5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/1

(1)

Kapitola 10a hlavy IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (4), vložená čl. 1 odst. 20 nařízení Rady (ES) č. 864/2004 (5), stanoví pravidla pro zvláštní podporu za bavlnu.

(2)

Rozsudkem Soudního dvora Evropských Společenství ze 7. září 2006 ve věci C-310/04 (6) byla kapitola 10a hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 zrušena pro porušení zásady proporcionality, zejména s odkazem na okolnost, že „Rada, tvůrce nařízení č. 864/2004, před Soudním dvorem neprokázala, že nový režim podpory pro bavlnu zavedený tímto nařízením byl přijat v rámci skutečného výkonu její posuzovací pravomoci, která předpokládá zohlednění všech relevantních skutečností a okolností projednávaného případu, ke kterým patří veškeré mzdové náklady spojené s pěstováním bavlny, a životaschopnost vyzrňovacích stanic, jejichž zohlednění bylo při posouzení výnosnosti této plodiny nezbytné“, a že Soudnímu dvoru nebylo umožněno „ověřit, zda mohl zákonodárce Společenství dojít k závěru, aniž by překročil meze své široké posuzovací pravomoci, kterou má v dané oblasti, že stanovení výše zvláštní podpory pro bavlnu na 35 % veškerých existujících podpor ve dřívějším režimu podpory stačí k zajištění cíle uvedeného v pátém bodu odůvodnění nařízení č. 864/2004, jímž je zajištění výnosnosti, a tedy pokračování v pěstování této plodiny, a který odráží cíl stanovený v odstavci 2 protokolu č. 4“. Soudní dvůr také nařídil odložit účinky uvedeného zrušení do doby přijetí nového nařízení v přiměřené lhůtě.

(3)

Je nutno přijmout v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-310/04 nový režim zvláštní platby pro bavlnu.

(4)

Je třeba vzít v úvahu všechny důležité faktory a okolnosti týkající se specifické situace v odvětví bavlny včetně všech prvků nutných pro posouzení výnosnosti této plodiny. Za tímto účelem byl zahájen proces hodnocení a konzultací: byly provedeny dvě studie o sociálně-ekonomickém a environmentálním dopadu budoucího režimu podpory pro bavlnu na odvětví bavlny ve Společenství a s dotčenými stranami byly uspořádány semináře a vedeny internetové konzultace ke konkrétním otázkám.

(5)

Nový režim by měl sledovat cíle uvedené v odstavci 2 Protokolu 4, a sice podporovat produkci bavlny v regionech Společenství, v nichž je to důležité pro zemědělské hospodářství, umožnit dotčeným producentům, aby měli přiměřený příjem, stabilizovat pomocí strukturálních zlepšení trh, pokud jde o nabídku a uvádění na trh.

(6)

Režim by však měl být v souladu s politikou podpory příjmů zemědělců, která je hlavní zásadou reformované společné zemědělské politiky (SZP).

(7)

Oddělení přímé podpory určené producentovi od produkce a zavedení režimu jednotné platby jsou zásadními prvky v procesu reformy SZP. Nařízení (ES) č. 1782/2003 tyto prvky zavedlo u řady zemědělských produktů.

(8)

Za účelem dosažení cílů, které jsou základem reformy SZP, a rovněž cílů stanovených v protokolu 4, by se měla podpora pro bavlnu z velké části oddělit od produkce a začlenit do režimu jednotné platby. Jelikož těchto cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu potřeby společné akce může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(9)

Úplné začlenění režimu podpory v odvětví bavlny do režimu jednotné platby by mohlo vyvolat značné riziko narušení produkce v regionech Společenství produkujících bavlnu. Část podpory by proto měla zůstat i nadále spojená s pěstováním bavlny prostřednictvím zvláštní platby za plodinu na hektar způsobilý pro podporu. Její výše by měla být vypočtena takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů uvedených v odstavci 2 protokolu 4, přičemž by se režim pro bavlnu zároveň začlenil do hlavního procesu reformy a zjednodušení SZP. Za tímto účelem a vzhledem k provedenému hodnocení lze oprávněně stanovit celkovou dostupnou podporu na členský stát ve výši 35 % vnitrostátního podílu na podpoře, která byla vyplacena producentům nepřímo. Tato sazba umožňuje, aby odvětví bavlny dosáhlo dlouhodobé životaschopnosti, podporuje udržitelný rozvoj regionů produkujících bavlnu a zemědělcům zajišťuje přiměřený příjem.

(10)

Zbývajících 65 % vnitrostátního podílu na podpoře, která byla vyplacena producentům nepřímo, by mělo být k dispozici pro režim jednotné platby.

(11)

Z důvodů ochrany životního prostředí by měla být stanovena základní plocha na producentský členský stát, aby se omezily plochy oseté bavlnou. Způsobilé oblasti by navíc měly být omezeny na oblasti schválené členskými státy.

(12)

Měl by se určit stanovený výnos na hektar na producentský členský stát. Ten společně s požadavkem týkajícím se základní plochy, celkovým omezením prostředků a režimem, jenž spočívá převážně v oddělení plateb od produkce, určí omezující povahu programu produkce a zároveň dodrží cíle protokolu 4.

(13)

Aby byly uspokojeny potřeby odvětví vyzrňování bavlny, měla by být způsobilost pro podporu vázána na minimální jakost skutečně sklizené bavlny.

(14)

Aby bylo producentům a vyzrňovacím stanicím umožněno zvyšování jakosti bavlny, mělo by být podporováno zřizování meziodvětvových organizací, které schválí členské státy. Společenství by mělo nepřímo přispívat na činnosti těchto organizací zvyšováním podpory těm zemědělcům, kteří jsou jejich členy.

(15)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Kromě nového režimu týkajícího se zvláštní platby za bavlnu by měl být přijat další soubor pravidel s cílem pomoci odvětví bavlny při stabilizaci v souvislosti s novým právním rámcem a situací na trhu.

(17)

V rozsahu, v jakém se v producentských regionech považuje odvětví vyzrňování bavlny za nezbytné, lze potřeby tohoto odvětví dostatečně uspokojit mimo jiné tak, že se stanoví minimální jakost skutečně sklizené bavlny a meziodvětvovým organizacím se umožní jakost bavlny zvýšit. Kromě toho je vzhledem k nadbytečné kapacitě odvětví vyzrňování bavlny vhodné stanovit dodatečná opatření k podpoře procesu jejich restrukturalizace za účelem zlepšení tržní orientace.

(18)

Rovněž by bylo vhodné zavést protržní opatření na podporu konkrétních režimů jakosti týkající se propagačních činností. Měly by se proto sestavit vnitrostátní programy restrukturalizace odvětví bavlny. Příslušná opatření by sice mělo financovat Společenství, členské státy by si však měly samy zvolit vhodnou kombinaci pro potřeby svých příslušných územních celků a v případě potřeby vzít v úvahu regionální zvláštnosti.

(19)

Restrukturalizační programy by se měly předložit Komisi pro ověření souladu s opatřeními za podmínek stanovených v nařízení a jeho prováděcích předpisech. Za provádění těchto restrukturalizačních programů by měly odpovídat členské státy.

(20)

Opatření by měla doplnit stávající opatření podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (7).

(21)

Opatření těchto programů mohou zahrnovat úplnou a trvalou demontáž části zařízení na vyzrňování, aby se zajistila větší životaschopnost odvětví vyzrňování bavlny. Podpora může být poskytována rovněž na investice v odvětví vyzrňování bavlny, které jsou zaměřené na zlepšení hospodářské výkonnosti podniků jako takových. Podporu lze rovněž poskytnout smluvním poskytovatelům strojů, na něž měla nepříznivý dopad restrukturalizace odvětví bavlny.

(22)

Pro zvýšení jakosti evropské bavlny by zemědělci, kteří jsou zapojeni do zvláštních režimů jakosti, měli v rámci těchto programů obdržet zvláštní podporu určenou na pokrytí některých souvisejících nákladů. Stejnou měrou je třeba podporovat informační a propagační opatření v oblasti bavlny, na kterou se vztahují tyto režimy jakosti.

(23)

Přidělování prostředků pro vnitrostátní restrukturalizační programy mezi členské státy by mělo vycházet z konkrétních potřeb restrukturalizace a přizpůsobování v regionech, které jsou hlavními producenty bavlny. S ohledem na dočasný cíl, kterým je restrukturalizace a přizpůsobování odvětví bavlny, lze na žádost členských států tyto programy ukončit, v důsledku čehož lze roční rozpočet určený na restrukturalizační programy připočíst k vnitrostátnímu stropu dotyčného členského státu pro oddělené platby podle přílohy VIII nařízení (ES) č. 1782/2003.

(24)

Vzhledem k neexistenci odvětví vyzrňování bavlny v Portugalsku a k uplatňování režimu jednotné platby na plochu v Bulharsku není třeba přidělovat rozpočet na národní restrukturalizační programy v těchto dvou členských státech.

(25)

S cílem uplatnit nový režim podpory pro bavlnu a režim restrukturalizace odvětví bavlny od začátku produkčního období, by se toto nařízení mělo použít od začátku kalendářního roku 2009,

1)

V hlavě IV se kapitola 10a nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 10A

ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO BAVLNU

Článek 110a

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00, za podmínek stanovených v této kapitole.

Článek 110b

Způsobilost pro podporu

1.   Podpora se poskytuje na hektar plochy způsobilé pro podporu, oseté bavlnou. K tomu, aby plocha byla způsobilá pro podporu, musí se nacházet na zemědělské půdě schválené členským státem pro produkci bavlny, oseté povolenými odrůdami a skutečně sklizené za běžných růstových podmínek.

