19.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/1

(1)

Nařízením (ES) č. 1174/2005 (2) (dále jen „původní nařízení“) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů (dále jen „ruční paletové vozíky“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Šetření, které vedlo k výše uvedenému nařízení, použilo jako období šetření dobu od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „původní šetření“).

(2)

Tento částečný prozatímní přezkum byl zahájen z podnětu Komise. Informace, jež má Komise k dispozici, naznačily, že určité výrobky, tzv. vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou, jež by údajně mohly spadat do definice výrobku, se od ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, tj. podvozku a hydrauliky, odlišují, mimo jiné díky svým specifickým funkcím (zvedání, zakládání nebo vážení) a konečnému použití. Zdálo se, že výrobky se odlišují v pevnosti a konstrukci hydrauliky a podvozku, aby mohly splňovat uvedené funkce. Zmíněné prvky zvýrazňovaly rozdíly v použití – a zdálo se, že tyto výrobky a ruční paletové vozíky nelze zaměňovat. Z toho důvodu se považovalo za vhodné podrobit tuto věc přezkumu s cílem objasnit definici výrobku s tím, že výsledek může mít zpětnou platnost od data uložení příslušných antidumpingových opatření.

(3)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na přezkoumání definice dotčeného výrobku.

(4)

Komise oficiálně oznámila orgánům ČLR (dále jen „dotčená země“) a všem ostatním stranám, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, tj. vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi, uživatelům a dovozcům ve Společenství a výrobcům ve Společenství, že zahajuje částečné přezkumné šetření. Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení v časové lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslyšeny.

(5)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám i všem dalším stranám, které se během lhůt stanovených v oznámení o zahájení přezkumu přihlásily.

(6)

S ohledem na oblast působnosti částečného přezkumu nebylo pro účel tohoto částečného přezkumu stanoveno žádné období šetření. Informace uvedené ve vyplněných dotaznících se týkaly období od roku 2003 do roku 2006 (dále jen „uvažované období“), tj. zahrnovaly také období šetření původního šetření. Pro uvažované období byly požadovány informace týkající se objemu a hodnoty prodeje/nákupu, objemu výroby a kapacity pro ruční paletové vozíky a vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou. Zúčastněné strany byly dále požádány, aby se vyjádřily k jakýmkoliv rozdílům nebo podobnostem mezi ručními paletovými vozíky a vysokozdvižnými vozíky, zakladači, nůžkovými zvedáky a paletovými vozíky s váhou, pokud jde o jejich výrobní proces, technické vlastnosti, konečné použití, zaměnitelnost, atd.

(7)

Na dotazník dostatečně odpověděli dva čínští vyvážející výrobci ručních paletových vozíků/vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou, čtyři výrobci ručních paletových vozíků nebo vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou ve Společenství, jeden uživatel a 14 dovozců ručních paletových vozíků/vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou ve Společenství.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely posouzení pokud jde o potřebu objasnění/změny oblasti působnosti stávajících antidumpingových opatření, a provedla šetření v prostorách následujících společností:

(9)

Dotčeným výrobkem se rozumí, jak je jednotně definováno v původním nařízení, ruční paletové vozíky bez vlastního pohonu používané pro manipulaci s materiály běžně umísťovanými na palety a jejich základní díly, tj. podvozek a hydraulika, pocházející z ČLR, obvykle kódů KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00. Existují různé druhy ručních paletových vozíků a jejich základních dílů převážně v závislosti na nosnosti, délce vidlic, druhu oceli použité pro podvozek, druhu hydrauliky, druhu kol a vybavení brzdou.

(10)

Připomíná se, že původní šetření se vztahovalo na ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozek a hydrauliku, používané pro manipulaci s náklady běžně umísťovanými na palety a manuální přemísťování těchto nákladů. Ze své podstaty musí být ruční paletové vozíky tlačené a tažené lidskou silou. Ruční paletové vozíky představují mechanismus, který uživateli umožňuje manuálně zvednout náklad do takové míry, aby bylo možné jej přemístit.

(11)

Vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou, které byly údajně některými vnitrostátními celními orgány označeny za dotčený výrobek podléhající antidumpingovým opatřením, mohou fungovat na vlastní pohon, nebo být přemísťovány manuálně. Používají se k přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše, usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky), k zakládání jedné palety na druhou (zakladače), ke zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo ke zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou).

(12)

Za dotčený výrobek, který byl předmětem šetření v rámci původního nařízení, byly považovány pouze ruční paletové vozíky definované podle výše uvedeného 10. bodu odůvodnění. Je zapotřebí poznamenat, že pro účely původního šetření Komise nikdy nevyžadovala, aby spolupracující strany poskytly informace o vysokozdvižných vozících, zakladačích, nůžkových zvedácích a paletových vozících s váhou a ani žádné informace o vysokozdvižných vozících, zakladačích, nůžkových zvedácích a paletových vozících s váhou neověřila. Proto jsou veškeré údaje a informace předložené v rámci původního nařízení a výsledky původního šetření, včetně uložení konečných antidumpingových opatření, založeny čistě na ručních paletových vozících.

(13)

Vzhledem k situaci popsané ve 2. bodě odůvodnění a za účelem stanovení, zda se vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou odlišují od ručních paletových vozíků, byly vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou i ruční paletové vozíky posouzeny z hlediska jejich fyzických a technických vlastností, výrobního procesu, obvyklého konečného použití a vzájemné zaměnitelnosti.

(14)

Existují různé druhy ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, tj. podvozku a hydrauliky, převážně v závislosti na nosnosti, délce vidlic, druhu oceli použité pro podvozek, druhu hydrauliky, druhu kol a vybavení brzdou. Tyto různé druhy však mají shodné základní fyzické vlastnosti a použití, a proto byly v původním šetření všechny považovány za dotčený výrobek.

(15)

Přezkumné šetření ukázalo, že vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou mají některé z vlastností ručních paletových vozíků, např. podvozek s vidlicemi a hydraulický systém. Mají však dodatečné funkce pro zvedání nákladu, zakládání, fungování jako pracovní deska/plošina nebo vážení nákladu, které jednoznačně vyžadují pokročilejší nebo doplňkové technické součásti. Aby mohly být plněny výše uvedené zvláštní funkce vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou, jsou požadavky na pevnost a konstrukci vidlic, podvozku a hydrauliky odlišné od požadavků na ruční paletové vozíky. Kromě toho jsou vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou výrazně (až desetkrát) dražší než ruční paletové vozíky, aby tyto dodatečné funkce mohly plnit.

(16)

Přezkumným šetřením bylo zjištěno, že mezi výrobními procesy ručních paletových vozíků a vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou existují významné rozdíly, neboť vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou potřebují doplňkové součásti, a tím i odlišné výrobní kroky ve srovnání s ručními paletovými vozíky. Přezkumné šetření skutečně ukázalo, že u vysokozdvižných vozíků a zakladačů musí být rám podvozku výrazně vyšší a hydraulický systém odlišný, aby umožnil zvedání nákladu, zatímco u paletových vozíků s váhou je do podvozku zabudována váha, přičemž struktura vidlic je u těchto vozíků ve srovnání s ručními paletovými vozíky zcela odlišná.

(17)

Ruční paletové vozíky mají široké použití při manipulaci s nákladem, distribuci a skladování zboží. Jsou používané jak ve výrobních průmyslových odvětvích, tak v maloobchodech. Ruční paletové vozíky jsou určeny k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu, například do přepravních vozidel, skladů, míst výroby, či dokonce uvnitř budov maloobchodů. Obvyklý maximální zdvih ručních paletových vozíků je okolo 210 milimetrů. Kromě toho jsou ruční paletové vozíky často pokládány za nezbytný doplněk jiných zařízení pro manipulaci s nákladem, jako jsou vidlicové zvedáky. K používání ručních paletových vozíků není nutná žádná zvláštní odborná příprava.

(18)

Přezkumné šetření ukázalo, že vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou jsou převážně používány stejnými uživateli jako ruční paletové vozíky, avšak jejich způsoby používání se liší, např. zvedání nákladu, jeho zakládání, fungování jako pracovní plošina nebo vážení nákladu. Vzhledem ke svým specifickým vlastnostem a způsobům používání nejsou vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou používány tak často jako ruční paletové vozíky. Proto objem jejich prodeje tvoří na trhu ES zhruba jednu desetinu prodaných ručních paletových vozíků. Kromě toho používání vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou vyžaduje na rozdíl od ručních paletových vozíků zvláštní odbornou přípravu.

(19)

Přezkumné šetření ukázalo, že vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou mají mnohem specifičtější použití než ruční paletové vozíky. Vysokozdvižné vozíky/zakladače se používají ke zvedání nákladu, k usnadnění při skladování nákladu, k zakládání jedné palety na druhou, nůžkové zvedáky se používají ke zdvižení nákladu na pracovní plošinu a paletové vozíky s váhou k vážení nákladu.

(20)

Do určité značně omezené míry mohou některé druhy vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou (např. paletové vozíky s váhou) zvedat a přemísťovat náklad, stejně jako ruční paletové vozíky. Nahrazení ručních paletových vozíků vysokozdvižnými vozíky, zakladači, nůžkovými zvedáky a paletovými vozíky s váhou však nemá žádný praktický ani hospodářský význam, protože je jednodušší používat pro pouhé zvedání a přemísťování nákladu ruční paletové vozíky, a vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou jsou výrazně dražší než ruční paletové vozíky a jejich používání vyžaduje zvláštní odbornou přípravu. Kromě toho může v některých případech stálé užívání vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou namísto ručních paletových vozíků zničit hlavní funkce vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou, např. v případě paletových vozíků s váhou, kdy je vážní mechanismus tak křehký, že by v okamžiku, kdy by byl paletový vozík s váhou použit pro zvedání a přemísťování nákladu, došlo k jeho poškození.

(21)

Na druhé straně bylo během přezkumného šetření zjištěno, že ruční paletové vozíky nemohou být použity k nahrazení vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou. Funkce vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou se týkají specifického a odlišného trhu s různými požadavky a potřebami a představami konečných uživatelů.

(22)

Komise také zkoumala, zda jsou základní díly ručních paletových vozíků a vysokozdvižných vozíků, zakladačů, nůžkových zvedáků a paletových vozíků s váhou, tj. podvozek a hydraulika, vzájemně zaměnitelné. V tomto ohledu přezkumné šetření ukázalo, že podvozek ani hydraulika nejsou mezi ručními paletovými vozíky a vysokozdvižnými vozíky, zakladači, nůžkovými zvedáky a paletovými vozíky s váhou vzájemně zaměnitelné, vzhledem k jejich rozdílné konstrukci a vlastnostem.

