19.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 187/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

19.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 187/3

(1)

Cena jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství uvedená v čl. 4 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2759/75 musí být stanovena vážením cen zaznamenaných v každém členském státě pomocí koeficientů podle velikosti stáda prasat v každém členském státě.

(2)

Tyto koeficienty je třeba stanovit na základě populace prasat zjištěné na začátku prosince každého roku podle směrnice Rady 92/23/EHS ze dne 1. června 1993 o statistických zjišťováních chovu prasat (2).

(3)

S ohledem na výsledky sčítání z prosince 2006 je třeba stanovit nové váhové koeficienty na hospodářský rok 2007/08 a zrušit nařízení Komise (ES) č. 1201/2006 (3).

(4)

Vzhledem k tomu, že hospodářský rok 2007/08 začíná dne 1. července 2007, mělo by se toto nařízení používat od stejného data.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro vepřové maso,

19.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 187/5

(1)

Nařízení (ES) č. 808/2004 stanovilo společný rámec pro systematické sestavování statistiky Společenství o informační společnosti.

(2)

Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 808/2004 jsou k určení údajů, které mají být poskytnuty za účelem sestavení statistiky definované v článcích 3 a 4 uvedeného nařízení, a ke stanovení lhůt pro předání výsledků zapotřebí prováděcí opatření.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (2),

19.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 187/20

(1)

Nařízení (ES) č. 616/2007 otevřelo celní kvóty pro dovoz produktů z odvětví drůbežího masa.

(2)

Žádosti o dovozní licence podané během prvních sedmi dnů měsíce července 2007 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2007 přesahují pro některé kvóty dostupná množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství.

(3)

Žádosti o dovozní licence podané během prvních sedmi dnů měsíce července 2007 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2007 nedosahují pro některé kvóty dostupná množství. Je proto vhodné stanovit množství, na která nebyly podány žádosti a která se musejí přidat k množství stanovenému pro následující kvótové podobdobí,

19.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 187/22

(1)

Dopisem ze dne 5. března 2005, zaevidovaným dne 13. prosince 2005, a doplněným dopisem ze dne 9. ledna 2006, zaevidovaným dne 12. ledna 2006, oznámily italské orgány Komisi výše uvedené opatření ve smyslu čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Dopisem ze dne 6. dubna 2006 sdělily italské orgány doplňující informace vyžádáné dopisem Komise ze dne 6. března 2006.

(2)

Dopisem ze dne 7. června 2006 Komise informovala Itálii o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci předmětné podpory.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k této podpoře.

(4)

Komise obdržela připomínky od zúčastněných stran k zahájení řízení. Tyto připomínky byly předány Itálii, která tak měla možnost se k nim vyjádřit. Dopisy ze dne 13. září 2006 a 29. září 2006 obdržela Komise příslušné připomínky ze strany italských orgánů.

(5)

Emulgovaná paliva jsou směsi složené z cca 15 % vody a 85 % topného oleje nebo motorové nafty, které mají méně škodlivý vliv na životní prostředí než paliva tradiční. Nedávné studie (3) prokazují, že přidání vody do paliva zlepšuje kvalitu spalování z hlediska emisí. Odpařování vody během spalovacího procesu zvyšuje disperzi paliva, a tím rovněž zvětšuje styčnou plochu mezi palivem a vzduchem a tak snižuje emise částic (PM) z výfukových plynů do ovzduší o 59 %. Kromě toho snižuje odpařování vody teplotu spalování a tím omezuje tvorbu oxidů dusíku (NOx) o 6 %. Účinný proces spalování snižuje obsah oxidu uhelnatého (CO) o 32 % (4).

(6)

Jelikož výroba a skladování emulzí jsou nákladné, je cena výsledné směsi vyšší než tržní cena pevných paliv. Energetický obsah emulzí je oproti tradičním palivům nižší o 10 %. Použití emulzí znamená dodatečné provozní náklady, např. na periodické opakování výrobního procesu, aby se zabránilo oddělení obou složek, čištění nádrží a potřebu systémů pro recirkulaci produktu.

(7)

V Itálii bylo více než 80 obcemi povoleno používání emulzí v prostředcích veřejné dopravy, vozidlech pro sběr odpadu a v přepravě zboží (cca 9 000 vozidel) (5). Emulgovaná paliva jsou dále používána pro vytápění v soukromých obytných domech (cca 100 objektů) a veřejných budov jako jsou muzea, školy a vysoké školy (cca 300 vytápěných objektů).

(8)

Emulze dostupné na italském trhu jsou vyráběny na bázi směsí složených z motorové nafty s nízkým obsahem síry a z vody, a jsou používána v dopravě a k vytápění. V roce 2005 byla všechna emulgovaná paliva používaná jako pohonné hmoty vyrobena na bázi nafty, zatímco paliva používaná pro vytápění byla vyrobena na bázi nafty a těžkého topného oleje s nízkým obsahem síry. Jiné těžké topné oleje, uvedené v seznamu – tj. oleje s vysokým a nízkým obsahem síry pro průmyslové použití a topné oleje s vysokým obsahem síry pro vytápění – nebyly na italském trhu v roce 2005 dostupné. Oproti objemu spotřeby tradičních paliv je spotřeba emulgovaných paliv v Itálii zatím spíše okrajová. V následujcí tabulce jsou uvedeny objemy spotřeby emulgovaných a tradičních paliv v roce 2005 v tunách:

(9)

V rámci Evropského společenství jsou emulgovaná paliva používána zejména v Itálii. V experimentální fázi se však používají v dopravních prostředcích veřejné dopravy některých členských států, např. ve Francii, Spojeném království a České republice.

(10)

Cílem požadovaného opatření je podpora užívání emulgovaných paliv, která zajistí jejich dostupnost za rozumnou cenu. Podpora bude vyrovnávat rozdíl mezi cenami tradičních a emulgovaných paliv ve snaze zabránit zhroucení trhu, tj. skutečnosti, že se ekologické výhody emulgovaných paliv neodrážejí na tržní ceně tradičních paliv.

(11)

Doba platnosti opatření je jeden rok, a to od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006, a předpokládaný rozpočet činí 8,9 milionů eur. Počet příjemců v tomto režimu bude 11–50 výrobců emulgovaných paliv.

(12)

Podle čl. 18 odst. 1 Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny („Směrnice o energetické dani“) (6) a zejména čtvrtá odrážka bodu 8 Přílohy II této směrnice, povoluje Itálii sníženou sazbu spotřební daně na emulze voda-motorová nafta a voda-těžké topné oleje do konce roku 2005. Itálie oznámila provádění předpokládaného opatření v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006, během něhož má v úmyslu požádat o podporu v rámci režimu a využít všeobecná ustanovení Směrnice o energetické dani.

(13)

Zvýhodněné sazby pro emulze, které se uplatňují oproti běžným sazbám spotřební daně z fosilních paliv v Itálii, jsou uvedeny v následující tabulce (zvýhodnění se rozumí na jeden litr emulze motorové nafty a na jeden kilogram těžkého topného oleje):

V oznámení jsou rovněž uvedeny snížené sazby spotřební daně pro emulze, které nejsou dostupné na trhu, a to emulze voda/těžký topný olej s vysokým nebo nízkým obsahem síry pro průmyslové použití (resp. 41,6 EUR a 20,8 EUR) a emulze voda-těžký topný olej s vysokým obsahem síry pro vytápění (99,3 EUR).

(14)

Dopisem ze dne 6. března 2006 požádala Komise italské orgány, aby pozastavily udělování podpor, povolených stávajícím režimem do doby, než budou navráceny veškeré podpory poskytnuté podnikům, jichž se týká záporné rozhodnutí o státní podpoře jako neslučitelné se společným trhem, zejména s ohledem na rozhodnutí Komise 2000/128/ES ze dne 11. května 1999 o podpoře, poskytnuté Itálií na podporu zaměstnanosti (Úřední věstník L 42 z roku 2000, s. 1), rozhodnutí Komise 2003/193/ES, týkající se daňových úlev a zvýhodněných půjček, které Itálie povolila ve prospěch podniků veřejných služeb (8), rozhodnutí Komise 2004/800/ES ze dne 30. března 2004 o režimu státní podpory prováděném Itálií, které se týká naléhavých opatření na podporu zaměstnanosti (9) a rozhodnutí Komise 2005/315/ES ze dne 20. října 2004 o režimu podpor, který Itálie provádí ve prospěch podniků, které investovaly v obcích postižených přírodními pohromami v roce 2002 (10).

(15)

V případě emulzí voda-motorová nafta používaných jako motorové palivo uplatňuje Itálie minimální sazbu spotřební daně (302 EUR) pouze u té části pohonné směsi, která představuje fosilní palivo. Z toho důvodu úroveň konečného zdanění emulze činí 256,7 EUR. Komise nabyla přesvědčení, že daňové úlevy u emulzí sloužících jako motorové palivo nesplňují úroveň zdanění stanovenou Směrnicí o energetické dani, a že poškozují podmínky obchodování a brání účinné hospodářské soutěži v míře odporující společnému zájmu.

(16)

Italské orgány se dále nezavázaly pozastavit poskytování nových podpor v rámci tohoto režimu podnikům, které ještě nenavrátily neslučitelné podpory, jak bylo stanoveno předešlým rozhodnutím o navrácení. Proto Komise nemohla posoudit celkový zkreslující důsledek minulých a nových podpor.

(17)

Třetí strany – Unione Petrolifera (Ropná unie) a Associazione di produttori europei di carburanti con emulsioni (EEFMA) (Asociace evropských výrobců paliv s emulzemi) – oznámily své připomínky k zahájení řízení dne 3. srpna 2006 respektive 7. srpna 2006.

(18)

Asociace EEFMA zdůraznila, že emulze představují jediné pohonné hmoty, které snižují emise oxidů dusíku a zároveň snižují emise částic a oxidu uhličitého ze vznětových motorů, aniž by byly potřebné mechanické úpravy.

(19)

Asociace EEFMA podrobně vysvětlila, že příměs vody k motorové naftě mění vlastnosti paliva. Přítomnost vody propůjčuje emulzi v pokojové teplotě mléčný vzhled, zatímco motorová nafta je čirá a průzračná. Charakteristickou vlastností emulze je její stálost dosažená odstřeďováním. Rozpětí hustoty emulze (842–870 kg/m3) značně převyšuje rozpětí u motorové nafty (820–845 kg/m3). To samé platí pro rozpětí viskozity při 40 °C. Průměrná výhřevná síla nafty činí 10 500 kcal/kg, zatímco výhřevnost emulzí je 9 300 kcal/kg. Tento rozdíl vysvětluje, proč v případě emulzí je průměrná spotřeba na jeden ujetý km vyšší než u motorové nafty.

