6.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 144/1

(1)

S cílem postupně vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva potřebu přijetí opatření k zajištění volného pohybu osob ve spojení s doprovodnými opatřeními týkajícími se kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví a přijetí opatření týkajících se azylu, přistěhovalectví a zajištění práv státních příslušníků třetích zemí.

(2)

Evropská rada na zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 znovu potvrdila své rozhodnutí vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pro tento účel by měla být společná evropská azylová a migrační politika zaměřena jak na spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, tak na lepší řízení migračních toků. Společná azylová politika, včetně společného evropského azylového systému, by měla být nedílnou složkou cíle Evropské unie spočívajícího v postupném vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva otevřeného těm, kdo donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Evropské unii.

(3)

Toto rozhodnutí ctí základní práva a dodržuje zásady vyjádřené zejména v Listině základních práv Evropské unie a v Ženevské úmluvě ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967 (dále jen „Ženevská úmluva“).

(4)

Pokud jde o zacházení s osobami, které spadají do působnosti tohoto rozhodnutí, jsou členské státy vázány svými povinnostmi podle nástrojů mezinárodního práva, jichž jsou stranami a které zakazují diskriminaci.

(5)

Při provádění tohoto rozhodnutí by členské státy měly v případě potřeby přihlížet zejména k nejlepšímu zájmu dítěte v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte.

(6)

Provádění této politiky by mělo být založeno na solidaritě mezi členskými státy a vyžaduje mechanismy k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob a s následky z toho plynoucími. K tomuto účelu byl rozhodnutím Rady 2000/596/ES (4) zřízen Evropský fond pro uprchlíky na období 2000 až 2004. Uvedené rozhodnutí bylo nahrazeno rozhodnutím Rady 2004/904/ES ze dne 2. prosince 2004 o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky na období 2005 až 2010 (5). To zajistilo pokračující solidaritu mezi členskými státy s ohledem na nedávno přijaté právní předpisy Společenství v oblasti azylu a s přihlédnutím ke zkušenostem získaným při provádění Evropského fondu pro uprchlíky v období 2000 až 2004.

(7)

V Haagském programu ze dnů 4. a 5. listopadu 2004 stanovila Evropská rada řadu cílů a priorit s cílem dalšího rozvoje společného evropského azylového systému ve druhé fázi.

(8)

Evropská rada zejména zdůraznila, že Evropská unie musí v duchu sdílené odpovědnosti přispět k přístupnějšímu, spravedlivějšímu a účinnějšímu mezinárodnímu systému ochrany a zajistit přístup k ochraně a k trvalým řešením v co nejranějším stadiu, a vyzvala k rozvoji regionálních programů na ochranu v rámci EU, včetně společného programu znovuusídlení pro členské státy, které se takového programu chtějí zúčastnit.

(9)

Evropská rada také vyzvala ke zřízení vhodných struktur se zapojením vnitrostátních azylových orgánů členských států s cílem usnadnit praktickou a účinnou spolupráci k vytvoření jednotného postupu v rámci celé EU, společného pořizování, vyhodnocování a užívání informací o zemi původu a řešení konkrétních tlaků na azylové systémy nebo přijímací kapacity vyplývajících z takových faktorů, jako je zeměpisná poloha.

(10)

S ohledem na zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících v EU, Evropského fondu pro navracení státních příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících v EU a Fondu pro ochranu vnějších hranic na období 2007 až 2013 by měl být jako součást obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ zřízen nový Evropský uprchlický fond (dále jen „fond“), a to zejména s cílem vytvořit společný systém řízení, kontroly a hodnocení.

(11)

S ohledem na svou oblast působnosti a účel by fond v žádném případě neměl podporovat akce týkající se prostorů a středisek pro zadržování osob ve třetích zemích.

(12)

Dobu trvání fondu je třeba přizpůsobit době trvání víceletého finančního rámce, jak je stanovena v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (6).

(13)

Toto rozhodnutí je navrženo tak, aby tvořilo součást celistvého rámce skládajícího se také z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (7), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského návratového fondu pro období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (8) a rozhodnutí Rady 2007/.../ES ze dne ... o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (9), jehož cílem je řešit otázku spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ohledně finanční zátěže vyplývající ze zavádění integrovaného řízení vnějších hranic Evropské unie a z provádění společné azylové a přistěhovalecké politiky vyvinuté podle hlavy IV části třetí Smlouvy.

(14)

Je vhodné podporovat a zlepšovat úsilí členských států při poskytování náležitých podmínek přijetí uprchlíkům, vysídleným osobám a příjemcům podpůrné (doplňkové) ochrany v souladu se směrnicí Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (10), při uplatňování spravedlivého a účinného azylového řízení a při prosazování osvědčených postupů v oblasti azylu, aby byla chráněna práva osob, které potřebují mezinárodní ochranu, a aby azylové systémy členských států mohly účinně fungovat.

(15)

Začleňování uprchlíků do společnosti země, ve které se usadili, je jedním z cílů Ženevské úmluvy. Těmto osobám musí být umožněno sdílet hodnoty stanovené v Listině základních práv Evropské unie. Za tímto účelem je třeba podporovat akce členských států zaměřené na podporu jejich sociálního, hospodářského a kulturního začlenění, pokud přispívají k hospodářské a sociální soudržnosti, jejíž zachování a posilování je jedním z hlavních cílů Společenství uvedených v článku 2 a v čl. 3 odst. 1 písm. k) Smlouvy.

(16)

S ohledem na Haagský program je nezbytné zajistit, aby byly prostředky fondu co nejúčinněji používány k dosažení cílů azylové politiky Evropské unie, při zohlednění potřeby podpořit znovuusídlení a praktickou spolupráci mezi členskými státy, mimo jiné jako prostředek řešení konkrétních tlaků na přijímací kapacitu a azylové systémy.

(17)

Fond by měl rovněž podporovat úsilí členských států o zvýšení jejich schopnosti rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky s ohledem na jejich závazky vyplývající z právních předpisů Společenství, zejména s cílem zapojit se do praktické spolupráce mezi členskými státy.

(18)

Fond by měl rovněž podporovat dobrovolné úsilí členských států k poskytnutí mezinárodní ochrany a trvalému řešení na svých územích ve prospěch uprchlíků a vysídlených osob, které jsou označeny za způsobilé ke znovuusídlení vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (dále jen „vysoký komisař“), například činnost, kterou členské státy vyvíjejí ke zhodnocení potřeb ke znovuusídlení a přesunu dotyčných osob na své území s tím, že jim poskytnou bezpečné právní postavení a podpoří jejich účinnou integraci.

(19)

Fond se vyznačuje tím, že by měl mít možnost podporovat dobrovolné operace s rozdělením zátěže dohodnuté mezi členskými státy a spočívající v přesunu osob požívajících mezinárodní ochranu a žadatelů o mezinárodní ochranu z jednoho členského státu do jiného, který jim poskytne rovnocennou ochranu.

(20)

Fond by měl rovněž mít možnost poskytnout přiměřenou podporu společnému úsilí členských států při určování, sdílení a podpoře osvědčených postupů a při zřizování struktur účinné spolupráce s cílem posílit kvalitu rozhodování v rámci společného evropského azylového systému.

(21)

Je třeba vytvořit finanční rezervu pro provádění mimořádných opatření k poskytnutí dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob podle směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (11).

(22)

Uvedenou finanční rezervu by mělo být rovněž možné použít také na podporu úsilí členských států k řešení konkrétních naléhavých situací vzniklých na základě náhlého příchodu velkého počtu osob, které by mohly potřebovat mezinárodní ochranu a které kladou značné a naléhavé nároky na přijímací zařízení nebo azylové systémy členských států. Měly by být stanoveny podmínky a postupy pro poskytování finanční pomoci v těchto případech.

