ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 77 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 51 |
Obsah |
|
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné |
Strana |
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
Komise |
|
|
|
2008/217/ES |
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Infrastruktura transevropského vysokorychlostního železničního systému (oznámeno pod číslem K(2007) 6440) ( 1 ) |
|
|
|
2008/218/ES |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
ROZHODNUTÍ
Komise
19.3.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/1 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 20. prosince 2007
o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Infrastruktura“ transevropského vysokorychlostního železničního systému
(oznámeno pod číslem K(2007) 6440)
(Text s významem pro EHP)
(2008/217/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 2 písm. c) a přílohy II směrnice 96/48/ES je transevropský vysokorychlostní železniční systém rozčleněn na strukturální a funkční subsystémy, včetně subsystému „Infrastruktura“. |
(2) |
Rozhodnutím Komise 2002/732/ES (2) byla stanovena první technická specifikace pro interoperabilitu (TSI) subsystému „Infrastruktura“ transevropského vysokorychlostního železničního systému. |
(3) |
Uvedenou první TSI je nezbytné přezkoumat s ohledem na technický pokrok a zkušenosti získané z jejího provádění. |
(4) |
Mandát na přezkum a revizi uvedené první TSI byl udělen asociaci AEIF (jako společnému zastupitelskému orgánu). Rozhodnutí 2002/732/ES by proto mělo být nahrazeno tímto rozhodnutím. |
(5) |
Předlohou revidované TSI se zabýval výbor zřízený směrnicí 96/48/ES. |
(6) |
Je potřeba, aby se tato TSI při zohlednění určitých podmínek použila na novou nebo modernizovanou a obnovenou infrastrukturu. |
(7) |
Touto TSI nejsou dotčena ustanovení ostatních příslušných TSI, které mohou být použitelné pro subsystémy „Infrastruktura“. |
(8) |
První TSI týkající se subsystému „Infrastruktura“ vstoupila v platnost v roce 2002. V důsledku stávajících smluvních závazků je třeba, aby nové subsystémy „Infrastruktura“ nebo prvky interoperability či jejich obnovení a modernizace podléhaly posouzení shody v souladu s ustanoveními uvedené první TSI. Dále je potřeba, aby první TSI zůstala použitelná pro účely údržby a výměny při údržbě u součástí subsystému a prvků interoperability schválených v souladu s první TSI. Je proto třeba, aby rozhodnutí 2002/732/ES zůstalo v účinnosti, pokud jde o údržbu u projektů schválených v souladu se specifikací TSI, jež tvoří přílohu uvedeného rozhodnutí, a pokud jde o projekty týkající se nové trati a obnovení nebo modernizace stávající trati – projekty, které jsou již podstatně rozpracované nebo předmětem smlouvy, jejíž plnění k datu oznámení tohoto rozhodnutí probíhá. S cílem určit, do jaké míry se oblast použitelnosti první TSI a nové TSI, která tvoří přílohu tohoto rozhodnutí, liší, je potřeba, aby členské státy nejpozději šest měsíců po dni, od kterého se toto rozhodnutí použije, oznámily seznam subsystémů a prvků interoperability, ve vztahu k nimž se stále použije první TSI. |
(9) |
Montážní podskupina „kolej bez štěrkového lože“ subsystému „Infrastruktura“ je pro účely této TSI definovaná jako „nové řešení“. V budoucnu by se však měla zvážit možnost definování „koleje bez štěrkového lože“ jako „řešení již používané“. |
(10) |
Tato TSI nevyžaduje používání konkrétních technologií nebo technických řešení s výjimkou případů, kdy je to nezbytně nutné kvůli interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému. |
(11) |
Na omezenou dobu umožňuje tato TSI, aby při splnění určitých podmínek byly prvky interoperability začleněny do subsystémů bez certifikace. |
(12) |
Tato TSI se ve své současné verzi nedotýká plně všech základních požadavků. V souladu s článkem 17 směrnice 96/48/ES mají technické okolnosti, které nejsou zohledněny, v příloze H této TSI označení „otevřené body“. V souladu s čl. 16 odst. 3 směrnice 96/48/ES členské státy oznámí Komisi a dalším členským státům seznam svých vnitrostátních technických předpisů týkajících se „otevřených bodů“ a postupy, které se mají použít pro posouzení jejich shody. |
(13) |
Ve vztahu ke specifickým případům popsaným v kapitole 7 této TSI oznámí členské státy Komisi a dalším členským státům postupy posuzování shody, které se mají použít. |
(14) |
Železniční doprava je v současné době provozována na základě vnitrostátních, dvoustranných, vícestranných nebo mezinárodních dohod. Je důležité, aby tyto dohody nebránily současnému a budoucímu pokroku k interoperabilitě. Za tímto účelem je nutné, aby Komise přezkoumala tyto dohody s cílem určit, zda je nezbytné TSI předloženou v tomto rozhodnutí odpovídajícím způsobem změnit. |
(15) |
TSI je založena na nejlepších odborných znalostech dostupných v době přípravy příslušného návrhu. V zájmu další podpory inovací a k zohlednění získaných zkušeností je zapotřebí, aby byla TSI obsažená v příloze podrobována pravidelné revizi. |
(16) |
Tato TSI umožňuje inovativní řešení. Pokud jsou tato řešení navrhována, výrobce nebo zadavatel uvedou odchylku od příslušné části TSI. Evropská železniční agentura dokončí vhodné funkční specifikace a specifikace rozhraní pro řešení a vytvoří způsoby posuzování. |
(17) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 21 směrnice Rady 96/48/ES, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Komise přijímá technickou specifikaci pro interoperabilitu (dále jen „TSI“) subsystému „Infrastruktura“ transevropského vysokorychlostního železničního systému.
TSI je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Tato TSI se použije na veškerou novou, modernizovanou nebo obnovenou infrastrukturu transevropského vysokorychlostního železničního systému, jak je vymezeno v příloze I směrnice 96/48/ES.
Článek 3
(1) S ohledem na otázky uvedené v příloze H specifikace TSI a označené jako „otevřené body“ jsou podmínkami, které musí být splněny pro ověření interoperability podle čl. 16 odst. 2 směrnice 96/48/ES, použitelné platné technické předpisy členského státu, kterými se povoluje uvedení subsystémů, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, do provozu.
(2) Každý členský stát oznámí do šesti měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí ostatním členským státům a Komisi:
(a) |
seznam použitelných technických předpisů podle odstavce 1; |
(b) |
postupy posuzování shody a ověřování, které mají být použity s ohledem na uplatňování těchto předpisů; |
(c) |
subjekty, které jmenuje pro uskutečňování těchto postupů posuzování shody a ověřování. |
Článek 4
(1) S ohledem na otázky uvedené v kapitole 7 specifikace TSI a označené jako „specifické případy“ jsou postupy posuzování shody postupy použitelné ve členských státech.
(2) Každý členský stát oznámí do šesti měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí ostatním členským státům a Komisi:
(a) |
postupy posuzování shody a ověřování, které mají být použity s ohledem na uplatňování těchto předpisů; |
(b) |
subjekty, které jmenuje pro uskutečňování těchto postupů posuzování shody a ověřování. |
Článek 5
TSI připouští přechodné období, během něhož lze posouzení shody a certifikaci prvků interoperability uskutečnit v rámci subsystému. V tomto období oznámí členské státy Komisi, které prvky interoperability byly uvedeným způsobem posouzeny, aby bylo možné důkladně sledovat trh prvků interoperability a učinit příslušné kroky k usnadnění jeho fungování.
Článek 6
Rozhodnutí 2002/732/ES se zrušuje. Jeho ustanovení se však nadále použijí, pokud jde o údržbu u projektů schválených v souladu se specifikací TSI, jež tvoří přílohu uvedeného rozhodnutí, a pokud jde o projekty týkající se nové trati a obnovení nebo modernizace stávající trati – projekty, které jsou již podstatně rozpracované nebo předmětem smlouvy, jejíž plnění k datu oznámení tohoto rozhodnutí probíhá.
Nejpozději šest měsíců po dni, od kterého se toto rozhodnutí použije, musí být Komisi oznámen seznam subsystémů a prvků interoperability, ve vztahu k nimž se nadále použije rozhodnutí 2002/732/ES.
Článek 7
Do šesti měsíců ode dne, kdy připojená TSI vstoupí v platnost, uvědomí členské státy Komisi o následujících typech dohod:
(a) |
vnitrostátní, dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi členskými státy a železničními podniky nebo provozovateli infrastruktury, uzavřené na dobu neurčitou, nebo určitou, jejichž potřeba vznikla v důsledku velmi specifické nebo místní povahy zamýšlené železniční služby; |
(b) |
dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi železničními podniky, provozovateli infrastruktury nebo členskými státy, kteří poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability; |
(c) |
mezinárodní dohody mezi jedním nebo více členskými státy a alespoň jednou třetí zemí anebo mezi železničními podniky či provozovateli infrastruktury členských států a alespoň jedním železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury z třetí země, kteří poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability. |
Článek 8
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. července 2008.
Článek 9
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 20. prosince 2007.
Za Komisi
Jacques BARROT
místopředseda
(1) Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6. Směrnice ve znění směrnice 2007/32/ES (Úř. věst. L 141, 2.6.2007, s. 63).
(2) Úř. věst. L 245, 12.9.2002, s. 143.
PŘÍLOHA
SMĚRNICE 96/48/ES – INTEROPERABILITA TRANSEVROPSKÉHO VYSOKORYCHLOSTNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU
TECHNICKÁ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU
subsystému „Infrastruktura“
1. |
ÚVOD |
1.1 |
Technická oblast působnosti |
1.2 |
Místní oblast působnosti |
1.3 |
Obsah této TSI |
2. |
DEFINICE OBLASTI „INFRASTRUKTURA“ / OBLAST PŮSOBNOSTI |
2.1. |
Definice oblasti „Infrastruktura“ |
2.2 |
Funkce a hlediska dané oblasti „Infrastruktura“ v působnosti této TSI |
2.2.1 |
Vést vlak |
2.2.2 |
Nést vlak |
2.2.3 |
Zajistit volný a bezpečný průjezd vlaku v rámci daného prostoru |
2.2.4 |
Umožňovat cestujícím nastupovat a vystupovat z vlaků, které zastavují ve stanicích |
2.2.5 |
Zajistit bezpečnost |
2.2.6 |
Respektovat životní prostředí |
2.2.7 |
Údržba vlaku |
3. |
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY |
3.1 |
Všeobecně |
3.2. |
Základní požadavky na oblast „Infrastruktura“ |
3.2.1 |
Obecné požadavky |
3.2.2 |
Zvláštní požadavky na oblast „Infrastruktura“ |
3.3 |
Splnění základních požadavků prostřednictvím specifikací oblasti „Infrastruktura“ |
3.4 |
Prvky oblasti „Infrastruktura“ odpovídající základním požadavkům |
4. |
POPIS OBLASTI „INFRASTRUKTURA“ |
4.1 |
Úvod |
4.2 |
Funkční a technické specifikace oblasti „Infrastruktura“ |
4.2.1 |
Obecná ustanovení |
4.2.2 |
Jmenovitý rozchod koleje |
4.2.3 |
Minimální průjezdný průřez |
4.2.4 |
Osová vzdálenost kolejí |
4.2.5 |
Maximální sklon stoupání a klesání |
4.2.6 |
Minimální poloměr oblouku koleje |
4.2.7 |
Převýšení koleje |
4.2.8 |
Nedostatek převýšení |
4.2.8.1 |
Nedostatek převýšení v běžné koleji a v hlavním směru výhybek a výhybkových konstrukcí |
4.2.8.2 |
Náhlá změna nedostatku převýšení v odbočném směru výhybek |
4.2.9 |
Ekvivalentní kuželovitost |
4.2.9.1 |
Definice |
4.2.9.2 |
Projektované hodnoty |
4.2.9.3 |
Provozní hodnoty |
4.2.10 |
Kvalita geometrie koleje a omezení ojedinělých závad |
4.2.10.1 |
Úvod |
4.2.10.2 |
Definice |
4.2.10.3 |
Meze okamžitého zásahu, zásahu a výstrahy |
4.2.10.4 |
Mez okamžitého zásahu |
4.2.11 |
Úklon kolejnice |
4.2.12 |
Výhybky a výhybkové konstrukce |
4.2.12.1 |
Indikační zařízení a zařízení zajišťující koncovou polohu |
4.2.12.2 |
Použití srdcovek s pohyblivými částmi |
4.2.12.3 |
Geometrické vlastnosti |
4.2.13 |
Odolnost koleje |
4.2.13.1 |
Tratě kategorie I |
4.2.13.2 |
Tratě kategorie II a III |
4.2.14 |
Zatížení konstrukcí dopravou |
4.2.14.1 |
Svislá zatížení |
4.2.14.2 |
Dynamická analýza |
4.2.14.3 |
Odstředivé síly |
4.2.14.4 |
Boční ráz |
4.2.14.5 |
Zatížení od rozjezdu a brzdění (podélná zatížení) |
4.2.14.6 |
Podélné síly způsobené vzájemným působením konstrukcí a koleje |
4.2.14.7 |
Aerodynamická zatížení zařízení podél železniční trati od projíždějících vlaků |
4.2.14.8 |
Uplatnění požadavků normy EN1991-2:2003 |
4.2.15 |
Celková tuhost koleje |
4.2.16 |
Maximální kolísání tlaku v tunelu |
4.2.16.1 |
Obecné požadavky |
4.2.16.2 |
Pístový efekt v podzemních stanicích |
4.2.17 |
Účinek bočního větru |
4.2.18 |
Elektrické vlastnosti |
4.2.19 |
Hluk a vibrace |
4.2.20 |
Nástupiště |
4.2.20.1 |
Přístup na nástupiště |
4.2.20.2 |
Užitná délka nástupiště |
4.2.20.3 |
Užitná šířka nástupiště |
4.2.20.4 |
Výška nástupiště |
4.2.20.5 |
Vzdálenost od osy koleje |
4.2.20.6 |
Uspořádání koleje podél nástupišť |
4.2.20.7 |
Ochrana proti zasažení elektrickým proudem |
4.2.20.8 |
Vlastnosti související s přepravou osob se sníženou pohyblivostí |
4.2.21 |
Požární bezpečnost a bezpečnost v železničních tunelech |
4.2.22 |
Přístup nebo vniknutí do zařízení trati |
4.2.23 |
Volný schůdný prostor pro cestující a personál vlaku v případě vystupování z vlaku mimo stanici |
4.2.23.1 |
Volný schůdný prostor podél koleje |
4.2.23.2 |
Únikové cesty v tunelech |
4.2.24 |
Značení vzdálenosti |
4.2.25 |
Odstavné koleje a další místa s velmi nízkou rychlostí |
4.2.25.1 |
Délka |
4.2.25.2 |
Sklon |
4.2.25.3 |
Poloměr oblouku koleje |
4.2.26 |
Pevná zařízení pro údržbu vlaků |
4.2.26.1 |
Vyprazdňování toalet |
4.2.26.2 |
Zařízení pro čištění exteriérů vlaků |
4.2.26.3 |
Zařízení pro doplňování vody |
4.2.26.4 |
Zařízení pro doplňování písku |
4.2.26.5 |
Doplňování paliva |
4.2.27 |
Odlétávání štěrku |
4.3 |
Funkční a technické specifikace rozhraní |
4.3.1 |
Rozhraní se subsystémem „Kolejová vozidla“ |
4.3.2 |
Rozhraní se subsystémem „Energie“ |
4.3.3 |
Rozhraní se subsystémem „Řízení a zabezpečení“ |
4.3.4 |
Rozhraní se subsystémem „Provoz“ |
4.3.5 |
Rozhraní s TSI pro bezpečnost v železničních tunelech |
4.4 |
Provozní pravidla |
4.4.1 |
Provádění prací |
4.4.2 |
Oznámení předávaná železničním podnikům |
4.4.3 |
Ochrana pracovníků před aerodynamickými účinky |
4.5 |
Pravidla údržby |
4.5.1 |
Plán údržby |
4.5.2 |
Požadavky na údržbu |
4.6 |
Odborná způsobilost |
4.7 |
Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti |
4.8 |
Registr infrastruktury |
5. |
PRVKY INTEROPERABILITY |
5.1 |
Definice |
5.1.1 |
Inovativní řešení |
5.1.2 |
Nová řešení podsestavy kolej |
5.2 |
Seznam prvků |
5.3 |
Výkonnost a specifikace prvků |
5.3.1 |
Kolejnice |
5.3.1.1 |
Profil hlavy kolejnice |
5.3.1.2 |
Konstrukční lineární hmotnost |
5.3.1.3 |
Jakostní třída oceli |
5.3.2 |
Systémy upevnění kolejnic |
5.3.3 |
Příčné a výhybkové pražce |
5.3.4 |
Výhybky a výhybkové konstrukce |
5.3.5 |
Uzávěr doplňování vody |
6. |
POSUZOVÁNÍ SHODY A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ PRVKŮ A OVĚŘENÍ SUBSYSTÉMŮ |
6.1. |
Prvky interoperability |
6.1.1. |
Postupy posuzování shody a vhodnosti pro použití |
6.1.1.1 |
Dodržování požadavků na subsystém |
6.1.1.2 |
Kompatibilita s ostatními prvky interoperability a součástmi subsystému, se kterým má mít rozhraní |
6.1.1.3 |
Dodržování zvláštních technických požadavků |
6.1.2 |
Definice „zavedených“, „nových“ a „inovativních“ prvků interoperability |
6.1.3. |
Postupy, které mají být použity pro zavedené a nové prvky interoperability |
6.1.4. |
Postupy, které mají být použity pro inovativní prvky interoperability |
6.1.5 |
Uplatnění modulů |
6.1.6 |
Metody posuzování prvků interoperability |
6.1.6.1 |
Prvky interoperability podléhající jiným směrnicím Společenství |
6.1.6.2 |
Posuzování systému upevnění |
6.1.6.3 |
Přezkoušení typu ověřením za provozu (vhodnost pro použití) |
6.2 |
Subsystém „Infrastruktura“ |
6.2.1 |
Obecná ustanovení |
6.2.2 |
Vyhrazené |
6.2.3 |
Inovativní řešení |
6.2.4 |
Uplatnění modulů |
6.2.4.1 |
Uplatnění modulu SH2 |
6.2.4.2 |
Uplatnění modulu SG |
6.2.5 |
Technická řešení s předpokladem shody ve fázi návrhu |
6.2.5.1 |
Posuzování odolnosti koleje |
6.2.5.2 |
Posuzování ekvivalentní kuželovitosti |
6.2.6 |
Zvláštní požadavky na posuzování shody |
6.2.6.1 |
Posuzování minimálního průjezdného průřezu |
6.2.6.2 |
Posuzování minimální hodnoty průměrného rozchodu koleje |
6.2.6.3 |
Posuzování tuhosti koleje |
6.2.6.4 |
Posuzování úklonu kolejnice |
6.2.6.5 |
Posuzování maximálního kolísání tlaku v tunelu |
6.2.6.6 |
Posuzování hluku a vibrací |
6.3 |
Posuzování shody, pokud je rychlost použita jako přechodné kritérium |
6.4 |
Posuzování plánu údržby |
6.5 |
Posuzování subsystému „Údržba“ |
6.6 |
Prvky interoperability bez ES prohlášení |
6.6.1 |
Všeobecně |
6.6.2 |
Přechodné období |
6.6.3 |
Certifikace subsystémů zahrnujících necertifikované prvky interoperability v přechodném období |
6.6.3.1 |
Podmínky |
6.6.3.2 |
Oznámení |
6.6.3.3 |
Provádění životního cyklu |
6.6.4 |
Sledování |
7. |
PROVÁDĚNÍ TSI „INFRASTRUKTURA“ |
7.1. |
Uplatnění této TSI na vysokorychlostní tratě, které mají být uvedeny do provozu |
7.2. |
Uplatnění této TSI na vysokorychlostní tratě, které jsou již v provozu |
7.2.1. |
Klasifikace prací |
7.2.2. |
Parametry a specifikace týkající se inženýrských staveb |
7.2.3. |
Parametry a vlastnosti konstrukce koleje |
7.2.4. |
Parametry a vlastnosti týkající se různých zařízení a zařízení údržby |
7.2.5. |
Rychlost jako přechodné kritérium |
7.3. |
Zvláštní případy |
7.3.1. |
Specifické rysy německé sítě |
7.3.2. |
Specifické rysy rakouské sítě |
7.3.3. |
Specifické rysy dánské sítě |
7.3.4. |
Specifické rysy španělské sítě |
7.3.5. |
Specifické rysy finské sítě |
7.3.6. |
Specifické rysy britské sítě |
7.3.7. |
Specifické rysy řecké sítě |
7.3.8. |
Specifické rysy sítí v Irsku a Severním Irsku |
7.3.9. |
Specifické rysy italské sítě |
7.3.10. |
Specifické rysy nizozemské sítě |
7.3.11. |
Specifické rysy portugalské sítě |
7.3.12. |
Specifické rysy švédské sítě |
7.3.13. |
Specifické rysy polské sítě |
7.4. |
Revize TSI |
7.5. |
Dohody |
7.5.1. |
Stávající dohody |
7.5.2. |
Budoucí dohody |
PŘÍLOHA A – |
Prvky interoperability oblasti „infrastruktura“ |
A.1. |
Oblast působnosti |
A.2. |
Vlastnosti, které je třeba posoudit pro „zavedené“ prvky interoperability |
A.3 |
Vlastnosti, které je třeba posoudit pro „nové“ prvky interoperability |
PŘÍLOHA B1 – |
Posuzování subsystému „infrastruktura“ |
B1.1. |
Oblast působnosti |
B1.2. |
Vlastnosti a moduly |
PŘÍLOHA B2 – |
Posuzování subsystému „údržba“ |
B2.1. |
Oblast působnosti |
B2.2. |
Vlastnosti |
PŘÍLOHA C – |
Postupy posuzování |
PŘÍLOHA D – |
Položky, které mají být uvedeny v registru infrastruktury pro oblast „infrastruktura“ |
PŘÍLOHA E – |
Schéma výhybek a výhybkových konstrukcí |
PŘÍLOHA F – |
Profily kolejnice 60 E2 |
PŘÍLOHA G – |
(Vyhrazeno) |
PŘÍLOHA H – |
Seznam otevřených bodů |
PŘÍLOHA I – |
Definice pojmů používaných v této vysokorychlostní TSI subsystému „infrastruktura“ |
1. ÚVOD
1.1 Technická oblast působnosti
Tato TSI se týká subsystému „Infrastruktura“ a části subsystému „Údržba“ transevropského vysokorychlostního železničního systému. Jsou uvedeny v seznamu bodu 1 přílohy II směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES.
Podle přílohy I směrnice vysokorychlostní tratě zahrnují:
— |
zvláště vybudované vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlosti zpravidla 250 km/h nebo vyšší, |
— |
zvláště modernizované vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlosti v řádu 200 km/h, |
— |
zvláště modernizované vysokorychlostní tratě se zvláštními vlastnostmi danými topografickými, terénními nebo urbanistickými omezeními, jimž musí být rychlost v každém jednotlivém případě přizpůsobena. |
V této TSI jsou tyto tratě klasifikovány jako kategorie I, kategorie II a kategorie III v uvedeném pořadí.
1.2 Místní oblast působnosti
Místní oblastí působnosti této TSI je transevropský vysokorychlostní železniční systém, jak je popsán v příloze I směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES.
1.3 Obsah této TSI
V souladu s čl. 5 odst. 3 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES tato TSI:
a) |
uvádí zamýšlený obsah této specifikace (kapitola 2); |
b) |
specifikuje základní požadavky kladené na subsystém „Infrastruktura“ (kapitola 3) a na jeho rozhraní s ostatními subsystémy (kapitola 4); |
c) |
stanoví funkční a technické specifikace, které musí subsystém a jeho rozhraní s ostatními systémy splňovat (kapitola 4); |
d) |
určuje prvky interoperability a rozhraní, které musí být předmětem evropských specifikací, včetně evropských norem, a které jsou nezbytné v zájmu dosažení interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému (kapitola 5); |
e) |
stanoví v každém zvažovaném případě, které postupy mají být použity při posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability, jakož i při ES ověřování subsystémů (kapitola 6); |
f) |
uvádí strategii provádění TSI (kapitola 7); |
g) |
uvádí, pro dotčený personál, odbornou způsobilost a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci požadované pro provoz a údržbu subsystému i pro provádění TSI (kapitola 4). |
Podle čl. 6 odst. 3 směrnice mohou být pro každou TSI stanovena pravidla pro určité zvláštní případy; takové případy jsou uvedeny v kapitole 7.
Tato TSI také stanoví (v kapitole 4) pravidla pro provoz a údržbu týkající se oblasti působnosti uvedené výše v bodech 1.1 a 1.2.
2. DEFINICE OBLASTI „INFRASTRUKTURA“ / OBLAST PŮSOBNOSTI
2.1 Definice oblasti „Infrastruktura“
Tato TSI se vztahuje na oblast „Infrastruktura“, která zahrnuje:
— |
strukturální subsystém „Infrastruktura“, |
— |
část provozního subsystému „Údržba“ vztahující se k subsystému „Infrastruktura“, |
— |
pevná zařízení pro kolejová vozidla provozního subsystému „Údržba“ vztahující se k údržbě (tzn. myčky, doplňování písku a vody; doplňování paliva a připojení pevných zařízení pro vyprazdňování toalet). |
Strukturální subsystém „Infrastruktura“ transevropského vysokorychlostního železničního systému zahrnuje koleje, výhybky a výhybkové konstrukce vysokorychlostních tratí v rozsahu vymezeném v kapitole 1. Tyto koleje jsou definovány v registru infrastruktury příslušného úseku trati.
Strukturální subsystém „Infrastruktura“ zahrnuje také:
— |
nosné nebo ochranné konstrukce kolejí, |
— |
zařízení podél železniční trati a stavby, které by mohly ovlivnit interoperabilitu železnice, |
— |
nástupiště pro cestující a ostatní infrastrukturu stanic, které by mohly ovlivnit interoperabilitu železnice, |
— |
vybavení nezbytné v rámci subsystému k zajišťování ochrany životního prostředí, |
— |
vybavení k zajištění bezpečnosti cestujících v případě provozu za zhoršených podmínek. |
2.2 Funkce a hlediska dané oblasti „Infrastruktura“ v působnosti této TSI
Hlediska oblasti „Infrastruktura“ vztahující se k interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému jsou popsána níže na základě funkcí, jež má poskytovat, spolu s přijatými zásadami, které se jich týkají.
2.2.1 Vést vlak
Běžná kolej
Běžná kolej tvoří fyzickou vodicí dráhu pro vozidla, jejíž vlastnosti umožňují vlakům vyhovujícím vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ pohyb za požadovaných bezpečnostních podmínek a se stanovenou výkonností.
S cílem zajistit kompatibilitu infrastruktury se subsystémem „Kolejová vozidla“ jsou vzdálenost mezi oběma kolejnicemi i vztah kol a kolejnic přicházejících do vzájemného styku definovány.
Výhybky a výhybkové konstrukce
S cílem umožnit technickou kompatibilitu s vlaky vyhovujícími vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ musí výhybky a výhybkové konstrukce umožňující změny trasy splňovat příslušné specifikace stanovené pro běžnou kolej a funkční rozměry výhybek a výhybkových konstrukcí ve fázi návrhu.
Odstavné koleje
Odstavné koleje nemusí splňovat všechny vlastnosti běžné koleje. S cílem zajistit technickou kompatibilitu s vlaky vyhovujícími vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ však musí odstavné koleje splňovat některé zvláštní požadavky stanovené v kapitole 4.
2.2.2 Nést vlak
Běžná kolej a výhybky a výhybkové konstrukce
Síly, kterými vozidla působí na kolej a které jsou určující jak pro podmínky zabezpečení proti vykolejení vozidla, tak pro schopnost koleje těmto silám odolat, souvisejí výhradně se stykem mezi koly a kolejnicemi a s veškerými přidruženými brzdovými zařízeními, pokud působí přímo na kolejnici.
V těchto silách jsou zahrnuty síly svislé, příčné a podélné.
Pro každou z těchto tří druhů sil je definováno jedno nebo více charakteristických kritérií vzájemného mechanického působení mezi vozidlem a kolejí v podobě mezí, které nesmějí být vozidlem překročeny, a naopak jako minimální zatížení, kterému musí být kolej schopna odolat. Podle čl. 5 odst. 4 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES nebrání tato kritéria volbě vyšších mezních hodnot, které jsou vhodné pro jízdu jiných vlaků. Tato charakteristická bezpečnostní kritéria vzájemného působení vozidlo-kolej jsou rozhraními se subsystémem „Kolejová vozidla“.
Nosné konstrukce koleje
Kromě výše uvedených namáhání běžné koleje a výhybek a výhybkových konstrukcí má vysokorychlostní provoz rozhodující účinek na dynamické chování železničních mostů v závislosti na četnosti opakování zatížení nápravami vozidel a tvoří rozhraní se subsystémem „Kolejová vozidla“.
2.2.3 Zajistit volný a bezpečný průjezd vlaku v rámci daného prostoru
Průjezdný průřez a osová vzdálenost kolejí
Průjezdný průřez a osová vzdálenost kolejí mají z hlediska definice vliv především na vzdálenosti mezi obrysy vozidel, sběračem a zařízeními podél železniční trati a mezi samotnými vozidly při vzájemném míjení. Kromě nezbytných požadavků na zabránění tomu, aby vozidla nenarušila průjezdný průřez, umožňují tato rozhraní rovněž odvození příčných aerodynamických sil působících jak na vozidla, tak obráceně i na pevná zařízení.
Stavby a zařízení podél železniční trati
Stavby a zařízení podél železniční trati musí respektovat požadavky vztahující se na průjezdný průřez.
Aerodynamické síly působící na některá zařízení podél železniční trati a způsobující kolísání tlaku v tunelu závisejí na aerodynamických vlastnostech vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“, a proto tvoří rozhraní se subsystémem „Kolejová vozidla“.
Kolísání tlaku, která musí cestující popřípadě snášet při průjezdu vozidel tunely, závisí hlavně na rychlosti jízdy, na ploše průřezu, délce a aerodynamickém tvaru vlakové soupravy a na délce a ploše průřezu tunelu. Jsou omezována na přijatelnou hodnotu z hlediska ochrany zdraví cestujících, a proto tvoří rozhraní se subsystémem „Kolejová vozidla“.
2.2.4 Umožňovat cestujícím nastupovat a vystupovat z vlaků, které zastavují ve stanicích
Nástupiště pro cestující
Subsystém „Infrastruktura“ zahrnuje prostředky umožňující cestujícím nastupovat do vlaků: nástupiště stanic a jejich vybavení. Interoperabilita subsystému se týká především výšky a délky nástupišť a tlakových účinků při průjezdu vlaků podzemními stanicemi. Tyto prvky tvoří rozhraní se subsystémem „Kolejová vozidla“.
Osoby se sníženou pohyblivostí
Ke zlepšení dostupnosti železniční dopravy pro osoby se sníženou pohyblivostí má příslušné vybavení usnadnit dostupnost veřejných prostor infrastruktury, a především rozhraní nástupiště-vlak a zajistit také evakuaci v případě nebezpečných situací.
2.2.5 Zajistit bezpečnost
Ochrana železniční trati, ochrana proti pádu vozidel na trať a ochrana proti bočnímu větru tvoří rozhraní se subsystémem „Kolejová vozidla“, se subsystémem „Řízení a zabezpečení“ a se subsystémem „Provoz“.
Do působnosti této TSI patří také vybavení nezbytné ke sledování a údržbě zařízení v souladu se základními požadavky.
Součástí subsystému Infrastruktura musí být bezpečnostní vybavení stanice a koleje, přístupné osobám v případě nehody.
2.2.6 Respektovat životní prostředí
Do působnosti této TSI patří vybavení nezbytné v rámci infrastruktury k zajišťování ochrany životního prostředí.
2.2.7 Údržba vlaku
Do působnosti této TSI patří pevná zařízení pro údržbu kolejových vozidel (tzn. myčky, doplňování písku a vody, doplňování paliva a připojení pevných zařízení pro vyprazdňování toalet).
3. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
3.1 Všeobecně
V rámci působnosti této TSI zajišťuje dodržení specifikací popsaných:
— |
v kapitole 4 pro subsystémy |
— |
a v kapitole 5 pro prvky interoperability, |
splnění příslušných základních požadavků uvedených v bodu 3.2 a 3.3 této TSI; prokazuje se kladným výsledkem:
— |
posuzování shody a/nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability, |
— |
a ověřování subsystémů, jak je popsáno v kapitole 6. |
Jestliže se však na část základních požadavků vztahují vnitrostátní předpisy z důvodu:
— |
otevřených a vyhrazených bodů uvedených v TSI, |
— |
výjimek dle článku 7 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES, |
— |
zvláštních případů popsaných v bodu 7.3 této TSI, |
odpovídající posouzení shody se provede v souladu s postupy, za které odpovídá příslušný členský stát.
Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES musí transevropský vysokorychlostní železniční systém, jeho subsystémy a jejich prvky interoperability vyhovovat základním požadavkům obecně uvedeným v příloze III směrnice.
3.2. Základní požadavky na oblast „Infrastruktura“
Podle přílohy III směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES mohou být základní požadavky obecně použitelné na celý transevropský vysokorychlostní železniční systém nebo mohou být specifické pro každý subsystém a jeho prvky.
Základní požadavky definované v příloze III směrnice jsou uvedeny v následujících bodech 3.2.1 a 3.2.2:
3.2.1 Obecné požadavky
Příloha III směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES uvádí základní požadavky. Základní požadavky vztahující se k této TSI jsou citovány níže:
„1.1. Bezpečnost
1.1.1. |
Návrh, konstrukce nebo montáž, údržba a kontrola konstrukčních částí zásadně důležitých pro bezpečnost, a zejména konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku, musí zaručovat bezpečnost na úrovni odpovídající cílovým záměrům stanoveným pro síť, včetně cílových záměrů pro řešení situací za zhoršených podmínek. |
1.1.2. |
Parametry související se stykem kolo-kolejnice musí splňovat požadavky na stabilitu nezbytné k zaručení bezpečné jízdy při nejvyšší dovolené rychlosti. |
1.1.3. |
Použité konstrukční části musí odolat každému stanovenému běžnému nebo výjimečnému namáhání po celou dobu provozu. Důsledky veškerých náhodných poruch pro bezpečnost musí být omezeny vhodnými prostředky. |
1.1.4. |
Konstrukce pevných zařízení a kolejových vozidel a volba použitých materiálů musí směřovat k omezení vzniku, šíření a účinků ohně a kouře v případě požáru. |
1.1.5. |
Veškerá zařízení určená k tomu, aby jimi manipulovali uživatelé, musí být navržena tak, aby neohrozila jejich bezpečnost, jsou-li používána předvídatelným způsobem, který není v souladu s vyznačenými pokyny. |
1.2. Spolehlivost a dostupnost
Kontrola a údržba pevných nebo pohyblivých konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku musí být organizována, prováděna a kvantifikována takovým způsobem, aby byl zajištěn jejich provoz za určených podmínek.
1.3. Ochrana zdraví
1.3.1. |
Materiály, které mohou na základě způsobu jejich používání představovat ohrožení pro zdraví osob, které k nim mají přístup, nesmějí být ve vlacích a v železniční infrastruktuře používány. |
1.3.2. |
Všechny materiály musí být vybírány, rozmísťovány a používány takovým způsobem, aby byla omezena emise škodlivého a nebezpečného kouře nebo plynů, zejména v případě požáru. |
1.4. Ochrana životního prostředí
1.4.1. |
Ve fázi návrhu systému musí být posouzen a zohledněn vliv stavby a provozu transevropského vysokorychlostního železničního systému na životní prostředí v souladu s platnými předpisy Společenství. |
1.4.2. |
Materiály používané ve vlacích a v infrastruktuře musí zabraňovat emisi kouře nebo plynů, které jsou pro životní prostředí škodlivé a nebezpečné, zejména v případě požáru. |
1.4.3. |
Kolejová vozidla a napájecí systémy musí být navrženy a vyrobeny takovým způsobem, aby byly elektromagneticky kompatibilní s instalacemi, zařízeními a veřejnými nebo soukromými sítěmi, s nimiž by se mohly vzájemně rušit. |
1.5. Technická kompatibilita
Technické vlastnosti infrastruktury a pevných zařízení musí být kompatibilní jak navzájem, tak s vlastnostmi vlaků, které mají být používány v transevropském vysokorychlostním železničním systému.
Jestliže se dodržování těchto vlastností ukáže být na určitých úsecích sítě obtížné, mohou být zavedena dočasná řešení, která zajistí kompatibilitu v budoucnu.“
3.2.2 Zvláštní požadavky na oblast „Infrastruktura“
Příloha III směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES uvádí základní požadavky. Zvláštní požadavky pro oblasti „Infrastruktura“, „Údržba“, „Životní prostředí“ a „Provoz“ vztahující se k této TSI jsou citovány níže:
„2.1 Infrastruktura
2.1.1. |
Bezpečnost Je třeba přijmout přiměřená opatření k zabránění přístupu nebo nežádoucího vniknutí do zařízení vysokorychlostních tratí. Je třeba přijmout opatření k omezení nebezpečí, kterému jsou vystaveny osoby zejména ve stanicích, jimiž projíždějí vysokorychlostní vlaky. Zařízení infrastruktury, k nimž má veřejnost přístup, musí být navržena a postavena tak, aby se omezilo veškeré ohrožení bezpečnosti osob (stabilita, požár, přístup, evakuace, nástupiště atd.). Je třeba stanovit vhodná opatření k zohlednění konkrétních bezpečnostních podmínek ve velmi dlouhých tunelech. |
2.5 Údržba
2.5.1. |
Ochrana zdraví Technické vybavení a postupy používané ve střediscích údržby nesmějí způsobit ohrožení lidského zdraví. |
2.5.2. |
Ochrana životního prostředí Technické vybavení a postupy používané ve střediscích údržby nesmějí nepřípustným způsobem zasahovat do okolního prostředí. |
2.5.3. |
Technická kompatibilita Zařízeními pro údržbu vysokorychlostních vlaků musí být zajištěny činnosti související s bezpečností, ochranou zdraví a s pohodlím ve všech vlacích, pro něž byla zkonstruována. |
2.6. Životní prostředí
2.6.1. |
Ochrana zdraví Při provozu transevropského vysokorychlostního železničního systému musí být dodržovány stanovené meze hluku. |
2.6.2. |
Ochrana životního prostředí Provoz transevropského vysokorychlostního železničního systému nesmí za běžného stavu údržby vyvolávat nepřípustné úrovně zemních vibrací působících na činnosti a prostředí v blízkosti infrastruktury. |
2.7. Provoz
2.7.1. |
Bezpečnost Sladění pravidel provozování sítě a kvalifikace strojvedoucích a obsluhy vlaků musí zaručovat bezpečný mezinárodní provoz. Provoz a intervaly údržby, vzdělávání a kvalifikace zaměstnanců údržby a systém zabezpečování jakosti zavedený dotyčnými provozovateli ve střediscích údržby musí zaručovat vysokou úroveň bezpečnosti. |
2.7.2. |
Spolehlivost a dostupnost Provoz a intervaly údržby, vzdělávání a kvalifikace zaměstnanců údržby a systém zabezpečování jakosti zavedený dotyčnými provozovateli ve střediscích údržby musí zaručovat vysokou úroveň spolehlivosti a dostupnosti systému.“ |
3.3 Splnění základních požadavků prostřednictvím specifikací oblasti „Infrastruktura“
3.3.1 Bezpečnost
S cílem splnit tyto obecné požadavky musí infrastruktura při úrovni bezpečnosti odpovídající cílovým záměrům stanoveným pro síť:
— |
umožnit jízdu vlaků bez nebezpečí vykolejení či vzájemné kolize nebo kolize s jinými vozidly či pevnými překážkami a zabránit nepřijatelným rizikům spojeným s blízkostí elektrického trakčního vedení; |
— |
bez poruchy odolávat svislým, příčným a podélným zatížením, statickým nebo dynamickým, vyvolaným vlaky, v daném prostředí trati, přičemž musí dosahovat požadované výkonnosti; |
— |
umožňovat sledování a údržbu zařízení nezbytných pro udržování zásadně důležitých konstrukčních částí ve spolehlivém stavu; |
— |
zamezit použití materiálů náchylných k tvorbě škodlivých zplodin v případě požáru; tento požadavek se týká pouze těch částí infrastruktury, které jsou umístěny v uzavřených prostorech (v ražených nebo hloubených tunelech a podzemních stanicích); |
— |
zajistit, aby přístup k jiným zařízením, než jsou nástupiště přístupná pro cestující, byl obecně umožněn pouze oprávněným zaměstnancům; |
— |
umožnit zvládnutí rizika vniknutí nežádoucích osob nebo vozidel do areálu železnice; |
— |
zajistit, že prostory přístupné cestujícím v průběhu běžného provozu trati budou umístěny dostatečně daleko od kolejí s provozem vysokorychlostních vlaků nebo že budou od těchto kolejí vhodně odděleny, aby se minimalizovalo riziko pro cestující, a že budou opatřeny nezbytnými přístupovými cestami pro evakuaci cestujících, zejména v podzemních stanicích; |
— |
umožnit vhodnými opatřeními a prostředky zdravotně postiženým cestujícím přístup do jim přístupných veřejných prostor, výstup a evakuaci z nich; |
— |
zajistit, aby cestující nevstoupili do nebezpečných prostor v případě, že vysokorychlostní vlak zastaví mimořádně mimo prostory stanice určené pro tento účel; |
— |
zajistit, aby v dlouhých tunelech byla učiněna zvláštní opatření pro snížení nebo kontrolu nebezpečí požáru a pro usnadnění evakuace cestujících v případě požáru; |
— |
zajistit, aby zařízení doplňovalo písek správné kvality. |
Je brán náležitý ohled na možné důsledky selhání níže uvedených bezpečnostních prvků.
3.3.2 Spolehlivost a dostupnost
S cílem plnit tento požadavek musejí být rozhraní rozhodující pro bezpečnost, jejichž vlastnosti podléhají v průběhu provozu systému změnám, zahrnuta do plánů sledování a údržby, které definují podmínky pro sledování a opravy těchto prvků.
3.3.3 Ochrana zdraví
Tyto obecné požadavky se týkají protipožární ochrany různých prvků oblasti „Infrastruktura“. Vzhledem k nízké hodnotě zatížení okolí požárem výrobků tvořících danou infrastrukturu (kolej a stavby) se tento požadavek týká pouze případu podzemních zařízení určených pro cestující v běžném provozu. Proto se, s výjimkou těchto specifických zařízení, nekladou žádné požadavky, pokud jde o výrobky tvořící rozhraní mezi kolejí a stavbami.
Pokud jde o posledně jmenovaná zařízení, musí být použity směrnice Společenství z oblasti ochrany zdraví obecně platné pro konstrukce, bez ohledu na to, zda se takové konstrukce týkají interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému.
Kromě dodržování těchto obecných požadavků musí být omezena kolísání tlaku, kterým mohou být vystaveni cestující a pracovníci železniční dopravy při průjezdu raženými tunely, hloubenými tunely a podzemními stanicemi, i rychlost proudění vzduchu, kterému mohou být vystaveni cestující v podzemních stanicích; v prostorách nástupišť a podzemních stanic přístupných pro cestující se musí zabránit nebezpečí zasažení elektrickým proudem.
— |
S cílem splnit kritérium ochrany zdraví musí být, z důvodů maximálního kolísání tlaku, k němuž dochází v tunelu při průjezdu vlaku, učiněna opatření buď správnou volbou světlého průřezu příslušných konstrukcí, nebo s využitím pomocných zařízení. |
— |
V podzemních stanicích musí být učiněna opatření k omezení rychlosti proudění vzduchu na hodnotu přijatelnou pro člověka, a to buď s využitím stavebních prvků snižujících kolísání tlaku pocházející z přilehlých tunelů, nebo s využitím pomocných zařízení. |
V prostorách přístupných pro cestující musí být učiněna opatření k zabránění nepřípustnému nebezpečí zasažení elektrickým proudem.
Pro pevná zařízení subsystému „Údržba“ mohou být tyto základní požadavky považovány za splněné, pokud je prokázána shoda těchto zařízení s vnitrostátními předpisy.
3.3.4 Ochrana životního prostředí
Během navrhování trati zvláště budované pro vysokou rychlost nebo při příležitosti modernizace trati za účelem vysokorychlostního provozu musí být posouzeny vlivy daných záměrů na životní prostředí s přihlédnutím k vlastnostem vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Pro pevná zařízení subsystému „Údržba“ mohou být tyto základní požadavky považovány za splněné, pokud je prokázána shoda těchto zařízení s vnitrostátními předpisy.
3.3.5 Technická kompatibilita
S cílem splnit tento požadavek musí být splněny tyto podmínky:
— |
průjezdné průřezy, osová vzdálenost kolejí, směr koleje, rozchod koleje, maximální sklon stoupání a klesání i délka a výška nástupiště pro cestující u tratí interoperabilní evropské sítě musí být stanoveny tak, aby zajistily vzájemnou kompatibilitu tratí a kompatibilitu s interoperabilními vozidly; |
— |
zařízení, které může být v budoucnu nezbytné pro umožnění provozu jiných než vysokorychlostních vlaků na tratích transevropského vysokorychlostního železničního systému, nesmí bránit provozu vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“; |
— |
elektrické vlastnosti infrastruktury musí být kompatibilní s použitými systémy elektrizace i s řídicími a zabezpečovacími systémy. |
Vlastnosti pevných zařízení pro údržbu vlaků musí být kompatibilní s vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
3.4 Prvky oblasti „Infrastruktura“ odpovídající základním požadavkům
Základní požadavky, které splňují specifikace uvedené v kapitolách 4 a 5, jsou v následující tabulce označeny znakem „X“.
Prvek oblasti „Infrastruktura“ |
Odkaz |
Bezpečnost (1.1, 2.1.1, 2.7.1) (1) |
Spolehlivost Dostupnost (1.2, 2.7.2) (1) |
Ochrana zdraví (1.3, 2.5.1) (1) |
Ochrana životního prostředí (1.4, 5.2, 2.6.1, 2.6.2) (1) |
Technická kompatibilita (1.5, 2.5.3) (1) |
Jmenovitý rozchod koleje |
4.2.2 |
|
|
|
|
X |
Minimální průjezdný průřez |
4.2.3 |
X |
|
|
|
X |
Osová vzdálenost kolejí |
4.2.4 |
|
|
|
|
X |
Maximální sklon stoupání a klesání |
4.2.5 |
|
|
|
|
X |
Minimální poloměr oblouku koleje |
4.2.6 |
X |
|
|
|
X |
Převýšení koleje |
4.2.7 |
X |
X |
|
|
|
Nedostatek převýšení |
4.2.8 |
X |
|
|
|
X |
Ekvivalentní kuželovitost |
4.2.9 |
X |
|
|
|
X |
Kvalita geometrie koleje a omezení ojedinělých závad |
4.2.10 |
X |
X |
|
|
|
Úklon kolejnice |
4.2.11 |
X |
|
|
|
X |
Profil hlavy kolejnice |
5.3.1 |
X |
|
|
|
X |
Výhybky a výhybkové konstrukce |
4.2.12 – 5.3.4 |
X |
X |
|
|
X |
Odolnost koleje |
4.2.13 — |
X |
|
|
|
|
Zatížení konstrukcí dopravou |
4.2.14 |
X |
|
|
|
|
Celková tuhost koleje |
4.2.15 – 5.3.2 |
|
|
|
|
X |
Maximální kolísání tlaku v tunelu |
4.2.16 |
|
|
X |
|
|
Účinek bočního větru |
4.2.17 |
X |
|
|
|
|
Elektrické vlastnosti |
4.2.18 |
X |
|
|
|
X |
Hluk a vibrace |
4.2.19 |
|
|
X |
X |
|
Nástupiště |
4.2.20 |
X |
X |
X |
|
X |
Požární bezpečnost a bezpečnost v železničních tunelech |
4.2.21 |
X |
|
X |
|
|
Přístup nebo vniknutí do zařízení trati |
4.2.22 |
X |
|
|
|
|
Volný schůdný prostor pro cestující a personál vlaku při vystupování z vlaku |
4.2.23 |
X |
|
X |
|
|
Odstavné koleje a další místa s velmi nízkou rychlostí |
4.2.25 |
|
|
|
|
X |
Pevná zařízení pro údržbu vlaků |
4.2.26 |
X |
X |
X |
X |
X |
Odlétávání štěrku |
4.2.27 |
X |
X |
X |
|
X |
Uvádění do provozu – provedení prací |
4.4.1 |
|
X |
|
|
|
Ochrana pracovníků před aerodynamickými účinky |
4.4.3 |
X |
|
|
|
|
Pravidla údržby |
4.5 |
|
X |
X |
X |
|
Odborná způsobilost |
4.6 |
X |
X |
|
|
X |
Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti |
4.7 |
X |
X |
X |
|
|
4. POPIS OBLASTI „INFRASTRUKTURA“
4.1 Úvod
Transevropský vysokorychlostní železniční systém, na který se vztahuje směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES a jehož součástí je subsystém „Infrastruktura“ a subsystém „Údržba“, je integrovaný systém, jehož soudržnost musí být ověřována s cílem zajistit interoperabilitu systému při dodržení základních požadavků.
