22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/1

(1)

Evropská rada v závěrech ze zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 zdůraznila, že výkonné a integrované energetické a dopravní sítě jsou základem evropského vnitřního trhu a že lepší využívání stávajících sítí a doplnění chybějících spojení umožní zvýšit efektivnost a konkurenceschopnost a zajistit odpovídající úroveň kvality i snížení bodů nasycení, a tedy lepší dlouhodobou životaschopnost. Tyto potřeby spadají do rámce strategie přijaté hlavami států a vlád na vrcholné schůzce v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, na kterou se následně pravidelně odkazuje.

(2)

Evropská rada schválila na zasedání v Bruselu ve dnech 12. a 13. prosince 2003 Evropskou akci pro růst a vyzvala Komisi, aby v případě potřeby přesměrovala výdaje na investice do fyzického kapitálu, především investice do infrastruktury transevropských sítí, jejichž prioritní projekty představují zásadní prvky pro posílení soudržnosti vnitřního trhu.

(3)

Průtahy při dokončování výkonných transevropských spojení, zejména jejich přeshraničních úseků, mohou závažným způsobem ochromovat konkurenceschopnost Unie, členských států a okrajových regionů, které by nezískaly nebo ztratily možnost plně využívat výhod vnitřního trhu.

(4)

V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (3) byly náklady na dokončení transevropské dopravní sítě mezi lety 2007 a 2020 odhadnuty na 600 miliard EUR. Investice potřebné pouze pro prioritní projekty ve smyslu přílohy III uvedeného rozhodnutí představují v období 2007 až 2013 přibližně 160 miliard EUR.

(5)

Aby bylo těchto cílů dosaženo, zdůraznily Evropský parlament i Rada nutnost posílit a přizpůsobit finanční nástroje zvýšením úrovně spolufinancování Společenstvím tak, že se stanoví možnost zvýšení míry spolufinancování Společenstvím, a to zejména pro projekty vyznačující se přeshraniční povahou, tranzitní funkcí nebo překonáváním přírodních překážek.

(6)

V souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu a Radě o podpoře vnitrozemské vodní dopravy „NAIADES“ a s ohledem na udržitelnost vnitrozemských vodních cest by prioritním projektům v oblasti vnitrozemských vodních cest měla být věnována zvláštní pozornost.

(7)

V usnesení ze dne 8. června 2005 o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie v letech 2007–2013 (4) zdůraznil Evropský parlament strategický význam dopravních sítí pro konečnou konsolidaci vnitřního trhu a pro užší vztahy s kandidátskými, předkandidátskými a spřátelenými zeměmi. Evropský parlament dále vyjádřil svou ochotu prozkoumat inovativní finanční nástroje, jako jsou úvěrové záruky, evropské koncese, evropské půjčky a fond úrokových úlev.

(8)

S částkami přidělenými pro transevropské dopravní a energetické sítě (TEN-T a TEN-E) v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2007 až 2013 není možné vyhovět všem potřebám plynoucím z provádění priorit stanovených rozhodnutím č. 1692/96/ES pro transevropské dopravní sítě a rozhodnutím č. 1364/2006/ES (5) pro transevropské energetické sítě. K doplnění vnitrostátních veřejných či soukromých zdrojů financování je tedy vhodné soustředit tyto zdroje na určité kategorie projektů s největší přidanou hodnotou pro celé sítě, zejména přeshraniční úseky včetně mořských dálnic, a na projekty zaměřené na odstranění úzkých míst, jako jsou přírodní překážky, aby byla zaručena spojitost infrastruktury transevropských dopravních a energetických sítí. S cílem usnadnit koordinované provádění některých projektů mohou být v souladu s článkem 17a rozhodnutí č. 1692/96/ES jmenováni evropští koordinátoři.

