I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

29.6.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 170/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 718/2007

ze dne 12. června 2007,

kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP)

OBSAH

Část I

Společná ustanovení

Hlava I

Zásady a obecný rámec pomoci

Kapitola I

Předmět a zásady

Kapitola II

Obecný rámec pro provádění

Hlava II

Společná pravidla pro provádění

Kapitola I

Zásady

Kapitola II

Řídící a kontrolní systémy

Oddíl 1

Decentralizované řízení

Oddíl 2

Další formy řízení

Kapitola III

Finanční příspěvek Evropského společenství

Kapitola IV

Finanční řízení

Oddíl 1

Rozpočtové závazky

Oddíl 2

Pravidla pro decentralizované řízení

Oddíl 3

Pravidla pro centralizované a společné řízení

Kapitola V

Hodnocení a sledování

Kapitola VI

Zveřejnění a informovanost

Část II

Zvláštní ustanovení

Hlava I

Složka pro pomoc při transformaci a budování institucí

Kapitola I

Předmět pomoci a způsobilost

Kapitola II

Tvorba programů

Kapitola III

Provádění

Oddíl 1

Rámec pro provádění a zásady

Oddíl 2

Finanční řízení

Oddíl 3

Hodnocení a sledování

Hlava II

Složka pro přeshraniční spolupráci

Kapitola I

Předmět pomoci a způsobilost

Kapitola II

Tvorba programů

Oddíl 1

Programy

Oddíl 2

Operace

Kapitola III

Provádění

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Oddíl 2

Přeshraniční programy mezi přijímajícími zeměmi a členskými státy

Oddíl 3

Přeshraniční programy mezi přijímajícími zeměmi

Hlava III

Složky pro regionální rozvoj a pro rozvoj lidských zdrojů

Kapitola I

Předmět pomoci a způsobilost

Oddíl 1

Složka pro regionální rozvoj

Oddíl 2

Složka pro rozvoj lidských zdrojů

Kapitola II

Tvorba programů

Kapitola III

Provádění

Oddíl 1

Obecná pravidla

Oddíl 2

Finanční řízení

Oddíl 3

Hodnocení a sledování

Hlava IV

Složka pro rozvoj venkova

Kapitola I

Předmět pomoci a způsobilost

Oddíl 1

Předmět pomoci

Oddíl 2

Obecné požadavky způsobilosti a míry pomoci

Oddíl 3

Způsobilost a zvláštní požadavky na pomoc v rámci prioritní osy 1

Oddíl 4

Způsobilost a zvláštní požadavky v rámci prioritní osy 2

Oddíl 5

Způsobilost a zvláštnípožadavky v rámci prioritní osy 3

Oddíl 6

Technická pomoc

Kapitola II

Tvorba programů

Kapitola III

Provádění

Oddíl 1

Zásady a finanční řízení

Oddíl 2

Hodnocení a sledování

Část III

Závěrečná ustanovení

Příloha

Kritéria akreditace

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zavádí nástroj předvstupní pomoci (NPP) (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Účelem nařízení (ES) č. 1085/2006 (dále jen „nařízení NPP“) je poskytnout předvstupní pomoc přijímajícím zemím a pomoci jim při transformaci ze zemí přílohy II na země přílohy I uvedeného nařízení a dále až k jejich členství v Evropské unii.

(2)

Vzhledem k tomu, že nařízení NPP je jediným předvstupním nástrojem pro období 2007–2013, pravidla plánování a poskytování pomoci v rámci tohoto nařízení by měla by být upřesněna a shrnuta do jednoho prováděcího nařízení, které by zahrnovalo všech pět složek zřízených nařízením NPP (dále jen „složky NPP“).

(3)

K zajištění soudržnosti, koordinace a účinnosti, zejména v souvislosti s akčním plánem Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly, se společná prováděcí pravidla pomoci v rámci nařízení NPP vyžadují pro všech pět složek NPP. Měly by se však zohlednit zvláštní znaky jednotlivých složek NPP.

(4)

V úvahu by se měly vzít rovněž socioekonomické, kulturní a politické rozdíly v přijímajících zemích, neboť tyto rozdíly zvyšují potřebu zvláštního přístupu a rozdílné pomoci v závislosti na postavení země jako kandidátské nebo možné kandidátské země, politickém a hospodářském kontextu, potřebách, absorpční schopnosti a schopnosti řízení.

(5)	Pomoc poskytnutá podle nařízení NPP by měla být v souladu s politikami a opatřeními Společenství v oblasti vnější pomoci.

(6)

Na pomoc se vztahují ustanovení článku 2 nařízení NPP. Měla by být zaměřena na podporu celé řady opatření v oblasti budování institucí ve všech přijímajících zemích. Měla by posílit demokratické instituce a právní stát, pomoci reformovat veřejnou správu, provádět hospodářské reformy, dodržovat lidská práva a práva menšin, podporovat rovnost a nediskriminaci pohlaví, občanská práva, rozvoj občanské společnosti, rozvinutou regionální spolupráci, usmíření a obnovu a přispět k udržitelného rozvoji a snížení chudoby, jakož i k vysokému stupni ochrany životního prostředí v těchto zemích.

(7)

Pomoc kandidátským zemím by měl být navíc zaměřena na přijímání a provádění úplného acquis communautaire a na soulad s kritérii přistoupení; měla by rovněž pomoci kandidátským zemím s plánováním, správou a prováděním Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu a Fondu pro rozvoj venkova, ke kterým budou mít po přistoupení přístup.

(8)

Pomoc možným kandidátským zemím by měla napomáhat stupni harmonizace s acquis communautaire a s kritérii pro přistoupení, jakož i operacím, které jsou svou povahou podobné opatřením přístupným kandidátským zemím v rámci složek NPP týkajících se regionálního rozvoje, rozvoje lidských zdrojů a rozvoje venkova.

(9)	K zajištění návaznosti, komplementarity a koncentrace pomoci je třeba zajistit soudržnost a koordinaci opatření prováděných v dané zemi v rámci různých složek NPP na základě víceletých plánů podle článku 6 nařízení NPP.

(10)	Komise a přijímající země by měly podepsat rámcové dohody za účelem stanovení zásad jejich spolupráce podle tohoto nařízení.

(11)	Musí být jasné, která z metod řízení stanovená v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2), se použije ve vztahu ke každé složce uvedené v nařízení NPP.

(12)

Jelikož nařízení NPP stanoví pomoc v kontextu předvstupního procesu, mělo by být při jeho provádění pokud možno použito decentralizované řízení, aby byla posílena kontrola řízení pomoci ze strany přijímajících zemí. V případě potřeby by však mělo být možné použít centralizované, společné a sdílené řízení.

(13)	V případě decentralizovaného řízení musí být ujasněny příslušné úkoly Komise a přijímajících zemí, jakož i jejich požadavky. Ustanovení týkající se přijímajících zemí by měla být zahrnuta do dohod rámcových, odvětvových nebo dohod o financování.

(14)	Je potřebné stanovit podrobná pravidla finančního řízení prostředků podle nařízení NPP v závislosti na tom, která metoda bude na provádění pomoci použita. Rámcové a odvětvové dohody nebo dohody o financování by měly v tomto smyslu stanovit povinnosti přijímajících zemí.

(15)	Kromě obecného hodnocení stanoveného v článku 22 nařízení NPP by měla být pravidelně sledována a vyhodnocována pomoc podle uvedeného nařízení. Zvláštní monitorovací výbory by měly zejména vyhodnocovat programy a pravidelně by mělo být sledováno i celkové provádění pomoci podle nařízení NPP.

(16)

K zajištění informovanosti veřejnosti o opatřeních EU a vytvoření uceleného obrazu o dotčených opatřeních ve všech přijímajících zemí v souladu s akčním plánem Komise pro zlepšení komunikace v Evropě, Bílou knihou Komise o evropské politice komunikace a s komunikační strategií rozšíření na období 2005–2009 je zásadní zviditelnit programy pomoci NPP a jejich dopad na obyvatele přijímajících zemí.

(17)	Jelikož se nařízení NPP použije od 1. ledna 2007, od stejného data by měla být použitelná také pravidla Komise pro provádění uvedeného nařízení.

(18)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru NPP,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

ZÁSADY A OBECNÝ RÁMEC POMOCI

KAPITOLA I

Předmět a zásady

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k ustanovením týkajícím se předvstupní pomoci Společenství zřízené nařízením Rady (ES) č. 1085/2006 (NPP) (dále jen „nařízení NPP“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1.	„přijímající zemí“ rozumí kterákoli země uvedená v příloze I nebo II nařízení NPP;

„balíčkem rozšíření“ rozumí soubor dokumentů, které každým rokem předkládá Komise Radě a Evropskému parlamentu a jejichž strategická a politická část obsahuje případné revize přístupových a evropských partnerství, pravidelné zprávy jednotlivých zemí a strategické dokumenty Komise. Balíček je doplněn víceletým orientačním finančním rámcem;

3.	„rámcovou dohodou“ rozumí dohoda uzavřená mezi Komisí a přijímající zemí, která se týká všech složek NPP a stanoví zásady spolupráce přijímající země a Komise podle tohoto nařízení;

4.	„odvětvovou dohodou“ rozumí dohoda uzavřená mezi Komisí a přijímající zemí, jež se v případě potřeby týká zvláštní složky NPP a stanoví příslušná ustanovení, která je třeba dodržovat a která nejsou obsažena v rámcové dohodě příslušné země nebo v dohodách o financování;

5.	„dohodou o financování“ rozumí víceletá dohoda uzavřená mezi Komisí a přijímající zemí následující po rozhodnutí Komise o financování, kterým se schválí příspěvek Společenství na program nebo operaci, jež spadají do působnosti tohoto nařízení;

6.	„nesrovnalostí“ rozumí jakékoli porušení ustanovení platných právních předpisů a smluv v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu Evropské unie, a to započtením neoprávněného výdaje do rozpočtu Společenství;

7.	„rozpočtovým rokem“ rozumí období od 1. ledna do 31. prosince;

8.	„konečným příjemcem“ rozumí subjekt nebo podnik, ať už veřejný nebo soukromý, který je zodpovědný za zahájení a/nebo zahájení a provádění operací. V kontextu režimů pomoci jsou konečnými příjemci veřejné nebo soukromé firmy, které provádějí konkrétní projekt a dostávají veřejnou podporu;

9.	„příspěvkem Společenství“ rozumí část způsobilých výdajů, kterou financuje Společenství;

10.	„eurovým účtem“ rozumí úročený bankovní účet, který otevře národní fond ve finanční nebo státní instituci jménem přijímající země a na její odpovědnost za účelem převodu plateb od Komise;

11.

„veřejným výdajem“ rozumí jakýkoli veřejný příspěvek na financování operací, který pochází z Evropského společenství nebo z rozpočtu veřejných orgánů přijímající země a jakýkoli příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů;

12.	„celkovým výdajem“ rozumí veřejný výdaj a jakýkoli soukromý příspěvek na financování operací.

Článek 3

Zásady pomoci

Komise zajistí, aby byly v souvislosti s pomocí podle nařízení NPP uplatňovány tyto zásady:

—	Při poskytování pomoci se dodržují zásady soudržnosti, vzájemného doplňování, koordinace, partnerství a koncentrace.

—	Pomoc je v souladu s politikami EU a podporuje harmonizaci s acquis communautaire.

—	Pomoc dodržuje rozpočtové zásady stanovené v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.

—	Pomoc je v souladu s potřebami zjištěnými v procesu rozšíření a s absorpčními schopnostmi přijímající země. Zohledňuje i získané zkušenosti.

—	Je silně podporována kontrola přijímající země nad tvorbou programů a nad prováděním pomoci a zajištěna odpovídající informovanost o intervenci EU.

—	Operace jsou řádně připravené, mají jasné a ověřitelné cíle, které musí být splněny v daném období.

—	Během různých fází provádění pomoci se zabrání diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

—	Cíle předvstupní pomoci jsou naplňovány v rámci udržitelného rozvoje a podpory cíle Společenství v oblasti ochrany a zlepšování životního prostředí.

Článek 4

Priority pomoci

Pomoc pro danou přijímající zemi vychází z priorit stanovených v příslušných dokumentech:

—	o evropském partnerství,

—	o přístupovém partnerství,

—	v národním programu pro přijetí acquis,

—	ve zprávách a strategických dokumentech obsažených v každoročním balíčku rozšíření Komise,

—	v dohodách o stabilizaci a přidružení,

—	v rámci pro vyjednávání.

Přihlíží rovněž k prioritám stanoveným v národních strategiích, které jsou v souladu s předvstupními cíly a oblastí působnosti stanovenými v nařízení NPP.

KAPITOLA II

Obecný rámec pro provádění

Článek 5

Víceleté orientační plánovací dokumenty

1. Víceletý orientační plánovací dokument zajistí nezbytnou návaznost a doplňkovost mezi složkami NPP v dotčené přijímající zemi. Vychází zejména ze zásad uvedených v článku 9.

2. Podle ustanovení čl. 20 odst. 3 nařízení NPP a vzhledem ke konzultaci stanovené v čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení se Komise bude snažit poskytnout příslušným zainteresovaným subjektům, včetně členských států, dostatečnou dobu na připomínkování tohoto dokumentu.

3. Víceleté orientační plánovací dokumenty pro každou dotčenou zemi obsahují:

a)	obecné souvislosti, včetně stručného popisu procesu konzultací s přijímající zemí i uvnitř této země;

b)	popis cílů spolupráce s Evropskou unií v dotčené zemi;

c)	souhrnné vyhodnocení problémů, potřeb a relativní důležitosti priorit pomoci;

d)	přehled o předchozí a stávající spolupráci s Evropskou unií, včetně analýzy potřeb, absorpční schopnosti a získaných zkušeností, a související činnosti jiných dárců, pokud jsou takové informace k dispozici;

e)	u každé složky popis, jakým způsobem je souhrnné vyhodnocení uvedené v písm. c) převedeno na strategické varianty, a popis hlavních oblastí vybraných v dotčené zemi pro poskytnutí pomoci a očekávané výsledky takové pomoci;

f)	orientační finanční příděly do hlavních oblastí intervence pro každou složku NPP.

4. Regionální a horizontální programy je možné financovat na základě samostatných a zvláštních víceletých orientačních plánovacích dokumentů pro více příjemců.

Článek 6

Víceleté nebo roční programy

1. Víceleté orientační plánovací dokumenty jsou prováděny v závislosti na dané složce prostřednictvím víceletých nebo ročních programů, jak je uvedeno v článku 7 nařízení NPP.

2. Víceleté nebo roční programy jsou obsaženy v dokumentech předložených přijímající zemí nebo, v případě regionálních a horizontálních programů, připravených Komisí a jsou přijaty Komisí. Programy představují ucelený soubor prioritních os, všech vhodných opatření nebo operací a popis finančních příspěvků potřebných k provedení strategií stanovených ve víceletých orientačních plánovacích dokumentech.

Programy jsou rozděleny podle prioritních os, z nichž každá definuje globální cíl, kterého je třeba dosáhnout, a podle příslušné složky NPP jsou prováděny prostřednictvím opatření, jež mohou být dále rozdělena na operace, nebo přímo prostřednictvím operací.

Operace tvoří projekt nebo skupina projektů prováděných Komisí nebo zahájených nebo zahájených a prováděných jedním nebo více konečnými příjemci, jež umožňují dosažení cílů opatření a/nebo prioritní osy, na kterou se vztahují.

3. Podle čl. 20 nařízení NPP budou v procesu tvorby programů v souladu s ustanoveními části II konzultovány příslušné subjekty, včetně členských států. Komise a/nebo přijímající země se bude v tomto kontextu snažit poskytnout zainteresovaným stranám dostatek času na jejich připomínky.

Článek 7

Rámcové a odvětvové dohody

1. Komise a přijímající země uzavřou za účelem stanovení a odsouhlasení pravidel spolupráce týkající se finanční pomoci ES přijímající zemi rámcovou dohodu. V případě potřeby je možné rámcovou dohodu doplnit odvětvovou dohodou nebo odvětvovými dohodami, které obsahují zvláštní ustanovení v závislosti na příslušné složce.

2. Pomoc podle nařízení NPP je možné poskytnout přijímající zemi teprve po uzavření a vstupu v platnost rámcové dohody uvedené v odstavci 1.

V případě uzavření odvětvové dohody s přijímající zemí je možné pomoc podle nařízení NPP poskytnout pouze v rámci dotčené složky NPP stanovené v odvětvové dohodě, a to až po vstupu v platnost rámcové a odvětvové dohody.

Odchylně od prvního pododstavce jsou v případě neuzavření rámcové smlouvy nebo v případě, kdy platná rámcová smlouva uzavřená podle nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 (3), (ES) č. 1267/1999 (4), (ES) č. 1268/1999 (5), (ES) č. 2500/2001 (6) nebo (ES) č. 2666/2000 (7) nestanoví alespoň minimální ustanovení uvedená v odstavci 3, tato minimální ustanovení stanovena v dohodách o financování.

3. Rámcová dohoda stanoví zejména:

a)	obecná pravidla finanční pomoci Společenství;

b)	zřízení řídících struktur a orgánů uvedených v článcích 21, 32 a 33 a všech příslušných zvláštních subjektů;

c)	společnou odpovědnost výše uvedených struktur, orgánů a subjektů v souladu se zásadami stanovenými v článcích 22, 23, 24, 25, 26, 28 a 29;

požadavky kontroly a podmínky pro:

i)	schválení a monitorování akreditace vnitrostátní schvalující osoby příslušným schvalujícím úředníkem v souladu se zásadami uvedenými v článcích 11, 12 a 15,

ii)	schválení a monitorování akreditace provozní struktury příslušným schvalujícím úředníkem v souladu se zásadami uvedenými v článcích 11, 13 a 16,

iii)	svěření řídících pravomocí Komisí podle zásad uvedených v článcích 11, 14 a 17;

e)	sestavení ročního prohlášení o věrohodnosti vnitrostátní schvalující osobou v souladu s článkem 27;

f)	pravidla zadávání veřejných zakázek v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 (8) o prováděcích pravidlech k nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002;

g)	ukončení programů podle článků 47 a 56;

definice nesrovnalostí v souladu s článkem 2, podvodu a aktivního a pasivního úplatkářství, aby byly v souladu s definicemi obsaženými v právních předpisech Společenství; povinnost přijímající země přijmout preventivní opatření proti aktivnímu a pasivnímu úplatkářství, opatření v boji proti podvodům a nápravná opatření; pravidla pro vymáhání prostředků v případě nesrovnalostí nebo podvodu;

i)	vrácení finančních prostředků, finanční opravy a úpravy v souladu s články 49 a 50;

j)	pravidla dohledu, kontroly a auditu prováděných Komisí a Evropským účetním dvorem;

k)	pravidla týkající se daní, cel a jiných poplatků;

l)	informace a propagaci.

4. V případě potřeby je možné uzavřít odvětvovou dohodu, která se týká zvláštní složky NPP a doplňuje rámcovou dohodu. Aniž jsou dotčena ustanovení rámcové dohody obsahuje odvětvová dohoda podrobná a zvláštní ustanovení potřebná pro řízení, hodnocení a kontrolu dotčené složky.

5. V dané přijímající zemí se rámcová dohoda vztahuje na všechny dohody o financování uvedené v článku 8.

V případě jejích uzavření se odvětvová dohoda týkající se dané složky vztahuje na všechny dohody o financování, které byly v rámci této složky uzavřeny.

Článek 8

Rozhodnutí o financování a dohody o financování

1. Rozhodnutí Komise, kterými se přijímají víceleté nebo roční programy, splňují požadavky potřebné k rozhodnutím o financování podle čl. 75 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

2. Je-li požadováno rozhodnutí o financování, uzavřou Komise a přijímající země dohodu o financování. Dohody o financování mohou být uzavřeny na ročním nebo víceletém základě v souladu s článkem 39.

3. Každý program je nedílnou součástí dohody o financování.

4. Dohody o financování obsahují:

a)	ustanovení, na základě kterých přijímající země přijímá pomoc Společenství a souhlasí s pravidly a postupy týkajícími se vyplácení takové pomoci;

b)	podmínky řízení pomoci, včetně příslušných metod a odpovědností za provádění ročního nebo víceletého programu a/nebo operací;

c)	ustanovení týkající se vypracování a pravidelné aktualizace plánu s uvedením orientačních ukazatelů a lhůt k dosažení decentralizace ze strany přijímající země bez předchozích kontrol (kontrol ex-ante) ze strany Komise, jak je stanoveno v článcích 14 a 18.

HLAVA II

SPOLEČNÁ PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ

KAPITOLA I

Zásady

Článek 9

Soudržnost provádění pomoci

1. Pomoc podle nařízení NPP je v rámci složek i mezi nimi konsistentní a koordinovaná, a to jak na úrovni plánování, tak i tvorba programů.

2. Je třeba se vyvarovat překrývání opatření financovaných v rámci různých složek a není možné financovat výdaje v rámci více než jedné operace.

Článek 10

Obecné zásady provádění pomoci

1. Není-li v odstavcích 2, 3 a 4 stanoveno jinak, decentralizované řízení, kdy Komise svěří řízení některých opatření přijímající zemi a ponechá si celkovou finanční odpovědnost za plnění souhrnného rozpočtu v souladu s článkem 53c nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a příslušných ustanovení Smluv o ES, se použije k provádění pomoci podle nařízení NPP.

Pro účely pomoci podle nařízení NPP se decentralizované řízení vztahuje přinejmenším na výběrová řízení, uzavírání smluv a platby.

V případě decentralizovaného řízení jsou operace prováděny v souladu s ustanoveními článku 53c nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

2. Centralizované řízení definované v článku 53a nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 lze použít v rámci složky pro pomoc při transformaci a budování institucí, zejména pro regionální a horizontální programy a v rámci složky pro přeshraniční spolupráci. Je možné jej použít i na technickou pomoc v rámci jakékoli složky NPP.

Operace v rámci centralizovaného řízení budou prováděny v souladu s ustanoveními čl. 53 písm. a), článků 53a a 54 až 57 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

3. Společné řízení definované v článku 53d nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 lze použít v rámci složky pro pomoc při transformaci a budování institucí, zejména u regionálních a horizontálních programů, a na programy, do kterých jsou zapojeny mezinárodní organizace.

V případě společného řízení s mezinárodními organizacemi jsou operace prováděny v souladu s ustanoveními čl. 53 písm. c) a 53d nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

4. Sdílené řízení podle definice uvedené v článku nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 lze použít v rámci složky pro přeshraniční spolupráci pro přeshraniční programy, do kterých jsou zapojeny členské státy.

Operace v rámci sdíleného řízení s členským státem jsou prováděny v souladu s ustanoveními čl. 53 písm. b), článku 53b a hlavy II části dvě nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

KAPITOLA II

Řídící a kontrolní systémy

Oddíl 1

Decentralizované řízení

Pododdíl 1

Schválení a svěření řídících pravomocí

Článek 11

Společné požadavky

1. Před rozhodnutím o svěření řídících pravomocí týkajících se složky, programu nebo opatření přijímající zemi se Komise přesvědčí, zda dotčená země splňuje požadavky uvedené v čl. 56 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, zejména pokud jde o zavedené řídící a kontrolní systémy o existenci platných akreditací stanovených v článcích 12 a 13.

2. Za tímto účelem stanoví zavedené řídící a kontrolní systémy v přijímající zemi účinné kontroly alespoň v oblastech uvedených v příloze. Kromě tohoto nařízení se použijí ustanovení o dalších oblastech stanovených v odvětvových dohodách nebo dohodách o financování.

3. V případech, kdy je odpovědnost za činnost spojenou s řízením, prováděním a kontrolou programů svěřena konkrétním osobám, umožní přijímající země těmto osobám výkon takové funkce spojené s touto odpovědností, a to i tehdy, kdy mezi nimi a orgány, jež se této činnosti účastní, neexistuje vztah nadřízenosti a podřízenosti. Přijímající země poskytne těmto osobám zejména pravomoc zavést prostřednictvím formálních pracovních dohod mezi nimi a dotčenými orgány:

a)	vhodný systém výměny informací, včetně pravomoci požadovat informace, práva přístupu k dokumentům a případně i kontaktovat personál na místě;

b)	normy, které je třeba dodržovat;

c)	postupy, které je třeba dodržovat.

4. Kromě tohoto nařízení se použijí všechny ostatní požadavky ve vztahu ke složkám stanovené v odvětvových dohodách a dohodách o financování.

Článek 12

Akreditace vnitrostátní schvalující osoby a národního fondu

1. Příslušný schvalující úředník uvedený v článku 24 je odpovědný za akreditaci vnitrostátní schvalující osoby popsané v článku 25 vedoucím národního fondu podle čl. 25 odst. 2 písm. a) a s ohledem na její funkci plnění odpovědností stanovených v čl. 25 odst. 2 písm. b). Akreditaci vnitrostátní schvalující osoby zahrnuje národní fond popsaný v článku 26.

2. Před akreditací vnitrostátní schvalující osoby se příslušný schvalující úředník přesvědčí, zda jsou splněny platné požadavky uvedené v článku 11, což je doloženo stanoviskem externího auditora, který je funkčně nezávislý na všech stranách zúčastněných v řídících a kontrolních systémech. Stanovisko auditora se opírá o kontroly provedené v souladu s mezinárodně uznávanými normami pro provádění auditu.

3. Příslušný schvalující úředník oznámí Komisi akreditaci vnitrostátní schvalující osoby nejpozději s oznámení akreditace první provozní struktury podle čl. 13 odst. 3. Příslušný schvalující úředník poskytne Komisi všechny příslušné podpůrné informace, které Komise požaduje.

4. Příslušný schvalující úředník informuje neprodleně Komisi o všech změnách týkajících se vnitrostátní schvalující osoby nebo národního fondu. Pokud má nějaká změna dopad na vnitrostátní schvalující osobu nebo národní fond ve vztahu k platným požadavkům uvedeným v článku 11, zašle příslušný schvalující úředník Komisi posouzení důsledků takové změny na platnost schválení. Je-li taková změna významná, oznámí příslušný schvalující úředník Komisi také své rozhodnutí týkající se schválení.

Článek 13

Akreditace provozní struktury

1. Vnitrostátní schvalující osoba je odpovědná za schválení provozních struktur uvedených v článku 28.

2. Před akreditací provozní struktury se vnitrostátní schvalující osoba přesvědčí, zda dotčená provozní struktura splňuje požadavky uvedené v článku 11. Toto ujištění musí být doloženo stanoviskem externího auditora, který je funkčně nezávislý na všech stranách zúčastněných v řídících a kontrolních systémech. Stanovisko auditora se opírá o kontroly provedené v souladu s mezinárodně uznávanými normami pro provádění auditu.

3. Vnitrostátní schvalující osoba oznámí Komisi akreditaci provozních struktur a poskytne jí všechny požadované podpůrné informace, včetně popisu řídících a kontrolních systémů.

Článek 14

Svěření řídících pravomocí Komisí

1. Před svěřením řídících pravomocí Komise zkontroluje schválení uvedená v článcích 12 a 13 a posoudí postupy a struktury všech dotčených subjektů nebo orgánů v přijímající zemi. To může zahrnovat kontroly na místě provedené jejími útvary nebo subdodavatelskou auditorskou firmou.

2. Aby zajistila splnění požadavků podle článku 11, může Komise ve svém rozhodnutí svěřit řídící pravomoci stanovit další podmínky. Tyto další podmínky musí být splněny během pevné lhůty, kterou Komise za účelem účinnosti svěřených řídících pravomocí stanoví.

3. Rozhodnutí Komise o svěření řídících pravomocí stanoví seznam případných kontrol ex ante prováděných Komisí v případě nabídkových řízení, výzev k předkládání návrhů, zadávání zakázek a udělování grantů. Tento seznam se může u každé složky nebo u každého programu lišit. Kontroly ex ante se použijí v závislosti na složce nebo programu, dokud Komise nepovolí decentralizované řízení bez kontrol ex ante podle článku 18.

4. Rozhodnutí Komise může obsahovat ustanovení týkající se pozastavení nebo zrušení svěření řídících pravomocí ve vztahu k určitému subjektu či orgánu.

Článek 15

Zrušení nebo pozastavení akreditace vnitrostátní schvalující osoby a národního fondu

1. Po svěření řídících pravomocí Komisí je příslušný schvalující úředník odpovědný za sledování průběžného dodržování všech požadavků pro akreditaci a informuje Komisi o každé významné změně.

2. Není-li některý z platných požadavků stanovených v článku 11 dodržován nebo již není plněn, příslušný schvalující úředník buď akreditaci vnitrostátní schvalující osoby pozastaví nebo zruší, a neprodleně o svém rozhodnutí informuje Komisi, včetně uvedení důvodů svého rozhodnutí. Příslušný schvalující úředník se před novým schválením ujistí, zda jsou uvedené požadavky opět splněny. To je třeba doložit stanoviskem auditora popsaným v čl. 12 odst. 2.

3. Jestliže příslušný schvalující úředník akreditaci vnitrostátní schvalující osoby zruší nebo pozastaví, použijí se ustanovení tohoto odstavce.

Po dobu, kdy je schválení neplatné, Komise přestane převádět prostředky přijímající zemi.

Po dobu, kdy je schválení neplatné, dojde k zablokování všech eurových účtů nebo eurových účtů pro dotčené složky a žádné platby, které národní fond z těchto zablokovaných účtů vyplatí, se nepovažují za způsobilé pro financování Společenství.

Aniž jsou dotčeny jiné finanční úpravy, může Komise s ohledem na předchozí nesplnění požadavků pro svěření řídících pravomocí učinit vůči přijímající zemi finanční úpravy podle článku 49.

Článek 16

Zrušení nebo pozastavení schválení provozních struktur

1. Po svěření řídících pravomocí Komisí je vnitrostátní schvalující osoba odpovědná za sledování průběžného dodržování všech požadavků pro akreditaci a informuje Komisi a příslušného schvalujícího úředníka o každé významné změně.

2. Není-li některý z platných požadavků stanovených v článku 11 dodržován nebo již není plněn, vnitrostátní schvalující osoba buď akreditaci dotčené provozní struktury pozastaví nebo zruší a neprodleně o svém rozhodnutí informuje Komisi a příslušného schvalujícího úředníka, včetně uvedení důvodů svého rozhodnutí.

Vnitrostátní schvalující osoba se před novým schválením ujistí, zda jsou uvedené požadavky opět splněny. To je třeba doložit stanoviskem auditora popsaným v čl. 13 odst. 2.

3. Jestliže vnitrostátní schvalující osoba akreditaci provozní struktury zruší nebo pozastaví, použijí se ustanovení tohoto odstavce.

Po dobu, kdy je akreditace struktury pozastavena nebo zrušena, Komise nepřevádí přijímající zemi žádné prostředky vztahující se k programům nebo operacím prováděným dotčenou provozní strukturou.

Aniž jsou dotčeny jiné finanční úpravy, může Komise s ohledem na předchozí nesplnění požadavků a podmínek pro svěření řídících pravomocí učinit vůči přijímající zemi finanční úpravy podle článku 49.

Po dobu, kdy je akreditace neplatná, se žádné nové právní závazky dotčené provozní struktury nepovažují za způsobilé.

Vnitrostátní schvalující osoba je odpovědná za přijetí všech nezbytných ochranných opatření, pokud jde o platby prováděné dotčenou provozní strukturou nebo o smlouvy, které tato struktura podepsala.

