ISSN 1725-5074
Úřední věstník
Evropské unie
L 282
České vydání
Právní předpisy
Svazek 50
26. října 2007
|
ISSN 1725-5074 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 282 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 50 |
|
Obsah |
|
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné |
Strana |
|
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
|
* |
||
|
|
* |
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
* |
Nařízení Komise (ES) č. 1255/2007 ze dne 25. října 2007 o změně nařízení (ES) č. 874/2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace ( 1 ) |
|
|
|
* |
Nařízení Komise (ES) č. 1256/2007 ze dne 25. října 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 829/2007, pokud jde o přechodné období poskytnuté pro používání obchodních dokladů a veterinárních osvědčení pro vedlejší produkty živočišného původu ( 1 ) |
|
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné |
|
|
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
|
Komise |
|
|
|
|
2007/686/ES |
|
|
|
* |
||
|
|
|
2007/687/ES |
|
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 18. srpna 2006, kterým se prohlašuje spojení podniků za slučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP (Věc COMP/M.3848 – Sea-Invest/EMO-EKOM) (oznámeno pod číslem K(2006) 3710) ( 1 ) |
|
|
|
|
2007/688/ES |
|
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 19. října 2007, kterým se mění rozhodnutí 2005/393/ES, pokud jde o uzavřená pásma v souvislosti s katarální horečkou ovcí (oznámeno pod číslem K(2007) 5054) ( 1 ) |
|
|
|
|
2007/689/ES |
|
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 25. října 2007, kterým se mění dodatek k příloze VI aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska, pokud jde o některá zařízení na zpracování mléka v Bulharsku (oznámeno pod číslem K(2007) 5170) ( 1 ) |
|
|
|
III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU |
|
|
|
|
AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU |
|
|
|
* |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné
NAŘÍZENÍ
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/1 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1247/2007
ze dne 22. října 2007,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1947/2005, pokud jde o vnitrostátní podporu poskytovanou Finskem na osiva a osivo obilovin
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 36 a čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec uvedené smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce nařízení Rady (ES) č. 1947/2005 (1) Finsko může na základě povolení Komise udělovat kvůli svým specifickým klimatickým podmínkám podporu na určitá množství osiv a určitá množství osiva obilovin vyprodukovaná ve Finsku. |
|
(2) |
Na základě informací, jež Finsko poslalo Komisi, Komise zaslala Radě zprávu, a to v souladu s čl. 8 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1947/2005. Tato zpráva ukazuje, že producenti osiv a osiva obilovin ve Finsku mají přístup k jiným režimům podpory a mohou z tohoto důvodu využívat subvence, určené pro finské zemědělce na kompenzaci klimatických podmínek, v nichž vykonávají svou činnost. |
|
(3) |
Zpráva rovněž ukazuje, že objem produkce osiva obilovin ve Finsku zaznamenal vzestupnou tendenci a že dovezené množství osiva obilovin je ve srovnání s množstvím domácí produkce malé. Ze zprávy navíc vyplývá, že tam, kde se domácí produkce osiva snížila, vzrostly dovozy a naopak, což vede k závěru, že nahrazení domácího osiva dovozy je možné a že vnitrostátní finská podpora může narušit hospodářskou soutěž ve vztahu k dováženým produktům. |
|
(4) |
Osivo bojínku lučního se ve Finsku množí za takřka optimálních a konkurenceschopných podmínek. Zachování vázané podpory u produkce bojínku lučního je motivací k tomu, produkovat ve Finsku osivo bojínku lučního. Poskytování vnitrostátní podpory na osivo bojínku lučního by se proto mělo zrušit. |
|
(5) |
Z výše uvedených důvodů a kvůli řádnému fungování vnitřního trhu je vhodné, aby se Finsku pozastavila možnost poskytovat vnitrostátní podporu na osiva a osivo obilovin. Aby však zemědělci ve Finsku měli možnost připravit se na situaci po zrušení vnitrostátní podpory, je vhodné podporu na produkci osiv a osiva obilovin s výjimkou osiva bojínku lučního poskytovat v průběhu přechodného období, po jehož uplynutí bude podpora zrušena. |
|
(6) |
S ohledem na prozatímní přezkoumání systému vnitrostátní podpory by se od Finska mělo požadovat, aby předložilo podrobnou zprávu o výsledcích poskytnuté vnitrostátní podpory. |
|
(7) |
Nařízení (ES) č. 1947/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V článku 8 nařízení (ES) č. 1947/2005 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Finsko smí na základě povolení Komise poskytovat podporu na určitá množství osiv s výjimkou osiva bojínku lučního (Phleum pratense L.) a na určitá množství osiva obilovin vyprodukovaná výhradně ve Finsku až do sklizně v roce 2010 včetně.
Finsko podá Komisi podrobnou zprávu o výsledcích povolené podpory nejpozději do 31. prosince 2008.“
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 22. října 2007.
Za Radu
předseda
J. SILVA
(1) Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 3.
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/3 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1248/2007
ze dne 22. října 2007,
kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 2040/2000 o rozpočtové kázni
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 37, 279 a 308 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
s ohledem na stanovisko Účetního dvora (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Rady (ES) č. 2040/2000 ze dne 26. září 2000 o rozpočtové kázni (3) stanoví pravidla k zajištění řádného řízení výdajů Společenství, které se vztahují jednak na záruční sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, jednak na rezervy na vnější operace, v souladu se zásadami řádného finančního řízení schválenými v interinstitucionální dohodě ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu (4). |
|
(2) |
Pokud jde o část I nařízení (ES) č. 2040/2000 týkající se zemědělských výdajů, stropy stanovené ve finančním rámci na období 2007–2013 uvedeném v příloze I interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 (5) (dále jen „interinstitucionální dohoda z roku 2006“) vylučují nezbytnost zachovávat zemědělskou směrnou částku stanovenou v nařízení. |
|
(3) |
Zbývající ustanovení části I nařízení (ES) č. 2040/2000 týkající se rozpočtové kázně v zemědělství byla nahrazena články 18, 19 a 20 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (6). |
|
(4) |
Pokud jde o část II nařízení (ES) č. 2040/2000 týkající se rezerv na vnější operace, nejsou již zvláštní ustanovení a opatření, která jsou v rámci systému vlastních zdrojů výjimečná, pro financování záručního fondu a rezervy na pomoc při mimořádných událostech potřebná. Rezervy na záruky za úvěry byly ve finančním rámci na roky 2007–2013 v interinstitucionální dohodě z roku 2006 nahrazeny rozpočtovou linií v rámci okruhu 4 „EU jako globální hráč“. Hlavní zásady pro rezervy na pomoc při mimořádných událostech jsou stanoveny v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7), a výše a podmínky jejich využití jsou stanoveny v interinstitucionální dohodě z roku 2006. Vzhledem k tomu, že zájmy třetích stran nejsou přímo dotčeny, není již nezbytné tyto prvky do nařízení zahrnovat. |
|
(5) |
Veškerá ustanovení v nařízení (ES) č. 2040/2000 se proto stala neúčinnými. |
|
(6) |
Nařízení (ES) č. 2040/2000 by proto mělo být zrušeno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 2040/2000 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2007.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 22. října 2007.
Za Radu
předseda
J. SILVA
(1) Stanovisko ze dne 13. března 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Úř. věst. C 8, 12.1.2007, s. 3.
(3) Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 27.
(4) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.
(5) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(6) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 378/2007 (Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1).
(7) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/5 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1249/2007
ze dne 25. října 2007
o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze. |
|
(2) |
Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. října 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 756/2007 (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 41).
PŘÍLOHA
nařízení Komise ze dne 25. října 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny
|
(EUR/100 kg) |
||
|
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Standardní dovozní hodnota |
|
0702 00 00 |
MA |
57,7 |
|
MK |
35,2 |
|
|
ZZ |
46,5 |
|
|
0707 00 05 |
EG |
151,2 |
|
JO |
190,9 |
|
|
MA |
35,8 |
|
|
MK |
45,9 |
|
|
TR |
149,9 |
|
|
ZZ |
114,7 |
|
|
0709 90 70 |
TR |
124,8 |
|
ZZ |
124,8 |
|
|
0805 50 10 |
AR |
76,8 |
|
TR |
88,5 |
|
|
UY |
73,9 |
|
|
ZA |
54,4 |
|
|
ZZ |
73,4 |
|
|
0806 10 10 |
BR |
246,8 |
|
MK |
26,1 |
|
|
TR |
124,5 |
|
|
US |
212,4 |
|
|
ZZ |
152,5 |
|
|
0808 10 80 |
AU |
148,5 |
|
CL |
161,2 |
|
|
MK |
35,3 |
|
|
NZ |
104,7 |
|
|
US |
96,8 |
|
|
ZA |
102,6 |
|
|
ZZ |
108,2 |
|
|
0808 20 50 |
AR |
49,1 |
|
CN |
65,0 |
|
|
TR |
124,4 |
|
|
ZZ |
79,5 |
|
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/7 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1250/2007
ze dne 25. října 2007,
kterým se stanoví vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Článek 32 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou. |
|
(2) |
S ohledem na současnou situaci na trhu s cukrem by vývozní náhrady měly být stanoveny v souladu s pravidly a určitými kritérii podle článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 318/2006. |
|
(3) |
Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat rozlišení náhrady podle místa určení. |
|
(4) |
Náhrady by měly být poskytovány pouze pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež splňují požadavky nařízení (ES) č. 318/2006. |
|
(5) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vývozní náhrady podle článku 32 nařízení (ES) č. 318/2006 se poskytují pro produkty a částky, které jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. října 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízení Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).
PŘÍLOHA
Vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu platné ode dne 26. října 2007 (1)
|
Kód produktu |
Místo určení |
Měrná jednotka |
Výše náhrady |
|||||||
|
1701 11 90 9100 |
S00 |
EUR/100 kg |
28,57 (2) |
|||||||
|
1701 11 90 9910 |
S00 |
EUR/100 kg |
28,57 (2) |
|||||||
|
1701 12 90 9100 |
S00 |
EUR/100 kg |
28,57 (2) |
|||||||
|
1701 12 90 9910 |
S00 |
EUR/100 kg |
28,57 (2) |
|||||||
|
1701 91 00 9000 |
S00 |
EUR/1 % sacharózy × 100 kg čisté hmotnosti produktu |
0,3106 |
|||||||
|
1701 99 10 9100 |
S00 |
EUR/100 kg |
31,06 |
|||||||
|
1701 99 10 9910 |
S00 |
EUR/100 kg |
31,06 |
|||||||
|
1701 99 10 9950 |
S00 |
EUR/100 kg |
31,06 |
|||||||
|
1701 99 90 9100 |
S00 |
EUR/1 % sacharózy × 100 kg čisté hmotnosti produktu |
0,3106 |
|||||||
|
Pozn. Místa určení jsou vymezena takto:
|
||||||||||
(1) Částky stanovené v této příloze se v souladu s rozhodnutím Rady 2005/45/ES ze dne 22. prosince 2004 o uzavření a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské produkty (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 17), nepoužijí s účinkem od 1. února 2005.
(2) Tato částka se vztahuje na surový cukr s výtěžností 92 %. Pokud je výtěžnost vyváženého surového cukru jiná než 92 %, použitelná výše náhrady se v případě každé dotčené vývozní operace vynásobí přepočítacím koeficientem, který se získá vydělením výtěžnosti vyváženého cukru, vypočítané v souladu s přílohou I bodu III odst. 3 nařízení (ES) č. 318/2006, číslem 92.
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/9 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1251/2007
ze dne 25. října 2007,
kterým se stanoví vývozní náhrady pro sirupy a některé další cukerné produkty vyvážené v nezměněném stavu
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Článek 32 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c), d) a g) uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou. |
|
(2) |
S ohledem na současnou situaci na trhu s cukrem by vývozní náhrady měly být stanoveny v souladu s pravidly a určitými kritérii podle článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 318/2006. |
|
(3) |
Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat rozlišení náhrady podle místa určení. |
|
(4) |
Náhrady by měly být poskytovány pouze pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež splňují požadavky nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2). |
|
(5) |
Vývozní náhrady mohou být stanoveny, aby pokryly rozdíl v konkurenceschopnosti vývozu Společenství a třetí země. Vývoz Společenství do některých blízkých míst určení a do třetích zemí, které poskytují produktům Společenství preferenční dovozní zacházení, je v současné době ve zvláště příznivém konkurenčním postavení. Vývozní náhrady pro vývoz do těchto míst určení by proto měly být zrušeny. |
|
(6) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Vývozní náhrady podle článku 32 nařízení (ES) č. 318/2006 se poskytují pro produkty a částky podle přílohy tohoto nařízení, za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.
2. Aby byly produkty způsobilé pro poskytnutí náhrady podle odstavce 1, musí splňovat příslušné požadavky uvedené v článcích 3 a 4 nařízení (ES) č. 951/2006.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. října 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).
(2) Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2031/2006 (Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 43).
PŘÍLOHA
Vývozní náhrady pro sirupy a některé další produkty z cukru vyvážené v nezměněném stavu platné ode dne 26. října 2007 (1)
|
Kód produktu |
Místo určení |
Měrná jednotka |
Výše náhrady |
|||||||
|
1702 40 10 9100 |
S00 |
EUR/100 kg sušiny |
31,06 |
|||||||
|
1702 60 10 9000 |
S00 |
EUR/100 kg sušiny |
31,06 |
|||||||
|
1702 60 95 9000 |
S00 |
EUR/1 % sacharózy × 100 kg čisté hmotnosti produktu |
0,3106 |
|||||||
|
1702 90 30 9000 |
S00 |
EUR/100 kg sušiny |
31,06 |
|||||||
|
1702 90 60 9000 |
S00 |
EUR/1 % sacharózy × 100 kg čisté hmotnosti produktu |
0,3106 |
|||||||
|
1702 90 71 9000 |
S00 |
EUR/1 % sacharózy × 100 kg čisté hmotnosti produktu |
0,3106 |
|||||||
|
1702 90 99 9900 |
S00 |
EUR/1 % sacharózy × 100 kg čisté hmotnosti produktu |
0,3106 (2) |
|||||||
|
2106 90 30 9000 |
S00 |
EUR/100 kg sušiny |
31,06 |
|||||||
|
2106 90 59 9000 |
S00 |
EUR/1 % sacharózy × 100 kg čisté hmotnosti produktu |
0,3106 |
|||||||
|
Pozn.: Místa určení jsou vymezena takto:
|
||||||||||
(1) Částky stanovené v této příloze se v souladu s rozhodnutím Rady 2005/45/ES ze dne 22. prosince 2004 o uzavření a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské produkty (Úř. věst L 23, 26.1.2005, s. 17), nepoužijí s účinkem od 1. února 2005.
(2) Základní částka se nevztahuje na produkt definovaný v bodě 2 přílohy nařízení Komise (EHS) č. 3513/92 (Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 12).
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/11 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1252/2007
ze dne 25. října 2007,
kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad pro bílý cukr v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 900/2007
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 33 odst. 2 třetí pododstavec písm. b) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 900/2007 ze dne 27. července 2007 o stálém nabídkovém řízení až do konce hospodářského roku 2007/2008 na stanovení vývozních náhrad bílého cukru (2) požaduje vyhlášení dílčích nabídkových řízení. |
|
(2) |
Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 900/2007 a po přezkoumání nabídek podaných v rámci dílčího nabídkového řízení, které končí dne 25. října 2007, je vhodné stanovit maximální výši vývozních náhrad pro uvedené dílčí nabídkové řízení. |
|
(3) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Pro dílčí nabídkové řízení, které končí dne 25. října 2007, je maximální výše vývozních náhrad pro produkt uvedený v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 900/2007 stanovena na 36,062 EUR/100 kg.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. října 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).
(2) Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 26.
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/12 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1253/2007
ze dne 25. října 2007,
kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad pro bílý cukr v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 1060/2007
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 33 odst. 2 třetí pododstavec písm. b) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1060/2007 ze dne 14. září 2007 o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej cukru ze zásob intervenčních agentur Belgie, České republiky, Španělska, Irska, Itálie, Maďarska, Polska, Slovenska a Švédska na vývoz (2) požaduje vyhlášení dílčích nabídkových řízení. |
|
(2) |
Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2007 a po přezkoumání nabídek podaných v rámci dílčího nabídkového řízení, které končí dne 24. října 2007, je vhodné stanovit maximální výši vývozních náhrad pro uvedené dílčí nabídkové řízení. |
|
(3) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Pro dílčí nabídkové řízení, které končí dne 24. října 2007, je maximální výše vývozních náhrad pro produkt uvedený v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2007 stanovena na 436,40 EUR/t.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. října 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).
(2) Úř. věst. L 242, 15.9.2007, s. 8.
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/13 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1254/2007
ze dne 25. října 2007,
kterým se stanoví vývozní náhrady pro produkty zpracované z obilovin a rýže
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (2), a zejména na čl. 14 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článku 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou. |
|
(2) |
Na základě článku 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 musí být náhrady stanoveny se zřetelem na situaci a na vývojové perspektivy, jednak co se týče dostupného množství obilovin, rýže a zlomkové rýže a jejich ceny na trhu Společenství, a také co se týče cen obilovin, rýže, zlomkové rýže a produktů z obilovin na světovém trhu. Na základě týchž článků je rovněž důležité zajistit vyváženou situaci a přirozený vývoj cen a obchodu na trzích s obilovinami a rýží. Zároveň je třeba vzít v úvahu ekonomický aspekt zamýšlených vývozů a potřebu vyhnout se narušení trhu Společenství. |
|
(3) |
Nařízení Komise (ES) č. 1518/95 (3) o dovozním a vývozním režimu produktů zpracovaných z obilovin a rýže, stanovuje v článku 2 zvláštní kritéria, která je třeba vzít v úvahu pro výpočet náhrady pro tyto produkty. |
|
(4) |
Přidělenou náhradu pro určité zpracované produkty je třeba odstupňovat podle obsahu popelovin, surových vláken, slupek, bílkovin, tuků nebo škrobu; tento obsah je dobrým ukazatelem množství základního produktu skutečně obsaženého ve zpracovaném produktu. |
|
(5) |
U hlíz manioku a jiných kořenových plodin a tropických hlízovitých plodin, jakož i jejich mouček, nyní ekonomický aspekt případných vývozů, zejména vzhledem k povaze a původu těchto produktů, nevyžaduje stanovení vývozních náhrad. U některých produktů zpracovaných z obilovin se nyní vzhledem k malému podílu Společenství na světovém trhu nevyžaduje stanovení vývozní náhrady. |
|
(6) |
Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou mít za následek potřebu rozlišit náhradu poskytovanou pro určité produkty podle jejich místa určení. |
|
(7) |
Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit. |
|
(8) |
Některé produkty zpracované z kukuřice mohou projít tepelným zpracováním, což by mohlo vést k tomu, že by byla poskytnuta náhrada, která neodpovídá kvalitě produktu. Je tedy nutné upřesnit, že se na tyto produkty, které obsahují předželatinovaný škrob, možnost poskytnutí vývozní náhrady nevztahuje. |
|
(9) |
Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vývozní náhrady pro produkty uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1518/95 se stanovují dle přílohy tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. října 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve zněni nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).
(2) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1549/2004 (Úř. věst. L 280, 31.8.2004, s. 13).
(3) Úř. věst. L 147, 30.6.1995, s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2993/95 (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 25).
