I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

21.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 46/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 146/2008

ze dne 14. února 2008

o změně nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zkušenost poukázala na nutnost stanovit opatření spočívající v toleranci pro případy méně závažného nedodržení požadavků týkajících se podmíněnosti, kdy by závažnost, rozsah a trvalost tohoto nedodržení nebyly důvodem k okamžitému snížení přímých plateb, které mají být poskytnuty. Součástí uvedeného opatření spočívajícího v toleranci by však měla být náležitá následná kontrola ze strany příslušného vnitrostátního orgánu do té doby, dokud nebudou nedostatky v dodržování požadavků odstraněny. Uplatňování snížení v případě velmi nízkých počátečních částek přímých plateb se navíc může ukázat jako zatěžující ve srovnání s jakýmkoli odrazujícím účinkem, jehož by mělo být dosaženo. Měla by tedy být vymezena vhodná prahová hodnota, pod jejíž úrovní mohou členské státy rozhodnout o neuplatnění žádného snížení, pokud příslušný vnitrostátní orgán přijme opatření k zajištění toho, aby zemědělec dotyčné nedostatky v dodržování požadavků odstranil.

(2)

Podle čl. 44 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (2) musí mít zemědělci po dobu alespoň deseti měsíců k dispozici pozemky odpovídající ploše, na kterou se váže platební nárok. Zkušenost ukázala, že nebezpečí této podmínky spočívá v omezení fungování trhu s pozemky a vytvoření značných administrativních úkonů pro dotyčné zemědělce a správní orgány. Aby se však zajistilo, že u téže půdy nebude docházet ke kumulaci podpor, mělo by se stanovit datum, k němuž by měl mít zemědělec dané pozemky k dispozici. Bylo by vhodné, aby členské státy stanovily uvedené datum, které by nemělo být pozdější, než je datum stanovené pro změnu žádosti o podporu. Stejné pravidlo by mělo být uplatněno rovněž u členských států, jež používají režim jednotné platby na plochu.

(3)

V důsledku zkrácení doby, během níž má zemědělec k dispozici pozemky odpovídající ploše, na kterou se váže platební nárok v rámci režimu jednotné platby i režimu jednotné platby na plochu, na jeden den, by měla být vyjasněna pravidla o odpovědnosti v souvislosti s podmíněností, zejména v případě převodu půdy během dotyčného kalendářního roku. Je tedy třeba objasnit, že zemědělec, který podá žádost o podporu, by měl být odpovědný vůči příslušnému orgánu, pokud jde o nedodržování požadavků týkajících se podmíněnosti v dotyčném kalendářním roce u veškeré zemědělské půdy uvedené v žádosti o podporu. To by nemělo bránit soukromoprávním ujednáním mezi dotyčným zemědělcem a osobou, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna.

(4)

Článek 71h nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že nové členské státy podle čl. 2 písm. g) uvedeného nařízení mohou v rámci režimu jednotné platby stanovit odlišné jednotkové hodnoty nároků přiznané pro hektary pastvin nebo stálých pastvin a pro jakékoli jiné hektary, na které lze poskytnout podporu, vykázané ke dni 30. června 2003 a v případě Bulharska a Rumunska ke dni 30. června 2005. V souladu s článkem 20 uvedeného nařízení nové členské státy vytvořily systém identifikace zemědělských pozemků. Vzhledem k technickým potížím při přechodu na tento systém identifikace se však vlastnosti některých pozemků, jak existovaly v roce 2003, nemusely přesně zobrazit. S cílem umožnit hladké využívání možnosti stanovit odlišné jednotkové hodnoty by měla být lhůta pro identifikaci pozemků upravena a stanovena na 30. června 2006. Pro Bulharsko a Rumunsko by však měla být pro identifikaci pozemků stanovena lhůta do 1. ledna 2008. Článek 71h nařízení (ES) č. 1782/2003 by se měl odpovídajícím způsobem změnit.

(5)

Zkušenost rovněž ukázala, že zřízení administrativní infrastruktury nutné ke správě požadavků podle předpisů v oblasti řízení, na něž se vztahují pravidla podmíněnosti, představuje rozsáhlou administrativní činnost. Proces zavádění požadavků podle předpisů v oblasti řízení a jejich hladké provádění by usnadnilo postupné tříleté zavádění v nových členských státech, které využívají režim jednotné platby na plochu, podobné postupnému zavádění použitému ve Společenství ve složení ke dni 30. dubna 2004 v souladu s harmonogramem uvedeným v příloze III nařízení (ES) č. 1782/2003. Toto postupné zavádění by mělo být možné i tehdy, pokud se nový členský stát rozhodne uplatňovat přímé platby v plném rozsahu v době před posledním dnem, kdy lze režim jednotné platby na plochu použít. Ustanovení čl. 143b odst. 6 nařízení (ES) č. 1782/2003 a čl. 51 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (3) by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

V čl. 143b odst. 10 a 11 nařízení (ES) č. 1782/2003 jsou stanovena pravidla, jimiž se řídí přechod nových členských států používajících režim jednotné platby na plochu k používání režimu jednotné platby. Podle těchto pravidel podléhá rozhodnutí nového členského státu o provádění režimu jednotné platby předchozímu povolení Komise, která tak učiní na základě posouzení stavu připravenosti tohoto nového členského státu. Toto předchozí povolení již není nutné, protože téměř všechny přímé platby jsou odděleny od produkce a protože režim jednotné platby na plochu a režim jednotné platby jsou odděleny od produkce a představují platby na plochu sdílející většinu prvků integrovaného systému, zejména systému identifikace zemědělských pozemků. Uvedená ustanovení by se proto měla zrušit. Zrušení čl. 143b odst. 10 a 11 vyvolává nutnost následně změnit čl. 143b odst. 9. Uvedené ustanovení by proto mělo být rovněž pozměněno.

(7)

Tabulka 2 přílohy XII nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví celkovou výši doplňkových vnitrostátních přímých plateb, které mají být vyplaceny na Kypru, kde se režim jednotné platby na plochu použije až do roku 2008. Vzhledem k tomu, že použití režimu jednotné platby na plochu bylo nařízením Rady (ES) č. 2012/2006 (4) prodlouženo, je nutné stanovit celkové částky, které mají být vyplaceny na Kypru, pro použití tohoto režimu v roce 2009 a 2010.

(8)	Nové členské státy, jež rozhodly o používání režimu jednotné platby, se rozhodly jej zavést od roku 2007. Je tudíž vhodné, aby se změna článku 71h nařízení (ES) č. 1782/2003 vztahovala na tyto nové členské státy od uvedeného data.

(9)

Řada ustanovení pozměněných tímto nařízením, zejména opatření spočívající v toleranci pro případy méně závažného nedodržení požadavků, uplatnění snížení v případě určité prahové hodnoty, stanovení data, k němuž musí mít zemědělec k dispozici pozemky, aby byl způsobilý v rámci režimu jednotné platby a režimu jednotné platby na plochu, jakož i zaváděcí období poskytnuté novým členským státům používajícím režim jednotné platby na plochu v zájmu plnění všech požadavků souvisejících s podmíněností na jejich území, by vytvořila pravidla, jež by pro dotyčné zemědělce byla výhodnější než pravidla platná v současné době. Zpětná působnost těchto ustanovení by neměla narušit zásadu právní jistoty dotyčných hospodářských subjektů. To samé platí pro pozměněné ustanovení článku 71h nařízení (ES) č. 1782/2003. Ustanovení týkající se odpovědnosti zemědělců za nedodržování požadavků v případě převodu pozemků by se však měla začít používat ode dne 1. dubna 2008 s cílem poskytnout dotyčným zemědělcům dostatečnou právní jistotu a současně zajistit účinné uplatňování těchto ustanovení v roce 2008.

(10)	Nařízení (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 1698/2005 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

Článek 6 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud nejsou požadavky podle předpisů v oblasti řízení nebo dobrý zemědělský a ekologický stav v kterémkoli okamžiku daného kalendářního roku (dále jen ‚příslušný kalendářní rok‘) dodržovány a toto nedodržování požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, které může být zemědělci, jenž v příslušném kalendářním roce podal žádost o podporu, přímo přičítáno, pak se celková výše přímých plateb, jež mají být po použití článků 10 a 11 tomuto zemědělci poskytnuty, sníží nebo zruší v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v článku 7.

První pododstavec se použije také v případech, kdy nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna.

Pro účely použití prvního a druhého pododstavce v roce 2008 odpovídá kalendářní rok době od 1. dubna do 31. prosince 2008.

Pro účely tohoto odstavce se ‚převodem‘ rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou zemědělskou půdou.“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Aniž je dotčen odstavec 1 a v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech uvedených v čl. 7 odst. 1, se mohou členské státy rozhodnout neuplatnit snížení nebo vyloučení ve výši 100 EUR a méně na zemědělce a kalendářní rok.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že zemědělec odstraní zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištěné nedostatky a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí zemědělci.“

V čl. 7 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout, že se neuplatní žádné snížení, pokud určitý případ nedodržení požadavků je s ohledem na jeho závažnost, rozsah a trvalost třeba pokládat za méně závažný. Za méně závažné však nelze pokládat případy nedodržení požadavků, jež představují přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat.

Pokud zemědělec neučiní okamžitá nápravná opatření a nezačne opět požadavky dodržovat, přijme příslušný vnitrostátní orgán nezbytná opatření, která mohou být v případě potřeby omezena na správní kontrolu s cílem zajistit, že zemědělec nedostatky zjištěné v dodržování požadavků odstraní. Zjištění méně závažného nedodržení požadavků a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí zemědělci.“

3)	V čl. 44 odst. 3 se druhá věta nahrazuje tímto: „S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností musí mít zemědělec tyto pozemky k dispozici k datu stanovenému členským státem, které nesmí být pozdější než datum stanovené v tomto členském státě pro změnu žádosti o podporu.“

Článek 71h se nahrazuje tímto:

„Článek 71h

Pastviny

Nové členské státy mohou podle objektivních kritérií rovněž stanovit v rámci regionálního stropu nebo jeho části odlišné jednotkové hodnoty nároků, které mají být přiznány zemědělcům uvedeným v čl. 71f odst. 1, pro hektary pastvin vykázané ke dni 30. června 2006 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu, nebo alternativně pro hektary stálých pastvin vykázané ke dni 30. června 2006 a pro všechny další hektary, na které lze poskytnout podporu.

Pro Bulharsko a Rumunsko se však pro identifikaci stanoví datum 1. ledna 2008.“

Článek 143b se mění takto:

v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností musí mít zemědělec pozemky uvedené v prvním pododstavci k dispozici k datu stanovenému členským státem, které nesmí být pozdější než datum stanovené v tomto členském státě pro změnu žádosti o podporu.“;

v odstavci 6 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2008 je použití článků 3, 4, 6, 7 a 9 pro nové členské státy nepovinné, pokud se tato ustanovení vztahují na požadavky podle předpisů v oblasti řízení. Od 1. ledna 2009 musí zemědělec, který je příjemcem plateb v rámci režimu jednotné platby na plochu v uvedených členských státech, dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze III podle následujícího harmonogramu:

a)	požadavky uvedené v bodě A přílohy III se použijí od 1. ledna 2009;

b)	požadavky uvedené v bodě B přílohy III se použijí od 1. ledna 2011;

c)	požadavky uvedené v bodě C přílohy III se použijí od 1. ledna 2011.

Pro Bulharsko a Rumunsko je však použití článků 3, 4, 6, 7 a 9 nepovinné až do 31. prosince 2011, pokud se tato ustanovení vztahují na požadavky podle předpisů v oblasti řízení. Od 1. ledna 2012 musí zemědělec, který je příjemcem plateb v rámci režimu jednotných plateb na plochu v uvedených členských státech, dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze III podle následujícího harmonogramu:

a)	požadavky uvedené v bodě A přílohy III se použijí od 1. ledna 2012;

b)	požadavky uvedené v bodě B přílohy III se použijí od 1. ledna 2014;

c)	požadavky uvedené v bodě C přílohy III se použijí od 1. ledna 2014.

Nové členské státy mohou možnosti uvedené ve třetím pododstavci také využít, pokud se rozhodnou přestat používat režim jednotné platby na plochu dříve, než skončí doba použitelnosti stanovená v odstavci 9.“;

c)	v odstavci 9 se první věta nahrazuje tímto: „Každý nový členský stát může režim jednotné platby na plochu používat do konce roku 2010.“;

d)	odstavce 10 a 11 se zrušují.

6)	Příloha XII se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

V čl. 51 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Odchylka stanovená v prvním pododstavci se použije do 31. prosince 2008. Od 1. ledna 2009 musí zemědělec, který je příjemcem plateb v rámci režimu jednotných plateb na plochu, dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1782/2003 podle následujícího harmonogramu:

a)	požadavky uvedené v bodě A přílohy III se použijí od 1. ledna 2009;

b)	požadavky uvedené v bodě B přílohy III se použijí od 1. ledna 2011;

c)	požadavky uvedené v bodě C přílohy III se použijí od 1. ledna 2011.

Pro Bulharsko a Rumunsko je však použití článků 3, 4, 6, 7 a 9 nařízení (ES) č. 1782/2003 nepovinné až do 31. prosince 2011, pokud se tato ustanovení vztahují na požadavky podle předpisů v oblasti řízení. Od 1. ledna 2012 musí zemědělec, který je příjemcem plateb v rámci režimu jednotných plateb na plochu, dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1782/2003 podle následujícího harmonogramu:

a)	požadavky uvedené v bodě A přílohy III se použijí od 1. ledna 2012;

b)	požadavky uvedené v bodě B přílohy III se použijí od 1. ledna 2014;

c)	požadavky uvedené v bodě C přílohy III se použijí od 1. ledna 2014.

