2.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/1

(1)

Je třeba zohlednit vývoj životních nákladů v zemích mimo Společenství a stanovit proto opravné koeficienty, které se použijí s účinkem od 1. července 2007 na odměny úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců Evropských společenství vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích, které jsou vypláceny v měně země, v níž jsou vykonávány služební povinnosti.

(2)

Opravné koeficienty, podle nichž byla uskutečněna platba na základě nařízení (ES) č. 453/2007 (2), mohou se zpětným účinkem upravit odměny směrem nahoru či dolů.

(3)

Dojde-li v důsledku nových opravných koeficientů ke zvýšení odměn, měl by být stanoven doplatek.

(4)

Dojde-li v důsledku nových opravných koeficientů ke snížení odměn, mělo by být stanoveno vrácení přeplatku za období mezi 1. červencem 2007 a dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

(5)

Je třeba stanovit, že se případné vrácení přeplatku týká pouze doby nejvýše šest měsíců přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a že jeho účinky mohou být rozloženy na dobu nejvýše dvanácti měsíců od uvedeného dne, podobně jako v případě opravných koeficientů použitelných uvnitř Společenství na odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství,

2.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje paušální dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit paušální dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

2.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/9

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 1490/2002 (3) stanoví prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje účinné látky uvedené v příloze této směrnice.

(2)

Nařízením (ES) č. 1095/2007 byl do nařízení (ES) č. 1490/2002 vložen nový článek 11b, který umožňuje, aby účinné látky, u nichž existují jasné známky toho, že lze očekávat, že nebudou mít škodlivý vliv na zdraví lidí či zvířat nebo na podzemní vody nebo že nebudou mít nepřijatelný vliv na životní prostředí, byly zařazeny do přílohy I směrnice 91/414/EHS, aniž by byla vyžadována podrobná vědecká rada od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

(3)

Účinky účinných látek uvedených v příloze této směrnice na zdraví lidí a zvířat, na podzemní vody a na životní prostředí posoudila Komise v souladu s článkem 11a nařízení (ES) č. 1490/2002 pro rozsah použití navrhovaných oznamovateli a došla k závěru, že tyto účinné látky splňují požadavky článku 11b nařízení (ES) č. 1490/2002.

(4)

V souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1490/2002 Komise Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví předložila k posouzení návrhy zpráv o přezkoumání účinných látek uvedených v příloze této směrnice. Tyto zprávy byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 14. března 2008 v podobě zpráv Komise o přezkoumání. V souladu s článkem 12a nařízení (ES) č. 1490/2002 musí Komise požádat úřad EFSA o stanovisko k návrhům zpráv o přezkoumání nejpozději do 31. prosince 2010.

(5)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky uvedené v příloze této směrnice mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Je proto vhodné zařadit účinné látky uvedené v příloze této směrnice do přílohy I, a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tyto účinné látky udělována podle uvedené směrnice.

(6)

Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou.

(7)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS jako důsledek zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinné látky uvedené v příloze, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly v případě potřeby měnit, nahrazovat nebo odnímat stávající povolení v souladu s ustanoveními směrnice 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé určené použití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(8)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 (4), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I, však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(9)

Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

v případě, že přípravek obsahuje jednu z účinných látek uvedených v příloze jako jedinou účinnou látku, povolení v případě nutnosti změní nebo odejmou nejpozději do 31. prosince 2013 nebo

b)

v případě, že přípravek obsahuje jednu z účinných látek uvedených v příloze jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě nutnosti změní nebo odejmou do 31. prosince 2013 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS, přičemž určující je pozdější datum.

2.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/15

(1)

Rada ve svých závěrech ze dne 3. prosince 2004 potvrdila, že účinné a jednotné využívání rádiového spektra je základním předpokladem rozvoje služeb elektronických komunikací a může pomoci podpořit růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost; je třeba usnadnit přístup ke spektru, což umožní zvýšit efektivitu, podpoří inovace a nabídne vyšší flexibilitu uživatelům i rozsáhlejší výběr spotřebitelům za současného zohlednění cílů veřejného zájmu.