(23)

Přezkumné šetření zjistilo, že vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou vzhledem k rozdílným a doplňkovým technickým vlastnostem, konečnému použití a výrobnímu procesu nespadají do definice ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, které podléhají platným antidumpingovým opatřením. To bylo důvodem, proč Komise nepovažovala vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou za součást definice výrobku v původním šetření.

(24)

Považuje se proto za vhodné objasnit, že se vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou liší od ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, a nespadají do definice výrobku, který podléhá antidumpingovým opatřením.

(25)

Zúčastněné strany byly o výše uvedených závěrech informovány.

(26)

Jedna strana tvrdila, že vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou a ruční paletové vozíky by měly být pokládány za jednu technickou jednotku, ale informace v dokumentaci k takovému závěru nedávají žádný důvod. Všechny zbylé strany, které dodaly stanoviska, zjištění Komise přijaly.

(27)

Vzhledem k výše uvedenému se považuje za vhodné původní nařízení změnit za účelem objasnění definice výrobku.

(28)

Jelikož je stávající přezkumné šetření omezeno na objasnění definice výrobku a jelikož se na vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou původní šetření a následné antidumpingové opatření nevztahovalo, považuje se za vhodné, aby byla zjištění uplatněna ode dne vstupu původního nařízení v platnost, včetně dovozu výrobků podléhajících prozatímnímu clu od 29. ledna 2005 do 21. července 2005. Komise neshledala žádný naléhavý důvod, který by uplatnění tohoto retroaktivního opatření bránil.

(29)

V důsledku toho by v případě zboží, na které se nevztahuje čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 1174/2005 ve znění tohoto nařízení, mělo být vráceno nebo prominuto konečné antidumpingové clo zaplacené nebo zaúčtované podle čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 1174/2005 a prozatímní antidumpingové clo vybrané s konečnou platností podle článku 2 téhož nařízení.

(30)

O vrácení nebo prominutí je nutno požádat vnitrostátní celní orgány v souladu s příslušnými celními předpisy.

(31)

Tímto přezkumem není dotčeno datum, k němuž pozbude platnosti nařízení (ES) č. 1174/2005 podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení,

19.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/5

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 85/2006 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska. Konečné clo bylo uloženo v podobě minimální dovozní ceny.

(2)

Dne 20. února 2007 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum, kterou podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení podaly tyto členské státy: Itálie, Litva, Polsko, Portugalsko a Španělsko (dále jen „žadatelé“).

(3)

Žadatelé poskytli přímé důkazy, že se základ pro uložení opatření změnil a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatelé uvedli a předložili přímé důkazy prokazující, že by srovnání početně zjištěné běžné hodnoty s vývozními cenami vedlo ke snížení dumpingu na úroveň, která je podstatně nižší než výše stávajících opatření. Pokračující uplatňování opatření ve stávající výši není k vyrovnání dumpingu nadále nutné. Tyto důkazy byly považovány za dostatečné odůvodnění pro zahájení řízení.

(4)

Po konzultaci s poradním výborem Komise proto dne 21. dubna 2007 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) zahájila částečný prozatímní přezkum platných antidumpingových opatření uložených na dovoz lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „oznámení o zahájení“).

(5)

Tento přezkum byl omezen na aspekty dumpingu s cílem posoudit potřebu zachování, zrušení nebo změny stávajících opatření.

(6)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla všechny známé vývozce/výrobce v Norsku, obchodníky, dovozce a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupce Norského království. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(7)

V odst. 5 písm. a) oznámení o zahájení se uvádělo, že Komise může rozhodnout, že v souladu s článkem 17 základního nařízení použije výběr vzorku. V reakci na žádost podle odst. 5 písm. a) bodu i) oznámení o zahájení poskytlo ve stanovené lhůtě požadované informace 267 společností. Z těchto společností bylo 169 společností vyvážejícími výrobci lososa chovaného pro hospodářské účely. Vývoz se uskutečňoval přímo nebo nepřímo prostřednictvím obchodníků ve spojení a nezávislých obchodníků.

(8)

S ohledem na vysoký počet zúčastněných společností bylo rozhodnuto o použití ustanovení o výběru vzorku a za tímto účelem byl vybrán vzorek vyrábějících společností s největšími objemy vývozu do Společenství (vyvážející výrobci), a to na základě konzultací se zástupci norského výrobního odvětví. Zástupci norského výrobního odvětví navrhli zařadit do vzorku i) vyrábějící společnost, která sama dotčený výrobek nevyvážela, nýbrž uskutečňovala vývoz pouze prostřednictvím obchodníků v Norsku, kteří nejsou ve spojení, a ii) dva vývozce, nikoli však výrobce dotčeného výrobku. To nebylo možno přijmout, jelikož s ohledem na vyrábějící společnost nebyly k dispozici dostatečné záruky, že by bylo možno určit prodej na vývoz do Společenství prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení. Co se týká vývozců bez vlastní produkce lososa, nebylo možno určit běžnou hodnotu, pro tyto společnosti proto nebylo možno stanovit clo.

(9)

V souladu s článkem 17 základního nařízení zahrnoval vybraný vzorek největší možný reprezentativní objem vývozů, který mohl být v rámci stanovené lhůty v přiměřené míře přezkoumán. Vyvážející výrobci zařazení do konečného vzorku představovali téměř 60 % nahlášeného objemu dotčeného výrobku vyvezeného do Společenství.

(10)

Co se týká dovozců, aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, byli v odst. 5 písm. a) bodu ii) oznámení o zahájení dovozci ve Společenství požádáni, aby poskytli informace uvedené v tomto odstavci. Formulář k výběru vzorku vyplnili pouze čtyři dovozci ve Společenství. Vzhledem k tomuto nízkému počtu spolupracujících dovozců nebyl v tomto případě výběr vzorku nutný.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro stanovení dumpingu. Za tímto účelem Komise vyzvala všechny strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všechny ostatní strany, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení, aby v tomto řízení spolupracovaly a aby vyplnily příslušné dotazníky. V tomto ohledu s Komisí spolupracovalo a svá stanoviska předložilo 267 výrobců a vývozců v Norsku, zástupců výrobců lososa ve Společenství a vlády Irska a Skotska. Úplné odpovědi na dotazník ve stanovených lhůtách mimoto poskytli čtyři dovozci a šest norských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(12)

Komise provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(13)

Dva největší norští vyvážející výrobci, tj. Marine Harvest AS a Hallvard Leroy AS, představovali více než 44 % celkové výroby nahlášené spolupracujícími norskými výrobci a 45 % norského vývozu do Společenství.

(14)

Informace, které poskytly čtyři další společnosti zařazené do vzorku, byly podrobeny hloubkové analýze dokladů a bylo zjištěno, že výrobní náklady a vývozní ceny těchto společností jsou obecně v souladu s náklady a cenami společností, které byly zkontrolovány na místě.

(15)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslechnuty.

(16)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(17)

Výrobek, jehož se přezkum týká, je stejný jako v původním šetření, tj. losos chovaný pro hospodářské účely (jiný než volně žijící), také v podobě filé, čerstvý, chlazený nebo zmrazený, pocházející z Norska (dále jen „dotčený výrobek“). Tato definice vylučuje jiné podobné výrobky z ryb chovaných pro hospodářské účely, jako například pstruh velký (lososovitý), biomasa (živý losos) a volně žijící lososi a další průmyslově zpracované druhy, jako například uzený losos.

(18)

Výrobek je v současné době zařazen pod kódy KN ex 0302 12 00, ex 0303 11 00, ex 0303 19 00, ex 0303 22 00, ex 0304 19 13 a ex 0304 29 13 s ohledem na různou podobu výrobku (čerstvé nebo zmrazené ryby, čerstvé nebo zmrazené filé, zmrazené ryby a zmrazené filé).

(19)

Jak bylo zjištěno v původním šetření a potvrzeno v tomto šetření, dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Norsku mají stejné základní fyzické vlastnosti a stejné užití. Proto se považovaly za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Jelikož tento přezkum byl omezen na dumping, nebyly vyvozeny žádné závěry ohledně výrobku vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství.

(20)

Norští výrobci lososa chovaného pro hospodářské účely uskutečňovali prodej dotčeného výrobku do Společenství buď přímo, nebo prostřednictvím obchodníků ve spojení a obchodníků, kteří nejsou ve spojení. K výpočtu vývozní ceny na úrovni výrobce byly použity pouze identifikovatelné prodeje určené pro trh Společenství, které se uskutečnily přímo, či prostřednictvím společností ve spojení se sídlem v Norsku.

(21)

Za účelem stanovení běžné hodnoty Komise nejprve pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného ve vzorku určila, zda byl jeho celkový domácí prodej lososa chovaného pro hospodářské účely reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým prodejem na vývoz do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodeje považují za reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje každého vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % z jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(22)

V zájmu určení, zda byly domácí prodeje reprezentativní, se nebraly v úvahu prodeje obchodníkům se sídlem v Norsku, kteří nejsou ve spojení a kteří v průběhu období přezkumného šetření vlastnili vývozní licenci, jelikož konečné místo určení těchto prodejů nebylo možno s jistotou určit. Ze šetření vyplynulo, že tyto prodeje byly převážně určeny pro vývoz na trhy třetích zemí, a proto nebyly prodány pro domácí spotřebu.

(23)

Komise posléze určila ty druhy výrobku prodávané na domácím trhu společnostmi s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly totožné či přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství.

(24)

Domácí prodej konkrétního druhu výrobku se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje daného druhu nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku na vývoz do Společenství.

(25)

Rovněž bylo zjišťováno, zda by bylo možné domácí prodeje každého typu dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativních množstvích považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení tím, že se stanovil podíl ziskových prodejů uvažovaného typu nezávislým zákazníkům. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového tuzemského prodeje každého vyváženého druhu výrobku nezávislým zákazníkům na tuzemském trhu během období šetření takto:

(26)

Pokud objem prodeje daného druhu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna nebo přesahovala výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečných cenách na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen všech prodejů tohoto druhu na domácím trhu v průběhu období přezkumného šetření, bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový či nikoli.

(27)

Jestliže objem ziskového prodeje daného druhu výrobku představoval 80 % či méně celkového objemu prodeje tohoto druhu nebo pokud byla vážená průměrná cena tohoto druhu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto druhu, pokud tyto prodeje představovaly 10 % či více celkového objemu prodeje tohoto druhu.

(28)

Pokud objem ziskových prodejů daného druhu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje tohoto druhu, mělo se za to, že tento konkrétní druh nebyl prodáván v dostatečném množství, aby ceny na domácím trhu poskytovaly vhodný základ pro stanovení běžné hodnoty.

(29)

Pokud nebylo možno ke stanovení běžné hodnoty použít ceny konkrétního druhu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, bylo nutno použít jinou metodu.

