I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

13.6.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 152/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 617/2007

ze dne 14. května 2007

o provádění 10. Evropského rozvojového fondu podle dohody o partnerství AKT-ES

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (1), revidovanou v Lucemburku dne 25. června 2005 (2) (dále jen „dohoda o partnerství AKT-ES“),

s ohledem na vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států zasedajícími v Radě o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES (3) (dále jen „vnitřní dohoda“), a zejména na čl. 10 odst. 1 této dohody,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropské investiční banky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES č. 1/2006 (4) stanoví víceletý finanční rámec na období 2008–2013 a vkládá do dohody o partnerství AKT-ES novou přílohu Ib.

(2)	Vnitřní dohoda stanoví jednotlivé soubory finančních prostředků 10. Evropského rozvojového fondu (dále jen „ERF“), klíč pro příspěvky a příspěvky do 10. ERF, zřizuje Výbor ERF a Výbor pro investiční nástroj a určuje pro tyto výbory váhu hlasů a pravidlo kvalifikované většiny.

(3)

Vnitřní dohoda dále stanoví celkovou částku pomoci Společenství skupině afrických, karibských a tichomořských států (dále jen „státy AKT“) (mimo Jihoafrickou republiku) a zámořským zemím a územím z 10. ERF na šestileté období 2008–2013 ve výši 22 682 milionů EUR z příspěvků členských států. Z částky 10. ERF stanovené vnitřní dohodou by se 21 966 milionů EUR mělo přidělit státům AKT, jak je uvedeno ve víceletém finančním rámci na období 2008–2013 obsaženém v příloze Ib dohody o partnerství AKT-ES, 286 milionů EUR by se mělo přidělit zámořským zemím a územím a 430 milionů EUR by se mělo přidělit Komisi na podpůrné výdaje v souvislosti s programováním a prováděním ERF Komisí.

(4)	Příděl 10. ERF zámořským zemím a územím se řídí rozhodnutím Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (5) a jeho prováděcím nařízením Komise (ES) č. 2304/2002 (6) a následnými změnami.

(5)

Opatření, která jsou předmětem nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (7) a která jsou způsobilá pro financování podle uvedeného nařízení, by měla být z 10. ERF financována jen ve výjimečných případech, kdy je taková pomoc nezbytná k zajištění nepřetržitosti spolupráce od období krize po stabilní podmínky pro rozvoj a kdy tato opatření nelze financovat ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

(6)	Dne 11. dubna 2006 přijala Rada zásadu, že africký mírový projekt bude financován z 10. ERF až do výše 300 milionů EUR v období 2008–2010, a dohodla se na budoucích postupech a povaze tohoto projektu.

(7)

Zemím, které jsou signatáři protokolu o cukru, jak jsou uvedeny v protokolu 3 k dohodě o partnerství AKT-ES, a jsou dotčeny reformou režimu cukru ve Společenství, by mělo být umožněno, aby využily doprovodná opatření financovaná podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (8). Země AKT budou mít rovněž přístup k pomoci Společenství v rámci tematických programů, která se poskytuje z finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (9). Tyto tematické programy by měly dodat přidanou hodnotu zeměpisným programům financovaným z ERF a ve vztahu k těmto programům by měl být zajištěn jejich soulad, subsidiarita a doplňkovost.

(8)	Dohoda o partnerství AKT-ES zdůrazňuje význam regionální spolupráce mezi státy AKT, zámořskými zeměmi a územími a nejvzdálenějšími regiony Společenství.

(9)

Rozhodnutí 2005/446/ES zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě (10), stanoví jako datum, po kterém již nemají být poskytovány prostředky z 9. ERF spravované Komisí, úrokové příspěvky spravované Evropskou investiční bankou (dále jen „EIB“) a úrokové výnosy z uvedených přídělů, 31. prosinec 2007. Toto datum může být případně přezkoumáno.

(10)

Pro provádění ERF je nezbytné stanovit postup pro programování, přezkum a schvalování pomoci a rovněž podrobná pravidla pro dohled nad jejím použitím. K přijetí prováděcího nařízení a finančního nařízení a mimo jiné ke zřízení Výboru ERF a Výboru pro investiční nástroj přijali zástupci vlád členských států, zasedající v Radě, dne 17. července 2006 rozhodnutí 2006/610/ES (11) o prozatímním uplatňování vnitřní dohody.

(11)

Dne 24. listopadu 2004 přijala Rada závěry o účinnosti vnější činnosti EU, včetně dalšího posílení doplňkovosti a koordinace rozvojové pomoci Společenství a členských států. Dne 24. května 2005 se Rada zavázala ke včasnému provedení a kontrole dodržování Pařížské deklarace o účinnosti pomoci a konkrétních závazků EU přijatých na Pařížském fóru ve dnech 28. února až 2. března 2005. Dne 11. dubna 2006 Rada přijala závěry o společném rámci pro strategické dokumenty jednotlivých zemí, čímž umožnila společné víceleté programování EU a jiných zúčastněných dárců. Dne 16. října 2006 přijala Rada závěry o významu doplňkovosti a dělby práce jako konstruktivních součástí účinnosti pomoci.

(12)

Rada a zástupci vlád členských států, zasedající v Radě, Evropský parlament a Komise přijali dne 22. prosince 2005 společné prohlášení o rozvojové politice Evropské unie (12). Následně Evropská rada v prosinci roku 2005 přijala strategii pro Afriku a Rada přijala závěry o strategii pro Karibik (10. dubna 2006) a Tichomoří (17. července 2006).

(13)

Dne 16. října 2006 přijala Rada závěry o správě věcí veřejných v Evropském konsensu o rozvoji – Na cestě k harmonizovanému přístupu v rámci Evropské unie, které připomínají, že přidělování pobídkových tranší v rámci iniciativy v oblasti správy věcí veřejných by měly členské státy podrobně projednat s Komisí, a zdůrazňují, že je zapotřebí, aby Komise zapojila příslušné útvary Rady,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Obecný rámec pro programování a provádění

1. Hlavním a rámcovým cílem spolupráce podle tohoto nařízení je vymýcení chudoby v partnerských zemích a regionech v souvislostech udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí.

2. Zeměpisná spolupráce se zeměmi a regiony AKT v rámci 10. ERF je založena na základních zásadách a hodnotách vyjádřených v obecných ustanoveních dohody o partnerství AKT-ES a na zohlednění rozvojových cílů a strategií spolupráce stanovených v hlavě XX Smlouvy.

Společné prohlášení o rozvojové politice ze dne 22. prosince 2005: „Evropský konsensus“ poskytuje obecný rámec pro programování a provádění 10. ERF, včetně zásad stanovených v Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005.

3. Pařížská deklarace o účinnosti pomoci obsahuje zásady vlastní odpovědnosti, sbližování, harmonizace, řízení pomoci zaměřeného na výsledky a vzájemné odpovědnosti, platné pro partnerské země a regiony i pro dárce.

Tyto zásady vytvářejí takové podmínky, aby partnerské země a regiony mohly účinně řídit své rozvojové politiky a strategie, a vedou k přístupu vycházejícímu ze situace v jednotlivých zemích nebo regionech a k přístupu řízenému jednotlivými zeměmi nebo regiony, který by zahrnoval široké konzultace zúčastněných subjektů a stále více odpovídal celostátním nebo regionálním rozvojovým cílům a strategiím, zejména v oblasti snižování chudoby. To vyžaduje účinnou koordinaci dárců, založenou na úsilí o doplňkovost, nevýlučném přístupu a podpoře iniciativ více dárců, které odpovídají stávajícím analýzám, postupům a strategiím a konkrétním postupům a institucím dané země nebo regionu a vycházejí z nich.

4. Aniž je dotčena potřeba zajistit nepřetržitost spolupráce od období krize po stabilní podmínky pro rozvoj, nejsou opatření, na která se vztahuje nařízení (ES) č. 1257/96 a která lze financovat podle něho, v zásadě financována podle tohoto nařízení.

HLAVA II

PROGRAMOVÁNÍ

Článek 2

Proces programování

1. Proces programování pomoci pro země a regiony AKT řízený Komisí v rámci dohody o partnerství AKT-ES je veden v souladu s články 1 až 14 přílohy IV uvedené dohody a v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článku 1 tohoto nařízení.

2. Programováním se pro účely tohoto nařízení rozumí mimo jiné

a)	příprava a vypracovávání strategií podpory pro jednotlivé země (dále jen „strategické dokumenty pro jednotlivé země“) a strategií regionální podpory (dále jen „strategické dokumenty pro jednotlivé regiony“);

b)	ze strany Společenství jasné uvedení indikativního programovatelného finančního přídělu, pro který jsou dané země a regiony způsobilé během šestiletého období trvání 10. ERF;

c)	příprava a přijetí víceletého indikativního programu pro provádění strategických dokumentů pro jednotlivé země a regiony;

d)	přezkum strategických dokumentů pro jednotlivé země a regiony, víceletých indikativních programů a objemu jim přidělených finančních zdrojů.

3. Programování na celostátní a regionální úrovni se provádí koordinovaně. Koordinací se pro účely tohoto nařízení rozumí mimo jiné, že

dotyčná partnerská země nebo region v co největší míře řídí programování pomoci Společenství. S výjimkou případů stanovených v odstavci 5 se programování provádí společně s dotyčnou partnerskou zemí nebo regionem a stále více odpovídá strategii partnerské země nebo regionu pro snižování chudoby nebo obdobným strategiím; společný postup zahrnuje případně jiné zúčastněné subjekty, včetně parlamentů, místních orgánů a zástupců nestátních subjektů, které se do procesu programování zapojí co nejdříve;

za účelem přípravy a vypracovávání strategických dokumentů pracuje Komise v koordinaci s členskými státy, které jsou zastoupeny na místě, a v koordinaci s EIB, pokud jde o záležitosti týkající se jejích oblastí působnosti a operací a rovněž pokud jde o investiční nástroj. Koordinace zůstává otevřená členským státům, které nejsou v dané zemi nebo regionu trvale zastoupeny;

c)	Komise a členské státy zastoupené na místě usilují tam, kde je to možné a vhodné, o společné programování, včetně společné strategie reakce. Účast na společném programování prostřednictvím pružných mechanismů zůstává otevřená členským státům, které nejsou v dané zemi nebo regionu trvale zastoupeny;

Komise a členské státy usilují o pravidelnou a častou výměnu informací, mimo jiné s jinými dárci a rozvojovými bankami, a prosazují lepší koordinaci politik, harmonizaci postupů, doplňkovost a dělbu práce, čímž podporují lepší dopad politik a programování. Koordinace dárců probíhá co nejvíce prostřednictvím stávajících mechanismů koordinace dárců a vychází ze stávajících harmonizačních postupů v dané partnerské zemi nebo regionu. Dotyčná partnerská země nebo region by měly v co největší míře koordinovat pomoc Společenství s jinými dárci; kdykoli již probíhá práce na společných strategiích, mělo by společné programování zůstat otevřené jiným dárcům a mělo by tyto stávající postupy doplňovat a posilovat a být jejich součástí, kdykoli je to možné.

4. Vedle strategických dokumentů pro jednotlivé země a regiony se ve spolupráci s Výborem velvyslanců AKT-ES připraví a vypracuje strategický dokument pro spolupráci uvnitř AKT a související víceletý indikativní program, vycházející z kritérií stanovených v rámci politiky spolupráce uvnitř AKT v souladu se zásadami doplňkovosti a územní působnosti podle článku 12 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES.

5. Za výjimečných okolností uvedených v čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES, kdy země nemají přístup k běžným programovatelným finančním prostředkům nebo kdy vnitrostátní schvalující osoba nemůže plnit své povinnosti, přijme Společenství zvláštní opatření podle čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení.

6. Programování se provádí tak, aby byla v co nejvyšší míře splněna kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc OECD.

7. Programování případně zajišťuje viditelnost Evropy v partnerských zemích a regionech.

Článek 3

Přidělování zdrojů

1. Na počátku procesů programování stanoví Komise na základě potřeb a kritérií výkonnosti vymezených v článcích 3, 9 a 12 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES a v mezích stanovených v článku 2 vnitřní dohody víceleté indikativní finanční příděly pro každou zemi a region AKT a pro spolupráci uvnitř AKT, které jsou základem pro proces programování. Tato kritéria jsou standardní, objektivní a průhledná.

2. Pokud jde o indikativní příděly pomoci jednotlivým zemím, zahrnují finanční prostředky programovatelnou částku včetně pobídkové tranše přidělené na základě kritérií souvisejících s řádnou správou v souladu se zásadami správy přijatými Radou dne 16. října 2006 a příděl na krytí nepředvídaných potřeb podle čl. 3 odst. 2 písm. b) přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES.

3. Výbor ERF uvedený v článku 11 zaujme řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3 stanovisko k metodě používané při uplatňování obecných kritérií pro přidělování zdrojů v podobě předložené Komisí.

Konsolidované příděly pomoci jednotlivým zemím a regionům musí být v souladu s částkami stanovenými v článku 2 vnitřní dohody. Jsou začleněny do strategických dokumentů pro jednotlivé země a regiony a do víceletých indikativních programů a přijímá je Komise řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3. Prostředky vyhrazené pro zvláštní programy pomoci a opatření podle čl. 4 odst. 7 přijímá Komise rovněž řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3.

Článek 4

Strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony a víceleté programování

1. Strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony se připravují na základě obecných zásad koordinace, vlastní odpovědnosti a účinnosti pomoci uvedených v článcích 1 a 2 podle společného rámce pro strategické dokumenty pro jednotlivé země a zásad pro společné víceleté programování přijatých Radou dne 11. dubna 2006.

2. Účelem strategických dokumentů je poskytnout ucelený rámec pro spolupráci mezi Společenstvím a dotyčnou partnerskou zemí nebo regionem, který je v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli a zásadami dohody o partnerství AKT-ES. Strategické dokumenty nepokrývají pouze rozvojovou spolupráci financovanou z ERF, ale zohledňují i všechny ostatní nástroje Společenství, které mají dopad na danou partnerskou zemi nebo region, a usilují o zajištění politické soudržnosti s jinými oblastmi vnější činnosti Společenství, případně včetně činnosti EIB.

