30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 997/2007

ze dne 29. srpna 2007

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 30. srpna 2007.

---

(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 756/2007 (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 41).

---

---

30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/3

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 998/2007

ze dne 28. srpna 2007,

kterým se stanoví zákaz rybolovu tresky obecné ve vodách Norska oblastí ICES I a II plavidly plujícími pod vlajkou Francie

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty na rok 2007.

(2)	Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2007.

(3)	Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2007 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje uvedenou populaci odlovenou těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1967/2006 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11; opraveno v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6).

(3)  Úř. věst. L 15, 20.1.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 898/2007 (Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 22).

---

---

30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/5

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 999/2007

ze dne 28. srpna 2007,

kterým se stanoví zákaz rybolovu tuňáka obecného v Atlantském oceánu východně od 45° západní délky a ve Středozemním moři plavidly plujícími pod vlajkou Itálie

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu (3), stanoví kvóty na rok 2007.

(2)	Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2007.

(3)	Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2007 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje uvedenou populaci odlovenou těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1967/2006 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11; opraveno v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6).

(3)  Úř. věst. L 15, 20.1.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 898/2007 (Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 22).

---

---

30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/7

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1000/2007

ze dne 29. srpna 2007,

kterým se mění nařízení (ES) č. 831/2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (1), a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 831/2002 (2) stanoví podmínky, za kterých je možný přístup k důvěrným údajům sdělovaným orgánu Společenství za účelem získání statistických závěrů pro vědecké účely. Uvádí kategorie subjektů, jejichž výzkumní pracovníci mohou získat takovýto přístup, přičemž rozlišuje subjekty přípustné přímo a subjekty přípustné po obdržení stanoviska Výboru pro statistickou důvěrnost. Uvádí rovněž různá zjišťování a zdroje údajů, na které se vztahuje.

(2)

Vědecký výzkum často provádějí jednotky či oddělení v rámci národních statistických úřadů, národních centrálních bank členských států a Evropské centrální banky (ECB). Tyto subjekty poskytují náležité záruky, pokud jde o důvěrný způsob zacházení s daty, jejich ochranu a striktně vědecký účel přístupu k nim. Měly by být proto rovněž považovány za přímo přípustné subjekty.

(3)

Výzkumní pracovníci a vědecká obec stále častěji požadují, aby měli pro vědecké účely přístup také k důvěrným údajům ze zjišťování o vzdělávání dospělých. Zjišťování o vzdělávání dospělých obsahuje informace týkající se složitých způsobů účasti dospělých na vzdělávání a odborné přípravě, přístupu k informacím o možnostech vzdělávání a profilu zúčastněných i nezúčastněných osob (např. socio-ekonomické zázemí, důvod ke vzdělávání, překážky, postoje, vlastní posouzení jazykových schopností a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií). Toto zjišťování by proto mělo být doplněno do výčtu v nařízení (ES) č. 831/2002.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) (3) rozšířilo podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 831/2002 na přístup k důvěrným údajům ze statistiky Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek pro vědecké účely. Statistika EU-SILC nicméně není v nařízení (ES) č. 831/2002 uvedena. Toto zjišťování by proto v zájmu jasnosti mělo být doplněno do výčtu v nařízení (ES) č. 831/2002.

(5)	Nařízení (ES) č. 831/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistickou důvěrnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 831/2002 se mění takto:

1)

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Orgán Společenství může umožnit přístup k důvěrným údajům výzkumným pracovníkům subjektů těchto kategorií: a) univerzity a jiné instituce vysokoškolského vzdělávání zřízené podle práva Společenství nebo jednotlivých členských států; b) vědeckovýzkumné organizace a instituce zřízené podle práva Společenství nebo jednotlivých členských států; c) národní statistické úřady členských států; d) Evropská centrální banka a národní centrální banky členských států; e) ostatní subjekty, organizace a instituce poté, co Výbor pro statistickou důvěrnost postupem podle čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 322/97 zaujme své stanovisko.“

2)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Orgán Společenství může umožnit ve svých prostorách přístup k důvěrným údajům získaným z těchto zjišťování nebo zdrojů statistických údajů: — panel domácností Evropského společenství, — zjišťování o pracovních silách, — zjišťování o inovacích ve Společenství, — zjišťování o dalším odborném vzdělávání pracovníků, — zjišťování o struktuře výdělků, — statistiky Evropské unie v oblasti příjmů a životních podmínek, — zjišťování o vzdělávání dospělých. Přístup k údajům pro určitý výzkumný projekt se však na žádost vnitrostátního orgánu, který údaje poskytl, neumožní.“

3)

V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Orgán Společenství může zpřístupnit soubory anonymizovaných mikrodat z těchto zjišťování nebo zdrojů statistických údajů: — panel domácností Evropského společenství, — zjišťování o pracovních silách, — zjišťování o inovacích ve Společenství, — zjišťování o dalším odborném vzdělávání pracovníků, — zjišťování o struktuře výdělků, — statistiky Evropské unie v oblasti příjmů a životních podmínek, — zjišťování o vzdělávání dospělých. Přístup k údajům pro určitý výzkumný projekt se však na žádost vnitrostátního orgánu, který údaje poskytl, neumožní.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 133, 18.5.2002, s. 7. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1104/2006 (Úř. věst. L 197, 19.7.2006, s. 3).

(3)  Úř. věst. L 163, 3.7.2003, s. 1.

---

30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/9

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1001/2007

ze dne 29. srpna 2007,

kterým se mění nařízení (ES) č. 800/1999 a nařízení (ES) č. 2090/2002, pokud jde o kontroly v rámci vývozních náhrad pro zemědělské produkty

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1), a zejména na článek 18 uvedeného nařízení, a s ohledem na odpovídající ustanovení ostatních nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 386/90 ze dne 12. února 1990 o kontrole prováděné při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady nebo jiné částky (2), a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (3), vyžaduje především, aby bylo písemně doloženo, že produkty, pro které se žádají náhrady, byly již do určené třetí země dovezeny v nezměněném stavu, pokud se na tuto třetí zemi vztahuje rozlišená náhrada. Postupy týkající se takového prokázání by měly být zjednodušeny a měly by zároveň chránit finanční zájmy Společenství. Komise a členské státy by měly kontrolovat použití zjednodušených postupů a přijmout vhodná opatření pro případ, že dojde k jejich zneužití.

(2)

V praxi se třetí země, jejichž rozlišené vývozní náhrady pro daný produkt mají sazbu nedosahující průměru, nebo která se rovná nule, zpravidla nalézají v blízkosti Společenství, zatímco sazby náhrad pro země vzdálenější od území Společenství jsou zpravidla stanoveny na vyšší, totožné úrovni. Pro vývozce je většinou obtížné získat doklad při dovozu do těchto vzdálenějších zemí.

(3)

Země, pro které byla stanovena sazba náhrady na vyšší, totožné úrovni, je možné pokládat za „vzdálenou oblast s náhradou“ pro určitý produkt. Je však třeba z této oblasti vyloučit vzdálené země, pro které rozlišená část náhrady nedosahuje průměru, nebo se rovná nule. Obdobně je nutné vyloučit z této oblasti i země, u nichž reálně hrozí odklonění obchodních toků, a také všechny země, jejichž odvětví mohou být tímto nebezpečím ohrožena.

(4)

Pokud je vývozní prohlášení vystaveno pro zemi, která leží ve vzdálené oblasti s náhradou, a zboží k vývozu je přepravováno na námořních kontejnerech, je kombinace více faktorů – správa přepravních kontejnerů, přepravní dokumenty a relativně neměnný způsob dopravy – dostatečnou zárukou toho, že byly produkty dovezeny do určené třetí země. Za těchto okolností by skutečnost, že produkty byly dopraveny a vyloženy v zemi ve vzdálené oblasti s náhradou, bylo možné prokázat dokladem o přepravě do přístavu v zemi určení nebo do přístavu, který zásobuje zemi určení bez vlastního námořního přístavu, spolu s prohlášením o vykládce.

(5)

Pokud provozovatel kontejnerů vlastní komerční informační a kontrolní systém pro jejich sledování v souladu s provozními bezpečnostními předpisy podle přílohy I nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (4), jenž poskytuje údaje totožné s údaji uvedenými v přepravních dokladech, členské státy mohou rozhodnout, že tyto údaje mohou namísto listinných dokumentů prokázat přepravu do země určení.

(6)

Článek 17 nařízení (ES) č. 800/1999 stanoví odchylky v maximální výši 2 400 EUR a 12 000 EUR na rozlišené části náhrady přidělené blízkým a vzdáleným místům určení. Považuje se za užitečné stanovit novou odchylku pro námořní přepravu nákladů v kontejnerech do vzdálených oblastí s náhradou, která si vyžádá předložení přepravního dokladu a jednoho z prohlášení o vykládce uvedených v čl. 16 odst. 2 písm. a), b) nebo c). Taková odchylka může být udělena pouze za předpokladu, že byly poskytnuty údaje o vykládce v přístavu, který se nachází ve vzdálené oblasti s náhradou. Tyto odchylky by měly být stanoveny prostřednictvím odvolatelných povolení, aby byla zajištěna jimi stanovená věrohodnost dokladu.

(7)

Ve snaze snížit riziko záměny je nutné připevnit celní závěry na všechny dopravní prostředky nebo nákladové kusy s výjimkou případů, ve kterých lze identifikaci produktů zajistit jiným způsobem, v souladu s články 340a a 357 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (5). Tento požadavek byl stanoven článkem 7 nařízení Komise (ES) č. 2090/2002 ze dne 26. listopadu 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 386/90, pokud jde o fyzickou kontrolu prováděnou při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady (6). Jelikož je uvedený požadavek součástí formalit spojených s vývozním prohlášením a je obecné povahy, měl by být z nařízení (ES) č. 2090/2002 odstraněn a podobné ustanovení by mělo být zahrnuto do nařízení (ES) č. 800/1999.

(8)

Je potřeba, aby celní úřad výstupu měl k dispozici v kontrolním výtisku T5 údaje, je-li možné na předložených produktech provést kontroly záměny požadované v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 2090/2002. Vzhledem k tomu, že kontrolní výtisky T5 se mohou také použít pro produkty, na které se kontroly záměny nevztahují, do kolonky 107 kontrolního výtisku T5 je třeba uvést údaj, zda jsou produkty vyváženy s nárokem na náhrady.

(9)	Nařízení (ES) č. 800/1999 a (ES) č. 2090/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Ustanovení tohoto nařízení, která souvisejí s prokazováním příchodu na místo určení, se použijí na žádosti o náhrady podané od vstupu tohoto nařízení v platnost. Záměrem tohoto nařízení je zjednodušit správu režimu jak pro provozovatele, tak i pro členské státy, mělo by proto být možné ho na žádost vývozce použít i na žádosti o náhrady podané před tímto datem za předpokladu, že časová lhůta pro předložení dokladu neuplynula.

