(1)

Podle čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 může být rozdíl mezi cenami produktů uvedených v části XV přílohy I uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s hovězím masem by se měly stanovit vývozní náhrady v souladu s pravidly a kritérii stanovenými v článcích 162 až 164 a 167 až 170 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Podle čl. 164 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 lze náhradu rozlišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(4)

Náhrady by se měly poskytovat jen pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež jsou opatřeny označením zdravotní nezávadnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (2). Tyto produkty musí rovněž splňovat požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (3) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (4).

(5)

Podle ustanovení čl. 7 odst. 2 třetího pododstavce nařízení Komise (ES) č. 1359/2007 ze dne 21. listopadu 2007, kterým se stanoví podmínky pro poskytování zvláštních vývozních náhrad pro některé druhy vykostěného hovězího masa (5), se výše zvláštní náhrady snižuje, pokud množství vykostěného masa určené k vývozu nepředstavuje ani 95 % celkové hmotnosti vykostěných kusů, avšak činí alespoň 85 % celkové hmotnosti vykostěných kusů.

(6)

Nařízení Komise (ES) č. 343/2008 (6) by proto mělo být zrušeno a nahrazeno nařízením novým.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 341/2007 (3) stanoví otevření a správu celních kvót a zavedení režimu dovozních licencí a osvědčení o původu pro česnek a jiné zemědělské produkty dovážené ze třetích zemí.

(2)

Množství, na která byly podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 347/2007 podány žádosti o licence „A“ tradičními a novými dovozci během prvních pěti pracovních dnů měsíce července roku 2008, překračují množství dostupná pro dovoz výrobků pocházejících z Číny a ze všech třetích zemí kromě Číny.

(3)

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 je tudíž nezbytné stanovit, do jaké míry bude možné vyhovět žádostem o licence „A“ zaslaným Komisi do dne 15. července 2008 podle článku 12 nařízení (ES) č. 341/2007,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (2) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i reprezentativní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. Je tedy třeba zveřejnit reprezentativní ceny těchto produktů.

(3)

Vzhledem k situaci na trhu je nezbytné provést tuto změnu co nejdříve.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Rozhodnutí Rady (ES) č. 1098/2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97, stanoví podmínky pro udržitelné využívání tresky obecné v Baltském moři a pravidla pro sledování a kontrolu této činnosti a dohled nad ní.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (2) stanoví kontrolní činnosti prováděné Komisí a spolupráci mezi členskými státy, aby bylo zajištěno dodržování pravidel společné rybářské politiky.

(3)

Má-li být víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací úspěšný, je nutno stanovit zvláštní kontrolní a inspekční program.

(4)

Zvláštní kontrolní a inspekční program by měl být stanoven na období tří let. Výsledky získané uplatňováním zvláštního kontrolního a inspekčního programu by měly být pravidelně vyhodnocovány dotčenými členskými státy ve spolupráci s Agenturou Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA), zřízenou nařízením Rady (ES) č. 768/2005 (3).

(5)

Je třeba podpořit spolupráci mezi dotčenými členskými státy s cílem zvýšit jednotnost inspekčních a dohledových postupů a přispět k rozvoji koordinace kontrolních činností mezi příslušnými orgány těchto členských států.

(6)

Společné inspekční a dohledové činnosti by měly být prováděny v souladu s plány společného nasazení vypracovanými agenturou CFCA.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím byla stanovena ve shodě s dotčenými členskými státy.

(8)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro rybolov a akvakulturu,

a)

inspekční a dohledové činnosti stanovené v příloze I;

b)

všechna protiprávní jednání uvedená v příloze II zjištěná během období dvanácti měsíců včetně uvedení vlajky plavidla, data, místa inspekce a povahy protiprávního jednání u každého protiprávního jednání; členské státy označí povahu protiprávního jednání odkazem na písmeno, pod kterým je uvedeno v příloze II;

c)

stav vyšetřování protiprávních jednání stanovených v příloze II bez ohledu na to, zda byla zjištěna během předešlého kalendářního roku nebo dříve;

d)

jakákoliv příslušná opatření v oblasti koordinace a spolupráce mezi členskými státy.

(1)

Rozhodnutí Komise 82/43/EHS ze dne 9. prosince 1981 o zřízení Poradního výboru pro rovné příležitosti žen a mužů (1) bylo několikrát podstatně změněno (2). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené rozhodnutí kodifikováno.

(2)

Rovnost mezi muži a ženami je základem pro lidskou důstojnost a demokracii a představuje základní zásadu práva Společenství, ústav a zákonů členských států a mezinárodních a evropských úmluv.

