(1)

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 658/2002 (2).

(2)

Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum opatření podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(3)

Žádost podali dva ruští vyvážející výrobci ve spojení, kteří náleží společnosti „Acron“ Holding Company, konkrétně OJSC Acron a OJSC Dorogobuzh. Vzhledem k jejich vztahu se s těmito dvěma společnostmi pro účely tohoto šetření nakládá jako s jedním právním subjektem (dále jen „žadatel“). Žádost je omezena na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli.

(4)

Žadatel uvedl a poskytl přímé důkazy o tom, že se změnily okolnosti, na jejichž základě byla zavedena předmětná opatření, a že jsou tyto změny trvalé povahy. Žadatel dále poskytl přímé důkazy o tom, že srovnání jeho nákladů a jeho vývozních cen dusičnanu amonného při vývozu do Společenství by vedlo ke snížení dumpingu výrazně pod úroveň současných opatření. Pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni, která byla založena na dříve stanovené úrovni dumpingu, by již proto nebylo pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(5)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a dne 19. prosince 2006 zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (3) částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska.

(6)

Tento přezkum se svým rozsahem omezoval na dumping s cílem posoudit nutnost pokračování, zrušení nebo změny stávajících opatření ve vztahu k žadateli.

(7)

Šetření dumpingu se zaměřilo na období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(8)

Komise oficiálně oznámila zahájení přezkumu žadateli, zástupcům země vývozu a výrobnímu odvětví Společenství. Účastníkům řízení byla poskytnuta možnost písemně předložit své stanovisko a vyžádat si slyšení.

(9)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(10)

Žadateli a prodejním společnostem na ruském domácím trhu, jež jsou s ním ve spojení, byl zaslán dotazník. Žadatel a dvě z prodejních společností, jež jsou s ním ve spojení, odevzdali dotazníky kompletně vyplněné.

(11)

Komise vyhledávala a ověřovala veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění dumpingu. V prostorách následujících společností byly provedeny inspekce na místě:

(12)

Přezkoumávaný výrobek je stejný jako v šetřeních uvedených v 1. bodě odůvodnění, tj. pevná hnojiva obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného pocházející z Ruska (dále jen „dotčený výrobek“), v současné době kódů KN 3102 30 90 , 3102 40 90 , ex 3102 29 00 , ex 3102 60 00 , ex 3102 90 00 , ex 3105 10 00 , ex 3105 20 10 , ex 3105 51 00 , ex 3105 59 00 a ex 3105 90 91 .

(13)

Jak bylo zjištěno v předchozích šetřeních a v tomto šetření potvrzeno, dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané žadatelem na ruském domácím trhu mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v podstatě stejné použití, a proto jsou považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Protože tento přezkum byl omezen na zjištění dumpingu, ve vztahu k žadateli, nebyl učiněn žádný závěr ve vztahu k výrobku vyráběnému a prodávanému výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství.

(14)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo provedeno šetření, zda došlo ke změně okolností, na jejichž základě bylo stanoveno v současné době platné dumpingové rozpětí, a zda je taková změna trvalé povahy.

(15)

Aby bylo možné stanovit běžnou hodnotu, bylo nejprve prověřeno, zda je celkový domácí prodej žadatele reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Bylo zjištěno, že domácí prodej žadatele je při srovnání s jeho prodejem na vývoz reprezentativní, protože představoval více než 5 % objemu jeho celkového prodeje na vývoz do Společenství.

(16)

Komise poté přezkoumávala, zda lze konstatovat, že se domácí prodej uskutečňuje v rámci běžného obchodního styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tím účelem byly přezkoumány výrobní náklady výrobku vyráběného a prodávaného žadatelem na domácím trhu.

(17)

Hlavní surovinou při výrobě dotčeného výrobku je plyn, který představuje významnou část celkových výrobních nákladů. V souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení bylo zkoumáno, zda záznamy dotčených stran přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem zvažovaného výrobku.

(18)

Na základě údajů zveřejňovaných mezinárodně uznávanými zdroji, které se zaměřují na trhy s energií, bylo zjištěno, že ceny placené žadatelem byly neobvykle nízké. Pro ilustraci, ceny činily jednu pětinu vývozní ceny zemního plynu z Ruska a byly rovněž významně nižší než cena plynu placená výrobci ve Společenství. V tomto ohledu všechny dostupné údaje nasvědčují tomu, že domácí ceny plynu v Rusku byly regulované a výrazně nižší než tržní ceny zemního plynu na neregulovaných trzích.

(19)

Protože ceny zemního plynu nebyly v záznamech žadatele přiměřeně podchyceny, musely být příslušným způsobem upraveny. Z důvodu neexistence nezkreslených cen plynu vztahujících se na ruský domácí trh a v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení bylo nutno ceny plynu stanovit na „jiném přiměřeném základě, včetně informací z jiných reprezentativních trhů“. Upravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus) bez nákladů na přepravu a upravena tak, aby odrážela místní náklady na distribuci. Waidhaus, hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU, která je největším trhem pro ruský plyn a má ceny přiměřeně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh.

(20)

Žadatel po zveřejnění namítl, že jakákoli úprava cen plynu, kterou platí na domácím trhu, je neoprávněná, protože účetní záznamy společnosti plně odrážejí náklady související s činností výroby a prodeje obdobného výrobku v zemi původu.

(21)

Avšak při přezkoumávání výrobních nákladů obdobného výrobku podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení je třeba určit, zda náklady, které jsou zaneseny do účetnictví společnosti, přiměřeně odrážejí náklady související s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření. Z důvodů uvedených výše v 18. bodě odůvodnění bylo v tomto případě zjištěno, že nikoli. Žadatel neřešil zjevný podstatný rozdíl mezi cenou plynu placenou na ruském domácím trhu a cenou zemního plynu vyváženého z Ruska na jedné straně a cenou, kterou platí výrobci ve Společenství na straně druhé. Stejně tak se nezabýval skutečností, že domácí ceny zemního plynu jsou v Rusku regulované a nelze předpokládat, že přiměřeně odrážejí cenu, která by byla běžně účtována na trhu s nezkreslenými cenami. Žadatel rovněž nevysvětlil, proč by navzdory důvodům uvedeným v 18. bodě odůvodnění měla být cena plynu použitého při výrobě obdobného výrobku prodávaného na domácím trhu v jeho záznamech přiměřeně odražena. Tato námitka musela být tudíž zamítnuta.

(22)

Žadatel dále namítl, že provedením úpravy ceny plynu byla de facto uplatněna metoda určení běžné hodnoty, jakou základní nařízení nepředpokládá. Proto nahrazením nákladů na plyn na domácím trhu náklady vypočtenými podle popisu uvedeného výše v 19. bodě odůvodnění a z důvodu, že tyto náklady představují hlavní část celkových nákladů obdobných výrobků, a proto také i početně zjištěné běžné hodnoty, by běžná hodnota byla ve skutečnosti určena na základě údajů z třetího „reprezentativního“ trhu. V tomto ohledu žadatel argumentoval tím, že pro země s tržním hospodářstvím však základní nařízení předpokládá pouze následující metodiky pro určení běžné hodnoty:

(23)

V tomto ohledu, jak je rovněž uvedeno níže ve 45. až 48. bodě odůvodnění, je nutno předeslat, že běžná hodnota byla zjištěna v souladu s metodami popsanými v čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení. Nicméně, aby bylo možné zjistit, zda prodeje na domácím trhu byly provedeny v běžném obchodním styku, pokud jde o cenu, tj. zda byly ziskové, musí se nejprve určit, zda náklady žadatele byly spolehlivým základem ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Až po spolehlivém zjištění nákladů lze zvolit, kterou metodu pro určení obvyklé hodnoty použít. Proto je nesprávné tvrdit, že spolehlivé určení nákladů v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení představovalo použití nové metody pro určení běžné hodnoty.

(24)

Žadatel navíc namítal, že při úpravě nákladů v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení nemůže úroveň upravených nákladů překročit úroveň příslušných nákladů ve vyvážející zemi. Jinak by byla metoda použitá při úpravě nákladů v rozporu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, kde je stanoveno, že běžná hodnota obdobného výrobku se vypočítává na základě výrobních nákladů v zemi původu.

(25)

Úprava nákladů byla provedena v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení neodkazují na „výrobní náklady v zemi původu“, ale výslovně opravňují orgány k použití výrobních nákladů „z jiného reprezentativního trhu“ v zemích jiných, než je země původu. Tento argument žadatele musel být proto zamítnut.

(26)

Kromě toho ani zjištění uvedená výše v 18. a 19. bodě odůvodnění nejsou v rozporu s článkem 1 základního nařízení, jak namítá žadatel. Článek 1 základního nařízení sice uvádí, že běžná hodnota by měla být stanovena podle údajů z vyvážející země, avšak základní nařízení také jasně stanoví, že toto pravidlo podléhá určitým výjimkám.

(27)

Tyto argumenty žadatele proto musely být zamítnuty.

(28)

Žadatel dále namítl, že pokud má být provedena úprava ceny zemního plynu na domácím trhu, je třeba, aby taková úprava vycházela buď

(29)

Za prvé, pouze skutečnost, že Komise mohla vybrat jiný základ, nečiní volbu centra Waidhaus nepřiměřenou. Hlavním kritériem pro výběr základu, z něhož bude odvozena cena plynu, je, aby přiměřeně odrážel běžně účtovanou cenu na trzích s nezkreslenými cenami. Tato podmínka je v případě cen ve Waidhausu bezesporu splněna. Za druhé, skutečnost, že objem plynu prodávaného za neregulované ceny na domácím trhu byl v průběhu OPŠ jen malý a že takové ceny byly podstatně blíže regulované domácí ceně než volně určované ceně vývozní, jasně naznačuje, že tyto neregulované ceny byly převažujícími regulovanými cenami zkresleny. Proto nebylo možné neregulované domácí ceny použít. Bylo také usouzeno, že ruské ceny pro vývoz plynu do pobaltských států nebyly dostatečně reprezentativní z důvodu relativně malých objemů vývozu do těchto zemí. Navíc nebyly dostupné potřebné údaje o přepravních a distribučních nákladech, a proto nemohly být spolehlivě stanoveny ceny pro vývoz do pobaltských států. Přes centrum Waidhaus je ovšem vyvážen zdaleka největší objem plynu, a proto představuje vhodný základ pro úpravu. Žadatel neposkytl žádný důkaz ohledně existence jiných reprezentativních trhů, než je centrum Waidhaus, kde by ceny přiměřeně odrážely cenu běžně účtovanou na trzích s nezkreslenými cenami. V důsledku toho byly tyto argumenty zamítnuty.

(30)

V této souvislosti žadatel rovněž namítal, že přibližně 50 % zemního plynu, který spotřeboval při výrobě hnojiv, zakoupil na neregulovaném trhu v Rusku. Žadatel uvedl, že by proto bylo diskriminací upravovat jeho náklady na plyn, když se takové úpravy neprovádějí u jiných vývozců s vyšší úrovní nákladů, podobnou úrovni žadatele. Je třeba poznamenat, že podle ověřené odpovědi v dotazníku byly žadatelovy nákupy zemního plynu na neregulovaném trhu v Rusku během OPŠ pouze zanedbatelné. Tato námitka musela být tudíž zamítnuta.

(31)

Pokud jde o třetí možnost uvedenou výše v 28. bodě odůvodnění, podbodu iii), tj. vzít za základ úpravy skutečné náklady na výrobu zemního plynu v Rusku, je za prvé třeba poznamenat, že takovou možnost, jak ji žadatel uvádí, čl. 2 odst. 5 základního nařízení výslovně nepředpokládá. Dále, jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, hlavním kritériem pro výběr základu, z něhož bude odvozena cena zemního plynu, je, aby přiměřeně odrážel cenu běžně účtovanou na trzích s nezkreslenými cenami. V té souvislosti proto není směrodatné, zda cena za zemní plyn účtovaná dodavatelem zákazníkům přináší zisk. Tento argument musel být tudíž zamítnut.

(32)

Žadatel dále namítal, že ceny zemního plynu na domácím trhu v Rusku regulované státem se neustále zvyšují a dosahují úrovní pokrývajících náklady na výrobu plynu. Proto cenu na domácím trhu nelze považovat za nekonkurenční a nepřiměřeně nízkou.

(33)

Tento argument není odůvodněný, protože správným kritériem pro výběr reprezentativního trhu není to, zda jsou ceny ziskové, ale to, zda přiměřeně odrážejí cenu běžně účtovanou na trzích s nezkreslenými cenami, jak je vysvětleno výše ve 29. bodě odůvodnění. V případě cen regulovaných státem tomu tak není. Tento argument je navíc v rozporu s veřejnými prohlášeními ruského dodavatele plynu (jak potvrzuje jeho zveřejněná ověřená roční uzávěrka) o tom, že ceny plynu na ruském domácím trhu nepokrývají výrobní, přepravní a prodejní náklady. Proto byl tento argument zamítnut.

(34)

Pokud jde o vlastní metodu výpočtu ceny plynu ve Waidhausu, žadatel namítl, že ruské vývozní clo, jež se platí u všech vývozů, by mělo být od ceny ve Waidhausu odečteno, protože vývozní clo nevzniká na domácím trhu.

(35)

Je pravdou, že tržní cena v centru Waidhaus, které bylo považováno za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení, je cenou po uplatnění vývozních daní, a nikoli cenou bez těchto daní. Z hlediska kupujícího je směrodatná cena, kterou musí zaplatit v centru Waidhaus, a v tomto ohledu není směrodatné, jaké procento ceny tvoří vývozní daň a jaké procento je zaplaceno dodavateli plynu. Dodavatel plynu na druhou stranu bude vždy usilovat o maximalizaci své ceny a proto bude účtovat co nejvyšší cenu, kterou jsou jeho zákazníci ochotni zaplatit. Vzhledem k tomu, že tato cena je vždy poměrně vysoko nad výrobními náklady a umožňuje dodavateli plynu dosáhnout značných zisků, jeho cenové nastavení není primárně ovlivněno výší vývozní daně, ale tím, jakou cenu jsou jeho zákazníci ochotni zaplatit. Proto se dospělo k závěru, že nezkreslenou cenou určenou trhem je cena zahrnující vývozní daň a nikoli cena bez vývozní daně. Proto byly argumenty žadatele v tomto ohledu zamítnuty.

(36)

Žadatel dále namítl, že cena v centru Waidhaus by měla být upravena na základě jakosti, dostupnosti, prodejnosti, přepravy a dalších prodejních podmínek, které se liší v případě vývozu zemního plynu a jeho prodeje na domácím trhu. Za prvé je třeba poznamenat, že cena v centru Waidhaus byla upravena o rozdíly v nákladech na přepravu mezi vývozem a domácím trhem a že námitka žadatele je v tomto ohledu neoprávněná a musí být zamítnuta. Pokud jde o ostatní položky, žadatel neposkytl žádné další informace ani žádné další důkazy. Zejména žadatel neposkytl vysvětlení ani další informace o tom, že existují rozdíly v jakosti, dostupnosti, prodejnosti a dalších prodejních podmínkách, které by opravňovaly k dalším úpravám, ani se žadatel tyto údajné rozdíly nepokoušel kvantifikovat.

(37)

V této souvislosti žadatel dále argumentoval, že u ceny ve středisku Waidhaus nebyly provedeny žádné úpravy zohledňující přirozené poměrné výhody. V tomto ohledu bylo namítnuto, že protože zemní plyn je v Rusku na rozdíl od Společenství široce dostupný, jsou ceny v Rusku přirozeně nižší než ceny vyváženého plynu. Dále bylo uvedeno, že vývozní kapacita je omezena limity stávajícího systému pro přepravu plynu, které zvyšují ceny vývozu z Ruska. Žadatel rovněž namítal, že „abnormálně vysoké zisky“ ruského dodavatele plynu na vývozním trhu by měly být z použité ceny ve Waidhausu odečteny.

(38)

Jak bylo uvedeno v 29. bodě odůvodnění výše, hlavním kritériem pro výběr cen podle střediska Waidhaus coby základu pro stanovení cen plynu je, že přiměřeně odrážejí cenu běžně účtovanou na trzích s nezkreslenými cenami. Tržní podmínky převažující na domácím trhu nejsou v této souvislosti směrodatné. Tyto argumenty proto musely být zamítnuty.

(39)

Žadatel rovněž namítl, že k upravené ceně plynu byly připočítány ještě přirážky místních distributorů a že zisky distributorů již byly zahrnuty do ceny ve Waidhausu. V tomto ohledu žadatel tvrdil, že místními distributory v Rusku byly výhradně dceřiné společnosti dodavatele plynu a připočtení zisku těchto distributorů tak může představovat dvojí započtení.

(40)

Za prvé, je třeba poznamenat, že přirážky místních distributorů neobsahují pouze ziskové rozpětí těchto společností, ale i jejich náklady mezi nákupem a opětovným prodejem zemního plynu.

(41)

Za druhé, tento argument již nelze dostatečně ověřit. To vyplývá ze skutečnosti, že dodavatel plynu v Rusku a jeho přidružené společnosti nebyly předmětem současného šetření, a tudíž nebyly k dispozici dostatečné informace o organizaci a o struktuře jeho nákladů. Je třeba také poznamenat, že situace v Rusku v tomto ohledu není, mimo jiné z důvodu úzkého propojení mezi dodavatelem plynu a ruskou vládou, natolik transparentní, aby umožňovala dostatečný přístup k nezbytným důkazům.

(42)

Žadatel, který nese důkazní břemeno, navíc neposkytl žádné další údaje nebo důkazy, kterými by doložil, zda vůbec a do jaké míry byly distribuční náklady zahrnuty do ceny v centru Waidhaus. Jelikož však domácí zákazníci nakupovali plyn od místních dodavatelů, bylo nutno předpokládat, že platili místní distribuční náklady, které jako takové nejsou zahrnuty v neupravené ceně v centru Waidhaus. Proto muselo být v této fázi řízení konstatováno, že tato úprava byla oprávněná, a v důsledku toho byl tento argument zamítnut.

(43)

Orgány Společenství však také uznaly, že dopad této konkrétní úpravy na početní stanovení dumpingového rozpětí může být značný. Proto bylo vzhledem ke zvláštní situaci popsané výše ve 41. bodě odůvodnění stanoveno, že dodá-li žadatel dostatečné a ověřitelné důkazy, Komise může v tomto ohledu zvážit opětovné otevření šetření.

(44)

Žadatel rovněž uvedl, že domácí ceny zemního plynu v Německu nejsou konkurenční. Je třeba poznamenat, že probíhající šetření německých orgánů na ochranu hospodářské soutěže se týkají cen, za které hlavní němečtí distributoři zemního plynu prodávají plyn na domácím trhu, a proto vůbec nijak nesouvisí s cenou, za kterou se ruský vyvezený plyn prodává ve Waidhausu.

(45)

Po provedení výše popsané úpravy výrobní ceny nebyly žádné domácí prodeje uskutečněny v rámci běžného obchodního styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(46)

Proto bylo usouzeno, že domácí ceny neposkytují vhodný základ pro stanovení běžné hodnoty, a proto musela být použita jiná metoda. V souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení byla běžná cena početně určena přičtením přiměřených nákladů PSR a přiměřeného zisku k výrobním nákladům vývozce dotčeného výrobku, v případě potřeby upraveným způsobem uvedeným výše v 19. bodě odůvodnění.