(30)

Nejprve bylo přezkoumáno, zda by normální hodnota mohla být stanovena na základě cen ostatních výrobců v Norsku na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Jelikož v tomto případě nebyly k dispozici spolehlivější ceny ostatních výrobců, byla použita početně zjištěná běžná hodnota podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení proto Komise běžnou hodnotu vypočetla následovně. Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k nákladům každého vyvážejícího výrobce na výrobu vyvážených druhů, popřípadě upraveným, byla připočtena přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a za přiměřené ziskové rozpětí.

(32)

Ve všech případech byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny metodami uvedenými v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem Komise ověřila, zda vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a dosažený zisk každého dotčeného vyvážejícího výrobce na domácím trhu představují spolehlivé údaje.

(33)

Žádný ze šesti dotčených vyvážejících výrobců, pro něž musela být běžná hodnota zjištěna početně, neměl reprezentativní domácí prodej. Nebylo proto možno použít metodu popsanou v čl. 2 odst. 6. Nebylo možno použít čl. 2 odst. 6 písm. a), jelikož žádný z dotčených vyvážejících výrobců neměl reprezentativní domácí prodej. Nebylo možno použít ani čl. 2 odst. 6 písm. b), jelikož bylo zjištěno, že se prodej stejné obecné skupiny výrobků na domácích trzích neuskutečnil v běžném obchodním styku. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly proto stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, tj. na základě jakékoli jiné rozumné metody. V této souvislosti se vzhledem k nedostupnosti jiných spolehlivějších informací mělo za to, že za přiměřené lze považovat ziskové rozpětí ve výši 30 % a prodejní, správní a režijní náklady ve výši 3 %, s přihlédnutím k údajům nahlášeným šesti vyvážejícími výrobci s ohledem na jejich domácí prodej během období přezkumného šetření.

(34)

Norští vyvážející výrobci použití ziskového rozpětí ve výši 30 % zpochybnili a uvedli, že to neodpovídá skutečným údajům odrážejícím normální rozpětí v odvětví chovu ryb. Ve spise však neexistovaly žádné údaje, že výše stanoveného zisku (jak bylo popsáno výše) překročila zisk, jehož v průběhu období přezkumného šetření běžně dosahovali ostatní vyvážející výrobci u prodeje výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu v zemi původu. Jak bylo uvedeno výše, použité ziskové rozpětí bylo založeno na skutečných ověřených údajích. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(35)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(36)

Pokud se prodej na vývoz uskutečňoval prostřednictvím obchodníků ve spojení, byla vývozní cena zjištěna početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za niž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupci, s náležitou úpravou všech nákladů vzniklých v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i přiměřeného rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. V tomto ohledu byly použity skutečné prodejní, správní a režijní náklady obchodníků ve spojení v průběhu období přezkumného šetření. Co se týká zisku, ten byl stanoven na základě dostupných informací, a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné spolehlivější údaje, považoval se pro obchodníka v tomto obchodním odvětví za přiměřený zisk ve výši 2 %.

(37)

Jak bylo uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, v případech, kdy se prodej uskutečnil prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení, nebylo možno s jistotou určit konečné místo určení vyváženého výrobku. Nebylo proto možno zjistit, zda se určitý prodej uskutečnil odběrateli ve Společenství či v jiné třetí zemi, proto bylo rozhodnuto, že prodeje obchodníkům, kteří nejsou ve spojení, nebudou brány v úvahu. Výrobní odvětví Společenství vzneslo proti tomuto přístupu námitky, tvrdilo, že tyto prodeje měly být předmětem šetření, jelikož losos byl podle nich prodáván prostřednictvím nezávislých obchodníků, kteří dováželi do Společenství za ceny, které byly nižší než minimální dovozní cena.

(38)

Připomíná se, že při stanovení vývozní ceny je třeba vzít v úvahu prodeje prvnímu nezávislému odběrateli podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení a že v souvislosti se stanovením dumpingu nejsou proto ceny, za které první nezávislí odběratelé výrobek znovu prodávají, směrodatné. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(39)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(40)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Náležité úpravy byly provedeny ve všech případech, kdy bylo zjištěno, že jsou přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy. Na tomto základě byly provedeny úpravy s ohledem na rozdíly ve slevách z cen, rabatech, nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech, nákladech na balení, úvěrech a dovozních clech.

(41)

U vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku, bylo vypočteno individuální dumpingové rozpětí. U těchto společností byla vážená průměrná běžná hodnota každého druhu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(42)

Co se týká spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, bylo zjištěno, že u velké části jejich prodeje byly jejich vývozní ceny obecně v souladu s cenami vývozců zařazených do vzorku. Jelikož nebyly k dispozici žádné údaje svědčící o opaku, mělo se za to, že výsledky vzorku jsou reprezentativní pro všechny ostatní vývozce.

(43)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce, tj. téměř 100 %, byl vyvozen závěr, že dumpingová rozpětí stanovená pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku jsou reprezentativní pro Norsko.

(44)

Na základě výše uvedených skutečností byla dumpingová rozpětí vyjádřena jako procentní podíl čisté ceny CIF na hranice Společenství před proclením stanovena takto:

(45)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí pro všech šest vyvážejících společností činí – 16,1 %.

(46)

Jelikož dumping zjištěný v období přezkumného šetření byl nepatrný, bylo dále ověřováno, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti, v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení, tj. zda byly okolnosti v průběhu období přezkumného šetření trvalé povahy. V této souvislosti byly zkoumány zejména čtyři aspekty i) vývoj běžné hodnoty, ii) vývoj objemu a cen vývozu do Společenství a ostatních třetích zemí, iii) objemy výroby a výrobní kapacita v Norsku a iv) situace norského výrobního odvětví.

(47)

U velké většiny prodejů na vývoz (tj. u 99 %) byla běžná hodnota zjištěna početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů dotčených vyvážejících výrobců, k nimž byla připočtena částka za prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Ke stanovení pravděpodobného vývoje běžné hodnoty se proto považovalo za vhodné přezkoumat pravděpodobný vývoj výrobních nákladů v Norsku jakožto náhrady za domácí ceny.

(48)

Šetření prokázalo, že struktura nákladů norských vyvážejících výrobců byla v celém období přezkumného šetření stálá. V průběhu období přezkumného šetření byly jednotkové výrobní náklady společností, jichž se šetření týkalo, průměrně o 20 až 25 % nižší než minimální dovozní cena.

(49)

Co se týká jejich pravděpodobného vývoje, byla ověřena řada činitelů, které mají vliv na výši jednotkových nákladů, například náklady na krmivo, náklady na strdlici, dopad procesu konsolidace norského odvětví chovu lososů a větší využívání nových, hospodárnějších technologií.

(50)

Usuzovalo se, že náklady na krmivo, které představují 50 % až 60 % celkových nákladů, jsou spolehlivým ukazatelem, pokud jde o vývoj celkových nákladů. To potvrzují rovněž analytici, kteří se specializují na toto odvětví. Některé zúčastněné strany tvrdily, že se celkové náklady po období přezkumného šetření zvýší a pravděpodobně dále porostou, tj. do konce roku 2008 nejméně o 30 % v porovnání s počátkem období přezkumného šetření, a to zejména kvůli údajnému růstu cen krmiva. Dále uváděly, že spojení rostoucí běžné hodnoty s klesajícími vývozními cenami povede k obnovení dumpingu.

(51)

Dotčené zúčastněné strany nepředložily žádné konkrétní důkazy dokládající údajný očekávaný růst nákladů na krmivo o 30 %. Analýza možného vývoje nákladů nemohla tato tvrzení potvrdit. Proto v rozporu s tím, co tyto zúčastněné strany tvrdily, bylo šetřením zjištěno, že ověřené náklady na krmivo norských vyvážejících výrobců byly po celé období přezkumného šetření a v prvních třech čtvrtletích 2007 více méně stálé. Tabulka č. 1 v 54. bodě odůvodnění proto ukazuje pouze mírný růst nákladů na krmivo mezi rokem 2006 a 2007. Šetření rovněž prokázalo, že růst cen krmiva je spojen zejména s růstem cen některých složek krmiva (surovin), například rybího tuku a rybí moučky. Je nutno uvést, že rybí tuk a rybí moučky ve složení krmiva pro ryby jsou do jisté míry nahraditelné jinými surovinami s nižšími náklady, například rostlinnými oleji a moučkami. Výrobci krmiv proto obvykle složení krmiva pro ryby mění s cílem zachovat celkové náklady na krmivo co nejnižší. Očekává se proto, že i v případě, že by se náklady na určité složky krmiva zvýšily, nebude to mít přímý lineární dopad na celkové náklady na krmivo, tj. pokud by došlo k růstu, tempo tohoto růstu bude značně nižší. Je nutno rovněž zmínit, že ostatní nákladové položky (jak je popsáno v 52. a 55. až 63. bodě odůvodnění) budou mít pravděpodobně snižující (a tudíž vyrovnávací) účinek na možný růst nákladů na krmivo.

(52)

Co se týká cen strdlice, které představují přibližně 15 % celkových nákladů chovu, šetření prokázalo, že se ceny snižovaly, jak je uvedeno v tabulce č. 1. Ačkoliv je obtížné určit přesně vývoj nákladů na strdlici, přetrvávající klesající tendence uvedená v tabulce č. 1 se považovala za spolehlivý ukazatel, který přiměřeně umožňuje vyvodit závěr, že se stejné tendence budou objevovat i v budoucnu. Každopádně šetření neodhalilo významnou změnu ve vývoji nákladů na strdlici v budoucnu, a ani žádná ze zúčastněných stran toto neuvedla.

(53)

Jelikož náklady na strdlici a krmivo dohromady představují minimálně 65 % celkových nákladů a rybí tuk a rybí moučka ve složení krmiva pro ryby jsou do jisté míry nahraditelné jinými surovinami s nižšími náklady (viz 51. bod odůvodnění), byl vyvozen závěr, že se celkové náklady v dohledné době pravděpodobně významně nezvýší.

(54)

Tabulka č. 1: Vývoj nákladů na krmivo a strdlici v norských korunách (na kilo lososa – vykuchaný s hlavou (zdroj: Kontali Analysis AS  (4) (2008))

(55)

Po poskytnutí informací vzneslo výrobní odvětví Společenství námitky proti výše uvedeným zjištěním a tvrdilo, že náklady na krmivo měly být vymezeny podle generace, jelikož náklady na krmivo během určitého roku neovlivňují náklady na výlov v tomto konkrétním roce, ale ovlivňují náklady na výlov v budoucnosti. V opačném případě by zjištění týkající se vývoje nákladů na krmivo neodrážela náležitě skutečnou situaci. Toto tvrzení muselo být odmítnuto, jelikož v analýze byly použity skutečné ověřené náklady na krmivo vyjádřené souhrnně za generaci.