(20)

Unione Petrolifera upřesnila, že příjemci předmětné státní podpory nejsou totožní s příjemci podpory považované za protiprávní s ohledem na rozhodnutí uvedená v bodě 14.

(21)

Itálie předložila své připomínky dne 11. července 2006 a dopisy ze dne 13. září 2006 a ze dne 28. září 2006 se vyjádřila k připomínkám třetích zúčastněných stran.

(22)

Italské orgány podrobně popsaly specifické vlastnosti emulzí. Zejména zdůraznily, že s ohledem na fyzikální strukturu emulzí se jedná o směs dvou složek, z nichž „aktivní“ složka tvořená uhlovodíky (motorová nafta nebo topný olej) je schopná vytvářet energii v důsledku procesu karburace nebo procesu spalování, a druhá „pasivní“ složka je tvořená vodou, která se do směsi přidává za účelem snížení škodlivých emisí oproti případům použití čisté motorové nafty nebo topného oleje. Voda v emulzích navíc během tepelného procesu pohlcuje energii a mění se v páru. Tyto emulze tudíž představují produkty s odlišnými specifickými vlastnostmi, než mají tradiční ropné produkty.

(23)

Italské orgány zdůraznily, že přítomnost vody v emulzi je pouze dočasná a že jejím účelem je účinnější spalování, jehož důsledkem dochází ke snížení škodlivých emisí a příznivějšímu dopadu na životní prostředí.

(24)

S ohledem na připomínky, týkající se příjemců předmětné podpory, sdělené Komisi organizací Unione Petrolifera, se italské orgány zavázaly pozastavit proplácení podpor v případě, že by z podpory mohl těžit podnik, který dosud nenavrátil nebo nepřevedl na vázaný účet jakoukoli protiprávní či neslučitelnou podporu, jejímž příjemcem se stal na základě podpůrných opatření stanovených Komisí.

(25)

Itálie oznámila Komisi opatření, jehož provádění podřídila schválení Komise, čímž splnila povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Jelikož oznámená podpora je určena pro období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006, stávající hodnocení se týká pouze tohoto období a nezahrnuje opatření provedená Itálií před tímto obdobím.

(26)

Podle ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES se státní podporou rozumí a) podpora poskytovaná v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků; b) která narušuje hospodářskou soutěž; c) tím, že zvýhodňuje určité podniky; d) v míře, která ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(27)

Předmětné opatření si klade za cíl vyrovnat část výrobních nákladů vynaložených výrobci emulzí a tudíž tyto podniky a tuto výrobu zvýhodňuje. Snížení sazby spotřební daně lze považovat za podporu ze státních zdrojů, protože snížením daňového zatížení se stát zříká jednoho ze svých příjmů.

(28)

Jedná se o selektivní opatření, neboť výroba emulzí vyžaduje specifické know-how a specifickou technologii a produkt se prodává pouze omezenému počtu zákazníků. V důsledku toho jsou vstupní náklady emulzí na obchodování na trhu vysoké. Snížení daňového zatížení u emulzí zvýhodňuje pouze úzký okruh výrobců.

(29)

V důsledku snížení úrovně daňového zatížení mohou být ceny emulzí sníženy na úroveň konkurenčních fosilních paliv. Jelikož emulze mohou sloužit jako náhrada za fosilní paliva, předmětné zvýhodnění může narušit volnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu Evropské unie. Vzhledem k tomu, že s palivy lze obchodovat na mezinárodní úrovni, může opatření ovlivnit obchod mezi členskými státy a tvoří státní podporu ve smyslu čl. 87, odst. 1 Smlouvy o ES.

(30)

Ustanovení čl. 87, odst. 3, písm. c) Smlouvy o ES předpokládá výjimku z obecného pravidla o neslučitelnosti podpor se společným trhem, kterou definuje odstavec 1 téhož článku pro podpory určené k rozvoji některých ekonomických aktivit nebo oblastí, pokud nenaruší podmínky obchodování v míře odporující společnému zájmu.

(31)

Navržená opatření podpory mají posílit používání ekologických paliv za účelem snížení škodlivých emisí včetně emisních částic a v menší míře omezení skleníkových plynů. Komise připomíná, že snížení těchto plynů a omezení škodlivých emisí je podporováno již od roku 1985 prostřednictvím řady opatření Společenství (11), jejichž nejnovějším přehledem je Tématická strategie znečištování ovzduší (12). Cíle daného režimu podpory jsou v souladu s politikou EU v tomto odvětví.

(32)

Emulzní paliva nejsou zahrnuta v definici obvnovitelných energetických zdrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (13) a nejsou považována za biopaliva ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (14). Používání emulzí nicméně má za následek snížení škodlivých emisí i skleníkových plynů. Proto podpora bude mít příznivý dopad na životní prostředí, jak potvrzuje rovněž program Auto/Oil II (15). Komise připomíná, že je prokázáno, že emulzní paliva přinášejí snížení emisí částic o 59 %, oxidů dusíku (NOx) o 6 % a oxidu uhelnatého (CO) o 32 % (reálné snížení závisí na poměru voda-nafta ve směsi). Další testy a studie prokázaly menší snížení emisí skleníkových plynů. Tento pokles emisí škodlivých látek je plně v souladu s politikou Společenství týkající se životního prostředí.

(33)

Podle bodu E 3.3 pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (16) („Environmental Aid Guidelines“) lze přiznat provozní podpory na výrobu obnovitelné energie. Komise se domnívá, že taková podpora zasluhuje zvláštní zacházení kvůli obtížím, kterým tyto druhy energie musejí čelit, aby mohly efektivně soutěžit s tradičními energetickými zdroji.

(34)

Bod 6 Pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí („Environmental Aid Guidelines“) definuje obnovitelné energie stejným způsobem jako směrnice 2001/77/ES. Jak bylo vysvětleno výše, předmětné emulze nejsou v této definici zahrnuty. Komise nicméně soudí, že oznámená podpora může být hodnocena dle ustanovení bodu E 3.3 těchto pokynů, a to z těchto důvodů:

(35)

V souladu s bodem 56 pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí jsou finanční podpory na výrobu energie z obnovitelných zdrojů přípustné. Tento bod stanoví, že tyto podpory jsou určeny k vyrovnání rozdílu mezi výrobními náklady na energii z obnovitelných zdrojů (v tomto případě emulze) a tržní cenou této energie. To znamená, že vzhledem k podporám nesmí dojít k nadměrnému vyrovnání a výrobní náklady emulzí nesmějí být nižší než tržní cena podobného energetického produktu vyrobeného z fosilních paliv, kterým podpora není poskytnuta.

(36)

Itálie sdělila předpokládané výrobní náklady na základě údajů pro rok 2006. Hlavním faktorem určujícím výši nákladů na výrobu emulzí je cena surovin (např. detergenty a nemrznoucí směsi), které se musejí přidávat do fosilních paliv a do vody. Další náklady jsou logistického typu – jako skladování ve speciálních nádržích a doprava ve zvláště k tomu určených cisternových dopravních prostředcích. Kromě výrobních nákladů se musí brát v úvahu rovněž skutečnost, že kvůli nižší energetické účinnosti emulzí oproti fosilním palivům se odhaduje, že spotřeba emulzních paliv bude nejméně o 10 % vyšší. Použití emulzí kromě toho znamená dodatečné provozní náklady pro spotřebitele (např. čištění palivových nádrží a recirkulačních systémů). Výpočet celkových nákladů na výrobu emulzí zahrnuje spravedlivou míru zisku ve výši 5 %. Tržní cena fosilních paliv sdělená Itálií kvůli porovnání s naftovými emulzemi představuje průměr cen nafty v prvních dvou týdnech března 2006 (17).

(37)

Z následující tabulky, opírající se o informace poskytnuté Itálií, vyplývá, že podpora výrobcům emulzí umožní prodávat emulze za cenu, jež sotva dostačuje, aby mohly soutěžit s fosilními palivy.

(38)

K odstranění nebezpečí nadměrného vyrovnání během celého období uplatňování režimu se Itálie zavázala monitorovat každých šest měsíců vývoj cen fosilních paliv a náklady na výrobu emulzí. V případě, že rozdíl mezi výrobními náklady emulzí a danou cenou fosilních paliv bude vyšší než snížená částka, Itálie omezí rozsah snížené sazby spotřební daně, aby vyloučila nadměrné vyrovnání.

(39)

Komise dospěla k závěru, že bude podpora omezena na vyrovnání rozdílu mezi výrobními náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a tržní cenou takové energie a že lze vyloučit nadměrné převýšení ve smyslu pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí.

(40)

Jelikož se jedná o snížení sazby spotřební daně u energetického produktu, posoudila Komise toto opatření z hlediska směrnice o energetické dani.

(41)

Směrnice o energetické dani stanoví minální úrovneň zdanění u energetických produktů. U palivových sěsí lze minimální úrovně aplikovat na konečné produkty. Směrnice povoluje členským státům – aby mohly provádět politiku podle vnitrostátních podmínek – udělovat výjimky a povolit snížené sazby spotřební daně, pokud takové sazby nenaruší správné fungování vnitřního trhu a nebudou znamenat narušení volné soutěže.

(42)

Ve smyslu článku 5 směrnice o energetické dani mohou členské státy v zásadě v některých specifických případech snižovat sazby uplatňované na konečné produkty na úroveň, která neklesne pod minimální úroveň daňového zatížení, jako např. v případě zlepšení kvality paliv. Ve smyslu článku 16 mohou členské státy aplikovat osvobození nebo snížení sazby spotřební daně na obnovitelné složky a vodu směsí.

(43)

K ospravedlnění snížení sazby, uplatňovaného podle článku 5, musejí být emulze spalovatelné kvalitativně vyšším stupněm než odpovídající fosilní paliva. Informace sdělené Itálií a připomínky zúčastněných stran prokazují, že příměs vody k fosilnímu palivu mění jeho fyzikální vlastnosti a že znamená menší dopady na životní prostředí.

(44)

Příměs vody mění vzhled, hustotu, viskozitu a kalorickou hodnotu paliva. Přítomnost vody zlepšuje kvalitu spalování a produkuje méně škodlivé emise částic PM, oxidů dusíku a oxidu uhličitého. Z toho důvodu lze emulze považovat za kvalitativní vylepšení fosilních paliv. Uplatnění článku 5 na emulze umožňuje snížit sazbu spotřební daně na minimální úroveň stanovenou směrnicí o energetické dani.

