27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/1

(1)

Za účelem zachování strukturální rovnováhy trhu může Komise rozhodnout o stažení cukru z trhu. Pokud se rozhodne o preventivním stažení, je třeba omezit rozsah povinnosti uvedené v čl. 6 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 318/2006 (1) tak, aby cukrovarnické podniky nemusely platit minimální cenu za množství cukrové řepy, které odpovídá celé jejich kvótě, včetně množství, která mohou být vyrobena nad hranici stažení.

(2)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 318/2006 má Komise do konce února 2010 rozhodnout o lineárním snížení kvót v jednotlivých členských státech a regionech s cílem upravit tyto kvóty na udržitelnou úroveň poté, co skončí platnost režimu restrukturalizace zavedeného nařízením Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (2).

Za účelem pobídky k vyšší účasti v tomto restrukturalizačním režimu by bylo vhodné snížit procentní podíl podle čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 318/2006 a zohlednit přitom celkové kvóty, kterých se jednotlivé členské státy v rámci režimu restrukturalizace vzdaly, a rovněž upravit tento procentní podíl jednotlivým podnikům podle jejich individuálního úsilí vynaloženého na restrukturalizaci.

(3)

Nejvzdálenější regiony podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy nespadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 320/2006. V důsledku toho by tyto regiony měly být vyloučeny z konečného snížení, kterým je Komise oprávněna upravit kvóty po skončení režimu restrukturalizace.

(4)

Článek 4a nařízení (ES) č. 320/2006 umožňuje pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny určených ke zpracování v rámci kvóty podat přímou žádost o restrukturalizační podporu za předpokladu, že přestanou dodávat cukr podnikům, s nimiž byli vázáni smlouvami o dodání v předcházejícím hospodářském roce. V důsledku přijetí takových žádostí mají členské státy snížit daným podnikům kvótu v rámci 10 % limitu podle čl. 11 odst. 1 druhé odrážky nařízení (ES) č. 318/2006. V této souvislosti je třeba změnit uvedený článek tak, aby umožňoval konečné snížení kvót přidělených podnikům.

(5)

Řádné hospodaření s cukrem v rámci veřejné intervence znamená, že cukr by měl být na trhu dále prodán, jakmile to vývoj na trhu umožní, aby se zabránilo dlouhé době skladování s rizikem zhoršení jakosti. Bylo by vhodné umožnit další prodej ve formě průmyslového cukru.

(6)

Článek 19 nařízení (ES) č. 318/2006 umožňuje stáhnout cukr z trhu, pokud je to třeba k udržení strukturální rovnováhy trhů na cenové hladině blízké referenční ceně. Uplatňování tohoto opatření je v současné době založeno na procentním podílu společném pro všechny členské státy a použitelném na veškerou výrobu v rámci kvóty. Poslední zkušenosti ukazují, že takovéto lineární použití může být kontraproduktivní, protože výrobci jsou tak pobízeni k výrobě nad rámec toho, co vyžadují jejich smluvní vztahy, což představuje opatření proti případnému povinnému uskladnění množství stažených z trhu.

Bylo by proto vhodné upravit nástroj stažení tím, že se lineární procentní podíl nahradí hranicí, která se určí použitím koeficientu na kvótu přidělenou jednotlivým podnikům; množství vyrobená v rámci kvóty nad tuto hranici by měla být stažena. Podniky by takto měly možnost vyhnout se důsledkům stažení tím, že by upravily svoji výrobu tak, aby nepřesahovala uvedenou hranici.

(7)

Má se za to, že cíle stažení bude lépe dosaženo, pokud bude možno preventivně stanovit koeficient stažení do poloviny března předcházejícího hospodářského roku, neboť to umožní pěstitelům cukrové řepy přizpůsobit jejich výsevy předpokládané rozvaze. Nařízení (ES) č. 320/2006 otevírá možnost vzdát se kvót výměnou za vyplacení restrukturalizační podpory ve dvou fázích. Množství, kterých se lze vzdát ve druhé fázi, nelze zohlednit při stanovení koeficientu pro preventivní stažení pro hospodářský rok 2008/09, neboť příslušné údaje budou známy až po 16. březnu 2008, což je lhůta pro stanovení koeficientu. Proto by mělo být upřesněno, že uvedený koeficient je třeba použít pro kvóty, které budou v daném okamžiku stále dostupné.

(8)

S cílem zohlednit aktualizované tržní údaje o výrobě je třeba stanovit možnost, aby se preventivní koeficient stažení stanovený v březnu v případě potřeby pro daný hospodářský rok upravil.

(9)

V čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 318/2006 se stanoví, že stažená množství, která nejsou uváděna na trh jako průmyslový cukr nebo isoglukosa, mají být považována za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok. Toto pravidlo by mohlo znamenat, že podniky, které se chtějí zúčastnit režimu restrukturalizace v hospodářském roce 2008/09 a 2009/10, nebudou moci uvedeného režimu využívat v plné míře. Aby se odstranily překážky restrukturalizace v odvětví cukru, je třeba na žádost podniku učinit výjimku ze stažení v hospodářském roce 2007/08 nebo z možného stažení v hospodářském roce 2008/09 pro ty podniky, které v dotyčném hospodářském roce stažení úspěšně zažádaly o restrukturalizační podporu podle nařízení (ES) č. 320/2006 a které se proto vzdají své celkové kvóty v následujícím hospodářském roce.

(10)

Za účelem pobídky k vyšší účasti v režimu restrukturalizace by bylo vhodné zvýšit koeficient v závislosti na celkové kvótě, které se jednotlivé členské státy v rámci režimu restrukturalizace vzdaly.

(11)

Dovozní licence v rámci určitého preferenčního režimu mají být vydávány pouze rafineriím zabývajícím se výhradně rafinací v mezích tradiční potřeby zásobování podle článku 29 nařízení (ES) č. 318/2006. Tato výsada by neměla být omezena v souvislosti s použitím stažení z trhu, protože rafinerie nemají stejnou možnost jako výrobci cukru přizpůsobit svoji výrobu hranicím stažení.

(12)

Článek 6 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví pravidla pro mezioborové dohody. V souladu s odstavcem 6 uvedeného článku se mohou mezioborové dohody odchýlit od některých z těchto pravidel. Pro cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy na množství odpovídající jejich cukru podléhajícího kvótám, by měla být stanovena možnost odchýlit se od povinnosti zaplatit minimální cenu za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, jako tomu bylo do použití nařízení (ES) č. 318/2006.

(13)

Ustanovení čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 318/2006 zajišťuje každoroční úpravu kvót pro členské státy a regiony, které jsou stanoveny v příloze III uvedeného nařízení; tyto úpravy vyplývají z použití různých mechanismů, jejichž prostřednictvím se kvóty přidělené jednotlivým podnikům buď zvyšují, nebo snižují. Ustanovení čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 318/2006 se také vztahují na článek 14, který se týká převodu přebytkového cukru, a na článek 19 uvedeného nařízení, který se týká stažení cukru z trhu. Použití uvedených článků však nevede ani ke zvýšení, ani ke snížení kvóty. Příslušné odkazy je proto třeba zrušit.

(14)

Nařízení (ES) č. 318/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

V tomto nařízení by se mělo přihlédnout ke skutečnosti, že se podniky v hospodářském roce 2006/07 vzdaly celkové kvóty pro výrobu inulinového sirupu v rámci režimu restrukturalizace stanoveného nařízením (ES) č. 320/2006,

1.

V článku 6 se odstavce 5 a 6 nahrazují tímto:

„5.   Cukrovarnické podniky, které nepodepsaly před zasetím smlouvy o dodání za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám na množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, upravené případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 19 odst. 2 prvního pododstavce, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

6.   S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody odchýlit od odstavců 3, 4 a 5.“

2.

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Správa kvót

1.   Postupem podle čl. 39 odst. 2 se kvóty stanovené v příloze III tohoto nařízení upraví pro hospodářský rok 2008/09 do 30. dubna 2008, pro hospodářský rok 2009/10 do konce února roku 2009 a pro hospodářský rok 2010/11 do konce února roku 2010. Tyto úpravy vyplývají z použití článků 8 a 9 tohoto nařízení, odstavce 2 tohoto článku a článku 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006.

2.   S ohledem na výsledky režimu restrukturalizace podle nařízení (ES) č. 320/2006 stanoví Komise nejpozději do konce února 2010 postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení jednotný procentní podíl nezbytný ke snížení stávajících kvót na cukr a isoglukosu pro jednotlivé členské státy nebo regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu pro hospodářské roky počínaje hospodářským rokem 2010/11. Členské státy upraví odpovídajícím způsobem kvótu pro každý podnik.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se u členských států, pro které se vnitrostátní kvóta snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, se procentní podíl stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení za použití přílohy VIII tohoto nařízení. Tyto členské státy upraví pro jednotlivé podniky na svém území, které jsou držiteli kvóty, procentní podíl podle přílohy IX tohoto nařízení.

První a druhý pododstavec tohoto odstavce se nepoužijí na nejvzdálenější regiony podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy.“

3.

Článek 11 se mění takto:

4.

V čl. 15 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

5.

V čl. 18 odst. 3 písm. a) se doplňuje nová odrážka, která zní:

„nebo

6.

Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Stažení cukru

1.   K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může Komise s ohledem na závazky Společenství plynoucí z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy rozhodnout pro daný hospodářský rok o stažení z trhu takových množství cukru nebo isoglukosy vyrobených v rámci kvót, která přesahují hranici vypočtenou v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.   Hranice stažení podle odstavce 1 tohoto článku se pro každý podnik, který je držitelem kvóty, vypočítá vynásobením jeho kvóty koeficientem, který se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 nejpozději do 16. března předchozího hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu. Pro hospodářský rok 2008/09 se uvedený koeficient použije poté, co se podniky vzdají své kvóty podle nařízení (ES) č. 320/2006, na kvótu přidělenou nejpozději do 15. března 2008.