Ustanovení čl. 5 odst. 4 směrnice stanoví, že „TSI nebudou překážkou rozhodování členských států o použití nových nebo modernizovaných infrastruktur pro provoz ostatních vlaků.“
Proto je při navrhování nové nebo modernizované vysokorychlostní trati zapotřebí přihlížet k ostatním vlakům, jejichž provoz může být na dané trati povolen.
Kolejová vozidla vyhovující vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ musí být schopna provozu na koleji vyhovující mezním hodnotám stanoveným v této TSI.
Mezní hodnoty stanovené v této TSI nemají být považovány za obvyklé projektované hodnoty. Projektované hodnoty však musí být v rozmezí stanoveném touto TSI.
Funkční a technické specifikace subsystému a jeho rozhraní popsané v bodech 4.2 a 4.3 nepředepisují použití žádných určitých technologií nebo technických řešení s výjimkou případů, kdy je to naprosto nezbytné pro interoperabilitu transevropského vysokorychlostního železničního systému. Inovativní řešení interoperability by však mohla vyžadovat nové specifikace a/nebo nové metody posuzování. S cílem umožnit technologické inovace se tyto specifikace a metody posuzování vyvinou procesem popsaným v bodu 6.2.3.
4.2 Funkční a technické specifikace oblasti „Infrastruktura“
4.2.1 Obecná ustanovení
Prvky charakterizující oblast „Infrastruktura“ jsou:
— |
jmenovitý rozchod koleje (4.2.2), |
— |
minimální průjezdný průřez (4.2.3), |
— |
osová vzdálenost kolejí (4.2.4), |
— |
maximální sklon stoupání a klesání (4.2.5), |
— |
minimální poloměr oblouku koleje (4.2.6), |
— |
převýšení koleje (4.2.7), |
— |
nedostatek převýšení (4.2.8), |
— |
ekvivalentní kuželovitost (4.2.9), |
— |
kvalita geometrie koleje a omezení ojedinělých závad (4.2.10), |
— |
úklon kolejnice (4.2.11), |
— |
profil hlavy kolejnice (5.3.1), |
— |
výhybky a výhybkové konstrukce (4.2.12), |
— |
odolnost kolejí (4.2.13), |
— |
zatížení konstrukcí dopravou (4.2.14), |
— |
celková tuhost koleje (4.2.15), |
— |
maximální kolísání tlaku v tunelu (4.2.16), |
— |
účinek bočního větru (4.2.17), |
— |
elektrické vlastnosti (4.2.18), |
— |
hluk a vibrace (4.2.19), |
— |
nástupiště (4.2.20), |
— |
požární bezpečnost a bezpečnost v železničních tunelech (4.2.21), |
— |
přístup nebo vniknutí do zařízení trati (4.2.22), |
— |
volný schůdný prostor pro cestující a personál vlaku v případě vystupování z vlaku mimo stanici (4.2.23), |
— |
značení vzdálenosti (4.2.24), |
— |
délka odstavných kolejí a dalších míst s velmi nízkou rychlostí (4.2.25), |
— |
pevná zařízení pro údržbu vlaků (4.2.26), |
— |
odlétávání štěrku (4.2.27), |
— |
pravidla údržby (4.5). |
Požadavky na prvky charakterizující oblast „Infrastruktura“ musí odpovídat alespoň úrovním výkonnosti stanoveným pro každou z následujících kategorií tratí transevropského vysokorychlostního železničního systému.
— |
Kategorie I: zvláště vybudované vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlosti zpravidla 250 km/h nebo vyšší, |
— |
kategorie II: zvláště modernizované vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlosti v řádu 200 km/h, |
— |
kategorie III: zvláště modernizované vysokorychlostní tratě nebo zvláště vybudované vysokorychlostní tratě se zvláštními vlastnostmi danými topografickými, terénními, ekologickými nebo urbanistickými omezeními, jimž musí být rychlost v každém jednotlivém případě přizpůsobena. |
Všechny kategorie tratí musí umožňovat jízdu vlaků o délce 400 metrů a maximální hmotnosti 1 000 tun.
Úrovně výkonnosti jsou charakterizovány maximální dovolenou rychlostí úseku trati pro vysokorychlostní vlaky vyhovující vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Tyto úrovně výkonnosti jsou popsány v následujících odstavcích, spolu se všemi zvláštními podmínkami, které mohou být v každém jednotlivém případě přípustné pro příslušné parametry a rozhraní. Uvedené hodnoty parametrů platí pouze do maximální rychlosti 350 km/h.
Všechny úrovně výkonnosti a specifikace této TSI jsou uvedeny pro tratě vybudované se standardním evropským rozchodem koleje stanoveným v bodu 4.2.2 pro tratě vyhovující této TSI.
Stanovené úrovně výkonnosti pro tratě představující zvláštní případy, včetně tratí vybudovaných pro jinou hodnotu rozchodu koleje, jsou popsány v bodu 7.3.
Tyto úrovně výkonnosti jsou popsány pro subsystém za běžných provozních podmínek a pro stavy vyplývající z provádění údržby. Důsledky provádění prací při úpravách nebo velké údržbě, které mohou vyžadovat dočasné výjimky ovlivňující výkonnost subsystému, jsou předmětem bodu 4.5.
Úrovně výkonnosti vysokorychlostních vlaků mohou být zvýšeny rovněž přijetím zvláštních systémů, např. naklápění vozidlových skříní. Pro provoz takových vlaků mohou být povoleny zvláštní podmínky za předpokladu, že to nepovede k omezením provozu vysokorychlostních vlaků nevybavených zařízením pro naklápění. Uplatnění takových podmínek se uvede v registru infrastruktury.
4.2.2 Jmenovitý rozchod koleje
Tratě kategorie I, II a III
Jmenovitý rozchod koleje je 1 435 mm.
4.2.3 Minimální průjezdný průřez
Infrastruktura musí být vybudována tak, aby umožňovala bezpečný průjezdný průřez pro jízdu vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Minimální průjezdný průřez je definován prostorem vytvořeným obrysem vozidla, uvnitř kterého nesmí být nebo do kterého nesmí zasahovat žádná překážka. Tento prostor je určen na základě vztažného kinematického obrysu a přihlíží k obrysu trolejového drátu a obrysu dolních částí.
Příslušné kinematické obrysy jsou specifikovány ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Až do vydání harmonizovaných norem EN vztahujících se k průřezům musí provozovatel infrastruktury podrobně uvádět související pravidla uplatněná při určování minimálního průjezdného průřezu.
Tratě kategorie I
Ve fázi návrhu musí všechny překážky (konstrukce, zařízení pro elektrické napájení a zabezpečení) splňovat tyto požadavky:
— |
minimální průjezdný průřez stanovený na základě vztažného kinematického obrysu GC a minimální průjezdný průřez stanovený na základě obrysu dolních částí, oba popsané ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“. |
Vysokorychlostní TSI subsystému „Energie“ stanoví požadavky na průjezdný průřez v oblasti sběrače a izolační vzdálenost.
Tratě kategorie II a III
Na stávajících vysokorychlostních tratích, na tratích modernizovaných pro vysokou rychlost a na jejich spojovacích tratích bude minimální průjezdný průřez infrastruktury pro nové konstrukce stanoven na základě vztažného kinematického obrysu GC.
V případě úprav bude minimální průjezdný průřez stanoven na základě vztažného kinematického obrysu GC, pokud výhody takové investice prokáže ekonomická studie. V opačném případě, a jestliže to ekonomické podmínky umožní, je možné použít průjezdný průřez určený pro každou z nich na základě vztažného kinematického obrysu GB nebo může být zachována stávající menší struktura. V ekonomické studii zadavatele nebo provozovatele infrastruktury se přihlédne k očekávaným nákladům a výnosům, které vyplynou ze zvětšeného průjezdného průřezu v souvislosti s ostatními tratěmi vyhovujícími této TSI připojenými k dotyčné trati.
Provozovatel infrastruktury musí v registru infrastruktury specifikovat vztažný kinematický obrys přijatý pro každý úsek trati.
Vysokorychlostní TSI subsystému „Energie“ stanoví požadavky na průjezdný průřez v oblasti sběrače a izolační vzdálenost.
4.2.4 Osová vzdálenost kolejí
Tratě kategorie I, II a III
Minimální osová vzdálenost hlavních kolejí na tratích zvláště vybudovaných nebo zvláště modernizovaných pro vysokou rychlost ve fázi návrhu je definována v následující tabulce:
Maximální dovolená rychlost vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ |
Minimální osová vzdálenost kolejí |
V ≤ 230 km/h |
pokud < 4,00 m, určeno na základě vztažného kinematického obrysu (bod 4.2.3) |
230 km/h < V ≤ 250 km/h |
4,00 m |
250 km/h < V ≤ 300 km/h |
4,20 m |
V > 300 km/h |
4,50 m |
Jsou-li vozidla vzájemně nakloněna z důvodu převýšení kolejí, připočte se odpovídající rezerva na základě souvisejících pravidel požadovaných bodem 4.2.3.
Osová vzdálenost kolejí může být zvýšena např. pro provoz vlaků nevyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ nebo z důvodu pohodlí či údržby.
4.2.5 Maximální sklon stoupání a klesání
Tratě kategorie I
Ve fázi návrhu mohou být pro hlavní tratě stanoveny nejvyšší přípustné sklony stoupání a klesání 35 mm/m, pokud jsou splněny tyto „rámcové“ požadavky:
— |
sklon klesání profilu klouzavého průměru na délce 10 km je roven 25 mm/m nebo menší, |
— |
maximální délka nepřetržitého sklonu stoupání a klesání o hodnotě 35 mm/m nepřekročí 6 000 m. |
Sklony kolejí v prostoru nástupiště pro cestující nesmí být větší než 2,5 mm/m.
Tratě kategorie II a III
Na těchto tratích jsou sklony stoupání a klesání obecně nižší, než jsou hodnoty povolené na vysokorychlostních tratích, které mají být teprve vybudovány. Modernizace prováděné pro provoz vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ by měly respektovat předcházející hodnoty pro sklony trati, s výjimkou případu, kdy zvláštní místní podmínky vyžadují vyšší hodnoty; v takovém případě musí přípustné hodnoty sklonů stoupání a klesání přihlédnout k omezujícím trakčním a brzdným vlastnostem kolejových vozidel, jak jsou definovány ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Při volbě hodnoty maximálního sklonu stoupání a klesání se při použití čl. 5 odst. 4 směrnice u celé soustavy interoperabilních tratí musí rovněž přihlédnout k očekávané výkonnosti vlaků nevyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“, jejichž provoz může být na dané trati povolen.
4.2.6 Minimální poloměr oblouku koleje
Při projektování vysokorychlostních tratí musí být minimální poloměr oblouku koleje zvolen tak, aby při převýšení navrženém pro uvažovaný oblouk nepřekročil nedostatek převýšení při jízdě maximální rychlostí, pro niž je trať projektována, hodnoty uvedené v bodu 4.2.8 této TSI.
4.2.7 Převýšení koleje
Převýšení koleje je maximální rozdíl výšky vnějšího a vnitřního kolejnicového pásu, měřeno v ose povrchu hlavy kolejnice (v mm). Pokud se měření provádí v mm, závisí hodnota na průjezdném průřezu. Pokud se měření provádí ve stupních, hodnota na průjezdném průřezu nezávisí.
Tratě kategorie I, II a III
Ve fázi návrhu se převýšení omezí na 180 mm.
Na provozovaných tratích je dovolena odchylka pro údržbu ±20 mm s podmínkou maximálního převýšení 190 mm. Tato projektovaná hodnota může být zvýšena maximálně na 200 mm na tratích určených pouze pro osobní dopravu.
Provozní požadavky na údržbu tohoto prvku jsou předmětem ustanovení o provozních odchylkách v bodu 4.5 (Plán údržby).
4.2.8 Nedostatek převýšení
V obloucích je nedostatek převýšení rozdíl, vyjádřený v mm, mezi použitým převýšením koleje a rovnovážným převýšením pro vozidlo při určité uvedené rychlosti.
Následující specifikace jsou použitelné pro interoperabilní tratě, jejichž jmenovitý rozchod koleje splňuje kritéria uvedená v bodu 4.2.2 této TSI.
4.2.8.1 Nedostatek převýšení v běžné koleji a v hlavním směru výhybek a výhybkových konstrukcí
|
Kategorie trati |
|||
|
Kategorie I (a) |
Kategorie II |
Kategorie III |
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
Rozsah rychlostí (km/h) |
Běžná mezní hodnota (mm) |
Maximální mezní hodnota (mm) |
Maximální mezní hodnota (mm) |
Maximální mezní hodnota (mm) |
V ≤ 160 |
160 |
180 |
160 |
180 |
160 < V ≤ 200 |
140 |
165 |
150 |
165 |
200 < V ≤ 230 |
120 |
165 |
140 |
165 |
230 < V ≤ 250 |
100 |
150 |
130 |
150 |
250 < V ≤ 300 |
100 |
130 (b) |
— |
— |
300 < V |
80 |
80 |
— |
— |
a) |
Provozovatel infrastruktury uvede v registru infrastruktury úseky trati, na kterých předpokládá omezení zabraňující dodržení hodnot uvedených ve sloupci 1. V těchto případech mohou být přijaty hodnoty uvedené ve sloupci 2. |
b) |
Maximální hodnota 130 mm může být zvýšena na 150 mm u kolejí bez štěrkového lože. |
Provozovatel infrastruktury může povolit provoz vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ vybavených systémem pro vyrovnávání nedostatku převýšení s vyššími hodnotami nedostatku převýšení.
Maximální nedostatek převýšení, při kterém mohou být tyto vlaky v provozu, musí zohledňovat kritéria přijatelnosti dotčeného vlaku, uvedená v bodu 4.2.3.4 vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
4.2.8.2 Náhlá změna nedostatku převýšení v odbočném směru výhybek
Tratě kategorie I, II a III
Maximální projektovaná hodnota náhlých změn nedostatku převýšení v odbočném směru výhybek se stanoví takto:
|
120 mm pro výhybky umožňující rychlost odbočení 30 km/h < V ≤ 70 km/h, |
|
105 mm pro výhybky umožňující rychlost odbočení 70 km/h < V ≤ 170 km/h, |
|
85 mm pro výhybky umožňující rychlost odbočení 170 km/h < V ≤ 230 km/h. |
Pro stávající výhybky je u těchto hodnot přípustná odchylka 15 mm.
4.2.9 Ekvivalentní kuželovitost
Rozhraní kolo-kolejnice má zásadní význam pro vysvětlení dynamického chování železničního vozidla za jízdy. Proto je nutné mu dobře rozumět; mezi parametry, kterými je charakterizováno, hraje zásadní roli parametr zvaný „ekvivalentní kuželovitost“, protože umožňuje uspokojivé posouzení styku kolo-kolejnice v přímé koleji a v obloucích o velkém poloměru.
Následující ustanovení se vztahují na běžné tratě kategorie I, II a III. Výhybky a výhybkové konstrukce nevyžadují žádné posouzení ekvivalentní kuželovitosti.
4.2.9.1 Definice
Ekvivalentní kuželovitost je definována jako tangens úhlu kužele dvojkolí s kuželovým jízdním obrysem, jehož příčný pohyb má stejnou kinematickou vlnovou délku jako dané dvojkolí v přímé koleji a v obloucích o velkém poloměru.
Mezní hodnoty pro ekvivalentní kuželovitost uvedené v tabulkách níže se vypočtou pro amplitudu (y) bočního posunu dvojkolí:
|
jestliže (TG – SR) ≥ 7mm |
||
|
jestliže 5 mm ≤ (TG – SR) < 7 mm |
||
|
jestliže (TG – SR) < 5 mm |
kde TG je rozchod koleje a SR je rozchod dvojkolí.
4.2.9.2 Projektované hodnoty
Projektované hodnoty rozchodu koleje, profilu hlavy kolejnice a úklonu kolejnice pro běžnou trať se zvolí tak, aby nebyly překročeny mezní hodnoty ekvivalentní kuželovitosti stanové v tabulce 1, pokud budou následující dvojkolí navržena pro jízdu za projektovaných podmínek koleje (simulováno výpočtem podle EN 15302:2006).
— |
S 1002 v souladu s PrEN 13715 při SR = 1 420 mm |
— |
S 1002 v souladu s PrEN 13715 při SR = 1 426 mm |
— |
GV 1/40 v souladu s PrEN 13715 při SR = 1 420 mm |
— |
GV 1/40 v souladu s PrEN 13715 při SR = 1 426 mm. |
Tabulka 1
Rozsah rychlostí (km/h) |
Mezní hodnoty ekvivalentní kuželovitosti |
≤ 160 |
Posouzení není požadováno |
> 160 a ≤ 200 |
0,20 |
> 200 a ≤ 230 |
0,20 |
> 230 a ≤ 250 |
0,20 |
> 250 a ≤ 280 |
0,20 |
> 280 a ≤ 300 |
0,10 |
> 300 |
0,10 |
Pokud má kolej projektované vlastnosti uvedené v bodu 6.2.5.2, je tento požadavek považován za splněný. Může být však položena i kolej s odlišnými projektovanými vlastnostmi. V tomto případě provozovatel infrastruktury prokáže kompatibilitu návrhu z hlediska ekvivalentní kuželovitosti.
4.2.9.3 Provozní hodnoty
4.2.9.3.1 Minimální hodnoty průměrného rozchodu koleje
Jakmile je dán počáteční návrh železničního systému, je důležitým parametrem pro stanovení ekvivalentní kuželovitosti rozchod koleje. Provozovatel infrastruktury zajistí, aby byl průměrný rozchod na přímé koleji a v obloucích o poloměru R > 10 000 m udržován nad mezní hodnotou uvedenou v tabulce níže.
Rozsah rychlostí (km/h) |
Minimální hodnota průměrného rozchodu koleje (mm) na délce 100 m v provozu, na přímé koleji a v obloucích o poloměru R > 10 000 m |
≤ 160 |
1 430 |
> 160 a ≤ 200 |
1 430 |
> 200 a ≤ 230 |
1 432 |
> 230 a ≤ 250 |
1 433 |
> 250 a ≤ 280 |
1 434 |
> 280 a ≤ 300 |
1 434 |
> 300 |
1 434 |
4.2.9.3.2 Opatření nezbytná v případě nestabilní jízdy
Pokud je na koleji respektující požadavek bodu 4.2.9.3.1 pro kolejová vozidla s dvojkolím splňujícím požadavky na ekvivalentní kuželovitost stanovené ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ hlášena nestabilní jízda, provede železniční podnik a provozovatel infrastruktury společné šetření s cílem zjistit příčinu.
4.2.10 Kvalita geometrie koleje a omezení ojedinělých závad
4.2.10.1 Úvod
Kvalita geometrie koleje a omezení ojedinělých závad jsou důležitými parametry infrastruktury, potřebnými jako součást definice rozhraní vozidlo-kolej. Kvalita geometrie koleje přímo souvisí s:
— |
zabezpečením proti vykolejení, |
— |
posouzením vozidla na základě schválení typu vozidla, |
— |
únavovou pevností dvojkolí a podvozků. |
Požadavky bodu 4.2.10 se vztahují na tratě kategorie I, II a III.
4.2.10.2 Definice
Mez okamžitého zásahu (IAL): představuje hodnotu, při jejímž překročení provozovatel infrastruktury přijme opatření ke snížení rizika vykolejení na přijatelnou úroveň. Takovým opatřením může být uzavření trati, omezení rychlosti nebo oprava geometrie koleje.
Mez zásahu (IL): představuje hodnotu, jejíž překročení vyžaduje opravné práce, aby před další prohlídkou nebyla dosažena mez okamžitého zásahu.
Mez výstrahy (AL): představuje hodnotu, jejíž překročení vyžaduje analýzu stavu geometrie koleje a jeho zohlednění v pravidelné plánované údržbě.
4.2.10.3 Meze okamžitého zásahu, zásahu a výstrahy
Provozovatel infrastruktury stanoví vhodné meze okamžitého zásahu, zásahu a výstrahy pro následující parametry:
— |
příčný směr – standardní odchylky (pouze mez výstrahy), |
— |
podélná výška – standardní odchylky (pouze mez výstrahy), |
— |
příčný směr – ojedinělé závady – střední až špičkové hodnoty, |
— |
podélná výška – ojedinělé závady – střední až špičkové hodnoty, |
— |
zborcení koleje – ojedinělé závady – nula až špičková hodnota, podléhá mezním hodnotám stanoveným v bodu 4.2.10.4.1, |
— |
odchylky rozchodu koleje – ojedinělé závady – jmenovitý rozchod koleje až špičková hodnota, podléhá mezním hodnotám stanoveným v bodu 4.2.10.4.2, |
— |
průměrný rozchod koleje na délce jakýchkoli 100 m – jmenovitý rozchod koleje až průměrná hodnota, podléhá mezním hodnotám uvedeným v bodu 4.2.9.3.1. |
Při určování těchto mezních hodnot musí provozovatel infrastruktury přihlédnout k mezním hodnotám kvality koleje použitým jako základ pro schválení typu vozidla. Požadavky na schválení typu vozidla jsou stanoveny ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Provozovatel infrastruktury také přihlédne k účinkům ojedinělých závad působících ve vzájemné kombinaci.
Mezní hodnoty okamžitého zásahu, zásahu a výstrahy stanovené provozovatelem infrastruktury se zaznamenají do plánu údržby požadovaného dle bodu 4.5.1 této TSI.
4.2.10.4 Mez okamžitého zásahu
Meze okamžitého zásahu jsou definovány pro následující parametry:
— |
zborcení koleje – ojedinělé závady – nula až špičková hodnota, |
— |
odchylky rozchodu koleje – ojedinělé závady – jmenovitý rozchod koleje až špičková hodnota. |
4.2.10.4.1 Zborcení koleje – ojedinělé závady – nula až špičková hodnota
Zborcení koleje je definováno jako algebraický rozdíl dvou vzájemných výškových poloh kolejnicových pásů v definované vzájemné vzdálenosti, obvykle vyjádřeno jako sklon mezi dvěma body, ve kterých je vzájemná výšková poloha kolejnicových pásů měřena.
V případě standardního rozchodu se měřící body nacházejí ve vzájemné vzdálenosti 1 500 mm.
Mezní hodnota zborcení koleje závisí na použité základně měření (l) podle vzorce:
Mezní hodnota zborcení = (20/l + 3)
— |
kde l je základna měření (v m), při 1,3 m ≤ l ≤ 20 m |
— |
s maximální hodnotou:
|
Provozovatel infrastruktury v plánu údržby stanoví základnu, na které bude kolej měřena, s cílem ověřit shodu s tímto požadavkem. Základna měření musí mít 3 m.
4.2.10.4.2 Odchylky rozchodu koleje – ojedinělé závady – jmenovitý rozchod koleje až špičková hodnota
Rychlost (km/h) |
Rozměry v milimetrech |
|
Jmenovitý rozchod až špičková hodnota |
||
Minimální rozchod |
Maximální rozchod |
|
V ≤ 80 |
- 9 |
+ 35 |
80 < V ≤ 120 |
- 9 |
+ 35 |
120 < V ≤ 160 |
- 8 |
+ 35 |
160 < V ≤ 230 |
- 7 |
+ 28 |
V > 230 |
- 5 |
+ 28 |
Další požadavky na průměrný rozchod koleje jsou uvedeny v bodu 4.2.9.3.1.
4.2.11 Úklon kolejnice
Tratě kategorie I, II a III
a) |
Běžná trať Kolejnice musí být nakloněna směrem k ose koleje. Úklon kolejnice pro danou trať se zvolí v rozsahu od 1/20 do 1/40 a uvede v registru infrastruktury. |
b) |
Výhybky a výhybkové konstrukce Projektovaný úklon ve výhybkách a výhybkových konstrukcích je stejný jako pro běžnou trať s následujícími povolenými výjimkami:
|
4.2.12 Výhybky a výhybkové konstrukce
4.2.12.1 Indikační zařízení a zařízení zajišťující koncovou polohu
Jazykové kolejnice a pohyblivé části srdcovek jednoduchých a křižovatkových výhybek musí být vybaveny zařízením zajišťujícím koncovou polohu.
Jazykové kolejnice a pohyblivé části srdcovek jednoduchých a křižovatkových výhybek musí být vybaveny zařízením indikujícím, že pohyblivé prvky jsou ve správné pozici a zajištěny.
4.2.12.2 Použití srdcovek s pohyblivými částmi
Výhybky a výhybkové konstrukce na vysokorychlostních tratích, které mají být vybudovány pro rychlosti rovnající se 280 km/h nebo vyšší, musí mít pohyblivé části srdcovek. Na úsecích budoucích vysokorychlostních tratí a na jejich spojovacích tratích určených pro maximální rychlost nižší než 280 km/h je možné použít výhybky a výhybkové konstrukce s pevnou srdcovkou.
4.2.12.3 Geometrické vlastnosti
V tomto bodě tato TSI udává mezní provozní hodnoty, aby byla zajištěna kompatibilita s geometrickými vlastnostmi dvojkolí definovanými ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“. Úkolem provozovatele infrastruktury bude projektované hodnoty odsouhlasit a za pomoci plánu údržby zajistit, aby provozní hodnoty nepřekročily mezní hodnoty dané touto TSI.
Tato poznámka se vztahuje na všechny parametry uvedené níže.
Definice geometrických vlastností jsou uvedeny v příloze E této TSI.
Technické vlastnosti těchto výhybek a výhybkových konstrukcí musí splňovat následující požadavky:
Tratě kategorie I, II a III
Musí být splněny všechny následující parametry:
1. |
Maximální hodnota volného přejezdu kola po výhybkách: max. 1 380 mm v provozu. Tato hodnota může být zvýšena, pokud provozovatel infrastruktury prokáže, že systém aktivace a zajištění výhybky je schopen odolat příčným nárazovým silám dvojkolí. V tomto případě se použijí vnitrostátní pravidla. |
2. |
Minimální vzdálenost vedoucí hrany přídržnice od pojížděné hrany klínu pevné srdcovky u běžných výhybkových konstrukcí, měřeno 14 mm pod temenem kolejnice, a na teoretické referenční čáře, ve vhodné vzdálenosti zpět od skutečného hrotu srdcovky (RP) dle níže uvedeného schématu: 1 392 mm v provozu. |
3. |
Maximální hodnota volného průjezdu kola v oblasti srdcovky: max. 1 356 mm v provozu. |
4. |
Maximální hodnota volného průjezdu kola v oblasti přídržnice / křídlové kolejnice: max. 1 380 mm v provozu. |
5. |
Minimální šířka žlábku: 38 mm v provozu. |
6. |
Maximální dovolená délka, kdy není vozidlo vedeno: délka, kdy není vozidlo vedeno, odpovídající výhybce s tupým úhlem křížení 1:9 (tgα = 0,11, α = 6o20’) s minimálním nadvýšením přídržnice 45 mm při minimálním průměru kola 330 mm na přímých tratích. |
7. |
Minimální hloubka žlábku: min. 40 mm v provozu |
8. |
Maximální nadvýšení přídržnice: 70 mm v provozu. |
4.2.13 Odolnost koleje
Kolej, výhybky, výhybkové konstrukce a jejich konstrukční části musí být schopny ve svém běžném provozním stavu, jakož i ve stavu vyplývajícím z údržbových prací odolávat alespoň:
— |
svislým zatížením, |
— |
podélným zatížením, |
— |
příčným zatížením, |
definovaným v následujících bodech.
4.2.13.1 Tratě kategorie I
Svislá zatížení
Kolej, výhybky a výhybkové konstrukce se navrhnou tak, aby odolávaly přinejmenším těmto silám definovaným ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“:
— |
maximální statické hmotnosti na nápravu, |
— |
maximální dynamické kolové síle, |
— |
maximální kvazistatické kolové síle. |
Podélná zatížení
Kolej, výhybky a výhybkové konstrukce se navrhnou tak, aby odolávaly přinejmenším těmto silám:
a) |
podélným silám způsobeným trakčními a brzdnými silami; tyto síly jsou definovány ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“; |
b) |
podélným tepelným silám způsobeným teplotními změnami v kolejnici; kolej se navrhne tak, aby byla minimalizována pravděpodobnost jejího vyboulení v důsledku působení podélných tepelných sil vznikajících vlivem teplotních změn v kolejnici, s přihlédnutím k:
|
c) |
podélným silám způsobeným vzájemným působením mezi konstrukcemi a kolejí. Ve fázi návrhu koleje musí být kombinovaná odezva konstrukce a koleje na proměnná zatížení zohledněna tak, jak je uvedeno v bodu 6.5.4. normy EN 1991-2:2003. |
Provozovatel infrastruktury může na všech tratích transevropské vysokorychlostní železniční sítě povolit použití brzdných systémů, u nichž přeměna kinetické energie vede k ohřátí kolejnice, pro nouzové brzdění, ale může použití těchto systémů zakázat pro provozní brzdění.
Jestliže provozovatel infrastruktury použití brzdných systémů, u nichž přeměna kinetické energie vede k ohřátí kolejnice, povolí pro provozní brzdění, musí být splněny tyto požadavky:
— |
Provozovatel infrastruktury stanoví pro příslušný úsek trati jakékoli omezení maximální podélné brzdné síly působící na kolej pod hodnotu, kterou povoluje vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“. |
— |
Jakékoli omezení maximální podélné brzdné síly působící na kolej musí zohledňovat místní klimatické podmínky a předpokládaný počet opakovaných brzdění. (2) |
Tyto podmínky se uvedou v registru infrastruktury.
Příčná zatížení
Kolej, výhybky a výhybkové konstrukce se navrhnou tak, aby odolávaly přinejmenším:
— |
maximální celkové příčné dynamické síle, kterou působí dvojkolí na kolej v důsledku příčných zrychlení nevyrovnaných převýšením koleje definovaných ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“: (ΣΥ2m)lim = 10 + (P/3) kN, kde P je maximální statická hmotnost na nápravu v kN u vozidel, která smějí být na trati provozována (služební vozidla, vysokorychlostní a jiné vlaky). Touto mezí je vyjádřeno nebezpečí příčného posunutí u kolejí se štěrkovým ložem vystavených působení příčných dynamických sil; |
— |
kvazistatické vodící síle Yqst v obloucích, výhybkách a výhybkových konstrukcích podle definice ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“. |
4.2.13.2 Tratě kategorie II a III
Požadavky stanovené vnitrostátními pravidly pro provoz jiných vlaků než vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ jsou dostačující k zajištění odolnosti koleje proti interoperabilnímu zatížení dopravou.
4.2.14 Zatížení konstrukcí dopravou
Tratě kategorie I, II a III
4.2.14.1 Svislá zatížení
Konstrukce se navrhnou tak, aby odolaly svislému zatížení podle následujících modelů zatížení, definovaných v normě 1991-2:2003:
— |
model zatížení 71, jak je stanoveno v bodu 6.3.2 odst. 2 normy EN 1991-2:2003, |
— |
model zatížení SW/0 pro spojité mosty, jak je stanoveno v bodu 6.3.3 odst. 3 normy EN 1991-2:2003. |
Modely zatížení se násobí součinitelem alfa (α), jak je stanoveno v bodu 6.3.2 odst. 3 a bodu 6.3.3 odst. 5 normy EN 1991-2:2003. Hodnota α musí být rovna 1 nebo vyšší.
Účinky namáhání od modelů zatížení se násobí dynamickým součinitelem fí (Φ), jak je stanoveno v bodu 6.4.3 odst. 1 a bodu 6.4.5.2 odst. 2 normy EN 1991-2:2003.
Maximální svislá odchylka mostovky nesmí překročit hodnoty stanovené v příloze A2 normy EN 1990:2002.
4.2.14.2 Dynamická analýza
Nutnost dynamické analýzy mostů se stanoví v souladu s bodem 6.4.4 normy EN 1991-2:2003.
V případě potřeby se dynamická analýza provede za pomoci modelu zatížení HSLM, jak je stanoveno v bodu 6.4.6.1.1 odst. 3, 4, 5 a 6 normy 1991-2:2003. Analýza zohlední rychlosti uvedené v bodu 6.4.6.2 odst. 1 normy EN 1991-2:2003.
Maximální dovolené špičkové projektované hodnoty zrychlení mostovky vypočítané podél osy koleje nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze A2 normy EN 1990:2002. Při navrhování mostu se musí zohlednit nejnepříznivější účinky svislých zatížení uvedené v bodu 4.2.14.1 nebo model zatížení HSLM v souladu s článkem 6.4.6.5 odst. 3 normy EN 1991-2:2003.
4.2.14.3 Odstředivé síly
Pokud je kolej po celé délce mostu nebo části délky mostu v oblouku, musí se při navrhování konstrukcí přihlédnout k odstředivým silám, jak je stanoveno v bodu 6.5.1 odst. 4 normy EN 1991-2:2003.
4.2.14.4 Boční ráz
Při navrhování konstrukcí se musí přihlédnout k bočnímu rázu, jak je stanoveno v bodu 6.5.2 odst. 2 a 3 normy EN 1991-2:2003. Použije se jak na přímou kolej, tak na kolej v oblouku.
4.2.14.5 Zatížení od rozjezdu a brzdění (podélná zatížení)
Při navrhování konstrukcí se musí přihlédnout k rozjezdovým a brzdným silám, jak je stanoveno v bodu 6.5.3 odst. 2, 4, 5 a 6 normy EN 1991-2:2003. Směr rozjezdových a brzdných sil musí zohlednit dovolené směry dopravy na každé koleji.
Při uplatňování bodu 6.5.3 odst. 6 se uvažuje maximální hmotnost vlaku 1 000 tun.
4.2.14.6 Podélné síly způsobené vzájemným působením konstrukcí a koleje
Ve fázi návrhu konstrukcí se musí zohlednit kombinovaná odezva konstrukce a koleje na proměnná zatížení, jak je stanoveno v bodu 6.5.4 normy EN 1991-2:2003.
4.2.14.7 Aerodynamická zatížení zařízení podél železniční trati od projíždějících vlaků
Aerodynamická zatížení od projíždějících vlaků se musí zohlednit, jak je stanoveno v bodu 6.6 normy EN 1991-2:2003.
4.2.14.8 Uplatnění požadavků normy EN1991-2:2003
Požadavky normy EN 1991-2:2003 specifikované v této TSI se uplatní v souladu s případnou národní přílohou.
4.2.15 Celková tuhost koleje
Tratě kategorie I, II a III
Požadavky na tuhost koleje jako ucelený systém zůstávají otevřeným bodem.
Požadavky na maximální tuhost systémů upevnění kolejnic jsou uvedeny v bodu 5.3.2.
4.2.16 Maximální kolísání tlaku v tunelu
4.2.16.1 Obecné požadavky
Maximální kolísání tlaku v tunelu a podzemních konstrukcích podél jakéhokoli vlaku, který vyhovuje vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ a je určen k provozu v daném tunelu, nesmí překročit 10 kPa během průjezdu vlaku tunelem maximální rychlostí povolenou pro danou stavbu.
Tratě kategorie I
Světlý průřez tunelu se stanoví tak, aby mohlo být dodrženo výše uvedené maximální kolísání tlaku, s přihlédnutím ke všem typům provozu plánovaného v tunelu při maximální rychlosti povolené pro jízdu příslušných vozidel.
Tratě kategorie II a III
Na těchto tratích musí být výše uvedené maximální kolísání tlaku dodrženo.
Jestliže tunel neumožňuje dodržení mezní hodnoty tlaku, sníží se rychlost tak, aby byla tato mezní hodnota tlaku dodržena.
4.2.16.2 Pístový efekt v podzemních stanicích
Jde o kolísání tlaku mezi uzavřenými prostorami, v nichž vlaky projíždějí, a dalšími prostorami stanice; to může vyvolávat mohutné vzdušné proudy, které nemusí být pro cestující snesitelné.
Každá podzemní stanice je zvláštní případ, proto neexistuje žádné jednotné pravidlo pro kvantitativní určení tohoto účinku. Z tohoto důvodu je nutné zaměřit na tento problém zvláštní projektovou studii, s výjimkou případu, kdy prostory ve stanici mohou být izolovány od prostor vystavených kolísání tlaku pomocí průduchů otevřených vnějšímu vzduchu o ploše průřezu rovnající se alespoň polovině průřezu přístupového tunelu.
4.2.17 Účinek bočního větru
Interoperabilní vozidla jsou navržena tak, aby byla zaručena určitá úroveň stability proti bočnímu větru, která je definována ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ za pomoci referenčního souboru charakteristických křivek větru.
Trať je z hlediska bočního větru interoperabilní, pokud je zaručena bezpečnost proti bočnímu větru interoperabilního vlaku projíždějícího na příslušné trati v nejkritičtějších provozních podmínkách.
Míra bezpečnosti proti bočnímu větru, které má být dosaženo, a pravidla prokázání shody musí být v souladu s vnitrostátními normami. Pravidla prokázání shody musí přihlédnout k charakteristickým křivkám větru definovaným ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Pokud nelze splnění míry bezpečnosti prokázat bez ochranných opatření, buď vlivem jejich zeměpisné polohy, nebo jiných zvláštností trati, musí provozovatel infrastruktury učinit nezbytná opatření pro zachování úrovně bezpečnosti proti větru pomocí:
— |
místního omezení rychlosti vlaku, lze dočasně během období s nebezpečím bouří; |
— |
vybudování zařízení na ochranu příslušného úseku trati před bočním větrem; |
nebo jiných vhodných prostředků. Přijatá opatření pak musí prokázat naplnění míry bezpečnosti.
4.2.18 Elektrické vlastnosti
Požadavky na ochranu proti zasažení elektrickým proudem jsou stanoveny ve vysokorychlostní TSI subsystému „Energie“.
Kolej musí mít izolaci požadovanou pro signální proudy používané vlakovými detekčními systémy. Minimální požadovaný elektrický odpor je 3 Ωkm. Provozovatel infrastruktury může požadovat vyšší odpor, pokud to vyžadují určité systémy řízení a zabezpečení provozu. Pokud systém upevnění kolejnic poskytuje izolaci, je tento požadavek považován za splněný, jestliže jsou dodržena ustanovení bodu 5.3.2 této TSI.
4.2.19 Hluk a vibrace
Během navrhování trati zvláště budované pro vysokou rychlost nebo při příležitosti modernizace trati pro vysokou rychlost musí být posouzeny vlivy záměrů na životní prostředí s přihlédnutím k hodnotám emise hluku vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Studie vezme v úvahu také ostatní vlaky, které po trati projíždějí, skutečnou kvalitu koleje (3) a topologická i místní omezení.
Očekávané úrovně vibrací podél nové nebo modernizované tratě během průjezdu vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ nesmí překročit úrovně vibrací stanovené platnými vnitrostátními předpisy.
4.2.20 Nástupiště
Požadavky bodu 4.2.20 se vztahují pouze na nástupiště, kde zastavují vlaky vyhovující vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ v běžném obchodním provozu.
4.2.20.1 Přístup na nástupiště
Tratě kategorie I
Nástupiště stanice nesmí být budována v blízkosti kolejí, po kterých mohou projíždět vlaky rychlostí ≥ 250 km/h.
Tratě kategorie II a III
Cestující nesmějí mít přístup do prostoru nástupiště v blízkosti kolejí, po kterých mohou projíždět vlaky rychlostí 250 km/h a vyšší, s výjimkou případů, kdy tam vlaky zastavují.
V případě nástupního ostrůvku se rychlost vlaku, který tam nezastavuje, omezí na méně než 250 km/h, pokud jsou na nástupišti cestující.
4.2.20.2 Užitná délka nástupiště
Tratě kategorie I, II a III
Užitná délka nástupiště je maximální souvislá délka té části nástupiště, před kterou má vlak v běžném provozu zastavit.
Užitná délka nástupišť přístupných cestujícím musí být alespoň 400 m, pokud není v bodu 7.3 této TSI stanoveno jinak.
4.2.20.3 Užitná šířka nástupiště
Přístupnost k nástupišti závisí na volném prostoru mezi překážkami a hranou nástupiště. Je třeba zohlednit:
— |
prostor pro cestující čekající na nástupišti bez rizika přeplnění, |
— |
prostor pro cestující vystupující z vlaku, aniž by naráželi na překážky, |
— |
prostor pro přistavení pomůcek pro nastupování osob se sníženou pohyblivostí, |
— |
vzdálenost od hrany nástupiště, která zajistí bezpečnost stojících cestujících proti aerodynamickým účinkům projíždějících vlaků („nebezpečný prostor“). |
Dokud nebude dosaženo dohody o parametrech týkajících se přístupu pro osoby se sníženou pohyblivostí a o aerodynamických účincích, zůstává užitná šířka nástupiště otevřeným bodem. Použijí se tedy vnitrostátní pravidla.
4.2.20.4 Výška nástupiště
Tratě kategorie I, II a III
Jmenovitá výška nástupiště nad spojnicí temen obou kolejnicových pásů musí být 550 mm nebo 760 mm, pokud není v bodu 7.3 stanoveno jinak.
Dovolené odchylky vzájemné polohy koleje a nástupiště od referenční hodnoty (kolmo ke spojnici obou kolejnicových pásů) jsou - 30 mm / + 0 mm.
4.2.20.5 Vzdálenost od osy koleje
V případě hran nástupišť umístěných ve jmenovitých výškách se jmenovitá vzdálenost L od osy koleje, rovnoběžná se spojnicí temen obou kolejnicových pásů, vypočítá na základě tohoto vzorce:
kde R je poloměr koleje v metrech a g rozchod koleje v milimetrech.
Tato vzdálenost musí být respektována od výšky 400 mm nad spojnicí obou kolejnicových pásů.
Dovolené odchylky pro umístění hran nástupiště nebo jejich údržbu musí být takové, aby vzdálenost L nebyla za žádných okolností snížena a nebyla zvětšena o více než 50 mm.
4.2.20.6 Uspořádání koleje podél nástupišť
Tratě kategorie I
Kolej sousedící s nástupišti by měla být přímá. Poloměr jejího případného oblouku však v žádném místě nesmí být menší než 500 m.
Tratě kategorie II a III
Není-li možné hodnoty předepsané v bodu 4.2.20.4 dodržet z důvodu uspořádání koleje (tzn. R < 500 m), jsou projektované hodnoty výšek a vzdáleností hran nástupišť kompatibilní s uspořádáním a s pravidly popsanými v bodu 4.2.3, která se vztahují k rozchodu koleje.
4.2.20.7 Ochrana proti zasažení elektrickým proudem
Tratě kategorie I, II a III
Ochrana proti zasažení elektrickým proudem na nástupištích je zajištěna pomocí ochranných opatření pro systémy trolejového vedení, která jsou stanovena ve vysokorychlostní TSI subsystému „Energie“.
4.2.20.8 Vlastnosti související s přepravou osob se sníženou pohyblivostí
Tratě kategorie I, II a III
Požadavky vztahující se k osobám se sníženou pohyblivostí jsou stanoveny v TSI subsystému „Osoby se sníženou pohyblivostí“.
4.2.21 Požární bezpečnost a bezpečnost v železničních tunelech
Obecné požadavky na protipožární ochranu jsou stanoveny v ostatních směrnicích, např. ve směrnici 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988.
Požadavky na bezpečnost v železničních tunelech jsou stanoveny v TSI pro bezpečnost v železničních tunelech.
4.2.22 Přístup nebo vniknutí do zařízení trati
Za účelem omezení nebezpečí srážky silničních vozidel s vlaky nesmějí budované vysokorychlostní tratě mít úrovňové přejezdy otevřené pro silniční provoz. Na tratích kategorie II a III se použijí vnitrostátní pravidla.
Ostatní opatření pro zabránění přístupu nebo nežádoucímu vniknutí osob, zvířat či vozidel do železniční infrastruktury jsou předmětem vnitrostátních předpisů.
4.2.23 Volný schůdný prostor pro cestující a personál vlaku v případě vystupování z vlaku mimo stanici
4.2.23.1 Volný schůdný prostor podél koleje
Na tratích kategorie I musí být podél každé koleje přístupné vysokorychlostním vlakům vytvořen prostor, který umožní cestujícím vystoupit z vlaku na stranu koleje odvrácenou od sousední koleje, pokud má na této sousední koleji během evakuace vlaku stále pokračovat provoz. Jsou-li koleje vedeny po inženýrských stavbách, musí být na okraji volného schůdného prostoru vzdálenějšího od kolejí ochranná parapetní zídka, která umožní cestujícím bezpečně odejít.
Na tratích kategorie II a III musí být podobný boční prostor vytvořen ve všech místech, kde je toto opatření přiměřeně proveditelné. Kde není možné vytvořit dostatečný prostor, železniční podniky musí být informovány o této zvláštní situaci jejím uvedením v registru infrastruktury příslušné trati.
4.2.23.2 Únikové cesty v tunelech
Požadavky vztahující se na únikové cesty v tunelu jsou stanoveny v TSI pro bezpečnost v železničních tunelech.
4.2.24 Značení vzdálenosti
Značení vzdálenosti se umístí podél koleje v pravidelných intervalech. Značení se umístí v souladu s vnitrostátními předpisy.
4.2.25 Odstavné koleje a další místa s velmi nízkou rychlostí
4.2.25.1 Délka
Odstavné koleje určené pro vlaky vyhovující vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ musí mít dostatečnou užitnou délku tak, aby na ně mohly být uvedené vlaky odstaveny.
4.2.25.2 Sklon
Sklony odstavných kolejí určených pro stání vlaků nesmí být větší než 2,5 mm/m.
4.2.25.3 Poloměr oblouku koleje
Na kolejích, na kterých jezdí vlaky vyhovující vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ pouze nízkou rychlostí (staniční koleje a koleje, na nichž vyčkávají křižující nebo předjížděné vlaky, koleje dep a odstavné koleje), nesmí být minimální navržený poloměr menší než 150 m. Směrové poměry tvořené řadou protisměrných oblouků bez přímé koleje mezi oblouky se navrhnou s poloměrem větším než 190 m.
Jestliže je poloměr oblouku roven 190 m nebo menší, musí být mezi oblouky přímá kolej o délce alespoň 7 m.
Pokud jde o podélný profil odstavných a manipulačních kolejí, nesmí být poloměr zaoblení lomu sklonu menší než 600 m při vypuklém lomu sklonu nebo 900 m při vydutém lomu sklonu.
Způsoby udržování provozních hodnot jsou uvedeny v plánu údržby.
4.2.26 Pevná zařízení pro údržbu vlaků
4.2.26.1 Vyprazdňování toalet
V případě, že se má použít vozík pro vyprazdňování toalet, minimální osová vzdálenost příslušné koleje od sousední koleje musí být alespoň 6 m, přičemž pro tyto vozíky se vytvoří přístupová cesta.