Podpora uvedená v článku 110a bude vyplacena pro bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2.   Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle prováděcích pravidel a za podmínek přijatých postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110c

Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky

1.   Stanovují se tyto vnitrostátní základní plochy:

2.   Stanovené výnosy v referenčním období činí:

3.   Výše podpory na hektar způsobilý pro podporu se stanoví tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

4.   Pokud plocha způsobilá pro podporu a osetá bavlnou v daném členském státě a v daném roce přesáhne rozlohu základní plochy uvedené v odstavci 1, sníží se podpora uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k tomu, o kolik byla překročena rozloha základní plochy.

5.   Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se přijmou postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110d

Schválené meziodvětvové organizace

1.   Pro účely této kapitoly se „schválenou meziodvětvovou organizací“ rozumí právnická osoba složená ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, která provádí např. následující činnosti:

2.   Členský stát, na jehož území jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí meziodvětvové organizace, které splňují kritéria, jež budou přijata postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110e

Vyplácení podpory

1.   Zemědělcům se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu podle článku 110c.

2.   Zemědělcům, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu v rámci základní plochy stanovené v čl. 110c odst. 1, zvýšená o částku 2 EUR.“

2)

V čl. 156 odst. 2 se písmeno g) nahrazuje tímto:

a)

na výzkumné projekty a na opatření na podporu výzkumných projektů;

b)

na opatření, která jsou způsobilá pro podporu Společenství podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

—

Řecko: 4,0 miliony EUR,

—

Španělsko: 6,134 milionů EUR.

a)

úplná a trvalá demontáž zařízení na vyzrňování bavlny,

b)

investice do odvětví vyzrňování bavlny,

c)

účast zemědělců v režimech jakosti bavlny,

d)

informační a propagační činnosti,

e)

podpora pro smluvní poskytovatele strojů nepřesahující vzniklé ztráty.

a)

příjemci podpory podle kapitoly IV nařízení Rady (ES) č. 1051/2001 ze dne 22. května 2001 o podpoře pro produkci bavlny (8) v hospodářském roce 2005/2006 pro podporu v rámci opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) a d) tohoto článku,

b)

příjemci podpory podle kapitoly 10A nařízení (ES) č. 1782/2003 pro podporu v rámci opatření uvedených v odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku,

c)

schválené meziodvětvové organizace stanovené v kapitole 10A nařízení (ES) č. 1782/2003 pro podporu v rámci opatření uvedeného v odst. 1 písm. d) tohoto článku,

d)

smluvní poskytovatelé strojů pro podporu v rámci opatření uvedeného v odst. 1 písm. e) tohoto článku, kteří:

5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje paušální dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit paušální dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/9

(1)

Nedávné snížení sazeb vývozních náhrad v důsledku kombinace vlivu reformy společné zemědělské politiky a vývoje cen zemědělských komodit na světovém trhu vedlo k poklesu počtu žádostí o osvědčení o náhradě, v důsledku čehož se zmírnil tlak na rozpočet Společenství vyhrazený vývozním náhradám pro zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy. Za těchto okolností, kdy neexistuje nebezpečí, že Společenství nesplní své mezinárodní závazky, je vhodné režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, zjednodušit, a snížit tak administrativní zatížení hospodářských subjektů, které toto zboží vyvážejí.

(2)

Podle čl. 27 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 (2) lze práva vyplývající z osvědčení o náhradě za určitých podmínek převádět. Ve snaze zajistit jednotnost zacházení s licencemi a osvědčeními by postup těchto převodů měl být, pokud možno, uveden do souladu s ustanoveními o převodech práv vyplývajících z licencí nebo osvědčení obsaženými v nařízení Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (3).

(3)

V čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 1043/2005 je stanovena lhůta, ve které je orgán odpovědný za platbu povinen zaznamenat částky požadovaných vývozních náhrad na osvědčení o náhradě. Vzhledem k době potřebné ke zpracování dokumentů týkajících se vývozních náhrad rozlišených podle místa určení však nemusí být tato lhůta dostatečná, a měla by proto být prodloužena.

(4)

Ustanovení čl. 38a odst. 2 nařízení (ES) č. 1043/2005 stanoví podmínky, za kterých členské státy oznamují Komisi žádosti o osvědčení a za kterých jsou osvědčení o náhradě následně vydávána. S ohledem na zavedení efektivnějších systémů podávání zpráv a komunikačních systémů by dotyčné lhůty měly být upraveny.

(5)

Článek 33 nařízení (ES) č. 1043/2005 stanoví systém tranší pro vydávání osvědčení o náhradě. Doba platnosti těchto osvědčení o náhradě je stanovena v článku 39 uvedeného nařízení. S cílem usnadnit fungování systému osvědčení o náhradě by doba platnosti osvědčení vydaných v rámci první tranše a osvědčení, o která bylo požádáno v souladu s článkem 38a, měla být prodloužena.

(6)

Aby bylo možné využít snížení částky jistoty, která má propadnout, se v čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1043/2005 stanoví, že nevyužitá osvědčení nebo dílčí osvědčení musí být vrácena vydávajícím orgánům nejpozději do 30. června rozpočtového období, na které byla tato osvědčení či dílčí osvědčení vydána. Díky zavedení efektivnějších systémů podávání zpráv může být tato lhůta prodloužena.

(7)

Článek 47 nařízení (ES) č. 1043/2005 stanoví zvláštní podmínky, za kterých mohou být vývozní náhrady poskytovány malým vývozcům. V zájmu zjednodušení by malí vývozci měli mít právo využívat osvědčení o náhradě, aniž by přišli o status malého vývozce, a navíc by měla být zvýšena maximální výše vyplácené částky.

(8)

Aby mohla být opatření stanovená tímto nařízením použita ve vhodnou dobu, mělo by nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(9)

Nařízení (ES) č. 1043/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro horizontální otázky týkající se obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v příloze I Smlouvy,

1)

Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27

1.   Závazky vyplývající z osvědčení nejsou převoditelné. Práva vyplývající z osvědčení mohou převádět jejich držitelé během doby jejich platnosti za předpokladu, že práva vyplývající z každého osvědčení či dílčího osvědčení jsou převedena pouze na jediného nabyvatele. Tento převod se týká pouze částek, které ještě nejsou odepsány z osvědčení nebo dílčího osvědčení.

2.   Nabyvatelé nesmějí dále převádět svá práva, ale mohou je převádět zpět na držitele. Zpětný převod na držitele se týká pouze množství, které ještě není odepsáno z osvědčení nebo dílčího osvědčení.

V těchto případech zapíše vydávající orgán v kolonce 6 osvědčení jeden z údajů uvedených v příloze VIII.“

2)

V čl. 32 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán odpovědný za platbu zaznamená uvedenou částku na osvědčení o náhradě do šesti měsíců ode dne obdržení konkrétní žádosti.“

3)

V článku 38a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy oznamují Komisi žádosti podané v průběhu každého týdne vždy následující pondělí. Odpovídající osvědčení se mohou vydávat počínaje středou po oznámení, nevydá-li Komise jiné pokyny.“

4)

V článku 39 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   S výhradou druhého a třetího pododstavce jsou osvědčení o náhradě platná do posledního dne pátého měsíce po měsíci, v němž byla podána žádost o osvědčení, nebo do posledního dne rozpočtového období podle toho, který den nastane dříve.

Osvědčení o náhradě, o něž bylo zažádáno v souladu s čl. 33 písm. a) nebo v souladu s článkem 38a nejpozději dne 7. listopadu, jsou platná do posledního dne desátého měsíce po měsíci, v němž byla žádost o osvědčení podána.

Osvědčení o náhradě uvedená v článku 40 jsou platná do posledního dne pátého měsíce po měsíci, v němž byla žádost o osvědčení podána.

Jsou-li sazby náhrady stanoveny předem v souladu s článkem 29, zůstávají v platnosti do posledního dne platnosti osvědčení.“

5)

V článku 45 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Odstavec 1 se vztahuje pouze na osvědčení a dílčí osvědčení vrácená vydávajícímu orgánu během rozpočtového období, na které byla tato osvědčení vydána, za předpokladu, že se vrátí nejpozději do 31. srpna uvedeného období.“

6)

V čl. 47 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Článek 46 se vztahuje na vývozy, u kterých žádosti, jež předloží hospodářský subjekt za podmínek uvedených v čl. 32 odst. 1 během rozpočtového roku včetně předložení žádosti o dotyčný vývoz, nesmějí zakládat nárok na vyplacení částky vyšší než 100 000 EUR.“

5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/11

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy (2) definuje chemické a organoleptické vlastnosti olivového oleje a oleje z pokrutin a metody hodnocení těchto vlastností.

(2)

Podle čl. 2 odst. 1 desáté odrážky nařízení (EHS) č. 2568/91 je hodnocení organoleptických vlastností panenského olivového oleje provedeno metodou uvedenou v příloze XII uvedeného nařízení.

(3)

Mezinárodní rada pro olivový olej přijala v listopadu 2007 upravenou metodu hodnocení organoleptických vlastností panenského olivového oleje. Tato úprava obsahuje aktualizovaný popis pozitivních a negativních znaků panenského olivového oleje a aktualizovaný popis metody. Rovněž obsahuje úpravu maximální hranice vnímání vad panenského olivového oleje.

(4)

Upravená metoda hodnocení organoleptických vlastností panenského olivového oleje Mezinárodní rady pro olivový olej stanovuje mimo jiné podmínky nepovinného používání určitých pojmů a výrazů vztahujících se na organoleptické vlastnosti panenského olivového oleje na etiketách. Je třeba stanovit, že předsedové zkušební komise mohou potvrzovat shodu olejů s definicemi týkajícími se používání uvedených pojmů a výrazů.