Nové členské státy mohou možnosti uvedené v druhém pododstavci také využít, pokud se rozhodnou přestat používat režim jednotné platby na plochu dříve, než skončí doba použitelnosti stanovená v čl. 143b odst. 9 nařízení (ES) č. 1782/2003.“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2008 s těmito výjimkami:

a)	čl. 1 odst. 1 písm. a) se použije ode dne 1. dubna 2008;

b)	čl. 1 odst. 4 se použije ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. února 2008.

Za Radu

předseda

M. ZVER

(1) Stanovisko ze dne 11. prosince 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1276/2007 (Úř. věst. L 284, 30.10.2007, s. 11).

(3) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2012/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 8).

(4) Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 8.

PŘÍLOHA

IDo tabulky 2 přílohy XII nařízení (ES) č. 1782/2003 se doplňují tyto dva nové sloupce:

„2009	2010
0	0
1 795 543	1 572 955
0	0
3 456 448	3 438 488
4 608 945	4 608 945
10 724 282	10 670 282
5 547 000	5 115 000
156 332	149 600
4 323 820	4 312 300
1 038 575	1 035 875
31 650 945	30 903 405 “

21.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 46/11

SMĚRNICE RADY 2008/7/ES

ze dne 12. února 2008

o nepřímých daních z kapitálových vkladů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 93 a a 94 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Jelikož uvedená směrnice má být znovu změněna, měla by být z důvodu přehlednosti přepracována.

(2)

Nepřímé daně z kapitálových vkladů, tj. daň z kapitálu (poplatky z vkladů tvořících základní kapitál společností a podniků), kolkovné z cenných papírů a daň z restrukturalizačních operací, nehledě na to, zda uvedené operace zahrnují zvýšení základního kapitálu, vedou k diskriminaci, dvojímu zdanění a nerovnostem, které narušují volný pohyb kapitálu. Totéž platí pro jiné nepřímé daně se stejnými vlastnostmi jako daň z kapitálu a kolkovné z cenných papírů.

(3)	Proto je v zájmu vnitřního trhu harmonizovat právní předpisy o nepřímých daních z kapitálových vkladů, aby byly v nejvyšší možné míře zrušeny činitele, které mohou narušovat podmínky hospodářské soutěže nebo bránit volnému pohybu kapitálu.

(4)	Hospodářské účinky daně z kapitálu jsou škodlivé pro přeskupování a vývoj podniků. Tyto účinky jsou zvlášť škodlivé za stávající hospodářské situace, kdy je nezbytně nutnou prioritou podpora investic.

(5)	Nejlepším způsobem, jak lze těchto cílů dosáhnout, by bylo zrušit daň z kapitálu.

(6)

Ztráty z příjmu, které by vyplynuly z okamžitého použití takových opatření, by však byly nepřijatelné pro členské státy, které daň z kapitálu v současnosti uplatňují. Proto by mělo být uvedeným členským státům umožněno, aby i dále podrobily dani z kapitálu všechny nebo některé dotčené operace, přičemž uvnitř téhož členského státu musí být uplatňována jediná sazba daně. Pokud se členský stát rozhodne neukládat daň z kapitálu na všechny nebo některé operace spadající do působnosti této směrnice, nemělo by být možné tyto daně znovu zavést.

(7)

Pojem vnitřního trhu předpokládá, že by daň ze zvýšení základního kapitálu společnosti neměla být v rámci vnitřního trhu uložena na kapitál vložený do jedné společnosti více než jednou. Pokud tedy členský stát, jemuž bylo uděleno právo zdanění, neukládá daň z kapitálu na všechny nebo určité operace spadající do působnosti této směrnice, nemá na uvedené operace uplatňovat právo zdanění ani žádný jiný členský stát.

(8)	Pokud členské státy nadále ukládají daň z kapitálu, je vhodné zachovat přísné podmínky, zejména pokud jde o osvobození od daně nebo její snížení.

(9)	Kromě daně z kapitálu by neměly být ukládány žádné nepřímé daně z kapitálových vkladů. Zejména by nemělo být ukládáno kolkovné z cenných papírů bez ohledu na jejich původ a bez ohledu na to, zda představují vlastní či vypůjčený kapitál společnosti.

(10)	Seznam kapitálových společností uvedený ve směrnici 69/335/EHS je neúplný, a proto by měl být upraven.

(11)

Jelikož cílů uvedené směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(12)	Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla týkat těch ustanovení, která představují oproti dřívějším směrnicím věcnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu ustanovení, která zůstala nezměněna, vyplývá z předchozích směrnic.

(13)	Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy II ve vnitrostátním právu.

(14)	S ohledem na nepříznivé účinky daně z kapitálu by Komise měla každé tři roky podávat zprávu o uplatňování této směrnice za účelem zrušení této daně,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Předmět

Tato směrnice upravuje ukládání nepřímých daní na:

a)	kapitálové vklady v kapitálových společnostech;

b)	restrukturalizační operace, které se týkají kapitálových společností;

c)	vydávání některých cenných papírů a obligací.

Článek 2

Kapitálová společnost

1. Kapitálovou společností se pro účely této směrnice rozumějí:

a)	jakákoli společnost, která má jednu z forem uvedených v příloze I;

b)	jakákoli společnost, sdružení nebo právnická osoba, jsou-li podíly na jejím základním kapitálu obchodovatelné na burze;

c)	jakákoli společnost, sdružení nebo právnická osoba založená za účelem zisku, jejíž společníci mají právo převést své podíly bez předchozího schválení na třetí osoby a odpovídají za závazky společnosti, sdružení nebo právnické osoby jen do výše svého členského podílu.

2. Pro účely této směrnice se za kapitálovou společnost považuje každá další společnost, sdružení nebo právnická osoba založená za účelem zisku.

Článek 3

Kapitálové vklady

Pro účely této směrnice a s výhradou článku 4 se „kapitálovými vklady“ rozumějí tyto operace:

a)	založení kapitálové společnosti;

b)	přeměna společnosti, sdružení nebo právnické osoby, která není kapitálovou společností, na kapitálovou společnost;

c)	zvýšení základního kapitálu kapitálové společnosti vkladem majetku jakéhokoli druhu;

d)	zvýšení obchodního majetku kapitálové společnosti vkladem majetku jakéhokoli druhu, jehož protihodnotou není poskytnutí podílu na základním kapitálu nebo aktivech společnosti, ale práva obdobná právům společníků, jako je právo hlasovat, podíl na zisku nebo podíl na likvidačním zůstatku;

e)	přenesení skutečného správního ústředí kapitálové společnosti, jejíž sídlo se nachází ve třetí zemi, ze třetí země do členského státu;

f)	přenesení sídla kapitálové společnosti, jejíž skutečné správní ústředí se nachází ve třetí zemi, ze třetí země do členského státu;

g)	zvýšení základního kapitálu kapitálové společnosti o zisky nebo stálé či dočasné rezervy,

h)	zvýšení obchodního majetku kapitálové společnosti prostřednictvím služeb poskytnutých některým společníkem, které nemá za následek zvýšení základního kapitálu společnosti, avšak jeho protihodnotou je změna v právech společníků nebo může zvýšit hodnotu podílů na společnosti;

i)	poskytnutí půjčky kapitálové společnosti, má-li věřitel právo na podíl na zisku společnosti,

j)	poskytnutí půjčky kapitálové společnosti společníkem, jeho manželem či manželkou, jeho dítětem nebo třetí osobou, ručí-li společník, jestliže má daná půjčka tutéž funkci jako zvýšení základního kapitálu společnosti;

Článek 4

Restrukturalizační operace

1. Pro účely této směrnice se za kapitálové vklady nepovažují tyto „restrukturalizační operace“:

vklad veškerého svého obchodního majetku nebo jedné či více oblastí činnosti jednou nebo více kapitálovými společnostmi do jedné nebo více kapitálových společností, které jsou zakládány nebo již existují, jestliže je protihodnotou vkladu alespoň část cenných papírů představujících základní kapitál nástupnické společnosti;

nabytí podílů kapitálovou společností, jež je zakládána nebo již existuje, které představují většinu hlasovacích práv jiné kapitálové společnosti, pokud protihodnotou získaných podílů je alespoň část cenných papírů představujících základní kapitál první společnosti. Pokud je většina hlasovacích práv dosažena prostřednictvím dvou nebo více operací, považuje se za restrukturalizační operaci pouze operace, jíž bylo dosaženo většiny hlasovacích práv, a jakékoli následné operace.

2. „Restrukturalizační operací“ se rovněž rozumí převod veškerého majetku a závazků jedné kapitálové společnosti na jinou kapitálovou společnost, kterou prvně zmíněná kapitálová společnost plně vlastní.

KAPITOLA II

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Operace, které nejsou předmětem nepřímé daně

1. Členské státy neukládají kapitálovým společnostem žádnou nepřímou daň jakékoli formy na:

a)	kapitálové vklady;

b)	půjčky a služby, které jsou součástí kapitálových vkladů;

c)	registraci nebo jakékoli jiné formality požadované od kapitálové společnosti na základě její právní formy před zahájením podnikatelské činnosti;

změnu zakládací listiny či stanov společnosti, zejména:

i)	přeměnu kapitálové společnosti na kapitálovou společnost jiného typu,

ii)	přenesení skutečného správního ústředí nebo sídla kapitálové společnosti z jednoho členského státu do druhého,

iii)	změnu předmětu činnosti kapitálové společnosti,

iv)	prodloužení existence kapitálové společnosti;

e)	restrukturalizační operace uvedené v článku 4.

2. Členské státy neukládají žádnou nepřímou daň jakékoli formy na:

a)	vytvoření, vydání, přijetí na burzu nebo uvedení do oběhu akcií, podílů na společnosti nebo jiných obdobných cenných papírů anebo osvědčení nahrazujících tyto cenné papíry, jakož i obchodování s nimi, bez ohledu na osobu emitenta;

půjčky, včetně obligací, uskutečněné formou vydání dluhopisů nebo jiných obchodovatelných cenných papírů, bez ohledu na osobu emitenta, a na formality s tím spojené, jakož i na vytvoření, vydání, přijetí na burzu nebo uvedení do oběhu těchto dluhopisů nebo jiných obchodovatelných cenných papírů, jakož i obchodování s nimi.

Článek 6

Daně, poplatky a daň z přidané hodnoty

1. Aniž je dotčen článek 5, mohou členské státy ukládat tyto daně a poplatky:

a)	daně z převodu cenných papírů, paušální či nikoli;

b)	daně z převodu nemovitostí a podniků, které se nacházejí na jejich území, včetně poplatků za zápis do katastru nemovitostí, při jejich vkladu do kapitálové společnosti, sdružení nebo právnické osoby;

c)	daně z převodu jakéhokoli majetku při jeho vkladu do kapitálové společnosti, jsou-li protihodnotou tohoto vkladu jiné hodnoty než podíly na společnosti;

d)	poplatky z vytvoření, zapsání a zrušení hypoték a přednostních věřitelských práv;

e)	poplatky uhrazovacího charakteru;

f)	daň z přidané hodnoty.

2. Částka uložená prostřednictvím poplatků a daní uvedených v odst. 1 písm. b) až e) se nemění podle toho, zda se skutečné správní ústředí nebo sídlo kapitálové společnosti nachází na území členského státu, který daň nebo poplatek vybírá. Uvedené částky nesmějí být vyšší než výše daní a poplatků ukládaných na obdobné operace v členském státě, který daň nebo poplatek vybírá.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Článek 7

Ukládání daně z kapitálu v některých členských státech

1. Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 písm. a), členský stát, který k 1. lednu 2006 ukládá na kapitálové vklady do kapitálových společností daň (dále jen „daň z kapitálu“), ji může ukládat i nadále, pokud dodržuje články 8 až 14.

2. Pokud kdykoli po 1. lednu 2006 členský stát přestane daň z kapitálu ukládat, nesmí ji opětovně zavést.

3. Pokud kdykoli po 1. lednu 2006 členský stát přestane daň z kapitálu ukládat na kapitálové vklady uvedené čl. 3 písm. g) až j), nesmí daň z kapitálu na uvedené kapitálové vklady opětovně zavést, aniž je dotčen čl. 10 odst. 2.

4. Pokud kdykoli po 1. lednu 2006 členský stát přestane daň z kapitálu ukládat na poskytnutí fixního nebo provozního kapitálu pobočce, nesmí daň z kapitálu na dotčené kapitálové vklady opětovně zavést, aniž je dotčen čl. 10 odst. 4.

5. Pokud kdykoli po 1. lednu 2006 členský stát umožní osvobození od daně podle článku 13, nesmí následně na dotčené kapitálové vklady ukládat daň z kapitálu.

Článek 8

Sazba daně z kapitálu

1. Daň z kapitálu je ukládána v jednotné sazbě.

2. Sazba daně z kapitálu uplatňovaná členským státem nesmí být vyšší než sazba uplatňovaná uvedeným členským státem k 1. lednu 2006.

Jestliže po tomto dni členský stát uplatňovanou sazbu sníží, nesmí ji znovu zvýšit.

3. Sazba daně z kapitálu nesmí za žádných okolností převýšit 1 %.

Článek 9

Vyloučení určitých subjektů z oblasti působnosti

Členské státy nemusí za kapitálové společnosti pro účely ukládání daně z kapitálu považovat subjekty uvedené v čl. 2 odst. 2.