Na základě aktualizovaných údajů o vývoji trhu může Komise postupem podle čl. 39 odst. 2 do 31. října dotyčného hospodářského roku rozhodnout buď o úpravě, nebo pokud takové rozhodnutí nebylo podle prvního pododstavce tohoto odstavce přijato, o stanovení koeficientu.

3.   Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje až do začátku následujícího hospodářského roku na vlastní náklady cukr vyrobený v rámci kvóty nad hranici vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru nebo isoglukosy stažená během určitého hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

S ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem je však možné odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce postupem podle čl. 39 odst. 2 rozhodnout, že pro stávající nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr či veškerá stažená isoglukosa nebo jejich část považuje za:

4.   Není-li zásobování Společenství cukrem dostatečné, je možné postupem podle čl. 39 odst. 2 rozhodnout, že určité množství staženého cukru může být prodáno na trhu Společenství před koncem období stažení.

5.   V případě, že se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena daného hospodářského roku.

Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 písm. a) a b) tohoto článku, požadavky článku 5 týkající se minimální ceny se neuplatní.

V případě, že je stažený cukr podle odstavce 4 prodán na trhu Společenství před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena probíhajícího hospodářského roku.“

7.

Za článek 19 se vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Stažení cukru v hospodářském roce 2007/08, 2008/09 a 2009/10

1.   Odchylně od čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení se u členských států, pro které se vnitrostátní kvóta pro cukr snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, se koeficient pro hospodářské roky 2007/08, 2008/09 a 2009/10 stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení za použití přílohy X tohoto nařízení.

2.   V případě podniku, který se v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 320/2006 vzdá s účinkem od následujícího hospodářského roku své celkové přidělené kvóty, se na jeho žádost nepoužijí koeficienty uvedené v čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení. Žádost se podá do konce hospodářského roku, k němuž se stažení vztahuje.“

8.

V čl. 29 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci je stanovena pro Společenství ve výši 2 324 735 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.“

9.

V příloze V bodu VI se odkaz na čl. 10 odst. 3 nahrazuje odkazem na čl. 10 odst. 2.

10.

Znění přílohy tohoto nařízení se doplňuje jako přílohy VIII, IX a X.

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/8

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 320/2006 (1) bylo přijato s cílem umožnit nejméně konkurenceschopným výrobcům cukru, aby se vzdali své výroby v rámci kvót. Vzdání se kvót podle uvedeného nařízení však nedosáhlo úrovně, která se původně očekávala.

(2)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (2) má být s ohledem na výsledky režimu restrukturalizace nejpozději do konce února 2010 provedeno lineární snížení kvót pro členské státy a regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu od hospodářského roku 2010/11. Takovéto lineární snížení může znevýhodňovat nejkonkurenceschopnější podniky a oslabit odvětví jako celek. Aby k tomu nedošlo, je třeba zdokonalit fungování režimu restrukturalizace, aby se v rámci tohoto režimu vzdalo kvót více podniků.

(3)

Zdá se, že cukrovarnické podniky odrazuje od podávání žádostí o restrukturalizační podporu skutečnost, že nemají jistotu ohledně výše restrukturalizační podpory, kterou obdrží, protože členské státy mohou rozhodnout, že zvýší minimální procentní podíl podpory vyhrazený v souladu s čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 320/2006 pro pěstitele cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky a pro smluvní poskytovatele strojů. Aby k této nejistotě nedocházelo, měla by být výše podpory vyhrazená pro pěstitele a smluvní poskytovatele strojů stanovena na 10 % podpory poskytované cukrovarnickým podnikům a daným pěstitelům by měla být poskytnuta dodatečná platba pro hospodářský rok 2008/09. V některých případech je nutné delší přípravné období pro proces restrukturalizace. Pokud se podniky v takových případech rozhodnou požádat o restrukturalizační podporu počínaje hospodářským rokem 2009/10, a aby v takovém případě nedošlo ke znevýhodnění pěstitelů, měla by se dodatečná platba poskytnout pěstitelům rovněž na hospodářský rok 2009/10, a to za předpokladu, že žádost podniku bude předložena do 31. ledna 2008.

(4)

Aby nedošlo ke znevýhodnění podniků a pěstitelů, kteří se v hospodářském roce 2006/07 a 2007/08 zúčastnili režimu restrukturalizace, měl by jim být zpětně vyplacen rozdíl mezi výší podpory poskytnuté pro uvedené hospodářské roky a výší podpory, která by byla poskytnuta pro hospodářský rok 2008/09.

(5)

Aby byla vytvořena další pobídka pro účast v režimu restrukturalizace, bylo by vhodné poskytnout osvobození od uhrazení části dočasných restrukturalizačních částek, které mají být uhrazeny podle článku 11 nařízení (ES) č. 320/2006 pro hospodářský rok 2007/08, těm podnikům, které se pro hospodářský rok 2008/09 vzdají určitého procentního podílu své kvóty alespoň ve výši procentního podílu určeného ke stažení, který se použije pro podnik v roce 2007/08. Částka, o kterou by byly osvobozeny, by měla odpovídat tomuto procentnímu podílu určenému ke stažení.

(6)

Je rovněž vhodné stanovit dvoufázový postup pro podávání žádostí, jenž by měl umožnit podnikům, které se do 31. ledna 2008 rozhodnou, že se vzdají části své kvóty odpovídající alespoň procentnímu podílu určenému ke stažení, aby do 31. března 2008 podaly druhou žádost umožňující jim vzdát se další části nebo celé kvóty s ohledem na situaci na trhu, která v daném okamžiku existuje.

(7)

Zdá se, že by režim restrukturalizace přinášel lepší výsledky, kdyby byli pěstitelé schopni vzdát se z vlastní iniciativy své produkce cukrové řepy nebo cukrové třtiny určené ke zpracování na cukr podléhající kvótám. Za tím účelem by měli mít pěstitelé v hospodářském roce 2008/09 možnost požádat přímo o podporu podle čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 320/2006 za předpokladu, že přestanou dodávat cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu do podniků, s nimiž je vázaly smlouvy o dodávkách v předchozím hospodářském roce. V důsledku toho by měly členské státy těmto cukrovarnickým podnikům snížit kvóty. V některých případech by mohlo být vhodnější využít této možnosti spíše na úrovni členských států než na úrovni podniků.

(8)

Aby nebyla žádostmi pěstitelů o podporu ohrožena hospodářská životaschopnost daných cukrovarnických podniků, mělo by být snížení kvóty omezeno na 10 % kvóty přidělené jednotlivým podnikům, což odpovídá procentnímu podílu na kvótě, který může členský stát přerozdělit v každém hospodářském roce v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 318/2006.

(9)

Pokud je kvóta cukrovarnickému podniku snížena v důsledku žádostí pěstitelů o podporu, měla by být tomuto podniku poskytnuta restrukturalizační podpora podle čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 320/2006. Pokud jde o výši poskytnuté podpory, mělo by jít o částky uvedené v čl. 3 odst. 5 písm. c) uvedeného nařízení. Tyto částky by však měly být sníženy, pokud podnik nepřijme opatření ve prospěch pracovních sil dotčených snížením výroby v rámci kvót.

(10)

Cukrovarnický podnik dotčený žádostmi pěstitelů o podporu by měl mít do 31. ledna předcházejícího danému hospodářskému roku právo podat žádost o restrukturalizační podporu podle článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 320/2006 za předpokladu, že se vzdá kvóty odpovídající alespoň stejné úrovni snížení kvóty, k němuž by došlo v důsledku žádostí o podporu podaných pěstiteli. V uvedeném případě by žádost cukrovarnického podniku o podporu měla nahradit žádosti pěstitelů.

(11)

Článek 6 nařízení (ES) č. 320/2006 stanoví diverzifikační podporu. Je zřejmé, že je třeba vyjasnit význam odst. 4 třetího pododstavce uvedeného článku. Mělo by být vyjasněno, že podpora vyplácená podle uvedeného článku pro opatření plánovaná v rámci osy 1 a osy 3 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 na podporu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (3) je omezena částkami a sazbami podpor stanovenými v příloze uvedeného nařízení.

(12)

V čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 se stanoví lhůty pro vyplácení podpor z restrukturalizačního fondu. Zkušenost ukazuje, že za určitých podmínek by další pobídkou k čerpání z fondu mohlo být posunutí vyplácení podpor na dřívější datum. Komise by proto měla být zmocněna, aby o takovém opatření rozhodla s přihlédnutím k dostupnosti finančních prostředků ve fondu.

(13)

Nařízení (ES) č. 320/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

V tomto nařízení by se mělo přihlédnout ke skutečnosti, že podniky se vzdaly celkové kvóty pro výrobu inulinového sirupu v rámci režimu restrukturalizace již v hospodářském roce 2006/07. Není již proto nutné odkazovat na uvedený výrobek nebo surovinu, z níž se vyrábí, tj. čekanku,

1.

Článek 3 se mění takto:

2.

V článku 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Podniky mohou do 31. března 2008 předložit dodatečnou žádost o restrukturalizační podporu za tím účelem, aby se od hospodářského roku 2008/09 vzdaly další části nebo celé kvóty, která jim byla přidělena, pokud:

Podniky, které se nacházejí v členských státech, kde je ke dni uvedenému v druhé odrážce prvního pododstavce stanoven procentní podíl určený ke stažení rovnající se nule, mohou však využít možnosti stanovené v uvedeném pododstavci nezávisle na tom, zda žádosti, ať již z iniciativy pěstitelů nebo z jejich vlastní iniciativy, byly předloženy dříve.