(2)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 14. února 2007 s názvem „Směřování k evropské politice v oblasti rádiového spektra“ (3) zdůraznil význam komunikací pro venkovské a méně rozvinuté regiony, pro které by rozšíření technologie širokopásmového přístupu, mobilní komunikace na nižších kmitočtech a nové bezdrátové technologie mohly představovat účinná řešení, jak s ohledem na trvale udržitelný rozvoj všech oblastí dosáhnout celkového pokrytí 27 členských států EU. Evropský parlament rovněž podotkl, že režimy členských států pro přidělování a užívání spektra se značně liší a že tyto odlišnosti představují vážnou překážku pro dosažení řádně fungujícího vnitřního trhu.

(3)

Komise si ve sdělení ze dne 26. dubna 2007 o evropské vesmírné politice stanovila též cíl usnadnit zavádění inovativních družicových komunikačních služeb, zejména soustředěním poptávky v odlehlých a venkovských oblastech a přitom zdůraznila potřebu celoevropského udělování licencí k družicovým službám a spektru.

(4)

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (4) je podporovat účinné využívání rádiových kmitočtů a číslovacích zdrojů, odstranit zbývající překážky bránící poskytování příslušných sítí a služeb, zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci, a podporovat zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb.

(5)

Zavedení nových soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (dále jen „MSS“) by přispělo k rozvoji vnitřního trhu a podnítilo hospodářskou soutěž, a to díky větší dostupnosti celoevropských služeb a spojení koncových bodů a díky podpoře účinných investic. MSS představují moderní alternativní platformu, která je schopna nabídnout celou řadu služeb v oblasti celoevropských telekomunikací, rozhlasového a televizního vysílání a poskytování více služeb souběžně bez ohledu na to, kde se koncoví uživatelé nacházejí. MSS by mohly zejména zvýšit pokrytí ve venkovských oblastech Společenství, a překonat tak geograficky zapříčiněné vytváření digitální propasti, posílit kulturní rozmanitost a pluralismus sdělovacích prostředků a současně zvýšit konkurenceschopnost evropského odvětví informačních a komunikačních technologií v souladu s cíli obnovené Lisabonské strategie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (5) by se měla v případě potřeby uplatňovat na služby audiovizuálních sdělovacích prostředků přenášených pomocí soustav MSS.

(6)

Družicová komunikace svou povahou překračuje hranice jednotlivých států, a proto může být předmětem kromě vnitrostátní regulace i regulace na mezinárodní úrovni. Celoevropské družicové služby jsou významnou součástí vnitřního trhu a mohly by výrazně přispět k naplnění cílů Evropské unie, např. k rozšíření zeměpisného pokrytí technologiemi širokopásmového přístupu v souladu s iniciativou i2010 (6). V nadcházejících letech budou pro družicové pohyblivé soustavy vyvinuty nové aplikace.

(7)

Rozhodnutí Komise 2007/98/ES ze dne 14. února 2007 o harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtových pásmech 2 GHz pro realizaci systémů poskytujících družicové pohyblivé služby (7) stanoví, že tato kmitočtová pásma budou k dispozici pro systémy poskytující MSS ve Společenství od 1. července 2007.

(8)

Technická správa rádiového spektra, obecně zavedená rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (8), a konkrétně provedená rozhodnutím Komise 2007/98/ES, se nevztahuje na postupy přidělování spektra a udělování práv k užívání rádiových kmitočtů.

(9)

S výjimkou článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (9) jsou provozovatelé družicových pohyblivých soustav vybíráni a opravňováni na vnitrostátní úrovni podle stávajícího předpisového rámce Společenství pro elektronické komunikace.

(10)

Právní předpisy Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) stanoví postupy pro koordinaci družicových rádiových kmitočtů jako nástroj pro odstranění škodlivého rušení, nevztahují se však na výběr či povolování.