(5)

Nařízení (EHS) č. 2568/91 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

v jedenáctém sloupci tabulky uvedené v příloze I („organoleptické hodnocení, medián závad (Md)“), se číslo „2,5“ nahrazuje číslem „3,5“, a to v druhém řádku, třetím řádku a v poznámce pod čarou č. 2;

2)

příloha XII nařízení se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/17

(1)

Evropské společenství je od roku 1981 smluvní stranou Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (2).

(2)

V březnu 2008 Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) doporučila pozměnit seznam plavidel, u nichž se prokázalo, že prováděla nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti. Je třeba zajistit provedení tohoto doporučení do právního řádu Společenství.

(3)

Nařízení (ES) č. 40/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/19

(1)

Dne 20. října 2007 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 6. září 2007 španělskou Národní federací sdružení konzervárenského průmyslu ovoce a zeleniny (Federación Nacional de Asociaciones de la Industria de Conservas Vegetales (FNACV)) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících 100 % výroby některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku vznikla, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

Dne 9. listopadu 2007 Komise nařízením (ES) č. 1295/2007 ze dne 5. listopadu 2007 (3) zavedla celní evidenci dovozu stejného výrobku pocházejícího z ČLR.

(4)

Je třeba připomenout, že ochranná opatření ohledně stejného výrobku byla v platnosti do 8. listopadu 2007. Komise uložila prozatímní ochranná opatření proti dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (zejména mandarinek atd.) nařízením (ES) č. 1964/2003 ze dne 7. listopadu 2003 (4). Následovala konečná ochranná opatření uložená nařízením (ES) č. 658/2004 ze dne 7. dubna 2004 (dále jen „nařízení o ochranných opatřeních“) (5). Prozatímní i konečná ochranná opatření spočívala v celní kvótě, tzn. že clo se ukládalo až po vyčerpání objemu dovozu nepodléhajícího clu.

(5)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala žádající výrobce ve Společenství a jejich sdružení, vyvážející výrobce a jejich sdružení, známé dotčené dodavatele a dovozce a jejich sdružení a orgány ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(6)

Žádající výrobci, vyvážející výrobci, dovozci a jejich příslušná sdružení předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které požádaly o slyšení a prokázaly, že pro něj existují zvláštní důvody, byly vyslechnuty.

(7)

Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může pro účely stanovení dumpingu a újmy použít výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci a dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (od 1. října 2006 do 30. září 2007).

(8)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR umožněno v případě zájmu předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise příslušné formuláře žádostí známým dotčeným čínským společnostem. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, případně o individuální zacházení, pokud by šetření prokázalo, že podmínky pro status tržního hospodářství nesplňují, požádalo pět společností / skupin společností ve spojení. Do vzorku však byla vybrána pouze jedna společnost žádající o status tržního hospodářství (viz 26. bod odůvodnění níže). Devět společností / skupin společností ve spojení žádalo pouze o individuální zacházení.

(9)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným výrobcům ve Společenství a jejich sdružením, všem dovozcům vybraným do vzorku a jejich sdružením, známým dotčeným dodavatelům a vyvážejícím výrobcům vybraným do vzorku. Kromě toho byly dotazníky zaslány všem výrobcům v potenciální srovnatelné zemi zjištěným Komisí (viz 40. a 41. bod odůvodnění níže).

(10)

Komise obdržela vyplněné dotazníky od čtyř výrobců ve Společenství představujících 100 % celkové výroby ve Společenství a od šesti dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, zařazených do vzorku a jejich příslušných sdružení. Komise rovněž obdržela odpovědi od všech čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a společností, které jsou s nimi ve spojení. Rovněž obdržela podání od sdružení čínských výrobců a jednoho sdružení dovozců.

(11)

Komise si zjistila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekce v prostorách následujících společností:

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro stanovení újmy se týkalo období od 1. října 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

Mandarinky se sklízejí na podzim a v zimě, období sklizně a konzervace začíná počátkem října a končí přibližně na konci ledna dalšího roku. Čerstvé produkty jsou určené pro trh s čerstvým ovocem, k výrobě šťávy nebo ke konzervaci. V odvětví konzervace mandarinek se obvykle jako základ pro srovnání využívá hospodářský rok (období od 1. října jednoho roku do 30. září následujícího roku) a Komise tuto zvyklost ve své analýze převzala.

(14)

Dotčeným výrobkem jsou upravené nebo konzervované mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné citrusové hybridy, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, vymezené pod číslem KN 2008. V současné době jsou zařazeny takto: kód KN 2008 30 55 zahrnuje dotčený výrobek bez přídavku alkoholu, ale s přídavkem cukru, v bezprostředním obalu, o čisté hmotnosti přesahující 1 kg; kód KN 2008 30 75 zahrnuje dotčený výrobek bez přídavku alkoholu, ale s přídavkem cukru, v bezprostředním obalu, o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg. Kromě toho část kódu KN ex 2008 30 90 obsahuje mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné citrusové hybridy zpracované nebo konzervované bez přídavku alkoholu nebo cukru (obvykle ve vodě nebo ve vlastní šťávě).

(15)

Předběžné šetření ukázalo, že dotčený výrobek se získává oloupáním a rozdělením plodů některých odrůd malých citrusových plodů (zejména druhů satsuma), které jsou poté baleny ponořené v cukrovém sirupu, šťávě nebo vodě. Loupání a dělení lze provádět ručně nebo strojově.

(16)

Dotčený výrobek se vyrábí v baleních o různé hmotnosti, aby splňoval požadavky jak spotřebitelského trhu, tak potravinářského průmyslu a odvětví stravovacích služeb. Na spotřebitelském trhu převládají balení o čisté hmotnosti 312 g (175 g po odkapání), ačkoli podíl prodeje větších balení o hmotnosti 850 g (480 g) se stále zvyšuje. Větší balení, zejména balení o hmotnosti 2,65 kg (1 500 g) a 3,1 kg (1 700 g), se využívají ve stravovacích službách a v potravinářském průmyslu, přičemž nejoblíbenější je balení o hmotnosti 2,65 kg.

(17)

Satsumy, klementinky a jiné malé citrusové plody jsou všeobecně známy pod souhrnným názvem „mandarinky“. Plody většiny z těchto různých odrůd ovoce jsou vhodné ke konzumaci v čerstvém stavu, k výrobě šťávy nebo konzerv. Jsou podobné a výrobky nebo konzervy z nich jsou proto považovány za jediný výrobek.

(18)

Jeden evropský dovozce namítl, že dotčený výrobek dovážený z ČLR je kvalitnější, neboť čínské mandarinky obsahují méně semen/pecek.

(19)

Podobně jako v případě nařízení o ochranných opatřeních některé strany namítaly, že mezi dotčeným výrobkem a výrobkem vyráběným výrobním odvětvím Společenství jsou kvalitativní rozdíly. Výrobci ve Společenství namítali, že spotřebitelé dávají přednost jejich výrobkům vzhledem k předpokládaným vyšším hygienickým standardům během konzervace.

(20)

Komise tato tvrzení prošetřila a zjistila toto:

Protože pro „obdobnost“ není třeba, aby byly produkty zcela identické, drobné rozdíly nijak nezměnily celkové zjištění, že dovážené výrobky a výrobky vyrobené ve Společenství jsou obdobné.

(21)

Proto Komise učinila závěr, že dovážený výrobek a výrobek vyráběný ve Společenství jsou považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22)

Vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní údaje o svém vývozu a domácím prodeji, o přesných činnostech s ohledem na výrobu dotčeného výrobku a o názvech a činnostech společností, které jsou s nimi ve spojení, podílejících se na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku. Byly konzultovány také orgány ČLR a sdružení výrobců.

(24)

Ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení se přihlásilo a požadované údaje poskytlo šestnáct společností / skupin společností ve spojení v ČLR. Všechny poskytly údaje o vývozu do Společenství během období šetření a vyjádřily přání být zařazeny do vzorku.

(25)

Vyvážející výrobci, kteří se během výše uvedeného období nepřihlásili nebo včas neposkytli požadované údaje, byli považováni za společnosti, které při šetření nespolupracují. Ze srovnání údajů Eurostatu o dovozu s objemem vývozu dotčeného výrobku do Společenství vykázaným za období šetření společnostmi uvedenými ve 24. bodě odůvodnění však vyplývá, že spolupráce čínských vyvážejících výrobců byla velmi vysoká.

(26)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byla při výběru vzorku brána v úvahu velikost vyvážejících výrobců vzhledem k vývozu do Společenství. Na základě tohoto kritéria byl vybrán vzorek čtyř vyvážejících výrobců, z nichž dva byli navzájem ve spojení. Podle informací pro výběr vzorku vybrané společnosti představovaly v období šetření více než 60 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství, vykázaného společnostmi uvedenými ve 24. bodě odůvodnění výše. Jedna z nich navíc v období šetření zaznamenala významný domácí prodej dotčeného výrobku. Proto bylo shledáno, že takový vzorek umožní omezit šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, které bude možné prošetřit ve stanovené lhůtě, a současně zajistit vysokou úroveň reprezentativnosti. Všichni dotčení vyvážející výrobci i jejich sdružení a orgány ČLR, byli konzultováni a ve lhůtě k tomu stanovené nevznesli žádné námitky.

(27)

Žádný z vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, nepožádal o individuální dumpingové rozpětí a ve stanovené lhůtě neposkytl potřebné informace, ve smyslu použití ustanovení čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Z tohoto důvodu nebylo v rámci tohoto šetření prováděno individuální přezkoumání.

(28)

Vzhledem k vysokému počtu dovozců zjištěných na základě samotné žádosti a z předchozího šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními se v oznámení o zahájení řízení počítalo také s výběrem vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Spolupráci nabídlo velké množství dovozců. Do vzorku bylo vybráno šest největších dovozců, pokud jde o objem dovozu. Tito výrobci představují přes 60 % celkového objemu dovozu do Společenství.