(56)

Výrobní odvětví Společenství rovněž vzneslo námitku k závěrům, že vyšší ceny určitých složek krmiva je možné kompenzovat jejich nahrazením. V tomto ohledu namítalo, že vzhledem k nárůstu cen jiných složek krmiva na jedné straně a negativnímu dopadu na kvalitu masa z lososa na straně druhé by takové nahrazení bylo omezené. Pokud jde o zvýšení nákladů na jiné složky krmiva, nebyly předloženy dostatečné důkazy, a proto musela být tato námitka zamítnuta. Uznává se, že nahrazení určitých složek krmiva je omezené. Jak je však uvedeno v 51. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že nahrazení je skutečně do určité míry možné. Na základě toho byl vyvozen závěr, že ačkoli se mohou náklady na krmivo v budoucnosti zvýšit, nezvýší se pravděpodobně ve stejné míře jako náklady na rybí tuk a rybí moučku. Výrobní odvětví Společenství nepředložilo žádné důkazy, které by mohlo tyto závěry vyvrátit.

(57)

Dalším činitelem, který přispěl ke stabilizaci výrobních nákladů, je proces konsolidace. Je nutno podotknout, že od roku 2000 se počet společností produkujících 80 % atlantského lososa v Norsku snížil z 55 na 31 v roce 2006. Ačkoliv norské odvětví chovu ryb lze dosud považovat za roztříštěné, proces konsolidace má příznivé účinky na výrobní náklady nejen u nejdůležitějších producentů v Norsku, kteří byli rovněž zařazeni do vzorku, nýbrž rovněž u celého odvětví, jak potvrzují analytici specializující se na toto odvětví. Nové synergie, integrace výrobních činností a úspory z rozsahu producentům umožnily kontrolovat růst nákladů na jednotku, navzdory významnému nárůstu objemu produkce.

(58)

Očekává se, že tendence ke konsolidaci bude pokračovat i v budoucnu, což bude mít velmi pravděpodobně další pozitivní dopad na náklady prostřednictvím úspor z rozsahu.

(59)

Zavedení nových technologií a zařízení v chovu ryb přispělo k omezení růstu nákladů na jednotku navzdory skutečnosti, že se objem výroby zvýšil (viz 64. a následující body odůvodnění).

(60)

Po poskytnutí informací nesouhlasilo výrobní odvětví Společenství s tím, že by se výrobní náklady snížily, a tvrdilo, že konsolidace jako taková není nezbytně faktorem snižujícím náklady. Tvrdilo se proto, že podle norských statistických údajů by malé a střední podniky v Norsku byly efektivnější než velké skupiny. Dále se tvrdilo, že závěr o snížení nákladů by byl v rozporu se zjištěními v 92. bodě odůvodnění týkajícím se možných následků ohniska nákazy a očekávaného nižšího výtěžku u strdlice v budoucnosti, jejichž důsledkem by bylo zvýšení nákladů.

(61)

Za prvé se připomíná, že se v 92. bodě odůvodnění neuvádějí důsledky ohniska nákazy, ale běžná úmrtnost provázející produkci lososa, která nemá žádný dopad na náklady. Za druhé, očekávaný nižší výtěžek u strdlice uvedený v tomto bodě odůvodnění není vyvolán výjimečnou situací a není považovaný za významný, a proto nemá žádný podstatný dopad na celkové náklady. V 92. bodě odůvodnění je pouze snaha ukázat, že zvýšení objemu produkce nelze vysvětlit pouze zvýšením produkce strdlice, jelikož na objem výlovu působí rovněž jiné faktory, což výrobní odvětví Společenství nezpochybnilo.

(62)

Pokud jde o účinek konsolidačního procesu na snížení nákladů, výrobní odvětví Společenství nepředložilo žádné důkazy, které by jejich námitku podpořilo. Argumenty Společenství bylo proto v tomto ohledu nutné zamítnout.

(63)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvodil závěr, že není pravděpodobné, že se v dohledné době běžná hodnota významně zvýší. Zejména vzhledem k pokračujícímu procesu konsolidace lze dosáhnout dalšího snížení nákladů, ačkoli ceny krmiva vykazují vzestupnou tendenci (viz 51. bod odůvodnění). Mělo se proto za to, že početně zjištěná běžná hodnota, která je založena na výrobních nákladech, je trvalé povahy.

(64)

Jak je uvedeno v tabulce č. 2 v 65. bodě odůvodnění, norská produkce lososa se v posledních třech letech a zejména v roce 2007 trvale zvyšovala, zejména kvůli příznivým biologickým podmínkám a ve srovnání se slabým hospodářským rokem 2006. Jak je však uvedeno v tabulce č. 3 v 66. bodě odůvodnění v souvislosti s odhadovanou celkovou spotřebou ve Společenství, trh Společenství pro dotčený výrobek rovněž značně vzrostl, tj. v období od roku 2006 do roku 2007 o + 9,40 %, a na základě minulých tendencí by měl dále růst. Vývoj spotřeby uvedený v tabulce č. 3 zahrnuje veškerý dovoz z třetích zemí a prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství.

(65)

Tabulka č. 2: Celková produkce lososa v tunách podle ekvivalentu celé ryby v období od roku 2003 do roku 2007 (zdroj: Kontali Analysis: Monthly Salmon Report, leden č. 01/2008)

(66)

Tabulka č. 3: Vývoj spotřeby (dodávky ze všech zdrojů včetně výrobního odvětví Společenství) atlantského lososa ve Společenství v období od roku 2004 do roku 2007 (zdroj: Kontali Analysis: Monthly Salmon Report, leden č. 01/2008).

(67)

V roce 2007 dosáhl podle veřejných statistik (Kontali Analysis) odhadovaný podíl norského lososa na trhu ve Společenství 71 % ve srovnání s 69 % v roce 2006. To je však zapříčiněno zejména poklesem dovozu z Chile, kde v období mezi rokem 2006 a 2007 úroveň produkce poklesla o 3 % až 5 % (podle zdrojů) kvůli ohnisku nákazy, což bude mít podle očekávání trvalý dopad na úroveň produkce přinejmenším v roce 2008 a v dalších letech.

(68)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že rostoucí trh Společenství bude schopen absorbovat velkou část norského objemu produkce, aniž by norská produkce musela nutně převzít významné podíly na trhu od výrobního odvětví Společenství. Jak bylo uvedeno v 78. a následujících bodech odůvodnění, části norského objemu produkce budou pravděpodobně v rostoucí míře vyváženy na trhy ostatních třetích zemí, na nichž byl zaznamenán značný růst. K dalšímu snížení rizika nadměrné nabídky vývozu do Společenství velmi pravděpodobně přispěje rovněž menší přítomnost chilského dovozu ve Společenství.

(69)

Po poskytnutí informací tvrdilo výrobní odvětví Společenství, že situace v Chile nemá na trh Společenství žádný významný dopad, jelikož chilský losos byl převážně vyvážen na trh USA, a že nabídka na trhu Společenství je proto v podstatě určována norským vývozem. Výrobní odvětví Společenství dále tvrdilo, že se podíl Norska na trhu Společenství zvýšil o další dva procentní body, zatímco dovoz z Chile do Společenství by se počátkem roku 2008 zvýšil o 5 %.

(70)

Za prvé je třeba poznamenat, že se údaje předložené výrobním odvětvím Společenství týkají pouze dvou až tří měsíců roku 2008, a že z nich proto není možné vyvodit žádný významný závěr. Pokud jde o tento druh trhu, je nutné vývoj posuzovat z dlouhodobějšího hlediska. Za druhé, nákazová situace v Chile by měla ovlivnit celosvětovou nabídku, která se skutečně omezí, a dodatečný objem norské produkce je skutečně možné přesměrovat.

(71)

Co se týká cen vývozu do Společenství, některé zúčastněné strany tvrdily, že se od období přezkumného šetření značně snížily a v roce 2008 dosáhnou výše 2,85 EUR/kg, což ve spojení s údajným růstem nákladů (a tedy běžné hodnoty) povede k dumpingu. Tato cena byla odhadnuta na základě průměrné průřezové ceny oznámené na trhu v Oslo v roce 2007, tj. 3,13 EUR/kg po odečtení odhadovaného průměrného snížení ceny v rozmezí od 0,06 EUR/kg do 0,28 EUR/kg.

(72)

Pokud jde o vývoj běžné hodnoty, jak je vysvětleno v 47. a dalších bodech odůvodnění výše, tvrzení, která předložily dotyčné zúčastněné strany, bylo nutno odmítnout.

(73)

Pokud jde o ceny vývozu do Společenství, z veřejně dostupných statistik vyplývá, že poslední vývoj vývozních cen tvrzení výše uvedených zúčastněných stran nepotvrzuje, jak je uvedeno v grafu č. 1:

(74)

Graf č. 1: Vývoj cen (FCA Oslo EUR/kg čerstvého lososa výběrové jakosti – zdroj: Fish Pool) v roce 2006, 2007 a počátkem roku 2008

(75)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že ceny vývozu do Společenství byly v roce 2007 skutečně mnohem nižší než během velké části období přezkumného šetření, tj. v roce 2007 byly v rozmezí od 2,88 EUR/kg do 3,51 EUR/kg. Šetřením však bylo zjištěno, že tyto ceny byly značně vyšší než zjištěné výrobní náklady, a tudíž vyšší než běžná hodnota, neusuzovalo se proto, že jsou dumpingové. Na základě dostupných údajů pro první tři měsíce roku 2008 bylo zjištěno, že v tomto období ceny činily 2,96 EUR/kg až 3,35 EUR/kg, tj. byly nadále vyšší než zjištěné náklady. S velkou pravděpodobností proto nebyly dumpingové s přihlédnutím k tomu, že běžná hodnota byla stálá, jak je vyvozeno v 47. a následujících bodech odůvodnění. Šetření prokázalo, že ceny jsou i nadále ovlivněny tržní poptávkou, v současnosti jsou však stanoveny na vyšší úrovni. Podotýká se rovněž, že takové cenové výkyvy jsou v tomto odvětví běžné.

(76)

Výrobní odvětví Společnosti tvrdilo, že vývozní ceny byly po období přezkumného šetření ovlivněny existencí minimální dovozní ceny a že byly proto drženy na relativně vysoké úrovni. Dále tvrdilo, že pokud by opatření přestala platit, úroveň cen vývozu do Společenství by se výrazně snížila. Tento závěr nebyl potvrzen zjištěními stávajícího šetření, během kterého se ukázalo, že by běžná hodnota měla zůstat relativně stabilní a že pravděpodobnost výrazného poklesu úrovně cen vývozu do Společenství je malá. Tato zjištění vyplynula z podrobné analýzy několika aspektů uvedených v 46. bodě odůvodnění, jako je pravděpodobný vývoj objemu produkce a vývozu z Norska do Společenství a na trhy jiných třetích zemí. Výrobní odvětví Společenství nepředložilo žádné informace či důkazy, které by zjištění v tomto ohledu zpochybnily.