3.

Za článek 4 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 4a

Žádost o restrukturalizační podporu podaná pěstiteli

1.   Pokud jde o hospodářský rok 2008/09, mohou pěstitelé cukrové řepy nebo cukrové třtiny, která má být zpracována na cukr podléhající kvótám, podat danému členskému státu přímou žádost o podporu podle čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 provázenou závazkem, že přestanou dodávat určité množství cukrové řepy nebo cukrové třtiny podléhající kvótě podniku, s nímž uzavřeli smlouvu o dodání v předcházejícím hospodářském roce.

Odchylně od prvního pododstavce lze v rámci mezioborové dohody stanovit, že pouze pěstitelé, kteří uzavřeli v předchozím hospodářském roce smlouvy o dodání se stejným podnikem, budou oprávněni předložit žádost uvedenou v prvním pododstavci, pokud:

2.   Žádosti uvedené v odstavci 1 se podávají do 30. listopadu 2007. Žádosti se mohou podávat od 30. října 2007.

3.   Dotyčný členský stát sestaví seznam žádostí uvedených v odstavci 1 v chronologickém pořadí podle jejich podání a celkovou výši kvóty, která je dotčena obdrženými žádostmi, sdělí Komisi a dotyčným podnikům do deseti pracovních dnů po skončení lhůty pro podání žádostí podle odstavce 2.

4.   Dotyčný členský stát do 15. března 2008 vyhoví v chronologickém pořadí podle odstavce 3 a po ověření stanoveném v čl. 5 odst. 2 čtvrté odrážce žádostem pěstitelů odpovídajícím nejvýše 10 % kvóty na cukr přidělené jednotlivým podnikům a sníží dotyčným podnikům poměrně kvótu na cukr podle čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 318/2006. V případě uvedeném v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku však dotyčný členský stát za stejných podmínek vyhoví žádostem pěstitelů odpovídajícím nejvýše 10 % zbývající kvóty na cukr, která je pro tento členský stát stanovena v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006.

V případě, že je dosaženo některého z 10 % limitů uvedených v prvním pododstavci, zamítne dotyčný členský stát žádosti, které stanovený limit překračují, a to podle chronologického pořadí podání žádostí.

Dotyčný podnik vypracuje a provádí sociální plán uvedený v čl. 4 odst. 3 písm. f).

5.   Po přijetí žádostí členským státem v souladu s odstavcem 4 činí výše poskytnuté restrukturalizační podpory:

6.   Odstavce 4 a 5 tohoto článku se nepoužijí, pokud se od hospodářského roku 2008/09 vyhoví žádosti podniku podle článku 4, v níž se vzdá objemu kvóty, který je vyšší než kvóta, která je dotčena žádostmi pěstitelů. Totéž platí i v případě, kdy se od hospodářského roku 2008/09 vyhoví žádosti, v níž se podnik vzdá více než 10 % své kvóty.“

4.

V čl. 5 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě předložení dodatečných žádostí o restrukturalizační podporu podle čl. 4 odst. 1a rozhodnou členské státy po ověření stanoveném v čl. 5 odst. 2 čtvrté odrážce o poskytnutí podpory spojené s těmito žádostmi do konce dubna roku 2008.“

5.

V čl. 6 odst. 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku nesmí být vyšší než částky a sazby podpory stanovené v příloze nařízení (ES) č. 1698/2005.“

6.

V článku 10 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komise může rozhodnout o odložení platby podpor uvedených v článcích 6, 7, 8 a 9, dokud nejsou do restrukturalizačního fondu převedeny nezbytné finanční prostředky, nebo, jsou-li nezbytné finanční prostředky v daném fondu k dispozici, o posunutí vyplácení podpor na dřívější datum.“

7.

V článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.   V hospodářském roce 2008/09 budou podniky, kterých se týkalo použití procentního podílu určeného ke stažení stanoveného dne 16. března 2007 v čl. 1 odst. 1 nebo čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 290/2007 a které se vzdají určitého procentního podílu ze své kvóty ve výši alespoň procentního podílu určeného ke stažení, osvobozeny od platby části dočasné restrukturalizační částky, která má být zaplacena pro hospodářský rok 2007/08.

V případě, kdy jsou splněny podmínky uvedené v prvním pododstavci, se snížení dočasné restrukturalizační částky vypočte vynásobením uvedené částky procentním podílem určeným ke stažení stanoveným v souladu s čl. 1 odst. 1 nebo čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 290/2007.“

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/13

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/15

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 290/2007 ze dne 16. března 2007, kterým se pro hospodářský rok 2007/08 stanoví procentní podíl podle článku 19 nařízení (ES) č. 318/2006 (2), stanovilo pro uvedený hospodářský rok procentní podíl určený ke stažení na 13,5 %.

(2)

Ustanovením čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 290/2007 byla změněna tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci podle čl. 29 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 318/2006 tak, že bylo uplatněno snížení o stejný procentní podíl určený ke stažení v souladu s ustanovením čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 318/2006 ve znění platném v okamžiku přijetí nařízení (ES) č. 290/2007. V souladu s ustanoveními článku 19 nařízení (ES) č. 318/2006 ve znění nařízení Rady (ES) č. 1260/2007 (3) uvedená potřeba není změněna stažením uplatněným na výrobu cukru a isoglukosy podléhající kvótám. Je tedy vhodné zrušit snížení uvedené potřeby.

(3)

Nařízení (ES) č. 290/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/16

(1)

Po změně nařízení (ES) č. 320/2006 nařízením Rady (ES) č. 1261/2007 (2) je nezbytné odpovídajícím způsobem upravit nařízení Komise (ES) č. 968/2006 (3) a vyjasnit určité pojmy v něm používané.

(2)

V čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 320/2006 se stanoví procentní podíl restrukturalizační podpory určený k výplatě pěstitelům a smluvním poskytovatelům strojů ve výši 10 %. Proto již není nutné přijímat rozhodnutí za účelem stanovení výše tohoto procentního podílu, jak tomu bylo dříve, a příslušné orgány členských států také potřebují méně času ke stanovení procentního podílu podpory určené pro pěstitele na straně jedné a smluvní poskytovatele strojů na straně druhé. Lhůty pro konzultace mezi podniky a pěstiteli stanovené v čl. 2 odst. 4 a čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 968/2006 tudíž mohou být zkráceny.

(3)

V čl. 3 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 320/2006 se stanoví, že členské státy určují referenční období dodávek cukrové řepy a cukrové třtiny od pěstitelů. Pro případ, že pěstitelé uplatní své právo požádat o restrukturalizační podporu v souladu s článkem 4a nařízení (ES) č. 320/2006, stanoví čl. 4a odst. 1 první pododstavec, že tímto obdobím musí být hospodářský rok předcházející hospodářskému roku 2008/09, tj. hospodářský rok 2007/08. V zájmu jasnosti by mělo být stanoveno, že členské státy by měly v daném případě určit hospodářský rok 2007/08.

(4)

Článek 4a nařízení (ES) č. 320/2006 zavádí právo pěstitelů cukrové řepy a třtiny podat z vlastního podnětu žádost o restrukturalizační podporu. Podniky, jichž se žádosti pěstitelů dotýkají, jsou vyzvány k předložení sociálního plánu podle čl. 4a odst. 4 třetího pododstavce. Měly by být upřesněny lhůty pro předložení a požadovaný obsah těchto plánů.

(5)

Je třeba upřesnit postup pro podávání takových žádostí pěstitelů, zejména pak požadovaný obsah žádostí a adresy pro jejich doručení, zatímco členským státům bude ponechána možnost rozhodnout o dalších způsobech předávání informací. Dále je třeba vyjasnit případy, kdy by podání více než jedné žádosti od jednoho pěstitele vedlo k nezpůsobilosti každé z nich.

(6)

Počet žádostí podaných pěstiteli a množství kvóty příslušného podniku, na které se tyto žádosti vztahují, vyvolá potřebu rozhodnutí ze strany dotyčných podniků, zda chtějí podat žádost v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 320/2006. Členské státy navíc musí po obdržení žádostí pěstitelů rychle jednat a přijmout související rozhodnutí. Proto je důležité, aby se situace v souvislosti s podanými žádostmi nemohla měnit a jednou podaná žádost pěstitele nemohla být stažena.

(7)

Rovněž je třeba stanovit další postup členských států, pokud jde o oznámení podnikům, jichž se žádosti pěstitelů týkají, a oznámení Komisi, a dále pokud jde o rozhodnutí o udělení podpory na základě daných žádostí.

(8)

Pro účely sestavení seznamu žádostí pěstitelů a podniků v chronologickém pořadí by se měl den podání žádostí pěstitelů určovat podle dne podání poslední žádosti pěstitele pro každý podnik, který sám za sebe nepodal způsobilou žádost podle článku 4 nařízení (ES) č. 320/2006.

(9)

Je třeba stanovit pravidla pro sestavení seznamu žádostí pěstitelů v chronologickém pořadí v souladu s čl. 4a odst. 3 nařízení (ES) č. 320/2006 v případě, kdy je několik takových žádostí podáno současně a kdy množství cukru, na které se tyto žádosti vztahují, přesahuje limit stanovený v čl. 4a odst. 4.