(9)

Vzhledem k tomu, že zbývající investice transevropských dopravních sítí pro prioritní projekty jsou odhadovány zhruba na 250 miliard EUR a že evropská finanční referenční částka ve výši 8 013 milionů EUR na dopravu pro období 2007 až 2013 je pouze nepatrnou částí rozpočtu potřebného k dokončení prioritních projektů, měla by Komise, s pomocí evropských koordinátorů, pokud byli jmenováni, podporovat a koordinovat úsilí členských států financovat a dokončit plánovanou transevropskou dopravní síť v souladu se stanoveným časovým rozvrhem. Komise by měla provést ustanovení rozhodnutí č. 1692/96/ES týkající se evropských koordinátorů. Vzhledem k tomu, že budování transevropské dopravní sítě se týká nejméně dvou sedmiletých rozpočtových období a že očekávaná životnost nové infrastruktury je nejméně sto let, měla by se, spolu s členskými státy, zabývat rovněž dlouhodobým finančním problémem týkajícím se budování a provozování celé transevropské dopravní sítě a pokusit se tento problém vyřešit.

(10)

Rozhodnutí č. 1364/2006/ES určuje cíle, priority činnosti a projekty společného zájmu pro rozvoj transevropských energetických sítí, včetně prioritních projektů, a přiděluje odpovídají prioritu projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu. Investice nezbytné pro to, aby se všechny členské státy mohly plně účastnit vnitřního trhu a aby bylo dokončeno propojení se sousedními zeměmi, činí pouze pro prioritní projekty mezi lety 2007 a 2013 zhruba 28 miliard EUR.

(11)

Evropská rada na zasedání ve dnech 12. a 13. prosince 2003 vyzvala rovněž Komisi, aby se nadále zabývala nutností vytvořit specifický nástroj záruky Společenství určený k pokrytí některých rizik po fázi výstavby v rámci projektů transevropských dopravních sítí. Co se týče energetiky, vyzvala Evropská rada Komisi, aby v případě potřeby přesměrovala výdaje na investice do fyzického kapitálu s cílem podpořit růst.

(12)

Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí (6), již představuje skutečný pokrok, protože umožňuje pro projekty prohlášené za prioritní vyšší, 20 % míru financování. Tato míra je nicméně i nadále podmíněna prováděcími pravidly, která vyžadují zjednodušení a celkový rozpočet s omezenými zdroji. Zdá se tedy, že je nutné doplnit vnitrostátní veřejné financování a soukromé financování zvýšenou pomocí Společenství co do výše i míry pomoci s cílem posílit pákový účinek finančních prostředků Společenství, a umožnit tak provádění vybraných prioritních projektů.

(13)

Tímto nařízením je třeba zavést program, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Uvedený program, který musí být prováděn v souladu s právem Společenství, především v oblasti životního prostředí, by měl přispět k posílení vnitřního trhu a mít stimulační účinek na konkurenceschopnost a růst Společenství.

(14)

Finanční pomoc Společenství v rámci rozpočtu transevropských sítí by měla kromě zaměření na projekty nebo části projektů s největší evropskou přidanou hodnotou podněcovat účastníky k rychlejšímu provádění prioritních projektů v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES a č. 1364/2006/ES. Měla by umožnit rovněž financování jiných projektů společného zájmu v oblasti evropských infrastruktur, jež byly stanoveny v uvedených rozhodnutích.

(15)

Finanční pomoc Společenství je poskytována s cílem rozvíjet investiční projekty v transevropských dopravních a energetických sítích, poskytovat pevné finanční závazky, mobilizovat institucionální investory a podněcovat vytváření partnerství pro financování mezi veřejným a soukromým sektorem. V odvětví energetiky je cílem finanční pomoci především přispět k překonání finančních překážek, které mohou nastat při přípravě projektů a při jejich vývoji před zahájením výstavby, přičemž by tato pomoc měla být soustředěna na přeshraniční úseky prioritních projektů a na propojení se sousedními zeměmi.