(11)

Aby se členským státům zabránilo v přijímání rozhodnutí, která by mohla roztříštit vnitřní trh a oslabit cíle uvedené v článku 8 směrnice 2002/21/ES, měla by být kritéria výběru družicových pohyblivých soustav výjimečně harmonizována tak, aby byl na základě výběrového řízení zpřístupněn stejný okruh MSS v celé Evropské unii. Vzhledem k vysokým přímým investicím, které jsou pro vývoj družicových pohyblivých soustav nutné, a souvisejícím vysokým technologickým a finančním rizikům je nezbytné, mají-li tyto soustavy zůstat ekonomicky životaschopné, dosáhnout co největších úspor vyplývajících z rozsahu těchto soustav v podobě širokého celoevropského pokrytí.

(12)

Kromě toho vyžaduje úspěšné spuštění MSS koordinaci regulačních opatření členských států. Rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními výběrovými řízeními by mohly způsobit roztříštění vnitřního trhu v důsledku odlišného uplatňování výběrových kritérií, včetně jejich vážení, či odlišných harmonogramů jednotlivých výběrových řízení. Došlo by k tomu, že by byla vybrána různorodá skupina úspěšných žadatelů, což je v rozporu s celoevropským charakterem těchto MSS. Výběr různých provozovatelů družicových pohyblivých soustav v různých členských státech by mohl vést ke složitým situacím komplexního škodlivého rušení, nebo by dokonce mohlo dojít k tomu, že by vybranému provozovateli bylo znemožněno poskytovat celoevropskou družicovou službu, např. pokud by danému provozovateli byly v různých členských státech přiděleny různé rádiové kmitočty. Proto by harmonizace výběrových kritérií měla být doplněna zřízením společného výběrového mechanismu, jenž by zajišťoval koordinovaný výběr ve všech členských státech.

(13)

Vzhledem k tomu, že je udělení povolení vybranému provozovateli družicových pohyblivých soustav spojeno s řadou podmínek, a tudíž je třeba zohlednit širokou škálu vnitrostátních ustanovení týkajících se elektronických komunikací, měly by problematiku udělování povolení řešit příslušné orgány členských států. Aby se však zaručila jednotnost přístupů k udělování povolení v různých členských státech, mělo by být na úrovni Společenství stanoveno synchronizované přidělování spektra a stanoveny harmonizované podmínky udělování povolení, aniž by byly dotčeny specifické vnitrostátní podmínky slučitelné s právními předpisy Společenství.

(14)

MSS mohou obecně dosáhnout zeměpisných oblastí, zejména venkovských oblastí, které nejsou dobře pokryty jinými službami elektronických komunikací. Koordinovaný výběr a povolování nových soustav poskytujících MSS by proto mohly hrát významnou roli při překonávání digitální propasti zlepšením dostupnosti, rychlosti a kvality služeb elektronických komunikací v těchto oblastech a tím přispět k sociální soudržnosti. Navrhovaná oblast pokrytí MSS (oblast služeb) a časový rámec pro poskytování MSS ve všech členských státech jsou důležitým faktorem, který by měl být v průběhu výběrového řízení řádně zohledněn.

(15)

Vzhledem k tomu, že ke spuštění MSS je třeba poměrně dlouhá doba a složitý technický vývoj, měl by být v rámci výběrového řízení posouzen pokrok při technickém a komerčním vývoji družicových pohyblivých soustav.

(16)

Pro účinné poskytování MSS v členských státech je zásadní koordinace družicových rádiových kmitočtů, která by měla být posuzována při hodnocení důvěryhodnosti žadatelů a životaschopnosti navrhovaných družicových pohyblivých soustav v rámci výběrového řízení.

(17)

Cílem srovnávacího výběrového řízení by mělo být umožnit bez zbytečného prodlení používání družicových pohyblivých soustav v kmitočtovém pásmu 2 GHz a současně zohlednit právo žadatelů na spravedlivou a nediskriminační účast.

