I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

5.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 146/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 496/2008

ze dne 4. června 2008

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č 2200/96, (ES) č 2201/96 a (ES) č 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (1), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje paušální dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit paušální dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 5. června 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 4. června 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	41,9
	MK	44,3
	TR	70,2
	ZZ	52,1
0707 00 05	MK	30,3
	TR	121,8
	ZZ	76,1
0709 90 70	TR	100,9
0709 90 70	ZZ	100,9
0805 50 10	AR	131,9
	IL	134,6
	TR	144,8
	US	139,2
	UY	61,8
	ZA	132,2
	ZZ	124,1
0808 10 80	AR	104,4
	BR	85,8
	CA	61,8
	CL	90,1
	CN	96,5
	MK	50,7
	NZ	109,6
	TR	85,9
	US	100,8
	UY	107,4
	ZA	88,1
	ZZ	89,2
0809 10 00	TR	176,2
0809 10 00	ZZ	176,2
0809 20 95	TR	523,0
	US	204,8
	ZZ	363,9

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ ZZ “ znamená „jiná země původu“.

5.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 146/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 497/2008

ze dne 4. června 2008

o otevření a správě celních kvót Společenství pro některé ryby a produkty rybolovu pocházející z Černé Hory

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 140/2008 ze dne 19. listopadu 2007 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé a pro používání Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (1), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (dále jen „dohoda o stabilizaci a přidružení“) byla podepsána v Lucemburku dne 15. října 2007. Dohoda o stabilizaci a přidružení je nyní v procesu ratifikace.

(2)

Dne 15. října 2007 byla uzavřena Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (2) (dále jen „prozatímní dohoda“), která byla schválena rozhodnutím Rady 2007/855/ES ze dne 15. října 2007 (3). Prozatímní dohodou se stanoví brzký vstup v platnost ustanovení o obchodu a obchodních záležitostech dohody o stabilizaci a přidružení. Uvedená dohoda vstupuje v platnost dne 1. ledna 2008.

(3)	V prozatímní dohodě a dohodě o stabilizaci a přidružení se stanoví, že některé ryby a produkty rybolovu pocházející z Černé Hory mohou být dováženy do Společenství v rámci limitů celních kvót Společenství za použití sníženého nebo nulového cla.

(4)	Celní kvóty stanovené v prozatímní dohodě a v dohodě o stabilizaci a přidružení jsou roční a jsou stanoveny na neomezenou dobu. Je třeba otevřít celní kvóty Společenství na rok 2008 a na následující roky a stanovit společný režim pro jejich správu.

(5)

Touto společnou správou by měl být zajištěn všem dovozcům stejný a trvalý přístup k uvedeným celním kvótám a celní sazby stanovené pro tyto kvóty by měly být uplatňovány stejnoměrně pro všechny dovozy dotyčných produktů do všech členských států až do vyčerpání kvót. Za účelem zajištění efektivity systému by členské státy měly být oprávněny čerpat z objemů kvót potřebná množství odpovídající skutečným dovozům. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí a Komise musí být zejména schopna sledovat tempo, jakým jsou kvóty čerpány a podle toho informovat členské státy. Z důvodů rychlosti a účinnosti by se komunikace mezi členskými státy a Komisí měla uskutečňovat, pokud možno, elektronickou cestou.

(6)

Kvóty otevřené tímto nařízením by se tudíž měly spravovat podle systému správy celních preferencí v rámci celních kvót, jež se mají přidělovat k využití v chronologickém pořadí dní, kdy byla doručena celní prohlášení, a to podle nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (4).

(7)

V souladu s dohodou o stabilizaci a přidružení a s prozatímní dohodou by se objemy celních kvót pro přípravky nebo konzervy ze sardinek a pro přípravky nebo konzervy z ančoviček od 1. ledna čtvrtého roku po vstupu prozatímní dohody v platnost měly zvýšit na 250 tun, pokud bylo do 31. prosince předchozího roku využito alespoň 80 % z celkového objemu celní kvóty za uvedený rok. Pokud se zvýšené objemy kvót zavedou, měly by se nadále používat tak dlouho, dokud se strany dohody o stabilizaci a přidružení a prozatímní dohody nedohodnou na jiné úpravě.

(8)	Protože prozatímní dohoda vstupuje v platnost dne 1. ledna 2008, mělo by se toto nařízení používat od téhož dne a mělo by být použitelné po vstupu dohody o stabilizaci a přidružení v platnost.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Na ryby a produkty rybolovu pocházející z Černé Hory a uvedené v příloze, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství, se vztahuje snížená či nulová celní sazba, a to na úrovni a v rámci limitů ročních celních kvót Společenství stanovených v příloze.

Aby se u uvedených produktů mohly tyto preferenční sazby využít, musí být k těmto produktům přiložen doklad o původu ve smyslu Protokolu 3 k přechodné dohodě s Černou Horou nebo protokolu 3 k dohodě o stabilizaci a přidružení s Černou Horou.

Článek 2

1. Celní kvóty zmíněné v článku 1 řídí Komise podle článků 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93.

2. Komunikace mezi členskými státy a Komisí týkající se správy celních kvót probíhá pokud možno elektronickou cestou.

Článek 3

1. Celní kvóty pro přípravky nebo konzervy ze sardinek a pro přípravky nebo konzervy z ančoviček uvedené v příloze pod pořadovými čísly 09.1524 a 09.1525 se od 1. ledna 2012 na rok 2012 a na roky následující zvyšují na 250 tun.

2. Zvýšení podle odstavce 1 lze použít pouze tehdy, pokud alespoň 80 % z objemů celních kvót otevřených na předchozí rok bylo vyčerpáno ve čtvrtém roce po vstupu prozatímní dohody v platnost.

Článek 4

Členské státy úzce spolupracují s Komisí, aby zajistily dodržování tohoto nařízení.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2008.

Za Komisi

László KOVÁCS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 43, 19.2.2008, s. 1.

(2) Úř. věst. L 345, 28.12.2007, s. 2.

(3) Úř. věst. L 345, 28.12.2007, s. 1.

(4) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 214/2007 (Úř. věst. L 62, 1.3.2007, s. 6).

PŘÍLOHA

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, považuje se popis produktů pouze za orientační a působnost preferenčního režimu se v rámci této přílohy určuje zněním kódů KN platných ke dni přijetí tohoto nařízení. Je-li před kódem KN uvedeno „ex“, určuje se působnost preferenčního režimu současně zněním kódu KN a odpovídajícím popisem.

