11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 515/2008

ze dne 10. června 2008

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č 2200/96, (ES) č 2201/96 a (ES) č 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (1), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje paušální dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit paušální dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 11. června 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. června 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 10. června 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	60,9
	MK	36,7
	TR	67,5
	ZZ	55,0
0707 00 05	JO	162,5
	MK	23,0
	TR	118,6
	ZZ	101,4
0709 90 70	TR	103,8
0709 90 70	ZZ	103,8
0805 50 10	AR	125,8
	EG	150,8
	TR	129,5
	US	176,3
	ZA	143,1
	ZZ	145,1
0808 10 80	AR	100,9
	BR	84,9
	CL	98,0
	CN	87,2
	MK	50,7
	NZ	106,4
	US	125,6
	UY	152,2
	ZA	85,6
	ZZ	99,1
0809 10 00	TR	195,6
	US	317,3
	ZZ	256,5
0809 20 95	TR	492,1
	US	400,6
	ZZ	446,4

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ ZZ “ znamená „jiná země původu“.

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 516/2008

ze dne 10. června 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1200/2005, (ES) č. 184/2007, (ES) č. 243/2007, (ES) č. 1142/2007, (ES) č. 1380/2007 a (ES) č. 165/2008, pokud jde o podmínky pro povolení určitých doplňkových látek používaných ve výživě zvířat

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společnost BASF Aktiengesellschaft podala žádost podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003 s návrhem na změnu jména držitele povolení s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1200/2005 (2), (ES) č. 184/2007 (3), (ES) č. 243/2007 (4), (ES) č. 1142/2007 (5), (ES) č. 1380/2007 (6) a nařízení Komise (ES) č. 165/2008 (7).

(2)	Uvedená nařízení povolují používání určitých doplňkových látek. Povolení je vázáno na držitele povolení. Držitelem povolení je ve všech případech BASF Aktiengesellschaft.

(3)	Žadatel prohlašuje, že název společnosti BASF Aktiengesellschaft byl změněn na BASF SE s datem účinnosti od 14. ledna 2008 a že BASF SE je stejný podnik a nyní vlastní obchodní práva pro uvádění těchto doplňkových látek na trh. Žadatel předložil dostatečnou dokumentaci pro podporu svého prohlášení.

(4)	Navrhovaná změna podmínek povolení je čistě administrativní povahy a neobnáší nové hodnocení doplňkových látek. Evropský úřad pro bezpečnost potravin byl o žádosti informován.

(5)	Aby žadatel mohl ode dne 14. ledna 2008 uplatňovat svá práva pro uvádění na trh pod názvem BASF SE, je nutné změnit podmínky pro povolení s účinností od tohoto data.

(6)	Nařízení (ES) č. 1200/2005, (ES) č. 184/2007, (ES) č. 243/2007, (ES) č. 1142/2007, (ES) č. 1380/2007 a (ES) č. 165/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)	Je třeba stanovit přechodné období ke spotřebování stávajících zásob.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. V příloze I nařízení (ES) č. 1200/2005 se slova „BASF Aktiengesellschaft“ ve sloupci 2 položce 1 nahrazují slovy „BASF SE“.

2. V příloze nařízení (ES) č. 184/2007 se slova „BASF Aktiengesellschaft“ ve sloupci 2 položce 4d800 nahrazují slovy „BASF SE“.

3. V příloze nařízení (ES) č. 243/2007 se slova „BASF Aktiengesellschaft“ ve sloupci 2 položce 4a1600 nahrazují slovy „BASF SE“.

4. V příloze nařízení (ES) č. 1142/2007 se slova „BASF Aktiengesellschaft“ ve sloupci 2 položce 4a1600 nahrazují slovy „BASF SE“.

5. V příloze nařízení (ES) č. 1380/2007 se slova „BASF Aktiengesellschaft“ ve sloupci 2 položce 4a62 nahrazují slovy „BASF SE“.

6. V příloze nařízení (ES) č. 165/2008 se slova „BASF Aktiengesellschaft“ ve sloupci 2 položce 4a1600 nahrazují slovy „BASF SE“.

Článek 2

Stávající zásoby, které jsou v souladu s ustanoveními použitelnými před vstupem tohoto nařízení v platnost, mohou být nadále uváděny na trh a používány až do 31. října 2008.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 14. ledna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. června 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 378/2005 (Úř. věst. L 59, 5.3.2005, s. 8).

(2) Úř. věst. L 195, 27.7.2005, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1445/2006 (Úř. věst. L 271, 30.9.2006, s. 22).

(3) Úř. věst. L 63, 1.3.2007, s. 1.

(4) Úř. věst. L 73, 13.3.2007, s. 4.

(5) Úř. věst. L 256, 2.10.2007, s. 20.

(6) Úř. věst. L 309, 27.11.2007, s. 21.

(7) Úř. věst. L 50, 23.2.2008, s. 8.

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/5

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 517/2008

ze dne 10. června 2008,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o určování velikosti ok a posuzování síly vlákna rybářských sítí

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (1), a zejména na článek 48 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 850/98 stanoví technická opatření pro zachování zdrojů vztahující se na odlov a vykládku rybolovných zdrojů v mořských vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států. Mimo jiné stanoví, že mají být přijata prováděcí pravidla pro posuzování síly vlákna a určování velikosti ok rybářských sítí.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 129/2003 ze dne 24. ledna 2003, kterým se stanoví pravidla pro určování velikosti ok a síly vlákna rybářských sítí (2), obsahuje některá technická pravidla pro používání měřidel k určování velikosti ok a síly vláken rybářských sítí. Stávající používání těchto měřidel rybářskými kontrolory však vedlo v několika případech ke sporům mezi kontrolory a rybáři, pokud jde o způsoby a výsledky měření ok v závislosti na způsobu použití zařízení.

(3)

Navíc současný technický pokrok ve vývoji zařízení pro určování velikosti ok rybářských sítí zvýšil jejich přesnost. Je vhodné zajistit, aby rybářští kontroloři Společenství i vnitrostátní kontroloři používali tato vylepšená zařízení. Je třeba, aby používání nových měřidel bylo povinné pro rybářské kontrolory Společenství i vnitrostátní kontrolory členských států a tato měřidla byla označena „měřidlo ES“.

(4)

Pro účely kontrolního postupu je nutné přesně určit druhy používaných měřidel, způsob jejich používání, způsob výběru ok k měření, způsob, jakým má být každé oko měřeno, a způsob, jak má být vypočtena velikost ok sítě, popsat postup výběru vláken sítí pro určování síly vlákna a popsat průběh kontroly.

(5)	V případě, kdy velitel rybářského plavidla v průběhu kontroly zpochybní výsledek měření, je třeba přistoupit k dalšímu a konečnému měření.

(6)	V zájmu jasnosti právních předpisů Společenství je třeba nařízení (ES) č. 129/2003 zrušit a nahradit tímto nařízením.

(7)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídicího výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 850/98, pokud jde o určování velikosti ok a posuzování síly vlákna rybářských sítí kontrolory Společenství a vnitrostátními kontrolory.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„měřidlem ok“ měřidlo pro měření ok se dvěma čelistmi, které na oka automaticky působí podélnými silami v rozmezí 5 až 180 Newtonů (N) s přesností 1 N;

b)	„aktivním zařízením“ jakékoli lovné zařízení, které pro odlov vyžaduje aktivní pohyb daného zařízení, včetně zejména vlečných a kruhových zatahovacích zařízení, vlečných sítí, dánských nevodů a podobných sítí;

c)	„pasivním zařízením“ jakékoli lovné zařízení, které pro odlov nevyžaduje aktivní pohyb zařízení; tato zařízení zahrnují žábrové sítě, tenatové sítě, třístěnné tenatové sítě, vězencové sítě, šňůry, vrše a vězence;

d)	„směrem N“ u síťoviny s uzly: směr v pravých úhlech k hlavnímu směru vláken síťoviny, jak je znázorněno v příloze I;

„směrem T“:

i)	u síťoviny s uzly: směr rovnoběžně s hlavním směrem vláken síťoviny, jak je znázorněno v příloze I,

ii)	u síťoviny bez uzlů: směr v pravém úhlu ke směru N;

„velikostí ok“:

i)	u síťoviny s uzly: nejdelší vzdálenost mezi dvěma protilehlými uzly stejného oka při úplném natažení, jak je znázorněno v příloze I,

ii)	u síťoviny bez uzlů: vnitřní vzdálenost mezi protilehlými spoji stejného oka při úplném natažení podél jeho nejdelší možné osy;

g)	„kosočtverečným okem“ oko, jak je znázorněno na obrázku 1 v příloze II, tvořené čtyřmi vlákny stejné délky, kde dvě úhlopříčky oka jsou kolmé a jedna úhlopříčka je rovnoběžná s podélnou osou sítě, jak je znázorněno na obrázku 2 v příloze II;

h)	„čtvercovým okem“ čtyřstranné oko tvořené dvěma sadami rovnoběžných vláken stejné délky, kde jedna sada je rovnoběžná s podélnou osou sítě a druhá k této ose kolmá;

i)	„okem T90“ kosočtverečné oko síťoviny s uzly, jak je znázorněno na obrázku 1 v příloze II, provedené tak, aby směr T síťoviny byl rovnoběžný s podélnou osou sítě.

KAPITOLA II

MĚŘIDLA ES

Článek 3

Měřidlo ok a měřidla síly vlákna

1. Kontroloři Společenství a vnitrostátní kontroloři musí při provádění kontrol rybolovu používat takové měřidlo ok a taková měřidla síly vlákna, která splňují ustanovení tohoto nařízení pro určování velikosti ok a síly vlákna rybářských sítí.

2. Technické specifikace vztahující se k měřidlu ok jsou uvedeny v příloze III.

3. Technické specifikace vztahující se k měřidlům síly vlákna jsou uvedeny v příloze IV.

4. Měřidlo ok a měřidla síly vlákna uváděná v odstavci 1 nesou označení „měřidlo ES“ a výrobce potvrzuje, že splňují technickou specifikaci uvedenou v odstavcích 2 a 3.

5. Měřidlo ok a měřidla síly vlákna prodávaná nebo distribuovaná pro použití jinými subjekty nebo osobami, než jsou vnitrostátní orgány pro rybolov, nenesou označení „měřidlo ES“.

Článek 4

Kalibrační zařízení pro měřidlo ok

Kalibrovaná zkušební závaží a kalibrovanou zkušební měřící desku znázorněnou na obrázku 1 v příloze V certifikují příslušné vnitrostátní orgány a nesou označení „ES“.

Článek 5

Zkoušení měřidel ok

Přesnost měřidla ok se ověří:

a)	zasunutím čelistí měřidla do otvorů kalibrované zkušební desky znázorněné na obrázku 1 v příloze V;

b)	zavěšením kalibrovaných zkušebních závaží na pevnou čelist, jak je znázorněno na obrázku 2 v příloze V.

KAPITOLA III

URČENÍ VELIKOSTI OK

Článek 6

Výběr ok aktivních zařízení

1. Kontrolor ze sítě vybere řadu 20 ok jdoucích za sebou v následujícím směru:

a)	u kosočtverečných a čtvercových ok ve směru podélné osy sítě;

b)	u ok T90 kolmo ke směru podélné osy sítě.

2. Oka v prvních třech řadách ok od okraje sítě, šněrování, lan nebo zatahovací šňůry se neměří. Tato vzdálenost se měří kolmo ke šněrování, lanům nebo zatahovací šňůře, přičemž síť je nutno napnout ve směru tohoto měření. Oka, která jsou roztržená nebo spravovaná nebo mají úchytky pro připevnění k síti, se také neměří.

3. Odchylně od odstavce 1 nemusí měřená oka jít za sebou, jestliže tomu brání použití odstavce 2.

Článek 7

Výběr ok pasivních zařízení

1. Kontrolor vybere 20 ok z rybářské sítě. V případě různých velikostí ok rybářské sítě se oka vyberou z té části rybářské sítě, která má oka nejmenší.

2. Při výběru ok podle odstavce 1 se nezahrnují tato oka:

a)	oka na horním nebo spodním konci nebo na boku postranního okraje sítě;

b)	oka v prvních třech řadách ok od šněrování a lan;

c)	roztržená nebo opravovaná oka.

Článek 8

Obecná ustanovení o přípravě a používání měřidel ok

Měřidlo ok:

a)	se připravuje podle přílohy VI;

b)	se používá podle přílohy VII.

Článek 9

Používání měřidla ok pro měření kosočtverečných ok a ok T90

Při měření kosočtverečných ok a ok T90:

a)	u síťovin s uzly a síťovin bez uzlů, pokud lze stanovit směr N, se síť napne ve směru N ok, jak je znázorněno v příloze VII;

b)	u síťovin bez uzlů, pokud nelze stanovit směr N, se měří nejdelší osa oka.

Článek 10

Používání měřidla ok pro měření čtvercových ok

1. Při měření dílců se čtvercovými oky se síť napne nejdříve ve směru jedné úhlopříčky a potom ve směru druhé úhlopříčky oka, jak je znázorněno v příloze VIII.

2. Pro měření obou úhlopříček čtvercového oka se použije postup uvedený v příloze VI.

Článek 11

Podmínky měření

Oka se měří jen mokrá a tehdy, když nejsou zmrzlá.