(18)

Pozemské komplementární komponenty jsou nedílnou součástí družicových pohyblivých soustav a používají se zpravidla na posílení služeb nabízených přes družice v oblastech, kde není možné zajistit nepřetržitý dosah signálu družice v důsledku překážek na obzoru způsobených budovami a terénem. V souladu s rozhodnutím 2007/98/ES používají pozemské komplementární komponenty stejné kmitočtové pásmo jako MSS (1 980 až 2 010 MHz a 2 170 až 2 200 MHz). Povolení pozemských komplementárních komponentů bude proto záviset především na podmínkách daných místní situací. Z toho důvodu by tyto komponenty měly být vybírány a povolovány na vnitrostátní úrovni a za podmínek stanovených právními předpisy Společenství. Tím by neměly být dotčeny zvláštní požadavky příslušných vnitrostátních orgánů, aby vybraní žadatelé poskytovali technické informace uvádějící, jak by konkrétní pozemské komplementární komponenty zlepšily dostupnost navrhovaných MSS v zeměpisných oblastech, kde nelze zajistit dostatečně kvalitní spojení s jednou nebo několika kosmickými stanicemi, za předpokladu, že tyto technické informace již nebyly poskytnuty v souladu s hlavou II.

(19)

Omezený rozsah dostupného rádiového spektra znamená, že bude rovněž omezen počet podniků, které mohou být vybrány a jimž může být uděleno povolení. Pokud se však během výběrového řízení zjistí, že rádiového spektra je dostatek, měli by být vybráni všichni způsobilí kandidáti. Omezený rozsah dostupného rádiového spektra může znamenat, že jakákoli fúze provozovatele poskytujícího MSS s jiným provozovatelem nebo jeho převzetí jiným provozovatelem by výrazně omezily hospodářskou soutěž, a podléhalo by tedy kontrole podle právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

(20)

Právo využívat konkrétní rádiové kmitočty by mělo být přiděleno vybraným uchazečům co nejdříve po jejich výběru v souladu s čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/20/ES.

(21)

Rozhodnutí o odebrání povolení uděleného v souvislosti s MSS nebo pozemskými komplementárními komponenty z důvodu neplnění povinností by mělo být prosazováno na vnitrostátní úrovni.

(22)

Sledování využívání rádiového spektra vybranými a oprávněnými provozovateli družicových pohyblivých soustav a jakákoli nutná donucovací opatření se provádějí na vnitrostátní úrovni, Komise by však měla mít možnost definovat způsob, jakým bude koordinované sledování nebo prosazování práva prováděno. V případě nutnosti by Komise měla mít právo zahájit prosazování práva týkající se otázky plnění společných podmínek povolení ze strany provozovatelů, především požadavků na pokrytí.

(23)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10). Vzhledem k významu postupu na úrovni Společenství pro udělování povolení na vnitrostátní úrovni by se mělo rozhodnutí o výběru žadatelů přijímat regulativním postupem.

(24)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k vymezení způsobů koordinovaného uplatňování ustanovení o vymáhání práva. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, přijímají se regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(25)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž stanovení společného rámce pro výběr a povolování provozovatelů družicových pohyblivých soustav, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodů jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

a)

„družicovými pohyblivými soustavami“ se rozumějí elektronické komunikační sítě a přiřazená zařízení, které umožňují poskytování služeb rádiové komunikace mezi pozemní pohyblivou pozemskou stanicí a jednou nebo několika kosmickými stanicemi, nebo mezi pozemními pohyblivými pozemskými stanicemi prostřednictvím jedné nebo několika kosmických stanic, nebo mezi pohyblivou pozemskou stanicí a jedním nebo několika komplementárními pozemskými komponenty s pevným stanovištěm. Taková soustava obsahuje alespoň jednu kosmickou stanici;

b)