(10)

Ustanovení čl. 4 odst. 1 a 1a nařízení (ES) č. 320/2006 umožňuje podnikům podat žádosti o restrukturalizační podporu při současném vzdání se kvót počínaje hospodářským rokem 2008/09 ve dvou fázích, tedy první žádost do dne 31. ledna 2008 a druhou do dne 31. března 2008. V 6. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 1261/2007, které tuto možnost stanoví, je zmíněno zavedení dvoufázového postupu podávání žádostí. Je proto vhodné stanovit, že první žádosti podniků o vzdání se kvóty mohou být znovu posouzeny vzhledem k dodatečné žádosti, pokud se příslušnému závodu nebo závodům přidělí dodatečná kvóta nebo pokud se původní žádosti podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) nově posoudí jako žádosti podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo b). Jelikož má takováto dodatečná žádost vliv na závazky, které musí být splněny, je třeba zavést povinnost přepracovat restrukturalizační plán s ohledem na zvýšenou úroveň kvóty, které se podnik vzdává, a závazky plynoucí z příslušného ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 320/2006 a předložit ho spolu s dodatečnou žádostí.

(11)

Článek 13 nařízení (ES) č. 968/2006 stanoví lhůty, ve kterých Komise určí částky přidělené každému členskému státu z restrukturalizačního fondu. Jelikož toto nařízení zavádí různé postupy podávání žádostí, je nutné prodloužit lhůty, ve kterých Komise určuje tyto částky.

(12)

V čl. 3 odst. 8 nařízení (ES) č. 320/2006 se stanoví udělování zpětných plateb v určitých situacích. Je třeba stanovit pravidla postupu v takových případech, zejména pravidla stanovení výše těchto plateb a lhůty, ve kterých musí být provedeny.

(13)

V čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 320/2006 se stanoví snížení dočasné restrukturalizační částky v případech, kdy se podniky vzdají procentního podílu své kvóty alespoň ve výši procentního podílu určeného ke stažení, který se na ně vztahuje podle nařízení (ES) č. 290/2007. Podle čl. 11 odst. 5 je možné uhradit restrukturalizační částku ve dvou splátkách. Vzhledem k tomu, že údaje pro výpočet snížení této částky nebudou ve lhůtě pro úhradu první splátky k dispozici, mělo by být stanoveno, že snížení je možné započíst proti druhé splátce této, podniky hrazené, částky.

(14)

Nařízení (ES) č. 968/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

1.

V článku 1 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

2.

Ustanovení čl. 2 odst. 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Pokud se nepodaří dospět k dohodě dříve, sestává konzultace nejméně ze dvou schůzí a trvá po dobu až 20 dní počínaje dnem, kdy byla pozvánka ke konzultaci zaslána.

Odchylně od prvního pododstavce, v případě žádostí o restrukturalizační podporu podaných v souladu s čl. 4 odst. 1a nařízení (ES) č. 320/2006 trvá konzultace po dobu až 10 dní a sestává nejméně z jedné schůze.“

3.

Článek 6 se mění takto:

4.

V článku 7 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Sociální plán podle čl. 4a odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 320/2006 musí být předložen nejpozději do 31. ledna 2008. V sociálním plánu je uveden dopad, který má snížení kvóty vyvolané žádostmi pěstitelů na pracovní síly, a předpokládané činnosti a opatření na podporu pracovních sil, jakož i související náklady.“

5.

Vkládá se nový článek 7a, který zní:

„Článek 7a

Žádost o restrukturalizační podporu podaná pěstitelem

1.   Každá žádost pěstitele musí obsahovat alespoň tyto prvky:

2.   Každá žádost pěstitele o restrukturalizační podporu se týká pouze jednoho produktu (řepa/třtina) a jednoho podniku. Má-li pěstitel dodavatelská práva k více než jednomu produktu a/nebo více než jednomu podniku, může podat jednu žádost ve vztahu k jednomu produktu a/nebo podniku.

3.   S výhradou ustanovení čl. 10 odst. 5 nemůže pěstitel jednou podanou žádost stáhnout.“

6.

Ustanovení čl. 8 odst. 6 se nahrazuje tímto:

„Do dvou pracovních dnů od vydání potvrzení o obdržení žádosti uvědomí příslušný orgán členského státu o této skutečnosti Komisi, k čemuž použije tabulku podle vzoru v příloze I. V případě potřeby se použije zvláštní tabulka pro každý produkt a každý příslušný hospodářský rok.“

7.

Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Obdržení žádosti pěstitele o restrukturalizační podporu

1.   Pěstitel podává žádost u příslušného orgánu členského státu, v němž je umístěn dotyčný podnik, na adrese uvedené pro daný členský stát v příloze II, případně na jiné adrese nebo jiným způsobem předávání informací, které příslušný orgán daného členského státu za tímto účelem oznámí. Žádost pěstitele se zasílá pouze na jednu adresu a musí obsahovat prvky uvedené v čl. 7a odst. 1.

Podá-li pěstitel více než jednu žádost týkající se stejného produktu a stejného podniku nebo doručí-li stejnou žádost na více než jednu adresu, považují se jeho žádost či žádosti za nezpůsobilé.

2.   Žádosti pěstitelů musí příslušný orgán obdržet mezi 0:00 hodin dne 30. října 2007 a 24:00 hodin dne 30. listopadu 2007. Čas se určuje podle místního času místa určení. K žádostem obdrženým před dnem 30. října 2007 nebo po dni 30. listopadu 2007 se nepřihlíží.

3.   Pro účely použití čl. 4a odst. 3 nařízení (ES) č. 320/2006 provedou členské státy předběžný výpočet množství kvóty, na něž se žádosti pěstitelů vztahují. Obsah žádostí pěstitelů, zejména pak totožnost žadatelů, se nesděluje třetím stranám.

Oznámení podle čl. 4a odst. 3 nařízení (ES) č. 320/2006 musí obsahovat všechny objemy dodávek dané dodavatelskými právy, jichž se pěstitelé vzdávají a jichž se týkají podané žádosti.“

8.

Článek 9 se mění takto:

9.

Článek 10 se mění takto:

10.

Vkládá se nový článek 11a, který zní:

„Článek 11a

Zvláštní situace v souvislosti s dodatečnými žádostmi o restrukturalizační podporu

1.   Pokud je ve vztahu k závodu, pro který byla udělena restrukturalizační podpora podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 320/2006 na základě žádosti podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení, podána dodatečná žádost o restrukturalizační podporu v souladu s čl. 4 odst. 1a uvedeného nařízení s ohledem na vzdání se dodatečné kvóty, musí být restrukturalizační plán připojený k této žádosti založen na celkové kvótě, které se podnik vzdává, a nahrazuje restrukturalizační plán předložený s první žádostí a přijatý podle čl. 5 uvedeného nařízení.

Totéž platí pro případ první a dodatečné žádosti o restrukturalizační podporu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 320/2006.

2.   Pokud je ve vztahu k závodu, pro který byla udělena restrukturalizační podpora podle čl. 3 odst. 1 písm. b) na základě žádosti podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení, podána dodatečná žádost o restrukturalizační podporu v souladu s čl. 4 odst. 1a uvedeného nařízení s ohledem na vzdání se dodatečné kvóty s cílem získat restrukturalizační podporu podle čl. 3 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, může být předchozí žádost znovu posouzena pro udělení podpory podle čl. 3 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení za předpokladu, že restrukturalizační plán připojený k této žádosti je založen na celkové kvótě, které se podnik vzdává, a nahrazuje restrukturalizační plán předložený s první žádostí a přijatý podle čl. 5 uvedeného nařízení.

Totéž platí pro případ prvních žádostí o restrukturalizační podporu podle čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 320/2006, pokud je dodatečná žádost podána s cílem získat restrukturalizační podporu podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo b) uvedeného nařízení.“

11.

V čl. 13 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„1.   Do 31. května 2008 pro hospodářský rok 2008/09 a do 31. března 2009 pro hospodářský rok 2009/10 určí Komise částky přidělené v rámci restrukturalizačního fondu každému členskému státu na:“.

12.

Název kapitoly V se nahrazuje tímto:

„VYPLÁCENÍ PODPOR A DOČASNÁ RESTRUKTURALIZAČNÍ ČÁSTKA“.

13.

V čl. 16 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Jestliže však příslušný orgán členského státu dojde k závěru, že podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 jsou splněny před výplatou kterékoli ze splátek, není tato výplata podmíněna složením jistoty.“

14.

Vkládá se nový článek 16a, který zní:

„Článek 16a

Vyplácení zpětné restrukturalizační podpory pěstitelům a podnikům za restrukturalizaci v letech 2006/07 a 2007/08

1.   Zpětné platby uvedené v čl. 3 odst. 8 nařízení (ES) č. 320/2006 představují částky vyplácené náhradou za rozdíl mezi podporou poskytnutou podnikům a pěstitelům v hospodářských letech 2006/07 a 2007/08 a podporou, která by bývala byla poskytnuta za podmínek platných pro hospodářský rok 2008/09.

Pro účely použití prvního pododstavce členské státy sdělí Komisi nejpozději do dne 30. listopadu 2007 procentní podíly, které určily pro pěstitele a smluvní poskytovatele strojů v souladu s čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 320/2006 u všech restrukturalizačních podpor udělených za hospodářské roky 2006/07 a 2007/08.

Komise určí pro jednotlivé členské státy částky, které mohou být takto zpětně vyplaceny.

2.   Zpětné platby budou provedeny v červnu roku 2008.

Ustanovení čl. 16 odst. 1 a 2 se použijí obdobně.“

15.

V čl. 22 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„1.   Jistoty podle čl. 16 odst. 1, čl. 16a odst. 2 a čl. 18 odst. 2 se uvolní za předpokladu, že:“.

16.

V kapitole V se vkládá článek 22a, který zní:

„Článek 22a

Dočasná restrukturalizační částka

Snížení dočasné restrukturalizační částky podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 320/2006 se započte proti druhé splátce této částky, jež je splatná příslušnými podniky do 31. října 2008 podle čl. 11 odst. 5 druhého pododstavce druhé odrážky.“

17.

Příloha nařízení (ES) č. 968/2006 se označuje jako příloha I.

18.

Doplňuje se příloha II ve znění uvedeném v příloze tohoto nařízení.