Článek 12

Měření velikosti jednotlivých vybraných ok

1. Velikost jednotlivých ok je dána vzdáleností mezi vnějšími okraji čelistí měřidla v bodě, kde se pohyblivá čelist zastaví.

2. V případě rozdílu v měření mezi úhlopříčkami jednotlivého čtvercového oka se použije rozměr delší úhlopříčky.

Článek 13

Určování velikosti ok sítě

Velikost ok sítě se stanoví jako průměrná hodnota řady 20 vybraných ok zobrazená měřidlem.

Článek 14

Určování velikosti ok sítě v případě sporů

1. Jestliže velitel plavidla zpochybní výsledek určení velikosti ok provedeného podle článku 13, vybere se a změří 20 ok v jiné části rybářské sítě podle článků 6 až 12.

2. Velikost ok sítě se pak znovu stanoví jako průměrná hodnota všech 40 změřených ok zobrazená měřidlem. Výsledek zobrazený měřidlem je konečný.

KAPITOLA IV

POSUZOVÁNÍ SÍLY VLÁKNA

Článek 15

Obecná ustanovení pro výběr vláken

1. Kontrolor vybere oka z kterékoli části rybářské sítě, na kterou se vztahuje maximální přípustná síla vlákna.

2. Nevybírají se vlákna z ok, která jsou roztržena nebo byla opravována.

Článek 16

Výběr vláken v sítích s kosočtverečnými oky

Vlákna v sítích s kosočtverečnými oky se vybírají, jak je znázorněno v příloze VIII, takto:

a)	v případě síťoviny z jednoduchého vlákna se vybírá vlákno na protilehlých stranách 10 ok;

b)	v případě síťoviny z dvojitého vlákna se vybírají oba prameny vlákna na protilehlých stranách pěti ok.

Článek 17

Výběr vláken v sítích se čtvercovými oky

Vlákna v sítích se čtvercovými oky se vybírají, jak je znázorněno v příloze VIII, takto:

a)	v případě síťoviny z jednoduchého vlákna se vybírá vlákno pouze na jedné straně 20 ok, přičemž se v každém oku vybírá stejná strana;

b)	v případě síťoviny z dvojitého vlákna se měří oba prameny vlákna pouze na jedné straně 10 ok, přičemž se v každém oku vybírá stejná strana.

Článek 18

Výběr měřidla síly vlákna

Kontrolor použije měřidlo s kruhovým otvorem o průměru rovném maximální síle vlákna přípustné pro příslušnou část sítě.

Článek 19

Podmínky posuzování

Vlákna se musí posuzovat, když nejsou zmrzlá.

Článek 20

Posuzování síly jednotlivých vybraných vláken

Jestliže síla vlákna zabrání sevření čelistí měřidla nebo vlákno neprochází při sevřených čelistech lehce otvorem, zaznamená kontrolor k posuzování síly vlákna negativní hodnocení (–).

Článek 21

Posuzování síly vlákna

1. Jestliže z 20 vybraných vláken vyjde více než 5 negativních hodnocení (–) podle článku 20, musí kontrolor znovu vybrat a posoudit dalších 20 vláken podle článků 15 až 20.

2. Jestliže z celkového počtu 40 vybraných vláken vyjde více než 10 negativních hodnocení (–), přesahuje určená síla vlákna maximální sílu vlákna přípustnou pro příslušnou část rybářské sítě.

Článek 22

Posuzování síly vlákna v případě sporů

1. Jestliže velitel plavidla zpochybní výsledek posuzování síly vlákna provedeného podle článku 21, použijí se ustanovení odstavce 2 tohoto článku.

2. Kontrolor znovu vybere a posoudí 20 různých vláken ve stejné části rybářské sítě. Pokud vyjde více než pět negativních (–) hodnocení z celkem 20 vybraných vláken, přesahuje určená síla vlákna maximální sílu vlákna přípustnou pro příslušnou část rybářské sítě. Výsledek tohoto posouzení je konečný.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 129/2003 se zrušuje.

2. Odkazy na ustanovení nařízení (ES) č. 129/2003 se chápou jako odkazy na toto nařízení a vykládají se podle srovnávací tabulky uvedené v příloze IX.

Článek 24

Přechodná ustanovení

1. Po dobu přechodného období do dne 1. září 2009 mohou členské státy používat ve vodách pod svou svrchovaností nebo jurisdikcí způsoby určování velikosti ok a měření síly vlákna rybářských sítí, které jsou v souladu s nařízením (ES) č. 129/2003.

2. Pokud má členský stát v úmyslu používat ve vodách pod svou svrchovaností nebo jurisdikcí způsoby určování velikosti ok a posuzování síly vlákna, které jsou v souladu s nařízením (ES) č. 129/2003 po dobu přechodného období do dne 1. září 2009, musí o tom okamžitě informovat Komisi a tyto informace zveřejnit na svých úředních internetových stránkách.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. června 2008.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2166/2005 (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 5).

(2) Úř. věst. L 22, 25.1.2003, s. 5.

PŘÍLOHA I

Velikost ok a směr N a směr T vlákna síťoviny

Obrázek

1	:	Velikost oka.
2	:	Směr T.
3	:	Hlavní směr průběhu vlákna síťoviny.
4	:	Směr N.

PŘÍLOHA II

Síťovina s uzly s kosočtverečnými oky a síťovina T90

Obr. 1

Směr průběhu vlákna síťoviny u standardní sítě s uzly s kosočtverečnými oky (A) a u sítě natočené o 90° (B) je znázorněn níže:

A	:	Standardní síťovina s kosočtverečnými oky.
B	:	Síťovina s oky T90.
1	:	Podélná osa sítě.

Podélná osa sítě

Obr. 2

PŘÍLOHA III

Technické specifikace měřidla ok

Měřidlo ok:

a)	automaticky působí podélnou silou při měření velikosti ok rybářských sítí;

b)	má dvě čelisti, jednu pevnou a jednu pohyblivou, každou o síle 2 mm se zaoblenými hranami o poloměru 1 mm, aby bylo zajištěno, že čelisti budou po vláknu snadno klouzat, jak je znázorněno na obrázku níže;

c)	je poháněno elektricky nebo, je-li na baterie, musí být schopno provést 1 000 po sobě jdoucích měření ok předtím, než bude baterie vyžadovat dobití;

d)	je schopno působit na oka zvolenými podélnými silami v rozmezí 5 až 180 N s přesností 1 N;

e)	má vestavěný systém pro měření působící síly;

f)	je schopno natahovat oko konstantní rychlostí 300 ± 30 mm/min pohyblivou čelistí;

g)	je schopno měřit oka v rozmezí od 10 do 300 mm a má odnímatelné čelisti pro použití na malých a velkých okách;

h)	dosahuje přesnosti měření 1 mm;

i)	má pevnou konstrukci a při zatížení se nesmí deformovat;

j)	je lehké, ale robustní a nemělo by mít hmotnost více než 2,5 kg;

k)	je vyrobeno z materiálu odolného vůči korozi v mořských podmínkách;

l)	je vodotěsné a odolné vůči prachu s krytím podle normy IP56 (1);

m)	je stabilní, pokud je používáno při teplotách v rozmezí – 10 až + 45 °C;

n)	je schopno odolávat teplotám v rozmezí – 30 až + 70 °C během skladování a dopravy;

o)	je řízeno softwarem, který by měl zahrnovat nabídku funkcí a umožňovat, aby měřidlo při spuštění provedlo autotest elektronických a mechanických částí;

p)	zobrazuje, že měřidlo je připraveno k použití, a pokud není, zobrazí chybové hlášení, zastaví se a přestane měřit;

q)	umožňuje obsluhu jednou rukou a funkce musí být přístupné vnějšími tlačítky;

r)	zobrazuje údaje na integrovaném displeji a ukazuje každé měření, počet měření provedených v řadě za sebou a průměrnou hodnotu v milimetrech;

s)	ukládá údaje alespoň 1 000 měření do paměti a musí být umožněn přenos údajů do počítače;

t)	zahrnuje funkci výpočtu průměrné velikosti ok zaokrouhlené na nejbližší 0,1 mm;

u)	obsahuje software mající funkci automaticky vybírat největší úhlopříčku každého oka pro výpočet průměrné velikosti ok síťoviny se čtvercovými oky;

v)	ukládat údaje o veškerých provedených měřeních.

Některé síťoviny se při zatížení deformují. Měřidlo musí na tento stav reagovat opakovaným působením stálé síly, což vyžaduje algoritmus v řídícím softwaru, jak je popsáno v dodatku.

Obrázek

(Tyto výkresy slouží pouze pro ilustraci)

(1) Kódy vnitřní ochrany (IP) jsou specifikovány v mezinárodní normě Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) 60529.

(2) Rychlost pohyblivé čelisti při natahování oka. Rychlost pohyblivé čelisti bez zatížení může být vyšší.

Dodatek k příloze III

Algoritmus měření

Zohlednění deformace v nataženém oku:

1.	Roztahujte pohyblivou čelist do oka konstantní rychlostí 300 ± 30 mm/min (1), dokud není dosaženo měřící síly.

2.	Zastavte motor a vyčkejte 1 sekundu.

3.	Pokud síla klesne pod 80 % nastavené měřící síly, roztahujte pohyblivou čelist do oka, dokud není znovu dosaženo měřící síly.

(1) Rychlost pohyblivé čelisti při natahování oka. Rychlost pohyblivé čelisti bez zatížení může být vyšší.

PŘÍLOHA IV

Technické specifikace měřidla síly vlákna

Měřidla pro měření síly vlákna:

a)	jsou z odolného nerezavějícího materiálu schopného odolávat ztíženým mořským podmínkám a jsou vyrobena podle výkresů uvedených na obrázku níže;

b)	mají zaoblené hrany po každé straně obvodu kruhového otvoru pro posuzování síly vlákna (otvor), aby nedocházelo k oděru v okamžiku, kdy je vlákno protahováno otvorem při zkoušce shody s požadavky;

c)	jsou konstruována tak, aby čelisti kombinovaných kleští byly zaoblené a umožňovaly zasunutí mezi dvojitá vlákna;

d)	mají čelisti působící souběžně, které jsou dostatečně silné, aby nedocházelo k jejich deformaci během jakéhokoli přiměřeného používání s tím, že čelisti musí být sevřeny manuální silou při každém měření;

mají vnitřní stranu čelistí vyfrézovánu tak, aby ponechávala mezeru 0,5 mm na vzdálenost 1 mm na obou stranách otvoru, jakmile se čelisti sevřou, aby nedocházelo k zachycování jednotlivých vláken materiálu vyčnívajících z kroucené nebo stočené konstrukce na plochých površích čelistí na obou stranách otvoru, kde je vlákno uloženo;

f)	když jsou čelisti sevřeny, je průměr kruhového otvoru v milimetrech vyznačen na jedné z čelistí u otvoru; čelisti jsou sevřeny, když se povrchy obou vnitřních stran čelistí vzájemně dotýkají a jsou v jedné rovině;

g)	rukojeť i čelisti jsou označeny „měřidlo ES“;

h)	mají toleranci průměru otvoru 0 + 0,1 mm;

i)	jsou pohodlně přenosná tak, aby mohl kontrolor nést sadu čtyř (4 mm, 5 mm, 6 mm a 8 mm) měřidel během přesunu z lodi na loď na moři;

j)	mají-li měřidla různé velikosti, musí být snadno rozpoznatelná;

k)	jsou snadno zasunutelná mezi dvojitá vlákna. Jakmile je měřidlo zasunuto do příslušné polohy, musí být snadno obsluhovatelné jednou rukou.

Obrázek

Sestava kleští pro měření vláken

PŘÍLOHA V

Kalibrace a zkoušení měřidla ok

A. Ověřování měření délky

Měření délky se ověřuje zasunutím čelistí měřidla, které má být použito během kontroly, do otvorů různých délek v kalibrované pevné zkušební desce. To lze provést kdykoli.

Obr. 1

Délka otvorů v mm

B. Ověřování měření síly

Měření síly se ověřuje zavěšením kalibrovaných závaží na pevnou čelist obsahující dynamometr, přičemž měřidlo je zajištěno ve svislé poloze. Závaží musí mít následující hodnoty: 10, 20, 50 a 125 N. Závaží mohou být používána pouze za stálých podmínek.

Obr. 2

(Tento výkres slouží pouze pro ilustraci)

PŘÍLOHA VI

Příprava měřidla ok

Kontrolor:

a)	vybere vhodnou velikost čelisti pro oka k měření;

b)	zajistí, aby byly čelisti čisté;

c)	zkontroluje, zda měřidlo provedlo autotest s uspokojivými výsledky;

zvolí měřící sílu, která bude použita, takto:

u aktivního zařízení:

—	20 N pro velikosti ok < 35 mm,

—	50 N pro velikosti ok ≥ 35 mm a < 55 mm,

—	125 N pro velikosti ok ≥ 55 mm,

ii)

u pasivního zařízení:

—	10 N pro všechny velikosti ok;

e)	ověří nastavení typu čelisti. Implicitní nastavení je „Normální“. Jsou-li použity malé nebo velké čelisti, kontrolor vstoupí do nabídky a odpovídajícím způsobem změní nastavení typu čelisti.