(77)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl přijat závěr, že rostoucí dovoz lososa do Společenství z Norska by neměl vést k riziku nadměrné nabídky na trhu Společenství. S ohledem na situaci související s výrobními náklady a cenami vývozu do Společenství se zdá být nebezpečí dumpingu velice nízké.

(78)

Šetření prokázalo, že Společenství je a pravděpodobně zůstane hlavním trhem pro norského lososa, za nímž následuje Rusko a Japonsko. Kromě toho se objevují rovněž nové trhy pro lososa, na něž se v několika posledních letech norský vývoz zvýšil, a podle očekávání bude tato tendence pokračovat i v budoucnu (viz 82. a následující body odůvodnění). Šetření ve skutečnosti prokázalo, že norští výrobci jsou připraveni v budoucnu zásobovat tyto trhy, jelikož se jim podařilo navázat vztahy s místními odběrateli a zřídit distribuční/prodejní činnosti, což naznačuje velký zájem norských vyvážejících výrobců o tyto trhy.

(79)

Některé zúčastněné strany uvedly, že ruský trh je historicky nestálý, a proto nelze předvídat, zda se poptávka na tomto trhu skutečně zvýší a zda budou norští vyvážející výrobci schopni vyvážet v budoucnu na tento trh větší množství. Tytéž strany rovněž tvrdily, že norský prodej na vývoz do Japonska v posledních pěti letech vykazoval klesající tendenci, že je proto stejně tak nejisté, zda lze skutečně vyvézt vyšší norské objemy výroby na japonský trh.

(80)

Co se týká Ruska, šetřením bylo zjištěno, že trh s přibližně 61 000 tun dále rostl a že není důvod domnívat se, že by tomu tak v dohledné době nemělo být i nadále.

(81)

Celkový vývoz lososa z jednotlivých producentských zemí do Japonska vykázal v roce 2007 pokles o 15 % ve srovnání s rokem 2006. Zatímco však některé dodavatelské země svůj vývoz do Japonska snížily, Norsku se podařilo zvýšit podíl na trhu z 52 % v roce 2006 na 66 % v roce 2007 (zdroj: Kontali Analysis). Jak bylo uvedeno v 67. bodě odůvodnění, výtěžek chilské produkce byl velkou měrou ovlivněn nákazou, proto se objemy vývozu celkově (tudíž i do Japonska) významně snížily. Norsku proto mohlo převzít podíly na trhu od Chile, což je situace, která bude podle očekávání trvat přinejmenším do roku 2009, jak již bylo uvedeno v 67. bodě odůvodnění.

(82)

Jak ukazuje tabulka č. 4 v 85. bodě odůvodnění, norský vývoz na ostatní nové trhy ve světě, například ve východní Evropě (Ukrajina, Bělorusko) a na Dálném východě (Čína, Jižní Korea, Hongkong, Thajsko), se rovněž značně zvýšil a v rozporu s tím, co uváděly dotčené zúčastněné strany, tyto trhy se vší pravděpodobností v nadcházejících letech absorbují větší část norské výroby.

(83)

Bylo zjištěno, že ceny vývozu do Společenství a do ostatních třetích zemí na základě FCA Oslo byly na obdobné úrovni, proto byl vyvozen závěr, že všechny trhy jsou srovnatelně přitažlivé, bude-li existovat dostatečná poptávka. Při prodeji jako čerstvý nebo chlazený výrobek se dotčený výrobek do EU dopravuje obvykle nákladními automobily. Pokud se prodává do vzdálenějších míst určení, která nejsou v určité časové lhůtě dostupná po silnici, je dotčený výrobek přepravován letecky.

(84)

Na základě výše uvedených skutečností se přijímá závěr, že při zachování ostatních činitelů beze změn přispěje snížení produkce lososa o 3 % až 5 % v roce 2007 v Chile v souvislosti s ohniskem nákazy k omezení celosvětového růstu nabídky v roce 2008 a poskytne norským výrobcům příležitosti na trzích například v Japonsku, USA a jiných nových trzích, na nichž mají chilští výrobci značné podíly.

(85)

Tabulka č. 4: Vývoj trhu (vývoz) u atlantského lososa pocházejícího z Norska – rok 2006 v porovnání s rokem 2007 (objem v tunách zaokrouhlené hmotnosti) – (zdroj: norská Rada pro vývoz mořských produktů)

(86)

Výrobní odvětví Společenství vzneslo proti uvedeným zjištěním námitky a tvrdilo, že vývoj objemu vývozu z Norska do jiných třetích zemí by vykázal jiný trend počátkem roku 2008, tj. vývoz do těchto zemí v absolutním vyjádření by se snížil a celkový nárůst vývozu by byl tudíž nižší než v roce 2007 a nižší než nárůst vývozu do Společenství během téhož období.

(87)

Šetření ukázalo, že se údaje o dovozu z počátku roku 2008 v závislosti na zdroji značně liší. Z údajů Kontali Analysis vyplývá mnohem výraznější míra růstu za stejné období. Navíc, jak se uvádí v 70. bodě odůvodnění, aby bylo možno vyvodit celkový závěr, je nutné posuzovat vývoj na trhu z dlouhodobějšího hlediska. Tvrzení výrobního odvětví Společenství proto nemohla zpochybnit zjištění, pokud jde o vývoj objemu vývozu do jiných třetích zemí.

(88)

Úroveň produkce v Norsku, tj. maximální povolená biomasa, je určena zejména počtem produkčních licencí, které udělují norské orgány, a schopností chovatelů ryb dosáhnout v rámci omezení jejich licence nejvyšší možné produkce. Ostatními činiteli přispívajícími ke zvyšování produkce lososa jsou například příznivé biologické a meteorologické faktory a zlepšení postupů chovu ryb se špičkovým zařízením. Naopak ohnisko nákazy u ryb může produkci značně poškodit a vést ke snížení množství vylovených ryb, jak tomu bylo v roce 2007 v Chile.

(89)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že zvyšování produkce nedospělých lososů v Norsku od roku 2006 (v období mezi rokem 2006 a 2008 údajně nárůst o 20 %) znamená, že se norský objem produkce lososů v příštích dvou letech značně zvýší, což povede k nadměrné nabídce. Na tomto základě a s přihlédnutím k zvláště vysokému výtěžku, jehož bylo dosaženo v roce 2007, tyto strany tvrdily, že v roce 2008 (a posléze) bude objem produkce v Norsku podstatně vyšší a značně překročí růst vývozních trhů, a zejména trhu Společenství. Uvedly rovněž, že pokud by se v roce 2008 zopakovalo zvýšení výtěžku, k němuž došlo v norském odvětví chovu lososa v roce 2007, nadbytky nebo neprodané objemy by mohly činit 20 000 až 91 000 tun na základě odhadované úrovně výroby 870 000 tun podle ekvivalentu celé ryby, tj. o 150 000 tun více než v roce 2007.

(90)

Šetření tato tvrzení nepotvrdilo. Ačkoliv je pravdou, že v roce 2006 došlo ke zvýšení produkce nedospělých lososů, tento nárůst byl v souladu s růstem v předchozích letech a nelze jej považovat za výjimečný, jak ukazuje graf č. 2:

(91)

Graf č. 2: Počet vyprodukovaných nedospělých lososů (v 1 000 kusech) – (zdroj: SSB Norway)

(92)

Na základě kombinace různých činitelů, například faktorů úmrtnosti, nařízení vlády upravujících maximální povolenou biomasu a nižšího výtěžku u strdlice v roce 2008, by se podle Kontali Analysis měla odhadovaná produkce lososa v roce 2008 zvýšit pouze o 6 %, tj. z 723 000 tun podle ekvivalentu celé ryby v roce 2007 na 770 000 tun v roce 2008, tj. o 47 000 tun podle ekvivalentu celé ryby. Údaje týkající se nižšího vývoje biomasy v roce 2008 jsou doloženy údaji o prodeji krmiv, které v roce 2008 vykázaly v porovnání s rokem 2007 významný pokles (zdroj: Havbruksdata a FHL).

(93)

Po poskytnutí informací výrobní odvětví Společenství opětovně tvrdilo, že se objem produkce v Norsku pravděpodobně výrazně zvýší a poskytlo některé další údaje týkající se množství vylovených ryb, zásob a nedospělých lososů z počátku roku 2008. Jak už bylo uvedeno, z údajů týkajících se pouze dvou měsíců v roce nelze vyvozovat závěry, a nemohou proto zpochybnit zjištění, pokud jde o vývoj objemu produkce v Norsku.

(94)

Na základě dostupných informací proto v blízké budoucnosti pravděpodobně nedojde k výraznému zvýšení produkce, jak tvrdí výše uvedené zúčastněné strany, ačkoliv objemy produkce v Norsku vykazují vzestupnou tendenci. Jak bylo uvedeno v 82. a následujících bodech odůvodnění, jakékoli vyšší objemy produkce nebudou pravděpodobně vyvezeny do Společenství celé, nýbrž budou z velké části pravděpodobně nasměrovány na trhy ostatních třetích zemí, na nichž se značně zvyšuje poptávka. Z důvodů uvedených v 71. a dalších bodech odůvodnění se neočekává, že se vývoz do Společenství bude uskutečňovat za dumpingové ceny.

(95)

Zvláštní pozornost byla věnována situaci norského výrobního odvětví obecně, a zejména v období přezkumného šetření. Šetřením bylo zjištěno, že v rozporu s tím, co bylo zjištěno při původním šetření, je odvětví akvakultury v Norsku složeno z vysoce ziskových společností. Příčinou je částečně velký a dosud probíhající proces konsolidace, který vedl k tomu, že se toto odvětví stalo vysoce efektivním a zdravým. To se projevuje rovněž ve vlastnické struktuře dotčených společností, tj. ve skupinách vyvážejících výrobců je velmi dobře zastoupena řada norských a celosvětových investičních a penzijních fondů. Tak tomu v průběhu původního šetření rovněž nebylo.

(96)

Šetřením bylo dále prokázáno, že norští výrobci jsou velmi dobře usazení na trhu Společenství, na němž představují přibližně 80 % až 90 % celkového objemu produkce ve Společenství. Bylo zjištěno, že tyto norské společnosti ve spojení usazené ve Společenství produkují a prodávají lososa z velké části pro trh Společenství.

(97)

Je třeba rovněž zmínit, že samotné norské mateřské společnosti vyvážejí značné množství dotčeného výrobku do Společenství.