3. S výjimkou okolností uvedených v čl. 2 odst. 5 se víceleté indikativní programy vypracovávají na základě příslušných strategických dokumentů a jsou předmětem dohody s danou zemí nebo regionem. Důraz je kladen na společné posouzení potřeb a výkonnosti, na odvětvovou analýzu a priority. V souvislosti s čl. 11 odst. 3 a v případech, kdy se společného procesu programování účastní Komise, se víceletý indikativní program případně začlení do dokumentu vypracovaného společně s ostatními zúčastněnými dárci. Víceleté indikativní programy obsahují

a)	prioritní oblasti vybrané pro financování Společenstvím, celkové cíle, cílové skupiny příjemců, obecné politické závazky a očekávaný dopad;

indikativní finanční příděly, jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti. Příděly pro jednotlivé prioritní oblasti mohou být případně uvedeny ve formě rozpětí. Pomoc Společenství se soustřeďuje na omezený počet prioritních oblastí a případně prostřednictvím obecné rozpočtové podpory a zajišťuje soulad s operacemi financovanými dotyčnou zemí nebo regionem AKT a doplňkovost a soudržnost s operacemi financovanými členskými státy a jinými dárci;

pro každou prioritní oblast a v případě obecné rozpočtové podpory konkrétní cíle a závazky odvětvové politiky a opatření a operace nejvhodnější pro dosažení těchto cílů a záměrů. Indikativní program navíc popisuje očekávaný dopad a stanoví výsledky, kvantitativní a kvalitativní ukazatele výkonnosti a harmonogram provádění, včetně závazků a vyplácení zdrojů, a pro očekávané výsledky. Ukazatele by měly být co nejvíce v souladu s monitorovacím systémem partnerské země nebo regionu a vycházet z něj;

prostředky vyhrazené pro programy a projekty mimo prioritní oblasti a pokud možno obecný přehled takových činností, jakož i údaje o prostředcích, které se mají pro každou z těchto činností použít. Mohou obsahovat priority a zvláštní prostředky pro posílení spolupráce s nejvzdálenějšími regiony Společenství, zámořskými zeměmi a územími nebo sousedními partnerskými zeměmi a regiony uvedenými v článku 10 tohoto nařízení a postupy pro výběr těchto projektů společného zájmu a jejich koordinaci;

e)	druh nestátních subjektů, které jsou způsobilé pro financování, a podle možností zdroje, které mají být přiděleny, a druh činností, které mají být podporovány.

Zdroje mohou být směrovány různými způsoby, které se mohou navzájem doplňovat, podle toho, co bude v dané zemi nejúčinnější. Rozpočtová podpora se využívá v souladu s kritérii způsobilosti stanovenými v čl. 61 odst. 2 dohody o partnerství AKT-ES.

4. Strategické dokumenty a víceleté indikativní programy berou v úvahu opatření a programy způsobilé pro financování v rámci jiných ERF či nástrojů Společenství, přičemž se zamezuje jejich zdvojování. Zvláštní pozornost se věnuje vzájemné součinnosti mezi celostátními a regionálními strategiemi podpory a strategiemi podpory spolupráce uvnitř AKT, jakož i soudržnosti s nástroji Společenství, zejména s nařízením (ES) č. 1905/2006, nařízením (ES) č. 1889/2006 a nařízením (ES) č. 1257/96, s přihlédnutím k opatřením přijatým podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (13). Víceleté strategie přizpůsobování zemí, jež jsou signatáři protokolu o cukru, které stanoví nástroj pro rozvojovou spolupráci, se začleňují do strategických dokumentů pro jednotlivé země.

5. Strategický dokument uvedený v odstavci 4 včetně příslušného víceletého indikativního programu přijímá Komise řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3. Komise strategické dokumenty uvedené v odstavci 1 současně s jejich předáním členským státům ve Výboru ERF předává Společnému parlamentnímu shromáždění pro informaci, přičemž plně respektuje rozhodovací postupy podle hlavy IV tohoto nařízení.

6. Strategické dokumenty včetně víceletých indikativních programů se následně přijímají vzájemnou dohodou mezi Komisí a dotyčným státem či regionem AKT a po přijetí jsou závazné pro Společenství i dotyčný stát či region. Země bez podepsaného strategického dokumentu jsou i nadále způsobilé pro financování z přídělu na krytí nepředvídaných potřeb podle čl. 3 odst. 2 písm. b) přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES.

7. Opatření uvedená v čl. 2 odst. 5 tohoto nařízení mohou mít podobu zvláštních programů podpory, které nahrazují celostátní strategický dokument v případech uvedených v čl. 4 odst. 5 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES, kdy vnitrostátní schvalující osoba v partnerské zemi nemůže plnit své povinnosti, nebo mohou mít podobu opatření financovaných z přídělu na krytí nepředvídaných potřeb podle čl. 3 odst. 2 písm. b) přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES v případech uvedených v čl. 3 odst. 4 uvedené přílohy, kdy partnerská země nemá přístup k běžným programovatelným finančním prostředkům podle čl. 3 odst. 2 písm. a) uvedené přílohy. Tyto zvláštní programy podpory a opatření financované z přídělu na krytí nepředvídaných potřeb musí být v souladu s předchozími odstavci a zohledňovat zvláštní okolnosti uvedené v čl. 5 odst. 4 písm. c) tohoto nařízení. Přijímá je Komise řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení.

Článek 5

Přezkum

1. Strategické dokumenty a víceleté indikativní programy i zvláštní programy podpory a opatření podle čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení jsou předmětem každoročního operačního přezkumu, přezkumu v polovině období a na konci období a podle potřeby rovněž přezkumu ad hoc. Tyto přezkumy provádí na místě Komise a dotyčná partnerská země nebo region v souladu s článkem 5 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES a připravují se na základě obecných zásad koordinace, vlastní odpovědnosti a účinnosti pomoci podle článků 1 a 2. Strategické dokumenty a víceleté indikativní programy mohou být rovněž vedle každoročního přezkumu, přezkumu v polovině období a na konci období předmětem přezkumu ad hoc v souladu s čl. 3 odst. 5 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES.

2. Přezkum v polovině období a přezkum na konci období tvoří nedílnou součást procesu programování. V jejich rámci je z hlediska aktuálních potřeb a výkonnosti hodnocen strategický dokument, včetně víceletých strategií přizpůsobování pro země, které jsou signatáři protokolu o cukru, a veškerých dalších programů financovaných nástroji Společenství uvedenými v čl. 4 odst. 4, a víceletý indikativní program. Přezkum v co nejvyšší míře zahrnuje hodnocení dopadu rozvojové spolupráce Společenství ve vztahu k obecnému cíli snižování chudoby uvedenému v čl. 1 odst. 1, cílům, přiděleným zdrojům a ukazatelům stanoveným ve strategických dokumentech a hodnocení dodržování zásad pro účinnost pomoci podle článků 1 a 2 i možnosti prosazování těchto zásad. Po ukončení přezkumu v polovině období a na konci období mohou být

strategické dokumenty a víceleté indikativní programy upraveny, pokud jsou při přezkumu zjištěny konkrétní problémy nebo nedostatek pokroku při plnění cílů a očekávaných výsledků nebo pokud se změnily okolnosti, mimo jiné v důsledku probíhajících harmonizačních procesů, například pokud jde o dělbu práce mezi Komisí a členskými státy a případně dalšími dárci;

b)	celostátní a regionální víceleté indikativní příděly zvýšeny nebo sníženy s ohledem na aktuální potřeby a výkonnost.

3. Každoroční operační přezkum se provádí v souladu s čl. 5 odst. 4 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES. V případě nových nebo zvláštních potřeb podle čl. 3 odst. 5 a čl. 9 odst. 2 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES, které vyplývají například ze situace po skončení krize, nebo v případě mimořádné výkonnosti, kdy jsou víceleté indikativní přiděly plně vázány a kdy mohou být s ohledem na politiky účinného snižování chudoby a řádné finanční řízení čerpány dodatečné finanční prostředky, může být víceletý indikativní příděl po ukončení každoročního operačního přezkumu zvýšen.

Obecné výsledky každoročního operačního přezkumu jsou předkládány Výboru ERF k výměně názorů podle čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení.

4. Přezkum ad hoc může být proveden buď na žádost dotyčného státu AKT, nebo na žádost Komise v případech nových nebo zvláštních potřeb nebo výjimečné výkonnosti podle odstavce 3 tohoto článku nebo v případě výjimečných okolností podle článků 72 a 73 dohody o partnerství AKT-ES týkajících se humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech. Komise bere v úvahu žádosti o přezkum ad hoc podané členskými státy. Za okolnosti odůvodňující provedení přezkumu ad hoc mohou být považovány náhlé a nepředvídatelné závažné humanitární, hospodářské a sociální problémy výjimečné povahy vzniklé v důsledku přírodních katastrof, krizí způsobených lidmi, jako jsou války a jiné konflikty, období po konfliktu, ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod či mimořádné situace v dané zemi či regionu se srovnatelným účinkem.

Po ukončení přezkumu ad hoc mohou být navržena zvláštní opatření podle článku 8 tohoto nařízení. V nezbytných případech mohou být v mezích dostupných finančních prostředků stanovených v článku 2 vnitřní dohody zvýšeny příděly víceletého indikativního programu nebo zvláštního akčního programu. V případech, kdy nebyl podepsán strategický dokument, může být zvláštní podpora financována z přídělu na krytí nepředvídaných potřeb podle čl. 3 odst. 2 písm. b) přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES.

b)	Přijatá opatření musí být v souladu s jinými nástroji Společenství, včetně nástroje pro humanitární pomoc uvedeného v čl. 4 odst. 4, být s nimi soudržná a doplňovat je.

Pokud jsou partnerské země nebo skupiny partnerských zemí přímými účastníky krize nebo situace po krizi nebo jsou jimi postiženy, klade se při víceletém programování zvláštní důraz na posílení koordinace mezi okamžitou pomocí, obnovou a rozvojem s cílem podpořit přechod těchto zemí od mimořádné události do fáze rozvoje; u zemí a regionů pravidelně vystavovaných přírodním katastrofám se v programech klade důraz na připravenost na katastrofy a jejich předcházení.

5. V případě nových potřeb, jak jsou vymezeny ve společném prohlášení VI k čl. 12 odst. 2 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES o spolupráci uvnitř AKT, může být zvýšení programovatelného přídělu pro spolupráci uvnitř AKT financováno z rezervy pro skupinu států AKT celkově vymezené v čl. 2 písm. b) vnitřní dohody.

6. Každou změnu strategických dokumentů nebo přídělu zdrojů vyplývající z přezkumu podle odstavců 1 až 4 tohoto článku přijímá Komise řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3. Dodatky ke strategickým dokumentům včetně víceletých indikativních programů a zvláštních programů podpory se následně přijímají vzájemnou dohodou mezi Komisí a dotyčným státem nebo regionem AKT a po přijetí jsou závazné pro Společenství i pro dotyčný stát či region.

HLAVA III

PROVÁDĚNÍ

Článek 6

Obecný rámec pro provádění

Pomoc zemím a regionům AKT spravovaná Komisí podle dohody o partnerství AKT-ES se provádí v souladu s přílohou IV uvedené dohody a s finančním nařízením uvedeným v čl. 10 odst. 2 vnitřní dohody a v souladu se zásadami vlastní odpovědnosti a účinnosti pomoci podle článku 1.

Článek 7

Roční akční programy

1. Komise přijímá roční akční programy vytvořené na základě strategických dokumentů a víceletých indikativních programů uvedených v článku 4.

Ve výjimečných případech, například pokud zatím nebyl přijat roční akční program, může Komise na základě strategických dokumentů a víceletých indikativních programů za stejných pravidel a stejnými postupy přijmout opatření, která nejsou stanovena v ročním akčním programu.

2. Roční akční programy připravuje Komise s partnerskou zemí nebo regionem při zapojení členských států zastoupených na místě a případně v koordinaci s jinými dárci, zejména v případě společného programování, a s EIB. Roční akční programy obsahují popis obecných souvislostí a hodnotí pomoc Společenství a získané zkušenosti, mimo jiné pokud jde o rozpočtovou podporu, zejména na základě každoročního operačního přezkumu podle čl. 5 odst. 3. Určují blíže sledované cíle, oblasti působení, celkovou plánovanou částku financování a částky přidělené pro každou operaci. Zahrnují jednotlivé podrobné přehledy pro každou předpokládanou operaci, obsahující analýzu konkrétních odvětvových souvislostí, popis opatření, která mají být financována, hlavní zúčastněné subjekty, očekávané výsledky na základě kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, řídicí postupy, orientační harmonogram provádění a v případě rozpočtové podpory kritéria vyplácení, včetně případných proměnlivých splátek. Cíle musí být konkrétní, měřitelné a dosažitelné, mít časově ohraničená kritéria plnění a odpovídat v nejvyšší možné míře cílům a kritériím partnerské země nebo regionu. Uvádějí, jakým způsobem zohledňují stávající nebo plánované činnosti EIB.

3. Roční akční programy přijímá Komise řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení. Každý členský stát může požádat o vynětí projektu nebo programu z ročního akčního programu. Pokud tuto žádost podporuje blokační menšina členských států stanovená v čl. 8 odst. 3 ve spojení s čl. 8 odst. 2 vnitřní dohody, přijme Komise roční akční program bez dotyčného projektu nebo programu řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení. S výjimkou případu, kdy Komise v souladu s názory členských států ve Výboru ERF nehodlá pokračovat ve vyňatém projektu nebo programu, je tento projekt nebo program později znovu předložen Výboru ERF mimo rámec ročního akčního programu stanoveného v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku v podobě návrhu financování, který poté přijme Komise řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení.

4. Změny ročních akčních programů nebo změny opatření, která nejsou stanovena v ročních akčních programech, se přijímají řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3. Pokud změny ročních akčních programů nebo změny opatření, která nejsou stanovena v ročních akčních programech, nepřesahují 20 % přídělů pro původní projekty, programy nebo jejich společných přídělů, avšak nepředstavují více než 10 milionů EUR, přijímá je Komise, pokud jimi nejsou dotčeny prvotní cíle stanovené v rozhodnutí Komise. Komise uvědomí Výbor ERF o veškerých změnách do jednoho měsíce.

5. Komise přijímá řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení zvláštní akční programy pro podpůrné výdaje uvedené v čl. 6 odst. 2 vnitřní dohody, jež nejsou zahrnuty ve víceletých indikativních programech. Veškeré změny akčních programů pro podpůrné výdaje se přijímají v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

6. Komise pravidelně informuje členské státy zastoupené v dané zemi nebo regionu, jiné zúčastněné členské státy a případně EIB o provádění projektů a programů Společenství. Naopak každý členský stát a EIB rovněž pravidelně informují Komisi o činnostech spolupráce na celostátní nebo regionální úrovni, které provádějí nebo plánují provádět v každé konkrétní zemi či regionu.

7. V souladu s čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení může každý členský stát kdykoli požádat o to, aby byla na pořad jednání Výboru ERF zařazena výměna názorů o otázkách souvisejících s prováděním konkrétního projektu nebo programu řízeného Komisí. Tato výměna názorů může zahrnovat způsob, jakým Komise uplatňuje kritéria pro vyplácení rozpočtové podpory podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 8

Přijímání zvláštních opatření

1. V případech uvedených v čl. 5 odst. 4 může Komise přijmout zvláštní opatření, která nejsou stanovena ve strategických dokumentech ani ve víceletých indikativních programech v souladu s čl. 2 odst. 5.