Článek 10

Operace, jež jsou předmětem daně z kapitálu, a rozdělení práv zdanění

1. Pokud podle čl. 7 odst. 1 členský stát nadále ukládá daň z kapitálu, jsou předmětem daně z kapitálu kapitálové vklady uvedené v čl. 3 písm. a) až d), nachází-li se v uvedeném státě skutečné správní ústředí kapitálové společnosti v době, kdy je uskutečněn vklad.

Předmětem daně z kapitálu jsou rovněž kapitálové vklady uvedené v čl. 3 písm. e) a f).

2. Pokud členský stát nadále ukládá daň z kapitálu, může zdaňovat kapitálové vklady uvedené v čl. 3 písm. g) až j), nachází-li se v uvedeném státě skutečné správní ústředí kapitálové společnosti v době, kdy je uskutečněn vklad.

3. Nachází-li se skutečné správní ústředí kapitálové společnosti ve třetí zemi a její sídlo v některém členském státě, který nadále ukládá daň z kapitálu, jsou kapitálové vklady předmětem daně z kapitálu v členském státě, v němž se nachází sídlo.

4. Nacházejí-li se sídlo a skutečné správní ústředí kapitálové společnosti ve třetí zemi, může být poskytnutí fixního nebo provozního kapitálu její pobočce nacházející se v některém členském státě, který nadále ukládá daň z kapitálu, předmětem daně z kapitálu v uvedeném členském státě.

Článek 11

Vyměřovací základ daně z kapitálu

1. V případě kapitálových vkladů uvedených v čl. 3 písm. a), c) a d) je vyměřovacím základem daně z kapitálu skutečná hodnota vkladů jakéhokoliv druhu splacených i nesplacených společníky po odečtení závazků a nákladů, které pro společnost z daného vkladu vyplývají.

Splatnost daně z kapitálu lze odložit do té doby, než jsou vklady uskutečněny.

2. V případě kapitálových vkladů uvedených v čl. 3 písm. b), e) a f) je vyměřovacím základem daně z kapitálu skutečná hodnota obchodního majetku všeho druhu, který náleží společnosti v době přeměny nebo přenesení, po odečtení závazků a nákladů, které společnost k tomuto okamžiku má.

3. V případě kapitálových vkladů uvedených v čl. 3 písm. g) je vyměřovacím základem daně z kapitálu jmenovitá hodnota zvýšení.

4. V případě kapitálových vkladů uvedených v čl. 3 písm. h) je vyměřovacím základem daně z kapitálu skutečná hodnota poskytnutých služeb, po odečtení předpokládaných závazků a nákladů společnosti, které jsou výsledkem poskytnutí těchto služeb.

5. V případě kapitálových vkladů uvedených v čl. 3 písm. i) a j) je vyměřovacím základem daně z kapitálu jmenovitá hodnota půjček.

6. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 lze jako vyměřovací základ daně z kapitálu použít skutečnou hodnotu podílů na společnosti, které obdrží nebo vlastní jednotliví společníci, kromě případů, kdy jsou vklady uskutečněny výlučně v hotovosti.

Zdanitelná částka nesmí být v žádném případě menší než jmenovitá hodnota podílů na společnosti, které obdrží nebo vlastní jednotliví společníci.

Článek 12

Vyloučení z vyměřovacího základu daně z kapitálu

1. V případě zvýšení základního kapitálu nezahrnuje vyměřovací základ daně z kapitálu:

a)	vlastní majetek kapitálové společnosti použitý ke zvýšení základního kapitálu, jestliže již byl zdaněn daní z kapitálu;

b)	půjčky poskytnuté kapitálové společnosti přeměněné na podíly na společnosti, jestliže již byly zdaněny daní z kapitálu.

2. Členský stát může vyloučit z vyměřovacího základu daně z kapitálu vklad společníka kapitálové společnosti s neomezeným ručením za závazky společnosti a podíl takového společníka na obchodním majetku společnosti.

Uplatňuje-li členský stát uvedenou úpravu, je předmětem daně z kapitálu každá operace, kterou se ručení společníka omezuje na jeho podíl na základním kapitálu společnosti, zejména je-li omezení ručení důsledkem přeměny kapitálové společnosti na kapitálovou společnost jiného typu.

Daň z kapitálu se v každém případě vyměří z hodnoty podílu na obchodním majetku společnosti, který náleží společníkům s neomezeným ručením za závazky kapitálové společnosti.

3. Následuje-li kapitálový vklad uvedený v čl. 3 písm. c) po snížení základního kapitálu provedeném v důsledku utrpěných ztrát, může být část kapitálového vkladu odpovídající předchozímu snížení základního kapitálu vyloučena z vyměřovacího základu, pokud k danému kapitálovému vkladu dojde do čtyř let po snížení základního kapitálu.

Článek 13

Osvobození kapitálových vkladů do některých kapitálových společností od daně

Členské státy mohou od daně z kapitálu osvobodit kapitálové vklady do:

a)	kapitálových společností, které poskytují veřejné služby, například veřejnou dopravu, správu letišť a přístavů nebo zásobování vodou, plynem a elektřinou, jestliže stát nebo jiné územní samosprávné celky vlastní alespoň polovinu základního kapitálu společnosti;

b)	kapitálových společností, které v souladu se svými stanovami a svou skutečnou činností sledují výlučně a přímo kulturní, sociální, podpůrné a vzdělávací cíle.

Členské státy, které tyto kapitálové vklady osvobodí od daně z kapitálu, uplatňují toto osvobození rovněž na poskytnutí fixního nebo provozního kapitálu pobočce na svém území, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4.

Článek 14

Postup pro odchylku

Některé typy kapitálových vkladů nebo kapitálových společností mohou být osvobozeny od daně nebo pro ně může být sazba daně snížena z důvodů daňové rovnosti nebo ze sociálních důvodů anebo proto, aby bylo státu umožněno řešit zvláštní situace.

Členský stát, který zamýšlí taková opatření přijmout, o tom včas uvědomí Komisi s ohledem na použití článku 97 Smlouvy.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 3, 4, 5, 7, 8, 12, 13 a 14 do 31. prosince 2008. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí, se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 16

Zrušení

Směrnice 69/355/EHS, ve znění směrnic uvedených v části A přílohy II, se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2009, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy II ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze III.

Článek 17

Přezkum

Každé tři roky předloží Komise Radě zprávu o uplatňování této směrnice, zejména za účelem zrušení daně z kapitálu. Aby Komisi napomohly s tímto přezkumem, poskytnou členské státy Komisi informace týkající se příjmů z daně z kapitálu.

Článek 18

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 1, 2, 6, 9, 10 a 11 se použijí ode dne 1. ledna 2009.

Článek 19

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 12. února 2008.

Za Radu

předseda

A. BAJUK

(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. C 126, 7.6.2007, s. 6.

(3) Úř. věst. L 249, 3.10.1969, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/98/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 129).

(4) Viz část A přílohy II.

PŘÍLOHA I

SEZNAM SPOLEČNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1 PÍSM. A)

1.	Společnosti založené podle nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) (1).

Společnosti podle belgického práva nazvané:

i)	société anonyme/naamloze vennootschap,

ii)	société en commandite par actions/commanditaire vennootschap op aandelen,

iii)	société privée à responsabilité limitée/besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid.

Společnosti podle bulharského práva nazvané:

i)	акционерно дружество,

ii)	командитно дружество с акции,

iii)	дружество с ограничена отговорност.

Společnosti podle českého práva nazvané:

i)	akciová společnost,

ii)	komanditní společnost,

iii)	společnost s ručením omezeným.

Společnosti podle dánského práva nazvané:

i)	aktieselskab,

ii)	kommandit-aktieselskab.

Společnosti podle německého práva nazvané:

i)	Aktiengesellschaft,

ii)	Kommanditgesellschaft auf Aktien,

iii)	Gesellschaft mit beschränkter Haftung.

Společnosti podle estonského práva nazvané:

i)	täisühing,

ii)	usaldusühing,

iii)

osaühing,

iv)	aktsiaselts,

v)	tulundusühistu.

8.	Společnosti podle irského práva nazvané: companies incorporated with limited lability.

Společnosti podle řeckého práva nazvané:

i)	ανώνυμος εταιρεία',

ii)	ετερόρρυθμος κατά μετοχάς εταιρεία',

iii)	εταιρία περιορισμένης εταιρεία.

10.

Společnosti podle španělského práva nazvané:

i)	sociedad anónima,

ii)	sociedad comanditaria por acciones,

iii)	sociedad de responsabilidad limitada.

11.

Společnosti podle francouzského práva nazvané:

i)	société anonyme,

ii)	société en commandite par actions,

iii)	société à responsabilité limitée.

12.

Společnosti podle italského práva nazvané:

i)	società per azioni,

ii)	società in accomandita per azioni,

iii)	società a responsabilità limitata.

13.	Společnosti podle kyperského práva nazvané: εταιρείες περιορισμένης ευθύνης.

14.	Společnosti podle lotyšského práva nazvané: kapitālsabiedrība.

15.

Společnosti podle litevského práva nazvané:

i)	akcinė bendrovė,

ii)	uždaroji akcinė bendrovė.

16.

Společnosti podle lucemburského práva nazvané:

i)	société anonyme,

ii)	société en commandite par actions,

iii)	société à responsabilité limitée.

17.

Společnosti podle maďarského práva nazvané:

i)	részvénytársaság,

ii)	korlátolt felelősségű társaság.

18.

Společnosti podle maltského práva nazvané:

i)	kumpaniji ta’ responsabilità limitata,

ii)	soċjetajiet in akkomandita li l-kapital tagħhom jkun maqsum f’azzjonijiet.

19.

Společnosti podle nizozemského práva nazvané:

i)	naamloze vennootschap,

ii)	besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid,

iii)	open commanditaire vennootschap.

20.

Společnosti podle rakouského práva nazvané:

i)	Aktiengesellschaft,

ii)	Gesellschaft mit beschränkter Haftung.

21.

Společnosti podle polského práva nazvané:

i)	spółka akcyjna,

ii)	spółka z ograniczoną odpowiedzialnością.

22.

Společnosti podle portugalského práva nazvané:

i)	sociedade anónima,

ii)	sociedade em comandita por acções,

iii)	sociedade por quotas.

23.

Společnosti podle rumunského práva nazvané:

i)	societăți în nume colectiv,

ii)	societăți în comandită simplă,

iii)	societăți pe acțiuni,

iv)	societăți în comandită pe acțiuni,

v)	societăți cu răspundere limitată.

24.

Společnosti podle slovinského práva nazvané:

i)	delniška družba,

ii)	komanditna delniška družba,

iii)	družba z omejeno odgovornostjo.

25.

Společnosti podle slovenského práva nazvané:

i)	akciová spoločnosť,

ii)	spoločnosť s ručením obmedzeným,

iii)	komanditná spoločnosť.

26.

Společnosti podle finského práva nazvané:

i)	osakeyhtiö – aktiebolag,

ii)	osuuskunta – andelslag,

iii)	säästöpankki – sparbank,

iv)	vakuutusyhtiö – försäkringsbolag.

27.

Společnosti podle švédského práva nazvané:

i)	aktiebolag,

ii)	försäkringsaktiebolag.

28.	Společnosti podle práva Spojeného království nazvané: companies incorporated with limited liability.

(1) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

PŘÍLOHA II

ČÁST A

Zrušená směrnice a její postupné změny

(podle čl. 16 odst. 1)

Směrnice Rady 69/335/EHS	(Úř. věst. L 249, 3.10.1969, s. 25)
Bod VI.1 přílohy I aktu o přistoupení z roku 1972	(Úř. věst. L 73, 27.3.1972, s. 93)
Směrnice Rady 73/79/EHS	(Úř. věst. L 103, 18.4.1973, s. 13)
Směrnice Rady 73/80/EHS	(Úř. věst. L 103, 18.4.1973, s. 15)
Směrnice Rady 74/553/EHS	(Úř. věst. L 303, 13.11.1974, s. 9)
Bod VI.1 přílohy I aktu o přistoupení z roku 1979	(Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 95)
Směrnice Rady 85/303/EHS	(Úř. věst. L 156, 15.6.1985, s. 23)
Bod V.1 přílohy I aktu o přistoupení z roku 1985	(Úř. věst. L 302, 15.11.1985, s. 167)
Bod XI.B.I.1 přílohy I aktu o přistoupení z roku 1994	(Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 196)
Bod 9.1 přílohy II aktu o přistoupení z roku 2003	(Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 555)

ČÁST B

Seznam lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu

(podle čl. 16 odst. 1)

Směrnice	Lhůta pro provedení
Směrnice Rady 69/335/EHS	1. ledna 1972
Směrnice Rady 73/79/EHS	—
Směrnice Rady 73/80/EHS	—
Směrnice Rady 74/553/EHS	—
Směrnice Rady 85/303/EHS	1. ledna 1986

