1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/3

(1)

Podle čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 2 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 průměrem denních reprezentativních dovozních cen CIF určených postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. listopada 2007 až do vstupu v platnost nového stanovení,

1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/6

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty pro rok 2007.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky z populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou pro rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/8

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2007.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/10

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty pro rok 2007.

(2)

Dne 4. června 2007 Švédsko oznámilo Komisi podle čl. 21 odst. 2 nařízení (EES) č. 2847/93, že od 1. června 2007 zastaví rybolov tresky obecné ve Skagerraku pro plavidla plující pod jeho vlajkou.

(3)

Komise dne 21. června 2007 podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EES) č. 2847/93 a čl. 26 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 přijala nařízení (ES) č. 713/2007, kterým se stanoví zákaz rybolovu tresky obecné ve Skagerraku plavidly plujícími pod vlajkou Švédska nebo registrovanými ve Švédsku s účinností od stejného data.

(4)

Podle informací, které Komise obdržela od švédských orgánů, je ve Skagerraku ve švédské kvótě stále k dispozici určité množství tresky obecné. Rybolov tresky obecné v této oblasti prováděný plavidly plujícími pod vlajkou Švédska nebo registrovanými ve Švédsku by proto měl být povolen.

(5)

Toto povolení by mělo nabýt účinku dne 1. října 2007, aby mohlo být dané množství tresky odloveno do konce stávajícího roku.

(6)

Nařízení Komise (ES) č. 713/2007 by se proto mělo zrušit s účinkem od 1. října 2007,

1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/12

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 17. října 2007 rozhodl pozměnit seznam osob, skupin a subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. Příloha I by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(3)

Záznam „Mohammad Shafiq Ahmadi“ by měl být opraven s ohledem na rozhodnutí Výboru pro sankce ze dne 21. září 2007,

1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/18

(1)

Dne 29. června 2007 Švédsko předalo Komisi prostřednictvím e-mailu žádost podle čl. 30 odst. 4 směrnice 2004/17/ES. Komise si prostřednictvím e-mailu ze dne 20. července 2007 vyžádala doplňující informace, které byly po prodloužení původní lhůty předány švédskými orgány prostřednictvím e-mailu ze dne 17. srpna 2007.

(2)

Žádost předložená Švédským královstvím se týká výroby a (velkoobchodního a maloobchodního) prodeje elektřiny.

(3)

K žádosti jsou připojeny závěry nezávislého vnitrostátního orgánu Konkurrensverket (švédský orgán pro hospodářskou soutěž), podle nichž by byly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES.

(4)

Článek 30 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu jedné z činností, na které se směrnice vztahuje, se touto směrnicí neřídí, pokud je daná činnost v členském státě, ve kterém má být vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s přihlédnutím ke zvláštnostem dotyčného odvětví. Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Společenství k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze XI směrnice 2004/17/ES, která, pokud jde o odvětví elektřiny, odkazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (2). Směrnice 96/92/ES byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (3), která vyžaduje ještě vyšší stupeň otevřenosti trhu.

(5)

Švédsko provedlo a uplatnilo nejen směrnici 96/92/ES, nýbrž i směrnici 2003/54/ES, a zvolilo plné právní oddělení vlastnictví u přenosových sítí a právní a funkční oddělení u rozvodných sítí s výjimkou nejmenších společností, které jsou vyňaty z požadavků na funkční oddělení. Přístup na trh by proto v souladu s čl. 30 odst. 3 prvním pododstavcem měl být považován za neomezený.

(6)

Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být hodnoceno na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, je podíl hlavních účastníků na jednotlivých trzích. Dalším kritériem je stupeň koncentrace na těchto trzích. Vzhledem k charakteristice daných trhů by měla být vzata v úvahu i další kritéria, jako je stupeň likvidity, fungování vyrovnávacího trhu, cenová konkurence a míra, v jaké odběratelé mění dodavatele.

(7)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže.

(8)

Žádost předložená Švédskem se týká výroby a (velkoobchodního a maloobchodního) prodeje elektřiny.

