ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 267

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 50
12. října 2007


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1188/2007 ze dne 11. října 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1189/2007 ze dne 11. října 2007, kterým se stanoví koeficienty snížení hodnoty použitelné při nákupu zemědělských produktů k intervenci pro účetní období 2008

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1190/2007 ze dne 11. října 2007, kterým se pro účetní období 2008 Evropského zemědělského záručního fondu stanovují úrokové sazby používané pro výpočet nákladů na financování intervenčních opatření ve formě nákupu, skladování a odbytu zásob

5

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1191/2007 ze dne 11. října 2007, kterým se pro hospodářský rok 2006/07 stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1623/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu

7

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1192/2007 ze dne 11. října 2007, kterým se stanoví vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu

8

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1193/2007 ze dne 11. října 2007, kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad pro bílý cukr v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 900/2007

10

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1194/2007 ze dne 11. října 2007, kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad pro bílý cukr v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 1060/2007

11

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1195/2007 ze dne 11. října 2007, kterým se zakazuje rybolov okouníků ve vodách ES a mezinárodních vodách oblasti ICES V a v mezinárodních vodách oblastí ICES XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

12

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1196/2007 ze dne 11. října 2007, kterým se stanoví zákaz rybolovu pakambaly ve vodách ES oblastí IIa a IV plavidly plujícími pod vlajkou Belgie

14

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

DOPORUČENÍ

 

 

2007/657/ES

 

*

Doporučení Komise ze dne 11. října 2007 o elektronické síti úředně určených mechanismů centrálního ukládání regulovaných informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (oznámeno pod číslem K(2007) 4607)  ( 1 )

16

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1188/2007

ze dne 11. října 2007

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. října 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 756/2007 (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 41).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 11. října 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

MA

74,5

MK

29,3

TR

118,5

ZZ

74,1

0707 00 05

JO

162,5

TR

152,4

ZZ

157,5

0709 90 70

TR

117,1

ZZ

117,1

0805 50 10

AR

68,5

TR

85,3

UY

81,6

ZA

60,1

ZW

52,6

ZZ

69,6

0806 10 10

BR

277,6

IL

284,6

MK

44,5

TR

125,2

US

284,6

ZZ

203,3

0808 10 80

AR

90,2

AU

188,0

CL

120,4

MK

13,8

NZ

87,0

US

101,2

ZA

92,8

ZZ

99,1

0808 20 50

CN

67,6

TR

123,3

ZA

65,4

ZZ

85,4


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.


12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1189/2007

ze dne 11. října 2007,

kterým se stanoví koeficienty snížení hodnoty použitelné při nákupu zemědělských produktů k intervenci pro účetní období 2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 ze dne 2. srpna 1978 o obecných pravidlech pro financování intervencí záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (1), a zejména na čl. 8 odst. 1 druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (2) jsou intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů financována Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF).

(2)

Podle článku 8 nařízení (EHS) č. 1883/78 se snížení hodnoty zemědělských produktů uskladněných ve veřejných intervenčních skladech musí provádět v okamžiku jejich nákupu. Procento snížení hodnoty nesmí být vyšší než rozdíl mezi nákupní cenou a předvídatelnou prodejní cenou každého z těchto produktů. Toto procento se pro každý produkt stanoví před začátkem účetního období. Komise může navíc omezit snížení hodnoty v době nákupu na část tohoto procenta snížení hodnoty, avšak tato část nesmí být nižší než 70 % z celkového snížení hodnoty.

(3)

Body 1, 2 a 3 přílohy VIII nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (3), stanoví způsoby výpočtu snížení hodnoty.

(4)

Pro některé produkty by měly být stanoveny koeficienty, které intervenční agentury použijí během účetního období 2008 na měsíční nákupní hodnoty těchto produktů, aby mohly stanovit částky snížení hodnoty.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pokud jde o produkty uvedené v příloze, které poté, co byly nakoupeny v rámci veřejné intervence, byly uskladněny nebo převzaty intervenčními agenturami v období mezi 1. říjnem 2007 a 30. zářím 2008, používají intervenční agentury na hodnoty produktů nakoupených každý měsíc koeficienty snížení hodnoty stanovené v uvedené příloze.

Článek 2

Výše výdajů vypočtené s přihlédnutím ke snížení hodnoty podle článku 1 tohoto nařízení se oznámí Komisi v rámci prohlášení podle nařízení Komise (ES) č. 883/2006 (4).

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 216, 5.8.1978, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 734/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 5).

(2)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 378/2007 (Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 721/2007 (Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 4).

(4)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 1.


PŘÍLOHA

Koeficienty snížení hodnoty, které se použijí na hodnoty měsíčních nákupů

Produkty

Koeficienty

Pekařská pšenice obecná

Ječmen

Kukuřice

Cukr bílý

0,10

Neloupaná rýže

Alkohol

0,45

Máslo

Odstředěné sušené mléko


12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1190/2007

ze dne 11. října 2007,

kterým se pro účetní období 2008 Evropského zemědělského záručního fondu stanovují úrokové sazby používané pro výpočet nákladů na financování intervenčních opatření ve formě nákupu, skladování a odbytu zásob

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 ze dne 2. srpna 1978 o obecných pravidlech pro financování intervencí záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (1), a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (2) jsou intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů financována Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF).