Pevná zařízení pro vyprazdňování toalet musí být kompatibilní s vlastnostmi uzavřeného systému specifikovaného ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
4.2.26.2 Zařízení pro čištění exteriérů vlaků
Jsou-li používány myčky, musí být schopny očistit vnější boky jednopatrových nebo dvoupatrových vlaků o výšce:
— |
1 000 mm až 3 500 mm pro jednopatrové vlaky, |
— |
500 mm až 4 300 mm pro dvoupatrové vlaky. |
Je třeba zajistit, aby vlak mohl projíždět zařízením pro mytí vlaků rychlostí 2 až 6 km/h.
4.2.26.3 Zařízení pro doplňování vody
Pevná zařízení pro doplňování vody v interoperabilní síti se doplňují pitnou vodou vyhovující požadavkům směrnice 98/83/ES.
Způsob jejich provozu musí zajišťovat, aby jakost vody v krajním místě pevné části těchto zařízení splňovala požadavky na jakost vody stanovené v uvedené směrnici.
4.2.26.4 Zařízení pro doplňování písku
Pevná zařízení pro doplňování písku musí být kompatibilní s vlastnostmi systému písečníků specifikovaného ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
K doplňování písečníků musí být k dispozici písek specifikovaný v TSI pro řízení a zabezpečení transevropského vysokorychlostního železničního systému.
4.2.26.5 Doplňování paliva
Zařízení pro doplňování paliva musí být kompatibilní s vlastnostmi palivového systému specifikovaného ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
K doplňování musí být k dispozici palivo specifikované ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
4.2.27 Odlétávání štěrku
Otevřený bod
4.3 Funkční a technické specifikace rozhraní
Pokud jde o technickou kompatibilitu, má oblast „Infrastruktura“ s ostatními subsystémy tato rozhraní:
4.3.1 Rozhraní se subsystémem „Kolejová vozidla“
Rozhraní |
Odkaz – vysokorychlostní TSI subsystému „Infrastruktura“ |
Odkaz – vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ |
||||||||||
Průjezdný průřez |
|
|
||||||||||
Sklony |
|
|
||||||||||
Minimální poloměr |
|
|
||||||||||
Ekvivalentní kuželovitost |
|
|
||||||||||
Odolnost koleje |
|
|
||||||||||
Geometrie koleje, jejíž vlastnosti určují provozní podmínky pro vypružení vozidla |
|
|
||||||||||
Geometrická kompatibilita dvojkolí s výhybkami a výhybkovými konstrukcemi |
|
|
||||||||||
Vzájemné aerodynamické účinky mezi pevnými překážkami a vozidly a mezi míjejícími se vozidly |
|
|
||||||||||
Maximální kolísání tlaku v tunelu |
|
|
||||||||||
Boční vítr |
|
|
||||||||||
Nástupiště |
|
|
||||||||||
Požární bezpečnost a bezpečnost v železničních tunelech |
|
|
||||||||||
Odstavné koleje/místa s velmi nízkou rychlostí (minimální poloměr) |
|
|
||||||||||
Pevná zařízení pro údržbu vlaků |
4.2.26 |
|
||||||||||
Odlétávání štěrku |
|
|
||||||||||
Ochrana pracovníků před aerodynamickými účinky |
|
|
||||||||||
Reflexní pracovní oděvy |
|
|
4.3.2 Rozhraní se subsystémem „Energie“
Rozhraní |
Odkaz – vysokorychlostní TSI subsystému „Infrastruktura“ |
Odkaz – vysokorychlostní TSI subsystému „Energie“ |
||||
Elektrické vlastnosti |
|
|
4.3.3 Rozhraní se subsystémem „Řízení a zabezpečení“
Rozhraní |
Odkaz – vysokorychlostní TSI subsystému „Infrastruktura“ |
Odkaz – vysokorychlostní TSI pro řízení a zabezpečení |
||||||
Průjezdný průřez stanovený pro zařízení systému CCS (Řízení a zabezpečení) |
|
|
||||||
Přenos signálních proudů kolejí |
|
Příloha 1 dodatek 1 Impedance mezi koly |
||||||
Zařízení pro doplňování písku |
|
Příloha A dodatek 1 bod 4.1 4: Kvalita písku |
||||||
Použití brzd s vířivými proudy |
|
Příloha A dodatek 1 bod 5.2: Použití elektromagnetických brzd |
4.3.4 Rozhraní se subsystémem „Provoz“
Rozhraní |
Odkaz – vysokorychlostní TSI subsystému „Infrastruktura“ |
Odkaz – vysokorychlostní TSI subsystému „Provoz“ |
||
Volný schůdný prostor pro cestující a personál vlaku v případě vystupování z vlaku mimo stanici |
4.2.23 |
(Dokumentace pro zaměstnance železničních podniků, kteří nejsou strojvedoucí) |
||
Provádění prací |
4.4.1 |
4.2.3.6 (Provoz za zhoršených podmínek) |
||
Oznámení předávaná železničním podnikům |
4.4.2 |
4.2.1.2.2.2 (Dokumentace pro strojvedoucí) 4.2.3.6 (Provoz za zhoršených podmínek) 4.2.3.4.1 Řízení provozu |
||
Odolnost koleje, tratě kategorie I (brzdné systémy, u nichž přeměna kinetické energie vede k ohřátí kolejnice) |
4.2.13.1 |
|
||
Odborná způsobilost |
4.6 |
4.6.1 |
4.3.5 Rozhraní s TSI pro bezpečnost v železničních tunelech
Rozhraní |
Odkaz – vysokorychlostní TSI subsystému „Infrastruktura“ |
Odkaz – TSI pro bezpečnost v železničních tunelech |
||||
Kontrola stavu tunelu |
|
|
||||
Únikové cesty |
|
|
4.4 Provozní pravidla
4.4.1 Provádění prací
V případě předem naplánovaných prací může být nutno se dočasně odchýlit od specifikací oblasti „Infrastruktura“ a jejích prvků interoperability definovaných v kapitolách 4 a 5 této TSI.
V tomto případě provozovatel infrastruktury definuje vhodné výjimky z provozních podmínek (např. omezení rychlosti, hmotnost na nápravu, průjezdný průřez) nezbytné k zajištění bezpečnosti.
Platí následující obecná ustanovení:
— |
výjimky z provozních podmínek stanovených touto TSI musí být dočasné a předem naplánované, |
— |
železniční podniky provozující vlaky na dané trati musí být upozorněny na tyto dočasné výjimky, na jejich zeměpisné umístění, jejich povahu a na jejich zvláštní návěstění. |
Zvláštní provozní ustanovení jsou uvedena ve vysokorychlostní TSI subsystému „Provoz“.
4.4.2 Oznámení předávaná železničním podnikům
Provozovatel infrastruktury informuje železniční podniky o dočasných omezeních výkonnosti dotýkajících se infrastruktury, která mohou vzniknout v důsledku nepředvídatelných událostí.
4.4.3 Ochrana pracovníků před aerodynamickými účinky
Provozovatel infrastruktury určí prostředky ochrany pracovníků před aerodynamickými účinky.
V případě vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ provozovatel infrastruktury přihlédne ke skutečné rychlosti vlaků a maximální mezní hodnotě aerodynamických účinků (pro rychlost rovnající se 300 km/h) dané bodem 4.2.6.2.1 vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
4.5 Pravidla údržby
4.5.1 Plán údržby
Provozovatel infrastruktury musí mít pro každou vysokorychlostní trať plán údržby obsahující alespoň:
— |
soubor mezních hodnot, |
— |
údaje o metodách, odborné způsobilosti personálu a nezbytných osobních ochranných pomůckách, |
— |
pravidla, která je třeba dodržovat k ochraně pracovníků vykonávajících činnost na koleji nebo v její blízkosti, |
— |
prostředky používané ke kontrole dodržování provozních hodnot, |
— |
opatření (omezení rychlosti, doba opravy) přijatá při překročení předepsaných hodnot; |
vztahující se k následujícím prvkům:
— |
převýšení koleje podle bodu 4.2.7, |
— |
kvalita geometrie koleje podle bodu 4.2.10, |
— |
výhybky a výhybkové konstrukce podle bodu 4.2.12, |
— |
hrana nástupiště podle bodu 4.2.20, |
— |
kontrola stavu tunelů dle požadavků TSI pro bezpečnost v železničních tunelech, |
— |
poloměr oblouku odstavných kolejí podle bodu 4.2.25.3. |
4.5.2 Požadavky na údržbu
Technické postupy a vybavení používané při údržbě nesmějí představovat nebezpečí pro lidské zdraví a nesmějí nepřípustným způsobem zasahovat do okolního prostředí.
Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je prokázána shoda těchto postupů a vybavení s vnitrostátními předpisy.
4.6 Odborná způsobilost
Požadavky na odbornou způsobilost personálu provádějícího údržbu subsystému „Infrastruktura“ se podrobně uvedou v plánu údržby (viz bod 4.5.1).
Odborná způsobilost požadovaná pro obsluhu vysokorychlostního subsystému „Infrastruktura“ je uvedena ve vysokorychlostní TSI „Provoz a řízení dopravy“.
4.7 Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti
Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti musí splňovat požadavky bodu 4.2, a konkrétně bodů 4.2.16 (Maximální kolísání tlaku v tunelu), 4.2.18 (Elektrické vlastnosti), 4.2.20 (Nástupiště), 4.2.26 (Pevná zařízení pro údržbu vlaků) a 4.4 (Provozní pravidla).
Kromě požadavků specifikovaných v plánu údržby (viz bod 4.5.1) musí být přijata opatření pro zajištění zdraví a vysoké úrovně bezpečnosti pro pracovníky údržby, zvláště v oblasti koleje, v souladu s evropskými a vnitrostátními předpisy.
Pracovníci údržby vysokorychlostního subsystému „Infrastruktura“ musí při práci na koleji nebo v její blízkosti nosit reflexní oděvy s označením CE.
4.8 Registr infrastruktury
Podle článku 22a směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES musí registr infrastruktury určit hlavní charakteristické znaky oblasti „Infrastruktura“ nebo její části a jejich vztah k charakteristickým znakům stanoveným vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Příloha D této TSI uvádí, které informace týkající se oblasti „Infrastruktura“ se uvedou v registru infrastruktury. Informace požadované pro ostatní subsystémy, které mají být uvedeny v registru infrastruktury, jsou stanoveny v příslušných TSI.
5. PRVKY INTEROPERABILITY
5.1 Definice
Ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES:
se prvky interoperability rozumějí „veškeré základní konstrukční části, skupiny konstrukčních částí, podsestavy nebo úplné sestavy zařízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuta do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita transevropského vysokorychlostního železničního systému“.
5.1.1 Inovativní řešení
Jak bylo uvedeno v bodu 4.1 této TSI, mohla by inovativní řešení vyžadovat nové specifikace a/nebo nové metody posuzování. Tyto specifikace a metody posuzování se vyvinou procesem popsaným v bodu 6.1.4.
5.1.2 Nová řešení podsestavy kolej
Požadavky bodů 5.3.1, 5.3.2 a 5.3.3 vycházejí z tradičního návrhu koleje se štěrkovým ložem s Vignolovou železniční kolejnicí (širokopatní) na betonových pražcích a systémem upevnění, který zajišťuje odpor proti podélnému posunutí kolejnice tím, že se opírá o patku kolejnice. Požadavky kapitoly 4 je však možné splnit i použitím jiné koleje alternativního návrhu. Prvky interoperability zahrnuté do těchto alternativních návrhů koleje se označují jako nové prvky interoperability a kapitola 6 stanoví proces jejich posuzování.
5.2 Seznam prvků
Pro účely této technické specifikace pro interoperabilitu se následující prvky interoperability, ať již jednotlivé konstrukční části, nebo podsestavy koleje, prohlašují za „prvky interoperability“:
— |
kolejnice (5.3.1), |
— |
systémy upevnění kolejnic (5.3.2), |
— |
příčné a výhybkové pražce (5.3.3), |
— |
výhybky a výhybkové konstrukce (5.3.4), |
— |
uzávěr doplňování vody (5.3.5). |
V následujících bodech jsou popsány specifikace použitelné pro každý z těchto prvků.
5.3 Výkonnost a specifikace prvků
5.3.1 Kolejnice
Tratě kategorie I, II a III
Vlastními vnitřními specifikacemi pro prvek interoperability „kolejnice“ jsou tyto specifikace:
— |
profil hlavy kolejnice, |
— |
konstrukční lineární hmotnost, |
— |
jakostní třída oceli. |
5.3.1.1 Profil hlavy kolejnice
a) |
Běžná trať Profil hlavy kolejnice se zvolí ze škály uvedené v příloze A normy EN 13674-1:2003, nebo se zvolí profil 60 E2 definovaný v příloze F této TSI. Bod 4.2.9.2 této TSI stanoví požadavky na profil hlavy kolejnice tak, aby byla dodržena ekvivalentní kuželovitost. |
b) |
Výhybky a výhybkové konstrukce Profil hlavy kolejnice se zvolí ze škály uvedené v příloze A normy EN 13674-2:2003, nebo se zvolí profil 60 E2 definovaný v příloze F této TSI. |
c) |
Nové profily hlavy kolejnice pro běžnou trať Návrh „nových“ (podle definice uvedené v bodu 6.1.2) profilů hlavy kolejnice pro běžnou trať musí být tvořen:
Vodorovná vzdálenost mezi temenem kolejnice a tečným bodem musí být v rozmezí od 33,5 do 36 mm. |
5.3.1.2 Konstrukční lineární hmotnost
Konstrukční lineární hmotnost kolejnice musí být více než 53 kg/m.
5.3.1.3 Jakostní třída oceli
a) |
Běžná trať Jakostní třída kolejnicové oceli musí vyhovovat kapitole 5 normy EN13674-1:2003. |
b) |
Výhybky a výhybkové konstrukce Jakostní třída kolejnicové oceli musí vyhovovat kapitole 5 normy EN13674-2:2003. |
5.3.2 Systémy upevnění kolejnic
Použitelnými specifikacemi pro prvek interoperability „systémy upevnění kolejnic“ na běžné trati a ve výhybkách a výhybkových konstrukcích jsou tyto specifikace:
a) |
minimální odpor proti podélnému posunutí kolejnice v systému upevnění musí vyhovovat normě EN 13481-2:2002; |
b) |
odpor při opakovaném zatížení musí být alespoň roven odporu požadovanému v normě EN 13481-2:2002 pro kolej hlavní trati; |
c) |
dynamická tuhost podložky pod patu kolejnice pro systémy upevnění na betonových pražcích nesmí překročit 600 MN/m; |
d) |
minimální požadovaný elektrický odpor je 5 kΩ, měřeno v souladu s normou EN 13146-5. Provozovatel infrastruktury může požadovat vyšší odpor, pokud to vyžadují zvláštní systémy řízení a zabezpečení provozu. |
5.3.3 Příčné a výhybkové pražce
Použitelnými specifikacemi pro prvek interoperability „betonové pražce“ používané pro koleje se štěrkovým ložem popsané v bodu 6.2.5.1 jsou tyto specifikace:
a) |
hmotnost betonových pražců použitých na běžné trati musí být alespoň 220 kg, |
b) |
minimální délka betonových pražců použitých na běžné trati musí být 2,25 m. |
5.3.4 Výhybky a výhybkové konstrukce
Výhybky a výhybkové konstrukce obsahují výše uvedené prvky interoperability.
Jejich projektované vlastnosti se však posoudí s cílem potvrdit, že splňují požadavky následujících bodů této TSI:
a) |
4.2.12.1 Indikační zařízení a zařízení zajišťující koncovou polohu |
b) |
4.2.12.2 Použití srdcovek s pohyblivými částmi |
c) |
4.2.12.3 Geometrické vlastnosti |
5.3.5 Uzávěr doplňování vody
Uzávěry doplňování vody musí být kompatibilní s přívodem vody popsaným ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
6. POSUZOVÁNÍ SHODY A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ PRVKŮ A OVĚŘENÍ SUBSYSTÉMŮ
6.1. Prvky interoperability
6.1.1. Postupy posuzování shody a vhodnosti pro použití
Postup posuzování shody a vhodnosti pro použití prvků interoperability, jak jsou definovány v kapitole 5 této TSI, se provede prostřednictvím modulů uvedených v příloze C této TSI.
V rozsahu požadovaném moduly uvedenými v příloze C této TSI provede posouzení shody a vhodnosti pro použití prvku interoperability oznámený subjekt, u kterého výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podal žádost. Výrobce prvku interoperability nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje ES prohlášení o shodě nebo ES prohlášení o vhodnosti pro použití podle čl. 13 odst. 1 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES a bodu 3 přílohy IV uvedené směrnice před uvedením prvku interoperability na trh.
Shoda nebo vhodnost pro použití všech prvků interoperability se posuzuje na základě tří kritérií:
6.1.1.1 |
Dodržování požadavků na subsystém Prvek interoperability bude použit jako součást subsystému „Infrastruktura“, který bude posuzován podle bodu 6.2 této TSI. Jeho použití v podsestavě nebrání shodě subsystému „Infrastruktura“, v němž má být prvek použit, s požadavky stanovenými v kapitole 4 této TSI. |
6.1.1.2 |
Kompatibilita s ostatními prvky interoperability a součástmi subsystému, se kterým má mít rozhraní |
6.1.1.3 |
Dodržování zvláštních technických požadavků Dodržování případných zvláštních technických požadavků je stanoveno v kapitole 5 této TSI. |
6.1.2 Definice „zavedených“, „nových“ a „inovativních“ prvků interoperability
„Zavedený“ prvek interoperability splňuje tyto podmínky:
a) |
je v souladu s požadavky na výkonnost stanovenými v kapitole 5 této TSI; |
b) |
je v souladu s příslušnými evropskými normami; |
c) |
je kompatibilní s ostatními prvky interoperability v konkrétním typu podsestavy, v níž má být použit; |
d) |
konkrétní typ podsestavy, v níž má být použit, splňuje požadavky na výkonnost stanovené v kapitole 4 této TSI vztahující se na tuto podsestavu. |
„Nový“ prvek interoperability splňuje tyto podmínky:
e) |
nesplňuje jeden nebo více požadavků uvedených pod písmeny a), b) nebo c) pro „zavedené“ prvky interoperability; |
f) |
konkrétní typ podsestavy, v níž má být použit, splňuje požadavky na výkonnost stanovené v kapitole 4 této TSI vztahující se na tuto podsestavu. |
Jediné nové prvky interoperability jsou kolejnice, systémy upevnění kolejnic a příčné a výhybkové pražce.
„Inovativní“ prvek interoperability splňuje tyto podmínky:
g) |
konkrétní typ podsestavy, v níž má být použit, nesplňuje požadavky na výkonnost stanovené v kapitole 4 této TSI vztahující se na tuto podsestavu. |
6.1.3. Postupy, které mají být použity pro zavedené a nové prvky interoperability
Následující tabulka uvádí postupy, které mají být dodrženy pro „zavedené“ a „nové“ prvky interoperability v závislosti na tom, zda byly uvedeny na trh před zveřejněním této TSI, nebo po jejím zveřejnění.
|
Zavedený |
Nový |
Uveden na trh EU před zveřejněním této verze TSI |
postup E1 |
postup N1 |
Uveden na trh EU po zveřejnění této verze TSI |
postup E2 |
postup N2 |
Příkladem prvku interoperability, u kterého by se použil postup N1, je kolejnicový profil již uvedený na trh EU, který zatím nebyl zdokumentován v normě EN 13674-1:2003.
6.1.4. Postupy, které mají být použity pro inovativní prvky interoperability
Inovativní řešení interoperability vyžadují nové specifikace a/nebo nové metody posuzování.
Pokud je řešení navržené jako prvek interoperability inovativní, jak je definováno v bodu 6.1.2, výrobce uvede odchylky od příslušného bodu TSI. Evropská agentura pro železnice dokončí příslušné funkční specifikace a specifikace rozhraní prvků a zpracuje metody posuzování.
Příslušné funkční specifikace a specifikace rozhraní a metody posuzování se zahrnou do TSI prostřednictvím procesu revize. Jakmile budou tyto dokumenty zveřejněny, může výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zvolit postup posuzování prvků interoperability, jak je specifikováno v bodu 6.1.5.
Jakmile vstoupí v platnost rozhodnutí Komise přijaté v souladu s článkem 21 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES, může být inovativní řešení použito ještě před začleněním do TSI.
6.1.5 Uplatnění modulů
Následující moduly posuzování shody prvků interoperability se používají pro oblast „Infrastruktura“:
A |
Interní řízení výroby |
A1 |
Interní řízení návrhu s ověřováním výroby |
B |
Přezkoušení typu |
D |
Systém řízení jakosti výroby |
F |
Ověřování výrobků |
H1 |
Komplexní systém řízení jakosti |
H2 |
Komplexní systém řízení jakosti s přezkoumáním návrhu |
V |
Přezkoušení typu ověřením za provozu (vhodnost pro použití) |
Následující tabulka uvádí moduly pro posuzování shody prvku interoperability, které je možné zvolit pro každý z výše uvedených postupů. Moduly posuzování jsou definovány v příloze C této TSI.
Postupy |
Kolejnice |
Upevnění |
Příčné a výhybkové pražce |
Výhybky a výhybkové konstrukce |
E1 (4) |
A1 nebo H1 |
A nebo H1 |
||
E2 |
B + D nebo B + F nebo H1 |
|||
N1 |
B + D + V nebo B + F + V nebo H1 + V |
|||
N2 |
B + D + V nebo B + F+ V nebo H2 + V |
V případě „nových“ prvků interoperability oznámený subjekt, kterého si výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zvolí, prověří, že vnitřní vlastnosti a vhodnost pro použití posuzovaného prvku splňují příslušná ustanovení kapitoly 4, která popisují požadované funkce prvku v subsystému, a posoudí výkonnost výrobků v provozních podmínkách.
Vlastnosti a specifikace příslušného prvku, které přispívají k požadavkům stanoveným pro daný subsystém, se během tohoto počátečního ověřování plně popíší i se svými rozhraními v souboru technické dokumentace prvku interoperability, aby bylo možné jeho další posouzení jakožto prvku subsystému.
Posuzování shody „zavedených“ a „nových“ prvků interoperability se vztahuje na fáze a vlastnosti uvedené v tabulkách přílohy A.
6.1.6 Metody posuzování prvků interoperability
6.1.6.1 Prvky interoperability podléhající jiným směrnicím Společenství
Ustanovení čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES stanoví, že „jestliže prvky interoperability podléhají jiným směrnicím Společenství, které zahrnují jiná hlediska, musí v těchto případech ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití uvádět, že prvky interoperability rovněž splňují požadavky těchto jiných směrnic.“
6.1.6.2 Posuzování systému upevnění
K prohlášení ES o shodě se přiloží prohlášení, které stanoví:
— |
kombinaci kolejnice, úklonu kolejnice, podložky pod patu kolejnice (a její rozsah tuhosti) a typ příčných a výhybkových pražců, pro které může být daný systém upevnění použit; |
— |
skutečný elektrický odpor systému upevnění (bod 5.3.2 vyžaduje minimální elektrický odpor 5 kΩ. Může být však vyžadován vyšší elektrický odpor k zajištění kompatibility se zvoleným systémem řízení a zabezpečení provozu). |
6.1.6.3 Přezkoušení typu ověřením za provozu (vhodnost pro použití)
Pokud se použije modul V, musí být posouzení vhodnosti pro použití provedeno:
— |
u kombinací prvků interoperability a úklonu kolejnice uvedených v prohlášení, |
— |
na trati, na které musí být rychlost nejrychlejších vlaků alespoň 160 km/h a nejvyšší hmotnost na nápravu kolejových vozidel alespoň 170 kN; |
— |
u alespoň 1/3 prvků interoperability instalovaných do oblouků (nevztahuje se na výhybky a výhybkové konstrukce); |
— |
doba trvání programu pro přezkoušení (zkušební období) musí být taková, aby umožnila provoz 20 miliónů tun, a musí představovat minimálně 1 rok. |
V případě, kdy se posuzování shody nejefektivněji provede s odvoláním na dřívější záznamy o údržbě, může oznámený subjekt použít záznamy poskytnuté provozovatelem infrastruktury nebo zadavatelem, který má zkušenosti s daným prvkem interoperability.
6.2 Subsystém „Infrastruktura“
6.2.1 Obecná ustanovení
Na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství provede oznámený subjekt postup pro ES ověřování subsystému „Infrastruktura“ podle článku 18 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES, přílohy VI uvedené směrnice a podle ustanovení příslušných modulů uvedených v příloze C této TSI.
Může-li zadavatel prokázat, že zkoušky nebo ověření subsystému „Infrastruktura“ byly pro dřívější použití návrhu v obdobných podmínkách pokládány za úspěšné, jsou tato posouzení nadále platná pro nová použití a oznámený subjekt je zohlední při posuzování shody.
Posuzování shody subsystému „Infrastruktura“ se vztahuje na fáze a vlastnosti označené znakem X v příloze B1 této TSI.
Pokud kapitola 4 vyžaduje použití vnitrostátních předpisů, provede se odpovídající posouzení shody podle postupů, za které odpovídá příslušný členský stát.
Zadavatel vypracuje ES prohlášení o ověření pro subsystém „Infrastruktura“ podle článku 18 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES a přílohy V uvedené směrnice.
6.2.2 Vyhrazené
6.2.3 Inovativní řešení
Pokud subsystém zahrnuje podsestavu, která nemá splňovat požadavky na výkonnost stanovené v kapitole 4 této TSI, je klasifikován jako „inovativní“.
Inovativní řešení interoperability vyžadují nové specifikace a/nebo nové metody posuzování.
Pokud subsystém „Infrastruktura“ zahrnuje inovativní řešení, zadavatel uvede odchylky od příslušného bodu TSI.
Evropská agentura pro železnice dokončí příslušné funkční specifikace a specifikace tohoto řešení a zpracuje metody posuzování.
Příslušné funkční specifikace a specifikace rozhraní a metody posuzování se do TSI zahrnou prostřednictvím procesu revize. Jakmile budou tyto dokumenty zveřejněny, může výrobce nebo zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zvolit postup posuzování subsystému „Infrastruktura“, jak je specifikováno v bodu 6.2.4.
Jakmile vstoupí v platnost rozhodnutí Komise přijaté v souladu s článkem 21 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES, může být inovativní řešení použito ještě před začleněním do TSI.
6.2.4 Uplatnění modulů
Pro účely postupu ověřování subsystému „Infrastruktura“ může zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zvolit buď:
— |
postup ověřování každého jednotlivého výrobku (modul SG), uvedený v bodu C.8 přílohy C této TSI, nebo |
— |
postup komplexního zabezpečování jakosti s přezkoumáním návrhu (modul SH2), uvedený v bodu C.9 přílohy C této TSI. |
6.2.4.1 Uplatnění modulu SH2
Modul SH2 může být zvolen pouze tam, kde podléhají činnosti podílející se na projektu ověřovaného subsystému (návrh, výroba, kompletace, montáž) systému jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobku, který byl schválen oznámeným subjektem, který rovněž nad tímto systémem provádí dozor.
6.2.4.2 Uplatnění modulu SG
V případě, kdy se posuzování shody nejefektivněji provede za pomoci měřícího traťového vozu, může oznámený subjekt použít výsledky zjištěné měřícím traťovým vozem provozovaným jménem provozovatele infrastruktury nebo zadavatele (viz bod 6.2.6.2).
6.2.5 Technická řešení s předpokladem shody ve fázi návrhu
6.2.5.1 Posuzování odolnosti koleje
Běžná kolej se štěrkovým ložem je považována za vyhovující požadavkům stanoveným v bodu 4.2.13.1 týkajícím se odolnosti koleje proti podélným, svislým a příčným silám, pokud splňuje následující vlastnosti:
— |
jsou splněny požadavky na konstrukční části koleje definované v kapitole 5 „Prvky interoperability“ pro kolejnici (5.3.1), systémy upevnění kolejnic (5.3.2) a příčné a výhybkové pražce (5.3.3); |
— |
betonové pražce jsou použity po celé délce koleje s výjimkou krátkých úseků nepřekračujících 10 m, oddělených od sebe navzájem vzdáleností alespoň 50 m; |
— |
po celé délce koleje je použit typ štěrkového lože a profil v souladu s vnitrostátními předpisy; |
— |
kolej má alespoň 1 500 uzlů systému upevnění kolejnic na jeden kolejnicový pás a kilometr délky. |
6.2.5.2 Posuzování ekvivalentní kuželovitosti
Běžná kolej splňuje požadavky bodu 4.2.9.2, pokud má následující projektované vlastnosti:
— |
kolejnicový profil 60 E 1 definovaný v normě EN 13674-1:2003 s úklonem kolejnice 1:20 a rozchodem koleje od 1 435 mm do 1 437 mm; |
— |
kolejnicový profil 60 E 1 definovaný v normě EN 13674-1:2003 s úklonem kolejnice 1:40 a rozchodem koleje od 1 435 mm do 1 437 mm (pouze pro rychlosti rovnající se 280 km/h nebo nižší); |
— |
kolejnicový profil 60 E 2 definovaný v příloze F této TSI s úklonem kolejnice 1:40 a rozchodem koleje od 1 435 mm do 1 437 mm. |
6.2.6 Zvláštní požadavky na posuzování shody
6.2.6.1 Posuzování minimálního průjezdného průřezu
Až do vydání harmonizovaných norem EN vztahujících se k průjezdným průřezům musí soubor technické dokumentace obsahovat popis souvisejících pravidel zvolených provozovatelem infrastruktury podle bodu 4.2.3.
Posuzování minimálního průjezdného průřezu se provádí za pomoci výsledků výpočtů provedených provozovatelem infrastruktury nebo zadavatelem na základě těchto souvisejících pravidel.
6.2.6.2 Posuzování minimální hodnoty průměrného rozchodu koleje
Metoda měření rozchodu koleje je dána v bodu 4.2.2 normy EN 13848-1.2003.
6.2.6.3 Posuzování tuhosti koleje
Jelikož jsou požadavky na tuhost koleje otevřeným bodem, není žádné posuzování oznámeným subjektem zapotřebí.
6.2.6.4 Posuzování úklonu kolejnice
Úklon kolejnice se posuzuje pouze ve fázi návrhu.
6.2.6.5 Posuzování maximálního kolísání tlaku v tunelu
Posuzování maximálního kolísání tlaku v tunelu (kritérium 10 kPa) se provádí za pomoci výsledků výpočtů provedených provozovatelem infrastruktury nebo zadavatelem na základě všech provozních podmínek všech vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“, s jejichž provozem se v konkrétním posuzovaném tunelu počítá.
Vstupní parametry, které se mají použít, musí splňovat charakteristické referenční hodnoty tlaku vlaků (definované ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“).
Referenční plochy průřezu interoperabilních vlaků musí být nezávislé na tom, zda se jedná o hnací nebo o tažené vozidlo:
— |
12 m2 pro vozidla navrhovaná pro vztažný kinematický obrys GC, |
— |
11 m2 pro vozidla navrhovaná pro vztažný kinematický obrys GB, |
— |
10 m2 pro vozidla navrhovaná pro menší kinematické obrysy. |
Během posuzování budou zohledněny případné stavební prvky, které snižují kolísání tlaku (tvar portálu tunelu, komíny apod.), a také délka tunelu.
6.2.6.6 Posuzování hluku a vibrací
Posuzování oznámeným subjektem není požadováno.
6.3 Posuzování shody, pokud je rychlost použita jako přechodné kritérium
Bod 7.2.5 umožňuje zprovoznit trať pro nižší než konečnou plánovanou rychlost.
Tento bod stanoví požadavky na posuzování shody za těchto okolností.
Některé mezní hodnoty stanovené v kapitole 4 závisí na plánované rychlosti trati.
Shoda by měla být posuzována při plánované konečné rychlosti; je však přípustné posuzovat vlastnosti závislé na rychlosti při nižší rychlosti v době uvedení do provozu.
Shoda ostatních vlastností pro plánovanou rychlost trati se nemění.
K prohlášení interoperability při plánované rychlosti je zapotřebí pouze posouzení shody vlastností, které nebyly přechodně dodrženy, jakmile je dosažena jejich požadovaná hodnota.
6.4 Posuzování plánu údržby
Bod 4.5 vyžaduje, aby provozovatel infrastruktury měl pro každou vysokorychlostní trať plán údržby pro subsystém „Infrastruktura“. Oznámený subjekt potvrdí, že plán údržby existuje a obsahuje položky uvedené v bodu 4.5.1.
Oznámený subjekt není odpovědný za posouzení vhodnosti podrobných požadavků stanovených v plánu.
Oznámený subjekt zahrne kopii plánu údržby do souboru technické dokumentace vyžadovaného podle čl. 18 odst. 3 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES.
6.5 Posuzování subsystému „Údržba“
Subsystém „Údržba“ je zahrnut do provozní oblasti (viz bod 1 přílohy II směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES). Proto se neprovádí žádné ES ověřování tohoto subsystému.
Podle čl. 14 odst. 2 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES je posuzování shody subsystému „Údržba“ povinností příslušného členského státu.
Posuzování shody subsystému „Údržba“ se vztahuje na fáze a vlastnosti označené znakem X v příloze B2 této TSI.
6.6 Prvky interoperability bez ES prohlášení
6.6.1 Všeobecně
Prvky interoperability bez ES prohlášení shody nebo vhodnosti pro použití mohou být po omezené, tzv. „přechodné“ období výjimečně zahrnuty do subsystémů, a to pod podmínkou, že jsou splněna ustanovení popsaná v tomto bodu.
6.6.2 Přechodné období
Přechodné období začíná vstupem této TSI v platnost a trvá po dobu šesti let.
Jakmile přechodné období s výjimkami povolenými podle níže uvedeného bodu 6.6.3.3 skončí, musí prvky interoperability získat požadované ES prohlášení o shodě a/nebo vhodnosti pro použití ještě před svým začleněním do subsystému.
6.6.3 Certifikace subsystémů zahrnujících necertifikované prvky interoperability v přechodném období
6.6.3.1 Podmínky
Během přechodného období může oznámený subjekt vydat certifikát shody pro subsystém i v případě, že některé z prvků interoperability začleněných do subsystému dosud nezískaly příslušná ES prohlášení o shodě a/nebo vhodnosti pro použití podle této TSI, pokud jsou splněna následující tři kritéria:
— |
oznámený subjekt prověřil shodu subsystému ve vztahu k požadavkům definovaným v kapitole 4 této TSI; a |
— |
na základě dalšího posuzování oznámený subjekt potvrdí, že shoda a/nebo vhodnost pro použití prvků interoperability splňuje požadavky kapitoly 5; a |
— |
prvky interoperability, které dosud nezískaly příslušné ES prohlášení o shodě a/nebo vhodnosti pro použití, byly použity v subsystému uvedeném do provozu alespoň v jednom členském státě před vstupem této TSI v platnost. |
ES prohlášení o shodě a/nebo vhodnosti pro použití nesmí být vypracováno pro prvky interoperability posuzované tímto způsobem.
6.6.3.2 Oznámení
Certifikát shody subsystému musí jasně uvádět, které prvky interoperability oznámený subjekt posuzoval jako součást ověřování subsystému.
ES prohlášení o ověření subsystému musí jasně uvádět:
— |
které prvky interoperability byly posuzovány jako součást subsystému; |
— |
potvrzení, že subsystém zahrnuje prvky interoperability totožné s těmi, které byly ověřovány jako součást subsystému; |
— |
pro takové prvky interoperability důvod, proč výrobce neposkytl ES prohlášení o shodě a/nebo vhodnosti pro použití před jeho začleněním do subsystému. |
6.6.3.3 Provádění životního cyklu
Výroba nebo modernizace / obnova příslušného subsystému musí být dokončena do šesti let od přechodného období. Pokud jde o životní cyklus subsystému, platí toto:
— |
Během přechodného období a |
— |
na odpovědnost subjektu, který vydal prohlášení o ES ověření subsystému, |
mohou být prvky interoperability, které nezískaly ES prohlášení o shodě a/nebo vhodnosti pro použití a jsou stejného typu a vyrobené stejným výrobcem, používány pro výměny při údržbě a jako náhradní díly pro subsystém.
Po skončení přechodného období a
— |
až do okamžiku modernizace, obnovy nebo výměny a |
— |
na odpovědnost subjektu, který vydal prohlášení o ES ověření subsystému, |
mohou být prvky interoperability, které nezískaly ES prohlášení o shodě a/nebo vhodnosti pro použití a jsou stejného typu a vyrobené stejným výrobcem, i nadále používány pro výměny při údržbě.
6.6.4 Sledování
Během přechodného období musí členské státy sledovat:
— |
počet a typ prvků interoperability uvedených na trh v příslušném členském státě; |
— |
zajistit, aby tam, kde je subsystém předkládán za účelem udělení povolení, byly zjištěny důvody, proč výrobce pro daný prvek interoperability nevydal certifikát; |
— |
oznámit Komisi a ostatním členským státům podrobné informace o prvku interoperability, který nezískal certifikát, a důvody nevydání certifikátu. |
7. PROVÁDĚNÍ TSI „INFRASTRUKTURA“
7.1. Uplatnění této TSI na vysokorychlostní tratě, které mají být uvedeny do provozu
Pokud jde o tratě v místní oblasti působnosti této TSI (viz bod 1.2), které budou uváděny do provozu po vstupu této TSI v platnost, jsou plně použitelné kapitoly 4 až 6 a případná zvláštní ustanovení níže uvedeného bodu 7.3.
7.2. Uplatnění této TSI na vysokorychlostní tratě, které jsou již v provozu
Strategie popsaná v této TSI se vztahuje na modernizované a obnovené tratě v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 14 odst. 3 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES. V této souvislosti ukazuje strategie přechodu způsob přizpůsobení stávajících zařízení, pokud je toto ekonomicky odůvodnitelné. V případě TSI „Infrastruktura“ platí následující zásady.
7.2.1. Klasifikace prací
Úpravy stávajících tratí za účelem dosažení jejich shody s příslušnými TSI vyžadují vysoké investiční náklady, a mohou být tedy prováděny pouze postupně.
S přihlédnutím k předpokládané životnosti různých částí subsystému „Infrastruktura“ má seznam těchto prvků v sestupném pořadí obtížnosti úprav následující podobu:
Inženýrské stavby:
— |
návrh trasy trati (poloměry oblouků, osové vzdálenosti kolejí, sklon stoupání a klesání), |
— |
tunely (průjezdný průřez a světlý průřez tunelu), |
— |
železniční konstrukce (odolnost proti svislým zatížením), |
— |
silniční stavby (prostorové uspořádání), |
— |
stanice (nástupiště pro cestující). |
Konstrukce koleje:
— |
železniční spodek, |
— |
výhybky a výhybkové konstrukce, |
— |
běžná kolej. |
Různá zařízení a zařízení pro údržbu.
7.2.2. Parametry a specifikace týkající se inženýrských staveb
Jejich shody se bude dosahovat v průběhu významných projektů modernizace inženýrských staveb určených ke zlepšení výkonnosti trati.
Nejvíce omezení zahrnují prvky týkající se inženýrských staveb, protože je často možné je upravovat pouze provedením úplné rekonstrukce (konstrukce, tunely, zemní práce).
Případná dynamická analýza podle bodu 4.2.14.2 této TSI
— |
je požadována v případě modernizace stávajících tratí, |
— |
není požadována v případě obnovy stávajících tratí. |
7.2.3. Parametry a vlastnosti konstrukce koleje
Tyto parametry jsou méně kritické z hlediska částečných úprav buď proto, že je možné je upravovat postupně po vymezených zeměpisných oblastech, nebo proto, že určité konstrukční části mohou být upravovány nezávisle na celku, jehož část tvoří.
Jejich shody se bude dosahovat v průběhu významných projektů modernizace infrastruktury určených ke zlepšení výkonnosti trati.
Je možné postupně vyměňovat všechny prvky železničního svršku nebo jeho části za prvky, které jsou ve shodě s touto TSI. V takových případech se musí přihlížet ke skutečnosti, že každý z těchto prvků, pokud se bere v úvahu izolovaně, neumožňuje sám o sobě zabezpečení shody celku: shodu subsystému je možné stanovit pouze celkově, tj. po dosažení shody s TSI u všech prvků.
V tomto případě se mohou ukázat nezbytnými přechodné etapy, které umožní zachovat kompatibilitu železničního svršku s ustanoveními ostatních subsystémů („Řízení a zabezpečení“, „Energie“), ale i s provozem vlaků, na které se TSI nevztahuje.
7.2.4. Parametry a vlastnosti týkající se různých zařízení a zařízení údržby
Jejich shody se bude dosahovat podle potřeb dopravců používajících příslušné stanice a zařízení údržby.
7.2.5. Rychlost jako přechodné kritérium
Trať je možné zprovoznit pro nižší než konečnou plánovanou rychlost. V tomto případě by však trať neměla být konstruována tak, aby zabraňovala dosažení konečné plánované rychlosti.
Například osová vzdálenost kolejí musí být vhodná pro plánovanou rychlost trati, ale převýšení bude muset odpovídat rychlosti v době zprovoznění trati.
Požadavky na posuzování shody za těchto okolností jsou stanoveny v bodu 6.3.
7.3. Zvláštní případy
Dále uvedené zvláštní případy jsou povoleny pro konkrétní sítě. Tyto zvláštní případy jsou rozděleny takto:
— |
případy „P“: trvalé případy; |
— |
případy „T“: dočasné případy, kdy se doporučuje, aby bylo cílového systému dosaženo do roku 2020 (cíl stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě ve znění rozhodnutí č. 884/2004/ES). |
7.3.1. Specifické rysy německé sítě
7.3.1.1 Tratě kategorie I
Případy P
Maximální sklon stoupání a klesání
Vysokorychlostní trať mezi Kolínem a Frankfurtem (Rýn-Mohan) byla postavena s maximálním sklonem stoupání a klesání 40 ‰.
Případy T
Žádné
7.3.1.2 Tratě kategorie II a III
Případy P
Žádné
Případy T
Žádné
7.3.2. Specifické rysy rakouské sítě
7.3.2.1 Tratě kategorie I
Případy P
Minimální délka nástupiště pro cestující
Minimální délka nástupišť pro cestující je zkrácena na 320 m.
Případy T
Žádné
7.3.2.2 Tratě kategorie II a III
Případy P
Minimální délka nástupiště pro cestující
Minimální délka nástupišť pro cestující je zkrácena na 320 m.
Případy T
Žádné
7.3.3. Specifické rysy dánské sítě
Případy P
Minimální délka nástupišť pro cestující a odstavných kolejí
Na tratích dánské sítě je minimální délka nástupišť pro cestující a délka odstavných kolejí zkrácena na 320 m.
Případy T
Žádné
7.3.4. Specifické rysy španělské sítě
7.3.4.1 Tratě kategorie I
Případy P
Rozchod koleje
S výjimkou vysokorychlostních tratí mezi Madridem a Sevillou a mezi Madridem a Barcelonou k francouzským hranicím jsou tratě španělské sítě postaveny s rozchodem koleje 1 668 mm.
7.3.4.2 Tratě kategorie II a III
Případy P
Rozchod koleje
Tratě kategorie II a III jsou postaveny s rozchodem koleje 1 668 mm.
Osová vzdálenost kolejí
Na tratích kategorie II a III smí být osová vzdálenost kolejí snížena na jmenovitou hodnotu 3 808 m.
Případy T
Žádné
7.3.5. Specifické rysy finské sítě
7.3.5.1 Tratě kategorie I
Případy P
Rozchod koleje
Jmenovitý rozchod koleje je 1 524 mm.
Minimální průjezdný průřez
Průjezdný průřez musí umožňovat jízdu vlaků zkonstruovaných s obrysem FIN 1 definovaným ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Ekvivalentní kuželovitost
Minimální hodnoty průměrných rozchodů jsou
Rozsah rychlostí |
Minimální hodnota průměrného rozchodu na délce 100 m |
≤ 160 |
Posouzení není požadováno |
> 160 a ≤ 200 |
1 519 |
> 200 a ≤ 230 |
1 521 |
> 230 a ≤ 250 |
1 522 |
> 250 a ≤ 280 |
1 523 |
> 280 a ≤ 300 |
1 523 |
> 300 |
1 523 |
Vzdálenost mezi pojížděnými hranami, která má být použita ve výpočtech podle bodu 4.2.9.2, činí 1 511 mm a 1 505 mm.
Volný přejezd kol po výhybkách
Maximální hodnota volného přejezdu kola po výhybkách je 1 469 mm.
Vzdálenost vedoucí hrany přídržnice od pojížděné hrany klínu pevné srdcovky
Minimální hodnota vzdálenosti vedoucí hrany přídržnice od pojížděné hrany klínu pevné srdcovky je 1 478 mm.
Volný projezd kola v oblasti srdcovky
Maximální hodnota volného průjezdu kola v oblasti srdcovky je 1 440 mm.
Volný průjezd kola v oblasti přídržnice / křídlové kolejnice
Maximální hodnota volného průjezdu kola v oblasti přídržnice / křídlové kolejnice je 1 469 mm.
Minimální šířka žlábku
Minimální šířka žlábku je 41 mm.
Nadvýšení přídržnice
Maximální hodnota výšky přídržnice je 55 mm.
Délka nástupiště
Minimální délka nástupiště je 350 m.
Vzdálenost hrany nástupiště od osy koleje
Jmenovitá vzdálenost hrany nástupiště od osy koleje musí být 1 800 mm ve výšce nástupiště 550 mm.
Případy T
Žádné
7.3.5.2 Tratě kategorie II a III
Případy P
Platí stejné případy jako pro tratě kategorie I.
Případy T
Žádné
7.3.6. Specifické rysy britské sítě
7.3.6.1 Tratě kategorie I
Případy P
Žádné
Případy T
Žádné
7.3.6.2 Tratě kategorie II
Případy P
Minimální průjezdný průřez (4.2.3)
1 Obrysy UK1 (vydání 2)
Vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ definuje obrysy UK1 (vydání 2).
Obrys UK1 (vydání 2) je definován za pomoci řady metodologií vhodných pro infrastrukturu britské železnice, což umožňuje maximální využití omezeného prostoru.
Obrys UK1 (vydání 2) zahrnuje 3 obrysy: UK1[A], UK1[B], UK1[D].
Podle této klasifikace jsou obrysy [A] obrysy vozidla, které se neopírají o parametry infrastruktury; obrysy [B] jsou obrysy vozidla, které zohledňují omezený (specifický) pohyb vozidla ve vypružení, ale nezohledňují výkyv; a obrysy [D] jsou šablony definující maximální prostor infrastruktury dostupný na přímé a vyrovnané koleji.
Infrastruktura musí odpovídat obrysům UK1 v souladu s následujícími pravidly:
2 Obrys UK1[A]
Až do výšky 1 100 mm nad temenem kolejnice se použije pevně daný průjezdný průřez definovaný v normě Railway Group Standard GC/RT5212 (vydání 1, únor 2003). Tento průřez poskytuje optimální mezní pozici pro nástupiště a zařízení, která mají být v těsné blízkosti vlaků, a odpovídá obrysu UK1[A] definovanému ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“.
Pokud stávající infrastruktura nesplňuje požadavky na obrys dolních částí definované v normě GC/RT5212 (vydání 1, únor 2003), mohou být povoleny nižší odchylky průjezdných průřezů podmíněné zavedením vhodných kontrolních opatření. Tato opatření jsou stanovena v normě GC/RT5212 (vydání 1, únor 2003).
3 Obrys UK1[B]
Obrys UK1[B] se vztahuje ke jmenovité poloze koleje. Zahrnuje přídavek na povolené odchylky nízké svislé i příčné tuhosti koleje a předpokládá maximální dynamický pohyb vozidla 100 mm (příčný, svislý, výkyv, povolené odchylky vozidla a svislé zaoblení).
Při použití požadovaného obrysu UK1[B] se tento obrys upraví z důvodu výkyvů ve vodorovných obloucích (za pomoci vzorce popsaného v bodu 5 níže), přičemž se použijí následující hodnoty:
Osy podvozků |
17,000 m |
Celková délka |
24,042 m na celou šířku skříně |
Průjezdné průřezy pro obrys UK1[B] musí splňovat požadavky normy GC/RT5212 (vydání 1, únor 2003).