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Směrnice 69/335/EHS	Tato směrnice
Článek 1	Článek 7
—	Článek 1
Čl. 2 odst. 1	Čl. 10 odst. 1 první pododstavec a čl. 10 odst. 2
Čl. 2 odst. 2	Čl. 10 odst. 3
Čl. 2 odst. 3	Čl. 10 odst. 4
Čl. 3 odst. 1 úvodní věta	Čl. 2 odst. 1 úvodní věta
Čl. 3 odst. 1 písm. a)	Čl. 2 odst. 1 písm. a) a příloha I
Čl. 3 odst. 1 písm. b)	Čl. 2 odst. 1 písm. b)
Čl. 3 odst. 1 písm. c)	Čl. 2 odst. 1 písm. c)
Čl. 3 odst. 2 první věta	Čl. 2 odst. 2
Čl. 3 odst. 2 druhá věta	Článek 9
Čl. 4 odst. 1 písm. a) až f)	Čl. 3 písm. a) až f) a čl. 10 odst. 1
Čl. 4 odst. 1 písm. g) a h)	Čl. 5 odst. 1 písm. d) bod ii)
Čl. 4 odst. 2 první pododstavec	Čl. 3 písm. g) až j), čl. 7 odst. 3 a čl. 10 odst. 2
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec	—
Čl. 4 odst. 3	Čl. 5 odst. 1 písm. d)
Čl. 5 odst. 1 písm. a)	Čl. 11 odst. 1
Čl. 5 odst. 1 písm. b)	Čl. 11 odst. 2
Čl. 5 odst. 1 písm. c)	Čl. 11 odst. 3
Čl. 5 odst. 1 písm. d)	Čl. 11 odst. 4
Čl. 5 odst. 1 písm. e)	Čl. 11 odst. 5
Čl. 5 odst. 2	Čl. 11 odst. 6
Čl. 5 odst. 3	Čl. 12 odst. 1
Čl. 6 odst. 1	Čl. 12 odst. 2 první pododstavec
Čl. 6 odst. 2	Čl. 12 odst. 2 druhý a třetí pododstavec
Čl. 7 odst. 1 první a druhý pododstavec	Článek 4 a čl. 5 odst. 1 písm. e)
Zrušené ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. b)	Čl. 4 písm. a)
Zrušené ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. bb)	Čl. 4 písm. b)
Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec	—
Čl. 7 odst. 2	Články 7 a 8
Čl. 7 odst. 3	Čl. 12 odst. 3
Článek 8	Čl. 7 odst. 5 a čl. 13 první pododstavec
—	Čl. 13 druhý pododstavec
Článek 9	Článek 14
Článek 10	Čl. 5 odst. 1 písm. a) až c)
Článek 11	Čl. 5 odst. 2
Článek 12	Článek 6
Článek 13	Čl. 15 odst. 1
Článek 14	Čl. 15 odst. 2
—	Článek 16
—	Článek 17
Článek 15	Článek 18
Čl. 3 odst. 1 písm. a)	Příloha I
—	Příloha II
—	Příloha III

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

21.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 46/23

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 28. ledna 2008

o uzavření Dohody o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé

(2008/143/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 12. února 1998 pověřila Rada Komisi, aby zahájila jednání o uzavření Dohody o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé (dále jen „dohoda“), a stanovila pro tento účel směrnice pro jednání.

(2)	Tato jednání byla úspěšná a Komise dohodu dne 12. prosince 2001 parafovala.

(3)	Dohoda byla podepsána dne 6. prosince 2002 v Bruselu s výhradou pozdějšího uzavření.

(4)

Protokol, kterým se mění dohoda, aby se přihlédlo k přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, byl podepsán dne 5. září 2005 v Pekingu.

(5)	V souladu s čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 přistoupí Bulharsko a Rumunsko k této dohodě prostřednictvím protokolu mezi Radou a Čínskou lidovou republikou.

(6)	Byly dokončeny nezbytné ústavní a institucionální postupy a dohoda by proto měla být schválena,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé se schvaluje jménem Společenství.

Znění dohody (2) je připojeno k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady provede jménem Společenství a jeho členských států oznámení uvedené v čl. 15 odst. 2 dohody.

V Bruselu dne 28. ledna 2008.

Za Radu

předseda

D. RUPEL

(1) Stanovisko ze dne 2. září 2003 (Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 102).

(2) Viz strana 25 v tomto čísle Úředního věstníku.

PŘEKLAD

DOHODA

o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

strany Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „členské státy Společenství“) a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

dále jen „Společenství“,

na jedné straně a

VLÁDA ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY

dále jen „Čína“,

na straně druhé,

BEROUCE V ÚVAHU dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Čínskou lidovou republikou z května roku 1985;

BEROUCE V ÚVAHU význam námořních vztahů existujících mezi Společenstvím a jeho členskými státy a Čínou;

PŘESVĚDČENI, že spolupráce na mezinárodní úrovni v námořní oblasti mezi oběma stranami bude přínosem pro rozvoj obchodních a hospodářských vztahů mezi Čínou a Společenstvím a jeho členskými státy;

OCHOTNI dále upevňovat a konsolidovat vztahy v oblasti mezinárodní námořní dopravy na základě rovnosti a vzájemného prospěchu;

UZNÁVAJÍCE význam služeb v námořní dopravě a přejíce si ještě více podporovat multimodální přepravu zahrnující úsek na moři za účelem zvýšení účinnosti v rámci dopravního řetězce;

UZNÁVAJÍCE význam dalšího rozvíjení pružného a tržně zaměřeného přístupu a přínos, kterým pro hospodářské subjekty obou stran bude řízení a provoz jejich vlastních služeb v oblasti mezinárodní nákladní dopravy v rámci účinného systému mezinárodní námořní dopravy;

BEROUCE V ÚVAHU stávající dvoustranné námořní dohody mezi členskými státy Společenství a Čínou;

PODPORUJÍCE mnohostranná jednání o námořní dopravě ve Světové obchodní organizaci;

SE ROZHODLY uzavřít tuto dohodu a za tímto jmenovaly své zplnomocněné zástupce, jimiž jsou:

ZA BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Isabelle DURANT

místopředsedkyně vlády a ministryně mobility a dopravy

ZA DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Bendt BENDTSEN

ministr hospodářství, obchodu a průmyslu

ZA SPOLKOVOU REPUBLIKU NĚMECKO:

Manfred STOLPE

spolkový ministr dopravy, výstavby a bydlení

Wilhelm SCHÖNFELDER

velvyslanec, stálý zástupce Spolkové republiky Německo

ZA ŘECKOU REPUBLIKU:

Georgios ANOMERITIS

ministr obchodního loďstva

ZA ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Francisco ÁLVAREZ-CASCOS FERNÁNDEZ

ministr pro vnitřní rozvoj

ZA FRANCOUZSKOU REPUBLIKU:

Pierre SELLAL

velvyslanec, stálý zástupce Francouzské republiky

ZA IRSKO:

Peter GUNNING

náměstek stálého zástupce Irska

ZA ITALSKOU REPUBLIKU:

Pietro LUNARDI

ministr infrastruktury a dopravy

ZA LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ:

Henri GRETHEN

ministr hospodářství, ministr dopravy

ZA NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Roelf Hendrik de BOER

ministr dopravy, spojů a veřejných prací

ZA RAKOUSKOU REPUBLIKU:

Mathias REICHHOLD

spolkový ministr dopravy, inovace a technologie

ZA PORTUGALSKOU REPUBLIKU:

Luís Francisco VALENTE DE OLIVEIRA

ministr veřejných prací, dopravy a bytové výstavby

ZA FINSKOU REPUBLIKU:

Kimmo SASI

ministr dopravy a spojů

ZA ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Ulrica MESSING

ministryně spojů

ZA SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA:

David JAMIESON

státní podtajemník ministerstva dopravy

ZA EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ:

Bendt BENDTSEN

ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Dánského království

úřadující předseda Rady Evropské unie

Loyola de PALACIO

místopředsedkyně Komise Evropských společenství

ZA VLÁDU ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY:

Chunxian ZHANG

ministr spojů Čínské lidové republiky,

KTEŘÍ se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,

DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

Článek 1

Účel

Účelem této dohody je zlepšit podmínky provozování námořní nákladní dopravy z a do Číny, z a do Společenství, jakož i z a do Společenství a Číny na jedné straně a třetích zemí na straně druhé v zájmu hospodářských subjektů stran. Dohoda spočívá na zásadách volného pohybu služeb v námořní dopravě, volného přístupu k nákladu a dopravnímu styku s třetími zeměmi, neomezeného přístupu k využívání přístavů a pomocných služeb a nediskriminačního zacházení při jejich využívání, a to i pokud jde o obchodní zastoupení. Zahrnuje veškeré aspekty služeb „od domu k domu“.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato dohoda se vztahuje na služby v mezinárodní námořní nákladní dopravě a logistické služby, včetně multimodální dopravy zahrnující úsek na moři, mezi čínskými přístavy a přístavy členských států Společenství, jakož i na mezinárodní námořní nákladní dopravu mezi přístavy členských států Společenství. Vztahuje se i na dopravní styk s třetími zeměmi a na pohyb zařízení, jako jsou například prázdné kontejnery, které není přepravováno za úplatu jako náklad, mezi čínskými přístavy nebo mezi přístavy členského státu Společenství.

Za součást mezinárodní námořní dopravy se považuje plavba plavidel jedné strany z jednoho přístavu druhé strany do jiného nebo z jednoho přístavu členského státu Společenství do jiného za účelem nakládky zboží určeného na vývoz či vykládky zboží dovezeného ze zahraničí.

Tato dohoda se nevztahuje na vnitrostátní dopravu probíhající pouze mezi čínskými přístavy nebo mezi přístavy některého členského státu Společenství.

2. Tato dohoda nemá vliv na uplatňování dvoustranných námořních dohod uzavřených mezi Čínou a členskými státy Společenství v otázkách spadajících mimo oblast působnosti této dohody.

3. Tato dohoda se nedotýká práva plavidel třetích stran provozovat nákladní a osobní dopravu mezi přístavy stran nebo mezi přístavy některé ze stran a třetí strany.

Článek 3

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

„službami v mezinárodní námořní nákladní dopravě a logistickými službami“ poskytování služeb v oblasti mezinárodní námořní přepravy nákladů a s nimi spojených služeb manipulace s nákladem, jeho uskladnění a skladování, služeb celního odbavení, služeb skladování a úschovy kontejnerů v přístavech i ve vnitrozemí, služeb agentur zprostředkujících lodní dopravu a spedičních služeb;

b)	„multimodálními dopravními operacemi“ přeprava zboží, při níž je použito více než jednoho způsobu dopravy a která zahrnuje úsek na moři, na základě jednoho přepravního dokladu;

„službami agentury zprostředkující lodní dopravu“ činnost zprostředkovatele spočívající v zastupování obchodních zájmů jedné nebo více společností liniové lodní dopravy nebo společností provozujících lodní dopravu, a to v rámci dané geografické oblasti a pro následující účely:

—	marketing a prodej služeb v námořní dopravě a souvisejících služeb, od cenové nabídky po fakturaci a vydávání nákladních listů jménem společností, uzavírání smluv ohledně nutně souvisejících služeb, příprava dokumentace a poskytování obchodních informací,

—	jednání jménem společností při organizaci zastávek lodi v přístavu nebo, je-li to zapotřebí, při převzetí nákladu;

d)	„spedičními službami“ činnost spočívající v organizování a sledování přepravních operací jménem zasilatelů prostřednictvím uzavírání smluv o souvisejících službách, přípravy dokumentace a poskytování obchodních informací;

„společností provozující lodní dopravu“ společnost, která splňuje následující podmínky:

i)	je založena v souladu s veřejným či soukromým právem Číny, Společenství nebo členského státu Společenství,

ii)	má sídlo, ústřední správu nebo hlavní provozovnu v Číně nebo ve Společenství,

iii)	poskytuje služby v mezinárodní lodní dopravě prostřednictvím plavidel, jejichž je vlastníkem nebo provozovatelem.

Ustanovení této dohody se vztahují rovněž na společnosti provozující lodní dopravu usazené mimo území Společenství nebo Číny a ovládané státními příslušníky členského státu Společenství nebo Číny, jsou-li jejich plavidla registrována v daném členském státě nebo v Číně v souladu s jejich právními předpisy

f)	„dceřinou společností“ společnost, která je vlastněná společností provozující lodní dopravu a která má právní subjektivitu;

g)	„pobočkou“ provozovna, která je vlastněná společností provozující lodní dopravu a která nemá právní subjektivitu;

h)	„zastoupením“ zastoupení společnosti provozující lodní dopravu jedné strany usazené na území druhé strany;

„plavidlem“ jakákoli obchodní loď zapsaná v souladu s právními předpisy Číny, Společenství nebo jeho členských států v lodním registru kterékoli ze stran pod vlajkou této strany a používaná v mezinárodní námořní dopravě, včetně plavidel plujících pod vlajkou třetí země, ale vlastněných nebo provozovaných společností provozující lodní dopravu z Číny nebo členského státu Společenství. Tento pojem však nezahrnuje válečné lodě a jakékoli další neobchodní lodě.

Článek 4

Poskytování služeb

1. Každá ze stran nadále poskytuje plavidlům plujícím pod vlajkou druhé strany nebo provozovaným státními příslušníky či společnostmi druhé strany nediskriminační zacházení ve srovnání se zacházením poskytovaným jejím vlastním plavidlům, pokud jde o přístup do přístavů, využívání infrastruktury a pomocných námořních služeb v těchto přístavech, jakož i související poplatky, celní náležitosti a přidělování kotvišť a zařízení pro nakládku a vykládku.

2. Strany se zavazují účinně uplatňovat zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trh a k mezinárodní námořní dopravě na nediskriminačním a obchodním základě.