Článek 17

Zrušení nebo pozastavení svěření řídících pravomocí

1. Komise sleduje dodržování požadavků stanovených v článku 11.

2. Bez ohledu na rozhodnutí příslušného schvalujícího úředníka o ponechání v platnosti, pozastavení nebo zrušení akreditace vnitrostátní schvalující osoby nebo na rozhodnutí vnitrostátní schvalující osoby o ponechání v platnosti, pozastavení nebo zrušení schválení provozní struktury může Komise kdykoli zrušit nebo pozastavit svěření řídících pravomocí, zejména v případě, kdy nejsou nebo již nejsou splněny požadavky uvedené v článku 11.

3. Jestliže Komise svěření řídících pravomocí zruší nebo pozastaví, použijí se ustanovení tohoto odstavce.

Komise přestane převádět prostředky přijímající zemi.

Komise může zvláštním rozhodnutím stanovit jiné důsledky takového pozastavení nebo zrušení.

Článek 18

Decentralizace bez kontrol ex ante prováděných Komisí

1. Decentralizace bez kontrol ex ante prováděných Komisí je cílem pro provádění všech složek NPP, kdy je pomoc prováděna na decentralizovaném základě podle článku 10. Načasování dosažení tohoto cíle se může lišit v závislosti na dotčené složce NPP.

2. Před upuštěním od kontrol ex ante stanoveným v rozhodnutí Komise o svěření řídících pravomocí se Komise přesvědčí o účinném fungování dotčeného řídícího a kontrolního systému v souladu s příslušnými předpisy Společenství i země.

3. Komise sleduje zejména, jak přijímající země provádí plán uvedený v dohodě o financování v souladu s čl. 8 odst. 4 písm. c), na který se může odvolat a postupně od různých typů kontrol ex ante upustit.

4. Komise přihlédne k výsledkům, kterých přijímající země v tomto ohledu dosáhla, zejména při poskytování pomoci a v procesu vyjednávání.

Článek 19

Opatření proti podvodům

1. Přijímající země zajistí vyšetřování a účinně zasáhne v případě podezření na podvod a nesrovnalosti a zajistí fungování mechanismu kontroly a podávání zpráv, který je rovnocennný s mechanismem uvedeným v nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 (9). V případě podezření z podvodu nebo nesrovnalostí je třeba neprodleně informovat Komisi.

2. Přijímající země dále přijme veškerá vhodná opatření pro předcházení a boj s aktivní a pasivní korupcí během celého procesu zadávání veřejných zakázek a procesu udělování grantů i během realizace odpovídajících zakázek.

Článek 20

Podklady pro audit

Vnitrostátní schvalující osoba zajistí, aby byly vždy k dispozici všechny příslušné a podrobné informace a podklady k provedení auditu. Tyto informace a podklady zahrnují dokumentaci schválení žádostí o platby, zaúčtování a vyplacení těchto žádostí, jakož i zaúčtování záloh, záruk a dluhů.

Pododdíl 2

Struktury a orgány

Článek 21

Jmenování

1. Přijímající země jmenuje tyto subjekty a orgány:

a)	národního koordinátora NPP;

b)	strategického koordinátora odpovědného za složku pro regionální rozvoj a složku pro rozvoj lidských zdrojů;

c)	příslušného schvalujícího úředníka;

d)	vnitrostátní schvalující osobu;

e)	národní fond;

f)	provozní strukturu podle složky NPP nebo programu;

g)	orgán provádějící audit.

2. Přijímající země zajistí v souladu s čl. 56 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vhodné rozdělení funkcí mezi subjekty a orgány uvedené v odst. 1 písm. a) až g).

3. Komise svěří řídící pravomoci přijímající zemi podle článku 14 tohoto nařízení teprve po jmenování a zavedení subjektů a orgánů uvedených v odstavci 1.

Článek 22

Úkoly a odpovědnost národního koordinátora NPP

1. Národního koordinátora NPP jmenuje přijímající země. Jde o vyššího úředníka vlády nebo státní správy přijímající země, který zajišťuje celkovou koordinaci pomoci podle nařízení NPP.

2. Zejména:

a)	zajišťuje partnerství mezi Komisí a přijímající zemí a úzké spojení mezi obecným procesem přistoupení a využitím pomoci podle nařízení NPP;

má odpovědnost za:

—	soudržnost a koordinaci programů prováděných podle tohoto nařízení,

—	roční plánování složky pro pomoc při transformaci a složky pro budování institucí na vnitrostátní úrovni,

—

koordinaci účasti přijímající země v příslušných přeshraničních programech s členskými státy i ostatními přijímajícími zeměmi, jakož i účasti v nadnárodních, meziregionálních nebo přímořských programech v rámci jiných nástrojů Společenství. Národní koordinátor NPP může úkoly spojené s touto koordinací delegovat na koordinátora pro přeshraniční spolupráci;

c)	vypracování a po posouzení monitorovacím výborem NPP předložení ročních a závěrečných zpráv o provádění podle čl. 61 odst. 3 Komisi spolu s kopií pro vnitrostátní schvalující osobu.

Článek 23

Úkoly a odpovědnost strategického koordinátora

1. Strategického koordinátora jmenuje přijímající země. Jeho úkolem je zajistit koordinaci složky pro regionální rozvoj a složky pro rozvoj lidských zdrojů, za což je odpovědný národní koordinátor NPP. Strategický koordinátor je subjekt státní správy přijímající země, který není přímo zapojen do provádění dotčených složek.

2. Strategický koordinátor zejména:

a)	koordinuje pomoc poskytovanou v rámci složky pro regionální rozvoj a složky pro rozvoj lidských zdrojů;

b)	navrhuje strategický soudržný rámec definovaný v článku 154;

c)	zajišťuje koordinaci mezi odvětvovými strategiemi a programy.

Článek 24

Odpovědnost příslušného schvalujícího úředníka

1. Příslušného schvalujícího úředníka jmenuje přijímající země. Jedná se o vyššího úředníka vlády nebo státní správy přijímající země.

2. Příslušný schvalující úředník je odpovědný za vydávání, sledování, pozastavení nebo zrušení akreditace vnitrostátní schvalující osoby a národního fondu podle článků 12 a 15.

Článek 25

Úkoly a odpovědnost vnitrostátní schvalující osoby

1. Vnitrostátní schvalující osobu jmenuje přijímající země. Jedná se o vyššího úředníka vlády nebo státní správy přijímající země.

2. Vnitrostátní schvalující osoba:

a)	má jako vedoucí národního fondu celkovou odpovědnost za finanční řízení prostředků EU v přijímající zemi; je odpovědná za zákonnost a řádnost podkladových operací;

b)	je odpovědná za účinné fungování řídících a kontrolních systémů podle nařízení NPP.

3. Pro účely odst. 2 písm. a) plní vnitrostátní schvalující osoba zejména tyto úkoly:

a)	zajišťuje řádnost a zákonnost podkladových operací;

b)	vypracovává a předkládá Komisi ověřené výkazy výdajů a žádosti o platby; má celkovou odpovědnost za správnost žádostí o platby a za převedení prostředků provozním strukturám a/nebo konečným příjemcům;

c)	ověřuje existenci a správnost prvků spolufinancování;

d)	zajišťuje zjištění a okamžité oznámení jakékoli nesrovnalosti;

e)	podle ustanovení článku 50 provádí potřebné finanční úpravy v souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi;

f)	je kontaktním osobou pro finanční informace zasílané mezi Komisí a přijímající zemí.

4. Pro účely odst. 2 písm. b) plní vnitrostátní schvalující osoba zejména tyto úkoly:

a)	je odpovědná za vydávání, monitorování, pozastavení nebo zrušení schválení provozních struktur;

b)	zajišťuje zavedení a účinné fungování systémů řízení pomoci podle nařízení NPP;

c)	zajišťuje efektivnost a účinnost vnitřní kontroly řízení finančních prostředků;

d)	podává zprávu o řídících a kontrolních systémech;

e)	zajišťuje řádné fungování systému podávání zpráv a informací;

f)	podle čl. 30 odst. 1 přijímá příslušná opatření v souladu se závěry auditorských zpráv od orgánu provádějícího audit;

g)	neprodleně oznamuje Komisi s kopií pro příslušného schvalujícího úředníka jakoukoli významnou změnu týkající se řídících a kontrolních systémů.

5. V souladu s jejími úkoly uvedenými v odst. 2 písm. a) a b) vnitrostátní schvalující osoba vypracovává roční prohlášení o věrohodnosti podle článku 27.

Článek 26

Národní fond

Národní fond je subjekt na úrovni ministerstva přijímající země s centrální rozpočtovou pravomocí. Národní fond funguje jako centrální pokladna a je pověřen finančním řízením pomoci podle nařízení NPP v rámci odpovědnosti vnitrostátní schvalující osoby.

Má zejména na starosti organizaci bankovních účtů, žádosti o finanční prostředky od Komise, schvalování převodu prostředků získaných od Komise na provozní struktury nebo konečné příjemce a podávání finančních zpráv Komisi.

Článek 27

Prohlášení vnitrostátní schvalující osoby o věrohodnosti

1. Podle čl. 25 odst. 5 vypracuje vnitrostátní schvalující osoba roční prohlášení o řízení ve formě prohlášení o věrohodnosti a každý rok jej předloží Komisi nejpozději do 28. února. Kopii prohlášení o věrohodnosti zašle příslušnému schvalujícímu úředníkovi.

2. Základem prohlášení o věrohodnosti je skutečný dohled nad řídícími a kontrolními systémy v průběhu celého rozpočtového roku.

3. Prohlášení o věrohodnosti se vypracuje podle rámcové dohody a zahrnuje:

a)	potvrzení účinného fungování řídících a kontrolních systémů;

b)	potvrzení zákonnosti a řádnosti podkladových operací;

c)	informace o jakýchkoli změnách systémů nebo kontrol a prvků podpůrných účetních údajů.

4. Nejsou-li potvrzení požadovaná podle odst. 3 písm. a) a b) k dispozici, informuje vnitrostátní schvalující osoba Komisi o důvodech, možných důsledcích a opatřeních přijatých za účelem nápravy takové situace a ochrany zájmů Společenství. Kopii těchto informací zašle příslušnému schvalujícímu úředníkovi.

Článek 28

Úkoly a odpovědnost provozní struktury

1. Pro každou složku nebo program NPP se zřídí provozní struktura, která je pověřena řízením a prováděním pomoci podle nařízení NPP.

Jedná se o subjekt nebo skupinu subjektů v rámci správy přijímající země.

2. Provozní struktura je odpovědná za řízení a provádění dotčeného programu nebo dotčených programů v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Pro tyto účely provádí celou řadu úkolů, které zahrnují tyto činnosti:

a)	navrhovat roční nebo víceleté programy;

b)	monitorovat provádění programu a řídit činnost odvětvového monitorovacího výboru uvedeného v článku 59, zejména poskytováním nezbytných dokumentů pro sledování kvality provádění programů;

c)	vypracovávat odvětvové roční a závěrečné zprávy o provádění definované v čl. 61 odst. 1, které jsou po jejich posouzení odvětvovým monitorovacím výborem předkládány Komisi, vnitrostátnímu koordinátorovi NPP a vnitrostátní schvalující osobě;

d)	zajistit, aby byl výběr operací pro financování a jejich schvalování v souladu s platnými kritérii a mechanismy pro jednotlivé programy a aby byly v souladu s příslušnými předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy;

e)	stanovit postupy pro zajištění uchování všech dokumentů a podkladů požadovaných pro provedení auditu podle článku 20;

f)	organizovat nabídková řízení, postupy udělování grantů konečnému příjemci, uzavírání smluv s ním, vyplácení prostředků konečnému příjemci i jejich zpětné vymáhání;

g)	zajistit, aby všechny subjekty podílející se na provádění operací vedly zvláštní systém účetnictví nebo zvláštní účetní kodifikaci;

h)	zajistit, aby národní fond a vnitrostátní schvalující osoba obdržely potřebné informace o postupech a ověřeních provedených v souvislosti s výdaji;

i)	zřídit, udržovat v chodu a aktualizovat systém podávání zpráv a informací;

prověřovat a zajistit, aby byly vykázané výdaje vynakládány v souladu s platnými předpisy, produkty nebo služby dodávány v souladu se schváleným rozhodnutím a aby byly žádosti o platby předkládané konečným příjemcem správné. Tato činnost zahrnuje podle okolností administrativní, finanční, technické a fyzické aspekty operací;

k)	zajistit interní audit svých subjektů;

l)	zajistit podávání zpráv o nesrovnalostech;

m)	zajistit soulad s požadavky na informace a zveřejňování.

3. Vedoucí subjektů vytvářejících provozní strukturu jsou řádně jmenováni a odpovídají za úkoly svěřené svým příslušným subjektům podle čl. 11 odst. 3.

Článek 29

Úkoly a odpovědnost orgánu provádějícího audit

1. Orgán provádějící audit, který je funkčně nezávislý na všech stranách zúčastněných v řídících a kontrolních systémech a dodržuje mezinárodně uznávané normy pro provádění auditu, jmenuje přijímající země. Orgán provádějící audit je odpovědný za kontrolu účinného a řádného fungování řídících a kontrolních systémů.

2. Orgán provádějící audit, za který odpovídá jeho vedoucí, zejména:

v průběhu každého roku vypracuje a plní roční pracovní plán auditorské činnosti, který zahrnuje audity směřující k prověření:

—	účinného fungování řídících a kontrolních systémů,

—	spolehlivosti účetních údajů poskytnutých Komisi.

Auditorská činnost zahrnuje audity vybraného vzorku operací nebo transakcí a přezkum postupů.

Roční plán auditorské činnosti je začátkem příslušného roku předkládán vnitrostátní schvalující osobě a Komisi;

předkládá tyto dokumenty:

—

Výroční zprávu o auditorské činnosti podle modelu v rámcové smlouvě, ve které jsou uvedeny zdroje, jež orgán provádějící audit použil, a souhrn všech nedostatků zjištěných v řídících a kontrolních systémech nebo v transakcích na základě auditů provedených v souladu s ročním pracovním plánem auditorské činnosti během předchozích 12 měsíců až do 30. září příslušného roku. Výroční zpráva o auditorské činnosti se zasílá Komisi, vnitrostátní schvalující osobě a příslušnému schvalujícímu úředníkovi do 31. prosince každého roku. První zpráva zahrnuje období od vstupu tohoto nařízení v platnost do 30. listopadu 2007.

—

Roční stanovisko podle modelu uvedeného v rámcové smlouvě, ve kterém je uvedeno, zda řídící a kontrolní systémy fungují účinně a zda jsou v souladu s požadavky tohoto nařízení a/nebo jiných dohod uzavřených mezi Komisí a přijímající zemí. Toto stanovisko je určeno Komisi, vnitrostátní schvalující osobě a příslušnému schvalujícímu úředníkovi. Zahrnuje stejné období a má stejný termín předložení jako výroční zpráva o auditorské činnosti.

—

Stanovisko ke všem závěrečným výkazům výdajů, které vnitrostátní schvalující osoba předkládá Komisi na závěr každého programu nebo jeho části. Závěrečný výkaz výdajů může případně obsahovat žádosti o platby ve formě každoročně předkládaných účtů. Stanovisko ke všem závěrečným výkazům výdajů se vypracuje podle modelu uvedeného v příloze rámcové dohody. Řeší platnost závěrečné žádosti o platbu a přesnost finančních údajů a případně je doloženo závěrečnou zprávou o auditorské činnosti. Zasílá se Komisi a příslušnému schvalujícímu úředníkovi ve stejném termínu jako příslušný závěrečný výkaz výdajů předkládaný vnitrostátní schvalující osobou, nebo alespoň v průběhu třech měsíců po předložení uvedeného závěrečného výkazu výdajů.

Další zvláštní požadavky pro roční plán auditorské činnosti a/nebo zprávy a stanoviska uvedená v odstavci b) mohou být stanoveny v odvětvových dohodách nebo dohodách o financování.

Vzhledem k metodice pro auditorskou činnost, zprávy a stanoviska auditora požadované v tomto článku musí orgán provádějící audit dodržovat mezinárodní auditorské standardy, zejména pokud jde o oblast zhodnocení rizik, důležitosti auditu a výběru vzorků. Tuto metodiku může Komise doplnit o další pokyny a definice, zejména pokud jde o vhodný obecný přístup k výběru vzorků, úrovni důvěrnosti a důležitosti.

Článek 30

Opatření po obdržení zpráv orgánu provádějícího audit

1. Po obdržení zpráv a stanovisek uvedených v čl. 29 odst. 2 písm. b) první a druhé odrážce vnitrostátní schvalující osoba:

a)	rozhodne, zda je nutné zlepšit řídící a kontrolní systémy, zaznamená rozhodnutí v tomto ohledu a zajistí včasné provedení takových zlepšení;

b)	učiní potřebné úpravy žádostí o platbu pro Komisi.

2. Komise se může rozhodnout, že v reakci na tyto zprávy a stanoviska přijme sama příslušná opatření, například zahájením opravného finančního řízení nebo požádáním přijímající země o přijetí opatření, a o svém rozhodnutí informuje vnitrostátní schvalující osobu a příslušného schvalujícího úředníka.

Článek 31

Zvláštní subjekty

V rámci obecného rámce definovaného strukturami a orgány uvedenými v článku 21 je možné funkce popsané v článku 28 kumulovat a postoupit zvláštním subjektům uvnitř nebo vně původně jmenovaných provozních struktur. Při takové kumulaci nebo takovém postoupení je dodrženo vhodné oddělení funkcí podle nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a je zajištěno, aby konečnou odpovědnost za funkce popsané v uvedeném článku měla původně jmenovaná provozní struktura. Tato restrukturalizace se provede formou písemných dohod, podléhá schválení vnitrostátní schvalující osobou a svěření řídících pravomocí Komisí.

Oddíl 2

Další formy řízení

Článek 32

Struktury a orgány centralizovaného nebo společného řízení

1. V případě centralizovaného nebo společného řízení jmenuje přijímající země národního koordinátora NPP, který vykonává funkci zástupce přijímající země vůči Komisi. Ten zajišťuje úzkou součinnost mezi Komisí a přijímající zemí, a to z hlediska obecného procesu přistoupení i předvstupní pomoci EU v rámci NPP.

Národní koordinátor NPP je také odpovědný za koordinaci účasti přijímající země v příslušných přeshraničních programech s členskými státy i ostatními přijímajícími zeměmi, jakož i účasti v nadnárodních, meziregionálních nebo přímořských programech v rámci jiných nástrojů Společenství. Úkoly spojené s posledně jmenovanou odpovědností může delegovat na koordinátora pro přeshraniční spolupráci.

2. U složky pro přeshraniční spolupráci přijímající země jmenuje a zřídí provozní struktury podle ustanovení článku 139.

Článek 33

Struktury a orgány sdíleného řízení

V případě přeshraničních programů prováděných formou sdíleného řízení s členským státem se v jednom z členských států, které jsou účastníky programu, zřídí podle článku 102 tyto struktury:

—	jeden řídící orgán,

—	jeden schvalující orgán,

—	a jeden orgán provádějící audit.

KAPITOLA III

Finanční příspěvek Evropského společenství

Článek 34

Způsobilost výdajů

1. Není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, nejsou v případě decentralizovaného řízení, nehledě na akreditace prováděné příslušným schvalujícím úředníkem a vnitrostátní schvalující osobou, podepsané smlouvy a jejich dodatky, vzniklé výdaje a platby provedené vnitrostátními orgány způsobilé pro financování podle nařízení NPP dříve, než Komise svěří řízení dotčeným strukturám a orgánům.

Konečné datum způsobilosti výdajů je stanoveno v části II nebo v případě potřeby v dohodách o financování.

2. Technická pomoc na podporu zřízení řídících a kontrolních systémů může být před počátečním svěřením řídících pravomocí způsobilá pro výdaje vzniklé po 1. lednu 2007.

Zahájení výzvy k předkládání návrhů nebo výběrových řízení může být také způsobilé pro financování před počátečním svěřením řídících pravomocí a po 1. lednu 2007, pokud se toto počáteční svěření řídících pravomocí uskuteční během lhůty uvedené ve výhradové doložce připojené k dotčeným operacím nebo výzvám a pokud tyto dotčené dokumenty Komise předem schválí. Dotčenou výzvu k předkládání návrhů nebo dotčené výběrové řízení je možné zrušit nebo změnit na základě rozhodnutí o svěření řídících pravomocí.

3. Pro podporu podle nařízení NPP nejsou způsobilé tyto výdaje:

a)	daně, včetně daně z přidané hodnoty;

b)	cla a dovozní cla nebo jiné poplatky;

c)	koupě, pronájem nebo leasing půdy a stávajících budov;

d)	pokuty, finanční sankce a náklady na právní spory;

e)	povozní náklady;

f)	zařízení z druhé ruky;

g)	bankovní poplatky, poplatky za záruky a podobné poplatky;

h)	náklady za převod, poplatky za směnu a kurzové ztráty spojené s eurovými účty v závislosti na příslušné složce a jiné čistě finanční náklady;

i)	příspěvky ve formě věcných plnění.

4. Výdaje financované podle tohoto nařízení nemohou být předmětem žádného jiného financování z rozpočtu Společenství.

Článek 35

Zpracování příjmů

1. Příjmy pro účely tohoto nařízení zahrnují příjmy získané během období spolufinancování nějaké operace z prodejů, pronájmů, služeb, zápisného/poplatků nebo podobných příjmů s výjimkou:

a)	příjmů vytvořených za období hospodářské životnosti spolufinancovaných investic v případě investování do podniků;

b)	příjmů vytvořených v rámci opatření finančního inženýrství, včetně rizikového kapitálu a úvěrových a záručních fondů a leasingu;

c)	a případně příspěvků soukromého sektoru na spolufinancování činností, které jsou spolu s veřejnými příspěvky uvedeny ve finančních přehledech příslušného programu.

2. Příjmy definované v odstavci 1 představují příjmy, které se odečtou od částky způsobilých výdajů pro dotčenou operaci. Nejpozději při ukončení programu se tyto příjmy odečtou od způsobilých výdajů příslušné operace v celé výši nebo poměrným způsobem podle toho, zda byly získány jako celek nebo pouze částečně spolufinancovanou operací.

3. Tento článek se nevztahuje na:

—	složku pro rozvoj venkova,

—	infrastruktury nesoucí příjmy definované v článku 150.

Článek 36

Vlastnictví úroků

Veškeré úroky z eurových účtů podle příslušných složek zůstávají majetkem přijímající země. Úroky vzniklé financováním některého programu ze Společenství se přiřadí výlučně tomuto programu, považují se za zdroj pro přijímající zemi formou veřejného příspěvku a v době ukončení programu se vykáží Komisi.

Článek 37

Financování ze strany Společenství

1. Finanční příspěvek ze Společenství na výdaje v rámci víceletých nebo ročních programů jsou stanoveny v souladu s příděly navrženými ve víceletém orientačním finančním rámci podle článku 5 nařízení NPP.

2. Veškeré operace, na které je poskytována pomoc v rámci různých složek NPP, vyžadují vnitrostátní příspěvek a příspěvek Společenství.

Článek 38

Míra podpory a výše příspěvku Společenství

1. Příspěvek Společenství se vypočítá v poměru ke způsobilým výdajům pro každou složku NPP podle části II.

2. Finanční rozhodnutí, kterými se přijímají roční nebo víceleté programy pro každou složku NPP, stanoví maximální orientační výši příspěvku Společenství a následnou nejvyšší částku pro každou prioritní osu.

KAPITOLA IV

Finanční řízení

Oddíl 1

Rozpočtové závazky

Článek 39

Zásady

1. Rozpočtové závazky odpovídající výši právního závazku, který má formu dohody o financování uzavřenou s dotčenou přijímající zemí, se přijímají na základě rozhodnutí o financování, kterými se přijímají roční programy.

2. Rozhodnutí o financování, kterými se přijímají víceleté programy může stanovit ukončení víceletých právních závazků, které mají podobu dohod o financování uzavřených s dotčenou přijímající zemí.

Rozpočtové závazky odpovídající výši právních závazků je v takových případech možné rozložit na roční splátky po dobu několika let, pokud to stanoví rozhodnutí o financování, přičemž se zohlední víceletý orientační finanční rámec. Příslušné rozhodnutí o financování a příslušná dohoda o financování stanoví toto rozložení v příslušných finančních přehledech.

Oddíl 2

Pravidla pro decentralizované řízení

Článek 40

Platby

1. Platby příspěvku ze Společenství převáděné Komisí se uskuteční v rámci limitu prostředků, které jsou k dispozici. V případě víceletých programů se každá platba přiřadí k nejbližšímu otevřenému rozpočtovému závazku dotčené složky NPP.

2. Platby mají formu předběžné platby, průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku.

3. Do 28. února každého roku zašle přijímající země Komisi odhad svých pravděpodobných žádostí o platbu pro daný rozpočtový rok a následující rozpočtový rok, a to ve vztahu ke každé složce NPP nebo programu. Komise si případně může vyžádat aktuální odhad.

4. Případná výměna informací týkajících se finančních transakcí mezi Komisí, orgány a strukturami uvedenými v článku 21 probíhá elektronickou cestou za použití postupů, které si Komise a přijímající země odsouhlasily.

5. Platby předběžného financování a průběžné platby nesmí celkem překročit 95 % příspěvku Společenství stanoveného ve finančním přehledu každého programu.

6. Je-li dosažen strop uvedený v odstavci 5, vnitrostátní schvalující osoba i nadále přeposílá Komisi všechny ověřené výkazy výdajů a informace o částkách, které byly získány zpět.

7. Částky stanovené v programech předložených přijímající zemí, v ověřených výkazech výdajů, v žádostech o platbu a ve výdajích uvedených ve zprávách o provádění se uvádějí v eurech. Přijímající země přepočítají částky výdajů vzniklé v národní měně na eura za použití měsíčního směnného kurzu, který stanovila Komise pro měsíc, ve kterém byl výdaj zaúčtován v dotčené provozní struktuře.

8. Platby prováděné Komisí do národního fondu se uskutečňují na eurový účet v souladu ustanoveními článků 41, 42, 43, 44 a 45 a rámcových a odvětvových dohod nebo dohod o financování. Pro každý program NPP nebo případně pro každou složku NPP se otevře jeden eurový účet, který bude používán výlučně na transakce, které se k tomuto programu nebo k této složce vztahují.

9. Přijímající země zajistí, aby konečný příjemce obdržel celkovou částku veřejného příspěvku včas a v plné výši. Na tyto částky se nevztahují žádné zvláštní ani jiné poplatky se stejným účinkem, které by snížily jejich výši pro konečného příjemce.

10. Z příspěvku Společenství je možné financovat pouze výdaje, které vznikly konečnému příjemci a které také uhradil. Výdaje uhrazené konečným příjemcem musí být doloženy přijatými fakturami nebo účetními doklady rovnocenné průkazní hodnoty nebo jinými příslušnými doklady, ve kterých nejsou výdaje podle programu závislé na pomoci. Výdaje musí ověřit vnitrostátní schvalující osoba.

Článek 41

Přijatelnost žádostí o platby

Ke schválení žádostí o platby Komisí je nutné splnit minimální požadavky stanovené v čl. 42 odst. 1, čl. 43 odst. 1 a čl. 45 odst. 1.

Článek 42

Předběžné financování

1. V případě žádosti o platby v rámci předběžného financování jsou minimální požadavky, na které se odvolává článek 41, tyto:

a)	vnitrostátní schvalující osoba oznámila Komisi otevření příslušného eurového účtu;

b)	schválení provedená příslušným schvalujícím úředníkem a vnitrostátní schvalující osobou jsou platná a svěření řídících pravomocí Komisí zůstávají v platnosti;

c)	příslušné dohody o financování vstoupily v platnost.

2. Platby předběžného financování představují dané procento příspěvku Společenství na dotčený program, jak je upřesněno v části II tohoto nařízení. V případě víceletých programů může být předběžné financování rozloženo do několika rozpočtových roků.

3. Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do patnácti měsíců od vyplacení první části předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci dotčeného programu. Příspěvek Společenství na dotčený program není tímto vrácením nijak dotčen.

4. Celková částka předběžného financování je zúčtována nejpozději s ukončením programu. V průběhu programu použije vnitrostátní schvalující osoba platby předběžného financování pouze k výplatám příspěvku Společenství na výdaje v souladu s tímto nařízením.

Článek 43

Průběžné platby

1. V případě žádosti o průběžnou platbu jsou minimální požadavky, na které se odvolává článek 41, tyto:

a)	vnitrostátní schvalující osoba zaslala Komisi žádost o platbu a výkaz výdajů vztahující se k dotčené platbě; vnitrostátní schvalující osoba ověřila výkaz výdajů;

b)	byly dodrženy limity podpory Společenství v rámci každé prioritní osy stanovené v rozhodnutí Komise o financování;

c)	provozní struktura zaslala Komisi odvětvovou roční zprávu o provádění podle čl. 61 odst. 1, včetně té nejaktuálnější;

orgán provádějící audit zaslal Komisi podle čl. 29 odst. 2 písm. b) první a druhé odrážky nejaktuálnější výroční zprávu o auditorské činnosti a stanovisko o shodě používaných řídících a kontrolních systémů s požadavky tohoto nařízení a/nebo požadavky jakýchkoli dohod uzavřených mezi Komisí a přijímající zemí;

e)	akreditace provedené příslušným schvalujícím úředníkem a vnitrostátní schvalující osobou jsou platná a svěření řídících pravomocí Komisí zůstávají v platnosti.

Není-li splněna jedna nebo více podmínek uvedených v tomto odstavci, přijímající země přijme nezbytná opatření k nápravě této situace, pokud to Komise požaduje, a to ve lhůtě, kterou Komise stanoví.

2. Jestliže se ukáže, že nebyly dodrženy platné předpisy nebo že prostředky Komise nebyly řádně použity, může Komise snížit průběžné platby vyplácené přijímající zemi nebo je dočasně pozastavit v souladu s ustanoveními článku 46. Přijímající země o tom bude vyrozuměna.

3. Pozastavení nebo snížení průběžných plateb je v souladu se zásadou proporcionality a nejsou jimi dotčena rozhodnutí o shodě, rozhodnutí o schválení účetní závěrky a finanční úpravy.

Článek 44

Výpočet plateb

Platby se vypočítávají na základě příspěvku Společenství na financování dotčených operací až do výše získané použitím podílu spolufinancování stanoveným pro každou prioritní osu v rozhodnutí o financování způsobilých výdajů, které jsou omezeny maximálním příspěvkem Společenství přiděleným pro každou prioritní osu.

Článek 45

Výplacení konečného zůstatku

1. Pro vyplacení konečného zůstatku se použije termín stanovený v článku 166 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a minimální požadavky uvedené v článku 41 jsou tyto:

a)	vnitrostátní schvalující osoba zaslala Komisi žádost o závěrečnou platbu a závěrečný výkaz výdajů; vnitrostátní schvalující osoba ověřila závěrečný výkaz výdajů;

b)	provozní struktura zaslala Komisi odvětvovou závěrečnou zprávu týkající se dotčeného programu podle čl. 61 odst. 1;

c)	orgán provádějící audit zaslal Komisi podle čl. 29 odst. 2 písm. b) třetí odrážky stanovisko ke všem závěrečným výkazům výdajů doložený závěrečnou zprávou o činnosti;

d)	akreditace provedené příslušným schvalujícím úředníkem a příslušnou vnitrostátní schvalující osobou jsou platná a svěření řídících pravomocí Komisí zůstávají v platnosti.