(23)

Podpora poskytovaná fondem by byla účinněji a lépe zaměřena, pokud by spolufinancování způsobilých akcí bylo založeno na víceletém programu, který bude podléhat přezkumu v polovině období, a na ročním programu, který vypracuje každý členský stát s přihlédnutím ke své situaci a potřebám.

(24)

I když je vhodné, aby každý členský stát obdržel pevně stanovenou částku, zůstává spravedlivé přidělit velkou část dostupných ročních zdrojů poměrně podle zatížení každého členského státu v závislosti na jeho úsilí při přijímání uprchlíků a vysídlených osob, včetně uprchlíků požívajících mezinárodní ochrany v rámci vnitrostátních programů.

(25)

Osoby, kterým byla poskytnuta mezinárodní ochrana a trvalé řešení na základě znovuusídlení, by měly být zařazeny mezi ty, které požívají mezinárodní ochranu, a měly by být zohledněny při rozdělování dostupných ročních finančních zdrojů mezi členské státy.

(26)

S ohledem na význam strategického využívání znovuusídlení zeměmi nebo regiony, na které se vztahuje provádění regionálních programů na ochranu, je nezbytné poskytnout další finanční pomoc na znovuusídlení osob ze západních nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu a států subsaharské Afriky, které byly uvedené ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o regionálních programech ochrany ze dne 1. září 2005 a v závěrech Rady ze dne 12. října 2005, jakož i ze všech dalších zemí nebo regionů, které budou v budoucnosti takto určeny.

(27)

Je rovněž nezbytné poskytnout další finanční podporu znovuusídlovacím akcím, které jsou zaměřeny zejména na určité kategorie zranitelných osob, pro něž je znovuusídlení považováno za nejvhodnější řešení jejich zvláštních potřeb.

(28)

V souvislosti se sdíleným řízením uvedeným v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (12), (dále jen „finanční nařízení“) by měly být upřesněny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a vyjasněny povinnosti týkající se spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by Komisi umožnilo přesvědčit se, že členské státy využívají fond legálně a správně a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu článku 27 a čl. 48 odst. 2 finančního nařízení.

(29)

Členské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění správného fungování řídicího a kontrolního systému a kvality provádění. K tomuto účelu je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které musí všechny programy splňovat.

(30)

V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by členské státy měly nést hlavní odpovědnost za působení fondu a kontrolu nad tímto působením.

(31)

Pro zajištění účinného a správného provádění víceletých a ročních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, potvrzování výdajů a předcházení nesrovnalostem a porušením práva Společenství, jejich zjišťování a nápravu. Zejména pokud jde o řízení a kontrolu, je nutné stanovit, jakými způsoby členské státy zajišťují, že příslušné systémy existují a uspokojivě fungují.

(32)

Měla by být podporována spolupráce mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti.

(33)

Účinnost a dopad akcí podporovaných fondem závisí rovněž na jejich hodnocení a na šíření jejich výsledků. V této souvislosti by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací.

(34)

Komise by při zohlednění významu viditelnosti financování Společenstvím měla poskytnout obecné pokyny usnadňující, aby každý orgán, nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo jakýkoli další subjekt přijímací grant z fondu poskytnutou podporu náležitě uznal, a vzít přitom v úvahu postupy pro ostatní nástroje se sdíleným řízením, jako jsou strukturální fondy.

(35)

Akce by měly být hodnoceny s ohledem na svůj přezkum v polovině období a na hodnocení svých dopadů a postup hodnocení by měl být začleněn do systému monitorování projektů.

(36)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohodyo rozpočtové kázni a řádném finančním řízení.

(37)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(38)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (13).

(39)

Jelikož opatření tohoto rozhodnutí týkající se přijetí strategických pokynů má obecný význam a jeho účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto rozhodnutí o nové jiné než podstatné prvky, mělo by být přijato regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné pro regulativní postup s kontrolou k přijetí strategických pokynů zkráceny.

(40)

Rozhodnutí 2004/904/ES by mělo být zrušeno.

(41)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Irsko dopisem ze dne 6. září 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(42)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Spojené království dopisem ze dne 27. října 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(43)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(44)

V souladu s čl. 67 odst. 2 druhou odrážkou Smlouvy se na základě rozhodnutí Rady 2004/927/ES ze dne 22. prosince 2004, podle něhož se na určité oblasti obsažené v hlavě IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství použije postup podle článku 251 uvedené smlouvy (14), vztahuje postup uvedený v článku 251 Smlouvy na oblasti, které spadají pod čl. 62 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 a čl. 63 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) Smlouvy,

a)

podmínky přijímání a azylové řízení;

b)

integrace osob uvedených v článku 6, jejichž pobyt v určitém členském státě je trvalý a stálý;

c)

posílení schopnosti členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky s ohledem na své závazky vyplývající ze stávajících či budoucích právních předpisů Společenství upravujících společný evropský azylový systém, zejména s cílem zapojit se do praktické spolupráce mezi členskými státy;

d)

znovuusídlení osob uvedených v čl. 6 písm. e). Pro účely tohoto rozhodnutí se znovuusídlením rozumí proces, kdy jsou státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti na žádost vysokého komisaře, založenou na individuální potřebě mezinárodní ochrany, přesunuty ze třetí země do členského státu, v němž mohou pobývat v jednom z těchto postavení:

e)

přesun osob, které spadají do kategorie uvedené v čl. 6 písm. a) nebo b), z členského státu, který jim poskytl mezinárodní ochranu, do jiného členského státu, který jim poskytne obdobnou ochranu, a přesun osob, které spadají do kategorie uvedené v čl. 6 písm. c), do jiného členského státu, který posoudí jejich žádost o mezinárodní ochranu.

a)

ubytovací infrastrukturu nebo služby;

b)

struktury a školení k zajištění přístupu k azylovému řízení pro žadatele o azyl;

c)

poskytování materiální pomoci a lékařské nebo psychologické péče;

d)

sociální pomoc, informace nebo pomoc se správními nebo soudními postupy a informace nebo poradenství ohledně možného výsledku azylového řízení, včetně otázek, jako je dobrovolný návrat;

e)

právní a jazykovou pomoc;

f)

vzdělávání, jazykovou přípravu a další iniciativy, které jsou v souladu s postavením dotyčné osoby;

g)

poskytování podpůrných služeb, například překladů a školení, za účelem zlepšení podmínek přijímání a účinnosti a kvality azylového řízení;

h)

informace pro místní společenství a odborné vzdělávání zaměstnanců místních úřadů, které budou v kontaktu s osobami přijímanými hostitelskou zemí;

i)

přesun osob, které spadají do kategorie uvedené v čl. 6 písm. c), z členského státu, kde se nacházejí, do členského státu příslušného k posuzování jejich žádosti o azyl.

a)

poradenství a pomoc v oblastech, jako je ubytování, prostředky na živobytí, zapojení do trhu práce, lékařská, psychologická a sociální péče;

b)

akce umožňující těmto osobám přizpůsobit se společnosti členského státu ve společenském a kulturním smyslu a sdílet hodnoty zakotvené v Listině základních práv Evropské unie;

c)

akce na podporu trvalé a udržitelné účasti v občanském a kulturním životě;

d)

opatření zaměřená na vzdělávání, odborné vzdělávání, uznávání kvalifikace a diplomů;

e)

akce na podporu soběstačnosti těchto osob a umožnění těmto osobám, aby se staly samostatnými;

f)

akce na podporu účelných kontaktů a konstruktivního dialogu mezi těmito osobami a přijímající společností, včetně akcí, která podporují zapojení klíčových partnerů, například veřejnosti, místních úřadů, sdružení pro uprchlíky, skupin dobrovolníků, sociálních partnerů a širší občanské společnosti;

g)

opatření na podporu získávání dovedností těchto osob, včetně jazykové přípravy;

h)

akce na podporu rovného přístupu a rovných výsledků, pokud jde o jednání těchto osob s veřejnými institucemi.