(45)

V případě emulzí voda-nafta, které se používají jako pohonné hmoty, se Itálie opírá o článek 16, a vychází z minimální úrovně zdanění 302 EUR na vodní složku směsi. Z toho důvodu je konečné daňové zatížení o 15 % nižší než minimální sazba a činí 256,7 EUR.

(46)

Komise se domnívá, že ve specifickém případě emulzí je takový přístup ospravedlněn společnou aplikací článků 5 a 16 směrnice o energetické dani. Příměs vody do fosilních paliv znamená vznik odlišného produktu, jehož kvalitativně vyšší vlastnosti při spalování znamenají pozitivní dopad na životní prostředí, což zakládá uplatnění čl. 5, první odrážky směrnice. Kromě toho obsahuje konečný produkt 15 % vody, což je složka, která může ospravedlnit daňové úlevy v souladu s článkem 16.

(47)

Z výše uvedených důvodů odpovídá snížení úrovně daňového zatížení emulzí, navržené Itálií, směrnici o energetické dani.

(48)

Komise dále zdůraznila problém spojený s možnou kumulací narušení hospodářské soutěže výplývajícího z podpory stanovené předmětným režimem snížené sazby spotřební daně s dalším narušením vyplývajícím z jiných protiprávních a neslučitelných podpor, zejména v rámci režimů podle odstavce 14, které dosud nebyly navráceny. Podle rozsudku Soudního dvora ze dne 15. května 1997 (20) může oprávněnost nové podpory záviset na existenci předešlé protiprávní podpory, jež nebyla navrácena, protože kumulace podpor by mohla znamenat značné narušení hospodářské soutěže na společném trhu.

(49)

Komise uvádí, že na základě aplikace právního rozhodnutí z Deggendorfu se italské orgány odvolaly na připomínky předané Komisi organizací Unione Petrolifera, která upřesnila, že: „příjemci předmětné státní podpory nejsou příjemci tzv. protiprávních podpor“. Italské orgány se zavázaly, že v rámci předmětného opatření pozastaví proplácení podpory v případě, že příjemcem by byl podnik, který ještě nenavrátil nebo nepřevedl na vázaný účet jakoukoli protiprávní nebo neslučitelnou podporu, kterou obdržel na základě některých opatření podpory uvedených Komisí v jejím rozhodnutí o zahájení řízení.

(50)

Komise dále uvádí, že během řízení ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES jí nebyly sděleny připomínky třetích stran, podle nichž by navržená podpora měla vliv na podmínky obchodování a narušila hospodářskou soutěž v míře odporující společnému zájmu.

(51)

Na základě výše zmíněných zhodnocení Komise dospěla k závěru, že opatření odpovídá příslušným ustanovením pokynů k podporám na ochranu životního prostředí, které byly uplatněny v obdobných případech, a příslušným ustanovením směrnice o energetické dani. Itálie se zavázala, že pozastaví přidělování předmětných podpor podnikům, které dosud nenavrátily neslučitelnou podporu v souladu s předchozím rozhodnutím o navrácení. Opatření proto lze považovat za slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy,

19.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 187/30

(1)

Dopisem ze dne 30. dubna 2004 oznámilo Polsko Komisi podporu ve prospěch společnosti DAEWOO-FSO MOTOR S.A., která změnila název na Fabryka Samochodów Osobowych S.A. (dále jen „FSO“ nebo „příjemce“), jakožto podporu poskytnutou před přistoupením Polska k EU. Komise dopisem ze dne 19. května 2004 Polsko požádala o poskytnutí chybějících dokladů. Tyto doklady byly předány dne 18. června 2004. Dopisem ze dne 2. srpna 2004 Komise požádala o poskytnutí dalších informací, které Polsko předložilo v dopise zaevidovaném dne 13. září 2004, a rovněž v dopise ze dne 6. října 2004, na nějž Polsko odpovědělo dne 3. listopadu 2004. Dne 9. listopadu 2004 se uskutečnila schůzka Komise s polskými orgány.

(2)

Dne 5. ledna 2005 vzaly polské orgány na vědomí skutečnost, že Komise bude oznámení ze dne 30. dubna 2004 považovat rovněž za oznámení podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES s ohledem na všechna opatření, která budou považována za novou státní podporu.

(3)

Dopisem ze dne 19. ledna 2005 Komise Polsko informovala, že se rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, pokud jde o podporu, která nebyla poskytnuta před přistoupením Polska k EU a která představuje novou podporu. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. dubna 2005 (2). Komise zúčastněné strany vyzvala, aby k podpoře podaly připomínky. Připomínky nepodala žádná třetí strana.

(4)

V dopise ze dne 28. února 2005, který byl zaevidován dne 1. března 2005, polské orgány požádaly o prodloužení lhůty k podání připomínek k zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Polsko poskytlo částečnou odpověď v dopise ze dne 1. dubna 2005, který byl zaevidován dne 4. dubna 2005. V témže dopise Polsko požádalo o prodloužení lhůty pro poskytnutí doplňkových informací do 15. dubna 2005 vzhledem k době potřebné pro aktualizaci restrukturalizačního plánu. V dopise ze dne 27. dubna 2005, který byl zaevidován dne 29. dubna 2005, polské orgány opětovně požádaly o prodloužení lhůty pro poskytnutí doplňkových informací do 13. května 2005. Tyto informace spolu s aktualizovaným restrukturalizačním plánem byly poskytnuty v dopise ze dne 31. května 2005, který byl zaevidován dne 2. června 2005. Dodatečné připomínky byly podány v dopise ze dne 13. června 2005, který byl zaevidován dne 14. června 2005.

(5)

Dopisem ze dne 4. srpna 2005, který byl zaevidován dne 8. srpna 2005, Polsko Komisi informovalo o nalezení nového investora pro společnost FSO. Dopisem ze dne 28. září 2005, který byl zaevidován dne 29. září 2005, polské orgány Komisi informovaly o aktualizaci restrukturalizačního plánu, který bude spolu s popisem vyráběných modelů předložen v listopadu 2005. Dopisem ze dne 16. listopadu 2005, který byl zaevidován následujícího dne, Polsko předložilo anglickou verzi ocenění akcií společnosti FSO. Dne 12. prosince 2005 Komise požádala o poskytnutí doplňkových informací. Polské orgány poskytly doplňkové informace v dopise ze dne 15. prosince 2005, který byl zaevidován dne 19. prosince 2005. Dopis obsahoval oznámený aktualizovaný restrukturalizační plán. V témže dopise Polsko Komisi informovalo, že další informace poskytne v následujících týdnech. Dopisem ze dne 3. ledna 2006, který byl zaevidován dne 5. ledna 2006, Polsko poskytlo částečnou odpověď na žádost Komise o poskytnutí informací ze dne 12. prosince 2005 a požádalo o prodloužení lhůty pro poskytnutí zbývajících informací do 23. ledna 2006. V dopise ze dne 26. ledna 2006, který byl zaevidován dne 30. ledna 2006, polské orgány předložily část doplňkových informací a požádaly o prodloužení lhůty do 6. února 2006. V dopise ze dne 14. února 2006, který byl zaevidován dne 15. února 2006, Polsko poskytlo chybějící části odpovědi na dopis Komise ze dne 12. prosince 2005.

(6)

Dne 21. února 2006 se v Bruselu uskutečnila schůzka útvarů Komise, polských orgánů, vedení společnosti FSO a investora AvtoZAZ. Dne 8. března 2006 Komise na základě schůzky Polsko požádala o poskytnutí doplňkových informací. Polsko poskytlo odpověď v dopise ze dne 6. dubna 2006, který byl zaevidován následujícího dne. V dopise určeném polským orgánům ze dne 27. dubna 2006 Komise souhlasila s prodloužením lhůty pro předložení konečné verze restrukturalizačního plánu do 20. května 2006. Polsko poskytlo požadované informace v dopise ze dne 22. května 2006, který byl zaevidován následujícího dne.

(7)

Dopisy ze dne 28. června 2006 a 29. června 2006, které byly zaevidovány vždy následující den, polské orgány Komisi informovaly, že společnost FSO právě podepsala licenční smlouvu na výrobu nového modelu automobilu. Dne 29. června 2006 se uskutečnila schůzka s polskými orgány.

(8)

Dopisem ze dne 5. července 2006 Komise požádala o poskytnutí dalších informací, které Polsko zaslalo dopisy ze dne 19. července 2006 a 27. července 2006.

(9)

Polské orgány předložily doplňkové informace v dopise ze dne 30. srpna 2006 a rovněž během schůzky, která se konala dne 31. srpna 2006.

(10)

Dopisem ze dne 6. září 2006 Komise požádala o poskytnutí dalších informací, které Polsko předložilo v dopise ze dne 3. října 2006, který byl zaevidován následujícího dne. Polsko Komisi informovalo, že další informace poskytne během příštích 10 pracovních dnů.

(11)

Polské orgány poskytly doplňkové informace v dopise ze dne 17. října 2006, který byl zaevidován dne 19. října 2006. V tomto dopise polské orgány požádaly o schůzku s útvary Komise. Tato schůzka se uskutečnila v Bruselu dne 7. listopadu 2006. V návaznosti na schůzku polské orgány zaslaly dopis dne 17. listopadu 2006.

(12)

Společnost FSO je polským výrobcem automobilů. Hlavní výrobní závod společnosti se nachází ve Varšavě, která je regionem způsobilým pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. Podnik vyrábí osobní auta, náhradní díly a příslušenství. Hlavním zdrojem příjmů je od konce devadesátých let výroba automobilů Matiz a Lanos značky Daewoo. Počet dceřiných společností, které společnost FSO S.A. ovládá, se snížil z […] (3) v roce 1999 na 18 v současné době (společnosti poskytující služby, společnosti dodávající součásti a prodejní společnosti).

(13)

Podnik, který byl předchůdcem FSO, působil v Polsku od padesátých let a byl jedním ze dvou největších polských výrobců automobilů. V roce 1996 byla podepsána smlouva o společném podniku mezi společností Daewoo Motor Corporation Ltd. (dále jen „DMC“) a bývalým ministerstvem průmyslu a obchodu. V nově založeném subjektu DAEWOO-FSO MOTOR S.A. společnost Daewoo získala 70 % akcií. Vlastníkem přibližně 25 % akcií byla státní pokladna a zbývající části menšinoví akcionáři. Od té doby se společnost nazývá Fabryka Samochodów Osobowych („FSO“).