(2)

Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (3), stanoví, že výdaje na finanční náklady vynaložené členskými státy při mobilizaci finančních prostředků na nákup produktů se určí způsobem stanoveným v příloze IV uvedeného nařízení na základě jednotné úrokové sazby pro Společenství.

(3)

Jednotná úroková sazba pro Společenství odpovídá průměru termínované, tříměsíční a dvanáctiměsíční sazby EURIBOR zjištěné v průběhu šesti měsíců, které předcházely sdělení členských států podle bodu I odst. 2 prvního pododstavce přílohy IV nařízení (ES) č. 884/2006, s jejich příslušným třetinovým a dvoutřetinovým vyvážením. Tuto sazbu je třeba stanovit na počátku každého účetního období Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF).

(4)

Je-li úroková sazba sdělená členským státem nižší než jednotná úroková sazba stanovená pro Společenství, je pro tento členský stát v souladu s přílohou IV bodem I odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 884/2006 stanovena zvláštní úroková sazba. Pokud členský stát nesdělí průměrnou míru svých úrokových nákladů před koncem rozpočtového roku, stanoví Komise úrokovou míru pro tento členský stát na úrovni jednotné úrokové sazby stanovené pro Společenství.

(5)

Vzhledem ke sdělením členských států Komisi je třeba stanovit úrokové sazby, které se použijí pro účetní období 2008 záruční sekce EZZF, s přihlédnutím k těmto různým prvkům.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro výdaje na finanční náklady vynaložené členskými státy při mobilizaci prostředků na nákup intervenčních produktů během účetního období 2008 z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) se úrokové sazby, stanovené v příloze IV nařízení (ES) č. 884/2006 v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, stanoví na:

a)

3,0 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Českou republiku;

b)

3,4 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Švédsko;

c)

3,7 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Řecko;

d)

3,8 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Rakousko;

e)

3,9 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Francii, Finsko a Litvu;

f)

4,0 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Irsko;

g)

4,1 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Itálii;

h)

4,3 % pro jednotnou úrokovou sazbu pro Společenství pro členské státy, pro něž nebyla stanovena zvláštní úroková sazba.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 216, 5.8.1978, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 734/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 5).

(2)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 378/2007 (Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 721/2007 (Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 4).


12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1191/2007

ze dne 11. října 2007,

kterým se pro hospodářský rok 2006/07 stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1623/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a zejména na článek 33 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V článku 29 nařízení (ES) č. 1493/1999 se stanoví možnost podporovat dobrovolnou destilaci vína na konzumní alkohol. Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 (2) stanoví prováděcí pravidla k této destilaci, a zejména v čl. 63a odst. 10 uvedeného nařízení stanoví lhůtu, do kdy musí být víno dodané do palírny destilováno.

(2)

V některých členských státech množství, pro něž producenti vín sjednali smlouvy o destilaci během hospodářského roku 2006/07, byla mnohem vyšší než množství obvykle sjednaná. Toto vedlo k naplnění kapacit palíren s tím důsledkem, že není možné destilaci dokončit ve stanovené lhůtě. K nápravě této situace je třeba o jeden měsíc prodloužit období schválené pro destilaci.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Odchylně od čl. 63a odst. 10 nařízení (ES) č. 1623/2000 musí být pro hospodářský rok 2006/07 víno dodané do palírny destilováno nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 45. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 923/2007 (Úř. věst. L 201, 2.8.2007, s. 9).


12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1192/2007

ze dne 11. října 2007,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 32 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s cukrem by vývozní náhrady měly být stanoveny v souladu s pravidly a určitými kritérii podle článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 318/2006.

(3)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat rozlišení náhrady podle místa určení.

(4)

Náhrady by měly být poskytovány pouze pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež splňují požadavky nařízení (ES) č. 318/2006.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vývozní náhrady podle článku 32 nařízení (ES) č. 318/2006 se poskytují pro produkty a částky, které jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. října 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízení Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).


PŘÍLOHA

Vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu platné ode dne 12. října 2007 (1)

Kód produktu

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrady

1701 11 90 9100

S00

EUR/100 kg

31,34 (2)

1701 11 90 9910

S00

EUR/100 kg

30,09 (2)

1701 12 90 9100

S00

EUR/100 kg

31,34 (2)

1701 12 90 9910

S00

EUR/100 kg

30,09 (2)

1701 91 00 9000

S00

EUR/1 % sacharózy × 100 kg čisté hmotnosti produktu

0,3407

1701 99 10 9100

S00

EUR/100 kg

34,07

1701 99 10 9910

S00

EUR/100 kg

32,72

1701 99 10 9950

S00

EUR/100 kg

32,72

1701 99 90 9100

S00

EUR/1 % sacharózy × 100 kg čisté hmotnosti produktu

0,3407

Pozn. Místa určení jsou vymezena takto:

S00

všechna místa určení kromě následujících:

a)

třetích zemí: Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Srbska, Kosova, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Andorry, Svatého stolce (Vatikánského městského státu), Lichtenštejnska;

b)

území členských států EU, která netvoří součást celního území Společenství: Gibraltaru, Ceuty, Melilly, obcí Livigno a Campione d’Italia, Helgolandu, Grónska, Faerských ostrovů a oblastí Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu.