RYBY A PRODUKTY RYBOLOVU

Pořadové číslo	Kód KN	Dělení TARIC	Popis	Objem roční celní kvóty (v tunách čisté váhy)	Celní sazba v rámci kvóty
09.1516	0301 91 10		Pstruh (Salmo trutta, Oncorhynchus mykiss, Oncorhynchus clarki, Oncorhynchus aguabonita, Oncorhynchus gilae, Oncorhynchus apache a Onchorhynchus chrysogaster): živý; čerstvý nebo chlazený; zmrazený; sušený, solený nebo ve slaném nálevu, uzený; filé a jiné rybí maso; rybí mouky, moučky a pelety, způsobilé k lidskému požívání	20 tun	Osvobozeno
	0301 91 90
	0302 11 10
	0302 11 20
	0302 11 80
	0303 21 10
	0303 21 20
	0303 21 80
	0304 19 15
	0304 19 17
	ex 0304 19 19	30
	ex 0304 19 91	10
	0304 29 15
	0304 29 17
	ex 0304 29 19	30
	ex 0304 99 21	11 , 12 , 20
	ex 0305 10 00	10
	ex 0305 30 90	50
	0305 49 45
	ex 0305 59 80	61
	ex 0305 69 80	61
09.1518	0301 93 00		Kapr: živý; čerstvý nebo chlazený; zmrazený; sušený, solený nebo ve slaném nálevu, uzený; filé a jiné rybí maso; rybí mouky, moučky a pelety, způsobilé k lidskému požívání	10 tun	Osvobozeno
	0302 69 11
	0303 79 11
	ex 0304 19 19	20
	ex 0304 19 91	20
	ex 0304 29 19	20
	ex 0304 99 21	16
	ex 0305 10 00	20
	ex 0305 30 90	60
	ex 0305 49 80	30
	ex 0305 59 80	63
	ex 0305 69 80	63
09.1520	ex 0301 99 80	80	Zubatec obecný (Dentex dentex) a růžichy rodu Pagellus spp.: živý; čerstvý nebo chlazený; zmrazený; sušený, solený nebo ve slaném nálevu, uzený; filé a jiné rybí maso; rybí mouky, moučky a pelety, způsobilé k lidskému požívání	20 tun	Osvobozeno
	0302 69 61
	0303 79 71
	ex 0304 19 39	80
	ex 0304 19 99	77
	ex 0304 29 99	50
	ex 0304 99 99	20
	ex 0305 10 00	30
	ex 0305 30 90	70
	ex 0305 49 80	40
	ex 0305 59 80	65
	ex 0305 69 80	65
09.1522	ex 0301 99 80	22	Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax): živý; čerstvý nebo chlazený; zmrazený; sušený, solený nebo ve slaném nálevu, uzený; filé a jiné rybí maso; rybí mouky, moučky a pelety, způsobilé k lidskému požívání	20 tun	Osvobozeno
	0302 69 94
	ex 0303 77 00	10
	ex 0304 19 39	85
	ex 0304 19 99	79
	ex 0304 29 99	60
	ex 0304 99 99	70
	ex 0305 10 00	40
	ex 0305 30 90	80
	ex 0305 49 80	50
	ex 0305 59 80	67
	ex 0305 69 80	67
09.1524	1604 13 11		Přípravky nebo konzervy ze sardinek	200 tun (1)	6 %
	1604 13 19
	ex 1604 20 50	10 , 19
09.1525	1604 16 00		Přípravky nebo konzervy z ančoviček	200 tun (1)	12,5 %
09.1525	1604 20 40		Přípravky nebo konzervy z ančoviček	200 tun (1)	12,5 %

(1) Od 1. ledna 2012 se roční objemy kvóty na rok 2012 a na roky následující zvýší na 250 tun, pokud bylo do 31. prosince uvedeného roku využito nejméně 80 % kvóty předchozího roku. Zvýšené objemy kvóty, pokud se provedou, budou nadále uplatnitelné, dokud se strany nedohodnou jinak.

5.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 146/7

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 498/2008

ze dne 4. června 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1580/2007, pokud jde o spouštěcí objemy pro dodatečná cla na rajčata, meruňky, citrony, švestky, broskve včetně nektarinek, hrušky a stolní hrozny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1182/2007 ze dne 26. září 2007, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny a kterým se mění směrnice 2001/112/ES a 2001/113/ES a nařízení (EHS) č. 827/68, (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 2826/2000, (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 318/2006 a ruší nařízení (ES) č. 2202/96 (1), a zejména na čl. 35 odst. 4 a článek 42 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), stanoví dohled nad dovozem produktů uvedených v příloze XVII daného nařízení. Tento dohled je třeba vykonávat v souladu s pravidly stanovenými v článku 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3).

(2)

Pro účely čl. 5 odst. 4 Dohody o zemědělství (4) uzavřené během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání a vzhledem k nejnovějším údajům za roky 2005, 2006 a 2007 je třeba upravit spouštěcí objemy pro dodatečná cla na tyto produkty: rajčata, meruňky, citrony, švestky, broskve včetně nektarinek, hrušky a stolní hrozny.

(3)	Nařízení (ES) č. 1580/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha XVII nařízení (ES) č. 1580/2007 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. června 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 352/2008 (Úř. věst. L 109, 19.4.2008, s. 9).

(3) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 214/2007 (Úř. věst. L 62, 1.3.2007, s. 6).

(4) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA XVII

DODATEČNÁ DOVOZNÍ CLA: HLAVA IV KAPITOLA II ODDÍL 2

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, rozumí se popis produktů pouze jako orientační. Působnost dodatečných cel je pro účely této přílohy určena působností kódů KN, tak jak existují v době přijetí tohoto nařízení.

Pořadové č.	Kód KN	Popis	Období uplatnění	Spouštěcí objem (v tunách)
78.0015	0702 00 00	Rajčata	od 1. října do 31. května	638 044
78.0020	0702 00 00	Rajčata	od 1. června do 30. září	181 614
78.0065	0707 00 05	Okurky salátové	od 1. května do 31. října	70 873
78.0075	0707 00 05	Okurky salátové	od 1. listopadu do 30. dubna	46 491
78.0085	0709 90 80	Artyčoky	od 1. listopadu do 30. června	19 799
78.0100	0709 90 70	Cukety	od 1. ledna do 31. prosince	117 360
78.0110	0805 10 20	Pomeranče	od 1. prosince do 31. května	454 253
78.0120	0805 20 10	Klementinky	od 1. listopadu do konce února	606 155
78.0130	0805 20 30 0805 20 50 0805 20 70 0805 20 90	Mandarinky (včetně tangerinek a satsum); wilkingy a podobné citrusové hybridy	od 1. listopadu do konce února	104 626
78.0155	0805 50 10	Citrony	od 1. června do 31. prosince	335 545
78.0160	0805 50 10	Citrony	od 1. ledna do 31. května	64 453
78.0170	0806 10 10	Hrozny stolní	od 21. července do 20. listopadu	89 754
78.0175	0808 10 80	Jablka	od 1. ledna do 31. srpna	886 383
78.0180	0808 10 80	Jablka	od 1. září do 31. prosince	81 237
78.0220	0808 20 50	Hrušky	od 1. ledna do 30. dubna	257 029
78.0235	0808 20 50	Hrušky	od 1. července do 31. prosince	37 083
78.0250	0809 10 00	Meruňky	od 1. června do 31. července	4 199
78.0265	0809 20 95	Třešně, s výjimkou višní	od 21. května do 10. srpna	151 059
78.0270	0809 30	Broskve, včetně nektarinek	od 11. června do 30. září	39 144
78.0280	0809 40 05	Švestky	od 11. června do 30. září	7 658 “