(14)

Obtíže společnosti FSO jsou zejména důsledkem úpadku jejího největšího akcionáře, společnosti DMC, v roce 2000. To vedlo k poklesu poptávky po automobilech značky Daewoo vzhledem k nejistotě zákazníků, pokud jde o osud společnosti FSO, dostupnost náhradních dílů a servisu. Společnost FSO mimoto pocítila značný pokles prodeje nových automobilů v Polsku na počátku tohoto desetiletí zapříčiněný velmi vysokým nárůstem počtu použitých automobilů dovezených do Polska ze západní Evropy. Přitažlivost obou vyráběných modelů na trhu EU se navíc postupem času snížila, jelikož nebyly na rozdíl od konkurenčních modelů modernizovány. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem poklesl prodej společnosti FSO z 189 000 kusů (z toho bylo 179 000 automobilů prodáno v Polsku) v roce 1999 na 47 000 kusů v roce 2001. V letech 2000, 2001 a 2002 společnost FSO zaznamenala čisté ztráty ve výši 2,1 miliardy PLN (540 milionů EUR (4)), 1,1 miliardy PLN (282 milionů EUR) a 425 milionů PLN (109 milionů EUR). V posledních letech tvořil velkou většinu vyráběných automobilů model Lanos, který se vyvážel na Ukrajinu (jako montážní soubor), jenž montovala a prodávala společnost AvtoZAZ, která zahájila obchodní spolupráci se společností FSO v roce 2000. Celkový prodej se udržoval na velmi nízké úrovni a společnost trvale vykazovala provozní ztráty.

Tabulka 1

(15)

Některé části (obchodní značku a rovněž některé výrobní podniky v Asii) získala od společnosti DMC, která byla v konkurzu, společnost General Motors a převzala je nová dceřiná společnost GM DAT (General Motors Daewoo Auto & Technology); to se však netýkalo společnosti FSO.

(16)

Od samého počátku vzniklých potíží hledala společnost FSO strategického investora. V únoru 2004 se společnost obrátila na 29 největších společností automobilového odvětví a zaslala jim memorandum, v němž se představila jako lákavý investiční cíl. Několik podniků: AvtoZAZ, […], projevilo zájem o investování do společnosti FSO. Podnik AvtoZAZ, hlavní odběratel společnosti FSO, projevil konkrétní zájem rozšířením spolupráce se společností FSO. Polská vláda zahájila se společností AvtoZAZ výhradní jednání o prodeji společnosti FSO.

(17)

Společnost AvtoZAZ je největším výrobcem automobilů na Ukrajině. Podnik montuje několik značek automobilů, např. ZAZ (vlastní značka), Daewoo, VAZ (značka ruské Lady) a Opel (6). Tento podnik je majetkem společností UKRAVTO, která vlastní největší síť pro distribuci automobilů a servisních stanic na Ukrajině. Společnost UKRAVTO zajišťuje distribuci řady značek, např. ZAZ, Daewoo, Chevrolet, VAZ a Opel.

(18)

Dne 25. června 2004 bylo podepsáno prohlášení o záměru mezi státní pokladnou, společností AvtoZAZ a FSO. Usnesením ze dne 9. listopadu 2004 Rada ministrů schválila prodej akcií společnosti FSO ve vlastnictví státní pokladny. Společnost FSO a státní pokladna se dohodly na jmenování společnosti KPMG nezávislým konzultantem, který provede ocenění tržní hodnoty společnosti. Byla použita nákladová metoda (účetní hodnota aktiv a pasiv společnosti po provedení nezbytných oprav) a rovněž likvidační metoda (tržní hodnota v případě nuceného prodeje aktiv společnosti FSO snížená o závazky). V obou případech byla hodnota akcií společnosti FSO záporná. Státní pokladna jmenovala současně druhého nezávislého konzultanta (PriceWaterhouseCoopers), který měl provést samostatné ocenění. Druhý konzultant první ocenění potvrdil.

(19)

Smlouva o prodeji, která zněla na celkovou částku ve výši 100 PLN, byla se společností AvtoZAZ (7) podepsána dne 30. června 2005. Na základě smlouvy se společnost AvtoZAZ zavázala realizovat obchodní plán, který byl vyjednán se státní pokladnou. Ten zahrnuje období 2005–[…] a předpokládá zahájení výroby nového modelu automobilu, zvýšení výroby a rovněž zachování minimální úrovně zaměstnanosti. Ve smlouvě je stanoveno, že státní podpora oznámená Komisi, která se předpokládá v restrukturalizačním plánu, bude poskytnuta, pokud ji Komise schválí. Kupující prohlašuje, že poskytnutí státní podpory společnosti FSO bylo jednou z podmínek jeho rozhodnutí o nabytí podílů společnosti.

(20)

Společnost AvtoZAZ mezitím získala (za sníženou cenu) od […] bank, které byly věřiteli společnosti FSO, 100 % jejich pohledávek vůči společnosti FSO, jejichž nominální hodnota činila téměř […].

(21)

V roce 1999 činil prodej nových automobilů v Polsku 640 000 kusů a podíl společnosti FSO na trhu přestavoval 28 %, což v té době společnosti zajišťovalo přední postavení mezi výrobci automobilů v Polsku. V roce 2003 se počet prodaných automobilů v Polsku snížil na 358 000 kusů a podíl společnosti FSO na trhu na 2,2 % (méně než 8 000 prodaných vozidel). V roce 2004 společnost FSO prodala v Polsku pouze 3 500 automobilů. Hlavními konkurenty společnosti FSO v Polsku (a v Evropě) jsou Fiat, Škoda, Renault, Toyota, Opel, Peugeot, Ford, Volkswagen a Citroen. Na polském trhu vzrostl podíl dovezených vozidel na prodeji automobilů z 25 % v roce 1998 na 75 % v roce 2003.

(22)

Na úrovni Evropské unie výrobní kapacity v roce 2004 (v 25 členských státech) činily 20,8 milionu automobilů, zatímco skutečný objem výroby byl pouze 14,5 milionu vozidel. Jestliže podíl využití výrobních kapacit činí 70 %, lze mít za to, že odvětví má značný přebytek výrobních kapacit. Zatímco v roce 1999 by úroveň prodeje společnosti FSO odpovídala podílu na trhu v EU vyššímu než 1 %, v roce 2004 odpovídala výroba společnosti FSO podílu na trhu méně než 0,5 %.

(23)

Od roku 2003 většinu výroby společnosti FSO odebírá společnost AvtoZAZ, která ji prodává na ukrajinském trhu. V posledních letech byl na Ukrajině zaznamenán prudký nárůst prodeje nových vozidel. V letech 2001–2005 tento ukazatel vzrostl z 65 000 kusů na 265 000 kusů. Na zmíněném trhu konkurují automobily Daewoo vyráběné společností FSO těmto značkám: VAZ (Lada), ZAZ, Chevrolet a rovněž jiným modelům Daewoo, které společnost FSO nevyrábí. Škoda, Opel, Toyota, Mitsubishi, Nissan, Renault a VW se na tomto trhu vyskytují, mají však na něm menší podíl.

(24)

Společnost FSO plánuje rovněž vývoz části své produkce do […]. Prodej automobilů v […] v roce 2005 činil přibližně 1,6 milionu kusů. Podíl domácích značek na trhu činí 72,5 % a na dovážené automobily připadá 27,5 % prodeje. K trvalému růstu dovozu přispívají nízká kvalita a zastaralost modelů aut značek […]. Zahraniční výrobci automobilů mimoto budují v […] vlastní výrobní závody. V této oblasti již má výrobní závody přibližně 40 % západních automobilových společností a dalších 16 % takovýto krok plánuje.

(25)

Jak vyplývá z tabulky 2, vedení začalo s restrukturalizací společnosti FSO S.A. a jejích dceřiných společností ihned po zhoršení situace v roce 2000, po ohlášení úpadku společnosti DMC. Počet pracovníků FSO S.A. se v období od ledna 2001 do září 2003 snížil o 2 222 osob. Provádění restrukturalizačního programu, který byl Komisi oznámen v dubnu 2004 (dále jen „původní restrukturalizační program“), bylo zahájeno koncem roku 2003 a jeho ukončení bylo plánováno na rok 2007. Tento program předpokládal další snížení zaměstnanosti ve společnosti FSO S.A. o 1 100 pracovníků, přičemž dlouhodobá úroveň zaměstnanosti měla činit přibližně 2 000 pracovníků. Program již byl velkou měrou proveden. Koncem roku 2005 se počet pracovníků snížil na 2 200 osob. Polské orgány oznámily, že tento stav zaměstnanosti odpovídá novému dlouhodobému cíli. V tomto období došlo k celkové restrukturalizaci dceřiných společností ovládaných společností FSO a v těchto společnostech se rovněž značně snížil stav zaměstnanosti.

Tabulka 2 (9)

Stav zaměstnanosti na konci roku

(26)

Původní restrukturalizační plán, který byl Komisi oznámen dne 30. dubna 2004, byl založen na tom, že se do roku 2006 podaří pro společnost FSO najít strategického investora. Jelikož v době vypracovávání plánu nebyl jistý okamžik vstupu investora do společnosti, plán se zpočátku vypracovával ve svou verzích. V roce 2004, kdy byl vstup potenciálního investora do společnosti jistější, společnost FSO potvrdila první verzi restrukturalizačního plánu, cílové lhůty však byly nepatrně posunuty. Plán zahrnoval tato opatření:

(27)

V původním restrukturalizačním plánu společnost FSO předpokládala, že v dlouhodobém horizontu bude vyrábět [od 130 000 do 170 000] automobilů. V souladu s dlouhodobým cílovým objemem výroby se předpokládalo snížení stávajících výrobních kapacit o jednu třetinu, tj. z [200 000–230 000] automobilů ročně – vyrobených v dvousměnném provozu za 250 pracovních dnů – na [úroveň 140 000 až 170 000] kusů. Od roku 2001 bylo využití stávajících výrobních kapacit nízké (méně než 25 %). Polské orgány odhadují hranici rentability po restrukturalizaci na [100 000–150 000] vozidel ročně (10).

(28)

V dalších dopisech polské orgány Komisi informovaly o opoždění při realizaci původního restrukturalizačního plánu a rovněž o tom, že nebylo dosaženo předpokládaných střednědobých hodnot prodeje.