(47)

Náklady PSR a zisk nebylo možno stanovit na základě čl. 2 odst. 6 základního nařízení, protože žadatel neměl v běžném obchodním styku reprezentativní prodej dotčeného výrobku na domácím trhu. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení nebylo možno použít, neboť předmětem šetření je pouze jeden žadatel. Rovněž nebylo možno uplatnit čl. 2 odst. 6 písm. b), protože by výrobní náklady žadatele na výrobky patřící do stejné obecné skupiny zboží musely být rovněž upraveny o náklady na plyn z důvodů uvedených v 18. bodě odůvodnění výše. PSR náklady a zisk proto byly stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(48)

V souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení byly náklady PSR stanoveny přiměřenou metodou. Severoamerický trh se vyznačuje významným objemem domácího prodeje a vysokou úrovní konkurence ze strany domácích i zahraničních společností. V tomto ohledu bylo přihlédnuto k veřejně dostupným informacím o předních společnostech podnikajících v oblasti hnojiv. Bylo zjištěno, že nejlépe by účelu šetření posloužily odpovídající údaje severoamerických výrobců (z USA a Kanady) vzhledem k široké dostupnosti spolehlivých a úplných veřejně dostupných finančních informací společností kótovaných na burze v této části světa. Náklady PSR a zisk byly proto stanoveny na základě váženého průměru nákladů PSR a zisku tří severoamerických výrobců, kteří patří mezi největší společnosti v odvětví dusíkatých hnojiv, s ohledem na jejich domácí prodeje výrobků stejné obecné kategorie (dusíkatá hnojiva). Tito tři výrobci byli považováni za reprezentativní společnosti podnikající v oblasti dusíkatých hnojiv, a jejich náklady PSR a zisk tudíž za reprezentativní pro náklady PSR a zisk společností úspěšně podnikajících v tomto odvětví. Je třeba uvést, že nic nenasvědčovalo tomu, že takto stanovené ziskové rozpětí bude vyšší než zisk běžně dosahovaný ostatními ruskými výrobci z prodeje výrobků stejné obecné skupiny na domácím trhu.

(49)

Výrobní odvětví Společenství vůči výše uvedenému přístupu vzneslo námitku týkající se stanovení nákladů PSR a uvedlo, že by měly být použity vlastní náklady PSR žadatele. Ustanovení čl. 2 odst. 6 základního nařízení však určí, že výši nákladů PSR je možné odvodit ze skutečných údajů týkajících se výroby a prodeje dotčeného vyvážejícího výrobce, když byly tyto prodeje uskutečněny v rámci běžného obchodního styku. Jak bylo popsáno ve 45. a 46. bodě odůvodnění, v tomto případě tomu tak nebylo, a proto musí být tento argument zamítnut.

(50)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla vývozní cena stanovena na základě ceny skutečně zaplacené či splatné za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Společenství.

(51)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo formou úprav řádně přihlédnuto k rozdílům ovlivňujícím ceny a srovnatelnost cen podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. V případech, kde to bylo oprávněné, přesné a podložené ověřenými důkazy, byly provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na přepravu, kreditní položky, balení a bankovní poplatky.

(52)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(53)

Šetření ukázalo, že v průběhu OPŠ k dumpingu docházelo. Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením je 42,06 %.

(54)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení byla provedena analýza s cílem určit, zda změnu okolností, pokud jde o dumping, lze považovat za trvalou.

(55)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že běžná hodnota v původním šetření byla stanovena na základě ziskových prodejních cen na domácím trhu USA, neboť Rusko v té době nemělo tržní hospodářství. V souvislosti se stávajícím přezkumným šetřením je Rusko považováno za zemi s tržním hospodářstvím, a běžná hodnota byla proto stanovena na základě vlastních výrobních nákladů žadatele, které byly v případě potřeby upraveny. Nepodařilo se zjistit nic, co by naznačovalo, že běžnou hodnotu stanovenou v průběhu stávajícího přezkumu nelze považovat za trvalou.

(56)

Nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že prodej na vývoz nebude pokračovat na současné cenové úrovni.

(57)

Na základě toho lze soudit, že změnu okolností týkajících se dumpingu ve vztahu k původnímu šetření (vycházíme-li nyní ze srovnání běžné hodnoty a vývozních cen žadatele) lze považovat za trvalou.

(58)

Jelikož v původním šetření bylo clo uloženo jako specifická částka za tunu, měla by být tato forma zachována i ve stávajícím šetření. Clo vypočítané na základě v současné době platného dumpingového rozpětí by činilo 48,09 EUR/t.

(59)

Připomíná se, že jak popisuje 94. bod odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 658/2002, při ukládání konečných opatření v roce 2002 bylo pro stanovení výše konečného cla, které má být zavedeno, na základě pravidla nižšího cla použito rozpětí škod. Ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 658/2002 určí, že v současné době platná výše cla závisí na konkrétním typu výrobku a může nabýt hodnoty od 41,42 EUR/t do 47,07 EUR/t.

(60)

Protože clo stanovené na základě v současné době platného dumpingového rozpětí je vyšší než platné clo, měl by být přezkum zastaven beze změny úrovně cla platného pro žadatele, které by mělo být zachováno na úrovni konečného antidumpingového cla stanovené v původním šetření.

(61)

Žadatel vyjádřil zájem nabídnout závazek, avšak ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení žádnou dostatečně podloženou nabídku závazku nepředložil. V důsledku této skutečnosti nemohla Komise žádnou nabídku závazku přijmout. Má se však za to, že z důvodu složitosti některých problémů, konkrétně

je třeba dále zvážit, zda je závazek kombinující indexovanou minimální cenu a množstevní strop vůbec možný.

(62)

Jak bylo uvedeno výše, vzhledem k této složitosti se žadateli během zákonné lhůty nepodařilo zformulovat přijatelnou nabídku závazku. S ohledem na výše uvedené se Rada domnívá, že by žadateli mělo být výjimečně povoleno dokončit svoji nabídku závazku i po uplynutí výše uvedené lhůty, ovšem ve lhůtě 10 kalendářních dnů od data vstupu v platnost tohoto nařízení.

(63)

Zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se doporučuje zastavit tento přezkum a zachovat stávající antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku vyráběného žadatelem. Všechny strany dostaly příležitost se vyjádřit. Všechna jejich vyjádření, která byla odůvodněná a podložená důkazy, byla zohledněna,

(1)

Dne 22. ledna 2001 Rada nařízením (ES) č. 132/2001 (2) uložila konečné antidumpingové clo (dále jen „stávající opatření“) ve výši 33,25 EUR na tunu dováženého dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny. Šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření, je v dalším textu označováno jako „původní šetření“.

(2)

Dne 17. května 2004 po částečném prozatímním přezkumu Rada nařízením (ES) č. 993/2004 (3) osvobodila od antidumpingového cla, které bylo uloženo nařízením (ES) č. 132/2001, dovoz do Společenství dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, od nichž Komise přijala závazky. Nařízením Komise (ES) č. 1001/2004 (4) byly přijaty závazky na dobu šesti měsíců a nařízením Komise (ES) č. 1996/2004 (5) na další období do 20. května 2005. Smyslem těchto závazků bylo přihlédnout k některým důsledkům rozšíření Evropské unie na 25 členských států dne 1. května 2004.

(3)

Po provedení prozatímního přezkumu omezeného na definici dotčeného výrobku rozhodla Rada nařízením (ES) č. 945/2005, že je třeba definici dotčeného výrobku objasnit a že by se platná opatření měla vztahovat na dotčený výrobek, pokud je obsažen v jiných hnojivech, úměrně k obsahu dusičnanu amonného a jiných vedlejších látek a živin.

(4)

Po přezkumu před pozbytím platnosti zahájeném v lednu 2006 obnovila Rada nařízením (ES) č. 442/2007 (6) uvedená opatření na současné úrovni na dobu dvou let. Opatření spočívají ve specifických clech.

(5)

Akciová společnost (Open Joint Stock Company, OJSC) Azot Cherkassy (dále jen „žadatel“), vyvážející výrobce z Ukrajiny, podala žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost byla omezena na dumping ve vztahu k žadateli.

(6)

Ve své žádosti podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení žadatel tvrdil, že okolnosti týkající se dumpingu, na základě kterých byla stanovena stávající opatření, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatel dále uvedl, že srovnání běžné hodnoty, založené na jeho nákladech nebo cenách na domácím trhu, s vývozními cenami vývozu do Společenství by mohlo vést k výraznému snížení dumpingu pod úroveň stávajících opatření. Proto žadatel tvrdil, že pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni již není pro vyrovnání účinků dumpingu nutné.

(7)

Komise po konzultaci s poradním výborem shledala, že žádost obsahuje dostatečné přímé důkazy, a dne 19. prosince 2006 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (7) zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(8)

Přezkum byl omezen na posouzení dumpingu ve vztahu k žadateli. Šetření dumpingu se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(9)

Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, zástupce vyvážející země a sdružení výrobců ve Společenství o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření.

(10)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(11)

S cílem získat informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(12)

Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění dumpingu. Komise provedla inspekce v prostorách žadatele v Čerkasech.

(13)

Zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a důvodech, o které se opíral záměr doporučit zastavení probíhajícího přezkumu a zachování stávajících antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku žadatelem, a byla jim poskytnuta příležitost k vyjádření připomínek. Jejich připomínky byly řádně zváženy a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

(14)

Dotčeným výrobkem je tentýž výrobek, který byl předmětem původního šetření, jak je vysvětleno v nařízení (ES) č. 945/2005, tj. pevná hnojiva obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného pocházející z Ukrajiny kódů KN 3102 30 90 , 3102 40 90 , ex 3102 29 00 , ex 3102 60 00 , ex 3102 90 00 , ex 3105 10 00 , ex 3105 20 10 , ex 3105 51 00 , ex 3105 59 00 a ex 3105 90 91 . Dusičnan amonný je pevné dusíkaté hnojivo běžně užívané v zemědělství. Vyrábí se z amoniaku a kyseliny dusičné v podobě krystalů nebo granulí a obsahuje více než 28 % hmotnostních dusíku.

(15)

Tento přezkum potvrdil zjištění z původního šetření, že dusičnan amonný je čistě komoditní výrobek a jeho kvalita a základní fyzikální a chemické vlastnosti jsou stejné bez ohledu na zemi původu. Dusičnan amonný vyráběný a prodávaný žadatelem na domácím trhu na Ukrajině a dusičnan amonný vyvážený do Společenství mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v podstatě stejné použití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Protože byl tento přezkum omezen na zjištění dumpingu ve vztahu k žadateli, nebyly učiněny závěry ohledně výrobku vyráběného a prodávaného odvětvími ve Společenství na trhu Společenství.

(16)

Za účelem stanovení běžné hodnoty bylo nejprve ověřeno, zda byl celkový domácí prodej žadatele reprezentativní podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. zda představoval 5 % nebo více z celkového prodaného množství daného výrobku vyvezeného žadatelem do Společenství. Šetření ukázalo, že žadatel prodával pouze jeden typ dusičnanu amonného a že tento typ byl prodáván na domácím trhu v reprezentativním množství.

(17)

Komise porovnáním čisté prodejní ceny na domácím trhu s určenou výší výrobních nákladů následně zkoumala, zda může být na domácí prodej dusičnanu amonného pohlíženo jako na prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Při posuzování výrobních nákladů žadatele bylo zjištěno, že záznamy žadatele neodrážely přiměřeně náklady na plyn. Je třeba poznamenat, že náklady na energie, jako je plyn, představují hlavní část výrobních nákladů a značnou část úplných výrobních nákladů.

(19)

Pokud jde o náklady na plyn, bylo zjištěno, že Ukrajina dováží většinu plynu spotřebovávaného při výrobě dusičnanu amonného z Ruska. Všechny dostupné údaje navíc nasvědčují tomu, že Ukrajina dováží z Ruska zemní plyn za ceny, které jsou výrazně pod úrovní tržních cen zemního plynu na neregulovaných trzích. Šetření odhalilo, že cena zemního plynu vyváženého z Ruska do Evropského společenství byla přibližně dvakrát vyšší než cena plynu na domácím trhu na Ukrajině. Z toho důvodu byly na základě informací z jiných reprezentativních trhů upraveny žadatelovy náklady na plyn, jak stanoví čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(20)

Po poskytnutí informací žadatel tvrdil, že úprava ceny plynu, kterou platí na domácím trhu, není odůvodněná, protože účetní záznamy společnosti plně odrážejí náklady spojené s výrobní a prodejní činností obdobného výrobku v zemi původu.

(21)

Při zkoumání výrobních nákladů obdobného výrobku podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení však musí být prokázáno, že náklady zanesené v účetních záznamech společnosti přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření. Na základě důvodů uvedených v 19. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že tomu tak není.

(22)

Žadatel dále tvrdil, že jeho běžná hodnota by měla být založena na jeho prodeji dotčeného výrobku na domácím trhu a že neexistuje důvod, kvůli kterému by tento prodej neměl být považován za obchod uskutečněný v běžném obchodním styku. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že ke zjištění, zda se prodej na domácím trhu uskutečnil v běžném obchodním styku z důvodu ceny, tj. zda byl ziskový, musí být zjištěno, zda byly náklady žadatele spolehlivým základem ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Teprve po spolehlivém stanovení nákladů může být zvolena vhodná metoda ke stanovení běžné hodnoty. Jak uvádí 28. a následující body odůvodnění, jelikož srovnání čisté prodejní ceny na domácím trhu s upravenými výrobními náklady v průběhu období přezkumného šetření ukázalo, že se žádný prodej na domácím trhu neuskutečnil v běžném obchodním styku, nemohou být žadatelovy ceny na domácím trhu použity ke stanovení běžné hodnoty.

(23)

Žadatel také tvrdil, že šetření je založeno na údajích z průběhu období přezkumného šetření a že učiněné závěry tudíž nezohledňují vývoj po skončení tohoto období, zejména například neustálý nárůst cen plynu a zvyšování domácí spotřeby hnojiv na Ukrajině. V tomto ohledu je třeba připomenout, že za účelem reprezentativnosti zjištění se v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení zvolí posuzované období, které v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. Také je třeba připomenout, že v souladu s obvyklým postupem Společenství trvalo období přezkumného šetření týkající se dumpingu jeden rok.

(24)

Bylo zvažováno, zda vývoj cen plynu na Ukrajině, který následoval po období přezkumného šetření, měl být vzat v úvahu při stanovení dumpingového rozpětí žadatele. Zde je třeba poznamenat, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení by se k údajům vztahujícím se na dobu po období šetření nemělo za běžných okolností přihlížet. Toto bylo v souladu s důsledně uplatňovanou praxí Společenství vyloženo v tom smyslu, že okolnosti vztahující se k období, které následuje po období šetření, mohou být vzaty v úvahu pouze tehdy, jsou-li zřejmé, nesporné a trvalé. Ačkoli byl po skončení období přezkumného šetření zaznamenán nárůst cen, nemůže být v tomto ohledu stanoveno s dostatečnou určitostí, zda byl uvedený nárůst cen skutečně trvalé povahy. Bylo zjištěno, že informace o budoucím vývoji cen plynu na Ukrajině, které byly k dispozici, byly pouze výhledové a nezakládaly se na ověřitelných údajích ve vztahu ke skutečným cenám plynu. Ustanovení čl. 6 odst. 1 umožňuje použití informací a údajů nad rámec období šetření (nebo, v případě přezkumu, období přezkumného šetření) pouze za zcela výjimečných okolností. Nebylo shledáno, že okolnosti tohoto případu byly takové povahy, aby ospravedlnily použití údajů nebo informací nad rámec období přezkumného šetření. Žadatel navíc své argumenty nepodložil a nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, že údaje vztahující se k období po období přezkumného šetření jsou reprezentativnější než údaje vztahující se k období přezkumného šetření. Proto byl tento argument odmítnut.

(25)

Ohledně skutečnosti, že spotřeba hnojiv na Ukrajině po období přezkumného šetření vzrostla, žadatel nevysvětlil ani neukázal, do jaké míry mohla mít tato skutečnost vliv na zjištění učiněná na základě informací vztahujících se k období přezkumného šetření. Žadatel tak neposkytl dostačující informace, na základě kterých by mohly být učiněny smysluplné závěry, ani nebyly k dispozici jiné informace, které by v tomto ohledu podpořily žadatelovo tvrzení. Jelikož by jakékoli závěry na takovém základě byly spekulativní, žadatelovo tvrzení bylo odmítnuto.

(26)

Upravená cena plynu byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Rozvadov-Waidhaus) bez přepravních nákladů. Rozvadov-Waidhaus, hlavní průtočný bod prodeje ruského plynu do Společenství, které je největším trhem pro ruský plyn a má ceny přiměřeně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(27)

Žadatel dále tvrdil, že Ukrajina nakupuje plyn za podobných obchodních podmínek jako Společenství a že ceny za plyn, které žadatel platil v roce 2007, byly vyšší než cena plynu na ukrajinsko-ruské hranici ve stejném období. Žadatel však neposkytl žádné důkazy, které by doložily jeho tvrzení, a tak neprokázal, že jsou splněny podmínky ke zohlednění okolností z období po uplynutí období přezkumného šetření uvedené ve 24. bodě odůvodnění. Proto byl tento argument odmítnut.

(28)

Srovnání čisté prodejní ceny na domácím trhu s upravenými výrobními náklady v průběhu období přezkumného šetření ukázalo, že se žádný prodej na domácím trhu neuskutečnil v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Bylo proto rozhodnuto, že ceny na domácím trhu nebyly vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty, a musela být použita jiná metoda. V souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení byla běžná hodnota početně zjištěna tak, že k žadatelovým nákladům na výrobu dotčeného výrobku, případně upraveným podle 19. bodu odůvodnění, byla připočtena přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk.

(30)

Prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebylo možno stanovit na základě uvozujícího textu čl. 2 odst. 6 základního nařízení, protože žadatel neuskutečnil v běžném obchodním styku reprezentativní prodeje dotčeného výrobku na domácím trhu. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení nebylo možno použít, neboť předmětem šetření je pouze žadatel. Rovněž nebylo možno použít čl. 2 odst. 6 písm. b), protože by žadatelovy výrobní náklady na výrobky patřící do stejné obecné skupiny zboží musely být rovněž upraveny zohledněním nákladů na plyn z důvodů zmíněných v 19. bodě odůvodnění výše. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk proto byly stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(31)

Severoamerický trh se vyznačuje významným objemem domácího prodeje a vysokou úrovní hospodářské soutěže mezi domácími i zahraničními společnostmi. V tomto ohledu bylo přihlédnuto k veřejně dostupným informacím o předních společnostech podnikajících v oblasti hnojiv. Bylo zjištěno, že nejlépe by účelu šetření posloužily odpovídající údaje severoamerických výrobců (z USA a Kanady) vzhledem k široké dostupnosti spolehlivých a úplných veřejně dostupných finančních informací společností kótovaných na burze v této části světa. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly proto stanoveny na základě váženého průměru prodejních, správních a režijních nákladů a zisku tří severoamerických výrobců, kteří patří mezi největší společnosti v odvětví dusíkatých hnojiv, s ohledem na jejich domácí prodeje výrobků stejné obecné skupiny (dusíkatá hnojiva). Tito tři výrobci byli považováni za reprezentativní společnosti podnikající v oblasti dusíkatých hnojiv, a jejich prodejní, správní a režijní náklady a zisk tudíž reprezentativní pro obvyklé prodejní, správní a režijní náklady a zisk společností úspěšně podnikajících v tomto odvětví. Je třeba uvést, že nic nenasvědčovalo tomu, že takto stanovené ziskové rozpětí bylo vyšší než zisk dosahovaný ukrajinskými výrobci z prodeje výrobků stejné obecné skupiny na domácím trhu.

(32)

Po poskytnutí informací žadatel tvrdil, že existuje významný rozdíl mezi situací na trhu v Severní Americe a na Ukrajině. Žadatel však nebyl schopen údajný rozdíl vysvětlit a doložit svá tvrzení. Rovněž nepředložil jiný vhodný způsob k provedení výpočtů, a proto musel být uvedený argument odmítnut.

(33)

Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek byl vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě skutečně zaplacené vývozní ceny nebo vývozní ceny, kterou je třeba zaplatit.