5.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 146/9

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 499/2008

ze dne 4. června 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1501/95 a nařízení (ES) č. 800/1999 o podmínkách poskytování vývozních náhrad pro zemědělské produkty

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a zejména na článek 63 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (2), a zejména na články 167 a 170 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 162 nařízení (ES) č. 1234/2007 produkty zmíněné v uvedeném článku, vyvážené ve formě zpracovaného zboží nebo bez dalšího zpracování, mohou být způsobilé pro vývozní náhrady, pokud splňují zvláštní podmínky uvedené v článku 167 uvedeného nařízení. Kromě toho čl. 167 odst. 7 nařízení (ES) č. 1234/2007 Komisi umožňuje stanovit další podmínky pro poskytování vývozních náhrad pro jeden nebo více produktů. Tyto podmínky jsou v současnosti stanoveny nařízeními Rady o společné organizaci trhu v odvětvích uvedených v čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007. Protože budou tato nařízení zrušena podle čl. 201 nařízení (ES) č. 1234/2007, měla by být k datu uplatnění nařízení (ES) č. 1234/2007 vytvořena horizontální ustanovení podle článku 204 uvedeného nařízení.

(2)

Horizontální ustanovení již existují v nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (3). Je proto třeba uvedené nařízení upravit s cílem stanovit podmínky uvedené v čl. 167 odst. 7 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Nařízení Rady o společné organizaci trhů v odvětví drůbeže, vajec, vepřového masa a rýže umožnila způsobilost pro vývozní náhrady u produktů, které nepocházejí ze Společenství a které byly dovezeny a následně vyvezeny, aniž byly dostatečně zpracovány ve smyslu článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. (4) Náhrady jsou v daném případě omezeny na zaplacená dovozní cla, a dále musí vývozce prokázat, že dovezené a vyvážené produkty jsou totožné. Vzhledem k tomu, že uplatňování tohoto pravidla je těžkopádné a má velmi omezené praktické použití, nemělo by být z hlediska zjednodušení a harmonizace zachováno.

(4)

Původ ve Společenství jako předpoklad způsobilosti pro vývozní náhrady je důležitou ochranou proti zneužívání rozpočtu Společenství. Jeho cílem je zvláště zamezit narušování obchodu ve formě dovozních operací, které by neměly žádný obchodní účel vztahující se k uvádění zboží na trh EU, ale byly by motivované pouze možností vybrat vývozní náhrady při vývozu. Tato ochrana se již používá pro obiloviny, rýži, hovězí a telecí maso, mléko a mléčné výrobky, vepřové maso, vejce a drůbeží maso a měla by být zachována. V zájmu nepřetržité ochrany proti zneužívání rozpočtu Společenství je třeba horizontálního ustanovení vztahujícího se na všechna odvětví uvedená v článku 162 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(5)

S cílem organizovat přísun dodávek cukru do rafinerií v celém Společenství byl v následných společných organizacích trhu s cukrem zaveden zvláštní preferenční režim pro přístup na trh Společenství umožňující rafineriím dovážet za zvláštních podmínek určitá množství surového třtinového cukru pocházejícího ze zemí AKT podle protokolu č. 3 k příloze IV dohody o partnerství AKT-ES, jakož i z Indie a ostatních států podle dohod, jež s nimi byly uzavřeny. Tento preferenční dovozní režim se uskutečňuje v rámci společné organizace trhu s cukrem. V důsledku toho čl. 27 odst. 12 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (5) stanovil, že náhrady musí být poskytnuty pro produkty dovezené podle tohoto režimu. Rada zvolila stejný přístup a rozhodla, že není třeba vyžadovat důkaz o původu ve Společenství pro způsobilost pro vývozní náhrady v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru ustanovené nařízením Rady (ES) č. 318/2006 (6). Požadavek původu ve Společenství by se proto neměl vztahovat na odvětví cukru.

(6)	Vzhledem ke zrušení vývozních náhrad pro některé produkty se zkrátil seznam produktů, pro které se v případě, že jde o složené produkty s nárokem na náhradu, musí náhrady stanovit na základě složky. Proto je třeba se v tomto ohledu zmínit pouze o zbývajících produktech.

(7)

Požadavek původu ve Společenství v odvětví obilovin byl již stanoven v článku 12 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (7). Z důvodu průhlednosti a racionalizace by měl být tento požadavek nahrazen horizontálním ustanovením stanovujícím požadavek původu ve Společenství.

(8)	Nařízení (ES) č. 1501/95 a (ES) č. 800/1999 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 12 nařízení (ES) č. 1501/95 se zrušuje.

Článek 2

Nařízení (ES) č. 800/1999 se mění takto:

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Aniž jsou dotčena odchylná ustanovení v předpisech Společenství týkajících se některých produktů, stanoví toto nařízení společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad (dále jen ‚náhrady‘):

a)	pro produkty odvětví uvedených v čl. 162 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (*1);

b)	podle článku 63 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 (*2).

(*1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1."

(*2) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.“ "

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

1. Náhrady se poskytují pro produkty uvedené v čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007, které jsou bez ohledu na celní situaci týkající se balení ve volném oběhu a mají původ ve Společenství.

Náhrady pro produkty v odvětví cukru uvedené v čl. 162 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 však mohou být poskytnuty, i pokud jsou pouze ve volném oběhu.

2. Pro poskytnutí náhrady mají produkty původ ve Společenství, pokud jsou zcela získány ve Společenství nebo pokud prošly posledním podstatným zpracováním nebo opracováním ve Společenství v souladu s články 23 nebo 24 nařízení (EHS) č. 2913/92.

Aniž je dotčen odstavec 4, nesplňují podmínky pro náhradu produkty získané ze:

a)	surovin pocházejících ze Společenství a

b)	zemědělských surovin, na něž se vztahují nařízení uvedená v článku 1, dovezených ze třetích zemí, které neprošly podstatným zpracováním ve Společenství.

