(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 733/2007 ze dne 22. února 2007 o provedení Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o uzavření jednání podle článku XXIV:6 GATT a o změně a doplnění přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (3) je pro každý kalendářní rok stanovena dovozní celní kvóta s celní valorickou sazbou ve výši 7 % pro některé přípravky používané k výživě zvířat kódu KN 2309 90 .

(2)

Nařízením Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (4), se stanovila pravidla pro správu celních kvót určených k použití podle chronologického pořadí dat celních prohlášení a k dohledu nad dovozy, na něž se vztahuje preferenční režim. S cílem zajistit harmonizovanou správu této nové celní kvóty s podobnými kvótami je třeba začlenit správu této kvóty do příslušného ustanovení.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 2133/2001 (5) musí být proto odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 950/2006 nebo nařízením Komise (ES) č. 1832/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska (3), ug byly v období od 9. do 20. července 2007 orgánu příslušnému pro odvětví cukru předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství rovné nebo přesahující dostupné množství pro pořadové číslo 09.4346 (2006–2007).

(2)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

(1)

Podle článku 42 aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska může Komise přijmout přechodná opatření, jestliže jsou nezbytná pro usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v nových členských státech na režim vyplývající z uplatňování veterinárních a rostlinolékařských pravidel Společenství. Tato pravidla zahrnují pravidla vztahující se na uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh.

(2)

Směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (1) stanoví, že reprodukční materiál lesních dřevin může být uváděn na trh pouze v souladu s požadavky čl. 6 odst. 1 a 3 uvedené směrnice.

(3)

Směrnice 1999/105/ES povoluje uvádět reprodukční materiál lesních dřevin na trh až do vyčerpání zásob shromážděných před 1. lednem 2003.

(4)

Bulharsko a Rumunsko informovaly Komisi a ostatní členské státy o existenci zásob reprodukčního materiálu lesních dřevin vyprodukovaných na svých územích v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006. Uvádění takového materiálu na trh by nebylo povoleno, pokud by nebyla udělena odchylka od ustanovení směrnice 1999/105/ES.

(5)

Aby tyto země mohly uvádět na trh zásoby reprodukčního materiálu vyprodukovaného v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, mělo by jim být povoleno uvádět na trh na jejich územích až do 31. prosince 2009 reprodukční materiál, který byl vyprodukován v průběhu výše uvedeného období v souladu s vnitrostátními předpisy platnými v době produkce.

(6)

Na etiketách nebo v doprovodných dokumentech by mělo být uvedeno, že tento materiál může být uváděn na trh pouze ve členském státě, kde byl vyprodukován.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

(1)

Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 Evropskou bezpečnostní strategii, která vyzývá k mezinárodnímu řádu založenému na účinném multilateralismu. Ve světě celosvětových hrozeb, celosvětových trhů a celosvětových médií závisí bezpečnost a prosperita EU stále více na účinném multilaterálním systému. Jedním z cílů EU je rozvoj silnější mezinárodní společnosti, dobře fungujících mezinárodních institucí a mezinárodního řádu založeného na pravidlech.

(2)

Evropská bezpečnostní strategie uznává jako základní rámec pro mezinárodní vztahy Chartu Organizace spojených národů. Evropskou prioritou je posílit Organizaci spojených národů a vybavit ji prostředky nezbytnými k plnění jejích povinností a účinnému jednání.

(3)

Úmluva OSN z roku 1980 o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, přijatá v Ženevě dne 10. října 1980 a pozměněná dne 21. prosince 2001, známá též jako Úmluva o některých konvenčních zbraních (dále jen „CCW“) upravuje použití některých konvenčních zbraní v ozbrojených konfliktech, které mohou způsobovat nadměrné utrpení bojovníkům nebo bez rozdílu poškozovat civilní obyvatelstvo. CCW vychází ze zásady mezinárodního práva, podle níž právo zúčastněných stran ozbrojeného konfliktu zvolit způsoby a prostředky vedení boje není neomezené, a ze zásady, která zakazuje používat v ozbrojených konfliktech zbraně, střely, materiál a způsoby vedení boje, které mohou způsobovat zbytečná zranění nebo nadměrné utrpení.

(4)

Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo dne 6. prosince 2006 rezoluci o CCW, která vyzývá všechny státy, které tak doposud neučinily, aby přijaly veškerá opatření, jež jim umožní stát se co nejdříve smluvními stranami CCW a protokolů k ní připojených, s cílem uskutečnit v nejbližší době přistoupení co možná nejvíce států k těmto nástrojům a dospět postupně k jejich univerzální platnosti.

(5)

Státy, které jsou stranami CCW, přijaly na svém zasedání dne 28. listopadu 2003 poslední protokol připojený k CCW, jímž je Protokol V o výbušných zbytcích války (dále jen „protokol V“). Cílem protokolu V, který je prvním mnohostranně vyjednaným nástrojem pro řešení problému nevybuchlé nebo opuštěné munice, je zamezit každodennímu ohrožení, jež taková válečná dědictví představují pro obyvatelstvo, které potřebuje rozvoj, i pro humanitární pracovníky působící na místě. Od přijetí protokolu oznámilo doposud 32 států generálnímu tajemníkovi OSN jakožto depozitáři CCW svůj souhlas s tím, že budou protokolem V vázány. Podle čl. 5 odst. 3 CCW vstoupil protokol V v platnost dne 12. listopadu 2006. Vstup protokolu V v platnost dokazuje, že CCW má potenciál stát se dynamickým nástrojem, reagujícím na pokrok zbrojní technologie a vývoj, pokud jde o povahu a vedení ozbrojených konfliktů.

(6)

I přes významný pokrok směřující k přistoupení všech států téměř polovina členských států OSN zatím CCW a připojené protokoly neratifikovala, ani k nim jiným způsobem nepřistoupila. Počet přistoupení zůstává nízký v Africe, Asii, zejména jihovýchodní, a na Blízkém východě. Polovina států, které zatím nejsou stranami CCW, jsou však státy postižené minami a výbušnými zbytky války. Prosazení univerzální platnosti CCW a všech jejích připojených protokolů zůstane v období let 2006 až 2011 prioritním cílem států, které jsou stranami úmluvy.

(7)

Třetí hodnotící konference států, které jsou stranami CCW, která se konala od 7. do 17. listopadu 2006 v Ženevě, přijala akční plán pro prosazování univerzální platnosti CCW, jenž si stanoví za cíl posílit provádění CCW a jejích připojených protokolů, podporovat univerzální platnost a posílit spolupráci mezi státy, které jsou stranami úmluvy, jakož i sponzorský program.

(8)

Akční plán pro prosazování univerzální platnosti CCW přisuzuje regionálním střediskům OSN pro mír a odzbrojení a případně i regionálním organizacím důležitou roli při koordinaci regionálních opatření v souladu s charakteristikami jednotlivých oblastí, převážně tam, kde počet přistoupení k CCW zůstává nízký.

(9)

Finanční a správní rámcová dohoda, uzavřená mezi Evropským společenstvím na jedné straně a OSN na straně druhé, stanoví rámec pro OSN a Společenství za účelem posílení jejich spolupráce, včetně programového partnerství,