(98)

Na základě těchto skutečností se usuzovalo, že by norské mateřské společnosti vyrábějících společností usazených ve Společenství byly přinejmenším stejně nepříznivě ovlivněny případným značným snížením cen na trhu Společenství v důsledku dumpingového dovozu z Norska. Proto bylo možno přiměřeně předpokládat, že by přinejmenším z ekonomického hlediska nemělo pro norské vyvážející výrobce smysl, aby dumpingovým chováním přispívali k poklesu cen lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství. To by přímo poškodilo ziskovost odvětví a mělo nepříznivý dopad na společnosti, s jejichž akciemi se obchoduje na burze cenných papírů a jejichž akcionáři jsou významné investiční a penzijní fondy, jak bylo uvedeno v 95. bodě odůvodnění.

(99)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti bylo proto přiměřené vyvodit závěr, že norští vyvážející výrobci mají osobní zájem na tom, aby nedošlo k prudkému poklesu tržních cen, a že se budou i nadále zaměřovat na dosažení zisku. Riziko, že by v dohledné době došlo k obnovení dumpingového chování ze strany norských vyvážejících výrobců, se proto považovalo za omezené.

(100)

Výrobní odvětví Společenství vzneslo proti uvedeným zjištěním námitky a tvrdilo, že dobrá situace norských producentů zjištěná během období přezkumného šetření není trvalé povahy a že by po období přezkumného šetření mohli mít finanční problémy a někteří z nich by dokonce mohli počátkem roku 2008 ohlásit ztráty. Výrobní odvětví Společenství rovněž tvrdilo, že převážná většina norských producentů nemá na trhu Společenství žádné dceřiné společnosti a že na základě toho nelze vyvodit závěr, že by nedošlo k obnovení dumpingu. Dále se tvrdilo, že by norští producenti s dceřinými společnostmi ve Společenství snížili svou produkci na trhu Společenství a zvýšili produkci v Norsku, pokud by opatření přestala platit.

(101)

Pokud jde o finanční situaci norských producentů, poznamenává se, že ztráty některých společností byly spojeny s jejich investicemi v Chile a ohniskem nákazy v uvedené zemi. Tyto konkrétní okolnosti se týkaly malého počtu všech producentů v Norsku. Kromě toho se informace týkaly pouze počátku roku 2008 a neumožňují vyvodit žádné celkové závěry týkající se výkonu těchto společností za celý rok. Pokud jde o produkci ve Společenství ve vlastnictví norských společností, a jak připustilo výrobní odvětví Společenství, ačkoli je počet společností s dceřinými společnostmi ve Společenství omezený, představují většinu celkové norské produkce, a byla proto považována za významnou. Tvrzení, že se kapacita produkce ve Společenství ve vlastnictví norských společností sníží, pokud budou opatření zrušena, nebylo podloženo žádnými důkazy. Tyto argumenty proto musely být odmítnuty.

(102)

Šetřením bylo prokázáno, že dumping byl v období přezkumného šetření zanedbatelný. Šetření dále odhalilo, že neexistuje žádný důvod domnívat se, že se objem produkce v Norsku bude zvyšovat vyšším tempem, než je obvyklé tempo růstu, a že to tudíž povede k podstatně vyššímu objemu norského vývozu do Společenství. Při šetření bylo rovněž zjištěno, že riziko významného poklesu norských vývozních cen na dumpingové úrovně je v dohledné době omezené, zejména kvůli skutečnosti, že se neočekává významná nadměrná produkce v Norsku, která by mohla být hlavním činitelem stojícím za tímto poklesem cen. Běžná hodnota, u níž bylo zjištěno, že bude pravděpodobně i nadále stálá, byla v průběhu období přezkumného šetření značně nižší než vývozní cena, proto není pravděpodobné, že běžné výkyvy zapříčiněné kolísavostí trhu (a tudíž dočasné snížení vývozní ceny) povedou automaticky k dumpingu. Usuzovalo se rovněž, že změněná situace v norském odvětví akvakultury, které se stalo vysoce ziskovým a s jehož akciemi se obchoduje na burze cenných papírů, jakož i významná přítomnost produkce ve vlastnictví norských společností ve Společenství znamená, že obnovení dumpingového chování není v dohledné době pravděpodobné. Na základě všech výše uvedených důvodů byl vyvozen závěr, že pravděpodobnost obnovení dumpingu je malá a neodůvodňuje další uplatňování platných antidumpingových opatření.

(103)

Tento prozatímní přezkum by proto měl být zastaven a platná opatření uložená na dovoz lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska by měla být zrušena.

(104)

Jak bylo objasněno výše, očekává se, že tržní podmínky, tj. poptávka a nabídka, zůstanou v dohledné době stálé, a že proto obnovení dumpingu není zjevně pravděpodobné. Ze všech zkoumaných ukazatelů vyplývá, že lze přiměřeně očekávat, že se objem vývozu do Společenství významně nezvýší a že vývozní ceny zůstanou na úrovni, která není dumpingová.

(105)

Vzhledem k určité nepředvídatelnosti tržních podmínek zejména kvůli povaze výrobku (zboží podléhající zkáze) se však považuje za vhodné trh pečlivě sledovat a přezkoumat situaci, budou-li k dispozici dostatečné přímé důkazy, že došlo k významné změně tržních podmínek. Bude-li se to považovat za nutné, bude v tomto případě zváženo zahájení šetření z moci úřední.

(106)

Monitorování by mělo být časově omezené do původně předpokládaného pozbytí platnosti konečných opatření uložených nařízením (ES) č. 85/2006, pokud by zůstala v platnosti, tj. do 21. ledna 2011.

(107)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bude doporučeno tento prozatímní přezkum zastavit a zrušit stávající antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku. Všechny strany dostaly příležitost vyjádřit svá stanoviska. Všechna jejich vyjádření, která byla odůvodněná a podložená důkazy, byla zohledněna,

19.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/18

19.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/20

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 824/2000 ze dne 19. dubna 2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Intervenční cena pro pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a čirok je stanovena pro jakosti, které co nejvíce odpovídají průměrné jakosti obilovin sklízených ve Společenství.

(3)

Za tím účelem, aby se zjednodušilo obvyklé řízení intervence a zejména mohly být stanoveny stejnorodé šarže pro jednotlivé obiloviny nabízené k intervenci, by mělo být stanoveno minimální množství, pro které je platební agentura nebo intervenční agentura povinna nabídku přijmout. V některých členských státech však může být nezbytné stanovit vyšší minimální množství, aby mohly agentury zohlednit stávající podmínky a zvyklosti velkoobchodu v daných zemích.

(4)

Měly by být stanoveny metody určování jakosti pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene, kukuřice a čiroku.

(5)

Podle čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1234/2007 se omezila množství kukuřice, která mohou platební agentury nebo intervenční agentury v celém Společenství převzít, na celkové množství 700 000 tun pro hospodářský rok 2008/09 a 0 tun počínaje hospodářským rokem 2009/10.

(6)

S cílem zajistit uspokojivé řízení systému intervenčního nákupu kukuřice a umožnit, aby hospodářské subjekty všech členských států měly přístup k intervenčnímu režimu za stejných podmínek, je třeba stanovit zvláštní a podrobná pravidla přidělení množství kukuřice, která lze přijmout k intervenci. K tomuto účelu je třeba zavést mechanismus přidělování těchto množství vztahující se na období hospodářského roku, během nichž mají všechny hospodářské subjekty právo podat své nabídky; tento mechanismus přitom musí hospodářským subjektům ponechávat dostatečné lhůty pro podání nabídek a umožnit stanovení jednotného koeficientu přidělení pro všechny nabízející v případě, že nabízená množství překračují množství, která lze převzít. Proto je vhodné stanovit, že přezkum nabídek bude probíhat ve dvou fázích, a určit harmonogram pro podávání nabídek kukuřice a odpovídající harmonogram pro dodávky a přejímání.

(7)

S cílem zajistit hospodářským subjektům stejné podmínky a s ohledem na období intervenčního nákupu stanovená v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007 je třeba stanovit, že první fáze podávání nabídek kukuřice bude probíhat od 1. srpna v případě Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska, od 1. prosince v případě Švédska a od 1. listopadu v případě ostatních členských států a potrvá do 31. prosince, což je poslední den pro podání nabídek pro všechny členské státy. Po ukončení první fáze bude Komise případně muset stanovit koeficient přidělení, který se použije na přijatelné nabídky podané během této první fáze, a na zbytek hospodářského roku ukončit intervenci, pokud nabízená množství překračují množství stanovené v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007. Je třeba přerušit podávání nabídek od 1. ledna až do zveřejnění zbylého množství, které lze přijmout k intervenci ve fázi č. 2, v Úředním věstníku Evropské unie, aby nedocházelo k administrativnímu a finančnímu zatížení platebních agentur nebo intervenčních agentur a hospodářských subjektů, zejména skládáním jistot, které by mohly být zbytečné vzhledem k neexistenci množství, která mají být přidělena.

(8)

Vzhledem ke lhůtě nezbytné pro případné stanovení koeficientu přidělení pro první fázi je třeba zahájit druhou fázi podávání nabídek den následující po dni zveřejnění zbylého množství, které lze přijmout k intervenci, v Úředním věstníku Evropské unie, což je první den pro podání nabídek pro všechny členské státy. Během druhé fáze se nabídky musejí přijímat každý týden od prvního pátku po zveřejnění daného množství na základě nabídek podaných hospodářskými subjekty nejpozději v pátek ve 12:00 (bruselského času). Komise sdělí hospodářským subjektům nejpozději každou středu na svých internetových stránkách množství, které zůstalo k intervenci. Po překročení množství uvedeného v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007 Komise stanoví a zveřejní koeficient přidělení a ukončí intervenci na daný hospodářský rok. S ohledem na období intervenčního nákupu stanovená v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007 je třeba stanovit, že druhá fáze podávání nabídek musí každopádně skončit nejpozději 30. dubna v případě Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska, 30. června v případě Švédska a 31. května v případě ostatních členských států.

(9)

S cílem umožnit účinné řízení mechanismu přidělování je třeba stanovit, že nabídky kukuřice nelze pozměnit ani stáhnout. Aby se zajistilo, že se jedná o vážně míněné nabídky, musí být kromě toho vázány na podmínku složení jistoty, upřesněn způsob kontrolování pravosti nabídek a uvolnění jistoty. Tuto kontrolu je proto vhodné provádět podle stejných pravidel a za stejných podmínek jako kontrolu zásob v rámci veřejného skladování podle nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (4). Mezi začátkem první fáze podávání nabídek a 31. prosincem může uplynout několik měsíců. Aby hospodářské subjekty podávající nabídky nebyly v první fázi finančně zatěžovány, je vhodné povolit, že jistota, kterou je třeba složit při podání nabídky, pokud je ve formě bankovní záruky, je splatná až den po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

(10)

Pšenice obecná a pšenice tvrdá jsou obiloviny, pro které jsou stanovena kritéria minimální jakosti pro lidskou spotřebu a které musí splňovat hygienické normy podle nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (5). Ostatní obiloviny jsou převážně určené jako krmivo pro hospodářská zvířata a musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (6). Je třeba stanovit, že se tyto normy použijí při přejímání dotčených produktů, na něž se vztahuje stávající režim intervence.

