přijímání plateb Komise a provádění plateb příjemcům a dalším zprostředkujícím subjektům (seznam …).

STANOVISKO (54)

Buď

(Stanovisko bez výhrad)

Na základě výše uvedeného přezkoumání jsem toho názoru, že řídící a kontrolní systémy zřízené pro program/y … (název operačního programu/ů, číslo kódu/ů CCI, období) splňují požadavky článků 58 až 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 oddílu 3.

Nebo

(Stanovisko s výhradami)

Na základě výše uvedeného přezkumu jsem toho názoru, že systémy řízení a kontroly zřízené za účelem programu/ů … (název operačního programu (ů), číslo kódu,-ů CCI, období) splňují požadavky článků 58 až 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 oddílu 3, mimo tyto ohledy … (55).

Důvody, které mě vedou k názoru, že tento aspekt/tyto aspekty nesplňuje/í požadavky, a hodnocení závažnosti jsou (56):

Nebo

(Záporné stanovisko)

Na základě výše uvedeného přezkoumání jsem toho názoru, že řídící a kontrolní systémy zřízené pro program/y … (název operačního programu/ů, číslo kódu/ů CCI, období) nesplňují požadavky článků 58 až 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 oddílu 3.

Záporné stanovisko se zakládá na … (57):

Datum	Podpis
…	…

PŘÍLOHA XIV

VZOR VÝKAZU VÝDAJŮ K ČÁSTEČNÉMU UZAVŘENÍ

Text obrazu

PŘÍLOHA XV

FINANČNÍ PŘEHLED NÁRODNÍHO STRATEGICKÉHO REFERENČNÍHO RÁMCE (NSRR) – ORIENTAČNÍ ROČNÍ PŘÍSPĚVEK Z FONDU A OPERAČNÍHO PROGRAMU

Poznámka: Ustanovení čl. 27 odst. 4 písm. e) a čl. 28 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006 (v EUR)

Konvergence		Podíl Společenství
Operační program	Fond	Celkem	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013
EFRR a Fond soudržnosti
Operační program 1	EFRR
Operační program 2	EFRR + Fond soudržnosti
Operační program 2	EFRRFond soudržnosti
Operační program 3	EFRR + Fond soudržnosti
Operační program 3	EFRRFond soudržnosti
Operační program …	…
ESF
Operační program 4	ESF
Operační program 5	ESF
Operační program 6	ESF
Operační program …	ESF
CELKEM ze všech fondů VNSRR 2007–2013
EFRR celkem
CF celkem
ESF celkem
EAFRD
Evropský rybářský fond

Konkurenceschopnost/Zaměstnanost		Podíl Společenství
Operační program	Fond	Celkem	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013
EFRR
Operační program 1	EFRR
Operační program 2	EFRR
Operační program 2	EFRR
Operační program 3	EFRR
Operační program 3	EFRR
Operační program …	…
ESF
Operační program 4	ESF
Operační program 5	ESF
Operační program 6	ESF
Operační program …	ESF
CELKEM ze všech fondů NSRR 2007-2013
EFRR celkem
ESF celkem

PŘÍLOHA XVI

FINANČNÍ PLÁNY OPERAČNÍHO PROGRAMU

1. FINANČNÍ PLÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU STANOVÍCÍ ROČNÍ ZÁVAZEK KAŽDÉHO FONDU V OPERAČNÍM PROGRAMU

Operační program (číslo kódu CCI):

Rok podle zdroje programu, v EUR (58) :

	Zdroje ze strukturálních fondů (EFRR nebo ESF) (1)	Fond soudržnosti (2)	Celkem (3) = (1) + (2)
2007 V regionech bez přechodné podpory
V regionech s přechodnou podporou
Celkem 2007
2008 V regionech bez přechodné podpory
V regionech s přechodnou podporou
Celkem 2008
2009 V regionech bez přechodné podpory
V regionech s přechodnou podporou
Celkem 2009
2010 V regionech bez přechodné podpory
V regionech s přechodnou podporou
Celkem 2010
2011 V regionech bez přechodné podpory
V regionech s přechodnou podporou
Celkem 2011
2012 V regionech bez přechodné podpory
V regionech s přechodnou podporou
Celkem 2012
2013 V regionech bez přechodné podpory
V regionech s přechodnou podporou
Celkem 2013
Celkem v regionech bez přechodné podpory (2007–2013)
Celkem v regionech s přechodnou podporou (2007–2013)
Celkový součet 2007–2013