PŘÍLOHA
nařízení Komise ze dne 25. října 2007, kterým se stanoví vývozní náhrady pro produkty zpracované z obilovin a rýže
|
Kód produktu |
Země určení |
Měrná jednotka |
Výše náhrad |
||||||
|
1102 20 10 9200 (1) |
C10 |
EUR/t |
0,92 |
||||||
|
1102 20 10 9400 (1) |
C10 |
EUR/t |
0,79 |
||||||
|
1102 20 90 9200 (1) |
C10 |
EUR/t |
0,79 |
||||||
|
1102 90 10 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1102 90 10 9900 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1102 90 30 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1103 19 40 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1103 13 10 9100 (1) |
C10 |
EUR/t |
1,19 |
||||||
|
1103 13 10 9300 (1) |
C10 |
EUR/t |
0,92 |
||||||
|
1103 13 10 9500 (1) |
C10 |
EUR/t |
0,79 |
||||||
|
1103 13 90 9100 (1) |
C10 |
EUR/t |
0,79 |
||||||
|
1103 19 10 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1103 19 30 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1103 20 60 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1103 20 20 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 19 69 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 12 90 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 12 90 9300 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 19 10 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 19 50 9110 |
C10 |
EUR/t |
1,06 |
||||||
|
1104 19 50 9130 |
C10 |
EUR/t |
0,86 |
||||||
|
1104 29 01 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 29 03 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 29 05 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 29 05 9300 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 22 20 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 22 30 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 23 10 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,99 |
||||||
|
1104 23 10 9300 |
C10 |
EUR/t |
0,76 |
||||||
|
1104 29 11 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 29 51 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 29 55 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 30 10 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1104 30 90 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,17 |
||||||
|
1107 10 11 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1107 10 91 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1108 11 00 9200 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1108 11 00 9300 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1108 12 00 9200 |
C10 |
EUR/t |
1,06 |
||||||
|
1108 12 00 9300 |
C10 |
EUR/t |
1,06 |
||||||
|
1108 13 00 9200 |
C10 |
EUR/t |
1,06 |
||||||
|
1108 13 00 9300 |
C10 |
EUR/t |
1,06 |
||||||
|
1108 19 10 9200 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1108 19 10 9300 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1109 00 00 9100 |
C10 |
EUR/t |
0,00 |
||||||
|
1702 30 51 9000 (2) |
C10 |
EUR/t |
1,03 |
||||||
|
1702 30 59 9000 (2) |
C10 |
EUR/t |
0,79 |
||||||
|
1702 30 91 9000 |
C10 |
EUR/t |
1,03 |
||||||
|
1702 30 99 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,79 |
||||||
|
1702 40 90 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,79 |
||||||
|
1702 90 50 9100 |
C10 |
EUR/t |
1,03 |
||||||
|
1702 90 50 9900 |
C10 |
EUR/t |
0,79 |
||||||
|
1702 90 75 9000 |
C10 |
EUR/t |
1,08 |
||||||
|
1702 90 79 9000 |
C10 |
EUR/t |
0,75 |
||||||
|
2106 90 55 9000 |
C14 |
EUR/t |
0,79 |
||||||
|
POZN: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1). Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11). Ostatní země určení jsou definovány následovně:
|
|||||||||
(1) Pro produkty, které prošly tepelným zpracováním způsobujícím předželatinování škrobu, se neposkytuje žádná náhrada.
(2) Náhrady jsou poskytovány podle nařízení Rady (EHS) č. 2730/75 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 281, 1.11.1975, s. 20).
POZN: Kódy produktů, jakož i kódy zemí určení série „A“ jsou definovány v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).
Číselné kódy zemí určení jsou definovány v nařízení (ES) č. 2081/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 11).
Ostatní země určení jsou definovány následovně:
|
C10 |
: |
Všechny země určení. |
|
C14 |
: |
Všechny země urèení s výjimkou Švýcarska a Lichtenštejnska. |
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/16 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1255/2007
ze dne 25. října 2007
o změně nařízení (ES) č. 874/2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně .eu (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení,
po konzultaci s rejstříkem v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 733/2002,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 (2) provádí nařízení (ES) č. 733/2002 tím, že stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady pro registraci. |
|
(2) |
Článek 8 nařízení (ES) č. 874/2004 provádí obecná pravidla týkající se zeměpisných pojmů tím, že stanoví postup, který členským státům, kandidátským zemím a všem členům Evropského hospodářského prostoru umožňuje, aby jejich vláda požádala o registraci či rezervaci jejich názvu. Ve shodě s tímto cílem a s ohledem na plné zaručení geopolitické a jazykové rozmanitosti Evropské unie a zájmů členských států i evropských občanů bylo nařízení (ES) č. 874/2004 dne 10. října 2005 změněno nařízením (ES) č. 1654/2005 o změně nařízení (ES) č. 874/2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace. Ustanovením čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 1654/2005 byla doplněna příloha, včetně seznamu názvů, které mohou registrovat některé třetí země, včetně zemí, které jsou kandidáty na přistoupení k Evropské unii. |
|
(3) |
Dne 1. ledna 2007 k Evropské unii přistoupily Bulharsko a Rumunsko. Bulharsko a Rumunsko by proto měly mít možnost registrovat jména domén, která byla podle článku 8 nařízení (ES) č. 874/2004 vyhrazena pro ně. V zájmu zajištění právní jasnosti toho, že tyto dva členské státy mají uvedenou možnost, by měla být změněna příloha obsažená v nařízení (ES) č. 874/2004. |
|
(4) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Komunikačního výboru zřízeného podle čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (3), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (ES) č. 874/2004 se nahrazuje zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Viviane REDING
členka Komise
(1) Úř. věst. L 113, 30.4.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 40. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1654/2005 (Úř. věst. L 266, 11.10.2005, s. 35).
(3) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 717/2007 (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32).
PŘÍLOHA
1. Seznam názvů podle zemí a zemí, které je mohou registrovat
RAKOUSKO
|
1. |
österreich |
|
2. |
oesterreich |
|
3. |
republik-österreich |
|
4. |
republik-oesterreich |
|
5. |
afstria |
|
6. |
dimokratia-afstria |
|
7. |
østrig |
|
8. |
republikken-østrig |
|
9. |
oestrig |
|
10. |
austria |
|
11. |
republic-austria |
|
12. |
república-austria |
|
13. |
autriche |
|
14. |
république-autriche |
|
15. |
oostenrijk |
|
16. |
republiek-oostenrijk |
|
17. |
república-austria |
|
18. |
itävalta |
|
19. |
itävallan-tasavalta |
|
20. |
itaevalta |
|
21. |
österrike |
|
22. |
oesterrike |
|
23. |
republik-österrike |
|
24. |
rakousko |
|
25. |
republika-rakousko |
|
26. |
repubblica-austria |
|
27. |
austrija |
|
28. |
republika-austrija |
|
29. |
respublika-austrija |
|
30. |
ausztria |
|
31. |
Osztrák-Köztársaság |
|
32. |
Republika-Austriacka |
|
33. |
rakúsko |
|
34. |
republika-rakúsko |
|
35. |
avstrija |
|
36. |
republika-avstrija |
|
37. |
awstrija |
|
38. |
republika-awstrija |
|
39. |
republikösterreich |
|
40. |
republikoesterreich |
|
41. |
dimokratiaafstria |
|
42. |
republikkenøstrig |
|
43. |
republicaustria |
|
44. |
repúblicaaustria |
|
45. |
républiqueautriche |
|
46. |
repubblicaaustria |
|
47. |
republiekoostenrijk |
|
48. |
repúblicaaustria |
|
49. |
tasavaltaitävalta |
|
50. |
republikösterrike |
|
51. |
republikarakousko |
|
52. |
republikaaustrija |
|
53. |
respublikaaustrija |
|
54. |
OsztrákKöztársaság |
|
55. |
RepublikaAustriacka |
|
56. |
republikarakúsko |
|
57. |
republikaavstrija |
|
58. |
republikaawstrija |
|
59. |
aostria |
|
60. |
vabariik-aostria |
|
61. |
vabariikaostria |
BELGIE
|
1. |
belgie |
|
2. |
belgië |
|
3. |
belgique |
|
4. |
belgien |
|
5. |
belgium |
|
6. |
bélgica |
|
7. |
belgica |
|
8. |
belgio |
|
9. |
belgia |
|
10. |
belgija |
|
11. |
vlaanderen |
|
12. |
wallonie |
|
13. |
wallonië |
|
14. |
brussel |
|
15. |
vlaamse-gemeenschap |
|
16. |
franse-gemeenschap |
|
17. |
duitstalige-gemeenschap |
|
18. |
vlaams-gewest |
|
19. |
waals-gewest |
|
20. |
brussels-hoofdstedelijk-gewest |
|
21. |
flandre |
|
22. |
bruxelles |
|
23. |
communauté-flamande |
|
24. |
communaute-flamande |
|
25. |
communauté-française |
|
26. |
communaute-francaise |
|
27. |
communaute-germanophone |
|
28. |
communauté-germanophone |
|
29. |
région-flamande |
|
30. |
region-flamande |
|
31. |
région-wallonne |
|
32. |
region-wallonne |
|
33. |
région-de-bruxelles-capitale |
|
34. |
region-de-bruxelles-capitale |
|
35. |
flandern |
|
36. |
wallonien |
|
37. |
bruessel |
|
38. |
brüssel |
|
39. |
flaemische-gemeinschaft |
|
40. |
flämische-gemeinschaft |
|
41. |
franzoesische-gemeinschaft |
|
42. |
französische-gemeinschaft |
|
43. |
deutschsprachige-gemeinschaft |
|
44. |
flaemische-region |
|
45. |
flämische-region |
|
46. |
wallonische-region |
|
47. |
region-bruessel-hauptstadt |
|
48. |
region-brüssel-hauptstadt |
|
49. |
flanders |
|
50. |
wallonia |
|
51. |
brussels |
|
52. |
flemish-community |
|
53. |
french-community |
|
54. |
german-speaking-community |
|
55. |
flemish-region |
|
56. |
walloon-region |
|
57. |
brussels-capital-region |
|
58. |
flandes |
|
59. |
valonia |
|
60. |
bruselas |
|
61. |
comunidad-flamenca |
|
62. |
comunidad-francesa |
|
63. |
comunidad-germanófona |
|
64. |
comunidad-germanofona |
|
65. |
region-flamenca |
|
66. |
región-flamenca |
|
67. |
region-valona |
|
68. |
región-valona |
|
69. |
region-de-bruselas-capital |
|
70. |
región-de-bruselas-capital |
|
71. |
fiandre |
|
72. |
vallonia |
|
73. |
communita-fiamminga |
|
74. |
communità-fiamminga |
|
75. |
communita-francese |
|
76. |
communità-francese |
|
77. |
communita-di-lingua-tedesca |
|
78. |
communità-di-lingua-tedesca |
|
79. |
regione-fiamminga |
|
80. |
regione-vallona |
|
81. |
regione-di-bruxelles-capitale |
|
82. |
flandres |
|
83. |
bruxelas |
|
84. |
comunidade-flamenga |
|
85. |
comunidade-francofona |
|
86. |
comunidade-germanofona |
|
87. |
regiao-flamenga |
|
88. |
região-flamenga |
|
89. |
regiao-vala |
|
90. |
região-vala |
|
91. |
regiao-de-bruxelas-capital |
|
92. |
região-de-bruxelas-capital |
|
93. |
vallonien |
|
94. |
bryssel |
|
95. |
flamlaendskt-spraakomraade |
|
96. |
fransktalande-spraakomraade |
|
97. |
tysktalande-spraakomraade |
|
98. |
flamlaendska-regionen |
|
99. |
vallonska-regionen |
|
100. |
bryssel-huvustad |
|
101. |
det-flamske-sprogsamfund |
|
102. |
det-franske-sprogsamfund |
|
103. |
det-tysktalende-sprogsamfund |
|
104. |
den-flamske-region |
|
105. |
den-vallonske-region |
|
106. |
regionen-bruxelles-hovedstadsomraadet |
|
107. |
flanderi |
|
108. |
flaaminkielinen-yhteiso |
|
109. |
ranskankielinen-yhteiso |
|
110. |
saksankielinen-yhteiso |
|
111. |
flanderin-alue |
|
112. |
vallonian-alue |
|
113. |
brysselin-alue |
|
114. |
flandry |
|
115. |
valonsko |
|
116. |
brusel |
|
117. |
vlamske-spolecenstvi |
|
118. |
francouzske-spolecenstvi |
|
119. |
germanofonni-spolecenstvi |
|
120. |
vlamsky-region |
|
121. |
valonsky-region |
|
122. |
region-brusel |
|
123. |
flandrija |
|
124. |
valonija |
|
125. |
bruselj |
|
126. |
flamska-skupnost |
|
127. |
frankofonska-skupnost |
|
128. |
germanofonska-skupnost |
|
129. |
flamska-regija |
|
130. |
valonska-regija |
|
131. |
regija-bruselj |
BULHARSKO
|
1. |
българия |
|
2. |
bulgaria |
|
3. |
bulharsko |
|
4. |
bulgarien |
|
5. |
bulgaaria |
|
6. |
βουλγαρία |
|
7. |
bulgarie |
|
8. |
bulgarija |
|
9. |
bulgarije |
|
10. |
bolgarija |
|
11. |
republicofbulgaria |
|
12. |
the-republic-of-bulgaria |
|
13. |
the_republic_of_bulgaria |
|
14. |
republic-of-bulgaria |
|
15. |
republic_of_bulgaria |
|
16. |
republicbulgaria |
|
17. |
republic-bulgaria |
|
18. |
republic_bulgaria |
|
19. |
repubblicadibulgaria |
|
20. |
repubblica-di-bulgaria |
|
21. |
repubblica_di_bulgaria |
|
22. |
repubblicabulgaria |
|
23. |
repubblica-bulgaria |
|
24. |
repubblica_bulgaria |
|
25. |
republikbulgarien |
|
26. |
republik-bulgarien |
|
27. |
republik_bulgarien |
|
28. |
bulgaariavabariik |
|
29. |
bulgaaria-vabariik |
|
30. |
bulgaaria_vabariik |
|
31. |
δημοκρατιατησβουλγαριας |
|
32. |
δημοκρατια-της-βουλγαριας |
|
33. |
δημοκρατια_της_βουλγαριας |
|
34. |
republiekbulgarije |
|
35. |
republiek-bulgarije |
|
36. |
republiek_bulgarije |
|
37. |
republikabolgarija |
|
38. |
republika-bolgarija |
|
39. |
republika_bolgarija |
|
40. |
republikabulgaria |
|
41. |
republika-bulgaria |
|
42. |
republika_bulgaria |
|
43. |
bulharskarepublica |
|
44. |
bulharska-republica |
|
45. |
bulharska_republica |
|
46. |
republiquebulgarie |
|
47. |
republique-bulgarie |
|
48. |
republique_bulgarie |
|
49. |
republicabulgarija |
|
50. |
republica-bulgārija |
|
51. |
republica_bulgārija |
|
52. |
repúblikabulgária |
|
53. |
repúblika-bulgária |
|
54. |
repúblika_bulgária |
|
55. |
repúblicabulgaria |
|
56. |
república-bulgaria |
|
57. |
república_bulgaria |
|
58. |
bulgarja |
|
59. |
bălgarija |
|
60. |
bulgariantasavalta |
|
61. |
bulgarian-tasavalta |
|
62. |
bulgarian_tasavalta |
|
63. |
republikenbulgarien |
|
64. |
republiken-bulgarien |
|
65. |
republiken_bulgarien |
|
66. |
repulicabulgaria |
|
67. |
repulica-bulgaria |
|
68. |
repulica_bulgaria |
|
69. |
köztársaságbulgária |
|
70. |
köztársaság-bulgária |
|
71. |
köztársaság_bulgária |
KYPR
|
1. |
cypern |
|
2. |
cyprus |
|
3. |
cyprus |
|
4. |
kypros |
|
5. |
chypre |
|
6. |
zypern |
|
7. |
κυπρος |
|
8. |
cipro |
|
9. |
chipre |
|
10. |
chipre |
|
11. |
cypern |
|
12. |
anchipír |
|
13. |
kypr |
|
14. |
küpros |
|
15. |
ciprus |
|
16. |
kipras |
|
17. |
kipra |
|
18. |
ćipru |
|
19. |
cypr |
|
20. |
ciper |
|
21. |
cyprus |
|
22. |
kibris |
|
23. |
republikkencypern |
|
24. |
republiekcyprus |
|
25. |
republicofcyprus |
|
26. |
kyproksentasavalta |
|
27. |
republiquedechypre |
|
28. |
republikzypern |
|
29. |
κυπριακηδημοκρατια |
|
30. |
repubblicadicipro |
|
31. |
republicadechipre |
|
32. |
republicadechipre |
|
33. |
cypernsrepublik |
|
34. |
poblachtnacipíre |
|
35. |
kyperskarepublika |
|
36. |
küprosevabariik |
|
37. |
ciprusiköztàrsasàg |
|
38. |
kiprorespublika |
|
39. |
kiprasrepublika |
|
40. |
republikata’ćipru |
|
41. |
republikacypryjska |
|
42. |
republikaciper |
|
43. |
cyperskarepublika |
|
44. |
kibriscumhuriyeti |
ČESKÁ REPUBLIKA
|
1. |
ceska-republika |
|
2. |
den-tjekkiske-republik |
|
3. |
tschechische-republik |
|
4. |
tsehhi-vabariik |
|
5. |
τσεχικη-δημοκρατια |
|
6. |
czech-republic |
|
7. |