a)

akce podporující shromažďování, zpracovávání, využívání a šíření informací o zemi původu, včetně překladu;

b)

akce posilující schopnost shromažďovat, analyzovat a šířit statistiky o azylovém řízení, přijímání, integraci a o osobách požívajících mezinárodní ochranu;

c)

akce posilující schopnost posuzovat žádosti o azyl, včetně opravných prostředků;

d)

akce přispívající k hodnocení azylové politiky, jako je posuzování dopadu na vnitrostátní úrovni, průzkumy mezi různými cílovými skupinami, rozvoj ukazatelů a srovnávací analýzy.

a)

akce týkající se vytvoření a rozvoje programu na znovuusídlení;

b)

akce týkající se posuzování možných případů znovuusídlení příslušnými orgány členských států, jako je pořádání služebních cest do hostitelské země, pohovorů, lékařských prohlídek a bezpečnostních prověrek;

c)

lékařské vyšetření a lékařská péče před odjezdem;

d)

hmotné zabezpečení před odjezdem;

e)

informační opatření před odjezdem;

f)

cestovní opatření, včetně zabezpečení doprovodných lékařských služeb;

g)

poskytování informací a pomoci bezprostředně po příjezdu, včetně tlumočnických služeb.

a)

informační opatření před odjezdem;

b)

cestovní opatření, včetně zabezpečení doprovodných lékařských služeb;

c)

poskytování informací a pomoci bezprostředně po příjezdu, včetně tlumočnických služeb.

a)

podporovat spolupráci Společenství při provádění práva Společenství a osvědčených postupů, včetně tlumočnických a překladatelských služeb na podporu této spolupráce;

b)

podporovat zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů založených na nadnárodních partnerstvích mezi subjekty ze dvou nebo více členských států za účelem povzbuzení inovací, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zdokonalení azylové politiky;

c)

podporovat nadnárodní informační kampaně;

d)

podporovat studie a šíření a výměnu informací o osvědčených postupech a všech ostatních aspektech azylových politik, včetně informací o využití nejnovějších technologií a o spolupráci na vnitrostátní úrovni mezi klíčovými partnery, jako jsou místní a regionální orgány, sdružení pro uprchlíky a skupiny dobrovolníků;

e)

podporovat pilotní projekty, včetně inovativních projektů, a studie zkoumající možnosti nových forem spolupráce Společenství a práva Společenství v této oblasti;

f)

podporovat vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů hodnocení vývoje azylové politiky a jejich používání členskými státy;

g)

nabízet sítím spojujícím nevládní organizace, které poskytují pomoc uprchlíkům a žadatelům o azyl a které působí nejméně v deseti členských státech, strukturální podporu usnadňující výměnu zkušeností a osvědčených postupů a zajišťující, že jsou při vývoji azylové politiky a praxe Společenství brány v úvahu zkušenosti získané nevládními organizacemi a zájmy uprchlíků a žadatelů o azyl;

h)

poskytovat podporu členským státům v případě řádně odůvodněných mimořádných situací, které vyžadují naléhavý zásah.

a)

mají být provedeny bezprostředně a nemohou být reálně zařazeny do daného ročního programu a

b)

doba jejich trvání nepřesáhne šest měsíců.

a)

přijímání a ubytování;

b)

poskytování prostředků na živobytí, včetně potravin a oděvů;

c)

lékařská, psychologická nebo jiná pomoc;

d)

výdaje na zaměstnance a správní výdaje související s přijímáním dotyčných osob a prováděním opatření;

e)

logistické výdaje a přepravní náklady;

f)

právní a jazyková pomoc;

g)

poskytování překladatelských a tlumočnických služeb, odborné poradenství v oblasti informací o zemi původu a další opatření přispívající k rychlé identifikaci osob, které mohou potřebovat mezinárodní ochranu, a ke spravedlivému a účinnému posuzování žádostí o azyl.

a)

státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, které mají právní postavení vymezené Ženevskou úmluvou a kterým je povoleno pobývat jako uprchlík v některém z členských států;

b)

státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požívají některou z forem podpůrné ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES;

c)

státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požádali o některou z forem ochrany uvedených v písmenech a) a b);

d)

státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES;

e)

státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří jsou nebo byli znovuusídleni v členském státě.

a)

postupy podle článku 32 prověřuje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech;

b)

v případě selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů zadrží postupem podle článku 41 nebo pozastaví postupem podle článku 42 vyplácení celých částek nebo jejich části a použije veškeré další nutné finanční opravy postupy uvedenými v článcích 45 a 46.

a)

30 % úměrně počtu osob, které patří do jedné z kategorií uvedených v čl. 6 písm. a), b) a e), přijatých během předchozích tří let;

b)

70 % úměrně počtu osob, které patří do jedné z kategorií uvedených v čl. 6 písm. c) a d), registrovaných během předchozích tří let.

a)

osoby ze země či regionu určeného k provedení regionálního programu ochrany;

b)

nezletilé osoby bez doprovodu;

c)

děti a ženy, kterým hrozí zejména psychické, fyzické nebo sexuální násilí nebo vykořisťování;

d)

osoby, jejichž vážný zdravotní stav může být vyřešen pouze znovuusídlením.

a)

situace a potřeb v dotyčném členském státě;

b)

efektivnosti nákladů, mimo jiné s ohledem na počet osob, jichž se projekt týká;

c)

zkušenosti, odborných znalostí, spolehlivosti a finančního příspěvku organizace žádající o financování a všech partnerských organizací;

d)

rozsahu, v němž projekt doplňuje jiné akce financované ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo v rámci národních programů.

a)

studie, hodnocení, odborné posudky a statistiky týkající se fungování fondu, včetně těch, které jsou obecné povahy;

b)

informační opatření pro členské státy, konečné příjemce a širokou veřejnost, včetně informačních kampaní a společné databáze projektů financovaných z fondu;

c)

instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

d)

navržení společného rámce pro hodnocení a monitorování, jakož i systémů ukazatelů, které zohledňují i případné vnitrostátní ukazatele;

e)

zdokonalování hodnotících metod a výměny informací o postupech v této oblasti;

f)

informační a vzdělávací opatření pro orgány určené členskými státy v souladu s článkem 25, která doplňují úsilí členských států poskytovat poradenství svým orgánům v souladu s čl. 31 odst. 2.

a)

v období 2008 až 2010 7 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR; a

b)

v období 2011 až 2013 4 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR.

a)

popis současné situace v tomto členském státě, pokud jde o úpravu oblasti přijímání, azylového řízení, poradenství v oblasti dobrovolných návratů, integraci a znovuusídlení a přesunu osob uvedených v článku 6 z jiného členského státu, a také rozvoje, monitorování a hodnocení azylových politik;

b)

analýzu potřeb v dotyčném členském státě, pokud jde o přijímání, azylové řízení, poradenství v oblasti dobrovolných návratů, integraci a znovuusídlení a přesun osob uvedených v článku 6 z jiného členského státu, a také rozvoje, monitorování a hodnocení azylových politik;

c)

předložení vhodné strategie pro dosažení těchto cílů, priority přikládané jejich dosažení a popis akcí plánovaných pro provádění těchto priorit;

d)