3. Při používání zásad uvedených v odstavci 1 a 2 strany:

a)	nezačlení do budoucích dvoustranných dohod o službách v námořní dopravě s třetími zeměmi ustanovení o sdílení nákladu, a v případě, že takováto ustanovení existují v předchozích dvoustranných dohodách, ukončí je v přiměřené časové lhůtě;

b)	ke vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná správní, technická nebo jiná opatření, která by mohla představovat nepřímé omezení nebo mít diskriminační účinky na svobodu poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě;

c)	od vstupu této dohody v platnost upustí od provádění správních, technických nebo legislativních opatření, v jejichž důsledku by mohlo dojít k diskriminaci státních příslušníků nebo společností druhé strany v oblasti poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě.

4. Pro mezinárodní nákladní dopravu mezi čínskými přístavy nebo mezi přístavy členských států Společenství umožní jedna strana společnostem provozujícím lodní dopravu druhé strany na nediskriminačním základě a za podmínek, na nichž se dotyčné společnosti dohodly, přístup ke sběrným a distribučním službám poskytovaným společnostmi provozujícími lodní dopravu, které jsou registrovány na území první strany, a využívání těchto služeb.

Článek 5

Obchodní přítomnost

V případě činností týkajících se poskytování služeb v mezinárodní námořní nákladní dopravě a logistických služeb, včetně multimodálních dopravních operací typu „z domu do domu“, umožní každá ze stran společnostem provozujícím lodní dopravu druhé strany zřizovat dceřiné společnosti, pobočky či zastoupení, jejichž budou plným vlastníkem či ve kterých jim bude náležet investiční podíl, a v případě dceřiných společností a poboček jim umožní vykonávání ekonomické činnosti v souladu se svými právními předpisy. Takovéto činnosti zahrnují zejména:

1.	získávání objednávek na přepravu nákladu a rezervace přepravního prostoru;

2.	vyhotovení, potvrzení, vyřízení a vydání náložného listu, včetně průběžného konosamentu běžně uznávaného v mezinárodní námořní dopravě; přípravu dokumentace týkající se přepravních a celních dokladů;

3.	stanovení, výběr a úhradu poplatků za dopravu a jiných poplatků vyplývajících ze smluv o službách nebo z přepravních sazeb;

4.	sjednání a podepsání smlouvy o službách;

5.	podepsání smluv o silniční a železniční přepravě, manipulaci s nákladem a dalších souvisejících pomocných službách;

6.	stanovení a zveřejnění přepravních sazeb;

7.	provádění marketingové činnosti související s jejich službami;

8.	vlastnění vybavení nezbytného pro hospodářskou činnost;

9.	poskytování obchodních informací jakýmkoliv způsobem, včetně počítačových informačních systémů a elektronické výměny dat, s výhradou jakýchkoliv nediskriminačních omezení týkajících se telekomunikací;

10.	zřizování společných podniků s jakoukoli v daném místě usazenou společností zprostředkující lodní dopravu za účelem podnikání souvisejícího s jejím působením, jako například organizování zastávek plavidel v přístavech nebo přebírání dodávek nákladu k odeslání.

Článek 6

Průhlednost

1. Každá ze stran po předchozí konzultaci a náležitém předběžném oznámení neprodleně zveřejní veškerá příslušná opatření s obecnou působností, která se dotýkají provádění této dohody.

2. Nelze-li provést zveřejnění podle odstavce 1, zpřístupní se takové informace jinak.

3. Každá ze stran bude neprodleně reagovat na veškeré žádosti druhé strany o konkrétní informace ohledně kteréhokoli z jejích opatření s obecnou působností ve smyslu odstavce 1.

Článek 7

Vnitrostátní úprava

1. Strany zajistí, aby veškerá opatření s obecnou působností ovlivňující obchod se službami v mezinárodní námořní dopravě byla vykonávána přiměřeným, objektivním a nestranným způsobem.

2. V případech, kdy se vyžaduje povolení, informují příslušné orgány dané strany žadatele o rozhodnutí v přiměřené časové lhůtě od podání žádosti, kterou lze podle vnitrostátních právních předpisů prohlásit za úplnou. Na žádost žadatele mu příslušné orgány strany poskytnou bez zbytečných průtahů informace ohledně stavu žádosti.

3. K zajištění toho, aby opatření týkající se technických norem a požadavků a postupů pro udělování licencí nevytvářela zbytečné překážky obchodu, budou požadavky vycházet z objektivních, nediskriminačních a předem stanovených transparentních kritérií, jako je například schopnost poskytovat danou službu; a v případě postupů pro vydávání licencí nebudou samy omezovat nebo bránit poskytování dané služby.

Článek 8

Klíčový personál

Dceřiné společnosti, pobočky či zastoupení, které jsou plně vlastněné společnostmi jedné strany provozujícími lodní dopravu nebo v nichž těmto společnostem náleží investiční podíl, usazené na území druhé strany, jsou oprávněny zaměstnávat klíčový personál v souladu s platnými právními předpisy hostitelské země bez ohledu na státní příslušnost těchto zaměstnanců. Každá ze stran usnadní získávání pracovních povolení a víz pro zahraniční zaměstnance.

Článek 9

Platby a pohyb kapitálu

1. Příjmy státních příslušníků nebo společností jedné strany získané z operací v mezinárodní námořní dopravě a z multimodálních dopravních operací na území druhé strany mohou být hrazeny ve volně směnitelné měně

2. Příjmy a výdaje související s hospodářskou činností dceřiných společností, poboček a zastoupení společností provozujících lodní dopravu jedné strany usazených na území druhé strany mohou být vedeny v měně hostitelské země. Zůstatek po úhradě místních poplatků výše uvedenými společnostmi provozujícími lodní dopravu, dceřinými společnostmi, pobočkami či zastoupeními může být volně převeden do zahraničí ve směném kurzu banky platném v den převodu.

Článek 10

Spolupráce v námořní oblasti

Strany za účelem stimulace rozvoje svého námořního průmyslu podporují své příslušné orgány, společnosti provozující lodní dopravu, přístavy, příslušné výzkumné instituce, univerzity a vysoké školy ve spolupráci, zejména včetně těchto oblastí:

1.	výměny názorů souvisejících s jejich činností v rámci mezinárodních námořních organizací;

2.	formulace a zdokonalování právních předpisů týkajících se námořní dopravy a správy trhů;

3.	podpory účinných dopravních služeb pro mezinárodní námořní obchod efektivním využíváním přístavů a loďstev stran;

4.	zaručení bezpečnosti lodní dopravy a předcházení znečištění moří;

5.	podpory vzdělávání a přípravy v námořních oborech, zejména přípravy námořníků;

6.	výměny personálu, vědeckých informací a technologií;

7.	zvýšení jejich úsilí v boji proti pirátství a terorismu.

Článek 11

Konzultace a řešení sporů

1. Strany zavedou vhodné postupy pro zajištění řádného provádění této dohody.

2. Pokud mezi stranami vznikne jakýkoli spor o výklad nebo provádění této dohody, jejich příslušné orgány se vynasnaží tento spor vyřešit přátelským jednáním. V případě, že nebude dosaženo dohody, bude věc řešena diplomatickou cestou.

Článek 12

Změna

Tato dohoda může být změněna písemnou dohodou mezi stranami a změna vstoupí v platnost souladu s postupy uvedenými v čl. 15 odst. 2.

Článek 13

Územní působnost

Tato dohoda se na jedné straně vztahuje na území, na která se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství za podmínek v uvedené smlouvě stanovených, a na straně druhé na území Číny.

Článek 14

Původní znění

Tato dohoda byla sepsána v dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském, švédském a čínském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 15

Doba trvání a vstup v platnost

1. Tato dohoda se uzavírá na dobu pěti let. Bude každoročně mlčky obnovována, pokud ji jedna ze stran písemně nevypoví šest měsíců před dnem skončení platnosti.

2. Tuto dohodu schválí strany v souladu se svými postupy.

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po dni, kdy si strany navzájem oznámí ukončení postupů podle prvního pododstavce.

3. Je-li tato dohoda v některých otázkách méně příznivá než stávající dvoustranné dohody mezi jednotlivými členskými státy Společenství a Čínou, jsou určující výhodnější ustanovení, aniž jsou dotčeny závazky Společenství a s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství. Ustanovení této dohody nahrazují ustanovení předchozích dvoustranných dohod uzavřených mezi členskými státy Společenství a Čínou, pokud jsou taková ustanovení uvedených dohod s ustanoveními této dohody neslučitelná, s výjimkou uvedenou v předchozí větě, nebo pokud jsou s nimi totožná. Ustanovení stávajících dvoustranných dohod, na něž se tato dohoda nevztahuje, jsou nadále použitelná.

EN FE DE LO CUAL, los plenipotenciarios abajo firmantes suscriben el presente Acuerdo.

TIL BEKRÆFTELSE HERAF har undertegnede befuldmægtigede underskrevet denne aftale.

ZU URKUND DESSEN haben die unterzeichneten Bevollmächtigten dieses Abkommen unterzeichnet.

ΣΕ ΠΙΣΤΩΣΗ ΤΩΝ ΑΝΩΤΕΡΩ, οι υπογράφοντες πληρεξούσιοι έθεσαν την υπογραφή τους κάτω από την παρούσα συμφωνία.

IN WITNESS WHEREOF the undersigned Plenipotentiaries have signed this Agreement.

EN FOI DE QUOI, les plénipotentiaires soussignés ont apposé leur signature sur le présent accord.

IN FEDE DI CHE i Plenipotenziari sottoscritti hanno apposto le loro firme in calce al presente accordo.

TEN BLIJKE WAARVAN de, hiertoe naar behoren gemachtigde, ondergetekenden hun handtekening onder deze overeenkomst hebben gesteld.

EM FÉ DO QUE, os abaixo-assinados apuseram as suas assinaturas no presente Acordo.

TÄMÄN VAKUUDEKSI alla mainitut täysivaltaiset edustajat ovat allekirjoittaneet tämän sopimuksen.

TILL BEVIS HÄRPÅ har undertecknade befullmäktigade undertecknat detta avtal.

Hecho en Bruselas, el seis de diciembre del dos mil dos.

Udfærdiget i Bruxelles den sjette december to tusind og to.

Geschehen zu Brüssel am sechsten Dezember zweitausendzwei.

'Εγινε στις Βρυξέλλες, στις έξι Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες δύο.

Done at Brussels on the sixth day of December in the year two thousand and two.

Fait à Bruxelles, le six décembre deux mille deux.

Fatto a Bruxelles, addì sei dicembre duemiladue.

Gedaan te Brussel, de zesde december tweeduizendtwee.

Feito em Bruxelas, em seis de Dezembro de dois mil e dois.

Tehty Brysselissä kuudentena päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattakaksi.

Som skedde i Bryssel den sjätte december tjugohundratvå.

Pour le Royaume de Belgique

Voor het Koninkrijk België

Für das Königreich Belgien

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

På Kongeriget Danmarks vegne

Für die Bundesrepublik Deutschland

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Por el Reino de España

Pour la Republique française

Thar cheann Na hÉireann

For Ireland

Per la Repubblica italiana

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Republik Österreich

Pela República Portuguesa

Suomen tasavallan puolesta

För Konungariket Sverige

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Por la Comunidad Europea

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Voor de Europese Gemeenschap

Pela Comunidade Europeia

Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapens vägnar

21.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 46/37

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 28. ledna 2008

o uzavření Protokolu, kterým se mění Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé, aby se přihlédlo k přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii

(2008/144/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Čínskou lidovou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla podepsána v Bruselu dne 6. prosince 2002.

(2)

(3)	V souladu s čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 má Bulharsko a Rumunsko k dohodě přistoupit prostřednictvím protokolu mezi Radou a Čínskou lidovou republikou.

(4)	Nezbytné ústavní a institucionální postupy byly dokončeny a protokol by tedy měl být schválen,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

1. Protokol, kterým se mění Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé, aby se přihlédlo k přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, se schvaluje jménem Společenství.

Znění protokolu (2) se připojuje k tomuto rozhodnutí.

2. Předseda Rady učiní jménem Evropského společenství a jeho členských států oznámení podle článku 3 protokolu.

V Bruselu dne 28. ledna 2008.

Za Radu

předseda

D. RUPEL

(1) Stanovisko ze dne 5. července 2005 (Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 53).

(2) Viz strana 38 v tomto čísle Úředního věstníku.

PROTOKOL,

kterým se mění Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA

(dále jen „členské státy“), zastoupené Radou Evropské unie,

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ (dále jen „Společenství“), zastoupené Radou Evropské unie,

na jedné straně a

VLÁDA ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY

na straně druhé,

S OHLEDEM NA přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, a tudíž i ke Společenství, dne 1. května 2004,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika jsou stranami Dohody o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé, která byla podepsána v Bruselu dne 6. prosince 2002 (dále jen „dohoda“).

Článek 2

Znění dohody v jazycích českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském, která jsou připojena k tomuto protokolu, se stávají platnými za stejných podmínek jako ostatní jazykové verze sepsané v souladu s článkem 14 dohody.

Článek 3

Tento protokol bude schválen smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Vstupuje v platnost stejným dnem, kdy vstupuje v platnost dohoda. Pokud však smluvní strany protokol schválí až po dni vstupu dohody v platnost, vstupuje protokol v platnost dnem, kdy si strany navzájem oznámí dokončení vnitřních schvalovacích postupů.