(34)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. Byly proto provedeny úpravy týkající se dopravních a manipulačních nákladů, nákladů na nakládku a vedlejších nákladů, byly-li přiměřené a podložené ověřenými důkazy.

(35)

Po poskytnutí informací zastávalo sdružení výrobců ve Společenství názor, že ukrajinské železniční tarify na přepravu mimo jiné i dotčeného výrobku při vývozu do Společenství jsou uměle udržovány na nízké úrovni, a tudíž musí být upraveny. Šetření však neprokázalo, že přepravní náklady na Ukrajině nebyly v záznamech žadatele přiměřeně podchyceny. Tato námitka musela být tudíž zamítnuta.

(36)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(37)

Tímto srovnáním bylo stanoveno dumpingové rozpětí ve výši 38,2 %, vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(38)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení byla provedena analýza s cílem určit, zda změnu okolností, pokud jde o dumping, lze považovat za trvalou.

(39)

V této souvislosti bylo připomenuto, že dumpingové rozpětí v současné době uplatňované pro žadatele bylo stanoveno v původním šetření podle běžné hodnoty určené na základě údajů získaných od výrobce ze třetí země s tržním hospodářstvím podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení. V tomto šetření však byla běžná hodnota vypočtena na základě informací podle žadatelových vlastních údajů v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení poté, co byl Ukrajině přiznán status země s tržním hospodářstvím (změnou základního nařízení nařízením (ES) č. 2117/2005).

(40)

Nic nenasvědčovalo tomu, že by úroveň běžné hodnoty nebo vývozní ceny stanovené pro žadatele v tomto šetření nemohla být považována za trvalé povahy. Lze namítnout, že vývoj cen zemního plynu jako hlavní suroviny mohl mít na běžnou hodnotu významný vliv. Bylo však usouzeno, že vliv nárůstu ceny by ovlivnil všechny subjekty na trhu, a tudíž měl vliv jak na běžnou hodnotu, tak na vývozní cenu.

(41)

Žadatelova cena pro vývoz do Společenství byla v průběhu období přezkumného šetření podle zjištění podobná ceně jeho vývozu do jiných zemí, ve kterých došlo v průběhu období přezkumného šetření k prodeji výrazně většího objemu.

(42)

Ačkoli je tak dumpingové rozpětí zjištěné v průběhu období přezkumného šetření založeno na poměrně nízkém objemu žadatelova vývozu do Společenství, existují důvody domnívat se, že zjištěné dumpingové rozpětí je založeno na změněných okolnostech trvalé povahy.

(43)

Jelikož v původním šetření bylo clo uloženo jako specifická částka za tunu, měla by tato forma být zachována i ve stávajícím šetření. Clo vypočítané na základě současného dumpingového rozpětí by činilo 47 EUR za tunu.

(44)

Je třeba připomenout, že podle 59. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 132/2001 bylo při ukládání konečných opatření v roce 2001 při stanovování částky konečného cla ukládaného v souladu s pravidlem nižšího cla použito rozpětí újmy. Jak stanoví čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 442/2007, výše v současné době platného cla závisí na konkrétním typu výrobku a pohybuje se v rozpětí mezi 29,26 EUR za tunu a 33,25 EUR za tunu.

(45)

Protože clo stanovené na základě současně platného dumpingového rozpětí je vyšší než současně platné clo, měl by být přezkum zastaven bez změny úrovně cla uplatněného pro žadatele, které by mělo být zachováno na úrovni sazby konečného antidumpingového cla stanoveného v původním šetření.

(46)

Žadatel vyjádřil zájem poskytnout závazek, avšak nepředložil dostatečně podloženou nabídku závazku ve lhůtách stanovených v čl. 8 odst. 2 základního nařízení. Komise tak nemohla žádnou nabídku závazku přijmout. Byl však učiněn závěr, že kvůli složitosti několika aspektů, konkrétně 1) nestálosti ceny dotčeného výrobku, která by vyžadovala určitý způsob indexace minimálních cen, přičemž uvedená nestálost není dostatečně odůvodněna klíčovou nákladovou položkou, a 2) zvláštní situaci na trhu ohledně dotčeného výrobku (mimo jiné kvůli omezenému dovozu vývozce, který je předmětem tohoto přezkumu), je nutno zvážit, zda by byl závazek kombinující indexovanou minimální cenu a množstevní strop proveditelný.

(47)

Jak bylo uvedeno výše, kvůli zmíněné složitosti žadatel nebyl schopen formulovat v zákonné lhůtě přijatelný závazek. Rada se proto domnívá, že by žadateli mělo být výjimečně povoleno dokončit nabídku závazku po uplynutí předepsané lhůty, avšak nejpozději deset kalendářních dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(48)

Zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a důvodech, o které se opíral záměr doporučit zastavení probíhajícího přezkumu a zachování stávajících antidumpingových cel na dovoz dotčeného výrobku vyráběného žadatelem. Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost se vyjádřit. Jejich vyjádření, která byla odůvodněná a podložená důkazy, byla zohledněna,

(1)

Rada svým nařízením (ES) č. 1995/2000 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících mimo jiné z Ruska. Toto nařízení se dále označuje jako „původní nařízení“ a šetření, na jehož základě byla původním nařízením uložena opatření, se dále označuje jako „původní šetření“.

(2)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti zahájeného v září 2005 Rada nařízením (ES) č. 1911/2006 (3) obnovila na pět let tato opatření na jejich současné úrovni. Opatření mají podobu zvláštních cel. Toto nařízení se dále označuje jako „nařízení po přezkumu před pozbytím platnosti“ a šetření, na jehož základě byla nařízením o pozbytí platnosti uložena opatření, se dále označuje jako „přezkum před pozbytím platnosti“.

(3)

Žádost o částečný prozatímní přezkum (dále jen „současný přezkum“) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení podali dva vyvážející výrobci z Ruska patřící pod akciovou společnost „Mineral and Chemical Company Eurochem“, konkrétně společnosti Novomoskovskiy Azot a Nevinnomyssky Azot. Tyto dvě společnosti jsou pro účely současného přezkumu z důvodu vzájemného vztahu považovány ze jeden právní subjekt (dále jen „žadatel“). Žádost byla omezena na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli.

(4)

Žadatel uvedl, že porovnání jeho vlastní běžné hodnoty a, vzhledem k neexistenci vývozu do Evropského společenství, vývozních cen do vhodné třetí země, v tomto případě do Spojených států amerických (USA), by vedlo ke snížení dumpingu značně pod výši současných opatření.

(5)

Komise po konzultaci s poradním výborem zjistila, že žádost obsahuje dostatečné přímé důkazy a dne 19. prosince 2006 prostřednictvím oznámení o zahájení, zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie (4), oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(6)

Přezkum byl omezen na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli. Šetření dumpingu zahrnovalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(7)

Komise oficiálně informovala žadatele, zástupce vyvážející země a sdružení výrobců ve Společenství o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně vyjádřit svá stanoviska a požadovat slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(8)

Slyšení bylo poskytnuto všem zúčastněným stranám, které o to požádaly a prokázaly, že pro slyšení existují konkrétní důvody.

(9)

Za účelem získání informací, které považovala pro své šetření za potřebné, Komise zaslala dotazníky akciové společnosti „Mineral and Chemical Company Eurochem“ a společnostem ve spojení s ní a v určených lhůtách obdržela odpovědi.

(10)

Komise vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za potřebné pro stanovení dumpingu. Komise provedla inspekce na místě u žadatele a společností ve spojení s ním:

(11)

Dotčený výrobek je stejný jako v původním šetření, tj. roztok močoviny a dusičnanu amonného, tekuté hnojivo běžně používané v zemědělství, pocházející z Ruska. Výrobek je tvořen směsí močoviny, dusičnanu amonného a vody. Obsah vody činí přibližně 70 % směsi (v závislosti na obsahu dusíku) a zbývající část tvoří stejné díly močoviny a dusičnanu amonného. Nejvýznamnější „vlastností“ výrobku je obsah dusíku (N), který se může pohybovat mezi 28 % a 32 %. Tohoto rozdílného obsahu lze docílit přidáním většího nebo menšího množství vody do roztoku. Nicméně se má za to, že všechny roztoky močoviny a dusičnanu amonného, bez ohledu na obsah dusíku, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti, a proto představují pro účely tohoto šetření jediný výrobek. Dotčený výrobek spadá pod kód KN 3102 80 00 .

(12)

Toto přezkumné šetření potvrdilo, že roztok močoviny a dusičnanu amonného je čistě komoditní výrobek a jeho kvalita a základní fyzikální vlastnosti jsou stejné bez ohledu na zemi původu. Roztoky močoviny a dusičnanu amonného vyráběné a prodávané žadatelem na jeho domácím trhu v Rusku a, vzhledem k neexistenci vývozu do Evropského společenství, roztoky vyvážené do Spojených států amerických, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v zásadě stejné použití. Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že současný přezkum byl omezen na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli, nebylo dosaženo žádných závěrů, pokud jde o výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství.

(13)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, vzhledem k tomu, že žadatel během OPŠ nerealizoval žádné vývozní prodeje močoviny a dusičnanu amonného do Evropského společenství, současné šetření nejprve zkoumalo, do jaké míry by měly být ceny pro vývoz do třetích zemí uplatněny při určování, zda se změnil základ, z něhož stávající opatření vycházela, a zda jsou tyto změny trvalé povahy.

(14)

Žadatel předložil důkazy o tom, že z důvodu platných cel nebylo možné během OPŠ výrobek vyvážet k prodeji na trhu Společenství. Žadatel poskytl přímé důkazy o tom, že ceny pro vývoz do USA jako reprezentativního třetího trhu nebyly dumpingové nebo byly přinejmenším dumpingové v menší míře, než činí dumpingové rozpětí v současnosti určené pro vývozy do Evropského společenství, a že bylo vhodné použít ceny vývozů do USA. Z důvodů uvedených níže ve 43. bodě odůvodnění a bodech následujících, byly vývozní ceny do třetí země, USA, posouzeny jako vhodné, protože trh USA byl srovnatelný s trhem Společenství, a proto byl reprezentativní.

(15)

Je nutno poznamenat, že v současnosti platná opatření částečně vycházejí z údajů nesouvisejících s žadatelovou vlastní výrobou a prodejem dotčeného výrobku, zatímco během současného OPŠ již byly dostupné ověřené údaje týkající se žadatelových vlastních informací o běžné hodnotě a vývozních cenách, i když pro trh třetí země. S ohledem na tyto skutečnosti se dospělo k závěru, že dumpingové rozpětí zjištěné během současného OPŠ odráželo situaci žadatele během OPŠ přesněji než v současnosti platná opatření.

(16)

V této souvislosti bylo také vzato v úvahu, že smyslem antidumpingových cel není uzavřít trh Společenství dovozům z třetích zemí, ale obnovit rovné podmínky.

(17)

Vzhledem k výše popsaným konkrétním okolnostem se proto dospělo k závěru, že výpočet dumpingového rozpětí během OPŠ na základě cen žadatele pro vývoz do USA byl vhodný.

(18)

Za účelem zjištění běžné hodnoty bylo nejprve ověřeno, zda byl celkový objem prodeje žadatele na domácím trhu reprezentativní podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žadatel během OPŠ nerealizoval prodej močoviny a dusičnanu amonného do Evropského společenství, objem prodeje žadatele na domácím trhu byl porovnán se všemi vývozy močoviny a dusičnanu amonného žadatele do Spojených států. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení by měl být domácí prodej považován za reprezentativní v případě, že je celkový objem tohoto prodeje roven nebo větší než 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozního prodeje, v tomto případě prodeje do Spojených států. Šetření ukázalo, že žadatel na domácím trhu neprodal reprezentativní množství močoviny a dusičnanu amonného.

(19)

Z tohoto důvodu nemohly být pro určení běžné ceny použity ceny žadatele na domácím trhu a běžná cena byla zjištěna početně podle čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení na základě výrobních nákladů vzniklých žadateli, navýšených o přiměřenou částku na prodejní, správní a režijní náklady (dále jen „náklady PSR“) a na zisk.

(20)

Pokud jde o výrobní náklady, je třeba uvést, že náklady na plyn představují hlavní část výrobních nákladů a významný podíl celkových výrobních nákladů. V souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení bylo zkoumáno, zda záznamy žadatele přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku.

(21)

Na základě údajů uveřejňovaných mezinárodně uznávanými zdroji zaměřenými na trhy s energií bylo zjištěno, že ceny placené žadatelem byly neobvykle nízké. Pro srovnání: pohybovaly se v rozmezí jedné čtvrtiny až jedné pětiny vývozní ceny zemního plynu z Ruska. Všechny dostupné údaje navíc nasvědčují tomu, že domácí ceny plynu v Rusku byly regulované a výrazně nižší než tržní ceny zemního plynu na neregulovaných trzích. Protože nebyly ceny plynu v žadatelových záznamech přiměřeně podchyceny, musely být odpovídajícím způsobem upraveny. Z důvodu neexistence nezkreslených cen plynu na ruském domácím trhu a v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení musely být ceny plynu stanoveny „na jakémkoli jiném přijatelném základě včetně informací z jiných reprezentativních trhů“.

(22)

Upravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici („Waidhaus“) bez dopravních nákladů a byla upravena o místní náklady na distribuci. Waidhaus, hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU, která je největším trhem pro ruský plyn a má ceny přiměřeně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(23)

Po poskytnutí informací žadatel namítl, že jakékoli úpravy jeho cen zemního plynu placených na domácím trhu by byly neoprávněné a že jeho účetní záznamy plně odrážejí náklady spojené s činností výroby a prodeje obdobného výrobku v zemi původu. Pro podložení tohoto tvrzení žadatel předložil studii nezávislé poradenské firmy uvádějící, že cena plynu placená žadatelem odrážela veškeré náklady na výrobu a prodej plynu, které vznikly dodavateli plynu. Je třeba nejprve poznamenat, jak uvádí i samotná studie, že náklady na plyn a dodávku plynu žadateli, použité pro srovnání, byly odhadovanými náklady a nikoli skutečnými náklady vynaloženými během OPŠ. Není rovněž jasné, zda takto určené náklady byly veškerými náklady ve smyslu základního nařízení, tj. včetně veškerých nákladů na výrobu a veškerých nákladů PSR spojených s výrobou a prodejem plynu. Dále se upozorňuje na to, že dostupné údaje o nákladech dodavatele plynu nelze v rámci tohoto řízení ověřit.

(24)

V každém případě se má za to, že podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení samotná skutečnost, že cena plynu účtovaná dodavatelem jeho klientovi pokrývá náklady, není jako taková kritériem pro určení, zda náklady na výrobu obdobného výrobku vedené ve firemním účetnictví přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem zkoumaného výrobku. Z důvodů uvedených výše ve 21. bodě odůvodnění bylo shledáno, že v tomto případě tomu tak není. Žadatel pominul zjevný výrazný rozdíl mezi cenou plynu placenou na ruském domácím trhu a cenou pro vývoz zemního plynu z Ruska na straně jedné a cenou placenou výrobci ze Společenství na straně druhé. Rovněž pominul skutečnost, že ceny zemního plynu na domácím trhu byly v Rusku regulovány a nelze předpokládat, že přiměřeně odrážejí cenu, která by byla běžně účtována na trzích s nezkreslenými cenami. Proto, i kdyby cena za plyn zaplacená žadatelem pokrývala jednotkové náklady na výrobu a prodej plynu vzniklé jeho dodavateli, tento argument by nebyl směrodatný, protože tržní cena plynu nemusí být přímo spojená s náklady na jeho výrobu a prodej. Cena, za kterou žadatel nakupoval plyn v průběhu OPŠ, je i nadále regulována státem a její výše je výrazně pod cenovou hladinou na neregulovaných trzích, jak je vysvětleno výše ve 21. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto nutno zamítnout.

(25)

Žadatel dále tvrdil, že provedením úpravy ceny plynu byla ve skutečnosti použita metoda pro určení běžné hodnoty, kterou základní nařízení nepředpokládá. Proto nahrazením nákladů na plyn na domácím trhu náklady vypočtenými podle popisu uvedeného výše ve 22. bodě odůvodnění a z důvodu, že tyto náklady představují hlavní část celkových nákladů obdobných výrobků, a proto také i početně stanovené běžné hodnoty, by tak běžná hodnota byla ve skutečnosti určena na základě údajů z třetího „reprezentativního“ trhu. V tomto ohledu žadatel argumentoval tím, že pro země s tržním hospodářstvím však základní nařízení předpokládá pouze následující metody pro určení běžné hodnoty: i) podle ceny obdobného výrobku na domácím trhu v běžném obchodním styku, anebo v případě, že prodej není realizován v běžném obchodním styku, ii) podle výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky na náklady PSR a na zisk nebo iii) podle reprezentativních cen platných při vývozu obdobných výrobků do vhodné třetí země. Žadatel uzavírá, že z tohoto důvodu by běžná hodnota neměla vycházet z údajů z třetího reprezentativního trhu.

(26)

V tomto ohledu, a jak je uvedeno v 18. až 42. bodě odůvodnění, je nutno předeslat, že běžná hodnota byla zjištěna v souladu s metodami popsanými v čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení. Nicméně, aby bylo možné zjistit, zda prodeje na domácím trhu byly provedeny v běžném obchodním styku z důvodu ceny, tj. zda byly ziskové, musí se nejprve určit, zda náklady žadatele byly spolehlivým základem ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Až po spolehlivém zjištění nákladů lze určit, kterou metodu pro určení běžné hodnoty použít. Proto je nesprávné tvrdit, že spolehlivé určení nákladů v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení představuje použití nové metody pro určení běžné hodnoty. Argumenty žadatele bylo proto nutno v tomto ohledu zamítnout.

(27)

Žadatel dále argumentoval tím, že i v případě, že by měla být provedena úprava jeho nákladů na zemní plyn na domácím trhu, cena za ruský zemní plyn ve Waidhausu nebyla spolehlivým základem pro tuto úpravu, protože tato cena je stanovena na základě dlouhodobých smluv o dodávkách plynu, v nichž je vzorec pro výpočet ceny vázán na ceny ropných produktů, a proto nesouvisí s náklady na výrobu a dodávky plynu žadateli v Rusku. Žadatel dále argumentoval tím, že cena za ruský plyn ve Waidhausu není spolehlivá, protože je ovlivněna nadměrně vysokou a možná i nekonkurenční cenou plynu na domácím trhu v Německu, kterou prošetřují německé orgány na ochranu hospodářské soutěže.

(28)

V prvé řadě je nutno poznamenat, že jedním z hlavních kritérií pro výběr základu pro stanovení cen plynu bylo to, zda přiměřeně odráží cenu, která by byla běžně účtována na trhu s nezkreslenými cenami. Tato podmínka je v případě cen ve Waidhausu bezesporu splněna. Kromě toho je zdaleka největší objem plynu z Ruska dovážen přes centrum Waidhaus, a proto představuje vhodný základ pro úpravu. Z tohoto důvodu byl Waidhaus považován za reprezentativní trh a za přiměřený základ pro určení cen plynu ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Za druhé, jak je popsáno ve 24. bodě odůvodnění, skutečnost, zda je cena ovlivňována náklady, není sama o sobě směrodatná, pokud přiměřeně odráží cenu, která by byla běžně účtována na trzích s nezkreslenými cenami. Pokud jde o cenu plynu dováženého prostřednictvím centra Waidhaus, neexistují žádné náznaky zásahu státu do tvorby ceny, a tato podmínka je tak splněna. Dále, pokud jde o tvrzení o nekonkurenční ceně plynu na domácím trhu v Německu, je nutno poznamenat, že šetření Spolkového kartelového úřadu, o němž se žadatel zmiňoval, stále probíhá a zatím nebyly vyvozeny žádné závěry. Kromě toho se toto šetření týká cen, za které hlavní němečtí distributoři plynu prodávají plyn na německém domácím trhu, a nikoli ceny, za kterou nakupují plyn dovážený z Ruska. Na rozdíl od toho, co uvádí žadatel, nemusí tyto dvě ceny nutně souviset, protože ekonomické zájmy distributorů plynu a jejich zákazníků jsou přesně opačné. Proto lze předpokládat, že se distributoři snaží udržovat prodejní cenu na co nejvyšší možné úrovni, přičemž je zároveň v jejich obchodním zájmu udržovat nákupní cenu na co nejnižší úrovni, aby dosáhli maximálního zisku. Argument žadatele, že německé subjekty nemají motivaci sjednávat ve Waidhausu nízké ceny pro plyn dovážený z Ruska, jsou pouhou domněnkou bez jakéhokoli faktického základu. V důsledku toho byly tyto argumenty zamítnuty.