2. FINANČNÍ PLÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU UDÁVAJÍCÍ NA CELÉ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ VÝŠI CELKOVÉHO PŘÍDĚLU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z KAŽDÉHO FONDU DO OPERAČNÍHO PROGRAMU, PŘÍSPĚVEK ČLENSKÉHO STÁTU A SAZBU NÁHRAD PODLE PRIORITNÍCH OS.

Operační program (číslo kódu CCI):

Prioritní osy podle zdroje financování (v EUR)

	Finanční prostředky společenství	Příspěvek členského státu	Orientační rozdělení příspěvku členského státu		Celkové zdroje	Míra spolufinancován	Pro informaci
	(a)	(b) (= (c) + (d))	Financování z vnitrostátních veřejných zdrojů (c)	Financování z vnitrostátních soukromých zdrojů (59) (d)	(e) = (a) + (b)	(f) (60) = (a)/(e)	Příspěvky EIB	Financování z jiných zdrojů (61)
Prioritní osa 1 Upřesněte fond a základ pro výpočet příspěvku společenství (celkem nebo z veřejných zdrojů) (62)
Prioritní osa 2 Upřesněte fond a základ pro výpočet příspěvku společenství (celkem nebo z veřejných zdrojů)
Prioritní osa … Upřesněte fond a základ pro výpočet příspěvku společenství (celkem nebo z veřejných zdrojů)
Celkem

PŘÍLOHA XVII

ODHAD PRAVDĚPODOBNÝCH ŽÁDOSTÍ O PLATBY

Předběžné odhady pravděpodobných žádostí o platby podle fondů a podle programů (63) pro běžný rozpočtový rok a následující rozpočtový rok (v EUR):

	Spolufinancování Společenství (64)
	[běžný rok}	[následující rok]
Operační program 1 (číslo CCI) celkem
EFRR
ESF
Fond soudržnosti
Operační program 2 (číslo CCI) celkem
EFRR
ESF
Fond soudržnosti
Celkový součet

PŘÍLOHA XVIII

PŘEDKLÁDÁNÍ VÝROČNÍ A ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY

1. IDENTIFIKACE

OPERAČNÍ PROGRAM	Dotčený cíl
	Dotčená způsobilá oblast
	Programové období
	Číslo programu (CCI)
	Název programu
VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ	Rok, za nějž se podává zpráva
VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ	Datum schválení výroční zprávy monitorovacím výborem

2. PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU

2.1. Dosažený pokrok a jeho analýza

Informace o fyzickém pokroku operačního programu

Pro každý měřitelný ukazatel uvedený v operačním programu, a zejména základní ukazatele týkající se cílů a očekávaných výsledků (pro rok N, pro předchozí roky, za něž byla předložena zpráva, a rovněž kumulativně):

Ukazatele		2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	Celkem
Ukazatel 1:	Dosažený výsledek
	Cíl (65)
	Výchozí stav*
…	…
Ukazatel n:	Dosažený výsledek
Ukazatel n:	Cíl (65)
	Výchozí stav

Informace mohou být mimoto uvedeny v grafické podobě.

Všechny ukazatele musí být popřípadě rozepsány podle pohlaví. Pokud nejsou údaje dosud k dispozici, je nutno uvést, kdy budou dostupné a kdy je řídící orgán poskytne Komisi.