2. Zvláštní opatření blíže určují sledované cíle, oblasti působení, cílové skupiny příjemců, očekávané výsledky, řídicí postupy a celkovou částku financování. Obsahují popis operací, které mají být financovány, údaje o částkách přidělených pro každou operaci a orientační harmonogram provádění. Zahrnují vymezení typu ukazatelů výkonnosti, které je při provádění zvláštních opatření třeba sledovat. Tyto ukazatele vezmou případně v úvahu monitorovací systémy partnerské země nebo regionu.

3. Pokud náklady na taková zvláštní opatření přesahují částku 10 milionů EUR, přijímá je Komise řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3. Pokud náklady na zvláštní opatření nepřesahují částku 10 milionů EUR, uvědomí Komise Výbor ERF do jednoho měsíce o jejich přijetí. V souladu s čl. 11 odst. 4 může každý členský stát kdykoli požádat o to, aby byla na pořad jednání Výboru ERF zařazena výměna názorů v souvislosti s těmito operacemi. Tato výměna názorů může vést k vydání doporučení, jež Komise vezme v úvahu.

4. Řídicí postup stanovený v čl. 11 odst. 3 se nemusí použít pro změny zvláštních opatření, kterými se například provádějí technické úpravy, prodlužuje období provádění, přerozdělují finanční prostředky v rámci předpokládaného rozpočtu nebo zvyšuje či snižuje objem rozpočtu o méně než 20 % původního rozpočtu, avšak ne více než o 10 milionů EUR, pokud těmito změnami nejsou dotčeny prvotní cíle stanovené v rozhodnutí Komise. Veškeré tyto technické úpravy se do jednoho měsíce sdělují členským státům.

5. Zvláštní opatření podléhají každoroční výměně názorů ve Výboru ERF na základě zprávy vypracované Komisí.

Článek 9

Spolufinancování a dodatečné příspěvky členských států

1. Při spolufinancování je projekt nebo program financován z různých zdrojů:

a)	v případě souběžného spolufinancování je projekt nebo program rozdělen do více zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner, který poskytuje spolufinancování takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat;

b)	v případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři, kteří zajišťují spolufinancování, celkové náklady na projekt nebo program a zdroje se slučují takovým způsobem, že není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást projektu nebo programu.

2. Pokud se Komise podílí na sdíleném spolufinancování, stanoví se prováděcí předpisy pro tyto finanční prostředky, včetně případné potřeby společného hodnocení a krytí případných možných správních nákladů, které vzniknou subjektu pověřenému správou sloučených finančních prostředků, ve finanční dohodě v souladu s pravidly a postupy, které podrobně upravuje finanční nařízení uvedené v čl. 10 odst. 2 vnitřní dohody.

Pokud Komise obdrží a spravuje prostředky jménem

a)	členských států a jejich regionálních a místních orgánů, a zejména jejich veřejných a polostátních agentur,

b)	jiných dárcovských zemí, a zejména jejich veřejných a polostátních agentur,

c)	mezinárodních organizací, včetně regionálních organizací, a zejména mezinárodních a regionálních finančních institucí,

za účelem provádění společných opatření se s takovými finančními prostředky nakládá jako s účelově vázaným příjmem v souladu s finančním nařízením uvedeným v čl. 10 odst. 2 vnitřní dohody a jako takové jsou začleněny do ročních akčních programů. Zajistí se zviditelnění příspěvků členských států.

Pokud Komise svěří subjektům uvedeným v druhém pododstavci finanční prostředky pro financování úkolů veřejné moci, zejména úkolů spojených s prováděním ERF, vykazuje se toto spolufinancování v ročních akčních programech a musí v nich být dostatečně odůvodněno, přičemž se zajistí zviditelnění příspěvku z ERF.

3. Pokud je EIB ustanovena správcem sdíleného spolufinancování, vypracují se prováděcí předpisy pro tyto prostředky, případně včetně krytí správních nákladů, které EIB vzniknou, v souladu se statutem a vnitřními předpisy EIB.

4. Členské státy mohou z vlastního podnětu poskytnout Komisi nebo EIB dobrovolné příspěvky v souladu s čl. 1 odst. 9 vnitřní dohody, aby pomohly dosáhnout cílů dohody o partnerství AKT-ES mimo sdílené spolufinancování. Tyto příspěvky neovlivňují celkový příděl finančních prostředků v rámci 10. ERF a vyčleňují se pouze v řádně odůvodněných případech, například v reakci na výjimečné okolnosti uvedené v čl. 5 odst. 4. Dodatečné finanční prostředky se začleňují do programování a přezkumu a do ročních akčních programů podle tohoto nařízení a zohledňují vlastní odpovědnost partnerské země nebo regionu. S dobrovolnými příspěvky svěřenými Komisi se nakládá jako s účelově vázaným příjmem v souladu s finančním nařízením uvedeným v čl. 10 odst. 2 vnitřní dohody. Nakládá se s nimi stejně jako s pravidelnými příspěvky členských států podle čl. 1 odst. 2 vnitřní dohody s výjimkou článků 6 a 7 vnitřní dohody, pro něž mohou být stanovena zvláštní ustanovení v dvoustranné dohodě o příspěvcích.

5. Členské státy, které svěří Komisi nebo EIB dodatečné dobrovolné příspěvky, aby napomohly dosažení cílů dohody o partnerství AKT-ES, předem uvědomí o těchto příspěvcích Radu a Výbor ERF. Každé vyčlenění prostředků musí být řádně odůvodněno a veškeré z něho vyplývající změny ročních akčních programů nebo strategických dokumentů přijímá Komise řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3.

Článek 10

Účast třetích zemí nebo regionů

Za účelem zajištění soudržnosti a účinnosti pomoci Společenství může Komise rozhodnout, že rozvojové země, které nepatří mezi státy AKT, a subjekty pro regionální integraci s účastí států AKT, které podporují regionální spolupráci a integraci a jsou způsobilé pro pomoc Společenství podle nařízení (ES) č. 1905/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (14), zámořské země a území způsobilé pro pomoc Společenství podle rozhodnutí 2001/822/ES a nejvzdálenější regiony Společenství jsou způsobilé pro financování podle čl. 1 odst. 2 písm. a) bodu i) vnitřní dohody, pokud je příslušný projekt nebo program regionální nebo přeshraniční povahy a je v souladu s článkem 6 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES. Ustanovení o tomto financování mohou být obsažena ve strategických dokumentech a víceletých indikativních programech a ve zvláštních opatřeních uvedených v článku 8 tohoto nařízení. Tato ustanovení se začleňují do ročních akčních programů.

HLAVA IV

ROZHODOVACÍ POSTUPY

Článek 11

Povinnosti Výboru ERF

1. Výbor ERF zřízený článkem 8 vnitřní dohody zaujímá řídicím postupem stanoveným v odstavci 3 tohoto článku stanoviska k významným otázkám rozvojové spolupráce na celostátní a regionální úrovni a na úrovni spolupráce uvnitř AKT, která je financována z 10. ERF a dalších zdrojů Společenství uvedených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení.

2. Úkoly Výboru ERF zahrnují povinnosti uvedené v hlavách II a III:

a)	programování pomoci Společenství v rámci 10. ERF a přezkumy programování, zejména se zaměřením na celostátní a regionální strategie a strategie spolupráce uvnitř AKT, a

b)	sledování provádění pomoci Společenství, zahrnující mimo jiné vliv pomoci na snižování chudoby, odvětvové aspekty, průřezová témata, fungování koordinace s členskými státy a jinými dárci na místní úrovni a pokrok, pokud jde o zásady účinnosti pomoci uvedené v článku 1.

3. Pokud je Výbor ERF vyzván, aby zaujal stanovisko, předloží zástupce Komise Výboru ERF návrh opatření, která mají být přijata, ve lhůtách stanovených v rozhodnutí Rady o jednacím řádu Výboru ERF uvedeném v čl. 8 odst. 5 vnitřní dohody. Výbor ERF zaujme stanovisko ve lhůtě, kterou může předseda stanovit s ohledem na naléhavost věci; tato lhůta však nepřesáhne 30 dní. EIB se účastní výměny názorů. Stanovisko se přijímá kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 8 odst. 3 vnitřní dohody, přičemž hlasům členských států je přidělena váha způsobem stanoveným v čl. 8 odst. 2 vnitřní dohody.

Po zaujetí stanoviska Výboru ERF přijme Komise opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem Výboru ERF, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě Komise odloží použitelnost opatření o dobu nepřesahující v zásadě 30 dní ode dne jejího sdělení, která však může být za výjimečných okolností prodloužena až o 30 dní. Během tohoto období může Rada přijmout jiné rozhodnutí stejnou kvalifikovanou většinou jako Výbor ERF.

4. Ve Výboru ERF probíhá výměna názorů o obecných závěrech každoročního operačního přezkumu a výroční zprávy podle čl. 14 odst. 3. Každý členský stát může rovněž požádat o výměnu názorů na hodnocení podle čl. 15 odst. 3.

Každý členský stát může kdykoli vyzvat Komisi, aby Výboru ERF poskytla informace a uspořádala výměnu názorů o otázkách týkajících se úkolů popsaných v odstavci 2.

Tato výměna názorů může vést k vydání doporučení členskými státy, jež Komise vezme v úvahu.

5. Na základě závěrů vyvozených z přezkumů provedených Komisí Výbor ERF rovněž posuzuje soulad a doplňkovost mezi pomocí Společenství a pomocí členských států a případně jiných dárců v souladu s články 1 a 2.

Článek 12

Africký mírový projekt

V souladu se závěry Rady ze dne 11. dubna 2006 o financování afrického mírového projektu z 10. ERF ve výši 300 milionů EUR během tříletého období se finanční prostředky pro africký mírový projekt vyčleňují v rámci indikativního programu pro spolupráci uvnitř AKT. Použijí se tyto zvláštní řídicí postupy:

na žádost Africké unie, potvrzenou Výborem velvyslanců AKT-ES, připraví Komise akční program na období 2008–2010. Tento akční program mimo jiné blíže stanoví sledované cíle, rozsah a povahu možných zásahů, prováděcí opatření a dohodnutou podobu podkladových dokumentů, žádostí a zpráv. Příloha akčního programu popisuje zvláštní rozhodovací postupy pro každý možný zásah s ohledem na jeho povahu, rozsah a naléhavost;

tento akční program, včetně přílohy uvedené v písmenu a), a veškeré jeho změny budou projednány v příslušných přípravných pracovních skupinách Rady a v Politickém a bezpečnostním výboru a schváleny Výborem stálých zástupců kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 8 odst. 3 vnitřní dohody a poté přijaty Komisí řídicím postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení;

c)	akční program, s výjimkou přílohy uvedené v písmenu a), je základem pro finanční dohodu, která bude uzavřena mezi Komisí a Africkou unií;

každý zásah, který má být proveden podle finanční dohody, podléhá předchozímu schválení Politickým a bezpečnostním výborem; příslušné přípravné pracovní skupiny Rady jsou informovány nebo konzultovány včas před předložením zásahů Politickému a bezpečnostnímu výboru v souladu se zvláštními rozhodovacími postupy podle písmene a), aby se zajistilo, že vedle vojenského a bezpečnostního rozměru budou zohledněny rovněž aspekty plánovaných opatření týkající se rozvoje. Zvláštní pozornost by se měla věnovat činnostem uznaným za oficiální rozvojovou pomoc;

e)	Komise každoročně a na žádost Rady nebo Výboru ERF připraví pro informaci Rady a Výboru ERF zprávu o činnosti týkající se použití finančních prostředků, v níž rozliší závazky a výplaty v souvislosti s oficiální a jinou rozvojovou pomocí;

f)	v roce 2010 bude provedeno hodnocení, které přezkoumá postupy afrického mírového projektu a možnosti budoucích alternativních finančních zdrojů, včetně finančních zdrojů společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Článek 13

Výbor pro investiční nástroj

1. Výbor pro investiční nástroj zřízený pod záštitou EIB článkem 9 vnitřní dohody se skládá ze zástupců vlád členských států a zástupce Komise. Každá vláda jmenuje jednoho zástupce a určí jednoho náhradníka. Komise jmenuje svého zástupce stejným způsobem. S cílem zajistit kontinuitu práce výboru volí členové Výboru pro investiční nástroj předsedu tohoto výboru na období dvou let ze svých řad. EIB zajišťuje sekretariát výboru a podpůrné služby. Oprávněni hlasovat jsou pouze členové Výboru pro investiční nástroj jmenovaní členskými státy nebo jejich náhradníci.

Rada přijme jednomyslně jednací řád Výboru pro investiční nástroj na základě návrhu vypracovaného EIB po konzultaci s Komisí.

Výbor pro investiční nástroj rozhoduje kvalifikovanou většinou. Hlasům je přidělena váha způsobem stanoveným v článku 8 vnitřní dohody.

Výbor pro investiční nástroj se schází nejméně čtyřikrát ročně. Další zasedání mohou být svolána na žádost EIB nebo členů výboru v souladu s jeho jednacím řádem. Výbor pro investiční nástroj může navíc zaujmout stanovisko písemným postupem za podmínek stanovených ve svém jednacím řádu.

2. Výbor pro investiční nástroj schvaluje

a)	pokyny pro provádění investičního nástroje, rámec pro hodnocení dopadu na rozvoj a návrhy na jejich revizi;

b)	investiční strategie a plány činnosti investičního nástroje, včetně ukazatelů výkonnosti, na základě cílů dohody o partnerství AKT-ES a obecných zásad rozvojové politiky Společenství;

c)	výroční zprávy investičního nástroje;

d)	veškeré dokumenty týkající se obecné politiky investičního nástroje, včetně hodnotících zpráv.

3. Kromě toho zaujímá Výbor pro investiční nástroj stanoviska

k návrhům na poskytnutí úrokového příspěvku podle čl. 2 odst. 7 a čl. 4 odst. 2 přílohy II dohody o partnerství AKT-ES. V těchto případech zaujme Výbor pro investiční nástroj rovněž stanovisko k použití tohoto úrokového příspěvku. S cílem urychlit schvalovací postup pro malé operace může Výbor pro investiční nástroj zaujmout kladné stanovisko k návrhům EIB na celkový příděl úrokových příspěvků, které EIB následně, bez dalšího stanoviska Výboru pro investiční nástroj nebo Komise, přidělí jednotlivým projektům podle kritérií stanovených v rámci celkového přídělu, včetně maximální výše dílčího přídělu úrokového příspěvku pro jednotlivé projekty;

b)	k návrhům na investice investičního nástroje do jakéhokoli projektu, k němuž Komise zaujala odmítavé stanovisko;

c)	k jiným návrhům týkajícím se investičního nástroje založeným na obecných zásadách stanovených v operačních pokynech.

Kromě toho mohou řídící orgány EIB čas od času požádat Výbor pro investiční nástroj, aby zaujal stanovisko ke všem návrhům financování nebo k určitým kategoriím návrhů financování.