(1)  Částky stanovené v této příloze se v souladu s rozhodnutím Rady 2005/45/ES ze dne 22. prosince 2004 o uzavření a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972, pokud jde o ustanovení použitelná pro zpracované zemědělské produkty (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 17), nepoužijí s účinkem od 1. února 2005.

(2)  Tato částka se vztahuje na surový cukr s výtěžností 92 %. Pokud je výtěžnost vyváženého surového cukru jiná než 92 %, použitelná výše náhrady se v případě každé dotčené vývozní operace vynásobí přepočítacím koeficientem, který se získá vydělením výtěžnosti vyváženého cukru, vypočítané v souladu s přílohou I bodu III odst. 3 nařízení (ES) č. 318/2006, číslem 92.


12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/10


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1193/2007

ze dne 11. října 2007,

kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad pro bílý cukr v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 900/2007

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 33 odst. 2 třetí pododstavec písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 900/2007 ze dne 27. července 2007 o stálém nabídkovém řízení až do konce hospodářského roku 2007/2008 na stanovení vývozních náhrad bílého cukru (2) požaduje vyhlášení dílčích nabídkových řízení.

(2)

Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 900/2007 a po přezkoumání nabídek podaných v rámci dílčího nabídkového řízení, které končí dne 11. října 2007, je vhodné stanovit maximální výši vývozních náhrad pro uvedené dílčí nabídkové řízení.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro dílčí nabídkové řízení, které končí dne 11. října 2007, je maximální výše vývozních náhrad pro produkt uvedený v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 900/2007 stanovena na 37,715 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. října 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).

(2)  Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 26.


12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1194/2007

ze dne 11. října 2007,

kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad pro bílý cukr v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 1060/2007

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 33 odst. 2 třetí pododstavec písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1060/2007 ze dne 14. září 2007 o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej cukru ze zásob intervenčních agentur Belgie, České republiky, Španělska, Irska, Itálie, Maďarska, Polska, Slovenska a Švédska na vývoz (2) požaduje vyhlášení dílčích nabídkových řízení.

(2)

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2007 a po přezkoumání nabídek podaných v rámci dílčího nabídkového řízení, které končí dne 10. října 2007, je vhodné stanovit maximální výši vývozních náhrad pro uvedené dílčí nabídkové řízení.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro dílčí nabídkové řízení, které končí dne 10. října 2007, je maximální výše vývozních náhrad pro produkt uvedený v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2007 stanovena na 440,31 EUR/t.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. října 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).

(2)  Úř. věst. L 242, 15.9.2007, s. 8.


12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/12


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1195/2007

ze dne 11. října 2007,

kterým se zakazuje rybolov okouníků ve vodách ES a mezinárodních vodách oblasti ICES V a v mezinárodních vodách oblastí ICES XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty pro rok 2007.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky z populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou pro rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená pro rok 2007 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro rybolov a námořní záležitosti


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 865/2007 (Úř. věst. L 192, 24.7.2007, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1967/2006 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11); opraveno v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6.

(3)  Úř. věst. L 15, 20.1.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 898/2007 (Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 22).


PŘÍLOHA

č.

52

Členský stát

Portugalsko

Populace

RED/51214.

Druh

Okouníci (Sebastes spp.)

Oblast

Vody ES a mezinárodní vody oblasti ICES V; mezinárodní vody oblastí ICES XII a XIV

Datum

5.9.2007


12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1196/2007

ze dne 11. října 2007,

kterým se stanoví zákaz rybolovu pakambaly ve vodách ES oblastí IIa a IV plavidly plujícími pod vlajkou Belgie

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty na rok 2007.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2007 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje uvedenou populaci odlovenou těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro rybolov a námořní záležitosti


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 865/2007 (Úř. věst. L 192, 24.7.2007, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1967/2006 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11); opraveno v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6.

(3)  Úř. věst. L 15, 20.1.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 898/2007 (Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 22).


PŘÍLOHA

č.

53

Členský stát

Belgie

Populace

LEZ/2AC4-C

Druh

Pakambala (Lepidorhombus spp.)

Oblast

Vody ES oblastí IIa a IV

Datum

29.8.2007


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

DOPORUČENÍ

12.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/16


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 11. října 2007

o elektronické síti úředně určených mechanismů centrálního ukládání regulovaných informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES

(oznámeno pod číslem K(2007) 4607)

(Text s významem pro EHP)

(2007/657/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 211 druhou odrážku této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (1) požaduje, aby přístup investorů k informacím o emitentech byl na úrovni Společenství lépe organizován, aby byla aktivně podpořena integrace evropských kapitálových trhů.