(29)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(30)

Kritéria pro status tržního hospodářství jsou stručně a pouze pro snazší orientaci shrnuta níže:

(31)

V tomto šetření formulář žádosti o status tržního hospodářství vyplnil jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (viz 22. až 26. bod odůvodnění výše).

(32)

Tomuto vyvážejícímu výrobci nebylo možno status tržního hospodářství přiznat, protože neprokázal, že splňuje podmínky stanovené v prvním, druhém a třetím kritériu čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zejména pokud jde o první kritérium, bylo na místě zjištěno, že pracovníci podepisují se společností bianko pracovní smlouvy, bez jakýchkoli údajů o odměně a pracovní době. Z tohoto důvodu nebylo možné určit podmínky, za nichž jsou pracovníci přijímáni a placeni, a následně stanovit, zda náklady práce odrážejí nabídku a poptávku. Pokud jde o druhé kritérium, bylo na místě zjištěno, že nejsou dodržovány základní mezinárodní účetní standardy (tj. akruální princip, zápočty, nesoulad mezi částkami vykázanými v účetnictví a podkladovými účetními doklady, nedostatečně důvěryhodné vyjádření obchodních operací), a to jak v účetnictví, tak v jeho auditu, což zpochybnilo spolehlivost účetnictví společnosti. Pokud jde o třetí kritérium, bylo zjištěno, že společnost těží z řady podpor (např. vracení DPH, kterou dodavatelé/zemědělci nikdy nezaplatili, určité vývozní dotace z fondu pro projekty rozvoje zahraničního obchodu příslušné provincie a také vývozní prémie), což svědčí o tom, že stále dochází k podstatným zkreslením způsobeným bývalým systémem netržního hospodářství.

(33)

Vzhledem k výše uvedenému jediný čínský vyvážející výrobce, který požádal o status tržního hospodářství, neprokázal, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c), a status tržního hospodářství mu proto nemohl být přiznán.

(34)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na které se vztahují ustanovení tohoto článku, případné clo stanoví s celostátní platností, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(35)

Jediný vyvážející výrobce ve vzorku, který požádal o status tržního hospodářství, požádal rovněž o individuální zacházení v případě, že mu nebude přiznán status tržního hospodářství. Ostatní vyvážející výrobci zařazení ve vzorku také požádali o individuální zacházení.

(36)

U všech dotčených společností předběžné šetření jejich žádostí o individuální zacházení prokázalo, že všechny splňují kritéria pro udělení individuálního zacházení stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(37)

Proto byl učiněn závěr, že by individuální zacházení mělo být prozatímně uděleno následujícím vyvážejícím výrobcům v ČLR:

(38)

Z výše uvedených důvodů nebyl žádnému vyvážejícímu výrobci v ČLR přiznán status tržního hospodářství.

(39)

Proto se běžná hodnota pro všechny čínské vyvážející výrobce stanoví podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(40)

Podle informací obsažených v žádosti se dotčený výrobek nevyrábí ve významných množstvích mimo území Společenství a dotčené země. Z tohoto důvodu bylo v oznámení o zahájení řízení navrženo stanovit běžnou hodnotu na jakémkoli jiném přiměřeném základě, tedy na základě cen skutečně zaplacených nebo které je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k této věci vyjádřily. Komise pokračovala v hledání možných srovnatelných zemí i po zveřejnění oznámení o zahájení řízení. Komise požádala o spolupráci dvě společnosti v Thajsku. Jedna z nich nejprve souhlasila, že bude při šetření spolupracovat, ale později nezodpověděla dotazník. Druhá společnost nereagovala vůbec.

(41)

Dva vyvážející výrobci z dotčené země a sdružení dovozců a velkoobchodníků nesouhlasily se stanovením běžné hodnoty na základě cen skutečně zaplacených nebo které je třeba zaplatit ve Společenství, ale nenabídli žádné jiné řešení, které by bylo v souladu se základním nařízením.

(42)

Vzhledem k výše uvedenému bylo v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení prozatím rozhodnuto stanovit běžnou hodnotu pro všechny vyvážející výrobce ve vzorku na jakémkoli jiném přiměřeném základě, v tomto případě na základě cen skutečně zaplacených nebo které je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství.

(43)

Poté, co byly za základ pro stanovení běžné hodnoty zvoleny ceny zaplacené nebo které je třeba zaplatit ve Společenství, byla běžná hodnota vypočtena na základě údajů ověřených v provozovnách spolupracujících výrobců ve Společenství uvedených v 11. bodě odůvodnění výše.

(44)

Bylo zjištěno, že domácí prodej obdobného výrobku těmito výrobci ve Společenství je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Společenství vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(45)

Vzhledem k tomu, že prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly ztrátové, musely být v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení náležitě upraveny o přiměřené ziskové rozpětí. Použitá míra zisku 6,8 % představovala úroveň zisku dosaženou v posledním hospodářském roce (2000/2001) před obrovským nárůstem čínského dovozu, který vedl k uložení ochranných opatření, tj. v posledním hospodářském roce, kdy tržní podmínky nebyly ovlivněny újmu působícími dovozy za neobvykle nízké ceny.

(46)

Vývozní ceny byly stanoveny na základě cen skutečně zaplacených při vývozu z ČLR do Společenství nezávislými kupci.

(47)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě cen ze závodu.

(48)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly dle potřeby provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění a jakýchkoli dalších nákladech spojených s dopravou.

(49)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla prozatímní dumpingová rozpětí pro všechny výrobce v ČLR stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých typů výrobků s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobků, stanovených a upravených výše uvedeným způsobem. V souladu s postupem, který Společenství důsledně uplatňuje, bylo vypočítáno vážené průměrné dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce ve spojení. Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, bylo vypočteno vážené průměrné dumpingové rozpětí na základě dumpingových rozpětí společností ve vzorku. Vzhledem k tomu, že míra spolupráce vyvážejících výrobců byla velice vysoká (viz 25. bod odůvodnění výše), bylo nejvyšší individuální dumpingové rozpětí společností ve vzorku přiznáno i všem ostatním společnostem.

(50)

Na tomto základě prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představují:

(51)

Je třeba připomenout, že dotčený výrobek po většinu posuzovaného období podléhal ochranným opatřením. To bylo oprávněné vzhledem ke skutečnosti, že výrobní odvětví Společenství utrpělo na konci období posuzovaného v rámci šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními (tj. v období od sezóny 1998/1999 do sezóny 2002/2003) závažnou újmu.

(52)

V průběhu současného šetření bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyrábí ve Společenství čtyři výrobci ze Společenství, jejichž jménem byla podána žádost (Halcon Group SA, Murcia, Španělsko; Cofrusa SA, Murcia, Španělsko; Agriconsa SA, Valencie, Španělsko; Videca SA, Valencie, Španělsko). Žádný z těchto výrobců nebyl ve spojení s žádnými čínskými vývozci nebo dovozci dotčeného výrobku z ČLR.

(53)

Šetření prokázalo, že výrobci ve Společenství vyrobili v období šetření cca 34 100 tun dotčeného výrobku. To představuje 100 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Má se tedy za to, že uvedení výrobci ve Společenství tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(54)

Je třeba připomenout, že při šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními ve Společenství působilo osm spolupracujících výrobců. Skutečnost, že nyní ve Společenství zbývají pouze čtyři výrobci, dokládá, že od té doby došlo k uzavření nebo ke sloučení některých firem.

(55)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba ve Společenství vyvíjela následovně:

(56)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě součtu celkového objemu prodeje dotčeného výrobku v EU výrobním odvětvím Společenství, prodeje v EU bývalými výrobci ve Společenství, kteří v období šetření již nevyráběli, a dovozu ze všech třetích zemí. Údaje o celkovém prodeji dotčeného výrobku v EU výrobním odvětvím Společenství jsou odvozeny z ověřených údajů poskytnutých výrobci ve Společenství. Údaje o prodeji bývalých výrobců ve Společenství vycházejí z odhadů žadatele a byly ověřeny podle výsledků šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními, včetně oznámení C322/06 zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. prosince 2005. Údaje o dovážených množstvích byly získány z Eurostatu.

(57)

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, spotřeba dotčeného výrobku ve Společenství byla v posuzovaném období poměrně stabilní, s výjimkou zvýšení v hospodářském roce 2003/04. Toto zjevné zvýšení spotřeby lze v zásadě vysvětlit „hromaděním zásob“ dotčeného výrobku popsaným v oznámení zmíněném v předchozím bodě odůvodnění. Údaje Eurostatu potvrzují tento jev v nových členských státech před přistoupením k EU v květnu 2004. Dovoz v nových členských státech skutečně před přistoupením (během sezóny 2003/2004) dosahoval téměř 15 000 tun a v průběhu sezón 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007 poklesl v průměru na cca 4 000 tun/rok. Během období šetření lze spotřebu považovat za stabilní na úrovni doby předcházející období let 2005 a 2006.

(58)

Vývoj dovozu z ČLR, pokud jde o objem a podíl na trhu, byl následující:

(59)

V sezóně 2003/2004 lze pozorovat nárůst dovozu z ČLR podobný výše znázorněnému nárůstu spotřeby Společenství. V sezóně 2004/2005 (po přistoupení nových členských států) dovoz opět poklesl na nižší úroveň. Tržní podíl dovozu z Číny se udržuje trvale na vysoké úrovni, neboť Čína je hlavním vývozcem tohoto výrobku do EU a zbytku světa.

(60)

Výše uvedená tabulka ukazuje vývoj průměrných cen dovozu z ČLR. Během posuzovaného období klesly ceny pouze v sezóně 2003/2004. V období šetření se vrátily zpět na původní úroveň v sezóně 2002/2003.