„pozemskými komplementárními komponenty“ družicových pohyblivých soustav se rozumějí pozemní pozemské stanice s pevným stanovištěm, jejichž cílem je zvýšit dostupnost MSS v zeměpisných oblastech v rámci rozsahu družice (družic) dané soustavy, kde nelze zajistit dostatečně kvalitní spojení s jednou nebo několika kosmickými stanicemi.

a)

žadatelé jsou usazeni ve Společenství;

b)

v žádostech je uveden rozsah požadovaného rádiového spektra, které pro jednotlivého žadatele nepřesáhne 15 MHz ve vzestupném směru a 15 MHz v sestupném směru, včetně prohlášení a dokladů vztahujících se k požadovanému rádiovému spektru, požadovaným etapám a výběrovým kritériím;

c)

žádosti obsahují závazek žadatele, že:

a)

výhody pro spotřebitele a hospodářskou soutěž (váha 20 %) zahrnující tato dvě dílčí kritéria:

b)

účinnost využití spektra (váha 20 %) zahrnující tato dvě dílčí kritéria:

c)

zeměpisné pokrytí celé EU (váha 40 %) zahrnující tato tři dílčí kritéria:

d)

míra dosažení cílů veřejných politik, které nejsou obsaženy v kritériích uvedených v bodech a), b) a c) (váha 20 %) v souladu s těmito třemi dílčími kritérii, které mají stejnou váhu:

a)

vybraní žadatelé použijí přidělené rádiové spektrum k provozování MSS;

b)

vybraní žadatelé dokončí etapy č. 6 až 9 uvedené v příloze nejpozději 24 měsíců od přijetí rozhodnutí o výběru žadatelů podle čl. 5 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 3;

c)

vybraní žadatelé dostojí všem závazkům, které uvedli ve své žádosti nebo během srovnávacího výběrového řízení bez ohledu na to, zda celková poptávka po rádiovém spektru přesáhne dostupný rozsah;

d)

vybraní žadatelé předloží příslušným orgánům všech členských států výroční zprávu, která podrobně popisuje stav vývoje jimi navržené družicové pohyblivé soustavy;

e)

jakákoli nezbytná práva k používání spektra a povolení se udělí na dobu osmnácti let ode dne přijetí rozhodnutí o výběru podle čl. 5 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 3.

a)

provozovatelé využívají přidělené rádiové spektrum k provozování pozemských komplementárních komponentů družicových pohyblivých soustav;

b)

pozemské komplementární komponenty jsou nedílnou součástí družicové pohyblivé soustavy a jsou kontrolovány mechanismem správy družicových zdrojů a sítí; využívají tentýž směr přenosu a tytéž části kmitočtových pásem jako přidružené družicové komponenty a nezvyšují požadavky na spektrum přidružené družicové pohyblivé soustavy;

c)

délka nezávislého provozu pozemních komplementárních komponentů v případě selhání družicového komponentu přidružené družicové pohyblivé soustavy nepřesáhne osmnáct měsíců;

d)

práva k využívání spektra a povolení jsou udělena na období končící nejpozději dnem, kdy uplyne doba platnosti povolení přidružené družicové pohyblivé soustavy.

2.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/25

(1)

Rozhodnutím Komise 98/294/ES ze dne 22. dubna 1998 o uvedení geneticky modifikované kukuřice (Zea mays L. linie MON810) na trh podle směrnice Rady 90/220/EHS (2) bylo rozhodnuto udělit souhlas k uvedení daného produktu na trh.

(2)

Dne 3. srpna 1998 příslušné orgány Francie tento souhlas udělily. Souhlas se vztahuje na všechna použití produktu, zejména na dovoz, zpracování na potraviny a krmiva a na pěstování.

(3)

Podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2001/18/ES, která nahradila směrnici Rady 90/220/EHS (3), se postupy týkající se oznámení o uvedení na trh geneticky modifikovaných organismů, které nejsou ukončeny do 17. října 2002, posuzují podle směrnice 2001/18/ES.

