(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 955/2005 (3) byla otevřena roční dovozní celní kvóta na 5 605 tun rýže kódu KN 1006 z Egypta (pořadové číslo 09.4097).

(2)

Ze sdělení podaného podle čl. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 955/2005 vyplývá, že žádosti podané do 4. ledna 2008, a to do 13:00 hodin bruselského času, podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení se týkají množství, která přesahují dostupná množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství.

(3)

Je rovněž třeba, aby se na základě nařízení (ES) č. 955/2005 již nevydávaly dovozní licence na běžné kvótové období,

(1)

Směrnicí 94/39/ES (2) stanovila Komise seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy.

(2)

Ve svém stanovisku ze dne 8. prosince 2004 dospěl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) k závěru, že zeolit (syntetický křemičitan sodno-hlinitý) má schopnost snižovat riziko horečky při poporodním ulehnutí u dojnic (3). Úřad však nemohl plně posoudit riziko pro zdraví zvířat a pro lidské zdraví z důvodů chybějících údajů. S přihlédnutím k dodatečným informacím dospěl úřad ve svém stanovisku ze dne 11. července 2007 k závěru, že přidávání zeolitu do krmiva pro dojnice po dobu přibližně dva týdny před otelením nepředstavuje riziko pro zdraví zvířat, lidské zdraví ani životní prostředí (4). Zeolit by měl být proto zahrnut do položky „snížení rizika horečky při poporodním ulehnutí“ v seznamu určených užití v části B přílohy směrnice 94/39/ES.

(3)

Ve svém stanovisku ze dne 12. června 2007 dospěl úřad k závěru, že krmiva s vysokým obsahem vápníku podávaná kolem porodu mohou být velmi účinná při léčbě lehkých případů horečky při poporodním ulehnutí a při prevenci recidivy u skotu chovaného na mléko, a proto by do seznamu měla být zařazena nová položka týkající se prevence rizika horečky při poporodním ulehnutí (5). Úřad dále dospěl k závěru, že okrajové riziko pro zdraví zvířat není možné zcela vyloučit, proto je nezbytné zhodnotit individuální riziko oproti všeobecně příznivým účinkům podávání. Aby mohla osoba, která má stádo dojnic na starosti, toto posoudit, měly by být různé zdroje vápníku a také jejich množství uvedeny na etiketě. Etiketa by navíc měla obsahovat doporučení vyhledat radu odborníka na výživu. Úřad nepředpokládá riziko pro spotřebitele ani žádné další riziko pro životní prostředí. Krmiva s vysokým obsahem vápníku by proto měla být zahrnuta do položky „snížení rizika horečky při poporodním ulehnutí“ v seznamu určených užití v části B přílohy směrnice 94/39/ES.

(4)

Směrnice 94/39/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

(1)

Na dohodovacím řízení dne 23. listopadu 2007 obě složky rozpočtového orgánu souhlasily s poskytnutím části financování potřebného pro programy Evropského družicového navigačního systému GNSS (EGNOS – Galileo) prostřednictvím revize víceletého finančního rámce pro období 2007–2013 v souladu s body 21, 22 a 23 interinstitucionální dohody tak, že stropy prostředků na závazky v rámci podokruhu 1a pro roky 2008 až 2013 budou zvýšeny o částku 1 600 milionů EUR v běžných cenách. Toto zvýšení bude vyrovnáno snížením stropu prostředků na závazky v rámci podokruhu 2 pro rok 2007 o tutéž částku.

(2)

Aby byl zachován přiměřený poměr mezi závazky a platbami, bude upraven roční strop prostředků na platby. Tato úprava bude rozpočtově neutrální.

(3)

Je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit přílohu I interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2),

(1)

Evropská unie zřídila Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „fond“), aby poskytla dodatečnou pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce.

(2)

Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 povoluje využití fondu v rámci ročního stropu 500 milionů EUR.

(3)

Nařízení (ES) č. 1927/2006 obsahuje ustanovení, podle nichž lze uvolnit prostředky z fondu.

(4)

Německo a Finsko předložily žádosti o uvolnění prostředků z fondu ve prospěch dvou případů týkajících se propouštění nadbytečných pracovníků v odvětví výroby mobilních telefonů, a to ve společnostech BenQ v Německu a Perlos Oyj ve Finsku,