(9)

Švédský velkoobchodní trh s elektřinou je do značné míry začleněn do severského trhu s elektřinou, do něhož patří trhy Dánska, Norska, Švédska a Finska. Skládá se z bilaterálního obchodního trhu mezi výrobci na straně jedné a dodavateli a průmyslovými společnostmi na straně druhé a dobrovolné severské energetické burzy Nord Pool s promptním a termínovaným trhem. Tato skutečnost a model integrovaného trhu Nord Pool (4) ukazuje, že vývoj jednoznačně směřuje k vytvoření severského regionálního velkoobchodního trhu. Avšak z důvodu nedostatečné kapacity přenosu (přetížení) dochází někdy k rozdělení severské oblasti do šesti geograficky odlišných cenových oblastí, z nichž jednou je právě Švédsko. Švédsko má pět hlavních spojení vlastních sítí se sítěmi v ostatních částech Evropského hospodářského prostoru (západní Dánsko – Švédsko, východní Dánsko – Švédsko, Švédsko – jižní Norsko, Švédsko – severní Norsko a Švédsko – Finsko). V roce 2005 bylo nejvíce přetížené spojení z těchto pěti přetíženo po 52 % doby a nejméně přetížené spojení bylo přetíženo po 8 % doby (5). Přetížení se však zřídka objevilo současně na všech pěti spojeních. Podle švédských orgánů bylo tedy Švédsko v roce 2005 zcela oddělenou cenovou oblastí, tzn. nemělo žádné spojení s jinou cenovou oblastí, po 0,5 % doby. Přehled počtu oblastí propojených se Švédskem od roku 2001 navíc ukazuje, že Švédko bylo propojeno s nejméně čtyřmi z tehdejších šesti jiných cenových oblastí – Norsko bylo tehdy rozděleno do tří oblastí na rozdíl od současných dvou – a to po 82,4 % doby (6). Z tohoto důvodu a ve shodě s dosavadní praxí Komise (7) bude otázka, zda je tento trh vnitrostátní nebo regionální, ponechána otevřená, neboť výsledek analýzy je stejný při zohlednění užší i širší definice.

(10)

Z prakticky stejných důvodů směřuje vývoj jednoznačně k vytvoření severského regionálního trhu i ve výrobě elektřiny, i když místa s nedostatečnou kapacitou přenosu a omezení kapacity – ve výši 24 % instalované výrobní kapacity ve Švédsku – na spojeních mezi švédskými sítěmi a ostatními oblastmi Evropského hospodářského prostoru mohou dočasně omezit trh na území Švédska. I v tomto případě otázka, zda je tento trh vnitrostátní nebo regionální, bude ponechána otevřená, neboť výsledek analýzy je stejný při zohlednění užší i širší definice.

(11)

Švédské orgány potvrdily, že oblast maloobchodního trhu lze ztotožnit s územím Švédska, přičemž důvodem jsou mimo jiné rozdíly ve zdanění a pravidlech vyrovnávání mezi severskými zeměmi. Konkurrensverket navíc výslovně uvádí, že maloobchodní trh „je vnitrostátní, a to zejména proto, že několik technických a legislativních překážek znemožňuje koncovým uživatelům kupovat elektřinu od obchodníků s elektřinou v jiných zemích“.