(61)

Bylo provedeno porovnání prodejních cen na trhu Společenství v období šetření, tj. cen výrobního odvětví Společenství a cen dovozu z dotčené země. Na tomto trhu je referenčním místem, pokud jde o dodávky dovezeného zboží a zboží vyrobeného ve Společenství, Hamburk. Z tohoto důvodu byly za směrodatné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství považovány ceny účtované nezávislým kupcům, upravené dle potřeby na úroveň ceny s dodáním do Hamburku, po odečtení slev a rabatů. Tyto ceny byly porovnány s prodejními cenami účtovanými čínskými vyvážejícími výrobci očištěnými o slevy a upravenými dle potřeby na ceny CIF Hamburk plus clo a poplatky za celní odbavení. Úpravy cen zahrnovaly případné zaplacené ochranné clo v sazbě 301 EUR/Mt za vývoz přesahující kvótu.

(62)

Srovnání ukázalo, že v průběhu období šetření byly podle údajů předložených spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými ve vzorku dovážené dotčené výrobky ve Společenství prodávány za ceny, které se ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství podbízely v rozmezí od 19,6 % do 35,2 % vyjádřeno procentem těchto cen. Analýza vývoje cen výrobního odvětví Společenství navíc ukazuje, že došlo k podstatnému stlačení (a v průběhu období šetření dokonce k propadu) cen (viz níže).

(63)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav odvětví od 1. října 2002 do období šetření.

(64)

Údaje o výrobním odvětví Společenství uvedené níže představují souhrnné informace od všech čtyř výrobců ve Společenství.

(65)

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj výroby, výrobní kapacity a jejího využití u výrobců ve Společenství:

(66)

Jak ukazuje předchozí tabulka, výroba v daném období kolísala v důsledku nižší úrody v letech 2003/04 a 2005/06. Výrobní kapacita ke konci posuzovaného období poklesla. Využití kapacity zůstávalo po celé období na velmi nízké úrovni, bez ohledu na kolísání úrody.

(67)

Čísla v následující tabulce představují objem zásob výrobního odvětví Společenství na konci každého období.

(68)

Je třeba říci, že dotčený výrobek má dlouhou skladovatelnost (přes tři roky), během níž si zachovává svou charakteristickou chuť a barvu.

(69)

Stav zásob v průběhu uvedeného období kolísal, ale během období šetření podstatně vzrostl. Tento nárůst je zřejmě důsledkem tlaku dumpingového dovozu a očekávání, že ochranná opatření budou zrušena, čímž se otevře cesta dovozcům, aby začali jako zdroj dotčeného výrobku využívat namísto výrobního odvětví Společenství dovoz z Číny.

(70)

Níže uvedené údaje představují objem prodeje, podíl na trhu a průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Společenství.

(71)

Bez ohledu na existenci ochranných opatření a zánik řady výrobců ve Společenství (jejichž podíl na trhu poklesl z 11,2 % v hospodářském roce 2002/03 na 8,1 % v hospodářském roce 2004/05 a poté klesl na nulu) objemy prodeje výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období v absolutních číslech poněkud vzrostly, avšak zůstaly na nízké úrovni. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu skutečně za posuzované období vzrostl o pouhých 4,7 procentních bodů. Průměrné prodejní ceny v posuzovaném období vzrostly, avšak ne v míře nezbytné pro dosažení obvyklého zisku, což podtrhuje dopad významného objemu velmi levného dovozu z Číny na cenovou hladinu.

(72)

Celkově je třeba říci, že podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vzrostl v posuzovaném období o cca 5,2 % a dosáhl v období šetření skromných 27,6 %, což svědčí o tom, že tlak dovozu z Číny neumožnil výrobnímu odvětví Společenství podstatně zlepšit svou výkonnost.

(73)

Níže uvedené rozpětí zisku před zdaněním se týká prodejů výrobního odvětví Společenství a odráží skutečnost, že odvětví zůstalo ztrátové; jeho situace se sice uložením ochranných opatření trochu zlepšila, byla však také ohrožena obcházením těchto opatření v důsledku současně probíhajícího hromadění zásob (viz 57. bod odůvodnění). Příznivý vliv ochranných opatření se proto projevuje zejména ke konci posuzovaného období.

(74)

Uvedená návratnost investic vykazuje po období 2003/04 klesající tendenci. Zhoršující se návratnost investic je rovněž známkou zhoršující se situace výrobců ve Společenství.

(75)

Protože výrobci ve Společenství konzervují i další druhy ovoce, bylo možné zkoumat peněžní tok pouze za celou činnost společnosti, nikoli pouze ve vztahu k dotčenému výrobku. Tento ukazatel je proto méně významný a je uveden za finanční (kalendářní) roky. Přesto lze však do roku 2005 pozorovat postupné zhoršování a omezené zotavení v průběhu období šetření.

(76)

Vývoj investic výrobního odvětví Společenství je znázorněn v následující tabulce.

(77)

Navzdory nepříznivému vývoji ziskovosti naznačenému výše zvýšilo výrobní odvětví Společenství investice do dotčeného výrobku s cílem dále zlepšit svou konkurenceschopnost, pokud jde o dotčený výrobek. Tyto investice směřovaly zejména do strojního zařízení. Tyto kroky podstatně přispěly ke zlepšení efektivnosti výrobního odvětví Společenství.

(78)

Existují důkazy o snížené schopnosti získávat v posuzovaném období kapitál, mimo jiné vzhledem k negativním ziskovým rozpětím spojeným s výrobou a k významu dotčeného výrobku vzhledem k celkové činnosti společností, které byly k dispozici.

(79)

Je třeba připomenout, že konzervace dotčeného výrobku je ze své podstaty sezónní činností vykonávanou 4 nebo 5 měsíců v roce a že většinu výroby provádějí sezónní pracovníci. Proto je ukazatel počtu zaměstnanců méně významný a jako hlavní ukazatel zaměstnanosti by měl být brán celkový počet hodin odpracovaných za sezónu. Jak ukazuje předchozí tabulka, výrobní odvětví Společenství postupně zlepšovalo svou produktivitu. V období šetření dosahovala produktivita nejlepší úrovně za celé období. Díky tomu poklesl počet odpracovaných hodin připadajících na výrobu jedné tuny hotového výrobku ze 17 v sezóně 2002/03 na 15,5 v období šetření (– 9 %). Počet zaměstnanců byl nejvyšší v období šetření v důsledku návratu k vysokým objemům výroby po nízkých objemech vyrobených v sezóně 2005/06. Tomu odpovídalo i více hodin odpracovaných v sezóně období šetření. Produktivita dosažená výrobním odvětvím Společenství v období šetření skutečně potvrzuje snahy výrobního odvětví Společenství o další zlepšení své efektivnosti tváří v tvář obrovskému přílivu dumpingových dovozů z Číny.

(80)

Je třeba říci, že údaje o mzdách, vyjádřené v absolutních číslech, nejsou vzhledem k vysokým výkyvům v úrovni výroby důležité. Směrodatnější jsou mzdové náklady na vyrobenou tunu, které ukazují, že bez ohledu na přirozený růst hodinových mezd v důsledku inflace umožnila zvýšení produktivity výrobnímu odvětví Společenství snížit mzdové náklady na vyrobenou tunu o tři procentní body.

(81)

Celostátně platné prozatímní dumpingové rozpětí stanovené v 50. bodě odůvodnění výše je jednoznačně vyšší než úroveň de minimis. Kromě toho s ohledem na objem a ceny dumpingového dovozu nemůže být dopad skutečného dumpingového rozpětí považován za zanedbatelný.

(82)

Neexistují žádné důkazy o dřívějším dumpingu nebo subvencování tohoto výrobku. Je však třeba říci, že se výrobní odvětví Společenství zotavuje z účinků výrazně zvýšených objemů dovozu, které mu způsobily závažnou újmu a které vedly Komisi k uložení prozatímních i konečných ochranných opatření v letech 2003 a 2004 (viz 4. bod odůvodnění). Jak bylo řečeno v 57. a 70. bodě odůvodnění výše, tato ochranná opatření pomohla výrobnímu odvětví Společenství poněkud zlepšit své postavení navzdory určitému hromadění zásob v sezóně 2003/2004, a nebýt dumpingu působícího újmu, dalo by se od nich očekávat mnohem podstatnější zlepšení celkové situace výrobního odvětví Společenství.

(83)

Na výše uvedenou analýzu situace výrobního odvětví Společenství je třeba pohlížet s ohledem na skutečnost, že na začátku uvedeného období bylo ve Společenství mnohem více výrobců a podstatně vyšší výrobní kapacita. Podle nařízení č. 658/2004 a oznámení C 322/06 tehdejší kapacita dosahovala cca 129 000 Mt. Zmíněná restrukturalizace odvětví vedla k poklesu výrobní kapacity o více než 45 %. V této souvislosti a také vzhledem k existenci ochranných opatření by se dalo očekávat, že zbývající čtyři výrobci zaznamenají celkové zlepšení tím, že mimo jiné převezmou podstatnou část prodejů namísto společností opouštějících trh, že se podstatně zvýší jejich výroba a využití výrobní kapacity a že zaznamenají výraznější rozdíly mezi cenou a náklady, které umožní nárůst zisku.

(84)

Navzdory tomu výroba vzrostla o pouhých 9 %, využití výrobní kapacity zůstalo nízké (a zvýšilo se pouze v důsledku poklesu kapacity samotné) a objem prodeje zůstal navzdory koncentraci v odvětví slabý, zatímco zásoby se zvýšily o více než 66 %. Ztrátovost pokračovala (– 4,3 %) a návratnost investic se dále zhoršila (– 28,9 %) bez ohledu na pokračující investice do dalšího zlepšení konkurenceschopnosti a na zvýšení produktivity o 9 %.