4. EIB odpovídá za to, že Výboru pro investiční nástroj jsou včas předloženy veškeré záležitosti, které vyžadují jeho schválení nebo stanovisko podle odstavců 1, 2 a 3. Každý návrh, který je Výboru pro investiční nástroj předložen za účelem zaujetí stanoviska, musí splňovat příslušná kritéria a zásady stanovené v operačních pokynech.

5. EIB úzce spolupracuje s Komisí a případně koordinuje svou činnost s dalšími dárci. Zejména:

EIB připravuje nebo reviduje společně s Komisí pokyny pro provádění investičního nástroje uvedené v odst. 2 písm. a). EIB odpovídá za dodržování pokynů a zajišťuje, že projekty, které podporuje, splňují mezinárodní sociální a environmentální standardy a jsou v souladu s cíli dohody o partnerství AKT-ES a s obecnými zásadami rozvojové politiky Společenství a s příslušnými strategiemi spolupráce s danou zemí nebo regionem;

b)	EIB předem žádá Komisi o stanovisko k investičním strategiím, plánům činnosti a dokumentům týkajícím se obecné politiky;

c)	EIB informuje Komisi o projektech, které spravuje, v souladu s čl. 14 odst. 2 a žádá ve fázi posuzování projektů Komisi o stanovisko ke shodě projektů s příslušnou strategií spolupráce s určitou zemí nebo regionem nebo případně s obecnými cíli investičního nástroje;

s výjimkou úrokových příspěvků spadajících pod celkový příděl podle odst. 3 písm. a) žádá EIB ve fázi posuzování projektů Komisi rovněž o souhlas s jakýmkoli návrhem na úrokový příspěvek předloženým Výborem pro investiční nástroj, pokud jde o soulad s čl. 2 odst. 7 a čl. 4 odst. 2 přílohy II dohody o partnerství AKT-ES a s kritérii stanovenými v operačních pokynech investičního nástroje.

Pokud Komise do dvou týdnů od předložení návrhu neoznámí odmítavé stanovisko k návrhu, má se za to, že k návrhu zaujala kladné stanovisko nebo že s návrhem souhlasí. Pokud jde o stanoviska k projektům finančního nebo veřejného sektoru a o souhlas s úrokovými příspěvky, může Komise požádat, aby jí byl konečný návrh projektu předložen k zaujetí stanoviska nebo ke schválení dva týdny předtím, než je zaslán Výboru pro investiční nástroj.

6. EIB nepřikročí k žádnému opatření podle odstavce 2, pokud Výbor pro investiční nástroj nezaujme kladné stanovisko.

Pokud Výbor pro investiční nástroj zaujme kladné stanovisko, rozhodne EIB o návrhu v souladu s vlastními postupy. Zejména může rozhodnout, že návrh nebude uskutečněn. EIB pravidelně informuje Výbor pro investiční nástroj a Komisi o případech, kdy se rozhodla návrhy neuskutečnit.

O půjčkách z vlastních zdrojů a o investicích v rámci investičního nástroje, pro které není vyžadováno stanovisko Výboru pro investiční nástroj, rozhoduje EIB v souladu s vlastními postupy a v případě investičního nástroje v souladu s pokyny a investičními strategiemi schválenými Výborem pro investiční nástroj.

Bez ohledu na odmítavé stanovisko Výboru pro investiční nástroj k návrhu na poskytnutí úrokového příspěvku může EIB poskytnout danou půjčku bez přiznání úrokového příspěvku. EIB pravidelně informuje Výbor pro investiční nástroj a Komisi o každém případě, kdy se rozhodne takto postupovat.

EIB může za podmínek stanovených v operačních pokynech a za podmínky, že základní účel půjčky nebo investice v rámci investičního nástroje zůstane nezměněn, rozhodnout o změně podmínek půjčky nebo investice v rámci investičního nástroje, k níž Výbor pro investiční nástroj zaujal kladné stanovisko podle odstavce 2, a každé půjčky, k níž Výbor pro investiční nástroj zaujal kladné stanovisko, pokud jde o úrokové příspěvky. EIB může zejména rozhodnout o zvýšení objemu půjčky nebo investice v rámci investičního nástroje až o 20 %.

Toto zvýšení může mít u projektů s úrokovými příspěvky podle čl. 2 odst. 7 přílohy II dohody o partnerství AKT-ES za následek poměrný nárůst úrokového příspěvku. EIB pravidelně informuje Výbor pro investiční nástroj a Komisi o každém případě, kdy se rozhodne takto postupovat. U projektů spadajících pod čl. 2 odst. 7 přílohy II dohody o partnerství AKT-ES, u kterých bylo požádáno o zvýšení úrokového příspěvku, je Výbor pro investiční nástroj požádán o stanovisko předtím, než EIB učiní další kroky.

7. EIB spravuje investice investičního nástroje a veškeré prostředky držené na účet investičního nástroje v souladu s cíli dohody. Může se zejména podílet na činnosti řídících a dozorčích orgánů právnických osob, v nichž investiční nástroj investuje, a může v souladu s operačními pokyny uzavírat vyrovnání, udílet absolutorium a měnit práva, která má na účet investičního nástroje.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Monitorování a podávání zpráv o pokroku provádění pomoci z ERF

1. Komise a EIB monitorují v příslušné míře, jak je pomoc z ERF používána jejími příjemci.

2. EIB postupy stanovenými v operačních pokynech pro investiční nástroj pravidelně informuje Komisi o provádění projektů a programů financovaných ze zdrojů 10. ERF, které spravuje.

3. Komise přezkoumává pokrok dosažený při provádění 10. ERF a předkládá Radě výroční zprávu o provádění a výsledcích a pokud možno o hlavních závěrech, účincích a dopadech pomoci. Zpráva Komise se zasílá rovněž Výboru ERF za účelem výměny názorů, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Zpráva obsahuje informace za předchozí rok týkající se financovaných opatření, výsledků monitorování a hodnocení, zapojení partnerů a harmonizace s jejich činností, včetně provádění prostřednictvím delegované spolupráce vymezené ve finančním nařízení uvedeném v čl. 10 odst. 2 vnitřní dohody, a provádění závazků a plateb rozdělených podle jednotlivých zemí, regionů a oblastí spolupráce.

Zpráva hodnotí výsledky pomoci v oblasti vymýcení chudoby, přičemž se v co nejvyšší míře použijí konkrétní a měřitelné ukazatele pro posouzení úlohy této pomoci při naplňování cílů dohody o partnerství AKT-ES. Tyto ukazatele musí být v souladu s monitorovacími systémy partnerské země nebo regionu a ukazateli, které sdílejí dárcovské společenství a partnerská země nebo region za účelem monitorování své rozvojové strategie.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat pokroku dosaženému při naplňování rozvojových cílů tisíciletí.

Zprávy se rovněž zabývají pokrokem dosaženým při naplňování zásad koordinace, vlastní odpovědnosti a účinnosti pomoci uvedených v článku 1 tohoto nařízení a zahrnují doprovodná opatření dohod o hospodářském partnerství.

4. EIB poskytuje Výboru pro finanční nástroj informace o pokroku dosaženém při naplňování cílů investičního nástroje. Podle článku 6b přílohy II dohody o partnerství AKT-ES se v polovině období a na konci doby trvání 10. ERF provede společný přezkum celkové výkonnosti investičního nástroje. Přezkum v polovině období provedou nezávislí externí odborníci ve spolupráci s EIB a tento přezkum je zpřístupněn Výboru pro investiční nástroj.

5. Komise předloží Radě v roce 2010 návrh na přezkum celkové výkonnosti, který bude proveden se státy AKT na základě článku 7 přílohy Ib dohody o partnerství AKT-ES. Při tomto přezkumu se hodnotí finanční výkonnost, zejména stupeň uskutečnění závazků a plateb, a kvantitativní a kvalitativní výkonnost, zejména výsledky a dopad, měřené pokrokem dosaženým při naplňování rozvojových cílů tisíciletí. Přezkum rovněž posoudí možnosti zlepšení souladu budoucí pomoci Společenství pro státy AKT se stávajícími strategiemi jednotlivých zemí nebo regionů, programovacích a rozpočtových cyklů a další harmonizace opatření jednotlivých dárců a měl by v tomto ohledu poskytnout doporučení.

Článek 15

Hodnocení

1. Komise a EIB pravidelně vyhodnocují výsledky provádění zeměpisných a tematických politik a programů a odvětvových politik a efektivnost programování ve vztahu k vymýcení chudoby, ve vhodných případech prostřednictvím nezávislých externích hodnocení, aby se přesvědčily, zda jsou plněny cíle, a aby mohly sestavit doporučení pro zlepšení budoucích operací. Zvláštní pozornost je věnována zaručení soudržnosti rozvojové politiky Společenství a pokroku dosaženému při naplňování rozvojových cílů tisíciletí.

2. Tato hodnocení se provádějí společně s partnerskou zemí nebo regionem a v koordinaci s členskými státy zastoupenými na místě. Zapojeny jsou ostatní zúčastněné členské státy a případně rovněž jiní dárci. Komise usiluje o provádění doporučení o účinnosti pomoci týkajících se společných hodnocení.

3. Komise zasílá hodnotící zprávy týkající se jednotlivých zemí a regionů pro informaci Radě, Výboru ERF a EIB. V souladu s čl. 11 odst. 4 mohou členské státy kdykoli požádat o projednání konkrétních hodnocení ve Výboru ERF. Výsledky se použijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů, koordinaci dárců a účinnost pomoci.

4. Do fáze hodnocení poskytované pomoci Společenství zapojí Komise příslušné zúčastněné subjekty, včetně nestátních činitelů.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Je použitelné po stejné období jako vnitřní dohoda.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. května 2007.

Za Radu

předseda

F.-W. STEINMEIER

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(2) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27.

(3) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.

(4) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 22.

(5) Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2007/249/ES (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 33).

(6) Úř. věst. L 348, 21.12.2002, s. 82.

(7) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(8) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

(9) Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1.

(10) Úř. věst. L 156, 18.6.2005, s. 19.

(11) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 30.

(12) Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

(13) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.

(14) Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.

13.6.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 152/14

ROZHODNUTÍ RADY 2007/384/SZBP

ze dne 14. května 2007

o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (ATHENA)

(kodifikované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 13 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Rady 2004/197/SZBP ze dne 23. února 2004 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (1) bylo několikrát podstatně změněno (2). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedené rozhodnutí mělo být kodifikováno.

(2)

Evropská rada se na zasedání v Helsinkách ve dnech 10. a 11. prosince 1999 usnesla zejména na tom, že v rámci dobrovolné spolupráce na operacích vedených Evropskou unií musí být členské státy schopny do roku 2003 během 60 dnů rozmístit a po dobu alespoň jednoho roku zabezpečit přítomnost 50 až 60 tisíc příslušníků ozbrojených sil způsobilých plnit v plném rozsahu petersberské úkoly.

(3)	Dne 17. června 2002 Rada schválila dokument 10155/02 o financování operací na řešení krizí vedených Evropskou unií v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

(4)	Rada v závěrech ze dne 14. května 2003 potvrdila, že je třeba mít schopnost rychlé reakce, zejména jedná-li se o humanitární a záchranné akce.

(5)	Evropská rada na zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 přivítala závěry zasedání Rady ze dne 19. května 2003, které potvrdily zejména potřebu toho, aby byla Evropská unie schopna rychlé vojenské reakce.

(6)

Rada dne 22. září 2003 rozhodla, že Evropská unie by měla získat nezbytnou pružnost pro řízení financování společných nákladů na vojenské operace bez ohledu na jejich rozsah, složitost nebo naléhavost, a to především tak, že do 1. března 2004 zavede stálý mechanismus financování, čímž převezme odpovědnost za financování společných nákladů na všechny budoucí vojenské operace Evropské unie.

(7)	Vojenský výbor EU ve zprávě ze dne 3. března 2004 podrobně vymezil koncepci rychlé vojenské reakce EU. Dne 14. června 2004 rovněž vymezil koncepci bojových jednotek EU.

(8)	Evropská rada dne 17. června 2004 potvrdila zprávu o evropské bezpečnostní a obranné politice zdůrazňující, že by se mělo pokračovat v práci na vytvoření kapacit rychlé reakce EU s cílem mít k dispozici první operační kapacitu počátkem roku 2005.

(9)

S ohledem na tento vývoj by se mělo zlepšit počáteční financování vojenských operací EU, zejména vzhledem k operacím rychlé reakce. Nový systém počátečního financování je proto určen především a zejména pro operace rychlé reakce; za určitých okolností lze předem uhrazený příspěvek použít pro počáteční financováni pravidelné operace, zejména takové, kde je krátká doba mezi přijetím společné akce o tom, že je nutné jednat, a rozhodnutím o zahájení operace.

(10)	O tom, zda má nějaká operace souvislost s vojenstvím nebo obranou ve smyslu čl. 28 odst. 3 Smlouvy, rozhoduje Rada v jednotlivých případech.

(11)	Podle čl. 28 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii nejsou členské státy, jejichž zástupci v Radě učinili formální prohlášení podle čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy, povinny přispívat na financování dané operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

(12)	V souladu s článkem 6 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu, a na financování mechanismu nepřispívá,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumějí:

a)	„zúčastněnými členskými státy“ členské státy Evropské unie s výjimkou Dánska;

b)	„přispívajícími státy“ členské státy, které v souladu s čl. 28 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii přispívají na financování dané vojenské operace, a třetí státy, které přispívají na financování společných nákladů na tuto operaci podle dohod, které uzavřely s Evropskou unií;

c)	„operacemi“ operace EU v souvislosti s vojenstvím nebo obranou;

d)	„vojenskými podpůrnými akcemi“ operace EU nebo jejich části na podporu některého třetího státu nebo mezinárodní organizace, o nichž rozhodla Rada a které mají souvislost s vojenstvím nebo obranou, avšak nepodléhají pravomoci velitelství EU.

KAPITOLA 1

MECHANISMUS

Článek 2

Vytvoření mechanismu

1. Zřizuje se mechanismus pro správu financování společných nákladů na operace.

2. Mechanismus se nazývá ATHENA.

3. ATHENA jedná jménem zúčastněných členských států nebo, v případě zvláštních operací, jménem přispívajících států ve smyslu článku 1.

Článek 3

Způsobilost k právům a právním úkonům

K výkonu správy financování vojenských nebo obranných operací Evropské unie je ATHENA vybavena nezbytnou způsobilostí k právům a právním úkonům, zejména k vlastnictví bankovního účtu, k získávání, držbě nebo prodeji majetku, k uzavírání smluv a správních ujednání a k vystupování před soudem. ATHENA je nezisková.

Článek 4

Koordinace se třetími stranami

V rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů a v souladu s cíli a politikami Evropské unie koordinuje ATHENA svou činnost s členskými státy, orgány Společenství a mezinárodními organizacemi.