2. Část rozpočtových závazků vztahujících se na víceleté programy, které jsou dne 31. prosince 2017 stále nedokončené a pro které nebyly dokumenty uvedené v odstavci 1 Komisi předány do 31. prosince 2018, se automaticky ruší.

Článek 46

Pozastavení plateb

1. Komise může pozastavit všechny platby nebo jejich část, pokud:

a)	je v řídícím a kontrolním systému závažný nedostatek, který má vliv na spolehlivost procesu ověřování plateb a pro jehož odstranění nebyla přijata nápravná opatření, nebo

b)	výdaje v ověřeném výkazu výdajů se váží k závažné nesrovnalosti, která nebyla napravena, nebo

c)	je zapotřebí objasnit údaje uvedené v prohlášení o výdajích.

2. Než Komise rozhodne o pozastavení platby podle odstavce 1, dostane přijímají země příležitost předložit své připomínky ve lhůtě dvou měsíců.

3. Komise ukončí pozastavení platby, jakmile přijímající země přijme opatření nezbytná k nápravě nedostatku, nesrovnalosti nebo nejasnosti uvedené v odstavci 1.

Nepřijme-li přijímající země taková opatření, může Komise rozhodnout o zrušení celého příspěvku Společenství na program nebo jeho části podle článku 51.

Článek 47

Ukončení programu

1. Poté, kdy Komise obdrží žádost o závěrečnou platbu, se program považuje za uzavřený, jakmile:

—	Komise vyplatí konečný zůstatek,

—	Komise vystaví inkasní příkaz,

—	Komise zruší položky závazků.

2. Právo Komise provést později finanční úpravu zůstává ukončením programu nedotčeno.

3. Ukončení programu nemá vliv na závazky přijímající země uchovávat příslušné doklady podle článku 48.

Článek 48

Uchovávání dokladů

Přijímající země uchovává všechny doklady vztahující se k danému programu po dobu nejméně tří let po skončení programu. Toto období se přeruší buď v případě soudního řízení nebo na řádně opodstatněnou žádost Komise.

Článek 49

Finanční opravy

1. S cílem zajistit využívání finančních prostředků v souladu s platnými předpisy použije Komise postupy schvalování účetní závěrky nebo mechanismy finančních oprav podle čl. 53b odst. 4 a 53c odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a podrobností uvedených v rámcových nebo případně odvětvových dohodách.

2. Finanční opravy mohou být provedeny na základě:

a)	zjištění určité nesrovnalosti, včetně podvodu, nebo

b)	zjištění nedostatku v řídících a kontrolních systémech přijímající země.

3. Jestliže Komise zjistí, že výdaje financované v rámci tohoto programu vznikly porušením platných předpisů, rozhodne, které částky budou z financování Společenství vyloučeny.

4. Výpočet a stanovení všech takových oprav i příslušné vrácení prostředků provede Komise za použití kritérií a postupů uvedených v článcích 51, 52 a 53. Kromě tohoto nařízení se použijí ustanovení o finančních opravách stanovených v odvětvových dohodách nebo dohodách o financování.

Článek 50

Finanční úpravy

1. Vnitrostátní schvalující osoba, která má v prvé řadě odpovědnost za zjištění nesrovnalostí, provede finanční úpravy, zjistí-li nesrovnalosti nebo nedbalost v operacích nebo operačních programech, a to zrušením celého příspěvku Společenství nebo jeho části pro dotčené operace nebo operační programy. Členský stát zváží povahu, závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu příspěvku Společenství.

2. V případě nesrovnalosti vymůže vnitrostátní schvalující osoba příspěvek Společenství vyplacený příjemci podle vnitrostátních postupů pro vymáhání.

Článek 51

Kritéria finančních oprav

1. Komise může v situacích popsaných v čl. 49 odst. 2 provést finanční opravy zrušením celého příspěvku Společenství na ten který program nebo jeho části.

2. Při zjištění jednotlivých případů nesrovnalostí Komise přihlédne k jejich systémové povaze a určí, zda se použije paušální nebo extrapolovaná oprava.

3. Při rozhodování o výši opravy Komise zohlední povahu a závažnost nesrovnalosti a/nebo rozsah a finanční následky zjištěných nedostatků v řídícím a kontrolním systému dotčeného programu.

Článek 52

Postup finanční opravy

1. Dříve než Komise rozhodne o provedení finanční opravy, uvědomí vnitrostátní schvalující osobu o svých předběžných závěrech a ve lhůtě dvou měsíců si vyžádá její připomínky.

Navrhne-li Komise finanční opravu provedenou na základě paušální nebo extrapolované sazby, má přijímající země příležitost přezkoumat dotčenou dokumentaci a stanovit skutečný rozsah nesrovnalosti. Po dohodě s Komisí může přijímající země omezit rozsah takového přezkumu na příslušnou část nebo vzorek dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba vymezená pro tento přezkum překročit další dva měsíce od uplynutí dvouměsíční lhůty uvedené v prvním pododstavci.

2. Komise zváží veškeré důkazy předložené přijímající zemí ve lhůtě uvedené v odstavci 1.

3. Komise se vynasnaží přijmout rozhodnutí o finanční opravě ve lhůtě šesti měsíců od zahájení postupu podle odstavce 1.

Článek 53

Vrácení prostředků

1. Veškeré platby, které mají být vráceny do souhrnného rozpočtu Evropské unie, musí být provedeny do dne splatnosti uvedeného v inkasním příkazu podle článku 72 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Tímto datem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2. Jakýmkoli prodlením v uskutečnění zpětné úhrady vzniká úrok z prodlení, který začíná dnem splatnosti a končí dnem uskutečnění platby. Tato úroková sazba je o jedno a půl procentního bodu vyšší než sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních operacích refinancování v první pracovní den měsíce, do kterého den splatnosti spadá.

Článek 54

Nové použití příspěvku Společenství

1. Prostředky z příspěvku Společenství zrušené podle článku 49 jsou vráceny do rozpočtu Společenství včetně úroků.

2. Zrušený příspěvek nebo vrácený příspěvek podle článku 50 nemůže být znovu použit na operaci nebo operace, které byly předmětem vrácení nebo úpravy ani v případě, kdy bylo vrácení nebo úprava provedeny z důvodů systémové nesrovnalosti u stávajících operací v rámci celé prioritní osy nebo jejich části, ve které k této systémové nesrovnalosti došlo.

Oddíl 3

Pravidla pro centralizované a společné řízení

Článek 55

Platby

1. Platby příspěvku ze Společenství převáděné Komisí se uskuteční v rámci limitu prostředků, které jsou k dispozici.

2. Podle článku 81 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se platby uskuteční na základě důkazu, že odpovídající operace je v souladu s ustanoveními nařízení NPP, tohoto nařízení, smlouvy nebo grantu.

3. Položky potřebné k financování výdajů uvedených v ročních programech jsou uvolněny uskutečněním jedné nebo více následujících operací: vyplacením celkové splatné částky; předběžným financováním; jednou nebo několika průběžnými platbami a vyplacením zůstatku splatných částek.

4. Komise vyplácí prostředky v rámci možností v eurech na eurový účet.

Článek 56

Ukončení programu

1. Program je ukončen po skončení všech smluv a grantů udělených v rámci tohoto programu.

2. Po obdržení žádosti o závěrečnou platbu se smlouva nebo grant považují za uzavřené, jakmile nastane jedna z okolností uvedených v čl. 47 odst. 1.

3. Právo Komise provést finanční opravu později zůstává ukončením smlouvy nebo grantu nedotčeno.

KAPITOLA V

Hodnocení a sledování

Článek 57

Hodnocení

1. Cílem hodnocení je zlepšit kvalitu, efektivnost, konzistenci finanční podpory z fondů Společenství a strategii a provádění programů.

2. Víceleté orientační plánovací dokumenty popsané v článku 5 podléhají pravidelnému předběžnému hodnocení (hodnocení ex ante), které provádí Komise.

3. Komise může rovněž provést strategická hodnocení.

4. Programy podléhají předběžným hodnocením, průběžným hodnocením a případným následným hodnocením (hodnocení ex post) podle zvláštních ustanovení uvedených pro každou složku NPP v části II a článku 21 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002.

5. V době provádění programu proběhne alespoň jedno průběžné hodnocení a také zejména tehdy, pokud se při sledování programu zjistí významné odchýlení od původně stanovených cílů.

6. Následné hodnocení provádění pomoci je v působnosti Komise. Následné hodnocení zahrnuje identifikovatelné výsledky podle složky NPP. V případě společeného řízení je možné následné hodnocení provést společně s jinými dárci.

7. K výsledkům předběžného a průběžného hodnocení se přihlédne v plánovacím a prováděcím cyklu.

8. Komise vypracuje metody hodnocení, včetně norem kvality a za použití cílů a měřitelných ukazatelů.

Článek 58

Sledování v případě decentralizovaného řízení

1. V případě decentralizovaného řízení zřídí přijímající země ve lhůtě šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost po dohodě s národním koordinátorem NPP a Komisí monitorovací výbor NPP, aby byly zajištěny soulad a koordinace provádění složek NPP.

2. Monitorovací výbor NPP se přesvědčí o obecné efektivnosti, kvalitě a soudržnosti provádění všech programů a operací, pokud jde o splnění cílů stanovených v dohodách o financování a ve víceletých orientačních plánovacích dokumentech. Za tímto účelem se opírá o podklady získané od odvětvových monitorovacích výborů podle čl. 59 odst. 3.

3. Monitorovací výbor NPP může za účelem zajištění soudržnosti a koordinace programů a operací prováděných v rámci různých složek předkládat Komisi, národnímu koordinátorovi NPP a vnitrostátní schvalující osobě návrhy na jakoukoli činnost a nápravná opatření napříč složkami k dosažení globálních cílů poskytované pomoci a na podporu její celkové efektivnosti. Může rovněž předkládat příslušným odvětvovým monitorovacím výborům návrhy na rozhodnutí o nápravných opatřeních s cílem zajistit splnění cílů programu a posílit efektivnost poskytované pomoci v rámci dotčených programů nebo složek NPP.

4. Monitorovací výbor NPP přijme svůj vlastní jednací řád v souladu s mandátem monitorovacího výboru, který mu byl udělen Komisí, a v rámci institucionálního, právního a finančního rámce dotčené přijímají země.

5. Není-li v mandátu monitorovacího výboru určeného Komisí stanoveno jinak, použijí se ustanovení tohoto odstavce.

Členy monitorovacího výboru NPP jsou zástupci Komise, národní koordinátor NPP, vnitrostátní schvalující osoba, zástupci provozních struktur a strategický koordinátor.

Zasedání monitorovacího výboru NPP řídí společně zástupce Komise a národní koordinátor NPP.

Výbor se schází nejméně jednou ročně. Zasedání je možné svolat i v mezidobí, zejména na tematickém základě.

Článek 59

Odvětvové monitorovací výbory v případě decentralizovaného řízení

1. Monitorovacímu výboru NPP napomáhají odvětvové monitorovací výbory zřízené v rámci každé složky NPP ve lhůtě šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost podle zvláštních ustanovení uvedených v části II. Odvětvové monitorovací výbory jsou přidružené k programům nebo složkám. Jejich členy mohou být případně i zástupci občanské společnosti.

2. Každý odvětvový monitorovací výbor se přesvědčí o efektivnosti a kvalitě provádění dotčených programů a operací v souladu se zvláštními ustanoveními uvedenými pro každou složku v části II a v příslušných odvětvových dohodách a/nebo dohodách o financování. Výbor může předkládat Komisi a národnímu koordinátorovi NPP s kopií pro vnitrostátní schvalující osobu návrhy na rozhodnutí o jakýchkoli nápravných opatřeních s cílem zajistit splnění cílů programu a posílit efektivnost poskytované pomoci.

3. Odvětvové monitorovací výbory jsou podřízeny monitorovacímu výboru NPP. Informují ho zejména o:

a)	pokroku v provádění programů podle prioritních os a případně podle opatření nebo operací; tato zpráva zahrnuje dosažené výsledky, ukazatele finanční realizace a jiné faktory a je sestavena s cílem zlepšit provádění programů;

b)	všech aspektech fungování řídících a kontrolních systémů zmíněných orgánem provádějícím audit, vnitrostátní schvalující osobou nebo příslušným schvalujícím úředníkem.

Článek 60

Sledování v případě centralizovaného a společného řízení

V případě centralizovaného a společného řízení může Komise přijmout opatření, která považuje pro sledování dotčených programů za potřebná. V případě společného řízení je možné tato opatření provést společně s dotčenými mezinárodními organizacemi.

Článek 61

Výroční zpráva a závěrečná zpráva o provádění

1. Provozní struktury vypracovávají podle postupů uvedených v části II pro každou složku NPP odvětvovou výroční zprávu a odvětvovou závěrečnou zprávu o provádění programů, za které jsou odpovědné.

Odvětvové výroční zprávy o provádění se vztahují k rozpočtovému roku. Odvětvové závěrečné zprávy o provádění zahrnují celé období provádění a mohou obsahovat poslední odvětvovou výroční zprávu.

2. Po posouzení v odvětvových monitorovacích výborech se zprávy uvedené v odstavci 1 zasílají národnímu koordinátorovi NPP, vnitrostátní schvalující osobě a Komisi.

3. Na základě zpráv uvedených v odstavci 1 zašle národní koordinátor NPP Komisi a vnitrostátní osobě výroční zprávu a závěrečnou zprávu o provádění pomoci podle nařízení NPP poté, co je posoudí monitorovací výbor NPP.

4. Výroční zpráva o provádění uvedená v odstavci 3, která má být zaslána do 31. srpna každého roku a poprvé v roce 2008, shrnuje různé odvětvové výroční zprávy vypracované podle různých složek a obsahuje informace o:

a)	pokroku učiněném v provádění pomoci Společenství ve vztahu k prioritám stanoveným ve víceletém orientačním plánovacím dokumentu a v různých programech;

b)	finančním provádění pomoci Společenství.

5. Závěrečná zpráva o provádění uvedená v odstavci 3 zahrnuje celé období provádění a může obsahovat poslední výroční zprávu zmíněnou v odstavci 4.

KAPITOLA VI

Zveřejnění a informovanost

Článek 62

Poskytování informací a zveřejnění

1. V případě centralizovaného a společného řízení poskytuje informace o programech a operacích Komise za případné pomoci národního koordinátora NPP. V případě decentralizovaného řízení a ve všech případech programů nebo částí programů v rámci složky přeshraniční spolupráce, které nejsou prováděny sdíleným řízením, odpovídají za poskytování informací o programech a operacích a jejich zveřejnění přijímající země a národní koordinátor NPP. V případě sdíleného řízení je poskytování informací o programech a operacích a jejich zveřejnění odpovědností členských států, přijímajících zemí a řídícího orgánu, jak je uvedeno v článku 103. Informace jsou určené občanům a příjemcům s cílem zdůraznit roli Společenství a zajistit transparentnost.

2. V případě decentralizovaného řízení jsou provozní struktury odpovědné za organizaci zveřejnění seznamu konečných příjemců, názvů operací a výše příspěvku Společenství přiděleného na financování operací. Zajistí, aby byl konečný příjemce informován o tom, že přijetím finančního příspěvku zároveň souhlasí se svým zařazením do zveřejněného seznamu příjemců. Veškeré osobní údaje obsažené v tomto seznamu se zpracovávají podle požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10).

3. Podle článku 90 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 Komise zveřejní příslušné informace o zakázkách. Komise zveřejní výsledky nabídkového řízení v Úředním věstníku Evropské unie, na internetových stránkách EuropeAid a ve všech ostatních vhodných médiích v souladu s platnými smluvními postupy pro vnější akce Společenství.

Článek 63

Informovanost

1. Komise a příslušné národní, regionální a místní orgány přijímajících zemí dohodnou logický soubor dostupných činností a v přijímajících zemích zveřejní informace o pomoci poskytované podle nařízení NPP.

Postup provádění těchto činností je upřesněn v odvětvových dohodách nebo dohodách o financování.

2. Provádění činností uvedených v odstavci 1 spadá do působnosti konečných příjemců a je financováno z částek přidělených pro příslušné programy nebo operace.

ČÁST II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

SLOŽKA PRO POMOC PŘI TRANSFORMACI A BUDOVÁNÍ INSTITUCÍ

KAPITOLA I

Předmět pomoc a způsobilost

Článek 64

Oblasti pomoci

1. Pomoc v rámci této složky je možné poskytnout přijímajícím zemím zejména na tyto oblasti:

a)	posílení demokratických institucí a právního státu;

b)	podpora a ochrana základních práv a svobod obsažených v evropské Listině základních práv;

c)	podpora veřejné správy;

reforma v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, jako např. reforma právního systému, policie, státního zastupitelství, soudnictví, trestního systému, cel a systému hraničních kontrol s hlavním důrazem na zlepšení boje proti korupci, organizovanému zločinu, terorismu, nelegální migraci, a zavedení informačních systémů v těchto oblastech;

e)	modernizace regulativního rámce, včetně podpory investic do vybavení klíčových institucí, jejichž infrastruktura nebo schopnost sledování a posílení legislativy vyžadují zlepšení;

f)	zavedení a posílení systémů finanční kontroly;

g)	posílení tržní ekonomiky, zejména pomocí samoorganizace ekonomických aktérů a přímé podpory hospodářské činnosti, včetně pomoci soukromému sektoru a restrukturalizaci průmyslu, a diverzifikace hospodářství, modernizace klíčových odvětví a zlepšení zvláštních oblastí;

h)	rozvoj občanské společnosti a dialog mezi vládou a nevládními organizacemi na podporu demokracie, právního státu, lidských práv, dodržování práv menšin a jejich ochrana a dialog v rámci občanské společnosti;

i)	nastolení sociálního dialogu jako prvku řádné správy věcí veřejných za účelem podpory slušných a spravedlivých pracovních podmínek;

j)	podpora integrace menšin, opatření pro usmíření a budování důvěry na všech úrovních společnosti

politika v oblasti životního prostředí vycházející z vysoké úrovně jeho ochrany, prosazování zásady, že znečištění platí jeho původce, racionálního využívání přírodních zdrojů, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a postupného přijímání politiky Společenství ve všech oblastech včetně změny klimatu;

l)	zlepšení přístupu k finančním nástrojům pro malé a střední podniky a veřejnou správu;

m)	budování institucí v oblasti jaderné bezpečnosti, nakládání s radioaktivním odpadem a radiační ochrany v souladu s acquis communautaire a osvědčenými postupy Evropské unie;

n)	podpora účasti v programech Společenství, zejména těch zaměřených na zvýšení povědomí o evropském občanství, a příprava účasti v agenturách Společenství.

2. Kromě oblastí uvedených v odstavci 1 je možné v rámci této složky poskytnout pomoc přijímajícím zemím uvedeným v příloze II nařízení NPP ještě v těchto oblastech:

a)	sociální, hospodářský a územní rozvoj, včetně mj. investic do regionálního rozvoje, rozvoje lidských zdrojů a rozvoje venkova podle čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení NPP;

b)	odstranění překážek bránících sociálnímu začlenění a podpora otevřenějších trhů práce, především pomocí opatření směřujících ke zlepšení životní úrovně, k boji proti nezaměstnanosti a mobilizaci lidských zdrojů;

c)	podpora v odvětví výroby a služeb a zlepšení podnikatelských infrastruktur;

d)	úprava, reforma nebo případné zavedení vzdělávacích systémů a systémů odborného vzdělávání;

e)	zlepšení přístupu do dopravních, informačních, energetických a jiných sítí a jejich propojení;

f)	reforma systémů zdravotní péče;

g)	zlepšení informačních a komunikačních systémů.

Článek 65

Formy pomoci

1. Pomoc v rámci této složky je možné provádět těmito formami:

a)	opatřeními v oblasti správní spolupráce za účelem odborné přípravy a výměny informací se zapojením odborníků z veřejného sektoru vyslaných z členských států nebo mezinárodních organizací, zejména ve formě twinningu, projektu twinning light a TAIEX;

b)	technickou pomocí;

investicemi do regulační infrastruktury, včetně nezávislých externích mnohostranných institucí, zejména s cílem podpořit harmonizaci s normami a standardy Evropské unie. Ty budou zaměřeny na klíčové regulační orgány a jejich základem budou jasné strategie pro reformy veřejné správy a sladění s acquis;

d)	grantovými systémy;

e)	nástroji pro přípravu projektů;

f)	prováděním finančních nástrojů ve spolupráci s finančními institucemi;

g)	rozpočtovou podporou v souladu s ustanoveními čl. 15 odst. 1 nařízení NPP.

2. U přijímajících zemí uvedených v seznamu v příloze II nařízení NPP je možné pomoc v rámci této složky poskytnout rovněž formou opatření a akcí podobné povahy jako u složek pro regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova, a to včetně investičních operací.

3. Pomoc může být rovněž použita ke krytí nákladů příspěvku Společenství na mezinárodní mise, iniciativy nebo organizacím působícím v zájmu přijímající země, včetně správních nákladů.

Článek 66

Způsobilost výdajů

1. Výdaje v rámci této složky jsou způsobilé, pokud vznikly po podepsání veřejné zakázky, smlouvy nebo grantu s výjimkou případů výslovně uvedených v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

2. Kromě pravidel uvedených v čl. 34 odst. 3 nejsou způsobilé tyto náklady:

a)	veškeré náklady na leasing;

b)	odpisové náklady.

3. Odchylně od čl. 34 odst. 3 se v jednotlivých případech rozhodne, zda jsou způsobilé tyto náklady:

a)	provozní náklady, včetně nákladů na pronájem, které se vztahují výlučně na období spolufinancování operace;

daň z přidané hodnoty, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)	daň z přidané hodnoty není žádným způsobem vratná,

ii)	je stanoveno, že daň z přidané hodnoty hradí konečný příjemce a

iii)	je jasně stanovena v návrhu projektu.

Článek 67

Míra podpory a výše příspěvku Společenství

1. Pro účely této složky vycházejí způsobilé náklady uvedené v čl. 38 odst. 1 z veřejných výdajů v případě decentralizovaného řízení a z celkových výdajů v případě centralizovaného a společného řízení.

2. V případě decentralizovaného řízení se kromě obecných pravidel uvedených v článcích 37 a 38 na pomoc v rámci této složky použije tento odstavec.

V případě grantů může končený příjemce požádat o příspěvek na způsobilé náklady operace. V případě investiční operace příspěvek Společenství nepřesáhne 75 % veřejných výdajů, přičemž zbylých 25 % nákladů je hrazeno z veřejných prostředků přijímající země. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech však příspěvek Společenství může překročit 75 % veřejných výdajů.

Činnost v rámci budování institucí vyžaduje určitý stupeň spolufinancování ze strany konečného příjemce a/nebo z veřejných prostředků přijímající země. V řádně odůvodněných případech může být činnost v rámci budování institucí hrazena až stoprocentně z prostředků Společenství.

Pomoc poskytovanou formou opatření správní spolupráce uvedenou v čl. 65 odst. 1 písm. a) je možné financovat z prostředků Společenství ve výši 100 %.

3. V případě centralizovaného nebo společného řízení rozhodne o výši příspěvku Společenství Komise. Příspěvek může činit až 100 % způsobilých výdajů.

KAPITOLA II

Tvorba programů

Článek 68

Rámec tvorby programů

Pomoc má v zásadě formu:

—	národních programů,

—	regionálních a horizontálních programů a nástrojů.

Článek 69

Národní programy

1. Národní programy přijímá každým rokem Komise na základě návrhů projektů zaslaných přijímající zemí, která přihlédne k zásadám a prioritám stanoveným ve víceletých orientačních plánovacích dokumentech uvedených v článku 5.

2. Návrhy projektů obsahují zejména prioritní osy, které mají být v dotčené přijímající zemi financovány a které mohou zahrnovat oblasti pomoci uvedené v článku 64. Při vypracovávání návrhů projektů jsou konzultovány příslušné subjekty.

3. Po projednání návrhů projektu mezi Komisí a přijímající zemí předkládá přijímající země každým rokem Komisi projektovou fiši. Projektová fiše jasně stanoví prioritní osy, plánované operace a zvolenou metodu jejich provádění. Podle projektové fiše připraví Komise finanční návrhy.

4. Návrhy na financování se přijímají formou rozhodnutí o financování podle článku 8.

5. Komise a přijímající země uzavřou dohodu o financování, jak je uvedeno v článku 8.

Článek 70

Účast v programech Společenství v rámci národních programů

1. Pomoc je možné poskytnout také na podporu účasti přijímajících zemí v programech Společenství. Účast je stanovena v národních programech.

2. Celková výše prostředků poskytnutá v rámci podpory Společenství na účast v jeho programech nesmí překročit limit stanovený v národním programu.

3. Účast přijímajících zemí v programech Společenství musí splňovat zvláštní podmínky stanovené pro každý takový program v memorandu o porozumění, které Komise a přijímající země uzavřou v souladu s dohodami stanovujícími obecné zásady účasti přijímající země v programech Společenství. To obsahuje ustanovení o celkové výši příspěvku přijímající země a částce poskytnuté v rámci pomoci podle nařízení NPP.

Článek 71

Účast v agenturách Společenství v rámci národních programů

1. Pomoc je možné poskytnout také na podporu účasti přijímajících zemí v agenturách Společenství. Účast je stanovena v národních programech.

2. Přijímající země může být vyzvána k účasti ad hoc na činnosti různých agentur Společenství. Náklady jejich účasti je možné financovat v rámci pomoci poskytované podle nařízení NPP podobným způsobem jako při účasti v programech Společenství.

Článek 72

Regionální a horizontální programy

1. Komise vypracovává regionální a horizontální programy v úzké spojitosti a koordinaci s národními programy na základě příslušných víceletých orientačních plánovacích dokumentů a po konzultaci s příslušnými subjekty.

2. Regionální a horizontální programy jsou navrhovány za účelem podpory regionální spolupráce, prohloubení výměny zkušeností v přijímajících zemích, která zahrnuje více zemí, a iniciativ podněcujících přijímající země ke spolupráci v oblastech společného zájmu.

3. Regionální program zahrnuje přijímající země západního Balkánu. Cílem programu je zejména usmíření, obnova a politická spolupráce v regionu s cílem podpořit provádění Paktu o stabilitě jihovýchodní Evropy.

4. Horizontální programy se vztahují v oblastech společného zájmu na některé nebo všechny přijímající země, ve kterých je prostřednictvím těchto programů možné provádět pomoc efektivněji a hospodárněji než prostřednictvím národních programů.

5. V rámci regionálních a horizontálních programů lze pomoc poskytovat např. jako nástroj pro přípravu projektů, na podporu občanské společnosti, cel, malých a středních podniků, jako finanční nástroj pro obce a jejich infrastrukturu, na podporu statistiky, jaderné bezpečnosti, informací a komunikace.

KAPITOLA III

Provádění

Oddíl 1

Rámec pro provádění a zásady

Článek 73

Obecné zásady

1. Pomoc v rámci této složky je poskytována v rámci centralizovaného, decentralizovaného nebo společného řízení v souladu s článkem 53 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

2. V případě národních programů je cílem decentralizované řízení.

3. Regionální a horizontální programy jsou prováděny Komisí na centralizovaném základě nebo společným řízením s mezinárodními organizacemi, jak je definováno v článku 43d nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Článek 74

Struktury a orgány v případě centralizovaného a společného řízení

Podle článku 32 je v případě centralizovaného nebo společného řízení národní koordinátor NPP jedinou kontaktní osobou Komise.

Článek 75

Struktury a orgány v případě decentralizovaného řízení

1. Má-li národní koordinátor NPP v případě decentralizovaného řízení v souladu čl. 22 odst. 2 písm. b) na národní úrovni odpovědnost za tvorbu programů v rámci této složky plní tyto úkoly:

a)	organizuje přípravu návrhů projektů podle článku 69;

b)	vypracovává a překládá Komisi projektové fiše uvedené v článku 69;

c)	monitoruje technické provádění národních programů.

2. Podle článku 31 zahrnuje provozní struktura jednu nebo více prováděcích agentur, které jsou zřízeny v rámci státní správy přijímající země nebo je tato přímo řídí.

Vnitrostátní schvalující osoba navrhne po konzultaci s národním koordinátorem NPP osoby odpovědné za schvalování programů, které řídí prováděcí agentury.

V případě osob odpovědných za schvalování programů se jedná o úředníky státní správy přijímající země. Jsou odpovědní za činnost, kterou vykonávají prováděcí agentury podle článku 28.

3. Osoby odpovědné za schvalování programů jmenují z řad úředníků státní správy vedoucí programů. V rámci obecné odpovědnosti dotčené osoby odpovědné za schvalování programu plní vedoucí programu tyto úkoly:

a)	je odpovědný za technický aspekt operací v rámci rezortních ministerstev;

b)	pomáhá osobám odpovědným za schvalování programu s řádnou a včasnou přípravou a prováděním operací na technické úrovni;

c)	je pověřen koordinací prioritních os stanovených v návrhu projektu předloženém přijímající zemí.

Článek 76

Schválení provozní struktury a svěření řídících pravomocí

1. Jestliže byly před datem vstupu tohoto nařízení v platnost prostředky Společenství spravovány stávajícími národními orgány v přijímajících zemích podle nařízení (EHS) č. 3906/89 nebo nařízení (ES) č. 2500/2001, spravují tyto orgány (dále jen „stávající národní orgány“) finanční prostředky v rámci složky pro pomoc při transformaci a budování institucí, dokud Komise nepřijme rozhodnutí o svěření řídících pravomocí.

2. V žádném případě nemohou stávající národní orgány spravovat prostředky v rámci složky pro pomoc při transformaci a budování institucí bez svěření řídících pravomocí podle tohoto nařízení déle než jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Komise rozhodne, zda svěří řídící pravomoci stávajícím národním orgánům, přičemž přihlédne zejména k seznamu odchylek předložených podle odstavce 4 a k rozhodnutí vnitrostátní schvalující osoby podle odstavce 5.

4. Vnitrostátní schvalující osoba provede hodnocení provozní struktury, které zahrnuje stávající národní orgány s ohledem na požadavky uvedené v článku 11. Vypracuje zejména seznam všech požadavků podle tohoto nařízení, jak je uvedeno v článku 11, které provozní struktura nesplňuje, a to na základě stanoviska externího auditora, který je funkčně nezávislý na všech zúčastněných stranách v řídícím a kontrolním systému.

Tento seznam odchylek zašle Komisi nejpozději čtyři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost.

5. Jestliže nesplnění požadavků uvedených v odstavci 4 považuje za slučitelnou s účinným a efektivním fungováním provozních struktur, může vnitrostátní schvalující osoba rozhodnout o akreditaci dotčených orgánů podle tohoto nařízení.

Nejpozději pět měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost zašle Komisi rozhodnutí a akreditaci dotčených orgánů. Rozhodnutí bude obsahovat plán s časově vymezenými cíly pro přijetí opatření k nápravě nesplnění požadavků uvedených v seznamu podle odstavce 4. Tento plán Komise odsouhlasí.

6. Nepovažuje-li nesplnění požadavků uvedených v odstavci 4 za slučitelnou s účinným a efektivním fungováním provozní struktury, postupuje vnitrostátní schvalující osoba při schválení dotčené provozní struktury podle ustanovení článku 13.