repulica-checa |
|
8. |
republique-tcheque |
|
9. |
repubblica-ceca |
|
10. |
cehijas-republika |
|
11. |
cekijos-respublika |
|
12. |
cseh-koztarsasag |
|
13. |
repubblica-ceka |
|
14. |
tsjechische-republiek |
|
15. |
republika-czeska |
|
16. |
republica-checa |
|
17. |
ceska-republika |
|
18. |
ceska-republika |
|
19. |
tsekin-tasavalta |
|
20. |
tjeckiska-republiken |
|
21. |
ceskarepublika |
|
22. |
dentjekkiskerepublik |
|
23. |
tschechischerepublik |
|
24. |
tsehhivabariik |
|
25. |
τσεχικηδημοκρατια |
|
26. |
czechrepublic |
|
27. |
repulicacheca |
|
28. |
republiquetcheque |
|
29. |
repubblicaceca |
|
30. |
cehijasrepublika |
|
31. |
cekijosrespublika |
|
32. |
csehkoztarsasag |
|
33. |
repubblicaceka |
|
34. |
tsjechischerepubliek |
|
35. |
republikaczeska |
|
36. |
republicacheca |
|
37. |
ceskarepublika |
|
38. |
ceskarepublika |
|
39. |
tsekintasavalta |
|
40. |
tjeckiskarepubliken |
|
41. |
czech |
|
42. |
cesko |
|
43. |
tjekkiet |
|
44. |
tschechien |
|
45. |
tsehhi |
|
46. |
τσεχια |
|
47. |
czechia |
|
48. |
chequia |
|
49. |
tchequie |
|
50. |
cechia |
|
51. |
cehija |
|
52. |
cekija |
|
53. |
csehorszag |
|
54. |
tsjechie |
|
55. |
czechy |
|
56. |
chequia |
|
57. |
ceska |
|
58. |
tsekinmaa |
|
59. |
tjeckien |
|
60. |
cechy |
|
61. |
česka-republika |
|
62. |
tsehhi-vabariik |
|
63. |
republica-checa |
|
64. |
republique-tcheque |
|
65. |
čehijas-republika |
|
66. |
cseh-köztarsasag |
|
67. |
republica-checa |
|
68. |
česka-republika |
|
69. |
českarepublika |
|
70. |
tsehhivabariik |
|
71. |
republicacheca |
|
72. |
republiquetcheque |
|
73. |
čehijasrepublika |
|
74. |
csehköztarsasag |
|
75. |
republicacheca |
|
76. |
českarepublika |
|
77. |
česko |
|
78. |
tsjechië |
|
79. |
tsehhi |
|
80. |
chequia |
|
81. |
tchequie |
|
82. |
čehija |
|
83. |
csehorszag |
|
84. |
česka |
|
85. |
čechy |
DÁNSKO
|
1. |
danemark |
|
2. |
denemarken |
|
3. |
danmark |
|
4. |
denmark |
|
5. |
tanska |
|
6. |
δανία |
|
7. |
danimarca |
|
8. |
dinamarca |
|
9. |
dänemark |
|
10. |
dánsko |
|
11. |
taani |
|
12. |
danija |
|
13. |
dānija |
|
14. |
id-danimarka |
|
15. |
dania |
|
16. |
danska |
|
17. |
dánia |
ESTONSKO
|
1. |
eesti |
|
2. |
estija |
|
3. |
estland |
|
4. |
estonia |
|
5. |
estónia |
|
6. |
estonie |
|
7. |
estonija |
|
8. |
estonja |
|
9. |
εσθονία |
|
10. |
igaunija |
|
11. |
viro |
FINSKO
|
1. |
suomi |
|
2. |
finland |
|
3. |
finska |
|
4. |
finskó |
|
5. |
finlândia |
|
6. |
finlandia |
|
7. |
finlandja |
|
8. |
finnország |
|
9. |
suomija |
|
10. |
somija |
|
11. |
finlande |
|
12. |
φινλανδία |
|
13. |
soomi |
|
14. |
finnland |
|
15. |
finsko |
FRANCIE
|
1. |
francia |
|
2. |
francie |
|
3. |
frankrig |
|
4. |
frankreich |
|
5. |
prantsusmaa |
|
6. |
γαλλια |
|
7. |
gallia |
|
8. |
france |
|
9. |
france |
|
10. |
francia |
|
11. |
francija |
|
12. |
prancūzija |
|
13. |
prancuzija |
|
14. |
franciaország |
|
15. |
franciaorszag |
|
16. |
franza |
|
17. |
frankrijk |
|
18. |
francja |
|
19. |
frança |
|
20. |
francúzsko |
|
21. |
francuzsko |
|
22. |
francija |
|
23. |
ranska |
|
24. |
frankrike |
|
25. |
französischerepublik |
|
26. |
französische-republik |
|
27. |
französische_republik |
|
28. |
franzosischerepublik |
|
29. |
franzosische-republik |
|
30. |
franzosische_republik |
|
31. |
franzoesischerepublik |
|
32. |
franzoesische-republik |
|
33. |
franzoesische_republik |
|
34. |
frenchrepublic |
|
35. |
french-republic |
|
36. |
french_republic |
|
37. |
republiquefrançaise |
|
38. |
republique-française |
|
39. |
republique_française |
|
40. |
républiquefrançaise |
|
41. |
république-française |
|
42. |
république_française |
|
43. |
republiquefrancaise |
|
44. |
republique-francaise |
|
45. |
republique_francaise |
|
46. |
républiquefrancaise |
|
47. |
république-francaise |
|
48. |
république_francaise |
|
49. |
alsace |
|
50. |
auvergne |
|
51. |
aquitaine |
|
52. |
basse-normandie |
|
53. |
bassenormandie |
|
54. |
bourgogne |
|
55. |
bretagne |
|
56. |
centre |
|
57. |
champagne-ardenne |
|
58. |
champagneardenne |
|
59. |
corse |
|
60. |
franche-comte |
|
61. |
franche-comté |
|
62. |
franchecomte |
|
63. |
franchecomté |
|
64. |
haute-normandie |
|
65. |
hautenormandie |
|
66. |
ile-de-France |
|
67. |
île-de-France |
|
68. |
iledeFrance |
|
69. |
îledeFrance |
|
70. |
languedoc-roussillon |
|
71. |
languedocroussillon |
|
72. |
limousin |
|
73. |
lorraine |
|
74. |
midi-pyrenees |
|
75. |
midi-pyrénées |
|
76. |
midipyrenees |
|
77. |
midipyrénées |
|
78. |
nord-pas-de-calais |
|
79. |
nordpasdecalais |
|
80. |
paysdelaloire |
|
81. |
pays-de-la-loire |
|
82. |
picardie |
|
83. |
poitou-charentes |
|
84. |
poitoucharentes |
|
85. |
provence-alpes-cote-d-azur |
|
86. |
provence-alpes-côte-d-azur |
|
87. |
provencealpescotedazur |
|
88. |
provencealpescôtedazur |
|
89. |
rhone-alpes |
|
90. |
rhône-alpes |
|
91. |
rhonealpes |
|
92. |
rhônealpes |
|
93. |
guadeloupe |
|
94. |
guyane |
|
95. |
martinique |
|
96. |
reunion |
|
97. |
réunion |
|
98. |
mayotte |
|
99. |
saint-pierre-et-miquelon |
|
100. |
saintpierreetmiquelon |
|
101. |
polynesie-française |
|
102. |
polynésie-française |
|
103. |
polynesie-francaise |
|
104. |
polynésie-francaise |
|
105. |
polynesiefrançaise |
|
106. |
polynésiefrançaise |
|
107. |
polynesiefrancaise |
|
108. |
polynésiefrancaise |
|
109. |
nouvelle-caledonie |
|
110. |
nouvelle-calédonie |
|
111. |
nouvellecaledonie |
|
112. |
nouvellecalédonie |
|
113. |
wallis-et-futuna |
|
114. |
wallisetfutuna |
|
115. |
terres-australes-et-antarctiques-françaises |
|
116. |
terres-australes-et-antarctiques-françaises |
|
117. |
terresaustralesetantarctiquesfrançaises |
|
118. |
terresaustralesetantarctique-françaises |
|
119. |
saint-barthélémy |
|
120. |
saintbarthélémy |
|
121. |
saint-barthelemy |
|
122. |
saintbarthelemy |
|
123. |
saint-martin |
|
124. |
saintmartin |
NĚMECKO
|
1. |
deutschland |
|
2. |
federalrepublicofgermany |
|
3. |
bundesrepublik-deutschland |
|
4. |
bundesrepublikdeutschland |
|
5. |
allemagne |
|
6. |
republiquefederaled'allemagne |
|
7. |
alemanna |
|
8. |
repúblicafederaldealemania |
|
9. |
germania |
|
10. |
repubblicafederaledigermania |
|
11. |
germany |
|
12. |
federalrepublicofgermany |
|
13. |
tyskland |
|
14. |
forbundsrepublikkentyskland |
|
15. |
duitsland |
|
16. |
bondsrepubliekduitsland |
|
17. |
nemecko |
|
18. |
spolkovárepublikanemecko |
|
19. |
alemanha |
|
20. |
republicafederaldaalemanha |
|
21. |
niemczech |
|
22. |
republikafederalnaniemiec |
|
23. |
németország |
|
24. |
németországiszövetségiköztársaság |
|
25. |
vokietijos |
|
26. |
vokietijosfederacinerespublika |
|
27. |
vacija |
|
28. |
vacijasfederativarepublika |
|
29. |
däitschland |
|
30. |
bundesrepublikdäitschland |
|
31. |
germanja |
|
32. |
repubblikafederalitagermanja |
|
33. |
gearmaine |
|
34. |
poblachtchnaidhmenagearmaine |
|
35. |
saksamaa |
|
36. |
saksamaaliitvabariik |
|
37. |
nemcija |
|
38. |
zweznarepublikanemcija |
|
39. |
γερμανία |
|
40. |
saksa |
|
41. |
saksanliittotasavalta |
|
42. |
Baden-Württemberg |
|
43. |
Bavaria |
|
44. |
Bayern |
|
45. |
Berlin |
|
46. |
Brandenburg |
|
47. |
Bremen |
|
48. |
Hamburg |
|
49. |
Hessen |
|
50. |
Lower-Saxony |
|
51. |
Mecklenburg-Western-Pomerania |
|
52. |
Mecklenburg-Vorpommern |
|
53. |
niedersachsen |
|
54. |
nordrhein-Westfalen |
|
55. |
northrhine-Westphalia |
|
56. |
Rheinland-Pfalz |
|
57. |
Rhineland-Palatinate |
|
58. |
Saarland |
|
59. |
Sachsen |
|
60. |
Sachsen-Anhalt |
|
61. |
Saxony |
|
62. |
Saxony-Anhalt |
|
63. |
Schleswig-Holstein |
|
64. |
Thüringen |
|
65. |
Thuringia |
|
66. |
Baden-Wuerttemberg |
|
67. |
bade-wurtemberg |
|
68. |
le-bade-wurtemberg |
|
69. |
Baden-Wurttemberg |
|
70. |
BadenWürttemberg |
|
71. |
BadenWuerttemberg |
|
72. |
badewurtemberg |
|
73. |
lebadewurtemberg |
|
74. |
BadenWurttemberg |
|
75. |
Baviera |
|
76. |
Bavière |
|
77. |
Freistaat-Bayern |
|
78. |
FreistaatBayern |
|
79. |
Free-State-of-Bavaria |
|
80. |
Stato-Libero-di-Baviera |
|
81. |
Etat-Libre-Bavière |
|
82. |
Brandebourg |
|
83. |
Brandeburgo |
|
84. |
Brandenburgii |
|
85. |
freieundhansestadthamburg |
|
86. |
freie-und-hansestadt-hamburg |
|
87. |
freiehansestadthamburg |
|
88. |
freie-hansestadt-hamburg |
|
89. |
hansestadt-hamburg |
|
90. |
hansestadthamburg |
|
91. |
stadthamburg |
|
92. |
stadt-hamburg |
|
93. |
hamburg-stadt |
|
94. |
hamburg |
|
95. |
landhamburg |
|
96. |
land-hamburg |
|
97. |
hamburku |
|
98. |
hampuriin |
|
99. |
hamborg |
|
100. |
hamburgo |
|
101. |
hambourg |
|
102. |
amburgo |
|
103. |
hamburgu |
|
104. |
hanbao |
|
105. |
hamburuku |
|
106. |
hamburk |
|
107. |
hesse |
|
108. |
hassia |
|
109. |
nordrheinwestfalen |
|
110. |
northrhinewestphalia |
|
111. |
northrhine-westfalia |
|
112. |
northrhinewestfalia |
|
113. |
rhenanie-du-nord-westphalie |
|
114. |
rhenaniedunordwestphalie |
|
115. |
lasaxe |
|
116. |
sachsen |
|
117. |
sajonia |
|
118. |
sajónia |
|
119. |
saksen |
|
120. |
saksimaa |
|
121. |
saksio |
|
122. |
saksonia |
|
123. |
saksonijos |
|
124. |
saška |
|
125. |
saska |
|
126. |
sasko |
|
127. |
sassonia |
|
128. |
saxe |
|
129. |
saxonia |
|
130. |
saxónia |
|
131. |
szászország |
|
132. |
szaszorszag |
|
133. |
Σαξωνία |
|
134. |
саксония |
|
135. |
freistaat-sachsen |
|
136. |
sorben |
|
137. |
serbja |
|
138. |
Sorben-Wenden |
|
139. |
Wenden |
|
140. |
lausitzer-sorben |
|
141. |
domowina |
ŘECKO
|
1. |
Grecia |
|
2. |
Graekenland |
|
3. |
Griechenland |
|
4. |
Hellas |
|
5. |
Greece |
|
6. |
Grece |
|
7. |
Grecia |
|
8. |
Griekenland |
|
9. |
Grecia |
|
10. |
Kreikka |
|
11. |
Grekland |
|
12. |
Recko |
|
13. |
Kreeka |
|
14. |
Graecia |
|
15. |
Graikija |
|
16. |
Gorogorszag |
|
17. |
Grecja |
|
18. |
Grecja |
|
19. |
Grecko |
|
20. |
Grcija |
MAĎARSKO
|
1. |
magyarkoztarsasag |
|
2. |
republicofhungary |
|
3. |
republiquedehongrie |
|
4. |
republikungarn |
|
5. |
republicadehungria |
|
6. |
repubblicadiungheria |
|
7. |
republicadahungria |
|
8. |
ungerskarepubliken |
|
9. |
unkarintasavalta |
|
10. |
denungarskerepublik |
|
11. |
derepublikhongarije |
|
12. |
republikawegierska |
|
13. |
ungarivabariik |
|
14. |
ungarijasrepublika |
|
15. |
vengrijosrespublika |
|
16. |
magyarorszag |
|
17. |
hungary |
|
18. |
hongrie |
|
19. |
ungarn |
|
20. |
hungria |
|
21. |
ungheria |
|
22. |
ungern |
|
23. |
unkari |
|
24. |
hongarije |
|
25. |
wegry |
|
26. |
madarsko |
|
27. |
ungari |
|
28. |
ungarija |
|
29. |
vengrija |
|
30. |
magyarköztársaság |
|
31. |
magyarország |
|
32. |
madarskarepublika |
|
33. |
republikamadzarska |
|
34. |
madzarsko |
|
35. |
ουγγαρια |
|
36. |
ουγρικιδεμοκρατια |
|
37. |
nyugatdunántúl |
|
38. |
középdunántúl |
|
39. |
déldunántúl |
|
40. |
középmagyarország |
|
41. |
északmagyarország |
|
42. |
északalföld |
|
43. |
délalföld |
|
44. |
nyugatdunantul |
|
45. |
kozepdunantul |
|
46. |
deldunantul |
|
47. |
kozepmagyarorszag |
|
48. |
eszakmagyarorszag |
|
49. |
eszakalfold |
|
50. |
delalfold |
IRSKO
|
1. |
irlanda |
|
2. |
irsko |
|
3. |
irland |
|
4. |
iirimaa |
|
5. |
ireland |
|
6. |
irlande |
|
7. |
irlanda |
|
8. |
Īrija |
|
9. |
Airija |
|
10. |
Írország |
|
11. |
L-Irlanda |
|
12. |
iρλανδία |
|
13. |
ierland |
|
14. |
irlandia |
|
15. |
Írsko |
|
16. |
irska |
|
17. |
irlanti |
|
18. |
irland |
|
19. |
.irlande |
|
20. |
Ιρλανδία |
|
21. |
irlande |
|
22. |
republicofireland |
|
23. |
eire |
ITÁLIE
|
1. |
Repubblica-Italiana |
|
2. |
RepubblicaItaliana |
|
3. |
Italia |
|
4. |
Italy |
|
5. |
Italian |
|
6. |
Italien |
|
7. |
Italija |
|
8. |
Itália |
|
9. |
Italië |
|
10. |
Italien |
|
11. |
Itálie |
|
12. |
Italie |
|
13. |
Olaszország |
|
14. |
Itālija |
|
15. |
Włochy |
|
16. |
Ιταλία |
|
17. |
Italja |
|
18. |
Taliansko |
|
19. |
Itaalia |
|
20. |
Abruzzo |
|
21. |
Basilicata |
|
22. |
Calabria |
|
23. |
Campania |
|
24. |
Emilia-Romagna |
|
25. |
Friuli-VeneziaGiulia |
|
26. |
Lazio |
|
27. |
Liguria |
|
28. |
Lombardia |
|
29. |
Marche |
|
30. |
Molise |
|
31. |
Piemonte |
|
32. |
Puglia |
|
33. |
Sardegna |
|
34. |
Sicilia |
|
35. |
Toscana |
|
36. |
Trentino-AltoAdige |
|
37. |
Umbria |
|
38. |
Valled'Aosta |
|
39. |
Veneto |
LOTYŠSKO
|
1. |
Λετονία |
|
2. |
Lettorszag |
|
3. |
Latvja |
|
4. |
Letland |
|
5. |
Lotwa |
|
6. |
Letonia |
|
7. |
Lotyssko |
|
8. |
Latvija |
|
9. |
Lettland |
|
10. |
Latvia |
|
11. |
Lotyssko |
|
12. |
Letland |
|
13. |
Lettland |
|
14. |
Lati |
|
15. |
Letonia |
|
16. |
Lettonie |
|
17. |
Lettonia |
|
18. |
Republicoflatvia |
|
19. |
Latvijskajarespublika |
LITVA
|
1. |
lietuva |
|
2. |
leedu |
|
3. |
liettua |
|
4. |
litauen |
|
5. |
lithouania |
|
6. |
lithuania |
|
7. |
litouwen |
|
8. |
lituania |
|
9. |
lituanie |
|
10. |
litva |
|
11. |
litván |
|
12. |
litvania |
|
13. |
litvanya |
|
14. |
litwa |
|
15. |
litwanja |
|
16. |
liettuan |
|
17. |
litevská |
|
18. |
lietuvas |
|
19. |
litwy |
|
20. |
litovska |
|
21. |
aukstaitija |
|
22. |
zemaitija |
|
23. |
dzukija |
|
24. |
suvalkija |
|
25. |
suduva |
|
26. |
lietuvos-respublika |
|
27. |
lietuvos_respublika |
|
28. |
lietuvosrespublika |
|
29. |
republic-of-lithuania |
|
30. |
republic_of_lithuania |
|
31. |
republiclithuania |
|
32. |
republicoflithuania |
|
33. |
republique-de-lituanie |
|
34. |
republique_de_lituanie |
|
35. |
republiquelituanie |
|
36. |
republiquedelituanie |
|
37. |
republica-de-lituania |
|
38. |
republica_de_lituania |
|
39. |
republicalituania |
|
40. |
republicadelituania |
|
41. |
litovskajarespublika |
|
42. |
litovskaja-respublika |
|
43. |
litovskaja_respublika |
|
44. |
litauensrepublik |
|
45. |
litauens-republik |
|
46. |
litauens_republic |
|
47. |
republiklitauen |
|
48. |
republik-litauen |
|
49. |
republic_litauen |
|
50. |
δημοκρατιατησλιθουανιας |
|
51. |
δημοκρατια-της-λιθουανιας |
|
52. |
δημοκρατια_της_λιθουανιας |
|
53. |
δημοκρατίατηςΛιθουανίας |
|
54. |
δημοκρατία-της-Λιθουανίας |
|
55. |
δημοκρατία_της_Λιθουανίας |
|
56. |
repubblicadilituania |
|
57. |
repubblica-di-lituania |
|
58. |
repubblica_di_lituania |
|
59. |
republieklitouwen |
|
60. |
republiek-litouwen |
|
61. |
republiek_litouwen |
|
62. |
republicadalituania |
|
63. |
republica-da-lituania |
|
64. |
republica_da_lituania |
|
65. |
liettuantasavalta |
|
66. |
liettuan-tasavalta |
|
67. |
liettuan_tasavalta |
|
68. |
republikenLitauen |
|
69. |
republiken-litauen |
|
70. |
republiken_litauen |
|
71. |
litevskárepublika |
|
72. |
litevská-republika |
|
73. |
litevská_republika |
|
74. |
leeduvabariik |
|
75. |
leedu-vabariik |
|
76. |
leedu_vabariik |
|
77. |
lietuvasrepublika |
|
78. |
lietuvas-republika |
|
79. |
lietuvas_republika |
|
80. |
litvánköztársaság |
|
81. |
litván-köztársaság |
|
82. |
litván_köztársaság |
|
83. |
repubblikatallitwanja |
|
84. |
repubblika-tal-litwanja |
|
85. |
repubblika_tal_litwanja |
|
86. |
republikalitwy |
|
87. |
republika-litwy |
|
88. |
republika_litwy |
|
89. |
litovskarepublika |
|
90. |
litovska-republika |
|
91. |
litovska_republika |
|
92. |
republikalitva |
|
93. |
republika-litva |
|
94. |
republika_litva |
LUCEMBURSKO
|
1. |
luxembourg |
|
2. |
luxemburg |
|
3. |
letzebuerg |
MALTA
|
1. |
malta |
|
2. |
malte |