KAPITOLA 2

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Článek 5

Řídící orgány a pracovníci

1. Z pověření zvláštního výboru řídí ATHENU

správce;

b)	velitel každé operace ve vztahu k operaci, které velí (dále jen „velitel operace“);

účetní.

2. ATHENA využívá v nejširším možném rozsahu stávajících správních struktur Evropské unie. ATHENA využívá služeb pracovníků uvolněných v případě potřeby orgány Evropské unie nebo pracovníků vyslaných členskými státy.

3. Generální tajemník Rady může správci nebo účetnímu, případně i na návrh zúčastněného členského státu, poskytnout pracovníky potřebné k výkonu jejich funkcí.

4. Orgány a pracovníci ATHENY zahajují činnost podle operativních potřeb.

Článek 6

Zvláštní výbor

1. Zřizuje se zvláštní výbor složený z jednoho zástupce z každého zúčastněného členského státu (dále jen „zvláštní výbor“). Komise se účastní schůzí zvláštního výboru, ale nehlasuje.

2. ATHENA je řízena z pověření zvláštního výboru.

3. Projednává-li zvláštní výbor financování společných nákladů určité operace,

a)	je zvláštní výbor složen z jednoho zástupce každého přispívajícího členského státu;

b)	zástupci přispívajících třetích států se účastní jednání zvláštního výboru. Nehlasují však, ani nejsou hlasování přítomni;

c)	velitel operace nebo jeho zástupce se účastní jednání zvláštního výboru bez hlasovacího práva.

4. Předsednictví Rady Evropské unie svolává schůze zvláštního výboru a předsedá jim. Správce zajišťuje sekretariát zvláštního výboru. Vypracovává zápis o výsledcích jednání výboru. Správce nehlasuje.

5. Účetní se podle potřeby účastní jednání zvláštního výboru bez hlasovacího práva.

6. Předsednictví svolá zvláštní výbor do patnácti dnů, požádá-li o to zúčastněný členský stát, správce nebo velitel operace.

7. Správce přiměřeným způsobem informuje zvláštní výbor o každém nároku nebo sporu, který je ATHENĚ předložen.

8. Zvláštní výbor se usnáší jednomyslným hlasováním svých členů s ohledem na své složení stanovené v odstavcích 1 a 3. Jeho rozhodnutí jsou závazná.

9. Zvláštní výbor schvaluje všechny rozpočty s ohledem na příslušné referenční částky a obecně vykonává pravomoci stanovené články 20, 21, 22, 23, 26, 27, 29, 31, 33, 34, 38, 39, 40 a 41.

10. Správce, velitel operace a účetní informují zvláštní výbor podle tohoto rozhodnutí.

11. Akty schválené zvláštním výborem podle článků 20, 21, 22, 23, 24, 26, 29, 31, 33, 34, 39, 40 a 41 podepisuje předseda zvláštního výboru při jejich schvalování a správce.

Článek 7

Správce

1. Poté, co informuje zvláštní výbor, jmenuje generální tajemník Rady správce a nejméně jednoho jeho zástupce na dobu tří let.

2. Správce vykonává své úkoly jménem ATHENY.

3. Správce

a)	sestavuje a předkládá zvláštnímu výboru veškeré návrhy rozpočtu. Oddíl výdajů na operaci je v návrhu rozpočtu vypracován podle návrhu velitele operace;

b)	přijímá rozpočty po jejich schválení zvláštním výborem;

c)	je schvalující osobou odpovědnou za příjmy, za společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi a za společné operativní náklady vzniklé mimo aktivní fázi operace;

d)	co se týče příjmů, provádí finanční ujednání se třetími stranami o financování společných nákladů na vojenské operace Evropské unie.

4. Správce zabezpečuje dodržování pravidel stanovených tímto rozhodnutím a uplatňování rozhodnutí zvláštního výboru.

5. Správce je oprávněn přijímat opatření, která považuje za nezbytná k provádění výdajů financovaných prostřednictvím ATHENY. Uvědomí o nich zvláštní výbor.

6. Správce koordinuje práci spojenou s finančními otázkami vojenských operací Unie. Je v těchto otázkách kontaktní osobou pro vnitrostátní správní orgány a případně mezinárodní organizace.

7. Správce odpovídá zvláštnímu výboru.

Článek 8

Velitel operace

1. Velitel operace vykonává jménem ATHENY své úkoly spojené s financováním společných nákladů na operaci, které velí.

2. Velitel operace v souvislosti s operací, které velí,

a)	zasílá správci své návrhy oddílu „výdaje – společné operativní náklady“ v návrzích rozpočtu;

jako schvalující osoba provádí rozpočtové prostředky týkající se společných operativních nákladů; vykonává svou pravomoc nad všemi osobami, které se podílejí na provádění těchto rozpočtových prostředků, včetně předběžného financování; je oprávněn jménem ATHENY zadávat zakázky a uzavírat smlouvy; jménem ATHENY také zakládá bankovní účet pro operaci, které velí.

3. Velitel operace je oprávněn přijímat opatření, která považuje za nezbytná, k provádění výdajů na operaci pod jeho velením financovaných prostřednictvím ATHENY. Uvědomí o nich správce a zvláštní výbor.

Článek 9

Účetní

1. Generální tajemník Rady jmenuje účetního a alespoň jednoho zástupce účetního na dobu dvou let.

2. Účetní plní své povinnosti jménem ATHENY.

3. Účetní je pověřen

a)	řádným prováděním plateb, vybíráním příjmů a zpětným získáváním stanovených pohledávek;

b)	přípravou roční účetní závěrky ATHENY a účetní závěrky každé operace po jejím skončení;

c)	pomocí správci při předkládání roční účetní závěrky nebo účetní závěrky operace zvláštnímu výboru ke schválení;

d)	vedením účetnictví pro ATHENU;

e)	stanovením účetních pravidel a postupů a účetní osnovy;

f)	stanovením a potvrzením platnosti účetních systémů pro příjmy a případně potvrzením platnosti systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů;

g)	uchováváním účetních dokladů;

h)	správou pokladny společně se správcem.

4. Správce a velitel operace poskytují účetnímu veškeré informace nezbytné k vedení účtů, které odrážejí přesný stav aktiv ATHENY, a k plnění rozpočtu, který ATHENA spravuje. Ručí za jejich spolehlivost.

5. Účetní odpovídá zvláštnímu výboru.

Článek 10

Obecná ustanovení použitelná na správce, účetního a pracovníky ATHENY

1. Výkon funkce správce nebo zástupce správce je neslučitelný s výkonem funkce účetního nebo zástupce účetního.

2. Zástupce správce jedná z pověření správce. Zástupce účetního jedná z pověření účetního.

3. Zástupce správce zastupuje správce v době jeho nepřítomnosti nebo z důvodu překážky výkonu jeho funkce. Zástupce účetního zastupuje účetního v době jeho nepřítomnosti nebo z důvodu překážky výkonu jeho funkce.

4. Úředníci a jiní pracovníci Evropských společenství podléhají při plnění úkolů jménem ATHENY nadále pravidlům a předpisům, které se na ně vztahují.

5. Na pracovníky uvolněné členskými státy pro potřeby ATHENY se vztahují stejná pravidla, jaká jsou stanovena v rozhodnutí Rady o pravidlech pro přidělování národních odborníků, a předpisy sjednané vnitrostátním správním orgánem a orgánem Společenství nebo ATHENOU.

6. Pracovníci ATHENY musí před svým jmenováním obdržet po náležitém prověření oprávnění k přístupu k utajovaným materiálům uloženým v Radě nejméně do úrovně „Secret UE“, nebo rovnocenné oprávnění od členského státu.

7. Správce může sjednávat a uzavírat s členskými státy nebo s orgány Společenství ujednání o předchozím určení pracovníků, kteří jsou v případě potřeby okamžitě k dispozici ATHENĚ.

KAPITOLA 3

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ S ČLENSKÝMI STÁTY, ORGÁNY EU, TŘETÍMI STÁTY A MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI

Článek 11

Správní ujednání s členskými státy nebo orgány EU

1. S členskými státy nebo orgány EU mohou být sjednána správní ujednání v zájmu usnadnění zadávání zakázek při operacích za hospodářsky nejvýhodnějších podmínek. Tato ujednání mají formu výměny dopisů mezi mechanismem ATHENA zastoupeným velitelem operace, nebo není-li velitel operace jmenován, správcem a příslušnými správními orgány dotyčných členských států nebo orgánů EU.

2. Před podepsáním každého takového ujednání je konzultován zvláštní výbor.

Článek 12

Správní ujednání s třetím státem nebo mezinárodní organizací

1. S třetím státem nebo mezinárodní organizací mohou být sjednána správní ujednání zejména v zájmu usnadnění zadávání zakázek v prostoru operace za hospodářsky nejvýhodnějších podmínek s přihlédnutím k operačním omezením. Tato ujednání mají formu výměny dopisů mezi mechanismem ATHENA zastoupeným velitelem operace, nebo není-li velitel operace jmenován, správcem a příslušnými správními orgány dotyčného třetího státu nebo mezinárodní organizace.

2. Před podepsáním je každé takové ujednání předloženo zvláštnímu výboru ke schválení.

Článek 13

Správní ujednání stálá a ad hoc o způsobech platby příspěvků třetích států

1. V rámci dohod mezi Evropskou unií a třetími státy, které Rada označila za možné přispěvatele na operace Evropské unie nebo za přispěvatele na určitou operaci Evropské unie, sjedná správce s těmito třetími státy správní ujednání stálá nebo ad hoc. Tato ujednání mají formu výměny dopisů mezi ATHENOU a příslušnými správními orgány dotyčných třetích států, jimiž se stanoví způsoby usnadnění rychlé platby příspěvků na kteroukoli budoucí vojenskou operaci Evropské unie.

2. Až do uzavření dohod podle odstavce 1 může správce přijímat nezbytná opatření k usnadnění plateb ze strany přispívajících třetích států.

3. Správce uvědomí zvláštní výbor o zamýšlených ujednáních předtím, než je jménem ATHENY podepíše.

4. Po zahájení vojenské operace Unie provádí správce pro přípěvky ve výši určené Radou ujednání se třetími státy přispívajícími na tuto operaci.

KAPITOLA 4

BANKOVNÍ ÚČTY

Článek 14

Založení a účel

1. Správce založí jménem ATHENY jeden nebo více bankovních účtů.

2. Každý bankovní účet je založen u prvotřídního finančního ústavu se sídlem v členském státě Unie.

3. Na tyto účty se zasílají příspěvky přispívajících států. Používají se k úhradě nákladů spravovaných ATHENOU a k vyplácení záloh veliteli operace na nezbytné výdaje za společné náklady na vojenskou operaci. Žádný bankovní účet nesmí být přečerpán.

Článek 15

Správa finančních prostředků

1. Každou platbu z účtu ATHENY musí podepsat společně správce nebo zástupce správce na jedné straně a účetní nebo zástupce účetního na straně druhé.

2. Prostředky spravované ATHENOU včetně prostředků svěřených veliteli operace smějí být uloženy pouze v prvotřídním finančním ústavu na běžném nebo krátkodobém účtu v eurech.

KAPITOLA 5

SPOLEČNÉ NÁKLADY

Článek 16

Definice společných nákladů a období způsobilosti

1. Společné náklady uvedené v příloze I nese ATHENA nezávisle na době jejich vzniku. Jsou-li společné náklady zaneseny do článku rozpočtu týkajícího se operace, k níž se uvedené náklady nejvíce vztahují, považují se za operativní náklady na tuto operaci. Jinak se považují za společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.

2. Kromě toho nese ATHENA společné operativní náklady podle přílohy II během období počínajícího dnem, kdy je pro danou operaci schválena koncepce řešení krize, a končícího dnem jmenování velitele operace. Za určitých okolností může zvláštní výbor po konzultaci s Politickým a bezpečnostním výborem upravit dobu, během níž ATHENA nese tyto náklady.

3. Během aktivní fáze operace, tj. ode dne jmenování velitele operace do ukončení činnosti operačního velitelství, nese ATHENA tyto společné operativní náklady:

a)	společné náklady uvedené v příloze III-A;

b)	společné náklady uvedené v příloze III-B, rozhodne-li o tom Rada.

4. Během aktivní fáze vojenské podpůrné akce stanovené Radou nese ATHENA jako společné operativní náklady společné náklady definované Radou v jednotlivých případech podle přílohy III.

5. Společné operativní náklady na operaci zahrnují také výdaje nezbytné k vypořádání operace podle přílohy IV.

Operace je vypořádána tehdy, bylo-li nalezeno konečné uplatnění pro zařízení a infrastrukturu pořízené v rámci společného financování operace a byla-li sestavena účetní závěrka operace.

6. Výdaje na náklady vzniklé nezávisle na provádění operace, které by v každém případě nesl jeden nebo více přispívajících států, orgán Společenství nebo mezinárodní organizace, nemohou být společným nákladem.

7. Zvláštní výbor může v jednotlivých případech rozhodnout, že s ohledem na určité okolnosti se některé doplňkové náklady jiné než náklady podle přílohy III-B považují za společné náklady na danou operaci během její aktivní fáze.

8. Členské státy informují Radu a zvláštní výbor prostřednictvím správce o opatřeních pro sdílení nákladů, kterých se v rámci operace EU účastní.

Článek 17

Cvičení

1. Společné náklady na cvičení Evropské unie jsou financovány prostřednictvím ATHENY podle podobných pravidel a postupů, jaké se používají pro operace, na které přispívají všechny zúčastněné členské státy.

2. Společné náklady na cvičení se skládají jednak z doplňkových nákladů na přemístitelná nebo stálá velitelství a jednak z doplňkových nákladů vzniklých Evropské unii tím, že využije společná aktiva a kapacity NATO poskytnuté pro účely cvičení.

3. Společné náklady na cvičení nezahrnují náklady spojené

a)	s pořízením investičního majetku, včetně nákladů spojených s budovami, infrastrukturou a vybavením;

b)	s plánovací a přípravnou fází cvičení;

c)	s dopravou, provozem kasáren a ubytováním příslušníků ozbrojených sil.

Článek 18

Referenční částka

Každá společná akce, kterou Rada rozhodne, že Unie povede vojenskou operaci, a každá společná akce nebo rozhodnutí, kterým se Rada rozhodne prodloužit operaci Unie, obsahuje referenční částku pro společné náklady na tuto operaci. Především za přispění vojenského štábu Unie a velitele operace, je-li jmenován, propočítá správce částku považovanou za nezbytnou ke krytí společných nákladů na operaci pro plánované období. Správce navrhne tuto částku prostřednictvím předsednictví útvarům Rady odpovědným za posouzení návrhu společné akce nebo rozhodnutí.

KAPITOLA 6

ROZPOČET

Článek 19

Rozpočtové zásady

1. Rozpočet, sestavený v eurech, je aktem, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje spravované ATHENOU.

2. Veškeré výdaje se váží k určité operaci, s případnou výjimkou nákladů uvedených v příloze I.

3. Rozpočtové prostředky se schvalují na rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince téhož kalendářního roku.

4. Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

5. Všechny příjmy a výdaje musí být provedeny přiřazením k určitému okruhu rozpočtu v mezích prostředků, které jsou v rozpočtu zaneseny.

Článek 20

Sestavování a přijímání ročního rozpočtu

1. Správce sestavuje každý rok návrh rozpočtu na následující rozpočtový rok; oddíl „společné operativní náklady“ sestavuje ve spolupráci s velitelem každé operace. Správce předkládá návrh rozpočtu zvláštnímu výboru do 31. října.

2. Návrh rozpočtu obsahuje

a)	prostředky považované za nezbytné ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi;

b)	prostředky považované za nezbytné ke krytí společných operativních nákladů na probíhající nebo plánované operace, včetně případné náhrady společných nákladů, které byly předběžně financovány státem nebo třetí stranou;

c)	odhad příjmů potřebných k pokrytí výdajů.

3. Prostředky na závazky a prostředky na platby se člení do hlav a kapitol sdružujících výdaje do skupin podle typu nebo účelu, a podle potřeby se dále člení do článků. Návrh rozpočtu obsahuje podrobný komentář k jednotlivým kapitolám nebo článkům. Každé operaci je věnována jedna zvláštní hlava. Zvláštní hlava věnovaná obecné části rozpočtu obsahuje společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.

4. Každá hlava může zahrnovat kapitolu nazvanou „prozatímní prostředky“. Tyto prostředky se zanesou do rozpočtu, existuje-li nejistota založená na vážných důvodech o výši potřebných prostředků nebo rámci pro provádění zanesených prostředků.

5. Příjmy se skládají

a)	z příspěvků zúčastněných a přispívajících členských států a případně přispívajících třetích států;

b)	z různých příjmů rozčleněných do hlav, které zahrnují výnosy z úroků, příjmy z prodeje a skutečného rozpočtového výnosu v předchozím rozpočtovém roce poté, co jej stanoví zvláštní výbor.

6. Zvláštní výbor schválí návrh rozpočtu do 31. prosince. Správce přijme schválený rozpočet a oznámí jej zúčastněným a přispívajícím státům.

Článek 21

Opravné rozpočty

1. Za nevyhnutelných, výjimečných nebo nepředvídaných okolností, zejména je-li operace navržena během rozpočtového roku, předloží správce návrh opravného rozpočtu. Dojde-li v návrhu opravného rozpočtu k významnému překročení referenční částky na danou operaci, může zvláštní výbor požádat o schválení návrhu Radu.

2. Návrh opravného rozpočtu se sestavuje, předkládá, schvaluje, přijímá a oznamuje stejným postupem jako roční rozpočet. Váže-li se však opravný rozpočet k zahájení vojenské operace Unie, přiloží se k opravnému rozpočtu podrobný finanční výkaz předpokládaných společných nákladů na celou operaci. Zvláštní výbor jej projedná s ohledem na jeho naléhavost.

Článek 22

Převody

1. Správce může na návrh velitele operace provádět podle potřeby převody prostředků. Správce o svém záměru uvědomí zvláštní výbor nejméně jeden týden předem, pokud to naléhavost situace dovolí. Předchozí schválení zvláštního výboru je však nezbytné, pokud

a)	se zamýšleným převodem změní celková výše prostředků stanovených pro operaci nebo

b)	zamýšlené převody mezi kapitolami během rozpočtového roku překračují 10 % prostředků rozpočtové kapitoly, z níž se prostředky čerpají, jak vyplývá z přijatého rozpočtu na rozpočtový rok ke dni podání návrhu na daný převod.

2. Velitel operace může v případech, které považuje za nezbytné pro řádné vedení operace, provádět do tří měsíců od zahájení operace převody prostředků na operaci mezi jednotlivými články a mezi kapitolami rozpočtového oddílu „společné operativní náklady“. Uvědomí o nich správce a zvláštní výbor.

Článek 23

Přenos prostředků

1. Prostředky určené ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, které nebyly využity, se zpravidla na konci rozpočtového roku zruší.

2. Prostředky určené ke krytí nákladů na skladování materiálu a vybavení, které jsou ve správě ATHENY, mohou být jednou přeneseny do následujícího rozpočtového roku, byl-li odpovídající závazek přijat do 31. prosince stávajícího rozpočtového roku. Prostředky určené ke krytí společných operativních nákladů mohou být přeneseny, jsou-li nezbytné pro účely operace, která nebyla zcela vypořádána.

3. Správce předloží do 15. února zvláštnímu výboru návrhy na přenos prostředků z předchozího rozpočtového roku. Tyto návrhy jsou považovány za schválené, nerozhodne-li zvláštní výbor do 15. března jinak.

Článek 24

Plnění rozpočtu předem

Jakmile je roční rozpočet schválen, mohou být prostředky použity na závazky a platby do té míry, do jaké je to nutné z operativního hlediska.

KAPITOLA 7

PŘÍSPĚVKY A NÁHRADY

Článek 25

Určení příspěvků

1. Prostředky na platby určené ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, které nejsou hrazeny z různých příjmů, jsou hrazeny z příspěvků zúčastněných členských států.

2. Prostředky na platby určené ke krytí společných operativních nákladů na operaci jsou hrazeny z příspěvků členských států a třetích států přispívajících na tuto operaci.

3. Výše příspěvků na operaci, které hradí přispívající členské státy, se shoduje s částkou prostředků na platby uvedených v rozpočtu a určených ke krytí společných operativních nákladů na tuto operaci po odečtení částky příspěvků přispívajících třetích států na tuto operaci podle článku 13.

4. Rozpis příspěvků jednotlivých členských států, od nichž se příspěvek požaduje, se stanoví podle klíče hrubého národního produktu v souladu s čl. 28 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a s rozhodnutím Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (3) nebo případně jiným rozhodnutím Rady, které je nahradí.

5. Údaje nezbytné pro výpočet výše příspěvků jsou obsaženy ve sloupci „vlastní zdroje HND“ tabulky v „Přehledu financování souhrnného rozpočtu podle druhu vlastních zdrojů a podle členského státu“ připojené k poslednímu přijatému rozpočtu Evropských společenství. Výše příspěvku každého členského státu, od kterého se příspěvek vyžaduje, je úměrná podílu hrubého národního důchodu (HND) tohoto členského státu na souhrnném HND členských států, které jsou povinny poskytovat příspěvek.

Článek 26

Rozvrh platby příspěvků

1. Stanoví-li Rada referenční částku pro vojenskou operaci Unie, uhradí přispívající členské státy příspěvky ve výši 30 % referenční částky, pokud Rada nerozhodne o vyšší procentní sazbě.

2. Zvláštní výbor může na návrh správce rozhodnout, že se před přijetím opravného rozpočtu na operaci vyžádá uhrazení dodatečných příspěvků. Zvláštní výbor může rozhodnout, že věc předloží příslušným přípravným útvarům v Radě.

3. Po zanesení prostředků určených ke krytí společných operativních nákladů na operaci do rozpočtu doplatí členské státy podle článku 25 zbývající dlužnou částku příspěvků na uvedenou operaci po odečtení příspěvků, které již od nich byly na danou operaci v tomtéž rozpočtovém roce vyžádány. Pokud je však operace plánována na dobu delší než šest měsíců, uhradí se zbývající částka příspěvků v půlročních splátkách. V tom případě se první splátka uhradí do dvou měsíců od zahájení operace; druhá splátka se uhradí nejpozději ve lhůtě, kterou s ohledem na operativní potřeby stanoví zvláštní výbor na návrh správce. Zvláštní výbor se může od těchto ustanovení odchýlit.

4. Po stanovení referenční částky nebo po přijetí rozpočtu rozešle správce vnitrostátním správním orgánům, jejichž adresa mu byla sdělena, dopisy s odpovídající výzvou k úhradě příspěvku.

5. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto rozhodnutí, jsou příspěvky hrazeny do 30 dnů od odeslání příslušné výzvy k úhradě příspěvků.

6. Každý přispívající stát hradí bankovní poplatky spojené s platbou svého příspěvku.

7. Správce potvrzuje přijetí příspěvků.

Článek 27

Počáteční financování výdajů

1. V případě operace rychlé reakce EU jsou příspěvky přispívajících členských států splatné ve výši referenční částky. Aniž je dotčen čl. 26 odst. 3, provádějí se platby níže uvedeným způsobem.

2. Pro účely počátečního financování operací rychlé vojenské reakce EU zúčastněné členské státy

a)	buď uhradí příspěvky do mechanismu ATHENA předem;

b)	nebo rozhodne-li Rada o provedení operace rychlé vojenské reakce EU, na jejíž financování tyto státy přispívají, uhradí své příspěvky na společné náklady dané operace ve výši referenční částky do pěti dnů po odeslání výzvy, nerozhodne-li Rada jinak.

3. K tomuto účelu zřídí zvláštní výbor složený ze zástupců jednotlivých členských států, jež se rozhodly uhradit příspěvky předem (dále jen „členské státy platící předem“), ve zvláštní rozpočtové kapitole prozatímní prostředky. Tyto prozatímní prostředky se do 90 dnů po odeslání výzvy k úhradě příspěvků naplní z příspěvků uhrazených členskými státy platícími předem.

4. Aniž je dotčen čl. 26 odst. 3, jsou příspěvky na operaci rychlé reakce hrazené členskými státy platícími předem až do výše příspěvku poukázaného na prozatímní prostředky uvedené v odstavci 3 tohoto článku splatné do 90 dnů od odeslání výzvy. Stejnou částku lze dát k dispozici veliteli operace z příspěvků uhrazených předem.

5. Bez ohledu na článek 22 se veškeré prozatímní prostředky uvedené v odstavci 3 tohoto článku, které se používají na operaci, musí doplnit do 90 dnů po odeslání výzvy.

6. Aniž je dotčen odstavec 1, může členský stát platící předem za určitých okolností oprávnit správce, aby použil předem uhrazený příspěvek na úhradu příspěvku na operaci, jíž se členský stát účastní a jež není operací rychlé reakce. Předem uhrazený příspěvek doplní dotyčný členský stát do 90 dnů po odeslání výzvy.

7. Pokud jsou na operaci jinou než operaci rychlé reakce požadovány finanční prostředky před přijetím dostačujících příspěvků na tuto operaci, mohou být příspěvky placené předem členskými státy, které přispívají na financování této operace, po schválení členskými státy platícími předem použity do výše 50 % částky těchto příspěvků na úhradu příspěvků, které mají být na tuto operaci použity. Předem uhrazený příspěvek doplní dotyčný členský stát platící předem do 90 dnů po odeslání výzvy.

8. Bez ohledu na čl. 33 odst. 3 může velitel operace částky, jež mu byly dány k dispozici, učinit předmětem závazku a vyplatit.

9. Každý členský stát může změnit své rozhodnutí oznámením správci nejméně tři měsíce předem.

Článek 28

Náhrada předběžného financování

1. Členský stát, třetí stát nebo případně mezinárodní organizace pověřený Radou k předběžnému financování části společných nákladů na operaci může získat náhradu od ATHENY na základě žádosti doplněné o nezbytné podklady a doručené správci nejpozději dva měsíce od skončení uvedené operace.

2. Žádosti o náhradu smí být vyhověno, pouze je-li schválena velitelem operace a správcem.

3. Je-li žádost o náhradu, kterou podá přispívající stát, schválena, může být náhrada odečtena od příští úhrady příspěvků, ke které správce uvedený stát vyzve.

4. Není-li očekávána žádná výzva k úhradě příspěvků nebo překračuje-li schválená žádost o náhradu výši předpokládaného příspěvku, provede správce do 30 dnů výplatu částky určené k náhradě s ohledem na hotovostní tok ATHENY a na prostředky nezbytné ke krytí společných nákladů dané operace.

5. Náhrada je splatná v souladu s tímto rozhodnutím, i v případě, že operace je zrušena.

Článek 29

Výdaje spravované ATHENOU, které nejsou zahrnuty do společných nákladů

1. Zvláštní výbor může na návrh správce nebo členského státu rozhodnout, že správa některých výdajů spojených s operací, zvláště v oblasti podpůrných služeb, stravování a údržby oděvů, i když za ně nadále odpovídají jednotlivé členské státy, by měla být svěřena ATHENĚ.

2. Zvláštní výbor může rozhodnutím zmocnit velitele operace k uzavírání smluv jménem členských států, které se operace účastní, k zajištění uvedených dodávek. Může schválit financování výdajů členských států předem z rozpočtu ATHENY nebo rozhodnout, že ATHENA předem vybere od členských států finanční prostředky nezbytné k plnění uzavřených smluv.

3. ATHENA vede účty výdajů každého členského státu, jejichž správa jí byla svěřena. Každý měsíc zasílá každému členskému státu výkaz výdajů, za které členský stát odpovídá a které vznikly jemu nebo jeho pracovníkům během předchozího měsíce, a vyžádá si nezbytné finanční prostředky k úhradě těchto výdajů. Členské státy zaplatí ATHENĚ požadované finanční prostředky do 30 dnů od odeslání výzvy k úhradě.

Článek 30

Úroky z prodlení

1. Neplní-li stát své finanční závazky, použijí se obdobně pravidla Společenství o úrocích z prodlení pro platby příspěvků do rozpočtu Společenství stanovená článkem 71 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských Společenství (4).

2. Není-li platba opožděna o více než deset dnů, úroky z prodlení se neúčtují. Je-li platba opožděna o více než deset dnů, účtují se úroky z prodlení za celou dobu prodlení.

KAPITOLA 8

PROVÁDĚNÍ VÝDAJŮ

Článek 31

Zásady

1. Prostředky ve správě ATHENY se používají podle zásad řádného finančního řízení, tj. v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

2. Schvalující osoby odpovídají za plnění příjmů a výdajů ATHENY v souladu se zásadami řádného finančního řízení a za zajišťování jejich legality a správnosti. Schvalující osoby přijímají rozpočtové i právní závazky, potvrzují výdaje, schvalují platby a provádějí předběžné úkony k tomuto provádění rozpočtových prostředků. Schvalující osoba může pověřit plněním svých povinností jiné osoby rozhodnutím uvádějícím

a)	pověřené osoby na vhodné úrovni;

b)	rozsah přenesených pravomocí a

c)	rozsah, ve kterém může pověřená osoba své pravomoci dále přenést.

3. Zajišťuje se provádění rozpočtových prostředků podle zásady oddělení funkcí schvalující osoby a účetního. Funkce schvalující osoby a účetního jsou vzájemně neslučitelné. Každá platba z prostředků spravovaných ATHENOU musí být podepsána společně schvalující osobou a účetním.