(3)

Provádění zásady rovného zacházení pro muže a ženy musí být podporováno lepší spoluprací a výměnami názorů a zkušeností mezi orgány, které jsou v jednotlivých členských státech speciálně pověřeny podporou rovných příležitostí, a Komisí.

(4)

Úplné provedení směrnic, doporučení a usnesení přijatých Radou v oblasti rovných příležitostí, včetně jejich převedení do praxe, může být značně urychleno za přispění vnitrostátních orgánů, které disponují sítí odborných informací.

(5)

Příprava a provádění akcí Společenství týkajících se zaměstnanosti žen, zlepšení situace žen pracujících ve svobodných povoláních a v zemědělství a podpory rovných příležitostí vyžaduje úzkou spolupráci se specializovanými orgány členských států.

(6)

V důsledku toho je třeba zavést institucionální rámec pro pořádání pravidelných konzultací s těmito orgány,

(1)

V souladu s článkem 18 směrnice 2005/32/ES by Komise měla zajistit, aby při výkonu jejích činností bylo u každého prováděcího opatření dbáno na vyváženou účast členských států a dotčených stran.

(2)

Směrnice 2005/32/ES stanoví, že by se uvedené strany měly scházet na konzultačním fóru. Je proto nezbytné definovat úkoly a strukturu tohoto konzultačního fóra.

(3)

Konzultační fórum by mělo Komisi napomáhat při vytváření pracovního plánu, přispívat k přípravám a přezkoumávání prováděcích opatření, posuzování účinnosti zavedených mechanismů dohledu nad trhem a hodnocení dobrovolných dohod a jiných samoregulačních opatření.

(4)

Konzultační fórum by mělo sestávat ze zástupců členských států a dotčených stran, kterých se daný výrobek nebo skupina výrobků týká, jako jsou výrobní odvětví, včetně malých a středních podniků a řemeslníků, odborové organizace, velkoobchodníci, maloobchodníci, dovozci, skupiny zabývající se ochranou životního prostředí a organizace spotřebitelů.

(5)

Měla by být stanovena pravidla zveřejňování informací ze strany členů konzultačního fóra, aniž by byly dotčeny bezpečnostní předpisy připojené k jednacímu řádu Komise rozhodnutím 2001/844/ES, ESUO, Euratom (2).

(6)

Osobní údaje týkající se členů konzultačního fóra by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (3),

(1)

Rozhodnutí Komise 2000/572/ES (5) stanoví veterinární a hygienické podmínky, jakož i podmínky udělování veterinárních osvědčení pro dovoz masných polotovarů ze třetích zemí do Společenství.

(2)

V důsledku toho, že nastalo datum použitelnosti nařízení (ES) č. 852/2004, 853/2004 a 854/2004, jakož i nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase (6), je nutné změnit a aktualizovat veterinární a hygienické podmínky Společenství a požadavky na vydávání osvědčení pro dovoz masných polotovarů do Společenství za účelem uvedení správných odkazů na nové právní předpisy.

(3)

Systém TRACES (Trade Control and Expert System) je integrovaným počítačovým veterinárním systémem, který byl zaveden rozhodnutím Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (7). Normalizace veterinárních osvědčení je nezbytná pro účinné počítačové zpracování osvědčení v rámci systému TRACES.

(4)

Rozhodnutí Komise 2007/240/ES ze dne 16. dubna 2007, kterým se stanoví nová veterinární osvědčení pro dovoz živých zvířat, spermatu, embryí, vajíček a produktů živočišného původu do Společenství v rámci rozhodnutí 79/542/EHS, 92/260/EHS, 93/195/EHS, 93/196/EHS, 93/197/EHS, 95/328/ES, 96/333/ES, 96/539/ES, 96/540/ES, 2000/572/ES, 2000/585/ES, 2000/666/ES, 2002/613/ES, 2003/56/ES, 2003/779/ES, 2003/804/ES, 2003/858/ES, 2003/863/ES, 2003/881/ES, 2004/407/ES, 2004/438/ES, 2004/595/ES, 2004/639/ES a 2006/168/ES (8) stanoví, že předkládání různých veterinárních osvědčení a osvědčení o zdravotní nezávadnosti vyžadovaných pro dovoz živých zvířat, spermatu, embryí, vajíček a produktů živočišného původu do Společenství, jakož i osvědčení pro tranzit produktů živočišného původu přes území Společenství, má probíhat na základě jednotných vzorů veterinárních osvědčení uvedených v příloze I uvedeného rozhodnutí.

(5)

V souladu s tím by vzorová osvědčení stanovená v přílohách II a III rozhodnutí 2000/572/ES měla být nahrazena novými vzory, aby byla zajištěna slučitelnost se systémem TRACES.

