4.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 316/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1415/2007

ze dne 3. prosince 2007

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 4. prosince 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. prosince 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 756/2007 (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 41).

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 3. prosince 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	IL	114,0
	MA	68,2
	SY	68,2
	TR	100,9
	ZZ	87,8
0707 00 05	JO	196,3
	MA	51,7
	TR	102,2
	ZZ	116,7
0709 90 70	MA	51,0
	TR	118,5
	ZZ	84,8
0709 90 80	EG	301,9
0709 90 80	ZZ	301,9
0805 20 10	MA	70,1
0805 20 10	ZZ	70,1
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	CN	62,5
	HR	52,3
	IL	66,3
	TR	73,3
	UY	82,5
	ZZ	67,4
0805 50 10	EG	79,1
	TR	104,8
	ZA	104,9
	ZZ	96,3
0808 10 80	AR	87,7
	CA	87,3
	CL	86,0
	CN	76,4
	MK	30,6
	US	83,1
	ZA	95,7
	ZZ	78,1
0808 20 50	AR	49,2
	CN	42,4
	TR	145,7
	US	109,4
	ZZ	86,7

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.

4.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 316/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1416/2007

ze dne 3. prosince 2007,

kterým se stanoví konečná lhůta pro podání žádostí o podporu pro soukromé skladování vepřového masa

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem (1), a zejména na čl. 4 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádosti o podporu soukromého skladování podle nařízení Komise (ES) č. 1267/2007 ze dne 26. října 2007 o zvláštních podmínkách pro poskytování podpory soukromého skladování vepřového masa (2) příznivě ovlivnily trh s vepřovým masem a očekává se dočasné zmrazení cen vepřového masa. Je proto třeba poskytování podpory pro soukromé skladování vepřového masa ukončit.

(2)	Řídící výbor pro vepřové maso nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Konečná lhůta pro podání žádostí o podporu pro soukromé skladování vepřového masa byla stanovena na 4. prosinec 2007.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 4. prosinec 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. prosince 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2) Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 53.

4.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 316/4

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1417/2007

ze dne 28. listopadu 2007

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze k tomuto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či z části založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)	Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódů KN uvedených ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. listopadu 2007.

Za Komisi

László KOVÁCS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1352/2007 (Úř. věst. L 303, 21.11.2007, s. 3).

(2) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Souprava pro zdobení nehtů, kterou tvoří:

48 umělých nehtů

malá tuba lepidla

pilníček na nehty

manikúrní tyčinka a

nalepovací ozdoby na nehty.

Umělé nehty jsou zhotoveny v různých velikostech z lisovaného plastu.

Souprava je v balení pro drobný prodej.

3926 90 97

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1, 3 b) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 3926, 3926 90 a 3926 90 97.

Uvedené předměty tvoří soupravu ve smyslu všeobecného interpretačního pravidla 3 b).

Souprava se neskládá z přípravků pro manikúru podpoložky 3304 30 00, neboť její součástí jsou umělé nehty doplňkově lepené na nehty, a neobsahuje přípravky pro manikúru, které jsou určeny k péči a pěstění rukou a přírodních nehtů (Vysvětlivky k Harmonizovanému systému k číslu 3304, bod B).

Souprava se skládá z různých předmětů a zařadí se do podpoložky 3926 90 97 podle plastových umělých nehtů, které jsou podstatným rysem celé soupravy.

2.	Umělé nehty z lisovaného plastu. Jsou určeny k nalepení na přírodní nehty pomocí akrylového lepicího roztoku. Jsou baleny po 50 kusech stejné velikosti.

3926 90 97

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 3926, 3926 90 a 3926 90 97.

Výrobky nejsou považovány za přípravky pro manikúru podpoložky 3304 30 00, neboť se jedná o umělé nehty doplňkově lepené na nehty, a neobsahují přípravky pro manikúru, které jsou určeny k péči a pěstění rukou a přírodních nehtů (Vysvětlivky k Harmonizovanému systému k číslu 3304, bod B).

Měly by být proto zařazeny jako ostatní výrobky z plastů do podpoložky 3926 90 97 podle materiálu, z kterého jsou vyrobeny.

Lepicí roztok sestávající z:

ethyl-kyanakrylátu

oxidu křemičitého

poly(methylmetakrylátu)

kalixarenu

hydrochinonu

triglyceridů.

Roztok je určen k upevnění umělých nehtů z lisovaného plastu na přírodní nehty. Tvrdne pomalu, aby umožnil úpravu umělých nehtů.

Roztok je balen v malých tubách s hubičkou pro snadnou a přesnou aplikaci. Čistá hmotnost nepřesahuje 1 kg.

3506 10 00

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 3506 a 3506 10 00.

Výrobek nepředstavuje přípravek pro manikúru nebo pedikúru čísla 3304.

Výrobek je vhodný k použití jako klih nebo lepidlo ve smyslu čísla 3506.

4.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 316/6

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1418/2007

ze dne 29. listopadu 2007

o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (1), a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

po konzultaci s dotčenými zeměmi,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 1013/2006 Komise zaslala každé zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí Rady OECD C(2001) 107 v konečném znění o revizi rozhodnutí C(92) 39 v konečném znění o kontrole pohybů odpadů určených k využití přes hranice, písemnou žádost o písemné potvrzení, že odpady uvedené v příloze III nebo IIIA uvedeného nařízení, jejichž vývoz není podle článku 36 uvedeného nařízení zakázán, je možno vyvážet ze Společenství k využití v této zemi, a o uvedení případného kontrolního postupu, který bude země určení uplatňovat.

(2)	Pokud jde o dotyčné odpady, byla každá země požádána, aby uvedla, zda se rozhodla pro zákaz, postup předchozího písemného oznámení a souhlasu, nebo zda nebude uplatňovat žádnou kontrolu.

(3)

Podle čl. 37 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1013/2006 musela Komise přede dnem použitelnosti uvedeného nařízení přijmout nařízení, které vezme v úvahu všechny obdržené odpovědi. Komise řádně přijala nařízení (ES) č. 801/2007 (2). Nicméně další odpovědi a vysvětlení obdržené po tomto datu umožňují lepší pochopení způsobu, jakým by se odpovědi zemí určení měly brát v úvahu.

(4)

Na písemnou žádost Komise odpověděli: Alžírsko, Andorra, Argentina, Bangladéš, Bělorusko, Benin, Botswana, Brazílie, Čína, čínská Taipei, Egypt, Filipíny, Gruzie, Guyana, Hongkong (Čína), Chile, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Izrael, Jihoafrická republika, Keňa, Kostarika, Kuba, Kyrgyzstán, Libanon, Lichtenštejnsko, Macao (Čína), Malajsie, Malawi, Mali, Maroko, Moldavsko, Omán, Pákistán, Paraguay, Peru, Pobřeží slonoviny, Ruská federace, Seychely, Srí Lanka, Thajsko, Tunisko, Vietnam.

(5)

Některé země nevydaly písemné potvrzení o tom, že ze Společenství mohou být na jejich území vyváženy odpady za účelem využití. Proto se v souladu s čl. 37 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1013/2006 postupuje tak, jako kdyby si tyto země zvolily postup předchozího písemného oznámení a souhlasu.

(6)

Některé země ve svých odpovědích oznámily úmysl uplatňovat kontrolní postupy platné podle jejich právních předpisů, které jsou odlišné od postupů stanovených v čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 1013/2006. Kromě toho a v souladu s čl. 37 odst. 3 nařízení (ES) č. 1013/2006 se na tyto přepravy použije přiměřeně článek 18 uvedeného nařízení, pokud odpady také nepodléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu.

(7)

Nařízení (ES) č. 801/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. V zájmu srozumitelnosti a s ohledem na množství potřebných změn je vhodné uvedené nařízení zrušit a nahradit jej tímto nařízením. Nicméně odpad, který podle klasifikace nařízení (ES) č. 801/2007 nepodléhal žádné kontrole v zemi určení, ale který podle tohoto nařízení vyžaduje předchozí písemné oznámení a souhlas, by i nadále neměl podléhat žádné kontrole v zemi určení po přechodné období 60 dnů ode dne vstupu v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývoz odpadů k využití, které jsou uvedeny v příloze III nebo IIIA nařízení (ES) č. 1013/2006 a jejichž vývoz není zakázán podle článku 36 uvedeného nařízení, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí Rady OECD C(2001) 107 v konečném znění o revizi rozhodnutí C(92) 39 v konečném znění o kontrole pohybů odpadů určených k využití přes hranice, podléhá postupům stanoveným v příloze.

Článek 2

Nařízení (ES) č. 801/2007 se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost čtrnáctým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne vstupu v platnost.

Nicméně nařízení (ES) č. 801/2007 bude nadále použitelné po dobu 60 dní po uvedeném datu pro odpad uvedený ve sloupci c) přílohy uvedeného nařízení, ve sloupci b), nebo ve sloupcích b) a d) přílohy tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. listopadu 2007.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise

(1) Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 179, 7.7.2007, s. 6.

PŘÍLOHA

Záhlaví sloupců v této příloze znamenají:

a)	zákaz;
b)	předchozí písemné oznámení a souhlas, jak stanoví článek 35 nařízení (ES) č. 1013/2006;
c)	žádná kontrola v zemi určení;
d)	ostatní kontrolní postupy, které budou uplatňovány v zemi určení, podle platných vnitrostátních právních předpisů. Pro odpady ve sloupci c) se přiměřeně použijí obecné požadavky na informace stanovené v článku 18 nařízení (ES) č. 1013/2006, pokud nejsou tyto odpady uvedeny také ve sloupci b).

Pokud jsou dva kódy odděleny pomlčkou, znamená to, že se klasifikace vztahuje na oba tyto kódy a všechny kódy v rámci jejich rozpětí.

Pokud jsou dva kódy odděleny středníkem, znamená to, že se klasifikace vztahuje pouze na tyto dva kódy.

Alžírsko

GC030

ex 8908 00:

pouze pokud rámová konstrukce může obsahovat azbest

GC030

ex 8908 00:

s výjimkou toho, kdy rámová konstrukce může obsahovat azbest

GC030

ex 8908 00:

s výjimkou toho, kdy rámová konstrukce může obsahovat azbest

GG030

ex 2621:

pokud není předložena žádná analýza jako důkaz, že odpad je bezpečný

GG030

ex 2621:

pokud je předložena analýza jako důkaz, že odpad je bezpečný

GG030

ex 2621:

pokud je předložena analýza jako důkaz, že odpad je bezpečný

GG040

ex 2621:

pokud není předložena analýza jako důkaz, že odpad je bezpečný

GG040

ex 2621:

pokud je předložena analýza jako důkaz, že odpad je bezpečný

GG040

ex 2621:

pokud je předložena analýza jako důkaz, že odpad je bezpečný

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Andorra

a)	b)	c)	d)
veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Argentina

B1010

B1020

B1030–B1050

B1060

B1070–B1130

B1140

B1150–B1170

B1180; B1190

B1200–B1230

B1240

B1250–B2110

B2120; B2130

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—	polyvinylalkoholu

—	odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace

—	odpady fluorovaných polymerů (1)

z B3010:

veškeré další odpady

z B3020:

—	papír nebo lepenka, vyrobené hlavně z mechanické vlákniny (např. novin, časopisů a podobných tiskovin),

—	jiný, včetně 2. netříděného odpadu a výmětu.

z B3020:

veškeré další odpady

B3030; B3035

B3040; B3050

B3060

B3065

z B3070:

—	deaktivované mycelium z výroby penicilinu používané jako krmivo

z B3070:

veškeré další odpady

B3070

B3080–B3110

B3120

B3130-B4020

B4030

GB040

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

GN030

ex 0505 90

Bangladéš

z B1010:

veškeré další odpady

z B1010:

—	odpad železa a oceli

—	odpad hliníku

B1020-B2130

z B3010:

veškeré další odpady

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—

ethylenu

—

styrenu

z B3020:

veškeré další odpady

z B3020:

—

následující odpad a výmět z papíru a lepenky:

—	neběleného sulfátového (kraftového) papíru nebo lepenky nebo vlnitého papíru nebo vlnité lepenky

—	jiného papíru nebo lepenky, vyrobeného hlavně z bělené buničiny, nebarvené ve hmotě

B3030-B4030

GB040

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Bělorusko

z B1010:

—	odpad germania

—	odpad vanadu

—	odpad hafnia, india, niobu, rhenia a galia

—	odpad thoria

z B1010:

veškeré další odpady

z B1020:

—	odpad berylia

—	odpad telluru

z B1020:

veškeré další odpady

z B1030:

pouze prach z vanadu

z B1030:

všechny odpady s výjimkou těch, které obsahují prach z vanadu

z B1031:

pouze prach z titania

z B1031:

všechny odpady s výjimkou těch, které obsahují prach z titania

B1040; B1050

B1060

B1070

B1080

B1090

B1100; B1115

z B1120:

—	přechodné kovy

z B1120:

—	lanthanoidy (kovy vzácných zemin)

B1130–B1170

B1180

B1190

B1200–B1240

B1250

B2010

B2020

z B2020:

pouze odpad, který neobsahuje látky, které budou specifikovány Běloruskem

B2030

z B2040:

—	částečně čištěný síran vápenatý z odsiřování spalin

—	chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

—	odpad skla obsahujícího lithium-tantal a lithiumniob

z B2040:

—	odpady sádrové omítky vzniklé při demolici budov

—	síra v pevném stavu

—	uhličitan vápenatý z výroby kyanamidu vápenatého (s hodnotou pH menší než 9)

—	chloridy sodný, draselný a vápenatý

—	karborundum (karbid křemíku)

—	úlomky betonu

B2060; B2070

B2080; B2090

B2100; B2110

z B2120:

pouze odpadní roztoky kyselin a zásad obsahující látky specifikované Běloruskem

z B2120:

všechny roztoky s výjimkou odpadních roztoků kyselin a zásad obsahujících látky specifikované Běloruskem

B2130

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—

ethylenu

—

styrenu

—	polypropylenu

—	polyethylentereftalátu

—	akrylonitrilu

—

butadienu

—

polyamidů

—	polybutylentereftalátu

—	polykarbonátů

—	akrylových polymerů

—	polyurethanu (neobsahujícího chlorofluorouhlovodíky)

—	polymethylmethakrylátu

—	polyvinylalkoholu

—	polyvinylbutyralu

—	polyvinylacetátu

—	odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—	polyacetalů

—	polyetherů

—	polyfenylensulfidů

—	alkanů C10–C13 (změkčovadla)

—	polysiloxanů

—	následující odpady fluorovaných polymerů (2):

—	perfluorethylen/propylen (FEP)

—	perfluoralkoxyalkan

—	tetrafluorethylen/perfluorvinylether (PFA)

—	tetrafluorethylen/perfluormethylvinylether (MFA)

—	polyvinylfluorid (PVF)

—	polyvinylidenefluorid (PVDF)

B3020

z B3030:

—	odpad vlny nebo jemné nebo hrubé zvířecí srsti, včetně odpadu, avšak s výjimkou rozvlákněného materiálu

z B3030:

veškeré další odpady

B3035

B3040

B3050

z B3060:

—	degras: zbytky po zpracování živočišných tuků nebo živočišných a rostlinných vosků

—	odpad z kostí a rohů, neopracované, zbavené tuku, jednoduše upravené (avšak nepřiříznuté do tvaru), ošetřené kyselinou nebo zbavené želatiny

—	odpad z ryb

z B3060:

veškeré další odpady

B3065

z B3070:

—	odpad vlasů

z B3070:

veškeré další odpady

B3080-B3100

B3110; B3120

B3130; B3140

B4010-B4030

z GB040

7112

2620 30

2620 90:

pouze galvanické strusky obsahující měď

z GB040

7112

2620 30

2620 90:

pouze strusky z výroby drahých kovů

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

z GE020

ex 7001

ex 7019 39:

pouze odpady skelných vláken s fyzikálně chemickými vlastnostmi podobnými vlastnostem azbestu

z GE020

ex 7001

ex 7019 39:

všechny odpady s výjimkou odpadů skelných vláken s fyzikálně chemickými vlastnostmi podobnými vlastnostem azbestu

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Benin

a)	b)	c)	d)
veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Botswana

a)	b)	c)	d)
	veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Brazílie

z B1010:

—	drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

—	odpad železa a oceli

—	odpad niklu

—	odpad zinku

—	odpad cínu

—	odpad wolframu

—	odpad molybdenu

—	odpad tantalu

—	odpad hořčíku

—	odpad kobaltu

—	odpad vizmutu

—	odpad titania

—	odpad zirkonia

—	odpad manganu

—	odpad germania

—	odpad vanadu

—	odpad hafnia, india, niobu, rhenia a galia

—	odpad chromu

z B1010:

—	odpad mědi

—	odpad hliníku

—	odpad thoria

—	odpad kovů vzácných zemin

z B1010:

—	drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

—	odpad železa a oceli

—	odpad niklu

—	odpad zinku

—	odpad cínu

—	odpad wolframu

—	odpad molybdenu

—	odpad tantalu

—	odpad hořčíku

—	odpad kobaltu

—	odpad vizmutu

—	odpad titania

—	odpad zirkonia

—	odpad manganu

—	odpad germania

—	odpad vanadu

—	odpad hafnia, india, niobu, rhenia a galia

—	odpad chromu

B1020-B1040

B1050

B1060

B1070; B1080

B1090

z B1100:

—

strusky a stěry s obsahem zinku:

—	zinková struska z povrchu lázně z technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 90 % Zn)

—	zinková struska ze dna lázně z technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 92 % Zn)

—	zinková struska z procesu žárového zinkování ponorem, přetržitý proces, v deskách (> 92 % Zn)

—	odpad ze žáruvzdorných vyzdívek, včetně tavicích kotlíků z tavení mědi

z B1100:

—	tvrdý zinek

—

strusky a stěry s obsahem zinku:

—	zinková struska z lití pod tlakem (> 85 % Zn)

—	zinkové stěry

—	struska ze zpracování drahých kovů k další rafinaci

—	cínové strusky obsahující tantal s méně než 0,5 % cínu

z B1100:

—	hliníkové stěry, s výjimkou solné strusky

z B1100:

—	tvrdý zinek

—

strusky a stěry s obsahem zinku:

—	zinková struska z lití pod tlakem (> 85 % Zn)

—	zinkové stěry

—	struska ze zpracování drahých kovů k další rafinaci

—	cínové strusky obsahující tantal s méně než 0,5 % cínu

B1115

B1120; B1130

B1140

B1150; B1160

B1170-B1190

B1180

B1200–B1250

B2010; B2020

z B2030:

—	odpady a úlomky z cermetů (kompozity keramiky a kovů)

z B2030:

veškeré další odpady

z B2030:

—	odpady a úlomky z cermetů (kompozity keramiky a kovů)

z B2040:

—	chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

z B2040:

—	odpady sádrové omítky vzniklé při demolici budov

—	odpad skla obsahujícího lithium-tantal a lithiumniob

z B2040:

veškeré další odpady

z B2040:

—	odpady sádrové omítky vzniklé při demolici budov

—	odpad skla obsahujícího lithium-tantal a lithiumniob

B2060

B2070–B2110

B2120; B2130

B3010; B3020

z B3030:

—	obnošené oděvy a použité textilní výrobky

z B3030:

veškeré další odpady

z B3030:

veškeré další odpady

B3035

B3040

B3050–B3065

B3060

z B3070:

—	deaktivované mycelium z výroby penicilinu používané jako krmivo

z B3070:

—	odpad vlasů

—	odpadní sláma

B3080; B3090

B3100–B3120

B3130

B3140–B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10–40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Čína

z B1010:

—	drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

—	odpad molybdenu

—	odpad kobaltu

—	odpad vizmutu

—	odpad zirkonia

—	odpad manganu

—	odpad germania

—	odpad vanadu

—	odpad hafnia, india, niobu, rhenia a galia

—	odpad thoria

—	odpad kovů vzácných zemin

—	odpad chromu

z B1010:

—	odpad železa a oceli

—	odpad mědi

—	odpad niklu

—	odpad hliníku

—	odpad zinku

—	odpad cínu

—	odpad wolframu

—	odpad tantalu

—	odpad hořčíku

—	odpad titania

z B1020:

veškeré další odpady

z B1020:

—	přechodné kovy – pokud obsahují > 10 % V2O5

B1030

z B1031:

veškeré další odpady

z B1031:

wolfram, titanium, tantal

B1040

B1050

B1060

B1070; B1080

B1090

z B1100:

veškeré další odpady

z B1100:

—	tvrdý zinek

B1115

z B1120:

—	lanthanoidy (kovy vzácných zemin)

z B1120:

veškeré další odpady

B1130-B1200

B1210

B1220

B1230

B1240

B1250

B2010; B2020

z B2030:

—	odpady a úlomky z cermetů (kompozity keramiky a kovů) s výjimkou odpadu WC mísy veškeré další odpady

z B2030:

—	odpady a úlomky z cermetů (kompozity keramiky a kovů) pouze odpad WC mísy

B2040-B2130

z B3010:

—

následující odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace:

—	močovinoformaldehydové pryskyřice

—	melaminoformaldehydové pryskyřice

—	epoxidové pryskyřice

—	alkydové pryskyřice

z B3010:

—	odpady plastů z nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—

následující odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace:

—	fenolformaldehydové pryskyřice

—

polyamidů

—

následující odpady fluorovaných polymerů (3):

—	perfluorethylen/propylen (FEP)

—	perfluoralkoxyalkan

—	tetrafluorethylen/perfluorvinylether (PFA)

—	tetrafluorethylen/perfluormethylvinylether (MFA)

—	polyvinylfluorid (PVF)

—	polyvinylidenefluorid (PVDF)

B3020

z B3030:

všechny ostatní

z B3030:

—

následující odpad bavlny:

—	přízový odpad (včetně odpadních vláken)

—	jiný odpad

—

následující odpad chemických vláken (včetně výčesků, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu):

—	syntetických vláken

—	umělých vláken

B3035; B3040

B3050

z B3060:

všechny ostatní

z B3060:

—	odpad z kostí a rohů, neopracované, zbavené tuku, jednoduše upravené (avšak nepřiříznuté do tvaru), ošetřené kyselinou nebo zbavené želatiny

B3065-B4030

z GB040

7112

2620 30

2620 90:

veškeré další odpady

z GB040

7112

2620 30

2620 90:

pouze struska ze zpracování mědi

GC010

z GC020:

veškeré další odpady

z GC020:

pouze odpad drátů, odpad z motorů

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Čínská Taipei

z B1010:

—	drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

—	odpad molybdenu

—	odpad tantalu

—	odpad kobaltu

—	odpad vizmutu

—	odpad zirkonia

—	odpad manganu

—	odpad vanadu

—	odpad hafnia, india, niobu, rhenia a galia

—	odpad thoria

—	odpad kovů vzácných zemin

—	odpad chromu

z B1010:

—	odpad železa a oceli

—	odpad mědi

—	odpad niklu

—	odpad hliníku

—	odpad zinku

—	odpad cínu

—	odpad wolframu

—	odpad hořčíku

—	odpad titania

—	odpad germania

B1020-B1031

B1040

B1050-B1090

z B1100:

—	hliníkové stěry, s výjimkou solné strusky

—	odpad ze žáruvzdorných vyzdívek, včetně tavicích kotlíků z tavení mědi

—	struska ze zpracování drahých kovů k další rafinaci

—	cínové strusky obsahující tantal s méně než 0,5 % cínu

z B1100:

—	tvrdý zinek

—	strusky a stěry s obsahem zinku

—	zinková struska z povrchu lázně technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 90 % Zn)

—	zinková struska ze dna lázně z technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 92 % Zn)

—	zinková struska z lití pod tlakem (> 85 % Zn)

—	zinková struska z procesu žárového zinkování ponorem, přetržitý proces, v deskách (> 92 % Zn)

—	zinkové stěry

B1115; B1120

B1130

B1140-B1220

B1230

B1240

B1250

B2010-B2030

z B2040:

veškeré další odpady

z B2040:

—	chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

B2060-B2130

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—	polyurethanu (neobsahujícího chlorofluorouhlovodíky)

—	odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace

z B3010:

veškeré další odpady

B3020

B3030; B3035

B3040; B3050

B3060-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Egypt

z B1010:

—	odpad chromu

z B1010:

veškeré další odpady

B1020-B1040

B1050-B1070

B1080-B1140

B1150

B1160-B1190

B1220; B1230

B1240

B1250

B2010; B2020

B2030

z B2040:

—	chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

z B2040:

veškeré další odpady

B2060-B2080

B2090

B2100-B2110

B2120

B2130

B3010

z B3020:

odpad a výmět papíru a lepenky

—

jiný

2. netříděný odpad a výmět

z B3020:

veškeré další odpady

B3030-B3110

B3120

B3130-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Filipíny

z B1010:

—	odpad kobaltu

z B1010:

veškeré další odpady

z B1020:

—	odpad olova (s výjimkou olověných akumulátorů)

z B1020:

veškeré další odpady

B1030-B1115

z B1120:

—	kobalt, lanthan

z B1120:

veškeré další odpady

B1130-B1150

B1160; B1170

B1180-B1220

B1230; B1240

B1250

B2010

B2020

z B2030:

—	odpady a úlomky z cermetů (kompozity keramiky a kovů)

z B2030:

—	keramická vlákna jinde neuvedená nebo nezahrnutá

B2040

B2060

B2070-B3010

B3020-B3050

B3060-B3070

B3080

B3090-B3140

B4010; B4020

B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Gruzie

B1010; B1020

B1030

B1031-B1080

B1090

B1100; B1115

B1120-B2130

B3010-B3030

B3035

B3040

B3050

B3060; B3065

B3070; B3080

B3090-B3110

B3120-B4010

B4020

B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Guyana

a)	b)	c)	d)
			veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Hongkong (Čína)

z B1010:

—	odpad tantalu

z B1010:

veškeré další odpady

B1020

B1030-B1040

B1050

B1060-B1090

z B1100:

—	odpad ze žáruvzdorných vyzdívek, včetně tavicích kotlíků z tavení mědi

z B1100

veškeré další odpady

B1115

z B1120:

—	lanthanoidy (kovy vzácných zemin)

z B1120:

veškeré další odpady

B1130

B1140-B1190

B1200

B1210; B1220

B1230

B1240

B1250-B2060

B2070; B2080

B2090

B2100-B2130

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—	polyacetalů

—	polyetherů

—	alkanů C10-C13 (změkčovadla)

—

následující odpady fluorovaných polymerů (4):

—	perfluorethylen/propylen (FEP)

—	perfluoralkoxyalkan

—	tetrafluorethylen/perfluorvinylether (PFA)

—	tetrafluorethylen/perfluormethylvinylether (MFA)

—	polyvinylfluorid (PVF)

—	polyvinylidenefluorid (PVDF)

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—

ethylenu

—

styrenu

—	polypropylenu

—	polyethylentereftalátu

—	akrylonitrilu

—

butadienu

—

polyamidů

—	polybutylentereftalátu

—	polykarbonátů

—	polyfenylensulfidů

—	akrylových polymerů

—	polyurethanu (neobsahujícího chlorofluorouhlovodíky)

—	polysiloxanů

—	polymethylmethakrylátu

—	polyvinylalkoholu

—	polyvinylbutyralu

—	polyvinylacetátu

—	odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace

B3020; B3030

B3035

B3040-B3060

B3065

B3070-B3090

B3100-B3130

B3140

B4010-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Chile

B1010

B1031

B1050

B1070; B1080

B1115

B1250

B2060

B2130

B3010

B3030

B3035

B3060; B3065

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Chorvatsko

a)	b)	c)	d)
	veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006		veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Indie

z B1010:

—	odpad železa a oceli

—	odpad mědi

—	odpad niklu

—	odpad hliníku

—	odpad zinku

—	odpad cínu

—	odpad hořčíku

B1020

z B3010:

veškeré další odpady

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—	polyethylentereftalátu

B3020

z B3030:

veškeré další odpady

z B3030:

—	použité hadry, odpady z motouzů, šňůr, provazů nebo lan a opotřebované výrobky z motouzů, provazů nebo lan z textilních materiálů

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Indonésie

B1010; B1020

B1030-B1100

B1115

B1120-B2010

B2020

z B2030:

—	keramická vlákna jinde neuvedená nebo nezahrnutá

z B2030:

—	odpady a úlomky z cermetů (kompozity keramiky a kovů)

z B2040:

veškeré další odpady

B2040:

—	odpad skla obsahujícího lithium-tantal a lithiumniob

B2060-B3010

B3020

z B3030:

—	obnošené oděvy a použité textilní výrobky

—	použité hadry, odpady z motouzů, šňůr, provazů nebo lan a opotřebované výrobky z motouzů, provazů nebo lan z textilních materiálů

z B3030:

veškeré další odpady

B3035

B3040-B3090

B3100-B3130

B3140

B4010-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Izrael

a)	b)	c)	d)
			veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Jihoafrická republika

a)	b)	c)	d)
	veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Keňa

B1010-B1030

B1031

B1040-B1080

B1090

z B1100:

—

strusky a stěry s obsahem zinku:

—	zinková struska z procesu žárového zinkování ponorem, přetržitý proces, v deskách (> 92 % Zn)

—	zinkové stěry

—	hliníkové stěry, s výjimkou solné strusky

—	odpad ze žáruvzdorných vyzdívek, včetně tavicích kotlíků z tavení mědi

—	struska ze zpracování drahých kovů k další rafinaci

—	cínové strusky obsahující tantal s méně než 0,5 % cínu

z B1110:

—	tvrdý zinek

—

strusky a stěry s obsahem zinku:

—	zinková struska z povrchu lázně technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 90 % Zn)

—	zinková struska ze dna lázně z technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 92 % Zn)

—	zinková struska z lití pod tlakem (> 85 % Zn)

z B1120:

veškeré další odpady

z B1120:

—

mangan

—

železo

—

zinek

B1130-B2130

B3010

B3020

z B3030:

—	koudel a odpad (včetně přízového odpadu a rozvlákněného materiálu) z konopí (Cannabis sativa L.)

—	použité hadry, odpady z motouzů, šňůr, provazů nebo lan a opotřebované výrobky z motouzů, provazů nebo lan z textilních materiálů, jiný than sorted

z B3030:

veškeré další odpady

B3035-B3130

B3140

B4010-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Kostarika

a)	b)	c)	d)
veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Kuba

a)	b)	c)	d)
		veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Kyrgyzstán

a)	b)	c)	d)
			veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Libanon

z B1010:

—	odpad chromu

z B1010:

veškeré další odpady

B1010

B1020-B1090

z B1100:

—	zinkové stěry

—	hliníkové stěry, s výjimkou solné strusky

z B1100:

—	tvrdý zinek

—

strusky a stěry s obsahem zinku

—	zinková struska z povrchu lázně technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 90 % Zn)

—	zinková struska ze dna lázně z technologie žárového zinkování ponorem, v deskách (> 92 % Zn)

—	zinková struska z lití pod tlakem (> 85 % Zn)

—	zinková struska z procesu žárového zinkování ponorem, přetržitý proces, v deskách (> 92 % Zn)

—	odpad ze žáruvzdorných vyzdívek, včetně tavicích kotlíků z tavení mědi

—	struska ze zpracování drahých kovů k další rafinaci

—	cínové strusky obsahující tantal s méně než 0,5 % cínu

B1100

B1115

B1120-B1140

B1150-B2030

z B2040:

veškeré další odpady

z B2040:

—	chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

B2040

B2060-B2130

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—	polyvinylalkoholu

—	polyvinylbutyralu

—	polyvinylacetátu

—	odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace

—

následující odpady fluorovaných polymerů (5):

—	perfluorethylen/propylen (FEP)

—	perfluoralkoxyalkan

—	tetrafluorethylen/perfluorvinylether (PFA)

—	tetrafluorethylen/perfluormethylvinylether (MFA)

—	polyvinylfluorid (PVF)

—	polyvinylidenefluorid (PVDF)

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—

ethylenu

—

styrenu

—	polypropylenu

—	polyethylentereftalátu

—	akrylonitrilu

—

butadienu

—	polyacetalů

—

polyamidů

—	polybutylentereftalátu

—	polykarbonátů

—	polyetherů

—	polyfenylensulfidů

—	akrylových polymerů

—	alkanů C10-C13 (změkčovadla)

—	polyurethanu (neobsahujícího chlorofluorouhlovodíky)

—	polysiloxanů

—	polymethylmethakrylátu

B3010:

B3020-B3130

B3140

B4010-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

GN030

ex 0505 90

Lichtenštejnsko

a)	b)	c)	d)
			veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Macao (Čína)

a)	b)	c)	d)
veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Malajsie

z B1010:

—	odpad niklu

—	odpad zinku

—	odpad wolframu

—	odpad tantalu

—	odpad hořčíku

—	odpad titania

—	odpad germania

—	odpad manganu

—	odpad vanadu

—	odpad hafnia, india, niobu, rhenia a galia

—	odpad kovů vzácných zemin

—	odpad chromu

z B1010:

—	odpad molybdenu

—	odpad kobaltu

—	odpad vizmutu

—	odpad zirkonia

—	odpad manganu

—	odpad thoria

z B1010

—	drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

—	odpad železa a oceli

—	odpad mědi

—	odpad hliníku

—	odpad cínu

B1020-B1100

B1115

B1120-B1140

B1150

B1160-B1190

B1200; B1210

B1220-B1240

B1250-B2030

z B2040:

—	částečně čištěný síran vápenatý z odsiřování spalin

—	chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

z B2040:

veškeré další odpady

B2060

B2070; B2080

B2090

B2100

B2110-B2130

B3010

B3020-B3035

B3040

z B3050:

—	dřevěný odpad a drť, ať volně sypané nebo lisované do polen, briket, pelet nebo podobných forem

z B3050:

—	odpad korku: rozdrceného, granulovaného nebo na prach umletého korku

z B3060:

—	sušený a sterilizovaný rostlinný odpad, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, volné nebo ve tvaru pelet, nebo používané ke krmení zvířat, jinde neurčené nebo neuvedené (pouze rýžové otruby a další vedlejší produkty pod 2302 20 100/900)

—	odpad z kostí a rohů, neopracované, zbavené tuku, jednoduše upravené (avšak nepřiříznuté do tvaru), ošetřené kyselinou nebo zbavené želatiny

—	kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady

—	jiné odpady ze zemědělsko potravinářského průmyslu s výjimkou vedlejších produktů, které splňují vnitrostátní a mezinárodní požadavky a normy pro lidskou spotřebu či krmení zvířat:

z B3060:

—	sušený a sterilizovaný rostlinný odpad, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, volné nebo ve tvaru pelet, nebo používané ke krmení zvířat, jinde neurčené nebo neuvedené (pouze rýžové otruby a další vedlejší produkty pod 2302 20 100/900)

—	jiné odpady ze zemědělsko potravinářského průmyslu s výjimkou vedlejších produktů, které splňují vnitrostátní a mezinárodní požadavky a normy pro lidskou spotřebu či krmení zvířat:

B3065-B3140

B4010

B4020

B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

GN030

ex 0505 90

Malawi

a)	b)	c)	d)
veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Mali

z B1010:

veškeré další odpady

z B1010:

—	odpad chromu

B1020

B1030-B1040

B1050

B1060

B1070; B1080

B1090-B1120

B1130

B1140-B2030

z B2040:

veškeré další odpady

z B2040:

—	chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

—	síra v pevném stavu

B2060

B2070-B2100

B2110; B2120

B2130-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Maroko

z B1010:

—	odpad železa a oceli

—	odpad wolframu

—	odpad molybdenu

—	odpad tantalu

—	odpad kobaltu

—	odpad hořčíku

—	odpad vizmutu

—	odpad zirkonia

—	odpad germania

—	odpad vanadu

—	odpad hafnia, india, niobu, rhenia a galia

—	odpad thoria

z B1010:

—	drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

—	odpad mědi

—	odpad niklu

—	odpad hliníku

—	odpad zinku

—	odpad cínu

—	odpad titania

—	odpad manganu

—	odpad kovů vzácných zemin

—	odpad chromu

z B1020:

—	odpad antimonu

—	odpad olova (s výjimkou olověných akumulátorů)

—	odpad telluru

z B1020:

—	odpad berylia

—	odpad kadmia

—	odpad selenu

B1030-B1200

B1210

B1220-B1250

B2010-B2020

z B2030:

—	keramická vlákna jinde neuvedená nebo nezahrnutá

z B2030:

—	odpady a úlomky z cermetů (kompozity keramiky a kovů)

B2040-B2130

z B3010:

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—

styrenu

—

butadienu

—	polyacetalů

—

polyamidů

—	polybutylentereftalátu

—	polykarbonátů

—	polyetherů

—	polyfenylensulfidů

—	akrylových polymerů

—	alkanů C10-C13 (změkčovadla)

—	polysiloxanů

—	polymethylmethakrylátu

—	polyvinylbutyralu

—	polyvinylacetátu

—

následující odpady fluorovaných polymerů (6):

—	perfluorethylen/propylen (FEP)

—	perfluoralkoxyalkan

—	tetrafluorethylen/perfluorvinylether (PFA)

—	tetrafluorethylen/perfluormethylvinylether (MFA)

—	polyvinylfluorid (PVF)

—	polyvinylidenefluorid (PVDF)

z B3010

—

odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—

ethylenu

—	polypropylenu

—	polyethylentereftalátu

—	akrylonitrilu

—	polyurethanu (neobsahujícího chlorofluorouhlovodíky)

—	polyvinylalkoholu

—	odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace

B3020-B3050

z B3060:

veškeré další odpady

z B3060:

—	kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady

B3065

B3070-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Moldavsko

z B3020:

veškeré další odpady

z B3020:

—	nebělený sulfátový (kraftový) papír nebo lepenka nebo vlnitý papír nebo vlnitá lepenka

—	jiný papír nebo lepenka, vyrobené hlavně z bělené buničiny, nebarvené ve hmotě

—	papír nebo lepenka, vyrobené hlavně z mechanické vlákniny (např. novin, časopisů a podobných tiskovin)

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Omán

z B1010:

všechny ostatní

z B1010:

—	odpad železa a oceli

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Pákistán

z B3060

—

vinný kal

B3140

z GN010 ex 0502 00:

odpad ze štětin z domácích nebo divokých prasat

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Paraguay

a)	b)	c)	d)
		veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Peru

z B3030:

—	odpad vlny nebo jemné nebo hrubé zvířecí srsti, včetně odpadu, avšak s výjimkou rozvlákněného materiálu

—	odpad bavlny (včetně přízového odpadu a rozvlákněného materiálu)

—	– koudel a odpad (včetně přízového odpadu a rozvlákněného materiálu) z konopí (Cannabis sativa L.)

—	koudel a odpad (včetně přízového odpadu a rozvlákněného materiálu) z juty a jiných textilních lýkových vláken (s výjimkou lnu, pravého konopí a ramie)

—	koudel a odpad (včetně přízového odpadu a rozvlákněného materiálu) ze sisalových nebo jiných textilních vláken rodu Agave

—	koudel, výčesky a odpad (včetně přízového odpadu a rozvlákněného materiálu) z kokosu

—	koudel, výčesky a odpad (včetně přízového odpadu a rozvlákněného materiálu) z abakových vláken (Manilské konopí nebo Musa textilis Nee)

—	koudel, výčesky a odpad (včetně přízového odpadu a rozvlákněného materiálu) z ramie a jiných rostlinných textilních vláken jinde neurčených a nezahrnutých

z B3030:

—	hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu)

—	lněná koudel a lněný odpad

—	odpad z chemických vláken (včetně výčesků, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu)

—	obnošené oděvy a použité textilní výrobky

—	použité hadry, odpady z motouzů, šňůr, provazů nebo lan a opotřebované výrobky z motouzů, provazů nebo lan z textilních materiálů

z B3060:

—	degras: zbytky po zpracování živočišných tuků nebo živočišných a rostlinných vosků

—	odpad z kostí a rohů, neopracované, zbavené tuku, jednoduše upravené (avšak nepřiříznuté do tvaru), ošetřené kyselinou nebo zbavené želatiny

z B3060:

veškeré další odpady

z B3065:

odpad z jedlých tuků nebo olejů živočišného původu (např. oleje na smažení), pokud nevykazují vlastnosti z přílohy III Basilejské úmluvy [nebezpečné]

z B3065:

odpad z jedlých tuků nebo olejů rostlinného původu (např. oleje na smažení), pokud nevykazují vlastnosti z přílohy III Basilejské úmluvy [nebezpečné]

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Pobřeží slonoviny

B1250

z B3030:

—	obnošené oděvy a použité textilní výrobky

B3140

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Ruská federace

B1010-B2120

B2130

B3010-B3030

B3035; B3040

B3050-B3070

B3080

B3090

B3100

B3110-B3130

B3140

B4010-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

GE020

ex 7019 39

GE020

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

GN030

ex 0505 90

Seychely

GF010

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

veškeré další odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Srí Lanka

a)	b)	c)	d)
	veškeré odpady uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1013/2006

Thajsko

B1010

B1020; B1030

B1031

B1040-B1090

z B1100:

všechny ostatní

z B1100:

—	odpad ze žáruvzdorných vyzdívek, včetně tavicích kotlíků z tavení mědi

—	struska ze zpracování drahých kovů k další rafinaci

—	cínové strusky obsahující tantal s méně než 0,5 % cínu

B1115-B1140

B1150

B1160-B1240

B1250

B2010; B2020

B2030

z B2040:

—	chemicky stabilizované strusky z výroby mědi s vysokým obsahem železa (nad 20 %), upravené podle průmyslových norem (např. DIN 4301 a DIN 8201), k použití pro stavební účely a jako brusný prostředek

—	uhličitan vápenatý z výroby kyanamidu vápenatého (s hodnotou pH menší než 9)

—	odpad skla obsahujícího lithium-tantal a lithiumniob

z B2040:

veškeré další odpady

B2060; B2070

B2080; B2090

B2100

B2110-B2130

z B3010:

—	odpady plastů z nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—

následující odpady fluorovaných polymerů (7):

—	perfluorethylen/propylen (FEP)

—	perfluoralkoxyalkan

—	tetrafluorethylen/perfluorvinylether (PFA)

—	tetrafluorethylen/perfluormethylvinylether (MFA)

—	polyvinylfluorid (PVF)

—	polyvinylidenefluorid (PVDF)

z B3010:

—	odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace

B3020

z B3030:

—	odpad z chemických vláken (včetně výčesků, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu)

—	použité hadry, odpady z motouzů, šňůr, provazů nebo lan a opotřebované výrobky z motouzů, provazů nebo lan z textilních materiálů

z B3030:

všechny ostatní

B3035

z B3040:

—	jiné odpady pryže (s výjimkou odpadů uvedených jinde)

z B3040:

—	odpad a úlomky z tvrdé pryže (např. ebonit)

B3050-B3140

B4010-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Tunisko

B1010

B1020-B1220

B1230; B1240

B1250

B2010

B2020; B2030

z B2040:

veškeré další odpady

z B2040:

—	uhličitan vápenatý z výroby kyanamidu vápenatého (s hodnotou pH menší než 9)

—	chloridy sodný, draselný a vápenatý

—	karborundum (karbid křemíku)

B2060-B2130

z B3010:

—

následující odpady fluorovaných polymerů (8):

—	perfluorethylen/propylen (FEP)

—	perfluoralkoxyalkan

—	tetrafluorethylen/perfluorvinylether (PFA)

—	tetrafluorethylen/perfluormethylvinylether (MFA)

—	polyvinylfluorid (PVF)

—	polyvinylidenefluorid (PVDF)

z B3010:

—	odpady plastů z nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—	odpady tvrzených pryskyřic nebo výrobky z jejich kondenzace

B3020

z B3030:

všechny ostatní

z B3030:

—	obnošené oděvy a použité textilní výrobky

B3035-B3065

z B3070:

—	deaktivované mycelium z výroby penicilinu používané jako krmivo

z B3070:

—	odpad vlasů

—	odpadní sláma

B3080

B3090-B3130

B3140

B4010-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

Vietnam

z B1010:

—	drahé kovy (zlato, stříbro, kovy platinové skupiny, avšak s výjimkou rtuti)

—	odpad tantalu

—	odpad kobaltu

—	odpad vizmutu

—	odpad germania

—	odpad vanadu

—	odpad hafnia, india, niobu, rhenia a galia

—	odpad thoria

—	odpad kovů vzácných zemin

z B1010:

—	odpad železa a oceli

—	odpad mědi

—	odpad niklu

—	odpad hliníku

—	odpad zinku

—	odpad cínu

—	odpad wolframu

—	odpad molybdenu

—	odpad hořčíku

—	odpad titania

—	odpad zirkonia

—	odpad manganu

—	odpad chromu

z B1020

—	odpad berylia

—	odpad kadmia

—	odpad selenu

—	odpad telluru

z B1020

—	odpad antimonu

—	odpad olova (s výjimkou olověných akumulátorů)

B1030-B1190

B1200

B1210-B2010

B2020

B2030

z B2040:

veškeré další odpady

z B2040:

—	částečně čištěný síran vápenatý z odsiřování spalin

B2060-B2130

z B3010:

všechny odpady jiné než odpady plastů z následujících nehalogenovaných polymerů a kopolymerů:

—

ethylenu

—

styrenu

—	polypropylenu

—	polyethylentereftalátu

—	polykarbonátů

B3010

B3020

B3030-B4030

GB040

7112

2620 30

2620 90

GC010

GC020

GC030

ex 8908 00

GC050

GE020

ex 7001

ex 7019 39

GF010

GG030

ex 2621

GG040

ex 2621

GH013

3915 30

ex 3904 10-40

GN010

ex 0502 00

GN020

ex 0503 00

GN030

ex 0505 90

(1) Viz poznámka pod čarou na straně 64 v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(2) Viz poznámka pod čarou na straně 64 v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(3) Viz poznámka pod čarou na straně 64 v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(4) Viz poznámka pod čarou na straně 64 v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(5) Viz poznámka pod čarou na straně 64 v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(6) Viz poznámka pod čarou na straně 64 v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(7) Viz poznámka pod čarou na straně 64 v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(8) Viz poznámka pod čarou na straně 64 v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

4.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 316/53

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. března 2006,

kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a s fungováním Dohody o EHP

(Věc COMP/M.3975 – Cargill/Degussa)

(oznámeno pod číslem K(2006) 1034)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2007/783/ES)

Dne 29. března 2006 Komise přijala rozhodnutí ve věci spojení podniků podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (1), a zejména podle čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení. Znění celého rozhodnutí bez důvěrných informací je k dispozici v úředním jazyce případu a v pracovních jazycích Komise na internetových stránkách generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://ec.europa.eu/comm/competition/index_en.html

I. SHRNUTÍ

(1)	Dne 21. října 2005 obdržela Komise oznámení o navrhovaném spojení podniků podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 139/2004 o spojování podniků (dále jen „nařízení o spojování“).

(2)	Komise po přezkoumání oznámení dospěla k závěru, že oznamované spojení spadá do působnosti nařízení o spojování.

(3)

Strany předložily Komisi své závazky dne 23. listopadu 2005. Komise dospěla dne 14. prosince 2005 k závěru, že i při zohlednění předložených závazků, spojení vyvolává vážné pochybnosti o slučitelnosti se společným trhem, a rozhodla proto o zahájení řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování.

(4)	Po důkladném šetření však Komise konstatovala, že není důvodu k obavám, že by oznámená operace nebyla slučitelná se společným trhem. Proto navrhla schválit oznámené spojení podle článku 8 odst. 1 nařízení o spojování.

II. STRANY, ÚČASTNÉ VE SPOJENÍ

(5)

Cargill je soukromá společnost se sídlem v USA a s celosvětovou působností, specializovaná na výrobu a distribuci zemědělských produktů, krmiv a potravin a na poskytování souvisejících finančních služeb. DFI je německá společnost specializovaná na výrobu potravinářských přísad. V současnosti ji vlastní společnost Degussa AG, jejímiž hlavními akcionáři jsou společnosti RAG a E.ON. Dvěma hlavními obchodními pobočkami společnosti DFI jsou „DFI Texturant Systems“ a „DFI Flavours“. Spojení spočívá v nákupu 100 % akcií společnosti DFI, které v současnosti vlastní společnost Degussa AG.

III. SPOJENÍ EVROPSKÉHO ROZMĚRU

(6)	Navrhovaným spojením získává společnost Cargill rozhodující vliv – ve smyslu článku 3 odst. 1 písm. b) a článku 1 odst. 3 nařízení o spojování – na řízení celé společnosti DFI.