(16)

Komise ve sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 4. července 2005 o zavedení evropského systému železniční signalizace ERTMS/ETCS zdůraznila význam rychlého a koordinovaného přechodu k tomuto systému, aby byla zajištěna interoperabilita transevropské dopravní sítě. K tomu je nutná cílená a dočasná podpora Společenství jak pro traťová, tak i pro palubní zařízení.

(17)

Příslušné členské státy mohou být v případě některých projektů zastoupeny mezinárodními organizacemi. Provádění některých projektů může Komise svěřit společným podnikům ve smyslu článku 171 Smlouvy. Pro účely tohoto nařízení vyžadují tyto zvláštní situace rozšíření pojmu příjemce finančního příspěvku Společenství.

(18)

S cílem reagovat na konkrétní požadavky jednotlivých projektů a zvýšit účinnost a hodnotu finanční pomoci Společenství může mít tato pomoc více forem: granty na studie a práce, granty na platby za dostupnost, úrokové úlevy, úvěrové záruky nebo účast ve fondech rizikového kapitálu. Bez ohledu na formu by měla být finanční pomoc Společenství poskytována v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7), a prováděcími pravidly k němu, s výjimkou případů, kdy se toto nařízení od uvedených pravidel výslovně odchyluje. Vystavování úvěrových záruk a účast ve fondech rizikového kapitálu by měly vycházet z tržních zásad a být z dlouhodobého hlediska zaměřeny na samofinancování.

(19)

K provedení finanční pomoci Společenství pro projekty velkého rozsahu, které jsou rozvrženy na několik let, je vhodné umožnit závazek Společenství na víceletém základě s rozlišením podle financovaného projektu a podle prostředků na závazky, jež jsou schvalovány každoročně. Pouze pevné a přitažlivé finanční závazky, které zavazují Společenství dlouhodobě, umožní zmírnit nejistotu spojenou s dokončením těchto projektů a mobilizovat jak veřejné, tak soukromé investory. Projekty zahrnuté do víceletého programu představují nejvyšší priority rozvoje transevropské sítě podle rozhodnutí č. 1692/96/ES a vyžadují stálou činnost Společenství s cílem zajistit hladké a účinné dokončení.

(20)

Prostřednictvím právních záruk slučitelných s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže a vnitřního trhu je třeba podporovat formy společného financování ze strany veřejného a soukromého sektoru, ať už institucionální nebo smluvní, které prokázaly svou účinnost, a rozšiřovat mezi členskými státy osvědčené postupy.

(21)

Značná pozornost by měla být věnována účinné koordinaci všech opatření Společenství, která mají dopad na transevropské sítě, zejména financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti i operacím Evropské investiční banky (dále též jen „EIB“).

(22)

Toto nařízení stanoví pro celé období svého provádění finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (8).

(23)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(24)

S ohledem na vývoj jednotlivých složek transevropských dopravních a energetických sítí a jejich vnitřních charakteristik a za účelem účinnějšího řízení je vhodné přijmout několik samostatných nařízení pro oblasti, na které se nyní vztahuje nařízení (ES) č. 2236/95.

(25)

Tímto nařízením by měla být stanovena obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí v souladu s právem a politikami Společenství, především v oblasti hospodářské soutěže, ochrany životního prostředí, zdraví, udržitelného rozvoje a zadávání veřejných zakázek, jakož i pro účinné provádění politik Společenství v oblasti interoperability.

(26)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vybudování transevropských dopravních a energetických sítí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu nutnosti koordinovat vnitrostátní opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

1)

„projektem společného zájmu“ projekt nebo část projektu, u nichž bylo určeno, že jsou ve společném zájmu Společenství v oblasti dopravy v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES anebo v oblasti energetiky v rámci rozhodnutí č. 1364/2006/ES;

2)

„prioritním projektem“ v oblasti dopravy projekt společného zájmu umístěný na některé ose nebo jiný projekt uvedený v příloze III rozhodnutí č. 1692/96/ES anebo v oblasti energetiky projekt společného zájmu považovaný za prioritní pro Společenství v rámci rozhodnutí č. 1364/2006/ES;

3)