(11)

Nabízené obiloviny, jejichž jakost neumožňuje přiměřené použití nebo skladování, by neměly být přijaty k intervenci. Za tímto účelem je třeba zohlednit situaci v oblasti intervence, která souvisí zejména s dlouhodobým skladováním některých obilovin a jeho vlivem na jakost produktů.

(12)

Ve snaze zajistit, aby intervenční produkty byly odolnější vůči znehodnocení a při pozdějším použití, je třeba zpřísnit požadavky na jakost kukuřice. Za tímto účelem je třeba snížit maximální obsah vlhkosti a maximální procentní podíl zlomkových zrn, jakož i zrn, jež byla při sušení vystavena nadměrné teplotě. V zájmu soudržnosti je vzhledem k agronomickým podobnostem čiroku a kukuřice vhodné stanovit analogická opatření pro čirok.

(13)

Za účelem zlepšení kvality skladování a za účelem jejího zajištění od podání nabídek je vhodné, aby místa uskladnění, ve kterých se nacházejí obiloviny v okamžiku nabídky, zaručovala jejich optimální zachování, zejména pokud jde o kukuřici, po dlouhou dobu. Proto je nutné omezit možnost převzít obiloviny do skladu nabízejícího a povolit tento druh převzetí, pouze pokud se obiloviny nacházejí u skladovatelů ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 884/2006. V tom případě by se nabízející měl zavázat, pokud jde o jeho vztah se skladovatelem, že od podání nabídky obdobně použije stejné předpisy a podmínky uskladnění a kontroly v souladu s nařízením (ES) č. 884/2006.

(14)

Možnosti rozvoje mykotoxinů jsou spojeny se zvláštními podmínkami, které jsou identifikovatelné převážně podle klimatických podmínek v období růstu, a zejména v době květu obilovin.

(15)

Rizika spojená s překročením maximálních přípustných limitů kontaminujících látek jsou určena platebními agenturami nebo intervenčními agenturami na základě informací získaných od nabízejících a na základě vlastních kritérií pro analýzu. Za účelem snížení finančních nákladů je proto odůvodněné požadovat analýzy v pravomoci agentur před převzetím produktů, pouze na základě provedené analýzy rizika, kterou se zaručí jakost produktů v okamžiku jejich vstupu do intervenčního režimu.

(16)

Podmínky, za kterých jsou obiloviny platebním agenturám nebo intervenčním agenturám nabízeny a intervenčními agenturami přejímány, by měly být ve Společenství co nejjednotnější, aby se zabránilo diskriminaci mezi producenty.

(17)

Použití přirážek a srážek by mělo umožnit, aby intervenční cena odrážela cenové rozdíly na trhu z důvodů jakosti.

(18)

Členské státy by se kromě roční inventarizace podle nařízení Komise (ES) č. 884/2006 měly ujistit o stavu uchování zásob, které jsou v držení intervenčních agentur.

(19)

Čl. 2, čl. 6 odst. 2 písm. d), čl. 7 odst. 2 písm. b) a příloha XII bod 1 nařízení (ES) č. 884/2006 stanoví pravidla pro odpovědnost. Uvedené články a uvedená příloha zejména stanoví, že členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného uchovávání produktů, které jsou předmětem intervence Společenství, a že množství zhoršené jakosti v důsledku nevhodných skladovacích podmínek nebo z důvodů příliš dlouhého skladování se zaznamenávají do účetních záznamů jako ztráta z intervenčních zásob, ke dni, ke kterému bylo zhoršení jakosti zjištěno. Rovněž stanoví, že za produkt zhoršené jakosti se považuje produkt, který již nesplňuje požadavky na jakost platné v okamžiku nákupu. V důsledku toho může být z rozpočtu Společenství hrazeno pouze zhoršení jakosti spojené s těmito ustanoveními. Členský stát převezme odpovědnost za přijetí nepřiměřeného rozhodnutí v okamžiku nákupu produktu, vzhledem k analýze rizika požadované podle těchto předpisů, pokud by se později prokázalo, že produkt neodpovídá minimálním normám. Takové rozhodnutí by totiž nezaručovalo jakost produktu a v důsledku toho ani jeho dobré uchování. Podmínky, za nichž členský stát musí nést odpovědnost, je proto třeba upřesnit.

(20)

Za účelem vypracování týdenní statistické zprávy o stavu zásob intervenčních obilovin je třeba upřesnit obsah sdělení, která mají členské státy předat Komisi.

(21)

Za účelem účinného řízení systému je třeba stanovit předávání informací požadovaných Komisí elektronickou cestou.

(22)

Je rovněž třeba, aby některé informace byly shromážděny a dány k dispozici na harmonizovaném regionálním základě. Je třeba používat regionální úrovně stanovené nařízením Rady (EHS) č. 837/90 ze dne 26. března 1990 o statistických informacích poskytovaných členskými státy o produkci obilovin (7) a požádat členské státy, aby je sdělily Komisi.

(23)

Je namístě rovněž stanovit, že požadované informace se Komisi zašlou na vzorových formulářích vypracovaných Komisí obsahujících informace nutné k řízení intervence, které se poskytnou členským státům, a že se použijí po předchozím oznámení řídícímu výboru a Komise je případně za stejných podmínek upraví a aktualizuje.

(24)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

jméno nabízejícího;

b)

nabízenou obilovinu;

c)

místo uskladnění nabízené obiloviny;

d)

množství, hlavní vlastnosti a sklizňový rok nabízené obiloviny;

e)

intervenční centrum, kterému je nabídka určena a, pokud se uplatňuje čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení, závazek nabízejícího zaručit, pokud jde o jeho vztah se skladovatelem a o místo uskladnění podle písm. c) tohoto odstavce, že se obdobně použijí předpisy a podmínky uskladnění a kontroly v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 884/2006.

a)

jsou množství, která se nacházejí v místě uskladnění, v období mezi podáním nabídky a převzetím kukuřice, nižší než množství uvedená nabízejícím podle čl. 2 odst. 1, aniž je dotčena tolerance 5 %;

b)

pokud nabízející nemůže přidělená množství poskytnout k převzetí intervenční agenturou podle článků 4 a 6.

a)

pro nabízená množství, která nebyla přidělena;

b)

pro nabízená přidělená množství v okamžiku, kdy intervenční agentura skutečně převezme 95 % přiděleného množství.

a)

pro pšenici obecnou a pšenici tvrdou limity určené podle nařízení (EHS) č. 315/93, včetně požadavků stanovených pro limity fusariových toxinů pro pšenici obecnou a pšenici tvrdou v bodech 2.4 až 2.7 přílohy nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (8);

b)

pro ječmen, kukuřici a čirok limity určené směrnicí 2002/32/ES.

a)

standardní metoda pro určení množství látek, které nejsou za základních obilovin nesnížené jakosti, je metoda uvedená v příloze III;

b)

standardní metoda pro určení obsahu vlhkosti je metoda uvedená v příloze IV. Členské státy však mohou použít i jiné metody založené na principu uvedeném v příloze IV, metodu ISO 712:1998 nebo metodu založenou na technologii využívající infračervené záření. V případě pochybnosti jsou přijaty pouze výsledky získané použitím metody uvedené v příloze IV;

c)

standardní metoda pro určení obsahu taninu v čiroku je metoda ISO 9648:1988;

d)

standardní metoda pro určení nelepivosti a strojové zpracovatelnosti těsta získaného z pšenice obecné je metoda uvedená v příloze V;

e)

standardní metoda pro určení obsahu bílkovin v mleté pšenici obecné je metoda uznaná Mezinárodní společností pro chemii obilovin (ICC), jejíž normy jsou stanoveny pod nadpisem č. 105/2: „metoda pro určení obsahu bílkovin v obilovinách a produktech z obilovin“.

Členské státy však mohou použít i jakékoliv jiné metody. V takovém případě musí Komisi předložit potvrzení ICC o tom, že výsledky získané danou metodou jsou rovnocenné;

f)

Zélényho index pro zrna mleté pšenice obecné se určí v souladu s metodou ISO 5529:1992;

g)

Hagbergovo pádové číslo (zkouška amylázové aktivity) se určí v souladu s metodou ISO 3093:2004;

h)

standardní metoda pro určení míry sklovitého vzhledu pšenice tvrdé je metoda uvedená v příloze VI;

i)

standardní metoda pro určení měrné hmotnosti je metoda ISO 7971/2:1995;

j)

metodami pro odběr vzorků a metodami referenční analýzy pro určení míry mykotoxinů jsou metody uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1881/2006 a stanovené v příloze I a II nařízení Komise (ES) č. 401/2006 (9).

a)

provede intervenční agentura do 45 dnů od převzetí kontrolu, která musí zahrnovat přinejmenším objemovou kontrolu; případný rozdíl mezi váženým množstvím a množstvím odhadnutým podle objemové metody nesmí překročit 5 %;

b)

pokud není odchylka překročena, ponese skladovatel veškeré náklady spojené s jakýmkoliv případným nedostatkem zjištěným při pozdější kontrole ve vztahu ke hmotnosti uvedené do účetnictví při převzetí obilovin;

c)

pokud je odchylka překročena, obiloviny se musí ihned zvážit. Výdaje spojené s vážením ponese skladovatel, pokud je zjištěná hmotnost nižší než hmotnost uvedená v účetnictví, v opačném případě ponese náklady členský stát.

a)

je ve skladovém účetnictví uvedena hmotnost zjištěná vážením, fyzikální jakostní vlastnosti v době vážení, a zejména obsah vlhkosti, případná přemístění do jiného místa skladování, jakož i provedená ošetření, přičemž od vážení nesmí uplynout více než 10 měsíců;

b)

skladovatel prohlásí, že nabízená šarže ve všech ohledech odpovídá údajům uvedeným ve skladovém účetnictví;

c)

jakostní vlastnosti zjištěné v době vážení jsou stejné jako jakostní vlastnosti reprezentativního vzorku skládajícího se ze vzorků obilovin, které byly intervenční agenturou nebo jejím zástupcem odebrány v rozsahu jednoho vzorku z každých 60 tun.

a)

zohlední se hmotnost uvedená ve skladovém účetnictví, která se v případě nutnosti upraví, aby se zohlednil případný rozdíl mezi obsahem vlhkosti a/nebo obsahem různých nečistot (Schwarzbesatz) zjištěných v době vážení a hodnotami zjištěnými u reprezentativního vzorku. Rozdíl v obsahu nečistot lze zohlednit pouze pro úpravu snížení hmotnosti uvedené ve skladovém účetnictví;

b)

intervenční agentura provede do 45 dnů od převzetí ověření objemové kontroly; případný rozdíl mezi množstvím zjištěným vážením a množstvím odhadnutým objemovou metodou nesmí být vyšší než 5 %;

c)

pokud není odchylka překročena, ponese skladovatel veškeré náklady spojené s jakýmkoliv případným nedostatkem zjištěným při pozdější kontrole ve vztahu ke hmotnosti uvedené do účetnictví při převzetí obilovin;

d)

pokud je odchylka překročena, obiloviny se musí ihned zvážit. Výdaje spojené s vážením ponese skladovatel, pokud je zjištěná hmotnost nižší než hmotnost uvedená v účetnictví, v opačném případě ponese náklady Evropský zemědělský fond, přičemž se zohlední odchylka stanovená v příloze XI bodu 1 první odrážce nařízení (ES) č. 884/2006.