(11)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem příslušných řídících výborů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 800/1999 se mění takto:

1)

V čl. 2 odst. 1 se doplňují nová písmena, která znějí: „p) ‚vzdálenou oblastí s náhradou‘ se rozumí všechna místa určení, pro která se stejná rozlišená, nenulová část náhrady použije pro určitý produkt, s výjimkou vyloučených míst určení pro tyto produkty, které stanoví příloha XI; q) ‚zemí bez námořního přístavu‘ se rozumí třetí země bez vlastního námořního přístavu, jejíž zásobování zajišťuje námořní přístav jiné třetí země.“

2)	V článku 5 se doplňuje nový odstavec, který zní: „8.   Na zboží, pro které se žádají vývozní náhrady, musí být celním orgánem nebo pod jeho dohledem připevněny celní závěry. Článek 340a a čl. 357 odst. 2, 3 a 4 nařízení (EHS) č. 2454/93 se použijí obdobně.“

3)	V článku 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pokud se žádá o náhrady, v kolonce 107 se uvede jeden z údajů podle přílohy XII.“

4)

V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Do 12 měsíců ode dne přijetí vývozního prohlášení produkty musí: a) být dovezeny v nezměněném stavu do třetí země nebo do jedné ze třetích zemí, pro které je náhrada stanovena, nebo b) být vyloženy v nezměněném stavu ve vzdálené oblasti s náhradou, pro kterou je náhrada stanovena podle podmínek na základě čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 17 odst. 2. Za podmínek stanovených v článku 49 však mohou být poskytnuty dodatečné lhůty.“

5)

Článek 16 se mění takto: a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1.   Splnění dovozních celních formalit se prokáže předložením jednoho z těchto dokladů podle výběru dovozce: a) celního dokladu, jeho kopie nebo fotokopie nebo výtisku s rovnocennými informacemi elektronicky zaznamenanými příslušným celním orgánem; shoda této kopie, fotokopie nebo výtisku s originálem nebo s elektronickými informacemi musí být ověřena jedním z těchto orgánů: i) orgánem, který potvrdil originál dokladu, nebo elektronicky zaznamenal rovnocennou informaci; ii) úřadem příslušné dotyčné třetí země; iii) úřadem jednoho z členských států v dotyčné třetí zemi; iv) subjektem pověřeným výplatou náhrady; b) osvědčení o vykládce a dovozu vystaveného mezinárodní kontrolní a dozorčí společností (dále jen ‚dozorčí společnost‘) v souladu s pravidly stanovenými v příloze VI kapitole III podle vzoru uvedeného v příloze VII; v daném osvědčení musí být uvedeno datum a číslo dovozního celního dokladu. Platební agentura může na žádost vývozce upustit od požadavku na osvědčení uvedeného v pododstavci 1 písm. a), pokud je schopná ověřit, zda byly dovozní celní formality dokončeny, pomocí přístupu k elektronicky zaznamenaným údajům, které jsou v držení příslušných orgánů třetí země nebo jsou drženy jejich jménem.“ b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3.   Vývozce je v každém případě povinen předložit kopii nebo fotokopii přepravních dokladů, které se vztahují na přepravu produktů, pro které bylo vystaveno vývozní prohlášení. Na žádost vývozce může členský stát v případě námořní kontejnerové přepravy uznat údaje rovnocenné údajům v přepravních dokladech, pokud pocházejí z informačního systému vedeného třetí stranou odpovědnou za přepravu kontejnerů na místo určení, pokud se třetí strana na takovou činnost zaměřuje a je-li bezpečnost jejího informačního systému schválena členským státem jako vyhovující kritériím stanoveným ve verzi jednoho z mezinárodně uznávaných standardů uvedených v bodě 3 B) přílohy I nařízení (ES) č. 885/2006 (7), která se použije pro dané období.

6)

Článek 17 se nahrazuje tímto: „Článek 17 1.   Členské státy mohou osvobodit vývozce od předložení dokladů podle článku 16 jiných, než je přepravní doklad nebo jeho rovnocenná elektronická podoba, kterou uvádí čl. 16 odst. 3, v případě vývozního prohlášení, které poskytuje nárok na náhradu, když: a) rozlišená část náhrady nepřesahuje: i) 2 400 EUR, pokud je třetí země nebo území určení uvedeno v seznamu v příloze IV; ii) 12 000 EUR, pokud není třetí země nebo území určení uvedeno v seznamu v příloze IV, nebo b) přístav určení se nachází ve vzdálené oblasti s náhradou pro určené produkty. 2.   Osvobození podle odst. 1 písm. b) se použije, pouze jsou-li splněny tyto podmínky: a) produkty jsou přepravovány v kontejnerech a přeprava kontejnerů do přístavu vykládky je zajištěna po moři; b) v přepravním dokladu je jako místo určení uvedena země uvedená ve vývozním prohlášení nebo přístav obvykle sloužící k vykládce produktů určených pro zemi bez námořního přístavu, která je zemí určení uvedenou ve vývozním prohlášení; c) prokázání o vykládce se vystavuje podle čl. 16 odst. 2 písm. a), b) nebo c). Na žádost vývozce může členský stát v případě námořní kontejnerové přepravy uznat jako prokázání o vykládce uvedené v prvním pododstavci písm. c) údaje rovnocenné údajům v dokladu o vykládce, pokud pochází z informačního systému vedeného třetí stranou odpovědnou za přepravu a vykládku kontejnerů na místě určení, pokud se třetí strana na takovou činnost zaměřuje a je-li bezpečnost jejího informačního systému schválena členským státem jako vyhovující kritériím stanoveným ve verzi jednoho z mezinárodně uznávaných standardů uvedených v bodě 3 B) přílohy I nařízení (ES) č. 885/2006, která se použije pro dané období. Prokázání o vykládce může být předloženo podle prvního pododstavce písm. c) nebo podle druhého pododstavce, aniž by vývozce musel prokázat, že přijal vhodná opatření na získání dokladu uvedeného v čl. 16 odst. 1 písm. a) nebo b). 3.   Způsobilost k osvobození stanovená v odst. 1 písm. a) je automatická, s výjimkou případu, kdy se použijí ustanovení odstavce 4. Způsobilost k osvobození stanovená v odst. 1 písm. b) se udělí na tři roky písemným povolením před vývozem, a to na žádost vývozce. Vývozci, kteří budou používat tato povolení, musí v žádosti o platbu uvést číslo povolení. 4.   Pokud se členský stát domnívá, že produkty, na které vývozce žádá osvobození na základě tohoto článku, byly vyvezeny do jiné země, než uvádí vývozní prohlášení, případně do země, která leží mimo určenou vzdálenou oblast se sazbou, pro kterou byla sazba stanovena, nebo pokud vývozce uměle rozdělil vývoz s cílem mít prospěch z tohoto osvobození, členský stát odejme okamžitě způsobilost dotyčného vývozce k udělení všech osvobození podle tohoto článku. Dotyčnému vývozci se neposkytne žádné další osvobození podle tohoto článku po dobu dvou let od data odnětí způsobilosti. V případě odnětí způsobilosti zaniká nárok na vývozní náhradu pro dotčené produkty a náhrada musí být vrácena, pokud vývozce pro dotčené produkty nepředloží doklad podle článku 16. Nárok na vývozní náhrady navíc zaniká pro produkty, na které se vztahuje jakékoli vývozní prohlášení učiněné po datu úkonu, který vedl k odnětí způsobilosti, a náhrady budou vráceny, pokud vývozce nepředloží pro určené produkty doklad podle článku 16.“

7)	Název přílohy IV se nahrazuje tímto:

8)	Znění přílohy tohoto nařízení se doplňuje jako přílohy XI a XII.

Článek 2

Článek 7 nařízení (ES) č. 2090/2002 se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Na žádost vývozce se může čl. 1 bod 1, 4, 5 a 6 použít na žádosti o náhrady podané před vstupem tohoto nařízení v platnost, pod podmínkou, že neuplynula lhůta stanovená čl. 49 odst. 2, případně odst. 4 nařízení (ES) č. 800/1999.

---

(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 735/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 6).

(2)  Úř. věst. L 42, 16.2.1990, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 163/94 (Úř. věst. L 24, 29.1.1994, s. 2).

(3)  Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2006 (Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 52).

(4)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90.

(5)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 214/2007 (Úř. věst. L 62, 1.3.2007, s. 6).

(6)  Úř. věst. L 322, 27.11.2002, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1847/2006 (Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 21).

(7)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90.“

---

---

30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/15

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1002/2007

ze dne 29. srpna 2007,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2184/96 o dovozech rýže pocházející a dovážené z Egypta do Společenství

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2184/96 ze dne 28. října 1996 o dovozech rýže pocházející a dovážené z Egypta do Společenství (1), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (2), a zejména na čl. 10 odst. 2 a čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise č. 196/97 ze dne 31. ledna 1997 se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2184/96 o dovozech rýže pocházející a dovážené z Egypta do Společenství (3). Od jeho použitelnosti se přijala nebo změnila horizontální nebo odvětvová nařízení, tj. nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (4), nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 ze dne 28. července 2003, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí v odvětví obilovin a rýže (5), a nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (6), a je třeba je zohlednit v rámci kvóty otevřené nařízením (ES) č. 196/97.

(2)

Nařízení (ES) č. 1301/2006 stanoví zejména pravidla týkající se žádostí o dovozní licence, statusu žadatele a vydávání licencí. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny dodatečné požadavky nebo odchylky stanovené odvětvovými nařízeními. Z důvodu jasnosti je proto třeba upravit způsob správy celních kvót Společenství pro dovoz rýže pocházející z Egypta přijetím nového nařízení a zrušením nařízení (ES) č. 196/97.

(3)

Článek 1 nařízení (ES) č. 2184/96 stanoví otevření souhrnné celní kvóty za hospodářský rok ve výši 32 000 tun rýže kódu KN 1006 pocházející z Egypta. Dovozní clo je stanoveno podle článků 11 až 11d nařízení (ES) č. 1785/2003, snížené o částku odpovídající 25 % hodnoty tohoto cla. Vzhledem k možnému použití různých cel je třeba stanovit, za jakých podmínek se bude snížení o 25 % uplatňovat.

(4)

V zájmu řádné správy uvedené kvóty je třeba hospodářským subjektům umožnit, aby podávaly více než jednu žádost o licenci za kvótové období, a odchýlit se tak od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1301/2006. Ze stejného důvodu je třeba stanovit zvláštní pravidla pro vytvoření žádostí o licence, jejich vydávání, dobu platnosti a sdělování informací Komisi, jakož i vhodná správní opatření, která zaručí, že objem kvóty nebude překročen. V každém případě nařízení (ES) č. 1301/2006 omezuje dobu platnosti licencí do posledního dne celního kvótového období. Ve snaze o zlepšení kontroly této kvóty a o zjednodušení její správy je rovněž třeba stanovit, že žádosti o dovozní licence se budou podávat týdně a že výše jistoty bude odpovídat případným rizikům.

(5)

Ustanovení týkající se přepravního dokladu a dokladu o preferenčním původu při propuštění produktu do volného oběhu stanoví protokol č. 4 rozhodnutí Rady 2004/635/ES ze dne 21. dubna 2004 o uzavření evropsko-středomořské dohody o přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé (7). Pro danou kvótu je třeba stanovit prováděcí pravidla k těmto ustanovením.