Článek 4

Tento protokol byl sepsán v Pekingu dne pátého září dva tisíce pět ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a čínském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Por los Estados miembros

Za členské státy

For medlemsstaterne

Für die Mitgliedstaaten

Liikmesriikide nimel

Για τα κράτη μέλη

For the Member States

Pour les États membres

Per gli Stati membri

Dalībvalstu vārdā

Valstybių narių vardu

A tagállamok részéről

Għall-Istati Membri

Voor de lidstaten

W imieniu państw członkowskich

Pelos Estados-Membros

Za členské štáty

Za države članice

Jäsenvaltioiden puolesta

På medlemsstaternas vägnar

Por la Comunidad Europea

Za Evropské společenství

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Euroopa Ühenduse nimel

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Eiropas Kopienas vārdā

Europos bendrijos vardu

az Európai Közösség részéről

Għall-Komunità Ewropea

Voor de Europese Gemeenschap

W imieniu Wspólnoty Europejskiej

Pela Communidade Europeia

Za Európske spoločenstvo

za Evropsko skupnost

Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapens vägnar

Por el Gobierno de la República Popular China

Za vládu Čínské lidové republiky

For Folkerepublikken Kinas regering

Im Namen der Regierung der Volksrepublik China

Hiina Rahvavabariigi valitsuse nimel

Για την κυβέρνηση της Λαϊκής Δημοκρατίας της Κίνας

For the Government of the People's Republic of China

Pour le gouvernement de la République populaire de Chine

Per il Governo della Repubblica popolare cinese

Kīnas Tautas Republikas vārdā

Kinijos Liaudies Respublikos Vyriausybės vardu

A Kínai Népköztársaság kormánya részéről

Għall-Gvern tar-Repubblika tal-Poplu taċ-Ċina

Voor de regering van de Volksrepubliek China

W imieniu rządu Chińskiej Republiki Ludowej

Pelo Governo da República Popular da China

Za vládu Čínskej l'udovej republiky

Za Vlado Ljudske republike Kitajske

Kiinan kansantasavallan hallituksen puolesta

På Folkrepubliken Kinas regerings vägnar

21.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 46/41

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. září 2007

ve věci Státní podpory C 54/2006 (ex N 276/2006) plánované ze strany Polska ve prospěch podniku Bison Bial SA

(oznámeno pod číslem K(2007) 4145)

(pouze polské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2008/145/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88, odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62, odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek (1) v souladu se zmíněnými články,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1)	Dne 4. května 2006 oznámilo Polsko plánovanou podporu na restrukturalizaci podniku Bison-Bial SA (dále jen „BB“).

(2)

Komise se dopisem ze dne 13. června 2006 obrátila na Polsko se žádostí o zaslání jistých chybějících informací, jež byly polskými úřady dodány ke dni 13. července 2006. Dopisem ze dne 29. srpna Komise požádala o poskytnutí dalších informací. Polské úřady poskytly odpověď v dopisech ze dne 18. září, 20. října a 3. listopadu 2006.

(3)

Dopisem ze dne 20. prosince 2006 Komise informovala Polsko o svém rozhodnutí o zahájení řízení ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci výše zmíněné podpory. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání svých připomínek týkajících se opatření zmíněné podpory.

(4)	Polské orgány poskytly své připomínky prostřednictvím dopisu ze dne 23. ledna 2007. Připomínky třetích stran nebyly obdrženy.

(5)	Dne 28. března se uskutečnilo setkání s představiteli polských úřadů a BB. Komise následně požádala o poskytnutí doplňujících informací prostřednictvím dopisu ze dne 17. dubna 2007. Polské úřady odpověděly dopisem ze dne 15. května 2007.

2. PODROBNÝ POPIS PODPORY

2.1 Podnik

(6)

BB je přední společnost vyrábějící držáky k obráběcím strojům, soustružnická sklíčidla, upínací trny, frézařské přístroje a nástrojové držáky. Společnost vznikla v roce 1948 jako státní podnik. V roce 1997 prodal stát 53 % akcií BB soukromé společnosti Metalexport sp. z o.o., která v roce 2004 změnila název na Mex-Holding sp. z o.o. Koncem roku 2006 měl vlastnil stát 18 % akcií BB; zbylými akcionáři byly soukromé subjekty. V letech 2000–2006 se počet zaměstnanců BB snížil z 1 680 na 950 osob.

(7)

V roce 2004 činil podíl společnosti na polském trhu s vybavením k obráběcím strojům 17 %, což odpovídalo pouhým 20 % celkové produkce BB, jelikož společnost směřuje svou výrobu hlavně na export (v roce 2004 bylo celkem 30 % produkce určeno na vývoz do USA, 15 % do Itálie, 7 % do východoevropských zemí včetně Ruska a 5 % do Velké Británie). Společnost distribuuje většinu produkce určené na export prostřednictvím firem patřících do skupiny Mex-Holding, např. Toolmex Corporation (USA), Mexpol GmbH (Německo), Toolmex Polmach (Velká Británie) nebo Italmex SA (Itálie).

(8)

Přibližný podíl BB na evropském trhu činí 1,3 %. V zeměpisném kontextu má trh s produkty vyráběnými společností BB minimálně celoevropské pokrytí s potenciálem celosvětového rozšíření působnosti. Evropské a světové odvětví produkce vybavením k obráběcím strojům, jehož výrobou se zabývá BB, vykazuje nadprodukci.

(9)	Sídlo společnosti se nachází v regionu zahrnutém do udělení podpor v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

2.2 Problémy podniku

(10)

Problémy BB začaly v roce 2001, kdy společnost zaznamenala ztráty ve výši 24 mil. PLN. Polsko zmiňuje mezi hlavními důvody finančních problémů následující:

—	růst hodnoty zlotého vůči americkému dolaru (30 % prodeje směřuje do Spojených států amerických);

—	složitou finanční situaci v rámci celé kapitálové skupiny a skutečnost nesplacení půjčky ve výši 16 mil. PLN mateřskou společností;

—	snížení zahraničního prodeje v souvislosti se stagnací ve Spojených státech amerických a západní Evropě následující po září 2001.

(11)

Zmíněné okolnosti ve spojení s vysokými náklady tržních úvěrů vedly k vážným problémům s udržením platební schopnosti. Finanční problémy vedly k zpožděnému splácení pohledávek. V roce 2002 požádaly celkem čtyři bankovní ústavy o okamžité splacení úvěrů. BB nebyla schopna plnit aktuální finanční závazky, včetně výplaty mezd a tato situace nakonec vyústila v čtyřměsíční pozastavení výroby. V důsledku této situace se prodej snížil o polovinu (z 91 mil. PLN v roce 2001 na 48 mil. PLN v roce 2002) a zmíněný kalendářní rok skončil celkovou čistou ztrátou ve výši 74,8 mil. PLN.

(12)

Problémy BB souvisely se zhoršující se situací mateřské společnosti – Mex-Holding Sp. z o.o. V roce 2002 zaznamenala celá skupina ztráty dosahující 75,8 mil. PLN. Od této doby do dnešního dne sice nastalo zlepšení situace, nicméně skupina i nadále zaznamenává ztráty a její vlastní kapitál se pohybuje v záporných hodnotách.

(13)

V roce 2003 společnost snížila ztrátu na 8,5 mil. PLN a v roce 2004 dosáhla zisku ve výši 5,1 mil. PLN. Podle sdělení polských úřadů to bylo způsobeno započatou restrukturalizací BB. Výsledkem prvních provedených restrukturalizačních opatření byl růst prodeje, snížení nákladů a prominutí části dluhů. Následkem toho vykázala společnost v letech 2005 a 2006 zisk ve výši 20 mil. PLN, respektive 12,5 mil. PLN.

(14)

Přes dosažené zisky se společnost BB i nadále potýká s problémy. Nahromaděné ztráty z výrobní činnosti od roku 2001 vedly ke značnému zadlužení. V roce 2004 činila odhadovaná hodnota aktiv 57 mil. PLN a výše zadlužení 115,7 mil. PLN. Jinými slovy, vlastní kapitál byl záporný. Koncem roku 2006 byl vlastní kapitál stále ve ztrátě – 26 mil. PLN. Podle analýzy poskytnuté Komisi se společnost bez státní podpory brzy ocitne v úpadku, neboť nebude schopna uspokojit některé okamžitě vymahatelné pohledávky.

Restrukturalizace

(15)

BB vypracovala plán restrukturalizace na období 2003–2009. Plán se vztahuje zejména na finanční restrukturalizaci a na restrukturalizaci aktiv a zaměstnanosti. Finanční restrukturalizace, která byla zahájena v roce 2003, zahrnovala splacení dřívějších pohledávek na základě dohod uzavřených se soukromými a veřejnoprávními věřiteli, odpis části soukromých a veřejných pohledávek a rovněž splacení zbývající části veřejného dluhu z prostředků pocházejících z půjčky poskytnuté státní Agenturou pro rozvoj průmyslu (Agencja Rozwoju Przemysłu, dále jen „ARP“).

(16)	V roce 2004 představitelé společnosti podepsali dohody týkající se splacení dluhů vůči bankovním ústavům a vlastním zaměstnancům a dále rovněž soudní vyrovnání s dalšími soukromými věřiteli.

(17)

Restrukturalizace výroby byla zahájena v roce 2001. Společnost snížila počet zaměstnanců z 1 680 v roce 2000 na 1 144 v roce 2001 a 925 v roce 2005. Po ukončení období restrukturalizace by měl plánovaný počet zaměstnanců klesnout na 800 osob. Tímto způsobem bude počet zaměstnanců na konci restrukturalizačního období zredukován o 52 % ve srovnání s rokem 2000 a o 30 % ve srovnání s rokem 2001.

(18)

V souvislosti s restrukturalizací aktiv BB plánuje prodej nadbytečných aktiv, změnu sídla společnosti a prodej pozemků, na kterých se společnost v současnosti nachází. Jak vyplývá z předloženého odhadu, tržní hodnota dosahuje výše […] (3) mil. PLN. Podle původních informací poskytnutých polskými úřady by měl být prodej pozemků realizován v roce 2009, ještě předtím však musí být veškeré strojní a další vybavení přestěhováno na nové působiště. Navíc nemovitost, které je určena k prodeji, je zatížena hypotékou. Po vydání rozhodnutí Komise o zahájení formálního dokazovacího řízení Polsko oznámilo, že prodej lze přesunout na rok 2010.

(19)

V letech 2003–2005 BB investovala 1,4 mil. PLN a plánované investice na období let 2006-2009 dosahují výše 14,2 mil. PLN. Jsou to především investice do renovací, tzn. do nákupu výkonnějších a ekologicky šetrnějších strojů a vybavení. Plán navíc předpokládá, že investice se vzhledem k současným skromným finančním rezervám výrazně zvýší teprve po roce 2009. Většina investic tak bude uskutečněna v roce 2010 a bude souviset se změnou působiště společnosti.

(20)

Polsko nejprve navrhovalo, že redukce počtu zaměstnanců a zmenšení výrobní plochy společnosti by měly být uznány za dostatečná opatření vedoucí ke zmírnění negativních dopadů podpory. Polské úřady však současně s tím potvrdily, že následky zeštíhlujících opatření budou kompenzovány plánovanými investicemi do výkonnějšího vybavení při zachování současné úrovně výrobní kapacity BB. Polské úřady tvrdily, že samotné udržení výrobní kapacity na současné úrovni (namísto jejího zvyšování) je třeba uznat za kompenzační opatření.

(21)	Oznámený plán restrukturalizace předpokládal, že restrukturalizační náklady v letech 2003-2009 dosáhnou 138 mil. PLN, přičemž nejvýznamnější složku budou tvořit náklady na finanční restrukturalizaci ve výši 122,6 mil. PLN. Zbývající částka 15,6 mil. PLN má sloužit k pokrytí investičních nákladů.

(22)

Plán rovněž předpokládá, že finanční restrukturalizace bude spočívat ve splacení dluhů vůči bankovním ústavům ve výši 65,6 mil. PLN na základě dohod s těmito věřiteli, dále ve splacení dluhů vůči dalším soukromým subjektům ve výši 17,5 mil. PLN a ve splacení veřejného dluhu ve výši 39,5 mil. PLN. Celý objem plánované státní podpory bude určen na vyrovnání veřejného dluhu. Část nákladů spojených s restrukturalizací bude financována z příjmů pocházejících z prodeje aktiv následujícího po změně sídla společnosti.

Podpůrná opatření

(23)

Státní podpora restrukturalizace BB se opírá o dva právní dokumenty: o zákon ze dne 30. srpna 2002 o restrukturalizaci vybraných veřejných pohledávek ze strany obchodních společností (dále jen „zákon ze dne 30. srpna 2002“) a o zákon ze dne 30. října 2002 o veřejném příspěvku podnikům se zvláštním významem pro pracovní trh (dále jen „zákon ze dne 30. října 2002“) ve znění zákona ze dne 14. listopadu 2003 (dále jen „zákon ze dne 14. listopadu 2003“).

(24)

Zákon ze dne 30. srpna 2002 zavedl do polského právního řádu možnost restrukturalizace veřejných pohledávek společností, jež se nacházejí ve složité finanční situaci, prostřednictvím prominutí pohledávek. Daný podnikatelský subjekt, který projevil zájem o podporu, musel předložit žádost včetně restrukturalizačního plánu každému orgánu veřejné správy, jehož pohledávky měly být předmětem restrukturalizace (dále jen „restrukturalizační orgán“). Pokud restrukturalizační orgán dospěl k závěru, že předložený restrukturalizační plán může vést ke zlepšení finanční situace subjektu, vydal tzv. rozhodnutí o podmínkách restrukturalizace, v němž vyjmenoval pohledávky, jichž se restrukturalizace týká. V případě, že subjekt splnil podmínky stanovené rozhodnutím, restrukturalizační orgán měl zákonnou povinnost vydat rozhodnutí o prominutí pohledávek uvedených v rozhodnutí o podmínkách restrukturalizace.