7. V případě, že se Komise rozhodne svěřit řídící pravomoci stávajícím národním orgánům podle tohoto nařízení, může rozhodnutí Komise stanovit další podmínky pro národní orgány. V případě dalších podmínek stanoví Komise lhůtu, ve které musí národní orgány tyto podmínky splnit, aby zůstalo svěření řídících pravomocí účinné. Rozhodnutí Komise obsahuje rovněž seznam kontrol ex ante uvedených v čl. 14 odst. 3.

8. Bez ohledu na rozhodnutí vnitrostátní schvalující osoby může Komise kdykoli rozhodnout o ponechání, pozastavení nebo zrušení svěření řídících pravomocí kterémukoli z dotčených orgánů.

9. Vnitrostátní schvalující osoba zajistí ve všech fázích uvedených postupů, aby přijímající země poskytla Komisi veškeré informace, které požaduje.

Článek 77

Zásady provádění v případě twinningových projektů

1. Twinningové projekty jsou prováděny formou grantu, přičemž vybrané správy členského státu souhlasí s poskytnutím požadovaného odborného posudku veřejného sektoru za úhradu vzniklých výdajů.

Grant může zejména stanovit dlouhodobé vyslání úředníka, který je na plný úvazek pověřen funkcí místního twinningového poradce správy v přijímající zemi.

Twinningový grant je vypracován v souladu příslušnými ustanoveními o grantech části jedna hlavy VI nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002.

2. Komise vypracuje twinningovou příručku včetně systému pevných sazeb a cen pro úhradu nákladů obsažených v odborném posudku veřejného sektoru vybraných správ členského státu, kterou bude pravidelně aktualizovat.

Článek 78

Zásady provádění v případě účasti v programech a agenturách Společenství

V případě účasti v programech a agenturách Společenství se provádění skládá z platby části finančního příspěvku pro přijímající zemi podle nařízení NPP do rozpočtu programu nebo agentury. Platbu provede národní fond v případě decentralizovaného řízení a Komise v případě centralizovaného řízení.

Oddíl 2

Finanční řízení

Článek 79

Platby v rámci decentralizovaného řízení

1. Odchylně od čl. 40 odst. 6 předloží vnitrostátní schvalující osoba při dosažení limitu 95 % se žádostí o vyplacení konečného zůstatku pouze nový ověřený výkaz výdajů a informace o vrácených částkách.

2. Předběžné financování tvoří v zásadě 50 % příspěvku Společenství na dotčený program. Může být vyplacen v ročních splátkách. Sazba 50 % může být zvýšena, jestliže vnitrostátní schvalující osoba prokáže, že zbývající částka nepokryje předběžné financování zakázek a grantů podepsaných na vnitrostátní úrovni.

3. Částka předběžného financování se vypočítá jako součet odhadu částky, která má být nasmlouvána v jednotlivých letech, a skutečné výše smluvních závazků, které byly zaúčtovány v předcházejících letech. S výjimkou předběžného financování týkajícího se účasti v programech a agenturách Společenství je předběžnou platbu možné uskutečnit teprve po zahájení prvního nabídkového řízení nebo výzvy k předkládání návrhů.

4. Platby na účast v programech a agenturách Společenství mohou představovat až 100 % příspěvku Společenství vztahujícího se k této účasti.

Článek 80

Uchovávání dokladů

Odchylně od článku 48 uchovává provozní struktura písemné záznamy o celém řízení o veřejné zakázce, udělení grantu nebo zakázky v rámci této složky po dobu nejméně sedmi let po vyplacení zůstatku smlouvy.

Článek 81

Vlastnictví úroků

Odchylně od článku 36 se úrok vzniklý financováním programu Společenství vykazuje Komisi při každém předání žádosti o provedení platby.

Oddíl 3

Hodnocení a sledování

Článek 82

Hodnocení

1. Všechny programy v rámci složky pro pomoc při transformaci a budování institucí jsou předmětem průběžného nebo následného hodnocení podle článku 21 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002.

2. Před svěřením řídících pravomocí přijímající zemi provede Komise průběžné i následné hodnocení.

Po svěření řídících pravomocí má odpovědnost za provádění průběžných hodnocení přijímající země, aniž je dotčeno právo Komise provést jakákoli průběžná hodnocení ad hoc programů, pokud to považuje za nutné.

Následné hodnocení zůstává výsadou Komise, a to i po svěření řídících pravomocí přijímající zemi.

3. Podle článku 22 nařízení NPP se shrnutí zpráv o průběžném a následném hodnocení zasílá k vyjádření výboru NPP.

Článek 83

Monitorování

1. V případě decentralizovaného řízení zřídí národní koordinátor NPP podle článku 59 odvětvový monitorovací výbor pro složku pro pomoc při transformaci a budování institucí, dále jen „výbor TAIB“.

2. Výbor TAIB se schází z iniciativy přijímající země nebo Komise nejméně dvakrát do roka. Vypracuje svůj jednací řád v souladu s mandátem odvětvového monitorovacího výboru, který mu byl udělen Komisí a v rámci institucionálního, právního a finančního rámce dotčené přijímají země. Po dohodě s národním koordinátorem NPP, vnitrostátní schvalující osobou a monitorovacím výborem NPP přijme svůj jednací řád.

3. Výboru TAIB předsedá národní koordinátor NPP: Jeho členy jsou vnitrostátní schvalující osoba, osoba odpovědná za schvalování programu a případně další zástupci provozní struktury, zástupci Komise a případně také zástupci mezinárodních finančních institucí a občanské společnosti, které jmenuje přijímající země po dohodě s Komisí.

4. Podle čl. 59 odst. 2 se výbor TAIB přesvědčí o efektivnosti a kvalitě programů a operací, a to zejména:

a)	posouzením zpráv o stavu provádění uvádějících podrobnosti o finančním a operačním pokroku programů;

b)	posouzením plnění cílů a výsledků programů;

c)	posouzením plánů veřejných zakázek a příslušných doporučení uvedených v hodnocení;

d)	projednáním problematických otázek a operací;

e)	navržením vhodných nápravných opatření;

f)	posouzením případů podvodů a nesrovnalostí a předložením opatření, která byla přijata za účelem navrácení prostředků a zabránění opakování podobných případů;

g)	posouzením ročního pracovního plánu auditorské činnosti vypracovaného orgánem provádějícím audit a závěrů a doporučení z provedených auditů.

5. Výbor TAIB sleduje všechny programy probíhající v rámci této složky. Mimo jiné v případech investičních operací, převodu majetku nebo privatizací sleduje přijímající země programy až do doby jejich ukončení a informuje výbor TAIB o všech změnách výsledků těchto programů, které významně ovlivňují jejich dopad, udržitelnost a kontrolu.

6. Výboru TAIB mohou napomáhat odvětvové monitorovací podvýbory, které zřídí přijímající země za účelem sledování programů a operací v rámci této složky podle odvětví monitorování. Podvýbory jsou podřízeny výboru TAIB. Vypracují a přijmou svůj jednací řád v souladu s mandátem, který stanoví Komise.

Článek 84

Odvětvová výroční zpráva a závěrečná zpráva o provádění

1. V případě decentralizovaného řízení zašle provozní struktura Komisi, národnímu koordinátorovi a vnitrostátní schvalující osobě do 30. června každého roku odvětvovou výroční zprávu.

2. Odvětvová závěrečná zpráva musí být Komisi, národnímu koordinátorovi a vnitrostátní schvalující osobě zaslána nejpozději 6 měsíců po ukončení programu. Odvětvová závěrečná zpráva zahrnuje celé období provádění a obsahuje poslední odvětvovou výroční zprávu.

3. Odvětvové zprávy jsou před jejich odesláním Komisi, národnímu koordinátorovi a vnitrostátní schvalující osobě posouzeny výborem TAIB.

4. Odvětvové zprávy obsahují následující informace:

a)	kvantitativní a kvalitativní prvky pokroku učiněného v provádění programu, prioritní osy nebo operace ve vztahu ke zvláštním ověřitelným cílům;

b)	podrobné informace o finančním provádění programu;

informace o opatřeních přijatých provozní strukturou nebo výborem TAIB k zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména:

i)	opatření pro monitorování a hodnocení včetně opatření pro sběr údajů,

ii)	shrnutí všech závažných problémů zjištěných při provádění programu a veškerých přijatých opatřeních,

iii)	využití technické pomoci;

d)	informace o činnosti směřující k poskytnutí informací o programu a jejich zveřejnění podle článku 62.

HLAVA II

SLOŽKA PRO PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI

KAPITOLA I

Předmět pomoci a způsobilost

Článek 85

Další definice složky pro přeshraniční spolupráci

Pro účely této hlavy se kromě definicí uvedených v článku 2 „zúčastněnými zeměmi“ rozumí členské státy a/nebo přijímající země, které se účastní přeshraničního programu v rámci této složky.

Článek 86

Oblasti a formy pomoci

1. V rámci složky pro přeshraniční spolupráci se pomoc poskytuje na:

a)	přeshraniční spolupráci mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více přijímajícími zeměmi;

b)	přeshraniční spolupráci mezi dvěma nebo více přijímajícími zeměmi.

2. Cílem pomoci Společenství podle odstavce 1 je prohloubení přeshraniční spolupráce ve formě společných místních a regionálních iniciativ kombinováním vnější pomoci a cílů hospodářské a sociální soudržnosti. Spolupráce směřuje zejména ke splnění jednoho nebo několika následujících obecných cílů:

a)	podpora udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje v příhraničních oblastech;

b)	spolupráce zaměřená na společné výzvy v oblastech jako je životní prostředí, přírodní a kulturní dědictví, veřejné zdraví a prevence organizovaného zločinu a boj proti němu;

c)	zajištění účinných a bezpečných hranic;

d)	podpora menších společných akcí, do nichž jsou zapojeny místní subjekty z příhraničních regionů.

3. Cíle uvedené v odstavci 2 mohou být naplňovány zejména:

a)	podporou podnikání, zejména rozvoje malých a středních podniků, cestovního ruchu, kultury a přeshraničního obchodu;

b)	podporou a zlepšením společné ochrany a řízení přírodních a kulturních zdrojů, jakož i předcházení vzniku přírodních a technologických rizik;

c)	podporou vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi;

d)	snižováním izolace prostřednictvím zlepšené dostupnosti dopravy, informačních a komunikačních sítí a služeb a přeshraničních vodárenských, odpadních a energetických systémů a zařízení;

e)	rozvojem spolupráce, kapacity a společného využívání infrastruktury, zejména v oblastech, jako jsou zdravotnictví, kultura, cestovní ruch a vzdělávání;

f)	podporou právní a správní spolupráce;

g)	zabezpečením účinné správy hranic, usnadněním legálního obchodu a přecházení při současném zajištění hranic proti pašování, obchodování s lidmi, organizovanému zločinu, nakažlivým chorobám a ilegální migraci, včetně tranzitní migrace;

h)	podporou přeshraničního kontaktu na regionální a místní úrovni, prohlubováním výměn, hospodářské, sociální, kulturní spolupráce a spolupráce v oblasti vzdělávání mezi místními komunitami;

i)	podporou integrace přeshraničních trhů práce, místních iniciativ v oblasti zaměstnanosti, rovnosti pohlaví a rovných příležitostí, odborné přípravy a sociálního začlenění;

j)	podporou sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum a technologický rozvoj.

4. Ze složky pro přeshraniční spolupráci je případně také možné financovat účast způsobilých regionů přijímajících zemí v nadnárodních a meziregionálních programech v souladu s cílem evropské územní spolupráce v rámci strukturálních fondů a v mnohostranných přímořských programech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 (11). Pravidla, kterými se řídí účast přijímajících zemí ve shora uvedených programech, jsou stanovena v příslušných dohodách o financování.

Článek 87

Partnerství

Ustanovení čl. 11 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (12) se použijí obdobně na členské státy a přijímající země v kontextu přeshraniční spolupráce popsané v čl. 86 odst. 1.

Článek 88

Územní způsobilost

1. Pro účely přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. a) jsou pro financování způsobilé tyto oblasti:

a)	regiony s úrovní NUTS III nebo, neexistuje-li klasifikace NUTS, srovnatelné oblasti podél pozemních hranic mezi Společenstvím a přijímajícími zeměmi;

regiony s úrovní NUTS III nebo, neexistuje-li klasifikace NUTS, srovnatelné oblasti podél námořních hranic mezi Společenstvím a přijímajícími zeměmi, které jsou od sebe obecně vzdáleny maximálně 150 kilometrů, s uvážením potenciálních úprav potřebných pro zajištění soudržnosti a kontinuity spolupráce.

Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise seznam způsobilých regionů ve Společenství a v přijímajících zemích. Tento seznam bude platný od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2. Pro účely přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. b) jsou pro financování způsobilé tyto oblasti:

a)	regiony s úrovní NUTS III nebo, neexistuje-li klasifikace NUTS, srovnatelné oblasti podél pozemních hranic mezi přijímajícími zeměmi;

b)	regiony s úrovní NUTS III nebo, neexistuje-li klasifikace NUTS, srovnatelné oblasti podél námořních hranic mezi přijímajícími zeměmi, které jsou od sebe obecně vzdáleny maximálně 150 kilometrů, s uvážením potenciálních úprav potřebných pro zajištění soudržnosti a kontinuity spolupráce.

Seznam způsobilých regionů je zahrnut v příslušných přeshraničních programech uvedených v článku 94.

3. Pro účely účasti v programech uvedených v čl. 86 odst. 4 jsou způsobilé regiony přijímajících zemí podle potřeby stanoveny v příslušném plánovacím dokumentu.

Článek 89

Způsobilost výdajů

1. Výdaje v rámci této složky jsou způsobilé, jestliže byly v době od 1. ledna 2007 do 31. prosince třetího roku následujícím po posledním rozpočtovém závazku skutečně zaplaceny za operace nebo jejich část uskutečněné v členských státech a jestliže vznikly po podpisu dohody o financování operací nebo jejich části prováděných v přijímajících zemích.

2. Kromě pravidel uvedených v čl. 34 odst. 3 nejsou způsobilé tyto náklady:

a)	úroky z dlužných částek;

b)	koupě pozemku za částku převyšující 10 % způsobilých výdajů dotčené operace.

3. Odchylně od čl. 34 odst. 3 jsou způsobilé tyto náklady:

daň z přidané hodnoty, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)	není žádným způsobem vratná,

ii)	je stanoveno, že daň z přidané hodnoty hradí konečný příjemce a

iii)	je jasně stanovena v návrhu projektu;

b)	poplatky za nadnárodní finanční transakce;

c)	bankovní poplatky za otevření a správu účtů, jestliže provádění operace vyžaduje otevření zvláštního účtu nebo účtů;

d)	náklady na právní poradenství, notářské poplatky, náklady na odborně technické nebo finanční poradenství nebo náklady na audity, pokud přímo souvisí se spolufinancováním operace a jsou nezbytné k její přípravě a provedení;

e)	náklady za záruky poskytnuté bankou nebo jinými finančními institucemi v rozsahu, který je vyžadován podle vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Společenství;

režijní náklady za předpokladu, že vycházejí ze skutečných nákladů souvisejících s prováděním dotčené operace. Paušální sazby založené na průměrných nákladech nesmí přesáhnout 25 % přímých nákladů operace, které mohou ovlivnit výši režijních nákladů. Výpočet je řádně zdokumentován a pravidelně přezkoumáván.

4. Kromě technické pomoci pro přeshraniční programy uvedené v článku 94 jsou způsobilé tyto náklady, které zaplatily veřejné orgány při přípravě nebo provádění operace:

a)	náklady za odborné služby, které při přípravě nebo provádění operace poskytl jiný orgán veřejné správy než konečný příjemce;

náklady za služby související s přípravou a prováděním operace, které poskytl orgán veřejné správy, který je sám konečným příjemcem a který provádí operaci na vlastní účet, aniž by využil jiné vnější poskytovatele služeb, pokud vzniknou další výdaje a vztahují se jak na skutečné výdaje, tak výdaje přímo zaplacené za spolufinancování operace.

Dotčený orgán veřejné správy buď vyfakturuje náklady uvedené v písm. a) tohoto odstavce konečnému příjemci nebo tyto náklady doloží doklady rovnocenné průkazní hodnoty, které umožní identifikaci nákladů, které orgán skutečně zaplatil.

Náklady uvedené v písm. b) tohoto odstavce musí být doloženy doklady, jež umožňují identifikaci nákladů, které dotčený orgán veřejné správy za uvedenou operaci skutečně zaplatil.

5. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1 až 4, mohou země účastnící se přeshraničních programů stanovit další pravidla o způsobilosti výdajů.

Článek 90

Míra podpory a výše příspěvku Společenství

1. Pro účely této složky vycházejí způsobilé výdaje uvedené v čl. 38 odst. 1 buď z veřejných výdajů nebo z celkových výdajů podle toho, jak bylo dohodnuto mezi zúčastněnými zeměmi a stanoveno v přeshraničním programu.

2. Příspěvek Společenství na přeshraniční programy na úrovni prioritních os nesmí překročit limit 85 % způsobilých výdajů.

3. Příspěvek Společenství na každou prioritní osu nesmí být nižší než 20 % způsobilých výdajů.

4. Na žádnou operaci nelze použít vyšší podíl spolufinancování než je podíl vztahující se k dotčené prioritní ose.

5. Během období způsobilosti uvedeného v čl. 89 odst. 1 kromě ustanovení čl. 34 odst. 4:

a)	je možné získat pomoc Společenství ve stejném období pouze na jeden program;

b)	na jednu operaci není možné získat pomoc převyšující celkové přidělené veřejné výdaje.

6. V případě státní podpory ve smyslu článku 87 Smlouvy musí být při veřejné pomoci v rámci přeshraničních programů dodržovány limity stanovené pro státní podporu.

KAPITOLA II

Tvorba programů

Oddíl 1

Programy

Článek 91

Příprava a schvalování přeshraničních programů

1. Pomoc v rámci přeshraniční spolupráce podle čl. 86 odst. 1 se v zásadě poskytuje v rámci víceletých programů přeshraniční spolupráce, dále jen „přeshraničních programů“.

2. Přeshraniční programy pro každou hranici nebo skupinu hranic vypracovává vhodné seskupení v regionech s úrovní NUTS III nebo, neexistuje-li klasifikace NUTS, ve srovnatelných oblastech.

3. Každý přeshraniční program vypracovávají zúčastněné země ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 11 nařízení (ES) č. 1083/2006.

4. Zúčastněné země předloží společně Komisi návrh přeshraničního programu, který obsahuje prvky uvedené v článku 94.

5. Komise posoudí navrhovaný přeshraniční program za účelem zjištění, zda obsahuje prvky uvedené v článku 94 a zda přispívá k plnění cílů a priorit příslušných víceletých orientačních plánovacích dokumentů uvedených v článku 5.

Jestliže se Komise domnívá, že přeshraniční program neobsahuje všechny prvky uvedené v článku 94 nebo že není v souladu s cíli a prioritami víceletých orientačních plánovacích dokumentů, může zúčastněné země vyzvat, aby poskytly další potřebné informace a navrhovaný program případně příslušným způsobem upravily.

6. Komise přijímá přeshraniční program formou rozhodnutí.

Článek 92

Dohody o financování

1. Pro účely přeshraničních programů týkajících se spolupráce uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. a) uzavře Komise a každá přijímající země zapojená do programu víceletou dohodu o financování na základě rozhodnutí podle čl. 91 odst. 6.

Je-li přeshraniční program prováděn na základě přechodných opatření podle článku 99, uzavře Komise a každá přijímající země zapojená do programu roční dohodu o financování. Každá taková dohoda o financování zahrnuje příspěvek Společenství pro přijímající zemi a daný rok, jak je uvedeno v plánu financování podle čl. 99 odst. 2.

2. Pro účely přeshraničních programů týkajících se spolupráce uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. b) uzavře Komise a každá přijímající země zapojená do programu roční dohodu o financování na základě rozhodnutí podle čl. 91 odst. 6. Každá taková dohoda o financování zahrnuje příspěvek Společenství pro přijímající zemi a daný rok, jak je uvedeno v plánu financování podle čl. 94 odst. 2 druhého pododstavce.

Článek 93

Úpravy přeshraničních programů

1. Z iniciativy zúčastněných zemí nebo Komise po dohodě se zúčastněnými stranami je možné přeshraniční programy znovu posoudit a zbývající část programu v jednom nebo ve více níže uvedených případech upravit:

a)	za účelem aktualizace plánu financování podle úpravy víceletého orientačního finančního rámce uvedeného v článku 5 nařízení NPP;

b)	na základě významných sociálně-ekonomických změn;

c)	za účelem většího zohlednění významných změn v prioritách Společenství a v národních nebo regionálních prioritách;

d)	vzhledem k hodnocení uvedenému v článku 109 nebo článku 141;

e)	na základě potíží s prováděním;

f)	po skončení přechodných opatření uvedených v článku 100 nebo po jiných změnách prováděcích ustanovení, včetně přechodu z centralizovaného na decentralizované řízení v přijímajících zemích.

2. Komise přijme upravený přeshraniční program formou rozhodnutí a následně budou uzavřeny nové dohody o financování podle článku 92. Případně se použijí ustanovení čl. 9 odst. 3 nařízení NPP.

Článek 94

Obsah přeshraničních programů

1. Každý přeshraniční program obsahuje tyto informace:

a)	seznam způsobilých oblastí, na které se program podle článku 88 vztahuje, včetně oblastí pružnosti uvedených v článku 97;

b)	analýzu situace oblastí způsobilých pro spolupráci ve smyslu jejich silných a slabých stránek a střednědobých potřeb a cílů vyplývajících z této analýzy;

popis strategie spolupráce, priorit a opatření zvolených pro pomoc při zohlednění příslušných víceletých orientačních plánovacích dokumentů přijímajících zemí a dalších příslušných národních a regionálních strategických dokumentů, jakož i výsledků předběžného hodnocení uvedeného v článku 109 nebo článku 141;

informace o prioritních osách, souvisejících opatřeních a jejich zvláštních cílů. Tyto cíle budou kvantifikovány pomocí omezeného počtu ukazatelů pro výstupy a výsledky s přihlédnutím k zásadám proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a efektivnosti cílů provádějících priority;

e)	pravidla způsobilosti výdajů podle článku 89;

zvláštní prioritní osa technické pomoci zahrnující přípravu, řízení, sledování, hodnocení, informační a kontrolní činnosti spojené s prováděním programu spolu s činností zaměřenou na posílení administrativní kapacity pro provádění programu až do výše max. 10 % příspěvku Společenství přiděleného na tento program. Ve výjimečných případech, které odsouhlasí Komise a zúčastněné země, může být částka přidělená pro tuto prioritu vyšší než 10 % příspěvku Společenství pro daný program;

g)	informace o souladu s opatřeními financovanými v rámci jiných složek NPP nebo případně jiných nástrojů Společenství;

prováděcí ustanovení přeshraničního programu, včetně:

i)	jmenování struktur a orgánů uvedených v článku 102 a případně v článku 139 zúčastněnými zeměmi,

ii)	popisu systémů monitorování a hodnocení,

iii)	případných informací o subjektu oprávněném přijímat platby od Komise a subjektu nebo subjektech odpovědných za vyplácení prostředků příjemcům,

iv)	případné definice postupů pro mobilizaci a oběh finančních toků za účelem zajištění jejich transparentnosti,

v)	prvků směřujících k zajištění zveřejnění a informací o přeshraničním programu podle článku 62,

vi)	případného popisu prostupů dohodnutých mezi Komisí a zúčastněnými zeměmi pro výměnu údajů v elektronické podobě.

2. Přeshraniční programy týkající se spolupráce podle čl. 86 odst. 1 písm. a) obsahují dále jednotný plán financování vycházející z víceletého orientačního finančního rámce, který není rozepsán podle zúčastněných zemí a který obsahuje tabulku upřesňující pro každý rok víceletého orientačního finančního rámce a pro každou prioritní osu výši příspěvku Společenství a jeho míru, jakož i podíl financovaný vnitrostátními protějšky.

Přeshraniční programy týkající se spolupráce podle čl. 86 odst. 1 písm. b) obsahují plán financování vycházející z víceletého orientačního finančního rámce, který obsahuje tabulku pro každou zúčastněnou zemi upřesňující pro každý rok víceletého orientačního finančního rámce a pro každou prioritní osu výši příspěvku Společenství a jeho míru, jakož i podíl financovaný vnitrostátními protějšky.

Oddíl 2

Operace

Článek 95

Výběr operací

1. V rámci přeshraničních programů jsou financovány společné operace, které společně vybraly zúčastněné země prostřednictvím jediné výzvy pro předkládání návrhů vztahující se na celou způsobilou oblast.

Zúčastněné země mohou rovněž určit společné operace mimo rámec výzev k předkládání návrhů. V takovém případě je společná operace zvlášť uvedena v přeshraničním programu nebo, odpovídá-li prioritám nebo opatřením přeshraničního programu, je stanovena kdykoli po přijetí programu formou rozhodnutí společného monitorovacího výboru uvedeného v článku 110 nebo článku 142.

2. Operace vybrané pro přeshraniční programy zahrnují konečné příjemce z alespoň dvou zúčastněných zemí, kteří se na každé operaci podílejí alespoň jedním z těchto způsobů: společnou přípravou, společným prováděním, společným využíváním pracovníků a společným financováním.

3. V případě přeshraničních programů týkajících se spolupráce podle čl. 86 odst. 1 písm. a) vybrané operace zahrnují příjemce alespoň z jednoho zúčastněného členského státu a z jedné zúčastněné přijímající země.

4. Vybrané operace splňující výše uvedené podmínky je možné provádět i v jedné zemi za předpokladu, že mají jasný přeshraniční přínos.

5. Každý program stanoví pravidla způsobilosti pro výběr operací, aby se předešlo zdvojování úsilí mezi různými přeshraničními programy v rámci NPP nebo jiných nástrojů Společenství.

Článek 96

Povinnosti hlavního příjemce a ostatních příjemců

1. Před předložením návrhu operace v rámci přeshraničních programů týkajících se spolupráce podle čl. 86 odst. 1 písm. a) jmenují koneční příjemci operace ze svých řad hlavního příjemce. Hlavní příjemce má následující povinnosti:

a)	stanovit postupy pro vztahy s konečnými příjemci podílejícími se na provádění operace v dohodě, která obsahuje mimo jiné ustanovení zaručující řádné finanční řízení prostředků přidělených pro tuto operaci, včetně postupů pro vracení neoprávněně vyplacených prostředků;

b)	je odpovědný za zajištění provádění celé operace;

c)	je odpovědný za převod příspěvku Společenství konečným příjemcům podílejícím se na provádění operace;

d)	zajistit, aby byl výdaj předložený konečnými příjemci podílejícími se na operaci zaplacen za účelem provádění operace a aby byl v souladu s činnostmi dohodnutými mezi konečnými příjemci podílejícími se na provádění operace;

e)	zkontrolovat, zda výdaj předložený konečnými příjemci podílejícími se na provádění operace ověřili kontroloři uvedení v článku 108.

2. U přeshraničních programů týkajících se spolupráce podle čl. 86 odst. 1 písm. a) prováděných na základě přechodných opatření uvedených v článku 99:

a)	koneční příjemci operace v zúčastněných členských státech jmenují před předložením návrhu operace ze svých řad hlavního příjemce. Hlavní příjemce má povinnosti uvedené v písm. a) až e) odstavce 1 pro tu část operace, která je prováděna v členských státech;

b)	koneční příjemci operace v každé zúčastněné přijímající zemi jmenují před předložením návrhu operace ze svých řad hlavního příjemce. Hlavní příjemce má povinnosti uvedené v písm. a) až d) odstavce 1 pro tu část operace, která je prováděna v příslušné zemi.

Hlavní příjemci zúčastněných členských států a přijímajících zemí zajistí při provádění operace úzkou spolupráci.

3. Před předložením návrhu operace v rámci přeshraničních programů týkajících se spolupráce podle čl. 86 odst. 1 písm. b) jmenují koneční příjemci operace v každé přijímající zemi ze svých řad hlavního příjemce. Hlavní příjemce by měl mít povinnosti uvedené v písm. a) až d) odstavce 1 pro část operace, která je prováděna v příslušné zemi.

Hlavní příjemci zúčastněných přijímajících zemí zajistí úzkou spolupráci při provádění operace.

4. Každý konečný příjemce podílející se na operaci je odpovědný za nesrovnalosti ve výdajích, které předkládá.

Článek 97

Zvláštní podmínky pro umístění operací

1. V řádně odůvodněných případech je možné z finančního příspěvku Společenství hradit výdaje vzniklé prováděním operací nebo jejich části až do výše 20 % příspěvku Společenství na přeshraniční program v regionech s úrovní NUTS III nebo, neexistuje-li klasifikace NUTS, ve srovnatelných oblastech, které přiléhají k oblastem, na něž se tento program vztahuje. Ve výjimečných případech, na kterých se dohodnou Komise a zúčastněné strany, je možné tuto flexibilitu rozšířit i na regiony s úrovní NUTS II nebo, neexistuje-li klasifikace NUTS, na srovnatelné oblasti, ve kterých se nacházejí způsobilá území.

Na úrovni projektů mohou být ve výjimečných případech způsobilé náklady, které vznikly partnerům nacházejícím se mimo oblast programu stanovenou v prvním pododstavci, jestliže cíle projektu mohou být dosaženy pouze s účastí tohoto partnera.

2. Zúčastněné země každého programu zajistí zákonnost a řádnost těchto výdajů.

Výběr operací mimo způsobilé oblasti uvedené v odstavci 1 potvrdí:

a)	řídící orgán uvedený v článku 102 v případě programů nebo jejich části prováděných v rámci sdíleného řízení s členskými státy;

b)	provozní struktury uvedené v článku 28 v případě programů nebo jejich části prováděných v přijímajících zemích v rámci decentralizovaného řízení;

c)	Komise v případě programů nebo jejich části prováděných v přijímajících zemích v rámci centralizovaného řízení.

KAPITOLA III

Provádění

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 98

Způsoby provádění

1. U přeshraniční spolupráce podle čl. 86 odst. 1 písm. a) jsou programy v zásadě prováděny formou sdíleného řízení s členskými státy, a to orgány uvedenými v článku 102, jež mají odpovědnost za provádění přeshraničního programu v zúčastněných členských státech a v přijímajících zemích.

V této souvislosti musí být členské státy a přijímající země podílející se na provádění přeshraničního programu schopny provést celý program na celém způsobilém území v souladu s ustanoveními v oddíle 2 této kapitoly.

Před přijetím přeshraničního programu podle čl. 91 odst. 6 si může Komise od přijímajících zemí vyžádat veškeré informace, které považuje za potřebné k zajištění schopnosti orgánů uvedených v článku 102 splnit povinnosti uvedené v oddíle 2 této kapitoly.

Nejsou-li členské státy a přijímající země podílející se na provádění přeshraničního programu schopné provést celý program uvedenými způsoby, použijí se přechodná opatření uvedená v článku 99.

2. V případě přeshraniční spolupráce podle čl. 86 odst. 1 písm. b) jsou programy prováděny centralizovaným nebo decentralizovaným řízením v souladu s článkem 53 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 s případnou účastí Komise nebo vnitrostátní schvalující osoby a provozních struktur v každé přijímající zemi, kteří mají odpovědnost za provádění programu v příslušné zemi.

V této souvislosti jsou přeshraniční programy prováděny v souladu s ustanoveními uvedenými v oddíle 3 této kapitoly.