(6)	Tato opatření je třeba použít od začátku dalšího hospodářského roku, tedy ode dne 1. září 2007.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Roční celní kvóta podle čl. 1 nařízení (ES) č. 2184/96 se otevírá první den každého hospodářského roku pro množství 32 000 tun rýže kódu KN 1006 pocházející a dovážené z Egypta.

Pro tyto dovozy se případně uplatní clo stanovené v článku 11, 11a, 11c nebo 11d nařízení (ES) č. 1785/2003, snížené o 25 %.

Pořadové číslo kvóty je 09.4094.

2.   Nařízení (ES) č. 1291/2000, (ES) č. 1342/2003 a (ES) č. 1301/2006 se použijí, nestanoví-li toto nařízení jinak.

Článek 2

1.   Žádost o dovozní licenci se co do množství musí týkat alespoň 100 tun a nanejvýš 1 000 tun.

V každé žádosti o licenci se uvádí množství v kilogramech bez desetinného čísla.

2.   Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1301/2006 může žadatel podat více než jednu žádost o licenci za kvótové období. Žadatel však nesmí podat více než jednu žádost za týden na osmimístní kód KN.

3.   Žádosti o dovozní licence se podávají u příslušných orgánů členských států nejpozději každý pátek do 13:00 hodin bruselského času.

Článek 3

1.   V žádosti o dovozní licenci a v dovozní licenci musí být uveden jeden z těchto údajů:

a)	v kolonce 7 a 8 se uvede „Egypt“ a položka „ano“ se označí křížkem;

b)	v kolonce 24 se uvede některá z poznámek uvedených v příloze.

2.   Odchylně od článku 12 nařízení (ES) č. 1342/2003 je výše jistoty týkající se dovozních licencí rovna 25 % hodnoty cla vypočteného v souladu s článkem 11, 11a, 11c nebo 11d nařízení (ES) č. 1785/2003, uplatňovaného v den podání žádosti.

Jistota však nemůže být nižší než částka uvedená v čl. 12 písm. a) a v čl. 12 písm. aa) nařízení (ES) č. 1342/2003.

3.   Pokud množství požadovaná v průběhu jednoho týdne přesahují dostupné množství kvóty uvedené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení, stanoví Komise podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 nejpozději čtvrtého pracovního dne po posledním dni pro podání žádostí koeficient přidělení pro množství, o něž bylo v průběhu uplynulého týdne požádáno, a přeruší podávání žádostí o dovozní licence až do konce kvótového období.

Žádosti podané během probíhajícího týdne nelze přijmout.

Členské státy umožní hospodářským subjektům stáhnout ve lhůtě dvou pracovních dnů ode dne zveřejnění nařízení, jímž se stanoví koeficient přidělení, žádosti, u nichž je množství, na něž se má vydat licence, nižší než 20 tun.

4.   Dovozní licence se vydává osmý pracovní den po posledním dni pro podání žádostí.

Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1342/2003 je dovozní licence platná ode dne jejího skutečného vydání v souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000 až do konce měsíce následujícího po tomto datu.

Článek 4

Propuštění do volného oběhu v rámci cla uvedeného v článku 1 tohoto nařízení je podmíněno předložením přepravního dokladu a dokladu o preferenčním původu v souladu s ustanoveními protokolu č. 4 k evropsko-středomořské dohodě, vydaných v Egyptě a vztahujících se k dotyčnému množství.

Článek 5

Členské státy elektronicky sdělí Komisi:

a)

nejpozději první pracovní den po posledním dni pro podání žádostí o licence nejpozději do 18:00 hodin bruselského času informace týkající se žádostí o dovozní licence podle čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1301/2006, přičemž množství, která jsou předmětem žádostí, se rozdělí podle osmimístného kódu KN;

b)

nejpozději do dvou pracovních dnů od vydání dovozních licencí informace týkající se vydaných licencí podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1301/2006, přičemž celková množství, pro která byly vydány dovozní licence, se rozdělí podle osmimístného kódu KN, jakož i množství, pro která byly žádosti o licence staženy podle čl. 3 odst. 3 třetího pododstavce;

c)

nejpozději poslední pracovní den každého měsíce celková množství, která byla skutečně propuštěna do volného oběhu v rámci této kvóty během předminulého měsíce, rozdělená podle osmimístného kódu KN. Pokud během jednoho z těchto měsíců nedojde k propuštění do volného oběhu, zašle se oznámení „žádné“. Toto oznámení se však již nevyžaduje ve třetím měsíci po dni pozbytí platnosti licencí.

Článek 6

Nařízení (ES) č. 196/97 se zrušuje.

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. září 2007.

---

(1)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 797/2006 (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 31, 1.2.1997, s. 53. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1996/2006 (Úř. věst. L 398, 30.12.2006, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2006 (Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 52).

(5)  Úř. věst. L 189, 29.7.2003, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1996/2006.

(6)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 289/2007 (Úř. věst. L 78, 17.3.2007, s. 17).

(7)  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 38.

---

---

30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/19

---

SMĚRNICE KOMISE 2007/53/ES

ze dne 29. srpna 2007,

kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o kosmetických prostředcích za účelem přizpůsobení přílohy III uvedené směrnice technickému pokroku

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice,

po konzultaci s Vědeckým výborem pro spotřební zboží,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sloučeniny fluoru jsou v současné době uvedeny v části 1 přílohy III směrnice 76/768/EHS a vztahují se na ně omezení stanovená v uvedené směrnici. Vědecký výbor pro spotřební zboží (SCCP) se domnívá, že pokud jediným zdrojem expozice fluoridu je zubní pasta obsahující 1 000–1 500 ppm fluoridu, je riziko vzniku fluorózy u dětí mladších šesti let minimální, pokud je tato zubní pasta používána doporučeným způsobem. Položky pod referenčními čísly 26 až 43 a položky pod referenčními čísly 47 a 56 v příloze III části 1 by tedy měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(2)	Směrnice 76/768/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(3)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické prostředky,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha III směrnice 76/768/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 19. dubna 2008. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními zmíněných předpisů a této směrnice.

Budou tyto předpisy používat od 19. ledna 2009.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

---

(1)  Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 169. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/22/ES (Úř. věst. L 101, 18.4.2007, s. 11).

---

---

30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/21

---

SMĚRNICE KOMISE 2007/54/ES

ze dne 29. srpna 2007,

kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS týkající se kosmetických prostředků za účelem přizpůsobení jejích příloh II a III technickému pokroku

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice,

po konzultaci s Vědeckým výborem pro spotřební zboží,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V návaznosti na zveřejnění vědecké studie nazvané „Use of permanent hair dyes and bladder cancer risk“ (Používání trvalých barev na vlasy a riziko rakoviny močového měchýře) v roce 2001 došel Vědecký výbor pro kosmetické prostředky a nepotravinářské výrobky určené spotřebitelům, nahrazený Vědeckým výborem pro spotřební zboží (dále jen „SCCP“) rozhodnutím Komise 2004/21 (2), k závěru, že možná rizika jsou znepokojující. Doporučil, aby Komise učinila další kroky ke kontrole používání látek používaných v barvách na vlasy.

(2)	Dále Vědecký výbor pro spotřební zboží doporučil vytvořit celkovou strategii posuzování bezpečnosti látek používaných v barvách na vlasy, včetně požadavků na zkoušky látek používaných v prostředcích k barvení vlasů s ohledem na jejich možnou genotoxicitu/mutagenitu.

(3)

V návaznosti na stanoviska výboru SCCP se Komise společně se členskými státy a zúčastněnými stranami dohodla na celkové strategii regulace látek používaných v prostředcích k barvení vlasů, podle níž měly průmyslové subjekty předkládat podklady s vědeckými údaji ohledně látek používaných v barvách na vlasy, aby je mohl výbor SCCP vyhodnotit.

(4)	Látky, pro které nebyly předloženy aktualizované údaje o jejich bezpečnosti umožňující přiměřené vyhodnocení rizika, by měly být doplněny do přílohy II.

(5)

Avšak 4,4′-diaminodifenylamin a jeho soli; 4-diethylamino-o-toluidin a jeho soli; N,N-diethyl-p-fenylendiamin a jeho soli; N,N-dimethyl-p-fenylendiamin a jeho soli a toluen-3,4-diamin a jeho soli jsou v současné době uvedeny pod referenčními čísly 8 a 9 v příloze III části 1, které jsou obecnými záznamy. Proto by měly být výslovně odstraněny z obecných záznamů v příloze III. Namísto toho je vhodné uvést je v příloze II. Uvedené přílohy by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(6)	Směrnice 76/768/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické prostředky,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Přílohy II a III směrnice 76/768/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18. března 2008. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 18. června 2008. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

---

(1)  Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 169. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/22/ES (Úř. věst. L 101, 18.4.2007, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 66, 4.3.2004, s. 45.

---

---

30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/28

---

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 27. srpna 2007,

kterým se Irsku a Spojenému království přidělují dodatečné dny na moři pro účely pilotního projektu pro zdokonalení údajů v souladu s přílohou IIA nařízení Rady (ES) č. 41/2007

(oznámeno pod číslem K(2007) 3983)

(Pouze anglické znění je závazné)

(2007/593/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (1), a zejména na přílohu IIA bod 11.4 a 11.5,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha IIA nařízení (ES) č. 41/2007 uvádí mimo jiné maximální počet dní, kdy může být plavidlo Společenství přítomno v Irském moři a mít na palubě vlečné sítě, dánské nevody a podobná zařízení, kromě vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích plavidla.

(2)	Nařízení (ES) č. 41/2007 umožňuje Společenství přidělit členským státům 6 či 12 dodatečných dnů na moři v oblasti Irského moře na základě pilotního projektu pro zdokonalení údajů.

(3)	Dne 30. dubna 2007 podaly společně Irsko a Spojené království návrh na uvedený projekt. Návrh byl schválen dne 13. června 2007.

(4)	S ohledem na pilotní projekt pro zdokonalení údajů by mělo být plavidlům plujícím pod vlajkou Irska či Spojeného království přiděleno 6 či 12 dodatečných dnů na moři v oblasti Irského moře podle velikosti ok lovného zařízení na palubě,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro plavidla plující pod vlajkou Irska či Spojeného království, která se účastní pilotního projektu pro zdokonalení údajů předloženého dne 30. dubna 2007, se maximální počet dnů na moři v oblasti uvedené v bodu 2.1 písm. c) přílohy IIA nařízení (ES) č. 41/2007, jak je uvedeno v tabulce I uvedené přílohy, zvyšuje takto:

a)	o 6 dnů pro plavidla, která mají na palubě zařízení uvedená v bodě 4.1 písm. a) podbodech iv) a v) uvedené přílohy;

b)	o 12 dnů pro plavidla, která mají na palubě zařízení uvedená v bodě 4.1 písm. a) přílohy IIA nařízení (ES) č. 41/2007, s výjimkou zařízení uvedeného v bodě 4.1 písm. a) podbodech iv) a v) uvedené přílohy.

Článek 2

1.   Sedm dní po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie předloží Irsko a Spojené království Komisi úplný seznam plavidel vybraných pro účast na pilotním projektu pro zdokonalení údajů.