Finanční údaje (všechny finanční údaje by měly být uvedeny v eurech)

Prioritní osy podle zdrojů financování (v EUR)

Výdaje zaplacené příjemci zahrnuté v žádostech o platby zaslaných řídícímu orgánu

Příslušný příspěvek z veřejných zdrojů

Soukromé výdaje (66)

Výdaje zaplacené subjektem odpovědným za platby příjemcům

Celkové platby obdržené od Komise

Prioritní osa 1

Uveďte fond

—	Z toho výdaje typu ESF

—	Z toho výdaje typu EFRR

Prioritní osa 2

Uveďte fond

—	Z toho výdaje typu ESF

—	Z toho výdaje typu EFRR

Prioritní osa …

Uveďte fond

—	Z toho výdaje typu ESF

—	Z toho výdaje typu EFRR

Celkový součet

Úhrn v regionech s přechodnou podporou v celkovém součtu

Úhrn v regionech bez přechodné podpory v celkovém součtu

Výdaje typu ESF v celkovém součtu, je-li operační program spolufinancován EFRR (67)

Výdaje typu EFRR v celkovém součtu, je-li operační program spolufinancován ESF.

Finanční údaje mohou být mimoto uvedeny rovněž v grafické podobě.

Informace o rozpisu využití fondů

—	Informace v souladu s částí C přílohy II.

Pomoc podle cílových skupin

—	U operačních programů spolufinancovaných ESF: informace podle cílových skupin v souladu s přílohou XXIII.

—	U operačního programu spolufinancovaného EFRR: příslušné informace o případných cílových skupinách, odvětvích nebo oblastech, jimž je věnována zvláštní pozornost.

Vrácená nebo znovu použitá pomoc

—	Informace o využití vrácené nebo znovu použité pomoci po zrušení podpory, jak je uvedeno v článku 57 a čl. 98 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006.

Kvalitativní analýza

—

Analýza dosažených výsledků měřených podle hmotných a fyzických ukazatelů, včetně kvalitativní analýzy pokroku dosaženého s ohledem na původně stanovené cíle. Zvláštní pozornost je nutno věnovat přínosu operačního programu k lisabonskému procesu a rovněž jeho přínosu k dosažení cílů uvedených v čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006.

—	Popřípadě prokázání účinků provádění operačního programu na prosazování rovných příležitostí mužů a žen a popis dohod o partnerství.

—	U operačních programů spolufinancovaných ESF: informace požadované podle článku 10 nařízení (ES) č. 1081/2006.

2.2. Informace o souladu s právními předpisy Společenství

Jakékoli závažné problémy týkající se souladu s právními předpisy Společenství, k nimž došlo při provádění operačního programu, a přijatá opatření k jejich řešení.

2.3. Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění

—

Případné závažné problémy, které se objevily při provádění operačního programu, popřípadě včetně shrnutí vážných problémů zjištěných v rámci postupu uvedeného v čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu i) nařízení (ES) č. 1083/2006, jakož i případná opatření přijatá řídícím orgánem nebo monitorovacím výborem k řešení těchto problémů.

—	U programů financovaných ESF: jakékoli závažné problémy, které se objevily při provádění akcí a činností podle článku 10 nařízení (ES) č. 1081/2006.

2.4. Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu

Popis prvků, které mají přímý dopad na provádění programu, aniž by pramenily přímo z pomoci poskytované v rámci operačního programu (např. legislativní změny nebo neočekávaný sociálně-ekonomický vývoj).

2.5. Případná podstatná změna podle článku 57 nařízení (ES) č. 1083/2006

Případy, kdy byla zjištěna podstatná změna podle článku 57 nařízení (ES) č. 1083/2006.

2.6. Doplňkovost s jinými nástroji

Shrnutí provedených opatření, jimiž se má zajistit odlišení a koordinace pomoci z EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu a zásahy EIB a dalších stávajících finančních nástrojů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 1083/2006).

2.7. Opatření k monitorování

Opatření k monitorování a vyhodnocení přijatá řídícím orgánem nebo monitorovacím výborem, včetně opatření ke shromažďování údajů, vzniklých potíží a kroků přijatých k jejich řešení.

2.8. Případná národní výkonnostní rezerva (pouze pro roční prováděcí zprávu předloženou za rok 2010)

Informace popsané v článku 50 nařízení (ES) č. 1083/2006.

3. PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORIT

3.1. Priorita 1

3.1.1. Dosažení cílů a analýza pokroku

Informace o fyzickém a finančním pokroku priority

—

Informace o fyzickém a finančním pokroku priority pro každý měřitelný ukazatel (finanční a hmotný ukazatel, zejména hlavní ukazatele související s cíli a očekávanými výsledky) (pro rok N, pro předchozí roky, za něž byla předložena zpráva, a rovněž kumulativně).

Ukazatele		2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	Celkem
Ukazatel 1:	Dosažené výsledky
	Cíl
	Výchozí stav
…	…
Ukazatel n:	Dosažené výsledky
	Cíl
	Výchozí stav

Informace mohou být mimoto uvedeny rovněž v grafické podobě.

Všechny ukazatele jsou popřípadě rozepsány podle pohlaví. Pokud nejsou údaje dosud k dispozici, je nutno uvést, kdy budou dostupné a kdy je řídící orgán poskytne Komisi.

—	U operačních programů spolufinancovaných ESF: informace podle cílových skupin v souladu s přílohou XXIII.

—	U operačních programů spolufinancovaných z EFRR, které dostávají příspěvek z EFRR v rámci zvláštních přídělů pro nejvzdálenější regiony: rozdělení výdajů na provozní náklady a investice do infrastruktury.

Kvalitativní analýza

—	Analýza dosažených výsledků měřených podle hmotných a finančních ukazatelů, včetně kvalitativní analýzy pokroku dosaženého s ohledem na původně stanovené cíle.

—	Popřípadě prokázání účinků na prosazování rovných příležitostí mužů a žen.

—	Informace o celkovém podílu přídělu na prioritní osu využitém v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006. U programů ESF informace požadované v článku 10 nařízení (ES) č. 1081/2006.

—	Seznam nedokončených operací a časový rozvrh jejich dokončení (pouze závěrečná zpráva).

3.1.2. Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění

Informace o případných závažných problémech, které se objevily při provádění priority, popřípadě včetně shrnutí vážných problémů zjištěných v rámci postupu uvedeného v čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu i) nařízení (ES) č. 1083/2006, jakož i případná opatření přijatá řídícím orgánem nebo monitorovacím výborem k jejich řešení.

3.2. Priorita 2

(…) totéž

3.3. Priorita 3

(…) totéž

4. PROGRAMY ESF: SOUDRŽNOST A ZAMĚŘENÍ

U programů ESF:

—	popis, jak jsou akce podporované ESF v souladu s akcemi přijatými při plnění Evropské strategie zaměstnanosti v rámci národních programů reforem a národních akčních plánů pro sociální začlenění a jak k nim přispívají,

—	popis, jak akce ESF přispívají k provádění doporučení v oblasti zaměstnanosti a cílům Společenství souvisejícím se zaměstnaností v oblasti sociálního začlenění, vzdělávání a odborné přípravy (čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1081/2006).

5. PŘÍPADNÉ PROGRAMY EFRR/FOND SOUDRŽNOSTI: VELKÉ PROJEKTY (JE-LI POUŽITELNÉ)

—	pokrok při provádění velkých projektů.

—	pokrok při financování velkých projektů.

—	případná změna v orientačním seznamu velkých projektů v operačním programu.

6. TECHNICKÁ POMOC

—	vysvětlení použití technické pomoci.

—	procentní podíl částky, která byla vynaložena v rámci technické pomoci v rámci příspěvku strukturálních fondů přiděleného na operační program.

7. INFORMOVÁNÍ A PROPAGACE

—	opatření přijatá k poskytování informací a propagaci operačního programu, včetně příkladů osvědčených postupů a vyzdvižení významných událostí;

—	ukazatele, a to rovněž ve formě tabulek uvedených v kapitole 3 této přílohy.