|
3. |
melita |
|
4. |
republicofmalta |
|
5. |
republic-of-malta |
|
6. |
therepublicofmalta |
|
7. |
the-republic-of-malta |
|
8. |
repubblikatamalta |
|
9. |
repubblika-ta-malta |
|
10. |
maltarepublic |
|
11. |
maltarepubblika |
|
12. |
gozo |
|
13. |
ghawdex |
NIZOZEMSKO
|
1. |
nederland |
|
2. |
holland |
|
3. |
thenetherlands |
|
4. |
netherlands |
|
5. |
lespaysbas |
|
6. |
hollande |
|
7. |
dieniederlande |
|
8. |
lospaisesbajos |
|
9. |
holanda |
POLSKO
|
1. |
rzeczpospolitapolska |
|
2. |
rzeczpospolita_polska |
|
3. |
rzeczpospolita-polska |
|
4. |
polska |
|
5. |
polonia |
|
6. |
lenkija |
|
7. |
poland |
|
8. |
polen |
|
9. |
pologne |
|
10. |
polsko |
|
11. |
poola |
|
12. |
puola |
PORTUGALSKO
|
1. |
republicaportuguesa |
|
2. |
portugal |
|
3. |
portugália |
|
4. |
portugalia |
|
5. |
portugali |
|
6. |
portugalska |
|
7. |
portugalsko |
|
8. |
portogallo |
|
9. |
portugalija |
|
10. |
portekiz |
|
11. |
πορτογαλία |
|
12. |
portugāle |
|
13. |
aveiro |
|
14. |
beja |
|
15. |
braga |
|
16. |
bragança |
|
17. |
castelobranco |
|
18. |
coimbra |
|
19. |
evora |
|
20. |
faro |
|
21. |
guarda |
|
22. |
leiria |
|
23. |
lisboa |
|
24. |
portalegre |
|
25. |
porto |
|
26. |
santarem |
|
27. |
setubal |
|
28. |
vianadocastelo |
|
29. |
viseu |
|
30. |
vilareal |
|
31. |
madeira |
|
32. |
açores |
|
33. |
alentejo |
|
34. |
algarve |
|
35. |
altoalentejo |
|
36. |
baixoalentejo |
|
37. |
beiraalta |
|
38. |
beirabaixa |
|
39. |
beirainterior |
|
40. |
beiralitoral |
|
41. |
beiratransmontana |
|
42. |
douro |
|
43. |
dourolitoral |
|
44. |
entredouroeminho |
|
45. |
estremadura |
|
46. |
minho |
|
47. |
ribatejo |
|
48. |
tras-os-montes-e-alto-douro |
|
49. |
acores |
RUMUNSKO
|
1. |
românia |
|
2. |
romania |
|
3. |
roumanie |
|
4. |
rumänien |
|
5. |
rumanien |
|
6. |
rumanía |
|
7. |
rumænien |
|
8. |
roménia |
|
9. |
romênia |
|
10. |
romenia |
|
11. |
rumunia |
|
12. |
rumunsko |
|
13. |
romunija |
|
14. |
rumãnija |
|
15. |
rumunija |
|
16. |
rumeenia |
|
17. |
ρουμανία |
|
18. |
románia |
|
19. |
rumanija |
|
20. |
roemenië |
SLOVENSKO
|
1. |
slowakische-republik |
|
2. |
republique-slovaque |
|
3. |
slovakiki-dimokratia |
|
4. |
slovenska-republika |
|
5. |
slovakiske-republik |
|
6. |
slovaki-vabariik |
|
7. |
slovakian-tasavalta |
|
8. |
slovakikidimokratia |
|
9. |
slovakiki-dimokratia |
|
10. |
szlovak-koztarsasag |
|
11. |
slovak-republic |
|
12. |
repubblica-slovacca |
|
13. |
slovakijas-republika |
|
14. |
slovakijos-respublika |
|
15. |
repubblika-slovakka |
|
16. |
slowaakse-republiek |
|
17. |
republika-slowacka |
|
18. |
republica-eslovaca |
|
19. |
slovaska-republika |
|
20. |
republica-eslovaca |
|
21. |
slovakiska-republiken |
|
22. |
σλοßακικη-δημοκρατια |
|
23. |
slowakischerepublik |
|
24. |
republiqueslovaque |
|
25. |
slovenskarepublika |
|
26. |
slovakiskerepublik |
|
27. |
slovakivabariik |
|
28. |
slovakiantasavalta |
|
29. |
szlovakkoztarsasag |
|
30. |
slovakrepublic |
|
31. |
repubblicaslovacca |
|
32. |
slovakijasrepublika |
|
33. |
slovakijosrespublika |
|
34. |
repubblikaslovakka |
|
35. |
slowaakserepubliek |
|
36. |
republikaslowacka |
|
37. |
republicaeslovaca |
|
38. |
slovaskarepublika |
|
39. |
republicaeslovaca |
|
40. |
slovakiskarepubliken |
|
41. |
σλοßακικηδημοκρατια |
|
42. |
slowakei |
|
43. |
slovaquie |
|
44. |
slovakia |
|
45. |
slovensko |
|
46. |
slovakiet |
|
47. |
slovakkia |
|
48. |
szlovakia |
|
49. |
slovacchia |
|
50. |
slovakija |
|
51. |
slowakije |
|
52. |
slowacija |
|
53. |
eslovaquia |
|
54. |
slovaska |
|
55. |
σλοßακικη |
|
56. |
slovakien |
|
57. |
république-slovaque |
|
58. |
slovenská-republika |
|
59. |
szlovák-köztársaság |
|
60. |
slovākijos-respublika |
|
61. |
republika-słowacka |
|
62. |
república-eslovaca |
|
63. |
slovaška-republika |
|
64. |
slovačka-republika |
|
65. |
lýdveldid-slovakia |
|
66. |
républiqueslovaque |
|
67. |
slovenskárepublika |
|
68. |
szlovákköztársaság |
|
69. |
slovākijosrespublika |
|
70. |
republikasłowacka |
|
71. |
repúblicaeslovaca |
|
72. |
slovaškarepublika |
|
73. |
slovačkarepublika |
|
74. |
lýdveldidslovakia |
|
75. |
szlovákia |
|
76. |
slovākija |
|
77. |
słowacija |
|
78. |
slovaška |
|
79. |
slovačka |
SLOVINSKO
|
1. |
slovenija |
|
2. |
slovenia |
|
3. |
slowenien |
|
4. |
slovenie |
|
5. |
la-slovenie |
|
6. |
laslovenie |
|
7. |
eslovenia |
|
8. |
republikaslovenija |
|
9. |
republika-slovenija |
|
10. |
republicofslovenia |
|
11. |
republic-of-slovenia |
|
12. |
szlovenia |
|
13. |
szlovenkoztarsasag |
|
14. |
szloven-koztarsasag |
|
15. |
repubblicadislovenia |
|
16. |
repubblica-di-slovenia |
ŠPANĚLSKO
|
1. |
españa |
|
2. |
reinodeespana |
|
3. |
reino-de-espana |
|
4. |
espagne |
|
5. |
espana |
|
6. |
espanha |
|
7. |
espanja |
|
8. |
espanya |
|
9. |
hispaania |
|
10. |
hiszpania |
|
11. |
ispanija |
|
12. |
spagna |
|
13. |
spain |
|
14. |
spanielsko |
|
15. |
spanien |
|
16. |
spanija |
|
17. |
spanje |
|
18. |
reinodeespaña |
|
19. |
reino-de-españa |
|
20. |
španielsko |
|
21. |
spānija |
|
22. |
španija |
|
23. |
španiělsko |
|
24. |
espainia |
|
25. |
ispania |
|
26. |
ισπανια |
|
27. |
andalucia |
|
28. |
andalucía |
|
29. |
andalousie |
|
30. |
andalusia |
|
31. |
andalusien |
|
32. |
juntadeandalucia |
|
33. |
juntadeandalucía |
|
34. |
aragon |
|
35. |
aragón |
|
36. |
gobiernodearagon |
|
37. |
gobiernoaragón |
|
38. |
principadodeasturias |
|
39. |
principaudasturies |
|
40. |
asturias |
|
41. |
asturies |
|
42. |
illesbalears |
|
43. |
islasbaleares |
|
44. |
canarias |
|
45. |
gobiernodecanarias |
|
46. |
canaryisland |
|
47. |
kanarischeinseln |
|
48. |
cantabria |
|
49. |
gobiernodecantabria |
|
50. |
castillalamancha |
|
51. |
castilla-lamancha |
|
52. |
castillayleon |
|
53. |
castillayleón |
|
54. |
juntadecastillayleon |
|
55. |
juntadecastillayleón |
|
56. |
generalitatdecatalunya |
|
57. |
generalitatdecataluña |
|
58. |
catalunya |
|
59. |
cataluña |
|
60. |
katalonien |
|
61. |
catalonia |
|
62. |
catalogna |
|
63. |
catalogne |
|
64. |
cataloniě |
|
65. |
katalonias |
|
66. |
catalunha |
|
67. |
kataloniens |
|
68. |
katalonian |
|
69. |
catalonië |
|
70. |
extremadura |
|
71. |
comunidadautonomadeextremadura |
|
72. |
comunidadautónomadeextremadura |
|
73. |
xuntadegalicia |
|
74. |
comunidadautonomadegalicia |
|
75. |
comunidaautónomadegalicia |
|
76. |
comunidadeautonomadegalicia |
|
77. |
comunidadeautónomadegalicia |
|
78. |
larioja |
|
79. |
gobiernodelarioja |
|
80. |
comunidadmadrid |
|
81. |
madridregion |
|
82. |
regionmadrid |
|
83. |
madrid |
|
84. |
murciaregion |
|
85. |
murciaregión |
|
86. |
murciaregione |
|
87. |
murciaregiao |
|
88. |
regiondemurcia |
|
89. |
regióndemurcia |
|
90. |
regionofmurcia |
|
91. |
regionvonmurcia |
|
92. |
regionedimurcia |
|
93. |
regiaodomurcia |
|
94. |
navarra |
|
95. |
nafarroa |
|
96. |
navarre |
|
97. |
navarracomunidadforal |
|
98. |
nafarroaforukomunitatea |
|
99. |
nafarroaforuerkidegoa |
|
100. |
communauteforaledenavarre |
|
101. |
communautéforaledenavarre |
|
102. |
foralcommunityofnavarra |
|
103. |
paisvasco |
|
104. |
paísvasco |
|
105. |
euskadi |
|
106. |
euskalherria |
|
107. |
paisbasc |
|
108. |
basquecountry |
|
109. |
paysbasque |
|
110. |
paesebasco |
|
111. |
baskenland |
|
112. |
paisbasco |
|
113. |
χώρατωνβάσκων |
|
114. |
gobiernovasco |
|
115. |
euskojaurlaritza |
|
116. |
governbasc |
|
117. |
basquegovernment |
|
118. |
gouvernementbasque |
|
119. |
governobasco |
|
120. |
baskischeregierung |
|
121. |
baskitschebestuur |
|
122. |
κυβέρνησητωνβάσκων |
|
123. |
comunidad-valenciana |
|
124. |
comunidadvalenciana |
|
125. |
comunitat-valenciana |
|
126. |
comunitatvalenciana |
|
127. |
ceuta |
|
128. |
gobiernoceuta |
|
129. |
melilla |
|
130. |
gobiernomelilla |
ŠVÉDSKO
|
1. |
suecia |
|
2. |
reinodesuecia |
|
3. |
sverige |
|
4. |
kongerietsverige |
|
5. |
schweden |
|
6. |
königreichschweden |
|
7. |
konigreichschweden |
|
8. |
σουηδία |
|
9. |
ΒασίλειοτηςΣουηδίας |
|
10. |
sweden |
|
11. |
kingdomofsweden |
|
12. |
suède |
|
13. |
suede |
|
14. |
royaumedesuède |
|
15. |
royaumedesuede |
|
16. |
svezia |
|
17. |
regnodisvezia |
|
18. |
zweden |
|
19. |
koninkrijkzweden |
|
20. |
suécia |
|
21. |
reinodasuécia |
|
22. |
reinodasuecia |
|
23. |
ruotsi |
|
24. |
ruotsinkuningaskunta |
|
25. |
konungariketsverige |
|
26. |
švédsko |
|
27. |
rootsi |
|
28. |
svedija |
|
29. |
svédorszag |
|
30. |
svedorszag |
|
31. |
l-isvezja |
|
32. |
szweja |
|
33. |
švedska |
|
34. |
svedska |
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
|
1. |
unitedkingdom |
|
2. |
united-kingdom |
|
3. |
united_kingdom |
|
4. |
greatbritain |
|
5. |
great-britain |
|
6. |
great_britain |
|
7. |
britain |
|
8. |
cymru |
|
9. |
england |
|
10. |
northernireland |
|
11. |
northern-ireland |
|
12. |
northern_ireland |
|
13. |
scotland |
|
14. |
wales |
2. Seznam názvů podle zemí a zemí, které je mohou rezervovat
CHORVATSKO
|
1. |
croatia |
|
2. |
kroatia |
|
3. |
kroatien |
|
4. |
kroatien |
|
5. |
croazia |
|
6. |
kroatien |
|
7. |
croacia |
|
8. |
croatie |
|
9. |
horvátország |
|
10. |
horvatorszag |
|
11. |
kroatië |
|
12. |
kroatie |
|
13. |
chorwacja |
|
14. |
κροατία |
|
15. |
chorvatsko |
|
16. |
charvátsko |
|
17. |
horvaatia |
|
18. |
kroaatia |
|
19. |
croácia |
|
20. |
croacia |
|
21. |
horvātija |
|
22. |
horvatija |
|
23. |
kroatija |
|
24. |
kroazja |
|
25. |
chorvátsko |
|
26. |
chrovatsko |
|
27. |
hrvaška |
|
28. |
hrvaska |
ISLAND
|
1. |
arepublicadeislândia |
|
2. |
deijslandrepubliek |
|
3. |
deijslandrepubliek |
|
4. |
derepubliekvanijsland |
|
5. |
derepubliekvanijsland |
|
6. |
iceland |
|
7. |
icelandrepublic |
|
8. |
iepublikaislande |
|
9. |
ijsland |
|
10. |
island |
|
11. |
islanda |
|
12. |
islande |
|
13. |
islandia |
|
14. |
islândia |
|
15. |
islandica |
|
16. |
islandrepublik |
|
17. |
islandskylisejnik |
|
18. |
islannintasavalta |
|
19. |
islanti |
|
20. |
izland |
|
21. |
ísland |
|
22. |
íslenskalýðveldið |
|
23. |
köztársaságizland |
|
24. |
larepubblicadiislanda |
|
25. |
larepúblicadeislandia |
|
26. |
larépubliquedislande |
|
27. |
lislande |
|
28. |
lýðveldiðísland |
|
29. |
puklerkaislandska |
|
30. |
rahvavabariikisland |
|
31. |
repubblicadiislanda |
|
32. |
repubblikataisland |
|
33. |
republicoficeland |
|
34. |
republikaisland |
|
35. |
republikaislandia |
|
36. |
republikavisland |
|
37. |
republikkenisland |
|
38. |
republikvonisland |
|
39. |
repúblicadeislandia |
|
40. |
repúblicadeislândia |
|
41. |
républiquedislande |
|
42. |
ΔημοκρατίατηςΙσλανδίας |
|
43. |
Ισλανδία |
LICHTENŠTEJNSKO
|
1. |
fyrstendømmetliechtenstein |
|
2. |
fürstentumliechtenstein |
|
3. |
principalityofliechtenstein |
|
4. |
liechtensteinivürstiriiki |
|
5. |
liechtensteininruhtinaskunta |
|
6. |
principautédeliechtenstein |
|
7. |
πριγκιπάτοτουλιχτενστάιν |
|
8. |
furstadæmisinsliechtensteins |
|
9. |
principatodelliechtenstein |
|
10. |
lichtenšteinokunigaikštystė |
|
11. |
lihtenšteinasfirstiste |
|
12. |
prinċipalitàtal-liechtenstein |
|
13. |
vorstendomliechtenstein |
|
14. |
fyrstedømmetliechtenstein |
|
15. |
księstwoliechtenstein |
|
16. |
principadodoliechtenstein |
|
17. |
furstendömetliechtenstein |
|
18. |
lichtenštajnskékniežatstvo |
|
19. |
kneževinolihtenštajn |
|
20. |
principadodeliechtenstein |
|
21. |
lichtenštejnskéknížectví |
|
22. |
lichtensteinihercegség |
NORSKO
|
1. |
norge |
|
2. |
noreg |
|
3. |
norway |
|
4. |
norwegen |
|
5. |
norvege |
|
6. |
norvège |
|
7. |
noruega |
|
8. |
norvegia |
|
9. |
norvégia |
|
10. |
norsko |
|
11. |
nórsko |
|
12. |
norra |
|
13. |
norja |
|
14. |
norvegija |
|
15. |
norvēģija |
|
16. |
noorwegen |
|
17. |
Νορßηγία |
|
18. |
norvegja |
|
19. |
norveġja |
|
20. |
norveska |
|
21. |
norveška |
|
22. |
norwegia |
|
23. |
norga |
TURECKO
|
1. |
turkiye |
|
2. |
türkiye |
|
3. |
turkiyecumhuriyeti |
|
4. |
türkiyecumhuriyeti |
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/30 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1256/2007
ze dne 25. října 2007,
kterým se mění nařízení (ES) č. 829/2007, pokud jde o přechodné období poskytnuté pro používání obchodních dokladů a veterinárních osvědčení pro vedlejší produkty živočišného původu
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (1), a zejména na čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 3 první pododstavec a čl. 32 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (ES) č. 1774/2002 stanoví veterinární a hygienické požadavky pro obchod s některými vedlejšími produkty živočišného původu a výrobky z nich pocházejícími a pro jejich dovoz do Společenství a tranzit přes území Společenství. |
|
(2) |
Nařízením (ES) č. 829/2007 ze dne 28. června 2007, kterým se mění přílohy I, II, VII, VIII, X a XI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o uvádění některých vedlejších produktů živočišného původu na trh, se mění příloha II nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o vzory obchodních dokladů, a příloha X uvedeného nařízení, pokud jde o veterinární osvědčení pro dovoz některých vedlejších produktů živočišného původu. |
|
(3) |
Článek 2 nařízení (ES) č. 829/2007 stanoví přechodné období šesti měsíců od vstupu daného nařízení v platnost pro používání obchodních dokladů a veterinárních osvědčení stanovených v přílohách II a X nařízení (ES) č. 1774/2002 vyplněných v souladu s ustanoveními platnými před datem vstupu nařízení (ES) č. 829/2007 v platnost. Od vyhlášení uvedeného nařízení však Komise obdržela několik žádostí o objasnění ustanovení platných po dobu tohoto přechodného období. |
|
(4) |
V zájmu zajištění právní jistoty je třeba jasně stanovit, že obchodní subjekty a veterinární orgány třetích zemí mohou do konce přechodného období nadále vyplňovat a podepisovat obchodní doklady a veterinární osvědčení, jež odpovídají vzorům požadovaným před datem vstupu nařízení (ES) č. 829/2007 v platnost. |
|
(5) |
Kromě toho je třeba poskytnout praktické řešení pro zásilky, pro které byly takové doklady vydány před koncem přechodného období, ale které do uvedeného dne nedorazí na místo určení v rámci Společenství. Takové zásilky by měly být i nadále přijímány k obchodování v rámci Společenství nebo k dovozu do Společenství v průběhu dvou měsíců od uvedeného data. |
|
(6) |
S cílem usnadnit uplatňování tohoto nařízení pro zúčastněné subjekty a orgány třetích zemí by se mělo původní přechodné období šesti měsíců ode dne 24. července 2007 stanovené nařízením (ES) č. 829/2007 prodloužit do dne 30. dubna 2008. Pro přijímání takových dokladů a osvědčení pro účely obchodování v rámci Společenství a pro dovoz do Společenství by měla být poskytnuta dodatečná lhůta. |
|
(7) |
Nařízení (ES) č. 829/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(8) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Článek 2 nařízení (ES) č. 829/2007 se nahrazuje tímto:
„Článek 2
Po dobu přechodného období do 30. dubna 2008 členské státy přijímají zásilky doprovázené obchodními doklady a veterinárními osvědčeními vyplněnými a podepsanými v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1774/2002 platnými do 23. července 2007.