údaj o tom, zda je tato strategie slučitelná s jinými regionálními a celostátními nástroji a nástroji Společenství;

e)

informace o prioritách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle se určí pomocí omezeného počtu ukazatelů s ohledem na zásadu proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů při provádění priorit;

f)

popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 11;

g)

návrh finančního plánu, který pro každou prioritu a pro každý roční program stanoví navrhovaný finanční příspěvek fondu a celkovou částku veřejného nebo soukromého spolufinancování;

h)

ustanovení, která zajistí zveřejnění víceletého programu.

a)

soulad návrhu víceletého programu s cíli fondu a strategickými pokyny uvedenými v článku 17;

b)

význam zamýšlených akcí uvedených v návrhu víceletého programu vzhledem k navržené strategii;

c)

soulad řídicích a kontrolních systémů zavedených členským státem k zajištění působení fondu s tímto rozhodnutím;

d)

soulad návrhu víceletého programu s právem Společenství, zejména s těmi předpisy, jejichž záměrem je zabezpečit volný pohyb osob, ve spojení s přímo souvisejícími doprovodnými opatřeními týkajícími se kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví.

a)

obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány v rámci ročního programu;

b)

popis akcí, které mají být podporovány v rámci ročního programu;

c)

navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivé akce programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 16 pro účely provádění ročního programu.

a)

podrobného popisu stávající situace, zejména ohledně počtu příjezdů osob, dopadů na přijímací kapacitu a azylový systém nebo infrastrukturu a naléhavé potřeby, a také podložené předpovědi možného vývoje situace v krátkodobém výhledu;

b)

odůvodnění výjimečnosti situace, které je podloženo například aktuálními statistickými a jinými údaji o přílivu osob na konkrétních místech dotyčné hranice;

c)

podrobného popisu předpokládaných mimořádných opatření, jejich rozsah, povaha a dotčení partneři;

d)

rozdělení odhadovaných nákladů na předpokládaná opatření.

a)

vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí uvnitř každého subjektu;

b)

dodržování zásady oddělení funkcí uvnitř těchto subjektů a mezi nimi;

c)

přiměřené zdroje pro každý subjekt, aby mohl vykonávat funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění akcí spolufinancovaných fondem;

d)

postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci ročních programů;

e)

spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě;

f)

systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

g)

příručky obsahující postupy pro plnění uvedených funkcí;

h)

opatření pro audit fungování systému;

i)

systémy a postupy pro zabezpečení náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky;

j)

postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek.

a)

odpovědný orgán: funkční orgán dotyčného členského státu, vnitrostátní orgán veřejné moci či veřejný subjekt určený dotyčným členským státem nebo subjekt podléhající soukromému právu členského státu a pověřený veřejnou službou, který odpovídá za řízení víceletého programu a ročních programů podporovaných fondem a který zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí;

b)

certifikační orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt nebo fyzickou osobu zastupující tento orgán nebo subjekt, které členský stát pověří certifikací prohlášení o výdajích před jejich předložením Komisi;

c)

auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na odpovědném orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

d)

případně pověřený orgán.

a)

mít právní subjektivitu, kromě případů, kdy je funkčním orgánem členského státu;

b)

mít infrastrukturu potřebnou pro snadnou komunikaci se širokým okruhem uživatelů, s odpovědnými subjekty v ostatních členských státech a s Komisí;

c)

pracovat ve správním rámci, který umožňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňuje jakémukoli střetu zájmů;

d)

být schopen uplatňovat pravidla Společenství týkající se řízení fondu;

e)

mít finanční a řídicí kapacity úměrné objemu finančních prostředků Společenství, k jejichž správě bude vyzván;

f)

mít k dispozici zaměstnance s odpovídající odbornou kvalifikací pro administrativní práci v mezinárodním prostředí.

a)

konzultuje s partnery v souladu s článkem 11;

b)

předkládá Komisi návrhy na víceleté a roční programy uvedené v článcích 18 a 20;

c)

případně pořádá a vyhlašuje nabídková řízení a výzvy k podávání návrhů;

d)

pořádá výběr projektů ke spolufinancování v rámci fondu v souladu s kritériii stanovenými v čl. 14 odst. 5;

e)

přijímá platby od Komise a vyplácí je konečným příjemcům;

f)

zajišťuje soulad a doplňkovost mezi spolufinancováním z fondu a z jiných příslušných finančních nástrojů členských států a Společenství;

g)

monitoruje dodávání či poskytování spolufinancovaných produktů a služeb a kontroluje skutečné vynaložení vykázaných výdajů na akce a jejich soulad s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly;

h)

zajišťuje existenci systému elektronického zaznamenávání a ukládání účetních záznamů pro každou akci v rámci ročních programů a shromažďování údajů o provádění akcí nezbytných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

i)

zajišťuje, aby koneční příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění akcí spolufinancovaných fondem vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny operace související s akcí, aniž tím jsou dotčena vnitrostátní účetní pravidla;

j)

zajišťuje, aby hodnocení fondu podle článku 49 probíhala ve lhůtách stanovených v čl. 50 odst. 2 a aby splňovala normy kvality dohodnuté mezi Komisí a členským státem;

k)

zavádí postupy pro zajištění toho, aby byly všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadované pro zajištění náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky uchovávány v souladu s požadavky článku 43;

l)

zajišťuje, aby auditní orgán obdržel pro účely provádění auditu podle čl. 30 odst. 1 veškeré potřebné informace o používaných řídicích postupech a o projektech spolufinancovaných fondem;

m)

zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

n)

vypracovává a předkládá Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, prohlášení o výdajích certifikovaná certifikačním orgánem a žádosti o platby nebo případně prohlášení o splatné úhradě;

o)

poskytuje informace a poradenské služby a šíří výsledky podporovaných akcí;

p)

spolupracuje s Komisí a odpovědnými orgány v ostatních členských státech;

q)

ověřuje provádění pokynů uvedených v čl. 33 odst. 6 konečnými příjemci.

a)

osvědčuje, že

b)

zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od odpovědného orgánu náležité informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v prohlášeních o výdajích;

c)

pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

d)

vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi;

e)

ověřuje zpětné získávání všech finančních prostředků Společenství, které se v důsledku zjištěných nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně i s úroky;

f)

vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a o zpět získaných částkách v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud možno formou odpočtu z příštího prohlášení o výdajích.

a)

zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

b)

zajišťuje provádění auditů akcí na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů; vzorek musí představovat alespoň 10 % celkových způsobilých výdajů na každý roční program;

c)

předkládá Komisi do šesti měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondu a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období.

a)

výroční auditní zpráva obsahující výsledky auditů ročního programu prováděných v souladu s auditní strategií a uvádějící všechny nedostatky odhalené v řídicích a kontrolních systémech programu;

b)

stanovisko, vypracované na základě kontrol a auditů provedených z pověření auditního orgánu, k tomu, zda fungování řídicího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že prohlášení o výdajích předložené Komisi jsou správná a že uskutečněné operace jsou legální a správné;

c)

prohlášení, v němž vyhodnotí platnost žádosti o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě konečného zůstatku a legalitu a správnost dotyčných výdajů.

a)

certifikované prohlášení o výdajích náležitě vyhotovené podle čl. 29 odst. 1 písm. a) a článku 35 a žádost o platbu zůstatku nebo prohlášení o splatné úhradě;

b)

závěrečnou zprávu o provádění ročního programu podle článku 51;

c)

výroční auditní zprávu, stanovisko a prohlášení podle čl. 30 odst. 3.

a)

zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů;

b)

pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena.

a)

v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a ke kterým nebyla přijata nápravná opatření; nebo

b)

určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo

c)

členský stát nesplnil své povinnosti podle článků 31 a 32.

a)

v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program;

b)

výdaje obsažené v certifikovaném prohlášení o výdajích nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

c)

členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 31.

a)

finanční a operativní provádění ročního programu;

b)

pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění víceletého programu a jeho priorit ve vztahu k jeho konkrétním, ověřitelným cílům, a dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeným ukazatelům;

c)

opatření, která odpovědný orgán přijal pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména

d)

opatření přijatá za účelem poskytování informací o ročních a víceletých programech a zajištění jejich propagace.