(2)

Směrnice 2004/109/ES příslušné orgány členských států zavazuje, aby vypracovaly pokyny s cílem dále usnadnit přístup veřejnosti k informacím, které mají být zveřejňovány podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (2), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (3) a směrnice 2004/109/ES, a vytvořit jednotnou elektronickou síť (dále jen „elektronická síť“) nebo platformu elektronických sítí mezi členskými státy spojující různé mechanismy určené na vnitrostátní úrovni pro ukládání takovýchto informací (dále jen „mechanismy pro ukládání“).

(3)

Příslušné orgány členských států přijaly dne 30. června 2006 v rámci Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (dále jen „CESR“) zřízeného rozhodnutím Komise 2001/527/ES (4) stanovisko pro Komisi, v němž upřednostnily jednoduchou elektronickou síť spojující mechanismy pro ukládání. Přístup k síti by mohl být zajištěn prostřednictvím společného rozhraní, které by obsahovalo seznam všech kótovaných společností ve Společenství a které by uživatele přesměrovalo na internetové stránky příslušného mechanismu pro ukládání. Příslušné údaje by pak zůstaly uloženy na vnitrostátní úrovni, aniž by bylo nutno vytvořit společnou infrastrukturu kopírující veškeré příslušné informace obsažené na vnitrostátní úrovni, která by znamenala přílišné dodatečné náklady.

(4)

Je vhodné stanovit v této fázi nezávazné standardy, které mechanismům pro ukládání poskytují potřebnou pružnost, aby se mohly přizpůsobit fungování elektronické sítě.

(5)

Je záhodno, aby mechanismy pro ukládání byly s to se vzájemně elektronicky spojit, aby se investoři a zúčastněné strany mohli snadno dostat k finančním informacím o kótovaných společnostech ve Společenství. V zájmu zajištění rychlého vytvoření této elektronické sítě by měla být tato síť založena na jednoduchých podmínkách, jako jsou podmínky navržené příslušnými orgány členských států. Jednoduchá síť by umožnila rovněž poskytovat investorům služby s přidanou hodnotou.

(6)

K usnadnění přístupu investorů k finančním informacím o kótovaných společnostech by mechanismy pro ukládání měly být vybízeny, aby pokud možno začleňovaly související finanční informace zveřejněné emitenty v souladu s jinými akty Společenství nebo vnitrostátními akty.

(7)

Aby bylo možno elektronickou síť účinně spustit, příslušné orgány členských států by měly být v rámci CESR a v úzké spolupráci s mechanismy pro ukládání vyzvány, aby vypracovaly dohodu o správě sítě obsahující základní podmínky pro zřízení, fungování a financování elektronické sítě, a zejména jmenování subjektu, který by byl pověřen každodenním řízením sítě.

(8)

Je důležité, aby mechanismy pro ukládání měly možnost rozhodovat o vlastní cenové politice, aby byla zajištěna jejich finanční životaschopnost. Zároveň by ve své cenové politice neměly rozlišovat mezi uživateli elektronické sítě a uživateli, kteří mají přístup k mechanismu pro ukládání na vnitrostátní úrovni.

(9)

V zájmu řádného fungování elektronické sítě a zajištění toho, že uživatelům této sítě jsou ve Společenství poskytovány srovnatelné služby, jsou nezbytné minimální standardy kvality pro ukládání regulovaných informací na vnitrostátní úrovni. Je důležité, aby mechanismy pro ukládání zaručovaly přiměřenou bezpečnost, co se týká komunikace, ukládání a přístupu k údajům. Stejně tak je důležité vytvořit systémy, které poskytují jistotu, co se týká zdroje a obsahu informací podaných mechanismy pro ukládání. K usnadnění automatické elektronické registrace, zaznamenání data a času a dalšího zpracování podaných informací by mechanismy pro ukládání měly uvážit povinné používání vhodných formátů a šablon. K usnadnění přístupu k uloženým informacím ze strany konečných uživatelů je kromě toho nutno poskytnout vhodné vyhledávací prostředky a podporu služeb. V zájmu soudržnosti systému by měly být standardy pro mechanismy pro ukládání, které jsou účastníky sítě, a pro subjekt, který má každodenně řídit platformu sítě, pokud možno totožné.

(10)

Jako nezbytný se jeví postupný přístup, aby bylo zajištěno, že elektronická síť mechanismů pro ukládání bude schopna naplnit očekávání emitentů a investorů z dlouhodobého hlediska, zejména pokud jde o možnost jednoho virtuálního správního místa pro přístup k finančním informacím zveřejňovaným kótovanými společnostmi. Proto je vhodné umožnit ověření možných řešení ke zlepšení této sítě v budoucnu. Aby byla zajištěna soudržnost s původně vytvořenou sítí, toto ověření by měly provádět příslušné orgány členských států v rámci CESR. Tato práce by měla zahrnovat přinejmenším ověření možnosti propojit tuto elektronickou síť s elektronickou sítí, kterou vyvíjejí vnitrostátní podnikové rejstříky, na něž se vztahuje první směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (5).