IV. RELEVANTNÍ TRHY VÝROBKŮ

(7)

Průzkum trhu, který provedla Komise, se v tomto případě zaměřil především na trhy s geneticky neupraveným („GNM“) tekutým lecitinem a geneticky neupraveným odtučněným lecitinem (1). Ostatní relevantní trhy byly trhy s geneticky modifikovaným („GM“) lecitinem, pektinem a surovým rostlinným olejem (2).

1. Různé trhy s lecitinem

(8)

Lecitin je potravinová přísada, která se používá jako tzv. „emulgátor“ pro stabilizaci emulzí, tj. směsí hydrofilních látek (například voda) a látek hydrofobních (například olej). Lecitin se používá zejména jako přísada do potravin a krmiv, ale používá se i v kosmetických, farmaceutických a průmyslových výrobcích (například herbicidech nebo při zpracování kůže). I když obvykle představuje méně než 1 % celkových výrobních nákladů, v průmyslovém procesu je často nepostradatelný a z hlediska konečných uživatelů může zásadně změnit kvalitu výrobku.

(9)

Lecitin je vedlejší produkt, který vzniká při drcení olejnatých semen, obvykle sóji. Převážná většina na trhu prodávaného lecitinu se extrahuje ze sójového oleje (95 %), a pouze okrajově z ostatních zdrojů, například z řepkových a slunečnicových semen. Objemový obsah lecitinu v sóji je nižší než 1 %, zatímco hodnotový obsah se pohybuje výrazně pod 5 %.

a) Lecitin a syntetické emulgátory nejsou obchodovány na stejném trhu výrobků

(10)

Emulgátory lze rozdělit na přírodní (tj. lecitin) a syntetické (například monoglyceridy nebo diglyceridy). Zatím co přírodní emulgátory jsou extrahovány z olejnatých semen, syntetické emulgátory se vyrábějí uměle, chemickou cestou. Průzkum trhu, který Komise provedla, prokázal, že oba druhy emulgátorů nejsou obchodovány na stejném trhu výrobků, a to zejména z těchto důvodů:

(11)

Průzkum trhu z hlediska poptávky ukázal, že lecitin a syntetické emulgátory nelze vzájemně nahradit po technologické ani kvalitativní stránce. To platí pro oblast výroby krmiv a potravin. Prakticky žádný zákazník, který kupuje GNM lecitin, nezačal v minulosti používat syntetické emulgátory, a to i přes to, že ceny GNM lecitinu se v posledních dvou letech zdvojnásobily. Převážná většina zákazníků by syntetické emulgátory nezačala používat, ani kdyby se cena lecitinu zvýšila o 10 %.

b) GM a GNM lecitin je třeba hodnotit samostatně

(12)

Průzkum trhu rovněž ukázal, že v Evropě je nutné odlišovat trh s GM lecitinem od trhu s GNM lecitinem. Evropští zákazníci (na rozdíl od zákazníků v jiných částech světa) jsou v zásadě výrazně proti geneticky modifikovaným produktům. To vedlo Evropskou unii k přijetí několika nařízení, které od roku 2004 vyžadují označování a sledovatelnost geneticky modifikovaných potravin, krmiv a jejich přísad (2). Lecitin může být proto vyjmut z povinnosti označování pouze tehdy, existuje-li certifikační proces („revizní záznam“), vztahující se na celý výrobní a dodavatelský řetězec, kterým lze prokázat, že příslušná sója je GNM, a že vstupy pro meziprodukty a konečné produkty byly během pěstovaní, sběru, skladování, zpracování a distribuce uchovávány odděleně od GM materiálu.

(13)	Z dodavatelského hlediska jsou náklady na výrobu GNM lecitinu výrazně vyšší než náklady na výrobu GM lecitinu. Dodavatelský řetězec GNM lecitinu se liší od dodavatelského řetězce GM lecitinu. V důsledku toho se výrazně liší i ceny GM a GNM lecitinu.

c) Tekutý, odtučněný a frakcionovaný lecitin je třeba posuzovat samostatně

(14)

Komise též zjistila, že existují různé druhy resp. kategorie lecitinu, neboť tekutý lecitin (základní surovinu) lze dále rafinovat odtučňováním na „odtučněný“ lecitin nebo frakcionací na „frakcionovaný“ lecitin (3). Cargill však nepůsobí v oblasti výroby frakcionovaného lecitinu. Při průzkumu trhu se objevilo několik aspektů, které dokazují, že nelze zaměňovat mezi tekutým, odtučněným a frakcionovaným lecitinem.

(15)

Téměř všichni zákazníci uvedli, že nemohou přejít z tekutého na odtučněný lecitin a naopak, neboť každý druh lecitinu splňuje jiné specifické požadavky zákazníků (například na chuť, zpracování apod.) a vyžaduje odlišné výrobní procesy. Z dodavatelského hlediska vyžaduje výroba odtučněného a frakcionovaného lecitinu další výrobní zařízení, značné investice i rozdílné výrobní know-how.

2. Pektin

(16)

Předměty podnikání stran se překrývají i v oblasti pektinu. Pektin je používán na želatinování, stabilizaci a rosolovatění potravinářských produktů. Komise posuzovala případné další dělení pektinu (např. podle původu – na jablečný a citrusový pektin nebo podle obsahu metoxylu), ale nakonec mohla ponechat definici trhu bez upřesnění, neboť spojení podniků by nenarušilo hospodářskou soutěž, ať by byla definice tohoto trhu jakákoliv.

V. RELEVANTNÍ ZEMĚPISNÉ TRHY

1. Lecitin

(17)	Komise dospěla k závěru, že z hlediska rozsahu působnosti do EHP patří přinejmenším trhy s GNM lecitinem.

(18)

Výrazné preference evropských zákazníků pro GNM produkty, což jasně platí pouze pro Evropu, ve skutečnosti vedou k rozdílným tržním podmínkám v Evropě. V rámci EHP je realizováno 80 % celkového prodeje GNM lecitinu, přičemž z celosvětového prodeje lecitinu se v EHP realizuje pouze 45 %. Zákazníci navíc pouze zřídka kupují lecitin přímo od mimoevropských dodavatelů, a to nejen kvůli nákladům na dopravu, ale i proto, že včasná dodávka, technická podpora a výrobní know-how jsou pro mnohé zákazníky rozhodujícím faktorem. Struktura poptávky po lecitinu na trhu EHP se proto výrazně liší od ostatních trhů ve světě.

(19)	Pokud jde o rozsah trhů s GM lecitinem (tekutým a odtučněným), zdá se, že se s ohledem na jisté faktory jedná o trh celosvětový (např. požadavky na regulaci ve světě více jsou méně stejné). Komise nicméně pro účely tohoto rozhodnutí mohla ponechat definici geografického trhu bez upřesnění.

2. Pektin

(20)	I když průzkum trhu ukázal, že geografický rozsah trhů je pravděpodobně omezen pouze na EHP, přesné vymezení geografického rozsahu nebylo nutné, neboť obavy o narušení hospodářské soutěže nevznikají, ať je vymezení trhu jakékoliv.

VI. POSOUZENÍ

1. GNM tekutý lecitin

(21)	Pokud jde o trh s GNM tekutým lecitinem v EHP, výsledky hloubkového průzkumu trhu vyloučily vážné pochybnosti o slučitelnosti navrhovaného spojení se společným trhem.

(22)

Průzkum ukázal, že skutečný podíl příslušných stran na trhu (30–40 %) je menší, než strany odhadovaly (40–50 %), a potvrdil, že konkurenční tlak ze strany jiných konkurentů je dostatečně silný na to, aby účinně omezoval dominantní postavení stran na tomto trhu. Podíl konkurentů společností Cargill, DFI a Solae neustále výrazně roste. Svůj podíl dokázali zvýšit nejen etablovaní distributoři potravinářských přísad, např. Nore Ingredients (5–15 % tržní podíl) nebo Helm AG (0–10 % tržní podíl). Důvěryhodnější alternativou pro evropské zákazníky se nedávno stali i brazilští a indičtí konkurenti, protože mnozí z nich mají (na rozdíl od společností Cargill a Degussa) přímý přístup k surovinám na výrobu GNM tekutého lecitinu. Někteří větší zákazníci v oblasti potravin nebo čokolády už dnes nakupují přímo z brazilských zdrojů. Největší brazilští výrobci si dokázali v Evropě vytvořit vlastní distribuční a logistickou síť a přímo konkurovat etablovaným účastníkům, jako je subjekt vytvořený předmětným spojením podniků a Solae.

(23)

Výrazné zvýšení cen i atraktivní marže, které poskytuje GNM tekutý lecitin, stimulují brazilské a indické výrobce k agresivnější konkurenci podnikům na evropském trhu. Vzhledem k tomu, že průmysloví lídři v EHP (Cargill, DFI, Solae) získávají v současnosti téměř všechny své GNM suroviny od skutečných nebo alespoň potenciálních brazilských konkurentů, je nepravděpodobné, že se současné konkurenční prostředí na trhu s GNM tekutým lecitinem změní natolik, že by mohlo dojít k vytvoření významné překážky hospodářské soutěže.

(24)

Průzkum trhu, který Komise provedla, rovněž prokázal, že spojení podniků nenaruší pravidla hospodářské soutěže tím, že by vedlo ke koordinovaným účinkům. Je to nejen v důsledku asymetrie podílů dvou hlavních účastníků na trhu po spojení. Výsledky průzkumu trhu rovněž zřetelně ukazují, že trh s GNM tekutým lecitinem nelze považovat za transparentní. O ceně GNM lecitinu dodavatel se svými zákazníky jedná individuálně, přičemž nejsou k dispozici žádné ceníky. V důsledku toho jsou ceny tekutého lecitinu účtované jednotlivým zákazníkům velmi různé, a to dokonce i u zákazníků, kteří mají srovnatelnou velikost.

2. GNM odtučněný lecitin

(25)

Průzkum Komise se zaměřil především na trh s GNM odtučněným lecitinem, protože strany mají zvlášť vysoký společný podíl na tomto trhu. Přestože podle oznámení působí na tomto trhu pouze tři subjekty, hloubkový průzkum ukázal, že na trh s GNM odtučněným lecitinem už vstoupilo nebo se chystá vstoupit mnoho nových dodavatelů, čímž se podstatně omezí schopnost stran jednat nezávisle na svých konkurentech.

(26)	Průzkum trhu potvrdil, že DFI byla i v roce 2005 největším dodavatelem GNM odtučněného lecitinu s tržním podílem (50–60 %). Společně s tržním podílem společnosti Cargill (0–10 %) v roce 2005 by subjekt vytvořený spojením měl na trhu s GNM lecitinem v EHP podíl (60–70 %).

(27)

Průzkum také ukázal, že postavení Cargill na trhu s odtučněným lecitinem je poměrně slabé, a že případný odchod tohoto konkurenta by významně neovlivnil současné rozložení konkurenčních sil na trhu. Cargill na rozdíl od svých hlavních konkurentů nemá vlastní zařízení na výrobu odtučněného lecitinu, ale nechává si jej vyrábět v americkém Arkansasu. Arkansaská továrna má však poměrně omezenou výrobní kapacitu, která navíc nemohla být plně využita v důsledku vážných technických problémů. Průzkum trhu dále odhalil, že strategie „nízkých cen“, kterou Cargill zvolil pro vstup na trh s GNM odtučněným lecitinem, se ukázala jako neudržitelná vzhledem na dramatické zvýšení nákladů na výrobní surovinu (GNM tekutý lecitin).

(28)

Průzkum dále ukázal, že noví dodavatelé GNM odtučněného lecitinu buď již vstoupili na trh nebo na něj pravděpodobně v brzké době vstoupí, a to s poměrně velkým rozsahem činnosti. Většina těchto dodavatelů (například Berg & Schmidt/Sternchemie, Ruchi a Matlani) si již vybudovala své vlastní rafinační linky na odtučňování nebo je uvede do provozu v budoucím roce (např. SG Lecitinas). Skutečnost, že nově instalované rafinační kapacity jsou značné, ukazuje, že indičtí a jihoameričtí dodavatelé jsou pevně rozhodnuti vstoupit na evropský trh. Nově dostupná kapacita na výrobu GNM odtučněného lecitinu v Indii a Brazílii překročí objem celého trhu EHP.