Po provedení kroků uvedených v bodě 1 je měřidlo připraveno k měření ok.

PŘÍLOHA VII

Používání měřidla ok pro kontrolu

Při měření ok kontrolor:

a)	zasune čelisti do otvoru oka pevnou čelistí měřidla proti uzlu, jak je znázorněno na obrázku níže;

zapne měřidlo a nechá čelisti se otevírat, dokud pohyblivá čelist nedosáhne protilehlého uzlu a nezastaví se při dosažení nastavené síly.

Obrázek

1	:	Velikost oka.
2	:	Směr N.
3	:	Pevná čelist.
4	:	Pohyblivá čelist.

PŘÍLOHA VIII

Vlákna v sítích s kosočtverečnými a čtvercovými oky

Obrázek

PŘÍLOHA IX

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 129/2003	Toto nařízení
—	Článek 1
Článek 1	Článek 2
Čl. 2 odst. 1	Čl. 3 odst. 2
Čl. 2 odst. 2	Čl. 3 odst. 4
Čl. 3 odst. 1	Článek 9
Čl. 3 odst. 2	—
Čl. 3 odst. 3	—
Čl. 4 odst. 1	Čl. 10 odst. 1
Čl. 4 odst. 2	Čl. 10 odst. 2
Čl. 5 odst. 1	Čl. 6 odst. 1
Čl. 5 odst. 2	Čl. 6 odst. 2
Čl. 5 odst. 3	Čl. 6 odst. 3
Čl. 6 odst. 1	Článek 11
Čl. 6 odst. 2	Čl. 12 odst. 1
Čl. 6 odst. 3	Čl. 12 odst. 2
Článek 7	Článek 13
Článek 8	—
Článek 9	Článek 14
Čl. 10 odst. 1	Čl. 3 odst. 2
Čl. 10 odst. 2	Čl. 3 odst. 2
Čl. 10 odst. 3	Čl. 3 odst. 4
Čl. 10 odst. 4	Čl. 3 odst. 2
Čl. 10 odst. 5	Čl. 3 odst. 2
Čl. 11 odst. 1	Čl. 7 odst. 1
Čl. 11 odst. 2	Čl. 7 odst. 2
Čl. 12 odst. 1	Článek 11
Čl. 12 odst. 2	Článek 8
Článek 13	Článek 13
Článek 14	Článek 6
Článek 15	Článek 14
Čl. 16 odst. 1	Čl. 3 odst. 3
Čl. 16 odst. 2	Čl. 3 odst. 3
Čl. 16 odst. 3	Čl. 3 odst. 4
Čl. 17 odst. 1	Čl. 15 odst. 1
Čl. 17 odst. 2	Čl. 15 odst. 2
Čl. 17 odst. 3	—
Čl. 18 odst. 1	Článek 19
Čl. 18 odst. 2	Článek 16
Čl. 18 odst. 3	Článek 17
Čl. 19 odst. 1	Článek 20
Čl. 19 odst. 2	Čl. 21 odst. 1
Čl. 19 odst. 3	Čl. 21 odst. 2
Článek 20	Článek 22

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/26

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 518/2008

ze dne 10. června 2008,

kterým se pro hospodářský rok 2007/2008 stanoví výše podpory skladování pro nezpracované sušené vinné hrozny a nezpracované sušené fíky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny (1), a zejména na čl. 9 odst. 8 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Režim podpory stanovený nařízením (ES) č. 2201/96 se zrušuje nařízením Rady (ES) č. 1182/2007 (2), kterým se stanoví zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny, od 1. ledna 2008. Tento režim podpory však zůstává použitelný pro hospodářský rok 2007/2008 každého dotčeného produktu podle čl. 55 odst. 1 nařízení (ES) č. 1182/2007.

(2)	Podle ustanovení čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 2201/96 se podpora skladování poskytuje skladovacím agenturám na skutečnou dobu skladování produktů a na množství sultánek, korintek a sušených fíků, které odkoupily podle článku 1 uvedeného nařízení.

(3)

Je třeba stanovit podporu skladování pro nezpracované sušené vinné hrozny a nezpracované sušené fíky z hospodářského roku 2007/2008 podle článku 7 nařízení Komise (ES) č. 1622/1999 ze dne 23. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o režim skladování nezpracovaných sušených vinných hroznů a nezpracovaných sušených fíků (3).

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro produkty z hospodářského roku 2007/2008 se výše podpory skladování uvedená v čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 2201/96 stanoví:

pro sušené vinné hrozny:

i)	na 0,1408 EUR za den a tunu čisté hmotnosti do 28. února 2009,

ii)	na 0,1148 EUR za den a tunu čisté hmotnosti od 1. března 2009;

b)	pro sušené fíky na 0,1311 EUR za den a tunu čisté hmotnosti.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. června 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(2) Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1.

(3) Úř. věst. L 192, 24.7.1999, s. 33. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1051/2005 (Úř. věst. L 173, 6.7.2005, s. 5).

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/27

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 519/2008

ze dne 10. června 2008,

kterým se schvalují změny menšího rozsahu ve specifikaci označení zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Volailles de Loué (CHZO))

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení Rady (ES) č. 510/2006 a čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení Komise přezkoumala žádost Francie o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Volailles de Loué“ zapsaného nařízením Komise (ES) č. 1107/96 (2).

(2)	Cílem žádosti je změnit a doplnit specifikaci doplněním krůty „dinde broznée“ určené na porcovaný prodej během celého roku. Rovněž je třeba uvést plemeno, intenzitu chovu a výživu této krůty.

(3)	Komise přezkoumala danou změnu a rozhodla, že je odůvodněná. Jelikož se jedná o změnu menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, může ji Komise schválit bez postupu uvedeného v článcích 5, 6 a 7 uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Specifikace chráněného zeměpisného označení „Volailles de Loué“ se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Konsolidovaný výkaz obsahující hlavní údaje specifikace je uveden v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. června 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 417/2008 (Úř. věst. L 125, 9.5.2008, s. 27).

(2) Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 704/2005 (Úř. věst. L 118, 5.5.2005, s. 14).

PŘÍLOHA I

Ve specifikaci chráněného zeměpisného označení „Volailles de Loué“ se schvalují tyto změny:

„Specifikace produktu“:

Doplňuje se odstavec:

„Les dindes (bronzées) fermières de Loué.

Krůty a krocani plemene s pomalým růstem, druhu ‚bronzées‘ s většími rozměry a mohutnější stavbou se chovají výlučně na čerstvém vzduchu až do vysokého věku (minimálně 14 týdnů pro krůtí samice a 18 týdnů pro krocany).

V dospělosti získává jejich maso kvalitní chuť a vynikající soudržnost při vaření. Jemnost masa je zaručována genetickým původem krůt. Produkují se během celého roku a jsou určené na porcovaný prodej nebo další zpracování.“

„Způsob produkce“:

V odstavci „Plemeno“ se doplňuje: „u krůťat se musí jednat o mláďata druhu ‚bronzée‘ “.

V odstavci „Intenzita chovu“ se doplňuje: „intenzita chovu je nízká (maximálně 6,25 krůty na m2 od 10 týdnů)“.

V odstavci „Výživa“ se doplňuje: „minimálně 75 % obilnin během většiny doby výkrmu v případě krůt ‚bronzées‘ “.

PŘÍLOHA II

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„VOLAILLES DE LOUÉ“

Č. ES: FR/PGI/117/0149/18.2.2004

CHOP ( ) CHZO (X)

Tento přehled obsahuje hlavní údaje specifikace produktu pro informační účely.

1. Příslušný orgán členského státu:

Název	:	Institut national de l'Origine et de la qualité
Adresa	:	51 rue d'Anjou, F-75008 Paris
Tel.	:	(33) 153 89 80 00
Fax	:	(33) 142 25 57 97
E-mail	:	info@inao.gouv.fr

2. Skupina

Název	:	Syndicat des volailles fermières de Loué – SYVOL Qualimaine
Adresa	:	82, avenue Rubillard, F-72000 Le Mans
Tel.	:	(33) 243 39 93 13
Fax	:	(33) 243 23 42 19
E-mail	:	info@loue.fr
Složení	:	producenti/zpracovatelé (X) ostatní ( )

3. Typ produktu

Třída 1.1 –

Čerstvé maso (a droby)

4. Specifikace (přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1 Název

„Volailles de Loué“

4.2 Popis

Jatečně upravená těla nebo dělené drůbeží maso vysoké jakosti s chutným, jemným, ale pevným masem bez nadbytečného tuku (Poulet Blanc Fermier de Loué, Dinde Fermière de Loué, Dinde (bronzée) Fermière de Loué, Pintade Fermière de Loué, Canard de Barbarie Fermier de Loué et Canette de Barbarie Fermière de Loué, Poulet Noir Fermier de Loué, Poulet Jaune Fermier de Loué, Oie Fermière de Loué, Chapon Fermier de Loué, Poule Fermière de Loué, Poularde Fermière de Loué, Poulet Blanc Fermier, Chapon de Pintade Fermier de Loué).

Drůbež uváděná na trh bez drobů nebo částečně vykuchaná nebo bez střev, celá nebo dělená, čerstvá nebo mražená.

4.3 Zeměpisná oblast

Departement Sarthe; departement Mayenne; v departementech Orne, Indre-et-Loire, Loiret-Cher, Eure-et-Loir: hraniční kantony; v departementu Maine-et-Loire: okrsek Segré a kantony Louroux-Béconnais, Saint-Georges-sur-Loire, Angers, Tiercé, Durtal, Seiches-sur-le-Loir, Baugé, Beaufort-en-Vallée, Noyant, Longué-Jumelles, Allonnes.

4.4 Důkaz původu

Jsou uvedeny všechny články řetězce (líhně, producenti potravin, chovatelé, jatka).

Pro každou šarži drůbeže se vedou provozní záznamy: prohlášení o umístění chovatelem, dodací listy drůbeže s přesností jednoho dne, prohlášení o odchodu na jatka a poukázka na převzetí z jatek, prohlášení o štítcích, které byly použity na označení drůbeže po porážce, a prohlášení o drůbeži, která přešla do nižší třídy. Všechny štítky jsou očíslované. Kontroly souladu těchto informací umožňují zajistit zpětnou vysledovatelnost produktu.

4.5 Způsob produkce

Plemena a křížení plemen s pomalým růstem. Chov v malých hejnech na čerstvém vzduchu nebo ve volném výběhu až do sexuální dospělosti. Výživa skládající se zejména z obilovin a porážka v minimálním věku, který je stanovený pro každý druh.

4.6 Souvislost

Spojení se zeměpisným původem vyplývá z:

—

historické dobré pověsti spojené s existencí trhu „Foire de l'Envoi“ ve vesnici Loué, obzvláště známého v 19. století, který přitahoval řadu obchodníků s drůbeží. Zemědělci v této oblasti prodávali svoji produkci těmto obchodníkům. V roce 1958 chovatelé a balírny oblasti Loué úspěšně obnovili produkci drůbeže z farmy vysoké kvality,

—	ze současné dobré pověsti: Drůbež Loué je nejslavnější drůbeží ve Francii. Je u veřejnosti nejznámější a v gastronomii má významné místo. Používají ji velmi známí šéfkuchaři.

4.7 Kontrolní subjekt

Název	:	Quali Ouest
Adresa	:	30, rue du Pavé, F-72000 Le Mans
Tel.	:	(33) 243 14 21 11
Fax	:	(33) 243 14 27 32
E-mail	:	qualiouest@qualiouest.com

4.8 Označování

Volailles de Loué a jméno příslušného druhu.

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/31

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 520/2008

ze dne 9. června 2008,

kterým se zakazuje rybolov hlavouna tuponosého v oblastech ICES Vb, VI a VII (vody Společenství a vody nespadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce třetích zemí) plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (ES) č. 2015/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se pro roky 2007 a 2008 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Společenství (3), stanoví kvóty pro roky 2007 a 2008.

(2)	Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky z populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2008.

(3)	Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená pro rok 2008 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se rovněž zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. června 2008.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro rybolov a námořní záležitosti

(1) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2007 (Úř. věst. L 192, 24.7.2007, s. 1).

(2) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1967/2006 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11; oprava v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6).

(3) Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 28. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1533/2007 (Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 21).

PŘÍLOHA

č.	02/DSS
Členský stát	Španělsko
Populace	RNG/5B67-
Druh	Hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris)
Oblast	Vody Společenství a vody, které nespadají do svrchovanosti nebo jurisdikce třetích zemí, oblastí Vb, VI a VII
Datum	12.5.2008

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/33

ROZHODNUTÍ RADY A KOMISE

ze dne 26. května 2008

o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii

(2008/429/ES, Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE

A KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 44 odst. 2, čl. 47 odst. 2 poslední větu, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2 a články 93, 94, 133 a 181a ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 101 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na schválení Rady podle článku 101 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii byl podepsán jménem Evropského společenství a jeho členských států dne 27. června 2007 v souladu s rozhodnutím Rady 2007/547/ES (2).

(2)	Až do vstupu v platnost byl protokol ode dne 1. ledna 2007 uplatňován prozatímně.