(11)

Aby Komise mohla situaci podrobně sledovat a vyhodnotit potřebu dalších opatření, včetně možnosti přijmout prováděcí opatření v souladu s čl. 22 odst. 2 směrnice 2004/109/ES, členské státy by měly být vyzvány, aby Komisi poskytly příslušné informace,

DOPORUČUJE:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT

1.

Cílem tohoto doporučení je vyzvat členské státy, aby zajistily přijetí nezbytných opatření k účinnému propojení úředně určených mechanismů centrálního ukládání regulovaných informací uvedených v čl. 21 odst. 2 směrnice 2004/109/ES (dále jen „mechanismy pro ukládání“) do jednotné elektronické sítě v rámci Společenství podle čl. 22 odst. 1 druhého pododstavce písm. b) této směrnice (dále jen „elektronická síť“).

KAPITOLA II

ELEKTRONICKÁ SÍŤ

2.   Dohoda o správě elektronické sítě

2.1

Členské státy by měly usnadnit zřízení a rozvoj elektronické sítě v počáteční fázi tím, že příslušné orgány uvedené v článku 24 směrnice 2004/109/ES pověří v rámci Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) zřízeného rozhodnutím 2001/527/ES přípravou dohody o správě elektronické sítě (dále jen „dohoda o správě“). Mechanismy pro ukládání by se měly na přípravě této dohody úzce podílet.

Členské státy by měly určit subjekt zmocněný k uzavření této dohody. Přitom by měly vzít v úvahu příslušné pravomoci mechanismů pro ukládání, příslušných orgánů nebo jiného odpovídajícího subjektu.

2.2

Dohoda o správě by se měla zabývat přinejmenším těmito záležitostmi:

a)

vytvořením platformy sítě;

b)

podmínkami připojení se k elektronické síti;

c)

důsledky nedodržení podmínek účasti a jak tyto podmínky vymáhat;

d)

jmenováním subjektu, který každodenně řídí platformu sítě, a hlavními podmínkami vztahujícími se na toto řízení;

e)

mechanismem pro rozhodování o vylepšeních elektronické sítě, který by popřípadě přihlížel k názorům všech zúčastněných stran včetně konečných uživatelů;

f)

podmínkami financování;

g)

systémem řešení sporů;

h)

mechanismem pro změnu samotné dohody.

2.3

Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, aby zajistily, že mechanismy pro ukládání jsou v souladu s dohodou o správě.

3.   Podmínky týkající se technické interoperability elektronické sítě

Elektronická síť zřízená na základě dohody o správě by měla obsahovat alespoň tyto funkce:

a)

centrální aplikační server a centrální databázi obsahující seznam všech emitentů se společným rozhraním a umožňující u každého emitenta spojit konečného uživatele s mechanismem pro ukládání, v němž jsou uloženy regulované informace týkající se tohoto emitenta;

b)

jednotné přístupové místo pro konečné uživatele, k němuž by bylo možno se dostat buď centrálně, nebo individuálně u jednotlivých mechanismů pro ukládání;

c)

jazykový adresář rozhraní dostupný konečným uživatelům v jednotném přístupovém místě s komunikačními jazyky uznávanými vnitrostátně mechanismy pro ukládání, které jsou účastníky elektronické sítě;

d)

přístup ke všem dokumentům dostupným v daném členském státě v mechanismech pro ukládání, které jsou účastníky elektronické sítě, včetně informací zveřejňovaných emitenty podle směrnice 2003/6/ES, směrnice 2003/71/ES a jiných aktů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů, jsou-li k dispozici;

e)

popřípadě možnost dalšího využití údajů dostupných prostřednictvím elektronické sítě.

4.   Stanovení cen přístupu k informacím obsaženým v elektronické síti

4.1

Mechanismy pro ukládání by měly mít možnost zavést vlastní cenovou politiku. Ve své politice by však neměly rozlišovat mezi konečnými uživateli, kteří se k informacím dostávají přímo prostřednictvím příslušného vnitrostátního přístupového místa, a uživateli, kteří se k nim dostávají nepřímo prostřednictvím jednotného přístupového místa poskytovaného elektronickou sítí.

4.2

Mechanismy pro ukládání by měly zvážit zajištění bezplatného přístupu investorů nebo zúčastněných stran k regulovaným informacím, přinejmenším během určitého období po jejich podání emitentem.

4.3

Body 4.1 a 4.2 se netýkají poskytování služeb s přidanou hodnotou ze strany mechanismů pro ukládání nebo třetí strany využívající informace, které jsou dostupné prostřednictvím elektronické sítě.

KAPITOLA III

MINIMÁLNÍ STANDARDY KVALITY

Oddíl 1

Obecné informace

5.