2.   Dodatečné dny se podle článku 1 přidělují pouze plavidlům, která byla vybrána pro pilotní projekt pro zdokonalení údajů a účastnila se ho až do jeho skončení.

Článek 3

Dva měsíce po skončení pilotního projektu pro zdokonalení údajů předloží Irsko a Spojené království Komisi zprávu o výsledcích pilotního projektu pro zdokonalení údajů.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Irsku a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

---

(1)  Úř. věst. L 15, 20.1.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 898/2007 (Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 22).

---

30.8.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/30

---

FINANČNÍ PRAVIDLA PLATNÁ PRO EUROJUST

KOLEGIUM EUROJUSTU,

s ohledem na rozhodnutí Rady z 28. února 2002 zakládající Eurojust s cílem posílit boj proti závažné trestné činnosti a obzvláště na článek 37 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na rozhodnutí Komise schvalující odchylky z nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 požadované Eurojustem pro rámcové finanční nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o finančním nařízení platném pro souhrnný rozpočet Evropských společenství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Eurojust má právní subjektivitu a plnou odpovědnost za sestavování a plnění svého vlastního rozpočtu.

(2)	Je nezbytné definovat pravidla čerpání a plnění rozpočtu Eurojustu a pravidla upravující předkládání účtů a audit účetnictví.

(3)	Je také nezbytné definovat pravomoci a odpovědnosti kolegia Eurojustu, schvalující osoby, účetního, správce zálohových účtů a interního auditora.

(4)	Je třeba zřídit efektivní kontrolní systémy s cílem ochrany finančních zájmů Evropských společenství.

(5)	Protože Eurojust je financován roční subvencí z rozpočtu Evropských společenství, časový rozvrh sestavování rozpočtu, prezentace účtů a udělování absolutoria musí být v souladu s odpovídajícími ustanoveními obecného finančního nařízení.

(6)	Ze stejného důvodu musí Eurojust splňovat stejné požadavky jako instituce Společenství při udělování veřejných zakázek a grantů; v této souvislosti bude postačovat odkaz na odpovídající ustanovení obecného finančního nařízení.

(7)	Finanční nařízení musí odrážet konkrétní požadavky Eurojustu jako jednotky pro justiční spolupráci. Mělo by brát plně v úvahu citlivost operací uskutečňovaných Eurojustem, konkrétně ve vztahu k vyšetřování a trestnímu stíhání.

(8)	Finanční nařízení upravující rozpočet Eurojustu musí být přijato kolegiem jednohlasně po poradě s Komisí.

(9)	Komise schválila toto nařízení včetně odchylky z rámcového finančního nařízení,

PŘIJALO TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT

Článek 1

Toto nařízení stanoví základní zásady a pravidla upravující sestavování a plnění rozpočtu Eurojustu.

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„rozhodnutím o založení Eurojustu“ rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (1) ze dne 28. února 2002 zakládající Eurojust s cílem posílit boj proti závažné trestné činnosti;

2)	„Eurojustem“ jednotka justiční spolupráce založená na základě rozhodnutí o založení Eurojustu jako orgánu Evropské unie;

3)	„kolegiem“ jednotka podle čl. 10 odst. 1 rozhodnutí o založení Eurojustu;

4)	„administrativním ředitelem“ osoba podle čl. 29 a čl. 36 odst. 1 rozhodnutí o založení Eurojustu;

5)	„zaměstnanci“ administrativní ředitel a zaměstnanci podle článku 30 rozhodnutí o založení Eurojustu;

6)	„rozpočtem“ rozpočet Eurojustu podle článku 34 rozhodnutí o založení Eurojustu;

7)	„rozpočtovým orgánem“ Evropský parlament a Rada Evropské unie;

8)	„obecným finančním nařízením“ nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 o finančním nařízení platném pro souhrnný rozpočet Evropských společenství (2);

9)	„rámcovým finančním nařízením“ nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty podle článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o finančním nařízení platném pro souhrnný rozpočet Evropských společenství (3);

10)	„prováděcími předpisy k obecnému finančnímu nařízení“ podrobná pravidla provádění nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 stanovená nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 (4);

11)	„finančními prováděcími pravidly Eurojustu“ prováděcí pravidla tohoto finančního nařízení;

12)	„finančními pravidly Eurojustu“ rozhodnutí o založení Eurojustu, toto finanční nařízení a finanční prováděcí pravidla Eurojustu;

13)	„Služebním a pracovním řádem“ nařízení a pravidla platná pro úředníky a ostatní zaměstnance Evropských společenství.

HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Článek 3

Rozpočet Eurojustu musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a průhlednosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

KAPITOLA 1

Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 4

Rozpočet je nástroj, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje, které se považují za nezbytné pro plnění rozhodnutí Eurojustu.

Článek 5

Rozpočet zahrnuje:

a)	vlastní příjmy skládající se ze všech poplatků, částek a (bez omezení článku 51) úroků, které Eurojust může obdržet za dodatkové služby k úkolům, jež mu byly svěřeny, a z případných dalších příjmů;

b)	příjmy složené z případných finančních příspěvků hostitelských členských států;

c)	subvenci poskytnutou Evropskými společenstvími;

d)	příjmy účelově vázané na zvláštní výdaje v souladu s čl. 19 odst. 1;

e)	výdaje Eurojustu, včetně správních výdajů.

Článek 6

1.   Žádný příjem ani výdaj nesmí být uskutečněn, pokud není zaznamenán v rozpočtové položce.

2.   Do rozpočtu mohou být zapsány jen položky, které odpovídají výdajům považovaným za nezbytné.

3.   Výdaje mohou být přiděleny nebo schváleny pouze v rámci schválených položek.

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 7

Položky zapsané do rozpočtu se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 8

1.   Rozpočet obsahuje časově rozlišené položky, které sestávají z položek závazků a z položek plateb, a časově nerozlišené položky.

2.   Položky závazků kryjí v průběhu běžného rozpočtového roku celkové náklady právních závazků.

3.   Položky plateb kryjí výdaje ke splnění právních závazků zapsaných v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech.

4.   Správní položky jsou časově nerozlišené. Správní výdaje vyplývající z dohod, které se vztahují na období delší než jeden rozpočtový rok, ať již kvůli místním zvyklostem, nebo protože se jedná o dodávky zařízení, se zapisují k tíži rozpočtu toho rozpočtového roku, ve kterém se uskutečnily.

Článek 9

1.   Příjmy Eurojustu uvedené v článku 5 se zaúčtují za daný rozpočtový rok na základě částek vybraných v průběhu rozpočtového roku.

2.   Příjmy Eurojustu zakládají shodnou výši položek plateb.

3.   Položky schválené pro daný rozpočtový rok lze použít výhradně k pokrytí výdajů přidělených a zaplacených v dotyčném rozpočtovém roce a k pokrytí dlužných částek na základě závazků z předchozích rozpočtových roků.

4.   Závazky se zaúčtují na základě právních závazků uskutečněných do 31. prosince.

5.   Platby se zaúčtují do rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním nejpozději do 31. prosince uvedeného roku.

Článek 10

1.   Položky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší.

Kolegium však může v souladu s odstavci 2 až 7, nejpozději do 15. února, rozhodnout o přenosu položek výlučně do následujícího rozpočtového roku.

2.   Položky týkající se výdajů na zaměstnance nelze přenášet.

3.   U položek závazků časově rozlišených a nerozlišených položek dosud nepřidělených na konci rozpočtového roku lze přenést částky odpovídající položkám závazků, u kterých byla většina přípravných etap, jež budou vymezeny ve finančních prováděcích pravidlech Eurojustu, dokončena do 31. prosince. Tyto částky mohou být přiděleny do 31. března následujícího roku.

4.   Položky plateb časově rozlišených položek lze přenést pro částky nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými položkami závazků, pokud položky stanovené v příslušných rozpočtových položkách pro příští rozpočtový rok nedostačují požadavkům. Eurojust použije přednostně položky schválené pro běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije položky přenesené.

5.   Časově nerozlišené položky, které při uzávěrce rozpočtového roku odpovídají řádně smluveným závazkům, se automaticky přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku.

6.   Přenesené položky, které nebyly přiděleny do 31. března rozpočtového roku n + 1, se automaticky ruší.

Účetnictví umožňuje rozlišit takto přenesené položky.

7.   Dostupné položky k 31. prosinci, které vyplývají z účelově vázaných příjmů uvedených v článku 19, se přenášejí automaticky.

Dostupné položky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, musí být použity přednostně.

Článek 11

Pokud byly částky poskytnuté pro určitý rozpočtový rok v následujících rozpočtových letech zrušeny, protože nebylo dotčené opatření provedeno nebo bylo provedeno jen částečně, odpovídající položky se ruší.

Článek 12

Položky zapsané v rozpočtu lze přidělit s účinkem od 1. ledna, jakmile nabude rozpočet konečné platnosti.

Článek 13

1.   Běžné správní výdaje mohou být každoročně od 15. listopadu přiděleny předem k tíži položek stanovených pro následující rozpočtový rok. Tyto závazky však nesmí překročit čtvrtinu položek uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok. Nesmějí být použity na nové výdaje, které zásadně nebyly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu.

2.   Výdaje, které musí být uskutečněny předem, např. nájemné, mohou být placeny od 1. prosince k tíži položek následujícího roku.

Článek 14

1.   Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet schválen, použijí se na závazky a platby těch výdajů, které mohly být zaúčtovány do zvláštní rozpočtové položky jako část plnění posledního řádně schváleného rozpočtu, následující pravidla.

2.   Závazky lze uskutečnit do výše jedné čtvrtiny celkové částky položek schválených pro předchozí rozpočtový rok uvedených v dané kapitole, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol do výše jedné dvanáctiny položek schválených v dané kapitole pro předchozí rozpočtový rok.

Horní mez položek stanovená v odhadu příjmů a výdajů nesmí být překročena.

3.   Pokud to kontinuita činnosti Eurojustu a potřeby řízení vyžadují, může kolegium na žádost administrativního ředitele schválit současné poskytnutí dvou nebo více prozatímních dvanáctin jak pro položky závazků, tak i plateb nad rámec prozatímních dvanáctin poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2.

Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.

KAPITOLA 3

Zásada vyrovnanosti

Článek 15

1.   Příjmy a položky plateb rozpočtu musí být vyrovnané.

2.   Položky závazků nesmějí převýšit částku subvence Společenství zvýšenou o vlastní příjmy a všechny ostatní případné příjmy uvedené v článku 5.

3.   Eurojust nesmí upisovat půjčky.

4.   Prostředky vyplacené Eurojustu tvoří v jeho rozpočtu vyrovnávací subvenci, která je považována za předběžné financování ve smyslu čl. 81 odst. 1 písm. b) bodu i) obecného finančního nařízení.

Článek 16

1.   Je-li zůstatek výsledovky ve smyslu článku 81 kladný, je Komisi vyplacen do výše subvence Společenství poskytnuté během rozpočtového roku. Část zůstatku převyšující hodnotu subvence Společenství vyplacené během rozpočtového roku je zaúčtována do rozpočtu na následující rozpočtový rok jako příjem.