(25)

Zákon ze dne 30. října 2002 vedl následně k centralizaci tohoto systému, neboť udělil předsedovi ARP pravomoci ve věci vydání ekvivalentu výše zmíněného rozhodnutí o podmínkách restrukturalizace, tzv. rozhodnutí o restrukturalizaci (čl. 10 odst. 1 bod 4 a čl. 19). Rozhodnutí o restrukturalizaci obsahuje hodnocení restrukturalizačního plánu a návrhů řešení ve věci restrukturalizace veřejných pohledávek uvedených v plánu. Příslušné restrukturalizační orgány mají následně zákonnou povinnost vydávat jednotlivá rozhodnutí o prominutí veřejných pohledávek uvedených v rozhodnutí o restrukturalizaci.

(26)

Nakonec zákon ze dne 14. listopadu 2003, kterým se mění zákon ze dne 30. října 2002, podmínil restrukturalizaci pohledávek převodem aktiv ve prospěch třetí osoby – operátora (společnosti, v níž ARP nebo stát vlastní 100 % podílů nebo akcií) – v hodnotě nejméně 25 % celkové sumy pohledávek, jež mají být zahrnuty do restrukturalizace. Příjmy z prodeje těchto aktiv operátorem měly pokrýt alespoň část veřejných pohledávek a zbývající část pohledávek měla být prominuta po ukončení restrukturalizace.

(27)

BB podala žádost o restrukturalizaci veřejných pohledávek na základě zákona z 30. srpna 2002 a zákona z 30. října 2002. Celková nominální hodnota plánované státní podpory činí 31,43 mil. PLN (4) (8,2 mil. EUR). Tyto prostředky zahrnují zvýhodněnou půjčku a prominutí veřejných pohledávek. Podrobný rozpis prostředků státní podpory je uveden v tabulce níže.

Tabulka 2

Plán státního dotačního příspěvku

(v PLN)
Č.	Orgán poskytující podporu	Forma podpory	Nominální částka podpory
Podpora dle zákona z 30. srpna 2002
1.	ZUS (Správa sociálního zabezpečení) v Białystoku	Prominutí	933 474,51
2.	ZUS v Bielsku Podlaském	Prominutí	113 884,66
3.	ZUS v Zambrowě	Prominutí	144 934,88
4.	Starosta města Białystok	Prominutí	1 448 108,90
5.	Státní rehabilitační fond tělesně postižených osob (PFRON)	Prominutí	519 591,35
6.	II. Finanční úřad v Białystoku	Prominutí	217 590,00
Celková částka podpory dle zákona z 30. srpna 2002			3 377 584,30 (s úroky ke dni 31.12.2005 6 171 774,74 )
Podpora dle zákona z 30. října 2002
7.	ZUS v Białystoku	Prominutí	3 019 362,90
8.	Starosta města Białystok	Prominutí	1 505 534,12
9.	Státní rehabilitační fond tělesně postižených osob (PFRON)	Prominutí	539 650,70
10.	Finanční úřad v Białystoku	Prominutí	71 516,60
11.	Vojvodský úřad v Białystoku	Prominutí	25 064,81
12.	Grajewský okres	Prominutí	12 133,80
13.	Kolněnský okres	Prominutí	17 224,60
14.	Starosta města Kolno	Prominutí	248 648,09
15.	ZUS v Zambrowě	Prominutí	626 625,15
16.	ZUS v Białystoku	Prominutí	398 029,30
Celková prominutá částka dle zákona z 30. října 2002			6 463 790,07 (s úroky ke dni 31.12.2005 9 259 229,92 )
17.	Agentura pro rozvoj průmyslu	Zvýhodněná půjčka	16 000 000
Celkem			31 431 004,66

3. ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ PODLE ČL. 88 ODST. 2 SMLOUVY O ES

(28)	Komise přijala rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v okamžiku, kdy měla pochybnosti o tom, zda je podpora na restrukturalizaci slučitelná s pravidly společného trhu.

(29)

Zaprvé, Komise měla pochybnosti, zda má restrukturalizační plán potenciál obnovit dlouhodobou životaschopnost společnosti. Komise vyjádřila podezření, že zisky udávané za roky 2004 a 2005 byly dosaženy jednorázovou operací (např. zřeknutím se pohledávek), tudíž nebyly důkazem o skutečném zlepšení fungování společnosti. Plán se navíc soustředil na vyrovnání starších pohledávek a předpokládané investice by nestačily na zajištění konkurenceschopných prostředků výroby koncem restrukturalizačního období.

(30)

Zadruhé, Komise měla pochybnosti, pokud jde o oprávněnost kompenzačních opatření. Společnost sice plánovala redukci plochy výrobního závodu, nicméně toto opatření by nesnížilo jeho výrobní potenciál. Rovněž počet zaměstnanců byl výrazně zredukován, nicméně se zdá, že toto opatření bylo potřebné k dosažení zisku.

(31)

A konečně se zdá, že ne všechna opatření zmíněná polskými úřady jako vlastní příspěvek podniku by mohla být uznána za takový příspěvek ve smyslu souvisejících pokynů. Proto nebylo jasné, jestli by skutečný vlastní příspěvek byl dostatečně vysoký, tzn. jestli byla podpora omezena na nezbytné minimum.

4. PŘIPOMÍNKY POLSKA

(32)	Po vydání rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci plánované podpory pro BB poskytly polské úřady podrobné informace týkající se strategie podniku.

(33)

Polské úřady vysvětlily, že pokud jde o výrobní činnost společnosti v Białystoku, tato je umístěna do dvou závodů, z nichž jeden se nachází v centru Białystoku (nemovitost na ulici […]). BB plánuje buď prodej zmíněné nemovitosti a přemístění výroby do druhého podniku nebo nákup třetí nemovitosti a přemístění veškeré výroby do jejích prostor a prodej obou v současnosti pozemků, které v současnosti vlastní. Podle poskytnutých prognóz BB plánuje investice ve výši […] mil. PLN v roce 2010, následně po prodeji nemovitosti na ulici […]. Pokud se společnost rozhodne pro odprodej obou nemovitostí a přemístění výroby do nových prostor, hodnota investice se ještě navýší.

(34)

Polské úřady potvrdily, že zásadní modernizační opatření ve společnosti mají být provedena v roce 2010 až po změně působiště společnosti. V letech 2010–2014 plánuje BB investice ve výši 43 mil. PLN, z čehož investice ve výši […] mil. PLN mají být realizovány do konce roku 2010, kdy by měla proběhnout změna sídla.

(35)

Polské úřady uvedly, že plánované investice v letech 2010–2014 mají za cíl modernizaci řízení projektantské činnosti a výrobních aktivit podniku, automatizaci montážního procesu standardních držáků, zlepšení kvality produkovaných výrobků, optimalizaci technologických procesů, procesů tepelného a chemického zpracování ve výrobě a rozvoj kontrolních a měřicích metod. Polské úřady navíc potvrdily, že změna sídla společně s následnými investicemi jsou součástí dlouhodobé strategie podniku.

(36)

Pokud jde o nezbytnost vyhnout se narušení hospodářské soutěže, polské úřady a podnik navrhly tři varianty vyrovnávacích opatření, která by mohla společnost realizovat:

a)	omezení výrobních kapacit BB prostřednictvím 5 % snížení množství produkovaných výrobků vzhledem k budoucí předpokládané výrobní kapacitě BB, nebo

b)	omezení výrobních kapacit prostřednictvím prodeje 5 % obráběcích strojů v majetku BB, nebo

c)	omezení výrobních kapacit prostřednictvím prodeje výrobního závodu BB v […], jenž měl v roce 2006 13 % podíl na obratu BB, což by přineslo zisk ve výši 1,2 mil. PLN.

(37)

Realizace třetí varianty, tzn. prodeje výrobního závodu v […], by vedla k redukci sortimentu výroby BB o 46 % a ke snížení počtu obráběcích strojů o 12 %. Výrobní závod v […] je však zatížen podstatnou částí zadlužení; restrukturalizace tohoto zadlužení má být financována prostřednictvím plánované státní podpory. Aktiva závodu v […] jsou navíc zatížena hypotékou a slouží jako jistina splacení obchodních pohledávek BB. Polské úřady tudíž tvrdí, že nejprve je třeba vyřešit problém zadlužení závodu v […] a teprve poté, tzn. nejdříve v roce 2009, může dojít k odprodeji zmíněného závodu. BB se zavázala podniknout veškeré kroky nezbytné k ukončení prodeje do konce roku 2009 v případě, že Komise rozhodne, že by to bylo odpovídající vyrovnávací opatření.

(38)

Pokud jde o financování procesu restrukturalizace, polské úřady vysvětlily, že vzhledem k rostoucím cenám nemovitostí v regionu v poslední době i vzhledem k umístění pozemku určeného k prodeji (centrum Białystoku) činí očekávaný příjem z tohoto prodeje […] mil. PLN. Odhadovaný příjem z prodeje výrobního závodu v […] navíc vynese […] mil. PLN. A konečně, v souladu s právním základem plánované státní podpory je BB povinna převést na veřejný subjekt (operátora) aktiva ve výši 2,795 PLN výměnou za prominutí dluhů.

5. POSOUZENÍ PODPORY

5.1 Státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES

(39)

Článek 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že veškeré podpory poskytnuté v jakékoli formě členským státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(40)

Plánované prominutí veřejných dluhů včetně narůstajících úroků, stejně jako půjčka od státní agentury, jsou spojeny s využitím státních prostředků. Toto řešení přináší podniku jisté výhody díky snížení jeho nákladů. Pokud jde o druhé opatření, je třeba obzvláště zdůraznit, že BB jako společnost potýkající se s finančními komplikacemi, jejíž závazky značně převyšují aktiva, by v tržních podmínkách toto financování nezískala. Půjčku v celé výši tak lze vzhledem k uvedenému považovat ze prvek podpory.

(41)

Dosud vydaná rozhodnutí o restrukturalizaci slibující prominutí veřejných pohledávek a odložení vymáhání splacení dluhů lze rovněž považovat za druh podpory. Komise je však toho názoru, že v tom případě byl již prvek podpory spojený s podobnými „odročeními“ zahrnut do oznámené podpory, tzn. ve formě úroků, jež byly započteny v době celého zmíněného období a byly připočteny k částce pohledávek, jež mají být prominuty.

(42)

Držáky ke kovovým nástrojům vyráběné společností BB se prodávají na trhu ES. BB navíc soutěží s konkurenty z ES na trzích mimo Společenství. Posílení pozice BB vyplývající ze státní podpory tak může mít vliv na konkurenci uvnitř ES, což znamená, že kritérium vztahující se k obchodování uvnitř Společenství bylo splněno.

(43)	Proto se výše uvedená opatření považují za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

5.2 Výjimky na základě čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES

(44)

V tomto případě nejsou uplatňovány výjimky uvedené v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES. V případě výjimek stanovených čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES – s ohledem na to, že základním cílem podpory je obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku v obtížích – lze uplatnit pouze výjimku uvedenou ve čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, jež povoluje státní podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Z tohoto hlediska lze podporu uznat za slučitelnou se zásadami společného trhu dle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud jsou splněny podmínky Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (5) (dále jako „pokyny“).

5.3 Způsobilost podniku k získání podpory

(45)

Podle pokynů se za podnik v obtížích považuje podnik, jenž nedokáže dosáhnout uspokojivé hospodářské situace za pomoci vlastních zdrojů, pomocí prostředků získaných od akcionářů nebo věřitelů a jenž by bez zásahu veřejných orgánů takřka jistě zmizel z trhu. Tyto pokyny rovněž uvádějí určité typické znaky svědčící o tom, že se subjekt nachází ve složité situaci, např. rostoucí zadlužení či zmenšující se nebo nulová netto hodnota aktiv. Podle bodu č. 13 pokynů podnik, který patří k větší obchodní skupině není za běžných okolností způsobilý k získání podpory na restrukturalizaci s výjimkou situace, kdy lze prokázat, že problémy subjektu vyplývají z jeho individuální situace a nejsou výsledkem svévolného rozložení nákladů v rámci skupiny a že finanční problémy jsou natolik vážné, že je nelze vyřešit v rámci skupiny.

(46)

BB je třeba uznat jako podnik v obtížích ve smyslu pokynů. Jeho vlastní kapitál je záporný. Podnik splácí staré zadlužení vůči soukromým věřitelům na základě uzavřených dohod (poslední splátky budou vyrovnány v roce 2009). Pokud společnost nevyrovná veřejný dluh (jeho splacením nebo jeho prominutím), stane se okamžitě vymahatelným. Exekuce tohoto dluhu znemožní splátky soukromým věřitelům a společnost se pravděpodobně ocitne v úpadku. BB nemůže získat dlužný kapitál ke splacení veřejného dluhu v tržních podmínkách, neboť její finanční situace je velmi kritická a veškerá aktiva společnosti již byla dána do zástavy.

(47)	Skutečnost, že společnost dosahuje zisku, nemá vliv na její způsobilost k získání podpory, protože její vlastní kapitál je stále záporný. Navíc je potřeba vzít v úvahu, že zisku bylo dosaženo výhradně díky tomu, že veřejné úřady s ohledem na plánované prominutí dluhu odročily jeho vymáhání.

