10.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

10.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/3

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či z části založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Výbor pro celní kodex nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

10.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/5

(1)

V zájmu sledování uplatňování nařízení (ES) č. 725/2004 členskými státy by měla Komise začít provádět inspekce šest měsíců po vstupu uvedeného nařízení v platnost. Organizování inspekcí pod dohledem Komise je nutné pro kontrolu účinnosti vnitrostátních systémů kontroly kvality, jakož i opatření, postupů a mechanismů námořní bezpečnosti.

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 3 směrnice 2005/65/ES by měla Komise sledovat provádění výše uvedené směrnice členskými státy zároveň s inspekcemi stanovenými v nařízení (ES) č. 725/2004.

(3)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (3), by měla poskytovat Komisi technickou pomoc při plnění jejích inspekčních úkolů se zřetelem na plavidla, příslušné společnosti a uznané bezpečnostní organizace.

(4)

Komise by měla koordinovat časový plán a přípravu svých inspekcí s členskými státy. Do inspekčních týmů Komise by mělo být možné povolat kvalifikované vnitrostátní inspektory, pokud jsou k dispozici.

(5)

Inspekce Komise by měly být prováděny stanoveným postupem, včetně standardní metodiky.

(6)

S citlivými informacemi týkajícími se inspekcí je třeba nakládat jako s utajovanými skutečnostmi.

(7)

Nařízení Komise (ES) č. 884/2005 ze dne 10. června 2005, kterým se stanoví postupy provádění inspekcí Komise v oblasti námořní bezpečnosti (4), je proto třeba zrušit.

(8)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 725/2004,

1)

„inspekcí Komise“ se rozumí přezkoumání inspektory Komise vnitrostátních systémů, opatření, postupů a mechanismů kontroly kvality námořní bezpečnosti členských států za účelem ověření souladu s nařízením (ES) č. 725/2004 a provádění směrnice 2005/65/ES;

2)

„inspektorem Komise“ se rozumí osoba splňující kritéria stanovená v článku 7 a zaměstnaná Komisí či Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost nebo vnitrostátní inspektor, který je pověřený Komisí k účasti na inspekcích Komise;

3)

„vnitrostátním inspektorem“ se rozumí osoba zaměstnaná členským státem jako inspektor námořní bezpečnosti, která má kvalifikaci dle požadavků daného členského státu;

4)

„objektivním důkazem“ se rozumí kvantitativní nebo kvalitativní informace, záznamy nebo zjištění týkající se bezpečnosti nebo existence a zavádění požadavku stanovené v nařízení (ES) č. 725/2004 nebo směrnici 2005/65/ES, které jsou založeny na pozorování, měření nebo testech a lze je ověřit;

5)

„zjištěním“ se rozumí skutečnosti zjištěné během inspekce Komise, které jsou podepřeny objektivním důkazem;

6)

„neshodou“ se rozumí situace, v níž objektivní důkaz dokazuje případ nedodržení požadavků stanovených nařízením (ES) č. 725/2004 nebo směrnicí 2005/65/ES a která vyžaduje nápravná opatření;

7)

„závažnou neshodou“ se rozumí zjistitelná nesrovnalost, která představuje vážné ohrožení námořní bezpečnosti a která vyžaduje okamžitá nápravná opatření a zahrnuje skutečnost, že nařízení (ES) č. 725/2004 nebo směrnice 2005/65/ES nejsou prováděny účinně a systematicky;

8)

„kontaktním místem“ se rozumí subjekt určený každým členským státem, aby sloužil Komisi a jiným členským státům jako kontaktní místo a usnadňoval a vyhodnocoval uplatňování bezpečnostních opatření stanovených v nařízení (ES) č. 725/2004 a opatření pro bezpečnost přístavu stanovených ve směrnici 2005/65/ES a informoval o něm;

9)