Rozdíl mezi subvencí Společenství zaznamenanou v souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen „souhrnný rozpočet“) a subvencí skutečně poskytnutou Eurojustu se zruší.

2.   Je-li zůstatek výsledovky ve smyslu článku 81 záporný, je zaznamenán do rozpočtu na následující rozpočtový rok.

3.   Příjmy nebo položky plateb se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu a během plnění rozpočtu prostřednictvím opravného rozpočtu.

KAPITOLA 4

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 17

Rozpočet se sestavuje a plní v eurech a účty se předkládají v eurech.

Avšak pro účely pokladní správy je účetní, a v případě zálohových účtů správce zálohových účtů, oprávněn provádět operace v národních měnách za podmínek stanovených ve finančních prováděcích pravidlech Eurojustu.

KAPITOLA 5

Zásada obecnosti

Článek 18

Celkové příjmy pokrývají celkové položky plateb, s výhradou článku 19. S výhradou článku 21 se všechny příjmy a výdaje vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.

Článek 19

1.   Pro financování zvláštních výdajů se použijí tyto účelově vázané příjmy:

a)	příjmy určené na zvláštní účely, například příjmy z nadací, podpor, darů a odkazů;

b)	příspěvky na činnosti Eurojustu od členských států, třetích zemí nebo různých subjektů, pokud tak stanoví dohoda mezi Eurojustem a dotyčnými členskými státy, třetími zeměmi či subjekty.

2.   Veškeré příjmy ve smyslu odstavce 1 musí krýt veškeré přímé či nepřímé výdaje, které vzniknou v souvislosti s dotyčnou činností či účelem.

3.   V rozpočtu budou pro účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 1 založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud to je možné, uvedena odpovídající částka.

Článek 20

1.   Administrativní ředitel smí přijímat jakékoli příspěvky určené Eurojustu, zejména nadace, dotace, dary a odkazy.

2.   Přijetí příspěvků, které by mohly vést k finančním nákladům, podléhá předchozímu schválení kolegiem, které se usnese do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti. Pokud kolegium nerozhodne v této lhůtě, je příspěvek považován za přijatý.

Článek 21

1.   Finanční prováděcí pravidla Eurojustu stanoví případy, kdy mohou být určité částky odečteny od faktur nebo žádostí o platbu, které jsou poté vyplaceny v čisté částce.

Slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a žádostí o platbu se nezaznamenávají jako příjmy Eurojustu.

2.   Ceny dodávaného zboží, ostatních produktů a služeb poskytovaných Eurojustu jsou do rozpočtu zaúčtovány bez daně, pokud zahrnují daně vracené členskými státy podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství:

a)	hostitelským státem na základě dohody o sídle nebo na základě jiných relevantních dohod nebo

b)	členskými státy či třetími zeměmi na základě jiných souvisejících dohod.

Veškeré vnitrostátní daně dočasně hrazené Eurojustem podle prvního pododstavce jsou účtovány na prozatímních účtech, dokud je dotyčný stát nevrátí.

3.   Případné záporné zůstatky jsou do rozpočtu účtovány jako výdaje.

4.   Kurzové rozdíly, které se vyskytnou při plnění rozpočtu, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do zůstatku rozpočtového roku.

KAPITOLA 6

Zásada specifikace

Článek 22

Položky se věcně člení do hlav a kapitol; kapitoly se dále člení do článků a bodů.

Článek 23

1.   Administrativní ředitel může v rámci každé kapitoly provádět převody z jednoho článku do druhého.

Administrativní ředitel co nejdříve uvědomí kolegium o převodech provedených v souladu s prvním pododstavcem.

2.   Administrativní ředitel může provádět převody z jedné hlavy do druhé a z jedné kapitoly do druhé do maximální výše 10 % položek pro rozpočtový rok. O převodech mezi hlavami a kapitolami uvědomí kolegium co nejdříve. Nad hranici 10 % položek může administrativní ředitel převod položek z jedné hlavy do druhé a v rámci hlavy z jedné kapitoly do druhé navrhnout kolegiu. Kolegium může tyto převody zamítnout ve lhůtě jednoho měsíce; po jejím uplynutí jsou považovány za schválené.

3.   Návrhy na převody a převody provedené v souladu s tímto článkem jsou doprovázeny řádným a podrobným odůvodněním popisujícím využití položek a odhad potřeb do konce rozpočtového roku u položek, na něž má být připisováno nebo z nichž má být čerpáno.

Článek 24

1.   Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro které rozpočet určité položky schválil nebo které jsou označeny „pour mémoire“ (p. m.).

2.   Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.

KAPITOLA 7

Zásada řádného finančního řízení

Článek 25

1.   Použití položek rozpočtu musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, to jest se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity.

2.   Zásada hospodárnosti vyžaduje, aby prostředky použité Eurojustem při provádění jeho činností byly k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu.

Zásada účinnosti se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky.

Zásada efektivity se týká dosažení stanovených cílů a zamýšlených výsledků.

3.   Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, jsou stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, odpovídající a časově vymezené cíle. Dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí výkonnostních ukazatelů pro každou činnost a administrativní ředitel předává odpovídající informace kolegiu. Tyto informace se předávají každoročně a nejpozději s dokumenty přiloženými k předběžnému návrhu rozpočtu.

4.   Pro zdokonalení přijímání rozhodnutí provádí Eurojust pravidelná hodnocení ex ante a ex post programů nebo činností. Tato hodnocení se provádějí u všech programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, a výsledky těchto hodnocení se zasílají kolegiu.

5.   Cíle a měřítka uvedená v odstavcích 3 a 4 se netýkají práce na případech.

KAPITOLA 8

Zásada průhlednosti

Článek 26

1.   Rozpočet se sestavuje a plní a účty se předkládají v souladu se zásadou průhlednosti.

2.   Rozpočet a opravné rozpočty schválené s konečnou platností se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do dvou měsíců ode dne přijetí.

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Sestavování rozpočtu

Článek 27

1.   Rozpočet je sestavován v souladu s rozhodnutím o založení Eurojustu.

2.   Administrativní ředitel každoročně vypracuje a předloží kolegiu ke schválení návrh příjmů a výdajů Eurojustu pro následující rozpočtový rok.

3.   Na základě návrhu předloženého administrativním ředitelem kolegium vypracuje odhad příjmů a výdajů Eurojustu včetně všeobecných pokynů ve vztahu k tomuto odhadu. Kolegium odhad a pokyny předá Komisi nejpozději do 31. března.

4.   Odhad příjmů a výdajů Eurojustu obsahuje:

a)	plán pracovních míst uvádějící počet trvalých a dočasných pracovních míst schválených v mezích přidělených rozpočtových položek podle úrovně a kategorie;

b)	výkaz odůvodňující žádost o nová pracovní místa v případě, že dochází ke zvýšení počtu pracovních míst;

c)	čtvrtletní odhad hotovostních plateb a příjmů hotovosti.

5.   Na základě odhadu Komise v předběžném návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie navrhne výši roční subvence a plán trvalých a dočasných pracovních míst a tento návrh předloží rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.

6.   Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst Eurojustu a veškeré jeho další změny v souladu s čl. 32 odst. 1.

7.   Před začátkem rozpočtového roku přijme kolegium rozpočet včetně plánu pracovních míst, jak je definován v třetí větě čl. 34 odst. 1 rozhodnutí o založení Eurojustu na základě výše roční subvence a plánu pracovních míst schválených rozpočtovým orgánem v souladu s odstavcem 6, upravený o různé příspěvky poskytnuté Eurojustu a fondy z dalších zdrojů.

Článek 28

Veškeré změny rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, jsou předmětem opravného rozpočtu přijatého stejným postupem jako původní rozpočet v souladu s rozhodnutím o založení Eurojustu a s článkem 27.

KAPITOLA 2

Skladba a předkládání rozpočtu

Článek 29

Rozpočet se skládá z výkazu příjmů a výkazu výdajů.

Článek 30

Pokud to odpovídá povaze činnosti Eurojustu, sestavuje se výkaz výdajů podle nomenklatury obsahující rozčlenění podle účelu. Tuto nomenklaturu sestaví Eurojust a zřetelně rozlišuje mezi správními položkami a provozními položkami.

Článek 31

Rozpočet uvádí:

1)	ve výkazu příjmů: a) odhadované příjmy Eurojustu za daný rozpočtový rok; b) odhadované příjmy za předchozí rozpočtový rok a příjmy za rozpočtový rok n – 2; c) vhodné poznámky ke každé příjmové položce.

2)

Ve výkazu výdajů: a) položky závazků a plateb za daný rozpočtový rok; b) položky závazků a plateb za předchozí rozpočtový rok a výdaje přidělené a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n – 2; c) souhrnný výkaz časového rozpisu plateb v následujících rozpočtových letech ke splnění rozpočtových závazků z minulých rozpočtových let; d) vhodné poznámky ke každé části.

Článek 32

1.   Plán pracovních míst uvedený v článku 27 stanoví vedle počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok počet pracovních míst schválený pro předchozí rozpočtový rok a počet pracovních míst skutečně obsazených.

Tento počet představuje pro Eurojust pevný limit; nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo. Kromě stupňů A*16, A*15, A*14 a A*13 však kolegium může učinit v plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto dvou podmínek:

a)	není ovlivněn objem položek pro zaměstnance za celý rozpočtový rok a

b)	není překročen limit celkového počtu pracovních míst schválených plánem pracovních míst.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou být účinky činnosti na částečný pracovní úvazek, která byla v souladu se Služebním a pracovním řádem povolena orgánem oprávněným ke jmenování, vyváženy provedením jiných jmenování.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 33

Administrativní ředitel vykonává funkci schvalující osoby. Administrativní ředitel plní rozpočet v příjmech a výdajích v souladu s finančními předpisy Eurojustu na vlastní odpovědnost a v mezích schválených položek.

Článek 34

1.   Administrativní ředitel může své pravomoci spojené s plněním rozpočtu přenést na zaměstnance Eurojustu, na něž se vztahuje Služební a pracovní řád, za podmínek stanovených ve finančních předpisech Eurojustu. Pověřené osoby mohou jednat pouze v mezích pravomocí, které jim byly výslovně svěřeny.

2.   Pověřená osoba může přenesené pravomoci dále přenést za podmínek stanovených ve finančních prováděcích pravidlech Eurojustu. Každé další přenesení vyžaduje výslovný souhlas administrativního ředitele.

Článek 35

1.   Žádný účastník finančních operací ve smyslu kapitoly 2 této hlavy nesmí při plnění rozpočtu přijímat taková opatření, kdy by se jeho vlastní zájmy dostaly do rozporu se zájmy Eurojustu. Pokud takový případ nastane, musí dotyčný účastník od takových opatření upustit a předložit věc příslušnému subjektu.

2.   Ke střetu zájmů dojde, pokud je z rodinných nebo citových důvodů, důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z hospodářských nebo jiných důvodů, které spočívají ve společných zájmech s příjemcem, poškozen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka, který je příslušný pro plnění rozpočtu, nebo interního auditora.