Členské státy přijímají takovéto zásilky do 30. června 2008, pokud byly doprovázející obchodní doklady a veterinární osvědčení vyplněny a podepsány do 1. května 2008.“
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Markos KYPRIANOU
člen Komise
(1) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 829/2007 (Úř. věst. L 191, 21.7.2007, s. 1).
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/32 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1257/2007
ze dne 25. října 2007
o vydávání dovozních licencí na rýži v rámci celních kvót otevřených na podobdobí říjen 2007 nařízením (ES) č. 327/98
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 327/98 ze dne 10. února 1998 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže (3) byla otevřena a stanovena správa některých dovozních celních kvót pro rýži a zlomkovou rýži v rozčlenění podle země původu a s rozdělením na několik podobdobí podle přílohy IX uvedeného nařízení. |
|
(2) |
Pro kvótu s pořadovým číslem 09.4138 stanovenou čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98 je jediným podobdobím měsíc říjen. Tato kvóta obsahuje zůstatek nepoužitých množství kvót s pořadovými čísly 09.4127 – 09.4128 – 09.4129 – 09.4130 z předchozího podobdobí. Měsíc říjen je posledním podobdobím pro kvóty s pořadovými čísly 09.4148 a 09.4168 stanovené čl. 1 odst. písm. b) a e) nařízení (ES) č. 327/98, které zahrnují zůstatek nepoužitých množství z předchozího podobdobí. |
|
(3) |
Ze sdělení podaného podle čl. 8 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98 vyplývá, že žádosti na kvóty s pořadovým číslem 09.4138 – 09.4148 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce října 2007 podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení se týkají množství, které přesahuje dostupné množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství u dotčených kvót. |
|
(4) |
Je třeba rovněž oznámit konečný procentní podíl využití každé kvóty stanovené nařízením (ES) č. 327/98 během roku 2007, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Pro žádosti o dovozní licence na rýži spadající do kvót s pořadovým číslem 09.4138 – 09.4148 uvedených v nařízení (ES) č. 327/98, které byly podány během prvních deseti pracovních dnů měsíce října 2007, se vydají licence pro požadovaná množství, na něž se použijí koeficienty přidělení stanovené v příloze tohoto nařízení.
2. Konečný procentní podíl použitý pro každou kvótu stanovenou nařízením (ES) č. 327/98 během roku 2007 je uveden v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 797/2006 (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 1).
(2) Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 289/2007 (Úř. věst. L 78, 17.3.2007, s. 17).
(3) Úř. věst. L 37, 11.2.1998, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2019/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 48).
PŘÍLOHA
Množství, která se mají přidělit pro podobdobí měsíce října 2007 podle nařízení (ES) č. 327/98, a procentní podíl využití pro rok 2007:
|
a) |
Kvóta pro poloomletou nebo celoomletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98
|
|
b) |
Kvóta pro loupanou rýži kódu KN 1006 20 podle čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 327/98
|
|
c) |
Kvóta pro zlomkovou rýži kódu KN 1006 40 podle čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 327/98
|
|
d) |
Kvóta pro poloomletou nebo celoomletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 327/98
|
|
e) |
Kvóta pro zlomkovou rýži kódu KN 1006 40 podle čl. 1 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 327/98
|
(1) Pro toto podobdobí neexistuje dostupné množství.
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/35 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1258/2007
ze dne 25. října 2007,
kterým se mění sazby náhrad u některých produktů z obilovin a rýže vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (2), a zejména na čl. 14 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1784/2003 a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1785/2003 stanoví, že rozdíly mezi kurzy a cenami na světovém trhu a cenami uvnitř Společenství produktů uvedených v článku 1 každého z uvedených nařízení mohou být pokryty vývozní náhradou. |
|
(2) |
Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (3), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady použitelná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze III nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v příloze IV nařízení (ES) č. 1785/2003, podle případu. |
|
(3) |
Podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1043/2005 se sazba náhrady na 100 kilogramů každého z dotčených základních produktů stanoví každý měsíc. |
|
(4) |
Závazky přijaté ohledně náhrad, které mohou být poskytovány při vývozu zemědělských produktů obsažených ve zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, by mohly být ohroženy stanovením vysokých sazeb náhrad předem. V takových situacích je tudíž nezbytné přijmout preventivní opatření, aniž by tím však bylo znemožněno uzavírání dlouhodobých smluv. Opatřením, které umožňuje splnit tyto různé cíle, je stanovení zvláštní sazby náhrady pro stanovení náhrad předem. |
|
(5) |
S ohledem na dohodu mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými ohledně vývozů těstovinových výrobků ze Společenství do Spojených států, schválenou rozhodnutím Rady 87/482/EHS (4), je nutné rozlišovat náhradu pro zboží kódů KN 1902 11 00 a 1902 19 podle jejich místa určení. |
|
(6) |
Podle čl. 15 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1043/2005 musí být pro dotčený základní produkt stanovena snížená sazba vývozní náhrady s ohledem na výši produkční náhrady podle nařízení Komise (EHS) č. 1722/93 (5), která se použije během předpokládaného období výroby zboží. |
|
(7) |
Lihoviny se považují za méně závislé na ceně obilovin používaných na jejich výrobu. Protokol 19 aktu o přistoupení Spojeného království, Irska a Dánska však stanoví, že musejí být přijata nezbytná opatření s cílem usnadnit používání obilovin Společenství při výrobě lihovin vyráběných z obilovin. Je proto nezbytné přizpůsobit sazbu náhrady použitelnou pro obiloviny vyvážené ve formě lihovin. |
|
(8) |
Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Sazby náhrad použitelné pro základní produkty uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1043/2005 a článku 1 nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v článku nařízení (ES) č. 1785/2003 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze III nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v příloze IV nařízení (ES) č. 1785/2003, se stanoví v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. října 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Heinz ZOUREK
generální ředitel pro podniky a průmysl
(1) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).
(2) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 797/2006 (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 1).
(3) Úř. věst. L 172, 5.7.2005, s. 24. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 447/2007 (Úř. věst. L 106, 24.4.2007, s. 31).
(4) Úř. věst. L 275, 29.9.1987, s. 36.
(5) Úř. věst. L 159, 1.7.1993, s. 112. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1584/2004 (Úř. věst. L 280, 31.8.2004, s. 11).
PŘÍLOHA
Sazby náhrad použitelné od 26. října 2007 u některých obilovin a rýže vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy (1)
|
(EUR/100 kg) |
|||
|
Kód KN |
Popis produktů (2) |
Sazba náhrady na 100 kg základního produktu |
|
|
Při stanovení náhrady předem |
Ostatní |
||
|
1001 10 00 |
Pšenice tvrdá: |
|
|
|
– pro vývoz zboží kódů KN 1902 11 a 1902 19 do Spojených států amerických |
— |
— |
|
|
– v ostatních případech |
— |
— |
|
|
1001 90 99 |
Pšenice obecná a sourež: |
|
|
|
– pro vývoz zboží kódů KN 1902 11 a 1902 19 do Spojených států amerických |
— |
— |
|
|
– v ostatních případech: |
|
|
|
|
– – pokud se použije čl. 15 odst. 3 nařízení (ES) č. 1043/2005 (3) |
— |
— |
|
|
– – při vývozu zboží podpoložky 2208 (4) |
— |
— |
|
|
– – v ostatních případech |
— |
— |
|
|
1002 00 00 |
Žito |
— |
— |
|
1003 00 90 |
Ječmen |
|
|
|
– – při vývozu zboží podpoložky 2208 (4) |
— |
— |
|
|
– v ostatních případech |
— |
— |
|
|
1004 00 00 |
Oves |
— |
— |
|
1005 90 00 |
Kukuřice použitá ve formě: |
|
|
|
– škrobu: |
|
|
|
|
– – pokud se použije čl. 15 odst. 3 nařízení (ES) č. 1043/2005 (3) |
— |
— |
|
|
– – při vývozu zboží podpoložky 2208 (4) |
— |
— |
|
|
– – v ostatních případech |
— |
— |
|
|
– glukosa, glukosový sirup, maltodextrin, maltodextrinový sirup kódů KN 1702 30 51, 1702 30 59, 1702 30 91, 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50, 1702 90 75, 1702 90 79, 2106 90 55 (5): |
|
|
|
|
– – pokud se použije čl. 15 odst. 3 nařízení (ES) č. 1043/2005 (3) |
— |
— |
|
|
– – při vývozu zboží podpoložky 2208 (4) |
— |
— |
|
|
– – v ostatních případech |
— |
— |
|
|
– – při vývozu zboží podpoložky 2208 (4) |
— |
— |
|
|
– ostatní (včetně nezpracovaných) |
— |
— |
|
|
Bramborový škrob kódu KN 1108 13 00 podobný výrobku získanému ze zpracované kukuřice: |
|
|
|
|
– pokud se použije čl. 15 odst. 3 nařízení (ES) č. 1043/2005 (3) |
— |
— |
|
|
– při vývozu zboží podpoložky 2208 (4) |
— |
— |
|
|
– v ostatních případech |
— |
— |
|
|
ex 1006 30 |
Celoomletá rýže: |
|
|
|
– kulatozrnná |
— |
— |
|
|
– střednězrnná |
— |
— |
|
|
– dlouhozrnná |
— |
— |
|
|
1006 40 00 |
Zlomková rýže |
— |
— |
|
1007 00 90 |
Zrna čiroku, jiná než hybridy, k setí |
— |
— |
(1) Sazby stanovené v této příloze se nevztahují na zboží uvedené v tabulkách I a II protokolu č. 2 dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972 vyvážené do Švýcarské konfederace nebo Lichtenštejnského knížectví.
(2) Pokud jde o produkty získané zpracováním základního produktu nebo/a podobných produktů, použijí se koeficienty stanovené v příloze V nařízení Komise (ES) č. 1043/2005.
(3) Jedná se o zboží kódu KN 3505 10 50.
(4) Zboží uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v článku 2 nařízení (EHS) č. 2825/93 (Úř. věst. L 258, 16.10.1993, s. 6).
(5) V případě sirupů kódů KN 1702 30 99, 1702 40 90 a 1702 60 90, získaných smícháním glukosového a fruktosového sirupu, může být vývozní náhrada poskytnuta pouze pro glukosový sirup.
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/39 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1259/2007
ze dne 25. října 2007,
kterým se stanoví sazby náhrad použitelné u některých produktů v odvětví cukru vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 písm. a) a odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Ustanovení čl. 32 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. b), c), d) a g) uvedeného nařízení v mezinárodním obchodě a ve Společenství lze pokrýt vývozní náhradou v případě, že se tyto produkty vyvážejí ve formě zboží uvedeného v příloze VII uvedeného nařízení. |
|
(2) |
Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného na seznamu v příloze VII nařízení (ES) č. 318/2006. |
|
(3) |
Podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1043/2005 se sazba náhrady na 100 kilogramů pro každý z dotčených základních produktů stanoví každý měsíc. |
|
(4) |
Ustanovení čl. 32 odst. 4 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že vývozní náhrada pro produkt obsažený v určitém zboží nesmí být vyšší, než je náhrada použitelná pro tentýž produkt vyvážený bez dalšího zpracování. |
|
(5) |
Náhrady stanovené tímto nařízením lze stanovit předem, neboť v současnosti není možné odhadnout situaci na trzích v příštích několika měsících. |
|
(6) |
Závazky přijaté ohledně náhrad, které mohou být poskytovány při vývozu zemědělských produktů obsažených ve zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, by mohly být ohroženy stanovením vysokých sazeb náhrad předem. V takových situacích je tudíž nezbytné přijmout preventivní opatření, aniž by tím však bylo znemožněno uzavírání dlouhodobých smluv. Opatřením, které umožňuje splnit tyto různé cíle, je stanovení zvláštní sazby náhrady pro stanovení náhrad předem. |
|
(7) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Sazby náhrad použitelné pro základní produkty uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1043/2005 a v čl. 1 odst. 1 a v bodě 1 článku 2 nařízení (ES) č. 318/2006 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze VII nařízení (ES) č. 318/2006 se stanoví v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. října 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Heinz ZOUREK
generální ředitel pro podniky a průmysl
(1) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1585/2006 (Úř. věst. L 294, 25.10.2006, s. 19).
(2) Úř. věst. L 172, 5.7.2005, s. 24. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 447/2007 (Úř. věst. L 106, 24.4.2007, s. 31).
PŘÍLOHA
Sazby náhrad použitelné od 26. října 2007 u některých produktů odvětví cukru vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy (1)
|
Kód KN |
Popis zboží |
Sazba náhrady v EUR/100 kg |
|
|
V případě stanovení náhrad předem |
Ostatní |
||
|
1701 99 10 |
Bílý cukr |
31,06 |
31,06 |
(1) Sazby stanovené v této příloze se nevztahují na vývozy:
|
a) |
do třetích zemí: Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Kosova, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Andorry, Svatého stolce (Vatikánského městského státu), Lichtenštejnska, a na zboží uvedené v tabulkách I a II protokolu č. 2 dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972 vyvážené do Švýcarské konfederace; |
|
b) |
na území členských států EU, která nejsou součástí celního území Společenství: Gibraltar, Ceutu, Melillu, do obcí Livigno a Campione d'Italia, na Helgoland, do Grónska, na Faerské ostrovy a do oblastí Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu. |
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
ROZHODNUTÍ
Komise
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/41 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 30. listopadu 2005
ohledně řízení podle článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství proti společnostem Armando Álvarez SA, Bernay Film Plastique, Bischof + Klein France SAS, Bischof + Klein GmbH & Co. KG, Bonar Technical Fabrics NV, British Polythene Industries PLC, Cofira-Sac SA, Combipac BV, Fardem Packaging BV, FLSmidth & Co. A/S, FLS Plast A/S, Groupe Gascogne, JM Gesellschaft für industrielle Beteiligungen mbH & Co. KGaA, Kendrion NV, Koninklijke Verpakkingsindustrie Stempher CV, Low & Bonar PLC, Nordenia International AG, Nordfolien GmbH, Plásticos Españoles SA, RKW AG Rheinische Kunststoffwerke, Sachsa Verpackung GmbH, Stempher BV, Trioplast Industrier AB, Trioplast Wittenheim SA, UPM-Kymmene Oyj
(Věc č. COMP/38354 – Průmyslové pytle)
(oznámeno pod číslem K(2005) 4634)
(Pouze francouzské, anglické, nizozemské, německé a španělské znění je závazné)
(2007/686/ES)
Dne 30. listopadu 2005 přijala Komise rozhodnutí ohledně řízení podle článku 81 Smlouvy o ES. V souladu s článkem 30 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) Komise tímto zveřejňuje názvy stran a hlavní obsah rozhodnutí včetně všech uložených sankcí, přičemž bere v úvahu oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.