3. Pokud je poskytnutí náhrady podmíněno původem produktu ve Společenství, vývozci jsou povinni prohlásit původ, jak je vymezen v odstavci 2, v souladu se stávajícími pravidly Společenství.

4. Pokud jsou vyváženy složené produkty, u nichž je náhrada stanovena pro jednu nebo více jejich složek, je náhrada pro tuto složku nebo složky poskytnuta, pokud splňují podmínky stanovené v odstavci 1.

Náhrada je rovněž poskytnuta, pokud složka nebo složky, na základě kterých je podána žádost o náhradu, pocházely ze Společenství a/nebo byly ve volném oběhu podle odstavce 1 a už se nenacházejí ve volném oběhu výlučně z důvodu jejich začlenění do jiných produktů.

5. Pro účely odstavce 4 se za náhrady stanovené na základě složky považují náhrady pro:

a)	produkty z odvětví obilovin, vajec, rýže, cukru, mléka a mléčných výrobků vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze II nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 (*3);

b)	bílý cukr a surový cukr kódu KN 1701 , isoglukózu kódů KN 1702 30 10 , 1702 40 10 , 1702 60 10 a 1702 90 30 a řepné a třtinové sirupy kódů KN 1702 60 95 a 1702 90 95 použité v produktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96;

mléko, mléčné výrobky a cukr vyvážené ve formě produktů kódů KN 0402 10 91 až 99 , 0402 29 , 0402 99 , 0403 10 31 až 39 , 0403 90 31 až 39 , 0403 90 61 až 69 , 0404 10 26 až 38 , 0404 10 72 až 84 a 0404 90 81 až 89 a vyvážené ve formě produktů kódu KN 0406 30 , které nejsou produkty pocházejícími z členských států ani produkty pocházejícími ze třetích zemí, které jsou ve volném oběhu v členských státech.

(*3) Úř. věst. L 172, 5.7.2005, s. 24.“ "

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se však:

a)	v odvětví obilovin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, mléka a mléčných výrobků, vajec a drůbežího masa ode dne 1. července 2008;

b)	v odvětví rýže ode dne 1. září 2008;

c)	v odvětví cukru ode dne 1. října 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 361/2008 (Úř. věst. L 121, 7.5.2008, s.1).

(3) Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 159/2008 (Úř. věst. L 48, 22.2.2008, s. 19).

(4) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006.

(5) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 318/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1).

(6) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1260/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 1). Nařízení (ES) č. 318/2006 bude od 1.10.2008 nahrazeno nařízením (ES) č. 1234/2007.

(7) Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1996/2006 (Úř. věst. L 398, 30.12.2006, s. 1).

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

5.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 146/12

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. května 2008,

kterým se povoluje uvedení alfa-cyklodextrinu na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97

(oznámeno pod číslem K(2008) 1954)

(Pouze německé znění je závazné)

(2008/413/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 12. října 2004 požádala společnost Wacker Chemie příslušné orgány v Belgii o uvedení alfa-cyklodextrinu na trh jako nové složky potravin.

(2)	Dne 29. června 2005 vydal příslušný subjekt pro posuzování potravin v Belgii svou zprávu o prvním posouzení. V této zprávě došel k závěru, že alfa-cyklodextrin je z hlediska lidské spotřeby bezpečný.

(3)	Dne 28. září 2005 zaslala Komise zprávu o prvním posouzení všem členským státům.

(4)	Ve lhůtě 60 dnů stanovené v čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 258/97 byly v souladu s uvedeným ustanovením podány odůvodněné námitky k uvedení dotyčného výrobku na trh.

(5)	Proto byl dne 28. října 2006 konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

(6)	Dne 6. července 2007 přijal EFSA „Stanovisko vědecké komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie na žádost Komise týkající se bezpečnosti alfa-cyklodextrinu“.

(7)	Ve svém stanovisku došla Komise k závěru, že při navrhovaných hladinách užití a předpokládané spotřebě alfa-cyklodextrinu není žádný důvod k obavám o bezpečnost.

(8)	Na základě vědeckého posouzení se stanoví, že alfa-cyklodextrin je v souladu s kritérii podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Alfa-cyklodextrin vymezený v příloze může být uveden na trh ve Společenství jako nová složka potravin.

Článek 2

Označení „alfa-cyklodextrin“ nebo „α-cyklodextrin“ se uvede v seznamu složek potravin, které jej obsahují.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno společnosti Wacker, Consortium für elektrochemische Industrie GmbH, Zielstattstrasse 20, D–81379 Mnichov.

V Bruselu dne 26. května 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

PŘÍLOHA

SPECIFIKACE ALFA-CYKLODEXTRINU

Synonyma

α-cyklodextrin, α-dextrin, cyklohexaamylosa, cyklomaltohexaosa, α-cykloamylosa

Definice

Neredukující cyklický sacharid, který se skládá ze šesti glukopyranosových jednotek spojených α-1,4 vazbami, který se vyrábí působením cyklodextrinové glukosyltransferasy (CGTasa, EC 2.4.1.19) na hydrolyzovaný škrob. Zpětné získávání a čištění α-cyklodextrinu je možné za pomoci jednoho z následujících postupů: vysrážením komplexu α-cyklodextrinu s dekan-1-olem, rozpuštěním ve vodě při zvýšené teplotě a opětovným vysrážením, vypuzením komplexačního činidla vodní parou a krystalizací α-cyklodextrinu z roztoku nebo chromatografií s výměnou iontů nebo gelovou filtrací a následnou krystalizací α-cyklodextrinu z vyčištěného matečného roztoku nebo metodami membránové separace, jako je ultrafiltrace a reverzní osmóza.

Chemický název:

Cyklohexaamylosa

Číslo CAS

10016-20-3

Chemický vzorec

(C6H10O5)6

Strukturní vzorec

Molekulová hmotnost

972,85

Obsah

Ne méně než 98 % (sušina)

Popis

Bílé či téměř bílé pevné krystaly, téměř bez zápachu.

Vlastnosti

Identifikace

Rozpětí bodu tání	Rozkládá se při teplotě nad 278 °C
Rozpustnost	Snadno rozpustný ve vodě; velmi slabě rozpustný v ethanolu
Specifická otáčivost	[α]D 25: Mezi +145° a +151° (1 % roztok)
Chromatografie	Retenční čas hlavního píku kapalinového chromatogramu vzorku odpovídá retenčnímu času α-cyklodextrinu na chromatogramu referenčního α-cyklodextrinu (dostupného od společnosti Consortium für elektrochemische Industrie GmbH, Mnichov, Německo nebo Wacker Biochem Group, Adrian, MI, USA), za podmínek popsaných v části METODA ROZBORU.