PŘÍLOHA XIX

OVĚŘENÍ ADICIONALITY CÍLE „KONVERGENCE“ NA OBDOBÍ 2007–2013 – OVĚŘENÍ EX ANTE

Shrnující finanční přehled veřejných nebo jiných rovnocenných strukturálních výdajů v regionech způsobilých podle cíle „Konvergence“ (v milionech EUR, v cenách z roku 2006) (68)

Průměrný roční odhad pro národní strategický referenčního rámec na období 2007-2013 (ex ante)

Současný roční průměr 2000–2005 (69)

Celkem

Z toho veřejné společnosti

Národní strategický referenční rámec

(NSRR)

Mimo NSRR

Celkem

Z toho veřejné společnosti

Rámec podpory Společenství/jednotný programový dokument (SPD)

Mimo rámce podpory Společenství/jednotný programový dokument

Celkem

Členský stát + EU

Členský stát

Členský stát + EU

Členský stát

2 = 4 + 5 + 6

7 = 5 + 6 = 2 – 4

8 = 10 + 11 + 12

13 = 11 + 12 = 8 – 10

Základní infrastruktura

Doprava

Telekomunikace a informační společnost

Energie

Životní prostředí a voda

Zdravotnictví

Lidské zdroje

Vzdělávání

Odborná příprava

Výzkum a technický rozvoj

Výrobní oblasti

Průmysl

Služby

Cestovní ruch

Jiné

Celkem

PŘÍLOHA XX

STRUKTUROVANÉ ÚDAJE O VELKÝCH PROJEKTECH, KTERÉ JE TŘEBA OZNAČIT KÓDY

Nejdůležitější informace o velkých projektech	Infrastruktura – žádost	Investice do výroby – žádost	Typ údajů
Název projektu	B.1.1	B.1.1	text
Název podniku	Na	B.1.2	text
Malé a střední podniky	Na	B.1.3	ano/ne
Obrat	Na	B.1.4	EUR
Celkový počet zaměstnanců	Na	B.1.5	počet
Struktura skupiny (držba akcií)	Na	B.1.6	ano/ne
Dimenze „prioritní téma“	B.2.1	B.2.1	Kód/y
Dimenze „forma financování“	B.2.2	B.2.2	Kód
Dimenze „druh území“	B.2.3	B.2.3	Kód
Dimenze „ospodářská činnost“	B.2.4	B.2.4	Kód/y
Kód NACE	B.2.4.1	B.2.4.1	Kód/y
Povaha investic	Na	B.2.4.2	Kód
Dotčený výrobek	Na	B.2.4.3	Kód/y
Dimenze „umístění“	B.2.5	B.2.5	Kód/y
Fond	B.3.4	B.3.4	EFRR/Fond soudržnostmi
Prioritní osa	B.3.5	B.3.5	Text poznámky
Partnerství veřejného a soukromého sektoru	B.4.2.d	n.a.	ano/ne
Fáze výstavby – datum zahájení	D.1.8A	D.1.5A	datum
Fáze výstavby – datum ukončení	D.1.8B	D.1.5B	datum
Referenční období	E.1.2.1	E.1.2.1	roky
Finanční diskontní sazba	E.1.2.2	E.1.2.2	%
Celkové investiční náklady	E.1.2.3	E.1.2.3	EUR
Celkové investiční náklady (stávající hodnota)	E.1.2.4	n.a.	EUR
Zbytková hodnota	E.1.2.5	n.a.	EUR
Zbytková hodnota (stávající hodnota)	E.1.2.6	n.a.	EUR
Příjmy (stávající hodnota)	E.1.2.7	n.a.	EUR
Provozní náklady (stávající hodnota)	E.1.2.8	n.a.	EUR
Čistý příjem (stávající hodnota)	E.1.2.9	n.a.	EUR
Způsobilé výdaje (stávající hodnota)	E.1.2.10	n.a.	EUR
Odhadovaná míra využití kapacity	n.a.	E.1.2.4	%
Odhadovaná míra využití kapacity pro dosažení rentability	n.a.	E.1.2.5	%
Odhadované zvýšení ročního obratu	Na	E.1.2.6	EUR
Obrat na zaměstnance (v EUR)	Na	E.1.2.7	EUR
Změna obratu na zaměstnance v %	Na	E.1.2.8	%
Finanční míra návratnosti (bez příspěvku Společenství)	E.1.3.1A	E.1.3.1A	%
Finanční míra návratnosti (s příspěvkem Společenství)	E.1.3.1B	E.1.3.1B	%