(12)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou (8) (dále jen „zpráva z roku 2005“) uvádí, že „na mnoha vnitrostátních trzích dochází k vysokému stupni průmyslové koncentrace, a tím k omezování rozvoje účinné hospodářské soutěže“ (9). Proto Komise dospěla k závěru, že pokud jde o výrobu elektřiny, „jedním z ukazatelů míry hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích je celkový podíl na trhu tří největších výrobců“ (10). Podle technické přílohy (11) tvoří celkový podíl tří největších výrobců na celkové výrobě na severském trhu 40 % (12), což je uspokojivě nízká úroveň. Z hlediska švédského území je celkový podíl tří největších výrobců na trhu samozřejmě vyšší a v roce 2004 činil 86,7 % (13). Avšak období, po která je švédský trh izolovaný, byla omezená a v roce 2005 představovala jen 0,5 % doby (14). Během značné části roku tedy existuje na švédském trhu konkurenční tlak vyplývající z možnosti dovážet elektřinu z oblastí mimo švédské území, tím spíše, že si severské země mezi sebou neúčtují poplatky za přenos. Často nepřetížená spojení mezi Švédskem a ostatními cenovými oblastmi jsou zárukou, že investice v odvětví elektřiny není možné na švédském území realizovat bez ohledu na ostatní výrobce na severském trhu. Tyto faktory by se tedy měly považovat za projev přímého vystavení výrobního trhu hospodářské soutěži, ať už jde o švédský vnitrostátní trh či vznikající trh regionální.

(13)

Dobrým ukazatelem hospodářské soutěže na velkoobchodním trhu s elektřinou je rovněž stupeň koncentrace a stupeň likvidity. Na regionální úrovni bylo 42,82 % elektřiny spotřebované v severských zemích v letech 2004–2005 (15) prodáno prostřednictvím Nord Pool Spot AS, dobrovolné severské energetické burzy popsané v 9. bodě odůvodnění. Podle závěrečné zprávy se na tomto typu energetické burzy „koncentrace ve výrobě […] přímo promítá do dosti stabilní ekvivalentní  (16) koncentrace při obchodování energií“ (17). U tří největších výrobců v severské oblasti tato koncentrace činí 40 % (18), což je v případě regionálního trhu uspokojivá úroveň. Z hlediska švédského trhu je celkový podíl tří největších účastníků na velkoobchodním trhu samozřejmě vyšší a v roce 2006 dosahoval 86 % (19). Je však třeba zdůraznit, že na švédském trhu si konkurují tito tři velcí a několik menších subjektů zabývajících se velkoobchodem. Dále je nutno zopakovat, že co se týče spojení se severskou oblastí, výše zmíněné problémy s nedostatečnou přenosovou kapacitou (přetížení) nejsou trvalého rázu, nýbrž jsou jen dočasné. Proto vedle domácí konkurence na švédském trhu často působí vnější konkurenční tlak plynoucí z možnosti získat elektřinu z oblastí mimo švédské území. Platí to tím spíše, že je Švédsko podle podílu dovozu na domácí spotřebě třetí největší čistý dovozce elektřiny v EU (20) a že si severské země mezi sebou neúčtují poplatky za přenos. Mimoto je třeba poznamenat, že podmínky hospodářské soutěže na velkoobchodním trhu s elektřinou jsou rovněž značně ovlivňovány finančními obchody s elektřinou v dotyčné tržní oblasti, které jsou, vyjádřeno objemem procházejícím přes Nord Pool, téměř dvakrát vyšší než spotřeba v severských zemích v roce 2005 (21) (a pokud se připočtou další identifikované transakce jako mimoburzovní obchody – OTC či přímý prodej – jsou více než pětkrát vyšší (22)). V technické příloze (23) byl tento stupeň likvidity pokládán za uspokojivý, z čehož plyne, že je způsobilý být ukazatelem dobře fungujícího a konkurenčního trhu. Vzhledem k pevnému propojení švédského velkoobchodního trhu se severským trhem by měl být také tento stupeň likvidity považován za zdroj konkurenčního tlaku na švédském trhu. Závěrečná zpráva rovněž řadí Nord Pool mezi „nejlikvidnější a nejefektivnější velkoobchodní trhy s elektřinou“ (24). Tyto faktory by tedy měly být považovány za projev přímého vystavení velkoobchodního trhu hospodářské soutěži, ať už jde o švédský vnitrostátní trh či vznikající trh regionální.