(3)	Protokol by měl být schválen,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii se schvaluje jménem Evropského společenství, Evropského společenství pro atomovou energii a členských států.

Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí (3).

Článek 2

Předseda Rady provede oznámení podle čl. 3 odst. 2 protokolu jménem Evropského společenství a jeho členských států (4). Předseda Komise současně provede takové oznámení jménem Evropského společenství pro atomovou energii.

V Bruselu dne 26. května 2008.

Za Radu

předseda

D. RUPEL

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Stanovisko ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 202, 3.8.2007, s. 25.

(3) Úř. věst. L 202, 3.8.2007, s. 26.

(4) Den vstupu protokolu v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/35

ROZHODNUTÍ RADY A KOMISE

ze dne 26. května 2008

o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii

(2008/430/ES, Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE

A KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 101 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na schválení Rady podle článku 101 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii byl podepsán jménem Evropského společenství a jeho členských států dne 27. června 2007 v souladu s rozhodnutím Rady 2007/548/ES (2).

(2)	Až do vstupu v platnost byl protokol ode dne 1. ledna 2007 uplatňován prozatímně.

(3)	Protokol by měl být schválen,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii se schvaluje jménem Evropského společenství, Evropského společenství pro atomovou energii a členských států.

Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí (3).

Článek 2

V Bruselu dne 26. května 2008.

Za Radu

předseda

D. RUPEL

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Stanovisko ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 202, 3.8.2007, s. 30.

(3) Úř. věst. L 202, 3.8.2007, s. 31.

(4) Den vstupu protokolu v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/36

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 5. června 2008,

kterým se některé členské státy v zájmu Evropského společenství zmocňují k ratifikaci Haagské úmluvy z roku 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, nebo k přistoupení k této úmluvě a kterým se některé členské státy zmocňují k učinění prohlášení o uplatňování příslušných vnitřních pravidel práva Společenství

(2008/431/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 1 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem a s čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Činnosti Společenství směřují k vytvoření společného justičního prostoru založeného na zásadě vzájemného uznávání rozhodnutí justičních orgánů.

(2)

Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, která byla uzavřena dne 19. října 1996 v rámci Haagské konference o mezinárodním právu soukromém (dále jen „úmluva“), je cenným příspěvkem k ochraně dětí na mezinárodní úrovni. Proto je žádoucí, aby byla její ustanovení použita co nejdříve.

(3)

Rozhodnutím Rady 2003/93/ES ze dne 19. prosince 2002 (2) byly členské státy zmocněny k podepsání úmluvy v zájmu Společenství. Státy, které v té době byly členskými státy Společenství, podepsaly úmluvu dne 1. dubna 2003 v Haagu, s výjimkou Nizozemska, které již úmluvu podepsalo dříve. Další členské státy, které dne 1. dubna 2003 nebyly členskými státy Společenství, úmluvu rovněž podepsaly.

(4)	Rada a Komise se při přijetí rozhodnutí 2003/93/ES dohodly, že po tomto rozhodnutí by měl následovat návrh Komise ohledně rozhodnutí Rady, kterým se v zájmu Společenství členské státy zmocňují k ratifikaci uvedené úmluvy nebo k přistoupení k této úmluvě v přiměřené lhůtě.

(5)	Několik členských států již úmluvu ratifikovalo nebo k ní přistoupilo.

(6)

Některé články úmluvy se dotýkají sekundárního práva Společenství o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí, zejména nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (3). Členské státy si ponechávají pravomoc v oblastech, na něž se uvedená úmluva vztahuje, ale které se nedotýkají práva Společenství. Společenství a členské státy proto sdílí pravomoc tuto úmluvu uzavřít.

(7)	Podle úmluvy mohou být stranou pouze svrchované státy. Z tohoto důvodu nemůže Společenství tuto úmluvu ratifikovat nebo k ní přistoupit.

(8)	Rada by proto měla výjimečně zmocnit členské státy, aby v zájmu Společenství a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí úmluvu ratifikovaly nebo k ní přistoupily, nikoli však ty členské státy, které již úmluvu ratifikovaly nebo k ní přistoupily.

(9)	Článek 2 rozhodnutí 2003/93/ES vyžaduje jako záruku pro použití pravidel Společenství týkajících se uznávání a výkonu rozhodnutí ve Společenství, aby členské státy učinily při podpisu úmluvy prohlášení.

(10)

Členské státy, které úmluvu podepsaly dne 1. dubna 2003, učinily prohlášení uvedené v článku 2 rozhodnutí 2003/93/ES při této příležitosti. Jiné členské státy, které úmluvu nepodepsaly na základě rozhodnutí 2003/93/ES, učinily toto prohlášení po svém přistoupení k Evropské unii. Některé členské státy však toto prohlášení neučinily a měly by proto nyní učinit prohlášení uvedené v článku 2 tohoto rozhodnutí.

(11)

Členské státy, které se tímto rozhodnutím zmocňují, aby úmluvu ratifikovaly nebo k ní přistoupily, by tak měly učinit zároveň. Uvedené členské státy by si proto měly vyměňovat informace o stavu ratifikačních nebo přístupových postupů s cílem připravit souběžné uložení ratifikačních listin nebo listin o přistoupení.

(12)	Spojené království a Irsko se účastní přijímání a uplatňování tohoto rozhodnutí.

(13)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí není pro ně závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Rada v zájmu Společenství zmocňuje Belgii, Německo, Irsko, Řecko, Španělsko, Francii, Itálii, Kypr, Lucembursko, Maltu, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Finsko, Švédsko a Spojené království k ratifikaci Haagské úmluvy z roku 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (dále jen „úmluva“), nebo k přistoupení k této úmluvě za podmínek stanovených v článcích 3 a 4.

2. Znění úmluvy je uvedeno v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Rada zmocňuje Bulharsko, Kypr, Lotyšsko, Maltu, Nizozemsko a Polsko k učinění následujícího prohlášení:

„Články 23, 26 a 52 úmluvy umožňují stranám úmluvy určitou míru pružnosti, pokud jde o uplatnění zjednodušeného a zrychleného režimu pro uznávání a výkon rozhodnutí. Pravidla Společenství stanovují mechanismus uznávání a výkonu rozhodnutí, který je přinejmenším stejně příznivý jako pravidla stanovená v úmluvě. V souladu s tím je rozhodnutí soudu členského státu Evropské unie, pokud jde o otázky týkající se úmluvy, uznáváno a vykonáno v … (4) prostřednictvím uplatnění příslušných vnitřních pravidel práva Společenství (5).

(4) Uvede se členský stát, který činí prohlášení."

(5) Nařízení (ES) č. 2201/2003 má v této oblasti zvláštní úlohu, neboť se vztahuje na příslušnost a uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti.“ "

Článek 3

1. Členské státy uvedené v čl. 1 odst. 1 přijmou opatření nezbytná k tomu, aby souběžně uložily ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení u ministerstva zahraničních věcí Nizozemského království, pokud možno do 5. června 2010.

2. Členské státy uvedené v odstavci 1 se v rámci Rady do 5. prosince 2009 vzájemně s Komisí informují o možném datu ukončení svých parlamentních postupů potřebných k ratifikaci nebo přistoupení. Na tomto základě bude určeno datum a způsob souběžného uložení listin.

Článek 4

Členské státy uvedené v čl. 1 odst. 1 písemně vyrozumí ministerstvo zahraničních věcí Nizozemského království o dokončení parlamentních postupů potřebných k ratifikaci nebo přistoupení a uvedou, že ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení budou uloženy později v souladu s tímto rozhodnutím.

Článek 5

Toto rozhodnutí se použije ode dne jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno všem členským státům s výjimkou Dánska, České republiky, Estonska, Litvy, Maďarska, Slovinska a Slovenska.

V Lucemburku dne 5. června 2008.

Za Radu

předseda

D. MATE

(1) Úř. věst. C 82 E, 1.4.2004, s. 307.

(2) Úř. věst. L 48, 21.2.2003, s. 3.

(3) Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2116/2004 (Úř. věst. L 367, 14.12.2004, s. 1).

PŘEKLAD

ÚMLUVA O PRAVOMOCI ORGÁNŮ, POUŽITELNÉM PRÁVU, UZNÁVÁNÍ, VÝKONU A SPOLUPRÁCI VE VĚCECH RODIČOVSKÉ ZODPOVĚDNOSTI A OPATŘENÍ K OCHRANĚ DĚTÍ

(uzavřená dne 19. října 1996)

Signatářské státy této úmluvy,

majíce na paměti, že je nutné zlepšit ochranu dětí v situacích mezinárodní povahy,

přejíce si předcházet rozporům mezi svými právními systémy týkajícími se příslušnosti orgánů, rozhodného práva, uznávání a výkonu opatření na ochranu dětí,

připomínajíce význam mezinárodní spolupráce na ochranu dětí,

potvrzujíce, že nejlepší zájem dítěte musí být brán v úvahu v prvé řadě,

vědomy si nutnosti revize Úmluvy ze dne 5. října 1961 o pravomoci a použitelném právu při ochraně nezletilých,

přejíce si přijmout společná ustanovení zajišťující tento cíl a přihlížejíce k Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

se dohodly na těchto následujícím:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI ÚMLUVY

Článek 1

1. Cíle této úmluvy jsou:

a)	určit stát, jehož orgány mají pravomoc přijímat opatření na ochranu osoby nebo majetku dítěte;

b)	určit právo, které mají tyto orgány při výkonu své pravomoci používat;

c)	určit právo použitelné na rodičovskou zodpovědnost;

d)	zajistit uznávání a výkon těchto opatření na ochranu dětí ve všech smluvních státech;

e)	zajistit mezi orgány smluvních států spolupráci nezbytnou k dosažení cílů této úmluvy.

2. Pro účely této úmluvy výraz „rodičovská zodpovědnost“ zahrnuje rodičovskou autoritu nebo jiný obdobný vzájemný vztah stanovující práva, pravomoci a povinnosti rodičů, opatrovníků nebo jiných zákonných zástupců ve vztahu k osobě nebo majetku dítěte.

Článek 2

Tato úmluva se vztahuje na děti od okamžiku jejich narození do doby, kdy dosáhnou 18 let věku.

Článek 3

Opatření uvedená v článku 1 se mohou týkat zejména:

a)	přiznání, výkonu, zrušení nebo omezení rodičovské zodpovědnosti, jakož i jejího delegování;

b)	práva péče o dítě včetně práv týkajících se péče o osobu dítěte a zejména práva na určení místa bydliště dítěte, jakož i právo návštěv včetně práva vzít si dítě na omezenou dobu do jiného místa, než je jeho bydliště;

c)	poručnictví, opatrovnictví a obdobných institucí;

d)	jmenování a funkcí osoby nebo orgánu majících na starosti osobu nebo majetek dítěte, zastupujících dítě nebo pomáhajících mu;

e)	umístění dítěte do pěstounské rodiny nebo do ústavní péče nebo zajištění péče prostřednictvím „kafala“ nebo obdobné instituce;

f)	dohledu státního orgánu na péči o dítě osobou, která o dítě pečuje;

g)	správy a ochrany majetku dítěte nebo dispozice s ním.

Článek 4

Úmluva se nevztahuje na:

a)	určení nebo popření rodičovství vůči dítěti;

b)	rozhodnutí o osvojení, případná opatření k osvojení nebo zrušení osvojení nebo jeho prohlášení za neplatné;

c)	příjmení a jméno dítěte;

d)	dosažení způsobilosti k právním úkonům;

výživné;

f)	správu majetku nebo dědictví;

g)	sociální zabezpečení;

h)	veřejná opatření všeobecné povahy v záležitostech týkajících se vzdělávání nebo zdravotnictví;

i)	opatření přijímaná v důsledku trestných činů páchaných dětmi;

j)	rozhodnutí o právu na azyl a imigraci.

KAPITOLA II

PRAVOMOC

Článek 5

1. Soudní nebo správní orgány smluvního státu obvyklého bydliště dítěte mají pravomoc přijímat opatření na ochranu osoby nebo majetku dítěte.

2. S výjimkou článku 7, v případě změny obvyklého bydliště dítěte do jiného smluvního státu, mají pravomoc orgány státu nového obvyklého bydliště dítěte.

Článek 6

1. Vůči dětem uprchlíků a dětí, v jejichž zemi došlo k nepokojům, v důsledku čehož tyto děti byly přemístěny do různých zemí, vykonávají pravomoci podle čl. 5 odst. 1 orgány smluvního státu, na jehož území se děti v důsledku tohoto přemístění nacházejí.

2. Ustanovení předchozího odstavce se rovněž použije na děti, jejichž bydliště nelze zjistit.

Článek 7

1. V případě protiprávního přemístění nebo zadržení dítěte zůstávají zachovány pravomoci orgánů smluvního státu, ve kterém dítě mělo obvyklé bydliště bezprostředně před přemístěním nebo zadržením, až do té doby, než dítě získá obvyklé bydliště v jiném státě, a

a)	osoba, instituce nebo jiný orgán mající právo péče souhlasily s přemístěním nebo zadržením nebo

b)	dítě bydlelo v tomto jiném státě nejméně po dobu jednoho roku poté, co osoba, instituce nebo jiný orgán, které mají právo péče, znaly nebo musely znát místo pobytu dítěte, nevznesly požadavek na navrácení během tohoto období a dítě se sžilo se svým novým prostředím.