Čistá současná hodnota (bez příspěvku Společenství)	E.1.3.2A	E.1.3.2A	EUR
Čistá současná hodnota (s příspěvkem Společenství)	E.1.3.2B	E.1.3.2B	EUR
Způsobilé výdaje	H.1.12C	H.1.10C	EUR
Částka, na kterou se rozhodnutí vztahuje	H.2.3	H.2.1	EUR
Příspěvek Společenství	H.2.5	H.2.3	EUR
Hospodářské náklady a přínosy	E.2.2	E.2.2	text/EUR
Sociální diskontní sazby	E.2.3.1	E.2.3.1	%
Hospodářská míra návratnosti	E.2.3.2	E.2.3.2	%
Čistá současná hospodářská hodnota	E.2.3.3	E.2.3.3	EUR
Přínos/nákladovost	E.2.3.4	E.2.3.4	počet
Počet pracovních míst přímo vytvořených během fáze provádění	E.2.4.1A	E.2.4 a) 1A	počet
Průměrná délka pracovních míst přímo vytvořených během fáze provádění	E.2.4.1B	E.2.4 a) 1B	měsíce
Počet pracovních míst přímo vytvořených během provozní fáze	E.2.4.2A	E.2.4 a) 2A	počet
Průměrná délka pracovních míst přímo vytvořených během provozní fáze	E.2.4.2B	E.2.4 a) 2B	měsíce
Počet pracovních míst nepřímo vytvořených během fáze provádění	na	E.2.4 a) 3A	počet
Průměrná délka pracovních míst nepřímo vytvořených během fáze provádění	na	E.2.4 a) 3B	měsíce
Počet pracovních míst nepřímo vytvořených během provozní fáze	na	E.2.4 a) 4A	počet
Průměrná délka pracovních míst nepřímo vytvořených během provozní fáze	na	E.2.4 a) 4B	měsíce
Počet pracovních míst, která se zachovala	na	E.2.4 b)	počet
Dopad na zaměstnanost uvnitř regionu	na	E.2.4 c)	Negativní/neutrální/pozitivní
Kritické proměnné	E.3.2	E.3.2	text
Rozvojová třída z hlediska hodnocení dopadu na životní prostředí	F.3.2.1	F.3.2.1	I/II/žádná
Hodnocení dopadu na životní prostředí provedené u skupiny II	F.3.2.3	F.3.2.3	ano/ne
Negativní dopad na oblasti zařazené do soustavy NATURA 2000	F.4.1	F.4.1	ano/ne
% z nákladů na vyrovnání negativních dopadů na životní prostředí	F.6	F.6	%
Jiné zdroje Společenství (EIB/EIF)	I.1.3	I.1.3	ano/ne
Právní postup pro dosažení souladu s právními předpisy Společenství	I.2	I.2	ano/ne
Zapojení Společné pomoci při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS)	I.4.1	I.4.1	ano/ne
Předchozí vývoj vracení podpory	na	I.5	ano/ne

PŘÍLOHA XXI

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

PŘÍLOHA XXII

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

Text obrazu

PŘÍLOHA XXIII

ÚDAJE O ÚČASTNÍCÍCH OPERACÍ ESF PODLE PRIORIT

POČET ÚČASTNÍKŮ ZA ROK

(noví účastníci, odcházející účastníci a lidé, kteří se operací účastnili již v předchozím roce)

ROZDĚLENÍ ÚČASTNÍKŮ PODLE POHLAVÍ

ROZDĚLENÍ ÚČASTNÍKŮ PODLE postavení na trhu práce

—	zaměstnaní (celkový počet zaměstnaných, včetně osob samostatně výdělečně činných)

—	osoby samostatně výdělečně činné

—	nezaměstnaní (celkový počet nezaměstnaných včetně dlouhodobě nezaměstnaných)

—	dlouhodobě nezaměstnaní

—	neaktivní osoby (celkový počet neaktivních osob, včetně žáků, studentů, učňů nebo důchodců, osob, které ukončily podnikání, trvale invalidní osoby, osoby pracující v domácnosti a další)