V případě přeshraniční spolupráce podle čl. 86 odst. 1 písm. b) je cílem všech přijímajících zemí decentralizované řízení.

Článek 99

Přechodná opatření

1. V případě přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 86 odst. 1 písm. a), kdy zúčastněné země ještě nejsou připraveny provést celý přeshraniční program sdíleným řízením s členskými státy podle ustanovení oddílu 2 této kapitoly, se program provede podle přechodných opatření uvedených v tomto článku.

2. Plán financování zahrnutý v přeshraničním programu uvedeném v čl. 94 odst. 2 prvním pododstavci obsahuje:

a)	tabulku se všemi zúčastněnými členskými státy a

b)	tabulku pro každou zúčastněnou přijímající zemi.

3. Část přeshraničního programu týkajícího se zúčastněných členských států je prováděna podle ustanovení oddílu 2 této kapitoly.

Část přeshraničního programu týkajícího se zúčastněných přijímajících zemí je prováděna podle ustanovení oddílu 3 této kapitoly s výjimkou článku 142. Použijí se ustanovení článku 110 týkající se společného monitorovacího výboru.

4. Prováděcí ustanovení obsažená v přeshraničním programu podle čl. 94 odst. 1 písm. h) rozlišují mezi způsoby použitými pro zúčastněné členské státy a pro zúčastněné přijímající země.

5. Po výběru společných operací podle ustanovení článku 95 přidělí řídící orgán hlavnímu příjemci zúčastněných členských států grant.

V případě decentralizovaného řízení přidělí provozní struktury v zúčastněných přijímajících zemích granty hlavním příjemcům svých příslušných zemí.

V případě centralizovaného řízení přidělí Komise grant hlavnímu příjemci v každé zúčastněné přijímající zemi.

Článek 100

Ukončení přechodných opatření

1. Jsou-li zúčastněné země připraveny přejít na provádění formou sdíleného řízení podle čl. 98 odst. 1, předloží Komisi upravený přeshraniční program, který zahrnuje jediný plán financování vycházející z víceletého orientačního finančního rámce na nadcházející tři roky spolu s upraveným popisem řídících a kontrolních systémů doloženým upravenou zprávou a stanoviskem podle článku 117.

Komise tento přeshraniční program přezkoumá a posoudí dokumenty předložené podle článku 117. Rozhodne, zda přijme nové rozhodnutí, kterým se změní program tak, aby mohl být prováděn podle postupů uvedených v čl. 98 odst. 1.

2. Rozpočtové závazky pro část programu týkajícího se zúčastněných přijímajících zemí, přijaté během přechodných opatření, jsou nadále prováděny v souladu s ustanoveními článku 99.

Oddíl 2

Přeshraniční programy mezi přijímajícími zeměmi a členskými státy

Pododdíl 1

Řídící a kontrolní systémy

Článek 101

Obecné zásady

Řídící a kontrolní systémy přeshraničních programů zavedené zúčastněnými zeměmi zajistí:

a)	jasné definování úkolů subjektů zapojených do řízení a kontroly a jasné rozdělení jejich úloh v rámci každého subjektu;

b)	soulad se zásadou rozdělení funkcí mezi subjekty a uvnitř těchto subjektů;

c)	postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci přeshraničního programu;

d)	spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické formě;

e)	systém podávání zpráv a sledování v případech, kdy odpovědný subjekt svěří plnění úkolů jinému subjektu;

f)	postupy kontroly fungování těchto systémů;

g)	systémy a postupy pro zajištění náležitých podkladů pro provedení auditu;

h)	postupy hlášení a sledování nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek.

Článek 102

Jmenování orgánů

1. Země účastnící se provádění přeshraničního programu jmenují jeden řídící orgán, jeden ověřující orgán a jeden orgán provádějící audit tak, aby všechny orgány pocházely z jednoho členského státu, který se účastní provádění přeshraničního programu. Ověřující orgán dostává obecně platby od Komise a vyplácí prostředky hlavnímu příjemci podle ustanovení článku 104.

Řídící orgán zřídí po konzultaci se zeměmi zúčastněnými v programu společný technický sekretariát. Společný technický sekretariát pomáhá řídícímu orgánu a společnému monitorovacímu výboru uvedenému v článku 110 a případně i orgánu provádějícímu audit a ověřujícímu orgánu plnit jejich příslušné úkoly.

Společný technický sekretariát může zřídit svou pobočku v ostatních zúčastněných zemích.

2. Orgánu provádějícímu audit v rámci přeshraničního programu napomáhá při výkonu povinností podle článku 105 skupina auditorů složená se zástupců každé země zúčastněné v přeshraničním programu. Skupina auditorů se zřídí nejpozději v průběhu tří měsíců od rozhodnutí, kterým je přeshraniční program schválen. Přijme svůj jednací řád. Skupině předsedá řídící orgán přeshraničního programu provádějící audit.

Zúčastněné země mohou jednomyslně rozhodnout o oprávněnosti orgánu provádějícího audit plnit povinnosti uvedené v článku 105 přímo na celém území, na které se program vztahuje, bez pomoci skupiny auditorů, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

Auditoři představují nezávislý kontrolní systém podle článku 108.

3. Každá země účastnící se provádění přeshraničního programu jmenuje své zástupce do společného monitorovacího výboru podle článku 110.

4. Provádí-li jeden nebo více úkolů řídícího nebo ověřujícího orgánu zprostředkující subjekt, jsou odpovídající ujednání úředně zaznamenána písemnou formou.

Na tento zprostředkující subjekt se vztahují ustanovení tohoto nařízení týkající se řídícího a ověřujícího orgánu a orgánu provádějícího audit.

Článek 103

Úkoly řídícího orgánu

1. Řídící orgán je odpovědný za řízení a provádění přeshraničního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a jeho úkolem je zejména:

a)	zajistit, aby byly financované operace vybírány podle kritérií platných pro přeshraniční program a aby byly po celou dobu jejich realizace v souladu platnými předpisy na úrovni Společenství a příslušného státu;

b)	zajistit systém vedení a uchovávání účetních záznamů o každé operaci přeshraničního programu v elektronické podobě a shromažďování údajů o realizaci potřebných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu, audity a hodnocení;

c)	ověřit řádnost výdajů. Za tímto účelem se přesvědčí, zda výdaje každého konečného příjemce, který se účastnil provádění operace, ověřili kontroloři uvedení v článku 108;

d)	zajistit, aby byly operace prováděny v souladu s ustanoveními o veřejných zakázkách uvedenými v článku 121;

e)	zajistit, aby koneční příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění operací vedli buď nezávislý účetní systém nebo odpovídající účetní kód pro všechny transakce související s operací, aniž by byla dotčena vnitrostátní účetní pravidla;

f)	zajistit, aby bylo prováděno hodnocení přeshraničních programů podle článku 109;

g)	stanovit postupy k uchovávání všech dokladů týkající se výdajů a auditů požadovaných pro zajištění náležitých podkladů pro provedení auditu v souladu s požadavky článku 134;

h)	zajistit, aby ověřující orgán obdržel všechny informace potřebné k ověření postupů a kontrol prováděných v souvislosti s výdaji pro účely jejich osvědčení;

i)	řídit činnost společného monitorovacího výboru a zajistit dokumenty, které výbor potřebuje pro monitorování dosažené kvality při provádění přeshraničního programu s ohledem na jeho zvláštní cíle;

j)	vypracovat výroční a závěrečnou zprávu o provádění podle článku 112 a po jejich schválení společným monitorovacím výborem je předložit Komisi;

k)	zajistit soulad s požadavky pro poskytování informací a zveřejňování uvedenými v článku 62.

2. Řídící orgán po případné dohodě s hlavním příjemcem stanoví prováděcí postup pro každou operaci.

Článek 104

Úkoly ověřujícího orgánu

Úkolem ověřujícího orgánu pro přeshraniční program je:

a)	vypracovávat a předkládat ověřené výkazy výdajů a žádosti o platby Komisi;

ověřit, že:

i)	výkaz výdajů je přesný, pochází ze spolehlivých účetních systémů a je založen na ověřitelných podkladech,

ii)	vykázané výdaje splňují platné předpisy Společenství a daného státu a byly vynaloženy na operace vybrané pro financování podle kritérií platných v rámci programu a splňujících předpisy Společenství a daného státu;

c)	zajistit, aby pro účely vydání ověření obdržel od řídícího orgánu náležité informace o postupech a kontrolách provedených v souvislosti s výdaji uvedenými ve výkazech výdajů;

d)	pro účely vydání ověření vzít v úvahu výsledky všech auditů provedených orgánem provádějícím audit nebo na jeho odpovědnost;

vést účetní záznamy výdajů vykázaných Komisi v elektronické podobě. Řídící orgány a orgány provádějící audit mají k těmto informacím přístup. Na písemnou žádost Komise jí ověřující orgán poskytne tyto informace pro účely dokumentace nebo provedení kontroly na místě ve lhůtě deseti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti nebo během jakékoli jiné dohodnuté lhůty;

f)	vést účet vrácených částek a částek, které nebyly po zrušení celého příspěvku nebo jeho části na danou operaci vyplaceny. Vrácené prostředky se po ukončení přeshraničního programu odečtou z dalšího výkazu výdajů a vrátí se do souhrnného rozpočtu Evropské unie;

do 28. února každého roku zaslat Komisi prohlášení, ve kterém budou u každé prioritní osy přeshraničního programu uvedeny tyto údaje:

i)	nevyplacené částky obsažené ve výkazu výdajů předloženém v předcházejícím roce po zrušení celého veřejného příspěvku nebo jeho části na danou operaci,

ii)	vrácené částky, které byly odečteny z těchto výkazů výdajů,

iii)	částky, které mají být vráceny k 31. prosinci předcházejícího roku rozdělené podle roku, ve kterém byly vystaveny inkasní příkazy.

Článek 105

Úkoly orgánu provádějícího audit

1. Orgán provádějící audit pro přeshraniční program je funkčně nezávislý na řídícím a ověřujícím orgánu a jeho úkolem je zejména:

a)	zajistit, aby byly prováděny audity, které mají potvrdit účinné fungování řídícího a kontrolního systému přeshraničního programu;

b)	zajistit, aby byly audity operací za účelem ověření vykazovaných výdajů prováděny na základě vybraného vzorku;

do 31. prosince každého roku počínaje rokem následujícím po přijetí přeshraničního programu a konče čtvrtým rokem následujícím po posledním rozpočtovém závazku:

předložit Komisi výroční kontrolní zprávu obsahující závěry z auditů provedených v průběhu předcházejících dvanácti měsíců do konce 30. června daného roku a informovat ji o nedostatcích zjištěných v řídících a kontrolních systémech programu. První zpráva, která má být předložena do 31. prosince roku následujícího po přijetí programu, zahrnuje období od 1. ledna roku přijetí programu do 30. června roku následujícího. Informace týkající se auditů provedených po 1. červenci čtvrtého roku následujícího po posledním rozpočtovém závazku budou zahrnuty do závěrečné kontrolní zprávy, jež je připojena k prohlášení o ukončení uvedeném v písm. d) tohoto odstavce. Základem této zprávy jsou audity systémů a audity operací provedených podle písm. a) a b) tohoto odstavce,

ii)	na základě kontrol a auditů provedených na jeho odpovědnost vydat stanovisko, že řídící a kontrolní systémy jsou účinné, a poskytnout tak odůvodnění ujištění, že výkazy výdajů předkládané Komisi jsou správné a podkladové operace zákonné a řádné.

Je-li pro více přeshraničních programů NPP používán jeden společný systém, je možné informace uvedené v bodě i) shrnout do jedné zprávy a stanovisko zmíněné v bodě ii) se může vztahovat na všechny dotčené přeshraniční programy;

nejpozději do 31. prosince pátého roku po posledním rozpočtovém závazku předložit Komisi prohlášení o ukončení programu, které hodnotí platnost žádosti o vyplacení konečného zůstatku a zákonnost a řádnost podkladových operací, kterých se týká závěrečný výkaz výdajů, doložené závěrečnou kontrolní zprávou. Toto prohlášení o ukončení vychází z celé auditorské činnosti, kterou orgán provedl sám nebo která byla provedena na jeho odpovědnost.

2. Orgán provádějící audit zajistí, aby auditorská činnost zohlednila mezinárodně uznávané normy pro provádění auditu.

3. Jsou-li audity a kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) a b) prováděny jiným subjektem než orgánem provádějícím audit, zajistí orgán potřebnou funkční nezávislost dotčeného subjektu.

4. Neumožňují-li zjištěné nedostatky v řídících a kontrolních systémech nebo zjištěná míra nesprávnosti výdajů vydání bezvýhradného stanoviska v rámci ujištění uvedeného v odst. 1 písm. c) nebo v rámci prohlášení o ukončení podle odst. 1 písm. d), uvede orgán provádějící audit důvody a odhadne závažnost takového problému a jeho finanční dopad.

Článek 106

Podklady pro audit

Pro účely auditů uvedených v čl. 105 odst. 1 písm. b) se u dotčeného přeshraničního programu za odpovídající podklady pro audit považují doklady splňující tato kritéria:

a)	umožňují porovnání souhrnných částek potvrzených Komisi s podrobnými účetními záznamy a s podklady, které vede ověřující orgán, řídící orgán, zprostředkující subjekty a hlavní příjemci, pokud jde o operace spolufinancované v rámci přeshraničního programu;

b)	umožňují ověření plateb veřejného příspěvku hlavnímu příjemci a každému konečnému příjemci;

c)	umožňují ověření použití výběrových kritérií pro přeshraniční program, která stanoví společný monitorovací výbor;

d)	u každé operace obsahují technické specifikace a plán financování doklady týkající se schválení grantu, postupu při zadávání veřejných zakázek, zprávy o pokroku a zprávy o provedených kontrolách a auditech.

Článek 107

Audity operací

1. Audity uvedené v čl. 105 odst. 1 písm. b) se provádějí pro každé 12měsíční období počínaje 1. červencem roku následujícího po přijetí přeshraničního programu, a to na vzorku operací vybraných metodou, kterou stanoví nebo schválí orgán provádějící audit po dohodě s Komisí.

Audity se provádějí na místě na základě dokladů a záznamů vedených konečným příjemcem.

Zúčastněné země zajistí vhodné rozdělení těchto auditů v rámci období provádění.

2. Audity potvrdí, že jsou splněny tyto podmínky:

a)	operace splňují výběrová kritéria přeshraničního programu, jsou prováděny v souladu s rozhodnutím o schválení programu, splňují všechny platné podmínky týkající se jeho funkčnosti a využití nebo cílů, které mají být dosaženy;

b)	vykázané výdaje odpovídají účetním záznamům a podkladům, které vede konečný příjemce;

c)	výdaje vykázané konečným příjemcem jsou v souladu s předpisy Společenství a příslušného státu;

d)	konečnému příjemci byl vyplacen veřejný příspěvek podle čl. 40 odst. 9.

3. Jsou-li zjištěny systémové problémy, a představují-li tudíž riziko pro ostatní operace v rámci přeshraničního programu, orgán provádějící audit zajistí, aby byla za účelem stanovení závažnosti těchto problémů provedena další kontrola, včetně případných dodatečných auditů. Příslušné orgány přijmou nezbytná preventivní a nápravná opatření.

4. Podle odstavce 2 bude před ukončením přeshraničního programu zauditováno alespoň 5 % celkových nákladů, které vykázali hlavní příjemci a které byly potvrzeny v závěrečném výkazu výdajů předloženém Komisi.

Článek 108

Systém kontrol

1. Pro potvrzení výdajů zřídí každá zúčastněná země kontrolní systém, který umožní ověřovat dodání spolufinancovaných výrobků a služeb, správnost výdajů vykázaných pro operace nebo části operací provedených na jejím území a soulad těchto výdajů a souvisejících operací nebo jejich částí s předpisy Společenství a se svými předpisy.

Za tímto účelem jmenuje zúčastněná země kontrolory odpovědné za ověření zákonnosti a řádnosti výdajů vykázaných každým konečným příjemcem, který se na operaci podílel. Zúčastněné země se mohou rozhodnout, že jmenují pouze jednoho kontrolora pro celé území, na kterém je program prováděn.

Je-li možné kontrolu dodání spolufinancovaných výrobků a služeb provést pouze v souvislosti s celou operací, provede kontrolu kontrolor zúčastněné země, ve které se nachází hlavní příjemce, nebo ji provede řídící orgán.

2. Každá zúčastněná země zajistí, aby mohli kontroloři potvrdit výdaje ve lhůtě tří měsíců od data, kdy jim je hlavní příjemce předložil.

Pododdíl 2

Hodnocení a sledování

Článek 109

Hodnocení

1. Cílem hodnocení je zlepšit kvalitu, účinnost a soudržnost pomoci z prostředků Společenství, jakož i strategii a provádění přeshraničních programů, přičemž se přihlíží k cíli udržitelného rozvoje a k příslušným právním předpisům Společenství týkajícím se vlivů na životní prostředí a strategického posuzování vlivů na životní prostředí.

2. Zúčastněné země provedou společně předběžné hodnocení každého přeshraničního programu.

Cílem předběžného hodnocení je optimalizace přidělování rozpočtových zdrojů v rámci přeshraničních programů a zlepšení kvality tvorby programů. Hodnocení určí a posoudí rozdíly, nedostatky, možnosti rozvoje a cíle, kterých je třeba dosáhnout, očekávané výsledky, kvantifikované cíle, soulad s příslušnými víceletými orientačními plánovacími dokumenty, přidanou hodnotu Společenství, poznatky z předchozí tvorby programů a kvalitu postupů provádění, monitorování a finančního řízení.

Předběžné hodnocení je připojeno k přeshraničnímu programu.

3. Během období tvorby programu provedou zúčastněné země hodnocení spojené se sledováním přeshraničního programu zejména v případech, kdy sledování odhalí významné odchýlení od původně stanovených cílů, nebo kdy byla navržena úprava přeshraničního programu. Výsledky se zasílají společnému monitorovacímu výboru pro přeshraniční program a Komisi.

Vedou-li výsledky k revizi zbývající části programu podle článku 93, jsou tyto výsledky v době předložení pozměněného přeshraničního programu projednány ve výboru NPP.

4. Hodnocení provádí interní nebo externí odborníci nebo subjekty, které jsou funkčně nezávislé na ověřujícím orgánu nebo orgánu provádějícím audit podle článku 102. Výsledky jsou zveřejněny v souladu s platnými předpisy o přístupu k dokumentům.

5. Hodnocení je financováno z rozpočtu technické pomoci uvedené v čl. 94 odst. 1 písm. f).

Článek 110

Společný monitorovací výbor

1. Zúčastněné země zřídí pro každý přeshraniční program společný monitorovací výbor ve lhůtě tří měsíců od data, kdy jim bylo oznámeno rozhodnutí o schválení přeshraničního programu.

Společný monitorovací výbor se schází z iniciativy zúčastněných zemí nebo Komise nejméně dvakrát do roka.

V případě přeshraničního programu prováděného podle přechodných opatření uvedených v článku 99 přijímajícími zeměmi formou decentralizovaného řízení, plní společný monitorovací výbor roli odvětvového monitorovacího výboru podle článku 59.

2. Za účelem plnění svého poslání podle tohoto nařízení vypracuje každý společný monitorovací výbor svůj jednací řád v institucionálním, právním a finančním rámci zúčastněných zemí a v souladu s mandátem společného monitorovacího výboru stanoveného Komisí. Přijme jej po dohodě s řídícím orgánem, a v případě programu prováděného podle přechodných opatření uvedených v článku 99, po dohodě s národním koordinátorem NPP zúčastněné přijímající země nebo zúčastněných přijímajících zemí.

3. Společnému monitorovacímu výboru předsedá zástupce jedné ze zúčastněných zemí nebo řídící orgán.

Při rozhodování o svém složení podle čl. 102 odst. 3 respektují zúčastněné země ustanovení článku 87.

4. Komise se účastní práce společného monitorovacího výboru jako poradce. Pro přeshraniční programy, na které přispívá Evropská investiční banka nebo Evropský investiční fond, může být poradcem zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu.

5. Společný monitorovací výbor se přesvědčí o účinnosti a kvalitě provádění přeshraničního programu v souladu s následujícími ustanoveními:

a)	zváží a schválí kritéria výběru operací financovaných v rámci přeshraničního programu a schválí všechny úpravy těchto kritérií podle potřeb tvorby programu;

b)	pravidelně posuzuje pokrok při plnění zvláštních cílů přeshraničního programu na základě dokumentů předložených řídícím orgánem a, v případě programů prováděných podle přechodných opatření uvedených v článku 99, provozními strukturami v zúčastněných přijímajících zemích;

c)	posuzuje výsledky provádění, zvláště dosahování cílů stanovených pro každou prioritní osu, a hodnocení provedená podle čl. 57 odst. 4 a článku 109;

d)	posuzuje a schvaluje výroční a závěrečné zprávy o provádění uvedené v článku 112 a, v případě programů prováděných podle přechodných opatření uvedených v článku 99, posuzuje zprávy uvedené v článku 144;

je informován o výroční kontrolní zprávě uvedené v čl. 105 odst. 1 písm. c) a, v případě programu prováděného podle přechodných opatření uvedených v článku 99, o výroční zprávě o auditorské činnosti uvedené v čl. 29 odst. 2 písm. b) první odrážce a o všech případných připomínkách Komise k těmto zprávám;

f)	je odpovědný za výběr operací; tento úkol však může delegovat na řídící výbor, který mu podléhá;

g)	může navrhnout jakoukoli úpravu nebo přezkoumání přeshraničního programu, která by umožnila dosažení cílů fondů uvedených v čl. 86 odst. 2 nebo zlepšila jeho řízení včetně finančního řízení;

h)	posuzuje a schvaluje jakékoli návrhy na změnu obsahu přeshraničního programu.

Článek 111

Opatření pro sledování

1. Řídící orgán a společný monitorovací výbor zajistí kvalitní provádění přeshraničního programu.

2. Řídící orgán a společný monitorovací výbor provádí monitorování se zřetelem k finančním ukazatelům a k ukazatelům uvedeným v čl. 94 odst. 1 písm. d).

3. Výměna informací mezi Komisí a orgány uvedenými v článku 102 pro účely monitorování probíhá elektronicky.

Článek 112

Výroční zpráva a závěrečná zpráva o provádění

1. Nejpozději do 30. června každého roku předloží řídící orgán Komisi výroční zprávu o provádění přeshraničního programu schválenou společným monitorovacím výborem. První výroční zpráva se předkládá ve druhém roce následujícím po přijetí programu.

Řídící orgán předloží závěrečnou zprávu o provádění přeshraničního programu nejpozději do 31. prosince čtvrtého roku následujícího po posledním rozpočtovém závazku.

2. Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují tyto informace:

a)	pokrok dosažený při provádění přeshraničního programu a priorit ve vztahu ke specifickým a ověřitelným cílům, v rámci možností s kvantifikací a za použití ukazatelů uvedených v čl. 94 odst. 1 písm. d) na úrovni prioritní osy;

finanční provádění přeshraničního programu s těmito detaily pro každou prioritní osu:

i)	výdaje vyplacené příjemcem zahrnuté v žádosti o platbu zaslané řídícímu výboru a odpovídající veřejný příspěvek,

ii)	celkové platby zaslané Komisí a kvantifikace finančních ukazatelů uvedených v čl. 111 odst. 2 a

iii)	výdaje vyplacené subjektem odpovědným za provádění plateb příjemcům;

opatření přijatá řídícím orgánem nebo společným monitorovacím výborem k zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména:

i)	opatření pro monitorování a hodnocení včetně opatření pro sběr údajů,

ii)	souhrn významných problémů při provádění přeshraničního programu a veškerá přijatá opatření, včetně reakce na případné připomínky učiněné podle článku 113,

iii)	využití technické pomoci;

d)	opatření přijatá pro poskytování informací a zveřejnění přeshraničního programu;

e)	informace o závažných problémech souvisejících se souladem s předpisy Společenství, které byly při provádění přeshraničního programu zjištěny, a opatření přijatá na jejich řešení;

f)	využití pomoci po finančních úpravách uvedených v článku 138, kterou měl řídící orgán nebo jiný veřejný orgán k dispozici v době provádění přeshraničního programu;

g)	v případě programů prováděných podle přechodných opatření uvedených v článku 99 pokrok dosažený při provádění formou sdíleného řízení na celém území realizace přeshraničního programu.

Informace uvedené v písm. a) až g) tohoto odstavce je možné případně předložit souhrnně.

Informace uvedené v písm. c) a f) není nutné uvádět, pokud nedošlo od předchozí zprávy k žádné významné změně.

3. Komise sdělí zúčastněným zemím své stanovisko k obsahu výroční zprávy o provádění předložené řídícím orgánem do tří měsíců od jejího obdržení. V případě závěrečné zprávy o přeshraničním programu činí tato lhůta max. pět měsíců od data jejího obdržení. Pokud Komise během stanovené lhůty nereaguje, považuje se zpráva za přijatou.

Článek 113

Každoroční posouzení programů

1. Komise a řídící orgán posoudí každým rokem po předložení výroční zprávy o provádění uvedené v článku 112 pokrok dosažený při provádění programu, hlavní výsledky dosažené v předchozím roce, finanční provádění a další faktory s ohledem na zlepšení provádění.

Mohou rovněž posoudit všechny aspekty činnosti řídícího a kontrolního systému uvedené v poslední výroční zprávě podle čl. 105 odst. 1 písm. c) a i).

2. Po posouzení podle odstavce 1 může Komise sdělit připomínky zúčastněným zemím a řídícímu orgánu, který o tom informuje společný monitorovací výbor. Zúčastněné země informují Komisi o opatřeních přijatých v reakci na tyto připomínky.

Pododdíl 3

Odpovědnost zúčastněných zemí a Komise

Článek 114

Řízení a kontrola

1. Zúčastněné země jsou odpovědné za řízení a kontrolu přeshraničních programů, zejména pomocí těchto opatření:

a)	zajistí zavedení řídících a kontrolních systémů pro přeshraniční programy podle článků 101 a 105 a jejich účinné fungování;

b)	zajistí prevenci, zjištění a nápravu nedostatků a vrácení neoprávněně vyplacených částek s případnými úroky z prodlení. Oznamují je Komisi a informují ji o vývoji správních a právních řízení.

2. Aniž je dotčena odpovědnost zúčastněných zemí za zjišťování a nápravu nesrovnalostí a za vymáhání neoprávněně vyplacených částek, ověřující orgán zajistí, aby hlavní příjemce vrátil všechny částky vyplacené na základě nesrovnalostí. Koneční příjemci vrátí hlavnímu příjemci neoprávněně vyplacené částky podle dohody uzavřené mezi nimi. Nepodaří-li se hlavnímu příjemci zajistit vrácení plateb od konečného příjemce, uhradí zúčastněná země, na jejímž území se příslušný konečný příjemce nachází, ověřujícímu orgánu částku, která byla tomuto konečnému příjemci neoprávněně vyplacena.

Článek 115

Popis řídících a kontrolních systémů

1. Před vyplacením předběžné platby uvedené v článku 128 předloží členský stát, na jehož území se nachází řídící orgán, Komisi popis řídících a kontrolních systémů zahrnující zejména organizaci a postupy:

a)	řídících a ověřujících orgánů a zprostředkujících subjektů uvedených v článku 102;

b)	orgánu provádějícího audit a všech dalších subjektů provádějících audit na jeho odpovědnost, jak je uvedeno v článku 102.

2. Pokud jde o řídící orgán, ověřující orgán a všechny zprostředkující subjekty, poskytne členský stát uvedený v odstavci 1 Komisi tyto informace:

a)	popis úkolů, které jim byly svěřeny;

b)	organizační schéma subjektu, rozdělení úkolů mezi jejich oddělení nebo v rámci těchto oddělení a orientační počet systemizovaných míst;

c)	postup výběru a schvalování operací;

d)	postupy doručování, kontroly a schvalování žádostí příjemců o úhradu, a postupy schvalování, provádění a zaúčtování plateb příjemcům;

e)	postupy sestavování výkazu výdajů, které jsou potvrzeny a předloženy Komisi;

f)	odkaz na písemné postupy zřízené pro účely písmen c), d) a e);

g)	pravidla způsobilosti stanovená zúčastněnými zeměmi a platná pro přeshraniční program;

h)	systém uchovávání podrobných účetních záznamů operací v rámci přeshraničního programu.

3. Pokud jde o orgán provádějící audit a další subjekty, poskytne členský stát uvedený v odstavci 1 Komisi tyto informace:

a)	popis jejich příslušných úkolů a vzájemných vztahů;

b)	organizační schéma orgánu provádějícího audit a všech subjektů podílejících se na provádění auditů týkajících se přeshraničního programu s popisem zajištění jejich nezávislosti, orientačního počtu systemizovaných míst a kvalifikace pracovníků;

c)	postupy sledování realizace doporučení a nápravných opatření, které vyplynuly z auditorských zpráv;

d)	v případě potřeby postup dozorování činnosti subjektů podílejících se na provádění auditů týkajících se přeshraničního programu orgánem provádějícím audit;

e)	postupy přípravy výroční kontrolní zprávy a prohlášení o ukončení.

Článek 116

Posouzení řídících a kontrolních systémů

1. Popis uvedený v článku 115 je doprovázen zprávou o výsledcích posouzení zavedených systémů s uvedením stanoviska o jejich souladu s články 101 a 105. Obsahuje-li toto stanovisko výhrady, je ve zprávě uvedena závažnost těchto nedostatků. Dotčená zúčastněná země informuje Komisi o nápravných opatřeních, která je třeba přijmout, o lhůtě pro jejich provedení, a následně jejich provedení potvrdí a informuje o zrušení odpovídajících výhrad.

2. Zprávu a stanovisko uvedené v odstavci 1 sestaví orgán provádějící audit nebo veřejný či soukromý subjekt, který je funkčně nezávislý na řídícím nebo ověřujícím orgánu a který při své práci respektuje mezinárodně uznávané normy pro provádění auditu.

3. Je-li dotčený řídící a kontrolní systém v podstatě totožný s platným systémem pro pomoc schváleným podle nařízení (ES) č. 1083/2006, je možné pro účely sestavení zprávy a stanoviska podle odstavce 1 zohlednit výsledky auditů provedených auditory Společenství nebo příslušného státu ve vztahu k tomuto systému.

4. Zpráva uvedená v odstavci 1 se považuje za přijatou a platba předběžného financování může být provedena za těchto okolností:

a)	je-li do dvou měsíců od data doručení zprávy výše uvedené stanovisko bez výhrad a nemá-li k němu výhrady Komise;

b)	v případě stanoviska s výhradami: je-li Komisi potvrzeno, že byla provedena nápravná opatření týkající se klíčových prvků systémů, že byly zrušeny odpovídající výhrady, a v případě, že Komise nemá během dvou měsíců od data doručení potvrzení žádné výhrady.

Článek 117

Požadavky při přechodu z přechodných opatření

1. Jsou-li v případě přeshraničního programu prováděného podle přechodných opatření uvedených v článku 99 zúčastněné země připravené přejít na způsoby provádění podle čl. 98 odst. 1, předloží Komisi upravený popis řídících a kontrolních systémů doložený upravenou zprávou a stanoviskem podle čl. 116 odst. 1.