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/25

(1)

Nárůst letového provozu v evropské síti řízení letového provozu (dále jen EATMN) vyžaduje zvýšení kapacity řízení letového provozu. To vede k požadavku provozních zlepšení, jako je přerozdělení sektorů vzdušného prostoru, což dále vede k požadavkům dalších nových kmitočtových přídělů ve VKV leteckém rádiovém pásmu.

(2)

V důsledku obtíží při uspokojování požadavků na nové kmitočtové příděly ve VKV pásmu pro leteckou pohyblivou radiokomunikační službu (117,975 až 137 MHz), při zřeteli na omezené možnosti rozšíření přiděleného spektra (šířky leteckého VKV radiového pásma) a/nebo násobného používání přídělu o stejném kmitočtu se Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen ICAO) rozhodla snížit odstup kanálů z 25 na 8,33 kHz.

(3)

V důsledku rozhodnutí ICAO přijatých v letech 1994 a 1995 byl v říjnu 1999 zaveden nad letovou hladinou (dále jen FL) 245 v regionu ICAO EUR odstup kanálů 8,33 kHz. Zpočátku zavedlo povinné vybavení letadel rádiovým zařízením s odstupem kanálů 8,33 kHz 7 států a dalších 23 států zavedlo tuto povinnost od října 2002.

(4)

V souladu s předvídaným nárůstem poptávky po nových VKV přídělech se ICAO v roce 2002 rozhodla pokračovat v zavádění odstupu kanálů 8,33 kHz pod FL 245 a požádala Evropskou organizaci pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), aby zavádění řídila. Následně stálá komise organizace Eurocontrol doporučila přikročit k zavedení kanálového odstupu 8,33 kHz nad FL 195 v regionu ICAO EUR od 15. března 2007.

(5)

Očekává se, že v nadcházejících letech provoz i nadále poroste, což bude znamenat nové požadavky na další VKV příděly. Zavádění odstupu kanálů 8,33 kHz nad FL 195 by tak mělo být považováno pouze za první krok, který je třeba posoudit z hlediska dalšího možného včasného rozšíření na základě řádného vyhodnocení provozního, bezpečnostního a hospodářského dopadu.

(6)

V souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 byl Eurocontrol pověřen vypracováním požadavků na koordinované zavedení hlasové komunikace vzduch-země na základě sníženého odstupu kanálů 8,33 kHz. Toto nařízení je založeno na výsledné zprávě o pověření ze dne 12. října 2006.

(7)

Aby bylo možné zajistit interoperabilitu, je třeba, aby pozemní a palubní radiostanice s odstupem 8,33 kHz splňovaly minimální společné požadavky na výkon.

(8)

Jednotné použití specifických postupů v rámci prostoru jednotného evropského nebe je zásadní pro dosažení interoperability a plynulosti letového provozu.

(9)

Informace o tom, zda je letadlo vybaveno odstupem kanálů 8,33 kHz, by měly být zahrnuty do letového plánu, zpracovány a přenášeny mezi stanovišti řízení letového provozu.

(10)

Toto nařízení by nemělo pokrývat vojenské činnosti a výcvik, jak se uvádí v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

(11)

Členské státy prohlásily v obecném prohlášení o vojenských záležitostech týkajících se jednotného evropského nebe (3), že budou vzájemně spolupracovat při zohlednění vnitrostátních vojenských požadavků, aby byla koncepce pružného užívání vzdušného prostoru plně a jednotně používána ve všech členských státech všemi uživateli vzdušného prostoru. Za tímto účelem by všichni uživatelé vzdušného prostoru měli zavést hlasovou komunikaci vzduch-země se sníženým odstupem kanálů 8,33 kHz.

(12)

Provoz státního letadla, které není vybaveno odstupem kanálů 8,33 kHz letícího jako let všeobecného letového provozu může vést ke zvýšené pracovní zátěži řízení letového provozu a mít nepříznivý dopad na kapacitu a bezpečnost EATMN. Za účelem snížení tohoto dopadu by měl být co možná nejvyšší podíl státních letadel vybaven rádiovým zařízením s odstupem kanálů 8,33 kHz.

(13)

Státní letadlo přepravního typu představuje ve vzdušném prostoru, na který se toto nařízení vztahuje, nejpočetnější kategorii státních letů všeobecného letového provozu. Zajištění toho, aby taková státní letadla byla vybavena rádiovým zařízením s odstupem kanálů 8,33 kHz, by proto mělo být prvořadým úkolem.

(14)

Překážky technické nebo finanční povahy mohou členským státům zabránit, aby vybavily určité kategorie státních letadel rádiovým zařízením s odstupem kanálů 8,33 kHz. V takových případech by měla být Komise informována.

(15)

Pro udržení úrovně bezpečnosti by poskytovatelé letových navigačních služeb měli vytvořit plány týkající se přístupu ke státním letadlům, která nemohou být vybavena rádiovým zařízením s odstupem kanálů 8,33 kHz.

(16)

S ohledem na udržení nebo zvýšení stávající úrovně bezpečnosti činností by se mělo od členských států požadovat, aby zajistily, že dotčené strany provedou posouzení bezpečnosti včetně identifikace rizik, posouzení rizik a procesů k jejich zmírnění. Harmonizované provedení těchto procesů v systémech, na které se vztahuje toto nařízení, vyžaduje stanovení konkrétních bezpečnostních požadavků pro všechny požadavky na interoperabilitu a výkon.

(17)

V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 552/2004 by měla prováděcí pravidla týkající se interoperability popisovat konkrétní postupy posuzování shody, které se mají použít pro posouzení shody nebo vhodnosti k používání složek i ověření systémů.

(18)

Úroveň vyspělosti trhu pro složky, na které se vztahuje toto nařízení, je taková, že jejich shoda nebo vhodnost pro použití může být uspokojivě posouzena prostřednictvím vnitřní výrobní kontroly pomocí postupů založených na modulu A stanoveném v příloze rozhodnutí Rady 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení shody CE, které jsou určeny k použití ve směrnicích technické harmonizace (4).

(19)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe zřízeného podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004,

1.

„odstupem kanálů 8,33 kHz“ se rozumí kmitočtový rozdíl (separace) 8,33 kHz mezi sousedními kanály;

2.

„kanálem“ se rozumí číselné označení použité ve spojení s naladěním radiostanice, z kterého lze jednoznačně zjistit kmitočet použitelné radiové vlny a použitelný odstup kanálů;

3.

„stanovištěm řízení letového provozu“ (dále jen „stanovištěm ATC“) se rozumí oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž;

4.

„oblastním střediskem řízení“ (dále jen ACC) se rozumí stanoviště zřízené k poskytování letových provozních služeb řízeným letům v řízených oblastech spadajících do jeho odpovědnosti;

5.

„lety pro let podle pravidel za viditelnosti“ (lety VFR) se rozumí veškeré lety prováděné podle pravidel pro let za viditelnosti, jak jsou stanoveny v příloze 2 (7) chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944;

6.

„VKV přídělem“ se rozumí přidělení VKV kmitočtu letecké službě za účelem provozování hlasového komunikačního zařízení;

7.

„systémem s posunutou nosnou“ se rozumí systém používaný v situacích, kde rádiové pokrytí nelze zajistit jen jedním vysílačem a přijímačem a kde z důvodu potlačení zázněje (interferencí mezi vysílanými signály) jsou jednotlivé signály rozladěny (off-set) od hlavní nosné frekvence;

8.

„určeným provozním pokrytím“ se rozumí vzdušný prostor, ve kterém se poskytuje určitá služba a ve kterém je službě poskytována ochrana kmitočtu;

9.

„provozovatelem“ se rozumí osoba, organizace či podnik provozující letadla nebo nabízející jejich provoz;

10.

„pracovním místem“ se rozumí zařízení a technické vybavení, jehož prostřednictvím personál letových provozních služeb provádí úkol související s jeho prací;

11.

„radiotelefonií“ se rozumí forma rádiové komunikace určená především pro výměnu informací ve formě řeči;

12.

„koordinační dohodou“ se rozumí dohoda mezi dvěma sousedními stanovišti ATC, která stanovuje, jak mají být koordinovány jejich příslušné odpovědnosti řízení letového provozu;

13.

„integrovaným systémem základního zpracování letových plánů“ (dále jen „IFPS“) se rozumí systém uspořádání letového provozu v rámci evropské sítě, jehož prostřednictvím se poskytuje centralizovaná služba zpracování a distribuce letových plánů zabývající se přijímáním, potvrzováním a distribucí letových plánů v rámci vzdušného prostoru, na který se vztahuje toto nařízení;

14.

„státním letadlem“ se rozumí všechna letadla využívaná pro účely armády, celních orgánů a policie;

15.

„státním letadlem přepravního typu“ se rozumí státní letadla s pevnými křídly, která jsou určena pro účely přepravy osob a/nebo nákladu.

a)

informace o vybavenosti letadla odstupem kanálů 8,33 kHz musí být přenášeny mezi stanovišti ATC;

b)

informace o vybavenosti letadla odstupem kanálů 8,33 kHz musí být dostupné na příslušném pracovním místě;

c)

řídící letového provozu musí mít prostředky jak změnit informaci o vybavenosti letadla odstupem kanálů 8,33 kHz.

a)

stažení z provozní služby do 31. prosince 2010;

b)

překážek při nákupu.

a)

naléhavých technických nebo rozpočtových překážek;

b)

stažení z provozní služby do 31. prosince 2010;

c)

překážek při nákupu.

a)

vypracují a udržují provozní příručky obsahující nezbytné pokyny a informace s cílem umožnit všem příslušným pracovníkům použít toto nařízení;

b)

zajistí, aby příručky uvedené v bodu a) byly přístupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a uspořádání dokumentu;

c)

zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy vyhovovaly tomuto nařízení.

a)

vypracovala a udržovala provozní příručky obsahující nezbytné pokyny a informace s cílem umožnit všem příslušným pracovníkům použít toto nařízení;

b)

zajistila, aby příručky uvedené v bodu a) byly přístupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a uspořádání dokumentu;

c)

zajistila, aby pracovní metody a provozní postupy vyhovovaly tomuto nařízení.