6.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 144/22

(1)

Ačkoli každý členský stát přispívá v rámci společných pravidel k vysoké a jednotné úrovni kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích členských států Evropské unie, některé členské státy čelí větší zátěži než ostatní.

(2)

Tato rozdílná zátěž vyplývá z různé situace v členských státech, pokud jde o zeměpisnou polohu jejich vnějších hranic, počet povolených a provozovaných hraničních přechodů, úroveň tlaku legální i nelegální migrace, rizika a hrozby, jimž čelí, a konečně pracovní zátěž vnitrostátních úřadů vzhledem k vyřizování žádostí o vízum a udělování víz.

(3)

Sdílení zátěže mezi členskými státy a Evropskou unií při řízení vnějších hranic je jednou z pěti součástí společné politiky řízení vnějších hranic navržené Komisí ve sdělení ze dne 7. května 2002„K integrovanému řízení vnějších hranic členských států Evropské unie“ a schválené Radou v jejím „Plánu řízení vnějších hranic členských států Evropské unie“ ze dne 14. června 2002.

(4)

Ačkoli nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (4) představuje důležitý krok směrem k postupnému vývoji operativního rozměru společného evropského systému integrovaného řízení hranic, je pro účinné provádění společných standardů pro ochranu a ostrahu vnějších hranic zapotřebí mechanismu finanční solidarity Společenství na podporu členských států, které nesou tuto trvalou a těžkou finanční zátěž ve prospěch Společenství.

(5)

Společný soubor právních norem vymezený zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (5), vyzývá k hraničním kontrolám, které by měly pomáhat v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodování s lidmi a zabránit jakékoliv hrozbě pro vnitřní bezpečnost členských států, a zároveň uvádí, že by se hraniční kontroly měly provádět tak, aby byla plně respektována lidská důstojnost.

(6)

Fond pro vnější hranice (dále jen „fond“) by měl vyjadřovat solidaritu prostřednictvím finanční pomoci těm členským státům, které uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic.

(7)

Tato finanční pomoc by měla být strukturována tak, aby zároveň sloužila jako most k finančním příspěvkům, které Evropská unie poskytla v minulosti členským státům, jež v době vstupu tohoto rozhodnutí v platnost ještě neuplatňují všechna ustanovení schengenského acquis, není však pouhým pokračováním akcí financovaných dříve z jiných zdrojů zahrnutých v souhrnném rozpočtu Evropské unie. V těchto případech by měl fond těmto členským státům pomáhat při jejich přípravě na co nejdřívější plnou účast, v souladu s Haagským programem ze dnů 4. a 5. listopadu 2004.

(8)

Kromě toho by měl fond vzít v úvahu konkrétní situace, jako například pozemní průjezd státních příslušníků třetích zemí, kteří musí nezbytně projet územím jednoho nebo více členských států při cestě mezi dvěma zeměpisně oddělenými částmi jejich vlastní země, a to nejen ve vlastním zájmu dotčeného členského státu nebo států, ale v zájmu všech členských států, které zrušily kontroly na svých vnitřních hranicích. V těchto případech by měly být financované akce vymezeny taxativně a o přidělení zdrojů by mělo být rozhodnuto na základě věcného posouzení potřeb ve vztahu k těmto akcím.

(9)

K zajištění jednotné a vysoce kvalitní ochrany vnějších hranic a pružné přeshraniční dopravy by měl fond přispívat k rozvoji společného evropského systému integrovaného řízení hranic, který zahrnuje veškerá opatření související s politickou strategií, právními předpisy, systematickou spoluprací, rozdělením zátěže, zaměstnanci, vybavením a technologií přijatá na různých úrovních příslušnými orgány členských států a případně ve spolupráci s ostatními orgány a který využívá mimo jiné čtyřstupňový model bezpečnosti hranic a integrovanou analýzu rizik Evropské unie.

(10)

V souladu s Protokolem č. 5 k aktu o přistoupení z roku 2003 o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace (6) by se z fondu měly uhradit veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis přijatých pro tento průjezd.

(11)

Jako doplněk k operativní spolupráci vytvořené pod záštitou Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízené nařízením (ES) č. 2007/2004, (dále jen „agentura“) a vedle přidělování finančních prostředků členským státům by měl fond rovněž zavést možnost reakce Společenství na nedostatky na strategických hraničních přechodech tím, že bude spolufinancovat zvláštní akce zaměřené na řešení těchto nedostatků prostřednictvím zvláštní částky, která bude na tyto akce každoročně vyčleněna.

(12)

Fond by měl obsahovat podporu vnitrostátních opatření a spolupráce mezi členskými státy v oblasti vízové politiky a jiné činnosti probíhající ve fázi, která předchází ochraně vnějších hranic. Účinné řízení činností organizovaných konzulárními službami členských států ve třetích zemích je v zájmu společné vízové politiky jakožto součásti mnohovrstevného systému zaměřeného na usnadnění legálního cestování a na boj proti nelegálnímu přistěhovalectví v Evropské unii a je nedílnou součástí společného evropského systému integrovaného řízení hranic.

(13)

S ohledem na svou oblast působnosti a účel by tento fond v žádném případě neměl podporovat akce týkající se prostorů a středisek pro zadržování osob ve třetích zemích.

(14)

Měla by být stanovena objektivní kritéria pro přidělování dostupných ročních zdrojů členským státům. Tato kritéria by měla být rozčleněna podle typů hranic a brát přitom v úvahu tok a míru ohrožení na vnějších hranicích členských států.

(15)

Používání těchto kritérií by mělo být přezkoumáno v roce 2010, aby mohly být zohledněny případné nově vzniklé okolnosti, zejména ty, které vyplynou ze změn týkajících se samotných vnějších hranic.

(16)

Komise by s agenturou, vzhledem k jejímu poslání pomáhat členským státům při provádění operativních stránek řízení vnějších hranic a v zájmu rozvíjení vzájemného doplňování mezi jejím posláním a odpovědnostmi členských států za ochranu a ostrahu vnějších hranic, měla konzultovat návrhy víceletých programů předložené členskými státy a strategické pokyny vypracované Komisí.

(17)

Komise může požádat agenturu, aby přispěla k jejímu hodnocení vlivu fondu na rozvoj politiky a právních předpisů týkajících se ochrany vnějších hranic, na součinnost mezi fondem a úkoly agentury, jakož i na vhodnost kritérií pro přidělování finančních zdrojů členským státům vzhledem k cílům, které Evropská unie v této oblasti sleduje.

(18)

Toto rozhodnutí je navrženo tak, aby tvořilo součást celistvého rámce skládajícího se také z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (7), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského návratového fondu pro období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (8) a rozhodnutí Rady 2007/.../ES ze dne ... o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (9), jehož cílem je řešit otázku spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ohledně finanční zátěže vyplývající ze zavádění integrovaného řízení vnějších hranic Evropské unie a z provádění společné azylové a přistěhovalecké politiky vyvinuté podle hlavy IV části třetí Smlouvy.

(19)

Účast určitého členského státu na fondu by neměla být souběžná s jeho účastí na některém budoucím dočasném nástroji určeném na pomoc přijímajícím členským státům při financování akcí na nových vnějších hranicích Evropské unie v rámci provádění schengenského acquis a ochrany vnějších hranic.