1. SHRNUTÍ PŘÍPADU
1.1 Adresáti
|
(1) |
Rozhodnutí je určeno níže uvedeným společnostem za porušení čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES:
|
|
(2) |
Výše uvedení adresáti se podíleli na jediném a trvajícím porušování článku 81 Smlouvy o ES na území Beneluxu, Francie, Německa a Španělska (2) tím, že se dohodli na stanovení cen průmyslových pytlů, stanovení společných modelů výpočtu cen, rozdělení podílů na trhu a prodejních kvót, rozdělení odběratelů a obchodů, předkládání společných nabídek v nabídkových řízeních a výměně individualizovaných informací. Doba trvání protiprávního jednání jednotlivých adresátů uvedených v tomto rozhodnutí činila od 3 do 20 let. |
1.2 Odvětví průmyslových pytlů
|
(3) |
Plastové průmyslové pytle (3), běžně označované jako „průmyslové pytle“, se používají k balení základních komodit, konkrétněji surovin, hnojiv, polymerů, stavebních materiálů, zemědělských a zahradnických produktů a krmiv. |
|
(4) |
Plastové průmyslové pytle lze rozdělit do čtyř kategorií:
|
1.3 Nabídka
|
(5) |
Od počátku 90. let minulého století lze pozorovat tendenci ke spojování výrobců plastových fólií a pytlů a v minulých letech došlo k řadě nabytí. Nicméně vedle evropských subjektů nacházejících se v několika členských státech EU se na tomto trhu vyskytují rovněž menší společnosti, které se rozhodly pro strategii místního rozvoje. |
1.4 Poptávka
|
(6) |
Až do 50. let minulého století se k přepravě zboží v průmyslu používaly textilní a papírové pytle. S rozvojem hromadné námořní dopravy začalo odvětví textilních pytlů upadat. Zavedení polyethylenových pytlů v 50. letech minulého století nastartovalo poptávku po tomto druhu pytlů, které mimo jiné splňovaly potřeby průmyslu, pokud jde o vodotěsné obaly. |
|
(7) |
Od poloviny 70. let minulého století začaly být ostatní druhy průmyslových pytlů postupně nahrazovány pytly FFS. Jejich úspěch je zapříčiněn zejména automatickým procesem plnění, který umožňuje manipulovat s velkými objemy, a omezenou potřebou pracovních sil. |
1.5 Rozsah porušení
|
(8) |
Šetření prokázalo, že kartel zahrnoval trhy Beneluxu, Francie, Německa a Španělska. Podle odhadů dotčený trh v roce 1996 činil 220 milionů EUR a v roce 2001 mezi 250 až 300 miliony EUR. Členové kartelu představovali v roce 1996 přibližně 75 % trhu. |
1.6 Původ a postup
|
(9) |
V listopadu 2001 společnost BPI informovala Komisi o existenci kartelu v odvětví průmyslových pytlů a vyjádřila ochotu spolupracovat s Komisí na základě oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů z roku 1996 („oznámení o shovívavosti“) (4). Společnost BPI poskytla Komisi důkazy, které umožnily provést v červnu 2002 inspekce. |
1.7 Fungování kartelu
|
(10) |
Kartel působil v zásadě na dvou úrovních:
|
|
(11) |
Zjištěné protisoutěžní jednání zahrnovalo zejména:
|
2. POKUTY
2.1 Základní částka
|
(12) |
Základní výše pokuty se určí podle závažnosti a doby trvání protiprávního jednání. |
2.1.1 Závažnost
|
(13) |
Vzhledem k povaze protiprávního jednání a jeho územnímu rozsahu je nutno porušení považovat za velmi vážné. |
2.1.2 Různé zacházení
|
(14) |
V rámci kategorie velmi závažných porušování je možno v důsledku rozsahu použitelných pokut uplatňovat u společností různé zacházení s cílem zohlednit skutečnou hospodářskou schopnost významně narušit hospodářskou soutěž. Je to vhodné tam, kde mezi jednotlivými podniky, které se na porušení podílely, existují značné rozdíly, pokud jde o významnost, jako tomu bylo v tomto případě. |
|
(15) |
Společnosti byly zařazeny do šesti kategorií podle jejich příslušného významu na relevantním trhu v roce 1996. Rok 1996 byl použit jako referenční rok, jelikož se jedná o nejbližší celý rok porušování, v němž se všechny společnosti zapojené do kartelu vyskytovaly na příslušném trhu. |
|
(16) |
S odhadovanými podíly na trhu ve výši 12,5 % a 11,5 % byly společnosti Wavin/BPI a Bischof + Klein zařazeny do první kategorie. Společnosti Nordenia/Nordfolien jsou zařazeny do druhé kategorie s podílem na trhu ve výši 8,9 %. Společnosti Aspla (7,2 %) a Fardem (6,6 %) jsou zařazeny do třetí kategorie. Společnosti UPM-Kymmene (4,8 %), RKW (4,6 %) a Stempher (4,3 %) jsou zařazeny do čtvrté kategorie. Společnosti Bonar Technical Fabrics (3,1 %), Cofira (2,9 %) a Trioplast Wittenheim (2,8 %) jsou zařazeny do páté kategorie. Společnosti Sachsa (2,3 %), Bischof + Klein France (1,9 %) a Bernay Film Plastique (1,6 %) jsou zařazeny do šesté kategorie. |
|
(17) |
Pokud jde o společnost Stempher (Koninklijke Verpakkingsindustrie Stempher CV a Stempher BV), ve spisu neexistují žádné důkazy o tom, že by tato společnost znala globální strukturu kartelu. Její účast byla omezena na jednu z podskupin zabývající se pouze nizozemským (a občas belgickým) trhem. Proto je základní výše pokuty uložené společnosti Stempher snížena o 25 %. |
2.1.3 Dostatečně odrazující účinek
|
(18) |
V kategorii velmi závažných porušení lze v důsledku rozsahu pokut, které lze uložit, stanovit takovou výši, která zaručí dostatečný odrazující účinek, a zároveň se přihlédne k velikosti a hospodářské síle každého podniku. V této souvislosti Komise poznamenává, že v roce 2004, který je posledním obchodním rokem před tímto rozhodnutím, dosáhl obrat skupiny UPM-Kymmene 9 820 000 000 EUR. V souladu s tím se považovalo za vhodné uplatnit na pokutu uloženou skupině UPM-Kymmene násobící koeficient 2. |
2.1.4 Doba trvání
|
(19) |
Podle doby trvání protiprávního jednání bylo u jednotlivých společností použito rovněž individuální procentuální zvýšení základní sazby. Společnosti Bischof + Klein Co. KG, Cofira-Sac SA, Fardem Packaging, Nordenia International AG, Trioplast Wittenheim, RKW a JM Gesellschaft für industrielle Beteiligungen se na protiprávním jednání podílely po dobu více než 20 let, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 200 %. Společnost Combipac se na protiprávním jednání podílela po dobu 19 let a 10 měsíců, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 195 %. Společnost Bischof + Klein France SAS se na protiprávním jednání podílela po dobu 18 let a 11 měsíců, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 185 %. Společnost Sachsa se na protiprávním jednání podílela po dobu 14 let a 4 měsíců, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 140 %. Společnosti Aspla a Armando Álvarez SA se na protiprávním jednání podílely po dobu 11 let a 3 měsíců, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 110 %. Společnosti Groupe Gascogne, FLS Plast a FLSmidth & Co. se na protiprávním jednání podílely po dobu 8 let (a 5 měsíců v případě Groupe Gascogne), což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 80 %. Společnost Kendrion NV se na protiprávním jednání podílela po dobu 7 let, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 70 %. Společnost Nordfolien se na protiprávním jednání podílela po dobu 9 let a 7 měsíců, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 95 %. Společnosti Bonar Technical Fabrics a Low & Bonar se na protiprávním jednání podílely po dobu 6 let a 2 měsíců, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 60 %. Společnosti UPM-Kymmene a British Polythene Industries PLC se na protiprávním jednání podílely po dobu 4 let a 6 měsíců, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 45 %. Společnosti KV Stempher CV a Stempher BV se na protiprávním jednání podílely po dobu 4 let, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 40 %. Společnosti Trioplast Industrier AB a Bernay Film Plastique se na protiprávním jednání podílely po dobu více než 3 let, což vedlo ke zvýšení výchozí částky o 30 %. |
2.2 Přitěžující okolnosti
2.2.1 Opakované porušování
|
(20) |
V době, kdy docházelo k porušení, se na společnost UPM-Kymmene již vztahovala předchozí rozhodnutí Komise o zákazu kartelových aktivit v rozhodnutí 94/601/ES ve věci Cartonboard (IV/C/33.833). Tato přitěžující okolnost opravňuje zvýšit základní výši pokuty, která je ukládána společnosti UPM-Kymmene, o 50 %. |
2.2.2 Maření vyšetřování
|
(21) |
V průběhu šetření jeden vedoucí pracovník společnosti Bischof + Klein zničil dokument vybraný úředníky Komise. Má se za to, že bez ohledu na účinky toto chování nutně narušilo šetření Komise a zabránilo jejím inspektorům ve výkonu vyšetřovacích pravomocí. Toto úmyslné maření představuje přitěžující okolnost, jak je stanoveno v obecných pokynech k pokutám, takže musí být potrestáno zvýšením základní výše pokuty o 10 %. |
2.3 Polehčující okolnosti
|
(22) |
Několik společností požádalo o uplatnění polehčujících okolností a uvedlo řadu činitelů, např. pasivní úlohu, nedostatečně účinné provádění dohodnutých postupů, předčasné ukončení protiprávního jednání, provádění programů plnění předpisů a kritickou situaci v odvětví průmyslových pytlů. Všechny tyto žádosti byly odmítnuty jako nepodložené. |
2.4 Použití horní hranice 10 % obratu
|
(23) |
Ustanovení čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 určují, že pokuta uložená každému podniku nesmí překročit 10 % jeho obratu. Pokud jde o tento 10 % strop, „jestliže několik adresátů tvoří ‚podnik‘, který je hospodářským subjektem zodpovědným za pokutované porušování (…) v den, kdy je přijato rozhodnutí, (…) lze strop vypočíst na základě celkového obratu tohoto podniku, to znamená, všech účastníků jako jednoho celku. Pokud se však hospodářský subjekt mezitím rozpadne, každý z adresátů rozhodnutí má právo, aby se příslušný strop uplatnil na každého z nich jednotlivě“ (5). |
|
(24) |
Horní hranice ve výši 10 % se použije v případě společností Stempher, Bernay Film Plastique, Nordenia International AG, Nordefolien GmbH, Cofira-Sac, Fardem, Combipac BV, Bischof + Klein GmbH & Co. KG a Bischof + Klein France. |
2.5 Uplatnění oznámení o shovívavosti z roku 1996
|
(25) |
Vzhledem k tomu, že společnost BPI požádala o shovívavost před vstupem oznámení o shovívavosti z roku 2002 v platnost, použijí se v tomto případě ustanovení oznámení z roku 1996. |
2.5.1 Oddíl B (snížení o 75 % až 100 %)
|
(26) |
V listopadu 2001 byla společnost BPI prvním podnikem, který Komisi poskytl rozhodující důkazy o protiprávním jednání, jež Komisi umožnily provést úspěšné inspekce. Společnost BPI spolupracovala během celého šetření, a splnila proto podmínky, jež ukládá oznámení o shovívavosti. |
|
(27) |
Ve své odpovědi na prohlášení o námitkách tři strany uvedly, že se společnost BPI po listopadu 2001 podílela na tajných dohodách ohledně nabídkového řízení. Po bližším přezkoumání těchto tvrzení a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné přesvědčující věcné důkazy, se Komise domnívá, že by společnost BPI měla být ponechána v oddíle B oznámení. Komise má proto za to, že společnost BPI (včetně dceřiné společnosti Combipac BV) má nárok na 100 % snížení výše pokuty, která by byla jinak uložena. |
2.5.2 Oddíl D (snížení o 10 % až 50 %)
|
(28) |
Společnost Trioplast-Wittenheim požádala o shovívavost brzy poté, co obdržela žádost o informace, kterou jí Komise zaslala podle článku 11 nařízení č. 17. Vysvětlení, které tato společnost poskytla ohledně fungování kartelu, a některé doklady pomohly potvrdit existenci protiprávního jednání. Vzhledem k této spolupráci se Komise domnívá, že společnosti Trioplast Wittenheim a Trioplast Industrier mají nárok na 30 % snížení výše pokuty, která by byla jinak uložena, v souladu s oddílem D oznámení o shovívavosti z roku 1996. |
|
(29) |
Společnosti Bischof + Klein a Cofira poskytly některé informace nebo doklady, které překračovaly to, co bylo požadováno v odpovědích na dopis podle článku 11, a nenapadly skutkovou podstatu. Vzhledem k jejich spolupráci se Komise domnívá, že společnosti Bischof + Klein GmbH & Co. KG, Bischof + Klein France SAS a Cofira-Sac SA mají nárok na 25 % snížení výše pokuty, která by byla jinak uložena. |
|
(30) |
Komise má za to, že společnosti Nordfolien (6) a Bonar Technical Fabrics (7) mají nárok na 10 % snížení výše pokuty, která by byla jinak uložena, jelikož nenapadly skutkovou podstatu. |
|
(31) |
Komise se domnívá, že informace, které dobrovolně poskytla společnost Sachsa, nepřispěly významně k zjištění protiprávního jednání, proto tato společnost nemá nárok na snížení pokuty. |
|
(32) |
Žádosti společností FLS-Plast a FLSmidth o snížení pokuty vzhledem k tomu, že nenapadly skutkovou podstatu, se zamítají. |
3. ROZHODNUTÍ
|
(33) |
Níže uvedené společnosti porušily článek 81 Smlouvy tím, že se v uvedených obdobích podílely na souboru dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví plastových průmyslových pytlů na území Belgie, Německa, Španělska, Francie, Lucemburska a Nizozemska, přičemž porušení spočívá ve stanovení cen a společných modelů výpočtu cen, rozdělení podílů na trhu a přidělování prodejních kvót, rozdělení odběratelů, obchodů a zakázek, předkládaní společných nabídek v reakci na některé výzvy k účasti v nabídkovém řízení a výměně individualizovaných informací:
|
|
(34) |
Společnosti Stempher BV a Koninklijke Verpakkingsindustrie Stempher CV porušily článek 81 Smlouvy tím, že se v období od 25. října 1993 do 31. října 1997 podílely na souboru dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví plastových průmyslových pytlů na území Nizozemska a příležitostně Belgie, přičemž porušení spočívá ve stanovení cen a společných modelů výpočtu cen, rozdělení podílů na trhu, rozdělení odběratelů, obchodů a zakázek a výměně individualizovaných informací. |
|
(35) |
Za výše uvedené protiprávní jednání se ukládají tyto pokuty:
|
|
(36) |
Výše uvedené podniky okamžitě ukončí protiprávní jednání uvedené v odstavcích 33 a 34, pokud tak již neučinily. Nebudou opakovat žádné jednání nebo postup uvedený v odstavcích 33 a 34 a zdrží se veškerého jednání a postupů, které by měly stejný nebo obdobný cíl či účinek. |
|
(37) |
Znění celého rozhodnutí bez důvěrných informací bude zveřejněno v úředních jazycích případu na internetových stránkách generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese http://ec.europa.eu/comm/competition/index_en.html |
(1) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 411/2004 (Úř. věst. L 68, 6.3.2004, s. 1).
(2) Společnost Stempher se na protiprávním jednání podílela pouze na území Nizozemska a příležitostně Belgie.
(3) Existují rovněž průmyslové pytle vyrobené z papíru, na ty se však toto šetření nevztahuje.
(4) Úř. věst. C 207, 18.7.1996, s. 4.
(5) Viz rozsudek soudu prvního stupně ve věcech Tokai Carbon and Co. Ltd a ostatní v. Komise, T-71/03, T-74/03, T-87/03 a T-91/03, uvedený výše, odst. 390.
(6) Jelikož společnosti Nordfolien a Nordenia International AG patří od roku 2003 dvěma různým podnikům, spolupráce, na kterou se společnost Nordfolien odvolává, by se měla považovat za spolupráci, kterou lze přičíst pouze této společnosti, neexistují proto žádné důvody pro to, aby společnost Nordenia International AG mohla využít snížení pokuty, jež bylo přiznáno společnosti Nordfolien.
(7) Jelikož společnost Low & Bonar PLC tvoří společný podnik se společností Bonar Technical Fabrics, má rovněž nárok na snížení pokuty.