4 Obrys UK1[D]
Obrys UK1[D] se vztahuje ke jmenovité poloze koleje. Pro vozidlo odpovídající obrysu UK1[D] musí být definovány rozměry příslušné části skříně, geometrické vlastnosti a dynamické pohyby podle schválené metodologie, která byla použita pro výpočet prostoru vytvořeného obrysem vozidla.
Žádný bod infrastruktury nesmí zasahovat do prostoru definovaného obrysem UK1[D]. Není třeba počítat s přídavkem na výkyvy vozidla v obloucích.
Pokud vozidla odpovídající obrysu UK1[D] získají po dohodě s provozovatelem infrastruktury povolení pro určitou trať, zajistí se pro tato vozidla průjezdné průřezy v souladu s požadavky normy GC/RT5212 (vydání 1, únor 2003).
5 Výpočet výkyvu vozidla v obloucích
Tento bod stanoví výpočet zvětšení prostoru vytvořeného obrysem vozidla, které vyplývá z jízdy v oblouku. To se týká provozovatele infrastruktury. Výpočty jsou stejné jako výpočty uvedené ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ pro výpočet snížení šířky; jsou pouze jinak vyjádřeny.
Výkyvy v určitém bodě skříně vozidla jsou rozdílem mezi radiální vzdáleností od osy koleje k danému bodu (Rdo nebo Rdi) a příčnou vzdáleností od osy vozidla k danému bodu (Wo nebo Wi). Údaje jsou počítány u stojícího vozidla.
Uvažujme vozidlo s osami podvozku L a polovinu vzdálenosti nápravy podvozku ao (Skutečná vzdálenost nápravy je 2 x ao)
Vnitřní výkyv bodu Ui od osy vozidla je:
Vnější výkyv bodu Uo od osy vozidla je:
Kde
Stejné výpočty lze použít pro výpočet svislých výkyvů.
Osová vzdálenost kolejí (4.2.4)
Bod 4.2.4 této TSI vyžaduje, aby pro maximální dovolenou rychlost V ≤ 230 km/h byla minimální osová vzdálenost hlavních kolejí na tratích... zvláště modernizovaných pro vysokou rychlost ve fázi návrhu ... < 4,00 m, určeno na základě vztažného kinematického obrysu (4.2.3).
Je třeba použít vztažný obrys UK1 (vydání 2) stanovený v kapitole 7 vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ a v kapitole 7.3.6 této TSI.
Tento požadavek je možné splnit při osové vzdálenosti kolejí 3 400 mm v přímé koleji a oblouku koleje o poloměru 400 m nebo větším.
Nástupiště (4.2.20)
1 Výška nástupiště
Nástupiště používaná na modernizovaných tratích ve Velké Británii, kde mají v běžném obchodním provozu zastavovat vlaky vyhovující vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“, musí mít nástupiště výšku hrany 915 mm (s dovolenou odchylkou + 0, – 50 mm), měřeno kolmo k ploše kolejnic koleje sousedící s nástupištěm.
2 Vodorovná vzdálenost nástupiště (odsazení nástupiště)
Nástupiště používaná na modernizovaných tratích ve Velké Británii, kde mají v běžném obchodním provozu zastavovat vlaky vyhovující vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“, musí mít minimální vzdálenost od sousedící koleje (s dovolenou odchylkou + 15, - 0 mm) odpovídající průjezdnému průřezu dolních částí stanovenou v příloze 1 normy Railway Group Standard GC/RT5212 (vydání 1, únor 2003).
U většiny kolejových vozidel je tento požadavek splněn v obloucích o poloměru 360 m nebo větším při vodorovné vzdálenosti nástupiště 730 mm (s dovolenou odchylkou + 15, - 0 mm). Příloha 1 normy Railway Group Standard GC/RT5212 (vydání 1, únor 2003) stanoví výjimky, kdy se požaduje, aby kolem nástupiště projížděly vlaky třídy 373 (Eurostar) nebo kontejnery o šířce 2,6 m. Příloha 1 normy Railway Group Standard GC/RT5212 (vydání 1, únor 2003) také stanoví požadavky, pokud je poloměr oblouku menší než 360 m.
3 Minimální délka nástupiště
Nástupiště na modernizovaných tratích britské sítě, kde mají v běžném obchodním provozu zastavovat vlaky vyhovující vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“, musí mít užitnou délku alespoň 300 m.
Délka nástupiště na modernizovaných tratích britské sítě, kde mají v běžném obchodním provozu zastavovat vlaky vyhovující vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“, se uvede v registru infrastruktury.
Případy T
Žádné
7.3.6.3 Tratě kategorie III
Případy P
Všechny zvláštní případy P týkající se tratí kategorie II se vztahují také na tratě kategorie III.
Případy T
Žádné
7.3.7. Specifické rysy řecké sítě
7.3.7.1 Tratě kategorie I
Případy P
Žádné
Případy T
Žádné
7.3.7.2 Tratě kategorie II a III
Případy P
Průjezdný průřez
Průjezdný průřez trati Atény-Soluň-Idomeni a Soluň-Promahona umožňuje jízdu vlaků s obrysem GB, ale v některých úsecích těchto tratí je omezen na obrys vozidel GA.
Průjezdný průřez na trati Atény-Kiato umožňuje jízdu vlaků s obrysem GB.
Minimální délka nástupišť pro cestující a odstavných kolejí
Na trati Atény-Soluň-Idomeni a Soluň-Promahona je minimální užitná délka nástupišť pro cestující a délka odstavných kolejí 200 m.
Ve stanici Promahona: 189 m.
Na trati Atény-Kiato je minimální užitná délka nástupišť pro cestující a odstavných kolejí následující:
Ve stanicích SKA, Megara, Ag.Theodoroi a Kiato: 300 m
Ve stanici Thriasio: 150 m
Ve stanici Magula: 200 m
Rozchod koleje
Trať Atény-Patras je postavena s rozchodem 1 000 mm. Předpokládá se postupná modernizace na rozchod 1 435 mm.
Případy T
Žádné
7.3.8. Specifické rysy sítí v Irsku a Severním Irsku
Případy P
Průjezdný průřez
Minimální průjezdný průřez, který se má používat na tratích v Irsku a v Severním Irsku, je průřez IRL1. Je to irský standardní průjezdný průřez.
Poznámky:
1. |
Ve vodorovných obloucích je nutno počítat s účinky zaoblení a převýšení. |
2. |
V místech zaoblení lomu sklonu je nutno počítat s účinky takového zaoblení. |
3. |
Mez přesahu do spodního prostoru ve výši 60 mm pro stavby podléhá všem omezením stanoveným v normě PW4. Velikost přesahu pro Dublinskou předměstskou oblast je nula (drobné výjimky viz norma PW4). |
4. |
Mosty:
|
5. |
Je započítán přídavek pro chodník o šířce 700 mm. Pokud se chodník nebuduje, smí být uvedený rozměr snížen na 1 790 mm. |
6. |
Úplný seznam šířek nástupišť je uveden v normě PW39. |
Rozchod koleje
Železniční sítě Irska a Severního Irska jsou tvořeny tratěmi s rozchodem 1 602 mm. Podle čl. 7 písm. b) směrnice Rady 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES budou tento rozchod zachovávat také projekty nových tratí v Irsku a v Severním Irsku.
Minimální poloměr oblouku koleje
Vzhledem k tomu, že bude zachováván rozchod koleje 1 602 mm, nejsou ustanovení této TSI o minimálním poloměru oblouku koleje a o souvisejících specifikacích (převýšení koleje a nedostatek převýšení) pro železniční sítě Irska a Severního Irska použitelná.
Minimální délka nástupišť pro cestující a odstavných kolejí
Na tratích sítí v Irsku a v Severním Irsku je minimální užitná délka nástupišť pro cestující a délka odstavných kolejí využívaných vysokorychlostními vlaky stanovena na 215 m.
Výška nástupiště
Na tratích sítí v Irsku a v Severním Irsku musí mít nástupiště standardní výšku 915 mm. Výška nástupišť musí být zvolena tak, aby poskytovala optimální využití polohy schůdků vlaků zkonstruovaných s obrysem IRL1.
Osová vzdálenost kolejí
Minimální osová vzdálenost kolejí na stávajících tratích v Irsku a v Severním Irsku se zvětší ještě před modernizací, tak aby byla zajištěna bezpečná vůle mezi míjejícími se vlaky.
7.3.9. Specifické rysy italské sítě
7.3.9.1 Tratě kategorie I, II a III
Vzdálenost nástupiště od osy koleje v případě nástupišť o výšce 550 mm
Případy P
Na tratích italské sítě se v případě nástupišť o výšce 550 mm jmenovitá vzdálenost L od osy koleje, rovnoběžná se spojnicí temen obou kolejnicových pásů, vypočítá na základě tohoto vzorce:
na přímé koleji a uvnitř oblouků: |
|
vně oblouků: |
|
kde δ je úhel převýšení k vodorovné rovině.
Případy T
Žádné
7.3.10. Specifické rysy nizozemské sítě
7.3.10.1 Tratě kategorie I
Případy P
Žádné
Případy T
Žádné
7.3.10.2 Tratě kategorie II a III
Případy P
Výška nástupišť je 840 mm.
Případy T
Žádné
7.3.11. Specifické rysy portugalské sítě
7.3.11.1 Tratě kategorie I
Případy P
Žádné
Případy T
Žádné
7.3.11.2 Tratě kategorie II a III
Případy P
Rozchod koleje je 1 668 mm.
Případy T
Žádné
7.3.12. Specifické rysy švédské sítě
7.3.12.1 Tratě kategorie I
Případy P
Minimální délka nástupiště
Minimální délka nástupiště je zkrácena na 225 m.
Odstavné koleje: minimální délka
Délka odstavných kolejí může být omezena tak, aby na ně mohly být odstaveny vlaky s maximální délkou 225 m.
Nástupiště – vzdálenost od osy koleje
Jmenovitá vzdálenost L od osy koleje, rovnoběžná se spojnicí temen obou kolejnicových pásů, musí být:
L = 1 700 mm + Si, o L (mm), S (mm)
kde S závisí na poloměru oblouku (R) a instalovaném převýšení (D) vypočítaném na základě vzorce:
Pro vnitřní oblouky:
Si = 41 000/R + D/3* |
(pro nástupiště o výšce 580 mm) |
|
(pro nástupiště o výšce 730 mm D/2)* |
Pro vnější oblouky:
So = 31 000/R – D/4
R (m), D (mm)
Dovolené odchylky (polohy) jmenovité vzdálenosti L (1 700 mm) hran nástupiště jsou v mm:
Nová stavba: |
– 0, + 40 |
Dovolená odchylka pro údržbu: |
– 30, + 50 |
Bezpečná mezní dovolená odchylka: |
– 50 |
Případy T
Žádné
7.3.12.2 Tratě kategorie II
Případy P
Platí stejné případy jako pro tratě kategorie I.
Případy T
Výška nástupiště
Jmenovitá výška nástupiště je 580 mm nebo 730 mm.
7.3.12.3 Tratě kategorie III
Případy P
Platí stejné případy jako pro tratě kategorie I.
Případy T
Výška nástupiště
Jmenovitá výška nástupiště je 580 mm nebo 730 mm.
7.3.13. Specifické rysy polské sítě
Případy P
Průjezdný průřez
Průjezdný průřez musí umožňovat jízdu vlaků s obrysem GB a OSZD 2-SM (viz schéma níže).
7.4. Revize TSI
V souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES odpovídá agentura za přípravu revize a aktualizaci TSI a za vypracování vhodných doporučení pro výbor uvedený v článku 21 uvedené směrnice s cílem zohlednit technologický pokrok nebo sociální požadavky. Tuto TSI může navíc ovlivnit progresivní přijímání a revize jiných TSI. Navrhované změny této TSI podléhají rigoróznímu přezkoumání, přičemž aktualizované TSI budou zveřejňovány formou pravidelného oznámení přibližně každé 3 roky. Tímto způsobem bude také možno pro infrastrukturu přihlédnout k parametrům hluku.
Studie se omezí pouze na ty tratě, na kterých je požadováno hlukové mapování podle směrnice 2002/49/ES ze dne 22. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Úpravy infrastruktury, které je zapotřebí vzít v úvahu, se omezí na opatření u zdroje, např. kontrola hrubosti hlavy kolejnice a akustická optimalizace dynamických vlastností koleje.
7.5. Dohody
7.5.1. Stávající dohody
Členské státy oznámí Komisi do 6 měsíců ode dne vstupu této TSI v platnost následující dohody, na základě kterých jsou subsystémy související s oblastí působnosti této TSI (výstavba, obnova, modernizace, uvedení do provozu, provoz a údržba subsystémů, jak je definováno v kapitole 2 této TSI) provozovány:
— |
vnitrostátní, dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi členskými státy a provozovateli infrastruktury nebo železničními podniky uzavřené na dobu určitou nebo neurčitou a vyžadované z důvodu specifické nebo místní povahy plánované dopravy; |
— |
dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi provozovateli infrastruktury, železničními podniky nebo členskými státy, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability; |
— |
mezinárodní dohody mezi jedním nebo více členskými státy a alespoň jednou třetí zemí nebo mezi provozovateli infrastruktury/železničními podniky členských států a alespoň jedním provozovatelem infrastruktury nebo železničním podnikem třetí země, kteří zajišťují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability. |
Provoz / údržba subsystémů spadajících do oblasti působnosti této TSI, na které se vztahují tyto dohody, se povolí, jsou-li dodrženy právní předpisy Společenství.
Slučitelnost těchto dohod s právními předpisy EU, včetně jejich nediskriminační povahy, a zejména s touto TSI bude hodnocena a Komise přijme nezbytná opatření, jako je např. revize této TSI, aby zahrnovala možné konkrétní případy nebo přechodná opatření.
7.5.2. Budoucí dohody
Veškeré budoucí dohody nebo úpravy stávajících dohod musí přihlédnout k právním předpisům EU, a zejména k této TSI. Členské státy Komisi oznámí tyto nové dohody/změny. Použije se postup podle bodu 7.5.1.
(1) Body přílohy III směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES.
(2) Zvýšení teploty kolejnice v důsledku energie v ní přeměněné činí až 0,035 oC na kN brzdné síly na jeden kolejnicový pás; v případě nouzového brzdění to odpovídá (pro oba kolejnicové pásy) zvýšení teploty kolejnice o přibližně 6 oC na celý vlak.
(3) Je nutné zdůraznit, že skutečná kvalita koleje není referenční kvalitou koleje, která je definována pro posuzování kolejových vozidel na základě mezních hodnot hluku projíždějících vozidel.
(4) V případě zavedených výrobků uvedených na trh před zveřejněním této verze TSI je typ považován za schválený, a proto není přezkoušení typu (modul B) zapotřebí. Výrobce však musí prokázat, že zkoušky a ověření prvků interoperability byly pro dřívější použití za srovnatelných podmínek pokládány za úspěšné a že splňují požadavky této TSI. V tomto případě jsou tato posouzení nadále platná pro nové použití. Pokud není možné prokázat, že řešení bylo v minulosti ověřeno, použije se postup E2.
PŘÍLOHA A
Prvky interoperability oblasti „infrastruktura“
A.1. Oblast působnosti
V této příloze je popsáno posuzování shody prvků interoperability oblasti „Infrastruktura“.
A.2. Vlastnosti, které je třeba posoudit pro „zavedené“ prvky interoperability
Vlastnosti prvků interoperability, které je třeba posuzovat v různých fázích návrhu, vývoje a výroby jsou v tabulce A označeny znakem „X“. U vlastností, pro které není posouzení oznámeným subjektem požadováno, je v tabulce uvedeno „n.r.“
Tabulka A1
Posuzování prvků interoperability pro ES ověření shody
Vlastnosti, které je třeba posoudit |
Posuzování v následující fázi |
||||||
Fáze návrhu a vývoje |
Fáze výroby |
||||||
Přezkoumání návrhu |
Přezkoumání výrobního procesu |
Přezkoušení typu |
|
Kvalita výrobku (série) |
|||
|
|
|
|
|
|
||
|
X |
X |
n.r. |
|
X |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
|
n.r. |
||
|
X |
X |
n.r. |
|
X |
||
|
|
|
|
|
|
||
|
n.r. |
n.r. |
X |
|
X |
||
|
n.r. |
n.r. |
X |
|
X |
||
|
n.r. |
n.r. |
X |
|
X |
||
|
n.r. |
n.r. |
X |
|
X |
||
|
|
|
|
|
|
||
|
X |
X |
X |
|
X |
||
|
X |
X |
X |
|
X |
||
|
|
|
|
|
|
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
|
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
|
n.r. |
||
|
X |
X |
n.r. |
|
X |
||
|
|
|
|
|
|
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
|
X |
A.3 Vlastnosti, které je třeba posoudit pro „nové“ prvky interoperability
Nové prvky interoperability se posuzují ve fázi návrhu na základě požadavků kapitoly 4, jak je uvedeno v tabulce A2. U vlastností, pro které není posouzení oznámeným subjektem požadováno, je v tabulce uvedeno „n.r.“
Pro výhybky a výhybkové konstrukce jsou části kapitoly 4, které mají být použity pro posouzení, stanoveny v kapitole 5.
Ve fázi výroby se vlastnosti nových prvků interoperability stanovené v technických specifikacích zahrnutých v souboru technické dokumentace posuzují podle zvoleného modulu.
Tabulka A2
Posuzování nového prvku interoperability pro ES ověření shody
|
Prvky interoperability |
||||
Vlastnosti, které je třeba posoudit |
Kolejnice |
Systémy upevnění |
Pražce |
||
|
n.r. |
n.r. |
Přezkoumání návrhu |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
Přezkoumání návrhu |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
Přezkoumání návrhu |
Přezkoumání návrhu |
Přezkoumání návrhu |
||
|
Přezkoumání návrhu – v provozu |
Přezkoumání návrhu – v provozu |
Přezkoumání návrhu – v provozu |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
Přezkoumání návrhu |
Přezkoumání návrhu |
Přezkoumání návrhu |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
Přezkoumání návrhu |
Přezkoumání návrhu |
Přezkoumání návrhu |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
Přezkoušení typu |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
|
Přezkoušení typu |
Přezkoušení typu |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
Přezkoumání návrhu |
n.r. |
PŘÍLOHA B1
Posuzování subsystému „infrastruktura“
B1.1. Oblast působnosti
Tato příloha uvádí posuzování shody subsystému „Infrastruktura“.
B1.2. Vlastnosti a moduly
Vlastnosti subsystému, které je třeba posuzovat v různých fázích návrhu, výstavby a provozu, jsou v tabulce B1 označeny znakem „X“. U vlastností, pro které není posouzení oznámeným subjektem požadováno, je v tabulce uvedeno „n.r.“
To však nevylučuje potřebu jiných posouzení v rámci dalších fází.
Definice fází posuzování:
1 |
„Podrobný návrh a návrh provedení, před zahájením stavby“: zahrnuje kontrolu správnosti hodnot / parametrů na základě příslušných požadavků TSI. |
2 |
„Po dokončení stavby, před uvedením do provozu“: kontrola v terénu, zda výrobek splňuje příslušné projektované parametry, ještě před jeho uvedením do provozu. |
3 |
„Ověření v podmínkách plného provozu“: kontrola stavu subsystému během provozu. |
Tabulka B1
Posuzování subsystému „Infrastruktura“ pro ES ověření shody
|
Fáze posuzování |
||||
|
1 |
2 |
3 |
||
Vlastnosti, které je třeba posoudit |
Podrobný návrh a návrh provedení, před zahájením stavby |
Po dokončení stavby, před uvedením do provozu |
Ověření v podmínkách plného provozu |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
X |
n.r. |
||
|
X |
X |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
X |
n.r. |
||
|
X |
X |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
X |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
|
|
|
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
Vyhrazeno |
Vyhrazeno |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
|
|
|
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
X |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
n.r. |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
X |
n.r. |
||
|
|
|
|
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
||
|
X |
n.r. |
n.r. |
PŘÍLOHA B2
Posuzování subsystému „údržba“
B2.1. Oblast působnosti
V této příloze je popsáno posuzování shody té části subsystému „Údržba“, která se zabývá pevnými zařízeními pro údržbu vlaků.
B2.2. Vlastnosti
Vlastnosti subsystému, které je třeba posuzovat v různých fázích návrhu, výstavby a provozu, jsou v tabulce B2 označeny znakem „X“. U vlastností, pro které není posouzení požadováno, je v tabulce uvedeno „n.r.“
Tabulka B2
Posuzování subsystému „Údržba“ členským státem
|
1 |
2 |
3 |
||
Vlastnosti, které je třeba posoudit |
Podrobný návrh a návrh provedení, před zahájením stavby |
Po dokončení stavby, před uvedením do provozu |
Ověření v podmínkách plného provozu |
||
|
|
|
|
||
Spojky pro systém vyprazdňování toalet |
X |
n.r. |
n.r. |
||
Výška myčky pro čištění |
X |
n.r. |
X |
||
Rychlost myčky |
X |
n.r. |
n.r. |
||
Kvalita vody |
X |
n.r. |
X |
||
Kvalita písku |
n.r. |
n.r. |
X |
||
Kvalita paliva |
n.r. |
n.r. |
X |
PŘÍLOHA C
Postupy posuzování
Moduly pro prvky interoperability
Modul A: Interní řízení výroby
1. |
Tento modul popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability splňuje požadavky TSI, které se na něj vztahují. |
2. |
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci podle bodu 3. |
3. |
Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody prvku interoperability s požadavky této TSI. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu, údržbu a fungování prvku interoperability. Dokumentace musí v míře nezbytné pro posouzení obsahovat:
|
4. |
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu vyráběných prvků interoperability s technickou dokumentací podle bodu 3 a s požadavky TSI, které se na ně vztahují. |
5. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability písemné ES prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení se sepíše ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat:
|
6. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii ES prohlášení o shodě s technickou dokumentací po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci a popřípadě ji dát k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství. |
7. |
Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek uvedených v modulu V. |
Modul A1: Interní řízení návrhu s ověřováním výroby
1. |
Tento modul popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability splňuje požadavky TSI, které se na něj vztahují. |
2. |
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci podle bodu 3. |
3. |
Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody prvku interoperability s požadavky této TSI. Technická dokumentace musí také prokazovat, že návrh prvku interoperability, který byl přijat ještě před provedením této TSI, tuto TSI splňuje a že prvek interoperability je v provozu ve stejné oblasti použití. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu, údržbu a fungování prvku interoperability. Dokumentace musí v míře nezbytné pro posouzení obsahovat:
|
4. |
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu vyráběných prvků interoperability s technickou dokumentací podle bodu 3 a s požadavky TSI, které se na ně vztahují. |
5. |
Oznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provede příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu vyráběných prvků interoperability s typem popsaným v technické dokumentaci uvedené v bodu 3 a s požadavky TSI. Výrobce (3) může zvolit jeden z těchto postupů: |
5.1 |
Ověřování kontrolou a zkoušením každého výrobku |
5.1.1 |
Každý výrobek se jednotlivě zkontroluje a provedou se odpovídající zkoušky s cílem ověřit shodu výrobku s typem popsaným v technické dokumentaci a s požadavky TSI, které se na něj vztahují. Jestliže není v TSI (nebo v evropské normě citované v TSI) žádná zkouška stanovena, použijí se příslušné evropské specifikace nebo rovnocenné zkoušky. |
5.1.2 |
Oznámený subjekt vydá pro schválené výrobky písemný certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám. |
5.2 |
Statistické ověřování |
5.2.1 |
Výrobce předkládá své výrobky v podobě stejnorodých dávek a přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé vyrobené dávky. |
5.2.2 |
K ověření musí být k dispozici veškeré prvky interoperability v podobě stejnorodých dávek. Z každé dávky se náhodným výběrem odebere vzorek. Prvky interoperability ve vzorku se jednotlivě zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky s cílem zajistit shodu těchto výrobků s typem popsaným v technické dokumentaci a s požadavky TSI, které se na ně vztahují, a rozhodnout, zda bude dávka přijata, nebo zamítnuta. Jestliže není v TSI (nebo v evropské normě citované v TSI) žádná zkouška stanovena, použijí se příslušné evropské specifikace nebo rovnocenné zkoušky. |
5.2.3 |
Statistický postup musí využívat odpovídající metody (statistická metoda, plán odebírání vzorků atd.) s ohledem na posuzované vlastnosti uvedené v TSI. |
5.2.4 |
V případě, že jsou dávky přijaty, oznámený subjekt vydá písemný certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám. Všechny prvky interoperability z dávky mohou být uvedeny na trh s výjimkou těch prvků interoperability ze vzorku, u nichž shoda zjištěna nebyla. |
5.2.5 |
Pokud je dávka zamítnuta, oznámený subjekt nebo příslušný orgán přijme příslušná opatření, která zabrání uvedení této dávky na trh. V případě častého zamítnutí dávek oznámený subjekt statistické ověřování pozastaví. |
6. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení se sepíše ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat:
Je třeba vzít v úvahu certifikát shody uvedený v bodu 5. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané oznámeným subjektem. |
7. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii ES prohlášení o shodě s technickou dokumentací po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci a popřípadě ji dát k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství. |
8. |
Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek uvedených v modulu V. |
Modul B: Přezkoušení typu
1. |
Tento modul popisuje tu část postupu, při níž oznámený subjekt zjišťuje a osvědčuje, že reprezentativní vzorek předpokládané výroby splňuje ustanovení TSI, která se na něj vztahují. |
2. |
Žádost o ES přezkoušení typu podává výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství. Žádost musí obsahovat:
Žadatel dá oznámenému subjektu k dispozici reprezentativní vzorek předpokládané výroby (dále jen „typ“). Typ může zahrnovat několik variant prvku interoperability za předpokladu, že rozdíly mezi jednotlivými variantami nemají vliv na dodržování ustanovení TSI. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže to program zkoušek vyžaduje. Jestliže postup pro přezkoušení typu nevyžaduje zkoušení typu a typ je dostatečně definován technickou dokumentací podle bodu 3, může oznámený subjekt souhlasit s tím, že nebude požadovat žádné další vzorky. |
3. |
Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody prvku interoperability s požadavky této TSI. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu, údržbu a fungování prvku interoperability. Technická dokumentace musí obsahovat:
|
4. |
Oznámený subjekt: |
4.1 |
přezkoumá technickou dokumentaci; |
4.2 |
ověří, že vzorek (vzorky) byl (byly) vyroben(y) ve shodě s technickou dokumentací, a provede nebo dá provést přezkoušení typu podle ustanovení TSI a/nebo příslušných evropských specifikací; |
4.3 |
je-li v TSI požadováno přezkoumání návrhu, provede kontrolu metod, nástrojů a výsledků použitých při navrhování a zhodnotí, zda je pomocí nich možné po dokončení návrhu splnit požadavky na shodu daného prvku interoperability; |
4.4 |
je-li v TSI požadováno přezkoumání výrobního procesu, provede kontrolu výrobního procesu navrženého pro výrobu prvku interoperability a zhodnotí, do jaké míry tento proces přispívá ke shodě výrobku, a/nebo přezkoumá kontrolu provedenou výrobcem po dokončení procesu návrhu; |
4.5 |
identifikuje prvky, které byly navrženy podle příslušných ustanovení TSI a evropských specifikací, a také prvky, které byly navrženy bez použití příslušných ustanovení těchto evropských specifikací; |
4.6 |
provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky podle bodů 4.2, 4.3 a 4.4, aby zjistil, zda v případě, kdy výrobce zvolil použití příslušných evropských specifikací, byly tyto specifikace skutečně použity; |
4.7 |
provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky podle bodů 4.2, 4.3 a 4.4, aby zjistil, zda v případě, kdy nebyly použity příslušné evropské specifikace, řešení zvolená výrobcem splňují požadavky TSI; |
4.8 |
dohodne se žadatelem místo, kde budou kontroly a nezbytné zkoušky provedeny. |
5. |
Pokud typ splňuje ustanovení TSI, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. Doba platnosti je nejdéle 5 let. K certifikátu se přiloží seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož kopii uchovává oznámený subjekt. Odmítne-li oznámený subjekt vydat výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci usazenému ve Společenství certifikát přezkoušení typu, tuto skutečnost podrobně odůvodní. Musí být stanoven postup pro odvolací řízení. |
6. |
Žadatel informuje oznámený subjekt, u kterého je k dispozici technická dokumentace týkající se certifikátu přezkoušení typu, o všech změnách schváleného výrobku, které mohou ovlivnit shodu s požadavky TSI nebo s podmínkami předepsanými pro jeho používání. V takových případech podléhá prvek interoperability dodatečnému schválení oznámeného subjektu, který vydal certifikát ES přezkoušení typu. V tomto případě oznámený subjekt provede pouze taková přezkoumání a takové zkoušky, které jsou pro změny relevantní a nezbytné. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu přezkoušení typu, popřípadě může oznámený subjekt po odnětí původního certifikátu vystavit certifikát nový. |
7. |
Pokud nebyly provedeny změny podle bodu 6, může být platnost certifikátu, kterému platnost končí, prodloužena na další období. O toto prodloužení žadatel požádá písemným potvrzením, že nebyly provedeny žádné změny, a oznámený subjekt v případě, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, prodlouží platnost certifikátu o další období podle bodu 5. Tento postup je možné opakovat. |
8. |
Každý oznámený subjekt sdělí ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se certifikátů přezkoušení typu a jejich dodatků, které vydal, odňal nebo odmítl. |
9. |
Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie vydaných certifikátů přezkoušení typu a/nebo jejich dodatků. Přílohy certifikátů (viz bod 5) se uchovávají a musejí být k dispozici ostatním oznámeným subjektům. |
10. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství spolu s technickou dokumentací uchovává kopie certifikátů přezkoušení typu a jejich dodatků po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci a popřípadě ji dát k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství. |
Modul D: Systém řízení jakosti výroby
1. |
Tento modul popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability je ve shodě s typem popsaným v certifikátu přezkoušení typu a splňuje požadavky TSI, které se na něj vztahují. |
2. |
Výrobce používá schválený systém řízení jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3 a podléhá sledování podle bodu 4. |
3. |
Systém řízení jakosti |
3.1 |
Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému řízení jakosti pro daný prvek interoperability. Žádost musí obsahovat:
|
3.2 |
Systém řízení jakosti musí zabezpečovat shodu prvků interoperability s typem popsaným v certifikátu přezkoušení typu a s požadavky TSI, které se na ně vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému řízení jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému řízení jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis:
|
3.3 |
Oznámený subjekt posoudí systém řízení jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. Shoda s těmito požadavky se předpokládá, jestliže výrobce zavede systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků v souladu s normou EN/ISO 9001-2000, které berou v úvahu zvláštní vlastnosti prvku interoperability, na který bude použita. Jestliže výrobce používá certifikovaný systém řízení jakosti, oznámený subjekt toto zohlední ve svém posouzení. Audit musí být specifický pro kategorii výrobků, která je reprezentativní pro daný prvek interoperability. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. |
3.4 |
Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému řízení jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje oznámený subjekt, který schválil systém řízení jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému řízení jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém řízení jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2, nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. |
4. |
Dozor nad systémem řízení jakosti, za který odpovídá oznámený subjekt. |
4.1 |
Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému řízení jakosti. |
4.2 |
Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování a poskytne mu veškeré potřebné informace, zejména:
|
4.3 |
Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém řízení jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu. Audity se provádějí nejméně jednou ročně. Jestliže výrobce používá certifikovaný systém řízení jakosti, oznámený subjekt toto zohlední při dozoru. |
4.4 |
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém řízení jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce. |
5. |
Každý oznámený subjekt rovněž poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se schválení systému řízení jakosti, která vydal, odňal nebo odmítl. Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie vydaných schválení systému řízení jakosti. |
6. |
Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního výrobku:
|
7. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení se sepíše ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat:
Je třeba vzít v úvahu tyto certifikáty:
|
8. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci a popřípadě ji dát k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství. |
9. |
Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek v modulu V. |
Modul F: Ověřování výrobků
1. |
Tento modul popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství kontroluje a osvědčuje, že daný prvek interoperability podle ustanovení bodu 3 je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje požadavky TSI, které se na něj vztahují. |
2. |
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu prvků interoperability s typem popsaným v certifikátu přezkoušení typu a s požadavky TSI, které se na ně vztahují. |
3. |
Oznámený subjekt provede příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu prvku interoperability s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky této TSI. Výrobce (6) může zvolit buď kontrolu a zkoušení každého prvku interoperability podle bodu 4, nebo kontrolu a zkoušení prvků interoperability na statistickém základě podle bodu 5. |
4. |
Ověřování kontrolou a zkoušením každého prvku interoperability |
4.1 |
Každý výrobek se individuálně zkontroluje a provedou se příslušné zkoušky, aby byla zajištěna shoda výrobků s typem popsaným v certifikátu přezkoušení typu a s požadavky TSI, které se na ně vztahují. Jestliže není v TSI (nebo v evropské normě citované v TSI) žádná zkouška stanovena, použijí se příslušné evropské specifikace (7) nebo rovnocenné zkoušky. |
4.2 |
Oznámený subjekt vydá pro schválené výrobky písemný certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám. |
4.3 |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané oznámeným subjektem. |
5. |
Statistické ověřování |
5.1 |
Výrobce předkládá své prvky interoperability v podobě stejnorodých dávek a přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé vyrobené dávky. |
5.2 |
K ověření musí být k dispozici veškeré prvky interoperability v podobě stejnorodých dávek. Z každé dávky se náhodným výběrem odebere vzorek. Prvky interoperability ve vzorku se jednotlivě zkontrolují a provedou se příslušné zkoušky s cílem zajistit shodu výrobků s typem popsaným v certifikátu přezkoušení typu a s požadavky TSI, které se na ně vztahují, a rozhodnout, zda bude dávka přijata, nebo zamítnuta. Jestliže není v TSI (nebo v evropské normě citované v TSI) žádná zkouška stanovena, použijí se příslušné evropské specifikace nebo rovnocenné zkoušky. |
5.3 |
Statistický postup musí využívat odpovídající metody (statistická metoda, plán odebírání vzorků atd.) s ohledem na posuzované vlastnosti uvedené v TSI. |
5.4 |
V případě, že jsou dávky přijaty, oznámený subjekt vydá písemný certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám. Všechny prvky interoperability z dávky mohou být uvedeny na trh s výjimkou těch prvků interoperability ze vzorku, u nichž nebyla zjištěna shoda. Pokud je dávka zamítnuta, oznámený subjekt nebo příslušný orgán přijme příslušná opatření, která zabrání uvedení této dávky na trh. V případě častého zamítnutí dávek oznámený subjekt statistické ověřování pozastaví. |
5.5 |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané oznámeným subjektem. |
6. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení se sepíše ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat:
Je třeba vzít v úvahu tyto certifikáty:
|
7. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci a popřípadě ji dát k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství. |
8. |
Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek v modulu V. |
Modul H 1: Komplexní systém řízení jakosti
1. |
Tento modul popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje požadavky TSI, které se na něj vztahují. |
2. |
Výrobce používá schválený systém řízení jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4. |
3. |
Systém řízení jakosti |
3.1. |
Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému řízení jakosti pro daný prvek interoperability. Žádost musí obsahovat:
|
3.2. |
Systém řízení jakosti musí zabezpečovat shodu prvku interoperability s požadavky TSI, které se na něj vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému řízení jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad politik jakosti a postupů, např. programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému řízení jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis:
Politiky jakosti a postupy se vztahují zejména na fáze posuzování, tzn. na fázi přezkoumání návrhu, výrobního procesu a přezkoušení typu, které jsou pro různé vlastnosti a funkce daného prvku interoperability uvedeny v TSI. |
3.3. |
Oznámený subjekt posoudí systém řízení jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. Shoda s těmito požadavky se předpokládá, jestliže výrobce zavede systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků v souladu s normou EN/ISO 9001-2000, která bere v úvahu zvláštní vlastnosti prvku interoperability, na který bude použita. Jestliže výrobce používá certifikovaný systém řízení jakosti, oznámený subjekt toto zohlední ve svém posouzení. Audit musí být specifický pro kategorii výrobků, která je reprezentativní pro daný prvek interoperability. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. |
3.4. |
Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému řízení jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje oznámený subjekt, který schválil systém řízení jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému řízení jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém řízení jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2, nebo zda se požaduje nové posouzení. Své rozhodnutí oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry vyhodnocení a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. |
4. |
Dozor nad systémem řízení jakosti, za který odpovídá oznámený subjekt |
4.1. |
Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému řízení jakosti. |
4.2. |
Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro návrh, výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování a poskytne mu veškeré potřebné informace, zejména:
|
4.3. |
Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém řízení jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu. Jestliže výrobce používá certifikovaný systém řízení jakosti, oznámený subjekt toto zohlední při dozoru. Audity se provádějí nejméně jednou ročně. |
4.4. |
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém řízení jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce. |
5. |
Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního výrobku:
|
6. |
Každý oznámený subjekt rovněž poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se schválení systému řízení jakosti, která vydal, odňal nebo odmítl. Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie vydaných schválení systému řízení jakosti a dodatečných schválení. |
7. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení se sepíše ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat:
Je třeba vzít v úvahu tento certifikát:
|
8. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci a popřípadě ji dát k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství. |
9. |
Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek v modulu V. |
Modul H2: Komplexní systém řízení jakosti s přezkoumáním návrhu
1. |
Tento modul popisuje postup, kterým oznámený subjekt provádí přezkoumání návrhu prvku interoperability a kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability splňuje požadavky TSI, které se na něj vztahují. |
2. |
Výrobce používá schválený systém řízení jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4. |
3. |
Systém řízení jakosti |
3.1. |
Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému řízení jakosti pro daný prvek interoperability. Žádost musí obsahovat:
|
3.2. |
Systém řízení jakosti musí zabezpečovat shodu prvku interoperability s požadavky TSI, které se na něj vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému řízení jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad politik jakosti a postupů, např. programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému řízení jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis:
Politiky jakosti a postupy se vztahují zejména na fáze posuzování, tzn. na fázi přezkoumání návrhu, výrobních procesů a přezkoušení typu, které jsou pro různé vlastnosti a funkce daného prvku interoperability uvedeny v TSI. |
3.3. |
Oznámený subjekt posoudí systém řízení jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. Shoda s těmito požadavky se předpokládá, jestliže výrobce zavede systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků v souladu s normou EN/ISO 9001-2000, která bere v úvahu zvláštní vlastnosti prvku interoperability, na který bude použita. Jestliže výrobce používá certifikovaný systém řízení jakosti, oznámený subjekt toto zohlední ve svém posouzení. Audit musí být specifický pro kategorii výrobků, která je reprezentativní pro daný prvek interoperability. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí se oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry auditu a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. |
3.4. |
Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému řízení jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje oznámený subjekt, který schválil systém řízení jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému řízení jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém řízení jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2, nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry vyhodnocení a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. |
4. |
Dozor nad systémem řízení jakosti, za který odpovídá oznámený subjekt |
4.1. |
Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému řízení jakosti. |
4.2. |
Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro návrh, výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování a poskytne mu veškeré potřebné informace, zejména:
|
4.3. |
Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém řízení jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu. Jestliže výrobce používá certifikovaný systém řízení jakosti, oznámený subjekt toto zohlední při dozoru. Audity se provádějí nejméně jednou ročně. |
4.4. |
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém řízení jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce. |
5. |
Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního výrobku:
|
6. |
Přezkoumání návrhu |
6.1 |
Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o přezkoumání návrhu pro daný prvek interoperability. |
6.2 |
Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby, údržby a fungování prvku interoperability a posouzení shody s požadavky TSI. Žádost musí obsahovat:
|
6.3 |
Žadatel předloží výsledky zkoušek (10), včetně případných přezkoušení typu, provedených nebo zajištěných jeho příslušnou laboratoří. |
6.4. |
Oznámený subjekt žádost přezkoumá a posoudí výsledky zkoušek. Pokud návrh splňuje ustanovení TSI, která se na něj vztahují, oznámený subjekt žadateli vydá certifikát ES přezkoumání návrhu. Certifikát musí obsahovat závěry přezkoumání, podmínky platnosti certifikátu, údaje nezbytné k identifikaci schváleného návrhu, popřípadě popis fungování výrobku. Doba platnosti je nejdéle 5 let. |
6.5. |
Žadatel informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát ES přezkoumání návrhu, o každé změně schváleného návrhu, která může ovlivnit shodu s požadavky TSI nebo s podmínkami předepsanými pro používání prvku interoperability. V takových případech podléhá prvek interoperability dodatečnému schválení oznámeným subjektem, který vydal certifikát ES přezkoumání návrhu. V tomto případě oznámený subjekt provede pouze taková přezkoumání a takové zkoušky, které jsou pro změny relevantní a nezbytné. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoumání návrhu. |
6.6. |
Pokud nebyly provedeny žádné změny podle bodu 6.4, může být platnost certifikátu, kterému platnost končí, prodloužena na další období. O toto prodloužení žadatel požádá písemným potvrzením, že nebyly provedeny žádné změny, a oznámený subjekt v případě, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, prodlouží platnost certifikátu o další období podle bodu 6.3. Tento postup je možné opakovat. |
7. |
Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se schválení systémů řízení jakosti a certifikátů ES přezkoumání návrhu, které vydal, odňal nebo odmítl. Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie:
|
8. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení se sepíše ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat:
Je třeba vzít v úvahu tyto certifikáty:
|
9. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci a popřípadě ji dát k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství. |
10. |
Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek v modulu V. |
Modul V: Přezkoušení typu ověřením za provozu (vhodnost pro použití)
1. |
Tento modul popisuje tu část postupu, při níž oznámený subjekt ověřením za provozu zjišťuje a osvědčuje, že reprezentativní vzorek předpokládané výroby splňuje ustanovení TSI o vhodnosti pro použití, která se na něj vztahují (11). |
2. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ověření typu zkouškou za provozu. Žádost musí obsahovat:
Žadatel dá společnosti, která uvede prvek interoperability do provozu, k dispozici vzorek nebo dostatečný počet vzorků reprezentativních pro předpokládanou výrobu (dále jen „typ“). Typ může zahrnovat několik variant prvku interoperability za předpokladu, že rozdíly mezi jednotlivými variantami jsou obsaženy ve výše uvedeném ES prohlášení o shodě a v certifikátech. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže jsou nezbytné k provedení ověřování zkouškou za provozu. |
3. |
Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s požadavky TSI. Technická dokumentace musí zahrnovat fungování prvku interoperability a v míře nezbytné pro takové posouzení i návrh, výrobu a údržbu. Technická dokumentace musí obsahovat:
a v míře nezbytné pro takové posouzení,
Jestliže TSI požaduje pro technickou dokumentaci další informace, je nutné je uvést. Přiloží se seznam evropských specifikací uvedených v technické dokumentaci, které byly zcela nebo zčásti použity. |
4. |
Program ověřování zkouškou za provozu musí zahrnovat:
|
5. |
Oznámený subjekt: |
5.1. |
přezkoumá technickou dokumentaci a program ověřování zkouškou za provozu; |
5.2. |
ověří, že typ je reprezentativní a že byl vyroben v souladu s technickou dokumentací; |
5.3. |
ověří, že program ověřování zkouškou za provozu je vhodný pro posouzení požadovaných hodnot výkonnosti a požadovaného chování za provozu prvku interoperability; |
5.4. |
dohodne se žadatelem program a místo, kde budou provedeny inspekce a nezbytné zkoušky, a subjekt, který provede zkoušky (oznámený subjekt nebo jiná způsobilá laboratoř); |
5.5. |
sleduje průběh nasazení prvku interoperability do provozu, fungování a údržbu a provádí jejich inspekce; |
5.6. |
hodnotí zprávu, kterou má vydat společnost (provozovatel infrastruktury a/nebo železniční podnik), která uvedla prvek interoperability do provozu, a veškerou další dokumentaci a informace získané v průběhu postupu (protokoly o zkouškách, zkušenosti z údržby atd.); |
5.7. |
posuzuje, zda chování za provozu splňuje požadavky TSI. |
6. |
Pokud typ splňuje ustanovení TSI, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát vhodnosti pro použití. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry ověřování, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. Doba platnosti je nejdéle 5 let. K certifikátu se přiloží seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož kopii uchovává oznámený subjekt. Odmítne-li oznámený subjekt vydat žadateli certifikát vhodnosti pro použití, tuto skutečnost podrobně odůvodní. Musí být stanoven postup pro odvolací řízení. |
7. |
Žadatel informuje oznámený subjekt, u kterého je k dispozici technická dokumentace týkající se certifikátu vhodnosti pro použití, o všech změnách schváleného výrobku, které podléhají dodatečnému schválení, jestliže tyto změny mohou ovlivnit vhodnost pro použití výrobku nebo podmínky předepsané pro jeho používání. V tomto případě oznámený subjekt provede pouze taková přezkoumání a takové zkoušky, které jsou pro změny relevantní a nezbytné. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu vhodnosti pro použití, popřípadě může oznámený subjekt po odnětí původního certifikátu vydat certifikát nový. |
8. |
Pokud nebyly provedeny změny podle bodu 7, může být platnost certifikátu, kterému platnost končí, prodloužena na další období. O toto prodloužení požádá žadatel písemným potvrzením, že nebyly provedeny žádné změny, a oznámený subjekt v případě, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, prodlouží platnost certifikátu o další období podle bodu 6. Tento postup je možné opakovat. |
9. |
Každý oznámený subjekt rovněž poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se certifikátů vhodnosti pro použití, které vydal, odňal nebo odmítl. |
10. |
Ostatní oznámené subjekty na požádání obdrží kopie vydaných certifikátů vhodnosti pro použití a/nebo jejich dodatků. Přílohy certifikátů se uchovávají a musejí být k dispozici ostatním oznámeným subjektům. |
11. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o vhodnosti pro použití. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení se sepíše ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat:
|
12. |
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o vhodnosti pro použití po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci a popřípadě ji dát k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství. |
Moduly pro ES ověření subsystémů
Modul SH2: Komplexní systém řízení jakosti s přezkoumáním návrhu
1. |
Tento modul popisuje postup ES ověřování, kterým oznámený subjekt na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství kontroluje a osvědčuje, že subsystém „Infrastruktura“:
a může být uveden do provozu. |
2. |
Oznámený subjekt tento postup včetně přezkoumání návrhu subsystému provede pod podmínkou, že zadavatel (13) a generální dodavatel plní povinnosti podle bodu 3. Pojmem „generální dodavatel“ se rozumí společnosti, jejichž činnost přispívá k plnění základních požadavků této TSI. To zahrnuje:
To se nevztahuje na subdodavatele výrobce, kteří dodávají konstrukční části a prvky interoperability. |
3. |
V případě subsystému, který podléhá postupu ES ověřování, musí zadavatel a popřípadě také generální dodavatel používat schválený systém řízení jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 5, podléhající dozoru podle bodu 6. Generální dodavatel odpovědný za celý projekt subsystému (zejména za jeho integraci) musí v každém případě používat schválený systém řízení jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků, podléhající dozoru podle bodu 6. V případě, že je zadavatel sám odpovědný za celý projekt subsystému (zejména za jeho integraci), nebo že se zadavatel přímo účastní navrhování a/nebo výroby (včetně kompletace a montáže), používá pro tyto své činnosti schválený systém řízení jakosti, který podléhá dozoru podle bodu 6. Žadatelé, kteří provádějí pouze kompletaci a montáž, smějí provozovat pouze schválený systém řízení jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků. |
4. |
Postup ES ověřování |
4.1 |
Zadavatel podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES ověření subsystému (prostřednictvím „komplexního systému řízení jakosti s přezkoumáním návrhu“), včetně koordinace dozoru nad systémy řízení jakosti podle bodů 5.4 a 6.6. Zadavatel informuje o své volbě a o žádosti dotyčné výrobce. |
4.2 |
Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby, kompletace, montáže, údržby a fungování subsystému a posouzení shody s požadavky TSI. Žádost musí obsahovat:
|
4.3 |
Zadavatel předloží výsledky přezkoumání, kontrol a zkoušek (15), včetně přezkoušení typu, jsou-li vyžadovány, provedených příslušnou laboratoří zadavatele nebo jeho jménem. |
4.4 |
Oznámený subjekt přezkoumá žádost týkající se přezkoumání návrhu a posoudí výsledky zkoušek. Pokud návrh splňuje ustanovení směrnice a TSI, která se na něj vztahují, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát ES přezkoumání návrhu. Tento certifikát obsahuje závěry přezkoumání návrhu, podmínky jeho platnosti, údaje nezbytné k identifikaci přezkoumaného návrhu a popřípadě také popis fungování subsystému. Odmítne-li oznámený subjekt vydat zadavateli certifikát přezkoumání návrhu, tuto skutečnost podrobně odůvodní. Musí být stanoven postup pro odvolací řízení. |
4.5 |
Během fáze výroby žadatel informuje oznámený subjekt, u kterého je k dispozici technická dokumentace týkající se certifikátu přezkoumání návrhu, o všech změnách, které mohou ovlivnit shodu s požadavky TSI nebo s podmínkami předepsanými pro používání subsystému. V takových případech podléhá subsystém dodatečnému schválení. V tomto případě oznámený subjekt provede pouze taková přezkoumání a takové zkoušky, které jsou pro změny relevantní a nezbytné. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu přezkoumání návrhu, popřípadě může oznámený subjekt po odnětí původního certifikátu vydat certifikát nový. |
5. |
Systém řízení jakosti |
5.1 |
Zadavatel a popřípadě také generální dodavatel podají u oznámeného subjektu, který si zvolili, žádost o posouzení svého systému řízení jakosti. Žádost musí obsahovat:
Od výrobců, kteří se podílejí pouze na části projektu subsystému, se požadují údaje pouze pro tuto konkrétní část. |
5.2 |
V případě zadavatele nebo generálního dodavatele odpovědného za celý projekt subsystému musí systém řízení jakosti zabezpečovat celkovou shodu subsystému s požadavky TSI. V případě ostatních dodavatelů musí systém(y) řízení jakosti zabezpečovat shodu jejich příslušných podílů na subsystému s požadavky TSI. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané žadateli musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému řízení jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad politik jakosti a postupů, např. programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Systém musí obsahovat zejména přiměřený popis:
Přezkoumání, zkoušky a kontroly se vztahují na tyto fáze:
|
5.3 |
Oznámený subjekt, který si zadavatel zvolí, přezkoumá, zda se na všechny fáze prací na subsystému podle bodu 5.2 dostatečně a náležitým způsobem vztahuje schválení systému (systémů) řízení jakosti žadatele (žadatelů) a dozor nad tímto systémem (systémy) (16). Jestliže se shoda subsystému s požadavky TSI zakládá na více než jednom systému řízení jakosti, oznámený subjekt přezkoumá zejména:
|
5.4 |
Oznámený subjekt uvedený v bodu 5.1 posoudí systém řízení jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky bodu 5.2. Shoda s těmito požadavky se předpokládá, jestliže žadatel zavede systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků v souladu s normou EN/ISO 9001-2000, která bere v úvahu zvláštní vlastnosti subsystému, na který bude použita. Jestliže žadatel používá certifikovaný systém řízení jakosti, oznámený subjekt toto zohlední ve svém posouzení. Audit musí být specifický pro daný subsystém a musí zohledňovat konkrétní podíl žadatele na subsystému. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného subsystému. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách žadatele. Rozhodnutí se oznámí žadateli. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. |
5.5 |
Generální dodavatel a popřípadě také zadavatel se zavážou, že budou plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému řízení jakosti a budou jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Informují oznámený subjekt, který schválil jejich systém řízení jakosti, o všech významných změnách, které ovlivní plnění požadavků subsystémem. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém řízení jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 5.2, nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí žadateli své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. |
6. |
Dozor nad systémem (systémy) řízení jakosti, za který odpovídá oznámený subjekt |
6.1 |
Účelem dozoru je zajistit, aby generální dodavatel a popřípadě také zadavatel řádně plnili povinnosti vyplývající ze schváleného systému (systémů) řízení jakosti. |
6.2 |
Generální dodavatel a popřípadě také zadavatel zašlou (nebo dají zaslat) oznámenému subjektu uvedenému v bodu 5.1. všechny dokumenty nezbytné k uvedenému účelu, zejména pak konstrukční výkresy a technické podklady týkající se subsystému (pokud jde o konkrétní podíl žadatele na subsystému), zejména:
|
6.3 |
Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že generální dodavatel a popřípadě také zadavatel udržují a používají systém řízení jakosti, a předává jim zprávy o auditu. Jestliže používají certifikovaný systém řízení jakosti, oznámený subjekt toto zohlední při svém dozoru. Audity se provádějí nejméně jednou ročně, přičemž vždy proběhne alespoň jeden audit během každého časového období, v němž probíhá určitá činnost (navrhování, výroba, kompletace a montáž) na subsystému, který podléhá postupu ES ověřování podle bodu 4. |
6.4. |
Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit v prostorách žadatele (žadatelů) uvedených v bodu 5.2 neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést úplný nebo částečný audit a provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém řízení jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne žadateli (žadatelům) zprávu o inspekci, při provedení auditu rovněž zprávu o auditu a/nebo při provedení zkoušek protokol o provedené zkoušce. |
6.5 |
Jestliže oznámený subjekt odpovědný za ES ověřování, který si zadavatel zvolil, sám neprovádí dozor nad daným systémem (systémy) řízení jakosti podle bodu 5, koordinuje činnosti dozoru ostatních oznámených subjektů odpovědných za tento úkol s cílem zajistit, že:
Tato koordinace zahrnuje právo oznámeného subjektu
|
7. |
Oznámený subjekt uvedený v bodu 5.1 musí mít za účelem inspekce, auditu a dozoru stálý přístup na místo staveniště, do prostor určených pro navrhování, výrobu, kompletaci a montáž, skladování, v případě potřeby také do míst, kde probíhá prefabrikace, nebo do prostor určených pro zkoušení a obecně do veškerých prostor, jejichž prohlídku považuje za nezbytnou ke splnění své úlohy, a to v souladu s konkrétním podílem žadatele na projektu subsystému. |
8. |
Generální dodavatel a popřípadě také zadavatel uchovávají pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního subsystému:
|
9. |
Pokud subsystém splňuje požadavky TSI, oznámený subjekt na základě přezkoumání návrhu a schválení systému (systémů) řízení jakosti a dozoru nad ním (nimi) vydá certifikát shody určený pro zadavatele, který poté vypracuje ES prohlášení o ověření určené orgánu dozoru v členském státu, v němž je daný subsystém zaveden a/nebo provozován. ES prohlášení o ověření a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení se sepíše ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze V směrnice. |
10. |
Oznámený subjekt, který si zadavatel zvolil, je odpovědný za sestavení souboru technické dokumentace, který musí být přiložen k ES prohlášení o ověření. Soubor technické dokumentace musí obsahovat alespoň údaje uvedené v čl. 18 odst. 3 směrnice, a zejména:
|
11. |
Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se schválení systémů řízení jakosti a certifikátů ES přezkoumání návrhu, které vydal, odňal nebo odmítl. Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie:
|
12. |
Záznamy přiložené k certifikátu shody uchovává zadavatel. Zadavatel uchovává kopii souboru technické dokumentace po dobu životnosti subsystému a po dobu následujících tří let. Zašle je každému členskému státu, který o to požádá. |
Modul SG: Ověřování každého jednotlivého výrobku
1. |
Tento modul popisuje postup ES ověřování, kterým oznámený subjekt na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství kontroluje a osvědčuje, že subsystém „Infrastruktura“:
a může být uveden do provozu. |
2. |
Zadavatel (18) podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES ověření subsystému (prostřednictvím „ověření každého jednotlivého výrobku“). Žádost musí obsahovat:
|
3. |
Technická dokumentace musí umožňovat pochopení návrhu, výroby, kompletace a fungování subsystému a posouzení shody s požadavky TSI. Technická dokumentace musí obsahovat:
Jestliže TSI požaduje pro technickou dokumentaci další informace, je nutné je uvést. |
4. |
Oznámený subjekt žádost a technickou dokumentaci přezkoumá a identifikuje prvky, které byly navrženy podle příslušných ustanovení TSI a evropských specifikací, a také prvky, které byly navrženy bez použití příslušných ustanovení těchto evropských specifikací. Oznámený subjekt subsystém přezkoumá a provede příslušné a nezbytné zkoušky, aby zjistil, zda v případě, kdy byly zvoleny příslušné evropské specifikace, byly tyto specifikace skutečně použity, nebo zda v případě, kdy nebyly použity příslušné evropské specifikace, zvolená řešení splňují požadavky TSI. Přezkoumání, kontroly a zkoušky se podle TSI vztahují na tyto fáze:
Oznámený subjekt může vzít v úvahu důkaz přezkoumání, kontrol nebo zkoušek, které byly úspěšně provedeny, za srovnatelných podmínek, jinými subjekty nebo žadatelem (případně jeho jménem), pokud tak stanoví příslušná TSI. Oznámený subjekt pak rozhodne, zda použije výsledky těchto kontrol nebo zkoušek. Důkazy shromážděné oznámeným subjektem musí vhodným a dostatečným způsobem prokazovat shodu s požadavky TSI a provedení všech nezbytných a příslušných kontrol a zkoušek. Jakýkoli důkaz, který mají provádět jiné strany, se zohlední před provedením jakýchkoli zkoušek nebo kontrol, protože oznámený subjekt se může rozhodnout zkoušky nebo kontroly v době jejich provádění posoudit, účastnit se jich nebo je přezkoumat. Rozsah takových jiných důkazů musí být podložen zdokumentovanou analýzou, mimo jiné s využitím níže uvedených faktorů. Tato analýza musí být součástí souboru technické dokumentace. V každém případě za ně nese konečnou odpovědnost oznámený subjekt. |
5. |
Oznámený subjekt se zadavatelem dohodne místo, kde budou zkoušky provedeny, a bude souhlasit s tím, že závěrečné zkoušení subsystému a zkoušky v podmínkách plného provozu, vyžaduje-li to TSI, budou prováděny zadavatelem za přítomnosti a přímého dohledu oznámeného subjektu. |
6. |
Oznámený subjekt musí mít za účelem zkoušení a ověřování stálý přístup na místo staveniště a do prostor určených pro navrhování, výrobu, kompletaci a montáž a v případě potřeby do míst, kde probíhá prefabrikace, a do prostor určených pro zkoušení, tak aby mohl provádět své úkoly podle TSI. |
7. |
Pokud subsystém splňuje požadavky TSI, oznámený subjekt na základě zkoušek, ověření a kontrol provedených způsobem požadovaným TSI a/nebo příslušnými evropskými specifikacemi vydá certifikát shody určený pro zadavatele, který poté vydá ES prohlášení o ověření určené orgánu dozoru v členském státu, v němž je daný subsystém zaveden a/nebo provozován. ES prohlášení o ověření a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení se sepíše ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze V směrnice. |
8. |
Oznámený subjekt je odpovědný za sestavení souboru technické dokumentace, který musí být přiložen k ES prohlášení o ověření. Soubor technické dokumentace musí obsahovat alespoň údaje uvedené v čl. 18 odst. 3 směrnice, a zejména:
|
9. |
Záznamy přiložené k certifikátu shody uchovává zadavatel. Zadavatel uchovává kopii souboru technické dokumentace po dobu životnosti subsystému a po dobu následujících tří let. Zašle je každému členskému státu, který o to požádá. |
(1) Definice evropské specifikace je uvedena ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES. Pokyny pro používání TSI transevropského vysokorychlostního železničního systému vysvětlují způsob, jak evropské specifikace používat.