(20)

Akce podporované tímto fondem by měly spolupůsobit s akcemi, které jsou podporovány nástroji Společenství v oblasti vnější pomoci a které jsou prováděny v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie, zejména se strategií pro vnější rozměr prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(21)

Podpora poskytovaná fondem by byla účinněji a lépe zaměřena, pokud by spolufinancování způsobilých akcí vycházelo ze strategického víceletého programu, který vypracuje každý členský stát na základě dialogu s Komisí.

(22)

Na základě strategických pokynů přijatých Komisí by měl každý členský stát vypracovat víceletý programový dokument s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a potřebám a stanovit v něm svou strategii vývoje, která by měla tvořit rámec pro přípravu provádění akcí, jejichž výčet má být uveden v ročních programech.

(23)

V souladu se způsoby plnění rozpočtu uvedenými v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10) (dále jen „finanční nařízení“), by měly být upřesněny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a vyjasněny povinnosti týkající se spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by Komisi umožnilo přesvědčit se, že členské státy využívají fond legálně a správně a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu článku 27 a čl. 48 odst. 2 finančního nařízení.

(24)

Členské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění správného fungování řídicího a kontrolního systému a kvality provádění. K tomuto účelu je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které musí všechny programy splňovat.

(25)

Jelikož fond smí podporovat vnitrostátní opatření členského státu pro provádění schengenského acquis, které sahá od oblasti vnějších hranic až po oblast vízové politiky, může být na různých úrovních a na různých místech zapojen víc než jeden orgán daného členského státu. Členské státy by proto měly mít možnost určit více certifikačních a auditních orgánů nebo pověřených orgánů za předpokladu, že působnost těchto orgánů je jasně vymezena.

(26)

V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by členské státy měly nést hlavní odpovědnost za působení fondu a kontrolu tohoto působení.

(27)

Pro zajištění účinného a správného provádění víceletých a ročních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, potvrzování výdajů a předcházení nesrovnalostem a porušením práva Společenství, jejich zjišťování a nápravu. Zejména v případě řízení a kontroly je nutné stanovit, jakými způsoby členské státy zajišťují, že příslušné systémy existují a uspokojivě fungují.

(28)

Měla by být podporována spolupráce mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti.

(29)

Účinnost a dopad akcí podporovaných fondem závisí rovněž na jejich hodnocení a na šíření jejich výsledků. V této souvislosti by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací.

(30)

Akce by měly být hodnoceny s ohledem na svůj přezkum v polovině období a na hodnocení svých dopadů a postup hodnocení by měl být začleněn do systému monitorování projektů.

(31)

Komise by při zohlednění významu viditelnosti financování Společenstvím měla poskytnout obecné pokyny usnadňující, aby každý orgán, nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo jakýkoli další subjekt přijímací grant z fondu poskytnutou podporu náležitě uznal, a vzít přitom v úvahu postupy pro ostatní nástroje se sdíleným řízením, jako jsou strukturální fondy.

(32)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (11).

(33)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory zavedení společného evropského systému integrovaného řízení hranic, včetně řízení činností organizovaných konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(34)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12).

(35)

Jelikož opatření tohoto rozhodnutí týkající se přijetí strategických pokynů má obecný význam a jeho účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto rozhodnutí o nové jiné než podstatné prvky, mělo by být přijato regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné pro regulativní postup s kontrolou k přijetí strategických pokynů zkráceny.

(36)

Některá ustanovení tohoto rozhodnutí by se měla začít uplatňovat od 1. ledna 2007 v zájmu zajištění včasného provádění fondu.

(37)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis, která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (13).

(38)

Mělo by být přijato opatření umožňující zástupcům Islandu a Norska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je zmiňováno v Dohodě ve formě výměny dopisů mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o výborech, které jsou nápomocny Evropské komisi při výkonu její výkonné moci (14), připojené k dohodě uvedené v 37. bodě odůvodnění.

(39)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/860/ES (15) o podpisu uvedené dohody jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení.

(40)

Mělo by být přijato opatření umožňující zástupcům Švýcarska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je zmiňováno v dopisech vyměněných mezi Radou Evropské unie a Švýcarskem, které jsou připojeny k dohodě uvedené v 39. bodě odůvodnění.

(41)

Měla by být uzavřena dohoda mezi Společenstvím a Islandem, Norskem a Švýcarskem pro stanovení doplňujících pravidel potřebných pro provádění tohoto nástroje.

(42)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto rozhodnutí, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(43)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (16), a následného rozhodnutí Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska (17). Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(44)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (18); Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(45)

V souladu s čl. 67 odst. 2 druhou odrážkou Smlouvy se na základě rozhodnutí Rady 2004/927/ES ze dne 22. prosince 2004, podle něhož se na určité oblasti obsažené v hlavě IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství použije postup podle článku 251 uvedené smlouvy (19), vztahuje postup uvedený v článku 251 Smlouvy na oblasti, které spadají pod čl. 62 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 a čl. 63 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) Smlouvy,

1)

„vnějšími hranicemi“ pozemní hranice členských států, včetně říčních a jezerních hranic, námořní hranice a jejich letiště, říční přístavy, námořní přístavy a jezerní přístavy, na které se vztahují právní předpisy Společenství o překračování vnějších hranic, bez ohledu na to, zda se jedná o dočasné hranice či nikoli;

2)

„dočasnými vnějšími hranicemi“

3)

„hraničním přechodem“ jakýkoliv přechod určený příslušnými orgány pro překračování vnějších hranic, oznámený v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 562/2006;

4)

„agenturou“ Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízená nařízením (ES) č. 2007/2004.

a)

účinná organizace úkolů v oblasti ochrany vnějších hranic, jež zahrnuje kontroly a ostrahu;

b)

účinné řízení toků osob na vnějších hranicích členskými státy s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany vnějších hranic na jedné straně a plynulé překračování vnějších hranic v souladu s schengenským acquis a se zásadou zacházení založeného na vzájemné úctě a důstojnosti na straně druhé;

c)

jednotné uplatňování příslušníky pohraniční stráže ustanovení právních předpisů Společenství o překračování vnějších hranic, zejména nařízení (ES) č. 562/2006;

d)

zlepšení řízení činností organizovaných konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států a o spolupráci mezi členskými státy v tomto ohledu.

a)

provádění doporučení, operativních standardů a osvědčených postupů vyplývajících z operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti ochrany hranic;

b)

vývoj a uplatňování opatření nezbytných pro zdokonalení systémů ostrahy mezi hraničními přechody;

c)

zavádění opatření nebo vývoj účinných systémů umožňujících metodické shromažďování významných informací o vývoji situace na území při vnějších hranicích, na nich a bezprostředně za nimi;

d)

zajištění vhodného způsobu evidování počtu osob překračujících všechny druhy vnějších hranic (pozemní, vzdušné, námořní);

e)

zavedení nebo zdokonalení systému shromažďování statistických a správních údajů o kategoriích cestujících a o počtu a povaze kontrol a ostrahových opatření na různých druzích vnějších hranic na základě evidence a dalších zdrojů shromažďování údajů;

f)

vytvoření účinné, strukturální, strategické a operativní koordinace mezi všemi orgány působícími na hraničních přechodech;

g)

zlepšení schopností a kvalifikace příslušníků pohraničí stráže při plnění úkolů ostrahy, poradenství a ochrany;

h)

zlepšení výměny informací na vnitrostátní úrovni mezi jednotlivými orgány příslušnými pro řízení vnějších hranic a mezi těmito orgány a jinými orgány příslušnými pro migraci, azyl a jiné související záležitosti;

i)

podpora norem kvality řízení.