„projektem evropského zájmu“ v oblasti energetiky připravený projekt umístěný na prioritní ose uvedené v rozhodnutí č. 1364/2006/ES a s přeshraniční povahou nebo významným dopadem na přeshraniční přenosovou kapacitu;

4)

„částí projektu“ jakákoliv činnost, která je finančně, technicky nebo časově nezávislá a která přispívá k dokončení projektu;

5)

„přeshraničním úsekem“ některý z přeshraničních úseků uvedených v článku 19b rozhodnutí č. 1692/96/ES nebo přeshraniční úsek zajišťující pokračování prioritního projektu mezi dvěma členskými státy přes území třetí země;

6)

„úzkým místem“ v oblasti dopravy překážka pro rychlost nebo kapacitu, která neumožňuje zaručit nepřetržitost dopravních toků;

7)

„příjemcem“ jeden nebo více členských států, mezinárodních organizací nebo společných podniků ve smyslu článku 171 Smlouvy, veřejných nebo soukromých podniků nebo subjektů, které mají plnou odpovědnost za projekt a které nabízejí investice z vlastních prostředků nebo prostředků poskytnutých třetími osobami za účelem uskutečnění projektu;

8)

„studiemi“ činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, včetně přípravných studií, studií proveditelnosti, hodnotících a ověřovacích studií, a jakákoliv jiná opatření technické pomoci, včetně akcí předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako například prohlídky příslušných areálů a příprava finančního návrhu;

9)

„pracemi“ nákup, dodávka a využití součástí, systémů a služeb a provedení stavebních a instalačních prací souvisejících s projektem, s přejímkou zařízení a zahájením projektu;

10)

„náklady projektu“ celkové náklady na studie nebo práce nesené příjemcem, které přímo souvisejí s uskutečněním projektu a jsou pro toto uskutečnění nezbytné;

11)

„způsobilými náklady“ část nákladů projektu, již Komise zohlední při výpočtu finanční pomoci Společenství;

12)

„nástrojem pro úvěrové záruky“ záruka vystavená Evropskou investiční bankou ve prospěch pohotovostní likviditní facility pro projekty společného zájmu v oblasti dopravy. Vztahuje se na rizika dluhové služby z důvodu nedostatečné poptávky a následného neočekávaného ušlého zisku v průběhu počátečního období fungování projektu. Nástroj pro úvěrové záruky se používá pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází, zcela nebo zčásti, z výnosů, poplatků nebo jiných příjmů, které uhradili uživatelé nebo příjemci nebo které byly uhrazeny jejich jménem;

13)

„režimem plateb za dostupnost“ režim financování projektů v oblasti infrastruktur vybudovaných nebo provozovaných soukromým investorem, který po skončení konstrukční fáze přijímá za poskytnutou službu v oblasti infrastruktur pravidelné platby. Výše plateb závisí na stupni dosažení smluvně stanovených úrovní plnění. Platby za dostupnost jsou prováděny po celou dobu trvání smlouvy mezi orgánem uzavírajícím smlouvu a předkladatelem projektu a slouží k pokrytí stavebních, finančních a provozních nákladů a nákladů na údržbu.

a)

prioritním projektům;

b)

projektům, jejichž cílem je odstranění úzkých míst, především v rámci prioritních projektů;

c)

projektům předloženým nebo podporovaným společně nejméně dvěma členskými státy, zejména projektům s přeshraničními úseky;

d)

projektům přispívajícím k nepřerušenosti sítě a k optimalizaci její kapacity;

e)

projektům, které přispívají ke zlepšení kvality služeb nabízených v rámci transevropské dopravní sítě a které podporují, mimo jiné prostřednictvím opatření souvisejících s infrastrukturou, provozní bezpečnost a bezpečnost uživatelů a zajišťují interoperabilitu mezi vnitrostátními sítěmi;

f)

projektům, které se týkají rozvoje a využívání systémů řízení provozu v železniční, silniční, letecké, námořní, vnitrozemské a pobřežní vodní dopravě, jež zajišťují interoperabilitu mezi vnitrostátními sítěmi;

g)

projektům, které přispívají k dotvoření vnitřního trhu, a

h)

projektům, které přispívají k novému vyvážení druhů dopravy ve prospěch druhů nejšetrnějších k životnímu prostředí, jako je vnitrozemská vodní doprava.