(48)

Mateřská společnost BB se rovněž potýká s problémy a je ztrátová, přičemž její zadlužení roste, a to je důvodem, proč nemůže vyřešit problémy BB. Problémy mateřské společnosti začaly krátce po roce 2000. V tomto kontextu je nutno skutečnost, že mateřská společnost nesplatila půjčku poskytnutou ze strany BB, což se stalo jednou z příčin problémů posledně jmenované společnosti, uznat za důkaz skutečných finančních problémů mateřské společnosti. Nebyl to přitom způsob, jak zvýšit zisk části skupiny ani jak vědomě prohloubit problémy BB.

5.4 Obnovení životaschopnosti podniku

(49)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně restrukturalizace, když poukázala na fakt, že tato restrukturalizace má především finanční charakter a nebere dostatečně v potaz aspekty spojené s průmyslovou restrukturalizací. Po vydání rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení polské úřady poskytly dodatečné informace a vyjasnily tak výše zmíněné pochybnosti Komise ve věci možnosti obnovení životaschopnosti podniku.

(50)

Na základě podrobné analýzy finančních zpráv BB lze vysledovat faktické zlepšení fungování společnosti počínaje lety 2004–2005, přičemž události ojedinělého charakteru měly na toto zlepšení pouze omezený vliv. Podobné události, např. prominutí dluhu, sice dodatečně přispěly ke zlepšení výsledků společnosti, nicméně hlavním zdrojem zisků BB nadále zůstávají výrobní aktivity.

(51)	Předložená analýza restrukturalizace výroby naznačuje, že společnost se stále více soustřeďuje na produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou (zatímco v roce 2001 BB vyrobila 709 000 kusů a obrat dosáhl 84,9 mil. PLN, v roce 2006 BB vyrobila 377 000 kusů a obrat dosáhl 93,8 mil. PLN).

(52)

Hodnota plánovaných investic v letech 2003-2009 dosahuje výše 14,75 mil. PLN. Společnost rovněž plánuje na rok 2010 realizaci programu dodatečných významných investic ve výši […] mil. PLN; tento program souvisí s plánovanou změnou sídla závodu. Komise je toho názoru, že teprve realizace druhé části investičního programu zajistí společnosti dlouhodobou životaschopnost.

(53)

Z tohoto důvodu a s ohledem na skutečnost, že prodej nemovitostí nezbytný k financování investic se přesunuje na rok 2010, je Komise toho názoru, že restrukturalizační období by mělo být prodlouženo až na konec roku 2010, přičemž plánované investice společnosti na rok 2010 by se měly stát součástí restrukturalizačních opatření. Celkově by výše investic v letech 2003-2010 dosáhla […] mil. PLN (14,75 mil. PLN + […] mil. PLN), což je částka značně převyšující původně plánovanou sumu 15,6 mil. PLN.

(54)

Komise upozorňuje na skutečnost, že v současnosti nelze vykalkulovat odhad návratnosti z vlastního kapitálu BB, neboť kapitál společnosti má stále zápornou hodnotu. Tento kapitál bude do roku 2010 postupně obnovován. Údaje za rok 2011 mohou posloužit jako hodnoty dlouhodobého charakteru. V tomto roce dosáhne výše návratnosti kapitálu 9 % (čistý zisk ve výši 4 mil. PLN z vlastního kapitálu ve výši 44 mil. PLN). Ač je to poměrně nevysoká částka, Komise je i přesto toho názoru, že BB působí na trhu, na němž existuje velká konkurence asijských výrobců a omezená výše marží, a proto se tento zisk jeví jako opodstatněný.

(55)	Na základě výše zmíněných skutečností Komise prohlašuje, že realizace restrukturalizačního plánu povede k návratnosti zisků pod podmínkou, že do restrukturalizace bude zahrnuta realizace investic plánovaných na rok 2010 a restrukturalizační období bude prodlouženo do konce roku 2010.

5.5 Zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže

(56)	Po vydání rozhodnutí Komise dle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES přišly polské úřady s návrhem tří alternativních vyrovnávacích opatření, jež by mohly být ze strany BB aplikovány.

(57)

V případě prvního návrhu, tzn. 5 % snížení množství vyráběných produktů, je Komise toho názoru, že BB přirozeným způsobem směřuje k produkci nižšího počtu výrobků, avšak s vyšší přidanou hodnotou. Komise je tedy toho názoru, že toto opatření nemusí mít faktický dopad na činnost podniku a v této souvislosti nezaručuje omezení přítomnosti BB na trhu.

(58)

Druhá varianta spočívá v odprodeji 5 % strojového vybavení společnosti. S ohledem na skutečnost, že BB plánuje zavést program významné modernizace, jenž předpokládá nákup nových výkonnějších strojů, nepovažuje Komise toto opatření za faktický nástroj vyrovnání, jelikož výrobní kapacita prodávaného strojového vybavení může být ve stejné míře kompenzována vyšší výrobní kapacitou nového vybavení.

(59)	Vzhledem k výše uvedenému došla Komise k závěru, že tyto dvě možnosti nezajišťují omezení nepříznivých dopadů opatření na hospodářskou soutěž.

(60)

Třetí varianta spočívá v prodeji výrobního závodu společnosti v […]. Tento prodej by zredukoval výrobní sortiment BB o 46 %, obrat o 13 % a počet obráběcích strojů o 12 %. Tato varianta obsahuje řešení navrhovaná v prvních dvou variantách s dodatečnými prvky. Navíc v okamžiku nabídky výrobního závodu v […] k prodeji bude potenciálním konkurentům společnosti poskytnuta možnost převzetí organizované části výrobních kapacit BB, což může vést ke zmírnění negativních dopadů podpory. A konečně, výrobní závod v […] je ziskový, např. v roce 2006 vykázal zisk ve výši 1,2 min. PLN, a proto jeho odprodej není z hlediska restrukturalizace nezbytný.

(61)	Vzhledem k výše uvedenému je Komise toho názoru, že prodej výrobního závodu v […] je vhodné a dostatečné vyrovnávací opatření.

5.6 Omezení podpory na minimum

(62)

V bodě č. 45 rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti, zda plánované splácení některých pohledávek v restrukturalizačním období (6) lze zahrnout do nákladů restrukturalizace. Tyto pochybnosti zatím nebyly rozptýleny. Komise upozorňuje, že získání tohoto dlužného kapitálu bylo součástí běžného financování výrobních aktivit společnosti a že splátka musí být realizována z vlastních prostředků společnosti.

(63)	Naopak z důvodu prodloužení restrukturalizačního období do roku 2010 s cílem zahrnutí plánovaných investic na tento rok do restrukturalizačního období musejí být tyto investice zahrnuty do přehledu restrukturalizačních nákladů.

(64)

V bodech č. 46 a 47 rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda některá opatření oznámená Polskem mohou být uznána za příspěvek příjemce podpory v souladu s body č. 43 a 44 pokynů. Tyto pochybnosti zatím nebyly rozptýleny. Proto v dalších analýzách nebudou tyto prostředky považovány za vlastní příspěvek příjemce podpory.

(65)

Celkově přehled restrukturalizačních nákladů, příspěvku příjemce státní podpory vypadá následovně:

(v tis. PLN)
	2003–2009	2010	2003–2010
Restrukturalizační náklady
Restrukturalizace veřejného dluhu	31 431		31 431
Investice	14 754	[…]	[…]
Celkem	46 185	[…]	[…]
Vlastní příspěvek
Prodej aktiv (nemovitost na ulici […])		[…]	[…]
Převedení aktiv	2 795		2 795
Prodej výrobního závodu v […]	[…]		[…]
Celkem	[…]	[…]	[…]
Státní podpora	31 431		31 431
Vlastní příspěvek/restrukturalizační náklady 50,4 %

(66)	Vlastní příspěvek BB sloužící k pokrytí celkových restrukturalizačních nákladů tak dosahuje 50,4 %, tzn. že se pohybuje v rozmezí daném bodem č. 44 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků.

(67)

V bodě č. 45 pokynů se stanoví: „Aby se omezila míra narušení hospodářské soutěže, musejí být výše podpory nebo způsob, jakým je poskytována, takové, aby danému podniku nebyl poskytnut nadbytek prostředků.“ Komise upozorňuje, že aktivity společnosti jsou opět ziskové. Její výnosy jsou však ohroženy s ohledem na částku okamžitě vymahatelných pohledávek. V tomto kontextu tak skutečnost, že polovina podpory je přiznávána formou půjčky, přispívá k záruce, že podpora je omezena na nezbytné minimum. Půjčka totiž poskytuje BB okamžitě využitelné prostředky potřebné ke splacení nutných pohledávek. Zároveň bude BB muset tento úvěr v budoucnu splatit. To bude možné díky standardním ziskům a zaručí to, že společnost nebude hromadit nadbytek prostředků ve smyslu pokynů.

(68)	Vzhledem k uvedenému došla Komise k závěru, že podpora je omezena na nezbytně nutné minimum.

6. ZÁVĚR

(69)	Komise prohlašuje, že žádost o státní podporu ve prospěch podniku Bison Bial lze uznat za slučitelnou se společným trhem při splnění zde kladených podmínek,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Opatření státní podpory oznámená Polskem ve výši 31,34 mil. PLN ve prospěch podniku Bison Bial jsou slučitelná se společným trhem při dodržení povinností a podmínek uvedených v čl. 2.

Článek 2

1. Restrukturalizační období bude prodlouženo do konce roku 2010 a plán restrukturalizace musí být realizován v celém rozsahu.

2. Nemovitost na ulici […] bude prodána do konce roku 2010.

3. Investice ve výši nejméně 41,61 mil. PLN budou uskutečněny do konce restrukturalizačního období, tzn. do konce roku 2010.

4. Výrobní závod v […] bude do konce roku 2009 prodán nabyvateli nezávislém na BB. V době předcházející prodeji musí polské úřady zajistit běžný chod hospodářské činnosti výrobního závodu v […], vybavení tohoto závodu prostředky nezbytnými pro normální rozvoj a zajistit, že příjemce podpory nepodnikne žádná opatření s cílem úmyslně snížit hodnotu závodu, zejména prostřednictvím přesunu nemateriálních a právních hodnot, zaměstnanců, zákazníků nebo prodejního potenciálu do jiných závodů podniku Bison Bial

Článek 3

Polské úřady se zavazují k předkládání půlročních zpráv o postupu restrukturalizačního procesu.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne 12. září 2007.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise

(1) Úř. věst. C 23, 1.2.2007, s. 20.

(2) Viz poznámka č. 1.

(3) Důvěrné informace.

(4) Polské úřady uvedly, že vzhledem ke kalkulaci prvku podpory v rámci opatření by měla být nominální hodnota podpory snížena o hodnotu aktiv, jež by měla být převedena na operátora výměnou za prominutí dluhu. Převedení těchto aktiv je prakticky shodné s vkladem společnosti do restrukturalizace a nemá vliv na hodnotu podpůrného opatření. V takovém případě je prvek podpory roven nominální částce podpory.

(5) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(6) Viz tabulka č. 1 v rozhodnutí o zahájení řízení.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 46

České vydání	Právní předpisy	Ročník 51 21. února 2008

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 146/2008 ze dne 14. února 2008 o změně nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)	1
		Nařízení Komise (ES) č. 147/2008 ze dne 20. února 2008 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	7
	*	Nařízení Komise (ES) č. 148/2008 ze dne 20. února 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 900/2007 a (ES) č. 1060/2007 za účelem objasnění statusu míst určení, na která se nevztahují vývozní náhrady za cukr	9
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Rady 2008/7/ES ze dne 12. února 2008 o nepřímých daních z kapitálových vkladů	11

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	IL	53,3
	JO	69,6
	MA	45,2
	TN	115,9
	TR	84,2
	ZZ	73,6
0707 00 05	JO	190,5
	MA	150,4
	TR	181,9
	ZZ	174,3
0709 90 70	MA	49,7
	TR	115,6
	ZZ	82,7
0709 90 80	EG	111,9
0709 90 80	ZZ	111,9
0805 10 20	EG	52,6
	IL	54,8
	MA	57,4
	TN	48,4
	TR	85,6
	ZZ	59,8
0805 20 10	IL	110,6
	MA	111,4
	ZZ	111,0
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	CN	42,0
	EG	82,4
	IL	76,7
	JM	114,0
	MA	117,2
	PK	65,4
	TR	77,5
	ZZ	82,2
0805 50 10	EG	107,9
	IL	107,6
	MA	114,0
	TR	116,6
	ZZ	111,5
0808 10 80	AR	96,3
	CA	88,1
	CL	60,8
	CN	83,1
	MK	37,5
	US	126,4
	ZZ	82,0
0808 20 50	AR	89,6
	CN	92,4
	US	122,2
	ZA	85,7
	ZZ	97,5

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2008/143/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé	23
	Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé	25
	2008/144/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Protokolu, kterým se mění Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé, aby se přihlédlo k přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii	37
	Protokol, kterým se mění Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé	38
	Komise
	2008/145/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 12. září 2007 ve věci Státní podpory C 54/2006 (ex N 276/2006) plánované ze strany Polska ve prospěch podniku Bison Bial SA (oznámeno pod číslem K(2007) 4145) ( 1 )	41

		Tiskové opravy
	*	Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin ( Úř. věst. L 139 ze dne 30.4.2004 ) (Zvláštní vydání v českém jazyce, kapitola 13, svazek 34, s. 319)	50