a)

s výjimkou dočasných vnějších hranic, rozvoj nových pracovních metod, logistických opatření a nejmodernějších technologií k posílení systematických kontrol osob při vstupu a výstupu na hraničních přechodech;

b)

podpora využívání technologií a specializované odborné přípravy zaměstnanců odpovědných za její účinné využití;

c)

podpora výměny informací o padělaných nebo pozměněných cestovních dokladech a zlepšení odborné přípravy v této oblasti, včetně vývoje a šíření společných nástrojů a postupů pro odhalování takových dokladů;

d)

podpora účinného vyhledávání údajů v reálném čase na hraničních přechodech prostřednictvím využití rozsáhlých informačnětechnologických systémů, jako jsou Schengenský informační systém (SIS) a Vízový informační systém (VIS), a účinná výměna informací mezi všemi hraničními přechody na vnějších hranicích v reálném čase;

e)

zajištění optimálního provádění výsledků analýz rizik na operativní a technické úrovni.

a)

postupné vytvoření jednotného vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikace příslušníků pohraniční stráže v každém členském státě, zejména prostřednictvím zavedení společných základních učebních osnov pro odbornou přípravu vypracovaných agenturou a uceleným doplňováním činností agentury v této oblasti;

b)

podpora a zvýšení počtu výměn a vyslání příslušníků pohraniční stráže mezi členskými státy, které doplňují pokyny a činnosti agentury v této oblasti;

c)

podpora využívání kompatibilní nejnovějších technologií na vnějších hranicích, kdykoli je to nezbytné pro správné, účinné nebo jednotné používání pravidel;

d)

podpora schopnosti orgánů uplatňovat stejné postupy a přijímat jednotná, rychlá a vysoce kvalitní rozhodnutí o překročení vnějších hranic, včetně udělování víz;

e)

podpora využívání společné praktické příručky pro příslušníky pohraniční stráže;

f)

budování a modernizace prostor a středisek pro osoby, jimž byl odepřen vstup, a pro osoby, které byly zadrženy po nedovoleném překročení vnějších hranic, nebo když se nacházely v blízkosti vnějších hranic s úmyslem nedovoleně vstoupit na území členského státu;

g)

zvýšení bezpečnosti v prostorách hraničních přechodů pro zajištění bezpečnosti příslušníků pohraniční stráže a ochrany vybavení, systémů ostrahy a dopravních prostředků.

a)

posílení operativní schopnosti sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a podpora účinnější spolupráce mezi úřady členských států prostřednictvím jejich sítě;

b)

zavedení opatření zaměřených na pomoc členským státům a dopravcům při plnění povinností, které jim ukládá směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (20) a článek 26 Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (21) (dále jen „Schengenská úmluva“) s cílem zabránit nedovolenému překračování vnějších hranic;

c)

podpora účinnější spolupráce s dopravci na letištích zemí odjezdu, včetně jednotné odborné přípravy zaměstnanců dopravců týkající se cestovních dokladů;

d)

podpora řízení jakosti, řádných služeb a zařízení, pokud jde o infrastrukturu používanou při vyřizování žádostí o vízum;

e)

podpora spolupráce mezi členskými státy pro zvyšování kapacity konzulárních služeb při vyřizování žádostí o vízum;

f)

podpora společných vyšetřovacích postupů, jednotných správních postupů a rozhodování o vízech uplatňovaných konzulárními službami členského státu umístěnými v různých třetích zemích;

g)

podpora vývoje směrem k systematické a pravidelné spolupráci mezi konzulárními a jinými službami různých členských států, zejména v souvislosti s VIS, včetně sdílení zdrojů a prostředků pro udělování víz, výměnu informací, průzkum a vyšetřování týkajících se žádostí o víza a pro vývoj společných středisek pro žádosti o víza;

h)

podpora vnitrostátních iniciativ zaměřených na společné vyšetřovací postupy, jednotné správní postupy a rozhodování o vízech uplatňované konzulárními službami různých členských států;

i)

zřizování společných konzulárních úřadů.

a)

infrastrukturu hraničních přechodů a souvisejících budov, jako jsou hraniční stanice, přistávací plochy pro vrtulníky nebo pruhy nebo zastřešené prostory pro vozidla nebo osoby čekající na odbavení na hraničních přechodech;

b)

infrastrukturu, budovy a systémy nezbytné pro ostrahu mezi hraničními přechody a pro ochranu proti nedovolenému překračování vnějších hranic;

c)

operativní vybavení, jako jsou snímače, dohled pomocí videokamer, přístroje na přezkoumání dokladů, detekční zařízení a přenosné nebo pevné terminály pro vyhledávání v SIS, VIS, Evropském systému archivace vyobrazení (FADO) a jiných evropských a vnitrostátních systémech;

d)

dopravní prostředky pro ochranu vnějších hranic, jako jsou vozidla, plavidla, vrtulníky a malá letadla, zvlášť vybavené elektronickým zařízením pro ostrahu hranic a odhalování osob v dopravních prostředcích;

e)

vybavení pro výměnu informací mezi příslušnými orgány v reálném čase;

f)

systémy informační a komunikační technologie;

g)

programy vysílání a výměny zaměstnanců, jako jsou příslušníci pohraniční stráže, imigrační úředníci a konzulární úředníci;

h)

odbornou přípravu a vzdělávání zaměstnanců příslušných orgánů, včetně jazykové přípravy;

i)

investice do vývoje, zkoušení a zavádění nejnovějších technologií;

j)

studie a pilotní projekty provádějící doporučení, operativní standardy a osvědčené postupy vyplývající z operativní spolupráce mezi členskými státy v oblasti ochrany hranic;

k)

studie a pilotní projekty zaměřené na povzbuzení inovace, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zvyšování kvality řízení činností organizovaných konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států, a spolupráce mezi členskými státy v tomto ohledu.

a)

investice do infrastruktury;

b)

odborná příprava zaměstnanců provádějících zvláštní režim průjezdu;

c)

další provozní náklady, včetně platů zaměstnanců konkrétně provádějících zvláštní režim průjezdu.

a)

přispění k podpoře činnosti organizované konzulárními a jinými službami členských států ve třetích zemích, pokud jde o toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států a o spolupráci mezi členskými státy v tomto ohledu, což zahrnuje i činnost styčných úředníků v oblasti letectví a styčných úředníků v oblasti přistěhovalectví;

b)

podpora postupného začleňování celních, veterinárních a rostlinolékařských kontrol do činností v rámci integrovaného řízení hranic v souladu s rozvojem politiky v této oblasti;

c)

poskytování podpory členským státům v případě řádně odůvodněných mimořádných situací, které vyžadují naléhavý zásah na vnějších hranicích.

a)

podporovat spolupráci Společenství při provádění práva Společenství a osvědčených postupů;

b)

podporovat zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů založených na nadnárodních partnerstvích mezi konzulárními službami ze dvou nebo více členských států za účelem povzbuzení inovace a usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů;

c)

podporovat studie a šíření a výměnu informací o osvědčených postupech a o všech ostatních aspektech obecného cíle přispívat ke zlepšení činností organizovaných konzulárními službami členských států ve třetích zemích a spolupráce mezi členskými státy v této oblasti, včetně informací o využití nejnovějších technologií;

d)

podporovat projekty a studie zkoumající možnosti nových forem spolupráce Společenství a práva Společenství v této oblasti, zejména společná střediska pro podávání žádostí;

e)

podporovat vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů hodnocení vývoje politiky v oblasti vízové politiky a konzulární spolupráce a jejich používání členskými státy.

a)

postupy podle článku 34 prověřuje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech;

b)

v případě selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů zadrží postupem podle článku 43 nebo pozastaví postupem podle článku 44 vyplácení celých částek nebo jejich části a použije veškeré další nutné finanční opravy postupy uvedenými v článcích 47 a 48.

a)

30 % na vnější pozemní hranice;

b)

35 % na vnější námořní hranice;

c)

20 % na letiště;

d)