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/37

(1)

Směrnice 2000/75/ES stanoví pravidla a opatření pro tlumení katarální horečky ovcí ve Společenství včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru a zákazu pro zvířata vnímavých druhů tato pásma opustit. Výjimky z tohoto zákazu může určit Komise v souladu s postupem stanoveným v uvedené směrnici.

(2)

Rozhodnutí Komise 2005/393/ES ze dne 23. května 2005 o ochranných pásmech a pásmech dozoru u katarální horečky ovcí a o podmínkách pro přemísťování zvířat uvnitř těchto pásem a z těchto pásem (3) vymezuje globální zeměpisné oblasti, ve kterých členské státy zřídí ochranná pásma a pásma dozoru (dále jen „uzavřená pásma“).

(3)

Po přijetí rozhodnutí 2005/393/ES se situace ve Společenství týkající se katarální horečky ovcí zásadním způsobem změnila a byly získány nové zkušenosti o tlumení této nákazy, zejména po nedávném zavlečení nových sérotypů viru katarální horečky ovcí, konkrétně sérotypu 8 do oblasti Společenství, kde nikdy předtím ohniska nákazy nebyla hlášena a která nebyla v souvislosti s katarální horečkou ovcí považována za rizikovou, a sérotypu 1 tohoto viru.

(4)

Na základě získaných zkušeností je vhodné na úrovni Společenství zlepšit harmonizaci předpisů o tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů vnímavých zvířat, s výjimkou volně žijící zvěře, týkajících se katarální horečky ovcí, jelikož mají zásadní význam pro bezpečný obchod s vnímavými hospodářskými zvířaty při jejich přesouvání uvnitř uzavřených pásem a mimo ně a jejich cílem je ustanovit udržitelnější strategii pro tlumení katarální horečky ovcí. V zájmu harmonizace a jasnosti je proto nutné zrušit rozhodnutí 2005/393/ES a nahradit je tímto nařízením.

(5)

Nová situace ohledně katarální horečky ovcí také přiměla Komisi k tomu, aby požádala o vědecké doporučení a pomoc Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který v roce 2007 dodal dvě vědecké zprávy a dvě vědecká stanoviska týkající se katarální horečky ovcí.

(6)

Podle směrnice 2000/75/ES se musí při vymezování ochranných pásem a pásem dozoru přihlédnout k zeměpisným, správním, ekologickým a epizootologickým faktorům spojeným s katarální horečkou ovcí a k systému kontroly. Aby mohlo být k těmto faktorům přihlédnuto, je nutné stanovit pravidla pro minimální harmonizované požadavky na sledování a dozor nad katarální horečkou ovcí ve Společenství.

(7)

Dozor a výměna informací jsou klíčovými prvky přístupu k opatřením pro tlumení katarální horečky ovcí, který je založený na posouzení rizika. Pro tento účel je vhodné doplnit definice stanovené v článku 2 směrnice 2000/75/ES o další definici, konkrétně o definici případu katarální horečky ovcí, aby byl umožněn jednoznačný výklad zásadních parametrů týkajících se vzplanutí katarální horečky ovcí.

(8)

Navíc se prokázala vhodnost koncepce uzavřených pásem, použité v rozhodnutí 2005/393/ES, zejména v případech, kdy se odhalí přítomnost viru katarální horečky ovcí v postižené oblasti ve dvou po sobě následujících obdobích. Z praktických důvodů a v zájmu jasnosti právních předpisů Společenství je vhodné stanovit definici uzavřených pásem, která se skládají z ochranných pásem a z pásem dozoru, která vymezí členské státy na základě čl. 8. odst. 1 směrnice 2000/75/ES.

(9)

Určení pásma sezónně prostého katarální horečky ovcí, kde dozor neprokázal žádný přenos katarální horečky ovcí nebo výskyt příslušných vektorů, je základním nástrojem pro udržitelné řízení při výskytu ohniska katarální horečky ovcí, které by umožnilo bezpečné přesouvání. Za tímto účelem je vhodné ustanovit harmonizovaná kritéria, která by měla být použita pro určení období sezónně prostého vektorů.

(10)

Ohnisko katarální horečky ovcí by mělo být oznámeno v souladu s článkem 3 směrnice Rady 82/894/EHS a za použití kódovaných forem a kódů stanovených rozhodnutím Komise 2005/176/ES ze dne 1. března 2005 o stanovení kódované formy a kódů pro oznamování chorob zvířat na základě směrnice 82/894/EHS (4). Ve světle současného epizootologického vývoje katarální horečky ovcí by měl být rozsah tohoto požadavku na oznamování dočasně upraven tak, aby byla přesněji definována povinnost oznamovat primární ohniska choroby.

(11)

Podle stanoviska Vědecké komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Evropského úřadu pro bezpečnost potravin o původu a výskytu katarální horečky ovcí (5), které bylo přijato dne 27. dubna 2007, je nezbytné, aby se uplatnily vhodné programy dozoru, které by odhalily výskyt katarální horečky ovcí v co nejranějším stadiu. Tyto programy dozoru by měly obsahovat klinickou, sérologickou a entomologickou složku, která by měla hladce fungovat ve všech členských státech.

(12)

Požaduje se integrovaný přístup na úrovni Společenství, aby bylo možno analyzovat epizootologické informace získané z programů pro sledování katarální horečky ovcí a programů pro dozor nad katarální horečkou ovcí, včetně informací o regionálním a globálním rozšíření jak infekce katarální horečky ovcí, tak jejích vektorů.

(13)

Rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (6) stanoví finanční příspěvek Společenství na eradikaci, tlumení a sledování katarální horečky ovcí.

(14)

Na základě rozhodnutí 90/424/EHS byla rozhodnutím Komise 2007/367/ES ze dne 25. května 2007 o finančním příspěvku Společenství Itálii na zavedení systému pro sběr a analýzu epizootologických informací o katarální horečce ovcí (7) zřízena aplikace BlueTongue NETwork, což je internetový systém pro sběr, ukládání a analýzu údajů z dozoru nad katarální horečkou ovcí v členských státech. Plné využívání uvedeného systému má zásadní důležitost pro ustanovení nejvhodnějších opatření pro tlumení nákazy, ověřování jejich účinnosti a umožnění bezpečných přesunů zvířat vnímavých druhů. Za účelem zajištění účinné a fungující výměny informací o používaných programech pro sledování katarální horečky ovcí a pro dozor nad katarální horečkou ovcí mezi členskými státy a Komisí by proto uvedená výměna informací měla probíhat v rámci systému BlueTongue NETwork.

(15)

Pokud se neukáže, že je nezbytné přistoupit k vymezení ochranných pásem a pásem dozoru na úrovni Společenství podle čl. 8 odst. 2 písm. d) směrnice 2000/75/ES, uvedené vymezení by mělo být provedeno členskými státy. Z důvodů transparentnosti by však členské státy měly bez prodlení hlásit Komisi svá ochranná pásma a pásma dozoru a veškeré změny, které se jich týkají. Zejména pokud má členský stát v úmyslu neponechat epizootologicky relevantní zeměpisnou oblast v uzavřeném pásmu, měl by Komisi předem poskytnout příslušné informace, které prokazují nepřítomnost viru katarální horečky ovcí v uvedené oblasti.

(16)

Výjimky ze zákazu přesunů vnímavých zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí z uzavřeného pásma by měly být povoleny na základě analýzy rizika, která přihlédne k údajům shromážděným v rámci programu dozoru nad katarální horečkou ovcí, k výměně údajů s ostatními členskými státy a Komisí pomocí systému BlueTongue NETwork, k místu určení zvířat a k tomu, zda vyhovují určitým veterinárním předpisům, které zaručují bezpečnost zvířat. Pro přesuny zvířat pro okamžitou porážku by také za určitých podmínek měly platit výjimky ze zákazu přesunů. S přihlédnutím k nízké úrovni rizika přesunů zvířat pro okamžitou porážku a k určitým faktorům, které toto riziko snižují, je vhodné stanovit zvláštní podmínky minimalizující riziko přenosu viru tím, že zvířata budou přepravována z hospodářství v uzavřeném pásmu na jatka určená na základě posouzení rizika.

(17)

Přesuny zvířat v rámci téhož uzavřeného pásma, kde se vyskytuje tentýž sérotyp (tytéž sérotypy) viru katarální horečky ovcí, nepředstavují pro zdraví zvířat žádné další riziko, a proto by mělo být příslušným orgánem za určitých podmínek povoleno.

(18)

Na základě stanoviska Vědecké komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Evropského úřadu pro bezpečnost potravin o vektorech a očkovacích látkách (8), přijatého dne 27. dubna 2007, mohou být přesuny zvířat imunních díky očkování nebo zvířat přirozeně imunních považovány za bezpečné bez ohledu na výskyt viru v místě původu nebo aktivitu vektorů v místě určení. Proto je nutné stanovit podmínky, které musí imunní zvířata před přesunem z uzavřeného pásma splňovat.

(19)

Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (9), směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (10), směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (11), a rozhodnutí Komise 93/444/EHS ze dne 2. července 1993 o prováděcích pravidlech k obchodu uvnitř Společenství s některými živými zvířaty a produkty určenými na vývoz do třetích zemí (12) stanoví, že přesuny zvířat musí být doprovázeny veterinárními osvědčeními. Pokud jsou uplatněny výjimky ze zákazu přesunů zvířat vnímavých druhů z uzavřeného pásma na zvířata určená pro obchod uvnitř Společenství nebo pro vývoz do třetí země, uvedená osvědčení by měla obsahovat odkaz na toto nařízení.