(4)

Dne 2. června 1999 Rakousko informovalo Komisi o svém rozhodnutí dočasně zakázat používání a prodej kukuřice Zea mays L. linie MON810 a udalo důvody tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice 90/220/EHS.

(5)

Produkty z kukuřice Zea mays L. linie MON810 (potraviny a složky potravin vyrobené z kukuřičné mouky, kukuřičného lepku, kukuřičné krupice, kukuřičného škrobu, kukuřičné glukosy a kukuřičného oleje vyrobených z kukuřice Zea mays L. linie MON810) jsou povoleny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (4) a č. 1829/2003 (5). Na tato použití se nevztahuje ochranná doložka oznámená Rakouskem.

(6)

Vědecký výbor pro rostliny dne 24. září 1999 dospěl k závěru, že údaje předložené Rakouskem nepředstavují nové významné vědecké důkazy, které nebyly brány v úvahu během původního hodnocení dokumentace a které by mohly být podnětem k přezkoumání původního stanoviska Komise k tomuto produktu.

(7)

Dne 9. ledna 2004 a následně 9. a 17. února 2004 předložilo Rakousko Komisi dodatečné informace ve prospěch svých vnitrostátních opatření ohledně kukuřice linie MON810.

(8)

V souladu s čl. 28 odst. 1 směrnice 2001/18/ES Komise konzultovala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (6), na jehož základě úřad nahradil příslušné vědecké výbory.

(9)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin dne 8. července 2004 (7) dospěl k závěru, že informace předložené Rakouskem nepředstavují nové vědecké důkazy dostačující ke zrušení platnosti posouzení rizika kukuřice linie MON810 pro životní prostředí, a odůvodňující tak zákaz používání a prodeje tohoto produktu v Rakousku.

(10)

Protože za daných okolností nebyl důvod považovat tento produkt za riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, postupem v souladu s čl. 30 odst. 2 směrnice 2001/18/ES předložila Komise dne 29. listopadu 2004 předlohu rozhodnutí požadující, aby Rakousko svou dočasnou ochrannou doložku zrušilo, k posouzení výboru zřízenému podle článku 30 uvedené směrnice.

(11)

Protože však uvedený výbor nezaujal stanovisko, Komise v souladu s čl. 5 odst. 4 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8) předložila Radě návrh týkající se opatření, která mají být přijata.

(12)

Rada dne 24. června 2005 v souladu s čl. 5. odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES kvalifikovanou většinou tento návrh zamítla.

(13)

Rada ve svém prohlášení uvedla, že „stále přetrvává určitá nejistota ohledně vnitrostátních ochranných opatření na trhu s geneticky [modifikovanou odrůdou] kukuřice […] MON810“ a vyzvala Komisi, „aby shromáždila další poznatky o [uvedeném genetickém modifikovaném organismu] a aby dále posoudila, zda opatření přijatá [Rakouskem] za účelem pozastavení [jeho] uvádění na trh jakožto dočasného preventivního opatření [je] oprávněn[é] a zda schválení [takového organismu] nadále splňuje bezpečnostní požadavky stanovené ve směrnici 2001/18/ES“.

(14)

V listopadu roku 2005 Komise znovu požádala úřad EFSA o konzultaci, zda existuje vědecké zdůvodnění pro domněnku, že pokračující uvádění kukuřice linie MON810 na trh by za podmínek uvedených v souhlasu mohlo mít nežádoucí účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí. Úřad EFSA byl zejména požádán, aby zohlednil veškeré další vědecké informace, které se objevily po předchozím vědeckém stanovisku k bezpečnosti tohoto GMO.

(15)

Ve svém stanovisku ze dne 29. března 2006 (9) dospěl úřad EFSA k závěru, že není důvod domnívat se, že pokračující uvádění kukuřice MON810 na trh by za podmínek uvedených v souhlasu mohlo mít nežádoucí účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo na životní prostředí.