(29)

Žadatel dále tvrdil, že pokud měla být provedena úprava jeho nákladů na zemní plyn na domácím trhu, měla vycházet z neregulovaných cen plynu v Rusku. Za prvé, pouze skutečnost, že Komise mohla vybrat jiný základ, nečiní volbu centra Waidhaus nepřiměřenou. Hlavním kritériem pro výběr základu, z něhož bude odvozena cena plynu, je, aby přiměřeně odrážel běžně účtovanou cenu na trzích s nezkreslenými cenami. Tato podmínka je v případě cen ve Waidhausu bezesporu splněna. Za druhé, skutečnost, že objem plynu prodávaného za neregulované ceny na domácím trhu byl v průběhu OPŠ jen malý a že takové ceny byly podstatně blíže regulované domácí ceně než volně určované ceně vývozní, jasně naznačuje, že tyto neregulované ceny byly převažujícími regulovanými cenami zkresleny. Proto nemohly být neregulované ceny na domácím trhu použity.

(30)

Žadatel dále argumentoval tím, že ceny zemního plynu na domácím trhu v Rusku regulované státem se neustále zvyšují a dosahují úrovní pokrývajících náklady na výrobu plynu. Proto nelze cenu na domácím trhu považovat za nekonkurenční a nepřiměřeně nízkou.

(31)

Tento argument není odůvodněný, protože správným kritériem pro výběr reprezentativního trhu není to, zda jsou ceny ziskové, ale to, zda odráží běžně účtovanou cenu na trzích s nezkreslenými cenami, jak je vysvětleno výše v 29. bodě odůvodnění. V případě cen regulovaných státem tomu tak není. Tento argument je navíc v rozporu s veřejnými prohlášeními ruského dodavatele plynu (jak potvrzuje jeho zveřejněná revidovaná účetní uzávěrka) o tom, že ceny plynu na ruském domácím trhu nepokrývají výrobní, přepravní a prodejní náklady. Proto byl tento argument zamítnut.

(32)

Žadatel dále navrhoval použít jako základ pro úpravu ruskou vývozní cenu pro vývoz na sousední trhy, avšak neposkytl žádné další informace nebo podklady o těchto trzích. Bylo stanoveno, že ruské ceny pro vývoz plynu do pobaltských států, o nichž byly určité údaje dostupné, nebyly dostatečně reprezentativní z důvodu relativně malých objemů vývozu do těchto zemí. Navíc nebyly dostupné potřebné údaje o přepravních a distribučních nákladech, a proto v tomto případě nemohly být spolehlivé ceny pro vývoz do pobaltských států stanoveny. Proto nebylo možné tyto ceny použít jako základ pro úpravu.

(33)

Žadatel také argumentoval tím, že pokud by byla použita vývozní cena ve Waidhausu, mělo by být od ceny ve Waidhausu odečteno ruské vývozní clo splatné pro všechny vývozy, protože nevzniklo na domácím trhu.

(34)

Je pravdou, že tržní cena v centru Waidhaus, které bylo považováno za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení, je cenou po uplatnění vývozních daní a nikoli cenou bez těchto daní. Z hlediska kupujícího je relevantní cena, kterou musí zaplatit v centru Waidhaus, a v tomto ohledu není směrodatné, jaké procento ceny tvoří vývozní daň a jaké procento je zaplaceno dodavateli plynu. Dodavatel plynu na druhou stranu bude vždy usilovat o maximalizaci své ceny, a proto bude účtovat co nejvyšší cenu, kterou jsou jeho zákazníci ochotni zaplatit. Vzhledem k tomu, že tato cena je vždy poměrně vysoko nad výrobními náklady a umožňuje dodavateli plynu dosáhnout značných zisků, jeho cenové nastavení není primárně ovlivněno výší vývozní daně, ale tím, jakou cenu jsou jeho zákazníci ochotni zaplatit. Proto se dospělo k závěru, že cena zahrnující vývozní daň a nikoli cena bez vývozní daně je nezkreslenou cenou určovanou trhem. Proto byly argumenty žadatele v tomto ohledu zamítnuty.

(35)

V této souvislosti žadatel také tvrdil, že by k vývozní ceně v centru Waidhaus neměla být připočtena přirážka místního distributora a že zisky distributorů již byly zahrnuty do ceny ve Waidhausu. V tomto ohledu žadatel tvrdil, že místními distributory v Rusku byly dceřiné společnosti dodavatele plynu a připočtení zisku těchto distributorů tak může představovat dvojí započtení. Žadatel dále tvrdil, že by se měla vzít v úvahu přirozená komparativní výhoda Ruska. Dále argumentoval tím, že vzhledem k tomu, že je plyn široce dostupný v Rusku, ale nikoli ve Společenství, jsou ceny na domácím ruském trhu přirozeně nižší, než je cena vyváženého plynu, což by mělo být zohledněno při určování úpravy cen plynu zaplacených na domácím trhu.

(36)

Za prvé, je třeba poznamenat, že přirážky místních distributorů neobsahují pouze ziskové rozpětí těchto společností, ale i jejich náklady mezi nákupem a opětovným prodejem zemního plynu.

(37)

Za druhé, tento argument již nelze dostatečně ověřit. To vyplývá ze skutečnosti, že dodavatel plynu v Rusku a jeho přidružené společnosti nebyly předmětem současného šetření, a tudíž nebyly k dispozici dostatečné informace o organizaci a o struktuře jeho nákladů. Je třeba také poznamenat, že situace v Rusku v tomto ohledu není, mimo jiné z důvodu úzkého propojení mezi dodavatelem plynu a ruskou vládou, natolik transparentní, aby umožňovala dostatečný přístup k nezbytným důkazům.

(38)

Žadatel, který nese důkazní břemeno, navíc nepředložil žádné další údaje nebo důkazy svědčící o tom, zda vůbec a do jaké míry byly distribuční náklady do ceny v centru Waidhaus zahrnuty. Jelikož však domácí zákazníci nakupovali plyn od místních dodavatelů, bylo nutno předpokládat, že platili místní distribuční náklady, které jako takové nejsou zahrnuty v neupravené ceně v centru Waidhaus. Proto muselo být v této fázi řízení konstatováno, že tato úprava byla oprávněná, a v důsledku toho byl tento argument zamítnut.

(39)

Orgány Společenství však také uznaly, že dopad této konkrétní úpravy na početní stanovení dumpingového rozpětí může být značný. Proto bylo vzhledem ke zvláštní situaci popsané výše ve 37. bodě odůvodnění stanoveno, že dodá-li žadatel dostatečné a ověřitelné důkazy, Komise může v tomto ohledu zvážit opětovné otevření šetření.

(40)

Pokud jde o komparativní výhody uvedené žadatelem v souvislosti s dostupností zemního plynu v Rusku, je nutno podotknout, jak výše uvádí 28. bod odůvodnění, že hlavním kritériem pro výběr cen v centru Waidhaus jako základu pro stanovení cen plynu je skutečnost, že přiměřeně odrážejí cenu běžně účtovanou na trzích s nezkreslenými cenami. Tržní podmínky převládající na domácím trhu nejsou v této souvislosti směrodatné. Tato námitka proto musela být zamítnuta.

(41)

Náklady PSR a zisk nemohly být stanoveny na základě hlavní části čl. 2 odst. 6 první věty základního nařízení, protože po úpravě o náklady na plyn zmíněné ve 22. bodě odůvodnění žadatel neměl reprezentativní prodej dotčeného výrobku na domácím trhu v rámci běžného obchodního styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení nebylo možno použít, neboť předmětem šetření je pouze žadatel. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. b) také nebylo možné použít, neboť z výrobků spadajících do stejné obecné kategorie zboží je zemní plyn pravděpodobně zdaleka nejdůležitější surovinou, a proto by s velkou pravděpodobností musely být upraveny také výrobní náklady, a to z důvodů zmíněných výše ve 21. bodě odůvodnění. V rámci tohoto pozatímního přezkumu nebyly dostupné žádné údaje potřebné pro řádné vyčíslení této úpravy a pro zjištění nákladů PSR a příslušného zisku při prodeji těchto výrobků po takové úpravě. Náklady PSR a zisk proto byly stanoveny na základě přiměřené metody podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(42)

V této souvislosti byly zohledněny veřejně přístupné informace o hlavních společnostech působících v odvětví dusíkatých hnojiv. Bylo zjištěno, že pro účely šetření by byly nejvhodnější odpovídající údaje od severoamerických výrobců (z USA a Kanady), a to díky široké dostupnosti spolehlivých a úplných veřejných finančních informací od kótovaných společností z této části světa. Severoamerický trh se navíc vyznačuje významným objemem domácího prodeje a vysokou úrovní konkurence ze strany domácích i zahraničních společností. Z těchto důvodů byly náklady PSR a zisk stanoveny na základě váženého průměru nákladů PSR a zisku tří severoamerických výrobců patřících mezi největší společnosti v odvětví hnojiv, pokud jde o prodej výrobků stejné obecné skupiny (dusíkatá hnojiva) v Severní Americe. Tito tři výrobci byli shledáni reprezentativními pro odvětví dusíkatých hnojiv (v průměru přes 78,15 % obratu společnosti/obchodní divize) a jejich PSR náklady a zisk reprezentativními pro tento typ nákladů, které běžně vynakládají společnosti úspěšně působící v tomto odvětví. Kromě toho nic nenasvědčuje tomu, že by takto stanovené ziskové rozpětí bylo vyšší než zisk běžně dosahovaný ruskými výrobci z prodeje výrobků stejné obecné skupiny na jejich domácím trhu.

(43)

Jak je uvedeno výše v 13. bodě odůvodnění, žadatel během OPŠ neměl vývozní prodeje močoviny a dusičnanu amonného do Evropského společenství. Proto, z důvodů uvedených v 14. až 17. bodě odůvodnění, bylo považováno za vhodné za účelem výpočtu dumpingového rozpětí přezkoumat cenové chování žadatele vzhledem k jiným vývozním trhům. V oznámení o zahájení byly za vhodný trh pro účely srovnání označeny USA, neboť jsou hlavním vývozním trhem žadatele představujícím přes 70 % objemu vývozu žadatele během OPŠ.

(44)

Žádná ze zúčastněných stran nevznesla připomínky k volbě USA jako nejvhodnějšího trhu pro účely srovnání. Šetření potvrdilo, že pro účely srovnání je nejvhodnějším trhem s močovinou a dusičnanem amonným trh USA, neboť Evropské společenství a USA představují dva hlavní trhy s močovinou a dusičnanem amonným na světě a jsou srovnatelné, pokud jde o objem i ceny.

(45)

Vzhledem k tomu, že vývozní prodeje žadatele do USA během OPŠ byly realizovány prostřednictvím obchodníka ve spojení sídlícího ve Švýcarsku, musela být vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Vývozní cena byla proto stanovena na základě cen skutečně zaplacených či splatných žadateli při prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v USA, které jsou jeho hlavním vývozním trhem. Od těchto cen byla odečtena pomyslná provize odpovídající ziskovému rozpětí obchodníka ve spojení, který má podobnou roli, jako obchodní zástupce jednající na základě provize.

(46)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a tím i srovnatelnost cen. Byly proto provedeny úpravy o rozdíly v dopravních a manipulačních nákladech, nákladech na nakládku a vedlejších nákladech, byly-li přiměřené a podložené ověřenými důkazy.

(47)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(48)

Z tohoto srovnání vyplynulo dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF na hranice Severní Ameriky před proclením ve výši 33,95 %.

(49)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo zkoumáno, zda se změnily okolnosti, na jejichž základě bylo stanoveno současné dumpingové rozpětí, a zda je tato změna trvalá.

(50)

Nic nenaznačovalo tomu, že běžnou hodnotu nebo vývozní cenu stanovenou pro žadatele současným šetřením nelze považovat za trvalou. Ačkoli lze namítnout, že vývoj cen zemního plynu jako hlavní suroviny by mohl mít na běžnou hodnotu zásadní vliv, bylo konstatováno, že cenový nárůst by ovlivnil všechny subjekty na trhu, a tudíž by měl dopad jak na běžnou hodnotu, tak na vývozní cenu.

(51)

Bylo zjištěno, že cena žadatelových vývozů do USA, žadatelova hlavního vývozního trhu, byla během OPŠ podobná ceně jeho vývozů do ostatních zemí.

(52)

Existují proto důvody domnívat se, že zjištěné dumpingové rozpětí je založeno na změněných okolnostech trvalé povahy.

(53)

Současný přezkum navíc neodhalil žádné známky ani doklady toho, že by se měl v dohledné době zásadním způsobem změnit základ, na němž byla stanovena úroveň odstranění újmy při původním šetření.

(54)

V tomto ohledu je nutno poznamenat, že ačkoli se od uložení konečného cla změnily okolnosti, na základě kterých byl dumping zjištěn a které způsobily vyšší dumpingové rozpětí během OPŠ v porovnání s obdobím původního řízení, a ačkoli existují důvody domnívat se, že zjištěné dumpingové rozpětí je založeno na změněných okolnostech trvalé povahy, výše platného antidumpingového cla by měla být zachována. Jak je uvedeno níže v 55. a 56. bodě odůvodnění, konečné antidumpingové clo bylo uloženo na úrovni odstranění újmy zjištěné během původního šetření.

(55)

Připomíná se, že podle ustanovení čl. 9 odst. 4 základního nařízení a jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 1995/2000, konečné clo v původním šetření bylo stanoveno na úrovni zjištěného rozpětí újmy, která byla nižší než dumpingové rozpětí, neboť bylo zjištěno, že toto nižší clo bude adekvátní pro odstranění újmy způsobené odvětví Společenství. Vzhledem k této skutečnosti by clo stanovené v tomto přezkumu nemělo být vyšší než rozpětí újmy zjištěné v původním šetření.

(56)

V tomto částečném prozatímním přezkumu nebylo možné stanovit žádné individuální rozpětí újmy, neboť byl omezen na posouzení dumpingu ve vztahu k žadateli. Proto bylo dumpingové rozpětí zjištěné v současném přezkumu srovnáváno s rozpětím újmy zjištěným v původním šetření. Vzhledem k tomu, že rozpětí újmy zjištěné v původním šetření bylo nižší než dumpingové rozpětí zjištěné v současném šetření, tento přezkum by měl být zastaven beze změny antidumpingových opatření, která v současné době platí.

(57)

Žadatel vyjádřil zájem nabídnout závazek, ale nepředložil dostatečně podloženou nabídku závazku ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení. Nabídka závazku proto nemohla být Komisí přijata. Má se však za to, že kvůli složitosti několika otázek, konkrétně 1) nestálosti ceny dotčeného výrobku, která by vyžadovala určitý způsob indexace minimálních cen, přičemž tato nestálost není dostatečně vysvětlena hlavní nákladovou položkou ovlivňující cenu, a 2) zvláštní situaci na trhu dotčeného produktu (mimo jiné kvůli neexistenci dovozů od vývozce, který je předmětem tohoto přezkumu, v průběhu OPŠ), je třeba dále zvážit, zda je závazek kombinující indexovanou minimální cenu a množstevní strop vůbec možný.

(58)

Jak bylo uvedeno výše, z důvodu této složitosti žadatel nedokázal ve stanovené lhůtě formulovat přijatelnou nabídku závazků. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Rada za to, že by mělo být žadateli mimořádně povoleno vypracovat nabídku závazků po výše zmíněné lhůtě, avšak nejpozději do 10 kalendářních dnů od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(59)

Zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo rozhodnuto zastavit tento přezkum a ponechat v platnosti stávající antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku vyráběného žadatelem. Zúčastněné strany dostaly příležitost se vyjádřit. Všechna jejich vyjádření, která byla odůvodněná a podložená důkazy, byla zohledněna,

(1)

Dne 20. prosince 2006 zveřejnila Komise oznámení (2) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu koksu z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm (dále jen „koks 80+“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství. Dne 19. září 2007 Komise uložila nařízením (ES) č. 1071/2007 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz koksu 80+ pocházejícího z ČLR.

(2)

Poznamenává se, že řízení bylo zahájeno na podnět, který podali tři výrobci ve Společenství představující přibližně 40 % celkové výroby koksu 80+ ve Společenství. Podotýká se, že v 2. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl uveden podhodnocený údaj „více než 30 %“; při dalším šetření však bylo zjištěno, že žadatelé ve skutečnosti představují přibližně 40 % celkové výroby ve Společenství.

(3)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Co se týká tendencí vývoje významných pro posouzení újmy, analyzovala Komise údaje vztahující se k období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz koksu 80+ pocházejícího z ČLR předložilo několik zúčastněných stran písemné připomínky. Stranám, jež o to požádaly, bylo umožněno slyšení.

(5)

Komise dále vyhledávala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Komise zejména prohloubila šetření s ohledem na aspekty zájmu Společenství. V této souvislosti se po uložení prozatímních opatření uskutečnila jedna dodatečná inspekce u této společnosti:

(6)

Mimoto se za účelem získání informací uskutečnila návštěva Výboru sdružení evropských sléváren (dále jen „CAEF“) v Düsseldorfu v Německu. K objasnění některých údajných problémů při provádění se uskutečnila rovněž inspekce u celních orgánů v Antverpách v Belgii a v Duisburgu v Německu.

(7)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala Komise doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz koksu 80+ pocházejícího z ČLR a konečný výběr částek zajištěných formou prozatímních cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(8)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění případně upravena.

(9)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzují se 13. až 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl přijat konečný závěr, že dotčený výrobek a koks 80+ vyráběný a prodávaný ve srovnatelné zemi, USA, a koks 80+ vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(11)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se úrovně spolupráce, výběru srovnatelné země a stanovení běžné hodnoty, potvrzují se 18. až 28. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Co se týká srovnání cen, jediný spolupracující vývozce vznesl námitku proti tomu, že Komise při výpočtu dumpingu odmítla jeho tvrzení týkající se operací po třídění, a tvrdil, že při výpočtu újmy bylo obdobné tvrzení vzato v úvahu. Tvrzení bylo proto přijato a běžná hodnota byla dodatečně upravena.

(13)

Byl revidován odhad hodnoty úpravy, která byla provedena v předběžné fázi s ohledem na rozdíly ve fyzických vlastnostech s cílem zohlednit hodnotu rozdílů v ukazatelích výhřevnosti a velikostním rozsahu mezi dotčeným výrobkem vyráběným ve srovnatelné zemi a čínským vyváženým výrobkem.

(14)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se 29. až 31. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Konečné dumpingové rozpětí bylo stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty ze závodu s váženou průměrnou vývozní cenou ze závodu podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Po provedení úprav uvedených ve 12. a 13. bodě odůvodnění revidované konečné celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením, činí 61,8 %.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se vymezení výroby ve Společenství a výrobního odvětví Společenství, potvrzují se 34. a 35. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokračovala Komise v šetření zejména s ohledem na jednu složku spotřeby Společenství, a to na objem dovozu v průběhu posuzovaného období. V tomto ohledu však nebyly získány žádné nové a doložené informace. Vzhledem k této skutečnosti a s ohledem na to, že zúčastněné strany nepředložily žádná tvrzení, jež by zpochybnila metodu použitou ke stanovení spotřeby Společenství, se potvrzují 36. a 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Jak je uvedeno v 36. a 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokračovala Komise v šetření objemu dovozu a dovozních cen v průběhu posuzovaného období. Poznamenává se, že ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se objevila písařská chyba, jelikož ceny od roku 2004 do období šetření klesly o 43 %, nikoliv o 35 %, jak bylo ve zmíněném bodě odůvodnění uvedeno.