(85)

Je třeba připomenout, že během posuzovaného období vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku z ČLR o téměř 10 %, zatímco prodejní cena zůstala i přes nárůst cen surovin prakticky stejná jako v roce 2002. V období šetření byly navíc ceny dumpingového dovozu dotčeného výrobku výrazně podbízivé vzhledem k prodejním cenám výrobního odvětví Společenství.

(86)

S ohledem na všechny tyto činitele byl vyvozen prozatímní závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(87)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo také zkoumáno, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství. Zkoumány byly i známé činitele jiné než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovým dovozům.

(88)

Je třeba připomenout, že objemy dovozu z ČLR i nadále tvořily nejméně 70 % trhu Společenství. V praxi je dopad dovozu z Číny vzhledem k jasné převaze tohoto dovozu na trhu nepochybně hlavní příčinou zhoršování situace výrobního odvětví Společenství.

(89)

To platí o to více vzhledem ke skutečnosti, že čínské ceny byly i nadále významně podbízivé vzhledem k cenám výrobního odvětví Společenství – a byly stanoveny na úrovni výrazně nižší než náklady výrobního odvětví Společenství, což svědčí o nekalých úmyslech. Výrobní odvětví Společenství reagovalo na velké objemy dovozu za velmi nízké ceny tím, že se snažilo udržet si přiměřený podíl na trhu a nezvyšovat ceny. V důsledku toho nebylo schopno dosahovat obvyklé míry ziskovosti.

(90)

Z těchto důvodů je zřejmé, že existuje výrazná příčinná vazba mezi podstatným zvýšením objemů dovozu za stále nižší ceny a újmou vzniklou výrobnímu odvětví Společenství.

(91)

Objem dovozu z jiných zemí než z Číny představoval v období šetření méně než 2 % celkového objemu dovozu do EU. Z tohoto důvodu je jeho (případný) dopad považován za okrajový. Objevila se tvrzení, že tento dovoz představuje ve skutečnosti následné prodeje čínských výrobků. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že jiné země nemají dostatečnou výrobu, což dokládá neexistence vhodné srovnatelné země (viz 40. a 41. bod odůvodnění výše).

(92)

Jak je patrné z následující tabulky, vývoz výrobního odvětví Společenství se v posuzovaném období snížil.

(93)

Výrobní odvětví Společenství kdysi dodávalo dotčený výrobek do USA, které byly jeho tradičním odbytištěm. Dnes je však hlavním zdrojem dovozu do USA (a vlastně do většiny dovážejících zemí) Čína, která zřejmě postupuje podle podobné strategie dumpingu a podstatného cenového podbízení vzhledem k vývozu výrobního odvětví Společenství do USA.

(94)

I kdyby si výrobní odvětví Společenství udrželo podobné úrovně objemu vývozu a cen, pouhá míra průniku čínského dovozu a rozsah cenového podbízení ukazují na významný hmotný účinek uvedeného dovozu na situaci výrobního odvětví Společenství. Aniž by rušil příčinnou souvislost, pokles vývozu výrobního odvětví Společenství může být považován za předpověď toho, co se stane s prodejem výrobního odvětví Společenství ve Společenství, pokud bude tlak dumpingového dovozu pokračovat.

(95)

Dalším činitelem, o němž výrobní odvětví Společenství uvádí, že jej poškodil, je klesající směnný kurz čínského juanu vůči euru. Od října 2002 do září 2007 poklesl směnný kurz amerického dolaru vůči euru o více než 40 %. Vzhledem k tomu, že čínský juan je vázán na americký dolar, získal čínský vývoz dotčeného výrobku vůči evropskému vývozu konkurenční výhodu. V této souvislosti je třeba připomenout, že úkolem šetření je stanovit, zda dumpingový dovoz (z hlediska cen a objemů) způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu, nebo zda tuto podstatnou újmu způsobily jiné činitele. Čl. 3 odst. 6 základního nařízení v tomto ohledu stanoví, že je třeba doložit, že ceny dumpingového dovozu působí újmu. To znamená, že se pouze odkazuje na rozdíly ve výši cen a nepožaduje se analýza činitelů, které výši cen ovlivňují.

(96)

Několik stran uvedlo, že újmu nepůsobí dumpingový dovoz, ale nedostatečná nabídka a vysoké ceny surovin v důsledku špatné úrody. Období šetření újmy zahrnuje řadu různých sklizní s nižší i vyšší produkcí surovin – a cenami. Mezi těmito výkyvy a obecnou situací výrobního odvětví Společenství však není vzájemná souvislost, jak je patrné například z následující tabulky. Ve skutečnosti se situace výrobního odvětví Společenství zhoršovala po celé posuzované období, bez ohledu na nabídku a ceny surovin. To poukazuje na existenci jiných činitelů vysvětlujících újmu.

(97)

Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by tento činitel byl takové povahy, že by mohl přerušit příčinnou vazbu mezi dumpingovým dovozem z Číny a zhoršováním situace výrobního odvětví Společenství.

(98)

Některé strany uvedly, že situace výrobního odvětví Společenství je důsledkem nadměrných investic. Toto tvrzení se však jeví jako nepodložené. Investice realizované výrobním odvětvím Společenství se týkají hlavně zdokonalení strojního zařízení za účelem zvýšení efektivnosti. Tyto investice přispěly k nárůstu produktivity, který by vykompenzoval případné krátkodobé zvýšení jednotkových nákladů. Tyto investice proto nelze považovat za činitel, který přispěl k újmě. Tento argument se proto nepřijímá.

(99)

Některé strany uvedly, že situace výrobního odvětví Společenství je důsledkem nižší kvality výrobků Společenství. Jak je vysvětleno v 18. až 21. bodě odůvodnění výše, Komise pečlivě zkoumala srovnatelnost výrobků a shledala, že výrobek Společenství a čínský výrobek jsou obdobné. Rozdíly zjištěné mezi oběma výrobky byly drobné a toto tvrzení nepotvrdily. V každém případě by takové případné drobné rozdíly zřejmě zvýhodňovaly čínské výrobky a vedly by k vyššímu cenovému podbízení a prodeji pod cenou. Tento argument se proto nepřijímá.

(100)

Závěrem se potvrzuje, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství, vyznačující se nízkým prodejem, nízkým využitím výrobní kapacity a nepříznivými finančními výsledky, je způsobena dotčeným dumpingovým dovozem. Účinek jiného dovozu, vývozu výrobního odvětví Společenství, měnových výkyvů, nabídky surovin, rozdílů v kvalitě nebo investic na nepříznivý vývoj situace výrobního odvětví Společenství je, pokud existuje, pouze omezený.

(101)

Vzhledem k výše popsané analýze, v jejímž rámci byly řádně odlišeny a odděleny vlivy všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od újmu působících vlivů dumpingového dovozu, se tímto potvrzuje, že tyto jiné činitele samy o sobě nemohou zvrátit skutečnost, že zjištěná újma musí být připsána dumpingovému dovozu.

(102)

Bylo posuzováno, zda existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že by nebylo v zájmu Společenství uložit antidumpingové clo na dovoz z ČLR. Určení zájmu Společenství bylo založeno na zhodnocení všech různorodých zájmů, tedy zájmu výrobního odvětví Společenství, dovozců a dodavatelů.

(103)

Výrobní odvětví Společenství je poškozováno dumpingovým dovozem dotčeného výrobku z ČLR. Rovněž je třeba připomenout, že výše uvedené hospodářské ukazatele výrobního odvětví Společenství prokázaly zhoršující se finanční výsledky v posuzovaném období. Uložení ochranných opatření (viz 4. bod odůvodnění) umožnilo částečné zmírnění účinků čínského dovozu. S přihlédnutím k povaze újmy (tedy opakujícím se ztrátám, poklesu domácího prodeje) by při neexistenci opatření bylo další podstatné zhoršení situace výrobního odvětví Společenství nevyhnutelné.

(104)

Šetření ukázalo, že výrobu ve Společenství zajišťují čtyři výrobci v odvětví upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.), kteří v souvislosti s výrobou a prodejem dotčeného výrobku zaměstnávají cca 2 000 pracovníků. Dotčený výrobek představuje přibližně 30 % jejich celkové produkce. Pokud by nedošlo k uložení opatření, ceny by nadále klesaly a výrobci ve Společenství by zaznamenali další velké ztráty, což by bylo ve střednědobém až dlouhodobém výhledu neudržitelné. Navíc by to mělo nepříznivé účinky na ostatní činnost dotčených společností. Vzhledem k investicím do výrobních systémů lze očekávat, že někteří výrobci ve Společenství by v případě, že by nedošlo k uložení opatření, nebyli schopni získat své investice zpět. Na základě výše uvedených informací by výrobní odvětví Společenství z přijetí antidumpingových opatření samozřejmě mělo prospěch.

(105)

Pokud by antidumpingová opatření byla uložena, výrobní odvětví Společenství by se vší pravděpodobností mohlo zvýšit své prodejní ceny na úroveň zajišťující přiměřené ziskové rozpětí.

(106)

Proto byl učiněn prozatímní závěr, že antidumpingová opatření by byla v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(107)

Někteří dovozci se vyslovili proti uložení opatření. Jiní, a zejména šest dovozců, kteří nejsou ve spojení, zařazených do vzorku, kteří vyplnili dotazník, však souhlasili s podstatou uložení opatření vzhledem k potřebě zachovat dvojí zdroj výrobku, jehož nabídka může podléhat výkyvům výroby spojeným s úrodou. Zdůraznili také potřebu stability trhu.