Členské státy by měly zajistit, aby mechanismy pro ukládání, které jsou účastníky elektronické sítě, dodržovaly standardy, jež jsou rovnocenné vzorovým standardům stanoveným v této kapitole.

Členské státy by měly rovněž zajistit, aby subjekt uvedený v bodě 2.2 písm. d) určený podle dohody o správě dodržoval standardy stanovené v oddílech 2 a 3.

6.

Členské státy by měly zajistit, aby se stejné standardy vztahující se na emitenty vymezené v čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/109/ES vztahovaly rovněž na osoby, které požádaly o přijetí k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, jak je uvedeno v čl. 21 odst. 1 této směrnice.

Oddíl 2

Zabezpečení

7.   Zabezpečení komunikace

7.1

Mechanismus pro ukládání by měl mít spolehlivé bezpečnostní mechanismy k zajištění bezpečnosti komunikačních prostředků používaných k spojení emitenta s mechanismem a k poskytnutí jistoty, co se týká zdroje podávaných informací.

7.2

Mechanismus pro ukládání by z bezpečnostních důvodů měl být oprávněn omezit komunikační prostředky, které se budou používat, měl by však být schopen přijímat elektronická podání alespoň prostřednictvím systému, k němuž má emitent přístup.

Druhy komunikačních prostředků, které se mají používat, by měly být každopádně snadno přístupné, běžně používané a široce dostupné s nízkými náklady.

8.   Integrita uložených regulovaných informací

8.1

Mechanismus pro ukládání by měl ukládat informace v bezpečném elektronickém formátu a měl by mít zavedeny patřičné bezpečnostní mechanismy k snížení nebezpečí poškození dat a neoprávněného přístupu na nejnižší možnou míru.

8.2

Mechanismus pro ukládání by měl zajistit, aby regulované informace, které uchovává tak, jak je obdržel od emitenta, byly úplné a aby obsah regulovaných informací nebylo možno během uložení upravovat.

Pokud mechanismus pro ukládání akceptuje podání informací pomocí jiných komunikačních prostředků než elektronických, měl by zajistit, aby při převádění dokumentů do elektronické podoby byl obsah informací úplný a neupravený tak, jak byly informace původně zaslány emitentem.

8.3

Informace, které byly zaslány mechanismu pro ukládání a zobrazeny, by neměly být z mechanismu pro ukládání vyjmuty. Je-li nutné doplnění nebo oprava, pak by opravné nebo doplňkové informace měly identifikovat měněnou položku a měly by být označeny jako oprava nebo doplněk.

9.   Ověření platnosti

9.1

Mechanismus pro ukládání by měl být schopen ověřit platnost podaných informací, což znamená, že mechanismus by měl umožnit automatickou kontrolu podaných dokumentů s ohledem na dodržení požadovaných standardů z technického hlediska, úplnost a správnost jejich formátů.

9.2

Mechanismus pro ukládání by měl mít zavedeny systémy k zjišťování přerušení elektronického podávání informací a požádat o nové zaslání údajů, které od odesílatele neobdržel.

10.   Spolehlivý přístup ke službám

10.1

Mechanismus pro ukládání by měl mít zavedeny bezpečnostní systémy, aby byl přístup emitentů a konečných uživatelů k jeho službám zajištěn nepřetržitě 24 hodin denně 7 dnů v týdnu.

Každý mechanismus pro ukládání by měl stanovit vlastní požadavky na základě vlastností svých systémů a zvláštních podmínek, v nichž působí.

Kapacita systémů, konkrétně kapacita jeho serverů a dostupná šířka pásma, by měly postačovat pro podporu očekávaných žádostí emitentů, co se týká podání informací, a konečných uživatelů, co se týká přístupu k uloženým informacím.

10.2

Mechanismus pro ukládání by měl být oprávněn zamezit krátce v přístupu k jeho systémům, je-li to nezbytné k provedení základní údržby nebo ke zlepšení jeho služeb. Tato přerušení by měla být pokud možno oznámena předem.

11.   Uznání zproštění povinnosti a obnova

Mechanismus pro ukládání by měl mít proces hodnocení pro ověřování a uznání nebo zamítnutí zproštění povinnosti kvůli pozdním podáním zapříčiněným technickými problémy mechanismu pro ukládání a nestandardními podáními. Mechanismus by měl rovněž poskytovat nástroje obnovy, které emitentu umožní použít jiné mechanismy podání namísto stanoveného mechanismu, jestliže tento mechanismus nefunguje. Emitenti by však měli mít povinnost informace znovu podat prostřednictvím hlavního mechanismu, jakmile je tento mechanismus obnoven.

12.   Záložní systémy

12.1

Mechanismus pro ukládání by měl být technicky nezávislý a mít dostatečná záložní zařízení k zachování a obnovení jeho služeb v přiměřeném časovém rámci.

12.2

Povaha těchto záložních systémů musí být každým mechanismem pro ukládání vyhodnocena s přihlédnutím k zvláštním vlastnostem zavedených systémů.