2. Obsahuje-li stanovisko výhrady, může Komise rozhodnout o úpravě programu pouze tehdy, obdrží-li potvrzení, že byla provedena nápravná opatření týkající se klíčových prvků systémů a že byla příslušná výhrada zrušena.

Článek 118

Ukončení a sdělení ujednání mezi zúčastněnými zeměmi

Kromě informací uvedených v čl. 115 odst. 2 a 3 obsahuje popis řídícího a kontrolního systému ujednání dohodnutá mezi zúčastněnými zeměmi, jež umožňují řídícímu, ověřujícímu orgánu a orgánu provádějícímu audit vykonávat své úkoly podle tohoto nařízení a zajistit, aby zúčastněné země plnily své povinnosti, pokud jde o vrácení neoprávněně vyplacených plateb podle čl. 114 odst. 2.

Tato ujednání, spolu s ustanoveními o pravidlech a postupech zadávání veřejných zakázek uvedených v článku 121, jsou součástí písemné dohody uzavřené mezi zúčastněnými zeměmi připojené k popisu řídících a kontrolních systémů podle článku 115.

Článek 119

Povinnosti Komise

1. Komise se přesvědčí podle postupu stanoveného v článku 116, že zúčastněné země zavedly řídící a kontrolní systémy, které jsou v souladu s články 101 a 105 a které na základě výročních kontrolních zpráv a ročního stanoviska orgánu provádějícího audit uvedených v čl. 105 odst. 1 písm. c) během období provádění přeshraničních programů účinně fungují.

2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné zúčastněnými zeměmi, úředníci Komise nebo Komisí pověření zástupci mohou provést audity na místě za účelem ověření účinného fungování řídících a kontrolních systémů, které mohou zahrnovat audity operací zahrnutých v přeshraničních programech, s minimálně desetidenní oznamovací lhůtou s výjimkou naléhavých případů. Úředníci zúčastěných zemí nebo jimi pověření zástupci se mohou takových auditů zúčastnit.

Úředníci Komise nebo Komisí pověření zástupci, kteří jsou zmocněni k provedení auditů na místě, mají přístup ke všech knihám a jiným dokumentům, včetně dokumentů a metadat sestavených nebo získaných a uložených na elektronickém nosiči, jež souvisejí s výdaji financovanými z prostředků Společenství.

Těmito kontrolními pravomocemi není dotčeno uplatňování vnitrostátních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy.

3. Komise může požádat, aby zúčastněná země provedla kontrolu na místě za účelem ověření účinného fungování systémů nebo správnosti jedné nebo více transakcí. Úředníci Komise nebo Komisí pověření zástupci se mohou takových kontrol zúčastnit.

Článek 120

Spolupráce s orgány provádějícími audit

Komise a orgány provádějící audit přeshraničních programů spolupracují za účelem koordinace příslušných plánů auditů a metod jejich provádění a okamžitě si vyměňují výsledky auditů řídících a kontrolních systémů s cílem co nejlépe využít zdroje a zabránit neopodstatněnému zdvojení práce.

Komise a orgány provádějící audit se pravidelně schází, nejméně jednou za rok, není-li mezi dohodnuto jinak, aby společně posoudily výroční kontrolní zprávu a stanovisko předložené podle článku 105 a vyměnily si názory na další záležitosti týkající se řízení a kontroly přeshraničních programů.

Článek 121

Veřejné zakázky

1. Pro udělení zkazky na dodávky, služby nebo práce se řízení o zadávání zakázek řídí ustanoveními kapitoly 3 části 2 hlavy IV nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a kapitoly 3 části 2 hlavy III nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, jakož i rozhodnutím Komise K(2006) 117 ze dne 24. ledna 2006 o pravidlech a postupech používaných pro zakázky na dodávky, služby a práce financované ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství pro účely spolupráce s třetími zeměmi.

Tato ustanovení se použijí na celém území provádění přeshraničního programu, tj. na území členských států i přijímajících zemí.

2. Ustanovení odstavce 1 jsou obsažena v písemné dohodě uzavřené mezi zúčastněnými zeměmi podle článku 118.

3. Pokud zúčastněné členské státy nerozhodnou jinak, v případě přeshraničních programů prováděných podle přechodných ustanovení uvedených v článku 99 se odstavec 1 nepoužije na část programu prováděnou na území členských států.

Pododdíl 4

Finanční řízení

Článek 122

Společná pravidla pro platby

1. Platby příspěvku z prostředků Společenství vyplácí Komise v souladu s položkami rozpočtu. Každá platba se přiřadí k nejbližšímu otevřenému rozpočtovému závazku.

2. Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku. Provádí se ve prospěch subjektu jmenovaného zúčastněnými zeměmi.

3. Nejpozději do 30. dubna každého roku zašle ověřující orgán Komisi předběžný odhad žádostí o platby pro daný rozpočtový rok a rozpočtový rok následující.

4. Veškeré změny týkající se finančních transakcí mezi Komisí, orgány a subjekty jmenovanými zúčastněnými zeměmi probíhají elektronickou formou. V případě „vyšší moci“, a zejména v případě selhání počítačového systému nebo přerušení trvalého spojení může ověřující orgán přeposlat výkaz výdajů a žádost o platbu v tištěné podobě.

Článek 123

Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku

Průběžné platby a vyplacení konečného zůstatku se vypočítají za použití podílu spolufinancování pro každou prioritní osu ke způsobilým výdajům uvedeným v rámci dané prioritní osy v každém výkazu výdajů, který potvrdit ověřující orgán.

Příspěvek Společenství formou průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku však nesmí být vyšší než veřejný příspěvek a maximální výše pomoci z prostředků Společenství pro každou prioritní osu, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise, kterým byl přeshraniční program schválen.

Článek 124

Výkaz výdajů

1. Všechny výkazy výdajů pro každou prioritní osu zahrnují celkovou částku způsobilých výdajů podle článku 89 vynaložených konečnými příjemci při provádění operací a odpovídající veřejné výdaje, které koneční příjemci zaplatili nebo mají zaplatit podle podmínek, kterými se veřejné výdaje řídí. Výdaje vynaložené konečnými příjemci jsou doloženy příjmovými doklady nebo účetními doklady rovnocenné průkazní hodnoty.

2. Je-li příspěvek z prostředků Společenství vypočítán podle čl. 90 odst. 2, nemá jakýkoli údaj o jiných než veřejných výdajích vliv na splatnou částku vypočítanou na základě žádosti o platbu.

Článek 125

Kumulace plateb předběžného financování a průběžných plateb

Obdobně se použijí ustanovení čl. 40 odst. 5.

Článek 126

Celistvost plateb příjemcům

Obdobně se použijí ustanovení čl. 40 odst. 9.

Článek 127

Použití eura

1. Částky stanovené v předloženém přeshraničním programu zúčastněných zemí, ověřené výkazy výdajů, žádosti o platby a výdaje uvedené ve výroční a závěrečné zprávě o provádění se uvádějí v eurech.

2. Rozhodnutí Komise o přeshraničních programech, závazky a platby Komise jsou uvedeny a uskutečňovány v eurech.

3. U projektů, na kterých se podílejí koneční příjemci v zúčastněných zemích, jež v den žádosti o platbu ještě nepřijaly za svou měnu euro, přepočítají hlavní příjemci částky výdajů v příslušné národní měně na eura.

Částky se převedou na eura za použití měsíčního směnného kurzu uvedeného Komisí v měsíci, během kterého byla žádost o platbu předána řídícímu orgánu hlavního příjemce. Tento kurz Komise každý měsíc elektronicky zveřejňuje.

4. Pokud se euro stane měnou zúčastněné země, bude se postup uvedený v odstavci 3 dále používat pro přepočet všech výdajů, které ověřující orgán zaevidoval v účetnictví před dnem, kdy pevný směnný kurz mezi národní měnou a eurem vstoupil v platnost.

Článek 128

Předběžné financování

1. Jakmile Komise přijme rozhodnutí o schválení přeshraničního programu a přijme zprávu uvedenou v článku 116, vyplatí jedinou předběžnou platbu subjektu, kterého zúčastněné země určí.

Výše předběžné platby činí 25 % výše prvních tří rozpočtových závazků v rámci programu.

V případě potřeby je podle dostupnosti rozpočtových závazků možné předběžné platby vyplatit ve dvou splátkách.

2. Subjekt určený zúčastněnými zeměmi vrátí Komisi celou částku vyplacenou jako předběžnou platbu, jestliže do dvaceti čtyř měsíců od data, kdy Komise vyplatila první část předběžné platby, neobdrží žádnou žádost o platbu v rámci příslušného přeshraničního programu.

Článek 129

Úroky

Obdobně se použijí ustanovení článku 36.

Článek 130

Sladění účtů

Když je přeshraniční program ukončen podle článku 133 musí být částka vyplacená jako předběžné financování na účtech Komise zcela vyúčtována.

Článek 131

Přijatelnost žádostí o platby

1. Každá průběžná platba vyplacená Komisí je podmíněna splněním následujících podmínek:

a)	Komisi musí být odeslána žádost o platbu a výkaz výdajů podle článku 124;

b)	v průběhu celého období nevyplatila Komise pro každou prioritní osu více, než je maximální výše pomoci z prostředků Společenství stanovená v rozhodnutí Komise, kterým byl schválen přeshraniční program;

c)	řídící orgán zaslal Komisi poslední výroční zprávu o provádění podle článku 112;

d)	Komise nevydala odůvodněné stanovisko ohledně nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy u operace nebo operací, pro které jsou v dané žádosti o platbu vykazány výdaje.

2. Není-li splněna jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1, informuje o tom Komise zúčastněné země a řídící orgán ve lhůtě jednoho měsíce, aby mohly být podniknuty kroky k nápravě takové situace.

Článek 132

Datum předložení žádostí o průběžnou platbu a opoždění platby

1. Řídící orgán zasílá Komisi žádost o průběžné platby pro každý přeshraniční program pokud možno třikrát do roka. Aby Komise mohla platbu provést v daném roce, musí být žádost předložena nejpozději dne 31. října.

2. Podle dostupných prostředků a s výhradou pozastavení plateb podle článku 136 provede Komise průběžnou platbu nejpozději dva měsíce po datu, kdy Komise žádost o platbu splňující výše uvedené podmínky článku 131 zaevidovala.

Článek 133

Podmínky pro vyplacení konečného zůstatku

1. Komise vyplatí konečný zůstatek, jestliže:

řídící orgán zašle do 31. března pátého roku následujícím po posledním rozpočtovém závazku žádost o platbu obsahující tyto doklady:

i)	žádost o vyplacení konečného zůstatku a výkaz výdajů podle článku 124,

ii)	závěrečnou zprávu o provádění přeshraničního programu včetně informací uvedených v článku 112,

iii)	prohlášení o ukončení programu podle čl. 105 odst. 1 písm. d) a

b)	Komise nevydala odůvodněné stanovisko ohledně nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy u operace nebo operací, pro které jsou v dané žádosti o platbu vykázány výdaje.

2. Nezaslání některého z dokumentů uvedených v odstavci 1 Komisi má automaticky za následek zrušení konečného závazku podle článku 137.

3. Komise sdělí zúčastněným zemím své stanovisko k obsahu prohlášení o ukončení do pěti měsíců od data jeho doručení.

Prohlášení o ukončení programu se považuje za schválené, pokud k němu Komise nemá ve lhůtě pěti měsíců žádné připomínky.

4. Podle dostupných prostředků vyplatí Komise konečný zůstatek do 45 dnů od toho z následujících dvou dnů, který nastane později:

a)	den schválení závěrečné zprávy podle článku 112 a

b)	den schválení prohlášení o ukončení.

5. Aniž je dotčen odstavec 6, je zůstatek rozpočtového závazku zrušen dvanáct měsíců po vyplacení konečného zůstatku. Přeshraniční program se považuje za ukončený, jakmile nastane jedna z těchto okolností:

a)	vyplacení konečného zůstatku stanoveného Komisí na základě dokladů uvedených v odstavci 1;

b)	vystavení dluhopisu na částky, které Komise neoprávněně vyplatila zúčastněným zemím v souvislosti s přeshraničním programem;

c)	zrušení konečného zůstatku rozpočtového závazku.

Komise sdělí zúčastněným zemím datum ukončení přeshraničního programu ve lhůtě dvou měsíců.

6. Nehledě na výsledky auditů provedených Komisí nebo Evropským účetním dvorem může být konečný zůstatek, který Komise pro přeshraniční program vyplatila, upraven do devíti měsíců od data úhrady nebo, jestliže je zůstatek záporný a má být uhrazen zúčastněnou zemí, do devíti měsíců od data vystavení dluhopisu. Taková změna zůstatku nemá vliv na datum ukončení přeshraničního programu, jak je stanoveno v odstavci 5.

Článek 134

Dostupnost dokladů

1. Aniž jsou dotčena pravidla, kterými se řídí státní podpora podle článku 87 Smlouvy, zajistí řídící orgán, aby byly všechny podpůrné dokumenty týkající se výdajů a auditů v rámci dotčeného přeshraničního programu k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu tří let po ukončení přeshraničního programu, jak je uvedeno v čl. 133 odst. 5.

Toto období se přeruší buď v případě soudního řízení nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.

2. Dokumenty jsou skladovány ve formě originálů nebo kopií s ověřením jejich pravosti na běžně přijímaných nosičích dat.

3. Řídící orgán vede záznam o subjektech, které uchovávají originály podpůrných dokumentů souvisejících s výdaji a kontrolami, jež obsahují:

a)	doklady, které se vztahují na jednotlivé vzniklé a vykázané výdaje a platby uskutečněné v rámci pomoci a požadované jako podklady pro audit, včetně dokladů, které prokazují skutečné dodání spolufinancovaných produktů nebo služeb;

b)	zprávy a doklady vztahující se ke kontrolám, které provedly subjekty uvedené v článku 102.

4. Řídící orgán zajistí, aby byly doklady uvedené v odstavci 1 k dispozici ke kontrole a výpisy z nich či jejich kopie doručeny pověřeným osobám a subjektům, a to alespoň pověřeným pracovníkům řídícího a ověřujícího orgánu, zprostředkujících subjektů, orgánu provádějícího audit, pověřeným úředníkům Komise a jejich pověřeným zástupcům.

5. Za běžně přijímané nosiče dat podle odstavce 2 se považují:

a)	fotokopie originálů dokladů;

b)	mikrofiše originálů dokladů;

c)	elektronické podoby originálů dokladů;

d)	doklady existující pouze v elektronické podobě.

6. Vnitrostátní orgány stanoví postup ověřování souladu dokladů uchovávaných na běžně přijímaných nosičích dat s originály dokladů, který zajistí, aby uchovávané verze splňovaly podmínky vnitrostátních právních předpisů a byly pro účely auditu spolehlivé.

7. Pokud doklady existují pouze v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy splňovat schválené bezpečnostní normy, které zajišťují, že uchovávané doklady splňují podmínky vnitrostátních právních předpisů a jsou spolehlivé pro účely auditu.

Článek 135

Přerušení lhůty splatnosti

1. Schvalující osoba může přerušit lhůtu splatnosti ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 na dobu max. šesti měsíců, jestliže:

a)	zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídících a kontrolních systémů;

b)	pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v ověřeném výkazu výdajů se váže na závažnou nesrovnalost, která nebyla napravena.

2. Zúčastněným zemím a ověřujícímu orgánu budou neprodleně sděleny důvody přerušení. Přerušení bude ukončeno, jakmile zúčastněné země přijmou nezbytná opatření.

Článek 136

Pozastavení plateb

1. Komise může pozastavit všechny nebo část průběžných plateb na úrovni prioritních os nebo programů, jestliže:

a)	je v řídícím a kontrolním systému programu závažný nedostatek, který má vliv na spolehlivost procesu ověřování plateb a pro jehož odstranění nebyla přijata nápravná opatření, nebo

b)	výdaje v ověřeném výkazu výdajů se váží k závažné nesrovnalosti, která nebyla napravena, nebo

c)	zúčastněné země závažným způsobem porušily své povinnosti podle článku 114.

2. Komise se může rozhodnout, že pozastaví všechny průběžné platby nebo jejich část poté, co dala zúčastněné zemi možnost předložit do dvou měsíců své připomínky.

3. Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, jakmile zúčastněné země přijmou nezbytná opatření, a tím zrušení pozastavení umožní. Nepřijmou-li zúčastněné země požadovaná opatření, může Komise rozhodnout o zrušení celého příspěvku Společenství na program nebo jeho části podle článku 138.

Článek 137

Automatické zrušení závazků

Automatické a konečné zrušení jakékoli části rozpočtového závazku v rámci přeshraničního programu se řídí ustanoveními čl. 166 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Článek 138

Finanční opravy a nesrovnalosti

1. Pro účely finančních oprav se obdobně použijí ustanovení článků 98, 99, 100, 101 a 102 nařízení (ES) č. 1083/2006.

2. Pro účely nesrovnalostí se obdobně použijí ustanovení článků 27 až 34 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 (13), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1083/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006.

Oddíl 3

Přeshraniční programy mezi přijímajícími zeměmi

Pododdíl 1

Řídící a kontrolní systémy

Článek 139

Struktury a orgány

1. V rámci každého přeshraničního programu zřídí každá zúčastněná přijímající země provozní strukturu pro tu část programu, která se příslušné země týká.

2. Povinnosti provozních struktur zahrnují přípravu přeshraničních programů v souladu článkem 91.

3. Provozní struktury zúčastněných přijímajících zemí při tvorbě programů a při provádění příslušného přeshraničního programu úzce spolupracují.

4. V rámci každého přeshraničního programu prováděného mezi přijímajícími zeměmi zřídí příslušné provozní struktury společný technický sekretariát, který je nápomocen provozním strukturám a společnému monitorovacímu výboru uvedenému v článku 142 při provádění jejich příslušných úkolů.

Společný technický sekretariát může zřídit svou pobočku v každé ze zúčastněných zemích.

5. V případě decentralizovaného řízení se pro úkoly a odpovědnost provozních struktur obdobně použijí ustanovení článku 28. Kromě toho se použijí tato ustanovení:

a)	Provozní struktury v každé zúčastněné přijímající zemi zahrnují jednu prováděcí agenturu založenou v rámci státní správy nebo pod jejím přímým řízením.

Vnitrostátní schvalující osoba v každé zúčastněné přijímající zemi navrhne po konzultaci s národním koordinátorem NPP osobu odpovědnou za schvalování programů, která řídí prováděcí agenturu.

V případě osob odpovědných za schvalování programů se jedná o úředníky státní správy přijímající země. Tato osoba je odpovědná za činnost prováděcí agentury.

c)	Prováděcí agentury jsou odpovědné za nabídková řízení, uzavírání smluv, účtování plateb a aspekty podávání finančních zpráv týkajících se zakázek na služby, dodávek, práce a grantů pro příslušnou část přeshraničního programu v dotčené zemi.

Případně se obdobně použijí ustanovení článku 76.

6. V případě centralizovaného řízení jsou úkoly a odpovědnost provozních struktur definované v příslušných přeshraničních programech s výjimkou nabídkových řízení, uzavírání smluv a plateb, které jsou odpovědností Komise.

Článek 140

Úloha Komise při výběru operací

1. V případě centralizovaného řízení Komise:

a)	schvaluje kritéria výběru operací financovaných v rámci přeshraničního programu;

b)	potvrzuje výzvy k předkládání návrhů a pokyny pro žadatele před jejich zveřejněním;

c)	případně potvrzuje složení řídícího výboru pověřeného výběrem operací;

d)	formálně potvrzuje operace vybrané společným monitorovacím výborem podle článku 142. Ve všech případech si Komise ponechává právo konečného schválení operace, která byla pro financování vybrána.

2. V případě decentralizovaného řízení je právo Komise na provedení kontroly ex ante při výběru operací stanoveno v rozhodnutí Komise o svěření řídících pravomocí podle čl. 14 odst. 3.

Pododdíl 2

Hodnocení a sledování

Článek 141

Hodnocení

Obdobně se použije článek 109. V případě centralizovaného řízení je však za provádění hodnocení podle čl. 109 odst. 3 odpovědná Komise. V takovém případě se nepoužijí ustanovení čl. 109 odst. 4 a čl. 109 odst. 5.

V případě přeshraničních programů prováděných mezi přijímajícími zeměmi rozhodne o nutnosti předběžného hodnocení uvedeného v čl. 109 odst. 2 Komise po dohodě se zúčastněnými přijímacími zeměmi, přičemž vezme v úvahu prostředky Společenství přidělené na program a zásadu proporcionality. Následné hodnocení je možné provést za podpory Komise.

V případě decentralizovaného řízení může Komise provádět jakákoli průběžná ad hoc hodnocení přeshraniční programů, pokud to považuje za nutné.

Článek 142

Společný monitorovací výbor

1. V případě přeshraničního programu prováděného mezi zúčastněnými přijímající zeměmi zřídí tyto země společný monitorovací výbor pro každý přeshraniční program. Tento společný monitorovací výbor plní roli odvětvového monitorovacího výboru podle článku 59. Odchylně od čl. 59 odst. 1 je společný monitorovací výbor zřízen v průběhu tří měsíců od vstupu v platnost první dohody o financování vztahující se k tomuto programu.

Společný monitorovací výbor se schází z iniciativy zúčastněných zemí nebo Komise nejméně dvakrát do roka.

2. Za účelem plnění svého poslání podle tohoto nařízení vypracuje každý společný monitorovací výbor svůj jednací řád v souladu s mandátem společného monitorovacího výboru stanoveného Komisí a v institucionálním, právním a finančním rámci dotčených zúčastněných zemí. Tento svůj jednací řád přijme.

3. Společnému monitorovacímu výboru předsedá zástupce jedné ze zúčastněných zemí.

Každá zúčastněná země jmenuje do společného monitorovacího výboru své zástupce, včetně zástupců provozní struktury odpovědné za program. Pokud jde o složení společného monitorovacího výboru, respektují zúčastněné země ustanovení článku 87.

4. Komise se účastní práce společného monitorovacího výboru jako poradce.

5. Společný monitorovací výbor se přesvědčí o účinnosti a kvalitě provádění přeshraničního programu v souladu s následujícími ustanoveními:

a)	posuzuje a schvaluje kritéria výběru operací financovaných v rámci přeshraničního programu a schválí všechny úpravy těchto kritérií podle potřeb tvorby programu;

b)	pravidelně kontroluje dosažený pokrok při plnění specifických cílů přeshraničního programu na základě dokumentů předložených provozními strukturami zúčastněných přijímajících zemí;

c)	posuzuje výsledky provádění, zvláště dosahování cílů stanovených pro každou prioritní osu, a hodnocení provedená podle čl. 57 odst. 4 a článku 141;

d)	posuzuje výroční a závěrečné zprávy o provádění podle článku 144;

e)	je případně informován o výroční zprávě nebo zprávách o auditorské činnosti uvedených v čl. 29 odst. 2 písm. b) první odrážce a o všech připomínkách, které k nim po jejich posouzení může Komise mít;

f)	je odpovědný za výběr operací; tento úkol však může delegovat na řídící výbor;

g)	může navrhnout jakoukoli úpravu nebo přezkoumání přeshraničního programu, která by umožnila dosažení cílů uvedených v čl. 86 odst. 2 nebo zlepšila jeho řízení včetně finančního řízení;

h)	posuzuje a schvaluje jakékoli návrhy na změnu obsahu přeshraničního programu.

Článek 143

Společné úkoly provozních struktur a společného monitorovacího výboru

Provozní struktury zúčastněných přijímajících zemí a společný monitorovací výbor zajistí kvalitní provádění přeshraničního programu. Monitorují provádění na základě ukazatelů uvedených v čl. 94 odst. 1 písm. d) a v případě decentralizovaného řízení na základě finančních ukazatelů uvedených v přeshraničním programu.

Článek 144

Výroční zpráva a závěrečná zpráva o provádění

1. Provozní struktury přijímajících zemí podílejících se na přeshraničním programu zasílají Komisi a příslušnému národnímu koordinátorovi NPP výroční zprávu a závěrečnou zprávu o provádění přeshraničního programu poté, co ji posoudil společný monitorovací výbor.

V případě decentralizovaného řízení jsou zprávy zasílány také příslušným vnitrostátním schvalujícím osobám.

Výroční zpráva je předkládána do 30. června každého roku, a to poprvé ve druhém roce po schválení přeshraničního programu.

Závěrečná zpráva se předkládá nejpozději 6 měsíců po ukončení přeshraničního programu.

2. Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují tyto informace:

a)	pokrok dosažený při provádění přeshraničního programu a priorit ve vztahu ke specifickým a ověřitelným cílům, v rámci možností s kvantifikací a za použití ukazatelů uvedených v čl. 94 odst. 1 písm. d) na úrovni prioritní osy;

b)	podrobné informace o finančním provádění přeshraničního programu;

opatření přijatá provozními strukturami a/nebo společným monitorovacím výborem k zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména:

i)	opatření pro monitorování a hodnocení včetně opatření pro sběr údajů,

ii)	shrnutí všech závažných problémů zjištěných při provádění přeshraničního programu a veškerých přijatých opatřeních,

iii)	využití technické pomoci;

d)	opatření přijatá pro poskytování informací a zveřejnění přeshraničního programu;

Informace uvedené v písm. a) až d) tohoto odstavce je možné případně předložit souhrnně.

Informace uvedené v bodě b) jsou zahrnuty ve zprávách pouze v případě decentralizovaného řízení.

Informace uvedené v písm. c) není nutné uvádět, pokud nedošlo od předchozí zprávy k žádné významné změně.

Pododdíl 3

Finanční řízení

Článek 145

Granty

Po výběru společných operací podle článku 95 přidělí provozní struktury v případě decentralizovaného řízení a Komise v případě centralizovaného řízení grant hlavnímu příjemci dotčené zúčastněné přijímající země.

Článek 146

Platné předpisy

V případě decentralizovaného řízení se použijí ustanovení čl. 79 odst. 1, 2 a 3 a článku 80.

HLAVA III

SLOŽKA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ

KAPITOLA I

Předmět pomoci a způsobilost

Oddíl 1

Složka pro regionální rozvoj

Článek 147

Oblasti a formy pomoci

1. V rámci složky pro regionální rozvoj je možné financovat operace zaměřené na tyto priority:

a)	dopravní infrastruktura, zejména propojení a interoperabilita národních sítí a národních a transevropských sítí;

ekologická opatření související s nakládáním s odpadem, dodávkou vody, čištěním městských odpadních vod a kvalitou ovzduší; čištění kontaminované půdy a kontaminovaných lokalit; oblasti související s udržitelným rozvojem a přinášející ekologické výhody, zejména energetickou účinnost a obnovitelnou energii;

operace zvyšující regionální konkurenceschopnost a výrobní prostředí a podporující vytváření a zajištění udržitelné zaměstnanosti, které zahrnují zejména:

i)	poskytování obchodních a technologických služeb podnikům, zejména v oblasti řízení, průzkumu trhu a vytváření sítí v oblasti vývoje,

ii)	přístup a využívání informací a komunikačních technologií,

iii)	podporu technického vývoje, výzkumu a inovací, včetně spolupráce s terciárním vzděláváním, výzkumnými ústavy a výzkumnými a technologickými středisky,

iv)	rozvoj obchodních sítí a skupin,

v)	tvorbu a rozvoj finančních nástrojů, které usnadňují přístup k revolvingovému financování prostřednictvím rizikového kapitálu, půjček a záručních fondů,

vi)	poskytování místní infrastruktury a místních služeb usnadňujících zakládání, rozvoj a rozšiřování nových a stávajících podniků,

vii)	infrastrukturu vzdělávání a v případě potřeby odborné přípravy v oblasti regionálního rozvoje v úzké koordinaci se složkou pro rozvoj lidských zdrojů.

2. V rámci této složky je možné poskytnout technickou pomoc na předběžné studie a technickou podporu související se způsobilou činností, včetně činnosti potřebné pro jejich provádění.

Z technické pomoci je možné také financovat činnost spojenou s přípravou, řízením, monitorováním, hodnocením, podáváním a získáváním informací a kontrolou, jakož i činnost směřující k posílení administrativní kapacity pro provádění pomoci podle nařízení NPP v rámci této složky.

Článek 148

Způsobilost výdajů

1. Výdaje podle této složky jsou způsobilé, pokud byly skutečně uhrazeny, a to po podpisu dohody o financování následující po přijetí příslušného programu. V případě velkých projektů uvedených v článku 157 nejsou výdaje způsobilé až do rozhodnutí Komise, kterým se velký projekt schválí podle čl. 157 odst. 3.

2. Kromě pravidel uvedených v čl. 34 odst. 3 nejsou způsobilé tyto náklady:

a)	náklady na údržbu a pronájem;

b)	odpisové náklady za infrastruktury.

Článek 149

Míra podpory a výše příspěvku Společenství

1. Pro účely této složky vycházejí způsobilé náklady uvedené v čl. 38 odst. 1 z veřejných výdajů.

2. Příspěvek Společenství nesmí na úrovni prioritní osy přesáhnout limit ve výši 75 % způsobilých výdajů. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může být tento limit vzhledem k rozsahu prioritní osy zvýšen na 85 %.

3. Na žádnou operaci nelze použít vyšší podíl spolufinancování než je podíl vztahující se k dotčené prioritní ose.

Článek 150

Projekty nesoucí příjmy

1. Pro účely této složky znamená projekt nesoucí příjmy jakoukoli operaci navrženou pro předvstupní pomoc zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž použití platí uživatelé přímý poplatek, a která tudíž tvoří příjem; nebo jakoukoli operaci zahrnující prodej nebo pronájem půdy nebo budovy.

2. Veřejné výdaje na projekty nesoucí příjmy použité pro výpočet příspěvku Společenství v souladu s článkem 149 se rovnají rozdílu mezi aktualizovanou (eskontovanou) hodnotou investičních nákladů navrhovaného projektu a aktualizovanou hodnotou čistých příjmů vypočítanou odečtením provozních nákladů od celkových příjmů z investic, od investic za příslušné referenční období v závislosti na finančních ukazatelích projektu.

3. Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé veškeré investiční náklady, čistý příjem se přidělí v poměrné výši ke způsobilým a nezpůsobilým částem investičních nákladů.

4. Při výpočtu zohlední provozní struktura příslušné referenční období pro kategorii dotčené investice, kategorii projektu, obvykle předpokládanou výnosnost kategorie dotčené investice, použití zásady, že znečištění platí jeho původce, a případně úvahy cenové dostupnosti, zejména v odvětví životního prostředí.

Oddíl 2

Složka pro rozvoj lidských zdrojů

Článek 151

Oblasti a formy pomoci

1. Složka pro rozvoj lidských zdrojů přispívá k upevňování hospodářské a sociální soudržnosti a k prioritám evropské strategie zaměstnanosti v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy a sociálního začlenění.