3.   Příslušný subjekt uvedený v odstavci 1 je přímým nadřízeným daného zaměstnance. Je-li jím administrativní ředitel, je příslušným subjektem kolegium.

Článek 36

1.   Rozpočet plní administrativní ředitel v útvarech, kterým je nadřízen.

2.   Pokud se to ukáže nevyhnutelné, lze vnějším soukromoprávním subjektům na základě dohod svěřit úkoly technického poradenství a správní, přípravné nebo doplňující úkoly, které nezahrnují ani výkon veřejné moci, ani použití pravomoci volného uvážení.

KAPITOLA 2

Účastníci finančních operací

Oddíl 1 –   Zásada oddělení funkcí

Článek 37

Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

Oddíl 2 –   Schvalující osoba

Článek 38

1.   Schvalující osoba je odpovědná za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadami řádného finančního řízení a za zajišťování jejich legality a řádnosti.

2.   K plnění výdajů přijímá schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro plnění položek.

3.   Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, zjištění nároků, které mají být uplatněny, a vydávání inkasních příkazů. V případě nutnosti zahrnuje vzdání se zjištěných pohledávek.

4.   Schvalující osoba zavede minimální standardy stanovené finančními prováděcími pravidly Eurojustu. Tyto minimální standardy budou vypracovány na základě standardů přijatých Komisí pro její vlastní útvar a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí, organizační strukturu a postupy vnitřního řízení a kontrol, které jsou vhodné pro plnění jeho úkolů, včetně případného ověřování ex post.

Schvalující osoba mimo jiné zřídí v rámci svých útvarů poradní oddělení, které jí bude nápomocno při kontrole rizik souvisejících s jejími činnostmi práce.

5.   Provozní a finanční hlediska operace ověřují před jejím schválením jiní zaměstnanci než ten, který operaci zahájil. Ověřování ex ante a ex post a zahájení operace jsou samostatné činnosti.

6.   Schvalující osoba uchovává podklady týkající se provedených operací po dobu pěti let ode dne rozhodnutí o absolutoriu za plnění rozpočtu.

Článek 39

1.   Zahájením operace ve smyslu čl. 38 odst. 5 se rozumějí všechny operace, které slouží k přípravě úkonů k plnění rozpočtu příslušnými schvalujícími osobami uvedenými v článcích 33 a 34.

2.   Ověřením operace ex ante ve smyslu čl. 38 odst. 5 všechny kontroly ex ante, které provádí příslušná schvalující osoba za účelem ověření jejích operativních a finančních hledisek.

3.   Každá operace je alespoň jednou ověřena ex ante. Účelem tohoto ověření je zejména ověřit:

a)	řádnost výdajů a jejich soulad s platnými předpisy;

b)	uplatňování zásady řádného finančního řízení uvedené v článku 25.

4.   Ověřování ex post, které se provádí na základě dokladů a případně i na místě, slouží ke kontrole, že operace financované z rozpočtu jsou řádně plněny, a zejména že jsou dodržována kritéria uvedená v odstavci 3. Tato ověřování mohou být prováděna na základě výběrového souboru s použitím analýzy rizik.

5.   Úředníci a ostatní zaměstnanci pověření ověřováním podle odstavců 2 a 4 musí být jiní než zaměstnanci, kteří vykonávají úkoly zahájení operace uvedené v odstavci 1, a nesmějí jim být podřízeni.

6.   Všichni zaměstnanci pověření kontrolou řízení finančních operací musí mít potřebnou odbornou kvalifikaci. Musí se řídit zvláštním kodexem profesních norem přijatým Eurojustem a vycházejícím z norem přijatých Komisí pro její vlastní útvary.

Článek 40

1.   Schvalující osoba podává kolegiu každoročně zprávu o své činnosti (dále jen „zpráva schvalující osoby“), ke které jsou přiloženy finanční informace a informace o řízení. Zpráva uvádí výsledky operací odkazem na cíle stanovené pro operace nevztahující se k případům, rizika spojená s těmito operacemi, využití prostředků, které měla k dispozici, a fungování systému vnitřní kontroly. Interní auditor ve smyslu článku 71 vezme na vědomí výroční zprávu o činnosti i ostatní zjištěné informace.

2.   Nejpozději do 15. června každého roku předává kolegium rozpočtovému orgánu a Účetnímu dvoru analýzu a hodnocení zprávy schvalující osoby za předchozí rozpočtový rok. Tato analýza a hodnocení tvoří v souladu se zřizujícími akty součást výroční zprávy Eurojustu.

Článek 41

Každý zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací, který se domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která musí dodržovat, o tom písemně uvědomí administrativního ředitele, a v případě jeho nečinnosti v přiměřené době komisi uvedenou v čl. 47 odst. 4 a kolegium. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Společenství, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

Článek 42

Jsou-li pravomoci spojené s plněním rozpočtu přeneseny nebo dále přeneseny v souladu s článkem 34, použijí se na pověřenou nebo dále pověřenou schvalující osobu obdobně čl. 38 odst. 1, 2 a 3.

Oddíl 3 –   Účetní

Článek 43

1.   Kolegium jmenuje účetního, na kterého se vztahuje Služební a pracovní řád, a který v rámci Eurojustu odpovídá za:

a)	řádné provádění plateb, inkaso příjmů a vybírání zjištěných pohledávek;

b)	přípravu a předkládání účtů v souladu s hlavou VII;

c)	vedení účtů v souladu s hlavou VII;

d)	používání účetních pravidel a metod v souladu s hlavou VII a účtové osnovy v souladu s předpisy přijatými účetním Komise;

e)	stanovení a potvrzení platnosti účetních systémů a případně potvrzení platnosti systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytnutí nebo odůvodnění účetních údajů;

f)	správu pokladny.

2.   Účetní získává veškeré informace poskytující pravdivý obraz o aktivech Eurojustu a plnění rozpočtu, které jsou nezbytné k sestavování účtů, od schvalující osoby, která zaručuje jejich spolehlivost.

3.   S výhradou odstavce 4 tohoto článku a článku 44 je účetní jako jediný oprávněn spravovat hotovost a jiná aktiva. Odpovídá za jejich úschovu.

4.   Je-li to nevyhnutelné pro plnění jeho povinností, může účetní pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance, na které se vztahuje Služební a pracovní řád. Pokud zamýšlí takto postupovat, uvědomí účetní předem schvalující osobu.

5.   V pověřovacím aktu jsou uvedeny úkoly, práva a povinnosti, které byly svěřeny pověřeným osobám.

Oddíl 4 –   Správce zálohových účtů

Článek 44

Pokud se to ukáže nezbytné pro platby malých částek a inkasování jiných příjmů uvedených v článku 5 mohou být zřizovány zálohové účty, na které poskytuje prostředky účetní a za které odpovídají správci zálohových účtů, které jmenuje účetní.

Maximální výše každého výdaje nebo příjmu, kterou může vyplatit správce zálohových účtů třetím osobám, nesmí přesáhnout určitou hodnotu, kterou upřesní finanční prováděcí pravidla Eurojustu, pro každou výdajovou nebo příjmovou položku.

KAPITOLA 3

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1 –   Obecná pravidla

Článek 45

1.   Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, mohou být pověřené a dále pověřené schvalující osoby kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveny pověření orgánem, který je jmenoval.

Schvalující osoba může kdykoli odvolat svůj souhlas s určitým dalším přenesením.

2.   Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, může být účetní kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaven své funkce kolegiem.

Kolegium jmenuje prozatímního účetního.

3.   Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, mohou být správci zálohových účtů kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveni své funkce účetním.

Článek 46

1.   Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají schvalující osoba a zaměstnanci uvedení v článku 45 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států.

2.   Aniž jsou dotčeny články 47, 48 a 49, nese každá schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených Služebním a pracovním řádem. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Společenství, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy.

Oddíl 2 –   Pravidla vztahující se na pověřené a dále pověřené schvalující osoby

Článek 47

1.   Schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených Služebním a pracovním řádem. Proto musí zcela nebo zčásti nahradit škodu, kterou způsobila Společenství z důvodů závažného pochybení při výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho funkce, zejména pokud zjistí nárok na úhradu pohledávky, vydá inkasní příkazy, přidělí výdaj nebo podepíše platební příkaz v rozporu s tímto finančním nařízením a finančními prováděcími pravidly Eurojustu.

Totéž platí, pokud vážným pochybením neučiní úkon zjišťující částku pohledávky nebo pokud nevydá nebo bezdůvodně zdrží vydání inkasního příkazu nebo pokud nevydá nebo bezdůvodně zdrží vydání platebního příkazu a může tak způsobit soukromoprávní odpovědnost subjektu vůči třetím osobám.

2.   Pokud se pověřená a dále pověřená schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil. Pokud orgán, který ji pověřil, vydá písemně odůvodněný příkaz k přijetí výše uvedeného rozhodnutí, je pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba povinna rozhodnutí přijmout, ale je zproštěna odpovědnosti.

3.   V případě pověření zůstává schvalující osoba odpovědná za účinnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr pověřené schvalující osoby.

4.   Komise zřízená Komisí za účelem určování, zda došlo k finanční nesrovnalosti a jaké jsou její případné důsledky, v souladu s čl. 66 odst. 4 obecného finančního nařízení může ve vztahu k Eurojustu vykonávat stejné pravomoci, jaké vykonává ve vztahu k útvarům Komise, rozhodne-li tak kolegium.

Nerozhodne-li tak, zřídí kolegium funkčně nezávislou zvláštní komisi pro tyto záležitosti.

Na základě stanoviska této komise rozhodne administrativní ředitel o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě a internímu auditorovi Komise zprávu s doporučeními. Pokud se stanovisko dotýká administrativního ředitele, podá komise tuto zprávu kolegiu a internímu auditorovi Komise.

5.   Po každém zaměstnanci může být požadováno, aby zcela nebo zčásti nahradil škodu, která vznikne Eurojustu v důsledku závažného pochybení, kterého se dopustí při výkonu nebo v souvislosti s výkonem své funkce v souladu se Služebním a pracovním řádem.

Po splnění náležitostí stanovených ve Služebním a pracovním řádu v disciplinární oblasti přijme orgán odpovědný za jmenování odůvodněné rozhodnutí.

Oddíl 3 –   Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 48

Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených Služebním a pracovním řádem mimo jiné v případě, že:

a)	ztratí nebo poškodí hotové peníze, majetek nebo doklady, které mu byly svěřeny, nebo způsobí jejich ztrátu nebo poškození z nedbalosti;

b)	provede změnu na bankovních účtech nebo poštovních žirových účtech bez předchozího uvědomění schvalující osoby;

c)	vybere nebo vyplatí částky, které neodpovídají částkám na inkasních nebo platebních příkazech;

d)	opomene vybrat splatné příjmy.

Článek 49

Správce zálohových účtů nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených Služebním a pracovním řádem mimo jiné v případě, že:

a)	ztratí nebo poškodí hotové peníze, majetek nebo doklady, které mu byly svěřeny, nebo způsobí jejich ztrátu nebo poškození z nedbalosti;

b)	nemůže doložit platby, které provedl, řádnými podklady;

c)	uskuteční platby ve prospěch jiných osob než oprávněných příjemců;

d)	opomene vybrat splatné příjmy.