Čistota

Voda	Ne více než 11 % (Karl-Fischerova metoda)
Zbytkové komplexační činidlo	Ne více než 20 mg/kg
(dekan-1-ol)
Redukující látky	Ne více než 0,5 % (vyjádřeno jako glukosa)
Sulfátový popel	Ne více než 0,1 %
Olovo	Ne více než 0,5 mg/kg

Metoda rozboru

Určí se kapalinovou chromatografií za následujících podmínek:

Roztok vzorku: Do 10ml odměrné banky se naváží přibližně 100 mg zkoušeného vzorku a přidá se 8 ml deionizované vody. Vzorek se nechá zcela rozpustit za použití ultrazvukové lázně (10–15 min) a doplní se po rysku přečištěnou deionizovanou vodou. Přefiltruje se přes 0,45μm filtr.

Referenční roztok: Do 10ml odměrné banky se naváží přibližně 100 mg α-cyclodextrinu a přidá se 8 ml deionizované vody. Vzorek se nechá zcela rozpustit za použití ultrazvukové lázně a doplní se po rysku přečištěnou deionizovanou vodou.

Chromatografie: Kapalná chromatografie s refraktometrickým detektorem a integrátorem.

Kolona a náplň: Nucleosil-100-NH2 (10 μm) (Macherey & Nagel Co. Düren, Německo) nebo podobné.

Délka: 250 mm

Průměr: 4 mm

Teplota: 40 °C

Mobilní fáze: acetonitril/voda (67/33, v/v)

Průtoková rychlost: 2,0 ml/min

Objem nástřiku: 10 μl

Postup: Roztok vzorku se vstříkne do chromatografu a ze záznamu chromatogramu se změří plocha píku α-CD. Vypočítá se procentní podíl α-cyklodextrinu ve zkoušeném vzorku podle následujícího vzorce:

% α-cyklodextrin (sušina) = 100 × (AS/AR) (WR/WS)

kde

As a AR jsou plochy píků α-cyklodextrinu v roztoku vzorku a v referenčním vzorku.

Ws a WR jsou hmotnosti (v mg) zkoušeného vzorku a referenčního α-cyklodextrinu, po opravě na obsah vody.

5.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 146/17

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. května 2008

o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků ve Spojeném království v roce 2007

(oznámeno pod číslem K(2008) 2169)

(Pouze anglické znění je závazné)

(2008/415/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 a čl. 3a odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 90/424/EHS stanoví způsoby finančního přispívání Společenství na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. Podle článku 3a uvedeného rozhodnutí mohou členské státy obdržet finanční příspěvek Společenství na pokrytí výdajů spojených s určitými opatřeními na eradikaci influenzy ptáků.

(2)	V čl. 3a odst. 3 rozhodnutí 90/424/EHS se stanoví procento nákladů vzniklých členskému státu, na které se může vztahovat finanční příspěvek Společenství.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím, se po změně rozhodnutí 90/424/EHS (2) rozhodnutím 2006/53/ES (3) již nevztahuje na influenzu ptáků. V tomto rozhodnutí je proto třeba výslovně stanovit, že poskytnutí finančního příspěvku Spojenému království podléhá splnění určitých pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 349/2005.

(4)	V roce 2007 se ve Spojeném království vyskytla ohniska influenzy ptáků. Výskyt této nákazy představuje vážné riziko pro hospodářská zvířata ve Společenství. Spojené království přijalo podle čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS opatření pro tlumení těchto ohnisek influenzy ptáků.

(5)	Spojené království zcela splnilo své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 3 a čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS a článku 6 nařízení (ES) č. 349/2005.

(6)	Spojené království zaslalo Komisi informace o vynaložených výdajích dne 13. prosince 2007 a nadále poskytuje všechny potřebné informace o výdajích na náhradu škody a o provozních výdajích.

(7)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Finanční příspěvek Společenství určený Spojenému království

1. Spojenému království může být udělen finanční příspěvek Společenství na výdaje vynaložené tímto členským státem na opatření uvedená v čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS pro tlumení influenzy ptáků v roce 2007.

2. Pro účely tohoto rozhodnutí se články 2 až 5, články 7 a 8, čl. 9 odst. 2, 3 a 4 a článek 10 nařízení (ES) č. 349/2005 použijí obdobně.

Článek 2

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 28. května 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2) Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 12.

(3) Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 37.

5.6.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 146/19

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 10. dubna 2008

o řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí a o kodexu správné praxe pro univerzity a jiné veřejné výzkumné organizace

(oznámeno pod číslem K(2008) 1329)

(Text s významem pro EHP)

(2008/416/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 165 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Při opětovném zahájení Lisabonské strategie v roce 2005 zdůraznily hlavy států nebo předsedové vlád klíčovou úlohu, již mohou při umožňování oběhu a využívání myšlenek v dynamické znalostní společnosti a při podporování konkurenceschopnosti a blahobytu sehrát lepší vazby mezi veřejnými výzkumnými organizacemi, včetně univerzit, a průmyslem.

(2)

Mělo by se vynaložit úsilí, aby znalosti lépe vedly k sociálně-ekonomickým přínosům. Proto je zapotřebí, aby veřejné výzkumné organizace šířily a efektivněji využívaly výsledky výzkumu financovaného z veřejných prostředků s cílem lépe je proměňovat v nové výrobky a služby. Mezi prostředky k dosažení tohoto cíle patří zejména spolupráce průmyslové a akademické sféry (společný nebo smluvní výzkum prováděný nebo financovaný společně se soukromým sektorem), udělování licencí a vyčleňování zařízení.

(3)

Efektivní využití výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků závisí na vhodném řízení duševního vlastnictví (tj. na znalostech v nejširším smyslu, které zahrnují např. vynálezy, software, databáze a mikroorganismy, ať již chráněné právními nástroji, jako jsou patenty, či nikoli), na rozvoji kultury podnikání a souvisejících dovedností veřejných výzkumných organizací i na lepší komunikaci a vzájemném působení mezi veřejným a soukromým sektorem.

(4)	Aktivní zapojení veřejných výzkumných organizací do řízení duševního vlastnictví a předávání znalostí je nezbytné k tomu, aby se vytvořily sociálně-ekonomické přínosy a přilákali se studenti, vědci a další financování výzkumu.

(5)

Členské státy v nedávných letech uskutečnily iniciativy pro umožnění předávání znalostí na vnitrostátní úrovni, ale významné rozdíly mezi vnitrostátními regulačními rámci, politikami a praxí a také různé normy řízení duševního vlastnictví uvnitř veřejných výzkumných organizací brání nadnárodnímu předávání znalostí napříč Evropou a vytvoření evropského výzkumného prostoru nebo je maří.