(29)

V roce 2005 došlo ke změnám restrukturalizačního plánu, které spočívaly v tom, že společnost FSO již neplánovala vývoj vlastních nových modelů, nýbrž výrobu stávajícího modelu velkého výrobce automobilů nazývaného „poskytovatelem licence“, na rozdíl od společnosti AvtoZAZ, která se nazývala „investorem“. Byly by tak k dispozici všechny součásti pro výrobu a investiční výdaje by se omezily na provedení technického přizpůsobení stávajících výrobních linek společnosti FSO, které umožní výrobu nového modelu. Aby bylo možno nový plán provést, musela společnost FSO získat poskytovatele licence.

(30)

Komise má za to, že tato změna restrukturalizačního plánu – která kromě získání investora předpokládá rovněž získání poskytovatele licence – byla nezbytná, jelikož společnosti FSO se nepodařilo najít investora, který by byl velkým výrobcem automobilů a s nimž by společnost FSO mohla vyvinout nový model, jak předpokládal původní restrukturalizační plán. Investor – AvtoZAZ – nevyvíjel vlastní modely, které by mohly soutěžit na trhu EU.

(31)

Po provedení změn restrukturalizačního plánu vyplývajících z průběhu jednání s investorem byly provedeny další změny, které vyplynuly z průběhu jednání s možnými poskytovateli licence.

(32)

Ve verzi restrukturalizačního plánu z listopadu 2005 polské orgány uvedly, že bude založena nová dceřiná společnost FSO […].

(33)

V […] 2006 společnost FSO spolu se svým akcionářem, společností UkrAvto, podepsaly se společností GM DAT memorandum o porozumění, které se týkalo výroby nového modelu ve společnosti FSO.

(34)

V […] 2006 uzavřely společnosti FSO a UkrAvto s GM DAT smlouvu […] na výrobu a […] modelu […] (Chevrolet Aveo). Společnost GM hledala nové možnosti výroby tohoto modelu v […]. Podle smlouvy může společnost FSO vyrábět a montovat výše uvedený model do […]. Do […] jej může prodávat v […].

(35)

Společnost FSO se společností GM DAT současně podepsala dohodu o prodloužení stávající licenční smlouvy na výrobu modelu Daewoo Lanos […]. Podle nové smlouvy může společnost FSO vyrábět tento model do […] a prodávat jej do […]. Jelikož prodej modelu Lanos […] v letech 2005 a 2006 vzrostl, společnost FSO hodlá vyrobit značný počet kusů tohoto starého modelu do doby zahájení výroby modelu […] koncem […].

(36)

V naposledy poskytnutých informacích polské orgány uvedly, že společnost FSO (navzdory dřívějším informacím) plánuje v dlouhodobém horizontu prodej [od 130 000 do 170 000] automobilů, zejména po roce 2008. Část této výroby by se měla prodávat v […] a většina zbývající části na […].

(37)

Pokud jde o finanční restrukturalizaci, která je součástí restrukturalizačního plánu, od roku 2003 se přijímají a provádějí opatření s cílem snížit zadlužení společnosti. Dne 22. září 2003 byla podepsána dohoda s hlavními věřiteli společnosti FSO, mj. se společností DMC, státní pokladnou a […] finančními institucemi (např. s […] polskými bankami). Tato dohoda předpokládala přeměnu závazků vůči společnosti DMC a státní pokladně na akcie společnosti FSO podle stejného přepočítacího koeficientu. Výše uvedený převod se již uskutečnil. […] finančních institucí souhlasilo s odepsáním většiny svých pohledávek vůči společnosti FSO. Jak již bylo uvedeno, od té doby […] bank prodalo investorovi (za sníženou cenu) svoje zbývající pohledávky vůči společnosti FSO. Odepsáno již bylo více než […] milionů PLN […]. Kromě dohody s největšími věřiteli podala společnost FSO dne 17. září 2003 u soudu návrh na zahájení vyrovnacího řízení s menšími věřiteli společnosti FSO. Toto řízení již bylo mezitím ukončeno.

Tabulka 3

Restrukturalizace závazků

[…]

(38)

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení uznala, že několik opatření podpory představujících podporu na restrukturalizaci bylo poskytnuto před přistoupením Polska k EU, tj. v posledním čtvrtletí 2003 nebo v prvních čtyřech měsících roku 2004. Tato opatření nejsou předmětem vyšetřovacího řízení, které se týká pouze opatření podpory, jež měla být poskytnuta po přistoupení. Nicméně podporu přiznanou před přistoupením je nutno vzít v úvahu při posuzování slučitelnosti podpory, zejména při posuzování omezení podpory na nezbytné minimum.

(39)

Největší část podpory poskytnuté po přistoupení Polska k EU představuje […] % státní záruka, která se týká budoucího investičního úvěru pro […]. Bankovní úvěr má být poskytnut v amerických dolarech a má činit […] milionů USD ([…] milionů EUR (11)). Záruka vystavuje státní pokladnu riziku případné platby ve výši 83 milionů USD (66 milionů EUR) (12). Druhým důležitým opatřením je odpis pohledávek vůči společnosti FSO ministerstvem financí ve výši 34 860 000 PLN (9 milionů EUR).

(40)

Jednotlivá opatření jsou uvedena v tabulce níže podle informací, které polské orgány poskytly dne 3. ledna 2006 (13):

Tabulka 4

„Státní podpora po přistoupení Polska k EU“

(41)

Oznámená opatření podpory činí 83 milionů USD (66 milionů EUR) a 62 milionů PLN (16 milionů EUR). Při směnném kurzu ze dne 20. října 2006 činí hodnota opatření podpory celkem více než 82 milionů EUR (318 milionů PLN).

(42)

Důležitou součást opatření podpory představuje odpis nebo odklad stávajících pohledávek státu vůči společnosti FSO. Jelikož podle informací, které má Komise k dispozici, nedošlo ke splacení těchto pohledávek ze strany společnosti FSO, tato společnost již měla prospěch z odkladu splacení svých závazků. Lze proto mít za to, že tato opatření již byla částečně provedena.

(43)

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že slučitelnost nové podpory se společným trhem bude posouzena na základě platných pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (14) (dále jen „pokyny z roku 2004“), které vstoupily v platnost dne 10. října 2004. Co se týká opatření oznámených před tímto dnem, použijí se předchozí pokyny týkající se záchrany a restrukturalizace z roku 1999 (15) (dále jen „pokyny“). Jelikož opatření byla oznámena dne 29. dubna 2004, použijí se pokyny z roku 1999. Komise proto provedla předběžné posouzení oznámené (nové) podpory na základě kritérií stanovených v těchto pokynech.

(44)

Komise usoudila, že za prvé: s ohledem na ztráty a pokles prodeje v minulých letech lze společnost FSO považovat za podnik v obtížné situaci v souladu s ustanoveními v oddíle 2.1 pokynů.

(45)

Pokud jde o obnovení životaschopnosti společnosti, Komise měla pochybnosti ohledně některých aspektů plánu. Tyto pochybnosti se týkaly mimo jiné nedostatečné jednoznačnosti, pokud jde o plánovanou úroveň výroby. Komise rovněž poznamenala, že nemá k dispozici aktualizovaný restrukturalizační plán, který byl podle polských orgánů vyjednán s investorem. Komise rovněž uvedla, že od polských orgánů neobdržela průzkumy trhu. Podle názoru Komise tento průzkum musí zahrnovat posouzení celkových výrobních kapacit a poptávky na úrovni Společenství spolu se zjištěním, zda na trhu existuje nadbytečná výrobní kapacita, či nikoliv.

(46)

Pokud jde o zabránění nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže, Komise uvedla, že nemohla zaujmout konečné stanovisko, jelikož za prvé: polské orgány neposkytly žádné informace, zda na trhu, na němž společnost FSO působí, existuje nadměrná výrobní kapacita. Za druhé, Polsko neuvedlo možná opatření, jež hodlá přijmout společnost FSO nebo investor a která by přesahovala snížení výrobní kapacity, jež se předpokládá v restrukturalizačním plánu jako opatření nezbytné pro obnovení životaschopnosti, a která by bylo možno považovat za vyrovnávací opatření.

(47)

Pokud jde o omezení podpory na nezbytné minimum, Komise požádala o poskytnutí podrobnějších informací ohledně částky určené jako vlastní příspěvek a rovněž podrobností o nákladech restrukturalizace. Komise vyjádřila pochybnosti, zda byla podpora omezena na nezbytné minimum, jelikož podmínky některých opatření podpory naznačovaly, že nebyla naprosto nezbytná.

(48)

Komise se mimoto domnívala, že by dohoda o restrukturalizaci dluhů, která byla uzavřena s veřejnými věřiteli dne 22. září 2003, mohla zahrnovat podporu poskytnutou před přistoupením Polska k EU. Tuto možnou podporu (i když nelze posoudit její slučitelnost ani ji získat zpět) je nutno vzít v úvahu při posuzování nové podpory.

(49)

Pokud jde o rozporné údaje ohledně plánovaného objemu výroby v letech 2005 a 2006, polské orgány v dopise ze dne 13. června 2005 objasnily, že vzhledem k opožděnému vstupu investora do společnosti byla v následujících verzích restrukturalizačního plánu nutná oprava těchto hodnot směrem dolů. Polské orgány uvedly, že hranice rentability, která se odhadovala na přibližně [100 000–150 000] automobilů, musí být dosaženo v […]. V dopise ze dne 22. května 2006 polské orgány poskytly prognózu prodeje na období 2008–2010. V dokladech poskytnutých během schůzky dne 31. srpna 2006 polské orgány poskytly prognózu na léta 2006–2008, která výše uvedené údaje potvrzuje.

Tabulka 5

(50)

V dopise ze dne 3. října 2006 polské orgány poskytly značně vyšší prognózu na roky 2008–2010. Podle těchto informací se výroba v tomto období musí pohybovat na úrovni [více než 250 000] vozidel.

(51)

V odpovědi na žádost obsaženou v rozhodnutí o zahájení řízení Polsko předložilo dne 31. května 2005 aktualizovaný restrukturalizační plán. Od té doby Polsko poskytlo další, novější verze plánu. Restrukturalizační plán obsahuje popis trhů, na nichž společnost FSO působí. Jak bylo zmíněno výše, plán naznačuje existenci značných nadměrných výrobních kapacit v EU.

(52)

S ohledem na vyrovnávací opatření Polsko poznamenalo, že za prvé: společnost FSO zamýšlí snížit výrobu a prodej na úroveň [140 000–170 000] automobilů do roku 2008, ačkoliv může vyrobit [od 200 000 do 230 000] automobilů a má reálnou možnost prodeje více než [140 000–170 000] automobilů. Společnost FSO mimoto omezila vlastní prodejní síť, snížila počet míst prodeje automobilů z […] v roce 2003 na […] míst v roce 2006. Společnost zrušila rovněž dvě vlastní prodejní místa. Za třetí, společnost snižuje počet zemí, do nichž vyváží své výrobky.