(6)

Aby nedošlo k narušení obchodu, mělo by být používání osvědčení vydaných v souladu s rozhodnutím 2000/572/ES před změnami zavedenými tímto rozhodnutím povoleno po dobu šesti měsíců od data použitelnosti tohoto rozhodnutí. Tato osvědčení by měla platit pro dovoz do Společenství po dobu deseti měsíců od použití tohoto rozhodnutí.

(7)

Rozhodnutí 2000/572/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

(*1)   Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1."

(*2)   Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1."

(*3)   Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55."

(*4)   Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.“ "

2)

Článek 4a se mění takto:

3)

Přílohy II a III se nahrazují zněním přílohy tohoto rozhodnutí.

(1)

Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť (dále jen „agentura“) byla zřízena rozhodnutím Komise 2007/60/ES (2), aby do 31. prosince 2008 řídila činnost Společenství v oblasti transevropské dopravní sítě, pokud jde o provádění úkolů týkajících se poskytování finanční pomoci Společenství podle nařízení Rady č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí (3). Mnohé z těchto projektů budou pokračovat ještě dlouho po 31. prosinci 2008.

(2)

Agentura by měla být odpovědná i za projekty, kterým je poskytována finanční pomoc na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 (4), protože podle uvedeného nařízení se pokračuje ve financování podobných činností pro transevropskou dopravní síť jako podle nařízení (ES) 2236/95, pro něž již agentura obdržela pověření.

(3)

Agentura by neměla být pověřena přijímáním jednotlivých rozhodnutí o poskytování finanční podpory Společenství. V zájmu dalšího zvýšení účinnosti a efektivity provádění programu však Komise může rozhodnout, že pověří agenturu přijetím změn takových rozhodnutí.

(4)

Agentura by zejména měla být odpovědná za činnosti související s projektem nezávisle na formě a způsobu finanční pomoci Společenství stanovené v článku 6 nařízení (ES) č. 680/2007. Všechny činnosti vztahující se k programu, jako je kontrolní činnost a tvorba politiky, by měly být vyňaty a zůstat v pravomoci Komise.

(5)

Agentura by zejména měla být rovněž odpovědná za doprovodná opatření s cílem přispět k účinnosti a efektivitě programu transevropské dopravní sítě (TEN-T), aby se co nejvíce zvýšila její evropská přidaná hodnota, včetně podpory programu TEN-T u všech zúčastněných stran a lepšího zviditelnění u široké veřejnosti ve všech členských státech a sousedních třetích zemích. Tato opatření by mohla obsahovat cílené kampaně určené ke zlepšování informovanosti a propagaci, jako organizování dnů TEN-T, seminářů a konferencí, oznamování a šíření výsledků a osvědčených postupů prostřednictvím vhodných publikací, včetně využití elektronických médií, např. při přípravě tiskových zpráv, pokynů pro případné zájemce, brožur o úspěšných akcích a výročních zpráv, a organizaci účasti zástupců agentury anebo Komise na příslušných akcích, jako je zahájení provozu dopravní infrastruktury.

(6)

Externí poradci vypracovali novou analýzu poměru nákladů a výnosů, z níž vyplývá, že správní zdroje stávající agentury, zejména lidské, vyžadují výrazné zvýšení. Agentura by z hlediska nákladů i nadále byla tím nejúčinnějším řešením.

(7)

Rozhodnutí 2007/60/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Ustanovení tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro výkonné agentury,

1)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

2)

V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

(*1)   Úř. věst. L 228, 23.9.1995. s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1159/2005 (Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 16)."

(*2)   Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.“ "

(1)

Strategická iniciativa i2010, která je iniciativou pro růst a zaměstnanost, staví na politikách informačních a komunikačních technologií, na výzkumu a na inovacích, aby pomohla dosáhnout cílů Lisabonské strategie. Iniciativa i2010 prosazuje vybudování evropské informační společnosti a podporuje poskytování lepších veřejných služeb, včetně elektronického zdravotnictví.

(2)

S využitím řešení podporovaných informačními a komunikačními technologiemi (elektronické zdravotnictví) je alespoň částečně možné vyřešit stávající i budoucí náročné úkoly, které ohrožují evropské systémy zdravotní péče. Hlavním předpokladem využívání výhod elektronického zdravotnictví je lepší spolupráce v oblasti interoperability elektronických zdravotních systémů a aplikací členských států. Systémy elektronických zdravotních záznamů tvoří základní součást systémů elektronického zdravotnictví.