a)

rozvoji sítě s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost snížením izolace znevýhodněných a ostrovních regionů Společenství;

b)

optimalizaci kapacity sítě a dotvoření vnitřního trhu s energií, zejména pokud jde o projekty týkající se přeshraničních úseků;

c)

bezpečnosti dodávky energie, diverzifikaci zdrojů dodávek energie a především propojení s třetími zeměmi;

d)

napojení obnovitelných zdrojů energie a

e)

bezpečnosti, spolehlivosti a interoperabilitě propojených sítí.

a)

připravenost projektu;

b)

stimulační účinek zásahu Společenství na veřejné a soukromé financování;

c)

náležitý stav finančního souboru;

d)

socioekonomický dopad;

e)

důsledky pro životní prostředí;

f)

potřebu překonat finanční překážky a

g)

složitost projektu, například z důvodu nutnosti překonat přírodní překážku.

a)

granty na studie a práce;

b)

v oblasti dopravy granty na práce v rámci režimů plateb za dostupnost;

c)

úrokové úlevy na úvěry poskytnuté EIB či jinými veřejnými nebo soukromými finančními institucemi;

d)

finanční příspěvek na poskytnutí a přidělení kapitálu na záruky, které mají být vystaveny EIB na její vlastní zdroje v rámci nástroje pro úvěrové záruky. Tyto záruky nesmějí přesáhnout dobu pěti let ode dne, kdy je projekt zprovozněn. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může být záruka poskytnuta až na dobu sedmi let. Příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie na nástroj pro úvěrové záruky nesmí překročit 500 milionů EUR. EIB přispěje stejnou částkou. Úvěrová angažovanost Společenství v rámci nástroje pro úvěrové záruky, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena na výši příspěvku Společenství na nástroj pro úvěrové záruky, a souhrnný rozpočet Evropské unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB. Hlavní podmínky a postupy nástroje pro úvěrové záruky jsou stanoveny v příloze;

e)

účast na rizikovém kapitálu pro investiční fondy nebo srovnatelné finanční podniky s prioritním zaměřením na poskytování rizikového kapitálu pro projekty transevropských sítí, do kterých jsou zapojeny značné investice soukromého sektoru; tato účast na rizikovém kapitálu nesmí překročit 1 % rozpočtových zdrojů stanovených v článku 18;

f)

finanční příspěvek na činnosti společných podniků související s projektem.

a)

v případě studií 50 % způsobilých nákladů bez ohledu na dotyčný projekt společného zájmu;

b)

v případě prací:

c)

co se týče evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS):

d)

co se týče systémů řízení provozu v silniční, letecké, vnitrozemské vodní, námořní a pobřežní vodní dopravě, nejvýše 20 % způsobilých nákladů na práce.

a)

zruší, kromě řádně odůvodněných případů, finanční pomoc poskytnutou na projekty nebo části projektů společného zájmu, jejichž uskutečňování nezačalo do dvou let ode dne zahájení projektu stanoveného v podmínkách pro poskytnutí pomoci;

b)

může pozastavit, snížit nebo přerušit finanční pomoc

c)

může s ohledem na všechny významné skutečnosti požadovat navrácení poskytnuté finanční pomoci, pokud do čtyř let po dni dokončení stanoveném v podmínkách pro poskytnutí pomoci nebyl dokončen projekt nebo část projektu, na který byla daná pomoc poskytnuta.

a)

je-li to nutné, zejména po zrušení, přerušení nebo snížení finanční pomoci nebo žádosti o její navrácení, anebo

b)

v případě souběhu pomoci Společenství u některé části projektu.