„příslušnou společností“ se rozumí subjekt, který jmenuje bezpečnostního technika společnosti, lodního bezpečnostního důstojníka či bezpečnostního technika přístavního zařízení, který je pověřen plněním bezpečnostního plánu lodi či bezpečnostního plánu přístavního zařízení, nebo který je pověřen členským státem jako uznaná bezpečnostní organizace;

10)

„testem“ se rozumí zkouška opatření námořní bezpečnosti, při níž je předstírán úmysl spáchat protiprávní čin za účelem prověření účinnosti plnění stávajících bezpečnostních opatření;

11)

„přístavem“ se rozumí území uvnitř hranic, které členské státy podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2005/65/ES stanovily a podle článku 12 uvedené směrnice oznámily Komisi.

a)

celostátnímu programu provádění nařízení (ES) č. 725/2004 stanovenému v čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení;

b)

údajům předkládaným na základě zpráv kontaktních míst a zpráv podle čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 725/2004;

c)

výsledkům sledování provádění bezpečnostních plánů přístavu, k nimž dospěly členské státy.

a)

dobré porozumění otázkám námořní bezpečnosti a způsobům, jakým se tyto otázky promítají do kontrolovaných operací;

b)

dobré odborné znalosti bezpečnostních technologií a bezpečnostních postupů;

c)

znalosti zásad, postupů a technik provádění inspekce;

d)

odbornou znalost kontrolovaných činností.

a)

být schváleno Komisí;

b)

být vstupní a průběžné;

c)

zajišťovat standardní plnění přiměřené účelům kontroly toho, zda jsou bezpečnostní opatření prováděna v souladu s nařízením (ES) č. 725/2004 a směrnicí 2005/65/ES.

a)

inspekce má zahrnovat plavidla, která se v přístavním zařízení nebo jinde v přístavu nacházejí v době inspekce, a

b)

inspekce má zahrnovat sledování přístavu podle čl. 13 odst. 2 směrnice 2005/65/ES.

a)

informuje o inspekci příslušné dotyčné orgány členského státu;

b)

oznámí Komisi tyto příslušné orgány.

a)

stát vlajky plavidla není členským státem nebo

b)

plavidlo nebylo zahrnuto do informací poskytnutých podle odstavce 4 tohoto článku.

a)

plně vyhovující;

b)

vyhovující, ale vyžaduje zlepšení;

c)

nevyhovující;

d)

značně nevyhovující;

e)

není použitelné;

f)

není potvrzeno.

a)

se zaměří na zjištění a doporučení a

b)

obsahuje časový plán dalšího postupu s uvedením kroků k nápravě zjištěných nedostatků.

a)

předložit členskému státu své poznámky nebo si vyžádat další vysvětlení k objasnění odpovědi jako celku nebo některé její části;

b)

vykonat následnou inspekci za účelem kontroly nebo sledování uskutečnění nápravných opatření, přičemž minimální lhůta pro oznámení takovýchto kontrolních opatření je dva týdny;

c)

zahájit řízení pro nesplnění povinnosti proti dotyčnému členskému státu.

10.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/11

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 831/2002 ze dne 17. května 2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely (2), stanoví podmínky, za kterých je možný přístup k důvěrným údajům sdělovaným orgánu Společenství za účelem získání statistických závěrů pro vědecké účely, a podmínky spolupráce orgánu Společenství a vnitrostátních orgánů pro usnadnění tohoto přístupu.

(2)

Rozhodnutí Komise 2004/452/ES (3) stanovilo seznam subjektů, jejichž výzkumní pracovníci mohou mít přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely.