(53)

Pokud jde o omezení podpory na nezbytné minimum, polské orgány poskytly řadu dokumentů, které se týkaly částek vymezených jako vlastní příspěvek.

(54)

Polsko mimoto předložilo kopii dohody o restrukturalizaci dluhů ze dne 22. září 2003.

(55)

Polské orgány nezpochybňují skutečnost, že opatření uvedená v tabulce 4 představují státní podporu v souladu s tvrzením uvedeným v rozhodnutí o zahájení řízení.

(56)

Kromě opatření uvedených v tabulce 4 Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti, zda dohoda o restrukturalizaci dluhů uzavřená s veřejnými věřiteli dne 22. září 2003 může zahrnovat podporu přiznanou před přistoupením. Komise podotkla, že finanční instituce akceptovaly částečné odpisy svých pohledávek vůči společnosti FSO pouze pod podmínkou, že polský finanční úřad bude souhlasit s tím, že se amortizace vyplývající z odpisů bude považovat za náklady, které snižují příjem podléhající dani. Komise proto uvedla, že stát možná učinil větší ústupek než soukromé strany dohody. Polské orgány poskytly kopii dohody ze dne 22. září 2003. Komise poznamenala, že přeměna dluhů na akcie společnosti FSO, na kterou státní pokladna přistoupila, byla provedena souběžně a za stejných podmínek jako přeměna dluhů společností DMC, která je společností soukromého sektoru. Mimoto částka převedená společností DMC podle výše uvedených zásad je podstatně vyšší než částka převedená státní pokladnou. Za těchto okolností Komise uznala, že tato operace byla provedena v souladu se zásadou soukromého věřitele a že nepředstavuje státní podporu.

(57)

Ačkoliv pochybnosti ohledně této záležitosti nebyly v rozhodnutí o zahájení řízeny uvedeny, jelikož k operaci došlo teprve po jeho přijetí, Komise ověřovala, zda prodej státního podílu ve společnosti FSO ve prospěch společnosti AvtoZAZ za […] cenu 100 PLN dne 30. června 2005 nepředstavoval podporu pro nabyvatele a nepřímo pro společnost FSO. Komise znovu analyzovala zprávu z ocenění vyhotovenou společností KPMG. Konzultační firma podotkla, že společnost zaznamenává vážné ztráty a pociťuje nedostatečnou poptávku po svých výrobcích. Nelze proto správně použít metodu diskontovaných peněžních toků. Použít lze pouze nákladovou a likvidační metodu. Z obou metod vyplývá, že hodnota společnosti FSO činí […]. PriceWaterhouseCoopers („PWC“) se závěry KPMG v zásadě souhlasí. Komise nezjistila v těchto zprávách zjevné nesrovnalosti a připustila, že následkem událostí, k nimž došlo v období ode dne ocenění provedeného společností KPMG do dne operace, cena podílů neměla hodnotu […]. Komise proto prohlašuje, že tato operace nezahrnuje prvek podpory.

(58)

Lze proto konstatovat, že státní podporu, na niž se vztahuje toto rozhodnutí, představují pouze opatření uvedená v tabulce 4.

(59)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise prohlásila, že podpora uvedená v tabulce 4 nebyla poskytnuta před přistoupením Polska k EU dne 1. května 2004. Komise však podotkla, že ve smlouvě o prodeji akcií společnosti FSO, která byla uzavřena dne 30. června 2005 mezi vládou a společností AvtoZAZ, kapitola týkající se veřejné podpory (článek 9) stanoví, že: „Příslušné orgány státní správy hodlají s výhradou rozhodnutí Evropské komise prohlašujícího plánovanou veřejnou podporu za slučitelnou se společným trhem poskytnout společnosti […] veřejnou podporu na restrukturalizaci. Tato podpora bude poskytnuta za podmínek stanovených v restrukturalizačním plánu společnosti FSO, který je v současnosti předmětem řízení u Evropské komise pod číslem C 3/2005. […] Kupující prohlašuje, že poskytnutí veřejné podpory, která je uvedena v odstavci 1 výše, společnosti bylo jednou z podmínek přijetí rozhodnutí o investici spočívající v získání akcií společnosti. […] Prohlášení příslušných orgánů státní správy o záměru poskytnout společnosti veřejnou podporu, která je uvedena v odstavci 1, jsou uvedena v příloze 6 této smlouvy“. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise připustila, že dne 30. června 2005 existoval právní závazek ze strany státu poskytnout oznámenou podporu s podmínkou, že tuto podporu schválí Komise.

(60)

Komise poznamenala, že dne 30. června 2005 a rovněž před tímto datem bylo obnovení životaschopnosti společnosti FSO nanejvýš nejisté. To potvrzují výše uvedené zprávy o ocenění vyhotovené společnostmi KPMG a PWC. Komise zejména podotkla, že společnost neměla poskytovatele licence na výrobu nového modelu. Společnost nevěděla, co bude v budoucnu vyrábět. Smlouva o výrobě modelu […] byla podepsána teprve v roce 2006. Platnost licenční smlouvy se společností GM DAT na výrobu modelu Lanos, která byla v té době závazná, skončí […]. Objem výroby modelu Lanos byl nízký a nestačil na úhradu nákladů. Podpora byla proto neodvolatelně přislíbena v době, kdy bylo riziko úpadku vysoké.

(61)

Pokud jde o přesnou výši podpory obsažené ve státní záruce ohledně investičního úvěru ve prospěch […], polské orgány neposkytly kalkulaci faktoru rizika, pomocí níž by bylo možno provést ocenění hodnoty záruky. Do října 2006 polské orgány vždy zdůrazňovaly, že záruka byla nezbytná, jelikož společnost nemohla získat financování na trhu vzhledem k špatným zkušenostem a ztrátám, které banky utrpěly v souvislosti s předchozími úvěry společnosti FSO. Komise mimoto poznamenala, že (jak bylo uvedeno výše) závazek poskytnout záruku byl přijat v době, kdy bylo riziko úpadku vysoké. V tomto případě Komise má za to, že podpora obsažená ve státní záruce může činit 100 % výše záruky. Avšak na základě následného posouzení slučitelnosti podpory Komise nemusí vypočítat přesnou výši podpory obsažené v dotyčné záruce.

(62)

Komise poznamenává, že polské orgány v dopise ze dne 17. října 2006 uvedly, že společnost v té době mohla získat úvěry na trhu. V souvislosti s tím Polsko požádalo o určení výše podpory obsažené v záruce na základě snížení úrokové sazby, jehož bylo díky této záruce dosaženo. Komise se nemůže k tomuto návrhu přiklonit. V té době se již stát zavázal poskytnout záruku (a rovněž další opatření podpory) a výši podpory je nutno stanovit nejpozději ve vztahu k době přijetí neodvolatelného závazku státu poskytnout podporu. Všechny úvěry, které byly v té době nabízeny na trhu, byly „narušeny“ podporou, k níž se stát zavázal. Trh vzal v úvahu bezprostřední příznivý vliv (nebo nepřímý vliv – např. nalezení investora, které bylo možné díky přislíbení podpory) podpory pro společnost. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze využít později nabídnutou cenu financování jako základ pro určení výše podpory obsažené v opatřeních, jež byla dříve přislíbena ve smlouvě. Mimoto informace, které polské orgány poskytly ohledně ochoty bank poskytnout úvěry, nejsou závazné a nedokazují, že by jakákoli banka byla ve skutečnosti ochotna poskytnout společnosti FSO úvěr ve zmíněné výši bez státní podpory. Polské orgány ostatně v dopise ze dne 17. listopadu 2006 potvrdily […].

(63)

Podpora spočívající v odložení splatnosti dlužných daní a závazků společnosti FSO s ohledem na příspěvky na sociální zabezpečení je rovnocenná poskytnutí úvěrů této společnosti. Jak bylo zmíněno, k výše uvedenému odkladu splatnosti došlo v době, kdy bylo riziko úpadku vysoké. V této situaci Komise má za to, že částka podpory obsažená v těchto odkladech splatnosti mohla činit celou odloženou částku platby. Avšak na základě následného posouzení slučitelnosti podpory Komise nemusí vypočítat přesnou výši podpory obsažené v dotyčných odkladech plateb.

(64)

Maximální výše podpory poskytnuté po přistoupení, jež se posuzuje v tomto rozhodnutí, činí 83 milionů USD (66 milionů EUR) a 62 milionů PLN (16 milionů EUR). Při přepočtu pomocí směnného kurzu ze dne 20. října 2006 činí maximální částka podpory 82 milionů EUR (318 milionů PLN).

(65)

Co se týká výše podpory obsažené v opatřeních poskytnutých před přistoupením, Komise podotýká, že některá z těchto opatření byla rovněž spojena s odkladem daňových závazků nebo závazků v souvislosti se sociálním zabezpečením. Podle stejné logiky Komise měla za to, že maximální výše podpory poskytnuté před přistoupením Polska k EU je rovna nominální hodnotě opatření, činí tudíž 201 milionů PLN (51 milionů EUR). Komise nemusí určit přesnou výši podpory obsažené v těchto opatřeních.

(66)

Jak bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, dotyčná podpora se posuzuje na základě pokynů Společenství z roku 1999 (nikoliv z roku 2004) pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. Komise má za to, že podpora je slučitelná se společným trhem, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené ve zmíněných pokynech (17).

(67)

Jak bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, Komise uznává, že společnost FSO je podnikem v obtížích a je způsobilá pro podporu na restrukturalizaci. Informace poskytnuté polskými orgány potvrdily, že bez podpory by společnost nebyla schopna přilákat nového akcionáře nebo poskytovatele licence, což bylo nezbytné pro její přežití. Bez státní záruky by banky neposkytly společnosti FSO investiční úvěr, který je nezbytný pro výrobu nového modelu, a tedy rovněž pro přežití podniku.

(68)

Komise musí rovněž ověřit, zda je společnost […], která by mohla být příjemcem investiční půjčky, na niž se vztahuje záruka, způsobilá pro podporu, či nikoliv. Polské orgány Komisi ujistily, že […] – bez ohledu na název, jaký bude mít – bude dceřinou společností společnosti FSO a bude zahrnuta do konsolidované účetní závěrky skupiny FSO. Na základě informací předaných Polskem lze potvrdit, že vytvoření […] nepředstavuje založení nového podniku ve smyslu pokynů. Jelikož […] představuje zásadní část hospodářského subjektu v obtížné situaci, je způsobilá pro podporu na restrukturalizaci.