(19)

Nebyly však získány žádné nové a doložené informace týkající se objemu dovozu a dovozních cen. Vzhledem k této skutečnosti a s ohledem na to, že zúčastněné strany nepředložily žádná tvrzení, jež by zpochybnila metodu použitou ke stanovení objemu a cen dotyčného dovozu, potvrzují se 38. až 42. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Spolupracující vyvážející výrobce a jeden uživatel uvedli, že v zájmu provedení spravedlivého výpočtu cenového podbízení je nutno při porovnávání cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství za obdobný výrobek a dovozních cen dotčeného výrobku provést úpravu s ohledem na rozdíly ve fyzických vlastnostech. Někteří výrobci ve Společenství na druhou stranu tvrdili, že ačkoliv může být v hypotetickém případě zvláštní jakost koksu 80+ od některých výrobců ve Společenství důvodem vyšší ceny, z údajů, které měla Komise k dispozici, vyplývá, že uživatelé neplatí vyšší cenu za tzv. vyšší jakost, a to zejména v prostředí stlačených cen v důsledku dravého dumpingu. Podle těchto výrobců ve výrobním odvětví Společenství jsou rozhodnutí uživatelského výrobního odvětví o koupi založena výhradně na ceně stanovené pro čínský výrobek. Úpravy s ohledem na rozdíly ve fyzických vlastnostech proto nejsou opodstatněné. Jelikož však z ověřených informací, které předložily zúčastněné strany, vyplývá, že mezi obdobným výrobkem a dotčeným výrobkem existují určité rozdíly ve vlhkosti, obsahu popela, těkavých látek a síry, u nichž by za běžných tržních podmínek bylo možno očekávat, že budou mít účinek na ceny, bylo tvrzení spolupracujícího čínského výrobce a uživatele přijato a byla provedena dodatečná úprava ke zohlednění těchto rozdílů.

(21)

Dále se k porovnání dotčeného výrobku a koksu 80+ vyráběného výrobním odvětvím Společenství na stejné úrovni obchodu, vedle podovozních nákladů vynaložených dovozci ve Společenství a uvedených v 43. bodě odůvodnění, provedla oprava výpočtu cenového podbízení také pro náklady na vykládku. Pro ujasnění se uvádí, že při výpočtu cenového podbízení byla již v předběžné fázi provedena úprava ziskového rozpětí u nezávislých dovozců, ačkoliv není v 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení výslovně uvedena. Tato úprava byla provedena na základě ověřené ziskovosti oznámené spolupracujícím nezávislým dovozcem v průběhu období šetření, a to v rozmezí 5–10 % (4).

(22)

Prozatímní rozpětí cenového podbízení pro ČLR bylo v souladu s tím pozměněno a byl vyvozen závěr, že v průběhu období šetření byl dotčený výrobek pocházející z ČLR prodáván ve Společenství za ceny, které se podbízely oproti prodejním cenám výrobního odvětví Společenství, vyjádřeno v procentech prodejních cen, o 5,7 %.

(23)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení ohledně výroby, výrobní kapacity a míry využití kapacity, objemu prodeje, podílu na trhu, růstu, zásob, investic a velikosti dumpingového rozpětí, potvrzují se 46. až 50., 53. a 54. a 60. a 61. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Prodejní ceny ve Společenství uvedené v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly opraveny a jsou uvedeny v tabulce níže. Malé opravy neovlivňují závěry vyvozené s ohledem na prodejní ceny ve Společenství v 51. a 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Výpočet údajů o ziskovosti uvedených v prozatímním nařízení byl revidován a byla opravena jedna chyba. Správné údaje uvedené v tabulce níže nemají vliv na závěry týkající se obecné tendence vývoje ziskovosti výrobního odvětví Společenství, i když podávají ještě neutěšenější obrázek o stavu výrobního odvětví Společenství: ziskovost výrobního odvětví Společenství výrazně poklesla z 16,2 % v roce 2005 na – 3,8 % v období šetření. Po této opravě byly rovněž upraveny údaje o návratnosti investic, vyjádřené jako zisk v procentech zůstatkové hodnoty investic. Údaje o hotovostních tocích jsou stejné jako v prozatímním nařízení, v tabulce jsou však uvedeny kvůli přehlednosti.

(26)

Jelikož v tomto konkrétním ohledu nebyly vzneseny žádné nové připomínky, potvrzují se závěry ohledně schopnosti výrobního odvětví Společenství získat kapitál uvedené v 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Údaje o produktivitě pracovních sil výrobního odvětví Společenství uvedené v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly rovněž opraveny a jsou uvedeny v tabulce níže. Tyto opravené údaje prokazují, že produktivita pracovních sil výrobního odvětví Společenství, měřená jako výkon (v tunách) na jednoho zaměstnance ročně, se od roku 2003 do období šetření mírně zvýšila. Pro přehlednost jsou v tabulce uvedeny podrobnější údaje o ročních nákladech na jednoho zaměstnance než v prozatímním nařízení.

(28)

Po zveřejnění prozatímního nařízení jeden uživatel s odkazem na 64. a 67. bod odůvodnění prozatímního nařízení tvrdil, že Komise založila své prozatímní závěry o újmě – a následně rovněž o příčinných souvislostech – výhradně na údajně nepříznivém vývoji některých tržních ukazatelů za velmi krátké časové období místo na posouzení újmy v období tří až čtyř let, jak je běžnou praxí. Uživatel toto tvrzení založil na předpokladu, že až do konce roku 2005 výrobní odvětví Společenství neutrpělo žádnou újmu, jelikož platnost předchozích opatření zanikla koncem roku 2005. Jelikož období šetření skončilo v září 2006, znamenalo by to, že k nepříznivému stavu výrobního odvětví Společenství došlo pouze v průběhu několika měsíců v roce 2006.

(29)

V této souvislosti se nejprve podotýká, že 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v němž se odkazuje na vývoj některých ukazatelů újmy v období od roku 2005 do období šetření, je nutno brát v úvahu ve spojení s předchozím 63. bodem odůvodnění, v němž jsou uvedeny připomínky k vývoji ukazatelů újmy do roku 2005. Z těchto bodů odůvodnění prozatímního nařízení týkajících se ukazatelů újmy je zřejmé, že Komise dodržela svou obvyklou praxi a zkoumala vývoj ukazatelů újmy v období téměř čtyř let, tj. od počátku roku 2003 do září 2006. Jak je zmíněno v 63. bodě odůvodnění, rok 2004 byl na trhu s koksem 80+ výjimečným rokem v důsledku malé nabídky na trhu kvůli nízkému dovozu z ČLR a uzavření některých výrobních závodů, jež dříve vyráběly koks 80+ ve Společenství. Výjimečná povaha situace na trhu v roce 2004, která se projevila i v ukazatelích následujícího roku, nebyla žádnou zúčastněnou stranou zpochybněna. Právě kvůli tomu, že se vrcholy z roku 2004 a 2005 považují za výjimečné, musela Komise v tomto případě věnovat zvláštní pozornost vývoji ukazatelů újmy v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření. Připomíná se, že u hlavních finančních ukazatelů, zejména ziskovosti, došlo k výraznému poklesu nejen v období od roku 2005 do období šetření, nýbrž rovněž při srovnání roku 2003 s obdobím šetření.

(30)

Mimoto je nutno uvést, že by vyvozování jakýchkoliv závěrů o stavu výrobního odvětví Společenství na konci roku 2005 ze skutečnosti, že výrobci ve Společenství nepodali žádost o přezkum před pozbytím platnosti předchozích opatření, bylo čistě spekulativní.

(31)

Proto je nutno odmítnout tvrzení, že Komise analyzovala stav újmy pouze s ohledem na některé měsíce roku 2006.

(32)

Výše revidované činitele, tj. ziskovost, návratnost investic a produktivita výrobního odvětví Společenství, nezměnily tendence uvedené v prozatímním nařízení. Rovněž revidovaný rozsah cenového podbízení je nadále značně nad minimální úrovní. Na základě těchto skutečností se má za to, že závěry o podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství, které byly uvedeny v prozatímním nařízení, se nemění. Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, uvedené závěry se potvrzují s konečnou platností.

(33)

Jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, vyvozuje se konečný závěr, že v průběhu období šetření byly průměrné ceny dovozu z ČLR nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství o 5,7 %. Revize cenového podbízení nemá žádný účinek na závěry o vlivu dumpingového dovozu uvedené v 67. až 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Jeden uživatel tvrdil, že vývoj na trhu po období šetření ukazuje, že situace, která panovala v období šetření, byla výjimečná a že se ceny po období šetření začaly opět zvyšovat. Tento uživatel uvedl, že dočasný pokles cen v průběhu období šetření byl zapříčiněn hlavně nepříznivým směnným kurzem USD vůči EUR a skutečností, že ceny koksu 80+ jsou na světových trzích obvykle vyjádřeny v USD a že je obtížné přizpůsobit ceny, které jsou zpravidla sjednávány ročně, nové měnové situaci. V této souvislosti se podotýká, že šetření prokázalo, že prodejní ceny výrobců ve výrobním odvětví Společenství nejsou v rámci EU obvykle vyjádřeny v USD, nýbrž v EUR či jiných evropských měnách. Růst cen po období šetření, na který tento uživatel poukázal a který by se časově shodoval s ještě slabším USD v porovnání s EUR, nepodporuje logiku tvrzení, že pokles cen koksu 80+ byl způsoben negativním vývojem směnného kurzu USD vůči EUR.

(35)

Jeden uživatel uvedl, že údajnou újmu, která byla výrobnímu odvětví Společenství způsobena klesajícími cenami, lze přičíst hlavně agresivní cenové politice uplatňované některými evropskými výrobci, kteří prodávají za ceny nižší, než jsou čínské dovozní ceny. Při šetření však nebyly zjištěny žádné důkazy o údajné obecné „agresivní cenové politice“ mezi některými evropskými výrobci. Bylo zjištěno, že k soutěži mezi evropskými výrobci dochází hlavně na regionálních trzích, a nikoliv na úrovni celého Společenství, jelikož vzhledem ke značným nákladům na dopravu výrobci obvykle prodávají výrobek v zeměpisné blízkosti. Nižší ceny, které možná někteří výrobci účtovali, proto nepřivodily újmu ostatním evropským výrobcům. Mimoto skutečnost, že mezi některými evropskými výrobci existuje hospodářská soutěž, neznamená, že čínské dumpingové dovozní ceny tyto výrobce nedonutily předkládat lepší nabídky než ostatní výrobci v ještě větší míře, než by tomu bylo v situaci spravedlivé hospodářské soutěže ze strany čínských výrobců, a tudíž prodávat za neudržitelné ceny.

(36)

Tento uživatel rovněž tvrdil, že největší podíl zvýšení spotřeby od roku 2003 do období šetření získali výrobci ve Společenství, nikoliv čínský dovoz. Ačkoliv to v absolutním vyjádření může být pravda, relativní hodnoty tomu nenasvědčují: šetření prokázalo, že na čínský dovoz, který měl v roce 2003 podíl na trhu ve výši 24 %, připadla v období od roku 2003 do období šetření téměř polovina nárůstu spotřeby.

(37)

Týž uživatel rovněž uvedl, že v prostředí rostoucí hospodářské soutěže nebylo výrobní odvětví Společenství s to zvýšit svůj podíl na trhu, jelikož nezvýšilo svou výrobní kapacitu. Proto musel nárůst spotřeby Společenství pokrýt čínský dovoz. Skutečnost, že výrobní odvětví Společenství nezvyšovalo svou kapacitu stejným tempem, jakým rostla spotřeba, lze však považovat spíše za důsledek nejistého investičního prostředí vytvořeného cenovým tlakem dumpingového čínského dovozu než za příčinu újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(38)

Poznamenává se, že výrobní odvětví Společenství mělo v období šetření volnou kapacitu ve výši přibližně 120 000 tun, jejíž využití nebylo hospodářsky únosné kvůli cenovému tlaku dumpingového čínského dovozu. Jeden výrobce ve Společenství dále v období od roku 2005 do období šetření významně omezil svou výrobu a po období šetření výrobu koksu 80+ zastavil. Ze zvláštní povahy tohoto výrobního odvětví vyplývá, ze dočasné zastavení výrobního procesu vede ke zničení výrobního zařízení (pecí) a jeho obnovení by vyžadovalo velké dodatečné investice. V tržní situaci charakterizované významným snížením cen nemělo z hospodářského hlediska smysl investovat do obnovení uzavřených pecí nebo vybudování pecí nových.

(39)

Jedna zúčastněná strana rovněž uvedla, že hlavní příčinou údajné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství byly vyšší mzdové náklady. Šetření však prokázalo, že celkové zvýšení počtu zaměstnanců ve výrobním odvětví Společenství připadá pouze na jednoho výrobce, který současně zvýšil svou produktivitu. Ostatní výrobci ve Společenství zachovali úroveň zaměstnanosti poměrně stálou, i když se potýkali s klesající výrobou. To lze vysvětlit povahou výrobního procesu v tomto odvětví, v němž je počet zaměstnanců, kterých je zapotřebí k zachování výrobního zařízení v provozu, prakticky neměnný bez ohledu na to, zda podnik funguje s poloviční či nižší kapacitou, což spolu se snížením výroby vede k poklesu produktivity.

(40)

V každém případě, i kdyby některým výrobcům ve výrobním odvětví Společenství vznikly zbytečně vysoké mzdové náklady při snižující se výrobě, nemůže to být vážnou příčinou újmy vzhledem k minimálnímu účinku změn mzdových nákladů na celkovou ziskovost výrobního odvětví Společenství. Pro ilustraci, zvýšení mzdových nákladů (1,8 milionu EUR) vysvětluje méně než 1 procentní bod poklesu celkové ziskovosti výrobního odvětví Společenství, která spadla z 16,2 % v roce 2005 na – 3,8 % v období šetření (snížení zisku o přibližně 39 milionů EUR).

(41)

Co se týká cen surovin, blíže popsaných v 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, poznamenává se, že revidované výpočty ukazují, že v průběhu posuzovaného období představovala základní surovina používaná při výrobě koksu 80+, koksovatelné uhlí, přibližně 60 % nákladů výrobního odvětví Společenství na výrobu koksu 80+.

(42)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že vyšší náklady na hlavní surovinu, koksovatelné uhlí, zasáhly výrobní odvětví Společenství poměrně silněji než čínské výrobní odvětví, které má snadný přístup k surovině, což znamená, že výrobní odvětví Společenství není konkurenceschopné ani tehdy, když k dumpingovému dovozu nedochází. V tomto ohledu se za prvé poznamenává, že vzhledem k velmi omezené spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců nelze vyvodit žádné obecné závěry o snadnosti přístupu čínských vyvážejících výrobců k surovinám. Je nutno rovněž zmínit, že jeden výrobce ve Společenství, na něhož připadá významná část celkové výroby ve Společenství, používá koksovatelné uhlí z místních zdrojů. Jak již bylo uvedeno v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, až do období šetření bylo výrobní odvětví Společenství schopno přenést zvýšení cen surovin na prodejní ceny. Mimoto se podotýká, že podle dostupných informací o trhu se rovněž Čína uchyluje částečně k dováženým surovinám a v současnosti dováží značné množství koksovatelného uhlí z Austrálie.

(43)

Jiná zúčastněná strana naznačila, že analýza příčinných souvislostí není správná, jelikož má pochybnosti o tom, jak mohlo výrobní odvětví Společenství, které bylo v roce 2003 ziskové, utrpět v období šetření ztráty a nadále nebýt schopno pokrýt vysoké náklady na suroviny, i když byl nárůst prodejních cen výrobního odvětví Společenství v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření mnohem významnější než dopad nárůstu cen surovin.

(44)

V této souvislosti se poznamenává, že i když je pravdou, že prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly v období šetření vyšší než v roce 2003 (viz 51. bod odůvodnění prozatímního nařízení), ceny suroviny, které jsou hlavní složkou výrobních nákladů, byly proporčně ještě vyšší (viz 75. bod odůvodnění prozatímního nařízení a 41. bod odůvodnění). Toto tvrzení se proto odmítá.

(45)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzují se 67. až 80. bod odůvodnění prozatímního nařízení s výjimkou revizí provedených v 67. a 75. bodě odůvodnění, jak bylo uvedeno výše.

(46)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzuje prozatímní zjištění ohledně existence příčinné souvislosti mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a čínským dumpingovým dovozem.

(47)

Od některých výrobců ve výrobním odvětví Společenství, jakož i spolupracujícího vyvážejícího výrobce a uživatelů došly připomínky týkající se nutnosti zohlednit určité důležité vývojové tendence, které nastaly po období šetření. Tyto připomínky se týkají zejména významného zvýšení tržní ceny koksu 80+, a to ceny čínského dovozu i prodejních cen výrobního odvětví Společenství.

(48)

Zmíněné zúčastněné strany toto zvýšení dovozních cen přičítají zejména některým opatřením, která nedávno zavedla čínská vláda ve snaze zabránit vývozu energeticky náročných materiálů, včetně koksu, například zvýšené vývozní dani a restriktivnímu vydávání vývozních licencí. Jeden uživatel uvedl, že tato opatření budou pravděpodobně dlouhodobá vzhledem k strukturálním změnám čínské politiky, kdy jsou polosurové energetické výrobky jako koks 80+ ponechávány pro domácí trh za účelem vytvoření přidané hodnoty v místě. Výrobci ve výrobním odvětví Společenství na druhou stranu tvrdili, že současná vysoká úroveň cen je dočasná a může být kdykoli změněna podle volného uvážení vlády ČLR. Týž uživatel rovněž tvrdil, že ziskovost výrobců ve Společenství je v současnosti vysoká vzhledem k významně vyšším prodejním cenám po období šetření. Podle tohoto uživatele budou mít prodejní ceny výrobního odvětví Společenství dlouhodobě rostoucí tendenci vzhledem k významnému zvýšení spotřeby v odvětví výroby minerální vlny, neexistenci jakéhokoliv zvýšení výrobní kapacity v Unii, a zejména výrazným změnám čínské politiky, jež významně omezily vývoz z ČLR.

(49)

Co se týká tvrzení tohoto uživatele, že údajná dlouhodobost i) omezeného čínského vývozu a ii) údajně vysoké úrovně ziskovosti výrobního odvětví Společenství popírá opodstatněnost uložení antidumpingových opatření, poznamenává se za prvé, že ačkoliv je pravdou, že čínská vláda zavedla opatření, která odrazují od vývozu energeticky náročných materiálů, nejsou k dispozici žádné informace pro vyvození závěrů ohledně trvalosti těchto opatření. Naopak, zkušenosti získané v minulosti, zejména v roce 2004 a 2005, ukazují, že politika ovlivňující vývoz se může velmi rychle změnit. Za druhé, podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se obvykle k informacím o dumpingu a újmě, které se týkají pozdějšího období, nepřihlíží.

(50)

Zaznamenaný významný růst cen čínského dovozu koksu 80+ však byl potvrzen v 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a byl vzat v úvahu při volbě minimální dovozní ceny jakožto formy opatření. Pokračující vývojová tendence vysokých dovozních cen převyšujících úrovně působící újmu rovněž po přijetí prozatímního nařízení potvrzují zveřejněné zprávy o trhu, jakož i informace o dovozu koksu 80+ z ČLR po uložení prozatímních opatření, které má Komise k dispozici. Tato okolnost je opět zohledněna při výběru navrhovaného konečného opatření, minimální dovozní ceny, jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění.