(3)

Ředitelství pro oživení výzkumu, studií a statistiky (Direction de l'Animation de la Recherche, des Études et des Statistiques – DARES) Ministerstva práce, sociálních věcí a solidarity, Paříž, Francie, nadaci The Research Foundation of State University of New York (RFSUNY), Albany, Spojené státy americké, a finské centrum pro důchody (Eläketurvakeskus – ETK), Finsko, je třeba považovat za subjekty, které splňují požadované podmínky, a měly by být proto přidány do seznamu subjektů, organizací a institucí uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 831/2002.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistickou důvěrnost,

10.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/14

(1)

Nařízení (ES) č. 1100/2007 stanoví rámec pro zajištění ochrany a udržitelného využívání populace úhoře říčního ve vodách Společenství a v pobřežních lagunách, v ústích řek a v řekách a s nimi propojených vnitrozemských vodách členských států.

(2)

Členské státy mají určit a vymezit jednotlivá povodí na svém území, která tvoří přírodní stanoviště úhoře říčního. Pro každé povodí úhoře připraví členské státy plán řízení stavu úhořů.

(3)

Jelikož se úhoř říční vyskytuje v Černém moři a v říčních systémech, které jsou s ním spojeny, v nízkém počtu, není jisté, zda tyto vody tvoří přírodní stanoviště tohoto druhu.

(4)

Nařízení (ES) č. 1100/2007 proto zmocňuje Komisi, aby rozhodla, zda Černé moře a říční systémy, které jsou s ním spojeny, tvoří takové přírodní stanoviště, u kterého je nutné provést opatření pro obnovu populace.

(5)

Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství sdělil Komisi, že Černé moře a říční systémy, které jsou s ním spojeny, jsou na samé hranici rozšíření úhoře říčního a že před jeho vysazením byl přirozený výskyt úhoře sporadický. Před vysazením byla hustota úhoře říčního v těchto vodách příliš nízká na to, aby umožňovala rybolov úhoře v jakémkoli stadiu jeho vývoje.

(6)

Je nepravděpodobné, že by významný počet úhořů vysazených do řek spojených s Černým mořem mohl dosáhnout dospělosti a úspěšně dokončit migraci do Sargasového moře za účelem tření. Je rovněž nepravděpodobné, že by se významný počet nedospělých úhořů mohl dostat do řek spojených s Černým mořem, dosáhnout dospělosti a uniknout do míst pro tření ryb.

(7)

Jakýkoli možný přínos pro populaci úhoře říčního dosažený na základě opatření pro obnovení populace v Černém moři a říčních systémech, které jsou s ním spojeny, by byl zanedbatelný a tudíž neúměrně malý ve srovnání s administrativní a finanční zátěží, kterou by tato opatření představovala pro zúčastněné členské státy.

(8)

Mělo by tudíž být stanoveno, že Černé moře a říční systémy, které jsou s ním spojeny, netvoří přírodní stanoviště úhoře říčního pro účely nařízení (ES) č. 1100/2007.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

10.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/16

(1)

Rozhodnutí Komise 2006/784/EC (2) povoluje ve Francii pět metod (Capteur Gras/Maigre – Sydel (CGM), CSB Ultra-Meater, manuální metodu (ZP), Autofom, UltraFom 300) třídění jatečně upravených těl prasat.

(2)

Francie požádala Komisi o povolení dvou nových metod třídění jatečně upravených těl prasat a předložila výsledky svých pokusných disekcí ve druhé části protokolu podle čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2967/85 ze dne 24. října 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat (3).

(3)

Z vyhodnocení této žádosti vyplývá, že podmínky pro povolení dotčených metod třídění jsou splněny.

(4)

Rozhodnutí 2006/784/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro vepřové maso,

1)

V čl. 1 odst. 1 se doplňují písmena f) a g), která znějí:

2)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

10.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/19

(1)

Strategický rámec i2010 – evropská informační společnost (2) podporuje otevřenou a konkurenceschopnou digitální ekonomiku v Evropské unii a vyzdvihuje informační a komunikační technologie jako hnací sílu začlenění a kvality života. Rozvoj dalších komunikačních prostředků by byl přínosný pro produktivitu práce a růst trhu s mobilními telekomunikacemi.