4. Aniž je dotčeno toto rozhodnutí, je-li provádění společných výdajů svěřeno členskému státu, orgánu Společenství nebo případně mezinárodní organizaci, používají uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro provádění vlastních výdajů. Provádí-li správce výdaje přímo, dodržuje pravidla pro plnění oddílu „Rada“ souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

5. Správce však může předložit prostřednictvím předsednictví Radě nebo zvláštnímu výboru návrhy pravidel pro provádění společných výdajů.

6. Zvláštní výbor může schválit pravidla pro provádění společných výdajů, která se odchylují od odstavce 4.

Článek 32

Společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi

Správce vykonává úkoly schvalující osoby pro výdaje ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.

Článek 33

Společné operativní náklady

1. Velitel operace plní úkoly schvalující osoby pro výdaje na úhradu společných operativních nákladů na operaci pod svým velením. Správce však plní úkoly schvalující osoby pro výdaje ke krytí společných operativních nákladů, které vznikají během přípravné fáze určité operace a které provádí přímo ATHENA, nebo které se vztahují k operaci po skončení její aktivní fáze.

2. Správce převede veliteli operace na jeho žádost částky nezbytné k provádění výdajů na operaci z bankovního účtu ATHENY na bankovní účet určený velitelem operace a otevřený jménem ATHENY.

3. Odchylně od čl. 19 odst. 5 vzniká stanovením referenční částky správci a veliteli operace, každému v rámci jeho pravomocí, právo přijímat závazky a platit výdaje na danou operaci až do výše 30 % referenční částky, nestanoví-li Rada vyšší procentní sazbu. Zvláštní výbor může na návrh správce rozhodnout o závazcích a platbách dodatečných výdajů. Zvláštní výbor může rozhodnout o předložení věci prostřednictvím předsednictví příslušným přípravným útvarům v Radě. Tato odchylka se nadále nepoužije ode dne přijetí rozpočtu pro danou operaci.

4. Před přijetím rozpočtu pro operaci podávají správce a velitel operace nebo jeho zástupce, každý v rámci své působnosti, zvláštnímu výboru každý měsíc zprávy o výdajích způsobilých jako společné náklady na danou operaci. Zvláštní výbor může na návrh správce, velitele operace nebo členského státu vydat směrnice o provádění výdajů během tohoto období.

5. Odchylně od čl. 19 odst. 5 je velitel operace oprávněn v případě bezprostředního ohrožení života pracovníků podílejících se na vojenské operaci Unie provádět nezbytné výdaje na záchranu životů uvedených pracovníků nad rámec prostředků zanesených v rozpočtu. Uvědomí o tom co nejdříve správce a zvláštní výbor. V tom případě navrhne správce ve spolupráci s velitelem operace převody nezbytné ke krytí těchto neočekávaných výdajů. Není-li možné zajistit dostatečné finanční prostředky na uvedené výdaje převodem, předloží správce opravný rozpočet.

KAPITOLA 9

KONEČNÉ UPLATNĚNÍ SPOLEČNĚ FINANCOVANÉHO VYBAVENÍ A INFRASTRUKTURY

Článek 34

1. Velitel operace provede s ohledem na vypořádání operace, které velel, nezbytná opatření, aby nalezl konečné uplatnění pro vybavení a infrastrukturu společně pořízené pro účely této operace. Zvláštnímu výboru podle potřeby navrhne odpovídající odpisovou sazbu.

2. Po skončení aktivní fáze operace spravuje správce zbývající vybavení a infrastrukturu za účelem případného nalezení jejich konečného uplatnění. Zvláštnímu výboru podle potřeby navrhne odpovídající odpisovou sazbu.

3. Odpisovou sazbu pro vybavení, infrastrukturu a další prostředky schválí zvláštní výbor co nejdříve.

4. Konečné uplatnění pro společně financované vybavení a infrastrukturu schválí zvláštní výbor s ohledem na operativní potřeby a finanční kritéria. Konečné uplatnění může mít tuto podobu:

a)	v případě infrastruktury prodej nebo převod prostřednictvím ATHENY hostitelské zemi, členskému státu nebo třetí straně;

b)	v případě vybavení prodej prostřednictvím ATHENY členskému státu, hostitelské zemi nebo třetímu straně, anebo uskladnění a údržba ATHENOU, členským státem nebo třetí stranou.

5. Vybavení nebo infrastruktura se prodají přispívajícímu státu, hostitelské zemi nebo třetí straně za tržní cenu, nebo nemůže-li být tržní cena stanovena, s ohledem na odpovídající odpisovou sazbu.

6. Prodej hostitelské zemi nebo třetí straně nebo převod na ně se uskutečňuje podle případu v souladu s bezpečnostními pravidly platnými zvláště v rámci Rady, přispívajících států nebo NATO.

7. Je-li rozhodnuto, že si ATHENA ponechá vybavení pořízené pro účely operace, mohou přispívající členské státy požadovat od ostatních zúčastněných členských států finanční vyrovnání. Zvláštní výbor složený ze zástupců všech zúčastněných členských států přijme na návrh správce vhodná rozhodnutí.

KAPITOLA 10

ÚČETNICTVÍ A INVENTÁRNÍ SOUPIS

Článek 35

Zásady

Bylo-li provádění společných výdajů svěřeno členskému státu, orgánu Společenství nebo případně mezinárodní organizaci, používá uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro vyúčtování vlastních výdajů a vlastní inventární soupisy.

Článek 36

Účtování společných operativních nákladů

Velitel operace vede účetní záznamy o převodech prostředků, které přijal od ATHENY, o výdajích, ke kterým přijal závazky, a o platbách, které provedl, jakož i inventární soupis movitého majetku financovaného z rozpočtu ATHENY a používaného pro operaci pod jeho velením.

Článek 37

Konsolidovaná účetní závěrka

1. Účetní vede účetní záznamy o vyžádaných příspěvcích a uskutečněných převodech. Sestavuje také účetní závěrku týkající se společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi a operativních výdajů prováděných na přímou odpovědnost správce.

2. Účetní sestavuje konsolidovanou účetní závěrku příjmů a výdajů ATHENY. Každý velitel operace zasílá účetnímu účty výdajů, ke kterým přijal závazky, a plateb, které provedl, jakož i předběžného financování, které schválil ke krytí společných operativních nákladů na operaci pod svým velením.

KAPITOLA 11

AUDIT A PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ

Článek 38

Pravidelné zprávy pro zvláštní výbor

Každé tři měsíce předloží správce zvláštnímu výboru zprávu o provádění příjmů a výdajů za poslední tři měsíce a od počátku rozpočtového roku. Za tímto účelem podá každý velitel operace správci včas zprávu o výdajích na společné operativní náklady na operaci pod svým velením.

Článek 39

Audit účetnictví

1. Bylo-li provádění výdajů ATHENY svěřeno členskému státu, orgánu Společenství nebo případně mezinárodní organizaci, používá uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro kontrolu vlastních výdajů.

2. Správce nebo osoby jím jmenované mohou však kdykoli provést kontrolu společných nákladů ATHENY vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi nebo společných operativních nákladů na operaci. Kromě toho může zvláštní výbor jmenovat kdykoli na návrh správce nebo členského státu externí auditory, jejichž úkoly a podmínky zaměstnání sám stanoví.

3. Za účelem vnějšího auditu se zřizuje šestičlenný sbor auditorů. Zvláštní výbor jmenuje každý rok k 1. lednu následujícího roku z řad kandidátů navržených členskými státy dva členy na období tří let, které lze jednou prodloužit. Zvláštní výbor může funkční období členů prodloužit až o šest měsíců. Kandidáti musí být členy vnitrostátní auditní instituce v členském státě a poskytovat odpovídající záruky bezpečnosti a nezávislosti. Musí být k dispozici podle potřeby tak, aby mohli plnit úkoly jménem ATHENY. Při plnění těchto úkolů

a)	jsou členové sboru nadále placeni z prostředků své původní instituce a od ATHENY obdrží pouze náhradu nákladů na služební cestu v souladu s pravidly pro úředníky Evropských společenství na odpovídajícím platovém stupni;

b)	členové sboru nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od nikoho jiného než od zvláštního výboru; v rámci svého auditního mandátu jsou sbor auditorů a jeho členové zcela nezávislí a výhradně odpovědní za provedení vnější kontroly účetnictví;

c)	členové sboru podávají zprávu o plnění svých úkolů pouze zvláštnímu výboru;

členové sboru ověřují během finančního roku, jakož i ex post, prostřednictvím kontrol na místě a kontrol účetních dokladů, zda jsou výdaje financované nebo předběžně financované mechanismem ATHENA prováděny v souladu s platnými právními předpisy a zásadami řádného finančního řízení, totiž zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, a zda jsou vnitřní kontroly přiměřené.

Sbor auditorů volí každým rokem svého předsedu z řad svých členů včetně dosavadního předsedy. Přijímá pravidla pro audit prováděný svými členy v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními standardy. Sbor auditorů schvaluje auditorské zprávy vypracované svými členy před jejich předáním správci a zvláštnímu výboru.

4. Zvláštní výbor má právo v jednotlivých případech a ze zvláštních pohnutek využít služeb i jiných externích subjektů.

5. Osoby pověřené auditem výdajů ATHENY musí před zahájením činnosti obdržet po náležitém prověření oprávnění k přístupu k utajovaným materiálům uloženým v Radě nejméně do úrovně „Secret UE“, nebo případně rovnocenné oprávnění od členského státu nebo NATO. Tyto osoby dbají na dodržování důvěrnosti informací a ochranu údajů, které se při výkonu svých auditorských úkolů dozvědí, v souladu s pravidly pro tyto informace a údaje.

6. Správce a osoby pověřené auditem výdajů ATHENY mají neprodleně a bez předchozího ohlášení přístup k dokumentům a ke všem nosičům údajů, jejichž obsah se uvedených výdajů týká, a do prostor, v nichž jsou uvedené dokumenty a nosiče údajů uloženy. Mohou si pořizovat jejich kopie. Osoby podílející se na provádění výdajů ATHENY poskytují správci a osobám pověřeným auditem uvedených výdajů nezbytnou pomoc při plnění jejich úkolů.

7. Náklady na audit prováděný auditory jménem ATHENY se považují za společné náklady, které hradí ATHENA.

Článek 40

Výroční předkládání účtů

1. Každý velitel operace poskytne účetnímu ATHENY do 31. března po skončení rozpočtového roku nebo do čtyř měsíců po skončení operace, které velí, podle toho, která událost nastane dříve, nezbytné informace s cílem sestavit roční účetní závěrku týkající se společných nákladů, roční účetní závěrku týkající se výdajů předběžně financovaných a uhrazených podle článku 29 a roční zprávu o činnosti.

2. Správce sestaví za pomoci účetního a každého velitele operace do 30. dubna následujícího po skončení rozpočtového roku prozatímní roční účetní závěrku a roční zprávu o činnosti a předloží je zvláštnímu výboru a sboru auditorů.

3. Zvláštnímu výboru poskytne do 31. července následujícího po skončení rozpočtového roku sbor auditorů výroční zprávu o auditu a správce, kterému je nápomocen účetní a všichni velitelé operací, konečnou roční účetní závěrku ATHENY. Zvláštní výbor s ohledem na zprávu o auditu vypracovanou sborem auditorů posoudí do 30. září následujícího po skončení rozpočtového roku roční účetní závěrku s cílem udělit správci, účetnímu a každému veliteli operace absolutorium.

4. Účetní a každý velitel operace uchovávají, každý na své úrovni, všechny účty a inventární soupisy po dobu pěti let ode dne udělení absolutoria.

5. Zvláštní výbor rozhodne zanést prostřednictvím opravného rozpočtu zůstatek skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, za který byly účty schváleny, jako příjem nebo výdaj do rozpočtu na následující rozpočtový rok.

6. Část zůstatku skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, která vznikla použitím prostředků vyčleněných ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, je započtena proti příštím příspěvkům zúčastněných členských států.

7. Část zůstatku skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, která vznikla použitím prostředků vyčleněných ke krytí společných operativních nákladů na danou operaci, je započtena proti příštím příspěvkům členských států, které na uvedenou operaci přispěly.

8. Nemůže-li být náhrada provedena odečtením od příspěvků placených ATHENĚ, vrátí se zůstatek skutečného rozpočtového výnosu dotyčným členským státům.

9. Každý členský stát účastnící se operace může správci každý rok do 31. března, případně prostřednictvím velitele operace, poskytnout údaje o doplňkových nákladech, jež mu vznikly v souvislosti s operací během předchozího rozpočtového roku. Údaje se rozepíší tak, aby byly patrné hlavní výdajové položky. Správce tyto údaje uspořádá, aby zvláštní výbor získal přehled o doplňkových nákladech operace.

Článek 41

Předkládání účtů za operaci

1. Po skončení operace může zvláštní výbor na návrh správce nebo členského státu rozhodnout, že správce předloží zvláštnímu výboru, za pomoci účetního a velitele operace, účetní závěrku a rozvahu za tuto operaci, a to alespoň ke dni skončení operace, a je-li to možné, až ke dni vypořádání operace. Lhůta uložená správci nesmí být kratší než čtyři měsíce ode dne skončení operace.

2. Není-li možné ve stanovené lhůtě zahrnout do účetní závěrky a rozvahy za uvedenou operaci příjmy a výdaje spojené s konečným vypořádáním této operace, uvedou se tyto příjmy a výdaje v roční účetní závěrce a rozvaze pro ATHENU a zvláštní výbor je posoudí v souvislosti s výročním předkládáním účtů.

3. Zvláštní výbor schvaluje účetní závěrku a rozvahu za operaci, která mu byla předložena. Za tuto operaci udělí správci, účetnímu a každému veliteli operace absolutorium.

4. Nemůže-li být náhrada provedena odečtením od příspěvků placených ATHENĚ, vrátí se zůstatek skutečného rozpočtového výnosu dotyčným členským státům.

KAPITOLA 12

PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST

Článek 42

1. Podmínky disciplinární nebo trestní odpovědnosti velitele operace, správce a ostatních pracovníků, zejména pracovníků orgánů Společenství nebo členských států, se v případě pochybení nebo nedbalosti při plnění rozpočtu řídí služebním řádem nebo režimem použitelným na tyto pracovníky. ATHENA je kromě toho oprávněna zahájit z vlastního podnětu nebo na žádost přispívajícího státu proti uvedeným pracovníkům občanské soudní řízení.

2. Evropské společenství ani generální tajemník Rady nesmějí být za žádných okolností přispívajícím státem činěni odpovědnými za důsledky plnění svých povinností prostřednictvím správce, účetního nebo pověřených pracovníků.

3. Smluvní odpovědnost, která může vyplývat ze smluv uzavřených v souvislosti s plněním rozpočtu, nesou přispívající státy prostřednictvím ATHENY. Smluvní odpovědnost se řídí právem rozhodným pro dotčené smlouvy.