(108)

Komise také provedla rozbor údajů předložených spolupracujícími výrobci v odpovědích na dotazníky. Ve všech případech představuje dovoz dotčeného výrobku z Číny pouze malou část jejich celkové činnosti. Není proto pravděpodobné, že by jakékoli opatření uložené na dovoz dotčeného výrobku z Číny mělo na situaci dovozců dopad, který by byl nepřiměřený přínosům opatření pro výrobní odvětví Společenství.

(109)

Je třeba připomenout, že dotčený výrobek, který se používá především jako potravina pro soukromou spotřebu jako dezert nebo příloha, je prodáván především maloobchodnímu odvětví. Větší balení výrobku se prodávají především přímo odvětví stravovacích služeb, které představuje 25 % spotřeby. Při šetření však nespolupracovala žádná společnost z odvětví stravovacích služeb.

(110)

Maloobchodní odvětví i odvětví stravovacích služeb nakupují v rámci své běžné činnosti širokou paletu výrobků, mezi nimiž představuje dotčený výrobek pouze nepatrnou část jejich potřeb a tedy i jejich nákladů. Není proto pravděpodobné, že by jakékoli opatření uložené na dovoz dotčeného výrobku z Číny mělo na situaci odvětví uživatelů dopad, který by byl nepřiměřený přínosům opatření pro výrobní odvětví Společenství.

(111)

Dále je třeba připomenout, že v krátkodobém a střednědobém výhledu by neuložení opatření mohlo vést k omezení nebo úplnému ukončení činnosti výrobního odvětví Společenství. To by znamenalo, že by existoval pouze jeden zdroj výrobku, jehož nabídka může navíc podléhat výkyvům spojeným s úrodou. To by nebylo v zájmu uživatelů.

(112)

V průběhu šetření nebylo obdrženo žádné podání, které by svědčilo o opaku.

(113)

Spolupráce organizací spotřebitelů nebyla předpokládána. I pokud by dopady na ceny byly rozsáhlé, představuje dotčený výrobek tak malou část výdajů domácností na potraviny, že by dopad na spotřebitele byl zanedbatelný.

(114)

Navíc je třeba připomenout, že v krátkodobém a střednědobém výhledu by neuložení opatření mohlo vést k omezení nebo úplnému ukončení činnosti výrobního odvětví Společenství. To by znamenalo, že by existoval pouze jeden zdroj výrobku, jehož nabídka může navíc z podstaty podléhat výkyvům spojeným s úrodou. To by nebylo v zájmu spotřebitelů.

(115)

Zvýšení dumpingových dovozů z ČLR poškozuje dodavatele a uložení opatření je v jejich zájmu. Objem surovin, které dodávají výrobcům ve Společenství, je důležitým zdrojem jejich obratu. Ukončení produkce těchto surovin by způsobilo významné narušení zemědělské činnosti v dotčené oblasti Španělska, zejména proto, že konzervace je hlavním odbytištěm pro některé druhy citrusových plodů vzhledem k jejich chuti a textuře.

(116)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl učiněn předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení antidumpingového cla z dovozu upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z ČLR.

(117)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření by měla být dostatečná k tomu, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem, aniž by překračovala zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu výše cla nezbytné k odstranění poškozujících účinků dumpingu se počítalo s tím, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své výrobní náklady a vytvořit celkový zisk před zdaněním, kterého by bylo možné dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu. Pro tento výpočet bylo předběžně použito rozpětí zisku před zdaněním 6,8 %. To byl zisk, jehož dosahovalo odvětví před nárůstem dovozu, který způsobil odvětví závažnou újmu. Soudí se, že tato míra zisku vhodně reprezentuje ziskovost, které by z dotčeného výrobku dosahovalo výrobní odvětví Společenství, kdyby nedocházelo k dumpingu působícímu újmu.

(118)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání průměrné dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení (viz 62. až 64. bod odůvodnění), a újmu nepůsobící ceny obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cena nezpůsobující újmu byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela výše uvedené ziskové rozpětí. Rozdíly zjištěné tímto srovnáním, vyjádřené jako procento z celkové dovozní hodnoty CIF, představovaly pro jednotlivé společnosti tyto úrovně, které jsou nižší než zjištěné dumpingové rozpětí:

(119)

S ohledem na předchozí závěry a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě dumpingového rozpětí a úrovně pro odstranění újmy podle pravidla nižšího cla. Vzhledem k tomu, že úroveň pro odstranění újmy je ve všech případech nižší než dumpingové rozpětí, měla by být jako základ pro celkovou výši opatření použita úroveň pro odstranění újmy.

(120)

Účelem antidumpingových opatření je odstranit účinky dumpingu působícího újmu. Forma opatření musí odpovídat tomuto účelu. V závislosti na specifikách příslušného výrobku a jeho trhu by měla být stanovena taková forma opatření, která vede k účinnému odstranění uvedených účinků.

(121)

S ohledem na toto šetření a jak uvádí výrobci ve Společenství i podstatný počet dovozců, jsou specifika výrobku a trhu, která je třeba vzít v úvahu, následující.

(122)

Zvolená forma opatření by měla zabránit jevům, které byly pozorovány v průběhu šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními a během platnosti těchto opatření a které byly zjištěny i tímto šetřením. Tyto jevy, které svědčily o určitém odhodlání obejít pokud možno jakákoli opatření, jsou popsány v dalším textu.

(123)

Prvním jevem bylo hromadění zásob v nových členských státech bezprostředně před přistoupením, jak bylo zmíněno výše. Před rozšířením EU v roce 2004 dodali čínští vývozci významná množství dotčeného výrobku do budoucích členských států; když tyto členské státy přistoupily k EU, toto zboží tak vstoupilo na trh Společenství, aniž by bylo podrobeno ochranným opatřením.

(124)

Druhým jevem bylo zavedení nových typů výrobků, které formálně nespadaly pod ochranná opatření, ale které měly stejné fyzikální a technické vlastnosti. Jak je vysvětleno ve 14. bodě odůvodnění výše, tyto výrobky jsou nyní pro tento antidumpingový případ součástí dotčeného výrobku.

(125)

Třetím jevem byla cenová kompenzace. Hospodářské subjekty v EU mají ve zvyku nakupovat od čínských obchodníků nejenom dotčený výrobek, ale i jiné druhy zpracovaných potravinářských výrobků.

(126)

To s sebou nese riziko, že účinky klasického opatření, jako je například valorické clo, by mohly být kompenzovány vyššími cenami účtovanými za jiné dovážené potravinářské výrobky. Vzhledem k výše uvedenému je zapotřebí opatření, jehož forma omezí tyto jevy, které by mohly snížit účelnost opatření, na minimum. Za těchto okolností by clo mělo být uloženo ve formě určité částky na tunu, aby byla zajištěna účinnost opatření a předešlo se případnému utlumení účinku antidumpingového opatření prostřednictvím snížení vývozních cen. Tato částka je výsledkem uplatnění rozpětí pro odstranění újmy na vývozní ceny použité při výpočtu dumpingu během období šetření pro každou společnost. Zvláštní clo pro všechny spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku, je vypočteno jako průměr příslušných údajů všech společností zařazených do vzorku. Pro všechny ostatní společnosti představuje zvláštní clo nejvyšší individuální clo společností zařazených do vzorku. Zvláštní clo je proto stanoveno takto:

(127)

Zvláštní sazby antidumpingového cla jednotlivých společností uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě výsledků tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátně platného cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) je tedy možné použít výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených uvedenými společnostmi a tedy uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(128)

S jakoukoli žádostí o použití těchto sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (např. při změně názvu subjektu nebo při založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi a poskytnout veškeré relevantní informace, zejména informace o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji související např. se změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Komise po konzultaci s poradním výborem nařízení případně odpovídajícím způsobem pozmění prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuální celní sazby.

(129)

Rozdíly mezi individuálními celními sazbami jsou značné a existuje celá řada vyvážejících výrobců. Všechny tyto skutečnosti mohou vést k pokusům přesměrovat toky vývozu přes tradiční vývozce, kteří využívají nejnižší celní sazby. Proto jestliže objem vývozu jedné ze společností, které využívají nižší individuální celní sazby, vzroste o více než 30 %, budou dotčená individuální opatření považována za pravděpodobně nedostačující k vyrovnání zjištěného dumpingu působícího újmu. Při splnění stanovených podmínek může být následně zahájeno šetření za účelem náležité nápravy opatření, pokud jde o jejich formu či výši.

(130)

Vzhledem k výše uvedenému a také k připomínkám vzneseným výrobním odvětvím Společenství a řadou dovozců ke konkrétní formě opatření, může být tato věc při šetření ohledně konečných opatření v případě potřeby znovu otevřena.

(131)

Je třeba připomenout, že Komise zavedla nařízením (ES) č. 1295/2007 ze dne 5. listopadu 2007 celní evidenci dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (zejména mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky s cílem umožnit zpětné uplatnění antidumpingových opatření podle čl. 7 odst. 1 základního nařízení. Výrobní odvětví Společenství požadovalo zpětné uplatnění opatření. Tato věc je v šetření. Prozatím se připomíná, že dostupné statistiky dovozu dotčeného výrobku z Číny skutečně vzrostly za období od listopadu 2007 do února 2008 o více než 60 % v porovnání se stejným obdobím předcházejících let (z 16 300 tun na 27 300 tun). Tento nárůst byl doprovázen snížením průměrné ceny příslušného dovozu o 4 %.

(132)

V souladu s čl. 7 odst. 7 základního nařízení by měla být na dobu šesti měsíců uložena prozatímní opatření.

(133)

V zájmu řádného úředního postupu by měla být stanovena lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumány pro účely stanovení konečného cla,

5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/38

(1)

Elektronickým oznámením ze dne 29. listopadu 2006, které Komise zaevidovala dne 30. listopadu 2006 pod referenčním číslem A/39718, slovenské orgány v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES oznámily Komisi svůj úmysl poskytnout společnosti Glunz&Jensen s.r.o. regionální investiční podporu ad hoc.