(6)

Po sdělení a hlavních směrech Komise z roku 2007 (1), v nichž byl stanoven přístup ke společnému evropskému rámci pro předávání znalostí, vyzvala Evropská rada v červnu 2007 Komisi, aby formou doporučení členským státům vypracovala pokyny pro řízení duševního vlastnictví veřejnými výzkumnými organizacemi.

(7)

Cílem tohoto doporučení je poskytnout členským státům a jejich regionům hlavní směry politik pro vypracovávání nebo aktualizaci vnitrostátních hlavních směrů a rámců a veřejným výzkumným organizacím kodex správné praxe, aby se zlepšil způsob, jakým veřejné výzkumné organizace řídí duševní vlastnictví a předávání znalostí.

(8)

Spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje i činnosti předávání znalostí mezi Společenstvím a třetími zeměmi by se měly zakládat na jasných a jednotných doporučeních a postupech, aby se k prospěchu všech zúčastněných partnerů zajistil rovný a spravedlivý přístup k duševnímu vlastnictví vytvořenému prostřednictvím mezinárodní výzkumné spolupráce. Kodex správné praxe uvedený v příloze by měl v tomto kontextu posloužit jako výchozí bod.

(9)

Bylo stanoveno více osvědčených postupů, které by měly členským státům pomoci při provádění tohoto doporučení. Je na každém členském státu, aby zvolil postupy a praxi, které v kontextu daného členského státu nejlépe a nejefektivněji zabezpečí dodržování zásad tohoto doporučení, neboť postupy efektivní v jednom členském státě nemusejí být efektivní v jiném členském státě. Rovněž by se měly zohlednit stávající pokyny poskytované na úrovni Společenství a OECD.

(10)	Komise a členské státy by měly sledovat provádění tohoto doporučení a jeho dopad a podporovat výměnu osvědčených postupů v oblasti předávání znalostí,

DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM, ABY:

1)	zajistily, že všechny veřejné výzkumné organizace stanoví předávání znalostí jako strategické poslání;

2)	podněcovaly veřejné výzkumné organizace, aby vytvořily a zveřejnily politiky a postupy pro řízení duševního vlastnictví v souladu s „kodexem správné praxe“ uvedeným v příloze I;

3)	podporovaly ve veřejných výzkumných organizacích rozvoj schopností a dovedností pro předávání znalostí i opatření pro zlepšování informovanosti a dovedností studentů – zejména v oblasti vědy a techniky – pokud jde o duševní vlastnictví, předávání znalostí a podnikání;

4)	podporovaly široké šíření znalostí vytvořených financováním z veřejných prostředků, a to tím, že učiní kroky k podpoře otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu a zároveň ve vhodných případech umožní ochranu souvisejícího duševního vlastnictví;

5)	spolupracovaly a činily kroky pro zlepšení soudržnosti svých příslušných režimů vlastnictví, pokud jde o práva k duševnímu vlastnictví, a to tak, aby umožňovaly přeshraniční spolupráci a předávání znalostí v oblasti výzkumu a vývoje;

používaly zásady uvedené v tomto doporučení jako základ pro zavedení nebo přizpůsobení vnitrostátních hlavních směrů a právních předpisů týkajících se řízení duševního vlastnictví a předávání znalostí veřejnými výzkumnými organizacemi a také pro uzavírání dohod týkajících se výzkumné spolupráce se třetími zeměmi nebo pro jiná opatření na podporu předávání znalostí nebo při vytváření nových souvisejících politik nebo systémů financování, aby však přitom dodržovaly pravidla pro státní podporu;

7)	učinily kroky pro zajištění co nejširšího provádění kodexu správné praxe, ať již přímo, nebo prostřednictvím pravidel stanovených vnitrostátními a regionálními orgány pro financování výzkumu;

8)	zajistily v mezinárodních projektech výzkumné spolupráce týkajících se vlastnictví práv k duševnímu vlastnictví a přístupu k nim rovné a spravedlivé zacházení se všemi účastníky z členských států a třetích zemí, a to ku prospěchu všech zúčastněných partnerů;

9)	pověřily vnitrostátní kontaktní místo, jehož úkolem by měla být koordinace opatření týkajících se předávání znalostí mezi veřejnými výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem, včetně řešení nadnárodních otázek, ve spojení s obdobnými kontaktními místy v ostatních členských státech;

10)	prozkoumaly a využívaly osvědčené postupy stanovené v příloze II při zohlednění vnitrostátního kontextu;

11)	informovaly Komisi do 15. července 2010 a poté každé dva roky o opatřeních učiněných na základě tohoto doporučení i o jejich dopadu.

V Bruselu dne 10. dubna 2008.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise

(1) KOM(2007) 182.

PŘÍLOHA I

Kodex správné praxe pro univerzity a jiné veřejné výzkumné organizace týkající se řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí

Tento kodex chování je tvořen třemi hlavními soubory zásad.

Zásady pro interní politiku duševního vlastnictví tvoří základní soubor zásad, jež by měly veřejné výzkumné organizace provádět, aby efektivně řídily duševní vlastnictví, jež je výsledkem jejich – vlastní či společné – činnosti na poli výzkumu a vývoje.

Zásady pro politiku předávání znalostí doplňují zásady týkající se politiky duševního vlastnictví tím, že se konkrétněji zaměřují na aktivní předávání a využívání takového duševního vlastnictví, bez ohledu na to, zda je chráněno právy k duševnímu vlastnictví či nikoli.

Zásady pro společný a smluvní výzkum se mají zabývat všemi druhy výzkumných činností, které společně provádějí nebo financují veřejná výzkumná organizace a soukromý sektor, včetně zejména společného výzkumu (kde úkoly výzkumu a vývoje provádějí všechny strany) a smluvního výzkumu (kde soukromá společnost výzkum a vývoj smluvně zadá veřejné výzkumné organizaci).

Zásady pro interní politiku duševního vlastnictví

Vytvořit politiku duševního vlastnictví jako součást dlouhodobé strategie a poslání veřejné výzkumné organizace, interně i externě ji zveřejnit a zřídit jediné příslušné kontaktní místo.

Tato politika by měla poskytnout personálu a studentům jasná pravidla týkající se zejména zveřejňování nových myšlenek, které mají potenciálně obchodní zájem, vlastnictví výsledků výzkumu, vedení záznamů, řízení střetu zájmů a zapojení třetích stran.

Podporovat stanovování, využívání a případně ochranu duševního vlastnictví v souladu se strategií a posláním veřejné výzkumné organizace a s cílem maximalizovat sociálně-ekonomické přínosy. Za tímto účelem mohou být přijaty různé strategie, například přístup „veřejné sféry“ nebo „otevřené inovace“, které se též mohou lišit podle příslušných vědeckých či technických oblastí.