(16)

V souladu s čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES předložila Komise Radě návrh, ve kterém požaduje, aby Rakousko svou ochrannou doložku zrušilo.

(17)

V souladu s čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES se dne 18. prosince 2006 Rada pro životní prostředí kvalifikovanou většinou usnesla, že s návrhem nesouhlasí.

(18)

Ve svém rozhodnutí Rada poukázala na posouzení rizik pro životní prostředí, jak je stanoveno ve směrnici 2001/18/ES, a naznačila, že „je třeba v hodnocení rizik [geneticky modifikovaných organismů] pro životní prostředí systematičtěji zohlednit odlišné zemědělské struktury a regionální ekologické charakteristiky v rámci Evropské unie.“

(19)

V souladu s čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES předložila Komise pozměněný návrh, aby bylo zohledněno rozhodnutí Rady ze dne 18. prosince 2006, které se vztahuje pouze na environmentální hlediska rakouské ochranné doložky, konkrétně na hlediska pěstování.

(20)

Rakousko započalo se shromažďováním veškerých příslušných vědeckých důkazů souvisejících s těmito hledisky, což podle jeho názoru dočasně opravňuje existenci ochranné doložky, zejména s ohledem na „odlišné zemědělské struktury a regionální ekologické charakteristiky“, jak je uvedeno v bodu 3 odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí Rady. V souladu s článkem 23 směrnice 2001/18/ES se Rakousko vyzývá, aby Komisi předložilo veškeré vědecké důkazy, které nashromáždilo, jakož i všechna nová posouzení rizik ihned po jejich dokončení, a aby o uvedených skutečnostech uvědomilo všechny členské státy.

(21)

Komise bude jednat o těchto hlediscích rakouského opatření v souladu s článkem 23 směrnice 2001/18/ES na základě informací předložených Rakouskem a na základě jeho vědeckého posouzení.

(22)

Bezpečnostní hlediska pro potraviny a krmiva, která jsou uvedena v souhlasu uděleném podle směrnice 90/220/EHS (včetně dovozu a zpracování), jsou u kukuřice Zea mays L. linie MON810 v celé Evropě jednotná a byla posouzena úřadem EFSA, který dospěl k závěru, že je nepravděpodobné, že by tento produkt mohl mít nežádoucí účinky na lidské zdraví a zdraví zvířat.

(23)

Návrh Komise zohledňuje pouze hlediska potravin a krmiv uvedená v rakouském zákazu, konkrétně zákaz dovozu a zpracování nezpracované kukuřice jako výchozího materiálu pro další zpracování nebo pro přímé použití jako potraviny či krmiva.

(24)

Za těchto okolností by Rakousko mělo zrušit svou ochrannou doložku, alespoň pokud jde o dovoz kukuřice Zea mays L. line MON810 a její zpracování na potraviny a krmiva.

(25)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím nejsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 30 směrnice 2001/18/ES, a proto Komise předložila Radě návrh týkající se těchto opatření. Protože na konci doby stanovené v čl. 30 odst. 2 směrnice 2001/18/ES Rada nepřijala navrhovaná opatření ani s nimi nevyjádřila svůj nesouhlas v souladu s čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES, měla by opatření být přijata Komisí,

2.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/28

(1)

Rozhodnutím Komise 2006/286/ES ze dne 12. dubna 2006 (2) byli na doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky jmenováni tři členové Výboru pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění (dále jen „výbor“) na období tří let ode dne 16. dubna 2006.

(2)

Členství dvou z uvedených tří členů skončilo, a to v prosinci 2006 (Prof. Gianmartino Benzi) a v srpnu 2007 (Dr. Julia Dunne). Je proto nezbytné jmenovat dva nové členy výboru.

(3)

Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučila ke jmenování dvě osoby.

(4)

Členové výboru by měli být jmenováni na období tří let počínající dne 2. července 2008,

Dr. János BORVENDÉG

Bruno SEPODES.