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/47 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 18. srpna 2006,
kterým se prohlašuje spojení podniků za slučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP
(Věc COMP/M.3848 – Sea-Invest/EMO-EKOM)
(oznámeno pod číslem K(2006) 3710)
(Pouze anglické znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2007/687/ES)
Dne 18. srpna 2006 přijala Komise rozhodnutí ve věci spojení podniků podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „nařízení ES o spojování“) (1), a zejména podle čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení. Nedůvěrné znění celého rozhodnutí je k dispozici v úředním jazyce případu na internetových stránkách generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://ec.europa.eu/comm/competiton/index_en.html
I. SHRNUTÍ
|
(1) |
Sea-Invest N.V. („Sea-Invest“) je soukromá společnost poskytující terminálové služby v četných přístavech v Belgii, Francii, Německu a Jižní Africe. Její hlavní podnikatelskou činností je manipulace se sypkým a jiným nákladem, který se nepřepravuje v kontejnerech. Sea-Invest provozuje mimo jiné také terminály, ve kterých se manipuluje s uhlím, železnou rudou a jinými sypkými náklady, a to ABT v Antverpách, GCT a CBM v Gentu a Sea-Bulk v Dunkirku. |
|
(2) |
Společnosti Europees Massagoed-Overslagbedrijf B.V. a Erts- en Kolen Overslagbedrijf B.V. („EMO-EKOM“) poskytují terminálové služby při přepravě uhlí a železné rudy v Rotterdamu. EMO provozuje terminál, zatím co EKOM je vlastníkem zařízení. Akcionáři společnosti EMO-EKOM jsou ThyssenKrupp Veerhaven B.V. („TKV“), RAG Logistic GmbH („RAG“), H.E.S. Beheer N.V. („HES“) a Manufrance B.V. („Manufrance“). |
|
(3) |
TKV je přístavním dopravcem společnosti ThyssenKrupp Steel v Amsterodamu, Rotterdamu a Antverpách. TKV provozuje tlačné remorkéry a bárkové lodi na řece Rýn, které obsluhují vysoké pece skupiny ThyssenKrupp Steel v Duisburgu. V rotterdamském přístavu TKV provozuje rovněž terminál na uhlí a železnou rudu, který je výhradně používán pro potřeby skupiny ThyssenKrupp. |
|
(4) |
HES vlastní, vedle podílu ve společnosti EMO-EKOM, i podíly v dalších společnostech v přístavech Rotterdam, Amsterodam a Zeeland, které se specializují na manipulaci se sypkým nákladem. Její dceřiná společnost EBS se specializuje na manipulaci s uhlím, rudou a sypkými materiály v Rotterdamu. Společně provozuje i terminál RBT pro rudu, uhlí a ostatní sypké hmoty v Rotterdamu a terminál OBA pro uhlí a ostatní sypké hmoty v Amsterodamu. HES má dále menšinový podíl v terminálu OVET v Zeelandu specializovaném na manipulaci s uhlím, železnou rudou a ostatními sypkými materiály. |
|
(5) |
Manufrance vlastní kromě svého obchodního podílu v EMO-EKOM i kontrolní balík akcií v terminálech OVET a OBA. Manufrance je dceřiná společnost ATIC Services, společného podniku vytvořeného skupinami Total, EDF a Arcelor (žádný z těchto akcionářů však nemá rozhodující vliv na řízení ATIC Services). ATIC Services vlastní podíly ve společnostech, které poskytují služby v oblasti obchodu s uhlím, logistiky vnitrozemské říční dopravy, námořní dopravy a kontroly kvality nákladů uhlí a železné rudy. |
|
(6) |
Navrhovanou transakcí spočívající v koupi podílů v čistém holdingu SNV od současného akcionáře RAG získává Sea-Invest společný rozhodující vliv na řízení společnosti EMO-EKOM. Po uskutečnění transakce bude EMO-EKOM společně ovládána společnostmi Sea-Invest, TKV, HES a Manufrance. |
|
(7) |
Komise na základě průzkumu trhu konstatovala, že navrhované spojení podniků nevzbuzuje žádné obavy o významné narušení účinné hospodářské soutěže na společném trhu nebo na jeho podstatné časti, ke kterému by mohlo dojít v jeho důsledku. |
II. DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1. RELEVANTNÍ TRHY VÝROBKŮ
|
(8) |
Komise již v minulosti navrhla, aby trh v oblasti terminálových služeb (manipulace s náklady a jejich skladovaní v přístavech) byl rozdělen podle tří hlavních druhů nákladů, a to: i) kusové zboží (zejména kontejnery), ii) sypké náklady a iii) tekuté náklady. V předcházejícím rozhodnutí bylo též navrženo, aby trh v oblasti terminálových služeb pro sypké náklady byl dále rozdělen podle druhu zboží, se kterým je manipulováno. Sypké náklady se obvykle dělí na různé kategorie: uhlí a železná ruda, zemědělské suroviny (např. zrna a obiloviny) a ostatní sypké materiály (2). Vzhledem k tomu, že terminály pro zemědělské suroviny nekonkurují terminálům pro ostatní sypké hmoty, a to především s ohledem na bezpečnost potravin, šetření mělo za cíl stanovit, zda manipulace s uhlím a železnou rudou a manipulace s ostatními sypkými materiály představují dva odlišné trhy výrobků. |
|
(9) |
Uhlí a železná ruda jsou nejobvyklejší sypké materiály, které jsou přepravovány ve velkých objemech, a u kterých je rozhodující rychlost vykládky a nikoliv způsob manipulace a uskladnění. Společnosti, které poskytují terminálové služby mohou snadno přejít z uhlí na železnou rudu a mnohé z nich používají k manipulaci s oběma surovinami táž zařízení. Obě suroviny, jak železná ruda, tak uhlí jsou skladovány na volném prostranství a v podstatě na stejném místě, pouze na oddělených haldách. Pokud jde o zákazníky terminálových služeb, u uhlí i u železné rudy, jsou to obvykle koneční spotřebitelé těchto produktů, a to velké ocelářské a elektrárenské společnosti. Obě suroviny se rovněž přepravují na velkých námořních lodích a pro vnitrostátní dopravu je nejčastěji používána doprava říční a v menší míře i železniční. |
|
(10) |
Ostatní sypké materiály naproti tomu vyžadují specifický způsob manipulace, protože jsou často křehčí než uhlí nebo železná ruda, nemohou být dopravovány na vysokorychlostních pásových dopravnících, které se používají pro uhlí a železnou rudu, a v některých případech musí být skladovány v krytých objektech. Ostatní sypké materiály jsou také přepravovány a manipulovány v podstatně menších objemech. K přepravě ostatních sypkých materiálů po moři jsou používány o mnoho menší lodě než k přepravě uhlí a železné rudy, které mohou přistávat ve větším počtu přístavů, vzhledem ke svému menšímu ponoru. Vnitrozemská doprava ostatních sypkých materiálů je vzhledem k menším přepravním objemům flexibilnější. Zákazníci jsou u ostatních sypkých materiálů různí a obchodníci a logistické společnosti zde hrají významnější roli. |
|
(11) |
Přestože některé menší terminály přecházejí z uhlí a železné rudy na jiné sypké materiály, v manipulaci s těmito dvěma kategoriemi produktů existují podstatné rozdíly, které omezují účinnou a okamžitou nahraditelnost na straně nabídky. Velcí zákazníci terminálových služeb v oblasti uhlí a železné rudy také potvrdili, že jiné terminály na sypké hmoty nepovažují za vhodnou alternativu, vzhledem k jejich nedostatečné skladovací kapacitě a neschopnosti rychle naložit a vyložit velké objemy nákladu. |
|
(12) |
Vzhledem k uvedeným skutečnostem se v závěru rozhodnutí uvádí, že manipulace s uhlím a železnou rudou představuje samostatný trh v porovnání s trhem ostatních sypkých materiálů. |
|
(13) |
V minulosti Komise také v oblasti terminálových služeb rozlišovala mezi trhy pro vnitrozemskou přepravu (3) a překládkovou přepravu (4). Toto rozdělení bylo potvrzeno i v tomto případě. V rozhodnutí je proto jako hlavní dotčený trh výrobků definován trh terminálových služeb pro vnitrozemskou přepravu uhlí a železné rudy, který nezahrnuje trh terminálových služeb překládkové přepravy uhlí a železné rudy. |
2. RELEVANTNÍ GEOGRAFICKÉ TRHY
|
(14) |
Článek 6 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Komise uvádí, že relevantní geografický trh by mohl zahrnovat buď všechny přístavy v rozsahu ARA (tj. Antverpy, Rotterdam, a Amsterodam, včetně Zeelandu) nebo by mohl být rozdělen na trh přístavu Antverpy a na trh nizozemských přístavů (Rotterdam, Amsterodam, Zeeland). Hloubkový průzkum trhu se proto zaměřil na otázku vzájemné nahraditelnosti terminálu ABT společnosti Sea-Invest v Antverpách (včetně jejích terminálů v Gentu a Dunkirku) a terminálů společnosti EMO-EKOM, jakož i jiných terminálů v nizozemských přístavech. |
|
(15) |
Terminály pro překládku uhlí a železné rudy mají tři hlavní skupiny zákazníků: výrobce ocele, výrobce elektrické energie a obchodníky. Při volbě vhodného terminálu musí zákazník zohlednit celý logistický řetězec, aby jeho celkové náklady na logistiku spojené s dovozem uhlí a železné rudy byly co nejoptimálnější. Průzkum trhu ukázal, že konečný výběr vhodného terminálu je tím pro zákazníka značně omezen. Nejvyšší náklady v rámci logistického řetězce jsou vedle manipulace a skladovaní na terminálu spojeny s námořní a vnitrozemskou přepravou. Poplatky za manipulaci a skladování na terminálu představují pouze cca 10 – 15 % celkových nákladů na logistiku. Vzhledem k poměrně nízkým poplatkům za terminál, není pravděpodobné, že by zákazník měnil terminál na základě desetiprocentního nebo i patnáctiprocentního zvýšení těchto poplatků, neboť výběr přístavu a terminálu pro vykládku zboží určují spíše jiné důležitější nákladové složky, jako náklady na námořní a na vnitrozemskou dopravu, ale i další faktory, specifické pro každého zákazníka. |
|
(16) |
V rozhodnutí jsou proto nejprve analyzovány nejdůležitější složky celkových logistických nákladů na dovoz uhlí a železné rudy. Rozhodnutí pak také obsahuje shrnutí výsledků hloubkového průzkumu ohledně pravděpodobnosti, s jakou by jednotliví zákazníci Sea-Invest, EMO-EKOM a dalších terminálů mohli změnit Antverpy (nebo dokonce Gent a Dunkirk) za Rotterdam resp. jiné nizozemské přístavy. |
|
(17) |
Náklady na námořní dopravu jsou pro většinu zákazníků nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje výběr vhodného terminálu. Pro přepravu uhlí po moři je obvykle hospodárnější využít lodě s co největší nosností, což ještě více platí pro železnou rudu. Zvyšování nosnosti je však omezeno maximálním ponorem lodí, který povolují přístavy. Průzkum trhu potvrdil, že antverpský přístav omezuje maximální ponor lodí víc než rotterdamský a ostatní přístavy v rozsahu ARA, a že proto lodě s vysokou nosností (cca nad 140 000 DWT) nemohou vplouvat do antverpského přístavu, jsou-li plně naloženy. Tyto lodě s vysokou nosností však mohou přistávat v Rotterdamu, kam dovážejí 79 % uhlí a dokonce 93 % železné rudy z celkového objemu, který je zde vyložen. Kvantitativní analýza nákladů na námořní dopravu potvrdila důležitost lodního ponoru a z toho vyplývající relativní cenovou nevýhodu terminálu ABT oproti terminálu EMO-EKOM. U uhlí přepravovaného z míst, která neomezují lodní ponor (což je víc než 70 % veškerého uhlí vyloženého v přístavech ARA), představuje rozdíl v nákladech na dopravu při srovnání Antverp a Rotterdamu průměrně cca 50 % nákladů na manipulaci. To samo o sobě svědčí o tom, že je nepravděpodobné, že by ke změně terminálu došlo na základě desetiprocentního zvýšení cen. |
|
(18) |
Na výběr vhodného terminálu mohou mít značný vliv i náklady na vnitrozemskou dopravu v závislosti na sídle zákazníků. Srovnaní průměrných nákladů na vnitrozemskou dopravu z Antverp a Rotterdamu do různých regionů ukazuje, že Antverpy jsou výrazně lacinější, zejména pro Belgii a do určité míry i pro severní Francii. Rotterdam je naopak lacinější pro německý Ruhrgebiet, Saarland, jižní Německo a do určité míry i pro Nizozemí. Cenové rozdíly mezi Antverpami a Rotterdamem se pro tyto regiony pohybují mezi 20 % až 50 % průměrného poplatku za terminál, čímž se omezuje ekonomický stimul, který by mohl podněcovat zákazníky ke změně Antverp za Rotterdam a opačně v důsledku desetiprocentního zvýšení poplatku za terminál. Odpovídá to rovněž tvrzení společnosti Sea-Invest a jiných respondentů průzkumu, podle nějž Antverpy a Rotterdam do značné míry slouží k obsluze různých vnitrozemních lokalit, přičemž výběr terminálu je značně ovlivněn sídlem zákazníka. |
|
(19) |
V rozhodnutí jsou dále srovnávány ceny služeb terminálu ABT a EMO-EKOM, které platí zákazníci, sídlící v různých geografických oblastech. Toto srovnání ukazuje, že ani u ABT ani u EMO-EKOM, není žádný region, ve kterém by zákazníci platili výrazně nižší nebo výrazně vyšší ceny oproti jiným regionům. Z toho vyplývá, že neexistují žádné regiony, u kterých by konkurenční tlak mezi terminály byl zvlášť silný. Srovnání cen za terminálové služby rovněž ukazuje, že jednotliví zákazníci platí výrazně odlišné ceny, a to u obou terminálů ABT a EMO-EKOM. |
|
(20) |
Pokud jde o specifické postavení jednotlivých výše uvedených skupin zákazníků, rozhodnutí uvádí rovněž přehled terminálů, které používají jednotlivé skupiny zákazníků sídlící v různých oblastech, a jejich skutečné možnosti změnit terminál. Toto srovnání vychází jednak z informací získaných od zákazníků prostřednictvím obsáhlých dotazníků a jednak z pohovorů, které byly s četnými zákazníky vedeny. Všichni zákazníci zdůraznili, že o výběru terminálu do značné míry rozhodují náklady na námořní a na vnitrozemskou dopravu. Kromě toho u každého zákazníka vstupuje do hry řada dalších faktorů, které určují a omezují jeho výběr terminálů. Patří mezi ně např. zapojení do systému sdílení přepravních kapacit (5), doplňkové služby a skladová kapacita terminálů, riziko přetížení, počet a poloha výrobních jednotek zákazníka, přístupnost a vhodnost bárkové lodi nebo vlakového spojení, spolehlivost dodávky (např. s ohledem na období s nízkou hladinou vody v řece Rýn) nebo existence dlouhodobých smluv s poskytovateli vnitrozemské dopravy. |
|
(21) |
Toto vyhodnocení potvrdilo, že zákazníci mají velmi omezenou možnost změnit terminál ABT za terminál EMO-EKOM a opačně. Rozhodnutí kvantifikuje na základě uvedeného průzkumu trhu skutečné možnosti vzájemné nahraditelnosti terminálů takto: objem přepravovaného zboží, u kterého může ABT nahradit EMO-EKOM je ve srovnání s celkovým objemem zanedbatelný (méně než 5 %). Tyto objemy nevytvářejí konkurenční tlak na EMO-EKOM, zejména proto, že většina jeho největších zákazníků nemá v úmyslu terminál měnit. Objem přepravovaného zboží, u kterého může EMO-EKOM nahradit ABT je ve srovnání s celkovým objemem manipulovaným v ABT rovněž velmi malý (méně než 10 %). Tyto objemy nevytvářejí konkurenční tlak na ABT, zejména proto, že většina jeho největších zákazníků nemá v úmyslu terminál měnit. |
|
(22) |
Na základě těchto skutečností lze vyvodit závěr, že oblast Rotterdam, Amsterdam, Zeeland a oblast Antverpy, Gent, Dunkirk jsou dva samostatné geografické trhy (6). Podmínky hospodářské soutěže jsou v obou oblastech odlišné. Mezi oběma geografickými trhy nicméně existuje v omezené míře určitá okrajová konkurence. Ta se týká především objemů přepravovaných pro obchodníky. |
|
(23) |
Pokud však jde o překládku uhlí a železné rudy, relevantní geografický trh je širší a pokrývá všechny hlavní námořní přístavy v oblasti Gothenburg – Le Havre i námořní přístavy ve Spojeném království a Irsku. |
3. POSOUZENÍ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Terminálové služby pro vnitrozemskou dopravu uhlí a železné rudy
a) Jednostranné účinky
i) Posílení dominantního postavení ABT v Antverpách
|
(24) |
ABT má na antverpském trhu v oblasti terminálových služeb pro vnitrozemskou přepravu uhlí a železné rudy (7) dominantní postavení (podíl na trhu 100 %) a čelí zde pouze okrajové konkurenci. Rozhodnutí se zabývá také otázkou, zda společnost Sea-Invest může mít možnost a zájem využít svého společného vlivu na řízení EMO-EKOM k omezení nebo k vyloučení této okrajové konkurence. Společný vliv na řízení EMO-EKOM poskytne společnosti Sea-Invest možnost, ne sice aktivně rozhodovat, ale vetovat strategická rozhodnutí zejména v oblasti podnikatelského plánu a rozpočtu, personálního obsazení managementu nebo větších investic. Její zastoupení ve správní radě jí též umožňuje přístup k některým všeobecným informacím o obchodní politice a strategickém plánování společnosti EMO-EKOM. |
|
(25) |
Tyto pravomoci však nemohou výrazně posílit postavení společnosti Sea-Invest, neboť k jiným terminálům mohou přejít pouze okrajoví zákazníci. Hloubkový průzkum potvrdil, že žádný z okrajových zákazníků ABT není závislý pouze na terminálu EMO-EKOM. Většina těchto zákazníků naopak označila jiné terminály, např. OBA a Rietlanden v Amsterodamu a RBT v Rotterdamu, za nejlepší možné alternativy k ABT. Okrajoví zákazníci, kteří mají možnost přesunout objemy přepravovaných surovin z terminálu EMO-EKOM na terminál ABT, také potvrdili, že mají více alternativ a některé dokonce lepší, zejména terminály v Rotterdamu a Amsterodamu. Vzhledem k tomu, že objemy, které okrajoví zákazníků přepravují jsou malé, zmíněné terminály by měly i potřebné kapacity na jejich absorpci. |
|
(26) |
Hloubkový průzkum dále ukázal, že nic nestimuluje společnost Sea-Invest k využití práva vetovat důležitá rozhodnutí v zájmu dalšího snížení již tak slabého konkurenčního tlaku ze strany EMO-EKOM. Vzhledem k malým objemům přepravovaným okrajovými zákazníky a k zaměření terminálu EMO-EKOM na zvýšení dovozu uhlí do Německa, by Sea-Invest takovým vetem více ztratila než získala. |
ii) Jednostranné zvýšení cen terminálu EMO-EKOM
|
(27) |
Jinou teoretickou možností narušení hospodářské soutěže je jednostranný účinek navrhované transakce, který by mohl poskytnout EMO-EKOM možnost a zájem na zvýšení cen. Takový jednostranný účinek by mohl nastat, kdyby a) Sea-Invest před spojením podniků znamenala pro EMO-EKOM konkurenční překážku, která by jí bránila ve zvýšení cen a b) spojením podniků by EMO-EKOM tuto konkurenční překážku odstranil nebo výrazně oslabil. Hloubkový průzkum trhu však ukázal, že není splněna ani jedna z těchto dvou podmínek. |
|
(28) |
EMO-EKOM a Sea-Invest působí na odlišných geografických trzích a jakékoli překážky, které by terminály Sea-Invest mohly představovat pro EMO-EKOM, by se týkaly méně než 5 % celkových objemů manipulovaných v terminálu EMO-EKOM. Zákazníci EMO-EKOM kromě toho nejčastěji uvádějí jako alternativy jiné terminály v Rotterdamu nebo v Amsterdamu, zejména OBA a Rietlanden. I pokud by terminály Sea-Invest znamenaly jakoukoli konkurenční překážku pro EMO-EKOM, je velmi nepravděpodobné, že by se získáním společného kontrolního balíku akcií tato překážka výrazně oslabila. Sea-Invest nemůže mít žádný zájem na tom, aby oslabila konkurenci mezi terminály ABT a EMO-EKOM, chce-li přilákat do Antverp lodě s větší nosností, protože na rozdíl od Rotterdamu nebude nijak výrazně profitovat ze zvýšených dovozů uhlí do Německa. |
|
(29) |
Transakce proto nevzbuzuje žádné obavy z narušení hospodářské soutěže v důsledku jednostranných účinků, které by posílily dominantní postavení Sea-Invest nebo umožnily EMO-EKOM zvýšení cen. |
b) Koordinované účinky
|
(30) |
Článek 6 odst. 1 písm. c) rozhodnutí označil za možný zdroj narušení hospodářské soutěže i koordinované jednání terminálů Sea-Invest, EMO-EKOM a dalších terminálů (OBA, EBS, RBT, OVET) ovládaných akcionáři EMO-EKOM, v důsledku organizačních vazeb mezi Sea-Invest a EMO-EKOM, HES a Manufrance. Z výše uvedeného vymezení geografických trhů však vyplývá, že terminály ovládané společností Sea-Invest působí na jiném trhu než terminál EMO-EKOM a jiné terminály ovládané společnostmi HES a Manufrance. S ohledem na omezené konkurenční překážky mezi podniky tedy není pravděpodobné, že by v důsledku jejich spojení mohlo dojít ke koordinovanému jednání narušujícímu hospodářskou soutěž. |
|
(31) |
Pokud jde o okrajovou konkurenci, která v omezené míře existuje mezi ABT a ostatními terminály v přístavech ARA, hloubkový průzkum nepřinesl žádné důkazy o tom, že by transakce mohla vést ke koordinovaným účinkům. Průzkum též ukázal, že vedení terminálů je relativně nezávislé, pokud jde o provozní řízení terminálů, cenovou politiku uplatňovanou ve vztahu k jednotlivým zákazníkům nebo o plánování hospodářské expanze. Pravděpodobnost případného koordinovaného jednání je omezena i tím, že profil akcionářů EMO-EKOM je poměrně různorodý, pokud jde o rozsah jejich podnikatelských aktivit i vertikální integrace. V oblasti cenových podmínek stanovených dohodou s jednotlivými zákazníky je transparentnost trhu nízká. Vzhledem k odlišnostem jednotlivých zákazníků, zejména pokud jde o geografickou polohu, nelze terminálové služby považovat za stejnorodé. Hloubkový průzkum dále neprokázal existenci žádného věrohodného zastrašujícího mechanismu. Oba další konkurenti (zejména Rietlanden) i velcí zákazníci představují významnou hospodářskou sílu, která je schopna neutralizovat účinky případného koordinovaného jednání. |
|
(32) |
S ohledem na uvedené skutečnosti transakce nevzbuzuje žádné obavy z narušení hospodářské soutěže koordinovaným jednáním mezi společnostmi Sea-Invest, EMO-EKOM, HES a Manufrance. |
c) Článek 2 odst. 4
|
(33) |
Průzkum trhu rovněž potvrdil, že transakce nepovede k žádnému koordinovanému jednání společností Sea-Invest, HES a Manufrance na trhu terminálových služeb v oblasti sypkých hmot. Nic nenaznačuje tomu, že by vstup Sea-Invest jako akcionáře do terminálu EMO-EKOM na uhlí a železnou rudu mohl vést ke koordinované dohodě s HES a Manufrance v oblasti ostatních sypkých materiálů. V přístavech ARA navíc existuje mnoho nezávislých terminálů pro manipulaci se sypkými materiály. |
2. Terminálové služby pro vnitrozemskou dopravu uhlí a železné rudy
|
(34) |
Rozhodnutí ve svém závěru konstatuje, že s ohledem na omezené objemy překládek Sea-Invest a EMO-EKOM a na existenci četných alternativních terminálů, transakce nevzbuzuje žádné obavy z narušení hospodářské soutěže na trhu terminálových služeb pro překládku uhlí a železné rudy. |
4. ZÁVĚR
|
(35) |
Závěr rozhodnutí uvádí, že navrhované spojení podniků nevzbuzuje žádné obavy z významného narušení účinné hospodářské soutěže na společném trhu nebo na jeho podstatné časti, ke kterému by mohlo dojít v jeho důsledku. |
|
(36) |
Komise proto prohlašuje oznamovanou transakci za slučitelnou se společným trhem a s Dohodou o EHP v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení o spojování a s článkem 57 Dohody o EHP. |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
(2) Patří sem celá řada nejrůznějších látek jako zinkové koncentráty a jiné neželezné koncentráty, cementový slinek, surové železo, kaolín, fosfáty a jiné minerály, koks, ropný koks, antracit, atd.