KAPITOLA 4

Příjmové operace

Oddíl 1 –   Obecná ustanovení

Článek 50

Eurojust podává Komisi žádosti o vyplacení celé subvence Společenství nebo její části společně s pokladní prognózou za podmínek a v odstupech dohodnutých s Komisí.

Článek 51

Prostředky vyplacené Komisí Eurojustu formou subvence jsou úročeny ve prospěch souhrnného rozpočtu.

Oddíl 2 –   Odhady pohledávek

Článek 52

Příslušná schvalující osoba učiní pro všechna opatření a situace, které mohou založit pohledávku Eurojustu nebo její změnu, odhad pohledávky.

Oddíl 3 –   Zjištění pohledávek

Článek 53

1.   Zjištění pohledávky je úkon, kterým schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba:

a)	ověřuje, zda dluh existuje;

b)	určí nebo ověří skutečnost a výši dluhu;

c)	ověřuje podmínky splatnosti dluhu.

2.   Veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné musí být zjištěny inkasním příkazem předloženým účetnímu a oznámením o dluhu zaslaným dlužníkovi. Oba tyto doklady vystavuje a zasílá příslušná schvalující osoba.

3.   Aniž jsou dotčena použitelná ustanovení předpisů, smlouvy nebo dohody, jsou veškeré pohledávky neuhrazené ke dni splatnosti stanovenému v oznámení o dluhu úročeny v souladu s prováděcími pravidly k obecnému finančnímu nařízení.

4.   V náležitě odůvodněných případech mohou být některé běžné příjmy zjištěny předběžně.

Předběžné zjištění se vztahuje na více inkasních operací, pro které proto není třeba činit samostatná zjištění.

Před uzavřením rozpočtového roku upraví schvalující osoba částky předběžná zjištění, aby zajistila, že odpovídají skutečně zjištěným pohledávkám.

Oddíl 4 –   Schválení inkasa

Článek 54

Schválení inkasa je úkon, při kterém vydá příslušná schvalující osoba vystavením inkasního příkazu pokyn účetnímu vybrat zjištěnou pohledávku.

Oddíl 5 –   Inkaso

Článek 55

1.   Částky vyplacené nesprávně musí být vráceny.

2.   Účetní provádí inkasní příkazy řádně vystavené příslušnou schvalující osobou. Zajistí s náležitou pečlivostí, aby Eurojust obdržel své příjmy a aby byla zachována jeho práva.

3.   Pokud se schvalující osoba hodlá vzdát inkasa zjištěné pohledávky, ujistí se, že toto vzdání se je řádné a v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

Vzdání se inkasa zjištěné pohledávky se provádí odůvodněným rozhodnutím schvalující osoby. Schvalující osoba nesmí toto rozhodnutí přenést na jinou osobu.

Rozhodnutí o vzdání se vymáhání pohledávky musí uvádět, jaké kroky byly učiněny k vybrání pohledávky, a právní a skutkový stav, ze kterého vychází.

4.   Příslušná schvalující osoba zruší zjištěnou pohledávku, pokud se odhalením právní nebo věcné chyby zjistí, že pohledávka nebyla zjištěna správně. Zrušení se provádí řádně odůvodněným rozhodnutím příslušné schvalující osoby.

5.   Příslušná schvalující osoba zvýší nebo sníží zjištěnou pohledávku, pokud má odhalení věcné chyby za následek změnu výše pohledávky a pokud tato oprava nezpůsobí zánik zjištěného nároku Eurojustu. Oprava se provádí řádně odůvodněným rozhodnutím příslušné schvalující osoby.

Článek 56

1.   Na základě skutečného inkasa pohledávky provede účetní zápis do účtů a uvědomí příslušnou schvalující osobu.

2.   Na každou platbu v hotovosti do pokladny vydá účetní potvrzení.

Článek 57

1.   Pokud nebyla částka skutečně inkasována v den splatnosti uvedený v oznámení o dluhu, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup pro získání částky jakýmikoli právními prostředky, včetně případného započtení, a není-li možné, výkonem rozhodnutí.

2.   V případě, že má dlužník vůči Eurojustu také jistou a splatnou pohledávku o stanovené částce potvrzenou platebním příkazem, inkasuje účetní pohledávku započtením, pokud je to právně přípustné.

Článek 58

Účetní může ve spolupráci s příslušnou schvalující osobou poskytnout dodatečnou lhůtu k platbě pouze na základě odůvodněné písemné žádosti dlužníka a za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:

a)	dlužník se zaváže k zaplacení úroků se sazbou stanovenou v prováděcích pravidlech k obecnému finančnímu nařízení za celou dodatečně poskytnutou dobu počínaje původním dnem splatnosti, a

b)	aby byla chráněna práva Eurojustu, složí dlužník finanční jistotu, která kryje jistinu i úroky dluhu.

Oddíl 6 –   Zvláštní ustanovení o poplatcích

Článek 59

Pokud Eurojust vybírá poplatky uvedené v čl. 5 odst. a), je na začátku každého rozpočtového roku proveden předběžný souhrnný odhad těchto poplatků. Zjištění pohledávek a inkaso proběhne v souladu s články 53–58.

KAPITOLA 5

Výdajové operace

Článek 60

1.   Každý výdaj musí být přidělen, potvrzen, schválen a zaplacen.

2.   Každému závazku výdajů musí předcházet rozhodnutí o financování. To se nevztahuje na práci související s případy.

3.   Pracovní program Eurojustu se považuje za rozhodnutí o financování u činností, na které se vztahuje, za předpokladu, že tyto činnosti jsou jasně určeny a že jsou přesně vymezena související kritéria.

4.   Správní položky mohou být použity bez předchozího rozhodnutí o financování.

Oddíl 1 –   Závazek výdajů

Článek 61

1.   Rozpočtový závazek je operací, kterou se rezervují přidělené prostředky nutné k pokrytí následných úhrad sloužících ke splnění právního závazku.

2.   Právní závazek je úkon, kterým příslušná schvalující osoba zakládá nebo zjišťuje závazek, ze kterého vyplývá zatížení rozpočtu.

3.   Rozpočtový závazek je individuální, pokud je určen příjemce a částka výdajů.

4.   Rozpočtový závazek je souhrnný, pokud alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku není určen.

5.   Rozpočtový závazek je předběžný, pokud je určen ke krytí běžných správních výdajů, z nichž buď částka, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni.

Předběžný rozpočtový závazek se provádí buď uzavřením jednoho, nebo více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby, nebo, v některých výjimečných případech týkajících se výdajů na zaměstnance, přímo platbami.

Článek 62

1.   U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu, musí příslušná schvalující osoba před uzavřením právního závazku vůči třetí osobě přijmout rozpočtový závazek.

2.   Individuální právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, musí být uzavřeny do 31. prosince roku n.

Na konci období uvedeného v prvním pododstavci zruší příslušná schvalující osoba nevyužitý zůstatek těchto rozpočtových závazků.

3.   Právní závazky v souvislosti s akcemi, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, a odpovídající rozpočtové závazky mají, kromě výdajů na zaměstnance, lhůtu pro plnění stanovenou v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Části těchto závazků, které nejsou provedeny do šesti měsíců po uplynutí této lhůty, budou zrušeny podle článku 11.

Článek 63

Při přijímání rozpočtového závazku se příslušná schvalující osoba ujistí, že:

a)	výdaj byl přiřazen do správného bodu rozpočtu;

b)	položky jsou k dispozici;

c)	výdaj je v souladu s finančními pravidly Eurojustu;

d)	je dodržena zásada řádného finančního řízení.

Oddíl 2 –   Potvrzení výdajů

Článek 64

Potvrzení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba:

a)	ověřuje existenci věřitelova nároku;

b)	ověřuje podmínky splatnosti pohledávky;

c)	stanoví nebo ověřuje existenci a výši pohledávky.

Článek 65

1.   Každé potvrzení výdajů je založeno na podkladech, ze kterých vyplývají nároky věřitele na základě zjištění skutečně poskytnutých služeb, skutečně provedených dodávek nebo stavebních prací nebo na základě jiných dokladů, které odůvodňují platbu.

2.   Rozhodnutí o potvrzení výdaje se provádí podpisem „předání k platbě“ příslušnou schvalující osobou.

3.   V jiném než počítačovém systému má „předání k platbě“ podobu razítka s podpisem příslušné schvalující osoby. V počítačovém systému má „předání k platbě“ podobu elektronického potvrzení s osobním heslem příslušné schvalující osoby.

Oddíl 3 –   Schválení výdajů

Článek 66

1.   Schválení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby zaplatil potvrzený výdaj.

2.   Platební příkaz je datován a podepsán příslušnou schvalující osobou a poté je postoupen účetnímu. Podklady uchovává příslušná schvalující osoba v souladu s čl. 38 odst. 6.

3.   Platební příkaz postoupený účetnímu je případně doprovázen dokladem o tom, že majetek byl zapsán do inventárního soupisu uvedeného v čl. 90 odst. 1.

Oddíl 4 –   Platby výdajů

Článek 67

1.   Platba musí být založena na důkazu, že odpovídající akce byla provedena v souladu se základním aktem ve smyslu článku 49 obecného finančního nařízení nebo se smlouvou či dohodou o udělení grantu a zahrnuje jednu z následujících operací:

a)	platbu celkové dlužné částky;

b)	platbu dlužných částek některým z těchto způsobů: i) předběžným financováním, případně rozloženým do několika plateb; ii) jednou nebo několika průběžnými platbami; iii) platbou zůstatku dlužných částek.

Předběžné financování se započítává v plné výši nebo částečně proti průběžným platbám.

Celkové předběžné financování a průběžné platby se započítávají proti platbě zůstatků.

2.   Různé platby uvedené v odstavci 1 budou zaúčtovány podle typu k okamžiku, ke kterému byly uskutečněny.

Článek 68

Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných prostředků.

Oddíl 5 –   Lhůty pro výdajové operace

Článek 69

Potvrzení, schválení a platby výdajů se musí uskutečnit ve lhůtách a způsoby, které stanoví prováděcí pravidla k obecnému finančnímu nařízení.

KAPITOLA 6

Informační systémy

Článek 70

V případě řízení příjmových a výdajových operací počítačovými systémy mohou být dokumenty podepisovány digitálně nebo elektronicky.

KAPITOLA 7

Interní auditor

Článek 71

Eurojust zřídí funkci interního auditora. Interní auditor bude jmenován a bude vykonávat své pravomoci v souladu s čl. 38 odst. 2 a 3 rozhodnutí o založení Eurojustu.

Článek 72

1.   Interní auditor poskytuje nezávislé rady Eurojustu v otázkách rizik tím, že vydává stanoviska ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Je pověřen:

a)	posuzováním vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a výkonu útvarů při provádění politik, programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b)	posuzováním vhodnosti a kvality systémů vnitřní kontroly a auditu použitelné na každou operaci plnění rozpočtu.

2.   Interní auditor vykonává své úkoly ve všech činnostech a útvarech Eurojustu. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů.