—	neaktivní osoby (žáci, studenti a učni)

ROZDĚLENÍ ÚČASTNÍKŮ PODLE VĚKU

—	mladí lidé (15–24 let)

—	starší pracovníci (55–64 let)

ROZDĚLENÍ ÚČASTNÍKŮ PODLE ZRANITELNÝCH SKUPIN V SOULADU S VNITROSTÁTNÍMI PŘEDPISY

—

menšiny

—	přistěhovalci

—	zdravotně postižení

—	jiné znevýhodněné osoby

ROZDĚLENÍ ÚČASTNÍKŮ PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ

—	základní nebo nižší středoškolské vzdělání (isced 1 a 2)

—	vyšší středoškolské vzdělání (ISCED 3)

—	postsekundární vzdělávání nezahrnované do terciárního (isced 4)

—	terciární vzdělávání (ISCED 5 a 6)

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(2) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 173/2005 (Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 3).

(4) Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 1.

(5) Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 43. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2035/2005 (Úř. věst. L 328, 15.12.2005, s. 8).

(6) Úř. věst. L 191, 27.7.1994, s. 9. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2168/2005 (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 15).

(7) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(8) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(9) Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

(10) Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2.

(11) Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 30.

(12) Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 39. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 448/2004 (Úř. věst. L 72, 11.3.2004, s. 66).

(13) Úř. věst. L 63, 3.3.2001, s. 21. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2355/2002 (Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 42).

(14) Úř. věst. L 64, 6.3.2001, s. 13.

(15) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 5.

(16) Úř. věst. L 2, 7.1.2003, s. 7.

(17) Úř. věst. L 98, 2.4.2004, s. 22.

(18) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49.

(19) Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 1.

(20) Úř. věst. L 61, 4.3.1994, s. 27.

(21) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(22) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(23) Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond.

(24) Vychází ze statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE Rev. 1); nařízení (ES) č. 29/2002 ze dne 19. prosince 2001, kterým se mění nařízení (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990.

(25) Příloha III A kolonka 4.

(26) Kódy této dimenze viz klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), jež se nachází v příloze nařízení (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 ve znění nařízení (ES) č. 1888/2005 ze dne 26. října 2005.

(*1) Kategorie by měly mít kód pro každou dimenzi za použití standardní klasifikace.

(*2) Odhadovaná výše příspěvku Společenství na každou kategorii.

(*3) Kategorie by měly mít kód pro každou dimenzi za použití standardní klasifikace

(*4) Přidělená výše příspěvku Společenství pro každou kombinaci kategorií.

(27) Tzn. včetně financování ze soukromých zdrojů, avšak bez nezpůsobilých výdajů nebo jiného financování.

(28) Vychází ze základu příspěvku z fondů podle článku 53 nařízení (ES) č. 1083/2006, výše bude stejná jako v poli 16 nebo 18.

(29) Pole 25: Poskytne se na operační programy spolufinancované z ESF, využije-li se možnosti uvedené v čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 nebo možnosti uvedené v článku 8 nařízení (ES) č. 1080/2006.

(30) Pole 26: poskytne se na operační programy spolufinancované EFRR, využije-li se možnosti uvedené v čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 nebo možnosti uvedené v článku 8 nařízení (ES) č. 1080/2006.

(31) Čl. 21 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1083/2006.

(32) Ustanovení čl. 21 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1083/2006.

(33) Ustanovení čl. 21 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1083/2006.

(34) Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1080/2006.

(35) Ustanovení čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1080/2006.

(36) V mezích stanovených v článku 11 nařízení (ES) č. 1081/2006 nebo v článku 52 tohoto nařízení.

(37) Výše výdajů, u něhož byl proveden audit.

(38) Procento výdajů, u nichž byl proveden audit, v poměru k výdajům vykázaným Komisi v referenčním roce.

(39) Týká-li se namátkový vzorek více než jednoho fondu nebo programu, poskytují se informace o celém vzorku.

(40) Výdaje z doplňkového vzorku a výdaje z namátkového vzorku v jiném než referenčním roce.