2. Přemístění nebo zadržování dítěte se pokládá za protiprávní, jestliže:

a)	porušuje práva péče náležící osobě, instituci nebo jinému orgánu, ať společně nebo samostatně, podle práva státu, ve kterém dítě mělo bydliště bezprostředně před přemístěním nebo zadržením, a

b)	v době přemístění nebo zadržení byla tato práva skutečně vykonávána, buď společně či samostatně, anebo by byla vykonávána, kdyby nedošlo k přemístění nebo zadržení.

Tato práva výchovy uvedená pod písmenem a) mohou vyplývat zejména ze zákona nebo ze soudního nebo správního rozhodnutí nebo z dohody mající právní účinek podle práva tohoto státu.

3. Pokud si orgány uvedené v odstavci 1 zachovávají své pravomoci, orgány smluvního státu, do kterého bylo dítě přemístěno anebo ve kterém bylo zadrženo, mohou přijímat pouze taková naléhavá opatření podle článku 11, která jsou nutná pro ochranu osoby nebo majetku dítěte.

Článek 8

1. Výjimečně orgán smluvní strany mající pravomoc podle článku 5 nebo 6, jestliže se domnívá, že orgán jiného smluvního státu by mohl v konkrétním případě lépe posoudit nejlepší zájem dítěte, může buď

—	žádat, aby tento jiný orgán buď přímo nebo s pomocí ústředního orgánu svého státu převzal pravomoc přijímat opatření na ochranu, která považuje za nutná, nebo

—	přerušit projednávání případu a vyzvat strany k předložení takového požadavku orgánu tohoto jiného státu.

2. Smluvní státy, jejichž orgány mohou být dožádány podle předchozího odstavce, jsou:

a)	stát, jehož státním příslušníkem je dítě;

b)	stát, na jehož území se nachází majetek dítěte;

c)	stát, před jehož orgány probíhá řízení o návrhu na rozvod, rozluku manželství rodičů dítěte anebo jeho prohlášení za neplatné;

d)	stát, ke kterému má dítě těsný vztah.

3. Dotčené orgány mají možnost si vyměňovat názory.

4. Orgán dožádaný podle odstavce 1 může převzít pravomoc orgánu příslušného podle článku 5 nebo 6, jestliže to pokládá za vhodné vzhledem k nejlepším zájmům dítěte.

Článek 9

1. Jestliže se orgány smluvní strany uvedené v čl. 8 odst. 2 domnívají, že mají v konkrétním případě lepší předpoklady pro posouzení nejlepších zájmů dítěte, mohou buď

—	požadovat na příslušném orgánu smluvní strany obvyklého bydliště dítěte přímo nebo pomocí ústředního orgánu tohoto státu, aby byly příslušné přijímat opatření na ochranu dítěte, která pokládají za nezbytná, nebo

—	vyzvat strany, aby takovou žádost podaly u orgánu smluvního státu obvyklého bydliště dítěte.

2. Dotčené orgány mají možnost si vyměňovat názory.

3. Orgán, který o to požádal, může vykonávat pravomoci místo orgánu smluvního státu obvyklého bydliště dítěte pouze tehdy, když tento posledně jmenovaný orgán žádost přijme.

Článek 10

1. Aniž jsou dotčena ustanovení článků 5 až 9, mohou orgány smluvního státu při výkonu své pravomoci k rozhodování o návrhu na rozvod nebo rozluku rodičů dítěte, které má obvyklé bydliště v jiném smluvním státě, nebo o prohlášení jejich manželství za neplatné, pokud to právo jejich státu umožňuje, přijmout opatření zaměřená na ochranu osoby nebo majetku dítěte, jestliže

a)	v době zahájení řízení jeden z jeho rodičů má obvyklé bydliště v tomto státě a jestliže jeden z nich má rodičovskou zodpovědnost vůči dítěti a

b)	pravomoc těchto orgánů k přijetí takových opatření byla uznána rodiči, jakož i jinou osobou, která má rodičovskou zodpovědnost vůči dítěti, a jestliže tato pravomoc odpovídá nejlepším zájmům dítěte.

2. Pravomoc uvedená v odstavci 1 k přijetí opatření na ochranu dítěte zaniká, jakmile vyhovující nebo zamítavé rozhodnutí o návrhu na rozvod, rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné se stane pravomocným, anebo, jestliže řízení je ukončeno z jiného důvodu.

Článek 11

1. Ve všech naléhavých případech orgány smluvního státu, na jehož území se nachází dítě nebo majetek patřící dítěti, mají pravomoc přijmout nezbytná opatření na ochranu dítěte.

2. Opatření přijatá podle předchozího odstavce ohledně dítěte obvykle bydlícího ve smluvním státě pozbudou účinnosti, jakmile orgány mající pravomoc podle článků 5 až 10 přijaly opatření, která vyžaduje situace.

3. Opatření přijatá podle odstavce 1 ohledně dítěte obvykle bydlícího v nesmluvním státě pozbudou účinnosti v každém smluvním státě, jakmile opatření, která situace vyžaduje a přijatá orgány jiného státu, jsou uznána v dotyčném smluvním státě.

Článek 12

1. S výjimkou uvedenou v článku 7 orgány smluvního státu, na jehož území se nachází dítě nebo majetek patřící dítěti, mají pravomoc přijímat prozatímní opatření na ochranu osoby nebo majetku dítěte, která mají územní účinnost omezenou na dotyčný stát, pokud tato opatření nejsou neslučitelná s opatřeními již přijatými orgány, které mají pravomoc podle článků 5 až 10.

2. Opatření přijatá podle odstavce 1 ohledně dítěte obvykle bydlícího ve smluvním státě pozbudou účinnosti, jakmile orgány mající pravomoc podle článků 5 až 10 přijaly rozhodnutí ohledně opatření na ochranu, která vyžaduje situace.

3. Opatření přijatá podle odstavce 1 ohledně dítěte obvykle bydlícího v nesmluvním státě pozbudou účinnosti ve smluvním státě, ve kterém byla opatření přijata, jakmile opatření vyvolaná situací a přijatá orgány jiného státu jsou v dotyčném smluvním státě uznána.

Článek 13

1. Orgány smluvního státu, které mají pravomoc podle článků 5 až 10 přijímat opatření na ochranu osoby nebo majetku dítěte, se musí zdržet výkonu příslušnosti, jestliže v době zahájení řízení byla požadována odpovídající opatření od orgánů jiného smluvního státu majících pravomoc podle článků 5 až 10 v době žádosti, a ještě o nich probíhá řízení.

2. Ustanovení předchozího odstavce se nepoužije, jestliže orgány, kterým byla žádost o opatření původně předložena, se své pravomoci vzdaly.

Článek 14

Opatření přijatá podle článků 5 až 10 zůstanou v platnosti v rozsahu jimi stanoveném, i když v důsledku změny okolností odpadl důvod, který založil pravomoc, dokud orgány mající pravomoc podle úmluvy nezměnily, nenahradily nebo nezrušily taková opatření.

KAPITOLA III

POUŽITELNÉ PRÁVO

Článek 15

1. Při výkonu pravomoci podle ustanovení kapitoly II použijí orgány smluvních států své právní předpisy.

2. Pokud to však ochrana osoby nebo majetku dítěte vyžaduje, mohou výjimečně použít nebo přihlédnout k právu jiného státu, k němuž má daná situace podstatný vztah.

3. Jestliže se obvyklé bydliště dítěte změní a dítě bude žít v jiném smluvním státě, řídí se od doby takové změny právem tohoto jiného státu podmínky použití opatření přijatých ve státě, ve kterém dítě dříve mělo obvyklé bydliště.

Článek 16

1. Přiznání nebo zánik rodičovské zodpovědnosti ze zákona, bez zásahu soudního nebo správního orgánu, se řídí právem státu obvyklého bydliště dítěte.

2. Přiznání nebo zánik rodičovské zodpovědnosti na základě dohody nebo jednostranného právního úkonu, bez zásahu soudního nebo správního orgánu, se řídí právem státu, ve kterém má dítě obvyklé bydliště v době, kdy dohoda nebo jednostranný právní úkon nabude účinnosti.

3. Rodičovská zodpovědnost, která existuje podle práva státu obvyklého bydliště dítěte, trvá po změně obvyklého bydliště do jiného státu.

4. Jestliže se změní obvyklé bydliště dítěte, přiznání rodičovské zodpovědnosti ze zákona osobě, která doposud takovou zodpovědnost neměla, se řídí právem státu nového obvyklého bydliště.

Článek 17

Výkon rodičovské zodpovědnosti se řídí právem státu obvyklého bydliště dítěte. Pokud se obvyklé bydliště dítěte změní, řídí se právem státu nového obvyklého bydliště.

Článek 18

Rodičovská zodpovědnost zmíněná v článku 16 může být odňata nebo podmínky jejího výkonu mohou být upraveny opatřeními přijatými podle této úmluvy.

Článek 19

1. Platnost právního úkonu mezi třetí stranou a osobou, která je oprávněna jednat jako zákonný zástupce dítěte podle práva státu, ve kterém byl úkon učiněn, nemůže být popřena a třetí strana nemůže nést odpovědnost pouze z důvodu, že jiná osoba nebyla zákonným zástupcem dítěte podle práva, na které odkazují ustanovení této kapitoly, ledaže by třetí strana věděla anebo musela vědět, že rodičovská zodpovědnost se řídí tímto posledně jmenovaným právem.

2. Ustanovení předchozího odstavce se použije pouze tehdy, jestliže úkon byl učiněn mezi osobami nacházejícími se na území stejného státu.

Článek 20

Ustanovení této kapitoly se použijí, i když právo, na které odkazují, je právem nesmluvního státu.

Článek 21

1. V této kapitole pojem „právo“ znamená právo platné ve státě, kromě jeho kolizních norem.

2. Pokud však je právem použitelným podle článku 16 právo nesmluvního státu a jestliže kolizní normy tohoto státu odkazují na právo jiného nesmluvního státu, který použije své vlastní právní předpisy, pak se použijí právní předpisy tohoto naposledy jmenovaného státu. Jestliže tento jiný nesmluvní stát své vlastní právní předpisy nepoužije, pak rozhodným právem je právo, na které odkazuje článek 16.

Článek 22

Od použití právních předpisů, na které odkazují ustanovení této kapitoly, je možno se odchýlit pouze tehdy, pokud je použití zjevně v rozporu s veřejným pořádkem, s ohledem na nejlepší zájmy dítěte.

KAPITOLA IV

UZNÁNÍ A VÝKON

Článek 23

1. Opatření přijatá orgány jednoho smluvního státu jsou uznána ve všech ostatních smluvních státech.

2. Uznání však může být odmítnuto:

a)	jestliže opatření bylo přijato orgánem, jehož pravomoc se nezakládá na některém z důvodů uvedených v kapitole II;

b)	jestliže opatření bylo přijato, s výjimkou naléhavého případu, v soudním nebo správním řízení, aniž by dítě dostalo příležitost být slyšeno, čímž byly porušeny základní zásady řízení dožádaného státu;

c)	na základě žádosti osoby, která namítá, že opatření narušuje její rodičovskou zodpovědnost, pokud takové opatření bylo přijato, s výjimkou naléhavého případu, aniž by se této osobě dostalo příležitosti být slyšen;

d)	jestliže toto uznání je zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dožádaného státu, s přihlédnutím k nejlepším zájmům dítěte;

e)	jestliže opatření je neslučitelné s pozdějším opatřením přijatým v nesmluvním státě obvyklého bydliště dítěte, pokud toto naposledy uvedené opatření splňuje požadavky pro uznání v dožádaném státě;

f)	jestliže nebyl dodržen postup podle článku 33.

Článek 24

Aniž by byla dotčena ustanovení čl. 23 odst. 1, může zúčastněná osoba požadovat na příslušných orgánech smluvního státu, aby rozhodly o uznání nebo neuznání opatření přijatého v jiném smluvním státě. Postup se řídí právem dožádaného státu.

Článek 25

Orgán dožádaného státu je vázán skutkovými zjištěními, na jejichž základě orgán státu, v němž bylo opatření přijato, založil svou pravomoc.

Článek 26

1. Jestliže opatření přijatá v jednom smluvním státě a tam vykonatelná vyžadují výkon v jiném smluvním státě, budou na návrh zainteresované strany prohlášena za vykonatelná nebo budou registrována pro účely výkonu v tomto jiném státě podle procesních předpisů tohoto posledně uvedeného státu.

2. Každý smluvní stát použije k prohlášení vykonatelnosti nebo registrace jednoduchého a rychlého postupu v řízení.

3. Prohlášení vykonatelnosti nebo registrace mohou být zamítnuty pouze z důvodů uvedených v čl. 23 odst. 2.

Článek 27

Kromě přezkumu, který je nutný při postupu podle předchozích článků, nelze věcně přezkoumávat přijaté opatření.

Článek 28

Opatření přijatá v jednom smluvním státě, která byla prohlášena za vykonatelná nebo registrovaná pro účely výkonu v jiném smluvním státě, budou vykonána v tomto státě tak, jako kdyby byla přijata orgány tohoto státu. Výkon se řídí právem dožádaného státu, v rozsahu stanoveném tímto právem, s ohledem na nejlepší zájmy dítěte.