3.   Interní auditor podává kolegiu a administrativnímu řediteli zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Kolegium a administrativní ředitel zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů.

4.   Interní auditor předkládá Eurojustu zprávu o interním auditu, ve které je mimo jiné uveden počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení. Tato výroční zpráva uvádí rovněž veškeré systémové problémy zjištěné zvláštní komisí zřízenou podle čl. 66 odst. 4 obecného finančního nařízení.

5.   Eurojust předává každoročně orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, a Komisi zprávu vypracovanou jeho administrativním ředitelem a uvádějící počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

6.   Tento článek neplatí pro práci a dokumenty vztahující se k případům.

Článek 73

Odpovědnost interního auditora za výkon jeho funkce je vymezena finančními prováděcími pravidly Eurojustu v souladu s článkem 87 obecného finančního nařízení.

HLAVA V

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Článek 74

1.   Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, použijí se odpovídající ustanovení obecného finančního nařízení a prováděcí pravidla k němu.

2.   Bez omezení výše uvedeného ustanovení má Eurojust právo se zapojit nebo užívat výhod procesu zadávání veřejných zakázek hostitelským státem nebo subjektem společenství nebo mezinárodní organizací, pokud tyto organizace při zadávání veřejných zakázek dodrží standardy, které nabízejí záruky ekvivalentní mezinárodně akceptovaným standardům, konkrétně ve vztahu k transparentnosti, zákazu diskriminace a zabránění střetu zájmů.

3.   Administrativní ředitel je samostatně oprávněn rozeznat ekvivalentnost záruk s mezinárodně akceptovanými standardy.

HLAVA VI

GRANTY UDĚLOVANÉ EUROJUSTEM

Článek 75

Jestliže Eurojust uděluje veřejným institucím granty pro výkon úkolů Eurojustu v souladu s článkem 3 rozhodnutí o založení Eurojustu nebo pro výkon úkolů Evropské justiční sítě v souladu s čl. 26 odst. 2 písm. b) rozhodnutí o založení Eurojustu, použijí se odpovídající ustanovení obecného finančního nařízení.

HLAVA VII

PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ A ÚČETNICTVÍ

KAPITOLA 1

Předkládání účtů

Článek 76

Roční účty Eurojustu zahrnují:

a)	finanční výkazy Eurojustu;

b)	zprávy o plnění rozpočtu. K účtům Eurojustu je připojena zpráva o rozpočtovém a finančním řízení během rozpočtového roku.

Článek 77

Účty musí být v souladu s předpisy, musí být přesné a srozumitelné a podávat pravdivý a úplný obraz, pokud jde o:

a)	finanční výkazy, aktiva, pasiva, náklady a výnosy, práva a závazky neuvedené jako aktiva a pasiva a peněžní tok;

b)	zprávy o plnění rozpočtu, o příjmových a výdajových operacích.

Článek 78

Finanční výkazy jsou vypracovány v souladu s těmito obecně uznávanými účetními zásadami, upřesněnými v prováděcích pravidlech k obecnému finančnímu nařízení:

a)	kontinuity činnosti;

b)	obezřetnosti;

c)	stálosti účetních metod;

d)	srovnatelnosti informací;

e)	významnosti;

f)	zákazu vzájemných zápočtů;

g)	přednosti skutečnosti před vnějším zdáním;

h)	účetnictví na akruální bázi.

Článek 79

1.   V souladu se zásadou účetnictví na akruální bázi uvádějí finanční výkazy náklady a výnosy daného rozpočtového roku bez ohledu na datum platby nebo inkasa.

2.   Hodnota aktiv a pasiv je stanovena podle pravidel oceňování obsažených v účetních metodách uvedených v článku 132 obecného finančního nařízení.

Článek 80

1.   Finanční výkazy jsou uváděny v eurech a obsahují:

a)

rozvahu a výsledovku, ze kterých vyplývají aktiva a pasiva, finanční situace a hospodářský výsledek k 31. prosinci uplynulého rozpočtového roku; jsou předkládány podle struktury zavedené směrnicí Rady o ročních účetních závěrkách některých forem společností, zohlední však zvláštní druh činností Eurojustu;

b)	tabulku peněžního toku, ze které vyplývají inkasa a platby v rozpočtovém roce, a konečný stav pokladny;

c)	výkaz změn vlastního kapitálu, který obsahuje podrobné údaje o zvyšování a snižování jednotlivých položek kapitálových účtů v rozpočtovém roce.

2.   Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace předložené ve výkazech uvedených v odstavci 1 a obsahuje doplňující informace předepsané mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud se tyto informace vztahují k činnosti Eurojustu.

Článek 81

Zprávy o plnění rozpočtu jsou uváděny v eurech a obsahují:

a)	výsledný účet plnění rozpočtu, který shrnuje všechny příjmové a výdajové operace rozpočtového roku; je předkládán ve stejné struktuře jako samotný rozpočet;

b)	přílohu k výslednému účtu plnění rozpočtu, která doplňuje a vysvětluje informace v uvedeném výsledném účtu.

Článek 82

Účetní předává účetnímu Komise nejpozději do 1. března následujícího roku prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za tento rozpočtový rok, aby účetní Komise mohl provést konsolidaci účtů podle článku 128 obecného finančního nařízení.

Článek 83

1.   Účetní dvůr nejpozději do 15. června předloží svá vyjádření k prozatímním účtům Eurojustu.

2.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům Eurojustu vypracuje administrativní ředitel na vlastní odpovědnost účetní závěrku Eurojustu a předá ji kolegiu, které k ní vydá stanovisko.

3.   Administrativní ředitel předá účetní závěrku spolu se stanoviskem kolegia nejpozději do 1. července následujícího roku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě; výše uvedené dokumenty se musejí odeslat do dvou týdnů v případě, že vyjádření Účetního dvora bylo obdrženo až po 15. červnu.

4.   Účetní závěrky Eurojustu se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. října následujícího rozpočtového roku.

5.   Administrativní ředitel předá Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora nejpozději do 30. září.

KAPITOLA 2

Účetnictví

Oddíl 1 –   Obecná ustanovení

Článek 84

1.   Účetnictví Eurojustu je systém organizace rozpočtových a finančních informací, který umožňuje vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje.

2.   Účty tvoří obecné a rozpočtové účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

3.   Údaje obecných a rozpočtových účtů se uzavírají ke konci rozpočtového roku, aby mohly být sestaveny účty uvedené v kapitole 1.

4.   Bez ohledu na odstavce 2 a 3 může schvalující osoba vést analytické účty.

Článek 85

Účetní pravidla a metody a harmonizovanou účtovou osnovu, které má Eurojust uplatňovat, stanoví účetní Komise v souladu s článkem 133 obecného finančního nařízení.

Oddíl 2 –   Obecné účty

Článek 86

Obecné účty zaznamenávají v časovém pořadí podvojným způsobem všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou, finanční a majetkovou situaci Eurojustu.

Článek 87

1.   Pohyby na účtech a zůstatky účtů se zapisují do účetních knih.

2.   Každý účetní zápis, včetně účetních oprav, je založen na podkladech, na které odkazuje.

3.   Účetní systém musí umožnit vyhledat všechny účetní zápisy.

Článek 88

Po uzavření rozpočtového roku a až do dne předložení konečných účtů provádí účetní Eurojustu opravy, které aniž by vyvolaly platby k tíži nebo inkasa ve prospěch uvedeného rozpočtového roku, jsou nezbytné pro pravdivé a úplné předložení účtů v souladu s předpisy.

Oddíl 3 –   Rozpočtové účty

Článek 89

1.   Rozpočtové účty umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu.

2.   Pro účely odstavce 1 zaznamenávají rozpočtové účty veškeré rozpočtové příjmové a výdajové operace stanovené v hlavě IV tohoto nařízení.

KAPITOLA 3

Inventární soupisy majetku

Článek 90

1.   Eurojust vede v souladu se vzorem sestaveným účetním Komise soupisy množství a hodnot veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku Společenství.

Eurojust ověřuje shodu mezi inventárními soupisy a skutečností.

2.   Prodeje movitého majetku se vhodným způsobem vyhlašují.

HLAVA VIII

EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM

KAPITOLA 1

Externí audit

Článek 91

Účetní dvůr provádí kontrolu účtů Eurojustu v souladu s článkem 248 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Článek 92

1.   Eurojust předá Účetnímu dvoru rozpočet schválený s konečnou platností. Co nejdříve informuje Účetní dvůr o všech rozhodnutích a úkonech učiněných podle článků 10, 14, 19 a 23.

2.   Eurojust předá Účetnímu dvoru vnitřní finanční předpisy, které přijal.

3.   Účetnímu dvoru se oznamují jmenování schvalující osoby, účetního a správců zálohových účtů a všechna pověření podle článku 34, čl. 43 odst. 1 a 4 a článku 44.

Článek 93

Kontrola prováděná Účetním dvorem se řídí články 139 až 144 obecného finančního nařízení. Tato kontrola bude provedena způsobem, který zaručuje ochranu citlivých dat vztahujících se k případům.

KAPITOLA 2

Absolutorium

Článek 94

1.   Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady do 30. dubna roku n + 2 administrativnímu řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.

2.   Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada administrativnímu řediteli důvody odkladu.

3.   Pokud Evropský parlament odloží rozhodnutí o udělení absolutoria, snaží se administrativní ředitel co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky uvedeného rozhodnutí.

Článek 95

1.   Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účtů všech příjmů a výdajů Eurojustu, z nich vyplývajícího zůstatku a aktiv a pasiv Eurojustu uvedených ve finanční rozvaze.

2.   Před udělením absolutoria Evropský parlament přezkoumá, poté co tak učiní Rada, závěrečný účet a finanční výkazy Eurojustu. Současně přezkoumá výroční zprávu Účetního dvora a odpovědi administrativního ředitele Eurojustu, zvláštní zprávy Účetního dvora za uvedený rozpočtový rok a jeho prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a řádnosti podkladových operací.

3.   Administrativní ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost a způsobem stanoveným v čl. 146 odst. 3 obecného finančního nařízení veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok.

Článek 96

1.   Administrativní ředitel učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijatým Radou, s ohledem na úkoly Eurojustu.

2.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá administrativní ředitel zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek. Její opis předá Komisi a Účetnímu dvoru.

HLAVA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 97

1.   Čl. 40 a čl. 72 odst. 5 platí poprvé pro rozpočtový rok 2003.

2.   Lhůty uvedené v článku 83 se poprvé použijí pro rozpočtový rok 2005.

Pro dřívější rozpočtové roky se stanoví tyto lhůty:

a)	15. září pro účely čl. 83 odst. 3;

b)	30. listopad pro účely čl. 83 odst. 4;

c)	31. říjen pro účely čl. 83 odst. 5.

Článek 98

Evropský parlament, Rada a Komise jsou oprávněny získávat jakékoli informace nebo vysvětlení týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich působnosti.

Článek 99

Kolegium přijme v případě potřeby na návrh administrativního ředitele Eurojustu podrobná prováděcí pravidla k finančnímu nařízení Eurojustu.

Článek 100

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2003/659/SVV (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44).

(2)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

(4)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

---