Oddíl 3

Jistota ohledně zdroje informací

13.   Jistota ohledně zdroje informací a hodnověrnost původu

13.1

Mechanismus pro ukládání by měl mít zavedeny spolehlivé systémy k zajištění jistoty ohledně zdroje podávaných informací. Mechanismus pro ukládání by měl mít jistotu, že informace, které dostává, pocházejí z hodnověrného zdroje. Mechanismus pro ukládání by měl ověřit, zda veškeré regulované finanční informace, které dostává, pocházejí přímo od osoby nebo subjektu, který má povinnost je uložit, nebo od osoby či subjektu, kteří jsou oprávněni tak učinit jejich jménem.

13.2

Mechanismus pro ukládání by měl být schopen potvrdit elektronicky příjem dokumentů. Mechanismus pro ukládání by měl potvrdit ověření platnosti podání nebo odmítnout podání s vysvětlením důvodů zamítnutí a měl by mít funkci „nepopíratelnosti“.

14.   Ověření totožnosti uživatele

Bezpečnostní opatření mechanismu pro ukládání by měla být navržena tak, aby bylo možno určit oprávněnost odesílatele, nebo by měly existovat prostředky pro ověření oprávnění jednotlivce zaslat určité informace. Mechanismus pro ukládání by měl být oprávněn nařídit používání digitálních podpisů, přístupových kódů nebo jiné vhodné opatření zajišťující přiměřenou jistotu.

15.   Nutnost zajistit integritu obsahu regulovaných informací

Mechanismus pro ukládání by měl zajistit, že neexistuje významné riziko poškození nebo změny původních informací, a to buď neúmyslně či záměrně, a zjistit jakoukoliv případnou změnu.

Oddíl 4

Zaznamenávání času

16.   Elektronická registrace a zaznamenání data a času

16.1

Mechanismus pro ukládání by měl být schopen elektronická podání automaticky zaregistrovat a připojit údaj o datu a čase.

16.2

Mechanismus pro ukládání by měl být oprávněn nařídit, aby informace byly podávány v předem stanovených formátech a šablonách, což umožní přímé zpracování.

Jsou-li předepsány konkrétní formáty, mechanismus pro ukládání by měl nicméně k ukládání informací používat systémy s otevřenou architekturou a měl by přinejmenším přijímat:

a)

formáty souboru a přenosové protokoly, které jsou otevřené a které zamezují používání softwarových aplikací jediného prodejce;

b)

běžně používané a obecně uznávané vlastní formáty.

Jsou-li předepsány šablony, mechanismus pro ukládání by měl zajistit, aby byly snadno přístupné a aby byly sladěny s šablonami používanými pro podání stejných regulovaných informací u příslušného orgánu, jsou-li tyto k dispozici.

16.3

Informace by při vkládání do mechanismu pro ukládání měly být opatřeny údajem o datu a čase bez ohledu na to, zda jsou informace příslušným orgánem zkontrolovány předem (předběžná kontrola), nebo zda budou zkontrolovány po vložení do mechanismu pro ukládání (následná kontrola).

Oddíl 5

Snadný přístup ze strany konečných uživatelů

17.   Předkládání informací

Při nabízení svých služeb konečným uživatelům by mechanismus pro ukládání měl rozlišovat mezi regulovanými finančními informacemi podávanými na základě právní povinnosti a případnými doplňkovými službami s přidanou hodnotou, které mechanismus pro ukládání poskytuje.

18.   Jazykový režim

18.1

Mechanismus pro ukládání by měl ukládat a usnadňovat přístup ke všem dostupným jazykovým verzím informací, jak jsou předány emitentem. Přístup ke všem jazykovým verzím však neznamená, že by informace měly být mechanismem pro ukládání přeloženy do jiných jazyků, než jsou jazyky, v nichž byly informace poskytnuty emitentem.

18.2

Vyhledávací prostředky v mechanismu pro ukládání by měly být dostupné v jazyce uznávaném příslušnými orgány v domovském členském státě a přinejmenším v jazyce, který je běžný v oblasti mezinárodních financí.

19.   Technická dostupnost

19.1

Mechanismus pro ukládání by měl pro přístup k uloženým informacím používat systémy s otevřenou architekturou. Při navrhování těchto systémů by mechanismus pro ukládání měl zajistit, aby tyto systémy umožňovaly nebo byly s to umožnit technickou interoperabilitu s ostatními mechanismy pro ukládání v témže státě nebo v ostatních členských státech.

19.2

Informace by měly být mechanismem pro ukládání konečným uživatelům zpřístupněny co nejdříve po jejich podání, jak je to technicky možné, s přihlédnutím ke strukturám a pracovním postupům mechanismu pro ukládání. Mechanismus pro ukládání nesmí tento proces úmyslně zdržovat.

19.3

Mechanismus pro ukládání by měl konečným uživatelům zajistit trvalý přístup ke všem uloženým regulovaným informacím v souladu s podmínkami popsanými v bodě 10.