(20)

V souladu se stanoviskem úřadu EFSA o vektorech a očkovacích látkách je vhodné stanovit podmínky pro ošetření povolenými insekticidy v místě nakládky vozidel přepravujících vnímavá zvířata z uzavřeného pásma do oblastí mimo uzavřené pásmo nebo přes tyto oblasti. Pokud je při průjezdu uzavřeným pásmem naplánována přestávka na kontrolním stanovišti, měla by být zvířata chráněna před jakýmkoli napadením vektory. Ošetření zvířat, prostor a okolí v zamořených hospodářstvích povolenými insekticidy by však mělo být provedeno pouze podle daného protokolu na základě pozitivního výsledku posouzení rizika provedeného případ od případu, které zohledňuje zeměpisné, epizootologické, ekologické a entomologické údaje, údaje týkající se životního prostředí a posouzení nákladů a přínosů.

(21)

Veterinární osvědčení stanovená směrnicemi 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS a rozhodnutím 93/444/EHS pro zvířata určená pro obchod uvnitř Společenství nebo pro vývoz do třetí země by měla obsahovat odkaz na jakékoli ošetření insekticidy provedené v souladu s tímto nařízením.

(22)

Vzhledem k tomu, že je třeba zamezit zbytečným narušením obchodu, je nutné zavést udržitelnou strategii pro tlumení viru katarální horečky ovcí, která by umožnila bezpečný obchod se zvířaty vnímavých druhů při jejich přesouvání uvnitř uzavřených pásem a mimo ně.

(23)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

„případem katarální horečky ovcí“ se rozumí zvíře, které splňuje jeden z těchto požadavků:

Dále musí soubor epizootologických údajů ukazovat na to, že klinické příznaky nebo výsledky laboratorních vyšetření nasvědčující infekci katarální horečky ovcí jsou způsobeny výskytem viru v hospodářství, kde je zvíře drženo, a nikoli tím, že byla přivedena očkovaná nebo séropozitivní zvířata z uzavřených pásem;

b)

„ohniskem katarální horečky ovcí“ se rozumí ohnisko uvedené choroby ve smyslu definice čl. 2 písm. c) směrnice 82/894/EHS;

c)

„primárním ohniskem katarální horečky ovcí“ se rozumí ohnisko ve smyslu definice čl. 2 písm. d) směrnice 82/894/EHS s ohledem na to, že pro účely použití čl. 3 odst. 1 první odrážky uvedené směrnice je případ katarální horečky ovcí primárním ohniskem v těchto případech:

d)

„uzavřeným pásmem“ se rozumí pásmo, které se skládá jak z ochranných pásem, tak z pásem dozoru zřízených na základě čl. 8 odst. 1 směrnice 2000/75/ES;

e)

„pásmem sezónně prostým katarální horečky ovcí“ se rozumí epizootologicky relevantní zeměpisná oblast členského státu, ve které dozor po určitou část roku neprokázal žádný přenos viru katarální horečky ovcí nebo dospělých exemplářů druhů Culicoides, kteří jsou pravděpodobnými vektory katarální horečky ovcí;

f)

„tranzitem“ se rozumí přesuny zvířat:

a)

programy pro sledování katarální horečky ovcí v uzavřených pásmech (dále jen „programy pro sledování katarální horečky ovcí“);

b)

programy pro dozor nad katarální horečkou ovcí mimo uzavřená pásma (dále jen „programy pro dozor nad katarální horečkou ovcí“).

a)

měsíční zprávu, která bude poskytnuta nejpozději jeden měsíc po skončení referenčního měsíce a která bude obsahovat přinejmenším tyto informace:

b)

průběžnou zprávu zahrnující prvních šest měsíců roku, která bude poskytnuta každý rok nejpozději do 31. července a bude obsahovat přinejmenším tyto informace:

c)

výroční zprávu poskytnutou nejpozději do 30. dubna následujícího roku, která bude obsahovat informace uvedené v písm. b) bodě i) a ii) za uplynulý rok.

a)

zvířata splňují podmínky stanovené v příloze III nebo

b)

zvířata odpovídají jakýmkoli jiným vhodným veterinárním zárukám založeným na pozitivním výsledku posouzení rizika týkajícího se opatření proti šíření viru katarální horečky ovcí a ochrany proti napadením vektory, které si vyžádá příslušný orgán v místě původu a které schválí příslušný orgán v místě určení před přesunem těchto zvířat nebo

c)

zvířata jsou určena pro okamžitou porážku.

a)

splňují podmínky stanovené v příloze III tohoto nařízení nebo

b)

odpovídají jakýmkoli jiným vhodným veterinárním zárukám založeným na pozitivním výsledku posouzení rizika týkajícího se opatření proti šíření viru katarální horečky ovcí a ochrany proti napadením vektory, které si vyžádá příslušný orgán v místě původu a které schválí příslušný orgán v místě určení před přesunem těchto zvířat.

a)

nebyl v hospodářství původu zaznamenán žádný případ katarální horečky ovcí po dobu nejméně 30 dní před datem odeslání;

b)

zvířata jsou přepravována pod úředním dozorem přímo na jatka pro účely porážky do 24 hodin od příjezdu na jatka určení;

c)

příslušný orgán v místě odeslání ohlásí plánovaný přesun zvířat příslušnému orgánu v místě určení nejméně 48 hodin před nakládkou zvířat.

a)

jsou zvířata přesouvána z uzavřeného pásma přes oblasti mimo uzavřené pásmo a vozidla, ve kterých jsou přepravována, byla ošetřena schválenými insekticidy a/nebo repelenty poté, co byla příslušným způsobem očištěna a dezinfikována v místě nakládky, a v každém případě před opuštěním uzavřeného pásma;

b)

jsou zvířata přesouvána z oblasti mimo uzavřené pásmo přes uzavřené pásmo a vozidla, ve kterých jsou přepravována, byla ošetřena schválenými insekticidy a/nebo repelenty poté, co byla příslušným způsobem očištěna a dezinfikována v místě nakládky, a v každém případě před vstupem do uzavřeného pásma;

c)

jestliže je při přemísťování uzavřeným pásmem naplánována přestávka na kontrolním stanovišti, jsou zvířata chráněna před jakýmkoli napadením vektory.

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/53

(1)

Pokud je průměrná cena za jatečně upravená těla prasat na reprezentativních trzích Společenství nižší než 103 % základní ceny a předpokládá se, že se pod touto úrovní udrží i nadále, mohou být přijata intervenční opatření v odvětví vepřového masa.

(2)

Tržní ceny klesly pod tuto úroveň a tato situace by mohla na základě sezónního a cyklického vývoje přetrvat.

(3)

Je nezbytné přijmout intervenční opatření. Tato opatření mohou být omezena na podporu soukromého skladování podle nařízení Komise (EHS) č. 3444/90 ze dne 27. listopadu 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla k poskytování podpory soukromého skladování vepřového masa (2).

(4)

Podle článku 3 nařízení Rady (EHS) č. 2763/75 ze dne 29. října 1975, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování vepřového masa (3), může Komise rozhodnout o zkrácení nebo prodloužení doby skladování. K částkám podpory pro určitou skladovací dobu je třeba dodatečně stanovit přirážky a srážky pro případy, ve kterých Komise přijme uvedené rozhodnutí.

(5)

V zájmu usnadnění správní a kontrolní činnosti vyplývající z uzavírání smluv je nutno stanovit minimální množství.

(6)

Jistota musí být stanovena na tak vysoké úrovni, aby zaručila dodržování závazků převzatých ze strany skladovatele.

(7)

Řídící výbor pro vepřové maso nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

a)

10 tun pro vykostěné produkty;

b)

15 tun pro ostatní produkty.

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/55

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty na rok 2007.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky z populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou pro rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/57

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty pro rok 2007.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky z populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou pro rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/59

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty pro rok 2007.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky z populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou pro rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/61

(1)

Článek 2 nařízení Rady (EHS) č. 2681/74 ze dne 21. října 1974, týkající se financování výdajů vzniklých v souvislosti s dodávkou zemědělských produktů jako potravinové pomoci (3) ze strany Společenství, stanoví, že část výdajů odpovídající dle pravidel Společenství vývozním náhradám pro dané produkty je třeba naúčtovat Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu, oddělení záruk.

(2)

Za účelem jednoduššího stanovení a řízení rozpočtu pro opatření Společenství v oblasti potravinové pomoci a ve snaze informovat členské státy o míře účasti Společenství na financování vnitrostátních opatření potravinové pomoci je třeba určit výši náhrad poskytovaných pro tato opatření.

(3)

Obecná a prováděcí pravidla stanovená článkem 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článkem 13 nařízení (ES) č. 1785/2003 pro vývozní náhrady jsou přiměřeně použitelná pro výše uvedená opatření.

(4)

Specifická kritéria, která je třeba vzít v úvahu při výpočtu vývozní náhrady pro rýži, jsou definována v článku 14 nařízení (ES) č. 1785/2003.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

27.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/63

(1)

Rozhodnutí bylo určeno společnostem Aalberts Industries NV, Aquatis France SAS, Simplex Armaturen + Fittings GmbH & Co. KG, VSH Italia Srl, Yorkshire Fittings Limited, Advanced Fluid Connections plc, IBP Limited, International Building Products France SA, International Building Products GmbH, Delta plc, Aldway Nine Limited, Delta Engineering Holdings Limited, Druryway Samba Limited, Flowflex Holdings Ltd, Flowflex Components Ltd, IMI plc, IMI Kynoch Ltd, Mueller Industries Inc, Mueller Europe Ltd, WTC Holding Company Inc, Pegler Ltd, Tomkins plc, FRA.BO SpA, Supergrif SL, SANHA Kaimer GmbH & Co. KG, Kaimer GmbH & Co. Holdings KG, SANHA Italia srl, Viega GmbH & Co. KG, Legris Industries SA a Comap SA.