KAPITOLA V

SPOLUPRÁCE

Článek 29

1. Každý smluvní stát určí ústřední orgán, který pověří plněním úkolů uložených úmluvou.

2. Federální státy, státy s více než jedním právním systémem nebo státy mající autonomní územní jednotky mohou ustanovit více než jeden ústřední orgán a určit územní nebo osobní rozsah jejich působnosti. Stát, který ustanoví více než jeden ústřední orgán, určí jeden z nich jako ústřední orgán, kterému budou zasílána veškerá sdělení k postoupení příslušnému ústřednímu orgánu v tomto státě.

Článek 30

1. Ústřední orgány navzájem spolupracují a zajišťují spolupráci mezi příslušnými orgány svých států za účelem dosažení cílů této úmluvy.

2. V souvislosti s používáním této úmluvy přijmou příslušné kroky k tomu, aby byly zajištěny informace týkající se zákonů a dostupných služeb v jejich státech, které se týkají ochrany dětí.

Článek 31

Ústřední orgán smluvního státu, buď přímo nebo prostřednictvím státních nebo jiných orgánů, přijme vhodná opatření k:

a)	usnadnění vzájemného styku a nabídky pomoci podle článků 8 a 9 a podle této kapitoly;

b)	usnadnění smírných řešení na ochranu osoby a majetku dítěte v situacích, na které se úmluva vztahuje, a to zprostředkováním, smírčí iniciativou nebo obdobnými prostředky;

c)	poskytnutí pomoci, na žádost příslušného orgánu jiného smluvního státu, při zjišťování pobytu dítěte, které se pravděpodobně na území tohoto státu nachází a potřebuje ochranu na území dožádaného státu.

Článek 32

Na základě odůvodněného dožádání ústředního orgánu nebo jiného příslušného orgánu smluvního státu, ke kterému má dítě nejzávažnější vztah, ústřední orgán smluvního státu, ve kterém má dítě své obvyklé bydliště a nachází se v něm, přímo anebo prostřednictvím veřejných nebo jiných orgánů:

a)	podá zprávu o poměrech dítěte;

b)	požádá, aby příslušný orgán jeho státu zvážil potřebu přijetí opatření na ochranu osoby nebo majetku dítěte.

Článek 33

1. Jestliže orgán příslušný podle článků 5 až 10 uvažuje o umístění dítěte v pěstounské rodině nebo v ústavní péči anebo uvažuje o zajištění péče prostřednictvím „kafala“ nebo obdobné instituce a jestliže takové umístění nebo zajištění péče se má uskutečnit v jiném smluvním státě, musí to nejdříve projednat s ústředním orgánem anebo s jiným příslušným orgánem naposledy jmenovaného státu. Za tím účelem zašle zprávu o dítěti spolu s důvody pro navrhované umístění nebo zajištění péče.

2. Rozhodnutí o umístění nebo o zajištění péče může být učiněno v dožadujícím státě pouze tehdy, jestliže ústřední nebo jiný příslušný orgán dožádaného státu souhlasil s umístěním nebo zajištěním péče, přičemž je třeba zohlednit nejlepší zájmy dítěte.

Článek 34

1. Pokud je zvažováno opatření na ochranu dítěte, orgány příslušné podle této úmluvy, jestliže to vyžaduje situace dítěte, mohou vyžadovat od všech orgánů jiného smluvního státu informace potřebné pro ochranu dítěte.

2. Každý smluvní stát může prohlásit, že dožádání podle odstavce 1 je třeba postupovat jeho orgánům jen prostřednictvím jeho ústředního orgánu.

Článek 35

1. Příslušné orgány smluvního státu mohou žádat orgány jiného smluvního státu, aby pomohly při provedení opatření na ochranu dítěte přijatých podle této úmluvy, zejména při zabezpečení účinného výkonu práva osobního styku, jakož i práva udržovat pravidelné přímé kontakty.

2. Orgány smluvního státu, ve kterém dítě nemá obvyklé bydliště, mohou na žádost rodiče bydlícího v tomto státě, který si hodlá zajistit nebo udržet právo osobního styku s dítětem, shromáždit informace nebo důkazy a provést zjištění o způsobilosti tohoto rodiče k výkonu práva osobního styku s dítětem a podmínek, za nichž styk má být vykonáván. Orgán, který má pravomoc podle článků 5 až 10 k rozhodování o právu osobního styku s dítětem, uzná a posoudí tyto informace, důkazy a zjištění dříve, než rozhodne.

3. Orgán, který má pravomoc podle článků 5 až 10 k rozhodnutí o právu styku s dítětem, může přerušit řízení až do výsledku řízení o žádosti podané podle odstavce 2, zejména když má rozhodnout o návrhu na omezení nebo zrušení práva na osobní styk s dítětem, které bylo přiznáno ve státě dřívějšího bydliště dítěte.

4. Žádné ustanovení v tomto článku nebrání orgánu, který má pravomoc podle článků 5 až 10, v přijetí prozatímních opatření platných do doby, než bude znám výsledek řízení podle odstavce 2.

Článek 36

V případě, že dítě je vystaveno vážnému nebezpečí, budou příslušné orgány smluvního státu, ve kterém byla přijata opatření na ochranu dítěte nebo se o nich uvažuje, jestliže jsou informovány, že dítě změnilo obvyklé bydliště anebo že se nachází v jiném státě, informovat orgány tohoto jiného státu o vzniklém nebezpečí a o přijatých opatřeních.

Článek 37

Orgán nebude požadovat nebo postupovat informace podle této kapitoly, pokud by to podle jeho názoru mohlo způsobit, že osoba nebo majetek dítěte by byly vystaveny nebezpečí anebo že by došlo k vážnému ohrožení svobody nebo života člena rodiny dítěte.

Článek 38

1. Aniž je dotčena možnost uložení přiměřených poplatků za obstarání služeb, ústřední a jiné státní orgány smluvních států nesou vlastní náklady vzniklé při používání ustanovení této kapitoly.

2. Smluvní stát může uzavřít dohody s jedním nebo s více smluvními státy ohledně rozdělení nákladů.

Článek 39

Kterýkoliv smluvní stát může uzavírat dohody s jedním nebo s více smluvními státy za účelem usnadnění používání této kapitoly při jejich vzájemném styku. Státy, které takovou dohodu uzavřou, zašlou její kopii depozitáři úmluvy.

KAPITOLA VI

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 40

1. Orgány smluvního státu, v němž má dítě obvyklé bydliště, nebo smluvního státu, ve kterém bylo přijato ochranné opatření, mohou vystavit osobě mající rodičovskou zodpovědnost nebo osobě pověřené ochranou osoby nebo majetku dítěte na její žádost osvědčení obsahující rozsah, v němž může tato osoba jednat, a jí příslušející práva.

2. Platí domněnka, že oprávnění uvedená v osvědčení této osobě příslušejí, pokud nebude prokázán opak.

3. Každý smluvní stát určí orgány příslušné k vystavení tohoto osvědčení.

Článek 41

Osobní údaje shromážděné nebo předané podle této úmluvy mohou být použity pouze pro ty účely, pro něž byly shromážděny nebo postoupeny.

Článek 42

Orgány, kterým byly informace postoupeny, zajistí důvěrnost údajů v souladu se zákony svých států.

Článek 43

Veškeré doklady zaslané nebo vydané podle této úmluvy budou osvobozeny od legalizace nebo jiných obdobných formalit.

Článek 44

Každý smluvní stát stanoví orgány, kterým budou zasílány žádosti podle článků 8, 9 a 33.

Článek 45

1. Určení orgánů uvedená v článcích 29 a 44 budou sdělena Stálému výboru Haagské konference mezinárodního soukromého práva.

2. Prohlášení podle čl. 34 odst. 2 bude předáno depozitáři úmluvy.

Článek 46

Smluvní stát, v němž platí různé právní systémy nebo soubory právních pravidel pro ochranu osoby nebo majetku dítěte, nebude povinen použít pravidel úmluvy v případě kolizí mezi těmito různými systémy nebo soubory právních pravidel.

Článek 47

Ve vztahu ke státu, ve kterém platí v různých územních jednotkách dva nebo více právních systémů nebo souborů právních pravidel pro záležitosti upravené touto úmluvou:

1)	každý odkaz na obvyklé bydliště v tomto státě znamená odkaz na obvyklé bydliště v územní jednotce;

2)	každý odkaz na přítomnost dítěte v tomto státě znamená odkaz na přítomnost v územní jednotce;

3)	každý odkaz na místo, kde se nachází majetek dítěte v tomto státě, znamená odkaz na místo, kde je umístěn majetek dítěte v územní jednotce;

4)	každý odkaz na stát, jehož je dítě státním příslušníkem, znamená odkaz na územní jednotku stanovenou zákonem tohoto státu anebo, při neexistenci příslušných pravidel, na územní jednotku, ke které má dítě nejtěsnější vztah;

5)	každý odkaz na stát, u jehož orgánů byl podán návrh na rozvod nebo rozluku rodičů dítěte nebo zrušení jejich manželství, znamená odkaz na územní jednotku, jejíž orgány rozhodují o tomto návrhu;

6)	každý odkaz na stát, ke kterému má dítě závažný vztah, znamená odkaz na územní jednotku, ke které má dítě takový vztah;

7)	každý odkaz na stát, do kterého se dítě přestěhovalo anebo ve kterém je zadržováno, znamená odkaz na příslušnou územní jednotku, do které dítě bylo přemístěno anebo ve které je zadržováno;

8)	každý odkaz na orgány státu, které mají jiné postavení než ústřední orgány, znamená odkaz na ty, které jsou oprávněny jednat v rámci příslušné územní jednotky;

9)	každý odkaz na právo, řízení nebo orgány státu, ve kterém bylo přijato opatření, znamená odkaz na právo, řízení nebo orgány územní jednotky, ve které takové opatření bylo přijato;

10)	každý odkaz na právo, řízení nebo orgány dožádaného státu znamená odkaz na právo, řízení nebo orgány územní jednotky, v níž je požadováno uznání nebo výkon.

Článek 48

Pro určení rozhodného práva podle kapitoly III ve vztahu ke státu, který má dvě nebo více územních jednotek, z nichž každá má svůj právní systém nebo vlastní soubor pravidel pro záležitosti upravené touto úmluvou, se použijí následující pravidla:

a)	pokud v takovém státě existují platná pravidla pro určení územní jednotky, jejíž právo je rozhodné, použije se právo dané jednotky;

b)	při neexistenci takových pravidel se použije právo příslušné územní jednotky uvedené v článku 47.

Článek 49

Pro účely určení rozhodného práva podle kapitoly III ve vztahu ke státu, který má dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel platných pro různé kategorie osob ohledně záležitostí upravených touto úmluvou, platí tato pravidla:

a)	existují-li v takovém státě platná pravidla určující, které z těchto práv se použije, použije se toto právo;

b)	při neexistenci takových pravidel se použije právo nebo soubor pravidel, k němuž má dítě nejtěsnější vztah.

Článek 50

Tato úmluva se nedotýká Úmluvy ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí mezi stranami obou úmluv. Žádné ustanovení této úmluvy však nebrání tomu použít tuto úmluvu pro účely dosažení návratu dítěte, které bylo protiprávně přemístěno nebo zadrženo, anebo pro zajištění práva na osobní styk s dítětem.

Článek 51

Ve vztahu mezi smluvními státy tato úmluva nahrazuje Úmluvu ze dne 5. října 1961 o pravomoci orgánů a rozhodném právu pro ochranu nezletilých a Úmluvu o úpravě poručnictví nad nezletilými, podepsanou dne 12. června 1902 v Haagu, aniž by bylo dotčeno uznání opatření přijatých podle výše zmíněné úmluvy ze dne 5. října 1961.

Článek 52

1. Tato úmluva nenahrazuje jiné mezinárodní smlouvy, jejichž stranami jsou smluvní státy a které obsahují ustanovení o věcech upravených úmluvou, pokud smluvní státy neučiní opačné prohlášení ohledně takové smlouvy.

2. Tato úmluva nebrání tomu, aby jeden nebo více smluvních států uzavřely dohody, které by vzhledem k dětem majícím obvyklé bydliště v některém ze států, jež jsou stranami takových dohod, obsahovaly ustanovení o záležitostech upravených v této úmluvě.

3. Dohody, které budou uzavřeny jedním nebo více smluvními státy o věcech upravených touto úmluvou, nemají vliv na použití ustanovení této úmluvy ve vztahu těchto států k jiným smluvním státům.

4. Předchozí odstavce se rovněž vztahují na jednotné zákony, které jsou založeny na zvláštních vazbách regionálního nebo jiného charakteru mezi dotyčnými státy.

Článek 53

1. Úmluva se použije na opatření pouze tehdy, jestliže tato opatření budou v některém státě přijata poté, co úmluva vstoupila pro tento stát v platnost.

2. Úmluva se použije pro uznání a výkon opatření přijatých po jejím vstupu v platnost mezi státem, ve kterém byla opatření přijata, a státem dožádaným.