(2) Definice evropské specifikace je uvedena ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES. Pokyny pro používání TSI transevropského vysokorychlostního železničního systému vysvětlují způsob, jak evropské specifikace používat.
(3) Je-li to nutné, může být rozsah rozhodování výrobce u některých prvků omezeno. V tomto případě je příslušný ověřovací proces nezbytný pro daný prvek interoperability uveden v TSI (nebo jejích přílohách).
(4) Definice evropské specifikace je uvedena ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES. Pokyny pro používání TSI transevropského vysokorychlostního železničního systému vysvětlují způsob, jak evropské specifikace používat.
(5) Definice evropské specifikace je uvedena ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES. Pokyny pro používání TSI transevropského vysokorychlostního železničního systému vysvětlují způsob, jak evropské specifikace používat.
(6) Možnost volby výrobce může být v konkrétních TSI omezena.
(7) Definice evropské specifikace je uvedena ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES. Pokyny pro používání TSI transevropského vysokorychlostního železničního systému vysvětlují způsob, jak evropské specifikace používat.
(8) Definice evropské specifikace je uvedena ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES. Pokyny pro používání TSI transevropského vysokorychlostního železničního systému vysvětlují způsob, jak evropské specifikace používat.
(9) Definice evropské specifikace je uvedena ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES. Pokyny pro používání TSI transevropského vysokorychlostního železničního systému vysvětlují způsob, jak evropské specifikace používat.
(10) Výsledky zkoušek mohou být předloženy současně s podáním žádosti nebo později.
(11) Během ověřování za provozu se prvek interoperability neuvádí na trh.
(12) Základní požadavky se odrážejí v technických parametrech, rozhraních a požadavcích na výkonnost, které jsou stanoveny v kapitole 4 TSI.
(13) V tomto modulu se pojmem „zadavatel“ rozumí „zadavatel subsystému“, jak je definován ve směrnici, nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství.
(14) Definice evropské specifikace je uvedena ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES. Pokyny pro používání TSI transevropského vysokorychlostního železničního systému vysvětlují způsob, jak evropské specifikace používat.
(15) Výsledky zkoušek mohou být předloženy současně s podáním žádosti nebo později.
(16) Zejména v případě TSI „Kolejová vozidla“ se oznámený subjekt bude účastnit závěrečných provozních zkoušek kolejových vozidel nebo vlakových souprav. To bude uvedeno v příslušné kapitole TSI.
(17) Základní požadavky se odrážejí v technických parametrech, rozhraních a požadavcích na výkonnost, které jsou stanoveny v kapitole 4 TSI.
(18) V tomto modulu se pojmem „zadavatel“ rozumí „zadavatel subsystému“, jak je definován ve směrnici, nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství.
(19) Definice evropské specifikace je uvedena ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES. Pokyny pro používání TSI transevropského vysokorychlostního železničního systému vysvětlují způsob, jak evropské specifikace používat.
PŘÍLOHA D
Položky, které mají být uvedeny v registru infrastruktury pro oblast „Infrastruktura“
OBLAST „INFRASTRUKTURA“ – Obecné informace |
|
Trať, hranice a příslušný úsek trati (popis) |
|
Kategorie úseku trati (I, II, III) |
|
Rychlost na úseku trati (km/h) |
|
Datum uvedení do provozu jako interoperabilní trati |
|
Legenda:
Poznámka (1): splňuje kapitoly 4 a 5 vysokorychlostní TSI subsystému „Infrastruktura“:
Y |
= |
splňuje bez podrobností; |
C |
= |
splňuje s podrobnostmi o vybraných hodnotách |
Poznámka (2): nesplňuje kapitoly 4 a 5 vysokorychlostní TSI subsystému „Infrastruktura“:
N |
= |
nesplňuje bez podrobností; |
P |
= |
nesplňuje s podrobnostmi o zvláštním případu (kapitola 7 TSI) |
P a C se vztahují pouze na položky uvedené v tabulce.
Poznámka (3): v případě použití článku 7 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES se zvolené hodnoty uvedou pro každou položku této tabulky.
Položky oblasti „INFRASTRUKTURA“ |
Ref. |
(1) |
(2) |
Jmenovitý rozchod koleje |
4.2.2 |
Y |
P |
Průjezdný průřez |
4.2.3 |
C |
P |
Minimální osová vzdálenost kolejí |
4.2.4 |
Y |
P |
Maximální sklon |
4.2.5 |
Y |
P |
Minimální poloměr oblouku koleje |
4.2.6 |
Y |
N |
Převýšení koleje |
4.2.7 |
Y |
N |
Nedostatek převýšení |
4.2.8 |
C |
N |
Ekvivalentní kuželovitost |
4.2.9 |
Y |
N |
Kvalita geometrie koleje |
4.2.10 |
n.r. |
n.r. |
Úklon kolejnice |
4.2.11 |
Y |
N |
Výhybky a výhybkové konstrukce |
4.2.12 |
Y |
P |
Odolnost koleje |
4.2.13 |
C |
N |
Zatížení konstrukcí provozem |
4.2.14 |
Y |
N |
Maximální kolísání tlaku v tunelu |
4.2.16 |
C |
N |
Boční vítr |
4.2.17 |
C |
n.r. |
Elektrické vlastnosti |
4.2.18 |
n.r. |
n.r. |
Hluk a vibrace |
4.2.19 |
n.r. |
n.r. |
Nástupiště |
4.2.20 |
C |
P |
Přístup / vniknutí |
4.2.22 |
Y |
N |
Existence podmínek pro vystupování cestujících a personálu z vlaku mimo nástupiště |
4.2.23 |
C |
P |
Existence a poloha odstavných kolejí vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Infrastruktura“ |
4.2.25 |
C |
P |
Existence a umístění pevných zařízení pro údržbu vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ |
4.2.26 |
C |
N |
Plán údržby |
4.5.1 |
Y |
N |
Kolejnice |
5.3.1 |
Y |
N |
Systémy upevnění kolejnic |
5.3.2 |
Y |
N |
Příčné a výhybkové pražce |
5.3.3 |
Y |
N |
Uzávěr doplňování vody |
5.3.5 |
Y |
N |
PŘÍLOHA E
Schéma výhybek a výhybkových konstrukcí
PŘÍLOHA F
Profily kolejnice 60 E2
PŘÍLOHA G
(vyhrazeno)
PŘÍLOHA H
Seznam otevřených bodů
Celková tuhost koleje (4.2.15)
Odlétávání štěrku (4.2.27)
Užitná šířka nástupiště (4.2.20.3)
Požární bezpečnost a bezpečnost v železničních tunelech (4.2.21)
PŘÍLOHA I
Definice pojmů používaných v této vysokorychlostní TSI subsystému „Infrastruktura“
Definovaný pojem |
Definice |
Alert limit / Auslösewert / Limite d'alerte / Mez výstrahy |
Definováno v bodu 4.2.10.2. |
Ballast pick-up/Schotterflug/Envol de ballast/Odlétávání štěrku |
Aerodynamický jev, kdy je štěrk ve štěrkovém loži rozmetán nebo vymršťován. |
Bearer/Weichenschwelle/Support de voie/Výhybkové pražce |
Pražce určené pro použití ve výhybkách a výhybkových konstrukcích. |
Cant deficiency/Überhöhungsfehlbetrag/Insuffisance de devers/Nedostatek převýšení |
Definováno v bodu 4.2.8. |
Cross level/Gegenseitige Höhenlage/Nivellement transversal/Vzájemná výšková poloha kolejnicových pásů |
Vzájemná výšková poloha kolejnicových pásů je rozdílem mezi svislou výškou jedné kolejnice vzhledem ke druhé, měřeno příčně přes kolej mezi osami pojížděné plochy každé kolejnice. |
Crown of the rail/Schienenoberkante/Niveau supérieur du champignon du rail/Temeno kolejnice |
Viz schéma v bodu 5.3.1.1. |
Design value/Planungswert/Valeur de conception/Projektovaná hodnota |
Teoretická hodnota bez povolené výrobní nebo konstrukční odchylky |
Distance between track centres/Gleisabstand/Entraxe/Osová vzdálenost kolejí |
Vodorovná vzdálenost mezi osami dvou sousedících kolejí |
Diverging track (in switches and crossings)/Zweiggleis/Voie déviée/Odbočný směr (ve výhybkách a výhybkových konstrukcích) |
Trať, která odbočuje z hlavní trati. |
Dynamic lateral force/Dynamische Querkraft/Effort dynamique transversal/Dynamická příčná síla |
Definováno ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ |
Dynamic stiffness [of a rail fastening system]/Dynamische Steifigkeit/Rigidité dynamique/Dynamická tuhost [systému upevnění kolejnic] |
Definováno v bodu 3.21 normy EN13481-1. |
Dynamic stiffness [of a rail pad]/Dynamische Steifigkeit/Rigidité dynamique [de la semelle]/Dynamická tuhost [podložky pod patu kolejnice] |
Definováno v bodu 3.21 normy EN13481-1. |
Equivalent conicity/Äquivalente Konizität/Conicité équivalente/Ekvivalentní kuželovitost |
Definováno v bodu 4.2.9.1 |
Established interoperability constituent/ herkömmliche Interoperabilitätskomponente/ Constituent d'interopérabilité „établi“/Zavedený prvek interoperability |
Definováno v bodu 6.1.2 |
Excess height of check rail/Radlenkerüberhöhung/Surélévation du contre-rail/Nadvýšení přídržnice |
Definováno v příloze E (bod 8) |
Fixed nose protection for common crossings/Leitweite/Cote de protection de pointe/Vzdálenost vedoucí hrany přídržnice od pojížděné hrany klínu pevné srdcovky u běžných výhybkových konstrukcí |
Definováno v příloze E (bod 2) |
Flangeway depth/Rillentiefe/profondeur d'ornière/Hloubka žlábku |
Definováno v příloze E (bod 7) |
Free cross-sectional area [of a tunnel]/Lichter Querschnitt/section libre/Volná plocha průřezu [tunelu] |
Plocha průřezu tunelu bez trvalých překážek (např. kolej, únikové cesty) |
Free wheel passage at check/wing entry/ Freier Durchgang im Bereich Radlenker/Flügelschiene/ Cote de libre passage en entrée de contre-rail/de la patte de lièvre/ Volný průjezd kola v oblasti přídržnice/křídlové kolejnice |
Definováno v příloze E (bod 4) |
Free whell passage at crossing nose/Leitkantenabstand im Bereich der Herzstückspitze/ Cote de libre passage dans le croisement/ Volný průjezd kola v oblasti srdcovky |
Definováno v příloze E (bod 3) |
Free wheel passage in switches/ Freier Durchgang im Zungenbereich/ Cote de libre passage de l'aiguillage/ Volný průjezd kola ve výhybkách |
Definováno v příloze E (bod 1) |
Tangent point/Tangentenpunkt/point de tangence/Tečný bod |
Viz schéma v bodu 5.3.1.1. |
Global track stiffness/Gesamtsteifigkeit des Gleises/Rigidité globale de la voie/Celková tuhost koleje |
Míra posunu kolejnice pod zatížením kola. |
Immediate Action Limit/Soforteingriffsschwelle/Limite d'intervention immédiate/Mez okamžitého zásahu |
Definováno v bodu 4.2.10.2. |
Intervention Limit/Eingriffsschwelle/Limite d'intervention/Mez zásahu |
Definováno v bodu 4.2.10.2. |
Isolated defects/Einzelfehler/Défauts isolés/Ojedinělé závady |
Lokalizovaný stav geometrie koleje vyžadující údržbu. |
Level crossing/Bahnübergang/passage à niveau/Úrovňový přejezd |
Křižovatka silnice a jednokolejné nebo vícekolejné trati ve stejné úrovni |
Design linear mass/Metergewicht/Masse Linéaire théorique/Konstrukční lineární hmotnost |
Teoretická hmotnost nové kolejnice v kg/m. |
Minimum infrastructure gauge/Mindestlichtraum/Gabarit minimal d'infrastructure/Minimální průjezdný průřez |
Definováno v bodu 4.2.3. |
Nominal track gauge/Nennspurweite/Ecartement nominal de la voie/Jmenovitý rozchod koleje |
Hodnota, která vyjadřuje rozchod koleje |
Non/ballasted track/Schotterloser Oberbau/Voie sans ballast/Trať bez štěrkového lože |
Trať, která není podepřena štěrkovým ložem |
Novel interoperability constituent/Nový prvek interoperability |
Viz bod 6.1.2. |
Piston effect [in underground stations]/Kolbeneffekt/Effet de pistonnement/Pístový efekt [v podzemních stanicích] |
Kolísání tlaku mezi uzavřenými prostorami, v nichž vlaky projíždějí, a dalšími prostorami stanice; to může vyvolávat mohutné vzdušné proudy. |
Plain line/Freie Strecke/Voie courante/Běžná kolej |
Úsek koleje bez výhybek a výhybkových konstrukcí |
Quasi-static guiding force, Yqst/Quasistatische Querkraft/Effort de guidage quasi-statique/Kvazistatická vodící síla, Yqst |
Definováno ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ |
Rail head profile/Schienenkopfprofil/Profil du champignon du rail/Profil hlavy kolejnice |
Tvar části kolejnice, která je ve styku s kolem. |
Rail inclination/Schienenneigung/Inclinaison du rail/Úklon kolejnice |
Úhel mezi osou symetrie kolejnice položené v koleji a kolmicí ke spojnici temen obou kolejnicových pásů. |
Rail pad/Zwischenlage/semelle sous rail/Podložka pod patu kolejnice |
Odolná vrstva mezi kolejnicí a podpěrným pražcem nebo základní deskou. |
Reference kinematic profile/Kinematische Referenzfahrzeugbegrenzung/Profil cinematique de référence/Vztažný kinematický obrys |
Definováno ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ |
Reverse curve/S-Kurven/Courbes et contre-courbes/Oblouk opačného směru |
Dva sousedící oblouky opačného zakřivení nebo směru |
Ride instability/Instabiles Laufverhalten/Instabilité de marche/Nestabilita jízdy |
Definováno ve vysokorychlostní TSI subsystému „Kolejová vozidla“ |
Swing nose/Bewegliches Herzstück/Coeur à pointe mobile/Srdcovka s pohyblivými částmi |
Výhybka, u které je možné srdcovku posunout do boku a uzavřít žlábek, a tím zajistit trvalé podepření dvojkolí. |
Switches and crossings/Weichen und Kreuzungen/Appareils de voie/Výhybky a výhybkové konstrukce |
Uspořádání koleje s výhybkami a výhybkovými konstrukcemi |
Through route (in switches and crossings)/Stammgleis/Voie directe/Přímá trať (ve výhybkách a výhybkových konstrukcích) |
Trať, která sleduje směr koleje |
Track cant/Überhöhung/dévers de la voie/Převýšení koleje |
Definováno v bodu 4.2.7. |
Track centre/Gleisachse/axe de la voie/Osa koleje |
Střed mezi dvěma kolejnicemi v rovině spojnice obou kolejnicových pásů. |
Track gauge/Spurweite/écartement de la voie/Rozchod koleje |
Vzdálenost mezi vnitřními hranami (kontaktními body) dvou protějších kolejnic koleje, dle normy 13848-1. |
Track twist/Gleisverwindung/Gauche/Zborcení koleje |
Jak je definováno v bodu 4.2.10.4.1. |
Unguided length [of an obtuse crossing]/Führungslose Stelle/Lacune dans la traversée/Nevedená část [výhybky s tupým úhlem křížení] |
Část výhybky s tupým úhlem křížení, kde není kolo vedeno. |
Usable length [of a platform]/Bahnsteignutzlänge/longueur utile de quai/Užitná délka [nástupiště] |
Definováno v bodu 4.2.20.2. |
Usable width (of a platform)/Nutzbare Bahnsteigbreite/Largeur utile de quai/Užitná šířka (nástupiště) |
V kombinaci s užitnou délkou nástupiště definuje plochu nástupiště dostupnou pro potřeby cestujících. |
19.3.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/106 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 25. ledna 2008,
kterým se přijímá první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS
(oznámeno pod číslem K(2008) 271)
(2008/218/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1) a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Alpínská biogeografická oblast uvedená v čl. 1 písm. c) bodě iii) směrnice 92/43/EHS zahrnuje území Společenství v oblastech Alp (Rakousko, Itálie, Německo, Francie), Pyrenejí (Francie a Španělsko), Apenin (Itálie), severního finsko-skandinávského pohoří (Švédsko a Finsko), Karpat (Polsko, Slovensko, Rumunsko) a pohoří Balkan, Rila, Pirin a Rodopy (Bulharsko) v souladu s biogeografickou mapou schválenou dne 25. dubna 2005 Výborem zřízeným podle článku 20 uvedené směrnice, dále jen „Výbor pro stanoviště“. |
(2) |
V rámci procesu zahájeného v roce 1995 je nutné učinit další pokrok při konkrétním vytváření sítě Natura 2000, která má velký význam pro ochranu biologické rozmanitosti ve Společenství. |
(3) |
Prvotní seznam lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti ve smyslu směrnice 92/43/EHS byl přijat rozhodnutím Komise 2004/69/ES (2). Na základě čl. 4 odst. 4 a čl. 6 odst. 1 směrnice 92/43/ES vyhlásí příslušný členský stát co nejdříve a nejpozději do šesti let lokalitu uvedenou na seznamu lokalit významných pro Společenství v alpínské oblasti za zvláštní oblast ochrany a stanoví priority pro uchování, jakož i nezbytná ochranná opatření. |
(4) |
S ohledem na dynamické přizpůsobení sítě Natura 2000 je třeba přezkoumat seznamy lokalit významných pro Společenství. Je proto nutné aktualizovat prvotní seznam. |
(5) |
Na jedné straně je aktualizace prvotního seznamu lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti nezbytná s cílem zařadit další lokality, které od roku 2004 členské státy navrhly jako lokality významné pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti ve smyslu článku 1 směrnice 92/43/EHS. Povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 4 a čl. 6 odst. 1 směrnice 92/43/EHS je třeba uplatňovat co nejdříve a nejpozději do šesti let od přijetí prvního aktualizovaného seznamu lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti. |
(6) |
Na druhé straně je aktualizace prvotního seznamu lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti nezbytná s cílem promítnout změny informací o lokalitách, které členské státy poskytly po přijetí seznamu Společenství. V tomto smyslu představuje první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti konsolidované znění prvotního seznamu lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti. Je však třeba zdůraznit, že povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 4 a čl. 6 odst. 1 směrnice 92/43/EHS je třeba uplatňovat co nejdříve a nejpozději do šesti let od přijetí prvotního seznamu lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti. |
(7) |
Toto rozhodnutí se nevztahuje na území Bulharska a Rumunska, neboť tyto členské státy zahájily předání návrhů svých lokalit Komisi po svém vstupu. |
(8) |
Pro alpínskou biogeografickou oblast předaly v období mezi březnem 2002 a zářím 2006 Rakousko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko v souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice Komisi seznamy lokalit navrhovaných jako lokality významné pro Společenství ve smyslu článku 1 uvedené směrnice. |
(9) |
K seznamům navrhovaných lokalit byly přiloženy informace o každé lokalitě dodané v úpravě, jež byla stanovena v rozhodnutí Komise 97/266/ES ze dne 18. prosince 1996 o úpravě informací o lokalitách navrhovaných pro síť Natura 2000 (3). |
(10) |
Tyto informace zahrnují nejaktuálnější a konečnou mapu lokality předanou příslušným členským státem, název lokality, umístění, rozlohu a údaje získané podle kritérií uvedených v příloze III směrnice 92/43/EHS. |
(11) |
Na základě předlohy seznamu, který vypracovala Komise po dohodě s každým z příslušných členských států a který rovněž označuje lokality s prioritními typy přírodních stanovišť nebo prioritními druhy, by měl být přijat první aktualizovaný seznam lokalit vybraných jako lokality významné pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti. |
(12) |
Poznatky o existenci a rozšíření typů přírodních stanovišť a druhů se stále vyvíjejí v důsledku sledování podle článku 11 směrnice 92/43/EHS. Hodnocení a výběr lokalit na úrovni Společenství byly proto provedeny na základě nejlepších informací, jež jsou v současné době k dispozici. |
(13) |
Některé členské státy nenavrhly dostatek lokalit, které splňují požadavky směrnice 92/43/EHS pro některé typy stanovišť a druhů. U těchto druhů a typů stanovišť proto nelze učinit závěr, že je síť úplná. S ohledem na zpoždění v získávání informací a dosahování dohod s členskými státy se Komise domnívá, že je třeba přijmout první aktualizovaný seznam lokalit, který bude třeba přezkoumat v souladu s článkem 4 směrnice 92/43/EHS. |
(14) |
V zájmu jasnosti a transparentnosti by rozhodnutí 2004/69/ES mělo být nahrazeno. |
(15) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro stanoviště, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
První aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 92/43/EHS je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Rozhodnutí 2004/69/ES se zrušuje.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 25. ledna 2008.
Za Komisi
Stavros DIMAS
člen Komise
(1) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).
(2) Úř. věst. L 14, 21.1.2004, s. 21.
(3) Úř. věst. L 107, 24.4.1997, s. 1.
PŘÍLOHA
První aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v alpínské biogeografické oblasti
Každá lokalita významná pro Společenství (SCI) je určena pomocí informací poskytnutých v úpravě používané pro síť Natura 2000, včetně odpovídající mapy. Tyto informace dodaly příslušné vnitrostátní orgány v souladu s čl. 4 odst. 1 druhým pododstavcem.
Níže uvedená tabulka obsahuje tyto informace:
A |
: |
devítimístný kód SCI, jehož první dva znaky představují kód členského státu podle ISO; |
B |
: |
název SCI; |
C |
: |
* = přítomnost alespoň jednoho prioritního typu přírodních stanovišť a/nebo prioritního druhu v dané SCI ve smyslu článku 1 směrnice 92/43/EHS; |
D |
: |
rozloha SCI v hektarech nebo délka v kilometrech; |
E |
: |
zeměpisné souřadnice SCI (zeměpisná šířka a délka). |
Veškeré informace uvedené v následujícím seznamu Společenství vycházejí z informací, které navrhly, předaly a potvrdily Rakousko, Německo, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Polsko, Švédsko, Slovinsko a Slovensko.