(29)

Vstup poměrně velkého počtu společností dokazuje, že překážky ke vstupu na trh s odtučněným lecitinem mohou být značné, ale nejsou nepřekonatelné. I když je pravda, že odtučněný lecitin není pouhé „zboží“ a jeho výroba vyžaduje určitou technologii a know-how, konkurenti potvrdili, že tato technologie je na trhu k dispozici (např. díky strojírenským firmám) a že lze vyrábět GNM odtučněný lecitin v kvalitě srovnatelné s kvalitou předních výrobců na trhu. Také skutečnost, že mnoho potravinářských zákazníků vyžaduje přítomnost svého dodavatele v Evropě, není velkou překážkou pro tyto konkurenty, neboť většina z nich spolupracuje s největšími evropskými distributory, kteří mohou poskytnout potřebné know-how o zákaznících a jejich individuálních potřebách. Mnoho zákazníků také potvrdilo, že má zájem o alternativní zdroje GNM odtučněného lecitinu.

3. Trhy s GM lecitinem

(30)

Průzkum trhu neprokázal, že by existovaly problémy v oblasti hospodářské soutěže na trzích s GM lecitinem. Pokud jde o tekutý lecitin, společnost ADM bude i po zohlednění evropských trhů nadále jasným lídrem na trhu s podílem (40–50 %). Po něm budou následovat uvedené strany, Solae a četní menší konkurenti. To svědčí o tom, že nový subjekt by měl malý prostor na jednostranné zvýšení cen nebo na jiné omezení hospodářské soutěže. Cargill kromě toho nezaměřuje svou obchodní strategii na trhy s GM lecitinem. Pokud jde o riziko, že spojení by mohlo vést k jednání ve vzájemné shodě, Komise se domnívá, že toto riziko je zanedbatelné, a to především ze stejných důvodů jako v případě GNM tekutého lecitinu (cenová nepřehlednost, asymetrie podílů na trhu atd.). Pokud jde o GM odtučněný lecitin, společnost Solae by na evropském trhu měla (50–60) % podíl, po něm by následovala společnost DFI s mírným přírůstkem tržního podílu v důsledku připojení společnosti Cargill. Na trhu existuje mnoho dalších konkurentů (například ADM). Z toho důvodu je překrývání na trhu s GM odtučněným lecitinem velmi omezené.

4. Pektin

(31)

Společný podíl stran na trhu s pektinem nepřekročí v rámci celosvětového trhu ani v rámci trhu EHP 25 %, přičemž přírůstek bude velmi malý. Postavení společnosti CP Kelco jakožto lídra na trhu ani postavení současné dvojky na trhu (Danisco) nebude předmětným spojením nijak ovlivněno. Toto hodnocení by se nezměnilo ani v případě, že by se posuzovaly alternativní trhy zvlášť (např. celosvětové trhy, trhy s jablky a citrusy nebo trhy podle obsahu metoxylu), protože postavení Cargill na těchto trzích by bylo dokonce ještě slabší.

5. Vertikální účinky (surový rostlinný olej)

(32)

I když navrhovaná transakce technicky podněcuje vznik vertikálně ovlivněného trhu na základě hypotetické definice alternativního trhu se surovým sójovým olejem v EHP, nevyvolává žádné vertikální důsledky, zejména proto, že společnosti DFI a Cargill nakupují hotový tekutý GNM lecitin od třetích stran a na výrobu GNM lecitinu nepoužívají GNM surovinu vlastní produkce.

VII. ZÁVĚR

(33)	Komise ve svém rozhodnutí proto dospěla k závěru, že navrhované spojení významně neomezí účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu ani na jeho podstatné časti.

(34)	Rozhodnutí proto prohlašuje předmětné spojení za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP.

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označovaní geneticky modifikovaných organizmů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organizmů (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24).

(3) Existují rovněž další formy rafinovaného resp. jinak upraveného lecitinu označované jako „speciální lecitiny“, které však představují pouze zanedbatelný podíl na trhu.

4.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 316/57

ROZHODUTÍ KOMISE

ze dne 18. července 2007,

kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP

(Věc č. COMP/M.4504 – SFR/Télé 2 France)

(oznámeno pod číslem K(2007) 3443)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2007/784/ES)

Dne 18. července 2007 přijala Komise rozhodnutí ve věci spojování podniků na základě nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (1), a zejména čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení. Znění celého rozhodnutí bez důvěrných údajů je v původním jazyce řízení a v pracovních jazycích Komise uvedeno na internetové stránce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://ec.europa.eu/comm/competition/index_cs.html

SHRNUTÍ

(1)

Dne 28. listopadu 2006 Komise v souladu s článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 („nařízení ES o spojování“) obdržela oznámení o plánu spojení podniků, kterým SFR S. A. („SFR“, Francie), podnik společně kontrolovaný společnostmi Vivendi SA („Vivendi“, Francie) a Vodafone Group plc („Vodafone“, Spojené království), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií výlučnou kontrolu nad činnostmi v oblasti přístupu k internetu a pevné telefonie podniku Télé 2 France („Télé 2“, Francie, dceřiná společnost skupiny Télé 2). Tato transakce se netýká činností společnosti Télé 2 v oblasti mobilní telefonie.

(2)	SFR je francouzský podnik působící v odvětví mobilní telefonie ve Francii. Kontrolují ho společnosti Vivendi a Vodafone.

(3)	Společnost Vivendi je mateřskou společností francouzské skupiny působící v odvětvích sdělovacích prostředků a telekomunikací. Skupina Vivendi působí hlavně v odvětvích placeného televizního vysílání (prostřednictvím skupiny Canal+), filmu, hudby, interaktivních her a telekomunikací.

(4)	Společnost Vodafone je mateřskou společností britské skupiny působící jako operátor mobilních telefonních sítí a jako poskytovatel dalších telekomunikačních služeb v různých členských státech Evropské unie i mimo ni.

(5)

Společnost Télé 2 France (Télé 2) je dceřinou společností francouzské skupiny Télé 2. Působí v odvětví pevné telefonie, poskytování přístupu na Internet a od spuštění nabídky televizního vysílání prostřednictvím DSL (2) v červnu 2006 také placeného televizního vysílání. Společnost Télé 2 rovněž působí v odvětví mobilní telefonie.

(6)

Šetření trhu ukázalo, že oznámená transakce se může projevit znatelným oslabením konkurenčního tlaku vyvíjeného operátory DSL na celek trhů placeného televizního vysílání ve Francii, a v důsledku nárůstem cen a poklesem kvality nabídky. Objevily se proto vážné obavy, že oznámená transakce zásadně naruší účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části. Skupiny SFR a Vivendi však navrhly přiměřené opravné prostředky, které umožní tyto obavy rozptýlit.

I. DEFINICE TRHŮ

Úvod

(7)

Tato transakce se týká odvětví placeného televizního vysílání ve Francii. Toto odvětví je schematicky organizováno následujícím způsobem. Na navazujícím trhu vyšší úrovně se nacházejí držitelé vysílacích práv na programy (filmy, seriály, sportovní události atd.). Na úrovni zprostředkujícího trhu vydavatelé kanálů interně vyrábějí své vlastní programy a/nebo získávají vysílací práva na programy (filmy, seriály, sportovní události atd.), aby sestavili obsah svých kanálů. Na následně navazujícím trhu distributoři kupují od vydavatelů vysílací práva na jejich kanály a vytvářejí nabídky placeného televizního vysílání ve formě sad kanálů přístupných prostřednictvím předplatného. Distribuce nabídek placeného televizního vysílání konečným spotřebitelům může být zajištěna různými způsoby přenosu, ve Francii patří mezi hlavní způsoby kabel, satelit, DSL a pozemní vysílání (analogické a digitální).

Trhy produktů

„Navazující“ trhy vyšší úrovně zaměřené na získání práv na audiovizuální vysílání

(8)

Hlavní kritéria rozčlenění a rozlišování vysílacích práv pro audiovizuální programy jsou:

i)	povaha programu: filmová díla a nové seriály, sportovní události, další audiovizuální obsahy (programy, které se vysílají opakovaně, i programy určené pro jediné odvysílání),

ii)	platforma distribuce: kabel, satelit, DSL a analogické a digitální pozemní vysílání,

iii)	druh vysílání: klasické lineární televizní kanály a nelineární služby televizního vysílání (Pay Per View („PPV“) a Video on Demand („VoD“)).

(9)

Na navazujících trzích vyšší úrovně působí ve Francii operátoři televizního vysílání skrze DSL hlavně v nákupu vysílacích práv pro VoD. Přestože Télé 2 před transakcí službu VoD neposkytovala, představovala společnost, která by na trh zaměřený na nákup vysílacích práv pro VoD mohla vstoupit. Pro potřeby konkurenčního hodnocení této transakce a na základě výsledků šetření trhu je třeba vymezit samostatný trh zaměřený na získávání práv na filmová díla určená k vysílání na VoD.

„Zprostředkující“ trhy zaměřené na uvádění kanálů na trh

(10)

Tyto zprostředkující trhy přivádějí do kontaktu vydavatele televizních kanálů a distributory služeb placeného televizního vysílání. Podle ustálené rozhodovací praxe Komise se rozlišuje mezi bezplatnými kanály, které jsou velmi štědře financovány z reklamních zdrojů (v případě veřejnoprávních kanálů případně doplněnými z veřejných zdrojů) a placenými kanály, které jsou financovány hlavně ze zdrojů z poplatků zaplacených distributory.

(11)

Komise při mnoha příležitostech zvažovala rozčlenění jednotlivých kanálů z hlediska tematického (zejména výběrové a sportovní kanály), tuto otázku nicméně nevyřešila. Aniž je třeba tuto otázku vyřešit, z analýzy Komise plyne, že atraktivní sadou kanálů je „základní“ sada složená z různých hlavních tematických oblastí (výběrové pořady, filmy, mládež, sport, informace) a doplněná skupinou dalších tematických oblastí, které jsou vzájemně víceméně zaměnitelné.

(12)

Nicméně orgány pro hospodářskou soutěž podle technického postupu distribuce (tzn. rozlišováním různých přenosových platforem jako kabel, satelit nebo nověji DSL) v podstatě nerozčleňují, neboť vydavatelé si v zásadě přejí získat co nejvyšší stupeň uvádění svých kanálů na trh, aby maximalizovali své zisky a přinejmenším byli přítomni ve skupině přenosových platforem prostřednictvím výlučné distribuce na více platforem.

Následně navazující trh zaměřený na maloobchodní distribuci služeb placeného televizního vysílání

(13)

Podle ustálené praxe Komise představuje distribuce placeného a bezplatného televizního vysílání samostatné trhy produktů. Nabídky placeného televizního vysílání a bezplatného televizního vysílání jsou totiž z hlediska poptávky těžko zaměnitelné. Pokyny týkající se této transakce toto základní rozčlenění nezpochybnily.

(14)

Uskutečněné šetření trhu v rámci dané transakce ostatně spíše potvrzuje, že není důvod rozčleňovat trh na základě různých způsobů přenosu placeného televizního vysílání (kabel, satelit, DSL, pozemní vysílání), zejména s ohledem na rostoucí sjednocenost různých platforem na úrovni obsahu. Mimoto není pro potřeby tohoto případu nezbytné se vyjadřovat k tomu, zda nově se objevující služby v oblasti distribuce televizního vysílání prostřednictvím platforem mobilní telefonie představují samostatný trh, bereme-li na jedné straně v potaz to, že je SFR již před uskutečněním transakce mobilním operátorem a na druhé straně že se daná transakce netýká činností společnosti Télé 2 v oblasti mobilní telefonie.

Zeměpisné trhy

(15)

Pokud se jedná o celek výše definovaných trhů, Komise v souladu s ustálenou rozhodovací praxí udržuje vnitrostátní rozsah. Co se týče získání obsahů (práva nebo kanály), jednání mezi poskytovateli a zákazníky se organizují na vnitrostátním základě (ať už se jedná o práva týkající se vnitrostátních nebo zahraničních obsahů). Pokud se jedná o následně navazující trh zaměřený na distribuci služeb placeného televizního vysílání, je třeba poznamenat, že různé způsoby vysílání pokrývají celé vnitrostátní území (satelit) nebo jsou vedeny k tomu, aby postupně pokryly celé toto území nebo jeho převážnou část (digitální pozemní televizní vysílání, DSL a kabel). Mimoto je třeba poznamenat, že distributoři placeného televizního vysílání vedou na celém území jednotnou tarifní politiku.

II. POSOUZENÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Fungování trhu před oznámenou transakcí

(16)

Před transakcí skupina Vivendi ve Francii přímo působí v oblasti distribuce placeného televizního vysílání prostřednictvím satelitu a pozemního vysílání. Sady kanálů skupiny Vivendi se rovněž nabízejí prostřednictvím DSL. Jelikož Vivendi nemá před transakcí k dispozici infrastrukturu DSL, musí pro jejich distribuci nutně použít síť operátorů DSL. Operátoři DSL tedy jen předávají sady společnosti Vivendi a v žádném případě nejsou jejich distributory, společnost Vivendi si tak s předplatiteli svých sad uchovává přímý obchodní vztah.

(17)

Operátoři DSL, jako je Télé 2, tak zasahují na trh placeného televizního vysílání jako distributoři v případě svých „vlastních“ sad, tzn. sad složených z kanálů a služeb televizního vysílání, na něž sami získají vysílací právo u vydavatelů, a které poté přímo nabízejí konečným spotřebitelům. Tyto vlastní se uvádějí na trh v rámci nabídky zvané „multiple play“, která zahrnuje i telekomunikační služby (telefonie a/nebo přístup k vysokorychlostnímu internetu).

(18)

Platformy DSL a digitálního pozemního televizního vysílání představují nejdynamičtější způsoby distribuce a hlavní vektory růstu trhu placeného televizního vysílání ve Francii, zatímco u satelitu a kabelu se zaznamenává poměrně mírný růst, pokud jde o počet předplatitelů. Vezmeme-li v úvahu předvídatelný růst podílu francouzského obyvatelstva, který bude v průběhu nadcházejících let mít k dispozici připojení DSL, počet předplatitelů nabídek multiple play operátorů DSL by měl automaticky nadále výrazně narůstat.

(19)

Dynamičnost operátorů DSL se vysvětluje skutečností, že ve srovnání s jinými platformami požívají některých výhod:

—	obchodní výhody nabídky „multiple play“ (vysokorychlostní Internet, telefonie přes IP, televize a stále více mobilní telefonie), nenahraditelné satelitem a digitálním pozemním televizním vysíláním,

—	technické výhody: služba poskytovaná skrze klasickou telefonní linku (měděný pár), vedle klasických služeb PPV možnost inovačních služeb jako VoD (na rozdíl od satelitu a digitálního pozemního televizního vysílání, které nemají zpětný kanál).

(20)

Šetření trhu však ukázalo, že vlastní sady televizního vysílání operátorů DSL v současné době vyvíjejí slabý konkurenční tlak na nabídky skupiny Vivendi z důvodu nemožnosti jejich přístupu k přitažlivým televizním obsahům. Toto omezení je však přímým výsledkem výlučné distribuce, na které se skupina Vivendi dohodla téměř se všemi vydavateli nejpřitažlivějších a nejznámějších kanálů ve Francii, ať už se jedná o vydavatele z řad třetích stran nebo vydavatele náležející k této skupině.

Horizontální účinky

(21)

Na základě informací shromážděných během druhé fáze vyšetřování odhaduje Komise podíl Vivendi na trhu přibližně na (60–70) % počtu předplatitelů. V každém případě je podíl skupiny Vivendi na trhu vypočítaný podle obratu mnohem vyšší než její podíl na trhu vypočítaný na základě počtu předplatitelů, a to z důvodu výše prodejní ceny jejích nabídek televizního vysílání ve srovnání s cenami jejích soutěžitelů.

(22)	Společnost Télé 2 má velmi malý podíl na trhu, nižší než 1 %. Podle údajů oznamující strany týkajících se roku 2006 představovala společnost Télé 2 na celém trhu méně než 2 % z čistého počtu nově získaných předplatitelů.

(23)

I když nízký podíl společnosti Télé 2 na trhu lze vysvětlit poměrně pozdním vstupem na trh placeného televizního vysílání (červen 2006), přesto se nezdá, že tento podnik hraje na tomto trhu zvláštní roli ani že by měl takovou úlohu hrát v předvídatelné budoucnosti. Podle faktických skutečností předložených oznamující stranou a třetími stranami dotazovanými v rámci šetření trhu je skutečný podíl na trhu společnosti Télé 2 vcelku reprezentativní pro konkurenční tlak, který vyvíjí nebo by mohla vyvíjet na trhu. Z šetření trhu totiž vyplynulo, že Télé 2 se netěší zvláštním výhodám vzhledem k ostatním operátorům DSL, a že při neexistenci této transakce tedy nebyla určena růstu vyššímu, než je průměr na trhu.

(24)

Šetření trhu nicméně odhalilo, že pokud by se společnosti Télé 2 dostalo ze strany společnosti Vivendi zvýhodněného zacházení, pokud jde o přístup k audiovizuálním obsahům, mohla by rychle a významně posílit své postavení na následně navazujícím trhu zaměřeném na distribuci placeného televizního vysílání.

Vertikální účinky

(25)

Ve druhé fázi šetření, které posílilo vážné obavy zdůrazněné v rozhodnutí zahájit řízení, jasně potvrdilo, že výzva společnosti Vivendi, aby se nepokračovalo ve zvýhodňování některých operátorů DSL, pokud jde o přístup k obsahu (kanály a audiovizuální programy), po transakci zmizí nebo bude výrazně omezeno. Od chvíle, kdy se skupina Vivendi stane plně fungujícím operátorem DSL, totiž přestane vyzývat k zabránění diskriminace mezi operátory DSL. Bude totiž mít zájem na zvýhodnění společnosti SFR/Télé 2, aby se jejím ziskem podchytil co největší podíl růstu segmentu DSL následně navazujícího trhu zaměřeného na distribuci placeného televizního vysílání.

(26)

Velmi významné postavení, které na navazujícím trhu vyšší úrovně a na zprostředkujícím trhu zaujímá společnost Vivendi, by jí umožnilo významně posílit vlastní sadu SFR/Télé 2, pokud by jí určila přitažlivé a/nebo odlišné obsahy (kanály nebo audiovizuální práva), které by nebyly přístupné ostatním operátorům DSL nebo byly, ale za méně výhodných podmínek, než by byly podmínky poskytnuté SFR/Télé 2. S ohledem na to, že složka telekomunikace (telefonie a Internet) u nabídek multiple play u operátorů DSL je poměrně standardizovaná, mělo by takové posílení složky televize u nabídky multiple play společnosti Télé 2 silný rozlišující účinek a znatelně by posílilo přitažlivost její nabídky.

(27)

Tato diskriminační opatření by totiž významně zvýšila přitažlivost nabídek společnosti Télé 2 (a tím pádem by vzrostla i její předplatitelská základna), aniž by konkurenční operátoři DSL měli reálnou možnost získat přístup k rovnocenným alternativním obsahům. V důsledku toho by postavení operátorů DSL na následně navazujícím trhu zaměřeném na distribuci placeného televizního vysílání bylo významně oslabeno, což by rovněž mělo za následek oslabení jejich postavení jako potenciálních kupců distribučních práv ke kanálům nebo práv na vysílání audiovizuálních programů. Následkem toho by se vyjednávací pozice společnosti Vivendi na navazujícím trhu vyšší úrovně a na zprostředkujícím trhu znatelně posílila prostřednictvím rozšíření základny předplatitelů.

Závěr

(28)

Závěrem lze uvést, že navrhovaná transakce, jak byla původně oznámena, s sebou nese riziko, že způsobí zeslabení vznikajícího konkurenčního tlaku vyvíjeného operátory DSL na následně navazujícím trhu zaměřeném na distribuci placeného televizního vysílání, třebaže tento tlak je i tak již slabý z důvodu významného postavení společnosti Vivendi na všech trzích placeného televizního vysílání ve Francii. Potenciální oslabení hospodářské soutěže operátorů DSL na následně navazujícím trhu by mělo za následek posílení velmi pevného postavení, které má skupina Vivendi na navazujícím trhu vyšší úrovně a na trhu zprostředkujícím.

III. OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

(29)	Aby se zamezilo výše vysvětleným rizikům narušení hospodářské soutěže, předložily dne 13. června 2007 společnosti SFR a Vivendi závazky. V podstatě se tyto závazky týkají podmínek přístupu ke třem druhům obsahů: kanály (závazky 1 a 2), sady a minisady kanálů (závazek 3) a práva na VoD (závazek 4).

(30)

Závazky se týkají tří kategorií kanálů:

—	„kanály kategorie 1“ jsou „lineární tematické kanály (tzn. nezahrnující služby VoD a sVoD) vydávané skupinou Vivendi“,

—	„kanály kategorie 2“ jsou „lineární tematické kanály vydávané třetími stranami (včetně menšinových akcionářů Canal+ France), k nimž by skupina Vivendi držela výlučná distribuční práva na xDSL“, a

—	„kanály kategorie 3“ jsou „lineární tematické kanály vydávané třetími stranami (včetně menšinových akcionářů Canal+ France), k nimž by skupina Vivendi nedržela výlučná distribuční práva na xDSL“.

(31)

Cílem závazku 1 je zaručit, aby společnost Vivendi neposkytla společnosti SFR/Télé 2 výhodnější podmínky než ostatním operátorům DSL ohledně kanálů, které vydává, nebo kanálů, na která drží nebo by držela výlučná distribuční práva na DSL. Při uplatňování tohoto závazku totiž Vivendi musí operátorům DSL nabídnout kanály distribuované společností SFR/Télé 2 za normálních tržních podmínek, které nebudou moci být méně výhodné než podmínky poskytnuté společnosti SFR/Télé 2.

(32)

Závazek 1 se netýká kanálů uvedených v bodu 21 závazků podepsaných skupinou Vivendi a skupinou Canal Plus před francouzským ministrem hospodářství v rámci transakce Canal Satellite/TPS. Výklad tohoto závazku společnosti SFR a Vivendi upřesnily, když v korespondenci ze dne 13. června 2007 potvrdily, že tento závazek umožňuje vyloučit veškerá rizika pozitivní diskriminace ve prospěch SFR/Télé 2 ohledně přístupu k těmto sedmi kanálům.

(33)

Závazek 2 zakazuje společnosti SFR/Télé 2 získat nebo využívat výlučná distribuční práva na DSL. Důležitost tohoto závazku plyne ze skutečnosti, že kanály kategorie 3 jsou jedinými dostupnými pro operátory DSL, kteří se chtějí odlišit od nabídek skupiny Vivendi tím, že vyvinou vlastní nabídky televizního vysílání nezávisle na Vivendi. SFR/Télé 2 by však po uskutečnění této transakce měla mít možnost získat výlučnou distribuci těchto kanálů prostřednictvím DSL, jelikož se opírá o silné postavení skupiny Vivendi na světovém trhu zaměřeném na získání kanálů.

(34)

Závazek 2 stanoví prověrkovou doložku, která Komisi umožní vykonávat zamýšlenou kontrolu případného získání výlučných práv na kanály kategorie 3 skrze DSL společností SFR/Télé 2 a ujistit se tak, že získání těchto práv společností SFR/Télé 2 v praxi nezbavuje ostatní operátory DSL možnosti vyvíjet své nabídky vlastního televizního vysílání nezávisle na společnosti Vivendi.

(35)

Závazek 3 zakazuje skupině Vivendi zvýhodňovat předplatitele SFR/Télé 2, pokud jde o přístup k sadám kanálů, které distribuuje, tedy u sady Canal+ (která nyní seskupuje čtyři výběrové kanály, kde výrazně převládá sport a filmy vysílané v premiéře) a u sad Canal Satellite a TPS, které ve svých různých mutacích, seskupují několik desítek tematických kanálů (vysílání pro mládež, informace, dokumenty, filmy vysílané v repríze atd.). Sada Canal+ a sady Canal Satellite a TPS představují ve Francii nabídky „výběrového“ placeného televizního vysílání, pro které na francouzském trhu neexistuje bezprostřední alternativa. Z tohoto důvodu představují důležitý doplněk pro předplatitele nabídek multiple play operátorů DSL, kteří chtějí mít přístup k nabídce rozšířeného placeného televizního vysílání.