(3) Tj. z námořní lodě na vnitrozemskou nákladní loď, vlak nebo nákladní auto.
(4) Tj. z námořní lodě na spojovací resp. překládkovou loď.
(5) Též označované jako „zásilkové služby“. V rámci sdílení nákladních kapacit jsou přepravovány společně náklady několika zákazníků, které by nebylo s ohledem na jejich velikost ekonomické převážet v lodi samostatně.
(6) Lze ponechat otevřenou otázku, zda přístavy Gent a Dunkirk náleží ke stejnému geografického trhu jako Antverpy nebo tvoří samostatný trh (který je ovšem v každém případě oddělený od trhu do nějž náleží holandské přístavy). V obou případech totiž transakce nevede k žádným obavám z narušení hospodářské soutěže.
(7) Sea-Invest by měla dominantní postavení, i kdyby do geografického trhu byly zahrnuty přístavy Gent a Dunkirk, neboť zde ovládá terminály, ve kterých je překládáno uhlí a železná ruda pro zákazníky, kteří nejsou konečnými odběrateli. Následující analýza by byla stejná i kdyby přístavy Gent a Dunkirk byly zahrnuty do stejného trhu jako Antverpy.
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/52 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 19. října 2007,
kterým se mění rozhodnutí 2005/393/ES, pokud jde o uzavřená pásma v souvislosti s katarální horečkou ovcí
(oznámeno pod číslem K(2007) 5054)
(Text s významem pro EHP)
(2007/688/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí (1), a zejména na čl. 8 odst. 3 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Směrnice 2000/75/ES stanoví pravidla a opatření pro tlumení katarální horečky ovcí ve Společenství, včetně stanovení ochranných pásem a pásem dozoru a zákazu přesunu zvířat z těchto pásem. |
|
(2) |
Rozhodnutí Komise 2005/393/ES ze dne 23. května 2005 o ochranných pásmech a pásmech dozoru u katarální horečky ovcí a o podmínkách pro přemísťování zvířat uvnitř těchto pásem a z těchto pásem (2) vymezuje globální zeměpisné oblasti, ve kterých členské státy zřídí ochranná pásma a pásma dozoru (dále jen „uzavřená pásma“) vzhledem ke katarální horečce ovcí. |
|
(3) |
V návaznosti na oznámení ohnisek katarální horečky ovcí sérotypu 1 v červenci 2007 v jižním Španělsku zřídilo Španělsko v souvislosti s těmito ohnisky uzavřené pásmo. |
|
(4) |
V návaznosti na odůvodněnou žádost Španělska je vhodné změnit vymezení uzavřeného pásma E v příloze I rozhodnutí 2005/393/EHS a vytvořit nové pásmo, v němž se současně vyskytují sérotypy 1 a 4. |
|
(5) |
Poté, co Belgie, Německo, Francie a Nizozemsko oznámily v polovině srpna a na začátku září 2006 ohniska katarální horečky ovcí, Komise několikrát změnila rozhodnutí 2005/393/ES, pokud jde o vymezení dotčených uzavřených pásem. |
|
(6) |
V návaznosti na odůvodněnou žádost předloženou Francií a Německem je vhodné změnit vymezení uzavřeného pásma ve Francii a v Německu. |
|
(7) |
V návaznosti na rozšíření uzavřeného pásma v Německu z důvodu nedávných ohnisek nemoci v Bavorsku a Šlesvicku-Holštýnsku je vhodné vymezit uzavřená pásma v České republice a Dánsku. |
|
(8) |
Rozhodnutí 2005/393/ES by mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(9) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Příloha I rozhodnutí 2005/393/ES se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 19. října 2007.
Za Komisi
Markos KYPRIANOU
člen Komise
(1) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/104/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 352).
(2) Úř. věst. L 130, 24.5.2005, s. 22. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/357/ES (Úř. věst. L 133, 25.5.2007, s. 44).
PŘÍLOHA
Příloha I rozhodnutí 2005/393/ES se mění takto:
|
1) |
Seznam uzavřených pásem v pásmu E (sérotyp 4), který se týká Španělska, se nahrazuje tímto: „Španělsko:
|
|
2) |
Seznam uzavřených pásem v pásmu F (sérotyp 8), který se týká Francie, se nahrazuje tímto: „Francie: Ochranné pásmo:
Pásmo dozoru:
|
|
3) |
Seznam uzavřených pásem v pásmu F (sérotyp 8), který se týká Německa, se nahrazuje tímto: „Německo: Baden-Württemberg Gesamtes Landesgebiet Bayern Stadt Amberg Landkreis Amberg-Sulzbach Landkreis Ansbach Stadt Ansbach Landkreis Aschaffenburg Stadt Aschaffenburg Landkreis Bad Kissingen Stadt Bamberg Landkreis Bamberg Stadt Bayreuth Landkreis Bayreuth Landkreis Cham ohne die Gemeinde Lohberg Stadt Coburg Landkreis Coburg Im Landkreis Dillingen: Bächingen a. d. Brenz, Blindheim, Medlingen, Haunsheim, Wittislingen, Mödingen, Finningen, Bissingen, Lutzingen, Ziertheim, Bachhagel, Zöschingen, Syrgenstein, Gundelfingen a.d. Donau und Lauingen (Donau) Landkreis Donau-Ries Im Landkreis Eichstätt: Gemeinden Adelschlag, Altmannstein, Beilngries, Böhmfeld, Buxheim, Denkendorf, Dollnstein, Egweil, Eichstätt, Eitensheim, Gaimersheim, Haunstetter Forst, Hepberg, Hitzhofen, Kinding, Kipfenberg, Kösching, Lenting, Mörnsheim, Nassenfels, Pollenfeld, Schernfeld, Stammham, Titting, Walting, Wellheim, Wettstetten Stadt Erlangen Landkreis Erlangen-Höchstadt Landkreis Forchheim Stadt Fürth Landkreis Fürth Landkreis Hassberge Stadt Hof Landkreis Hof Stadt Ingolstadt Landkreis Kitzingen Landkreis Kronach Landkreis Kulmbach Landkreis Lichtenfels Landkreis Main-Spessart Landkreis Miltenberg Landkreis Neuburg-Schrobenhausen: Bergheim, Neuburg a.d. Donau, Rennertshofen Landkreis Neumarkt in der Oberpfalz Landkreis Neustadt an der Waldnaab Landkreis Neustadt a.d. Aisch – Bad Windsheim Im Landkreis Neu-Ulm: Elchingen Stadt Neu-Ulm Landkreis Nürnberger Land Stadt Nürnberg Landkreis Regensburg Stadt Regensburg Landkreis Rhön-Grabfeld Landkreis Roth Stadt Schwabach Landkreis Schwandorf Landkreis Schweinfurt Stadt Schweinfurt Landkreis Tirschenreuth Stadt Weiden Landkreis Weißenburg – Gunzenhausen Landkreis Würzburg Stadt Würzburg Landkreis Wunsiedel i. F. Brandenburg Im Landkreis Havelland: Gemeinden Bamme, Bützer, Döberitz, Großderschau, Großwudicke, Havelaue, Jerchel, Milow, Mögelin, Möthlitz, Nitzahn, Premnitz, Rathenow, Rhinow, Schönholz-Neuwerder, Seeblick, Stölln, Vieritz, Zollchow, Im Landkreis Ostprignitz-Ruppin: Gemeinden Breddin und Kötzlin Im Landkreis Potsdam-Mittelmark: Gemeinden Bensdorf, Boecke, Buckau, Bücknitz, Dretzen, Fohrde, Glienecke, Görzke, Gräben, Köpernitz, Pritzerbe, Rosenau, Rottstock, Steinberg, Wenzlow, Wollin, Wusterwitz, Ziesar Landkreis Prignitz ausgenommen Gemeinden Demerthin, Vehlow, Wutike Freie Hansestadt Bremen Gesamtes Landesgebiet Freie und Hansestadt Hamburg Gesamtes Landesgebiet Hessen Gesamtes Landesgebiet Mecklenburg-Vorpommern Im Landkreis Bad Doberan: Gemeinden Admannshagen-Bargeshagen, Alt Bukow, Stadt Bad Doberan, Bartenshagen-Parkentin, Bastorf, Benitz, Biendorf, Börgerende-Rethwisch, Bröbberow, Carinerland, Elmenhorst/Lichtenhagen, Hohenfelde, Kassow, Kirch Mulsow, Kritzmow, Stadt Kröpelin, Stadt Kühlungsborn, Lambrechtshagen, Stadt Neubukow, Nienhagen, Papendorf, Reddelich, Stadt Rerik, Retschow, Rukieten, Satow, Am Salzhaff, Stadt Schwaan, Stäbelow, Steffenshagen, Vorbeck, Wiendorf, Wittenbeck, Ziesendorf Im Landkreis Güstrow: Gemeinden Baumgarten, Bernitt, Bützow, Dobbin-Linstow, Dolgen am See, Dreetz, Gülzow-Prüzen, Güstrow, Jürgenshagen, Klein Belitz, Krakow am See, Kuchelmiß, Lohmen, Lüssow, Penzin, Tarnow, Warnow, Weitendorf, Zehna, Zepelin Landkreis Ludwigslust Im Landkreis Müritz: Gemeinden Alt Schwerin, Altenhof, Fünfseen, Jaebetz, Stadt Malchow, Nossentiner Hütte, Stuer, Zislow Landkreis Nordwestmecklenburg Landkreis Parchim Landeshauptstadt Schwerin Hansestadt Wismar Niedersachsen Gesamtes Landesgebiet Nordrhein-Westfalen Gesamtes Landesgebiet Rheinland-Pfalz Gesamtes Landesgebiet Saarland Gesamtes Landesgebiet Sachsen Landkreis Annaberg Landkreis Aue-Schwarzenberg Stadt Chemnitz Landkreis Chemnitzer Land Landkreis Delitzsch Landkreis Döbeln Landkreis Freiberg Stadt Leipzig Landkreis Leipziger Land Im Landkreis Meißen: Heynitz, Käbschütztal, Ketzerbachtal, Leuben-Schleinitz, Lommatzsch, Nossen, Taubenheim, Triebischtal Landkreis Mittlerer Erzgebirgskreis Landkreis Mittweida Landkreis Muldentalkreis Stadt Plauen Im Landkreis Riesa-Großenhain: Riesa, Röderau-Bobersen, Stauchitz, Strehla, Zeithain Landkreis Stollberg Landkreis Torgau-Oschatz Landkreis Vogtlandkreis Landkreis Weißeritzkreis Stadt Zwickau Landkreis Zwickauer Land Sachsen-Anhalt Gesamtes Landesgebiet Schleswig-Holstein Gesamtes Landesgebiet Thüringen Gesamtes Landesgebiet.“ |
|
4) |
Do seznamu uzavřených pásem v pásmu F (sérotyp 8) se doplňují tato území České republiky: „Česká republika:
|
|
5) |
Do seznamu uzavřených pásem v pásmu F (sérotyp 8) se doplňují tato území Dánska: „Dánsko:
|
|
6) |
Doplňuje se toto nové pásmo: „Pásmo I (sérotypy 1 a 4) Španělsko:
|
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/60 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 25. října 2007,
kterým se mění dodatek k příloze VI aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska, pokud jde o některá zařízení na zpracování mléka v Bulharsku
(oznámeno pod číslem K(2007) 5170)
(Text s významem pro EHP)
(2007/689/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na akt o přistoupení Bulharska a Rumunska, a zejména přílohu VI oddíl B kapitolu 4 odstavec f) první pododstavec tohoto aktu,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (1) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (2), stanoví určité strukturální požadavky na zařízení, která spadají do jejich oblasti působnosti. |
|
(2) |
Příloha VI kapitola 4 oddíl B odst. a) a c) aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska stanoví, že určité strukturální požadavky stanovené v uvedených nařízeních se do 31. prosince 2009 neuplatní na zařízení v Bulharsku uvedená v kapitole I a II dodatku k příloze VI aktu o přistoupení, s výhradou určitých podmínek. |
|
(3) |
Dodatek k příloze VI kapitola I obsahuje seznam zařízení odpovídajících požadavkům EU, která jsou oprávněna přijímat a zpracovávat bez oddělování mléko odpovídající požadavkům EU a mléko těmto požadavkům neodpovídající, zatímco kapitola II uvedeného dodatku obsahuje seznam zařízení odpovídajících požadavkům EU, která jsou oprávněna odděleně přijímat a zpracovávat mléko odpovídající požadavkům EU a mléko těmto požadavkům neodpovídající. |
|
(4) |
Tyto seznamy zařízení byly změněny rozhodnutím Komise 2007/26/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se mění dodatek k příloze VI aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska, pokud jde o některá zařízení na zpracování mléka v Bulharsku (3). |
|
(5) |
Bulharsko nyní přezkoumalo situaci v odvětví mléka a přehodnotilo zařízení uvedená v kapitole I a kapitole II dodatku k příloze VI. |
|
(6) |
Podle tohoto zhodnocení zařízení uvedená na seznamu v kapitole I nesplňují strukturální požadavky nařízení (ES) č. 852/2004. Tato zařízení by proto měla být ze seznamu v kapitole I vymazána. Na seznamu v kapitole II by mělo zůstat pouze 11 zařízení, která nemají žádné praktické obtíže se správným řízením dvou oddělených výrobních linek. |
|
(7) |
V zájmu jasnosti právních předpisů Společenství je vhodné nahradit seznamy zařízení uvedené v kapitolách I a II dodatku k příloze VI aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska seznamy v příloze tohoto rozhodnutí. |
|
(8) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Dodatek přílohy VI aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska se nahrazuje zněním v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 25. října 2007.
Za Komisi
Markos KYPRIANOU
člen Komise
(1) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1
(2) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).
(3) Úř. věst. L 8, 13.1.2007, s. 35.
PŘÍLOHA
„Dodatek k příloze VI
KAPITOLA I
Seznam zařízení na zpracování mléka zpracovávajících mléko, které není v souladu s podmínkami EU, uvedený v kapitole 4 oddíle B písm. a) přílohy VI
KAPITOLA II
Seznam zařízení na zpracování mléka pro dvojí zpracování mléka – mléka, které je v souladu s podmínkami EU, a mléka, které není v souladu s podmínkami EU, uvedený v kapitole 4 oddíle B písm. a) a c) přílohy VI
|
č. |
Vet. č. |
Název a adresa zařízení |
Umístění dotyčné provozovny |
||
|
Velikotărnovská oblast – č. 4 |
|||||
|
1. |
BG 0412010 |
‚Bi Si Si Handel‘ OOD |
|
||
|
Vidinská oblast – č. 5 |
|||||
|
2. |
BG 0512025 |
‚El Bi Bulgarikum‘ EAD |
gr. Vidin YUPZ |
||
|
Vracká oblast – č. 6 |
|||||
|
3. |
BG 0612027 |
‚Mlechen ray — 99‘ EOOD |
gr. Vratsa |
||
|
4. |
BG 0612043 |
ET ‚Zorov-91-Dimitar Zorov‘ |
gr. Vratsa |
||
|
Plovdivská oblast – č. 16 |
|||||
|
5. |
BG 1612001 |
‚OMK‘ AD |
|
||
|
6. |
BG 1612011 |
‚Em Dzhey Deriz‘ EOOD |
|
||
|
Silisterská oblast – č. 19 |
|||||
|
7. |
BG 1912013 |
‚ZHOSI‘ OOD |
s. Chernolik |
||
|
Slivenská oblast – č. 20 |
|||||
|
8. |
BG 2012020 |
‚Yotovi‘ OOD |
gr. Sliven kv. ‚Rechitsa‘ |
||
|
Tărgovištská oblast – č. 25 |
|||||
|
9. |
BG 2512020 |
‚Mizia-Milk‘ OOD |
gr. Targovishte Industrialna zona |
||
|
Chaskovská oblast – č. 26 |
|||||
|
10. |
BG 2612047 |
‚Balgarsko sirene‘ OOD |
|
||
|
Šumenská oblast – č. 27 |
|||||
|
11. |
BG 2712014 |
‚Stars kampani‘ OOD |
|
||
III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
|
26.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 282/62 |
ROZHODNUTÍ RADY 2007/690/SZBP
ze dne 22. října 2007
o provedení společné akce 2005/557/SZBP o civilně-vojenské akci Evropské unie na podporu misí Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu a v Somálsku
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na společnou akci Rady 2005/557/SZBP ze dne 18. července 2005 o civilně-vojenské akci Evropské unie na podporu misí Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu a v Somálsku (1), a zejména na čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec této akce ve spojení s čl. 23 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rada přijala dne 23. dubna 2007 rozhodnutí 2007/244/SZBP o provedení společné akce 2005/557/SZBP o civilně-vojenské akci Evropské unie na podporu misí Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu (2), které prodloužilo dobu financování její civilní složky do 31. října 2007. |
|
(2) |
Do přechodu mise Africké unie na smíšenou operaci OSN a Africké unie (UNAMID) bylo rozhodnuto o pokračování civilně-vojenské akce Evropské unie na podporu misí Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu a v Somálsku do 31. prosince 2007. |
|
(3) |
Rezoluce 1769 Rady bezpečnosti OSN ze dne 31. července 2007 stanoví, že k přenesení pravomocí mise AMIS na misi UNAMID by mělo dojít nejpozději dne 31. prosince 2007. |
|
(4) |
Dne 21. září 2007 Politický a bezpečnostní výbor dal souhlas s uzavřením civilní složky civilně-vojenské akce Evropské unie na podporu misí Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu a v Somálsku ke dni přenesení pravomocí z mise AMIS na misi UNAMID. |
|
(5) |
Pokud jde o civilní složku, Rada by měla následně rozhodnout o pokračování financování uvedené podpůrné akce v souladu s výše vymezenými časovými rámci. |
|
(6) |
Podpůrná akce bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit cíle SZBP stanovené v článku 11 Smlouvy, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů spojených s prováděním oddílu II společné akce 2005/557/SZBP ode dne 1. května 2007 do dne 30. dubna 2008 činí 2 125 000 EUR. Tato částka pokrývá období současného mandátu mise Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu (AMIS II) a následné období zrušení civilní složky civilně-vojenské akce Evropské unie na podporu misí Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu a v Somálsku.
2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly Evropského společenství použitelnými na souhrnný rozpočet Evropské unie s výjimkou, že případné předběžné financování nezůstává ve vlastnictví Společenství.
Státní příslušníci třetích států se mohou účastnit nabídkových řízení.
3. Výdaje jsou způsobilé ode dne 1. května 2007.
Článek 2
Rozhodnutí Rady 2007/244/SZBP se zrušuje.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Článek 4
Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 22. října 2007.
Za Radu
předseda
J. SILVA
(1) Úř. věst. L 188, 20.7.2005, s. 46. Společná akce ve znění společné akce 2007/245/SZBP (Úř. věst. L 106, 24.4.2007, s. 65).
(2) Úř. věst. L 106, 24.4.2007, s. 63.