(69)

V pokynech se uvádí, že „plán restrukturalizace, jehož doba trvání musí být co nejkratší, musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. […] Zlepšení životaschopnosti musí být především výsledkem interních opatření […].“

(70)

Jak bylo zmíněno výše, společnost FSO bude v budoucnu působit jako samostatný výrobce automobilů, to znamená, že modely, které bude podnik vyrábět, montovat a prodávat, se nebudou vyvíjet ve skupině, do níž podnik patří (18). Společnost proto musí podepsat licenční smlouvu s jedním z velkých výrobců automobilů vyvíjejících vlastní modely. Tyto společnosti mohou umístit výrobu svých modelů ve vlastních výrobních závodech nebo v nezávislých společnostech, jako je společnost FSO. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že při získávání licenční smlouvy bude společnost FSO soutěžit se stávajícími výrobními závody zmíněného výrobce automobilů i dalších nezávislých výrobců. Společnost FSO může získat licenční smlouvu a vytvářet zisky z daných modelů pouze tehdy, bude-li řádným a produktivním výrobcem vyznačujícím se nízkými náklady.

(71)

Komise potvrzuje, že cílem restrukturalizačního plánu je splnění poslední z výše uvedených podmínek.

(72)

Z organizačního hlediska společnost provedla rozsáhlý restrukturalizační plán, který zahrnoval společnost FSO S.A. i její dceřiné společnosti. Z problémů uvedených společností FSO je nutno zmínit příliš vysoký počet oddělení a stupňů řízení a nevhodnou organizační strukturu. Společnost FSO se rozhodla snížit počet oddělení a některé z nich sloučit s cílem snížit počet úrovní řízení a funkcí s rozhodovacími pravomocemi. Společnost rovněž provedla změnu „mapy“ rozložení funkcí, která spočívala ve spojení některých funkcí a zrušení zbytečných funkcí. Obecněji, jelikož úroveň a struktura zaměstnanosti neodpovídaly současné činnosti a objemu výroby, společnost značně snížila zaměstnanost, jak je uvedeno v tabulce 2. Společnost provedla rovněž restrukturalizaci svých dceřiných společností poskytujících služby, společností podílejících se na výrobě součástí a prodejních společností.

(73)

Z finančního hlediska se společnost topila v dluzích, které nebyla schopna splatit v důsledku značných ztrát, které utrpěla od roku 2000. Jak však bylo uvedeno v tabulce 3, společnosti se podařilo dohodnout se s věřiteli na přeměně jejich pohledávek na akcie či na odpisech většiny dluhů.

(74)

Z výše uvedeného popisu vyplývá, že v souladu s požadavky uvedenými v pokynech společnost již přijala důležitá interní opatření z organizačního i finančního hlediska s cílem zvýšit svou konkurenceschopnost. Období restrukturalizace však skončí teprve tehdy, když společnost FSO provede všechny investice nezbytné pro zahájení výroby nového modelu a obnoví objem výroby, který jí umožní vytvářet přiměřený zisk. Na základě stávajících plánů je nutno uvést, že období restrukturalizace skončí v průběhu […].

(75)

Kromě vnitřní restrukturalizace, díky níž se společnost FSO stane produktivnějším výrobcem, má společnost od roku 2005 rovněž prospěch z nového akcionáře – společnosti AvtoZAZ. To společnosti FSO umožňuje přednostní přístup k distribuční síti UkrAvto a prodej vlastních výrobků jejím prostřednictvím.

(76)

Komise poznamenává, že restrukturalizační plán obsahuje řadu hrozeb a neznámých. Za prvé, společnost FSO se bude muset úspěšně ucházet o licenční smlouvy, aby získala modely pro výrobu. Za druhé, společnost FSO bude závislá na obchodním úspěchu jednoho či dvou vyráběných modelů automobilů, což nelze zaručit. Za třetí, společnost FSO bude muset vytvářet dostatečné ziskové rozpětí jako výsledek výroby těchto modelů. S ohledem na tvrdou konkurenci na automobilovém trhu, která se projevuje nízkou úrovní zisků výrobců automobilů určených pro masový trh, bude dosažení přiměřené ziskovosti vyžadovat neustálé zvyšování produktivity a kontrolu nákladů. Restrukturalizační plán v sobě obsahuje všechna tato rizika, a jestliže se některé z nich uskuteční, nebude možno to prohlásit za „nepředvídané okolnosti“ ve smyslu bodu 48 pokynů.

(77)

Avšak vzhledem k tomu, že již došlo k organizační a finanční restrukturalizaci, a rovněž s ohledem na podporu nového akcionáře a smlouvu […], která byla podepsána se společností GM DAT v […] 2006 na výrobu modelu […], Komise má za to, že je dostatečně pravděpodobné, že restrukturalizační plán společnosti FSO umožní obnovit dlouhodobou životaschopnost.

(78)

Již bylo zmíněno, že problémem automobilového průmyslu v EU je nadbytečná výrobní kapacita a že výrobci automobilů pravidelně oznamují snižování zaměstnanosti. V tomto kontextu je odchod společností z trhu běžným důsledkem působení tržních mechanismů. Podpora, na niž se vztahuje tato analýza, narušuje působení tohoto mechanismu a přenechává zátěž spojenou s přizpůsobením ostatním konkurentům. Soutěžitelé musejí čelit dalšímu konkurentu – v porovnání se situací, že by nedošlo k státnímu zásahu spočívajícímu v záchraně společnosti FSO před úpadkem. Aby bylo možno posoudit rozsah narušení hospodářské soutěže způsobeného dotyčnou podporou, je nutno analyzovat, na kterých trzích společnost FSO působí a kdo jsou její konkurenti.

(79)

Komise má za to, že společnost FSO působí na dvou trzích. Společnost FSO za prvé soutěží o licenční smlouvy či zakázky na výrobu automobilů od stávajících velkých výrobců automobilů. Z tohoto hlediska společnost FSO soutěží s dalšími existujícími výrobními závody, které patří uvedenému velkému výrobci, nebo s nezávislými podniky, které by mohly rovněž vyrábět tyto automobily a které by se zajímaly o montáž. Komise podotýká, že v posledních letech velcí výrobci automobilů působící na trhu Unie pravidelně nutí řadu závodů nacházejících se v dané oblasti, obvykle v Evropě (19), k vzájemné soutěži o možnost výroby daného modelu. Díky podpoře se společnost FSO nedostane do úpadku a bude soutěžit o možnost výroby na úkor ostatních výrobních závodů v dané oblasti. K takovému narušení hospodářské soutěže mohlo dojít již v době, kdy společnost FSO uzavřela licenční smlouvu se společností GM DAT na výrobu modelu […]. Model […] mohl teoreticky vyrábět jiný evropský závod. Jelikož společnost FSO bude v budoucnu soutěžit o další licenční smlouvy, Komise má bez ohledu na tuto konkrétní smlouvu důvod k domněnce, že k takovémuto narušení hospodářské soutěže (jak bylo popsáno výše) bude v budoucnu docházet na úkor ostatních výrobních závodů nacházejících se v EU. V této souvislosti Komise poznamenává, že v současnosti vyrábí automobily druhu, jako jsou modely, na které se vztahují výrobní plány FSO, několik výrobních závodů v EU. Toto narušení může vážně poškodit výrobní závod, který by získal danou licenční smlouvu, pokud by společnost FSO odešla z trhu. Výroba určitého modelu automobilu je často spojena se zaměstnáním stovek (či dokonce tisíců) osob na řadu let. Proto přítomnost společnosti FSO na trhu do značné míry ovlivňuje blahobyt členského státu, v němž se nachází výrobní závod, který smlouvu nezískal.

(80)

Za druhé, model automobilu, který bude vyrábět společnost FSO, bude konkurovat ostatním modelům a připraví je o část podílu na trhu. Prodej konkurenčních modelů se sníží v porovnání se situací, že by společnost FSO neexistovala. Narušení tohoto druhu bude mít nepříznivý vliv na výrobce automobilů a jejich výrobní závody vyrábějící konkurenční modely. Pokud by společnost FSO opustila trh, výroba modelů, které bude tato společnost vyrábět, by s největší pravděpodobností byla svěřena jinému výrobnímu závodu. Komise však poznamenává, že to, že společnost FSO smlouvu získala, naznačuje, že tato společnost vyrábí levněji. Proto na trhu budou nabízeny levnější automobily než v případě, že by FSO z trhu odešla (20). Kromě toho se obvykle uznává, že nárůst výrobní kapacity dostupné na trhu vede ke snížení cen daného výrobku. Nižší ceny automobilů budou proto poškozovat konkurenty. Komise poznamenává, že podle prognózy obsažené v restrukturalizačním plánu bude výroba společnosti FSO v dlouhodobém horizontu činit 1–2 % výroby automobilů v EU. Jak však uvedly polské orgány, automobily vyráběné společností FSO budou soutěžit hlavně s modely obdobné velikosti a podobné ceny. Proto nelze mít za to, že podíl tohoto segmentu na trhu je „malý“ ve smyslu bodu 36 pokynů.

(81)

S ohledem na výše uvedenou analýzu se Komise domnívá, že podpora, která společnost FSO zachránila před úpadkem a udržela tuto společnost na trhu, na němž je nadbytečná výrobní kapacita, bude mít nepříznivý vliv na konkurenty společnosti FSO – výrobní závody ucházející se o výrobu téhož modelu, výrobní závody vyrábějící konkurenční modely a rovněž výrobce automobilů vyrábějící konkurenční modely. Komise proto zastává názor, že jsou nezbytná opatření, která sníží narušení hospodářské soutěže způsobené podporou. Při přijímání rozhodnutí o úrovni těchto opatření Komise vezme v úvahu zmírňující činitele: umístění společnosti v regionu způsobilém pro podporu a malý podíl na trhu.

(82)

V průběhu řízení polské orgány navrhly řadu vyrovnávacích opatření. Za prvé, polské orgány uvedly, že společnost FSO zmenšila prodejní síť snížením počtu prodejních míst. Komise však poznamenává, že vzhledem k tomu, že se prodej v Polsku velmi snížil a některá prodejní místa měla vůči společnosti FSO neuhrazené závazky nebo ohlásila úpadek, tato racionalizace byla nezbytná z hlediska životaschopnosti a kvůli potřebě snížit prodejní náklady. Některá tato prodejní místa navíc společnost FSO neovládala a rozhodnutí o ukončení prodeje automobilů společnosti FSO a dalších značek učinili vlastníci prodejních míst. Toto opatření proto nepředstavuje dodatečnou snahu společnosti FSO a neomezuje přítomnost společnosti na trzích způsobem, který by překračoval rozsah, jenž je opodstatněný s ohledem na obnovení životaschopnosti. Toto opatření nelze považovat za vyrovnávací opatření.