(36)	Závazek 3 se rovněž použije u služeb PPV, které vydává skupina Vivendi nebo které by Vivendi v budoucnosti vydávala. Použije se proto zejména u služby PPV Foot+, která distribuuje velmi přitažlivé sportovní (a proto důležité, pokud jde o počet nově získaných předplatitelů) a velmi odlišné obsahy.

(37)

Závazek 4 skupinám Vivendi a SFR zakazuje získat výlučná práva na VoD na nejnovější americké a francouzské filmy. Cílem tohoto závazku je tedy umožnit operátorům DSL soutěžícím s SFR/Télé 2 přístup k právům na VoD na nejnovější americké a francouzské filmy, které představují důležité obsahy podílející se na rozlišování nabídek placeného televizního vysílání. Prověrková doložka byla zavedena pro případ, kdy by vývoj tržní praxe vedl k zjištění, že konkurenti skupiny Vivendi získávají výlučná práva na VoD.

(38)	Ustanovení týkající se použití a sledování závazků umožňují zajistit účinné sledování a kontrolu dodržování závazků a, in fine, zaručit jejich účinnost. Závazky zejména stanoví zrychlený postup při řešení sporů (arbitrážní soud).

(39)

Doba platnosti závazků je pět let. Taková doba se zdá být dostatečná s ohledem na dynamiku trhů vázaných na nové technologie. Tato pětiletá doba má ostatně tu výhodu, že se v ní překrývá doba platnosti současných závazků s dobou platnosti závazků přijatých před francouzskými orgány pro hospodářskou soutěž u příležitosti fúze Canal Satellite/TPS.

(40)

S ohledem na to, co bylo uvedeno výše, lze učinit závěr, že závazky předložené společnostmi SFR a Vivendi, jakmile budou provedeny, pravděpodobně povedou k odstranění skupiny problémů hospodářské soutěže, které vyvstaly v souvislosti s oznámenou transakcí na trzích placeného televizního vysílání ve Francii.

IV. ZÁVĚR

(41)

S výhradou plného dodržení závazků společnostmi SFR a Vivendi byl učiněn závěr, že zamýšlená transakce významným způsobem nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části. V důsledku toho je oznámené spojení, v podobě změněné závazky předloženými společnostmi SFR a Vivendi, označeno za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 nařízení ES o spojování i článku 57 dohody o EHP.

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2) Digital Subscriber Line (digitální účastnická linka). DSL je technologie, která umožňuje znatelně zvýšit rychlost přenosu na běžných telefonních linkách. Existuje několik druhů této technologie, nejběžnější je ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line).

4.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 316/62

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. prosince 2007,

kterým se mění rozhodnutí 2006/415/ES, pokud jde o některá ochranná opatření týkající se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Spojeném království, Rumunsku a Polsku

(oznámeno pod číslem K(2007) 6109)

(Text s významem pro EHP)

(2007/785/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (3), a zejména na čl. 63 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2006/415/ES ze dne 14. června 2006 o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Společenství a o zrušení rozhodnutí 2006/135/ES (4) stanoví některá ochranná opatření, která mají být použita, aby se zabránilo šíření této nákazy, včetně vymezení oblastí A a B v návaznosti na podezření na ohnisko nebo na potvrzení ohniska této nákazy.

(2)	V důsledku ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 v hrabství Suffolk ve Spojeném království bylo rozhodnutí 2006/415/ES změněno rozhodnutím 2007/731/ES (5) s cílem změnit přílohu rozhodnutí 2006/415/ES.

(3)	Ochranná opatření přijatá Spojeným královstvím na základě rozhodnutí 2006/415/ES, včetně vymezení oblastí A a B podle článku 4 uvedeného rozhodnutí, byla nyní přezkoumána v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(4)	Vzhledem k tomu, že se v uzavřeném pásmu vyskytlo další ohnisko nákazy, je třeba změnit vymezení oblasti, na níž se vztahuje omezení, a dobu trvání opatření, aby se zohlednila epizootologická situace.

(5)	V důsledku ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 v malochovu drůbeže ve správní oblasti Tulcea v Rumunsku bylo rozhodnutí 2006/415/ES změněno rozhodnutím 2007/770/ES (6) s cílem změnit přílohu rozhodnutí 2006/415/ES.

(6)	Ochranná opatření přijatá Rumunskem na základě rozhodnutí 2006/415/ES, včetně vymezení oblastí A a B podle článku 4 uvedeného rozhodnutí, byla nyní přezkoumána v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(7)	Polsko oznámilo Komisi dvě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 v hospodářstvích s chovem drůbeže v obci Brudzeń Duży na svém území a přijalo příslušná opatření stanovená v rozhodnutí 2006/415/ES včetně vymezení oblastí A a B podle článku 4 uvedeného rozhodnutí.

(8)

Komise tato opatření ve spolupráci s Polskem přezkoumala a přesvědčila se, že hranice oblastí A a B, které vymezil příslušný orgán dotyčného členského státu, jsou v dostatečné vzdálenosti od vlastního místa ohniska. Oblasti A a B v Polsku tedy mohou být potvrzeny a může být stanovena doba trvání této regionalizace.

(9)	Rozhodnutí 2006/415/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2006/415/ES se nahrazuje zněním v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 3. prosince 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33); opravené znění (Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 12).

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(3) Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(4) Úř. věst. L 164, 16.6.2006, s. 51. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/770/ES (Úř. věst. L 311, 29.11.2007, s. 45).

(5) Úř. věst. L 295, 14.11.2007, s. 28.

(6) Úř. věst. L 311, 29.11.2007, s. 45.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

ČÁST A

Oblast A vymezená v souladu s čl. 4 odst. 2:

Kód země ISO

Členský stát

Oblast A

Datum ukončení platnosti podle čl. 4 odst. 4 písm. b) bodu iii)

Kód

(pokud je k dispozici)

Název

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

SUFFOLK

00162

NORFOLK

00154

Ochranné pásmo:

Oblast v hrabstvích Suffolk a Norfolk vymezená kruhy o poloměru 3 kilometry se středem v bodech o souřadnicích TM 06178 76666 a TL 9506381001 (1).

19.12.2007

SUFFOLK

00162

NORFOLK

00154

Pásmo dozoru:

Oblast v hrabstvích Suffolk a Norfolk vymezená kruhy o poloměru 10 kilometrů se středem v bodech o souřadnicích TM 06178 76666 a TL 9506381001 (1).

RUMUNSKO

00038

Ochranné pásmo:

Murighiol

31.12.2007

00038

Pásmo dozoru:

Dunavatu de Jos

Dunavatu de Sus

Colina

Plopu

Sarinasuf

Mahmudia

POLSKO

VOJVODSTVÍ MAZOWIECKIE

01400

Okres Płock

Ochranné pásmo:

Obec Brudzeń Duży:

Główina

Gorzechówko

Gorzechowo

Myśliborzyce

Rembielin

Rokicie

Siecień

Siecień Rumunki

Strupczewo Duże

Uniejewo

Więcławice

Obec Nowy Duninów:

Karolewo

Nowa Wieś

Nowy Duninów

31.12.2007

VOJVODSTVÍ KUJAWSKO-POMORSKIE

00400

Okres Włocławek

Ochranné pásmo:

Obec Włocławek:

Skoki Duże

Skoki Małe

VOJVODSTVÍ MAZOWIECKIE

01400

Okres Płock

Pásmo dozoru:

Obec Brudzeń Duży:

Bądkowo

Bądkowo Jeziorne

Bądkowo Kościelne

Bądkowo Podlasie

Bądkowo Rochny

Biskupice

Brudzeń Duży

Brudzeń Mały

Cegielnia

Cierszewo

Izabelin

Janoszyce

Karwosieki Cholewice

Kłobukowo

Krzyżanowo

Lasotki

Murzynowo

Noskowice

Parzeń

Parzeń Janówek

Patrze

Radotki

Robertowo

Sikórz

Sobowo

Suchodół

Turza Mała

Turza Wielka

Wincentowo

Winnica

Zdziębórz

Żerniki

Obec Stara Biała:

Brwilno Górne

Kobierniki

Kowalewko

Ludwikowo

Mańkowo

Maszewo Duże

Srebrna

Ulaszewo

Wyszyna

Obec Nowy Duninów:

Brwilno Dolne

Brzezinna Góra

Duninów Duży

Grodziska

Jeżowo

Kamion

Kobyla Góra

Środoń

Stary Duninów

Studzianka

Wola Brwileńska

VOJVODSTVÍ MAZOWIECKIE

01400

Okres Sierpc

Pásmo dozoru:

Obec Mochowo:

Będorzyn.

Grodnia

Łukoszyn

Łukoszyno Biki

VOJVODSTVÍ KUJAWSKO-POMORSKIE

00400

Okres Włocławek

Pásmo dozoru:

Obec Włocławek:

Dąb Mały

Dąb Polski

Dąb Wielki

Dobiegniewo

Jazy

VOJVODSTVÍ KUJAWSKO-POMORSKIE

00400

Okres Lipno

Pásmo dozoru:

Obec Dobrzyń nad Wisłą:

Chalin

Chudzewo

Dobrzyń Nad Wisłą

Kamienica

Łagiewniki

Lenie Wielkie

Michałkowo

Mokówko

Mokowo

Płomiany

Ruszkowo

Wierznica

Wierzniczka

Obec Tłuchowo:

Trzcianka

ČÁST B

Oblast B vymezená v souladu s čl. 4 odst. 2:

Kód země ISO

Členský stát

Oblast B

Datum ukončení platnosti podle čl. 4 odst. 4 písm. b) bodu iii)

Kód

(pokud je k dispozici)

Název

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

NORFOLK

00154

SUFFOLK

00162

Oblasti:

Babergh

Breckland

Forest Heath

Ipswich

Mid Suffolk

Norwich

St Edmundsbury

South Norfolk

Suffolk Coastal

Waveney

19.12.2007

RUMUNSKO

00038

Správní oblast Tulcea

31.12.2007

POLSKO

VOJVODSTVÍ MAZOWIECKIE

01400

Okres Płock

Obce:

Bielsk

Bodzanów

Brudzeń Duży

Bulkowo

Drobin

Gąbin

Łąck

Mała Wieś

Nowy Duninów

Radzanowo

Słubice

Słupno

Stara Biała

Staroźreby

Wyszogród

31.12.2007

Město Płock

Okres Gostynin

Obce:

Gostynin

Pacyna

Sanniki

Szczawin Kościelny

Okres Sierpc

Obce:

Gozdowo

Mochowo

Rościszewo

Sierpc

Szczutowo

Zawidz

VOJVODSTVÍ KUJAWSKO-POMORSKIE

00400

Okres Włocławek

Obce:

Baruchowo

Boniewo

Brześć Kujawski

Choceń

Chodecz

Fabianki

Izbica Kujawska

Kowal

Lubanie

Lubień Kujawski

Lubraniec

Włocławek

VOJVODSTVÍ KUJAWSKO-POMORSKIE

00400

Okres Lipno

Obce:

Bobrowniki

Chrostkowo

Dobrzyń nad Wisłą

Kikół

Lipno

Skępe

Tłuchowo

Wielgie

Město Włocławek“

(1) Odkaz na souřadnice je uveden podle britského národního souřadnicového systému.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 316

České vydání	Právní předpisy	Svazek 50 4. prosince 2007

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 1415/2007 ze dne 3. prosince 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
		Nařízení Komise (ES) č. 1416/2007 ze dne 3. prosince 2007, kterým se stanoví konečná lhůta pro podání žádostí o podporu pro soukromé skladování vepřového masa	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1417/2007 ze dne 28. listopadu 2007 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	4
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 ze dne 29. listopadu 2007 o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice ( 1 )	6

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Komise
	2007/783/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 29. března 2006, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a s fungováním Dohody o EHP (Věc COMP/M.3975 – Cargill/Degussa) (oznámeno pod číslem K(2006) 1034) ( 1 )	53
	2007/784/ES
*	Rozhodutí Komise ze dne 18. července 2007, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP (Věc č. COMP/M.4504 – SFR/Télé 2 France) (oznámeno pod číslem K(2007) 3443) ( 1 )	57
	2007/785/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 3. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí 2006/415/ES, pokud jde o některá ochranná opatření týkající se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Spojeném království, Rumunsku a Polsku (oznámeno pod číslem K(2007) 6109) ( 1 )	62