Poskytovat vhodné pobídky, aby se zajistilo, že veškerý příslušný personál hraje při provádění politiky duševního vlastnictví aktivní roli. Tyto pobídky by neměly být pouze finanční povahy, ale měly by tím, že v postupech pro povyšování zváží vedle akademických hledisek také duševní vlastnictví a předávání znalostí, podporovat rovněž kariérní postup.

Zvážit vytvoření soudržných portfolií duševního vlastnictví veřejnou výzkumnou organizací – například v jednotlivých technologických oblastech – a ve vhodných případech zřídit sdružení pro patenty či duševní vlastnictví, která by zahrnovala duševní vlastnictví jiných veřejných výzkumných organizací. Tím by se mohlo díky kritickému množství a snížení transakčních nákladů pro třetí strany usnadnit využívání.

Zvyšovat informovanost a základní dovednosti týkající se duševního vlastnictví a předávání znalostí prostřednictvím činností odborné přípravy pro studenty i výzkumný personál a zajistit, aby personál příslušný pro řízení duševního vlastnictví či předávání znalostí měl požadované dovednosti a prošel odpovídající odbornou přípravou.

Vytvořit a zveřejnit politiku pro zveřejňování či šíření, která bude podporovat široké šíření výsledků výzkumu a vývoje (např. zveřejňování prostřednictvím otevřeného přístupu) a která bude zároveň přijímat možný odklad tam, kde se plánuje ochrana duševního vlastnictví, což by se však mělo snižovat na minimum.

Zásady pro politiku předávání znalostí

S cílem podpořit využití výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků a maximalizovat jejich dopad zvážit všechny možné mechanismy využívání (jako jsou udělování licencí nebo vyčlenění) a všechny možné partnery pro využívání (jako jsou vyčleněné nebo existující společnosti, jiné veřejné výzkumné organizace, investoři nebo podpůrné služby či agentury pro inovace) a vybrat z nich ty nejvhodnější.

Proaktivní politika duševního vlastnictví či politika předávání znalostí může vytvořit pro veřejnou výzkumnou organizaci dodatečný příjem, který by však neměl být považován za hlavní cíl.

10.

Zajistit, aby veřejné výzkumné organizace měly vedle personálu s technickým zázemím také přístup k profesionálním službám pro předávání znalostí, včetně právní, finanční a obchodní ochrany i ochrany duševního vlastnictví a poradců pro výkon svých práv, nebo aby tyto služby vlastnily.

11.

Vytvořit a zveřejnit politiku udělování licencí s cílem harmonizovat postupy v rámci veřejných výzkumných organizací a zajistit spravedlnost všech obchodů. Zejména převody práv k duševnímu vlastnictví vlastněných veřejnými výzkumnými organizacemi a udělování výhradních licencí (1) by mělo být pečlivě posouzeno, především vzhledem ke třetím stranám mimo EU. Licence na využití by měly zahrnovat odpovídající finanční či jinou náhradu.

12.

Vytvořit a zveřejnit politiku pro vyčleňování, která umožní a podpoří, aby se personál veřejných výzkumných organizací ve vhodných případech zapojil do vyčlenění, a která vyjasní dlouhodobé vztahy mezi vyčleněnými zařízeními a veřejnou výzkumnou organizací.

13.

Stanovit jasné zásady ohledně sdílení finančních výnosů z příjmů předávání znalostí mezi veřejnou výzkumnou organizací, oddělením a investory.

14.

Sledovat ochranu duševního vlastnictví a činnosti předávání znalostí a související úspěchy a pravidelně je zveřejňovat. Výsledky výzkumu veřejné výzkumné organizace i související odborné znalosti a práva k duševnímu vlastnictví by měly být více zviditelněny pro soukromý sektor, aby se podpořilo jejich využití.

Zásady týkající se společného a smluvního výzkumu (2)

15.

Pravidla upravující činnosti společného a smluvního výzkumu by měla být slučitelná s úkolem každé strany. Měla by zohledňovat úroveň financování ze soukromých prostředků a být v souladu s cíli výzkumné činnosti, především s cílem maximalizovat obchodní a sociálně-ekonomický dopad výzkumu, podporovat cíl veřejné výzkumné organizace přilákat financování ze soukromých prostředků, udržet takové postavení duševního vlastnictví, které umožní další akademický a společný výzkum, a vyhnout se tomu, aby se bránilo šíření výsledků výzkumu a vývoje.

16.

Otázky související s duševním vlastnictvím by se měly vyjasnit na úrovni řízení a co nejdříve, v ideálním případě ještě před zahájením výzkumného projektu. Otázky související s duševním vlastnictvím zahrnují přidělení duševního vlastnictví vytvořeného v rámci projektu (dále jen „nové znalosti“), stanovení duševního vlastnictví, které smluvní strany vlastnily před zahájením projektu (dále jen „stávající znalosti“) a které je zapotřebí pro účely provedení nebo využití projektu, přístupová práva (3) k novým a stávajícím znalostem pro tyto účely a sdílení výnosů.

17.

Ve společném výzkumu vlastnictví nových znalostí připadá smluvní straně, která je vytvořila, ale může být přiděleno i jiným smluvním stranám na základě předem uzavřeného smluvního ujednání, které odpovídajícím způsobem odráží příslušné zájmy, úkoly a finanční či jiné příspěvky smluvních stran k projektu. V případě smluvního výzkumu vlastní nové znalosti vytvořené veřejnou výzkumnou organizací smluvní strana ze soukromého sektoru. Vlastnictví stávajících znalostí by nemělo být projektem ovlivněno.

18.

Přístupová práva (3) by strany měly vyjasnit co nejdříve během výzkumného projektu, v ideálním případě ještě před jeho započetím. Pokud je to nutné pro účely realizace výzkumného projektu nebo pro účely využití nových znalostí jedné strany, měla by být dána pro tyto účely k dispozici přístupová práva k novým znalostem i výchozím znalostem ostatních stran za podmínek, jež by měly odpovídajícím způsobem odrážet příslušné zájmy, úkoly a finanční či jiné příspěvky stran k projektu.

(1) Vzhledem k tomu, že výsledky výzkumu a vývoje mají několik možných oblastí uplatnění, mělo by se předcházet udělování výhradních licencí bez omezení na konkrétní oblast. Dále by mělo být pravidlem, že si veřejná výzkumná organizace ponechá přiměřená práva na šíření a další výzkum.

(2) Pokud se veřejná výzkumná organizace pustí do smluvního nebo společného výzkumu s partnerem z odvětví, bude Komise mít automaticky (tj. bez nutnosti oznámení) zato, že partner z odvětví nezískává prostřednictvím veřejné výzkumné organizace nepřímou státní podporu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v Rámci Společenství pro státní podporu na výzkum, vývoj a inovace (Úř. věst. C 323, 30.12.2006 – zejména body 3.2.1 a 3.2.2).