(2)

Výše uvedených 30 právních subjektů (patřících 11 podnikům, přičemž některé právní subjekty jsou odpovědné jako mateřské společnosti) se podílelo na jediném a trvajícím porušování článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP v období od 31. prosince 1988 do 1. dubna 2004 v odvětví tvarovek v EHP. Ne všechny podniky se podílely na tomto protiprávním jednání po celou dobu jeho trvání.

(3)

Hlavní znaky protiprávního jednání byly tyto: účastníci hospodářské soutěže jednali o cenách, sjednávali, prováděli a monitorovali cenové dohody, jakož i slevy a rabaty, sjednávali mechanismy provádění, rozdělovali si trhy a zákazníky, vyměňovali si hospodářsky významné a důvěrné informace týkající se trhu nebo společností, účastnili se pravidelných schůzek a stýkali se jinak za účelem dohodnutí výše uvedených omezení a sledování jejich provádění v EHP.

(4)

Dotčeným výrobkem jsou měděné tvarovky, včetně tvarovek z měděných slitin (např. dělový bronz, mosaz a jiné slitiny na bázi mědi). Tvarovka spojuje trubky používané při dopravě vody, vzduchu, plynu atd. pro domovní instalace, vytápění, pro sanitární a jiné účely. Existují různé druhy tvarovek, např. koncové, pájecí, kompresní, tlakové a zasouvací. Toto rozhodnutí se vztahuje na všechny tyto druhy.

(5)

Šetření prokázalo, že kartel byl rozšířen na celé území EHP. V rámci EHP činila v roce 2003 hodnota trhu s měděnými tvarovkami a tvarovkami z měděných slitin přibližně 525 milionů EUR za zhruba 960 milionů kusů.

(6)

V lednu 2001 společnost Mueller Industries Inc Komisi informovala o existenci kartelu v odvětví tvarovek (a v ostatních souvisejících výrobních odvětvích na trhu s měděnými trubkami) a projevila zájem spolupracovat s Komisí ve smyslu oznámení o shovívavosti z roku 1996. Společnost Mueller předložila Komisi důkazy, které umožnily provést kontroly.

(7)

Ve dnech 22. a 23. března 2001 Komise provedla první neohlášené kontroly týkající se měděných trubek i tvarovek. V dubnu 2001 bylo rozhodnuto případ rozdělit na měděné sanitární trubky (38.069), průmyslové trubky (38.240) a tvarovky (38.121). Ve dnech 24. a 25. dubna 2001 Komise provedla další neohlášené kontroly na místě v prostorách skupiny Delta. Tyto kontroly se týkaly pouze tvarovek. V odvětví měděných trubek Komise vydala dvě rozhodnutí o uložení pokut ve věci průmyslových trubek (v roce 2003) a ve věci měděných sanitárních trubek (v roce 2004).

(8)

V září 2003 po kontrolách a po zaslání dopisů se žádostmi o informace požádala skupina IMI o shovívavost. Po této žádosti o shovívavost následovala žádost skupiny Delta (v březnu 2004) a žádost společnosti Frabo (v červenci 2004). Poslední žádost o shovívavost byla podána společností Oystertec/Advanced Fluid Connections plc v květnu 2005.

(9)

Sdělení o námitkách bylo určeno 30 podnikům patřícím 11 společnostem a jednomu sdružení podniků. Všechny strany vyjma společnosti Flowflex, Comap a Supergrif uplatnily své právo být vyslechnuty a zúčastnily se ústního slyšení, které se konalo ve dnech 25. a 26. ledna 2006.

(10)

Ačkoliv existují náznaky, že k prvním protisoutěžním stykům mezi výrobci tvarovek ve Spojeném království došlo již před rokem 1988, důkazy, které má Komise k dispozici, spolehlivě prokazují, že prosinec 1988 byl okamžikem zahájení protiprávního jednání. Na základě toho Komise usuzovala, že tajné dohody ve Spojeném království mezi výrobci ve Spojeném království začaly dne 31. prosince 1988. Co se týká chování výrobců tvarovek na celoevropské úrovni, vzhledem k volné podobě a průzkumné povaze kontaktů do ledna 1991 Komise omezila své posouzení podle pravidel hospodářské soutěže na období od 31. ledna 1991, což je den, kdy se uskutečnila první schůzka „Super-EFMA“, na niž se účastníci hospodářské soutěže dohodli na cenách, a kdy byly celoevropské dohody doloženy jako organizovaný a strukturovaný systém.

(11)

Další důkazy ve spisu Komise prokazují, že toto protiprávní jednání pokračovalo i po kontrolách Komise provedených v březnu a dubnu 2001, v případě společností Comap, IBP/Oystertec (Advanced Fluid Connections) a Frabo trvalo do dubna 2004 a bylo v menším rozsahu, pokud jde o společnost Delta. Co se týká společnosti Aalberts, tato se podílela na protiprávním jednání po kontrolách v období mezi červnem 2003 a dubnem 2004. Jedná se o první případ kartelu, kdy některé účastnící se společnosti pokračovaly v protiprávním jednání po dobu 3 let po provedení kontrol.

(12)

Celková struktura opatření narušujících hospodářskou soutěž v odvětví tvarovek prokazuje, že je lze považovat za jediné porušení, kdy účastníci hospodářské soutěže jednali o cenách, sjednávali, prováděli a monitorovali cenové dohody, jakož i slevy a rabaty, sjednávali mechanismy provádění, rozdělovali si trhy a zákazníky a vyměňovali si hospodářsky důležité a důvěrné informace o trzích.

(13)

Pokud jde o závažnost protiprávního jednání, jeho dopad na trh a zeměpisný rozsah, musí být toto protiprávní jednání kvalifikováno jako velmi závažné.

(14)

Jelikož byly zjištěny značné rozdíly v podílu jednotlivých podniků v tomto odvětví ovládaném kartelem co se týče obratu, Komise použila při zohledňování jejich podílu v kartelu různý přístup (rozdělení do skupin). Tento přístup má rozlišit, jak se jednotlivé podniky podílely na narušování hospodářské soutěže.

(15)

Podniky byly rozděleny do šesti skupin podle jejich relativní důležitosti. Jako základ pro určení relativní důležitosti podniků při protiprávním jednání Komise vzala v úvahu příslušné podíly jednotlivých podniků na trzích s dotčeným výrobkem. Důležitost jednotlivých podniků při protiprávním jednání byla porovnána na základě jejich podílů na trzích v EHP v roce 2000, a to u všech podniků vyjma společnosti Aalberts a Advanced Fluid Connections, u nichž se za základ pro zařazení do příslušné skupiny bral rok 2003. Komise zvolila rok 2000, jelikož to byl poslední rok porušování, v němž se všechny podniky, jimž je toto rozhodnutí určeno, s výjimkou dvou zmíněných společností podílely na kartelu.

(16)

V souladu s tím byly společnosti Viegener a Aalberts zařazeny do první skupiny. Společnosti IMI a Delta do druhé skupiny, společnost Advanced Fluid Connections do třetí skupiny, společnost Legris Industries do čtvrté skupiny, společnosti SANHA Kaimer, Flowflex, Frabo a Mueller do páté skupiny a společnost Pegler do šesté skupiny.

(17)

Aby byla stanovena taková výše pokuty, která by zajistila dostatečný odrazující účinek, považovala Komise za vhodné použít u pokuty uložené společnosti Tomkins/Pegler násobící koeficient. V roce 2005, tedy v posledním finančním roce, který předcházel tomuto rozhodnutí, činil celkový obrat společnosti Tomkins, mateřské společnosti společnosti Pegler, 4,65 miliardy EUR.

(18)

V souladu s předchozími rozhodnutími považovala Komise za vhodné znásobit pokutu pro společnost Tomkins.

(19)

Podle doby trvání protiprávního jednání jednotlivých právních subjektů byly rovněž použity různé násobící koeficienty.

(20)

V rozhodnutí bylo shledáno, že společnosti Oystertec/Advanced Fluid Connections, Comap, Frabo a v menším rozsahu Delta neukončily protiprávní jednání okamžitě po kontrolách. Tyto podniky se podílely na protiprávním jednání i poté, co byly provedeny kontroly. Co se týká společnosti Aalberts, bylo zjištěno, že tato se na protiprávním jednání po kontrolách podílela v období od června 2003 do dubna 2004. Toto chování představuje nehorázné ignorování pravidel hospodářské soutěže. Pokud Komise provádí šetření v případě kartelu, dotčené podniky oficiálně upozorní, že mohlo dojít k porušení pravidel hospodářské soutěže. Zkušenosti ukazují, že v naprosté většině případů kontroly podnítí podniky k tomu, aby okamžitě ukončily protiprávní jednání, čímž je zajištěna okamžitá úleva pro zákazníky do doby, než Komise vydá v daném případě rozhodnutí. V tomto smyslu mají kontroly dotčené podniky odradit, aby pokračovaly v protiprávním jednání. Podniky by proto v období po provedení šetření měly neprodleně ukončit jakékoliv protiprávní jednání. Tyto podniky však kontroly ignorovaly a některé z nich v protiprávním jednání pokračovaly ještě 3 roky poté.

(21)

To opravňovalo ke zvýšení základní částky pokuty, jež má být uložena společnostem Aalberts, Advanced Fluid Connections, Comap, Frabo a Delta.