(3)

Systémy elektronických zdravotních záznamů mají potenciál dosáhnout vyšší kvality a lepšího zabezpečení zdravotních informací než tradiční formy zdravotních záznamů. Interoperabilní systémy elektronických zdravotních záznamů by měly snáze zpřístupnit informace o pacientech a zlepšit kvalitu a bezpečnost péče o pacienty ve Společenství, neboť pacientům i zdravotním pracovníkům poskytnou příslušné a aktuální informace a zároveň zajistí nejvyšší standardy ochrany osobních údajů a důvěrnost. Zlepšení přeshraniční spolupráce v oblasti elektronického zdravotnictví vyžaduje spolupráci mezi poskytovateli, kupujícími a regulátory zdravotnických služeb v různých členských státech. Žádné opatření související s interoperabilitou zároveň nemusí nutně vést k harmonizaci zákonů a předpisů o organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče a služeb v členských státech.

(4)

Nedostatečná interoperabilita systémů elektronických zdravotních záznamů je jednou z hlavních překážek uskutečňování sociálních a hospodářských výhod elektronického zdravotnictví ve Společenství. Rozdrobení trhu v oblasti elektronického zdravotnictví zhoršuje nedostatečná technická a sémantická interoperabilita. Zdravotnické informační a komunikační systémy a normy, které se v současnosti používají v členských státech, jsou často neslučitelné a neusnadňují přístup k informacím, které jsou životně důležité pro poskytování bezpečné a kvalitní zdravotní péče v různých členských státech.

(5)

Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Elektronické zdravotnictví – zlepšení zdravotní péče pro evropské občany: Akční plán pro evropský prostor elektronického zdravotnictví“, předložené dne 30. dubna 2004 (1), uvádí potenciál systémů elektronického zdravotnictví a hlavní úkoly, které je zapotřebí splnit, aby tyto systémy mohly být rozšířeny. Akční plán uvedený v tomto sdělení vyzývá k přijetí společného opatření Společenství a členských států pro interoperabilitu systémů elektronických zdravotních záznamů.

(6)

Prohlášení z konference o elektronickém zdravotnictví na vysoké úrovni z roku 2007 uznalo význam zahájení společných iniciativ členských států posílením řady činností spojených s interoperabilitou systémů elektronických zdravotních záznamů.

(7)

Komise reagovala na zprávu nezávislé skupiny odborníků „Vytváření inovativní Evropy“ sdělením „Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu“ (2), jehož cílem je vytvářet a uvádět na trh inovační výrobky a služby v předních průmyslových a společenských oblastech, včetně elektronického zdravotnictví. Jedním z hlavních cílů navrhovaných iniciativ je podpořit interoperabilitu systémů elektronických zdravotních záznamů, neboť zdravotnické informační a komunikační systémy a normy používané v současnosti v členských státech jsou často neslučitelné, a představují tak překážku pro hospodárná a inovační řešení informačních technologií pro zdravotnictví.

(8)

Evropský parlament schválil dne 23. května 2007 usnesení o dopadu a důsledcích vyjmutí zdravotnických služeb z působnosti směrnice o službách na vnitřním trhu (3); Usnesení vyzývá Komisi, aby přiměla členské státy k aktivní podpoře zavádění elektronického zdravotnictví a telemedicíny, zejména vývojem interoperabilních systémů, které umožní výměnu informací o pacientech mezi poskytovateli zdravotní péče v různých členských státech.

(9)

Účelem doporučení je přispět k rozvoji celkové interoperability v evropském elektronickém zdravotnictví do konce roku 2015.

(10)

Toto doporučení respektuje a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména článek 7 o právu na respektování soukromého a rodinného života a článek 8 o právu každého jednotlivce na ochranu osobních údajů.

(11)

Zdravotní záznamy patří k nejcitlivějším dostupným záznamům, které obsahují osobní informace. Neoprávněné zjištění zdravotních potíží nebo diagnózy by mohlo mít nepříznivý dopad na osobní i pracovní život člověka. Vedení elektronických zdravotních záznamů zvyšuje riziko, že dojde k náhodnému odhalení informací o pacientech nebo že budou tyto informace snadno předány neoprávněným osobám.

(12)

Interoperabilita systémů elektronických zdravotních záznamů se týká předávání osobních údajů o zdravotním stavu pacienta. Mělo by být možné, aby se tyto údaje volně pohybovaly z jednoho členského státu do druhého, zároveň by však měla být chráněna základní práva jednotlivců. Tímto doporučením by tedy neměla být dotčena ustanovení Společenství o ochraně osobních údajů obsažená zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (5).

(13)

Komise se domnívá, že v příslušných oblastech, jako je elektronické zdravotnictví, kde se zpracovávají osobní údaje prostřednictvím sítí informačních a komunikačních technologií, by měly být vyvinuty a široce používány technologie zvyšující ochranu soukromí (PETs) (6),