A |
B |
C |
D |
E |
||
Kód SCI |
Název SCI |
* |
Rozloha SCI (v ha) |
Délka SCI (v km) |
Zeměpisné souřadnice SCI |
|
|
|
|
|
|
Zeměpisná délka |
Zeměpisná šířka |
AT1203A00 |
Ötscher – Dürrenstein |
* |
42 617 |
|
E 15 6 |
N 47 50 |
AT1211A00 |
Wienerwald – Thermenregion |
* |
52 296 |
|
E 16 7 |
N 48 8 |
AT1212A00 |
Nordöstliche Randalpen: Hohe Wand – Schneeberg – Rax |
* |
64 066 |
|
E 15 59 |
N 47 53 |
AT2101000 |
Nationalpark Hohe Tauern (Kernzone I und Sonderschutzgebiete) |
* |
29 496 |
|
E 12 48 |
N 47 0 |
AT2102000 |
Nationalpark Nockberge (Kernzone) |
* |
7 744 |
|
E 13 45 |
N 46 53 |
AT2103000 |
Hörfeld Moor – Kärntner Anteil |
* |
88 |
|
E 14 31 |
N 47 0 |
AT2104000 |
Sablatnig Moor |
* |
96 |
|
E 14 36 |
N 46 34 |
AT2105000 |
Vellacher Kotschna |
* |
586 |
|
E 14 34 |
N 46 23 |
AT2106000 |
Mussen |
* |
399 |
|
E 12 55 |
N 46 42 |
AT2108000 |
Inneres Pöllatal |
* |
3 198 |
|
E 13 28 |
N 47 3 |
AT2109000 |
Wolayersee und Umgebung |
* |
1 940 |
|
E 12 53 |
N 46 37 |
AT2112000 |
Villacher Alpe (Dobratsch) |
* |
2 327 |
|
E 13 41 |
N 46 35 |
AT2114000 |
Obere Drau |
* |
977,02 |
|
E 13 14 |
N 46 45 |
AT2115000 |
Hochmoor bei St. Lorenzen |
* |
48 |
|
E 13 55 |
N 46 51 |
AT2116000 |
Görtschacher Moos – Obermoos im Gailtal |
* |
1 199 |
|
E 13 30 |
N 46 36 |
AT2117000 |
Turner See |
* |
59 |
|
E 14 34 |
N 46 35 |
AT2118000 |
Gail im Lesachtal |
* |
55 |
|
E 12 56 |
N 46 40 |
AT2119000 |
Gut Walterskirchen |
* |
32 |
|
E 14 11 |
N 46 37 |
AT2120000 |
Schütt – Graschelitzen |
* |
2 307 |
|
E 13 41 |
N 46 35 |
AT2121000 |
Höfleinmoor |
* |
6 |
|
E 14 23 |
N 46 34 |
AT2122000 |
Ratschitschacher Moor |
* |
23 |
|
E 14 42 |
N 46 38 |
AT2123000 |
Möserner Moor |
* |
12 |
|
E 13 15 |
N 46 42 |
AT2124000 |
Untere Lavant |
* |
56 |
|
E 14 53 |
N 46 42 |
AT2125000 |
Reifnitzbach |
|
1,7 |
|
E 14 10 |
N 46 36 |
AT2126000 |
Tiebelmündung |
* |
58 |
|
E 14 0 |
N 46 41 |
AT2127000 |
Fronwiesen |
* |
69 |
|
E 14 6 |
N 46 31 |
AT2128000 |
Kalk-Tuffquellen Völkermarkter Stausee |
* |
3,7 |
|
E 14 40 |
N 46 37 |
AT2130000 |
Lendspitz-Maiernigg |
* |
77,43 |
|
E 14 15 |
N 46 36 |
AT2204000 |
Steirisches Dachsteinplateau |
* |
7 451,17 |
|
E 13 48 |
N 47 30 |
AT2205000 |
Pürgschachen-Moos und ennsnahe Bereiche zwischen Selzthal und dem Gesäuseeingang |
* |
1 619,14 |
|
E 14 24 |
N 47 34 |
AT2206000 |
Ödensee |
* |
198,29 |
|
E 13 49 |
N 47 33 |
AT2207000 |
NSG Hörfeld |
* |
47,49 |
|
E 14 30 |
N 47 1 |
AT2209001 |
Steilhangmoor im Untertal |
* |
14,24 |
|
E 13 42 |
N 47 21 |
AT2209002 |
Patzenkar |
* |
130,48 |
|
E 13 39 |
N 47 19 |
AT2209003 |
Hochlagen der südöstlichen Schladminger Tauern |
* |
6 498,91 |
|
E 13 59 |
N 47 15 |
AT2209004 |
Hochlagen der östlichen Wölzer Tauern und Seckauer Alpen |
* |
14 046,15 |
|
E 14 40 |
N 47 20 |
AT2210000 |
Ennstaler Alpen/Gesäuse |
* |
14 529,94 |
|
E 14 36 |
N 47 33 |
AT2212000 |
NSG Wörschacher Moos und ennsnahe Bereiche |
* |
401 |
|
E 14 10 |
N 47 33 |
AT2215000 |
Teile der Eisenerzer Alpen |
* |
4 391,29 |
|
E 14 54 |
N 47 29 |
AT2216000 |
Kirchkogel bei Pernegg |
|
40,43 |
|
E 15 19 |
N 47 20 |
AT2217000 |
Peggauer Wand |
|
40,91 |
|
E 15 21 |
N 47 12 |
AT2219000 |
Teile des steirischen Nockgebietes |
* |
2 080,53 |
|
E 13 49 |
N 46 56 |
AT2221000 |
Gamperlacke |
* |
86,3 |
|
E 14 16 |
N 47 33 |
AT2223000 |
Pölshof bei Pöls |
* |
7,86 |
|
E 14 36 |
N 47 13 |
AT2224000 |
Zlaimmöser-Moore/Weißenbachalm |
* |
12,93 |
|
E 13 53 |
N 47 36 |
AT2226001 |
Dürnberger Moor |
* |
37,76 |
|
E 14 21 |
N 47 5 |
AT2226002 |
Furtner Teich |
|
32,03 |
|
E 14 23 |
N 47 5 |
AT2227000 |
Schluchtwald der Gulling |
* |
149,83 |
|
E 14 11 |
N 47 29 |
AT2228000 |
Ramsauer Torf |
* |
2,3 |
|
E 13 40 |
N 47 24 |
AT2233000 |
Raabklamm |
* |
554,93 |
|
E 15 32 |
N 47 14 |
AT2236000 |
Ober- und Mittellauf der Mur mit Puxer Auwald, Puxer Wand und Gulsen |
* |
1 309,19 |
|
E 14 50 |
N 47 14 |
AT2238000 |
Gersdorfer Altarm |
* |
8,41 |
|
E 13 57 |
N 47 27 |
AT2240000 |
Ennsaltarme bei Niederstuttern |
* |
69,66 |
|
E 14 4 |
N 47 30 |
AT2243000 |
Totes Gebirge mit Altausseer See |
* |
24 201,69 |
|
E 14 7 |
N 47 36 |
AT2244000 |
Flaumeichenwälder im Grazer Bergland |
* |
4,55 |
|
E 15 22 |
N 47 6 |
AT3101000 |
Dachstein |
* |
14 627 |
|
E 13 40 |
N 47 30 |
AT3104000 |
Radinger Moorwiesen |
* |
3 |
|
E 14 18 |
N 47 44 |
AT3111000 |
Nationalpark Kalkalpen, 1. Verordnungsabschnitt |
* |
21 454 |
|
E 14 22 |
N 47 46 |
AT3116000 |
Kalksteinmauer und Orchideenwiese Laussa |
* |
103 |
|
E 14 26 |
N 47 57 |
AT3117000 |
Mond- und Attersee |
|
6 135 |
|
E 13 29 |
N 47 47 |
AT3203010 |
Winklmoos |
* |
78,08 |
|
E 12 35 |
N 47 39 |
AT3204002 |
Sieben-Möser/Gerlosplatte |
* |
168,57 |
|
E 12 8 |
N 47 14 |
AT3205021 |
Obertauern-Hundsfeldmoor |
* |
99,84 |
|
E 13 33 |
N 47 15 |
AT3206007 |
Bluntautal |
* |
433,8 |
|
E 13 7 |
N 47 34 |
AT3207020 |
Seetaler See |
* |
214,54 |
|
E 13 56 |
N 47 9 |
AT3208118 |
Schwarzbergklamm |
* |
14,07 |
|
E 12 37 |
N 47 37 |
AT3210001 |
Hohe Tauern, Salzburg |
* |
80 514 |
|
E 12 44 |
N 47 8 |
AT3211012 |
Kalkhochalpen, Salzburg |
* |
23 710 |
|
E 13 5 |
N 47 30 |
AT3212111 |
Tauglgries |
* |
31,9 |
|
E 13 8 |
N 47 39 |
AT3213003 |
Gerzkopf |
* |
90,83 |
|
E 13 25 |
N 47 27 |
AT3214000 |
Rotmoos-Käfertal |
* |
168,74 |
|
E 12 47 |
N 47 7 |
AT3222000 |
Moore am Überling |
* |
38,41 |
|
E 13 54 |
N 47 10 |
AT3224000 |
Entrische Kirche |
|
|
2 |
E 13 5 |
N 47 16 |
AT3226000 |
Zinkenbach-Karlgraben |
* |
100,41 |
|
E 13 21 |
N 47 40 |
AT3227000 |
Untersberg-Vorland |
* |
193,23 |
|
E 12 56 |
N 47 45 |
AT3301000 |
Hohe Tauern, Tirol |
* |
61 000 |
|
E 12 28 |
N 47 2 |
AT3302000 |
Vilsalpsee |
* |
1 831 |
|
E 10 30 |
N 47 27 |
AT3303000 |
Valsertal |
* |
3 519,4 |
|
E 11 36 |
N 47 2 |
AT3304000 |
Karwendel |
* |
73 000 |
|
E 11 29 |
N 47 24 |
AT3305000 |
Ötztaler Alpen |
* |
39 470 |
|
E 11 1 |
N 46 50 |
AT3306000 |
Afrigal |
* |
71,6 |
|
E 10 48 |
N 47 21 |
AT3307000 |
Egelsee |
* |
3,07 |
|
E 12 10 |
47 36 |
AT3308000 |
Schwemm |
* |
65,68 |
|
E 12 17 |
N 47 39 |
AT3309000 |
Lechtal |
* |
4 138 |
|
E 10 32 |
N 47 20 |
AT3310000 |
Arzler Pitzeklamm |
* |
31,2 |
|
E 10 46 |
N 47 12 |
AT3311000 |
Engelswand |
|
39,8 |
|
E 10 55 |
N 47 9 |
AT3313000 |
Fliesser Sonnenhänge |
|
88,84 |
|
E 10 37 |
N 47 7 |
AT3401000 |
Naturschutzgebiet Rohrach |
* |
48,19 |
|
E 9 48 |
N 47 35 |
AT3402000 |
Rheindelta |
* |
2 065,65 |
|
E 9 38 |
N 47 30 |
AT3403000 |
Mehrerauer Seeufer – Mündung der Bregenzerach |
* |
118,29 |
|
E 9 42 |
N 47 30 |
AT3405000 |
Bregenzerachschlucht |
* |
434,02 |
|
E 9 48 |
N 47 29 |
AT3406000 |
Witmoos |
* |
18,19 |
|
E 9 50 |
N 47 30 |
AT3407000 |
Fohramoos |
* |
54,29 |
|
E 9 48 |
N 47 25 |
AT3408000 |
Bangs – Matschels |
* |
447,42 |
|
E 9 32 |
N 47 16 |
AT3409000 |
Ludescherberg |
* |
377,35 |
|
E 9 48 |
N 47 12 |
AT3410000 |
Gadental |
* |
1 543,77 |
|
E 9 59 |
N 47 13 |
AT3413000 |
Wiegensee |
* |
64,74 |
|
E 10 5 |
N 46 58 |
AT3414000 |
Leiblach |
* |
7,62 |
|
E 9 44 |
N 47 33 |
AT3415000 |
Alpenmannstreu Gamperdonatal |
* |
37,61 |
|
E 9 39 |
N 47 5 |
AT3416000 |
Spirkenwälder Saminatal |
* |
477,57 |
|
E 9 36 |
N 47 9 |
AT3417000 |
Spirkenwälder Brandnertal |
|
104,74 |
|
E 9 45 |
N 47 7 |
AT3418000 |
Spirkenwald Oberer Tritt |
* |
11,87 |
|
E 9 42 |
N 47 8 |
AT3419000 |
Spirkenwälder Innergamp |
* |
43,87 |
|
E 9 38 |
N 47 9 |
AT3420000 |
Unter-Überlutt |
|
22,85 |
|
E 9 58 |
N 47 15 |
AT3421000 |
Gsieg – Obere Mähder |
|
73,13 |
|
E 9 41 |
N 47 23 |
AT3422000 |
Schuttfluren Tafamunt |
|
68,43 |
|
E 10 4 |
N 46 58 |
DE8236371 |
Flyschberge bei Bad Wiessee |
* |
954,58 |
0 |
E 11 40 |
N 47 42 |
DE8238301 |
Standortübungsplatz St.Margarethen/Brannenburg |
* |
64 |
0 |
E 12 4 |
N 47 43 |
DE8239371 |
Hochriesgebiet und Hangwälder im Aschauer Tal |
* |
1 826,39 |
0 |
E 12 15 |
N 47 44 |
DE8239372 |
Geigelstein und Achentaldurchbruch |
* |
3 207,18 |
0 |
E 12 20 |
N 47 42 |
DE8240371 |
Mettenhamer Filz, Süssener und Lanzinger Moos mit Extensivwiesen |
* |
151,09 |
0 |
E 12 26 |
N 47 44 |
DE8241371 |
Extensivwiesen um Ruhpolding |
|
103,12 |
0 |
E 12 37 |
N 47 45 |
DE8241372 |
Östliche Chiemgauer Alpen |
* |
12 922,66 |
0 |
E 12 40 |
N 47 42 |
DE8325301 |
Lindenberger Moos |
* |
106 |
0 |
E 9 52 |
N 47 36 |
DE8332303 |
Bergsturzgebiet „Im Gsott“ |
* |
118 |
0 |
E 11 5 |
N 47 38 |
DE8332304 |
Ammertaler Wiesmahdhänge |
* |
440 |
0 |
E 11 3 |
N 47 36 |
DE8332371 |
Moore im oberen Ammertal |
* |
629,53 |
0 |
E 11 2 |
N 47 36 |
DE8333371 |
Extensivwiesen um Glentleiten bei Großweil |
* |
132,37 |
0 |
E 11 17 |
N 47 39 |
DE8334302 |
Probstalm und Probstenwand |
* |
88 |
0 |
E 11 29 |
N 47 39 |
DE8334372 |
Kammmolchlebensraum bei Kochel |
|
31,19 |
0 |
E 11 23 |
N 47 39 |
DE8334373 |
Kesselberggebiet |
* |
647,95 |
0 |
E 11 20 |
N 47 37 |
DE8336371 |
Mangfallgebirge |
* |
14 871,3 |
0 |
E 11 51 |
N 47 37 |
DE8342301 |
Nationalpark Berchtesgaden |
* |
21 364 |
0 |
E 12 55 |
N 47 33 |
DE8342302 |
NSG ’Aschau’, NSG ’Schwarzbach’ und Schwimmendes Moos |
* |
803 |
0 |
E 12 46 |
N 47 39 |
DE8343303 |
Untersberg |
* |
3 514 |
0 |
E 12 59 |
N 47 41 |
DE8343371 |
Moore und Extensivwiesen bei Berchtesgaden |
* |
30,71 |
0 |
E 12 57 |
N 47 37 |
DE8343372 |
Extensivwiesen in der Ramsau |
|
42,69 |
0 |
E 12 56 |
N 47 36 |
DE8424302 |
Naturschutzgebiet ’Rohrachschlucht’ |
* |
174 |
0 |
E 9 48 |
N 47 35 |
DE8426301 |
Oberes Weißachtal mit Lanzen-, Katzen- und Mittelbach |
* |
712 |
0 |
E 10 3 |
N 47 31 |
DE8426302 |
Nagelfluhkette Hochgrat-Steineberg |
* |
1 993 |
0 |
E 10 6 |
N 47 30 |
DE8427301 |
Grünten |
* |
146 |
0 |
E 10 19 |
N 47 32 |
DE8429303 |
Kienberg mit Magerrasen im Tal der Steinacher Ach |
* |
624 |
0 |
E 10 31 |
N 47 33 |
DE8429304 |
Aggenstein |
* |
130 |
0 |
E 10 33 |
N 47 32 |
DE8430303 |
Falkenstein, Alatsee, Faulenbacher- und Lechtal |
* |
987 |
0 |
E 10 42 |
N 47 33 |
DE8431371 |
Ammergebirge |
* |
27 581,8 |
0 |
E 10 56 |
N 47 32 |
DE8432301 |
Loisachtal zwischen Farchant und Eschenlohe |
* |
692 |
0 |
E 11 9 |
N 47 34 |
DE8432302 |
Auerberg, Mühlberg |
* |
293 |
0 |
E 11 9 |
N 47 34 |
DE8433301 |
Karwendel mit Isar |
* |
19 590 |
0 |
E 11 20 |
N 47 29 |
DE8433371 |
Estergebirge |
* |
6 076,87 |
0 |
E 11 12 |
N 47 32 |
DE8434372 |
Jachenau und Extensivwiesen bei Fleck |
* |
1 453,79 |
0 |
E 11 30 |
N 47 36 |
DE8525301 |
Häderichmoore |
* |
89 |
0 |
E 9 59 |
N 47 29 |
DE8526301 |
Wildflusssystem Bolgenach |
* |
164 |
0 |
E 10 8 |
N 47 26 |
DE8526302 |
Piesenkopfmoore |
* |
779 |
0 |
E 10 8 |
N 47 25 |
DE8527301 |
Hörnergruppe |
* |
1 183 |
0 |
E 10 10 |
N 47 27 |
DE8527371 |
Schönberger Ach |
* |
29,56 |
0 |
E 10 12 |
N 47 26 |
DE8528301 |
Allgäuer Hochalpen |
* |
21 227 |
0 |
E 10 19 |
N 47 23 |
DE8532371 |
Wettersteingebirge |
* |
4 256,91 |
0 |
E 11 5 |
N 47 25 |
DE8533301 |
Mittenwalder Buckelwiesen |
* |
1 927 |
0 |
E 11 14 |
N 47 27 |
DE8626301 |
Hoher Ifen |
* |
2 451 |
0 |
E 10 8 |
N 47 22 |
DE8627301 |
Engenkopfmoor |
* |
94 |
0 |
E 10 12 |
N 47 23 |
DE8627302 |
Schlappolt |
* |
195 |
0 |
E 10 13 |
N 47 21 |
ES0000016 |
Ordesa y Monte Perdido |
* |
15 608 |
|
W 0 1 |
N 42 38 |
ES0000018 |
Prepirineu Central català |
* |
47 083 |
|
E 1 43 |
N 42 16 |
ES0000022 |
Aigüestortes |
* |
45 890 |
|
E 0 56 |
N 42 34 |
ES0000123 |
Larra-Aztaparreta |
* |
3 946,38 |
|
W 0 46 |
N 42 56 |
ES0000126 |
Roncesvalles-Selva de Irati |
* |
17 039 |
|
W 1 7 |
N 42 58 |
ES0000149 |
Posets – Maladeta |
* |
33 267 |
|
E 0 31 |
N 42 38 |
ES2200009 |
Larrondo-Lakartxela |
* |
2 151 |
|
W 0 53 |
N 42 56 |
ES2200012 |
Río Salazar |
* |
508,35 |
|
W 1 10 |
N 42 42 |
ES2200019 |
Monte Alduide |
* |
9 028,60 |
|
W 1 27 |
N 43 1 |
ES2200025 |
Sistema fluvial de los ríos Irati, Urrobi y Erro |
* |
1 096 |
|
W 1 19 |
N 42 42 |
ES2200027 |
Ríos Eska y Biniés |
* |
385 |
|
W 0 58 |
N 42 44 |
ES2410001 |
Los Valles – Sur |
* |
14 655 |
|
W 0 46 |
N 42 44 |
ES2410002 |
Pico y Turberas del Anayet |
|
409 |
|
W 0 26 |
N 42 47 |
ES2410003 |
Los Valles |
* |
27 058 |
|
W 0 40 |
N 42 48 |
ES2410005 |
Guara Norte |
* |
12 763 |
|
W 0 13 |
N 42 17 |
ES2410006 |
Bujaruelo – Garganta de Los Navarros |
* |
9 775 |
|
W 0 8 |
N 42 42 |
ES2410008 |
Garganta de Obarra |
* |
736 |
|
E 0 37 |
N 42 24 |
ES2410009 |
Congosto de Ventamillo |
* |
247 |
|
E 0 27 |
N 42 29 |
ES2410010 |
Monte Pacino |
* |
510 |
|
W 0 21 |
N 42 45 |
ES2410011 |
Cabecera del Río Aguas Limpias |
* |
3 037 |
|
W 0 17 |
N 42 49 |
ES2410013 |
Macizo de Cotiella |
* |
8 275 |
|
E 0 19 |
N 42 31 |
ES2410014 |
Garcipollera – Selva de Villanúa |
* |
3 899 |
|
W 0 28 |
N 42 38 |
ES2410019 |
Río Cinca (Valle de Pineta) |
* |
118 |
|
E 0 7 |
N 42 39 |
ES2410021 |
Curso Alto del Río Aragón |
|
146 |
|
W 0 32 |
N 42 39 |
ES2410022 |
Cuevas de Villanúa |
|
0,12 |
|
W 0 31 |
N 42 41 |
ES2410023 |
Collarada y Canal de Ip |
* |
6 001 |
|
W 0 29 |
N 42 43 |
ES2410024 |
Telera – Acumuer |
* |
5 555 |
|
W 0 19 |
N 42 38 |
ES2410025 |
Sierra y Cañones de Guara |
* |
34 663 |
|
W 0 10 |
N 42 15 |
ES2410027 |
Río Aurín |
* |
91 |
|
W 0 25 |
N 40 38 |
ES2410029 |
Tendeñera |
* |
12 813 |
|
W 0 12 |
N 42 39 |
ES2410031 |
Foz Escarrilla – Cucuraza |
* |
1 610 |
|
W 0 18 |
N 42 44 |
ES2410040 |
Puertos de Panticosa, Bramatuero y Brazatos |
* |
3 001 |
|
W 0 11 |
N 42 46 |
ES2410044 |
Puerto de Otal – Cotefablo |
* |
1 964 |
|
W 0 12 |
N 42 36 |
ES2410045 |
Sobrepuerto |
* |
3 469 |
|
W 0 14 |
N 42 34 |
ES2410046 |
Río Ésera |
* |
1 759 |
|
E 0 28 |
N 42 34 |
ES2410048 |
Río Ara |
* |
2 019,06 |
|
W 0 6 |
N 42 37 |
ES2410049 |
Río Isábena |
* |
1 993 |
|
E 0 34 |
N 42 19 |
ES2410050 |
Cuenca del Río Yesa |
* |
5 601 |
|
E 0 2 |
N 42 31 |
ES2410051 |
Cuenca del Río Airés |
* |
3 743 |
|
E 0 6 |
N 42 34 |
ES2410052 |
Alto Valle del Cinca |
* |
14 655 |
|
E 0 11 |
N 42 40 |
ES2410053 |
Chistau |
* |
9 767 |
|
E 0 18 |
N 42 35 |
ES2410054 |
Sierra Ferrera |
* |
8 023 |
|
E 0 16 |
N 42 28 |
ES2410055 |
Sierra de Arro |
* |
1 460 |
|
E 0 13 |
N 42 25 |
ES2410056 |
Sierra de Chía – Congosto de Seira |
* |
8 666 |
|
E 0 24 |
N 42 30 |
ES2410059 |
El Turbón |
* |
2 822 |
|
E 0 30 |
N 42 25 |
ES2410150 |
Cueva de Los Moros |
|
0,25 |
|
W 0 31 |
N 42 41 |
ES2410154 |
Turberas del Macizo de Los Infiernos |
|
50,27 |
|
W 0 16 |
N 42 46 |
ES2410155 |
Turberas de Acumuer |
|
13,3 |
|
W 0 25 |
N 42 42 |
ES5120002 |
Capçaleres del Ter i del Fresser |
* |
10 267 |
|
E 2 12 |
N 42 23 |
ES5120003 |
Serra Cavallera |
* |
3 438 |
|
E 2 14 |
N 42 17 |
ES5120019 |
Riu Ter |
* |
360 |
|
E 2 18 |
N 42 14 |
ES5130003 |
Alt Pallars |
* |
43 314 |
|
E 1 21 |
N 42 39 |
ES5130004 |
Baish Aran |
* |
8 294 |
|
E 0 44 |
N 42 48 |
ES5130005 |
Era Artiga de Lin – Eth Portilhon |
* |
4 824 |
|
E 0 42 |
N 42 41 |
ES5130006 |
Estanho de Vielha |
|
29 |
|
E 0 48 |
N 42 42 |
ES5130007 |
Riberes de l'Alt Segre |
* |
225 |
|
E 1 51 |
N 42 24 |
ES5130010 |
Serra de Boumort |
* |
7 255 |
|
E 1 7 |
N 42 15 |
ES5130011 |
Riu de la Llosa |
* |
84 |
|
E 1 42 |
N 42 24 |
ES5130012 |
Vall Alta de Serradell-Serra de Sant Gervàs |
|
5 117 |
|
E 0 50 |
N 42 20 |
ES5130019 |
Estany de Montcortès |
|
45 |
|
E 0 59 |
N 42 19 |
ES5130022 |
La Torrassa |
* |
60 |
|
E 1 8 |
N 42 36 |
ES5130023 |
Beneïdor |
* |
416 |
|
E 1 34 |
N 42 22 |
ES5130024 |
La Faiada de Malpàs i Cambatiri |
|
1 280 |
|
E 0 45 |
N 42 22 |
FI1300101 |
Pallas-Ounastunturi |
* |
59 426 |
|
E 23 56 |
N 68 8 |
FI1300102 |
Malla |
* |
3 089 |
|
E 20 40 |
N 69 3 |
FI1300103 |
Pöyrisjärven erämaa |
* |
146 834 |
|
E 24 9 |
N 68 36 |
FI1300105 |
Käsivarren erämaa |
* |
264 892 |
|
E 21 44 |
N 68 55 |
FI1300107 |
Jietanasvuoma |
* |
1 511 |
|
E 22 34 |
N 68 27 |
FI1300108 |
Iiton palsasuot |
* |
66 |
|
E 21 25 |
N 68 43 |
FI1300111 |
Sotkavuoma |
* |
2 602 |
|
E 23 16 |
N 68 20 |
FI1300112 |
Saanan luonnonsuojelualue |
* |
240 |
|
E 20 50 |
N 69 2 |
FI1300118 |
Tarvantovaara |
* |
66 403 |
|
E 22 51 |
N 68 35 |
FI1300201 |
Lemmenjoen kansallispuisto |
* |
285 990 |
|
E 25 36 |
N 68 35 |
FI1300202 |
Muotkatunturin erämaa |
* |
158 208 |
|
E 26 17 |
N 69 8 |
FI1300204 |
Vätsärin erämaa |
* |
157 368 |
|
E 28 34 |
N 69 13 |
FI1300207 |
Pieran Marin jänkä |
* |
2 643 |
|
E 27 10 |
N 69 24 |
FI1300601 |
Puljun erämaa |
* |
56 351 |
|
E 24 43 |
N 68 20 |
FI1302001 |
Kevo |
* |
71 406 |
|
E 26 41 |
N 69 34 |
FI1302002 |
Kaldoaivin erämaa |
* |
351 633 |
|
E 27 52 |
N 69 39 |
FI1302003 |
Paistunturin erämaa |
* |
159 770 |
|
E 26 13 |
N 69 37 |
FI1302004 |
Pulmankijärvi |
|
1 623 |
|
E 27 59 |
N 69 57 |
FI1302008 |
Vetsijoen suistolehto |
|
14 |
|
E 27 18 |
N 69 57 |
FI1302009 |
Kirkkotupien niitty |
* |
1,1 |
|
E 27 0 |
N 69 51 |
FI1302010 |
Luomusjoen kuolpuna |
|
2 |
|
E 26 8 |
N 69 23 |
FI1302011 |
Välimaan kenttä |
* |
2 |
|
E 27 29 |
N 70 1 |
FI1302012 |
Pappilan niitty |
* |
3,2 |
|
E 27 0 |
N 69 51 |
FI1302013 |
Mieraslompolon kenttä |
* |
2,2 |
|
E 27 12 |
N 69 35 |
FR7200742 |
Massif du Moulle de Jaout |
* |
16 600 |
|
W 0 24 |
N 43 2 |
FR7200743 |
Massif du Ger et du Lurien |
* |
14 150 |
|
W 0 21 |
N 42 49 |
FR7200744 |
Massif de Sesques et de l'Ossau |
* |
25 650 |
|
W 0 30 |
N 42 54 |
FR7200745 |
Massif du Montagnon |
* |
8 871 |
|
W 0 31 |
N 43 1 |
FR7200746 |
Massif de l'Anie et d'Espelunguere |
* |
14 461 |
|
W 0 38 |
N 42 53 |
FR7200747 |
Massif du Layens |
* |
5 750 |
|
W 0 38 |
N 43 3 |
FR7200749 |
Montagnes du Baretous |
* |
14 600 |
|
W 0 46 |
N 43 2 |
FR7200750 |
Montagnes de la Haute Soule |
* |
14 750 |
|
W 0 53 |
N 42 59 |
FR7200751 |
Montagnes du Pic des Escaliers |
* |
9 200 |
|
W 0 59 |
N 43 3 |
FR7200752 |
Massif des Arbailles |
* |
13 000 |
|
W 1 1 |
N 43 7 |
FR7200753 |
Forêt d'Iraty |
* |
2 500 |
|
W 1 4 |
N 43 1 |
FR7200754 |
Montagnes de Saint-Jean-Pied-de-Port |
* |
13 500 |
|
W 1 11 |
N 43 4 |
FR7200790 |
Le Saison (cours d'eau) |
* |
2 200 |
|
W 0 52 |
N 43 14 |
FR7200791 |
Le Gave d'Oloron (cours d'eau) et Marais de Labastide-Villefranche |
* |
2 450 |
|
W 0 51 |
N 43 22 |
FR7200792 |
Le Gave d'Aspe et le Lourdios (cours d'eau) |
* |
1 600 |
|
W 0 36 |
N 43 4 |
FR7200793 |
Le Gave d'Ossau |
* |
2 300 |
|
W 0 25 |
N 43 4 |
FR7300821 |
Vallée de l'Isard, mail de Bulard, pics de Maubermé, de Serre-Haute et du Crabère |
* |
6 428 |
|
E 0 55 |
N 42 50 |
FR7300822 |
Vallée du Riberot et massif du Mont Valier |
* |
7 745 |
|
E 1 3 |
N 42 48 |
FR7300825 |
Mont Ceint, mont Béas, tourbière de Bernadouze |
* |
2 218 |
|
E 1 24 |
N 42 47 |
FR7300827 |
Vallée de l'Aston |
* |
15 030 |
|
E 1 39 |
N 42 41 |
FR7300829 |
Quiès calcaires de Tarascon-sur-Ariège et grotte de la Petite Caougno |
* |
2 484 |
|
E 1 39 |
N 42 49 |
FR7300831 |
Quérigut, Laurenti, Rabassolles, Balbonne, la Bruyante, haute vallée de l'Oriège |
* |
10 279 |
|
E 2 2 |
N 42 40 |
FR7300838 |
Grotte de Montseron |
|
1 |
|
E 1 19 |
N 43 1 |
FR7300839 |
Grotte du Ker de Massat |
|
1 |
|
E 1 19 |
N 42 53 |
FR7300841 |
Queirs du Mas d'Azil et de Camarade, grottes du Mas d'Azil et de la carrière de Sabarat |
* |
1 633 |
|
E 1 20 |
N 43 4 |
FR7300842 |
Pechs de Foix, Soula et Roquefixade, grotte de l'Herm |
* |
2 216 |
|
E 1 39 |
N 42 56 |
FR7300880 |
Haute vallée d'Oô |
* |
3 407 |
|
E 0 30 |
N 42 43 |
FR7300881 |
Haute vallée de la Pique |
* |
8 251 |
|
E 0 35 |
N 42 43 |
FR7300883 |
Haute vallée de la Garonne |
* |
11 134 |
|
E 0 46 |
N 42 52 |
FR7300884 |
Zones rupestres xérothermiques du bassin de Marignac, Saint-Béat, pic du Gar, montagne de Rié |
* |
7 680 |
|
E 0 43 |
N 42 57 |
FR7300920 |
Granquet-Pibeste et Soum d'Ech |
* |
7 200 |
0 |
W 0 9 |
N 43 3 |
FR7300921 |
Gabizos (et vallée d'Arrens, versant sud-est du Gabizos) |
* |
2 924 |
|
W 0 16 |
N 42 55 |
FR7300922 |
Gaves de Pau et de Cauterets (et gorge de Cauterets) |
* |
357 |
|
W 0 9 |
N 43 5 |
FR7300923 |
Moun Né de Cauterets, pic de Cabaliros |
* |
3 711 |
|
W 0 8 |
N 42 55 |
FR7300924 |
Péguère, Barbat, Cambalès |
* |
4 651 |
|
W 0 10 |
N 42 51 |
FR7300925 |
Gaube, Vignemale |
* |
7 395 |
|
W 0 8 |
N 42 48 |
FR7300926 |
Ossoue, Aspé, Cestrède |
* |
5 226 |
|
W 0 3 |
N 42 45 |
FR7300927 |
Estaubé, Gavarnie, Troumouse et Barroude |
* |
9 479 |
|
E 0 3 |
N 42 43 |
FR7300928 |
Pic Long Campbielh |
* |
8 174 |
|
E 0 7 |
N 42 47 |
FR7300929 |
Néouvielle |
* |
6 191 |
|
E 0 9 |
N 42 51 |
FR7300930 |
Barèges, Ayre, Piquette |
* |
1 635 |
0 |
E 0 6 |
N 42 52 |
FR7300931 |
Lac Bleu Léviste |
* |
7 377 |
|
E 0 2 |
N 42 55 |
FR7300932 |
Liset de Hount Blanque |
* |
4 059 |
|
E 0 10 |
N 42 57 |
FR7300933 |
Hautes-Baronnies, Coume de Pailhas |
* |
300 |
|
E 0 15 |
N 43 0 |
FR7300934 |
Rioumajou et Moudang |
* |
9 522 |
|
E 0 17 |
N 42 44 |
FR7300935 |
Haut-Louron: Aygues Tortes, Caillauas, Gourgs Blancs, Gorges de Clarabide, pics des Pichadères et d'Estiouère, montagne de Tramadits |
* |
5 439 |
|
E 0 25 |
N 42 43 |
FR7301822 |
Garonne, Ariège, Hers, Salat, Pique et Neste |
* |
9 602 |
|
E 1 49 |
N 43 5 |
FR8201680 |
Landes, pelouses et forêts du Vallon de la Jarjatte et prairies humides de Lus |
* |
2 777 |
|
E 5 47 |
N 44 40 |
FR8201681 |
Pelouses à orchidées et lisières du Vercors Occidental |
* |
329 |
|
E 5 10 |
N 44 49 |
FR8201682 |
Pelouses et habitats rocheux du rebord méridional du Vercors |
* |
2 284 |
|
E 5 17 |
N 44 52 |
FR8201692 |
Sources et habitats rocheux de la Vernaison et des Goulets de Combe Laval et du Vallon de Sainte-Marie |
* |
1 235 |
|
E 5 20 |
N 44 59 |
FR8201696 |
Tuffières du Vercors |
* |
71 |
|
E 5 35 |
N 44 50 |
FR8201698 |
Contamines Montjoie – Miage – Tré la Tête |
* |
5 547 |
|
E 6 44 |
N 45 46 |
FR8201699 |
Aiguilles Rouges |
* |
9 065 |
|
E 6 51 |
N 45 58 |
FR8201700 |
Haut Giffre |
* |
12 442 |
|
E 6 49 |
N 46 2 |
FR8201701 |
Les Aravis |
* |
8 907 |
|
E 6 33 |
N 45 58 |
FR8201702 |
Plateau de Beauregard |
* |
87 |
|
E 6 23 |
N 45 52 |
FR8201703 |
Massif de la Tournette |
* |
4 658 |
|
E 6 16 |
N 45 50 |
FR8201704 |
Les Frettes – Massif des Glières |
* |
4 793 |
|
E 6 20 |
N 45 59 |
FR8201705 |
Massif du Bargy |
* |
2 891 |
|
E 6 28 |
N 46 0 |
FR8201706 |
Roc d'Enfer |
* |
4 054 |
|
E 6 35 |
N 46 11 |
FR8201708 |
Mont de Grange |
|
1 261 |
|
E 6 48 |
N 46 15 |
FR8201709 |
Cornettes de Bise |
* |
1 551 |
|
E 6 47 |
N 46 19 |
FR8201710 |
Massif des Voirons |
|
978 |
|
E 6 21 |
N 46 12 |
FR8201712 |
Le Salève |
* |
1 599 |
|
E 6 11 |
N 46 9 |
FR8201715 |
Vallée de l'Arve |
* |
72 |
|
E 6 20 |
N 46 6 |
FR8201719 |
Delta de la Dranse |
* |
53 |
|
E 6 30 |
N 46 23 |
FR8201720 |
Cluse du Lac d'Annecy |
* |
282 |
|
E 6 13 |
N 45 47 |
FR8201722 |
Zones humides du Bas Chablais |
* |
248 |
|
E 6 26 |
N 46 20 |
FR8201723 |
Plateau Gavot |
* |
165 |
|
E 6 39 |
N 46 22 |
FR8201724 |
Marais de Chilly et de Marival |
|
24 |
|
E 6 17 |
N 46 17 |
FR8201732 |
Tourbières des lacs Luitel et Praver |
* |
17 |
|
E 5 51 |
N 45 5 |
FR8201733 |
Cembraie, pelouses, lacs et tourbières de Belledonne, de Chamrousse au Grand Colon |
|
2 686 |
|
E 5 54 |
N 45 8 |
FR8201735 |
Landes, tourbières et habitats rocheux du Massif de Taillefer |
* |
2 858 |
|
E 5 55 |
N 45 3 |
FR8201736 |
Marais à Laiche bicolore, prairies de fauche et habitats rocheux du Vallon du Ferrand et du Plateau d'Emparis |
* |
2 446 |
|
E 6 13 |
N 45 4 |
FR8201738 |
Milieux alluviaux, pelouses steppiques et pessières du Bassin de Bourg-d'Oisans |
* |
3 372 |
|
E 6 2 |
N 45 3 |
FR8201740 |
Landes, pelouses, forêts remarquables et habitats rocheux des Hauts Plateaux de Chartreuse et de ses versants |
* |
4 431 |
|
E 5 53 |
N 45 23 |
FR8201741 |
Forêts de ravins, landes et habitats rocheux des ubacs du Charmant Som et des Gorges du Guiers Mort |
* |
2 070 |
|
E 5 45 |
N 45 19 |
FR8201743 |
Prairies à orchidées, tuffières et gorges de la Bourne |
* |
3 533 |
|
E 5 23 |
N 45 4 |
FR8201744 |
Landes, pelouses, forêts remarquables et habitats rocheux des Hauts Plateaux et de la bordure orientale du Vercors |
* |
18 960 |
|
E 5 30 |
N 44 52 |
FR8201745 |
Pelouses, forêts remarquables et habitats rocheux du Plateau du Sornin |
* |
960 |
|
E 5 36 |
N 45 11 |
FR8201747 |
Landes, pelouses, forêts remarquables et habitats rocheux du Massif de l'Obiou et des gorges de la Souloise |
* |
3 750 |
|
E 5 53 |
N 44 46 |
FR8201751 |
Massif de la Muzelle en Oisans – Parc des Ecrins |
* |
16 676 |
|
E 6 3 |
N 44 55 |
FR8201753 |
Forêts, landes et prairies de fauche des versants du Col d'Ornon |
* |
4 775 |
|
E 5 58 |
N 44 58 |
FR8201770 |
Réseau de zones humides, pelouses, landes et falaises de l'avant-pays savoyard |
* |
3 156 |
|
E 5 45 |
N 45 36 |
FR8201772 |
Réseau de zones humides dans l'Albanais |
* |
401 |
|
E 5 57 |
N 45 46 |
FR8201773 |
Réseau de zones humides dans la Combe de Savoie et la Basse Vallée de l'Isère |
* |
822 |
|
E 6 13 |
N 45 34 |
FR8201774 |
Tourbière des Creusates |
* |
12 |
|
E 6 1 |
N 45 41 |
FR8201775 |
Rebord méridional du Massif des Bauges |
* |
1 170 |
|
E 6 1 |
N 45 31 |
FR8201776 |
Tourbière et lac des Saisies |
* |
288 |
|
E 6 31 |
N 45 46 |
FR8201777 |
Les Adrets de Tarentaise |
|
467 |
|
E 6 44 |
N 45 36 |
FR8201778 |
Landes, prairies et habitats rocheux du Massif du Mont Thabor |
* |
4 806 |
|
E 6 34 |
N 45 7 |
FR8201779 |
Formations forestières et herbacées des Alpes internes |
|
1 562 |
|
E 6 52 |
N 45 17 |
FR8201780 |
Réseau de vallons d'altitude à Caricion |
* |
9 516 |
|
E 7 0 |
N 45 29 |
FR8201781 |
Réseau de zones humides et alluviales des Hurtières |
* |
508 |
|
E 6 17 |
N 45 29 |
FR8201782 |
Perron des Encombres |
* |
2 034 |
|
E 6 25 |
N 45 16 |
FR8201783 |
Massif de la Vanoise |
* |
54 030 |
|
E 6 52 |
N 45 23 |
FR8202002 |
Partie orientale du Massif des Bauges |
* |
14 513 |
|
E 6 13 |
N 45 40 |
FR8202003 |
Massif de la Lauzière |
* |
9 543 |
|
E 6 22 |
N 45 28 |
FR8202004 |
Mont Colombier |
* |
2 182 |
|
E 6 7 |
N 45 38 |
FR9101468 |
Bassin du Rebenty |
* |
8 587 |
|
E 1 59 |
N 42 46 |
FR9101470 |
Haute Vallée de l'Aude et Bassin de l'Aiguette |
* |
8 731 |
0 |
E 2 11 |
N 42 46 |
FR9101471 |
Capcir, Carlit et Campcardos |
* |
39 781 |
|
E 1 55 |
N 42 34 |
FR9101472 |
Massif du Puigmal |
* |
8 805 |
|
E 2 7 |
N 42 26 |
FR9101473 |
Massif de Madres-Coronat |
* |
26 614 |
0 |
E 2 14 |
N 42 37 |
FR9101475 |
Massif du Canigou |
* |
11 640 |
|
E 2 21 |
N 42 28 |
FR9101476 |
Conque de la Preste |
* |
8 436 |
|
E 2 25 |
N 42 25 |
FR9102010 |
Sites à chiroptères des Pyrénées orientales |
|
2 330 |
|
E 2 17 |
N 42 30 |
FR9301497 |
Plateau d'Emparis – Goleon |
* |
7 476 |
|
E 6 17 |
N 45 5 |
FR9301498 |
Combeynot – Lautaret – Ecrins |
* |
9 944 |
|
E 6 25 |
N 44 59 |
FR9301499 |
Clarée |
* |
25 732 |
|
E 6 37 |
N 45 1 |
FR9301502 |
Steppique Durancien et Queyrassin |
* |
19 698 |
|
E 6 37 |
N 44 40 |
FR9301503 |
Rochebrune – Izoard – Vallée de la Cerveyrette |
* |
26 701 |
|
E 6 40 |
N 44 47 |
FR9301504 |
Haut Guil – Mont Viso – Val Preveyre |
* |
18 733 |
|
E 7 0 |
N 44 42 |
FR9301505 |
Vallon des Bans – Vallée du Fournel |
* |
8 841 |
|
E 6 23 |
N 44 46 |
FR9301506 |
Valgaudemar |
* |
9 974 |
|
E 6 11 |
N 44 46 |
FR9301509 |
Piolit – Pic de Chabrières |
|
1 599 |
|
E 6 17 |
N 44 35 |
FR9301511 |
Dévoluy – Durbon – Charance – Champsaur |
* |
35 604 |
|
E 5 54 |
N 44 36 |
FR9301519 |
Le Buech |
* |
2 431 |
|
E 5 50 |
N 44 17 |
FR9301523 |
Bois de Morgon – Forêt de Boscodon – Bragousse |
* |
2 522 |
|
E 6 25 |
N 44 29 |
FR9301524 |
Haute Ubaye – Massif du Chambeyron |
* |
14 105 |
|
E 6 51 |
N 44 34 |
FR9301525 |
Coste Plane – Champerous |
* |
1 511 |
|
E 6 26 |
N 44 27 |
FR9301526 |
La Tour des Sagnes – Vallon des Terres Pleines – Orrenaye |
* |
5 072 |
|
E 6 46 |
N 44 21 |
FR9301529 |
Dormillouse – Lavercq |
* |
6 396 |
|
E 6 31 |
N 44 20 |
FR9301530 |
Cheval Blanc – Montagne des Boules – Barre des Dourbes |
* |
8 275 |
|
E 6 26 |
N 44 7 |
FR9301533 |
L'Asse |
* |
21 890 |
|
E 6 22 |
N 43 56 |
FR9301535 |
Montagne de Val – Haut – Clues de Barles – Clues de Verdaches |
* |
13 225 |
|
E 6 16 |
N 44 16 |
FR9301546 |
Lac Saint-Léger |
* |
5,27 |
|
E 6 20 |
N 44 25 |
FR9301547 |
Grand Coyer |
* |
6 246 |
|
E 6 42 |
N 44 5 |
FR9301549 |
Entraunes |
* |
19 796 |
|
E 6 47 |
N 44 8 |
FR9301550 |
Sites à chauves souris de la Haute Tinée |
* |
1 738 |
|
E 6 55 |
N 44 15 |
FR9301552 |
Adret de Pra Gaze |
|
99,82 |
|
E 6 51 |
N 44 16 |
FR9301554 |
Sites à chauves souris – Castellet-Les-Sausses et Gorges de Daluis |
* |
3 428 |
|
E 6 48 |
N 44 1 |
FR9301556 |
Massif du Lauvet d'Ilonse et des Quatre Cantons – Dome de Barrot – Gorges du Cian |
* |
14 839 |
|
E 7 3 |
N 44 3 |
FR9301559 |
Le Mercantour |
* |
68 073 |
|
E 7 10 |
N 44 8 |
FR9301560 |
Mont Chajol |
* |
1 426 |
|
E 7 32 |
N 44 7 |
FR9301561 |
Marguareis – Ubac de Tende à Saorge |
* |
6 314 |
|
E 7 41 |
N 44 4 |
FR9301562 |
Sites à Spéléomanthes de Roquebilière |
* |
415 |
|
E 7 18 |
N 44 1 |
FR9301566 |
Sites à chauves souris de Breil-sur-Roya |
* |
2 475 |
|
E 7 31 |
N 43 55 |
FR9302002 |
Montagne de Seymuit – Crête de la Scie |
|
1 404 |
|
E 6 14 |
N 44 25 |
FR9302005 |
La Bendola |
* |
1 058 |
|
E 7 34 |
N 43 58 |
IT1110006 |
Orsiera – Rocciavré |
|
10 965 |
|
E 7 8 |
N 45 3 |
IT1110007 |
Laghi di Avigliana |
* |
420 |
|
E 7 23 |
N 45 4 |
IT1110008 |
Madonna della Neve sul Monte Lera |
|
62 |
|
E 7 28 |
N 45 10 |
IT1110010 |
Gran Bosco di Salbertrand. |
* |
3 712 |
|
E 6 55 |
N 45 3 |
IT1110013 |
Monti Pelati e Torre Cives |
|
145 |
|
E 7 44 |
N 45 24 |
IT1110021 |
Laghi di Ivrea |
* |
1 598 |
|
E 7 53 |
N 45 29 |
IT1110022 |
Stagno di Oulx |
|
84 |
|
E 6 49 |
N 45 2 |
IT1110026 |
Champlas – Colle Sestriere |
* |
1 050 |
|
E 6 50 |
N 44 57 |
IT1110027 |
Boscaglie di Tasso di Guaglione (Val Clarea) |
* |
340 |
|
E 6 57 |
N 45 9 |
IT1110029 |
Pian della Mussa (Balme) |
* |
3 554 |
|
E 7 9 |
N 45 17 |
IT1110030 |
Oasi xerotermiche della Val di Susa-Orrido di Chianocco |
* |
1 250 |
|
E 7 7 |
N 45 9 |
IT1110031 |
Valle Thuras |
* |
978 |
|
E 6 51 |
N 44 53 |
IT1110032 |
Pra – Barant |
|
4 120 |
|
E 7 3 |
N 44 45 |
IT1110033 |
Stazioni di Myricaria germanica |
|
132 |
|
E 7 7 |
N 44 48 |
IT1110038 |
Col Basset (Sestriere) |
|
271 |
|
E 6 52 |
N 44 58 |
IT1110039 |
Rocciamelone |
* |
1 966 |
|
E 7 5 |
N 45 10 |
IT1110040 |
Oasi xerotermica di Oulx – Auberge |
* |
1 070 |
|
E 6 49 |
N 45 3 |
IT1110042 |
Oasi xerotermica di Oulx – Amazas |
|
339 |
|
E 6 49 |
N 45 1 |
IT1110043 |
Pendici del Monte Chaberton |
* |
329 |
|
E 6 46 |
N 44 57 |
IT1110044 |
Bardonecchia – Val Fredda |
|
1 686 |
|
E 6 48 |
N 45 5 |
IT1110045 |
Bosco di Pian Prà (Rorà) |
* |
93 |
|
E 7 11 |
N 44 47 |
IT1110048 |
Grotta del Pugnetto |
|
19 |
1 |
E 7 24 |
N 45 16 |
IT1110049 |
Les Arnaud e Punta Quattro Sorelle |
|
1 328 |
|
E 6 39 |
N 45 4 |
IT1110052 |
Oasi xerotermica di Puys – Beaulard |
* |
468 |
|
E 6 44 |
N 45 2 |
IT1110053 |
Valle della Ripa. (Argentera) |
|
327 |
|
E 6 54 |
N 44 53 |
IT1110055 |
Arnodera – Colle Montabone |
* |
112 |
|
E 7 3 |
N 45 7 |
IT1110057 |
Serra di Ivrea |
|
4 572 |
|
E 7 56 |
N 45 29 |
IT1110058 |
Cima Fourier e Lago Nero |
|
640 |
|
E 6 47 |
N 44 54 |
IT1110080 |
Val Troncea |
* |
10 130 |
|
E 6 58 |
N 44 58 |
IT1110081 |
Monte Musiné e Laghi di Caselette |
* |
1 524 |
|
E 7 28 |
N 45 7 |
IT1120003 |
Monte Fenera |
|
3 348 |
|
E 8 20 |