2. Rozsah této složky zahrnuje zejména pomoc osobám a zaměřuje se na níže uvedené priority, jejichž přesná kombinace a koncentrace závisí na hospodářských a sociálních zvláštnostech každé přijímající země:

zvyšování přizpůsobivosti pracovníků, podniků a podnikatelů s cílem zlepšit přípravu na hospodářské změny a jejich zvládnutí, zejména prostřednictvím podpory:

i)	celoživotního vzdělávání a zvýšených investic podnikatelů a pracovníků do lidských zdrojů,

ii)	navrhování a šíření inovačních a produktivnějších forem organizace práce;

podpora přístupu k zaměstnání a trvalého začlenění uchazečů o práci a neaktivních osob do trhu práce, prevence nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mládeže, podporování aktivního stárnutí a prodlužování pracovního života a zvyšování účasti na trhu práce, zejména podporou:

i)	zakládání, modernizace a posilování orgánů působících na trhu práce,

ii)	provádění aktivních a preventivních opatření pro včasné zjištění potřeb,

iii)	zlepšení přístupu k zaměstnání a zvýšení trvalé účasti a postupu žen v zaměstnání,

iv)	zvýšení účasti přistěhovalců v zaměstnání, a tím prohloubení jejich sociálního začlenění,

v)	usnadňování geografické a profesní mobility pracovníků a integrace přeshraničních trhů práce;

prohloubení sociálního začlenění a integrace znevýhodňovaných osob s cílem jejich trvalé integrace v zaměstnání a boj proti všem formám diskriminace na trhu práce, zejména podporou:

i)	cest k integraci a opětovného nástupu znevýhodňovaných osob do zaměstnání,

ii)	akceptace rozmanitosti na pracovišti a boje proti diskriminaci;

d)	partnerství, paktů a iniciativ vytvářením sítí příslušných subjektů, například sociálních partnerů a nevládních organizací, na úrovni členských států, na regionální a místní úrovni s cílem podnítit reformy v oblasti zaměstnanosti a začleňování do trhu práce;

rozšiřování a zlepšování investic do lidského kapitálu, zejména podporou:

i)	navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost a zvyšovat význam trhu práce,

ii)	zvýšené celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě,

iii)	rozvoje lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací,

iv)	budování kontaktů mezi institucemi vyššího vzdělávání, výzkumnými a technologickými středisky a podniky;

posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni, a případně sociálních partnerů a nevládních organizací, za účelem podpory reforem a řádné správy věcí veřejných v oblasti zaměstnanosti, odborného vzdělávání a sociálních záležitostí.

3. Z iniciativy přijímající země je možné v rámci této složky poskytnout technickou pomoc v oblasti přípravy, řízení, monitorování, administrativy, poskytování informací, hodnocení a kontroly programu a na přípravnou činnost na budoucí správu evropských strukturálních fondů.

4. Pomoc je zaměřena na tyto politiky a činnosti, které mají schopnost působit jako katalyzátor změn politiky a které posilují řádnou správu věcí veřejných a partnerství.

Článek 152

Způsobilost výdajů

1. Pro operace spadající do působnosti článku 151 mohou být způsobilé tyto náklady:

odpisové náklady splňující tyto kumulativní podmínky:

i)	na pořízení související investice nebyl použit žádný státní grant ani grant Společenství,

ii)	odpisové náklady jsou vypočítány za použití příslušných platných vnitrostátních účetních pravidel,

iii)	náklady se vztahují výlučně na období spolufinancování dané operace;

b)	v případě grantů – nepřímé náklady vykázané v paušálním základě do 20 % přímých nákladů na operaci za předpokladu, že vznikly v souladu s vnitrostátními předpisy, včetně účetních pravidel;

nákup nábytku, vybavení, úprava a modernizace stávajících infrastruktur, jestliže:

i)	daná výše souvisejících operací je v rámci této složky omezena 15 % limitem financování podle nařízení NPP pro každou prioritní osu programu či programů,

ii)	investice jsou nezbytné pro uspokojivé provádění programu či programů v rámci této složky a přispějí ke zvýšení dopadu pomoci,

iii)	provedené posouzení, za které je odpovědná provozní struktura, ukázalo, že koupě je z hlediska nejlepšího zhodnocení finančních prostředků výhodnější než jiná řešení.

2. Odchylně od čl. 34 odst. 3 mohou být způsobilé také tyto náklady:

a)	daně, včetně daně z přidané hodnoty, nejsou-li žádným způsobem vratné a je-li stanoveno, že je hradí konečný příjemce;

b)	provozní náklady, včetně nákladů na pronájem, které se vztahují výlučně na období spolufinancování operace;

c)	pronájem nebo leasing, jestliže se vztahují výlučně na období spolufinancování operace a jsou-li z pohledu nejlepšího zhodnocení finančních prostředků výhodnější než jiná řešení.

Článek 153

Míra podpory a výše příspěvku Společenství

1. Pro účely této složky vycházejí způsobilé náklady uvedené v čl. 38 odst. 1 buď z veřejných výdajů nebo celkových výdajů, přičemž tato volba se vztahuje na celý dotčený program.

2. Příspěvek Společenství nesmí přesáhnout limit ve výši 85 % způsobilých výdajů na úrovni prioritní osy.

3. Na žádnou operaci nelze použít vyšší podíl spolufinancování než je podíl vztahující se k dotčené prioritní ose.

KAPITOLA II

Tvorba programů

Článek 154

Strategický soudržný rámec

1. Přijímající země stanoví na základě víceletého orientačního plánovacího dokumentu strategický soudržný rámec, který musí být projednán s Komisí. Strategický soudržný rámec představuje referenční dokument pro tvorbu programů v rámci složky pro regionální rozvoj a složky pro rozvoj lidských zdrojů.

2. Strategický soudržný rámec zahrnuje:

a)	stručnou analýzu, zdůraznění silných a slabých stránek, možností a ohrožení ve způsobilých odvětvích a tematické priority v rámci složek pro regionální rozvoj a pro rozvoj lidských zdrojů, do kterých přijímající země zamýšlí směřovat svou pomoc;

b)	popis cílů, které mají být v rámci složek pro regionální rozvoj a pro rozvoj lidských zdrojů dosaženy v souladu s příslušnými prioritami členského státu a Společenství a stanovených v prvním víceletém plánovacím dokumentu;

c)	výčet programů se stručným popisem hlavních prioritních os každého programu;

d)	orientační rozdělení finančních prostředků na jednotlivé programy na období tří let v souladu s víceletým orientačním finančním rámcem, víceletým orientačním plánovacím dokumentem a orientační rozpočtovou bilancí jednotlivých programů pro následující roky rámci každé složky.

3. Strategický soudržný rámec obsahuje ještě případně ustanovení o:

a)	koordinaci s jinými národními programy financovanými mezinárodními finančními institucemi nebo jiné příslušné externí pomoci;

b)	koordinaci s jinými složkami NPP, zejména složkou pro rozvoj venkova.

4. Strategický soudržný rámec je předpokladem pro schválení programů v rámci složek pro regionální rozvoj a pro rozvoj lidských zdrojů. Předkládá se Komisi před nebo nejpozději společně s předložením prvního programu v rámci těchto složek ke schválení.

5. Strategický soudržný rámec navrhuje strategický koordinátor a plnou odpovědnost za něj nese národní koordinátor NPP.

Článek 155

Operační programy

1. Pomoc je prováděna prostřednictvím víceletých operačních programů. Tyto operační programy navrhují provozní struktury. Jsou sestavovány v úzké spolupráci s Komisí a příslušnými subjekty a schváleny rozhodnutím Komise podle čl. 8 odst. 1.

2. Operační programy obsahují:

a)	posouzení střednědobých potřeb a cílů se zdůrazněním silných a slabých stránek, možností a možného ohrožení pro způsobilá odvětví, témata a regiony;

b)	přehled konzultací s příslušnými sociálními a hospodářskými partnery a případně se zástupci občanské společnosti;

c)	popis vybraných strategických priorit s ohledem na strategický soudržný rámec a odvětvové, tematické a/nebo zeměpisné mechanismy koncentrace pomoci, jakož i výsledky předběžného hodnocení podle čl. 57 odst. 4 a článku 166;

informace o prioritních osách, souvisejících opatření a jejich zvláštních cílech. Tyto cíle jsou kvantifikovány případně s použitím omezeného počtu výsledkových ukazatelů. Tyto ukazatele umožní určit pokrok při provádění vybraných opatření, včetně účinnosti cílů spojených s prioritní osou nebo opatřeními;

e)	v případě, kdy se plánuje provést některá opatření formou režimu pomoci pro podniky, popíší se související způsoby;

popis operací technické pomoci, které budou v rámci zvláštní prioritní osy uskutečněny. Podpora Společenství pro tuto prioritní osu může představovat až 6 % příspěvku Společenství přiděleného na operační program. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech s ohledem na rozsah programu může tato výše dosáhnout i 10 %:

g)	u každého opatření označení příslušných konečných příjemců, očekávané způsoby výběru a možná zvláštní kritéria výběru;

finanční přehled, ve kterém bude pro každý rok financovaný v rámci platného víceletého orientačního finančního rámce, pro každou prioritní osu a orientačně pro každé související opatření uvedena:

i)	celková výše příspěvku Společenství,

ii)	vnitrostátní příspěvek případně s identifikací jiných externích příspěvků. Je-li příspěvek Společenství v rámci složky pro rozvoj lidských zdrojů vypočítán s ohledem na celkové výdaje, je v tabulce uvedeno orientační rozdělení vnitrostátního příspěvku na veřejné a soukromé složky,

iii)	výsledná výše příspěvku Společenství;

i)	navrhované ukazatele a způsoby hodnocení a monitorování, včetně orientační činnosti hodnocení a načasování;

j)	v případě složky pro regionální rozvoj orientační seznam velkých projektů spolu s jejich technickými a finančními prvky, včetně plánovaných finančních zdrojů a orientačních harmonogramů jejich provádění;

k)	popis příslušných struktur a orgánů pro řízení a kontrolu operačního programu podle článků 21 až 26, 28, 29 a 31.

Článek 156

Revize operačních programů

1. Z iniciativy přijímající země nebo Komise je možné operační programy znovu posoudit a jejich zbývající část případně upravit. Takový přezkum může nastat zejména v těchto případech:

a)	v důsledku významných sociálně-ekonomických změn;

b)	za účelem většího nebo odlišného zohlednění hlavních změn v prioritách Společenství nebo národních prioritách;

c)	na základě roční revize víceletého orientačního plánovacího dokumentu;

d)	vzhledem k hodnocením podle čl. 166 odst. 2;

e)	na základě potíží s prováděním.

2. Rozhodnutí Komise týkající se žádosti o revizi jakéhokoli operačního programu bude přijato co nejdříve po jejím předložení strategickým koordinátorem v koordinaci s národním koordinátorem NPP.

3. Znamená-li revize operačního programu uvedená v odstavci 1 rozšíření způsobilého rozsahu tohoto programu, jsou veškeré dodatečné výdaje s tím spojené způsobilé ode dne přijetí rozhodnutí Komise.

Článek 157

Velké projekty v rámci složky pro regionální rozvoj

1. Jako součást operačního programu je možné v rámci složky pro regionální rozvoj financovat velké projekty.

2. Velký projekt zahrnuje řadu prací, činností nebo služeb a jeho cílem je dosažení jasného a nedělitelného úkolu přesné ekonomické nebo technické povahy, který jasně definuje cíle a jehož celkové náklady převyšují 10 milionů EUR.

3. Velké projekty předkládá ke schválení Komisi příslušná provozní struktura. Rozhodnutí o schválení projektu definuje fyzický objekt a způsobilé výdaje, pro které platí podíl spolufinancování pro prioritní osu. Po rozhodnutí následuje dvoustranná dohoda s přijímající zemí, která tyto prvky stanoví.

4. Při předložení velkého projektu Komisi jí provozní struktura poskytne tyto informace:

a)	informace o subjektu odpovědném za provádění;

b)	informace o povaze investice a popis jejího finančního objemu a umístění;

c)	výsledky studií proveditelnosti;

d)	harmonogram provádění projektu před ukončením příslušného operačního programu;

posouzení celkové socioekonomické vyváženosti operace vycházející z analýzy efektivnosti nákladů, včetně posouzení rizik a očekávaného dopadu na dotčené odvětví, na socioekonomickou situaci přijímající země a, znamená-li operace přenesení aktivit z jednoho regionu v členském státě, socioekonomický dopad na tento region;

f)	analýzu dopadu na životní prostředí;

g)	finanční plán s uvedením očekávaných celkových finančních příspěvků a plánovaného příspěvku podle nařízení NPP a z jiných externích zdrojů. Finanční plán zdůvodňuje potřebu příspěvku v rámci NPP na základě analýzy finanční životaschopnosti.

KAPITOLA III

Provádění

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 158

Výběr operací

1. Všechny operace, které nepředstavují velké projekty a které provádějí jiní koneční příjemci než vnitrostátní veřejné subjekty, jsou vybírány formou výzvy k předkládání návrhů. Výběrová kritéria stanoví provozní struktura a zveřejní je společně s výzvou k předkládání návrhů.

2. Provozní struktura zřídí pro každou výzvu výbor pro výběr operací, který zanalyzuje a vybere návrhy a své výsledky doporučí provozní struktuře.

Provozní struktura se rozhodne, zda výsledky výběru schválí a uvede důvody svého rozhodnutí.

Složení výboru pro výběr operací a jeho způsob fungování jsou definovány v příslušné dohodě o financování.

Článek 159

Nástroje finančního inženýrství

1. Jako součást operačního programu je možné z příspěvku Společenství financovat výdaje související s operací, již tvoří příspěvky na podporu nástrojů finančního inženýrství pro podniky, např. fondů rizikového kapitálu, záručních a úvěrových fondů. Upřednostněny jsou malé a střední podniky.

2. Podrobná pravidla provádění jsou stanovena v dohodě o financování, jejíž uzavření následuje po přijetí operačního programu, kterým se stanoví příspěvek Společenství na nástroje finančního inženýrství.

Oddíl 2

Finanční řízení

Článek 160

Platby

1. Aniž je dotčen čl. 40 odst. 5, kombinace plateb předběžného financování a průběžného financování nesmí celkem překročit 90 % příspěvku Společenství stanoveného ve finančním přehledu operačních programů.

2. Všechny změny týkající se finančních transakcí mezi Komisí a orgány a subjekty uvedenými v článku 21 probíhají elektronickou cestou, jak je uvedeno v dohodě o financování.

3. Kromě ustanovení článku 42 představují platby předběžného financování 30 % příspěvku Společenství na první tři roky dotčeného programu a jsou vyplaceny, jakmile jsou splněny podmínky čl. 42 odst. 1. V případě potřeby je podle dostupnosti rozpočtových závazků možné předběžné platby vyplatit ve dvou splátkách.

Článek 161

Přijatelnost žádostí o platby

1. V případě žádosti o předběžnou platbu se kromě ustanovení čl. 43 odst. 1 použijí ustanovení tohoto odstavce pro složky pro regionální rozvoj a pro rozvoj lidských zdrojů.

Žádost o platbu nelze přijmout, jestliže byly platby pozastaveny podle článku 163. Žádost o platbu musí potvrdit, že jsou splněny všechny požadavky uvedené v čl. 43 odst. 1 a v tomto odstavci.

Ověřený výkaz výdajů podle čl. 43 odst. 1 je sestaven podle prioritních os a opatření. Vnitrostátní schvalující osoba potvrdí, že výkaz výdajů je přesný, pochází ze spolehlivých účetních systémů a je založen na ověřitelných podkladech. Vnitrostátní schvalující osoba zašle tento doklad Komisi společně s:

a)	potvrzením, že vykázané výdaje jsou v souladu s platnými předpisy Společenství a příslušného státu a byly vynaloženy v souvislosti s operacemi vybranými pro financování podle kritérií použitelných pro program a shodných s příslušnými platnými předpisy Společenství a daného státu;

b)	elektronickým seznamem operací podle opatření a příslušných výdajů, včetně příspěvku podle nařízení NPP, veřejného příspěvku dotčeného státu a případných soukromých příspěvků;

c)	podrobnostmi o částkách, které mají být vráceny po zrušení celého příspěvku Společenství na určitou operaci nebo jeho části;

d)	objemem finančních prostředků Společenství na eurovém účtu příslušné složky v den posledního zápisu na straně má dáti, ke kterému se tento výpis vztahuje, a úroky z nich.

2. V případě žádosti o vyplacení konečného zůstatku se v případě složek pro regionální rozvoj a pro rozvoj lidských zdrojů kromě ustanovení čl. 45 odst. 1 použijí ustanovení tohoto odstavce.

K přijetí žádosti o platbu musí být příspěvek Společenství podle prioritní osy v souladu s finančním přehledem operačního programu.

Ověřený výkaz výdajů podle čl. 45 odst. 1 sestavuje vnitrostátní schvalující osoba a zasílá ji Komisi v souladu s požadavky odstavce 1 tohoto článku.

Komise vyrozumí přijímající zemi o svých závěrech, pokud jde o obsah stanoviska orgánu provádějícího audit podle čl. 45 odst. 1 písm. c). Toto stanovisko se považuje za schválené, pokud k němu Komise nemá ve lhůtě pěti měsíců po jeho obdržení žádné připomínky.

Článek 162

Platební lhůty

1. Národní fond zajistí, aby byly žádosti o průběžné platby v rámci každého operačního programu Komisi zasílány třikrát do roka. Aby mohla Komise provést platbu v daném roce, musí být žádost předložena do 31. října daného roku.

2. Podle dostupných prostředků provede Komise průběžnou platbu nejpozději dva měsíce ode dne, kdy zaevidovala žádost o platbu splňující podmínky uvedené v čl. 43 odst. 1 a čl. 161 odst. 1.

3. Podle dostupných prostředků vyplatí Komise konečný zůstatek, jakmile jsou splněny tyto podmínky:

a)	Komise schválila závěrečnou odvětvovou zprávu o provádění podle ustanovení čl. 169 odst. 4 a 5.

b)	Komise přijala stanovisko orgánu provádějícího audit podle čl. 45 odst. 1 písm. c) a související zprávu o činnosti podle čl. 29 odst. 2 písm. b) první odrážky.

4. Schvalující osoba může přerušit lhůtu splatnosti ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 na dobu max. šesti měsíců, jestliže:

a)	zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídících a kontrolních systémů nebo

b)	schvalující osoba pověřená Komisí musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v ověřeném výkazu výdajů se váže na závažnou nesrovnalost, která nebyla napravena, nebo

c)	je zapotřebí objasnit údaje uvedené ve výkazu výdajů.

Národní koordinátor NPP a vnitrostátní schvalující osoba jsou neprodleně informováni o důvodech přerušení. Přerušení bude ukončeno, jakmile zúčastněná země přijme nezbytná opatření.

Článek 163

Pozastavení plateb

Ustanovení článku 46 se použijí pro všechny průběžné platby nebo jejich části na úrovni prioritních os nebo programů.

Článek 164

Ukončení programu

1. Operační program je ukončen podle ustanovení čl. 47 odst. 1, přičemž vyplacení konečného zůstatku určí Komise na základě dokladů uvedených v čl. 45 odst. 1 a čl. 161 odst. 2.

Komise vyrozumí zúčastněnou zemi o datu ukončení operačního programu.

2. Nehledě na výsledky auditů provedených Komisí nebo Evropským účetním dvorem může být konečný zůstatek, který Komise vyplatila v rámci operačního programu, změněn do devíti měsíců od data úhrady nebo, jestliže je zůstatek záporný a má jej uhradit přijímající země, do devíti měsíců od data vydání inkasního příkazu. Taková změna zůstatku nemá vliv na datum ukončení operačního programu, jak je stanoveno v odstavci 1.

Článek 165

Nové použití příspěvku Společenství

Přijímající země informuje Komisi o svém návrhu, pokud jde o nové využití prostředků zrušených podle článku 54 a o případnou změnu finančního plánu pro pomoc podle ustanovení článku 156.

Oddíl 3

Hodnocení a sledování

Článek 166

Hodnocení

1. Přijímající země provede předběžné hodnocení každého operačního programu zvlášť. V odůvodněných případech a po dohodě s Komisí však přijímající země může provést pouze jedno předběžné hodnocení více operačních programů.

Za předběžné hodnocení je odpovědná provozní struktura.

Cílem předběžného hodnocení je optimalizace přidělování rozpočtových zdrojů podle operačních programů a zlepšení kvality tvorby programů. Určí a posoudí rozdíly, nedostatky, možnosti rozvoje a cíle, kterých je třeba dosáhnout, očekávané výsledky, kvantifikované cíle, v případě potřeby soulad s navrhovanou strategií a kvalitu postupů provádění, monitorování, hodnocení a finančního řízení.

Předběžné hodnocení je připojeno k příslušnému operačnímu programu nebo k příslušným operačním programům.

2. Během období tvorby programu provedou přijímající země hodnocení spojená se sledováním operačních programů zejména v případech, kdy sledování odhalí významné odchýlení od původně stanovených cílů nebo kdy byla navržena úprava operačních programů podle článku 156. Výsledky jsou zaslány odvětvovému monitorovacímu výboru pro operační program a Komisi.

3. Hodnocení provádí interní nebo externí odborníci nebo subjekty, které jsou funkčně nezávislé na orgánech uvedených v článku 21. Výsledky jsou zveřejněny v souladu s platnými předpisy o přístupu k dokumentům.

Článek 167

Odvětvový monitorovací výbor

1. Provozní struktura zřídí pro každý program podle článku 59 odvětvový monitorovací výbor. V rámci jedné složky je možné zřídit jeden odvětvový monitorovací výbor pro více programů. Tento výbor se schází z iniciativy přijímající země nebo Komise nejméně dvakrát do roka.

2. Každý odvětvový monitorovací výbor přijme svůj jednací řád v souladu s mandátem odvětvového monitorovacího výboru, který mu byl udělen Komisí a v rámci institucionálního, právního a finančního rámce dotčené přijímají země. Za účelem splnění svého poslání podle tohoto nařízení přijme tento jednací řád po dohodě s provozní strukturou a monitorovacím výborem NPP.

3. Odvětvovému monitorovacímu výboru předsedá společně vedoucí provozní struktury a Komise. O jeho složení rozhoduje provozní struktura po dohodě s Komisí.

Členy odvětvového monitorovacího výboru jsou Komise, národní koordinátor NPP, strategický koordinátor složek pro regionální rozvoj a pro rozvoj lidských zdrojů a provozní struktura programu. Dalšími členy mohou být případně zástupci občanské společnosti a sociální a hospodářství partneři. Zástupci Evropské investiční banky se mohou účastnit jako poradci u těch operačních programů, na které přispívají.

4. Úkolem odvětvového monitorovacího výboru je:

a)	posoudit a schválit obecná kritéria výběru operací případně podle čl. 155 odst. 2 písm. g) ve lhůtě šesti měsíců po vstupu v platnost dohody o financování příslušného programu a schválit veškeré změny těchto kritérií podle potřeb tvorby programů;

b)	pravidelně kontrolovat pokrok při dosahování zvláštních cílů operačního programu na základě dokumentů předložených provozní strukturou;

c)	ověřovat výsledky provádění, zvláště dosahování cílů stanovených pro každou prioritní osu a každé opatření a průběžná hodnocení provedená podle čl. 57 odst. 5; vykonávat toto monitorování na základě ukazatelů uvedených v čl. 155 odst. 2 písm. d);

d)	posoudit výroční a závěrečné zprávy o provádění podle článku 169;

e)	být informován o výroční zprávě o činnosti uvedené v čl. 29 odst. 2 písm. b) první odrážce nebo o části zprávy týkající se dotčeného operačního programu a o všech příslušných připomínkách, které může Komise k této zprávě nebo k části této zprávy mít;

f)	posoudit všechny návrhy na změnu dohody o financování programu.

5. Odvětvový monitorovací výbor může provozní struktuře navrhnout jakoukoli úpravu nebo jakýkoli přezkum programu, které by umožnily dosažení cílů uvedených v čl. 155 odst. 2 písm. a) nebo zlepšily jeho řízení včetně finančního řízení.

Článek 168

Opatření pro sledování

Výměna informací mezi Komisí a přijímajícími zeměmi pro účely monitorování probíhá elektronickou cestou, jak je stanoveno v dohodách o financování.

Článek 169

Odvětvová výroční zpráva a závěrečná zpráva o provádění

1. Provozní struktura předkládá Komisi a národnímu koordinátorovi NPP do 30. června každého roku a poprvé 30. června 2008 odvětvovou výroční zprávu.

Závěrečná odvětvová zpráva se předkládá Komisi a národnímu koordinátorovi NPP nejpozději šest měsíců od posledního dne způsobilosti výdajů. Odvětvová závěrečná zpráva zahrnuje celé období provádění a obsahuje poslední odvětvovou výroční zprávu.

Odvětvové zprávy jsou vypracovávány ve vztahu k příslušným programům.

2. Odvětvové zprávy posoudí před jejich odesláním Komisi a národnímu koordinátorovi NPP odvětvový monitorovací výbor.

3. Odvětvové zprávy obsahují:

kvantitativní a kvalitativní pokrok dosažený při provádění operačního programu, prioritní osy, opatření a případně operace nebo skupiny operací ve vztahu ke zvláštním ověřitelným cílům, pokud možno s kvantifikací a za použití ukazatelů uvedených v čl. 155 odst. 2 písm. d) na příslušné úrovni. Pokud je to v rámci složky pro rozvoj lidských zdrojů relevantní, měla by být statistika provedena v závislosti na pohlaví;

finanční provádění operačního programu s těmito detaily pro každou prioritní osu:

i)	celkové výdaje uhrazené konečnými příjemci a obsažené v žádostech o platbu, které Komisi zaslal národní fond,

ii)	skutečně vynaložené celkové výdaje, které národní fond zaplatil v souladu s veřejným nebo veřejným a soukromým příspěvkem; ty jsou doložené seznamem operací v elektronické podobě, aby je mohla přijímající země sledovat od rozpočtového závazku až po konečnou platbu,

iii)	celkové platby, které Komise vyplatila.

Finanční provádění je možné případně předložit podle hlavních oblastí intervencí v souladu čl. 5 odst. 3 písm. f) a podle regionů, kam byla pomoc směřována;

c)	pro informaci orientační rozdělení přidělených prostředků podle nařízení NPP v rámci složky pro regionální rozvoj podle kategorií v souladu s podrobným seznamem obsaženým v dohodě o financování;

opatření přijatá provozní strukturou nebo odvětvovým monitorovacím výborem k zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména:

i)	opatření pro monitorování a hodnocení včetně opatření pro sběr údajů,

ii)	shrnutí všech závažných problémů zjištěných při provádění operačního programu a veškerých následně přijatých opatřeních,

iii)	využití technické pomoci;

e)	činnosti směřující k poskytnutí informací o programu a jejich zveřejnění podle článku 62;

f)	v případě složky pro regionální rozvoj případně pokrok a financování velkých projektů;

v případě složky pro rozvoj lidských zdrojů případně také přehled provádění:

i)	rovnosti pohlaví i jakéhokoli specifického opatření v oblasti rovnosti pohlaví,

ii)	opatření ke zvýšení účasti přistěhovalců v zaměstnanosti a tím posílení jejich sociálního začlenění,

iii)	opatření k integraci v zaměstnání a tím zlepšení sociálního začlenění menšin,

iv)	opatření na posílení integrace v zaměstnání a sociálního začlenění dalších znevýhodněných skupin, včetně postižených osob.

Informace uvedené v písm. d) a g) tohoto odstavce není nutné uvádět, pokud nedošlo od předchozí zprávy k žádné významné změně.

4. Odvětvové zprávy jsou považovány za přijatelné, pokud obsahují všechny příslušné informace uvedené v odstavci 3. Komise vyrozumí národního koordinátora NPP a provozní strukturu o přijatelnosti odvětvové výroční zprávy do 10 pracovních dnů od data jejího doručení.

5. Do dvou měsíců od přijetí Komise informuje národního koordinátora a provozní strukturu rovněž o svém stanovisku k obsahu přijatelné odvětvové výroční zprávy. V případě závěrečné odvětvové zprávy o operačním programu je tato informace poskytnuta ve lhůtě max. pěti měsíců od dne obdržení přijatelné zprávy.

HLAVA IV

SLOŽKA PRO ROZVOJ VENKOVA

KAPITOLA I

Předmět pomoci a způsobilost

Oddíl 1

Předmět pomoci

Článek 170

Další definice v rámci složky pro rozvoj venkova

Pro účely této hlavy se kromě definicí uvedených v článku 2 použijí tyto definice:

1.	„normy Společenství“: jsou normy stanové Společenstvím v oblasti ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce;

2.	„horské oblasti“: jsou oblasti uvedené v čl. 50 odst. 2 prvním pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (14);

3.	„mladý zemědělec“: je zemědělec, kterému bylo v době rozhodnutí o udělení grantu méně než 40 let a který má přiměřené profesní dovednosti a schopnosti.

Článek 171

Oblasti a formy pomoci

1. Pomoc v rámci této složky je zaměřena na dosažení těchto cílů:

a)	zlepšení efektivnosti trhů a provádění norem Společenství;

b)	přípravná opatření pro provádění agro-environmentálních opatření a místních strategií pro rozvoj venkova;

c)	rozvoj hospodářství venkova.

2. Pomoc zahrnující cíle stanovené v odst. 1 písm. a) a dále uvedené jako „prioritní osa 1“ je poskytována prostřednictvím těchto opatření:

a)	investice do zemědělských podniků na restrukturalizaci a přechod na normy Společenství;

b)	podpora na zřizování skupin producentů;

c)	investice do zpracování a uvádění produktů zemědělství a rybolovu na trh, na restrukturalizaci těchto činností a přechod na normy Společenství.

3. Pomoc zahrnující cíle stanovené v odst. 1 písm. b) dále uvedené jako „prioritní osa 2“ je poskytována prostřednictvím těchto opatření:

a)	opatření ke zlepšení životního prostředí a krajiny;

b)	příprava a provádění místních strategií rozvoje venkova.

4. Pomoc zahrnující cíle stanovené v odst. 1 písm. c) dále uvedené jako „prioritní osa 3“ je poskytována prostřednictvím těchto opatření:

a)	rozvoj a zlepšování infrastruktury na venkově;

b)	diverzifikace a rozvoj hospodářské činnosti na venkově;

c)	zlepšení odborného vzdělávání.

Oddíl 2

Obecné požadavky způsobilosti a míry pomoci

Článek 172

Způsobilost výdajů

1. Kromě nákladů uvedených v čl. 34 odst. 2 jsou v rámci této složky považovány za způsobilé náklady uvedené v odst. 3 písm. c).

Opatření technické pomoci způsobilá podle čl. 34 odst. 2 jsou opatření uvedená v článku 182.

2. Kromě ustanovení čl. 34 odst. 3 nejsou v rámci této složky způsobilé tyto náklady:

a)	koupě práv na zemědělskou výrobu, nákup zvířat, jednoletých rostlin a jejich pěstování;

b)	jakékoli náklady na údržbu, odpisy a pronájem;

c)	veškeré náklady vzniklé veřejné správě při řízení a provádění pomoci.

3. Nehledě na ustanovení čl. 34 odst. 3 v případě investování:

a)	jsou způsobilé výdaje omezeny na stavbu nebo vylepšení nemovitého majetku;

je považováno za způsobilé pořízení nebo leasing nového strojního zařízení a vybavení, včetně počítačového programového vybavení, až do výše tržní hodnoty majetku; ostatní náklady spojené s leasingovou smlouvou, např. marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady, náklady na pojištění atd. nejsou způsobilé;

c)	obecné náklady spojené s výdaji uvedenými v písm. a) a b), např. odměny architektů, inženýrů a jiných konzultantů, studie proveditelnosti, nabytí patentových práv a licencí, jsou způsobilé až do výše 12 % nákladů uvedených v písm. a) a b).

Podrobná ustanovení pro provádění tohoto odstavce jsou uvedena v odvětvových dohodách podle článku 7 nebo dohodách o financování podle článku 8.