(2)

Žádost o informace byla zaslána dne 26. ledna 2007 (D/50360). Slovenské orgány odpověděly dopisem ze dne 20. února 2007 (A/31585).

(3)

Dopisem ze dne 24. dubna 2007 (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) Komise informovala Slovensko o svém rozhodnutí zahájit řízení ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)

Komisi nebyly doručeny žádné připomínky zainteresovaných stran ani Slovenské republiky.

(6)

Cílem podpory je podpořit regionální rozvoj prešovského regionu (východní Slovensko), který byl podporovaným regionem podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES v souladu s mapou regionální podpory Slovenské republiky (3) použitelnou v době uvedeného oznámení s limitem regionální podpory ve výši 50 % čistého grantového ekvivalentu (NGE).

(7)

Navrhovaný projekt představuje podporu ad hoc oznámenou slovenskými orgány. Uvedená podpora se neposkytuje v rámci stávajícího režimu (tj. jeho právní základ není uveden ve smlouvě o přistoupení jako stávající režim podpory, ani nebyla předmětem takzvaného dočasného mechanismu, ani Komise neschválila režim podpory spočívající na těchto právních ustanoveních po přistoupení Slovenska k EU).

(8)

Oznámená podpora má být poskytnuta formou daňové úlevy, která se pro společnost Glunz&Jensen s.r.o. uplatní na ročním základě během období let 2007–2010, a to až do výše 100 % daňové povinnosti daně z příjmu právnických osob. Celková výše daňové úlevy nesmí přesáhnout 42 milionů SKK v současné hodnotě (4) (přibližně 1,15 milionu EUR). Podporu nelze kumulovat s podporou přijatou z jiných zdrojů na tentýž investiční projekt.

(9)

Právním základem podpory ad hoc je zákon č. 231/1999 Sb. o státní podpoře ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 595/2003 Sb. o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 366/1999 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, a to ve znění platném k 31. prosinci 2003, zejména pak § 52 odst. 3 zákona č. 595/2003 Sb. o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů, za podmínek uvedených v § 35a zákona č. 366/1999 Sb. o daních z příjmů, ve znění platném k 31. prosinci 2003 (5).

(10)

Příjemce podpory Glunz&Jensen s.r.o. je velkým podnikem, nejedná se tedy o malý a střední podnik ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na státní podpory malým a středním podnikům (6). Glunz&Jensen s.r.o. je slovenskou dceřinou společností společnosti Glunz&Jensen A/S (dále jen „Glunz&Jensen“) s ústředím v Ringstede (Dánsko), která mělo v době podání oznámení další dceřiné společnosti ve Virgínii (USA) a v Thetforde (Spojené království).

(11)

Glunz&Jensen je vedoucí světový výrobce a distributor grafických zařízení na zpracování podkladů pro ofsetové tiskové desky a jejich příslušenství s přibližně […] % (7)-ním podílem na trhu v rámci Evropy.

(12)

V roce 2004 zahájil podnik Glunz&Jensen s.r.o. práce související s počátečními investicemi na Slovensku s celkovým objemem investic ve výši 213 milionů SKK (přibližně 5,8 milionu EUR). Tento investiční projekt se podle slovenských orgánů realizuje v období let 2004–2009 ve dvou etapách: 2004–2006 a 2007–2009.

(13)

Cílem tohoto projektu je přesunout výrobní činnosti, které existovaly v roce 2004 ve Spojeném království a v Dánsku, do Prešova. Tento projekt přesunu měl za následek ukončení činnosti podniku v Thetforde již koncem roku 2006.

(14)

Provoz v Prešově se má stát hlavním výrobním centrem společnosti. Ve skutečnosti, jak uvádějí slovenské orgány, se všechna strojová zařízení, která mají být umístěna v podniku na Slovensku, přesunou přímo z Dánska a Spojeného království. Způsobilé náklady na projekt proto zahrnují pouze budovy a některá vedlejší doplňková zařízení.

(15)

První krok v rámci investiční etapy 2004–2006 spočíval v koupi výrobní haly a nezastavěného pozemku pro budoucí rozšíření. Druhý krok spočíval v renovaci prostor a koupi zařízení (nepřímo souvisejícího s výrobou). Celkový objem této první etapy investic představuje 128 milionů SKK (přibližně 3,5 milionu EUR). Jak je uvedeno v prohlášeních připojených k oznámení, společnosti Glunz&Jensen s.r.o. nebyla poskytnuta žádná státní podpora na tuto část projektu, ani není podána žádná žádost.

(16)

Druhá etapa investic, která má být realizována v období 2007–2009, odpovídá projektu, který slovenské orgány oznámily dne 29. listopadu 2006. Tato část spočívá v pokračování počátečního projektu prostřednictvím vybudování dalších budov a koupě dalšího zařízení (IT, nákladní vozidla a kancelářské vybavení) ve výši 84 milionů SKK v současné hodnotě (přibližně 2,3 milionu EUR).

(17)

Výrobní jednotka na Slovensku byla otevřena v dubnu 2005. Od té doby se výroba v závodě výrazně zvýšila a produktivita se značně zlepšila (8).

(18)

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v této věci uvedla, že má pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem na základě čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES na základě Pokynů k vnitrostátní regionálně podpoře (9) (dále jen „pokyny z roku 1998“), a to z těchto důvodů:

(19)

Slovenské orgány ani třetí osoby nepředložily žádné připomínky, které by rozptýlily pochybnosti, na které bylo poukázáno v době zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(20)

Oznámením opatření podpory s ustanovením o zastavení podpory až do jejího schválení Komisí slovenské orgány splnily procesní požadavky podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

(21)

Komise se domnívá, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES z následujících důvodů, které již byly uvedeny v rozhodnutí o zahájení řízení.

(22)

Jelikož je předpokládáno osvobození od platby daně z příjmu právnických osob, dochází k využívání státních zdrojů.

(23)

Opatřením je příjemce podpory osvobozen od nákladů, které by za normálních tržních podmínek musel nést. Proto bude takové opatření ve srovnání s ostatními společnostmi představovat zvýhodnění společnosti Glunz&Jensen s.r.o.

(24)

Opatření je selektivní, protože se vztahuje pouze na jeden podnik.

(25)

Opatření ovlivňuje obchod mezi členskými státu, jelikož i) příjemce podpory působí v odvětví, ve kterém existuje intenzivní obchod v rámci Společenství, a ii) přesun činností z Dánska a Spojeného království má velký vliv na obchodní toky v odvětví.

(26)

Jelikož opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, jeho slučitelnost musí být posouzena vzhledem na výjimky stanovené v čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES. Výjimky stanovené v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES, které se týkají podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům, podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi a podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo, se na tento případ nevztahují. Opatření nelze považovat za podporu, která má napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu ve slovenském hospodářství podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES. Opatření nesplňuje ani podmínky na uplatnění výjimky podle čl. 87 odst. 3 písm. c), podle které je možné povolit podporu na rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Stejně tak cílem opatření není ani podpora kultury a zachování kulturního dědictví podle čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES.

(27)

Podle čl. 87 odst. 3 písm. a) je možné povolit podporu, která má napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností. Prešovský region (východní Slovensko) je v rámci této výjimky způsobilým regionem.

(28)

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení uvedla důvody (shrnuté v oddíle 3 tohoto rozhodnutí), na jejichž základě měla pochybnosti o tom, že by opatření mohlo splňovat podmínky na uplatnění výjimky podle čl. 87 písm. 3 odst. a) Smlouvy o ES. Vzhledem k tomu, že Slovenská republika ani třetí osoby nepředložily žádné připomínky, Komise může pouze konstatovat, že pochybnosti jsou potvrzené.

(29)

Komise dospěla k závěru, že opatření oznámené Slovenskou republikou, které je popsáno v bodech odůvodnění 6 až 9, není slučitelné se společným trhem na základě žádné výjimky stanovené ve Smlouvě o ES a musí být zakázáno. Podle slovenských orgánů podpora nebyla poskytnuta, není ji tudíž třeba vymáhat.

5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/43

(1)

Rozhodnutí Komise 2007/716/ES (2) stanoví přechodná opatření pro strukturální požadavky na některá zařízení v odvětví masa a mléka v Bulharsku stanovené v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004. Dokud jsou uvedená zařízení v přechodné fázi, měly by být produkty pocházející z těchto zařízení uváděny pouze na vnitrostátní trh nebo používány k dalšímu zpracování v bulharských zařízeních, která jsou v přechodné fázi.

(2)

Rozhodnutí 2007/716/ES bylo pozměněno rozhodnutími Komise 2008/290/ES (3) a 2008/330/ES.

(3)

Podle úředního prohlášení příslušného bulharského orgánu některá zařízení v odvětví masa a mléka ukončila svou činnost nebo dokončila proces modernizace a jsou nyní zcela v souladu s právními předpisy Společenství. Uvedená zařízení by proto měla být vymazána ze seznamu zařízení v přechodné fázi.

(4)

Příloha rozhodnutí 2007/716/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/45

(1)

Na Slovensku se vyskytla ohniska klasického moru prasat.

(2)

Rozhodnutí Komise 2008/377/ES ze dne 8. května 2008 o určitých ochranných opatřeních souvisejících s klasickým morem prasat na Slovensku (2) bylo přijato za účelem posílení opatření přijatých Slovenskem v rámci směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat (3).

(3)

Informace poskytnuté Slovenskem ukazují, že ohniska klasického moru prasat v uvedeném členském státě byla eradikována a výsledky epizootologického šetření dokládají, že se klasický mor prasat nerozšířil.

(4)

Rozhodnutí 2008/377/ES by proto mělo být zrušeno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/46