(51)

Někteří výrobci ve výrobním odvětví Společenství uvedli, že vysoké úrovně dovozních cen zaznamenané po období šetření lze přičíst rovněž sazbám za námořní dopravu volně loženého nákladu, které po období šetření značně vzrostly a vyhnaly do výše cenu CIF dotčeného výrobku. Uvedli, že vzhledem k tomu, že je minimální dovozní cena stanovena na základě CIF, neřeší otázku dovozu za dumpingové ceny, jelikož dovozní ceny splňují minimální dovozní cenu, pokud zahrnují námořní přepravné. V toto souvislosti se za prvé uvádí, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se informace o dumpingu z pozdějšího období obvykle neberou v úvahu. Mimoto zmínění výrobci ve výrobním odvětví Společenství ani blíže nerozvedli, jak by podle jejich názoru mělo být v této souvislosti údajné zvýšení námořního přepravného zohledněno.

(52)

Zmínění výrobci ve výrobním odvětví Společenství rovněž tvrdili, že minimální dovozní cena založená na nákladech na suroviny v průběhu období šetření neodstraňuje přiměřeně újmu způsobenou dumpingovým dovozem, jelikož významný nárůst námořního přepravného po období šetření měl vliv na náklady na hlavní surovinu, koksovatelné uhlí, kterou v zámoří pořizuje zejména výrobní odvětví Společenství. V tomto ohledu se znovu opakuje, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se k informacím z pozdějšího období obvykle nepřihlíží. Výrobci ve výrobním odvětví Společenství účinek údajného zvýšení námořního přepravného na náklady výrobního odvětví Společenství na výrobu koksu 80+ nevyčíslili, až na to, že předložili některé zveřejněné tržní zprávy o námořním přepravném. Ty však neumožňují provést dostatečně podrobné výpočty dopadu na výrobní odvětví Společenství jako celek, s přihlédnutím zejména k tomu, že výrobci ve výrobním odvětví Společenství pořizují suroviny z několika různých zdrojů a že jeden z významných výrobců ve Společenství by nebyl zvýšením námořního přepravného zasažen, jelikož používá surovinu, kterou pořizuje z místních zdrojů. Proto je nutno tvrzení výrobců ve výrobním odvětví Společenství odmítnout.

(53)

Kromě připomínek souvisejících s vývojem po období šetření, jimiž se zabývaly 47. až 50. bod odůvodnění, jeden uživatel rovněž uvedl, že analýza zájmu výrobního odvětví Společenství za účelem uložení opatření spočívá výhradně na zjištěních, jež se týkají období šetření, aniž by se přihlédlo k celému období šetření újmy. V tomto ohledu se uvádí, že analýza možných důsledků uložení či neuložení antidumpingových opatření pro výrobní odvětví Společenství je odvozena z analýzy újmy, kterou Komise provedla (jak je uvedeno ve 28. a 29. bodě odůvodnění) s ohledem na vývoj ukazatelů újmy v celém posuzovaném období. Toto tvrzení se proto odmítá.

(54)

Jelikož v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzuje se závěr o zájmu výrobního odvětví Společenství vyvozený v 82. až 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Jelikož dovozci/obchodníci nepředložili žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 85. až 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Jelikož v tomto konkrétním ohledu nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzuje se 89. až 91. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Rovněž se proto potvrzuje, že by clo ve výši prodeje pod cenou mělo velmi omezený účinek na výrobní náklady spolupracujícího výrobce minerální vlny s hypotetickým maximálním zvýšením přibližně o 1 %, jak se uvádí v 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Po předběžné fázi Komise prohloubila šetření ohledně možného dopadu opatření na uživatele, zejména slévárny. Za tímto účelem si od CAEF a vnitrostátních svazů sléváren vyžádala doplňkové informace. Obdržené informace potvrzují prozatímní zjištění založené na odpovědích uživatelů poskytnutých v dotazníku a uvedené v 93. a 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že podíl koksu 80+ na celkových výrobních nákladech sléváren je poměrně nízký. Ačkoliv podíl koksu 80+ na výrobních nákladech uživatelů závisí na daném výrobku, bylo zjištěno, že obvykle činí 2 % až 5 %.

(58)

Co se týká ziskovosti sléváren uvedené v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zjištěno, že ta je v rozmezí od 2 % do 6 %. To je v souladu s informacemi, které poskytl CAEF na základě studie ziskovosti 93 sléváren v roce 2006, podle níž činila průměrná ziskovost slévárenského průmyslu 4,4 % (průměrné rozpětí sahá od 2,8 % u sléváren vyrábějících pro automobilové odvětví a 6,4 % u sléváren vyrábějících pro strojírenské odvětví).

(59)

Výše uvedené doplňkové informace rovněž potvrdily prozatímní zjištění, že by clo ve výši prodeje pod cenou mělo na výrobní náklady sléváren velmi omezený účinek s hypotetickým maximálním zvýšením přibližně o 1 %. Poznamenává se, že u velké části sléváren zahrnutých v analýze uvedené v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je tento podíl dokonce značně nižší než 1 %.

(60)

Některé zúčastněné strany však tvrdily, že vzhledem ke svému nízkému průměrnému ziskovému rozpětí nemohou evropské slévárny unést značné zvýšení cen koksu 80+, jež budou moci stěží přenést na své odběratele. V tomto ohledu se podotýká, že nelze vyloučit, že některé slévárny nemusí být s to unést stávající výši cen koksu 80+. Nezdá se však, že by cenový nárůst po období šetření bylo možno přičíst antidumpingovým opatřením, jelikož minimální dovozní cena uložená prozatímním nařízením je značně nižší než stávající úroveň tržních cen a jelikož cenový růst začal již před uložením prozatímních opatření.

(61)

Někteří uživatelé rovněž zopakovali svá dřívější tvrzení týkající se bezpečnosti dodávek koksu 80+ a tvrdili, že by opatření výrazně postihla uživatelské výrobní odvětví v ES, pro něž je koks 80+ surovinou strategického významu. Zároveň však tvrdili, že uložení antidumpingových opatření postihne čínský vývoz pouze okrajově, pokud vůbec. Forma a úroveň antidumpingových opatření přijatých v tomto případě má fungovat jako bezpečnostní síť pro výrobní odvětví Společenství, aniž by uměle narušila trh na úkor uživatelského výrobního odvětví. Šetření prokázalo, že jakékoliv nebezpečí nedostatečných dodávek, pokud vůbec existuje, může plynout z případné vyšší domácí poptávky v Číně a stávající čínské politiky odrazující od vývozu energeticky náročných výrobků, nikoli však z antidumpingového opatření.

(62)

Výše uvedená analýza týkající se zájmu uživatelů ve Společenství nemění prozatímní závěry v tomto ohledu. I kdyby uživatel/dovozce musel v určitých případech plně nést zátěž, případný nepříznivý finanční účinek by byl v každém případě zanedbatelný. Na základě těchto skutečností se má za to, že se závěry týkající se zájmu Společenství uvedené v prozatímním nařízení nemění. Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, tyto závěry se proto potvrzují s konečnou platností.

(63)

Hrubé ziskové rozpětí použité v prozatímním nařízení pro výpočet úrovně pro odstranění újmy bylo založeno na průměrném ziskovém rozpětí, jehož výrobní odvětví Společenství dosáhlo v období 2003–2005, a prozatímně bylo vypočteno na 15,3 % obratu. To bylo považováno za celkový hrubý zisk, který by podle střízlivých úvah vytvořilo výrobní odvětví tohoto typu za obvyklých podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingového dovozu.

(64)

Několik zúčastněných stran prozatímně použité ziskové rozpětí zpochybnilo. Jeden uživatel uvedl, že ziskovost ve výši 15,3 % je přemrštěná, a tvrdil, že výše zisku, jichž výrobní odvětví Společenství dosáhlo v letech 2004 a 2005, byly mimořádné a došlo k nim v době, kdy byl nedostatek čínského koksu 80+ tak významný, že tehdy platná antidumpingová opatření byla pozastavena. Tento uživatel tvrdil, že neexistuje přesvědčivý důvod pro použití ziskového rozpětí, které je podstatně vyšší než ziskové rozpětí použité v předchozím šetření. Podotýká se, že ziskové rozpětí použité v konečné fázi předchozího šetření činilo 10,5 %.

(65)

Spolupracující čínský vyvážející výrobce zopakoval tvrzení, že prozatímně použité ziskové rozpětí je zkresleno vysokými zisky v letech 2004 a 2005, jichž bylo dosaženo zásluhou výjimečných tržních podmínek. Tento vyvážející výrobce uvedl, že koks 80+ je výrobkem komoditního typu a že by míře zisku více odpovídala ziskovost ve výši 5 %, jež byla u výrobků komoditního typu použita dříve.

(66)

Někteří výrobci ve výrobním odvětví Společenství na druhou stranu tvrdili, že ziskové rozpětí ve výši 15,3 % není přiměřené pro odstranění újmy, jelikož tito výrobci při nestlačení cen v důsledku dumpingového dovozu historicky dosahovali vyšší úrovně zisku. Uváděli, že ziskové rozpětí ve výši 15,3 % nepostačuje k tomu, aby výrobcům ve Společenství umožnilo uskutečnit investice nezbytné k dodržení závazných norem pro životní prostředí a k modernizaci nebo opětovnému uvedení uzavřených výrobních zařízení do provozu. Tvrdili, že by tato modernizace výroby ve Společenství výrobcům ve Společnosti umožnila pokrýt vyšší poptávku po koksu 80+. Dotyční výrobci ve Společenství však nepředložili žádný přesný údaj o úrovni ziskového rozpětí, kterou by považovali za přiměřenou.

(67)

Za prvé se poznamenává, že na základě revidovaných zjištění o ziskovosti uvedených v 25. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že vážená průměrná ziskovost v období 2003–2005 dosáhla ve skutečnosti 13,1 % místo 15,3 %, jak je uvedeno ve 107. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Za druhé, na základě obdržených připomínek byla znovu posouzena metoda použitá ke stanovení úrovně pro odstranění újmy. Bylo konstatováno, že by roky použité jako referenční roky skutečně mohly být za obvyklých okolností považovány za nereprezentativní, jelikož rok 2004 byl výjimečně dobrým rokem, pokud jde o zisky (15 %), a to kvůli významnému nedostatku čínského koksu 80+ na trhu. Tato výjimečná situace se projevila znovu v roce 2005 (16,2 %). Na druhou stranu v roce 2003 se výrobní odvětví Společenství dosud zotavovalo z minulého dumpingu, což se projevilo v poněkud nižším ziskovém rozpětí (8,1 %). Cílový zisk ve výši 10,5 % použitý v předchozím šetření byl namísto toho založen na třech po sobě následujících letech (1995–1997) v době před větším proniknutím čínského dovozu na trh. Proto se zdá, že lépe odráží ziskovost, jíž by mohlo dosáhnout výrobní odvětví tohoto typu při neexistenci dumpingového dovozu.

(69)

Co se týká tvrzení některých výrobců ve Společenství ohledně ziskového rozpětí potřebného k umožnění investic, poznamenává se, že toto kritérium není při stanovení úrovně pro odstranění újmy důležité. Ziskové rozpětí použité při výpočtu cílové ceny, která odstraní dotyčnou újmu, musí být omezeno na ziskové rozpětí, s nímž by výrobní odvětví Společenství mohlo přiměřeně počítat za obvyklých podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingového dovozu.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že by výrobní odvětví Společenství mohlo při neexistenci dumpingového dovozu přiměřeně očekávat dosažení hrubého ziskového rozpětí ve výši 10,5 %, a toto ziskové rozpětí bylo použito v konečných zjištěních.

(71)

Čínské dovozní ceny upravené za účelem výpočtu cenového podbízení (viz 20. a 21. bod odůvodnění) byly pro období šetření srovnány s cenou, která nepůsobí újmu, obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cena, která nepůsobí újmu, byla stanovena po úpravě prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela revidované ziskové rozpětí (viz 70. bod odůvodnění). Rozdíl vyplývající z tohoto srovnání vyjádřený jako procento celkové dovozní hodnoty CIF činil 25,8 %, tj. méně než zjištěné dumpingové rozpětí.

(72)

Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce z ČLR nepožadoval individuální zacházení, byla vypočtena jedna celostátní úroveň odstranění újmy pro všechny vývozce v ČLR.

(73)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo ve výši nejnižšího zjištěného rozpětí dumpingu a újmy, v souladu s pravidlem nižšího cla. V tomto případě by měla být sazba cla stanovena na úrovni zjištěné újmy.

(74)

Na základě výše uvedených skutečností by proto mělo konečné clo činit 25,8 %.

(75)

Prozatímní nařízení uložilo antidumpingové clo v podobě minimální dovozní ceny. Vzhledem k tomu, že dosud platí aspekty zvažované při výběru minimální dovozní ceny jako formy opatření uvedené ve 112. bodě odůvodnění prozatímního opatření, a jelikož proti výběru tohoto opatření nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se jako forma opatření minimální dovozní cena.

(76)

Jak bylo uvedeno v 117. bodě prozatímního nařízení, provedla Komise další analýzu proveditelnosti indexačního systému, který má být použit na minimální dovozní cenu. Za tímto účelem Komise prověřovala různé možnosti indexace, zejména vývoj ceny koksovatelného uhlí, hlavní suroviny pro výrobu koksu 80+. Rovněž někteří výrobci ve výrobním odvětví Společenství tvrdili, že by minimální dovozní cena měla být svázána s náklady na koksovatelné uhlí. Bylo však zjištěno, že kolísání ceny koksu 80+ není dostatečně vysvětleno vývojem ceny koksovatelného uhlí ani žádného jiného důležitého vstupu. Proto bylo rozhodnuto, že by minimální dovozní cena neměla být indexována.

(77)

Výše minimální dovozní ceny vychází z použití rozpětí újmy na vývozní ceny sloužící pro výpočet úrovně pro odstranění újmy během období šetření. Takto vypočítaná konečná minimální dovozní cena činí 197 EUR za tunu.

(78)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně provádění opatření, potvrzují se 114. až 116. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(79)

Objevila se obava ohledně použitelnosti těchto opatření s ohledem na způsob měření koksu ke stanovení podílu koksu 80+ a koksu 80– ve smíšených dodávkách. Šetření prokázalo, že dovozci koksu 80+ stanoví přísná kritéria mimo jiné pro velikost a vlhkost a že po dodání zakoupeného výrobku do Společenství dovozce provádí kontrolní měření s cílem zajistit dodržování těchto kritérií. Hlavní uživatelé koksu v ES mají osvědčení podle ISO 9001:2000 nebo rovnocenných systémů řízení jakosti, která pro každou zásilku požadují osvědčení o původu a osvědčení shody. Tato osvědčení shody potvrzující rovněž rozměrové specifikace mohou být požadována provádějícími celními orgány k ověření přesnosti údajů obsažených v celním prohlášení.

(80)

Výrobní odvětví používá dvě normy, ISO 728:1995 a ISO 18238:2006, které stanoví způsob měření a způsob odběru vzorku koksu, který má být změřen. Skutečnost, že dovážející výrobní odvětví uvedené normy již uplatňuje, prokazuje, že tyto normy jsou použitelné, a tudíž důležité pro provádění těchto opatření.

(81)

S ohledem na velikost zjištěného dumpingového rozpětí a na úroveň újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby byly částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením s konečnou platností vybrány ve výši částky uloženého konečného cla. Jelikož je konečné clo nižší než clo prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad konečnou sazbu antidumpingového cla,

(1)

V lednu 2002 Rada nařízením (ES) č. 92/2002 (2) uložila konečná antidumpingová cla v rozmezí od 7,81 EUR do 16,84 EUR za tunu z dovozů močoviny, též ve formě vodného roztoku, pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny. Stejným nařízením byla uložena konečná antidumpingová cla v rozmezí od 6,18 EUR do 21,43 EUR za tunu z dovozů močoviny pocházející z Estonska, Litvy, Bulharska a Rumunska, která byla automaticky zrušena dne 1. května 2004 a dne 1. ledna 2007, tj. ke dni přistoupení těchto zemí ke Společenství.

(2)

V dubnu 2006 Komise zveřejnila oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti stávajících opatření (3). Dne 17. října 2006 Komise obdržela žádost o přezkum těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(3)

Tuto žádost předložilo Evropské sdružení výrobců hnojiv (European Fertiliser Manufactures Association (EFMA)) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby močoviny ve Společenství.

(4)

Žadatel uvedl a poskytl dostatečné přímé důkazy pro své tvrzení, že ukončení platnosti opatření by pravděpodobně mělo za následek přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství v souvislosti s dovozy močoviny pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“).

(5)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení přezkumu před pozbytím platnosti opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, a zahájila tento přezkum zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (4).

(6)

V květnu 2006 Komise zahájila přezkum (5) konečných antidumpingových cel uložených nařízením Rady (ES) č. 901/2001 (6) z dovozů močoviny pocházející z Ruska podle čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení. V důsledku tohoto přezkumu Rada nařízením (ES) č. 907/2007 (7) zrušila antidumpingová cla z dovozů močoviny pocházející z Ruska. Byl vyvozen závěr, že nepřetrvává podstatná újma výrobního odvětví Společenství a že při neexistenci opatření není obnovení újmy výrobního odvětví Společenství pravděpodobné.

(7)

Šetření pokračujícího nebo opakovaného dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Přezkum trendů, které jsou významné pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkal období od roku 2002 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení přezkumu Komise úředně vyrozuměla žadatele, výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce v Bělorusku, Chorvatsku, Libyi a na Ukrajině (dále jen „dotčení vývozci“), dovozce, obchodníky, uživatele a jejich sdružení, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká, jakož i zástupce vlád vyvážejících zemí.

(9)

Komise zaslala dotazníky všem těmto stranám a rovněž stranám, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(10)

Komise rovněž poskytla přímo dotčeným stranám příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(11)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(12)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu výrobců ve Společenství, dovozců ve Společenství a vyvážejících výrobců na Ukrajině bylo považováno za vhodné podle článku 17 základního nařízení posoudit, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, provést tento výběr, byly výše uvedené strany v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se přihlásily do patnácti dnů ode dne zahájení šetření a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení.

(13)

Pokud jde o dovozce ve Společenství, úroveň spolupráce byla velmi nízká, jelikož pouze jeden dovozce projevil ochotu spolupracovat. Proto bylo rozhodnuto, že není nutno vybrat vzorek dovozců.

(14)

Dvanáct výrobců ve Společenství řádně vyplnilo formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasilo s další spoluprací při šetření. Z výše uvedených dvanácti společností byly jako vzorek vybrány čtyři společnosti, které byly reprezentativními zástupci výrobního odvětví Společenství, pokud jde o objem výroby a prodeje močoviny ve Společenství. Na čtyři výrobce ve Společenství zařazené do vzorku připadalo v průběhu období přezkumného šetření přibližně 60 % celkové výroby výrobního odvětví Společenství, přičemž dvanáct výše uvedených výrobců ve Společenství představovalo přibližně 80 % výroby ve Společenství. Tento vzorek představoval největší reprezentativní objem výroby a prodeje močoviny ve Společenství, který bylo možno ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumat.

(15)

Čtyři vyvážející výrobci na Ukrajině řádně a ve stanovené lhůtě vyplnili formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasili s další spoluprací při šetření. Tito čtyři vyvážející výrobci představovali v období přezkumného šetření téměř 100 % celkového objemu vývozu z Ukrajiny do Společenství. Vzhledem k nízkému počtu spolupracujících společností na Ukrajině bylo rozhodnuto, že se výběr vzorku nepoužije, a všechny společnosti byly vyzvány, aby zaslaly vyplněný dotazník.