(14)

Počet hospodářských subjektů na maloobchodním trhu je vzhledem k rozloze země poměrně velký (25) (podle švédských orgánů přibližně 130 subjektů, z nichž mnohé nabízejí služby na celostátní úrovni), stejně jako počet společností s podílem na trhu přesahujícím 5 %. Na konci roku 2004 byl celkový podíl na trhu tří největších společností z hlediska dodávek všem kategoriím odběratelů (velcí průmysloví odběratelé, malé a střední podniky a velmi malí obchodní odběratelé a domácnosti) na uspokojivě nízké úrovni 50 % (26). Z hlediska počtu odběratelů činil v roce 2006 podle informací předložených švédskými orgány celkový podíl tří největších společností na švédském maloobchodním trhu 43 %. Tyto faktory by se proto měly považovat za projev přímého vystavení hospodářské soutěži.

(15)

Dále by se mělo za ukazatel pokládat také fungování vyrovnávacích trhů, a to nejen v souvislosti s výrobou, ale též pro velkoobchodní a maloobchodní trh. V podstatě „jakýkoli účastník trhu, který snadno nedokáže přizpůsobit svůj výrobní profil charakteristikám svých zákazníků, pocítí rozdíl mezi cenou, za kterou provozovatel přenosových soustav prodává nedostatkovou energii, a cenou, za kterou koupí zpět nadbytečnou výrobu. Tyto ceny může provozovateli přenosových soustav stanovit přímo regulační orgán, nebo bude uplatněn tržní mechanizmus, tzn. že cena je určována na základě nabídek od ostatních výrobců, kteří tímto způsobem regulují svou výrobu směrem nahoru či dolů […]. Vážný problém pro malé účastníky na trhu vzniká tehdy, pokud nastává riziko, že dojde k velkému rozpětí mezi nákupní cenou od provozovatele přenosových soustav a prodejní cenou. K tomu dochází v několika členských státech a bude to patrně mít nepříznivý dopad na rozvoj hospodářské soutěže. Velké rozpětí může svědčit o nedostatečné úrovni hospodářské soutěže na vyrovnávacím trhu, který může být ovládán pouze jedním či dvěma hlavními výrobci energie. Takovéto problémy jsou ještě horší tam, kde uživatelé sítí nejsou schopni přizpůsobit svou pozici téměř v reálném čase“ (27). V severské oblasti existuje téměř plně integrovaný vyrovnávací trh pro dodávky vyrovnávací energie a jeho hlavní charakteristiky (tržní ceny, hodinové uzávěrky – tzn. uživatelé sítí mohou každou hodinu přizpůsobit svou pozici – a malé rozpětí mezi nákupní cenou od provozovatele přenosových soustav a prodejní cenou) by měly být považovány za ukazatele přímého vystavení hospodářské soutěži.

(16)

Vzhledem k vlastnostem daného výrobku (elektřina) a nedostatku či nedostupnosti vhodných náhradních výrobků nebo služeb má při hodnocení stavu hospodářské soutěže na trzích s elektřinou větší význam cenová konkurence a tvorba cen. Počet odběratelů, kteří mění dodavatele, je ukazatelem skutečné cenové konkurence, a tedy nepřímo „přirozeným ukazatelem účinnosti hospodářské soutěže. Mění-li dodavatele pouze málo odběratelů, je pravděpodobné, že trh nefunguje správně, ačkoli by se neměly opomíjet výhody plynoucí z možnosti opětovného uzavírání dohod s dosavadními dodavateli“ (28). Mimoto „existence regulovaných cen pro koncového odběratele je jasným klíčovým faktorem chování zákazníka […]. Přestože lze zachování kontrolních mechanismů v přechodném období odůvodnit, budou s blížící se potřebou investic způsobovat stále větší narušení“ (29).

(17)

Dokument útvarů Komise (30) z poslední doby uvádí, že „na švédském maloobchodním trhu s elektřinou je změna dodavatelů odběrateli velmi obvyklá. Od tržní reformy v roce 1996 celkem 54 % odběratelů elektřiny uzavřelo smlouvy s předchozími dodavateli za nových podmínek, nebo dodavatele změnilo. Obecně lze říci, že z pohledu konečného spotřebitele konkurence funguje“ (31). Ve Švédsku navíc neexistuje kontrola cen pro koncového uživatele (32), tzn. ceny určují samy hospodářské subjekty a nepotřebují před jejich zavedením souhlas žádného orgánu. Pokud tedy jde o změnu dodavatele a kontrolu cen pro koncového uživatele, situace ve Švédsku je uspokojivá a měla by být považována za ukazatel přímého vystavení hospodářské soutěži.