Článek 54

1. Sdělení zasílaná ústřednímu orgánu nebo jinému orgánu smluvního státu jsou v původním jazyce a jsou opatřena překladem do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků tohoto jiného státu nebo, pokud to není možné, překladem do francouzštiny nebo angličtiny.

2. Smluvní stát však může výhradou podle článku 60 vyloučit použití buď francouzštiny, nebo angličtiny, nikoli ale obou.

Článek 55

1. Smluvní stát si může podle článku 60:

a)	vyhradit pravomoc svých orgánů k přijetí opatření na ochranu majetku dítěte, který se nachází na jeho území;

b)	vyhradit právo neuznat rodičovskou zodpovědnost nebo opatření, pokud jsou neslučitelné s opatřením přijatým jeho orgány ohledně tohoto majetku.

2. Výhrada může být omezena na určité druhy majetku.

Článek 56

Generální tajemník Haagské konference mezinárodního soukromého práva bude pravidelně svolávat zvláštní komisi, aby posoudila provádění úmluvy v praxi.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57

1. Úmluva bude otevřena k podpisu státům, které byly členy Haagské konference mezinárodního soukromého práva v době osmnáctého zasedání.

2. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení; listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u ministerstva zahraničních věcí Nizozemského království, depozitáře úmluvy.

Článek 58

1. Kterýkoliv jiný stát může přistoupit k úmluvě poté, co tato vstoupí v platnost podle čl. 61 odst. 1.

2. Listina o přístupu bude uložena u depozitáře.

3. Tento přístup bude pouze ve vztahu mezi přistupujícím státem a těmi smluvními státy, které nevznesly výhradu k jeho přístupu do šesti měsíců po obdržení oznámení uvedeného v čl. 63 písm. b). Tato výhrada může být vznesena rovněž státy v době, kdy ratifikují, přijímají nebo schvalují úmluvu po přístupu. Všechny tyto výhrady budou oznámeny depozitáři.

Článek 59

1. Pokud stát má dvě nebo více územních jednotek, v nichž platí různé právní systémy ve věcech upravených úmluvou, může při podpisu, přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že se tato úmluva vztahuje na všechny jeho územní jednotky nebo jen na jednu či více z nich a může kdykoli toto prohlášení změnit učiněním jiného prohlášení.

2. Všechna tato prohlášení budou oznámena depozitáři a výslovně stanoví územní jednotky, na které se úmluva vztahuje.

3. Pokud stát neučiní prohlášení podle tohoto článku, úmluva se vztahuje na všechny územní jednotky tohoto státu.

Článek 60

1. Každý stát může nejpozději při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu nebo při prohlášení podle článku 59 učinit jednu nebo obě výhrady uvedené v čl. 54 odst. 2 a článku 55. Jiné výhrady nejsou přípustné.

2. Každý stát může kdykoliv odvolat výhradu, kterou učinil. Toto odvolání musí oznámit depozitáři.

3. Účinnost výhrady zaniká prvním dnem třetího kalendářního měsíce po oznámení uvedeném v předchozím odstavci.

Článek 61

1. Úmluva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od uložení třetí listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení podle článku 57.

2. Dále pak úmluva vstoupí v platnost:

a)	pro každý stát, který ji dodatečně ratifikuje, přijme nebo schválí, prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu;

b)	pro každý přistupující stát prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od uplynutí období šesti měsíců uvedeného v čl. 58 odst. 3;

c)	pro územní jednotku, na kterou byla rozšířena použitelnost této úmluvy podle článku 59, prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po oznámení uvedeném v tomto článku.

Článek 62

1. Stát, který je smluvní stranou, ji může vypovědět písemným oznámením zaslaným depozitáři. Vypovězení se může týkat také jen určitých územních jednotek, na které se úmluva vztahuje.

2. Vypovězení se stává účinným prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí dvanácti měsíců od obdržení oznámení depozitářem. Pokud je v oznámení uvedena delší lhůta pro účinnost vypovězení, vypovězení se stane účinným po uplynutí této delší lhůty od obdržení oznámení depozitářem.

Článek 63

Depozitář oznámí členským státům Haagské konference mezinárodního soukromého práva a státům, kterým přistoupily podle článku 58:

a)	podpisy, ratifikace, přijetí a schválení uvedené v článku 57;

b)	přistoupení a výhrady vznesené k přistoupením uvedené v článku 58;

c)	vstup úmluvy v platnost podle článku 61;

d)	prohlášení uvedená v čl. 34 odst. 2 a článku 59;

e)	dohody uvedené v článku 39;

f)	výhrady uvedené v čl. 54 odst. 2 a článku 55 a odvolání uvedená v čl. 60 odst. 2;

g)	vypovězení uvedená v článku 62.

Na důkaz čehož níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto úmluvu.

V Haagu dne 19. října 1996 v anglickém a francouzském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které bude uloženo v archivu vlády Nizozemského království a jehož ověřená kopie bude zaslána diplomatickou cestou všem členským státům Haagské konference mezinárodního soukromého práva ke dni jejího osmnáctého zasedání.

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/49

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. května 2008,

kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

(oznámeno pod číslem K(2008) 1937)

(Text s významem pro EHP)

(2008/432/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutí Komise 2006/771/ES (2) harmonizuje technické podmínky pro zařízení krátkého dosahu.

(2)	Vzhledem k rychlým změnám technologií a společenských požadavků by však mohly vzniknout nové aplikace pro zařízení krátkého dosahu, jež budou vyžadovat pravidelnou aktualizaci podmínek harmonizace spektra.

(3)	Dne 5. července 2006 vydala Komise trvalé pověření (3) pro Evropskou konferenci správ pošt a telekomunikací (CEPT) podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES, aby aktualizovala přílohu rozhodnutí 2006/771/ES v reakci na technologický a tržní vývoj v oblasti zařízení krátkého dosahu.

(4)	Ve své zprávě z července 2007 (4) předložené v odpovědi na uvedené pověření CEPT doporučila Komisi pozměnit několik technických aspektů v příloze rozhodnutí 2006/771/ES.

(5)	Rozhodnutí 2006/771/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Zařízení provozovaná v rámci podmínek stanovených v tomto rozhodnutí musí rovněž být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (5), aby bylo spektrum účinně využíváno s cílem zabránit škodlivému rušení; soulad se prokazuje buď splněním harmonizované normy nebo alternativních postupů posuzování shody.

(7)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2006/771/ES se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 23. května 2008.

Za Komisi

Viviane REDING

členka Komise

(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 66.

(3) Trvalé pověření pro CEPT týkající se každoroční aktualizace technické přílohy rozhodnutí Komise o technické harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu. (5. července 2006).

(4) RSCOM(07) 58.

(5) Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

PŘÍLOHA

Harmonizovaná kmitočtová pásma a technické parametry pro zařízení krátkého dosahu

Typ zařízení krátkého dosahu	Kmitočtové pásmo	Mezní hodnota výkonu/mezní hodnota intenzity pole/mezní hodnota hustoty výkonu (1)	Doplňkové parametry/požadavky na přístup ke spektru a na zmírnění rušení (2)	Jiná omezení využívání (3)	Lhůta pro provedení
Nespecifikovaná zařízení krátkého dosahu (4)	6 765 –6 795 kHz	42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. října 2008
	13,553–13,567 MHz	42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. října 2008
	26,957–27,283 MHz	10 mW efektivního vyzářeného výkonu (e.r.p.), což odpovídá 42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m		Aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny	1. června 2007
	40,660–40,700 MHz	10 mW e.r.p.		Aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny	1. června 2007
	433,050–434,040 (5) MHz	1 mW e.r.p. – 13 dBm/10 kHz hustoty výkonu pro modulaci s šířkou pásma větší než 250 kHz		Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. října 2008
	433,050–434,040 (5) MHz	10 mW e.r.p.	Klíčovací poměr (6): 10 %	Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. června 2007
	434,040–434,790 (5) MHz	1 mW e.r.p. – 13 dBm/10 kHz hustoty výkonu pro modulaci s šířkou pásma větší než 250 kHz		Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. října 2008
		10 mW e.r.p.	Klíčovací poměr (6): 10 %	Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. června 2007
		10 mW e.r.p.	Klíčovací poměr (6): 100 % pro kanálovou rozteč do 25 kHz	Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. října 2008
	863,000–868,000 MHz	25 mW e.r.p.	Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit klíčovací poměr (6) 0,1 %	Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. října 2008
	868,000–868,600 (5) MHz	25 mW e.r.p.	Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit klíčovací poměr (6) 1 %	Aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny	1. října 2008
	868,000–868,600 (5) MHz	25 mW e.r.p.	Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit klíčovací poměr (6) 0,1 %	Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. října 2008
	868,700–869,200 (5) MHz	25 mW e.r.p.	Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit klíčovací poměr (6) 0,1 %	Aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny	1. října 2008
	868,700–869,200 (5) MHz	25 mW e.r.p.	Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit klíčovací poměr11 (6) 0,1 %	Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. října 2008
	869,400–869,650 (5) MHz	500 mW e.r.p.	Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit klíčovací poměr (6) 10 % Kanálová rozteč musí být 25 kHz, s výjimkou využití celého pásma jako jediného kanálu pro vysokorychlostní přenos dat	Aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny	1. října 2008
	869,400–869,650 (5) MHz	25 mW e.r.p.	Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit klíčovací poměr (6) 0,1 %	Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. října 2008
	869,700–870,000 (5) MHz	5 mW e.r.p.	Hlasové aplikace jsou povoleny při použití pokročilých technik zmírnění rušení	Aplikace pro přenos zvuku a přenos obrazu jsou vyloučeny	1. června 2007
	869,700–870,000 (5) MHz	25 mW e.r.p.	Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit klíčovací poměr (6) 0,1 %	Aplikace pro přenos zvuku, přenos obrazu a hlasovou komunikaci jsou vyloučeny	1. října 2008
	2 400 –2 483,5 MHz	10 mW ekvivalentního izotropicky vyzářeného výkonu (e.i.r.p.)			1. června 2007
	5 725 –5 875 MHz	25 mW e.i.r.p.			1. června 2007
	24,150–24,250 GHz	100 mW e.i.r.p.			1. října 2008
	61,0–61,5 GHz	100 mW e.i.r.p.			1. října 2008
Poplašné systémy	868,600–868,700 MHz	10 mW e.r.p.	Kanálová rozteč: 25 kHz Celé kmitočtové pásmo lze rovněž využít jako jediný kanál pro vysokorychlostní přenos dat Klíčovací poměr (6): 1,0 %		1. října 2008
	869,250–869,300 MHz	10 mW e.r.p.	Kanálová rozteč: 25 kHz Klíčovací poměr (6): 0,1 %		1. června 2007
	869,300–869,400 MHz	10 mW e.r.p.	Kanálová rozteč: 25 kHz Klíčovací poměr (6): 1,0 %		1. října 2008
	869,650–869,700 MHz	25 mW e.r.p.	Kanálová rozteč: 25 kHz Klíčovací poměr (6): 10 %		1. června 2007
Zařízení pro přivolání pomoci (7)	869,200–869,250 MHz	10 mW e.r.p.	Kanálová rozteč: 25 kHz Klíčovací poměr (6): 0,1 %		1. června 2007
Indukční aplikace (8)	20,050–59,750 kHz	72 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. června 2007
	59,750–60,250 kHz	42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. června 2007
	60,250–70,000 kHz	69 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. června 2007
	70–119 kHz	42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. června 2007
	119–127 kHz	66 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. června 2007
	127–140 kHz	42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. října 2008
	140–148,5 kHz	37,7 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. října 2008
	148,5–5 000 kHz U pásem uvedených níže se použijí vyšší intenzity pole a další omezení využívání:	– 15 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m v jakémkoli kmitočtovém úseku širokém 10 kHz Mimo to celková intenzita pole činí – 5 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m pro systémy provozované s šířkou pásma větší než 10 kHz			1. října 2008
	400–600 kHz	– 8 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m		Není povoleno jiné použití než RFID (9)	1. října 2008
	3 155 –3 400 kHz	13,5 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. října 2008
	5 000 –30 000 kHz U pásem uvedených níže se použijí vyšší intenzity pole a další omezení využívání:	– 20 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m v jakémkoli kmitočtovém úseku širokém 10 kHz Mimo to celková intenzita pole činí – 5 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m pro systémy provozované s šířkou pásma větší než 10 kHz			1. října 2008
	6 765 –6 795 kHz	42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. června 2007
	7 400 –8 800 kHz	9 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. října 2008
	10 200 –11 000 kHz	9 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. října 2008
	13 553 –13 567 kHz	42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. června 2007
	13 553 –13 567 kHz	60 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m		Není povoleno jiné použití než RFID (9) a EAS (10)	1. října 2008
	26 957 –27 283 kHz	42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m			1. října 2008
Aktivní zdravotnické implantáty (11)	9–315 kHz	30 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m	Klíčovací poměr (6): 10 %		1. října 2008
Aktivní zdravotnické implantáty (11)	402–405 MHz	25 μW e.r.p.	Kanálová rozteč: 25 kHz Jiné omezení: jednotlivé vysílače mohou sdružovat sousední kanály pro dosažení vyšší šířky pásma při použití pokročilých technik zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES		1. října 2008
Aplikace pro bezdrátový přenos zvuku (12)	87,5-108,0 MHz	50 nW e.r.p.	Kanálová rozteč až do 200 kHz		1. října 2008
Aplikace pro bezdrátový přenos zvuku (12)	863-865 MHz	10 mW e.r.p.			1. června 2007

(1) Členské státy musí povolit využití spektra až do výše výkonu, intenzity pole nebo hustoty výkonu uvedené v této tabulce. V souladu s čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2006/771/ES mohou uložit méně restriktivní podmínky, tj. dovolit využití spektra s vyšším výkonem, intenzitou pole nebo hustotou výkonu.