19.4

Mechanismus pro ukládání by měl svým uživatelům nabízet podporu služeb. O úrovni podpory, kterou se každý mechanismus pro ukládání rozhodne poskytovat, je nutno rozhodnout na vnitrostátní úrovni.

20.   Formát informací, k nimž mají koneční uživatelé přístup

20.1

Regulované informace uchovávané mechanismem pro ukládání by měly být uchovávány ve formátu, který uživatelům umožňuje prohlížet, stáhnout a vytisknout přímo celý obsah regulovaných informací bez ohledu na to, kde se uživatel nachází. Přístup k regulovaným informacím však neznamená, že by mechanismus pro ukládání měl poskytovat výtisky těchto informací.

20.2

Mechanismus pro ukládání by měl konečným uživatelům nabídnout možnost vyhledat, setřídit a podrobně přezkoumat uložené regulované informace.

20.3

Mechanismus pro ukládání by měl zaznamenat dostatečné referenční informace týkající se regulovaných informací, které obdrží. Tyto referenční informace by měly zahrnovat přinejmenším tyto položky:

a)

označení informací jako regulovaných;

b)

jméno emitenta, od něhož regulované informace pocházejí;

c)

název dokumentu;

d)

čas a datum, k němuž byly regulované informace poskytnuty;

e)

jazyk dokumentu;

f)

druh regulovaných informací.

Mechanismus pro ukládání by měl regulované informace uspořádat a zařadit do kategorií přinejmenším podle položek uvedených v prvním pododstavci.

Mechanismus pro ukládání by měl mít možnost emitenty požádat, aby při podání regulovaných informací poskytli potřebné referenční informace.

Mechanismus pro ukládání by měl tyto kategorie sladit s ostatními mechanismy pro ukládání, zejména s ohledem na druh regulovaných informací, v souladu s dohodou uvedenou v kapitole II tohoto doporučení.

20.4

Mechanismus pro ukládání by měl mít možnost emitenty požádat, aby používali předem stanovené formáty souboru a šablony. Mechanismus pro ukládání by měl každopádně přinejmenším přijímat:

a)

formáty souboru a přenosové protokoly, které jsou otevřené a které zamezují používání softwarových aplikací jediného prodejce;

b)

běžně používané a obecně uznávané vlastní formáty.

Jsou-li předepsány šablony, mechanismus pro ukládání by měl zajistit, aby byly snadno přístupné a aby byly sladěny s šablonami používanými pro podání stejných regulovaných informací u příslušného orgánu, jsou-li tyto k dispozici.

KAPITOLA IV

POKYNY K BUDOUCÍMU ROZVOJI ELEKTRONICKÉ SÍTĚ

21.

Členské státy by měly příslušné orgány vybídnout, aby do 30. září 2010 v rámci CESR vypracovaly příslušné pokyny pro budoucí rozvoj elektronické sítě.

22.

Tyto pokyny by měly zejména ověřit proveditelnost následujících požadavků (včetně analýzy jejich nákladů a přínosů):

a)

ve všech přístupových místech k elektronické síti používání harmonizovaných vyhledávacích prostředků založených na souboru společných vyhledávacích klíčů a položek referenčních údajů, tudíž harmonizaci způsobů klasifikování a identifikace informací, které mají být uloženy;

b)

používání společných formátů vstupních dat a norem pro předávání regulovaných informací mechanismům pro ukládání;

c)

používání společného seznamu druhů regulovaných informací ze strany mechanismu pro ukládání;

d)

technické propojení s elektronickou sítí vyvinutou vnitrostátními podnikovými rejstříky, na něž se vztahuje směrnice 68/151/EHS;

e)

svěření dohledu nad službami poskytovanými právními subjekty provozujícími společné prvky elektronické sítě jedinému subjektu složenému ze zástupců příslušných orgánů uvedených v článku 24 směrnice 2004/109/ES.

Harmonizované vyhledávací prostředky uvedené v písmenu a) prvního pododstavce by měly přinejmenším umožňovat:

a)

vyhledávání pomocí společných označení kategorií připojených k regulovaným finančním informacím při jejich podání do mechanismu pro ukládání, např.: jméno emitenta; datum podání; země emitenta; název dokumentu; odvětví/obor obchodování a druh regulovaných informací;

b)

dynamické nebo řetězové vyhledávání;

c)

vyhledávání pro více zemí na základě jednoho požadavku.

Pokyny by měly rovněž vypracovat společné seznamy pro zavedení označení dílčích kategorií s ohledem na odvětví/obor obchodování a druh regulovaných informací.

KAPITOLA V

NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ A URČENÍ

23.

Členské státy se vyzývají, aby do 31. prosince 2008 Komisi informovaly o opatřeních přijatých na základě tohoto doporučení.

24.

Toto doporučení je určeno členským státům.

V Bruselu dne 11. října 2007.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(2)  Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(3)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

(4)  Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 43.

(5)  Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/99/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 137).