4. V případě mimosmluvní odpovědnosti hradí každou škodu způsobenou operačním velením, velením ozbrojených sil nebo velením operačních složek v rámci krizové struktury, jejichž složení schvaluje velitel operace, nebo jejich pracovníky při plnění jejich povinností přispívající stát prostřednictvím ATHENY v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států a se statutem příslušníků ozbrojených sil platným v prostoru operace.

5. Přispívající stát nesmí za žádných okolností činit Evropská společenství ani členské státy odpovědnými za smlouvy uzavírané v rámci plnění rozpočtu ani za škody způsobené jednotkami a útvary krizové struktury, jejichž složení schvaluje velitel operace, nebo jejich pracovníky při plnění jejich povinností.

Článek 43

Přezkum

Toto rozhodnutí včetně příloh se přezkoumává po každé operaci a nejméně jednou za osmnáct měsíců. První přezkum se uskuteční do konce roku 2004. Řídící orgány ATHENY se podílejí na těchto přezkumech.

Článek 44

Zrušení

Zrušuje se rozhodnutí Rady 2004/197/SZBP.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

Článek 45

Nabytí účinku

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 46

Zveřejnění

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 14. května 2007.

Za Radu

předseda

F.-W. STEINMEIER

(1) Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 68. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/91/SZBP (Úř. věst. L 41, 13.2.2007, s. 11).

(2) Viz příloha V.

(3) Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42.

(4) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

PŘÍLOHA I

Společné náklady, které nese ATHENA bez ohledu na dobu jejich vzniku

V případech, kdy nelze následující společné náklady přiřadit přímo ke stanovené operaci, může zvláštní výbor rozhodnout o zanesení odpovídajících rozpočtových prostředků do obecného oddílu ročního rozpočtu. Uvedené prostředky by měly být v co největším rozsahu zaneseny do článků vykazujících operaci, s níž nejvíce souvisejí.

1.	Náklady spojené s misí vzniklé veliteli operace a jeho pracovníkům v souvislosti s předložením účtů za operaci zvláštnímu výboru.

2.	Výplaty odškodného a náklady nároků a žalob hrazené prostřednictvím ATHENY.

3.	Náklady na základě rozhodnutí o uskladnění materiálu, který byl společně pořízen pro účely operace (jsou-li tyto náklady přiřazeny k obecné části ročního rozpočtu, uvede se souvislost se stanovenou operací).

Obecná část ročního rozpočtu kromě toho zahrnuje v případě potřeby rozpočtové prostředky na krytí těchto společných nákladů operací, na jejichž financování přispívají zúčastněné členské státy:

1.	Bankovní náklady

2.	Náklady na provádění auditu

3.	Společné náklady související s přípravnou fází operace, vymezené v příloze II.

PŘÍLOHA II

Společné operativní náklady související s přípravnou fází operace, které nese ATHENA

Doplňkové náklady na dopravu a ubytování nezbytné pro průzkumné mise a přípravu ozbrojených sil (zejména u vyšetřovacích misí a průzkumu) s ohledem na určitou vojenskou operací Unie.

Lékařské služby: náklady na pohotovostní záchranné evakuace (Medevac) osob, které se účastní průzkumných misí a příprav ozbrojených sil s ohledem na určitou vojenskou operaci Unie, nemůže-li být lékařské ošetření poskytnuto přímo v prostoru operace.

PŘÍLOHA III

III-A

Společné operativní náklady související s aktivní fází operací, které vždy nese ATHENA

Při každé vojenské operaci Unie nese Athena tyto doplňkové nezbytné náklady na operaci jako společné operativní náklady:

Doplňkové náklady na (přemístitelná nebo stálá) velitelství operací nebo cvičení vedené Evropskou unií

a)	správní velitelství (HQ):

operační velitelství, velitelství ozbrojených sil a velitelství operačních složek;

b)	operační velitelství (OHQ):

stabilní velitelství velitele operace mimo oblast operace, odpovědné za nábor, rozmístění, zabezpečení a obnovu ozbrojených sil Evropské unie;

definice společných nákladů na operaci použitelné na OHQ se použije také pro generální sekretariát Rady a Athenu, pokud vykonávají činnost přímo spojenou s uvedenou operací;

c)	velitelství ozbrojených sil (FHQ):

velitelství ozbrojených sil Evropské unie umístěné v oblasti operace;

d)	velitelství operačních složek (CCHQ):

dislokované ústředí velitele operačních složek Evropské unie (tj. velitelů vzdušných, pozemních, námořních a jiných složek, jejichž jmenování může být podle druhu operace nezbytné);

e)	náklady na dopravu:

doprava do prostoru a z prostoru operace za účelem rozmístění, zabezpečení a obnovy FHQ a CCHQ; náklady na dopravu vzniklé OHQ při provádění operace;

správa:

dodatečné vybavení kanceláří a ubytoven, smluvní a zásobovací služby (dodávky vody apod.), náklady na údržbu budov;

g)	místní pracovníci:

civilní pracovníci, mezinárodní konzultanti a pracovníci najatí v místě (státní příslušníci daného státu a cizinci do daného státu vyslaní) v rozsahu, který překračuje obvyklé operační požadavky (včetně náhrad za práci přesčas);

h)	sdělovací technika:

investiční výdaje na nákup a používání dodatečného vybavení sdělovací techniky a informačních technologií a náklady na poskytované služby (pronájem a údržba modemů, telefonních linek, satelitních telefonů, šifrovacích faxů, bezpečnostního vedení, poskytovatelů internetu, datových spojení, místních sítí);

i)	doprava/cestování (kromě denních diet) v operačním prostoru správních velitelství:

výdaje související s dopravou vozidly a jinými dopravními prostředky a náklady na přepravu, včetně cestovného pro vnitrostátní posily a návštěvníky; doplňkové náklady na palivo nad rámec obvyklých nákladů u standardních operací; pronájem dalších vozidel; náklady na služební cesty mezi místem operace a Bruselem nebo na jednání pořádaná Evropskou unií; náklady na pojištění právní odpovědnosti, které některé země ukládají mezinárodním organizacím provádějícím operace na jejich území;

j)	kasárna a ubytování/infrastruktura:

výdaje na pořízení, pronájem nebo úpravu nezbytných prostor pro velitelství v prostoru operace (pronájem budov, úkrytů, stanů), podle potřeby;

k)	informování veřejnosti:

náklady spojené s informačními kampaněmi a s informováním sdělovacích prostředků v OHQ a FHQ v souladu s informační strategií vypracovanou operačním správním ústředím;

l)	reprezentační fondy:

náklady na reprezentaci; náklady na úrovni velitelství, které jsou pro vedení operace nezbytné.

Doplňkové náklady spojené s poskytováním podpory ozbrojeným silám jako celku

Níže stanovené náklady jsou náklady vzniklé v důsledku nasazení ozbrojených sil v prostoru operace:

a)	práce týkající se nasazení/infrastruktury:

výdaje naprosto nezbytné pro síly jako celek ke splnění jejich poslání (společně užívané letiště, železnice, přístavy, pozemní komunikace, včetně míst výstupu a předsunutých shromažďovacích prostor; dodávky elektřiny a vody, statická ochrana sil, skladovací zařízení, parkovací prostory; technická podpora);

b)	identifikační označení:

zvláštní identifikační označení, průkazy totožnosti „Evropské unie“, odznaky, medaile, vlajky v barvách Evropské unie nebo jiné identifikační označení ozbrojených sil nebo HQ (vyjma oděvy, pokrývky hlavy nebo uniformy);

c)	lékařské služby:

pohotovostní záchranná evakuace (Medevac).

Doplňkové náklady vzniklé Evropské unii za společné prostředky a kapacity NATO poskytnuté pro účely operace pod vedením Evropské unie

Náklady, které vzniknou Evropské unii na některou z jejích vojenských operací, uplatní-li dohody mezi Evropskou unií a NATO o uvolnění, kontrole a navrácení nebo odvolání společných prostředků a kapacit NATO poskytnutých pro účely operace vedené Evropskou unií. Náhrady, které Evropské unii poskytuje NATO.

Doplňkové náklady vzniklé Evropské unii za zboží, služby nebo práce uvedené na seznamu společných nákladů a poskytnuté v rámci operace vedené Evropskou unií členským státem, orgánem EU, třetím státem nebo mezinárodní organizací podle ujednání uvedeného v článcích 11 a 12. Náhrady poskytnuté státem, orgánem EU nebo mezinárodní organizací na základě takového ujednání.

III-B

Společné operativní náklady související s aktivní fází operace, které nese ATHENA, pokud tak Rada rozhodne

Náklady na dopravu:	doprava do prostoru a z prostoru operace za účelem rozmístění, podpory a obnovy ozbrojených sil;
Kasárna a ubytování/infrastruktura:	výdaje na pořízení, pronájem nebo úpravy prostor v prostoru operace (pronájem budov, úkrytů, stanů) podle potřeby ozbrojených sil rozmístěných k operaci;
Velitelství mnohonárodních sil:	mnohonárodní velitelství sil EU nasazených v oblasti operace;
Získávání informací:	získávání informací (družicové snímky; zpravodajství, průzkum a sledování (ISR) v prostoru operace, včetně sledování vzduch-země (AGSR); zpravodajství lidských zdrojů).

III-C

Společné provozní náklady, které nese ATHENA, pokud ji o to požádá velitel operace a pokud to schválí zvláštní výbor

a)	Nezbytné dodatečné vybavení: pronájem nebo nákup nepředpokládaného zvláštního vybavení, které se během operace ukáže jako nezbytné pro její další průběh, za předpokladu, že zakoupené vybavení nebude po skončení mise navráceno;

b)	lékařské služby: zařízení role 1, 2 a 3 v prostoru operace;

c)	získávání informací: získávání informací (družicové snímky; zpravodajství, průzkum a sledování (ISR) v prostoru operace, včetně sledování vzduch-země (AGSR); zpravodajství lidských zdrojů);

jiné kritické schopnosti v prostoru operace: schopnosti v prostoru operace v souladu se společnou akcí (odminování v prostoru operace, pokud je to pro operaci nezbytné; ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním (CBRN); zařízení pro skladování a dodávky paliva; skladování a ničení zbraní a střeliva shromážděných v oblasti operace).

PŘÍLOHA IV

Společné provozní náklady související s vypořádáním operace, které nese ATHENA

Náklady na nalezení konečného uplatnění pro infrastrukturu a vybavení pořízených ze společných prostředků pro účely operace.

Doplňkové náklady na sestavení účetní závěrky za operaci. Způsobilé společné náklady se stanoví v souladu s přílohou III s ohledem na to, že pracovníci potřební k sestavení účetní závěrky patří k velitelství pro uvedenou operaci i poté, co ukončilo svou činnost.

PŘÍLOHA V

Zrušené rozhodnutí a jeho následné změny

Rozhodnutí Rady 2004/197/SZBP	(Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 68).
Rozhodnutí Rady 2004/925/SZBP	(Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 68).
Rozhodnutí Rady 2005/68/SZBP	(Úř. věst. L 27, 29.1.2005, s. 59).
Rozhodnutí Rady 2007/91/SZBP	(Úř. věst. L 41, 13.2.2007, s. 11).

PŘÍLOHA VI

Srovnávací tabulka

Rozhodnutí 2004/197/SZBP	Toto rozhodnutí
Články 1 až 10	Články 1 až 10
Článek 10a	Článek 11
Článek 10b	Článek 12
Článek 11	Článek 13
Článek 12	Článek 14
Článek 13	Článek 15
Čl. 14 odst. 1 až 3	Čl. 16 odst. 1 až 3
Čl. 14 odst. 3a	Čl. 16 odst. 4
Čl. 14 odst. 4	Čl. 16 odst. 5
Čl. 14 odst. 5	Čl. 16 odst. 6
Čl. 14 odst. 6	Čl. 16 odst. 7
Čl. 14 odst. 7	Čl. 16 odst. 8
Článek 15	Článek 17
Článek 16	Článek 18
Článek 17	Článek 19
Článek 18	Článek 20
Článek 19	Článek 21
Článek 20	Článek 22
Článek 21	Článek 23
Článek 22	Článek 24
Článek 23	Článek 25
Čl. 24 odst. 2	Čl. 26 odst. 1
Čl. 24 odst. 3	Čl. 26 odst. 2
Čl. 24 odst. 4	Čl. 26 odst. 3
Čl. 24 odst. 5	Čl. 26 odst. 4
Čl. 24 odst. 6	Čl. 26 odst. 5
Čl. 24 odst. 7	Čl. 26 odst. 6
Čl. 24 odst. 8	Čl. 26 odst. 7
Čl. 25 odst. 1 až 6	Čl. 27 odst. 1 až 6
Čl. 25 odst. 9	Čl. 27odst. 7
Čl. 25 odst. 7	Čl. 27 odst. 8
Čl. 25 odst. 8	Čl. 27 odst. 9
Článek 26	Článek 28
Článek 27	Článek 29
Článek 28	Článek 30
Článek 29	Článek 31
Článek 30	Článek 32
Článek 31	Článek 33
Článek 32	Článek 34
Článek 33	Článek 35
Článek 34	Článek 36
Článek 35	Článek 37
Článek 36	Článek 38
Čl. 37 odst. 1 a 2	Čl. 39 odst. 1 a 2
Čl. 37 odst. 4	Čl. 39 odst. 3
Čl. 37 odst. 5	Čl. 39 odst. 4
Čl. 37 odst. 6	Čl. 39 odst. 5
Čl. 37 odst. 7	Čl. 39 odst. 6
Čl. 37 odst. 8	Čl. 39 odst. 7
Čl. 38 odst. 1 a 2	Čl. 40 odst. 1 a 2
Čl. 38 odst. 2a	Čl. 40 odst. 3
Čl. 38 odst. 3	Čl. 40 odst. 4
Čl. 38 odst. 4	Čl. 40 odst. 5
Čl. 38 odst. 5	Čl. 40 odst. 6
Čl. 38 odst. 6	Čl. 40 odst. 7
Čl. 38 odst. 7	Čl. 40 odst. 8
Čl. 38 odst. 8	Čl. 40 odst. 9
Článek 39	Článek 41
Článek 40	Článek 42
Článek 42	Článek 43
–	Článek 44
Čl. 43 první věta	Článek 45
Čl. 43 druhá věta	Článek 46
Příloha I první odstavec bod 2	Příloha I první odstavec bod 1
Příloha I první odstavec bod 3	Příloha I první odstavec bod 2
Příloha I první odstavec bod 5	Příloha I první odstavec bod 3
Příloha I druhý odstavec	Příloha I druhý odstavec
Přílohy II až IV	Přílohy II až IV
–	Příloha V
–	Příloha VI

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 152

České vydání	Právní předpisy	Svazek 50 13. června 2007

	III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
	AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
*	Rozhodnutí Rady 2007/384/SZBP ze dne 14. května 2007 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (ATHENA) (kodifikované znění)	14

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 617/2007 ze dne 14. května 2007 o provádění 10. Evropského rozvojového fondu podle dohody o partnerství AKT-ES	1