4. Investiční projekty jsou i nadále způsobilé pro financování Společenství, pokud v průběhu pěti let od provedení konečné platby provozní strukturou nezaznamenají výraznou změnu.

Článek 173

Míra podpory a výše příspěvku Společenství

1. Pro účely této složky se způsobilé výdaje uvedené v čl. 38 odst. 1 vypočítají na základě veřejných výdajů definovaných v článku 2.

2. Veřejné výdaje nesmí v zásadě překročit 50 % celkových způsobilých výdajů investice. Tento limit je však možné zvýšit až:

a)	na 55 % v případě investice mladých zemědělců do zemědělských podniků;

b)	na 60 % v případě investice do zemědělských podniků v horských oblastech;

c)	na 65 % v případě investice mladých zemědělců do zemědělských podniků v horských oblastech;

d)	na 75 % v případě investic uvedených v odst. 4 písm. d) a investic do zemědělských podniků za účelem provedení směrnice Rady 91/676/EHS (15), pokud existuje národní strategie pro její provádění;

e)	na 100 % v případě investic do infrastruktury, která nenese významné čisté příjmy;

f)	na 100 % v případě opatření uvedených v článku 182.

3. Při určování výše veřejných výdajů pro účely odstavce 2 se zohlední vnitrostátní pomoc na podporu přístupu k úvěrům poskytnutým bez příspěvku Společenství stanovená v nařízení NPP.

4. Příspěvek Společenství nesmí v zásadě překročit limit ve výši 75 % způsobilých výdajů. Tento limit je však možné zvýšit až:

a)	na 80 % v případě opatření, na něž se vztahuje prioritní osa 2 uvedená v čl. 171 odst. 3;

b)	na 80 % v případě činností podle článku 182, pokud tyto činnosti nejsou prováděny z iniciativy Komise;

c)	na 100 % v případě činností podle článku 182, pokud tyto činnosti jsou prováděny z iniciativy Komise;

d)	na 85 % v případě investičních projektů prováděných v regionech, které Komise označila za regiony s výskytem výjimečných přírodních katastrof.

Oddíl 3

Způsobilost a zvláštní požadavky na pomoc v rámci prioritní osy 1

Článek 174

Investice do zemědělských podniků

1. Pomoc podle čl. 171 odst. 2 písm. a) je poskytována na investice zemědělských podniků do movitého a nemovitého majetku za účelem modernizace podniků v souladu s normami Společenství a zlepšení jejich celkového výkonu.

2. Pomoc v rámci tohoto opatření je možné poskytnout zemědělským podnikům:

a)	které mohou ke konci realizace investice prokázat perspektivu ekonomické životaschopnosti;

b)	které v době rozhodnutí o udělení grantu splňují minimální vnitrostátní normy týkající se ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce.

3. Odchylně od odst. 2 písm. b) je v případě, kdy byly v době obdržení žádosti na základě norem Společenství nově zavedeny minimální vnitrostátní normy, možné poskytnout pomoc bez ohledu na to, zda zemědělský podnik tyto normy splňuje pod podmínkou, že bude tyto nové normy splňovat ke konci realizace investice.

Komise může navíc na základě řádně odůvodněné žádosti přijímající země povolit odchylku od odst. 2 písm. b), pokud jde o nesplnění minimálních vnitrostátních norem na základě norem Společenství zavedených do vnitrostátního práva do jednoho roku před dnem předložení žádosti.

4. Pomoc bude poskytnuta za předpokladu, že investice splňují příslušné normy Společenství ke konci jejich realizace.

5. Přijímající země stanoví limity celkových investic způsobilých pro pomoc. Stanoví příslušné normy týkající se profesních dovedností a schopností, které musí zemědělci splňovat, aby byli způsobilí pro poskytnutí pomoci.

Článek 175

Podpora na zřizování skupin producentů

1. Pomoc uvedenou v čl. 171 odst. 2 písm. b) je možné poskytnout k usnadnění zřízení a administrativního fungování skupin producentů za účelem:

a)	přizpůsobení produkce a výsledků producentů, kteří jsou členy těchto seskupení, požadavkům trhu;

b)	společného uvádění zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávky velkoodběratelům;

c)	stanovení společných pravidel pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost.

2. Pomoc v rámci tohoto opatření nelze poskytnout skupinám producentů, které uznal příslušný vnitrostátní orgán přijímající země před 1. lednem 2007 a/nebo před schválením programu uvedeného v článku 184.

Oborové a/nebo mezioborové organizace zastupující jedno nebo více odvětví nejsou považovány za skupiny producentů.

3. Pomoc je poskytována jako paušální podpora v ročních splátkách po dobu prvních pěti let následujících po dni, kdy byla skupina producentů uznána. Vypočítává se na základě roční produkce skupiny uváděné na trh a splňuje tyto požadavky:

a)	za první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý rok podle uvedeného pořadí představuje až 5 %, 5 %, 4 %, 3 % a 2 % hodnoty produkce uváděné na trh až do výše1 milionu EUR;

b)	za první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý rok podle uvedeného pořadí představuje až 2,5 %, 2,5 %, 2,0 %, 1,5 % a 1,5 % hodnoty produkce uváděné na trh převyšující 1 milion EUR;

pro každou skupinu producentů činí nejvýše:

—	100 000 EUR za první rok,

—	100 000 EUR za druhý rok,

—	80 000 EUR za třetí rok,

—	60 000 EUR za čtvrtý rok,

—	50 000 EUR za pátý rok.

Článek 176

Investice do zpracování produktů zemědělství a rybolovu a jejich uvádění na trh

1. Pomoc uvedená v čl. 171 odst. 2 písm. c) je poskytována na investice do movitého a nemovitého majetku při zpracování produktů zemědělství a rybolovu uvedených v příloze I Smlouvy a jejich uvádění na trh. Taková pomoc je zaměřená na pomoc podnikům v přechodu na normy Společenství a na zlepšení jejich celkového výkonu. Investice musí přispívat ke zlepšení situace v daných odvětvích základní zemědělské produkce.

Investice na úrovni maloobchodu jsou z podpory vyloučeny.

2. Pomoc v rámci tohoto opatření je možné poskytnout na investice do podniků:

a)	které mohou ke konci realizace investice prokázat perspektivu ekonomické životaschopnosti a

b)	které v době rozhodnutí o udělení grantu splňují minimální vnitrostátní normy týkající se ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce.

3. Odchylně od odst. 2 písm. b) je v případě, kdy byly v době obdržení žádosti na základě norem Společenství nově zavedeny minimální vnitrostátní normy, možné poskytnout pomoc bez ohledu na to, zda podnik tyto normy splňuje pod podmínkou, že podnik bude tyto nové normy splňovat ke konci realizace investice.

4. Pomoc je možné poskytnout na investice do zařízení, které jsou součástí podniků:

a)	s méně než 250 zaměstnanci a s ročním obratem nižším než 50 milionů EUR a/nebo s roční rozvahou nepřesahující 43 milionů EUR, přičemž se dává přednost investicím zaměřeným na to, aby zařízení vyhovovalo všem příslušným normám Společenství, nebo

b)	s méně než 750 zaměstnanci nebo s ročním obratem nepřevyšujícím 200 milionů EUR, kdy účelem investic je, aby zařízení splňovalo příslušné normy Společenství.

5. Komise může na základě řádně odůvodněné žádosti přijímající země rozhodnout, že poskytne pomoc rovněž podnikům nesplňujícím podmínky odstavce 4 na investice potřebné ke splnění zvláštních norem Společenství, které představují zvlášť nákladné investice. Takovou podporu lze poskytnout pouze podnikům uvedeným ve vnitrostátním plánu přechodu na normy Společenství zvlášť zaměřeném na to, aby zařízení splňovalo příslušné normy Společenství jako celek. V takových případech je poskytnuta pomoc v poloviční výši pomoci, která je k dispozici pro podniky podle odstavce 4.

6. Přijímající země stanoví limity celkových investic způsobilých pro pomoc v rámci tohoto opatření.

7. Pomoc na investice do podniků uvedených v odst. 4 písm. a) je poskytována pod podmínkou, že tyto investice splňují ke konci doby jejich realizace příslušné normy Společenství.

Oddíl 4

Způsobilost a zvláštnípožadavky v rámci prioritní osy 2

Článek 177

Příprava na provádění opatření týkajících se životního prostředí a krajiny

1. Za účelem přípravy přijímajících zemí na provádění opatření uvedených v ose 2 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 je pomoc podle čl. 171 odst. 3 písm. a) poskytována na pilotní projekty uvedené v článcích 39 a 40 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

2. Tato opatření jsou zaměřena na rozvoj praktických zkušeností s prováděním opatření ke zlepšení životního prostředí a krajiny na úrovni správy i hospodářství.

Článek 178

Příprava a provádění místních strategií rozvoje venkova

1. Pomoc podle čl. 171 odst. 3 písm. b) je poskytována v souladu s článkem 61 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

2. Pomoc je určena na podporu:

a)	provádění kooperačních projektů podle priorit uvedených v čl. 171 odst. 1 a ve smyslu článku 65 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005;

b)	provozu místních soukromo-veřejných partnerství, také uváděných jako „místní akční skupiny“, získávání dovedností, opatření na zvýšení informovanosti a propagačních akcí s cílem splnit cíle uvedené v čl. 171 odst. 1.

3. Podrobná pravidla provádění tohoto opatření budou odsouhlasena s přijímající zemí. Musí být v souladu s příslušnými pravidly uplatňovanými pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova stanoveným v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

Oddíl 5

Způsobilost a zvláštnípožadavky v rámci prioritní osy 3

Článek 179

Rozvoj a zlepšování infrastruktury na venkově

1. Pomoc podle čl. 171 odst. 4 písm. a) je možné poskytnout na investice zaměřené na zlepšení a rozvoj infrastruktury na venkově prostřednictvím:

a)	řešení regionálních rozdílů a zvýšením atraktivnosti venkovských oblastí pro soukromé osoby a podnikatelskou činnost;

b)	zajištění podmínek pro rozvoj hospodářství venkova.

2. Prioritou jsou investice do oblasti dodávek vody a energií, nakládání s odpadem, místního přístupu k informacím a komunikačním technologiím, místního přístupu ke komunikacím zvláštního významu pro rozvoj místního hospodářství a infrastruktury požární ochrany, pokud je odůvodněna rizikem lesních požárů.

3. Pokud existují místní strategie rozvoje venkova uvedené v čl. 171 odst. 3 písm. b), musí být investice financované podle tohoto článku v souladu s těmito strategiemi.

Článek 180

Diverzifikace a rozvoj hospodářské činnosti na venkově

1. Pomoc podle čl. 171 odst. 4 písm. b) je možné poskytnout na investice zaměřené na diverzifikaci a rozvoj hospodářské činnosti na venkově prostřednictvím:

a)	zvýšení hospodářské činnosti;

b)	vytváření pracovních příležitostí;

c)	diverzifikace činností nezemědělské povahy.

2. Prioritou jsou investice do zakládání a rozvoje mikropodniků a malých podniků, řemesel a venkovského cestovního ruchu s cílem podpory podnikání a rozvoje hospodářské struktury.

3. Pokud existují místní strategie rozvoje venkova uvedené v čl. 171 odst. 3 písm. b), musí být investice financované podle tohoto článku v souladu s těmito strategiemi.

Článek 181

Zlepšení odborného vzdělávání

1. Pomoc může být poskytnuta jako příspěvek ke zlepšení profesních dovedností a schopností osob v odvětví zemědělství, potravinářství a lesnictví a jiných hospodářských subjektů působících v oblastech spadajících do této složky.

Pomoc je možné poskytnout na instruktážní kurzy nebo odbornou přípravu, která je součástí běžných programů nebo systémů vzdělávání na úrovni středního nebo vyššího vzdělávání.

2. Přijímající země vypracují strategii odborného vzdělávání pro provádění operací plánovaných podle odstavce 1. Strategie zahrnuje kritické posouzení stávajících struktur odborného vzdělávání a analýzu jeho potřeb a cílů. Stanoví rovněž soubor kritérií pro výběr poskytovatelů odborného vzdělávání.

Oddíl 6

Technická pomoc

Článek 182

Rozsah a provádění

1. Pomoc může být poskytnuta na činnosti spojené s přípravou, monitorováním, hodnocením, poskytováním informací a kontrolou, jež jsou potřebné k provádění programu. Tyto činnosti zahrnují zejména:

a)	schůzky a jiné aktivity potřebné ke splnění povinností odvětvového monitorovacího výboru v rámci této složky, např. smluvně sjednané studie provedené ve formě odborné pomoci;

b)	informační a propagační kampaně;.

c)	překlady a tlumočení na žádost Komise, kromě těchto služeb požadovaných podle použití rámce, odvětvových dohod a dohod o financování;

d)	návštěvy a semináře;

e)	činnosti spojené s přípravou opatření programu za účelem zajištění jejich efektivnosti, včetně opatření, jejichž použití je plánováno v pozdějším stádiu;

f)	průběžné hodnocení programu;

g)	zřízení a provozování národní sítě s cílem koordinovat činnosti vypracované podle článku 178, jakož i budoucí národní síť pro rozvoj venkova v souladu s článkem 68 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

2. Činnost v oblasti technické pomoci je konzultována s odvětvovým monitorovacím výborem pro tuto složku. Každou činnost před jejím prováděním schválí předseda odvětvového monitorovacího výboru.

3. Každá návštěva nebo seminář uvedený v odst. 1 písm. d), který se nekoná z iniciativy Komise, vyžaduje předložení písemné zprávy odvětvovému monitorovacímu výboru pro tuto složku.

Článek 183

Evropská síť pro rozvoj venkova

Přijímající země a organizace založené v přijímajících zemích a ve správách přijímajících zemích působících v oblasti rozvoje venkova budou mít přístup do Evropské sítě pro rozvoj venkova zřízené podle článku 67 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. S přijímajícími zeměmi budou odsouhlasena příslušná podrobná pravidla.

KAPITOLA II

Tvorba programů

Článek 184

Programy

1. Opatření v rámci složky pro rozvoj venkova se vztahují k programu, který je třeba vypracovat pro oblast zemědělství a rozvoj venkova na vnitrostátní úrovni (dále jen „program“) a který zahrnuje celé období provádění NPP. Program připraví příslušné orgány, které jmenuje přijímající země, a po konzultaci se zainteresovanými stranami jej předloží Komisi.

2. Tyto programy zahrnují:

a)	kvantifikovaný popis současné situace ukazující rozpory, nedostatky a možnosti rozvoje, hlavní výsledky předešlých činností podniknutých s podporou Komise a s jinou dvoustrannou nebo vícestrannou pomocí, použité finanční prostředky a dostupné výsledky hodnocení;

popis navrhované národní strategie rozvoje venkova na základě analýzy současné situace ve venkovských oblastech a důkladné analýzy dotčených odvětví za použití nezávislých posudků. Měl by být předložen popis stávající strategie odborného vzdělávání podle čl. 181 odst. 2. Národní strategie rozvoje venkova zahrnuje rovněž kvantifikované cíle s uvedením vhodných ukazatelů monitorování a hodnocení pro každou prioritní osu podle čl. 171 odst. 1;

c)	objasnění převedení celkového strategického přístupu a odvětvových strategií stanovených ve víceletém orientačním plánovacím dokumentu přijímající země na zvláštní opatření v rámci složky pro rozvoj venkova;

d)	celkový orientační finanční přehled shrnující finanční zdroje Společenství, příslušného státu a případně soukromé zdroje, jež jsou určené pro každé opatření rozvoje venkova a které odpovídají tomuto opatření i podílu spolufinancování EU podle osy;

popis opatření vybraných z článku 171, včetně:

—	stanovení konečných příjemců,

—	geografického rozsahu,

—	kritérií způsobilosti,

—	kritérií důležitosti při výběru projektů,

—	ukazatelů monitorování,

—	ukazatelů kvantifikovaných cílů;

f)	popis provozní struktury pro provádění programu, včetně monitorování a hodnocení;

g)	názvy orgánů a subjektů odpovědných za provádění programu;

h)	výsledky konzultací a opatření přijatých pro účast příslušných orgánů, subjektů a příslušných partnerů z hospodářské a sociální oblasti a z oblasti péče o životní prostředí;

i)	výsledky a doporučení předběžného hodnocení programu, včetně popisu následných opatření, která přijímající země na základě těchto doporučení provedly.

3. Ve svých programech přijímající země zajistí, aby prioritou byla opatření, jejichž cílem je provádění norem Společenství a zlepšování efektivnosti trhů, a opatření vedoucí k vytváření nových pracovních příležitostí ve venkovských oblastech.

4. Přijímají země rovněž zajistí, aby jejich programy byly v souladu s ustanoveními víceletého orientačního plánovacího dokumentu.

5. Není-li s Komisí dohodnuto jinak, předloží přijímající země návrhy svých programů nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 185

Přijetí a změny programů

1. Programy v rámci složky pro rozvoj venkova přijme Komise ve lhůtě šesti měsíců po předložení návrhu programu za předpokladu, že má k dispozici všechny příslušné informace. Komise zejména zhodnotí navrhovaný program a určí, zda je slučitelný s tímto nařízením.

2. Programy je možné v případě potřeby změnit za účelem zohlednění:

a)	nových relevantních informací a výsledků provádění příslušných opatření, včetně výsledků monitorování a hodnocení a potřeby upravit finanční částky podpory, které jsou k dispozici;

b)	pokroku přijímající země vzhledem k přistoupení, jak je uvedeno v hlavních přístupových dokumentech, včetně víceletého orientačního plánovacího dokumentu.

3. Všechny návrhy na změnu předkládá přijímající země Komisi, řádně je odůvodní a uvede tyto informace:

a)	důvody navrhované změny;

b)	očekávané účinky, které změna přinese;

c)	pozměněný finanční přehled a opatření, pokud mají navrhované změny finanční povahu.

4. Významné změny ve smyslu čl. 14 odst. 4 nařízení NPP zahrnují změny znamenající změnu finančního rozdělení v rámci prioritních os uvedených v čl. 171 odst. 1 nebo podílu spolufinancování podle os nebo začlenění nových opatření.

5. Komise může přijímající země požádat, aby předložily návrh změny programu, pokud došlo ke změně příslušných právních předpisů Společenství.

KAPITOLA III

Provádění

Oddíl 1

Zásady a finanční řízení

Článek 186

Zásady provádění

1. Přijímající země provádějí činnost v rámci této složky na základě decentralizovaného řízení bez kontrol ex ante uvedených v článku 18.

2. Další ustanovení mohou stanovit odvětvové dohody a dohody o financování uvedené v článcích 7 a 8.

Ustanovení jsou v souladu s příslušnými předpisy uplatňovanými na programy pro rozvoj venkova v členských státech.

Článek 187

Výpočet plateb

Odchylně od článku 44 se příspěvek Společenství na programy v rámci této složky vypočítá za použití podílu spolufinancování stanoveného pro každou prioritní osu v rozhodnutí o financování ke způsobilým výdajům potvrzeným v každém prohlášení o výdajích, které jsou omezeny maximálním příspěvkem Společenství přiděleným pro každou prioritní osu.

Článek 188

Předběžné financování

1. Pro účely této složky mohou předběžné platby činit 30 % příspěvku Společenství na první tři roky dotčeného programu. Podle dostupných rozpočtových položek je možné předběžné platby vyplatit ve dvou a více splátkách.

2. V případech, kdy nejsou předběžné platby uvedené v odstavci 1 dostačující k včasnému pokrytí nároků konečných příjemců, je možné v průběhu provádění částky na pokrytí těchto potřeb zvýšit podle ustanovení uvedených v odvětvových dohodách nebo dohodách o financování za předpokladu, že úhrnná výše předběžných plateb nepřesáhne 30 % příspěvku Společenství v posledních třech letech, jak je stanoveno v rozhodnutí o financování, kterým byly víceleté programy přijaty.

3. První splátku předběžné platby vyplatí Komise, jakmile jsou splněny podmínky uvedené v čl. 42 odst. 1. Další splátky je možné vyplatit na žádost přijímající země v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1 a 2.

Článek 189

Schválení účetní závěrky

Podrobná ustanovení týkající se schválení účetní závěrky jsou stanovena v odvětvových dohodách a dohodách o financování, respektive v článcích 7 a 8. Musí být v souladu s příslušnými pravidly uplatňovanými pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (16) a nařízeními o prováděcích pravidlech k těmto nařízením. Zejména mohou stanovit konzultaci Výboru zemědělských fondů.

Článek 190

Kritéria finančních oprav

Odchylně od čl. 51 odst. 2 může Komise podle příslušných závěrů použít paušální opravy, přesné opravy nebo opravy na základě extrapolace závěrů.

Oddíl 2

Hodnocení a sledování

Článek 191

Předběžná, průběžná a následná hodnocení

1. Podle článku 57 program podléhá předběžnému, následnému a případně průběžnému hodnocení, které provádí nezávislí hodnotitelé v odpovědnosti přijímající země.

2. Hodnocení posoudí provádění programu, pokud jde o dosažení cílů stanovených v článku 12 nařízení NPP.

3. Podrobné způsoby hodnocení mohou být stanoveny v odvětvových dohodách a dohodách o financování, respektive v článcích 7 a 8. Tyto způsoby jsou v souladu s příslušnými předpisy uplatňovanými na programy pro rozvoj venkova v členských státech.

Článek 192

Odvětvový monitorovací výbor

1. Podle ustanovení článku 59 zřídí přijímající země odvětvový monitorovací výbor.

2. Tento výbor tvoří zástupci příslušných orgánů a subjektů a případně příslušných hospodářských, sociálních a ekologických partnerů. Odvětvový monitorovací výbor přijme svůj jednací řád.

3. Odvětvovému monitorovacímu výboru předsedá zástupce přijímající země. Komise se účastní práce odvětvového monitorovacího výboru.

4. Pokrok, účinnost a efektivita programu ve vztahu k jeho cílům se měří pomocí ukazatelů souvisejících s výchozí situací, jakož i s prováděním financování, výkony, výsledky a dopady programů.

Článek 193

Odvětvové výroční zprávy

1. V rámci této složky jsou odvětvové výroční zprávy uvedené v čl. 61 odst. 1 předkládány Komisi a národnímu koordinátorovi NPP ve lhůtě šesti měsíců po skončení každého kalendářního roku provádění programu.

a)	Tyto zprávy obsahují informace týkající se pokroku v provádění, zejména dosahování cílů, problémů zjištěných při řízení programu, přijatých opatření, provádění financování, jakož i monitorování a hodnocení prováděných činností.

b)	Odvětvové výroční zprávy posoudí před jejich předložením odvětvový monitorovací výbor.

2. Závěrečná odvětvová zpráva se po posouzení odvětvovým monitorovacím výborem předkládá Komisi a národnímu koordinátorovi NPP nejpozději šest měsíců od posledního dne způsobilosti výdajů.

Článek 194

Další ustanovení týkající se monitorování a podávání zpráv

Další ustanovení týkající se monitorování a podávání zpráv mohou být uvedena v odvětvových dohodách nebo dohodách o financování podle článků 7 a 8. Musí být v souladu s příslušnými předpisy uplatňovanými na programy pro rozvoj venkova v členských státech.

ČÁST III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 195

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. června 2007.

Za Komisi

Olli REHN

člen Komise

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.

(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

(3) Úř. věst. L 375, 23.12.1989, s. 11.

(4) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 73.

(5) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 87.

(6) Úř. věst. L 342, 27.12.2001, s. 1.

(7) Úř. věst. L 306, 7.12.2000, s. 1.

(8) Úř. věst. L 357, 31.12.2002 s. 1.

(9) Úř. věst. L 371, 27.12.2006, s. 1.

(10) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(11) Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.

(12) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(13) Úř. věst. L 371, 27.12.2006, s. 1.

(14) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(15) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

(16) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

PŘÍLOHA

KRITÉRIA AKREDITACE

Standardní seznam oblastí a souvisejících požadavků podle čl. 11 odst. 2

1. Kontrolní prostředí (založení a řízení organizace a zaměstnanců)

Politika etiky a integrity

—	zajišťuje, aby byla politika organizace požadovaná vrcholným vedením přijímána a uplatňována na všech jejích úrovních.

Zvládání nesrovnalostí a podávání zpráv

—	zajišťuje patřičné ohlášení a řešení nesrovnalostí zjištěných na nižší úrovni organizace, včetně ochrany těch, kteří je ohlásili.

Plánování, nábor, odborná příprava a oceňování pracovníků (včetně řízení citlivých pracovních míst)

—	zajišťuje, aby byl na všech úrovních včas k dispozici adekvátní počet kvalitních pracovníků.

Citlivá pracovní místa a střet zájmů

—	zajišťují označení „citlivých pracovních míst“ (tj. míst, ve kterých mohou být pracovníci zranitelní v důsledku nepatřičnému tlaku způsobeného povahou jejich kontaktů s třetími stranami nebo s informacemi, ke kterým mají přístup),

—	zajišťují uplatnění vhodné kontroly (včetně případné politiky rotace) na těchto pracovních místech,

—	zajišťují postupy, které by odhalovaly střet zájmů a umožnily jeho zabránění.

Vytvoření právních základů pro subjekty a fyzické osoby

—	poskytuje úplnou právní pravomoc k výkonu jejich funkcí.

Formální ustavení odpovědností, delegované odpovědnosti a případné související pravomoci pro všechny úkoly a postavení v celé organizaci:

—	zajišťuje, že všichni pracovníci jsou si vědomi rozsahu svých odpovědností. U závazků nebo plateb, na kterých se podílejí třetí strany, je za všechny aspekty transakce odpovědný jeden vedoucí,

—	pověřovací listiny a popisy práce apod. jsou známé a aktualizují se.

2. Plánování a řízení rizik (plánování intervencí)

Označení, posouzení a řízení rizik

—	zajišťuje označení a řízení rizik, zejména používání adekvátních kontrolních zdrojů ve všech oblastech podle významu různých rizik, které mohou zmírnit.

Stanovení cílů a přidělení prostředků podle cílů

—	zajišťuje stanovení vhodných (a měřitelných) cílů, pokud jde o výsledky a dopad na všech úrovních a jejich pochopení v celé organizaci,

—	zajišťuje, aby byly prostředky vhodným způsobem přiděleny k těmto cílům při dodržení zásady transparentnosti a řádného finančního řízení,

—	zajišťuje jasnou odpovědnost za tyto cíle.

Plánování procesu provádění

—	zajišťuje jasné plánování opatření potřebných k plnění cílů, včetně načasování a odpovědnosti za každé opatření a případné analýzy kritických míst.

3. Kontrolní činnost (provádění intervencí)

Kontrola postupů

—	zajišťuje dvojí kontrolu všech částí transakce (předběžnou a případně následnou).

Postupy dozorování úkolů delegovaných odpovědným vedoucím na podřízené pracovníky (včetně ročního prohlášení o věrohodnosti podřízených pracovníků či subjektů)

—	zajišťují, aby byla odpovědnost podporována aktivním dozorováním a neměla jen pouhou pasivní a teoretickou povahu.

Pravidla pro každý typ výběrového řízení na přidělení veřejné zakázky a grantu

—	zajišťují vhodný právní rámec pro všechny takové postupy závazků.

Postupy (včetně seznamu kontrol) pro každou část veřejné zakázky nebo grantu (např. technické specifikace, hodnotící výbory, ohlášení výjimek atd.)

—	zajišťují, aby si byl každý pracovník jasně vědom své odpovědnosti v těchto oblastech.

Pravidla a postupy zveřejňování

—	zajišťují splnění požadavků Komise.

Postupy placení (včetně postupů pro potvrzení výsledků a/nebo podmínek způsobilosti provedených případně i na místě)

—	zajišťují, aby byly platby uskutečněny pouze na základě oprávněných žádostí o platbu, které splňují smluvní požadavky.

Postupy monitorování spolufinancování

—	zajišťují splnění požadavků Komise.

Rozpočtové postupy pro zajištění dostupnosti prostředků (včetně prostředků potřebných k dalšímu provádění pro případ, že Komise je s financováním v prodlení nebo jej zamítla)

—	zajišťují, že vnitrostátní orgán je schopen splnit své místní smluvní závazky bez ohledu na zpoždění nebo přerušení financování ze strany Komise.

Postupy kontinuity operací

—	zajišťují odhalení významných rizik kontinuity (tj. ztráty dat, absence osob atd.) a případné vypracování pohotovostních plánů.

Účetní postupy

—	zajišťují úplné a transparentní účetnictví podle uznávaných účetních zásad.

Postupy slaďování

—	zajišťují, aby byly účetní zůstatky pokud možno sladěny s údaji třetí strany.

Ohlášení výjimek, mimo jiné výjimek oproti běžným postupům schváleným na příslušné úrovni, neschválených výjimek a případného zjištěného selhání kontrol

—	zajišťuje, aby byly odchylky od běžné praxe vždy na příslušných úrovních zaznamenány, zaprotokolovány a přezkoumány.

Bezpečnostní postupy (IT a jiné)

—	zajišťují bezpečné uchovávání majetku a údajů před zásahem zvenčí nebo fyzickým poškozením.

Postupy archivace

—	zajišťují, aby byly dokumenty k dispozici Komisi za účelem kontroly alespoň po dobu, která je požadována pro jejich povinné uchovávání.

Oddělení povinností

—	zajišťuje, aby byly různé úkoly v rámci stejné transakce přiděleny různým osobám, čímž je zajištěna automatická křížová kontrola.

Ohlašování nedostatků vnitřních kontrol

—	zajišťuje evidenci všech nedostatků vnitřních kontrol zjištěných z jakéhokoli zdroje, zaznamenání reakcí vedení a jejich následné řešení.

4. Monitorovací činnost (dohled nad intervencemi)

Interní audit včetně zpracování auditorských zpráv a doporučení (Pozn.: odlišný od kontrolní činnosti a dozoru vedení)

—	zajišťuje, aby vedoucí pracovníci obdrželi nezávislé přezkumy fungování jejich systémů na podřízené úrovni. Mohou obsahovat následné kontroly transakce, jsou však více zaměřeny na účinnost a efektivnost systému a struktury organizace.

Hodnocení

—	zajišťuje, aby vedoucí pracovníci obdrželi informace týkající se posouzení dopadů zásahů (kromě jiných informací o zákonnosti, řádnosti a provozních postupech).

5. Komunikace (zajišťuje, aby všichni zúčastnění obdrželi informace potřebné k plnění svých úkolů)

Pravidelné koordinační schůzky různých subjektů zaměřené na výměnu informací o všech aspektech plánování a provádění, např.:

i)	pravidelné zprávy o stavu plánování programů a projektů

ii)

pravidelné zprávy o provádění projektu v porovnání s plánem provádění

—

Postupy uzavírání smluv (mimo jiné)

—	postup všech nabídkových řízení v porovnání s plánem

—	systematický rozbor chyb a nedostatků zjištěných na všech úrovních (tj. kontrolory, kontrolory provádějícími kontroly ex ante, auditory atd.)

—	Provádění zakázek

—	Náklady na kontroly v porovnání s přínosem

iii)

pravidelné zprávy o efektivnosti a účinnosti vnitřních kontrol na všech příslušných úrovních

—	zajišťují, aby všichni pracovníci na všech úrovních obdrželi příslušné a pravidelné informace potřebné k plnění jejich povinností.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 170

České vydání	Právní předpisy	Svazek 50 29. června 2007

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (ES) č. 718/2007 ze dne 12. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP)	1