N 45 42 |
IT1120006 |
Val Mastallone |
* |
1 882 |
|
E 8 10 |
N 45 55 |
IT1120028 |
Alta Val Sesia |
* |
7 545 |
|
E 7 53 |
N 45 53 |
IT1130002 |
Val Sessera |
* |
10 787 |
|
E 8 2 |
N 45 41 |
IT1140003 |
Campello Monti |
|
548 |
|
E 8 13 |
N 45 56 |
IT1140004 |
Rifugio M.Luisa (Val Formazza) |
|
3 146 |
|
E 8 25 |
N 46 26 |
IT1140006 |
Greto Torrente Toce tra Domodossola e Villadossola |
* |
746 |
|
E 8 16 |
N 46 3 |
IT1140007 |
Boleto – M.te Avigno |
|
390 |
|
E 8 21 |
N 45 47 |
IT1140016 |
Alpi Veglia e Devero |
* |
11 734 |
|
E 8 13 |
N 46 18 |
IT1160016 |
Stazione di muschi calcarizzanti – C.ba Seviana e C.ba Barmarossa |
* |
1,61 |
|
E 7 17 |
N 44 25 |
IT1160017 |
Stazione di Linum narbonense |
* |
8,28 |
|
E 7 16 |
N 44 25 |
IT1160018 |
Sorgenti del Maira, Bosco di Saretto, Rocca Provenzale |
|
715 |
|
E 6 54 |
N 44 29 |
IT1160020 |
Bosco di Bagnasco |
* |
381 |
|
E 8 4 |
N 44 16 |
IT1160021 |
Gruppo del Tenibres |
* |
5 338 |
|
E 7 0 |
N 44 18 |
IT1160023 |
Vallone di Orgials – Colle della Lombarda |
|
530 |
|
E 7 8 |
N 44 13 |
IT1160024 |
Colle e Lago della Maddalena, Val Puriac |
* |
1 276 |
|
E 6 54 |
N 44 24 |
IT1160026 |
Faggete di Pamparato, Tana del Forno, Grotta delle Turbiglie e Grotte di Bos |
|
2 940 |
|
E 7 52 |
N 44 15 |
IT1160028 |
Grotta delle Vene |
|
6,01 |
4 |
E 7 45 |
N 44 9 |
IT1160030 |
Stazione di Carex Pauciflora di Chialvetta |
|
5,57 |
|
E 7 0 |
N 44 26 |
IT1160035 |
M. Antoroto |
|
863 |
|
E 7 55 |
N 44 11 |
IT1160037 |
Grotta di Rio Martino |
|
0,3 |
2 |
E 7 8 |
N 44 41 |
IT1160040 |
Stazioni di Euphorbia valliniana |
|
207 |
|
E 7 10 |
N 44 31 |
IT1160056 |
Alpi Marittime |
* |
32 959 |
|
E 7 21 |
N 44 11 |
IT1160057 |
Alte Valli Pesio e Tanaro |
* |
9 340 |
|
E 7 42 |
N 44 9 |
IT1160058 |
Gruppo del M. Viso e bosco dell'Alevè |
* |
7 230 |
|
E 7 6 |
N 44 38 |
IT1201000 |
Parco Nazionale del Gran Paradiso |
* |
71 124 |
|
E 7 18 |
N 45 31 |
IT1201010 |
Ambienti calcarei d'alta quota della Valle di Rhêmes |
* |
1 593 |
|
E 7 4 |
N 45 30 |
IT1202000 |
Parco del Mont Avic |
* |
5 750 |
|
E 7 34 |
N 45 38 |
IT1203010 |
Zona Umida di Morgex |
* |
30 |
|
E 7 3 |
N 45 44 |
IT1203020 |
Lago di Lolair |
* |
28 |
|
E 7 8 |
N 45 41 |
IT1203030 |
Formazioni Steppiche della Cote De Gargantua |
* |
19 |
|
E 7 17 |
N 45 43 |
IT1203040 |
Stagno di Loson |
* |
4,55 |
|
E 7 33 |
N 45 46 |
IT1203050 |
Lago di Villa |
* |
27 |
|
E 7 41 |
N 45 41 |
IT1203060 |
Stagno di Holay |
|
3,01 |
|
E 7 48 |
N 45 35 |
IT1203070 |
Mont Mars |
* |
380 |
|
E 7 55 |
N 45 38 |
IT1204010 |
Ambienti Glaciali del Monte Bianco |
* |
12 557 |
|
E 6 51 |
N 45 50 |
IT1204032 |
Talweg della Val Ferret |
* |
120 |
|
E 7 1 |
N 45 51 |
IT1204220 |
Ambienti glaciali del Gruppo del Monte Rosa |
* |
8 645 |
|
E 7 47 |
N 45 54 |
IT1205000 |
Ambienti d'alta quota delle Combe Thuilette e Sozin |
* |
356 |
|
E 6 57 |
N 45 40 |
IT1205010 |
Ambienti d'alta quota della Valgrisenche |
* |
336 |
|
E 7 0 |
N 45 32 |
IT1205020 |
Ambienti d'alta quota del Colle del Gran San Bernardo |
* |
750 |
|
E 7 8 |
N 45 52 |
IT1205030 |
Pont d'Ael |
* |
183 |
|
E 7 13 |
N 45 40 |
IT1205034 |
Castello e miniere abbandonate di Aymavilles |
|
1,59 |
|
E 7 15 |
N 45 42 |
IT1205050 |
Ambienti Xerici del Mont Torretta – Bellon |
* |
49 |
|
E 7 14 |
N 45 43 |
IT1205061 |
Stazione di Astragalus centralpinus di Cogne |
|
36 |
|
E 7 18 |
N 45 40 |
IT1205064 |
Vallone del Grauson |
* |
489 |
|
E 7 23 |
N 45 38 |
IT1205065 |
Vallone dell'Urtier |
* |
1 506 |
|
E 7 26 |
N 45 36 |
IT1205070 |
Zona Umida di Les Iles di Saint-Marcel |
* |
35 |
|
E 7 25 |
N 45 44 |
IT1205081 |
Ambienti calcarei d'alta quota attorno Al Lago Tsan |
* |
453 |
|
E 7 32 |
N 45 51 |
IT1205082 |
Stagno di Lo Ditor |
* |
22 |
|
E 7 33 |
N 45 50 |
IT1205090 |
Ambienti Xerici di Chameran – Grand Brison – Cly |
* |
97 |
|
E 7 34 |
N 45 45 |
IT1205100 |
Ambienti d'alta quota del Vallone della Legna |
* |
1 103 |
|
E 7 36 |
N 45 35 |
IT1205110 |
Stazione di Peonia Officinalis |
|
33 |
|
E 7 47 |
N 45 37 |
IT1313712 |
Cima di Piano Cavallo – Bric Cornia |
* |
4 486 |
|
E 7 47 |
N 44 6 |
IT1314609 |
Monte Monega – Monte Prearba |
* |
3 670 |
|
E 7 48 |
N 44 1 |
IT1314610 |
Monte Saccarello – Monte Fronté |
* |
3 927 |
|
E 7 44 |
N 44 3 |
IT1314611 |
Monte Gerbonte |
* |
2 261 |
|
E 7 41 |
N 44 0 |
IT1315421 |
Monte Toraggio – Monte Pietravecchia |
* |
2 648 |
|
E 7 40 |
N 43 58 |
IT1322122 |
Croce della Tia – Rio Barchei |
* |
660 |
|
E 8 8 |
N 44 19 |
IT1322216 |
Ronco di Maglio |
* |
1 449 |
|
E 8 14 |
N 44 18 |
IT1322217 |
Bric Tana – Bric Mongarda |
* |
168 |
|
E 8 12 |
N 44 21 |
IT1322223 |
Cave Ferecchi |
* |
37 |
|
E 8 12 |
N 44 22 |
IT1323014 |
Monte Spinarda – Rio Nero |
* |
943 |
|
E 8 5 |
N 44 12 |
IT1323021 |
Bric Zerbi |
* |
711 |
|
E 8 6 |
N 44 16 |
IT1323112 |
Monte Carmo – Monte Settepani |
* |
7 575 |
|
E 8 11 |
N 44 13 |
IT1323115 |
Lago di Osiglia |
* |
409 |
|
E 8 11 |
N 44 18 |
IT1323920 |
Monte Galero |
* |
3 194 |
|
E 8 2 |
N 44 7 |
IT2010001 |
Lago di Ganna |
* |
106 |
|
E 8 49 |
N 45 53 |
IT2010002 |
Monte Legnone e Chiusarella |
* |
751 |
|
E 8 48 |
N 45 51 |
IT2010003 |
Versante Nord del Campo dei Fiori |
* |
1 312 |
|
E 8 45 |
N 45 52 |
IT2010004 |
Grotte del Campo dei Fiori |
* |
894 |
|
E 8 45 |
N 45 51 |
IT2010005 |
Monte Martica |
|
1 057 |
|
E 8 48 |
N 45 53 |
IT2010016 |
Val Veddasca |
|
4 919 |
|
E 8 47 |
N 46 3 |
IT2010018 |
Monte Sangiano |
* |
195 |
|
E 8 37 |
N 45 52 |
IT2010019 |
Monti della Valcuvia |
* |
1 629 |
|
E 8 42 |
N 45 55 |
IT2020001 |
Lago di Piano |
* |
207 |
|
E 9 9 |
N 46 2 |
IT2020009 |
Valle del Dosso |
* |
1 652 |
|
E 9 14 |
N 46 12 |
IT2020010 |
Lago di Segrino |
* |
282 |
|
E 13 40 |
N 45 38 |
IT2030001 |
Grigna Settentrionale |
* |
1 617 |
|
E 9 22 |
N 45 57 |
IT2030002 |
Grigna Meridionale |
* |
2 732 |
|
E 9 21 |
N 45 55 |
IT2030003 |
Monte Barro |
* |
649 |
|
E 9 22 |
N 45 50 |
IT2040001 |
Val Viera e Cime di Fopel |
* |
836 |
|
E 10 8 |
N 46 34 |
IT2040002 |
Motto di Livigno – Val Saliente |
* |
1 251 |
|
E 10 6 |
N 46 33 |
IT2040003 |
Val Federia |
* |
1 593 |
|
E 10 4 |
N 46 31 |
IT2040004 |
Valle Alpisella |
* |
1 045 |
|
E 10 13 |
N 46 33 |
IT2040005 |
Valle della Forcola |
|
212 |
|
E 10 2 |
N 46 27 |
IT2040006 |
La Vallaccia – Pizzo Filone |
* |
1 982 |
|
E 10 10 |
N 46 29 |
IT2040007 |
Passo e Monte di Foscagno |
|
1 081 |
|
E 10 12 |
N 46 29 |
IT2040008 |
Cime di Plator e Monte delle Scale |
* |
1 572 |
|
E 10 18 |
N 46 30 |
IT2040009 |
Valle di Fraele |
* |
1 691 |
|
E 10 16 |
N 46 33 |
IT2040010 |
Valle del Braulio – Cresta di Reit |
* |
3 559 |
|
E 10 24 |
N 46 31 |
IT2040011 |
Monte Vago – Val di Campo – Val Nera |
* |
2 874 |
|
E 10 6 |
N 46 27 |
IT2040012 |
Val Viola Bormina – Ghiacciaio di Cima dei Piazzi |
|
5 962 |
|
E 10 13 |
N 46 25 |
IT2040013 |
Val Zebru' – Gran Zebru' – Monte Confinale |
|
3 725 |
|
E 10 30 |
N 46 28 |
IT2040014 |
Valle e Ghiacciaio dei Forni – Val Cedec – Gran Zebrù – Cevedale |
|
6 157 |
|
E 10 34 |
N 46 25 |
IT2040015 |
Paluaccio di Oga |
* |
28 |
|
E 10 20 |
N 46 28 |
IT2040016 |
Monte di Scerscen – Ghiacciai di Scerscen e Monte Motta |
* |
9 666 |
|
E 9 54 |
N 46 20 |
IT2040017 |
Disgrazia – Sissone |
* |
3 010 |
|
E 9 45 |
N 46 17 |
IT2040018 |
Val Codera |
* |
818 |
|
E 9 29 |
N 46 14 |
IT2040019 |
Bagni di Masino – Pizzo Badile – Pizzo del Ferro |
* |
2 755 |
|
E 9 35 |
N 46 15 |
IT2040020 |
Val di Mello – Piano di Preda Rossa |
* |
5 789 |
|
E 9 41 |
N 46 15 |
IT2040021 |
Val di Togno – Pizzo Scalino |
* |
3 150 |
|
E 9 55 |
N 46 14 |
IT2040023 |
Valle dei Ratti |
* |
928 |
|
E 9 32 |
N 46 12 |
IT2040024 |
Da Monte Belvedere a Vallorda |
* |
2 119 |
|
E 10 11 |
N 46 11 |
IT2040025 |
Pian Gembro |
* |
78 |
|
E 10 9 |
N 46 9 |
IT2040026 |
Val Lesina |
* |
1 184 |
|
E 9 27 |
N 46 5 |
IT2040027 |
Valle del Bitto di Gerola |
* |
2 458 |
|
E 9 31 |
N 46 5 |
IT2040028 |
Valle del Bitto di Albaredo |
* |
3 399 |
|
E 9 36 |
N 46 4 |
IT2040029 |
Val Tartano |
* |
1 451 |
|
E 9 43 |
N 46 4 |
IT2040030 |
Val Madre |
* |
1 486 |
|
E 9 42 |
N 46 8 |
IT2040031 |
Val Cervia |
* |
1 893 |
|
E 9 48 |
N 46 6 |
IT2040032 |
Valle del Livrio |
* |
2 108 |
|
E 9 51 |
N 46 7 |
IT2040033 |
Val Venina |
|
3 644 |
|
E 9 53 |
N 46 3 |
IT2040034 |
Valle d'Arigna e Ghiacciaio di Pizzo Coca |
* |
3 143 |
|
E 9 59 |
N 46 7 |
IT2040035 |
Val Bondone – Val Caronella |
* |
1 500 |
|
E 10 3 |
N 46 7 |
IT2040036 |
Val Belviso |
* |
766 |
|
E 10 6 |
N 46 4 |
IT2040037 |
Rifugio Falk |
* |
4,22 |
|
E 10 15 |
N 46 23 |
IT2040038 |
Val Fontana |
* |
4 210 |
|
E 10 0 |
N 46 14 |
IT2040039 |
Val Zerta |
* |
1 585 |
|
E 9 23 |
N 46 21 |
IT2040040 |
Val Bodengo |
|
2 555 |
|
E 9 17 |
N 46 15 |
IT2040041 |
Piano di Chiavenna |
* |
2 514 |
|
E 9 23 |
N 46 16 |
IT2040042 |
Pian di Spagna e Lago di Mezzola |
* |
1 715 |
|
E 9 25 |
N 46 10 |
IT2060001 |
Valtorta e Valmoresca |
* |
1 682 |
|
E 9 37 |
N 46 1 |
IT2060002 |
Valle di Piazzatorre – Isola di Fondra |
* |
2 513 |
|
E 9 42 |
N 45 58 |
IT2060003 |
Alta Val Brembana – Laghi Gemelli |
* |
4 251 |
|
E 9 51 |
N 46 1 |
IT2060004 |
Alta Val di Scalve |
* |
7 053 |
|
E 10 10 |
N 46 1 |
IT2060005 |
Val Sedornia – Val Zurio – Pizzo della Presolana |
* |
12 962 |
|
E 10 1 |
N 45 57 |
IT2060006 |
Boschi del Giovetto di Paline |
|
597 |
|
E 10 8 |
N 45 57 |
IT2060007 |
Valle Asinina |
|
1 506 |
|
E 9 36 |
N 45 54 |
IT2060008 |
Valle Parina |
* |
2 225 |
|
E 9 43 |
N 45 54 |
IT2060009 |
Val Nossana – Cima di Grem |
* |
3 369 |
|
E 9 51 |
N 45 54 |
IT2060011 |
Canto Alto e Valle del Giongo |
* |
565 |
|
E 9 39 |
N 45 45 |
IT2060012 |
Boschi dell'Astino e dell'Allegrezza |
* |
50 |
|
E 9 37 |
N 45 42 |
IT2060016 |
Valpredina |
* |
90 |
|
E 9 48 |
N 45 43 |
IT2070001 |
Torbiere del Tonale |
|
47 |
|
E 10 34 |
N 46 15 |
IT2070002 |
Monte Piccolo – Monte Colmo |
* |
412 |
|
E 10 22 |
N 46 11 |
IT2070003 |
Val Rabbia e Val Galinera |
|
1 854 |
|
E 10 24 |
N 46 9 |
IT2070004 |
Monte Marser – Corni di Bos |
|
2 591 |
|
E 10 26 |
N 46 6 |
IT2070005 |
Pizzo Badile – Alta Val Zumella |
|
2 184 |
|
E 10 24 |
N 46 0 |
IT2070006 |
Pascoli di Crocedomini – Alta Val Caffaro |
|
4 603 |
|
E 10 25 |
N 45 55 |
IT2070007 |
Vallone del Forcel Rosso |
|
3 067 |
|
E 10 30 |
N 46 4 |
IT2070008 |
Cresta Monte Colombé e Cima Barbignaga |
|
156 |
|
E 10 24 |
N 46 3 |
IT2070009 |
Versanti dell'Avio |
|
1 678 |
|
E 10 28 |
N 46 10 |
IT2070010 |
Piz Olda – Val Malga |
|
2 069 |
|
E 10 22 |
N 46 7 |
IT2070011 |
Torbiera La Goia |
|
0,2 |
|
E 10 20 |
N 46 6 |
IT2070012 |
Torbiere di Val Braone |
|
68 |
|
E 10 23 |
N 45 58 |
IT2070013 |
Ghiacciaio dell'Adamello |
|
2 976 |
|
E 10 31 |
N 46 9 |
IT2070014 |
Lago di Pile |
|
4 |
|
E 10 27 |
N 46 0 |
IT2070015 |
Monte Cas – Punta Corlor |
|
166 |
|
E 10 44 |
N 45 45 |
IT2070016 |
Cima Comer |
* |
314 |
|
E 10 40 |
N 45 42 |
IT2070017 |
Valli di San Antonio |
|
4 160 |
|
E 10 12 |
N 46 9 |
IT2070018 |
Altopiano di Cariadeghe |
|
523 |
|
E 10 20 |
N 45 35 |
IT2070019 |
Sorgente Funtanì |
* |
55 |
|
E 10 29 |
N 45 39 |
IT2070021 |
Valvestino |
* |
6 473 |
|
E 10 37 |
N 45 46 |
IT2070022 |
Corno della Marogna |
* |
3 571 |
|
E 10 41 |
N 45 48 |
IT2070023 |
Belvedere – Tri Plane |
* |
26 |
|
E 10 22 |
N 46 3 |
IT3110001 |
Biotopo Vegetazione Steppica Tartscher Leiten |
* |
38 |
|
E 10 34 |
N 46 40 |
IT3110002 |
Biotopo Ontaneto di Sluderno |
* |
125 |
|
E 10 34 |
N 46 38 |
IT3110004 |
Biotopo Ontaneto di Cengles |
* |
41 |
|
E 10 38 |
N 46 37 |
IT3110005 |
Biotopo Ontaneto di Oris |
* |
46 |
|
E 10 39 |
N 46 37 |
IT3110010 |
Biotopo Vegetazione Steppica Sonnenberg |
* |
176 |
|
E 10 57 |
N 46 38 |
IT3110011 |
Val di Fosse nel Parco Naturale Gruppo di Tessa |
* |
10 087 |
|
E 10 56 |
N 46 44 |
IT3110012 |
Lacines – Catena del Monteneve nel Parco Naturale Gruppo di Tessa |
* |
8 095 |
|
E 11 5 |
N 46 49 |
IT3110013 |
Biotopo Delta del Valsura |
* |
28 |
|
E 11 10 |
N 46 37 |
IT3110014 |
Biotopo Gisser Auen |
|
14 |
|
E 11 22 |
N 46 45 |
IT3110015 |
Biotopo Hühnerspiel |
|
144 |
|
E 11 29 |
N 46 56 |
IT3110016 |
Biotopo Wiesermoos |
* |
14 |
|
E 12 5 |
N 47 3 |
IT3110017 |
Parco Naturale Vedrette di Ries – Aurina |
* |
31 313 |
|
E 12 4 |
N 46 56 |
IT3110018 |
Ontaneti dell'Aurino |
* |
25 |
|
E 11 56 |
N 46 53 |
IT3110019 |
Biotopo Rasner Möser |
* |
25 |
|
E 12 4 |
N 46 48 |
IT3110020 |
Biotopo Monte Covolo – Alpe di Nemes |
* |
278 |
|
E 12 25 |
N 46 40 |
IT3110022 |
Biotopo Ontaneto della Rienza – Dobbiaco |
* |
16 |
|
E 12 13 |
N 46 43 |
IT3110026 |
Valle di Funes – Sas De Putia – Rasciesa nel Parco Naturale Puez-Odle |
* |
5 258 |
|
E 11 46 |
N 46 37 |
IT3110027 |
Gardena – Valle Lunga – Puez nel Parco Naturale Puez-Odle |
* |
5 396 |
|
E 11 48 |
N 46 35 |
IT3110029 |
Parco Naturale dello Sciliar – Catinaccio |
* |
7 293 |
|
E 11 35 |
N 46 29 |
IT3110030 |
Biotopo Torbiera Totes Moos |
* |
4,19 |
|
E 11 22 |
N 46 26 |
IT3110031 |
Biotopo Torbiera Wölfl |
* |
10 |
|
E 11 24 |
N 46 25 |
IT3110032 |
Biotopo Torbiera Tschingger |
* |
3,08 |
|
E 11 23 |
N 46 26 |
IT3110033 |
Biotopo Buche di Ghiaccio |
|
28 |
|
E 11 14 |
N 46 26 |
IT3110034 |
Biotopo Lago di Caldaro |
* |
241 |
|
E 11 15 |
N 46 22 |
IT3110035 |
Biotopo Castelfeder |
* |
108 |
|
E 11 17 |
N 46 20 |
IT3110036 |
Parco Naturale Monte Corno |
* |
6 851 |
|
E 11 18 |
N 46 17 |
IT3110037 |
Biotopo Lago di Favogna |
|
10 |
|
E 11 11 |
N 46 16 |
IT3110038 |
Ultimo – Solda nel Parco Nazionale dello Stelvio |
* |
27 989 |
|
E 10 48 |
N 46 31 |
IT3110039 |
Ortles – Monte Madaccio nel Parco Nazionale dello Stelvio |
* |
4 188 |
|
E 10 31 |
N 46 31 |
IT3110040 |
Alpe di Cavallaccio nel Parco Nazionale dello Stelvio |
* |
3 517 |
|
E 10 30 |
N 46 37 |
IT3110041 |
Jaggl |
* |
702 |
|
E 10 33 |
N 46 47 |
IT3110042 |
Prati Aridi Rocciosi di Agumes |
* |
0,34 |
|
E 10 34 |
N 46 37 |
IT3110043 |
Prati Aridi Rocciosi di Sant`Ottilia |
|
0,12 |
|
E 10 37 |
N 46 36 |
IT3110044 |
Biotopo Sonnenberg Vegetazione Steppica Schlanderser Leiten |
* |
25 |
|
E 10 47 |
N 46 37 |
IT3110045 |
Biotopo Sonnenberg Vegetazione Steppica Kortscher Leiten |
* |
56 |
|
E 10 43 |
N 46 38 |
IT3110046 |
Biotopo Palude della Volpe |
* |
4,03 |
|
E 11 14 |
N 46 30 |
IT3110048 |
Prati dell'Armentara |
* |
344 |
|
E 11 55 |
N 46 37 |
IT3110049 |
Parco Naturale Fanes – Senes – Braies |
* |
25 418 |
|
E 12 3 |
N 46 39 |
IT3110050 |
Parco Naturale Dolomiti di Sesto |
* |
11 891 |
|
E 12 17 |
N 46 39 |
IT3110051 |
Biotopo Ahrau di Stegona |
* |
18 |
|
E 11 55 |
N 46 48 |
IT3120001 |
Alta Val di Rabbi |
* |
4 434 |
|
E 10 45 |
N 46 26 |
IT3120002 |
Alta Val La Mare |
* |
5 819 |
|
E 10 40 |
N 46 25 |
IT3120003 |
Alta Val del Monte |
* |
4 464 |
|
E 10 35 |
N 46 22 |
IT3120004 |
Val Genova |
* |
13 240 |
|
E 10 38 |
N 46 10 |
IT3120005 |
Adamello |
* |
13 425 |
|
E 10 35 |
N 46 4 |
IT3120006 |
Presanella |
* |
15 926 |
|
E 10 42 |
N 46 14 |
IT3120007 |
Monte Sadron |
* |
3 651 |
|
E 10 54 |
N 46 17 |
IT3120008 |
Val di Tovel |
* |
6 610 |
|
E 10 55 |
N 46 15 |
IT3120009 |
Dolomiti di Brenta |
* |
22 664 |
|
E 10 51 |
N 46 12 |
IT3120010 |
Pale di San Martino |
* |
5 328 |
|
E 11 51 |
N 46 14 |
IT3120011 |
Val Venegia |
* |
2 237 |
|
E 11 48 |
N 46 18 |
IT3120012 |
Cima Bocche – Lusia |
* |
3 058 |
|
E 11 45 |
N 46 19 |
IT3120013 |
Foresta di Paneveggio |
* |
1 252 |
|
E 11 44 |
N 46 17 |
IT3120014 |
Lagorai Orientale |
* |
7 698 |
|
E 11 44 |
N 46 14 |
IT3120015 |
Tre Cime Monte Bondone |
* |
223 |
|
E 11 2 |
N 46 0 |
IT3120016 |
Corna Piana |
* |
52 |
|
E 10 53 |
N 45 47 |
IT3120017 |
Campobrun |
* |
426 |
|
E 11 7 |
N 45 42 |
IT3120018 |
Scanuppia |
* |
529 |
|
E 11 9 |
N 45 57 |
IT3120019 |
Lago Nero |
* |
3,08 |
|
E 11 18 |
N 46 17 |
IT3120020 |
Palu' Longa |
* |
6,05 |
|
E 11 22 |
N 46 17 |
IT3120021 |
Lago delle Buse |
* |
18 |
|
E 11 27 |
N 46 10 |
IT3120022 |
Palu' dei Mugheri |
* |
10 |
|
E 11 41 |
N 46 17 |
IT3120023 |
Sorte di Bellamonte |
* |
11 |
|
E 11 40 |
N 46 18 |
IT3120024 |
Zona Umida Valfloriana |
* |
203 |
|
E 11 22 |
N 46 13 |
IT3120025 |
Selva di Ega |
* |
3,13 |
|
E 11 29 |
N 46 21 |
IT3120026 |
Becco della Palua |
* |
17 |
|
E 11 29 |
N 46 21 |
IT3120027 |
Canzenagol |
* |
3,39 |
|
E 11 36 |
N 46 16 |
IT3120028 |
Pra delle Nasse |
* |
8,08 |
|
E 11 47 |
N 46 15 |
IT3120029 |
Sorgente Resenzuola |
* |
4,34 |
|
E 11 39 |
N 46 0 |
IT3120030 |
Fontanazzo |
* |
54 |
|
E 11 36 |
N 46 0 |
IT3120031 |
Masi Carretta |
* |
3,02 |
|
E 11 37 |
N 46 6 |
IT3120032 |
I Mughi |
* |
21 |
|
E 11 36 |
N 46 5 |
IT3120033 |
Palude di Roncegno |
* |
21 |
|
E 11 25 |
N 46 3 |
IT3120034 |
Paludi di Sternigo |
* |
24 |
|
E 11 15 |
N 46 8 |
IT3120035 |
Laghestel di Pine' |
* |
91 |
|
E 11 13 |
N 46 6 |
IT3120036 |
Redebus |
* |
10 |
|
E 11 19 |
N 46 8 |
IT3120037 |
Le Grave |
* |
30 |
|
E 11 10 |
N 46 7 |
IT3120038 |
Inghiaie |
* |
30 |
|
E 11 18 |
N 45 59 |
IT3120039 |
Canneto di Levico |
|
9,74 |
|
E 11 16 |
N 46 0 |
IT3120040 |
Lago Pudro |
* |
13 |
|
E 11 13 |
N 46 4 |
IT3120041 |
Lago Costa |
* |
3,83 |
|
E 11 14 |
N 46 4 |
IT3120042 |
Canneti di San Cristoforo |
* |
9,39 |
|
E 11 14 |
N 46 2 |
IT3120043 |
Pize' |
* |
16 |
|
E 11 15 |
N 46 2 |
IT3120044 |
Monte Barco e Monte della Gallina |
* |
173 |
|
E 11 10 |
N 46 7 |
IT3120045 |
Lagabrun |
* |
4,49 |
|
E 11 11 |
N 46 12 |
IT3120046 |
Prati di Monte |
* |
5,99 |
|
E 11 14 |
N 46 13 |
IT3120047 |
Paluda La Lot |
* |
6,62 |
|
E 11 16 |
N 46 14 |
IT3120048 |
Laghetto di Vedes |
* |
8,26 |
|
E 11 16 |
N 46 14 |
IT3120049 |
Lona – Lases |
|
25 |
|
E 11 13 |
N 46 8 |
IT3120050 |
Torbiera delle Viote |
* |
20 |
|
E 11 2 |
N 46 1 |
IT3120051 |
Stagni della Vela – Soprasasso |
* |
87 |
|
E 11 5 |
N 46 5 |
IT3120052 |
Doss Trento |
* |
16 |
|
E 11 6 |
N 46 4 |
IT3120053 |
Foci dell'Avisio |
* |
133 |
|
E 11 4 |
N 46 8 |
IT3120054 |
La Rupe |
* |
45 |
|
E 11 5 |
N 46 11 |
IT3120055 |
Lago di Toblino |
* |
170 |
|
E 10 58 |
N 46 3 |
IT3120056 |
Palu' Longia |
* |
10 |
|
E 11 5 |
N 46 28 |
IT3120057 |
Palu' Tremole |
* |
4 |
|
E 11 4 |
N 46 28 |
IT3120058 |
Torbiere di Monte Sous |
* |
97 |
|
E 11 3 |
N 46 30 |
IT3120059 |
Palu' di Tuenno |
* |
5,56 |
|
E 11 1 |
N 46 20 |
IT3120060 |
Forra di S. Giustina |
* |
24 |
|
E 11 3 |
N 46 20 |
IT3120061 |
La Rocchetta |
* |
89 |
|
E 11 3 |
N 46 14 |
IT3120062 |
Malga Flavona |
* |
215 |
|
E 10 56 |
N 46 14 |
IT3120063 |
Lago di Tovel |
* |
107 |
|
E 10 57 |
N 46 15 |
IT3120064 |
Torbiera del Tonale |
* |
62 |
|
E 10 35 |
N 46 15 |
IT3120065 |
Lago D'Idro |
* |
14 |
|
E 10 32 |
N 45 48 |
IT3120066 |
Palu' di Boniprati |
* |
11 |
|
E 10 36 |
N 45 55 |
IT3120067 |
Paludi di Malga Clevet |
* |
103 |
|
E 10 32 |
N 45 55 |
IT3120068 |
Fiave' |
|
137 |
|
E 10 49 |
N 45 59 |
IT3120069 |
Torbiera Lomasona |
* |
26 |
|
E 10 51 |
N 45 59 |
IT3120070 |
Pian Degli Uccelli |
* |
185 |
|
E 10 48 |
N 46 13 |
IT3120071 |
Paludi del Dosson |
* |
122 |
|
E 10 50 |
N 46 15 |
IT3120072 |
Paludi di Bocenago |
* |
14 |
|
E 10 50 |
N 46 15 |
IT3120073 |
Paludi di Dare' |
* |
95 |
|
E 10 51 |
N 46 16 |
IT3120074 |
Marocche di Dro |
* |
251 |
|
E 10 56 |
N 45 59 |
IT3120075 |
Monte Brione |
* |
66 |
|
E 10 52 |
N 45 53 |
IT3120076 |
Lago D'Ampola |
* |
24 |
|
E 10 39 |
N 45 52 |
IT3120077 |
Palu' di Borghetto |
* |
7,93 |
|
E 10 55 |
N 45 41 |
IT3120078 |
Torbiera Echen |
|
8,33 |
|
E 11 11 |
N 45 54 |
IT3120079 |
Lago di Loppio |
* |
113 |
|
E 10 55 |
N 45 51 |
IT3120080 |
Laghetti di Marco |
* |
36 |
|
E 11 0 |
N 45 51 |
IT3120081 |
Pra dall'Albi – Cei |
* |
117 |
|
E 11 1 |
N 45 57 |
IT3120082 |
Taio di Nomi |
* |
5,29 |
|
E 11 4 |
N 45 55 |
IT3120083 |
Muga Bianca |
* |
111 |
|
E 11 9 |
N 45 50 |
IT3120084 |
Roncon |
|
2,91 |
|
E 11 37 |
N 46 24 |
IT3120085 |
Il Laghetto |
* |
6,7 |
|
E 11 23 |
N 46 0 |
IT3120086 |
Servis |
* |
324 |
|
E 11 4 |
N 45 56 |
IT3120087 |
Laghi e abisso di Lamar |
* |
25 |
|
E 11 3 |
N 46 7 |
IT3120088 |
Palu' di Monte Rovere |
|
16 |
|
E 11 17 |
N 45 57 |
IT3120089 |
Montepiano – Palu' di Fornace |
* |
33 |
|
E 11 11 |
N 46 7 |
IT3120090 |
Monte Calvo |
* |
1,19 |
|
E 11 15 |
N 46 6 |
IT3120091 |
Albere' di Tenna |
* |
6,82 |
|
E 11 15 |
N 46 1 |
IT3120092 |
Passo del Broccon |
* |
345 |
|
E 11 40 |
N 46 7 |
IT3120093 |
Crinale Pichea – Rocchetta |
* |
1 009 |
|
E 10 46 |
N 45 54 |
IT3120094 |
Alpe di Storo e Bondone |
* |
759 |
|
E 10 36 |
N 45 48 |
IT3120095 |
Bocca D'ardole – Corno della Paura |
* |
178 |
|
E 10 56 |
N 45 45 |
IT3120096 |
Bocca di Caset |
* |
50 |
|
E 10 41 |
N 45 51 |
IT3120097 |
Catena di Lagorai |
* |
2 855 |
|
E 11 32 |
N 46 13 |
IT3120098 |
Monti Lessini Nord |
* |
792 |
|
E 11 4 |
N 45 42 |
IT3120099 |
Piccole Dolomiti |
* |
1 229 |
|
E 11 7 |
N 45 44 |
IT3120100 |
Pasubio |
* |
1 836 |
|
E 11 10 |
N 45 48 |
IT3120101 |
Condino |
* |
72 |
|
E 10 36 |
N 45 53 |
IT3120102 |
Lago di Santa Colomba |
* |
5,97 |
|
E 11 10 |
N 46 7 |
IT3120103 |
Monte Baldo di Brentonico |
* |
2 061 |
|
E 10 54 |
N 45 48 |
IT3120104 |
Monte Baldo – Cima Valdritta |
* |
456 |
|
E 10 51 |
N 45 44 |
IT3120105 |
Burrone di Ravina |
* |
527 |
|
E 11 4 |
N 46 2 |
IT3120106 |
Nodo del Latemar |
* |
1 862 |
|
E 11 35 |
N 46 22 |
IT3120107 |
Val Cadino |
* |
1 110 |
|
E 11 24 |
N 46 13 |
IT3120108 |
Val San Nicolò |
* |
715 |
|
E 11 47 |
N 46 25 |
IT3120109 |
Valle Flanginech |
* |
81 |
|
E 10 47 |
N 46 9 |
IT3120110 |
Terlago |
* |
109 |
|
E 11 3 |
N 46 5 |
IT3120111 |
Manzano |
* |
100 |
|
E 10 57 |
N 45 52 |
IT3120112 |
Arnago |
* |
157 |
|
E 10 54 |
N 46 22 |
IT3120113 |
Molina – Castello |
* |
49 |
|
E 11 26 |
N 46 16 |
IT3120114 |
Monte Zugna |
* |
1 696 |
|
E 11 2 |
N 45 50 |
IT3120115 |
Monte Brento |
* |
254 |
|
E 10 54 |
N 45 59 |
IT3120116 |
Monte Malachin |
* |
160 |
|
E 11 7 |
N 46 16 |
IT3120117 |
Ontaneta di Croviana |
* |
23 |
|
E 10 54 |
N 46 20 |
IT3120118 |
Lago (Val di Fiemme) |
* |
12 |
|
E 11 31 |
N 46 17 |
IT3120119 |
Val Duron |
* |
761 |
|
E 11 40 |
N 46 29 |
IT3120120 |
Bassa Valle del Chiese |
* |
20 |
|
E 10 33 |
N 45 49 |
IT3120121 |
Carbonare |
* |
12 |
|
E 11 13 |
N 45 56 |
IT3120122 |
Gocciadoro |
* |
19 |
|
E 11 8 |
N 46 3 |
IT3120123 |
Assizzi – Vignola |
* |
88 |
|
E 11 15 |
N 46 2 |
IT3120124 |
Torcegno |
* |
50 |
|
E 11 26 |
N 46 4 |
IT3120125 |
Zaccon |
* |
371 |
|
E 11 25 |
N 46 2 |
IT3120126 |
Val Noana |
* |
730 |
|
E 11 51 |
N 46 7 |
IT3120127 |
Monti Tremalzo e Tombea |
* |
5 537 |
|
E 10 38 |
N 45 50 |
IT3120128 |
Alta Val Stava |
* |
1 775 |
|
E 11 32 |
N 46 18 |
IT3120129 |
Ghiacciaio Marmolada |
|
463 |
|
E 11 51 |
N 46 26 |
IT3120130 |
Il Colo |
|
0,29 |
|
E 11 36 |
N 46 5 |
IT3120131 |
Grotta Uvada |
|
1,16 |
|
E 11 39 |
N 46 6 |
IT3120132 |
Grotta di Ernesto |
|
1,06 |
|
E 11 39 |
N 45 58 |
IT3120133 |
Grotta di Collalto |
|
0,6 |
5 |
E 10 53 |
N 46 5 |
IT3120134 |
Grotta del Calgeron |
|
0,92 |
5 |
E 11 37 |
N 46 0 |
IT3120135 |
Grotta della Bigonda |
|
1,23 |
22 |
E 11 35 |
N 46 1 |
IT3120136 |
Bus della Spia |
|
0,66 |
1 |
E 11 1 |
N 46 13 |
IT3120137 |
Bus del Diaol |
|
1,04 |
1 |
E 10 54 |
N 45 56 |
IT3120138 |
Grotta Cesare Battisti |
|
0,45 |
2 |
E 11 2 |
N 46 8 |
IT3120139 |
Grotta di Costalta |
|
0,54 |
1 |
E 11 22 |
N 45 59 |
IT3120140 |
Grotta del Vallon |
|
0,3 |
1 |
E 10 51 |
N 46 8 |
IT3120141 |
Grotta della Lovara |
|
0,95 |
1 |
E 11 3 |
N 46 13 |
IT3120142 |
Val Campelle |
* |
1 136 |
|
E 11 30 |
N 46 7 |
IT3120143 |
Valle del Vanoi |
* |
3 247 |
|
E 11 38 |
N 46 11 |
IT3120144 |
Valle del Verdes |
* |
2 186 |
|
E 11 9 |
N 46 20 |
IT3120145 |
Monte Rema' |
* |
237 |
|
E 10 31 |
N 45 56 |
IT3120146 |
Laghetto delle Regole |
* |
21 |
|
E 11 6 |
N 46 28 |
IT3120147 |
Monti Lessini Ovest |
* |
1 028 |
|
E 10 56 |
N 45 41 |
IT3120149 |
Monte Ghello |
* |
147 |
|
E 11 3 |
N 45 54 |
IT3120150 |
Talpina – Brentonico |
* |
245 |
|
E 10 59 |
N 45 49 |
IT3120152 |
Tione – Villa Rendena |
* |
185 |
|
E 10 42 |
N 46 2 |
IT3120154 |
Le Sole |
* |
10 |
|
E 10 41 |
N 46 1 |
IT3120156 |
Adige |
* |
14 |
|
E 11 1 |
N 45 47 |
IT3210002 |
Monti Lessini: Cascate di Molina |
* |
233 |
14 |
E 10 54 |
N 45 36 |
IT3210004 |
Monte Luppia e P.ta San Vigilio |
|
1 037 |
29 |
E 10 42 |
N 45 37 |
IT3210006 |
Monti Lessini: Ponte di Veja, Vaio della Marciora |
|
171 |
12 |
E 10 58 |
N 45 37 |
IT3210007 |
Monte Baldo: Val dei Mulini, Senge di Marciaga, Rocca di Garda |
* |
676 |
21 |
E 10 43 |
N 45 34 |
IT3210021 |
Monte Pastello |
* |
1 750 |
24 |
E 10 51 |
N 45 34 |
IT3210039 |
Monte Baldo Ovest |
* |
6 510 |
67 |
E 10 49 |
N 45 44 |
IT3210040 |
Monti Lessini – Pasubio – Piccole Dolomiti Vicentine |
* |
13 872 |
179 |
E 11 12 |
N 45 44 |
IT3210041 |
Monte Baldo Est |
* |
2 762 |
57 |
E 10 52 |
N 45 39 |
IT3210043 |
Fiume Adige tra Belluno Veronese e Verona Ovest |
* |
476 |
95 |
E 10 52 |
N 45 33 |
IT3220002 |
Granezza |
|
1 303 |
17 |
E 11 32 |
N 45 49 |
IT3220007 |
Fiume Brenta dal confine trentino a Cismon del Grappa |
* |
1 680 |
64 |
E 11 39 |
N 45 52 |
IT3220036 |
Altopiano dei Sette Comuni |
* |
14 988 |
87 |
E 11 28 |
N 45 57 |
IT3230003 |
Gruppo del Sella |
* |
449 |
11 |
E 11 50 |
N 46 30 |
IT3230005 |
Gruppo Marmolada |
* |
1 305 |
20 |
E 11 52 |
N 46 25 |
IT3230006 |
Val Visdende – Monte Peralba – Quaterna' |
* |
14 165 |
73 |
E 12 35 |
N 46 37 |
IT3230017 |
Monte Pelmo – Mondeval – Formin |
* |
11 065 |
89 |
E 12 7 |
N 46 27 |
IT3230019 |
Lago di Misurina |
|
75 |
5 |
E 12 15 |
N 46 35 |
IT3230022 |
Massiccio del Grappa |
* |
22 473 |
142 |
E 11 48 |
N 45 53 |
IT3230025 |
Gruppo del Visentin: M. Faverghera – M. Cor |
* |
1 562 |
24 |
E 12 18 |
N 46 3 |
IT3230026 |
Passo di San Boldo |
* |
38 |
3 |
E 12 10 |
N 46 0 |
IT3230027 |
Monte Dolada Versante S.E. |
* |
659 |
13 |
E 12 20 |
N 46 11 |
IT3230031 |
Val Tovanella Bosconero |
* |
8 845 |
53 |
E 12 17 |
N 46 20 |
IT3230035 |
Valli del Cismon – Vanoi: Monte Coppolo |
* |
2 845 |
29 |
E 11 43 |
N 46 4 |
IT3230042 |
Torbiera di Lipoi |
* |
65 |
5 |
E 11 57 |
N 46 2 |
IT3230043 |
Pale di San Martino: Focobon, Pape-San Lucano, Agner Croda Granda |
* |
10 909 |
66 |
E 11 54 |
N 46 18 |
IT3230044 |
Fontane di Nogare' |
|
212 |
9 |
E 12 14 |
N 46 9 |
IT3230045 |
Torbiera di Antole |
* |
25 |
3 |
E 12 10 |
N 46 8 |
IT3230047 |
Lago di Santa Croce |
* |
788 |
14 |
E 12 20 |
N 46 6 |
IT3230060 |
Torbiere di Danta |
* |
205 |
11 |
E 12 29 |
N 46 33 |
IT3230063 |
Torbiere di Lac Torond |
* |
38 |
3 |
E 11 59 |
N 46 14 |
IT3230067 |
Aree palustri di Melere – Monte Gal e boschi di Col d'Ongia |
* |
111 |
8 |
E 12 12 |
N 46 2 |
IT3230068 |
Valpiana – Valmorel (Aree palustri) |
|
126 |
6 |
E 12 13 |
N 46 4 |
IT3230071 |
Dolomiti di Ampezzo |
* |
11 362 |
77 |
E 12 6 |
N 46 35 |
IT3230077 |
Foresta del Cansiglio |
* |
5 060 |
44 |
E 12 24 |
N 46 4 |
IT3230078 |
Gruppo del Popera – Dolomiti di Auronzo e di Val Comelico |
* |
8 924 |
73 |
E 12 23 |
N 46 36 |
IT3230080 |
Val Talagona – Gruppo Monte Cridola – Monte Duranno |
* |
12 252 |
68 |
E 12 25 |
N 46 23 |
IT3230081 |
Gruppo Antelao – Marmarole – Sorapis |
* |
17 069 |
74 |
E 12 17 |
N 46 30 |
IT3230083 |
Dolomiti Feltrine e Bellunesi |
* |
31 383 |
178 |
E 12 3 |
N 46 11 |
IT3230084 |
Civetta – Cime di San Sebastiano |
* |
6 597 |
68 |
E 12 4 |
N 46 20 |
IT3230085 |
Comelico – Bosco della Digola – Brentoni – Tudaio |
* |
12 085 |
89 |
E 12 35 |
N 46 31 |
IT3230088 |
Fiume Piave dai Maserot alle grave di Pederobba |
* |
3 236 |
121 |
E 12 1 |
N 46 2 |
IT3240003 |
Monte Cesen |
* |
3 697 |
32 |
E 12 0 |
N 45 57 |
IT3310001 |
Dolomiti Friulane |
* |
36 740 |
|
E 12 32 |
N 46 19 |
IT3310002 |
Val Colvera di Jof |
* |
396 |
|
E 12 40 |
N 46 12 |
IT3310003 |
Monte Ciaurlec e Forra del Torrente Cosa |
* |
875 |
|
E 12 52 |
N 46 14 |
IT3310004 |
Forra del Torrente Cellina |
* |
289 |
|
E 12 36 |
N 46 11 |
IT3310006 |
Foresta del Cansiglio |
* |
2 713 |
|
E 12 26 |
N 46 3 |
IT3320001 |
Gruppo del Monte Coglians |
* |
5 405 |
|
E 12 48 |
N 46 37 |
IT3320002 |
Monti Dimon e Paularo |
* |
702 |
|
E 13 4 |
N 46 33 |
IT3320003 |
Creta di Aip e Sella di Lanza |
* |
3 894 |
|
E 13 10 |
N 46 33 |
IT3320004 |
Monte Auernig e Monte Corona |
* |
465 |
|
E 13 20 |
N 46 33 |
IT3320005 |
Valloni di Rio Bianco e di Malborghetto |
* |
4 662 |
|
E 13 24 |
N 46 32 |
IT3320006 |
Conca di Fusine |
* |
3 598 |
|
E 13 39 |
N 46 28 |
IT3320007 |
Monti Bivera e Clapsavon |
* |
1 832 |
|
E 12 37 |
N 46 26 |
IT3320008 |
Col Gentile |
* |
1 038 |
|
E 12 48 |
N 46 27 |
IT3320009 |
Zuc Dal Bor |
* |
1 415 |
|
E 13 14 |
N 46 27 |
IT3320010 |
Jof di Montasio e Jof Fuart |
* |
7 999 |
|
E 13 29 |
N 46 25 |
IT3320011 |
Monti Verzegnis e Valcalda |
* |
2 406 |
|
E 12 51 |
N 46 21 |
IT3320012 |
Prealpi Giulie Settentrionali |
* |
9 592 |
|
E 13 13 |
N 46 21 |
IT3320013 |
Lago Minisini e Rivoli Bianchi |
* |
402 |
|
E 13 8 |
N 46 18 |
IT3320014 |
Torrente Lerada |
* |
365 |
|
E 13 23 |
N 46 12 |
IT3320015 |
Valle del Medio Tagliamento |
* |
3 580 |
|
E 13 2 |
N 46 14 |
IT3320016 |
Forra del Cornappo |
* |
299 |
|
E 13 17 |
N 46 14 |
IT3320017 |
Rio Bianco di Taipana e Gran Monte |
* |
1 721 |
|
E 13 20 |
N 46 16 |
IT3320018 |
Forra del Pradolino e Monte Mia |
* |
1 010 |
|
E 13 27 |
N 46 12 |
IT3320019 |
Monte Matajur |
* |
213 |
|
E 13 33 |
N 46 11 |
IT6020002 |
Lago Secco e Agro Nero |
* |
135 |
|
E 13 19 |
N 42 42 |
IT6020025 |
Monti della Laga (Area Sommitale) |
* |
2 424 |
|
E 13 22 |
N 42 38 |
IT6050017 |
Pendici di Colle Nero |
* |
132 |
|
E 13 51 |
N 41 43 |
IT6050018 |
Cime del Massiccio della Meta |
* |
2 541 |
|
E 13 57 |
N 41 39 |
IT6050020 |
Val Canneto |
* |
990 |
|
E 13 54 |
N 41 41 |
IT7110099 |
Gole del Sagittario |
* |
1 349 |
|
E 13 48 |
N 41 57 |
IT7110100 |
Monte Genzana |
* |
5 805 |
|
E 13 54 |
N 41 57 |
IT7110101 |
Lago di Scanno ed Emissari |
|
103 |
|
E 13 51 |
N 41 55 |
IT7110202 |
Gran Sasso |
* |
33 995 |
|
E 13 37 |
N 42 26 |
IT7110204 |
Maiella Sud Ovest |
* |
6 276 |
|
E 14 0 |
N 41 57 |
IT7110205 |
Parco Nazionale d'Abruzzo |
* |
58 880 |
|
E 13 41 |
N 41 51 |
IT7120201 |
Monti della Laga e Lago di Campotosto |
* |
15 816 |
|
E 13 25 |
N 42 40 |
IT7140043 |
Monti Pizi – Monte Secine |
* |
4 195 |
|
E 14 10 |
N 41 54 |
IT7140203 |
Maiella |
* |
36 119 |
|
E 14 32 |
N 42 5 |
PLC120001 |
Tatry |
* |
21 069,7 |
|
E 19 57 |
N 49 16 |
PLC180001 |
Bieszczady |
* |
107 317,9 |
|
E 22 23 |
N 49 12 |
PLH120001 |
Babia Góra |
* |
3 442,4 |
|
E 19 32 |
N 49 35 |
PLH120002 |
Czarna Orawa |
* |
37,1 |
|
E 19 42 |
N 49 30 |
PLH120009 |
Kostrza |
* |
38,6 |
|
E 20 23 |
N 49 47 |
PLH120012 |
Na Policy |
* |
72,6 |
|
E 19 37 |
N 49 37 |
PLH120013 |
Pieniny |
* |
2 346 |
|
E 20 23 |
N 49 25 |
PLH120016 |
Torfowiska Orawsko-Nowotarskie |
* |
7 363,4 |
|
E 19 45 |
N 49 26 |
PLH120018 |
Ostoja Gorczańska |
* |
18 445 |
|
E 20 9 |
N 49 34 |
PLH120019 |
Ostoja Popradzka |
* |
59 371,7 |
|
E 20 47 |
N 49 25 |
PLH120020 |
Ostoje Nietoperzy Okolic Bukowca |
|
16,1 |
|
E 20 50 |
N 49 45 |
PLH180001 |
Ostoja Magurska |
* |
19 450,9 |
|
E 21 26 |
N 49 29 |
PLH240001 |
Cieszyńskie Źródła Tufowe |
* |
268,9 |
|
E 18 42 |
N 49 46 |
PLH240005 |
Beskid Śląski |
* |
27 370 |
|
E 18 56 |
N 49 41 |
PLH240006 |
Beskid Żywiecki |