(2) Členské státy mohou pouze uložit tyto „doplňkové parametry/požadavky na přístup ke spektru a zmírnění rušení“ a nemohou přidat další parametry nebo požadavky na přístup ke spektru a na zmírnění rušení. Méně restriktivní podmínky ve smyslu čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2006/771/ES znamenají, že členské státy mohou úplně vypustit parametry/požadavky na přístup ke spektru a na zmírnění rušení v dané buňce nebo povolit vyšší hodnoty.

(3) Členské státy mohou pouze uložit tato „jiná omezení využívání“ a nemohou přidat další omezení využívání. Vzhledem k tomu, že mohou být zavedeny méně restriktivní podmínky ve smyslu čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2006/771/ES, mohou členské státy vypustit jedno nebo všechna tato omezení.

(4) Tato kategorie je k dispozici pro jakýkoli druh aplikací, které splňují technické podmínky (typická využití zahrnují telemetrii, dálkové ovládání, poplašné systémy, obecné přenosy dat a další podobné aplikace).

(5) Pro toto kmitočtové pásmo musí členské státy umožnit veškeré alternativní soubory podmínek využití.

(6) „Klíčovacím poměrem“ se rozumí poměr času během jakékoliv jedné hodiny, kdy zařízení aktivně vysílá. Méně restriktivní podmínky ve smyslu čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2006/771/ES znamenají, že členské státy mohou povolit vyšší hodnotu pro „klíčovací poměr“.

(7) Účelem zařízení pro přivolání pomoci je pomáhat starým nebo zdravotně postiženým lidem, jsou-li v tísni.

(8) Do této kategorie patří například imobilizéry automobilů, identifikace zvířat, poplašné systémy, detekce kabelů, nakládání s odpady, identifikace osob, bezdrátové hlasové spoje, řízení přístupu, senzory přiblížení, systémy ochrany proti krádeži včetně indukčních systémů ochrany proti krádeži využívajících rádiové kmitočty, přenos dat do kapesních zařízení, automatická identifikace zboží, bezdrátové řídicí systémy a automatický výběr mýtného.

(9) Do této kategorie patří indukční aplikace používané pro rádiovou identifikaci (RFID).

(10) Do této kategorie patří indukční aplikace používané pro elektronické sledování zboží (EAS).

(11) Do této kategorie patří rádiová část aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, jak je vymezuje směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17) a jejich periferií.

(12) Aplikace pro systémy k bezdrátovému přenosu zvuku včetně: bezdrátových reproduktorů, bezdrátových sluchátek, bezdrátových sluchátek pro přenosné použití, např. ve spojení s přenosnými zařízeními nesenými na osobě, jako je přehrávač CD, kazet či rozhlasový přijímač, bezdrátových sluchátek pro použití ve vozidle, např. pro použití s rozhlasovým přijímačem nebo mobilním telefonem atd., zařízení k individuálnímu poslechu na koncertech nebo jiných jevištních představeních.

11.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 151/55

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 10. června 2008,

kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz slunečnicového oleje pocházejícího nebo zasílaného z Ukrajiny vzhledem k riziku jeho kontaminace minerálním olejem

(oznámeno pod číslem K(2008) 2709)

(Text s významem pro EHP)

(2008/433/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) bylo dne 23. dubna 2008 oznámeno zjištění, že slunečnicový olej pocházející z Ukrajiny je ve vysoké míře kontaminován minerálním olejem. Tato kontaminace minerálním olejem byla později potvrzena u několika zásilek surového slunečnicového oleje pocházejícího z Ukrajiny a dovezeného v průběhu posledních měsíců do Společenství. Slunečnicový olej s vysokým obsahem minerálního oleje je nevhodný pro lidskou spotřebu, a považuje se tedy za nebezpečný. Zdroj kontaminace není dosud znám.

(2)

Evropská komise opakovaně žádala ukrajinské orgány, aby poskytly informace o původu kontaminace a o přijatých opatřeních, která mají zabránit jejímu opakování v budoucnu. Ukrajinské orgány byly rovněž požádány o záruky ohledně zavedení účinných opatření, kterými má být zabezpečen vhodný odběr vzorků a analýza přítomnosti minerálního oleje u zásilek slunečnicového oleje opouštějícího Ukrajinu do Evropského společenství coby místa určení.

(3)

Šetření, jejichž cílem je určit zdroj kontaminace, na Ukrajině stále probíhají. Ukrajinské orgány se také zavázaly k zavedení vhodného kontrolního systému, který bude zajišťovat, aby všechny zásilky slunečnicového oleje určené na vývoz do Evropské unie měly osvědčení o tom, že neobsahují minerální olej v takovém množství, aby byl slunečnicový olej nevhodný pro lidskou spotřebu. Podrobné informace o tomto kontrolním systému však Komise dosud neobdržela. Komise by měla kontrolní a certifikační systém posoudit, aby ověřila jeho přesnost a spolehlivost, pokud jde o zabezpečení toho, že slunečnicový olej vyvážený do Společenství neobsahuje minerální olej v takovém množství, aby byl nevhodný pro lidskou spotřebu. Je třeba zajistit, aby až do zavedení tohoto kontrolního a certifikačního systému a jeho posouzení a schválení Komisí nebyl uskutečňován žádný vývoz slunečnicového oleje do Společenství. Posouzení kontrolního a certifikačního systému bude provedeno na základě podrobných informací poskytnutých ukrajinskými orgány.

(4)

Na žádost Evropské komise o posouzení rizik spojených s kontaminací slunečnicového oleje minerálním olejem zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) prohlášení o kontaminaci slunečnicového oleje vyváženého z Ukrajiny minerálním olejem. Prohlášení odkazuje na posouzení, které provedl společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA) a jež uvádí různé úrovně toxicity podle typu minerálního oleje. V závěrech EFSA se uvádí, že dostupné analytické údaje ohledně kontaminovaného slunečnicového oleje z Ukrajiny ukazují na vysokou viskozitu přítomného minerálního oleje. EFSA na základě odhadů expozice došel k závěru, že expozice slunečnicovému oleji kontaminovanému minerálním olejem s vysokou viskozitou, přestože je tento olej nežádoucí pro lidskou spotřebu, by v tomto případě neznamenala ohrožení veřejného zdraví. Vzhledem k tomu, že zdroj kontaminace dosud nebyl s jistotou zjištěn, předpokládá se možnost rizika souvisejícího s přítomností nepřijatelně vysokého množství minerálního oleje ve slunečnicovém oleji.

(5)

Vzhledem ke stupni rizika by i po schválení kontrolního a certifikačního systému Komisí měly členské státy kontrolovat zásilky slunečnicového oleje a ověřit tak, zda tyto zásilky obsahují minerální olej v takovém množství, jaké je uvedeno v osvědčení. Tento systém dvojí kontroly je nezbytný a oprávněný v zájmu poskytnutí dalších záruk na přesnost a spolehlivost kontrolního a certifikačního systému zavedeného ukrajinskými orgány. Náklady vzniklé při provádění těchto kontrol ponesou hospodářské subjekty odpovědné za dovoz. O nepříznivých výsledcích uvědomí členské státy Komisi prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva. Příznivé výsledky se Komisi ohlašují každé tři měsíce. Tato povinnost podávat informace je nezbytná k opětovnému posouzení opatření.

(6)

V souladu s článkem 53 nařízení (ES) č. 178/2002 je možné přijmout v zájmu ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí u potravin a krmiv dovezených ze třetí země vhodná mimořádná opatření Společenství, pokud se nelze s rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých jednotlivými členskými státy.

(7)	Až do posouzení a schválení kontrolního a certifikačního systému, který mají ukrajinské orgány zavést, by neměl být uskutečňován žádný dovoz slunečnicového oleje pocházejícího nebo zasílaného z Ukrajiny vzhledem k riziku jeho kontaminace minerálním olejem.

(8)	Členské státy byly o kontaminaci informovány a přijaly vhodná opatření ke stažení kontaminovaného slunečnicového oleje a potravin obsahujících kontaminovaný slunečnicový olej, které již byly uvedeny na trh, jak jim prostřednictvím systému RASFF doporučila Evropská komise.

(9)

Vzhledem k naléhavosti situace Komise do zasedání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a po vyrozumění ukrajinských orgánů přijala dne 23. května 2008 v souladu s postupem podle čl. 53 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 178/2002 rozhodnutí 2008/388/ES, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz slunečnicového oleje pocházejícího nebo zasílaného z Ukrajiny vzhledem k riziku jeho kontaminace minerálním olejem (2).

(10)	Tato opatření by měla být potvrzena a změněna, pokud jde o náklady na kontroly prováděné příslušnými orgány členských států.

(11)	Je proto vhodné zrušit a nahradit rozhodnutí 2008/388/ES.

(12)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Členské státy zakáží dovoz slunečnicového oleje kódů KN 1512 11 91 nebo 1512 19 90 10 pocházejícího nebo zasílaného z Ukrajiny (dále jen „slunečnicový olej“), pokud zásilka slunečnicového oleje není doprovázena platným osvědčením o tom, že neobsahuje nepřijatelné množství minerálního oleje, s uvedením výsledků odběru vzorků a analýzy přítomnosti minerálního oleje.

2. Osvědčení stanovené v odstavci 1 je platné pro dovoz zásilek slunečnicového oleje do Společenství, pouze pokud se odběr vzorků a analýza zásilky a vydání osvědčení uskuteční poté, co Evropská komise posoudí a úředně schválí kontrolní a certifikační systém zavedený ukrajinskými orgány.

3. Členským státům budou sděleny podrobné informace o kontrolním a certifikačním systému zavedeném ukrajinskými orgány a informace o jeho úředním schválení Komisí prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

4. Členské státy přijmou vhodná opatření k provádění odběru vzorků a analýzy každé zásilky slunečnicového oleje pocházejícího nebo zasílaného z Ukrajiny, doprovázené platným osvědčením předloženým při dovozu, aby se zajistilo, že zásilky obsahují minerální olej v takovém množství, jaké je uvedeno v osvědčení.

O nepříznivých výsledcích uvědomí Komisi prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva. Příznivé výsledky se Komisi ohlašují každé tři měsíce.

5. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro zajištění toho, aby slunečnicový olej pocházející nebo zasílaný z Ukrajiny, který nesplňuje ustanovení tohoto rozhodnutí, nebyl uváděn na trh pro použití v potravinách nebo krmivech.

6. Členské státy zajistí, aby náklady vzniklé při provádění odstavců 4 a 5 nesly hospodářské subjekty odpovědné za dovoz.

Článek 2

Rozhodnutí 2008/388/ES se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 10. června 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 202/2008 (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 17).

(2) Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 43.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 151

České vydání	Právní předpisy	Ročník 51 11. června 2008

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 515/2008 ze dne 10. června 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 516/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1200/2005, (ES) č. 184/2007, (ES) č. 243/2007, (ES) č. 1142/2007, (ES) č. 1380/2007 a (ES) č. 165/2008, pokud jde o podmínky pro povolení určitých doplňkových látek používaných ve výživě zvířat ( 1 )	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 517/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o určování velikosti ok a posuzování síly vlákna rybářských sítí	5
	*	Nařízení Komise (ES) č. 518/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se pro hospodářský rok 2007/2008 stanoví výše podpory skladování pro nezpracované sušené vinné hrozny a nezpracované sušené fíky	26
	*	Nařízení Komise (ES) č. 519/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se schvalují změny menšího rozsahu ve specifikaci označení zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Volailles de Loué (CHZO))	27
	*	Nařízení Komise (ES) č. 520/2008 ze dne 9. června 2008, kterým se zakazuje rybolov hlavouna tuponosého v oblastech ICES Vb, VI a VII (vody Společenství a vody nespadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce třetích zemí) plavidly plujícími pod vlajkou Španělska	31

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada a Komise
	2008/429/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady a Komise ze dne 26. května 2008 o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii	33
	2008/430/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady a Komise ze dne 26. května 2008 o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii	35
	Rada
	2008/431/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 5. června 2008, kterým se některé členské státy v zájmu Evropského společenství zmocňují k ratifikaci Haagské úmluvy z roku 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, nebo k přistoupení k této úmluvě a kterým se některé členské státy zmocňují k učinění prohlášení o uplatňování příslušných vnitřních pravidel práva Společenství	36
	Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí	39
	Komise
	2008/432/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 23. května 2008, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu (oznámeno pod číslem K(2008) 1937) ( 1 )	49
	2008/433/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2008, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz slunečnicového oleje pocházejícího nebo zasílaného z Ukrajiny vzhledem k riziku jeho kontaminace minerálním olejem (oznámeno pod číslem K(2008) 2709) ( 1 )	55