(3) Přístupovými právy se rozumí práva, jež si smluvní strany udělily navzájem, narozdíl od licencí udělených třetím stranám. Měla by stanovovat, které smluvní strany smějí využívat kterou část nových/stávajících znalostí, zda pro výzkumné účely nebo pro účely využití a za jakých podmínek.

PŘÍLOHA II

Stanovená správná praxe veřejných orgánů, která usnadňuje řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí univerzitami a jinými veřejnými výzkumnými organizacemi

Předávání znalostí jako strategické poslání veřejných výzkumných organizací

Předávání znalostí mezi univerzitami a průmyslem je stálou politickou a operační prioritou pro všechny veřejné orgány pro financování výzkumu v rámci členského státu, jak na vnitrostátní, tak na regionální úrovni.

Toto téma jasně spadá do působnosti ministerstva, jež je pověřeno koordinací iniciativ na podporu předávání znalostí s dalšími ministerstvy.

Každé ministerstvo a orgán regionální správy, které provádějí činnosti předávání znalostí, určí úředníka příslušného pro sledování dopadu těchto činností. Tito úředníci se pravidelně scházejí a vyměňují si informace a diskutují o způsobech vylepšení předávání znalostí.

Politiky pro řízení duševního vlastnictví

Řádné řízení duševního vlastnictví, jež je výsledkem financování z veřejných prostředků, se podporuje za předpokladu, že je prováděno v souladu s legitimními zájmy průmyslu (např. dočasná omezení z důvodu důvěrnosti).

Výzkumná politika podporuje zapojení soukromého sektoru do stanovení technologických potřeb, do podpory soukromých investic do výzkumu a do povzbuzování využití výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků.

Kapacity a dovednosti předávání znalostí

Veřejné výzkumné organizace a jejich personál mají k dispozici dostatečné zdroje a pobídky, aby se zapojili do činností předávání znalostí.

Činí se opatření, aby se zabezpečila dostupnost kvalifikovaného personálu (jako jsou úředníci pro předávání technologií) a umožnil se jeho nábor.

Je k dispozici soubor vzorových smluv i nástroj, který podle více parametrů napomáhá zvolit nejvhodnější vzorovou smlouvu.

Než se vytvoří nové mechanismy na podporu předávání znalostí (jako jsou systémy mobility nebo financování), jsou konzultovány příslušné skupiny zainteresovaných stran, včetně malých a středních podniků a velkých průmyslových podniků, i veřejné výzkumné organizace.

10.

Pokud veřejné výzkumné organizace na místní nebo regionální úrovni nevynakládají na výzkum kritické množství, které by odůvodňovalo, aby měly k dispozici vlastní kancelář pro předávání znalostí nebo vlastního správce duševního vlastnictví, podporuje se sdružování zdrojů mezi veřejnými výzkumnými organizacemi.

11.

Zahajují se programy na podporu vyčleňování výzkumných zařízení, které zahrnují odbornou podnikatelskou přípravu a silné vzájemné působení veřejných výzkumných organizací a místních zakládacích středisek, finančních subjektů, agentur na podporu podnikání atd.

12.

Na podporu předávání znalostí a zapojení podnikatelských subjektů do veřejných výzkumných organizací, včetně najímání odborníků, jsou k dispozici finanční prostředky státní správy.

Soudržnost v nadnárodní spolupráci

13.

S cílem podporovat nadnárodní předávání znalostí a umožnit spolupráci se smluvními stranami z jiných zemí má držitel práv k duševnímu vlastnictví z výzkumu financovaného z veřejných prostředků stanovena jasná pravidla, která jsou spolu s případnými dalšími podmínkami financování, jež mohou ovlivnit předávání znalostí, snadno přístupná. Ve většině členských států EU se považuje za základní právní režim duševního vlastnictví ve veřejných výzkumných organizacích institucionální vlastnictví, nikoli režim „výsada profesorů“.

14.

Při podpisu mezinárodních dohod o výzkumné spolupráci poskytují smluvní podmínky týkající se projektů financovaných v rámci režimů obou zemí všem účastníkům obdobná práva, zejména pokud jde o přístup k právům k duševnímu vlastnictví a o omezení využití s tím související.

Šíření znalostí

15.

Pokud jde o odborně recenzované vědecké publikace, jež jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků, zavádějí veřejné výzkumné organizace otevřený přístup.

16.

V souladu se Zásadami a pokyny OECD pro přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných prostředků (Principles and Guidelines for Access to Research Data from Public Funding) se podporuje otevřený přístup k výzkumným údajům, přičemž se berou v potaz omezení související s obchodním využitím.

17.

V souvislosti s politikami otevřeného přístupu se z veřejných prostředků financuje vytváření zařízení pro archivaci výsledků výzkumu (např. internetové archivy).

Sledování provádění

18.

Zavádějí se mechanismy potřebné ke sledování a přezkumu pokroku vnitrostátních veřejných výzkumných organizací v činnostech předávání znalostí, např. prostřednictvím výročních zpráv jednotlivých veřejných výzkumných organizací. Tyto informace se spolu s osvědčenými postupy zpřístupňují také ostatním členským státům.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 146

České vydání	Právní předpisy	Ročník 51 5. června 2008

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 496/2008 ze dne 4. června 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 497/2008 ze dne 4. června 2008 o otevření a správě celních kvót Společenství pro některé ryby a produkty rybolovu pocházející z Černé Hory	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 498/2008 ze dne 4. června 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1580/2007, pokud jde o spouštěcí objemy pro dodatečná cla na rajčata, meruňky, citrony, švestky, broskve včetně nektarinek, hrušky a stolní hrozny	7
	*	Nařízení Komise (ES) č. 499/2008 ze dne 4. června 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1501/95 a nařízení (ES) č. 800/1999 o podmínkách poskytování vývozních náhrad pro zemědělské produkty	9

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Komise
	2008/413/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 26. května 2008, kterým se povoluje uvedení alfa-cyklodextrinu na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (oznámeno pod číslem K(2008) 1954)	12
	2008/414/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 26. května 2008 o finančním příspěvku Společenství na opatření pro tlumení slintavky a kulhavky na Kypru v roce 2007 (oznámeno pod číslem K(2008) 1974)	16
	2008/415/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 28. května 2008 o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků ve Spojeném království v roce 2007 (oznámeno pod číslem K(2008) 2169)	17
	DOPORUČENÍ
	Komise
	2008/416/ES
*	Doporučení Komise ze dne 10. dubna 2008 o řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí a o kodexu správné praxe pro univerzity a jiné veřejné výzkumné organizace (oznámeno pod číslem K(2008) 1329) ( 1 )	19