(41) Uvést subjekt nebo subjekty a aspekt/y, jejich systémů, jež nejsou v souladu s požadavky a/nebo nefungují účinně.

(42) Uvést pro každý subjekt nebo subjekty a aspekt(y) systému důvody k výhradám.

(43) Uveďte důvody záporného stanoviska pro každý subjekt a každý aspekt.

(44) Pro změny neuvedené v dřívějších výročních kontrolních zprávách.

(45) Pro audity nezahrnuté do dřívějších výročních kontrolních zpráv.

(46) Mezi příklady takových záležitostí patří systémové problémy, slabiny řídícího a kontrolního systému, nedostatečné podklady a případy projednávané před soudem.

(47) Výše výdaje, u něhož byl proveden audit.

(48) Procento výdajů, u nichž byl proveden audit, v poměru k výdajům vykázaným Komisi v referenčním roce.

(49) Týká-li se namátkový vzorek více než jednoho fondu nebo programu, poskytují se informace o celém vzorku.

(50) Výdaje z doplňkového vzorku a výdaje z namátkového vzorku v jiném než referenčním roce.

(51) Míra spolufinancování a metoda jejího výpočtu viz finanční přehled operačního programu pro dotčenou prioritní osu.

(52) Míra spolufinancování a metoda jejího výpočtu viz finanční přehled operačního programu pro dotčenou prioritní osu.

(53) Funguje-li pro dva nebo více operačních programů společný systém, lze k popisu společného systému přiložit jen jednu zprávu a stanovisko.

(54) Vydává-li stanovisko auditní orgán, měl by předložit zvláštní „Prohlášení o způsobilosti a funkční nezávislosti“ týkající se jeho funkcí podle článku 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

(55) Uveďte subjekt nebo subjekty a aspekty jejich systémů, které nesplňují požadavky.

(56) Uveďte důvod(-y) uvedených výhrad pro každý subjekt a každý aspekt.

(57) Uveďte důvod(-y) záporného stanoviska pro každý subjekt a každý aspekt.

(58) V případě operačních programů s více cíli se roční finanční plán rozdělí rovněž podle cílů.

(59) Vyplňuje se, pouze pokud jsou osy priorit vyjádřeny v celkových nákladech.

(60) Tuto míru lze v tabulce zaokrouhlit na nejbližší celé číslo. Přesná míra používaná pro náhrady je poměrná (f).

(61) Včetně financování z vnitrostátních soukromých zdrojů, jsou-li prioritní osy vyjádřeny ve veřejných výdajích.

(62) V případě operačních programů s více cíli uved'te rovněž cíl.

(63) V případě operačních programů s více fondy nebo cíli se uvádějí rovněž odhady podle jednotlivých fondů a cílů.

(64) V tabulce by se měly uvést pouze předběžné odhady pravděpodobných žádostí o platby, pokud jde o příspěvek Společenství, a ne odhad celkových výdajů. V předběžných odhadech pravděpodobných žádostí o platby by se měl příspěvek Společenství uvést za dotčený rok a neměl by být kumulován od počátku programového období.

(65) Cíl lze stanovit buď ročně, nebo na celé programové období.

(66) Použitelné pouze pro operační programy s uvedením celkových nákladů.

(67) Toto políčko se vyplní, je-li operační program spolufinancován EFRR nebo ESF, pokud se využívá možnosti stanovené v čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006.

(68) Pro členské státy, které používají jinou měnu než euro, se použije průměrný roční směnný kurz za rok 2005.

(69) 2004– 2005 pro 10 členských států, které přistoupily v roce 2004, plus Rumunsko a Bulharsko.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 203

České vydání	Právní předpisy	Ročník 51 31. července 2008

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 704/2008 ze dne 15. července 2008 o uzavření Protokolu, kterým se na období od 1. srpna 2008 do 31. července 2012 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu	1
		Protokol, Kterým se na období od 1. srpna 2008 do 31. července 2012 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu	4

		Opravy
	*	Oprava opravy nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj ( Úř. věst. L 371, 27.12.2006 )	60