a)

se stanovením obsahu taninu v čiroku;

b)

se zkouškou amylázové aktivity (Hagbergovo pádové číslo);

c)

se stanovením obsahu bílkovin v pšenici tvrdé a pšenici obecné;

d)

se Zélényho testem;

e)

se zkouškou strojové zpracovatelnosti;

f)

s analýzou kontaminujících látek.

a)

datum kontroly množství a minimálních požadovaných vlastností obilovin;

b)

hmotnost dodaných obilovin;

c)

počet odebraných vzorků tvořících reprezentativní vzorek;

d)

zjištěné fyzikální vlastnosti;

e)

agentura, která je zodpovědná za analýzy technologických kritérií a za výsledky těchto analýz.

a)

pokud je obsah vlhkosti v obilovinách nabízených k intervenci nižší než 13 % u kukuřice a čiroku a 14 % u ostatních obilovin, použijí se přirážky uvedené v tabulce I přílohy VII. Pokud je obsah vlhkosti v uvedených obilovinách nabízených k intervenci vyšší než 13 % a 14 %, použijí se srážky uvedené v tabulce II přílohy VII;

b)

pokud se měrná hmotnost obilovin nabízených k intervenci odchyluje od poměru hmotnost/objem 76 kg/hl u pšenice obecné a 64 kg/hl u ječmene, použijí se srážky uvedené v tabulce III přílohy VII;

c)

pokud je procentní podíl zlomkových zrn vyšší než 3 % u pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene a 4 % u kukuřice a čiroku, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

d)

pokud je procentní podíl zlomkových zrn vyšší než 2 % u pšenice tvrdé, 4 % u kukuřice a čiroku a 5 % u pšenice obecné a ječmene, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

e)

pokud je procentní podíl klíčících zrn vyšší než 2,5 %, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

f)

pokud je procentní podíl různých nečistot (Schwarzbesatz) vyšší než 0,5 % u pšenice tvrdé, 1 % u pšenice obecné, ječmene, kukuřice a čiroku, sníží se cena o 0,1 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

g)

pokud je procentní podíl zrn pšenice tvrdé bez sklovitého vzhledu vyšší než 20 %, sníží se cena o 0,2 EUR za každé další procento nebo jeho část;

h)

pokud je obsah bílkovin v pšenici obecné nižší než 11,5 %, použijí se srážky uvedené v tabulce IV přílohy VII;

i)

pokud je obsah taninu v čiroku nabízeném k intervenci vyšší než 0,4 % sušiny, použije se srážka, která se vypočte metodou stanovenou v příloze VIII.

a)

nejpozději každou středu do 12:00 hodin (bruselského času):

b)

ve středu následující po zveřejnění oznámení o nabídkovém řízení, množství obilovin zařazená do nabídkového řízení podle čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2131/93 (10);

c)

ve středu následující po dni, kdy členský stát určil dotčené šarže, množství obilovin určená k bezplatnému rozdělení nejchudším osobám ve Společenství podle článku 27 nařízení (ES) č. 1234/2007;

d)

nejpozději do konce měsíce po uplynutí lhůty na převzetí podle čl. 6 odst. 6 tohoto nařízení průměrné hodnoty měrné hmotnosti, obsahů vlhkosti, zlomkových zrn a bílkovin zjištěných u převzatých šarží obilovin, a to podle jednotlivých regionů stanovených v příloze III nařízení (EHS) č. 837/90.

19.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/49

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1109/2007 (3) stanovilo výše reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel pro bílý cukr, surový cukr a některé sirupy pro hospodářský rok 2007/2008. Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 644/2008 (4).

(2)

Informace, které má Komise v současnosti k dispozici, naznačují, že výše současných reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel je třeba pozměnit v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

19.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/51

(1)

Poté, co nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (2) změnilo oblast působnosti směrnice 2005/55/ES, je třeba uvedenou směrnici dále změnit převedením příslušných technických požadavků. Z toho důvodu je rovněž třeba změnit směrnici Komise 2005/78/ES (3), která uvedenou směrnici provádí.

(2)

V důsledku změny v rozsahu působnosti je nezbytné zavést nové požadavky do právních předpisů týkajících se emisí z těžkých nákladních vozidel stanovených směrnicí 2005/55/ES. Tyto požadavky zahrnují zkušební postupy, které umožní schvalování typu motorů velkého výkonu a vozidel s benzinovými motory.

(3)

Kromě toho je nezbytné do směrnice 2005/78/ES zavést stávající požadavky pro měření opacity kouře u naftových motorů, a to vzhledem ke zrušení směrnice Rady 72/306/EHS ze dne 2. srpna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím znečisťujících látek ze vznětových motorů vozidel (4) v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem technického výboru – motorová vozidla,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Pro účely této směrnice se rozumí:

2)

Přílohy I, II, III a VI směrnice 2005/55/ES se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Prováděcí opatření k článkům 3 a 4 směrnice 2005/55/ES jsou stanovena v přílohách II až VII této směrnice.

Pro účely schvalování typu vozidel se vznětovými motory a těchto motorů se použije příloha VI.

Pro účely schvalování typu vozidel se zážehovými motory a těchto motorů se použije příloha VII.“

2)

Bod 1 oddíl 2 přílohy V se nahrazuje tímto:

3)

Doplňují se přílohy VI a VII ve znění přílohy II této směrnice.

19.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/60

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 831/2002 ze dne 17. května 2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely (2), stanoví podmínky, za kterých je možný přístup k důvěrným údajům sdělovaným orgánu Společenství za účelem získání statistických závěrů pro vědecké účely, a podmínky spolupráce orgánu Společenství a vnitrostátních orgánů pro usnadnění tohoto přístupu.

(2)

Rozhodnutí Komise 2004/452/ES (3) stanovilo seznam subjektů, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely.

(3)

Ředitelství pro výzkum, studie, hodnocení a statistiky (Direction de la recherche, des études, de l’évaluation et des statistiques – DREES) pod společnou pravomocí Ministerstva práce, sociálních vztahů a solidarity, Ministerstva zdravotnictví, mládeže a sportu a Ministerstva pro rozpočet, veřejné finance a veřejnou službu, Paříž, Francie, je třeba považovat za subjekt, který splňuje požadované podmínky, a mělo by být proto zařazeno na seznam úřadů, organizací a institucí uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 831/2002.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistickou důvěrnost,

19.7.2008   

CS EN EN FR FR DE DE EN EN

Úřední věstník Evropské unie

L 192/63

(1)

Podle článku 30.1 statutu ESCB poskytují národní centrální banky členských států, které přijaly euro, Evropské centrální bance (ECB) devizové rezervy a ECB má plné právo držet a spravovat devizové rezervy, které na ni byly převedeny.

(2)

Podle článků 9.2 a 12.1 statutu ESCB může ECB výkon některých svých činností zabezpečit prostřednictvím národních centrálních bank eurozóny a může se obracet na národní centrální banky eurozóny se žádostmi o provedení některých svých operací. ECB má proto za to, že národní centrální banky eurozóny by měly devizové rezervy, které byly na ECB převedeny, spravovat jako její mandatáři.

(3)

Účast národních centrálních bank eurozóny na správě devizových rezerv převedených na ECB a transakce spojené s touto správou vyžadují zvláštní podklady pro operace s devizovými rezervami ECB.

(4)

Obecné zásady ECB/2006/28 ze dne 21. prosince 2006 o správě devizových rezerv Evropské centrální banky národními centrálními bankami a o právních podkladech pro operace s těmito rezervami (1) byly od svého přijetí již jednou změněny. Byla navržena řada změn, a proto se navrhuje přepracovat v zájmu jasnosti a transparentnosti obecné zásady ECB/2006/28,

—

„národní centrální bankou eurozóny“ národní centrální banka členského státu, který přijal euro, a

—

„evropskými zeměmi“ všechny členské státy, které v souladu se Smlouvou přijaly euro, jakož i Dánsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království (jen Anglie a Wales).

a)

Rámcová dohoda FBE pro finanční operace (znění z roku 2004) se použije pro operace s protistranami, které jsou založeny nebo registrovány podle práva některé z evropských zemí a podle práva Severního Irska a Skotska;

b)

„Bond Market Association Master Repurchase Agreement“ (znění ze září 1996) se použije pro operace s protistranami, které jsou založeny nebo registrovány podle práva Spojených států (federálního práva nebo práva jednotlivých států), a

c)

„TBMA/ISMA Global Master Repurchase Agreement“ (znění z roku 2000) se použije pro operace s protistranami, které jsou založeny nebo registrovány podle práva zemí jiných než těch, které jsou uvedeny v písmenu a) nebo b).

a)

Rámcová dohoda FBE pro finanční operace (znění z roku 2004) se použije pro operace s protistranami, které jsou založeny nebo registrovány podle práva některé z evropských zemí;

b)

„1992 International Swaps and Derivatives Association Master Agreement“ (pro více měn – přeshraniční, verze podle práva státu New York) se použije pro operace s protistranami, které jsou založeny nebo registrovány podle práva Spojených států (federálního práva nebo práva jednotlivých států), a

c)

„1992 International Swaps and Derivatives Association Master Agreement“ (pro více měn – přeshraniční, verze podle anglického práva) se použije pro operace s protistranami, které jsou založeny nebo registrovány podle práva zemí jiných než těch, které jsou uvedeny v písmenu a) nebo b).

a)

rámcová dohoda o vzájemném započtení pohledávek (nettingu) podle anglického práva a sepsaná v angličtině podle přílohy IIa se uzavírá se všemi protistranami vyjma protistran uvedených v písmenu b), c) a d),

b)

rámcová dohoda o vzájemném započtení pohledávek (nettingu) podle francouzského práva a sepsaná ve francouzštině podle přílohy IIb se uzavírá s protistranami registrovanými ve Francii,

c)

rámcová dohoda o vzájemném započtení pohledávek (nettingu) podle německého práva a sepsaná v němčině podle přílohy IIc se uzavírá s protistranami registrovanými v Německu, a

d)

rámcová dohoda o vzájemném započtení pohledávek (nettingu) podle práva státu New York a sepsaná v angličtině podle přílohy IId se uzavírá s protistranami registrovanými ve Spojených státech.