* |
35 637,1 |
|
E 19 14 |
N 49 32 |
PLH240007 |
Kościół w Radziechowach |
|
0,1 |
|
E 19 12 |
N 49 64 |
PLH240008 |
Kościół w Górkach Wielkich |
|
0,1 |
|
E 18 51 |
N 49 46 |
SE0620001 |
Långfjället-Städjan-Nipfjället |
* |
93 903,9 |
|
E 12 37 |
N 62 4 |
SE0620002 |
Vedungsfjällen |
* |
19 411,4 |
|
E 13 12 |
N 61 54 |
SE0620003 |
Fjätälven och Västvallen i Storfjäten |
* |
299,2 |
|
E 13 5 |
N 61 52 |
SE0620005 |
Storån-Österdalälven |
|
820,2 |
|
E 12 40 |
N 61 54 |
SE0620009 |
Drevfjällen |
* |
33 208 |
|
E 12 22 |
N 61 42 |
SE0620015 |
Fulufjället |
* |
40 780,6 |
|
E 12 42 |
N 61 32 |
SE0620024 |
Skarsåsfjället |
* |
2 297 |
|
E 12 53 |
N 61 20 |
SE0620220 |
Storbron |
* |
249,2 |
|
E 12 51 |
N 61 23 |
SE0620266 |
Lillfjäten |
* |
422,9 |
|
E 12 57 |
N 62 0 |
SE0720029 |
Sånfjället |
* |
11 292,4 |
|
E 13 33 |
N 62 17 |
SE0720033 |
Rogen |
* |
49 076,4 |
|
E 12 28 |
N 62 21 |
SE0720084 |
Vålådalen |
* |
120 435,8 |
|
E 12 55 |
N 63 8 |
SE0720160 |
Oldflån-Ansätten |
* |
25 951,5 |
|
E 13 47 |
N 63 51 |
SE0720164 |
Skäckerfjällen |
* |
46 303,9 |
|
E 12 39 |
N 63 50 |
SE0720171 |
Svenskådalen |
* |
24 673,3 |
|
E 13 23 |
N 63 58 |
SE0720182 |
Saxvattnet |
* |
5 378,4 |
|
E 15 11 |
N 64 38 |
SE0720183 |
Frostvikenfjällen |
* |
85 422,7 |
|
E 14 40 |
N 64 38 |
SE0720185 |
Bjurälven-Korallgrottan |
* |
4 896,2 |
|
E 14 6 |
N 64 54 |
SE0720186 |
Grubbdalen |
* |
2 107,2 |
|
E 13 45 |
N 64 2 |
SE0720199 |
Gråberget-Hotagsfjällen |
* |
113 435,2 |
|
E 14 35 |
N 64 9 |
SE0720200 |
Henvålen-Aloppan |
* |
17 583,8 |
|
E 13 23 |
N 62 41 |
SE0720203 |
Hällingsåfallet |
* |
16,2 |
|
E 14 23 |
N 64 21 |
SE0720206 |
Tännforsen |
* |
9,4 |
|
E 12 44 |
N 63 26 |
SE0720209 |
Håckervålen |
* |
637,2 |
|
E 13 33 |
N 63 9 |
SE0720212 |
Bastudalen |
* |
2 837,5 |
|
E 13 51 |
N 63 5 |
SE0720213 |
Marntallsåsen |
* |
4 058 |
|
E 13 58 |
N 62 56 |
SE0720214 |
Arådalen |
* |
1 131,5 |
|
E 13 37 |
N 62 53 |
SE0720218 |
Brovallvålen |
* |
4 022 |
|
E 13 15 |
N 62 19 |
SE0720220 |
Storåsen |
* |
1 054,8 |
|
E 13 22 |
N 62 20 |
SE0720223 |
Hamrafjället |
* |
676,2 |
|
E 12 16 |
N 62 34 |
SE0720250 |
Skrapavattnet |
* |
30,6 |
|
E 14 25 |
N 63 51 |
SE0720259 |
Trappåsen |
|
160,6 |
|
E 12 26 |
N 62 40 |
SE0720260 |
Kilbergsdalen |
* |
2,3 |
|
E 13 58 |
N 62 23 |
SE0720262 |
Svallmyren |
* |
213,9 |
|
E 12 32 |
N 62 35 |
SE0720263 |
Lill-Rånddalen |
* |
52,5 |
|
E 13 18 |
N 62 15 |
SE0720264 |
Lerdalsälven-Tvärlidån |
* |
70,5 |
|
E 13 56 |
N 64 44 |
SE0720265 |
Vallån Frostviken |
* |
186,9 |
|
E 14 0 |
N 64 45 |
SE0720268 |
Sälgåsen |
* |
10,9 |
|
E 14 21 |
N 64 27 |
SE0720269 |
Sörhållan |
* |
2,8 |
|
E 13 19 |
N 62 14 |
SE0720273 |
Bågavattnet |
|
26,1 |
|
E 14 17 |
N 64 5 |
SE0720274 |
Sandåsvallen |
* |
16,7 |
|
E 12 22 |
N 62 32 |
SE0720276 |
Lillåsvallen Ramundberget |
* |
10,1 |
|
E 12 24 |
N 62 40 |
SE0720277 |
Klinken |
* |
329,8 |
|
E 12 17 |
N 62 43 |
SE0720279 |
Styggdalen-Vargån |
* |
328,7 |
|
E 12 15 |
N 63 38 |
SE0720280 |
Rosselberget |
* |
49 |
|
E 12 42 |
N 62 28 |
SE0720281 |
Stor-Mittåkläppen |
* |
1 091,7 |
|
E 12 27 |
N 62 44 |
SE0720282 |
Ånnsjön |
* |
8 960,5 |
|
E 12 30 |
N 63 16 |
SE0720283 |
Gröndalen Frostviken |
* |
28,8 |
|
E 14 5 |
N 64 47 |
SE0720284 |
Jormön |
|
198,8 |
|
E 14 0 |
N 64 42 |
SE0720285 |
Ljungan; Uppströms Storsjön |
|
165,1 |
|
E 12 44 |
N 62 53 |
SE0720286 |
Åreälven |
|
6 492,9 |
|
E 12 48 |
N 63 27 |
SE0720287 |
Storån (Ammerån alpin) |
|
81,7 |
|
E 14 51 |
N 63 56 |
SE0720288 |
Dammån-Storån |
|
200,7 |
|
E 14 1 |
N 63 7 |
SE0720289 |
Toskströmmen (Hårkan alpin) |
|
4 016,9 |
|
E 14 12 |
N 64 1 |
SE0720291 |
Ljusnan (Hede-Svegsjön) |
|
1 938,7 |
|
E 13 49 |
N 62 16 |
SE0720292 |
Kölån (Österdalälven) |
|
256,1 |
|
E 12 56 |
N 62 9 |
SE0720296 |
Stikkenjukke (Saxån) |
|
82,7 |
|
E 14 22 |
N 65 5 |
SE0720300 |
Fiskhusberget |
* |
590,8 |
|
E 13 35 |
N 63 15 |
SE0720305 |
Kullflon-Nyflon |
* |
3 646,3 |
|
E 14 56 |
N 63 58 |
SE0720355 |
Flon, Bruksvallarna |
* |
39,5 |
|
E 12 29 |
N 62 36 |
SE0720356 |
Jöns-Erskölen |
|
2,4 |
|
E 14 7 |
N 62 26 |
SE0720359 |
Ammerån |
|
4 096,5 |
|
E 15 27 |
N 63 30 |
SE0720361 |
Hårkan |
|
5 745,7 |
|
E 14 44 |
N 63 37 |
SE0720369 |
Sölvbacka strömmar |
|
43,9 |
|
E 13 19 |
N 62 47 |
SE0720371 |
Hökvattsån |
|
25,5 |
|
E 14 53 |
N 63 51 |
SE0720401 |
Storsundet Laxviken |
|
17,9 |
|
E 14 40 |
N 63 49 |
SE0720409 |
Läskvattsån |
|
3,3 |
|
E 14 43 |
N 63 56 |
SE0720423 |
Berntbygget |
|
5,6 |
|
E 14 24 |
N 63 50 |
SE0720424 |
Skrapavattsbäcken |
* |
16,4 |
|
E 14 26 |
N 63 52 |
SE0720428 |
Höjden Botelnäset |
* |
169,5 |
|
E 14 20 |
N 63 54 |
SE0720442 |
Myhrbodarna |
|
4,1 |
|
E 14 14 |
N 64 5 |
SE0720447 |
Holmvallen |
|
4,5 |
|
E 12 31 |
N 62 43 |
SE0720448 |
Brynndammen |
|
12,3 |
|
E 13 46 |
N 62 31 |
SE0720449 |
Väster-Dalsvallen |
|
2,4 |
|
E 12 25 |
N 63 13 |
SE0720452 |
Tångeråsen; Backen |
|
4,4 |
|
E 13 48 |
N 63 34 |
SE0720453 |
Tångeråsen; Vallarna |
|
3,6 |
|
E 13 48 |
N 63 33 |
SE0720456 |
Oppidala Ramundberget |
|
1,3 |
|
E 12 20 |
N 62 43 |
SE0720464 |
Ramundberget sydost 1 |
|
2,4 |
|
E 12 24 |
N 62 41 |
SE0720465 |
Ramundberget sydost 3 |
|
3,2 |
|
E 12 24 |
N 62 42 |
SE0810054 |
Blaikfjället |
* |
34 150,4 |
|
E 16 7 |
N 64 35 |
SE0810057 |
Gitsfjället |
* |
40 158,2 |
|
E 15 31 |
N 64 50 |
SE0810058 |
Ryptjärnberget |
* |
75 |
|
E 15 48 |
N 64 50 |
SE0810059 |
Marsfjället |
* |
86 067,2 |
|
E 15 38 |
N 65 6 |
SE0810060 |
Skalmodal |
* |
303,7 |
|
E 14 33 |
N 65 26 |
SE0810080 |
Vindelfjällen |
* |
555 103,4 |
|
E 15 50 |
N 65 53 |
SE0810347 |
Rödingsjö |
* |
6 383,2 |
|
E 15 10 |
N 64 47 |
SE0810350 |
Kalvtjärnarna |
* |
879,3 |
|
E 15 19 |
N 64 43 |
SE0810355 |
Brattiken |
* |
777,3 |
|
E 15 55 |
N 65 25 |
SE0810366 |
Rapstenjaure |
|
162 |
|
E 14 42 |
N 65 5 |
SE0810367 |
Guorte, Joesjö |
|
478,4 |
|
E 14 33 |
N 65 39 |
SE0810374 |
Dikasjön |
|
4,8 |
|
E 15 54 |
N 65 13 |
SE0810377 |
Vilasund-Strimasund |
|
16,6 |
|
E 14 54 |
N 66 2 |
SE0810385 |
Rövattsliden |
|
33,5 |
|
E 15 6 |
N 65 42 |
SE0810386 |
Guortabäcken |
|
4,4 |
|
E 15 6 |
N 65 20 |
SE0810394 |
Vardo- Laster- och Fjällfjällen |
* |
106 154,2 |
|
E 14 40 |
N 65 16 |
SE0810395 |
Virisens vattensystem |
|
3 684,4 |
|
E 14 54 |
N 65 26 |
SE0810396 |
Daune |
* |
12 063,7 |
|
E 15 11 |
N 65 15 |
SE0810397 |
Södra Gardfjället |
* |
37 116,4 |
|
E 15 37 |
N 65 19 |
SE0810398 |
Norra Borgafjäll |
* |
13 059,9 |
|
E 15 0 |
N 64 53 |
SE0810399 |
Vojmsjölandet |
* |
4 872,6 |
|
E 16 19 |
N 64 58 |
SE0810435 |
Vindelälven |
|
33 144,8 |
|
E 17 27 |
N 65 38 |
SE0810439 |
Satsfjället |
* |
11 862,4 |
|
E 15 10 |
N 64 58 |
SE0810443 |
Ammarnäsdeltat |
|
277,6 |
|
E 16 13 |
N 65 57 |
SE0810482 |
Brånaviktjärnen |
|
0,37 |
|
E 15 59 |
N 65 28 |
SE0810485 |
Rauksvajja |
* |
59,9 |
|
E 15 45 |
N 65 38 |
SE0810488 |
Skansnäsån |
|
287,2 |
|
E 16 2 |
N 65 15 |
SE0810513 |
Njakafjäll |
* |
6 276,7 |
|
E 15 38 |
N 64 57 |
SE0820056 |
Laisdalens fjällurskog |
* |
72 705,4 |
|
E 16 53 |
N 66 1 |
SE0820057 |
Märkberget |
* |
288,9 |
|
E 16 52 |
N 66 14 |
SE0820061 |
Veddek 1 |
* |
6 090,2 |
|
E 17 19 |
N 65 58 |
SE0820120 |
Pieljekaise |
* |
15 467,2 |
|
E 16 47 |
N 66 21 |
SE0820123 |
Hornavan-Sädvajaure fjällurskog |
* |
80 897 |
|
E 17 5 |
N 66 26 |
SE0820124 |
Tjeggelvas |
* |
32 939 |
|
E 17 45 |
N 66 31 |
SE0820125 |
Ramanj |
* |
4 664 |
|
E 17 35 |
N 66 39 |
SE0820130 |
Udtja |
* |
146 476,9 |
|
E 19 10 |
N 66 22 |
SE0820137 |
Såkkevarats |
* |
7 192,7 |
|
E 19 30 |
N 66 29 |
SE0820154 |
Kallovaratjeh |
* |
2 224,8 |
|
E 16 46 |
N 67 6 |
SE0820156 |
Pärlälvens fjällurskog |
* |
115 733,1 |
|
E 18 0 |
N 66 49 |
SE0820163 |
Kvikkjokk-Kabla fjällurskog |
* |
49 196,5 |
|
E 17 56 |
N 67 0 |
SE0820167 |
Muddus |
* |
49 718,3 |
|
E 20 10 |
N 66 54 |
SE0820185 |
Sarek |
* |
198 658 |
|
E 17 41 |
N 67 17 |
SE0820186 |
Ultevis fjällurskog |
* |
117 268,1 |
|
E 19 9 |
N 67 7 |
SE0820193 |
Stubba |
* |
33 411,2 |
|
E 20 3 |
N 67 5 |
SE0820201 |
Padjelanta |
* |
200 234 |
|
E 16 39 |
N 67 25 |
SE0820202 |
Stora Sjöfallet |
* |
128 056,4 |
|
E 17 34 |
N 67 35 |
SE0820204 |
Kaitum fjällurskog |
* |
90 068,9 |
|
E 20 21 |
N 67 38 |
SE0820209 |
Lina fjällurskog |
* |
98 065,1 |
|
E 20 29 |
N 67 21 |
SE0820216 |
Sjaunja |
* |
281 463,9 |
|
E 18 52 |
N 67 27 |
SE0820234 |
Stordalen |
* |
1 135,6 |
|
E 19 1 |
N 68 21 |
SE0820243 |
Rautas, delar |
* |
81 650,4 |
|
E 19 54 |
N 68 1 |
SE0820244 |
Sautusvaara |
* |
1 833,4 |
|
E 20 50 |
N 67 53 |
SE0820261 |
Abisko |
* |
7 725,1 |
|
E 18 40 |
N 68 19 |
SE0820275 |
Alajaure |
* |
17 021,3 |
|
E 20 10 |
N 68 7 |
SE0820282 |
Torneträsk-Soppero fjällurskog |
* |
337 111,4 |
|
E 20 56 |
N 68 5 |
SE0820284 |
Vadvetjåkka |
* |
2 696,6 |
|
E 18 26 |
N 68 32 |
SE0820287 |
Pessinki fjällurskog |
* |
97 246 |
|
E 22 45 |
N 68 2 |
SE0820293 |
Norra Torneträsk |
* |
45 626,4 |
|
E 19 6 |
N 68 26 |
SE0820294 |
Yraft |
* |
717,1 |
|
E 16 34 |
N 66 17 |
SE0820295 |
Laidauredeltat |
* |
1 918,6 |
|
E 18 12 |
N 67 8 |
SE0820334 |
Sulitelma |
|
61 815,3 |
|
E 16 28 |
N 67 1 |
SE0820402 |
Aktse |
|
2,1 |
|
E 18 18 |
N 67 8 |
SE0820430 |
Torne och Kalix älvsystem |
|
175 377 |
|
E 21 18 |
N 67 27 |
SE0820431 |
Råneälven |
|
15 543 |
|
E 21 17 |
N 66 28 |
SE0820434 |
Piteälven |
|
52 942 |
|
E 18 44 |
N 66 18 |
SE0820472 |
Ratejokk |
|
3,6 |
|
E 19 33 |
N 67 48 |
SE0820619 |
Tavvavuoma |
* |
53 966,4 |
|
E 20 41 |
N 68 29 |
SE0820620 |
Pältsa |
* |
24 980,7 |
|
E 20 25 |
N 68 59 |
SE0820621 |
Låktatjåkka |
|
7 582,3 |
|
E 18 26 |
N 68 23 |
SE0820623 |
Nissuntjårro |
|
25 781,5 |
|
E 18 51 |
N 68 14 |
SE0820722 |
Jelka-Rimakåbbå |
* |
37 694,4 |
|
E 19 39 |
N 66 56 |
SE0820737 |
Laisälven |
|
11 071,7 |
|
E 17 11 |
N 65 57 |
SI3000001 |
Cvelbar – skalovje |
|
4,543 |
|
E 14 50 |
N 46 27 |
SI3000002 |
Obistove skale |
|
12,99 |
|
E 14 50 |
N 46 28 |
SI3000005 |
Mateča voda in Bistrica |
* |
193,241 |
|
E 14 34 |
N 45 46 |
SI3000006 |
Ježevec |
|
213,614 |
|
E 15 3 |
N 46 29 |
SI3000012 |
Kremžarjev potok izvir – izliv v Barbaro |
* |
3,132 |
|
E 15 8 |
N 46 31 |
SI3000013 |
Vrzdenec |
* |
132,725 |
|
E 14 16 |
N 46 1 |
SI3000014 |
Butajnova |
* |
257,695 |
|
E 14 14 |
N 46 2 |
SI3000015 |
Medvedje Brdo |
* |
188,995 |
|
E 14 8 |
N 45 57 |
SI3000016 |
Zaplana |
* |
216,278 |
|
E 14 14 |
N 45 58 |
SI3000017 |
Ligojna |
* |
139,73 |
|
E 14 18 |
N 45 59 |
SI3000018 |
Jereka |
|
71,14 |
|
E 13 57 |
N 46 17 |
SI3000019 |
Nemški Rovt |
|
124,078 |
|
E 13 59 |
N 46 16 |
SI3000020 |
Cerkno – Zakriž |
* |
567,765 |
|
E 13 59 |
N 46 8 |
SI3000021 |
Podreber – Dvor |
|
291,904 |
|
E 14 20 |
N 46 3 |
SI3000022 |
Briše |
|
97,071 |
|
E 14 17 |
N 46 3 |
SI3000023 |
Otalež – Lazec |
* |
518,942 |
|
E 13 59 |
N 46 4 |
SI3000024 |
Avče |
|
24,923 |
|
E 13 41 |
N 46 6 |
SI3000026 |
Ribniška dolina |
* |
431,442 |
|
E 14 43 |
N 45 43 |
SI3000027 |
Lipovšček |
|
3,461 |
|
E 13 48 |
N 46 12 |
SI3000028 |
Suhadolnica Suhi dol – sotočje z Martiževim grabnom |
* |
5,779 |
|
E 15 3 |
N 46 27 |
SI3000030 |
Žerjav – Dolina smrti |
|
79,026 |
|
E 14 52 |
N 46 28 |
SI3000031 |
Pod Bučnico – melišča |
* |
4,066 |
|
E 13 45 |
N 46 10 |
SI3000032 |
Pri Modreju – melišča |
* |
11,041 |
|
E 13 45 |
N 46 9 |
SI3000033 |
Pod Mijo – melišča |
* |
28,864 |
|
E 13 30 |
N 46 14 |
SI3000034 |
Banjščice – travišča |
|
1 174,892 |
|
E 13 42 |
N 46 2 |
SI3000038 |
Smrekovško pogorje |
* |
86,974 |
|
E 14 54 |
N 46 25 |
SI3000042 |
Jezerc pri Logatcu |
|
0,325 |
|
E 14 13 |
N 45 56 |
SI3000043 |
Stahovica – melišča |
* |
7,369 |
|
E 14 36 |
N 46 16 |
SI3000044 |
Bohinjska Bela – melišča |
* |
72,086 |
|
E 14 3 |
N 46 18 |
SI3000045 |
Bohinjska Bela – skalovje |
|
3,626 |
|
E 14 3 |
N 46 20 |
SI3000065 |
Gorska grapa |
|
3,053 |
|
E 13 52 |
N 46 11 |
SI3000066 |
Huda grapa |
|
1,748 |
|
E 13 54 |
N 46 11 |
SI3000067 |
Savinja – Letuš |
|
225,005 |
|
E 15 3 |
N 46 17 |
SI3000070 |
Pikrnica – Selčnica |
* |
24,529 |
|
E 15 1 |
N 46 30 |
SI3000077 |
Kendove robe |
|
69,038 |
|
E 14 0 |
N 46 2 |
SI3000078 |
Jelenk |
|
61,219 |
|
E 13 59 |
N 46 3 |
SI3000081 |
Jama v Globinah |
|
13,716 |
|
E 14 3 |
N 46 2 |
SI3000082 |
Ukovnik |
|
48,482 |
|
E 14 1 |
N 46 3 |
SI3000084 |
Jama pod Lešetnico |
|
47,714 |
|
E 14 4 |
N 45 59 |
SI3000087 |
Zelenci |
|
54,55 |
|
E 13 44 |
N 46 29 |
SI3000090 |
Pesjakov buden |
|
62,979 |
|
E 14 3 |
N 46 22 |
SI3000095 |
Tinetova jama |
|
5,863 |
|
E 14 57 |
N 46 17 |
SI3000098 |
Mesarska lopa |
|
21,337 |
|
E 14 54 |
N 46 22 |
SI3000102 |
Ledina na Jelovici |
* |
23,202 |
|
E 14 6 |
N 46 15 |
SI3000103 |
Blato na Jelovici |
* |
29,403 |
|
E 14 5 |
N 46 17 |
SI3000107 |
Breznica |
|
53,335 |
|
E 14 9 |
N 46 23 |
SI3000108 |
Raduha |
* |
1 622,504 |
|
E 14 45 |
N 46 24 |
SI3000110 |
Ratitovec |
* |
2 469,147 |
|
E 14 4 |
N 46 13 |
SI3000111 |
Savinja pri Šentjanžu |
* |
141,637 |
|
E 14 55 |
N 46 18 |
SI3000119 |
Porezen |
* |
847,472 |
|
E 13 58 |
N 46 11 |
SI3000122 |
Tošč |
* |
331,39 |
|
E 14 19 |
N 46 5 |
SI3000123 |
Divja jama nad Plavmi |
|
47,08 |
|
E 13 34 |
N 46 3 |
SI3000124 |
Krasnica |
|
76,684 |
|
E 13 49 |
N 46 7 |
SI3000126 |
Nanoščica |
* |
668,745 |
|
E 14 11 |
N 45 46 |
SI3000127 |
Mali vrh nad Grahovim ob Bači |
|
6,053 |
|
E 13 52 |
N 46 9 |
SI3000128 |
Znojile |
|
10,191 |
|
E 13 55 |
N 46 11 |
SI3000129 |
Rinža |
* |
235,109 |
|
E 14 50 |
N 45 39 |
SI3000132 |
Peca |
* |
385,328 |
|
E 14 46 |
N 46 29 |
SI3000133 |
Radovna most v Sr. Radovni – jez HE Vintgar |
|
46,287 |
|
E 14 5 |
N 46 23 |
SI3000136 |
Votla peč |
|
12,508 |
|
E 14 58 |
N 46 32 |
SI3000140 |
Šentanelska reka (Mežica) |
* |
100,28 |
|
E 14 52 |
N 46 35 |
SI3000145 |
Zasip |
* |
96,442 |
|
E 14 7 |
N 46 23 |
SI3000151 |
Kozje stene pri Slivnici |
|
19,646 |
|
E 14 25 |
N 45 47 |
SI3000158 |
Babja luknja |
|
32,992 |
|
E 14 23 |
N 46 8 |
SI3000161 |
Studenec izvir – izliv v Kanomljico |
|
2,237 |
|
E 13 54 |
N 46 2 |
SI3000166 |
Razbor |
* |
1 467,236 |
|
E 15 1 |
N 46 28 |
SI3000167 |
Nadiža s pritoki |
|
135,34 |
|
E 13 27 |
N 46 14 |
SI3000172 |
Zgornja Drava s pritoki |
* |
5 949,097 |
|
E 15 20 |
N 46 35 |
SI3000173 |
Bloščica |
* |
784,711 |
|
E 14 31 |
N 45 47 |
SI3000180 |
Rodine |
|
103,171 |
|
E 14 10 |
N 46 22 |
SI3000182 |
Velka s Slivniškim potokom in Lahinski potok |
* |
21,657 |
|
E 15 20 |
N 46 32 |
SI3000189 |
Žejna dolina |
* |
54,71 |
|
E 14 9 |
N 45 57 |
SI3000196 |
Breginjski Stol |
* |
1 574,498 |
|
E 13 28 |
N 46 16 |
SI3000199 |
Dolenja vas pri Ribnici |
|
12,538 |
|
E 14 46 |
N 45 42 |
SI3000209 |
Jama pod Smogodnico |
|
40,808 |
|
E 13 44 |
N 46 8 |
SI3000211 |
Jama na Pucovem kuclu |
|
46,577 |
|
E 14 8 |
N 46 0 |
SI3000216 |
Barbarski potok s pritoki |
* |
19,324 |
|
E 15 6 |
N 46 30 |
SI3000224 |
Huda luknja |
|
3 014,799 |
|
E 15 10 |
N 46 24 |
SI3000230 |
Idrijca s pritoki |
|
258,299 |
|
E 13 56 |
N 46 6 |
SI3000231 |
Javorniki – Snežnik |
* |
43 821,47 |
|
E 14 22 |
N 45 38 |
SI3000232 |
Notranjski trikotnik |
* |
15 201,701 |
|
E 14 13 |
N 45 48 |
SI3000235 |
Olševa – borovja |
* |
128,916 |
|
E 14 39 |
N 46 25 |
SI3000236 |
Kobariško blato |
|
58,757 |
|
E 13 32 |
N 46 14 |
SI3000253 |
Julijske Alpe |
* |
74 158,91 |
|
E 13 42 |
N 46 20 |
SI3000254 |
Soča z Volarjo |
* |
1 399,456 |
|
E 13 36 |
N 46 13 |
SI3000255 |
Trnovski gozd – Nanos |
* |
52 636,488 |
|
E 14 0 |
N 45 55 |
SI3000256 |
Krimsko hribovje – Menišija |
* |
20 107,188 |
|
E 14 24 |
N 45 53 |
SI3000259 |
Bohinjska Bistrica |
* |
650,142 |
|
E 13 56 |
N 46 16 |
SI3000261 |
Menina |
* |
4 165,303 |
|
E 14 48 |
N 46 15 |
SI3000263 |
Kočevsko |
* |
106 341,567 |
|
E 14 51 |
N 45 36 |
SI3000264 |
Kamniško – Savinjske Alpe |
* |
14 519,39 |
|
E 14 36 |
N 46 20 |
SI3000270 |
Pohorje |
* |
26 826,288 |
|
E 15 23 |
N 46 28 |
SI3000271 |
Ljubljansko barje |
* |
12 666,086 |
|
E 14 21 |
N 45 58 |
SI3000277 |
Podbrdo – skalovje |
|
2,243 |
|
E 13 57 |
N 46 12 |
SI3000278 |
Pokljuška barja |
* |
871,697 |
|
E 13 58 |
N 46 20 |
SI3000281 |
Vrhe – povirno barje |
|
6,296 |
|
E 15 2 |
N 46 29 |
SI3000285 |
Karavanke |
* |
23 066,29 |
|
E 14 14 |
N 46 23 |
SKUEV0001 |
Tri peniažky |
* |
141,952 |
|
E 20 13 |
N 48 37 |
SKUEV0002 |
Lúky pod Ukorovou |
|
12,432 |
|
E 20 7 |
N 48 41 |
SKUEV0003 |
Rieka Rimava |
|
4,068 |
|
E 19 56 |
N 48 40 |
SKUEV0005 |
Drieňová |
* |
21,011 |
|
E 21 59 |
N 48 55 |
SKUEV0008 |
Repiská |
* |
61,286 |
|
E 19 21 |
N 48 38 |
SKUEV0009 |
Koryto |
* |
26,115 |
|
E 19 27 |
N 48 37 |
SKUEV0011 |
Potok Svetlica |
|
1,933 |
|
E 22 3 |
N 49 11 |
SKUEV0013 |
Stráž |
|
19,821 |
|
E 18 32 |
N 48 33 |
SKUEV0014 |
Lázky |
* |
45,245 |
|
E 22 3 |
N 49 10 |
SKUEV0015 |
Dolná Bukovina |
* |
292,781 |
|
E 18 56 |
N 48 23 |
SKUEV0016 |
Košariská |
* |
10,002 |
|
E 21 57 |
N 49 14 |
SKUEV0018 |
Lúka pod cintorínom |
|
4,676 |
|
E 20 6 |
N 48 41 |
SKUEV0021 |
Vinište |
* |
5,803 |
|
E 18 3 |
N 48 38 |
SKUEV0023 |
Tomov štál |
* |
1,534 |
|
E 18 34 |
N 48 32 |
SKUEV0024 |
Hradná dolina |
* |
14,245 |
|
E 18 1 |
N 48 36 |
SKUEV0025 |
Vihorlat |
* |
296,692 |
|
E 22 7 |
N 48 53 |
SKUEV0035 |
Čebovská lesostep |
* |
212,969 |
|
E 19 13 |
N 48 11 |
SKUEV0036 |
Rieka Litava |
* |
2 964,212 |
|
E 19 5 |
N 48 13 |
SKUEV0039 |
Bačkovské poniklece |
|
11,66 |
|
E 21 37 |
N 48 45 |
SKUEV0043 |
Kamenná |
* |
836,553 |
|
E 21 52 |
N 49 16 |
SKUEV0044 |
Badínsky prales |
* |
153,456 |
|
E 19 3 |
N 48 41 |
SKUEV0045 |
Kopa |
* |
90,814 |
|
E 19 27 |
N 48 36 |
SKUEV0046 |
Javorinka |
* |
43,293 |
|
E 19 29 |
N 48 36 |
SKUEV0047 |
Dobročský prales |
* |
204,29 |
|
E 19 40 |
N 48 40 |
SKUEV0048 |
Dukla |
* |
6 874,267 |
|
E 21 50 |
N 49 22 |
SKUEV0049 |
Alúvium Rieky |
* |
13,077 |
|
E 22 5 |
N 49 8 |
SKUEV0050 |
Humenský Sokol |
* |
233,48 |
|
E 21 55 |
N 48 54 |
SKUEV0051 |
Kyjov |
* |
571,56 |
|
E 22 1 |
N 48 51 |
SKUEV0056 |
Habáňovo |
* |
3,353 |
|
E 19 40 |
N 48 35 |
SKUEV0057 |
Rašeliniská Oravskej kotliny |
* |
840,54 |
|
E 19 45 |
N 49 23 |
SKUEV0058 |
Tlstá |
* |
293,361 |
|
E 19 21 |
N 48 57 |
SKUEV0059 |
Jelšie |
* |
27,811 |
|
E 19 34 |
N 49 2 |
SKUEV0060 |
Chraste |
|
13,731 |
|
E 19 31 |
N 49 2 |
SKUEV0061 |
Demänovská slatina |
|
1,671 |
|
E 19 34 |
N 49 2 |
SKUEV0062 |
Príboj |
* |
10,026 |
|
E 19 13 |
N 48 44 |
SKUEV0063 |
Ublianka |
* |
45,416 |
|
E 22 20 |
N 48 56 |
SKUEV0101 |
Klokočovské rašeliniská |
* |
37,44 |
|
E 18 33 |
N 49 29 |
SKUEV0102 |
Čertov |
* |
406,065 |
|
E 18 13 |
N 49 16 |
SKUEV0103 |
Čachtické Karpaty |
* |
715,999 |
|
E 17 43 |
N 48 42 |
SKUEV0104 |
Homolské Karpaty |
* |
5 172,444 |
|
E 17 8 |
N 48 16 |
SKUEV0105 |
Travertíny pri Spišskom Podhradí |
* |
232,309 |
|
E 20 46 |
N 48 59 |
SKUEV0106 |
Muráň |
* |
176,406 |
|
E 20 29 |
N 48 52 |
SKUEV0107 |
Stráne pri Spišskom Podhradí |
* |
51,636 |
|
E 20 41 |
N 49 0 |
SKUEV0108 |
Dubiny pri Ordzovanoch |
* |
211,865 |
|
E 20 47 |
N 49 2 |
SKUEV0109 |
Rajtopíky |
* |
256,003 |
|
E 20 51 |
N 48 59 |
SKUEV0110 |
Dubiny pri Levoči |
* |
559,254 |
|
E 20 32 |
N 49 2 |
SKUEV0111 |
Stráň pri Dravciach |
|
4,711 |
|
E 20 29 |
N 49 0 |
SKUEV0112 |
Slovenský raj |
* |
15 696,07 |
|
E 20 21 |
N 48 54 |
SKUEV0127 |
Temešská skala |
* |
165,108 |
|
E 18 29 |
N 48 52 |
SKUEV0128 |
Rokoš |
* |
4 602,283 |
|
E 18 24 |
N 48 45 |
SKUEV0130 |
Zoborské vrchy |
* |
1 868,99 |
|
E 18 6 |
N 48 21 |
SKUEV0131 |
Gýmeš |
* |
73,407 |
|
E 18 13 |
N 48 24 |
SKUEV0132 |
Kostolianske lúky |
* |
4,202 |
|
E 18 15 |
N 48 25 |
SKUEV0133 |
Hôrky |
* |
82,535 |
|
E 18 11 |
N 48 29 |
SKUEV0134 |
Kulháň |
* |
124,33 |
|
E 18 5 |
N 48 41 |
SKUEV0135 |
Bočina |
* |
32,124 |
|
E 18 3 |
N 48 37 |
SKUEV0136 |
Dolné lazy |
* |
7,265 |
|
E 18 4 |
N 48 38 |
SKUEV0137 |
Záhrada |
|
16,789 |
|
E 18 3 |
N 48 38 |
SKUEV0138 |
Livinská jelšina |
* |
13,566 |
|
E 18 5 |
N 48 43 |
SKUEV0139 |
Dolina Gánovského potoka |
* |
19,245 |
|
E 20 20 |
N 49 1 |
SKUEV0140 |
Spišskoteplické slatiny |
* |
24,49 |
|
E 20 13 |
N 49 2 |
SKUEV0141 |
Rieka Belá |
* |
471,659 |
|
E 19 48 |
N 49 5 |
SKUEV0142 |
Hybica |
|
9,633 |
|
E 19 51 |
N 49 3 |
SKUEV0143 |
Biely Váh |
|
73,759 |
|
E 19 59 |
N 49 4 |
SKUEV0144 |
Belianske lúky |
* |
131,434 |
|
E 20 23 |
N 49 12 |
SKUEV0145 |
Medzi bormi |
* |
6,55 |
|
E 19 37 |
N 49 16 |
SKUEV0146 |
Blatá |
* |
356,189 |
|
E 20 2 |
N 49 5 |
SKUEV0147 |
Žarnovica |
* |
18,387 |
|
E 18 52 |
N 48 50 |
SKUEV0148 |
Rieka Vlára |
* |
62,228 |
|
E 18 4 |
N 49 1 |
SKUEV0149 |
Mackov bok |
* |
3,75 |
|
E 19 15 |
N 48 45 |
SKUEV0150 |
Červený Grúň |
* |
244,655 |
|
E 19 25 |
N 48 59 |
SKUEV0151 |
Vrchovisko pri Pohorelskej Maši |
* |
19,812 |
|
E 20 1 |
N 48 51 |
SKUEV0152 |
Sliačske travertíny |
* |
7,111 |
|
E 19 24 |
N 49 3 |
SKUEV0153 |
Horné lazy |
* |
38,122 |
|
E 19 35 |
N 48 48 |
SKUEV0154 |
Suchá dolina |
* |
3,115 |
|
E 19 35 |
N 48 49 |
SKUEV0163 |
Rudava |
* |
2 257,75 |
|
E 17 16 |
N 48 32 |
SKUEV0164 |
Revúca |
* |
44,656 |
|
E 19 16 |
N 48 58 |
SKUEV0175 |
Sedliská |
* |
46,085 |
|
E 17 49 |
N 48 27 |
SKUEV0185 |
Pramene Hruštínky |
* |
218,851 |
|
E 19 15 |
N 49 16 |
SKUEV0186 |
Mláčik |
* |
408,517 |
|
E 19 1 |
N 48 39 |
SKUEV0187 |
Rašeliniská Oravských Beskýd |
* |
131,526 |
|
E 19 15 |
N 49 30 |
SKUEV0188 |
Pilsko |
* |
706,89 |
|
E 19 19 |
N 49 31 |
SKUEV0189 |
Babia hora |
* |
503,94 |
|
E 19 30 |
N 49 34 |
SKUEV0190 |
Slaná Voda |
* |
229,697 |
|
E 19 29 |
N 49 32 |
SKUEV0191 |
Rašeliniská Bielej Oravy |
* |
39,16 |
|
E 19 17 |
N 49 28 |
SKUEV0192 |
Prosečné |
* |
2 697,655 |
|
E 19 30 |
N 49 10 |
SKUEV0193 |
Zimníky |
|
37,631 |
|
E 19 39 |
N 49 23 |
SKUEV0194 |
Hybická tiesňava |
|
556,756 |
|
E 19 53 |
N 49 5 |
SKUEV0196 |
Brezové |
|
13,494 |
|
E 20 1 |
N 49 3 |
SKUEV0197 |
Salatín |
* |
3 358,789 |
|
E 19 20 |
N 48 59 |
SKUEV0198 |
Zvolen |
* |
2 766,296 |
|
E 19 13 |
N 48 54 |
SKUEV0199 |
Plavno |
|
52,341 |
|
E 19 14 |
N 48 43 |
SKUEV0200 |
Klenovský Vepor |
* |
343,033 |
|
E 19 45 |
N 48 41 |
SKUEV0201 |
Gavurky |
* |
87,431 |
|
E 19 8 |
N 48 27 |
SKUEV0202 |
Trešková |
|
26,282 |
|
E 20 8 |
N 48 39 |
SKUEV0203 |
Stolica |
* |
2 933,517 |
|
E 20 11 |
N 48 45 |
SKUEV0204 |
Homoľa |
* |
2,234 |
|
E 20 11 |
N 48 49 |
SKUEV0205 |
Hubková |
* |
2 796,71 |
|
E 21 53 |
N 48 58 |
SKUEV0206 |
Humenská |
* |
198,921 |
|
E 21 56 |
N 48 54 |
SKUEV0207 |
Kamenná Baba |
* |
339,975 |
|
E 20 55 |
N 49 3 |
SKUEV0209 |
Morské oko |
* |
14 962,148 |
|
E 22 15 |
N 48 49 |
SKUEV0210 |
Stinská |
* |
1 532,789 |
|
E 22 29 |
N 48 59 |
SKUEV0211 |
Danova |
* |
891,343 |
|
E 21 57 |
N 49 19 |
SKUEV0212 |
Muteň |
* |
34,612 |
|
E 20 16 |
N 48 35 |
SKUEV0216 |
Sitno |
* |
1 180,728 |
|
E 18 52 |
N 48 24 |
SKUEV0219 |
Malina |
* |
458,511 |
|
E 17 5 |
N 48 24 |
SKUEV0221 |
Varínka |
* |
154,588 |
|
E 18 55 |
N 49 14 |
SKUEV0222 |
Jelešňa |
* |
66,879 |
|
E 19 41 |
N 49 24 |
SKUEV0224 |
Jereňáš |
|
137,085 |
|
E 20 46 |
N 48 58 |
SKUEV0225 |
Muránska planina |
* |
20 315,214 |
|
E 19 59 |
N 48 45 |
SKUEV0228 |
Švihrová |
* |
5,645 |
|
E 19 46 |
N 49 6 |
SKUEV0229 |
Beskýd |
* |
29 215,126 |
|
E 22 22 |
N 49 3 |
SKUEV0230 |
Iľovnica |
* |
484,533 |
|
E 22 4 |
N 49 1 |
SKUEV0231 |
Brekovský hradný vrch |
* |
26,719 |
|
E 21 49 |
N 48 54 |
SKUEV0232 |
Rieka Laborec |
* |
15,971 |
|
E 21 50 |
N 49 20 |
SKUEV0233 |
Tok Udavy s prítokom Iľovnice |
* |
21,55 |
|
E 22 2 |
N 49 1 |
SKUEV0234 |
Ulička |
* |
101,814 |
|
E 22 27 |
N 49 0 |
SKUEV0238 |
Veľká Fatra |
* |
43 600,809 |
|
E 19 4 |
N 48 58 |
SKUEV0239 |
Kozol |
* |
91,58 |
|
E 18 45 |
N 49 6 |
SKUEV0240 |
Kľak |
* |
85,71 |
|
E 18 38 |
N 48 58 |
SKUEV0241 |
Svrčinník |
* |
222,49 |
|
E 18 59 |
N 48 48 |
SKUEV0243 |
Rieka Orava |
* |
435,055 |
|
E 19 21 |
N 49 15 |
SKUEV0244 |
Harmanecký Hlboký jarok |
* |
50,33 |
|
E 19 0 |
N 48 49 |
SKUEV0245 |
Boky |
* |
175,98 |
|
E 19 1 |
N 48 34 |
SKUEV0246 |
Šupín |
* |
11,89 |
|
E 19 15 |
N 48 45 |
SKUEV0247 |
Rohy |
* |
23,323 |
|
E 19 22 |
N 48 32 |
SKUEV0248 |
Močidlianska skala |
* |
204,25 |
|
E 19 24 |
N 48 36 |
SKUEV0249 |
Hrbatá lúčka |
* |
181,11 |
|
E 19 23 |
N 48 38 |
SKUEV0250 |
Krivoštianka |
* |
707,131 |
|
E 21 53 |
N 48 53 |
SKUEV0251 |
Zázrivské lazy |
* |
2 808,095 |
|
E 19 9 |
N 49 16 |
SKUEV0252 |
Malá Fatra |
* |
21 918,45 |
|
E 19 2 |
N 49 11 |
SKUEV0253 |
Rieka Váh |
|
251,902 |
|
E 19 14 |
N 49 6 |
SKUEV0254 |
Močiar |
* |
8,131 |
|
E 19 9 |
N 49 9 |
SKUEV0255 |
Šujské rašelinisko |
|
12,232 |
|
E 18 37 |
N 49 3 |
SKUEV0256 |
Strážovské vrchy |
* |
29 366,39 |
|
E 18 28 |
N 49 2 |
SKUEV0258 |
Tlstý vrch |
* |
1 159,212 |
|
E 18 51 |
N 48 18 |
SKUEV0259 |
Stará hora |
* |
2 799,139 |
|
E 18 55 |
N 48 18 |
SKUEV0260 |
Mäsiarsky bok |
* |
321,289 |
|
E 19 5 |
N 48 23 |
SKUEV0262 |
Čajkovské bralie |
* |
1 694,008 |
|
E 18 36 |
N 48 19 |
SKUEV0263 |
Hodrušská hornatina |
* |
11 705,432 |
|
E 18 40 |
N 48 23 |
SKUEV0264 |
Klokoč |
* |
2 568,296 |
|
E 18 46 |
N 48 29 |
SKUEV0265 |
Suť |
* |
9 806,076 |
|
E 18 54 |
N 48 31 |
SKUEV0266 |
Skalka |
* |
10 844,607 |
|
E 19 0 |
N 48 28 |
SKUEV0267 |
Biele hory |
* |
10 168,783 |
|
E 17 18 |
N 48 28 |
SKUEV0268 |
Buková |
* |
9,449 |
|
E 17 22 |
N 48 32 |
SKUEV0271 |
Šándorky |
* |
1,498 |
|
E 18 38 |
N 48 17 |
SKUEV0273 |
Vtáčnik |
* |
9 619,045 |
|
E 18 35 |
N 48 36 |
SKUEV0274 |
Baske |
* |
3 645,13 |
|
E 18 16 |
N 48 52 |
SKUEV0275 |
Kňaží stôl |
* |
3 768,371 |
|
E 18 19 |
N 48 49 |
SKUEV0276 |
Kuchynská hornatina |
* |
3 382,107 |
|
E 17 12 |
N 48 21 |
SKUEV0277 |
Nad vinicami |
* |
0,475 |
|
E 17 25 |
N 48 30 |
SKUEV0278 |
Brezovské Karpaty |
* |
2 699,785 |
|
E 17 33 |
N 48 38 |
SKUEV0281 |
Tŕstie |
* |
28,658 |
|
E 19 59 |
N 48 39 |
SKUEV0282 |
Tisovský kras |
* |
1 469,966 |
|
E 19 53 |
N 48 40 |
SKUEV0283 |
Lúky na Besníku |
* |
80,195 |
|
E 20 13 |
N 48 51 |
SKUEV0284 |
Teplické stráne |
* |
355,965 |
|
E 20 17 |
N 48 36 |
SKUEV0285 |
Rieka Muráň s prítokmi |
* |
204,285 |
|
E 20 14 |
N 48 36 |
SKUEV0286 |
Vápence v doline Hornádu |
* |
27,213 |
|
E 20 38 |
N 48 54 |
SKUEV0287 |
Galmus |
* |
2 690,066 |
|
E 20 46 |
N 48 53 |
SKUEV0288 |
Kysucké Beskydy a Riečnica |
* |
7 326,574 |
|
E 19 2 |
N 49 23 |
SKUEV0289 |
Chmúra |
|
0,939 |
|
E 19 5 |
N 49 23 |
SKUEV0290 |
Horný tok Hornádu |
* |
290,061 |
|
E 20 22 |
N 48 59 |
SKUEV0291 |
Jánsky potok |
* |
26,274 |
|
E 20 46 |
N 48 55 |
SKUEV0296 |
Turková |
* |
522,557 |
|
E 19 55 |
N 49 1 |
SKUEV0297 |
Brezinky |
* |
8,445 |
|
E 20 10 |
N 48 50 |
SKUEV0298 |
Brvnište |
* |
74,771 |
|
E 19 13 |
N 48 47 |
SKUEV0299 |
Baranovo |
* |
790,563 |
|
E 19 8 |
N 48 46 |
SKUEV0300 |
Skribňovo |
* |
221,607 |
|
E 19 46 |
N 48 59 |
SKUEV0301 |
Kopec |
* |
3,761 |
|
E 19 13 |
N 48 46 |
SKUEV0302 |
Ďumbierske Nízke Tatry |
* |
46 583,31 |
|
E 19 27 |
N 48 54 |
SKUEV0303 |
Alúvium Hrona |
* |
259,755 |
|
E 20 10 |
N 48 50 |
SKUEV0304 |
Oravská vodná nádrž |
* |
251,338 |
|
E 19 31 |
N 49 25 |
SKUEV0305 |
Choč |
* |
2 191,783 |
|
E 19 19 |
N 49 8 |
SKUEV0306 |
Pod Suchým hrádkom |
* |
744,611 |
|
E 19 49 |
N 49 7 |
SKUEV0307 |
Tatry |
* |
61 735,299 |
|
E 19 57 |
N 49 11 |
SKUEV0308 |
Machy |
* |
305,043 |
|
E 19 53 |
N 49 7 |
SKUEV0309 |
Rieka Poprad |
* |
34,334 |
|
E 20 9 |
N 49 4 |
SKUEV0310 |
Kráľovohoľské Nízke Tatry |
* |
35 513,27 |
|
E 19 58 |
N 48 55 |
SKUEV0318 |
Pod Čelom |
* |
533,235 |
|
E 21 50 |
N 49 15 |
SKUEV0319 |
Poľana |
* |
3 142,952 |
|
E 19 29 |
N 48 40 |
SKUEV0320 |
Šindliar |
* |
7,69 |
|
E 20 55 |
N 49 2 |
SKUEV0321 |
Salvátorské lúky |
* |
2,676 |
|
E 20 56 |
N 49 2 |
SKUEV0322 |
Fintické svahy |
* |
753,898 |
|
E 21 15 |
N 49 4 |
SKUEV0323 |
Demjatské kopce |
* |
8,682 |
|
E 21 17 |
N 49 6 |
SKUEV0324 |
Radvanovské skalky |
* |
1,171 |
|
E 21 27 |
N 49 3 |
SKUEV0325 |
Medzianske skalky |
* |
10,783 |
|
E 21 28 |
N 49 2 |
SKUEV0326 |
Strahuľka |
* |
1 195,042 |
|
E 21 27 |
N 48 39 |
SKUEV0327 |
Milič |
* |
5 114,445 |
|
E 21 27 |
N 48 34 |
SKUEV0328 |
Stredné Pohornádie |
* |
7 275,577 |
|
E 21 9 |
N 48 49 |
SKUEV0330 |
Dunitová skalka |
* |
1,477 |
|
E 21 7 |
N 48 55 |
SKUEV0331 |
Čergovský Minčol |
* |
4 144,688 |
|
E 21 1 |
N 49 13 |
SKUEV0332 |
Čergov |
* |
6 063,432 |
|
E 21 9 |
N 49 11 |
SKUEV0333 |
Beliansky potok |
|
0,195 |
|
E 20 24 |
N 49 12 |
SKUEV0334 |
Veľké osturnianske jazero |
* |
51,768 |
|
E 20 13 |
N 49 20 |
SKUEV0335 |
Malé osturnianske jazerá |
* |
7,654 |
|
E 20 12 |
N 49 20 |
SKUEV0336 |
Rieka Torysa |
* |
22,12 |
|
E 20 43 |
N 49 8 |
SKUEV0337 |
Pieniny |
* |
1 301,22 |
|
E 20 25 |
N 49 23 |
SKUEV0338 |
Plavečské štrkoviská |
|
66,24 |
|
E 20 51 |
N 49 16 |
SKUEV0339 |
Pieninské bradlá |
* |
74,647 |
|
E 20 35 |
N 49 21 |
SKUEV0342 |
Drieňovec |
* |
218,193 |
|
E 20 40 |
N 48 38 |
SKUEV0343 |
Plešivské stráne |
* |
363,406 |
|
E 20 24 |
N 48 34 |
SKUEV0344 |
Starovodské jedliny |
* |
397,79 |
|
E 20 39 |
N 48 46 |
SKUEV0346 |
Pod Strážnym hrebeňom |
* |
177,214 |
|
E 20 23 |
N 48 33 |
SKUEV0348 |
Dolina Čiernej Moldavy |
* |
1 896,835 |
|
E 20 48 |
N 48 41 |
SKUEV0349 |
Jasovské dubiny |
* |
36,251 |
|
E 20 58 |
N 48 40 |
SKUEV0350 |
Brzotínske skaly |
* |
427,047 |
|
E 20 29 |
N 48 35 |
SKUEV0351 |
Folkmarská skala |
* |
140,967 |
|
E 21 0 |
N 48 49 |
SKUEV0353 |
Plešivská planina |
* |
2 863,689 |
|
E 20 25 |
N 48 37 |
SKUEV0354 |
Hnilecké rašeliniská |
* |
55,311 |
|
E 20 35 |
N 48 49 |
SKUEV0356 |
Horný vrch |
* |
5 861,392 |
|
E 20 46 |
N 48 38 |
SKUEV0364 |
Pokoradzské jazierká |
* |
60,86 |
|
E 20 1 |
N 48 25 |
SKUEV0366 |
Drienčanský kras |
* |
1 719,963 |
|
E 20 5 |
N 48 31 |
SKUEV0367 |
Holubyho kopanice |
* |
3 933,045 |
|
E 17 47 |
N 48 51 |
SKUEV0368 |
Brezovská dolina |
* |
2,477 |
|
E 18 8 |
N 49 5 |
SKUEV0369 |
Pavúkov jarok |
* |
26,7 |
|
E 17 39 |
N 48 46 |
SKUEV0371 |
Žalostiná |
* |
215,37 |
|
E 17 26 |
N 48 49 |
SKUEV0372 |
Krivoklátske lúky |
* |
4,33 |
|
E 18 8 |
N 49 3 |
SKUEV0373 |
Krivoklátske bradlá |
* |
64,764 |
|
E 18 9 |
N 49 2 |
SKUEV0374 |
Záhradská |
* |
9,315 |
|
E 17 41 |
N 48 49 |
SKUEV0375 |
Krasín |
* |
63,94 |
|
E 18 0 |
N 48 57 |
SKUEV0376 |
Vršatské bradlá |
* |
283,932 |
|
E 18 9 |
N 49 4 |
SKUEV0377 |
Lukovský vrch |
* |
215,14 |
|
E 17 51 |
N 48 53 |
SKUEV0378 |
Nebrová |
* |
27,904 |
|
E 18 7 |
N 49 7 |
SKUEV0379 |
Kobela |
* |
6,038 |
|
E 17 50 |
N 48 46 |
SKUEV0380 |
Tematínske vrchy |
* |
2 471,265 |
|
E 17 55 |
N 48 39 |
SKUEV0381 |
Dielnice |
* |
107,354 |
|
E 18 48 |
N 48 57 |
SKUEV0382 |
Turiec a Blatničianka |
* |
284,162 |
|
E 18 47 |
N 48 53 |
SKUEV0383 |
Ponická dúbrava |
* |
13,43 |
|
E 19 18 |
N 48 41 |
SKUEV0384 |
Klenovské Blatá |
* |
4,36 |
|
E 19 47 |
N 48 41 |
SKUEV0385 |
Pliškov vrch |
* |
85,265 |
|
E 22 8 |
N 49 8 |
SKUEV0386 |
Hostovické lúky |
* |
13,376 |
|
E 22 6 |
N 49 7 |
SKUEV0387 |
Beskyd |
* |
5 415,379 |
|
E 22 1 |
N 49 13 |
SKUEV0388 |
Vydrica |
* |
7,1 |
|
E 17 6 |
N 48 11 |
SKUEV0390 |
Pusté pole |
* |
90,352 |
|
E 21 26 |
N 48 55 |
SKUEV0397 |
Tok Váhu pri Zamarovciach |
|
20,943 |
|
E 18 2 |
N 48 54 |
SKUEV0398 |
Slaná |
* |
36,768 |
|
E 20 28 |
N 48 35 |
SKUEV0399 |
Bacúšska jelšina |
* |
4,26 |
|
E 19 48 |
N 48 50 |
SKUEV0400 |
Detviansky potok |
* |
74,126 |
|
E 19 25 |
N 48 35 |
SKUEV0401 |
Dubnícke bane |
* |
234,752 |
|
E 21 28 |
N 48 55 |
SKUEV0402 |
Bradlo |
|
0,01 |
|
E 20 11 |
N 48 37 |