(2)

Aplikace pro konektivitu na palubách letadel jsou svojí povahou celoevropské, protože se budou využívat zejména pro přeshraniční lety v rámci Společenství a za jeho hranice. Koordinovaný přístup k regulaci mobilních komunikačních služeb v letadlech (služeb MCA) bude podporovat cíle jednotného trhu.

(3)

Harmonizace pravidel využívání rádiového spektra v rámci Společenství usnadní včasné zavedení a rozšíření služeb MCA ve Společenství.

(4)

Komerční provozování služeb MCA se v současnosti zvažuje pouze pro systémy GSM pracující v pásmu 1 710–1 785 MHz pro uplink (přenos směrem od koncového zařízení k základnové stanici) a v pásmu 1 805–1 880 MHz pro downlink (přenos směrem od základnové stanice ke koncovému zařízení), v souladu s normami ETSI EN 301 502 a EN 301 511. Nicméně v budoucnu může být rozšířeno na další veřejné pozemní mobilní komunikační systémy provozované v souladu s jinými normami a v jiných kmitočtových pásmech.

(5)

Na základě čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES vydala Komise pověření (3) pro Evropskou konferenci správ pošt a telekomunikací (dále jen „CEPT“), aby provedla veškeré kroky potřebné pro posouzení specifických otázek týkajících se technické kompatibility provozu leteckých palubních systémů GSM 1800 s řadou rádiových služeb, které by tento provoz mohl ovlivnit. Toto rozhodnutí vychází z technických studií, které provedla CEPT v rámci pověření od Evropské komise, prezentovaných ve zprávě CEPT 016 (4).

(6)

Systém MCA zvažovaný ve zprávě CEPT tvoří síťová řídicí jednotka (NCU) a základnová vysílací stanice letadla (palubní BTS). Systém je navržen tak, aby bylo zajištěno, že signály vysílané pozemními mobilními systémy nebudou detekovatelné v kabině letadla a že uživatelské terminály na palubě letadla budou vysílat pouze na minimální úrovni. Technické parametry palubních NCU a BTS byly odvozeny z teoretických modelů.

(7)

Využívání spektra pozemními mobilními elektronickými komunikačními sítěmi je mimo oblast působnosti tohoto rozhodnutí. Tato otázka bude, mimo jiné, řešena v rozhodnutí Komise o harmonizaci kmitočtových pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro pozemní systémy schopné poskytovat celoevropské služby elektronických komunikací.

(8)

Také podmínky poskytování oprávnění pro služby MCA jsou mimo oblast působnosti tohoto rozhodnutí. Koordinací vnitrostátních podmínek poskytování oprávnění pro služby MCA se zabývá doporučení Komise 2008/295/ES (5) v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (6).

(9)

Zařízení určená pro služby MCA, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (7). Předpoklad shody zařízení pro služby MCA používaných v Evropské unii se základními požadavky směrnice 1999/5/ES může být prokázán souladem s harmonizovanou normou ETSI EN 302 480 nebo pomocí jiných postupů pro posouzení shody uvedených ve směrnici 1999/5/ES.

(10)

Otázky týkající se letecké bezpečnosti mají mimořádný význam a žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nesmí být v rozporu s cílem zachovat optimální podmínky letecké bezpečnosti.

(11)

Služby MCA lze poskytovat pouze za podmínky, že splňují požadavky letecké bezpečnosti prostřednictvím příslušných osvědčení letové způsobilosti a dalších leteckých předpisů, společně s požadavky na elektronickou komunikaci. Osvědčení letové způsobilosti platná pro celé Společenství vydává Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1702/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (8).

(12)

Toto rozhodnutí se nezabývá otázkami spektra souvisejícími s komunikačními spojeními mezi letadlem, družicí a zemí, které jsou také potřebné pro poskytování služeb MCA.