(18)

Vzhledem k faktorům zkoumaným v 8. až 17. bodě odůvodnění lze mít za to, že ve vztahu k výrobě a (velkoobchodnímu a maloobchodnímu) prodeji elektřiny ve Švédsku je podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES splněna.

(19)

Jelikož se podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, směrnice 2004/17/ES by se neměla použít v případě, že zadavatelé udělují zakázky určené pro umožnění výroby a (velkoobchodního a maloobchodního) prodeje elektřiny, jsou-li tyto činnosti vykonávány ve Švédsku, ani v případě, že pořádají veřejné soutěže na výkon těchto činností ve Švédsku.

(20)

Toto rozhodnutí se zakládá na právní a skutkové situaci z období od června do srpna roku 2007, jak je zřejmé z informací předložených Švédským královstvím, ze zprávy z roku 2005 a její technické přílohy, ze sdělení z roku 2007, z dokumentu útvarů Komise z roku 2007 a ze závěrečné zprávy. Může být revidováno, pokud by v případě zásadních změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by nebyly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES,

1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/23

(1)

Nařízení (ES) č. 41/2007 stanoví pro některé populace ryb a skupiny populací ryb rybolovná práva na rok 2007 a související podmínky, za nichž lze tato rybolovná práva využívat.

(2)

Příloha IIA nařízení (ES) č. 41/2007 stanoví maximální počet dnů v roce, kdy může být plavidlo Společenství přítomno v jedné ze zeměpisných oblastí stanovené v bodě 2.1 uvedené přílohy a mít na palubě některé z lovných zařízení uvedených v bodě 4.1 stejné přílohy.

(3)

Příloha IIA umožňuje Komisi přidělit tři dodatečné dny rybolovu, během nichž může být plavidlo přítomno v těchto oblastech a mít na palubě jakékoli lovné zařízení uvedené v bodě 4.1 uvedené přílohy, na základě programu na posílení přítomnosti pozorovatelů za spolupráce mezi vědci a odvětvím rybolovu.

(4)

Německo předložilo Komisi dne 1. března 2007 program na posílení přítomnosti pozorovatelů za spolupráce mezi vědci a odvětvím rybolovu.

(5)

Zájem na takovém programu, který by doplňoval povinnosti podle nařízení Rady (ES) č. 1543/2000 ze dne 29. června 2000, kterým se stanoví rámec Společenství pro shromažďování a správu údajů nezbytných k řízení společné rybářské politiky (2), potvrdil po konzultaci Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství, jak stanovuje příloha IIA bod 11.3 nařízení (ES) č. 41/2007.

(6)

Vzhledem k programu předloženému dne 1. března 2007 by Německu měly být přiděleny tři dodatečné dny na moři pro období mezi 1. únorem 2007 a 31. lednem 2008 pro plavidla účastnící se předloženého programu na posílení přítomnosti pozorovatelů.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/25

(1)

Rozhodnutím 2004/210/ES se zřizuje Vědecký výbor pro spotřební zboží (VVSZ), Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (VVZER) a Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (VVVNZZR) (dále jen „vědecké výbory“). Podle čl. 3 odst. 4 uvedeného rozhodnutí má Komise jmenovat členy těchto vědeckých výborů.

(2)

Podle čl. 7 odst. 1 uvedeného rozhodnutí, ve znění rozhodnutí Komise 2007/263/ES je funkční období členů vědeckých komisí omezeno na tři roky a na tři po sobě následující období. S cílem zajistit kontinuitu odborného posouzení může Komise za výjimečných okolností prodloužit funkční období členů vědeckého výboru o dobu nepřesahující 18 měsíců.