(16)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od čtyř výrobců ve Společenství, jednoho dovozce, dvou uživatelů a čtyř vyvážejících výrobců na Ukrajině a vždy od jednoho vyvážejícího výrobce v Bělorusku, Chorvatsku a Libyi. Několik dovozců a uživatelů a jejich sdružení předložilo připomínky, aniž by odpovědělo na dotazník.

(17)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro zjištění pravděpodobného přetrvávání dumpingu a újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(18)

Dotyčný výrobek je shodný s výrobkem v původním šetření, totiž močovinou kódů KN 3102 10 10 a 3102 10 90 (dále jen „dotyčný výrobek“) pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny.

(19)

Močovina se vyrábí především z amoniaku, který se získává ze zemního plynu. Může se vyskytovat v kapalném nebo tuhém stavu. Močovina v tuhém stavu může být používána v zemědělství nebo v průmyslu. Močovina pro účely zemědělství může být používána buď jako hnojivo, kterým se hnojí půda, nebo jako přísada do krmení. Močovina k průmyslovým účelům je surovinou při výrobě některých klihů a umělých hmot. Močovina jako kapalina může být používána jednak jako hnojivo a jednak k průmyslovým účelům. Přestože se močovina prodává ve výše zmíněných různých formách, zůstávají jejich chemické vlastnosti v podstatě stejné a lze je považovat pro účely nynějšího přezkumu za jediný výrobek.

(20)

Jak již bylo zjištěno v původním šetření, toto přezkumné šetření potvrdilo, že výrobky vyráběné a vyvážené vyvážejícími výrobci v Bělorusku, Chorvatsku, Libyi a na Ukrajině, výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu těchto zemí a výrobky vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství na trhu Společenství mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a v zásadě stejné užití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

Vzhledem k závěrům, jež byly vyvozeny s ohledem na pravděpodobnost přetrvávání nebo obnovení újmy, jsou níže uvedena pouze hlavní tvrzení týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo opětovného výskytu dumpingu.

(22)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v období přezkumného šetření docházelo k dumpingu, a pokud ano, zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání dumpingu.

(23)

V případě tří vyvážejících zemí se statusem tržního hospodářství, tj. Chorvatska, Libye a Ukrajiny, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 1 až 3 základního nařízení. V případě Běloruska byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 5, 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí u jediného vyvážejícího výrobce v Chorvatsku stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(25)

Chorvatsko v období přezkumného šetření vyvezlo do Společenství více než 200 000 tun močoviny a dosáhlo podílu na trhu Společenství ve výši 2,3 %. Bylo zjištěno, že jediný známý a spolupracující vyvážející výrobce v období přezkumného šetření nadále vyvážel močovinu do Společenství za značně dumpingové ceny. Zjištěné dumpingové rozpětí bylo vyšší než 20 %.

(26)

Existovaly vážné pochybnosti ohledně toho, zda v záznamech vyvážejícího výrobce byly přiměřeně zohledněny náklady na plyn, který je důležitým vstupem pro výrobu močoviny. Bylo zjištěno, že plyn byl pořizován za zvláštních podmínek ovlivněných skutečností, že vyvážející výrobce i dodavatel plynu jsou společnostmi, v nichž má většinový podíl chorvatský stát, a že ceny plynu byly mimořádně nízké. Při neexistenci nezkreslených cen plynu vztahujících se na chorvatský domácí trh a v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení bylo nutno ceny plynu stanovit na „jiném přiměřeném základě, včetně informací z jiných reprezentativních trhů“. Jelikož většina plynu použitého při výrobě dotyčného výrobku pochází z Ruska, upravená cena mohla být založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus), bez nákladů na přepravu, přičemž Waidhaus je hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU. To by významně zvýšilo dumpingové rozpětí. Vzhledem ke skutečnosti, že dumping existuje i bez této úpravy, a s ohledem na níže uvedené závěry o pravděpodobnosti obnovení újmy nebyla záležitost dále sledována.

(27)

Jak je objasněno níže v 29., 38. a 45. bodě odůvodnění, množství vyvážené z těchto ostatních tří vyvážejících zemí dosáhlo tak nízké úrovně, že se mělo za to, že vývozní ceny s ním spojené nejsou samostatně dostatečně spolehlivé, aby bylo možno učinit zjištění ohledně pokračování dumpingu.

(28)

Jelikož se Bělorusko nepovažuje za zemi s tržním hospodářstvím, běžná hodnota byla stanovena na základě údajů získaných od výrobce v třetí zemi s tržním hospodářstvím. V oznámení o zahájení se za vhodnou srovnatelnou zemi pokládaly USA, jelikož tato země již byla použita v původním šetření. V tomto ohledu nepředložila připomínky žádná zúčastněná strana. Výrobce v USA, který již spolupracoval při původním šetření, odpověděl na dotazník, jenž byl použit pro stanovení běžné hodnoty.

(29)

Jediný známý běloruský výrobce poskytl odpověď na dotazník. Celkově Bělorusko vyvezlo přibližně 25 000 tun močoviny, což odpovídá podílu na trhu Společenství ve výši 0,3 %. Vzhledem k tomuto nízkému podílu na trhu se analýza týkající se Běloruska soustředí na pravděpodobnost opětovného výskytu dumpingu.

(30)

Bylo analyzováno chování Běloruska při vývozu do všech třetích zemí. Vývozy do všech částí světa se uskutečnily za ceny, které byly trvale nižší než běžná hodnota zjištěná na srovnatelném trhu, což prokazuje, že ceny na ostatních vývozních trzích byly dumpingové.

(31)

Mimoto bylo ověřováno, zda by běloruské vývozní ceny byly dumpingové, pokud by se dostaly na úrovně odpovídající stávajícím cenovým úrovním ve Společenství. V případě komoditního výrobku jako močovina není pravděpodobné, že by se prodával na úrovních vyšších, než jsou současné tržní ceny. Výsledkem analýzy proto byla významná dumpingová rozpětí.

(32)

Zároveň bylo zjištěno, že vývozní ceny účtované při vývozu na jiné vývozní trhy byly mírně vyšší než ceny účtované pro vývozy do Společenství. Je proto sporné, že by Společenství bylo přitažlivějším trhem, pokud jde o ceny, než ostatní trhy v třetích zemích.

(33)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah se vyvozuje závěr, že existují signály, že by při neexistenci opatření byl pravděpodobný opětovný výskyt dumpingu.

(34)

Jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že vývozy do Společenství jsou dumpingové. Bylo analyzováno rovněž chování Chorvatska při vývozu do všech třetích zemí. Vývozy do všech částí světa se uskutečňovaly za ceny, které byly nižší než běžná hodnota, což prokazuje, že k dumpingu docházelo i při neexistenci výše uvedené úpravy.

(35)

Mimoto bylo ověřováno, zda by chorvatské vývozní ceny byly dumpingové, pokud by se dostaly na úrovně odpovídající současným cenovým úrovním ve Společenství. V případě komoditního výrobku jako močovina není pravděpodobné, že by se prodával na úrovních vyšších, než jsou současné tržní ceny. Výsledkem analýzy proto byla významná dumpingová rozpětí.

(36)

Zároveň bylo zjištěno, že vývozní ceny účtované při vývozu na jiné vývozní trhy byly mírně vyšší než ceny účtované pro vývozy do Společenství. Je proto sporné, že by Společenství bylo přitažlivějším trhem, pokud jde o ceny, než ostatní trhy v třetích zemích.

(37)

Existují proto signály, že při neexistenci opatření je pravděpodobný opětovný výskyt dumpingu.

(38)

Jediný známý vyvážející výrobce poskytl odpověď na dotazník, která však nebyla úplná. Jelikož nepředložil některé chybějící informace, bylo popřípadě nutno použít článek 18 základního nařízení. Z dostupných informací vyplynulo, že v období přezkumného šetření Libye vyvezla do Společenství celkem přibližně 70 000 tun močoviny, což představuje podíl na trhu Společenství ve výši 0,8 %. Vzhledem k tomuto nízkému podílu na trhu se analýza týkající se Libye soustředí na pravděpodobnost obnovení dumpingu. Analýza dumpingu a pravděpodobnosti jeho obnovení byla provedena na základě dostupných informací.

(39)

Vzhledem k neexistenci reprezentativního domácího prodeje na libyjském trhu byla běžná hodnota stanovena na základě výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Bylo zjištěno, že přiměřené ziskové rozpětí v tomto případě činí 8 %.

(40)

Z analýzy dotazníku poskytnutého spolupracující společností v Libyi vyplynulo, že její hlavní činností byl vývoz na ostatní třetí trhy. V období přezkumného šetření bylo na třetí trhy vyvezeno přibližně 570 000 tun, tj. více než osminásobek celkového objemu vývozu na trh Společenství. Srovnání vývozních cen účtovaných u těchto vývozů s běžnou hodnotou, která byla stanovena, jak je popsáno výše, prokázala významnou úroveň dumpingu.

(41)

Existovaly vážné pochybnosti ohledně toho, zda v záznamech vyvážejícího výrobce byly přiměřeně zohledněny náklady na plyn, který je důležitým vstupem pro výrobu močoviny. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že plyn byl pořizován za zvláštních podmínek ovlivněných skutečností, že vyvážející výrobce i dodavatel plynu jsou společnostmi, v nichž má většinový podíl libyjský stát, a že ceny plynu byly mimořádně nízké. Úprava by významně zvýšila dumpingové rozpětí. Vzhledem ke skutečnosti, že dumping existuje i bez této úpravy, a s ohledem na níže uvedené závěry o pravděpodobnosti obnovení újmy se nepovažovalo za nutné tuto úpravu použít, ačkoliv byla opodstatněná.

(42)

Mimoto bylo ověřováno, zda by libyjské vývozní ceny byly dumpingové, pokud by se dostaly na úrovně odpovídající současným cenovým úrovním ve Společenství. V případě komoditního výrobku jako močovina není pravděpodobné, že by se prodával na úrovních vyšších, než jsou současné tržní ceny. Výsledkem analýzy proto byla významná dumpingová rozpětí.

(43)

Zároveň bylo zjištěno, že vývozní ceny účtované při vývozu na jiné vývozní trhy byly mírně vyšší než ceny účtované pro vývozy do Společenství. Je proto sporné, že by Společenství bylo přitažlivějším trhem, pokud jde o ceny, než ostatní trhy v třetích zemích.

(44)

Na základě výše uvedených skutečností existují signály, že při neexistenci opatření je pravděpodobný opětovný výskyt dumpingu.

(45)

Při šetření spolupracovali čtyři výrobci. Pouze dva z nich v období přezkumného šetření uskutečnili prodej na vývoz do Společenství. Celkově Ukrajina vyvezla pouze přibližně 20 000 tun močoviny, což představuje podíl na trhu Společenství ve výši 0,2 %. Vzhledem k tomuto nízkému podílu na trhu se analýza týkající se Ukrajiny soustředí na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(46)

Co se týká nákladů na plyn, bylo zjištěno, že Ukrajina většinu plynu spotřebovaného při výrobě močoviny dováží z Ruska. V této souvislosti ze všech dostupných údajů vyplývá, že Ukrajina dováží zemní plyn z Ruska za ceny, které jsou podstatně nižší než tržní ceny placené za zemní plyn na neregulovaných trzích. Šetření odhalilo, že cena zemního plynu z Ruska při vývozu do Společenství byla přibližně dvakrát vyšší než domácí cena plynu na Ukrajině. Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 5 základního nařízení, náklady na plyn hrazené žadatelem byly upraveny na základě informací z jiných reprezentativních trhů. Upravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus) bez nákladů na přepravu. Waidhaus, hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU, která je největším trhem pro ruský plyn a má ceny vhodně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(47)

Úprava vedla k tomu, že domácí ceny byly nižší než náklady tří dotčených společností, proto se jako běžná hodnota použily výrobní náklady s přiměřeným ziskovým rozpětím ve výši 8 %. Pro čtvrtou společnost se za tímto účelem použily řádně upravené domácí ceny.

(48)

Poté bylo analyzováno chování ukrajinských vyvážejících výrobců při vývozu do všech třetích zemí. Vývozy do všech částí světa se uskutečnily za ceny, které byly trvale a významně nižší než takto stanovená běžná hodnota.

(49)

Mimoto bylo ověřováno, zda by ukrajinské vývozní ceny byly dumpingové, pokud by se dostaly na úrovně odpovídající současným cenovým úrovním ve Společenství. V případě komoditního výrobku jako močovina není pravděpodobné, že by se prodával na úrovních vyšších, než jsou současné tržní ceny. Výsledkem analýzy proto byla významná dumpingová rozpětí. Zároveň bylo zjištěno, že vývozní ceny účtované při vývozu na jiné vývozní trhy byly srovnatelné s cenami účtovanými pro vývozy do Společenství. Je proto sporné, že by Společenství bylo přitažlivějším trhem, pokud jde o ceny, než ostatní trhy v třetích zemích. Na základě výše uvedených skutečností a úvah existují signály, že při neexistenci opatření je pravděpodobný opětovný výskyt dumpingu.

(50)

Podle dostupných informací mělo Bělorusko v období přezkumného šetření volnou kapacitu nanejvýš přibližně 150 000 tun. Objem vývozu do ostatních třetích zemí činil přibližně 225 000 tun.

(51)

Není vyloučeno, že po zrušení opatření bude část volné kapacity přesměrována do Společenství. Jediný běloruský vývozce má ve Společenství dobře rozvinuté distribuční kanály a obecně je velikost trhu Společenství přitažlivá, zejména pro země v zeměpisné blízkosti.

(52)

Není však vyloučeno, že část tohoto množství bude vyvezena rovněž do jiných třetích zemí, jelikož pravděpodobné cenové úrovně na těchto územích vedou k cenám ze závodu, které jsou obdobné (či dokonce vyšší) než ceny, jichž by bylo možno dosáhnout při vývozu do Společenství. Mimoto není vyloučeno, že se spotřeba močoviny v ostatních částech světa zvýší vzhledem k současným tendencím k zvýšení zemědělské výroby. Po bližší úvaze se neočekává, že by vývoz dosáhl celé výše volné kapacity, pokud by platnost opatření skončila, nýbrž že by pravděpodobně překročil minimální úrovně.

(53)

Co se týká možného přesměrování vývozu z třetích zemí do Společenství, platí obdobná tvrzení, z nichž vyplývá, že je nepravděpodobné, že by v dohledné budoucnosti byla na trh Společenství vyvezena významná dodatečná množství, pokud by platnost opatření skončila.

(54)

Podle dostupných informací mělo Chorvatsko v období přezkumného šetření volnou kapacitu nanejvýš přibližně 120 000 tun. Na vývoz do ostatních třetích zemí připadalo přibližně 60 000 tun. Není vyloučeno, že po zrušení opatření bude část volné kapacity přesměrována do Společenství. Jediný chorvatský vývozce má dobře rozvinuté distribuční kanály ve Společenství a obecně je velikost trhu Společenství přitažlivá, zejména pro země v zeměpisné blízkosti.

(55)

Antidumpingová opatření však Chorvatsku nezabránila ve vývozu značného množství do Společenství. Neexistují žádné signály, že by tato opatření byla překážkou pro vývoz dalšího množství do Společenství. Vzhledem k tomu, že tomu tak nebylo, není pravděpodobné, že by se po aktivaci těchto kapacit uskutečnily významné dodatečné vývozy do Společenství. Mimoto není vyloučeno, že by část tohoto množství mohla být vyvezena rovněž do jiných třetích zemí, jelikož pravděpodobné cenové úrovně na těchto územích vedou k cenám ze závodu, které jsou obdobné jako ceny, jichž by bylo možno dosáhnout při vývozu do Společenství, nebo mírně vyšší.

(56)

Mimoto není vyloučeno, že se spotřeba močoviny v ostatních částech světa zvýší vzhledem k současným tendencím k zvýšení zemědělské výroby. Po bližší úvaze se neočekává, že by byla významná část volné chorvatské kapacity použita k dodatečnému vývozu do Společenství, nýbrž s ohledem na současnou úroveň vývozu se očekává, že objem vývozu do Společenství zůstane nad minimální úrovní.

(57)

Co se týká možného přesměrování vývozu z třetích zemí do Společenství, platí obdobná tvrzení, z nichž vyplývá, že je nepravděpodobné, že by v dohledné budoucnosti byla na trh Společenství vyvezena významná dodatečná množství, pokud by platnost opatření skončila.

(58)

Podle dostupných informací měla Libye v období přezkumného šetření volnou kapacitu nanejvýš přibližně 140 000 tun. Vývoz do ostatních třetích zemí činil přibližně 570 000 tun. Není vyloučeno, že po zrušení opatření bude část volné kapacity přesměrována do Společenství. Jediný libyjský vývozce má ve Společenství dobře rozvinuté distribuční kanály a obecně je velikost trhu Společenství přitažlivá, zejména pro země v zeměpisné blízkosti.

(59)

Není však vyloučeno, že část tohoto množství bude vyvezena rovněž do jiných třetích zemí, jelikož pravděpodobné cenové úrovně na těchto územích vedou k cenám ze závodu, které jsou obdobné jako ceny, jichž by bylo možno dosáhnout při vývozu do Společenství, nebo dokonce vyšší. Mimoto není vyloučeno, že se spotřeba močoviny v ostatních částech světa zvýší vzhledem k současným tendencím k zvýšení zemědělské výroby. Po bližší úvaze se neočekává, že by vývoz dosáhl celé výše volné kapacity, pokud by platnost opatření skončila, nýbrž že by pravděpodobně překročil minimální úrovně.

(60)

Co se týká možného přesměrování vývozu z třetích zemí do Společenství, platí obdobná tvrzení, z nichž vyplývá, že je nepravděpodobné, že by v dohledné budoucnosti byla na trh Společenství vyvezena významná dodatečná množství, pokud by platnost opatření skončila.

(61)

Podle dostupných informací měla Ukrajina v období přezkumného šetření volnou kapacitu nanejvýš přibližně 375 000 tun. Vývoz do ostatních třetích zemí činil přibližně 3 500 000 tun. Není vyloučeno, že po zrušení opatření bude část volné kapacity přesměrována do Společenství. Ukrajinští vývozci mají ve Společenství dobře rozvinuté distribuční kanály a obecně je velikost trhu Společenství přitažlivá, zejména pro země v zeměpisné blízkosti. Není však vyloučeno, že část tohoto množství bude vyvezena rovněž do jiných třetích zemí, jelikož pravděpodobné cenové úrovně na těchto územích vedou k cenám ze závodu, které jsou obdobné jako ceny, jichž by bylo možno dosáhnout při vývozu do Společenství. Mimoto není vyloučeno, že se spotřeba močoviny v ostatních částech světa zvýší vzhledem k současným tendencím k zvýšení zemědělské výroby. Po bližší úvaze se neočekává, že by vývoz dosáhl celé výše volné kapacity, pokud by platnost opatření skončila, nýbrž že by pravděpodobně překročil minimální úrovně.

(62)

Co se týká možného přesměrování vývozu z třetích zemí do Společenství, žadatelé tvrdili, že předpokládaná vyšší kapacita v ostatních regionech (zejména na Blízkém východě) nahradí ukrajinské vývozy hlavně do Asie, ale rovněž do Afriky a Latinské Ameriky ve výši více než 3 000 000 tun, které by poté byly přesměrovány do Společenství. Na základě dostupných informací však nelze vyvodit závěr, že by došlo k takovémuto přesunu, mimo jiné kvůli tomu, že by toto dodatečné množství, pokud by se dostalo na trh, mohla absorbovat rostoucí světová spotřeba. Mimoto není vyloučeno, že by ke zvýšení kapacity došlo v delším časovém období, než žadatel předpokládá. Nelze proto potvrdit, že je pravděpodobné, že by po skončení platnosti opatření bylo v dohledné budoucnosti na trh Společenství přesměrováno značné dodatečné množství.