(13)

Aby bylo zajištěno, že podmínky uvedené v tomto rozhodnutí budou trvale relevantní a že toto rozhodnutí bude aktivně přezkoumáváno, a vzhledem k rychlým změnám v oblasti rádiového spektra mají správy členských států, pokud to bude možné, sledovat využívání rádiového spektra zařízeními určenými pro služby MCA. Přezkum tohoto rozhodnutí by měl zohlednit technický pokrok a změny tržní situace a ověřit, zda stále platí počáteční předpoklady o provozu zařízení pro služby MCA.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

1)

„mobilními komunikačními službami v letadlech (službami MCA)“ rozumí služby elektronických komunikací definované v čl. 2 písm. c) směrnice 2002/21/ES, poskytované podnikatelem k tomu, aby cestující mohli využívat veřejné komunikační sítě během letu aniž by docházelo ke spojení s pozemními mobilními sítěmi přímo;

2)

„neinterferenčním a nechráněným základem“ rozumí, že žádné radiokomunikační službě nesmí být způsobováno škodlivé rušení a že nelze nárokovat ochranu těchto zařízení před škodlivým rušením ze strany radiokomunikačních služeb;

3)

„základnovou stanicí letadla (palubní BTS)“ rozumí jedna nebo více mobilních komunikačních stanic umístěných v letadle využívajících kmitočtová pásma a systémy uvedené v tabulce 1 přílohy;

4)

„síťovou řídicí jednotkou (NCU)“ rozumí zařízení v letadle, které zajišťuje, aby signály vysílané pozemními mobilními elektronickými komunikačními systémy uvedenými v tabulce 2 v příloze nebyly detekovatelné v kabině, a to prostřednictvím zvýšení šumového prahu v kabině v pásmech, které jsou mobilními komunikačními systémy používané pro příjem.

10.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/24

(1)

Politika EU v oblasti informační společnosti a iniciativa i2010 zdůrazňují přínosy snadného přístupu k informačním a komunikačním zdrojům ve všech oblastech každodenního života. Koordinovaný přístup k regulaci mobilních komunikačních služeb v letadlech (služeb MCA) by pomohl zajistit tyto přínosy a usnadnit přeshraniční služby elektronických komunikací v celém Společenství.

(2)

Při udělování oprávnění pro služby MCA jsou členské státy povinny splňovat požadavky rámcové směrnice a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (2).

(3)

V souladu s rámcovou směrnicí jsou vnitrostátní regulační orgány členských států povinny přispívat k rozvoji vnitřního trhu mimo jiné odstraněním zbývajících překážek pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a poskytování služeb elektronických komunikací na evropské úrovni a podporou zřizování a rozvoje transevropských sítí a interoperability celoevropských služeb a spojení konec-konec.

(4)

S ohledem na autorizační směrnici by měl být pro zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací použit co nejméně zatěžující systém oprávnění s cílem podnítit rozvoj nových služeb elektronických komunikací a celoevropských komunikačních sítí a služeb a dát poskytovatelům služeb a spotřebitelům možnost využívat výhod úspor z rozsahu dosahovaných na jednotném trhu. Těchto cílů lze nejlépe dosáhnout obecným oprávněním pro veškeré sítě a služby elektronických komunikací.

(5)

Technickými podmínkami potřebnými pro snížení rizika škodlivého rušení s pozemními mobilními sítěmi prostřednictvím provozování MCA se samostatně zabývá rozhodnutí Komise 2008/294/ES (3).

(6)

Technickým základem pro rozhodnutí 2008/294/ES je zpráva 016 Evropské konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), vypracovaná v souvislosti s pověřením, které Evropská komise vydala CEPT pro MCA dne 12. října 2006.

(7)

Předpoklad shody zařízení používaných pro služby MCA v Evropské unii se základními požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (4) může být prokázán souladem s harmonizovanou normou ETSI EN 302 480.