(83)

Polské orgány rovněž navrhly, že společnost FSO „dobrovolně“ sníží počet zemí, do nichž společnost vyváží své výrobky. Komise však podotýká, že společnost FSO nebude vyrábět vlastní modely, nýbrž uskutečňovat výrobu na základě licenční smlouvy. Tato smlouva omezuje seznam zemí, v nichž je možné výrobky prodávat. Proto výše uvedené omezení vyplývá z obchodního plánu a není ústupkem ze strany FSO, která o něm nerozhoduje. Prognóza prodeje v těchto zemích není mimoto založena na dostatečných základech.

(84)

Polské orgány navrhly demontáž části vybavení výrobních linek společnosti FSO. Toto vybavení však bude stejně nahrazeno jiným, které bude sloužit k výrobě nového modelu.

(85)

Polsko dále uvedlo, že výrobní kapacita FSO představuje [200 000–230 000] kusů ročně v případě výroby v dvousměnném provozu, a navrhlo snížení výrobní kapacity na [140 000–170 000] aut ročně do roku 2008. Komise poznamenává, že tento objem výroby odpovídá objemu, který FSO předpokládá pro rok 2008 (viz tabulka 5) (21). Toto opatření by proto pro společnost nepředstavovalo žádné omezení.

(86)

Žádné z opatření navrhovaných polskými orgány proto nepředstavuje ústupek ze strany společnosti FSO. Tato opatření neomezují přítomnost společnosti FSO na trhu ve větší míře než omezení vyplývající pouze z nutnosti obnovit životaschopnost. Nemohou mimoto vyrovnat narušení hospodářské soutěže způsobené podporou. Nebude proto zabráněno nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže. Komise zastávala názor, že je nutné přijmout opatření omezující narušení hospodářské soutěže, a rozhodla, že rozhodnutí o prohlášení podpory za slučitelnou se společným trhem bude podmíněno dodržením těchto opatření:

(87)

Komise podotýká, že tato podmínka je vhodná, aby se omezilo narušení hospodářské soutěže způsobené podporou. Na základě prognóz výroby, které poskytly polské orgány, lze konstatovat, že tato podmínka bude pro společnost představovat omezení pouze po dobu dvou – nejvýše tří – let a dvou měsíců (25). V tomto období zmíněná podmínka společnost přinutí snížit výrobu a prodej automobilů. Z těchto omezení rovněž vyplývá, že se společnost nebude moci ucházet o další licenční smlouvy, pokud jde o výrobu v tomto období.

(88)

Uložením omezení výroby (doba trvání a objem), na jehož základě je omezující účinek omezen na období dvou – nejvýše tří – let a dvou měsíců, Komise vzala v úvahu postavení regionu, v němž má společnost své sídlo, a rovněž její malý podíl na trhu.

(89)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně nutnosti použít všechna opatření podpory. Komise zejména podotkla, že přiznání některých opatření podpory záviselo na tom, zda se společnosti podaří najít investora. Zdálo se rovněž, že cílem podpory je získání investora, nikoliv pouze zamezit úpadku společnosti. Formální vyšetřovací řízení tyto pochybnosti rozptýlilo. Komise uznala, že bez podpory investora a poskytovatele licence by společnost odkázána sama na sebe nepřežila. Společnost FSO neměla vlastní modely, které by mohla vyrábět, ani možnost vývoje zcela nového modelu. Nedostatečný zájem ze strany 29 největších výrobců automobilů poté, co se společnost s nimi v únoru 2004 pokusila navázat kontakt, dokládá, že se společnost nacházela ve velmi obtížné situaci a že i po získání podpory nebyla rentabilním a ziskovým podnikem. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise připouští, že skutečnost, že část podpory byla podmíněna nalezením investora, nevedla k tomu, že podpora překročila minimum nezbytné pro obnovení životaschopnosti.

(90)

Při posuzování, zda je podpora omezena na nejnižší nezbytnou míru, Komise analyzovala, které strany hradily a budou hradit náklady restrukturalizace. Tyto náklady tvoří především náklady restrukturalizace závazků společnosti. Menší částku potřebovala společnost rovněž na záruku, která ji umožnila získat investiční úvěr na financování modernizace výrobní linky pro výrobu nového modelu.

(91)

Jak bylo uvedeno výše (viz tabulka 3), v září 2003 společnost FSO uzavřela se svými hlavními věřiteli dohodu. V jejím rámci přeměnila společnost DMC nároky vůči společnosti FSO ve výši [2–3] milionů (26) PLN […] na kapitál. Státní pokladna provedla stejnou operaci ve výši [400–800] milionů PLN […]. Jak bylo uvedeno v 55. bodu odůvodnění, Komise má za to, že tato přeměna nezahrnovala podporu. V dohodě ze září 2003 se soukromé banky zavázaly odepsat nároky vůči společnosti FSO ve výši [0,7–1,2] miliardy PLN […] a více než polovina tohoto závazku již byla realizována. Menší nároky vůči společnosti FSO podléhaly rovněž restrukturalizaci, v důsledku čehož bylo odepsáno dalších [120–230] milionů PLN […]. Přeměna dluhů a odpisy přímo snížily výši podpory, která byla nezbytná k záchraně společnosti. Pokud by se věřitelé nedohodli na přeměně nebo odepsání svých pohledávek, splatnost těchto závazků by nastala okamžitě a byla by nutná další podpora, která by umožnila závazky uhradit a zamezit úpadku společnosti FSO. Bez započtení přeměny dluhů, kterou provedla státní pokladna, činí příspěvek soukromých věřitelů společnosti FSO [2,8–4,4] miliardy PLN […].

(92)

Kromě výše popsaného příspěvku Polsko uvedlo, že v posledních letech společnost AvtoZAZ předfinancovala svoje zakázky zadané společnosti FSO, které představovaly téměř celou výrobu této polské společnosti. Toto předfinancování společnosti FSO, která v té době neměla likviditu, umožnilo financovat výrobu (např. nákup materiálu) objednaných automobilů. Předfinancované zakázky společnosti umožňovaly vykonávat činnost v posledních letech. Předfinancování tohoto typu není v automobilovém průmyslu běžné, zejména pokud se týká podniku v obtížích. Lze mít za to, že společnost AvtoZAZ prostřednictvím tohoto výjimečného předfinancování pro společnost FSO přispěla k financování společnosti v době její restrukturalizace. Soukromý příspěvek je signálem, že trh věřil v životaschopnost společnosti. Podle informací poskytnutých polskými orgány dosahovala částka zálohových plateb poskytnutých společností AvtoZAZ někdy [10–50] milionů USD […].

(93)

Jak bylo uvedeno výše, při směnném kurzu ze dne 20. října 2006 činí maximální částka podpory, která by měla být přiznána po přistoupení, 82 milionů EUR (318 milionů PLN). Při posuzování omezení podpory na nezbytné minimum musí Komise vzít v úvahu rovněž podporu v rámci restrukturalizace, která byla poskytnuta před přistoupením Polska k EU. Jak bylo uvedeno výše, Komise má za to, že maximální částka podpory poskytnuté ve čtvrtletích před přistoupením Polska k EU činí 201 milionů PLN (51 milionů EUR). Celková maximální částka podpory na restrukturalizaci proto činí 519 milionů PLN (133 milionů EUR). Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že příspěvek soukromého sektoru pokrývá více než 85 % nákladů restrukturalizace a podpora méně než 15 %. Pokud by se k nákladům na restrukturalizaci připočetla přeměna dluhů, kterou provedl stát (nezahrnující podporu), příspěvek soukromého sektoru i pak překračuje tři čtvrtiny nákladů restrukturalizace. Komise považuje příspěvek soukromých věřitelů za značný.

(94)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prohlašuje, že podpora je omezena na nejnižší nezbytnou míru.

(95)

Na základě informací poskytnutých polskými orgány Komise uznává, že v průběhu posledních deseti let společnost neobdržela podporu na restrukturalizaci. V rámci této restrukturalizace byla první opatření podpory přiznána v posledním čtvrtletí 2003. Výše uvedená podmínka je proto splněna.

(96)

Komise prohlašuje, že oznámená podpora je za určitých podmínek slučitelná se společným trhem,

Zdroj:

„Prezentace společnosti, Fabryka Samochodów Osobowych S.A., Varšava 2006“, tento dokument poskytly polské orgány dne 31. srpna 2006.

(44)

Bod 3.2.2 pokynů, který tento požadavek upřesňuje, uvádí zejména, že plán restrukturalizace musí splňovat tři věcné podmínky. Je za prvé nezbytné, aby umožňoval obnovení životaschopnosti podniku, jenž je příjemcem podpory, v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů (bod 3.2.2 A), za druhé, aby předcházel neoprávněným narušením hospodářské soutěže (bod 3.2.2 B) a za třetí, aby byl úměrný nákladům a výhodám restrukturalizace (bod 3.2.2 C).

(45)

Jelikož jsou tyto podmínky kumulativní, postačuje k tomu, aby projekt podpory na restrukturalizaci musel být Komisí prohlášen za neslučitelný, aby jedna z nich chyběla (rozsudek Soudu ze dne 15. června 2005 T-171/02 Regione autonoma della Sardegna v. Komise [2005] II-0000, bod 128; rovněž v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Francie v. Komise, body 49 a 50).

19.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 187/47

(1)

Rozhodnutím Komise 2006/784/ES (2) se povolují tři metody třídění jatečně upravených těl prasat ve Francii.

(2)

Francouzská vláda požádala Komisi o povolení dvou nových metod třídění jatečně upravených těl prasat a předložila výsledky svých disekčních zkoušek formou druhé části protokolu uvedeného v čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2967/85 ze dne 24. října 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat (3).

(3)

Z vyhodnocení této žádosti vyplývá, že podmínky pro povolení dotčených metod třídění jsou splněny.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro vepřové maso,

„d)

přístroj ‚Autofom‘ a metody vyhodnocování s ním související, jež jsou podrobně uvedeny v části 4 přílohy;

e)

přístroj ‚UltraFom 300‘ a metody vyhodnocování s ním související, jež jsou podrobně uvedeny v části 5 přílohy.“