(3)

Rozhodnutí K(2004) 2788 o jmenování členů tří vědeckých výborů zřízených rozhodnutím 2004/210/ES stanoví, že odborníci uvedení v seznamu v příloze I tohoto rozhodnutí jsou jmenováni členy tří vědeckých výborů zřízených rozhodnutím Komise 2004/210/ES.

(4)

Funkční období stávajících členů vědeckých výborů skončí v červenci 2007. Složení vědeckých výborů však musí být změněno, aby se zohlednilo, že vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (2). Navíc, aby mohla Komise odpovídajícím způsobem připravit přezkum poskytování vědeckých stanovisek s ohledem na budoucí úkoly vědeckých výborů, aniž by se tím narušila kontinuita odborného posuzování v přechodném období, než bude zřízena Evropská agentura pro chemické látky, mělo by být funkční období členů prodlouženo do 31. prosince 2008.

(5)

Komise by proto měla jmenovat členy vědeckých výborů pro období do 31. prosince 2008.

(6)

Někteří stávající členové vědeckých výborů vyjádřili svůj záměr nezůstávat ve funkci na další období do 31. prosince 2008. Tito členové by proto měli být vyškrtnuti ze seznamu odborníků jmenovaných za členy vědeckých výborů uvedených v příloze I rozhodnutí K(2004) 2788.

(7)

Rozhodnutí K(2004) 2788 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/29

(1)

V souvislosti s nedávnými ohnisky slintavky a kulhavky ve Velké Británii přijala Komise rozhodnutí 2007/554/ES ze dne 9. srpna 2007 o některých ochranných opatřeních proti slintavce a kulhavce ve Spojeném království (3) za účelem posílení tlumicích opatření proti slintavce a kulhavce, které přijal uvedený členský stát v rámci směrnice Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky (4).

(2)

Rozhodnutí 2007/554/ES stanoví pravidla pro odesílání bezpečných výrobků a produktů z oblastí s vysokým a nízkým rizikem ve Velké Británii, které byly buď vyprodukovány před zavedením omezení ve Spojeném království ze surovin, které nepocházely z oblastí s omezením, nebo tyto výrobky a produkty byly ošetřeny osvědčeným účinným způsobem k inaktivaci případného viru slintavky a kulhavky.

(3)

Přijetím rozhodnutí 2007/664/ES Komise stanovila pravidla pro odesílání určitých kategorií masa z určitých oblastí uvedených v doplňující příloze III, v nichž nebylo zaznamenáno žádné ohnisko slintavky a kulhavky alespoň 90 dní před porážkou a které splňují určité stanovené podmínky.

(4)

Na základě informací poskytnutých Spojeným královstvím je nyní, po období přesahujícím inkubační dobu od posledního potvrzeného ohniska, vhodné dále zrušit některá omezení uplatňovaná na maso a zmrazené sperma, vajíčka a embrya získané ze zvířat, která pobývala v oblastech, ve kterých se v roce 2007 nevyskytlo ohnisko slintavky a kulhavky.

(5)

S ohledem na nákazovou situaci ve Spojeném království a na jeho regionalizaci a s přihlédnutím k podmínkám pro obnovení statusu prostý slintavky a kulhavky je však nutné prodloužit použití rozhodnutí 2007/554/ES do 15. prosince 2007.

(6)

Rozhodnutí 2007/554/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1.

V článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Zákaz podle odstavce 2 se nevztahuje na maso s označením zdravotní nezávadnosti v souladu s kapitolou III oddílu I přílohy I nařízení (ES) č. 854/2004, pokud:

2.

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na:

Před odesláním spermatu uvedeného v písmenech a), b) a c) ústřední veterinární orgány ostatním členským státům a Komisi sdělí seznam středisek a týmů, které byly schváleny pro účely uplatňování tohoto odstavce.“

3.

V článku 17 se datum „15. listopadu 2007“ nahrazuje datem „15. prosince 2007“.

4.

Příloha III se nahrazuje zněním přílohy tohoto rozhodnutí.