(8)

Otázky týkající se letecké bezpečnosti mají mimořádný význam a služby MCA lze poskytovat pouze za podmínky, že splňují požadavky letecké bezpečnosti prostřednictvím příslušných osvědčení letové způsobilosti a jiných leteckých dohod, společně s požadavky na elektronickou komunikaci. Osvědčení letové způsobilosti platná pro celou Evropskou unii vydává Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

(9)

Jsou-li splněny technické podmínky uvedené v rozhodnutí 2008/294/ES a v harmonizované normě EN 302 480 nebo ekvivalentních normách a splňují-li příslušná osvědčení letové způsobilosti příslušné požadavky, riziko škodlivého rušení bude zanedbatelné, a proto by měla být obecná oprávnění pro služby MCA zvážena.

(10)

Za oprávnění pro služby MCA bude odpovědná země registrace letadla, v souladu se systémem udělování oprávnění této země.

(11)

Dostupnost a sdílení dostatečných informací by mělo pomoci vyřešit případné otázky přeshraničního rušení způsobeného službami MCA.

(12)

Členské státy jsou v souladu s rozhodnutím Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství (5) povinny poskytnout určité informace požadované informačním systémem o kmitočtovém spektru ERO (EFIS). Další relevantní informace lze získat od provozovatelů služeb MCA nebo od správních orgánů civilní letecké dopravy.

(13)

Prostřednictvím včasného shromažďování všech informací ve společném formátu by mohl rušení pomoci vyřešit vyhrazený rejstřík relevantních údajů pro všechna letadla nesoucí MCA létající v rámci Evropské unie, do Evropské unie a z ní. Zpočátku budou tento rejstřík, který bude podrobován pravidelnému přezkumu, vést příslušní provozovatelé MCA a bude zpřístupněn Komisi a členským státům.

(14)

K řešení otázek rušení mezi členskými státy mohou rovněž pomoci ustanovení mezinárodního Radiokomunikačního řádu ITU týkající se oznamování a zápisu přidělování kmitočtů a ohlašování škodlivého rušení.

(15)

Při udělování oprávnění letadlům nesoucím MCA a létajícím ve vzdušném prostoru členských států, ale registrovaným mimo Evropskou unii, budou využity příslušné informace poskytnuté odvětvím v určeném rejstříku MCA a budou uplatněna příslušná ustanovení Radiokomunikačního řádu ITU. Nápomocen by mohl být také společný přístup ke vzájemnému uznávání oprávnění MCA se zeměmi, kde jsou registrována letadla nespadající pod EU.

(16)

Členské státy již udělily práva na užívání kmitočtů pozemním mobilním operátorům. Tato oprávnění se nevztahují na služby MCA a jsou obecně omezena na pozemní mobilní služby.

(17)

Pro účely tohoto doporučení se prostor kabiny letadla považuje za podléhající jurisdikci a kontrole země registrace letadla.

(18)

Používání služeb MCA může mít také dopad na veřejnou bezpečnost. V zájmu zajištění, aby mobilní telefony na palubě letadel nebyly používány k nezákonným účelům, mohou být vnitrostátně nebo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (6), přijata příslušná opatření.

(19)

Mělo by se sledovat, zda regulativní a technické prvky společného přístupu k udělování oprávnění pro služby MCA v Evropské unii stále vyhovují celkovému účelu zamezení škodlivému rušení a v případě nevyhovění zvážit přijetí vhodných opatření k nápravě.

(20)

Opatření stanovená tímto doporučením jsou v souladu se stanoviskem Komunikačního výboru,

1)

Cílem tohoto doporučení je koordinovat podmínky vnitrostátního udělování oprávnění a postupy týkající se využívání rádiového spektra pro mobilní komunikační služby v letadlech (služby MCA), aby se usnadnilo jejich zavádění ve Společenství a zamezilo škodlivému rušení způsobovanému službami MCA u přeshraničních letů.

Otázky lidského faktoru související s používáním služeb MCA a družicovou komunikací mezi letadlem a kosmickými stanicemi jsou mimo oblast působnosti tohoto doporučení.