(63)

Na základě výše uvedené analýzy se vyvozuje závěr, že není pravděpodobné, že by v případě Chorvatska pokračoval dumping značného množství močoviny ani že by v případě ostatních tří dotčených zemí došlo k jeho obnovení, pokud by byla opatření zrušena.

(64)

Ve Společenství obdobný výrobek vyrábí šestnáct výrobců, jejichž výstup tvoří celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Osm z těchto šestnácti společností se stalo výrobci ve Společenství v důsledku rozšíření Evropské unie (EU) v roce 2004.

(65)

Z těchto šestnácti výrobců ve Společenství souhlasilo se spoluprací při šetření dvanáct společností, zatímco tři zaslaly požadované informace za účelem výběru vzorku, další spolupráci však nenabídly. Žádný výrobce ve Společenství nevznesl vůči žádosti o přezkum námitky.

(66)

Ochotu spolupracovat tedy projevilo těchto dvanáct výrobců:

(67)

Jelikož těchto dvanáct výrobců ve Společenství představovalo v průběhu období přezkumného šetření přibližně 80 % celkové výroby ve Společenství, má se za to, že na ně připadá významný podíl celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Usuzovalo se proto, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a jsou v dalším textu označováni jako „výrobní odvětví Společenství“. Na čtyři nespolupracující výrobce ve Společenství je v dalším textu odkazováno jako na „ostatní výrobce ve Společenství“.

(68)

Jak bylo uvedeno výše, byl vybrán vzorek tvořený čtyřmi společnostmi. Všichni výrobci ve Společenství zařazení do vzorku spolupracovali a zaslali ve stanovených lhůtách odpovědi na dotazník. Kromě toho osm ostatních spolupracujících výrobců včas zaslalo určité obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(69)

Zjevná spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, objemu prodeje ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství a údajů Eurostatu o veškerém dovozu do EU. Vzhledem k rozšíření EU v roce 2004 byla kvůli přesnosti a konzistentnosti analýzy spotřeba stanovena na základě trhu EU-25 pro celé posuzované období. Jelikož toto šetření bylo zahájeno před dalším rozšířením EU o Bulharsko a Rumunsko, je analýza omezena na situaci EU-25.

(70)

Mezi rokem 2002 a 2003 spotřeba Společenství vzrostla o 3 % a až do období přezkumného šetření byla stálá.

(71)

Co se týká Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny, vývoj objemů dovozu, jejich podílů na trhu a průměrných cen je uveden v následující tabulce. Údaje vycházejí ze statistik Eurostatu.

(72)

Co se týká Běloruska, objem dovozu mezi rokem 2002 a 2003 mírně vzrostl, poté se v průběhu celého posuzovaného období trvale snižoval (–81 % za celé období). Obdobně se jeho podíl na trhu v období mezi rokem 2002 a 2003 mírně zvýšil, načež trvale klesal až na úroveň 0,3 % v období přezkumného šetření. Od roku 2004 byly objemy minimální. Ceny se v průběhu posuzovaného období vyvíjely pozitivně ze 107 na 190 EUR/t.

(73)

Pokud jde o Ukrajinu, úroveň dovozu byla trvale pod minimální prahovou hodnotou, zatímco mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření dovozní ceny vzrostly o 65 %.

(74)

Chorvatské dovozy byly po celou dobu poměrně stálé ve výši přibližně 2 % podílu na trhu Společenství, zatímco dovozní ceny vzrostly o 48 %.

(75)

Dovozy z Libye se v roce 2003 zvýšily, poté však až do konce období přezkumného šetření trvale klesaly. Za celé období poklesly o 49 % a jejich podíl na trhu se snížil z 1,6 % v roce 2002 na 0,8 % v období přezkumného šetření. Stejně jako v případě ostatních dotčených zemí libyjské dovozní ceny mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření vzrostly o 77 %.

(76)

Růst cen čtyř zemí je úměrně vyšší nebo srovnatelný s růstem prodejních cen výrobního odvětví Společenství.

(77)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení během období přezkumného šetření pro Chorvatsko byly srovnány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu účtované nezávislým odběratelům s dovozními cenami CIF na hranice Společenství jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Chorvatsku, řádně upravenými s ohledem na cenu franko přístav určení. Srovnání ukázalo, že dovozy byly o 4,7 % nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Tyto ceny však byly přibližně stejné jako cena, která nepůsobí újmu, stanovená pro výrobní odvětví Společenství.

(78)

S ohledem na skutečnost, že podíly tří ze čtyř dotčených zemí na trhu byly pod minimální úrovní, a to jednotlivě i společně, mělo se za to, že jejich vývozy do Společenství nezpůsobily újmu, tudíž že rozpětí cenového podbízení nebylo významné jako součást analýzy přetrvávání újmy.

(79)

V následující tabulce jsou uvedeny objemy dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období. Uvedené množstevní a cenové tendence opět vycházejí z údajů Eurostatu.

(80)

Je nutno poznamenat, že v průběhu celého období se celkový objem dovozu z třetích zemí zvýšil o 4,4 %. Tento výsledek je zapříčiněn zejména nárůstem dovozů z Ruska (9,4 %), což je hlavní vývozce. Je nutno taktéž zmínit, že se v průběhu celého období na dovozy z Ruska vztahovala opatření ve formě minimální dovozní ceny, opatření zrušená nařízením (ES) č. 907/2007 (viz 6. bod odůvodnění). Mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření dovozy z Egypta vzrostly o 7,7 %, zatímco dovozy z ostatních třetích zemí ve stejném rozmezí poklesly, přičemž na Rumunsko připadalo více než 40 % těchto dovozů. Co se týká vývozních cen, všechny výše uvedené země vyvážely do Společenství za ceny, které v průběhu období přezkumného šetření nebyly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a/nebo byly vyšší než cena výrobního odvětví Společenství, která nepůsobí újmu.

(81)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Společenství.

(82)

Bylo zjištěno, že většina spolupracujících výrobců z výrobního odvětví Společenství používá obdobný výrobek k dalšímu zpracování na směsná nebo umělá hnojiva, tedy dusíkatá hnojiva, která obsahují kromě dusíku i jiné látky, například fosfor rozpustný ve vodě a/nebo draslík rozpustný ve vodě.

(83)

Bylo zjištěno, že močovina využitá pro vlastní potřebu nevstupuje na otevřený trh, a proto není v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotyčného výrobku. Šetření prokázalo, že toto použití pro vlastní potřebu představuje stálý podíl ve výši přibližně 20 % celkové výroby výrobního odvětví Společenství. Usuzuje se proto, že významně neovlivňuje výslednou představu o újmě výrobního odvětví Společenství.

(84)

V případech, kdy se vybírá vzorek, se v souladu se zavedenou praxí posuzují některé ukazatele újmy (výroba, výrobní kapacita, zásoby, objem prodeje, podíl na trhu, růst a zaměstnanost) pro celé výrobní odvětví Společenství, zatímco ukazatele újmy spojené s výkonností jednotlivých společností, tj. ceny, výrobní náklady, ziskovost, mzdy, investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získávat kapitál, se posuzují na základě informací shromážděných od vybraných výrobců ve Společenství.

(85)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření byla výroba výrobního odvětví Společenství, včetně výroby určené pro vlastní potřebu, stálá, v roce 2003 vzrostla o 5 % a v roce 2004 se o stejné procento snížila. V roce 2005 a v průběhu období přezkumného šetření byl zaznamenán malý nárůst o 2 %, resp. 1 procentního bodu, a bylo dosaženo výše 4,45 milionu tun.

(86)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření výrobní kapacita mírně vzrostla (5 %). Vzhledem k tomu, že objem výroby byl stálý, se využití kapacity mírně snížilo, a to z 84 % v roce 2002 na 81 % v období přezkumného šetření. Využití kapacity u tohoto druhu výroby a výrobního odvětví však může být ovlivněno výrobou jiných výrobků, jež lze vyrábět pomocí stejného výrobního zařízení, a má proto jako ukazatel újmy menší význam.

(87)

Stav konečných zásob výrobního odvětví Společenství byl mezi rokem 2002 a 2004 poměrně stálý a poté prudce vzrostl (o 24 procentních bodů v roce 2005 a o dalších 13 procentních bodů na konci období přezkumného šetření). Jelikož je však močovina určená pro vlastní potřebu skladována s výrobkem prodávaným na volném trhu, stav zásob jako ukazatel újmy má menší význam. Je nutno rovněž uvést, že konec období přezkumného šetření se časově shoduje se zahájením sezónního prodeje.

(88)

Prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření mírně snížil, tj. o 3 %.

(89)

Mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu rovněž mírně snížil, a to z 36,5 % na 34,3 %.

(90)

V posuzovaném období přišlo výrobní odvětví Společenství o malou část svého podílu na trhu na stálém trhu. Podíl na trhu, který výrobní odvětví Společenství ztratilo, však nepřevzal dovoz ze čtyř dotčených zemí, jehož podíl na trhu mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření zaznamenal pokles z 5,8 % na 4,4 %.

(91)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství poklesla o 6 %, zatímco výroba se mírně zvýšila, což odráží snahu výrobního odvětví Společenství o trvalé zvyšování jeho produktivity a konkurenceschopnosti.

(92)

Roční produkce na osobu zaměstnanou ve výrobním odvětví Společenství se mezi rokem 2002 a 2003 zvýšila o 6 % a až do období přezkumného šetření byla stálá, což prokazuje společný kladný účinek snížení počtu zaměstnanců a zvýšení výroby výrobního odvětví Společenství.

(93)

Pokud jde o dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství v období přezkumného šetření, vzhledem k tomu, že: i) objem dovozu z Běloruska, Ukrajiny a Libye byl pod minimální úrovní; ii) dovoz z Chorvatska byl stálý s cenami, které rostly v souladu s prodejními cenami EU, a iii) celková finanční situace výrobního odvětví Společenství byla velmi příznivá, se tento dopad nepovažuje za významný a ukazatel není důležitý.

(94)

Ukazatele, které byly zkoumány výše, a níže uvedené ukazatele jednoznačně prokazují významné zlepšení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(95)

Od roku 2004 do období přezkumného šetření se výrazně zvýšila průměrná čistá prodejní cena výrobců ve výrobním odvětví Společenství zařazených do vzorku, což odráží konzistentní a trvalé zvyšování nákladů na suroviny a příznivé podmínky na mezinárodním trhu s močovinou v témže období.

(96)

Mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření se průměrná mzda na zaměstnance zvýšila o 13 %, jak dokládá následující tabulka. Vzhledem k míře inflace a celkovému snížení počtu zaměstnanců je tento nárůst mezd nutno považovat za mírný.

(97)

Roční investice, které čtyři vybraní výrobci učinili do obdobného výrobku, se během posuzovaného období vyvíjely příznivě, tj. vzrostly o 74 %, přestože vykazovaly určité výkyvy. Tyto investice se týkaly zejména modernizace strojního zařízení a splnění požadavků na ochranu životního prostředí. To potvrzuje úsilí výrobního odvětví Společenství o trvalé zvyšování jeho produktivity a konkurenceschopnosti. Výsledky jsou patrné ve vývoji produktivity, která v témže období podstatně vzrostla (viz 92. bod odůvodnění).

(98)

Ziskovost vybraných výrobců vykazuje mezi rokem 2002 a 2005 přesvědčivé zlepšení a dosáhla úrovně 19 % hodnoty prodeje. Stálé zvyšování cen plynu, které začalo v roce 2006, ziskovost v průběhu období přezkumného šetření snížilo na 10,7 %. V této souvislosti je třeba uvést, že podle původního šetření činilo ziskové rozpětí, jehož by bylo možno dosáhnout bez dumpingu působícího újmu, 8 %. Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti v celém posuzovaném období.

(99)

Mezi rokem 2002 a 2005 se peněžní tok značně zvýšil a během období přezkumného šetření se trvale snižoval. Tento vývoj je v souladu s vývojem celkové ziskovosti v průběhu posuzovaného období.

(100)

Šetření neodhalilo, že by vybraní výrobci ve Společenství měli potíže se získáváním kapitálu.

(101)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu mírně snížil, stejně jako jeho objem prodeje na trhu Společenství. Celkově se však finanční situace výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období zlepšila.

(102)

Téměř všechny ostatní ukazatele újmy vyjma zvýšení objemu zásob se vyvíjely pozitivně: objem výroby a jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Společenství vzrostly a ziskovost byla po roce 2002 významně vyšší než úroveň zisku stanovená jako cílový zisk v původním šetření.

(103)

Rovněž návratnost investic a peněžní tok se vyvíjely pozitivně. Mzdy mírně vzrostly a výrobní odvětví Společenství pokračovalo v investicích. Rovněž produktivita podstatně vzrostla, což odráží kladný vývoj výroby a úsilí výrobního odvětví Společenství o zlepšení prostřednictvím investic.

(104)

Žadatel tvrdil, že požadavky na dlouhodobou ziskovost, vyjádřenou jako výnos z prodeje, by pro průmysl v oblasti močoviny měly představovat přibližně 25 % po zdanění. To by znamenalo přibližný zisk ve výši 36 % z obratu před zdaněním. Žadatel uvedl, že to je opodstatněno náklady na zřízení nového komplexu na výrobu amoniaku/močoviny, který by vyžadoval 11 % návratnost investic (což údajně odpovídá zisku ve výši 36 % z obratu před zdaněním). V této souvislosti je třeba upozornit, že žadatel nikdy neuvedl tak vysoký cílový zisk v rámci tohoto řízení a že v původním šetření činilo ziskové rozpětí, jehož by bylo možné dosáhnout bez dumpingu způsobujícího újmu, 8 %. Dále bylo v rozsudku Soudu prvního stupně ve věci T-210/95 potvrzeno, že „… ziskové rozpětí, které má Rada použít při výpočtu cílové ceny, která odstraní danou újmu, musí být omezeno na ziskové rozpětí, se kterým by výrobní odvětví Společenství mohlo počítat za normálních podmínek hospodářské soutěže bez dumpingového dovozu“ (8). Ve stejné věci bylo uvedeno, že „… argument, že ziskové rozpětí, které mají orgány Společenství uplatnit, musí být rozpětí potřebné k zajištění přežití výrobního odvětví Společenství nebo přiměřených výnosů z kapitálu, v žádném případě nevychází ze základního nařízení“.

(105)

Žadatel dále tvrdil, že v případě odvětví výroby hnojiv není výnos z prodeje vhodným ukazatelem újmy, co se týká zisku, a že pro toto posouzení jsou kvalitativně vhodnější návratnost vynaloženého kapitálu a/nebo návratnost investic. Dále uvedl, že na základě posledně uvedených ukazatelů výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu.

(106)

Vzhledem k zvláštnímu charakteru odvětví výroby hnojiv (mimo jiné jeho kapitálová náročnost) a povaze trhu s hnojivy (kolísání cen surovin a cen hotového výrobku) se má za to, že výnos z prodeje nemusí být sám o sobě nutně nejnázornějším ukazatelem, pokud jde o ziskovost, a že by měl být doplněn ukazateli jako návratnost vynaloženého kapitálu a návratnost investic. Žadatel však nepředložil žádný důkaz, že by v případě neexistence dumpingového dovozu bylo výrobní odvětví Společenství schopno dosáhnout návratnosti na požadované úrovni. Žadatel ani neuvedl, jakého ziskového rozpětí by výrobní odvětví Společenství dosáhlo, kdyby k dumpingovému dovozu nedošlo. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(107)

Vyvozuje se proto závěr, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství nepřetrvávala.

(108)

Vzhledem k tomu, že podstatná újma způsobená dovozem z dotčené země nepřetrvává, byla analýza zaměřena na pravděpodobnost obnovení újmy v případě zrušení stávajících opatření. V této souvislosti byly analyzovány dva hlavní parametry: i) možné objemy vývozu a ceny dotčených zemí a ii) účinek těchto předpokládaných objemů a cen dotčených zemí na výrobní odvětví Společenství.

(109)

Analýza je porovnána s celkovou situací na trhu s přetrvávajícími vysokými cenami a zisky nejen ve Společenství, nýbrž na celém světě. To je velkou měrou zapříčiněno poptávkou převyšující nabídku. Neexistují žádné náznaky, že se tato celková situace v krátkodobém až střednědobém horizontu významně změní.

(110)

Jak bylo uvedeno výše, ukrajinští vyvážející výrobci by do Společenství pravděpodobně vyvezli nanejvýš přibližně dalších 375 000 tun močoviny, pokud by platnost opatření skončila. Z údajů pro Libyi a Bělorusko vyplývá nanejvýš 140 000 tun, resp. 150 000 tun. Obdobně údaje pro Chorvatsko by se pravděpodobně významně nezvýšily oproti své současné úrovni.

(111)

Ceny vývozu do Společenství a třetích zemí byly analyzovány výše. Spolu s níže popsanými tržními podmínkami a pravděpodobným vývojem hlavních činitelů nákladů, například plynu, tato analýza naznačuje pravděpodobnost toho, že vývozní ceny zůstanou vysoké. Nelze proto vyvodit závěr, že by ceny byly pravděpodobně podstatně nižší než ceny nebo náklady výrobního odvětví Společenství a/nebo že by docházelo k prodeji pod cenou.

(112)

Podle předpokladů trh s močovinou v nadcházejících letech významně poroste, a to jak ve Společenství (9), tak celosvětově, zejména kvůli vyšší zemědělské výrobě (používání biopaliv) a rovněž kvůli rostoucímu průmyslovému využití pro AdBlue (10). Například výhledy pro zemědělské trhy v Evropské unii na období 2007–2014 zveřejněné generálním ředitelstvím pro zemědělství v červenci 2007 potvrzují, že se produkce obilovin v tomto období pravděpodobně zvýší až o 20 %. Žadatel růst odhaduje na 10 %. Koncem září 2007 byla nařízením Rady (ES) č. 1107/2007 (11) stanovena odchylka s ohledem na půdu vyňatou z produkce na rok 2008. Je pravděpodobné, že předpokládaný růst trhu Společenství (přibližně další 1 milion tun) překročí maximální pravděpodobné objemy, jež by vyvážející země mohly vyvézt do Společenství. Z těchto dodatečných vývozů by proto pravděpodobně nevyplývaly žádné významné nerovnováhy, pokud jde o objem, přinejmenším proto, že schodek mezi maximální možnou výrobou a spotřebou Společenství je vyčíslen na přibližně 2 miliony tun, a neexistují žádné signály, že by tento schodek vyplnily jiné vývozy (mimo jiné pocházející z Ruska, jak je popsáno v nařízení (ES) č. 907/2007) v takovém rozsahu, že by nadměrná nabídka stlačila tržní ceny.

(113)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem není pravděpodobné, že by výrobní odvětví Společenství muselo snížit svůj prodej, výrobu nebo ceny v takovém rozsahu, že by tím byla podstatně ovlivněna jeho ziskovost a celková situace. Je proto pravděpodobné, že zisky zůstanou zachovány na současné úrovni, což odráží příznivé tržní podmínky převládající zejména v období od roku 2004 do období přezkumného šetření.

(114)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze vyvodit závěr, že je pravděpodobné obnovení újmy výrobního odvětví Společenství, pokud by byla platná opatření zrušena.

(115)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bude doporučeno zrušit stávající opatření. Stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohou vyjádřit svá stanoviska ke zveřejněným údajům. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by mohly výše uvedené závěry změnit.

(116)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na dovozy močoviny pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny měla být zrušena a řízení zastaveno.

(117)

Vzhledem k výše popsaným skutečnostem, tj. významným zkreslením struktury nákladů a/nebo vývozních operací ze strany vývozců ve všech čtyřech dotčených zemích, se ukazuje jako nezbytné pečlivě sledovat vývoj dovozů močoviny pocházející z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny, aby mohla být rychle přijata přiměřená opatření, pokud by je situace vyžadovala,