Podmínkami vnitrostátního poskytování oprávnění a pravidly, na něž toto doporučení odkazuje, nejsou dotčeny zákonné povinnosti týkající se letecké bezpečnosti a veřejné bezpečnosti.

2)

„Mobilními komunikačními službami v letadlech (službami MCA)“ se rozumí služby elektronických komunikací definované v čl. 2 písm. c) rámcové směrnice, poskytované podniky k tomu, aby cestující mohli využívat veřejné komunikační sítě během letu bez zřízení přímého spojení s pozemními mobilními sítěmi.

3)

Členské státy nejpozději do šesti měsíců po přijetí tohoto doporučení podniknou všechny kroky potřebné k tomu, aby mohly udělovat oprávnění pro poskytování služeb MCA v letadlech registrovaných v jejich jurisdikci.

Členské státy budou udělovat oprávnění pro služby MCA v souladu se zásadami stanovenými v tomto doporučení. Žádné ustanovení tohoto doporučení nesmí být v rozporu s cílem zachovat optimální podmínky letecké bezpečnosti.

Členské státy nebudou vyžadovat žádná dodatečná oprávnění pro provozování služeb MCA nad jejich územím v letadlech registrovaných v jiných členských státech v souladu s podmínkami dohodnutými podle bodu 4.

Také služby MCA v letadlech registrovaných mimo Společenství by měly být osvobozeny od povinnosti získat oprávnění ve Společenství, za předpokladu, že tyto služby jsou v souladu s podmínkami dohodnutými podle bodu 4 a jsou registrovány v souladu s příslušnými pravidly ITU.

4)

Členské státy by neměly udělit oprávnění pro služby MCA, pokud nesplňují technické podmínky stanovené rozhodnutím 2008/294/ES.

5)

Členské státy by měly zvážit udělování obecných oprávnění pro služby MCA v letadlech registrovaných v jejich jurisdikci.

Je-li využívání spektra pro provozování služeb MCA předmětem individuálních práv, členské státy by měly pravidelně přehodnocovat potřebnost těchto individuálních práv ve světle získaných zkušeností, s cílem začlenění podmínek spojených s těmito právy do obecného oprávnění.

V takových případech by měly členské státy zajistit, aby pro služby MCA a pozemní mobilní služby elektronických komunikací byla oprávnění udělována samostatně.

6)

Členské státy by měly Komisi a ostatní členské státy včas informovat o oprávněních pro provozování služeb MCA v letadlech v jejich jurisdikci a o žádostech o provozování služeb MCA v jejich vnitrostátním prostoru v letadlech registrovaných mimo Evropskou unii.

Členské státy by v případě potřeby měly požádat provozovatele služeb MCA o poskytnutí údajů pro účely uvedené v předchozím odstavci.

7)

Členské státy by měly aktivně, konstruktivně a solidárně spolupracovat na řešení jakýchkoli otázek týkajících se škodlivého rušení údajně způsobeného provozováním služeb MCA, a to s využitím stávajících postupů ITU, je-li to vhodné.

Členské státy by měly neprodleně uvědomit příslušný členský stát odpovědný za udělení oprávnění pro dotčenou službu MCA a informovat Komisi o problémech týkajících se škodlivého rušení údajně způsobeného službami MCA pro něž poskytl oprávnění jiný členský stát. Je-li to vhodné, Komise by měla za účelem řešení případných obtíží informovat o výše zmíněných problémech Komunikační výbor a Výbor pro rádiové spektrum.

Členské státy, které poskytly oprávnění pro služby MCA, jež je podezříváno ze škodlivého rušení služeb na území jiného členského státu, by měly reagovat a neprodleně otázku takového rušení řešit.

8)

Členské státy by měly sledovat využívání spektra pro služby MCA, zejména s ohledem na skutečné nebo potenciální škodlivé rušení, a o svých zjištěních informovat Komisi, aby mohlo být toto doporučení v případě potřeby včas přezkoumáno.

9)

Toto doporučení je určeno členským státům.

10.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 98/28