15 % na konzulární úřady.

a)

70 % na délku vnějších hranic, která bude vypočítána na základě váhových faktorů pro každý zvláštní oddíl určených v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. a), a

b)

30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších pozemních hranicích, určenou v souladu s odst. 7 písm. a).

a)

70 % na délku vnějších hranic, která bude vypočítána na základě váhových faktorů pro každý zvláštní oddíl určených v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. b), a

b)

30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších námořních hranicích, určenou v souladu s odst. 7 písm. a).

a)

50 % na počet konzulárních úřadů členských států v zemích uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (24), a

b)

50 % na pracovní zátěž, pokud jde o řízení vízové politiky na konzulárních úřadech členských států v zemích uvedených na seznamu přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001, určenou v souladu s odst. 7 písm. c) tohoto článku.

a)

se zohlední demarkační linie mezi územími uvedenými v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 866/2004 ze dne 29. dubna 2004 o režimu podle článku 2 protokolu č. 10 k aktu o přistoupení (25) po celou dobu použitelnosti článku 1 protokolu 10 aktu o přistoupení z roku 2003, a to i přesto, že se nejedná o vnější pozemní hranici; nezohledňuje se však délka námořní hranice, která se nachází severně od této linie;

b)

„vnějšími námořními hranicemi“ vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. V případech, kdy je k zamezení nelegální migrace nebo nedovoleného vstupu třeba rozsáhlých pravidelných operací, se jimi však rozumějí vnější hranice oblasti s vysokým rizikem. Tyto oblasti se určí s ohledem na operační údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy. Tato definice vnějších námořních hranic platí výlučně pro účely tohoto rozhodnutí a veškeré operace musí být v souladu s mezinárodním právem.

a)

na vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích:

b)

na letištích:

c)

na konzulárních úřadech:

počet žádostí o víza.

a)

počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnější hranici;

b)

počet státních příslušníků třetích zemí zadržených při nedovoleném překračování nebo pokusu o nedovolené překročení vnější hranice;

c)

počet zadržených zprostředkovatelů, kteří úmyslně napomáhali k nedovolenému vstupu státních příslušníků třetích zemí;

d)

počet padělaných nebo pozměněných cestovních dokladů a počet cestovních dokladů a víz vydaných na základě nepravdivých údajů, které byly odhaleny na hraničních přechodech v souladu se Schengenským hraničním kodexem.

a)

vnější pozemní hranice:

b)

vnější námořní hranice:

a)

situace a potřeb v dotčeném členském státě;

b)

efektivnosti nákladů, mimo jiné s ohledem na počet osob, jichž se projekt týká;

c)

zkušenosti, odborných znalostí, spolehlivosti a finančního příspěvku organizace žádající o financování a všech partnerských organizací;

d)

rozsahu, v němž projekt doplňuje jiné akce financované ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo v rámci národních programů.

a)

studie, hodnocení, odborné posudky a statistiky týkající se fungování fondu, včetně těch, které jsou obecné povahy;

b)

informační opatření pro členské státy, konečné příjemce a širokou veřejnost, včetně informačních kampaní a společné databáze projektů financovaných z fondu;

c)

instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

d)

navržení společného rámce pro hodnocení a monitorování, jakož i systémů ukazatelů, které zohledňují i případné vnitrostátní ukazatele;

e)

zdokonalování hodnotících metod a výměnu informací o postupech v této oblasti;

f)

informační a vzdělávací opatření pro orgány určené členskými státy v souladu s článkem 27, která doplňují úsilí členských států poskytovat poradenství svým orgánům v souladu s čl. 33 odst. 2.

a)

v období 2007 až 2010 7 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR, a

b)

v období 2011 až 2013 4 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR.

a)

popis současné situace v tomto členském státě, pokud jde o infrastrukturu, vybavení, dopravní prostředky, systémy informační a komunikační technologie a opatření v oblasti odborné přípravy a vzdělávání zaměstnanců pohraničních a konzulárních orgánů;

b)

analýzu potřeb v dotyčném členském státě, pokud jde o infrastrukturu, vybavení, dopravní prostředky, systémy informační a komunikační technologie a opatření v oblasti odborné přípravy a vzdělávání zaměstnanců pohraničních a konzulárních orgánů, jakož i uvedení operačních cílů stanovených pro uspokojení těchto potřeb v průběhu období, na které se vztahuje víceletý program;

c)

předložení vhodné strategie pro dosažení těchto cílů, priority přikládané jejich dosažení a popis akcí plánovaných pro provádění těchto priorit;

d)

údaj o tom, zda je tato strategie slučitelná s jinými regionálními a celostátními nástroji a nástroji Společenství;

e)

informace o prioritách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle se určí pomocí omezeného počtu ukazatelů s ohledem na zásadu proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů při provádění priorit;

f)

popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 12;

g)

návrh finančního plánu, který pro každou prioritu a pro každý roční program stanoví navrhovaný finanční příspěvek fondu a celkovou částku veřejného nebo soukromého spolufinancování;

h)

ustanovení, která zajistí zveřejnění víceletého programu.

a)

soulad návrhu víceletého programu s cíli fondu a strategickými pokyny uvedenými v článku 20;

b)

význam zamýšlených akcí uvedených v návrhu víceletého programu vzhledem k navržené strategii;

c)

soulad řídicích a kontrolních systémů zavedených členským státem k zajištění působení fondu s tímto rozhodnutím;

d)

soulad návrhu víceletého programu s právem Společenství, zejména s těmi předpisy, jejichž záměrem je zabezpečit volný pohyb osob, ve spojení s přímo souvisejícími doprovodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu a přistěhovalectví.

a)

obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány v rámci ročního programu;

b)

popis akcí, které mají být podporovány v rámci ročního programu;

c)

navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivé akce programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 18 pro účely provádění ročního programu.

a)

vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí uvnitř každého subjektu;

b)

dodržování zásady oddělení funkcí uvnitř těchto subjektů a mezi nimi;

c)

přiměřené zdroje pro každý subjekt, aby mohl vykonávat funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění akcí spolufinancovaných fondem;

d)

postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci ročních programů;

e)

spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě;

f)

systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

g)

příručky obsahující postupy pro plnění uvedených funkcí;

h)

opatření pro audit fungování systému;

i)

systémy a postupy pro zabezpečení náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky;

j)

postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek.

a)

odpovědný orgán: funkční orgán členského státu, vnitrostátní orgán veřejné moci či veřejný subjekt určený dotyčným členským státem nebo subjekt podléhající soukromému právu členského státu a pověřený veřejnou službou, který odpovídá za řízení víceletého programu a ročních programů podporovaných fondem a který zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí;

b)

certifikační orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt nebo fyzickou osobu zastupující tento orgán nebo subjekt, které členský stát pověří certifikací prohlášení o výdajích před jejich předložením Komisi;

c)

auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na odpovědném orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

d)

případně pověřený orgán.

a)

mít právní subjektivitu, kromě případů, kdy je funkčním orgánem členského státu;

b)

mít infrastrukturu potřebnou pro snadnou komunikaci se širokým okruhem uživatelů, s odpovědnými subjekty v ostatních členských státech a s Komisí;

c)

působit ve správním rámci, který umožňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňuje jakémukoli střetu zájmů;

d)

být schopen uplatňovat pravidla Společenství týkající se řízení fondu;

e)

mít finanční a řídicí kapacity úměrné objemu finančních prostředků Společenství, k jejichž správě bude vyzván;

f)

mít k dispozici zaměstnance s odpovídající odbornou kvalifikací pro administrativní práci v mezinárodním prostředí.

a)

konzultuje s partnery v souladu s článkem 12;

b)

předkládá Komisi návrhy na víceleté a roční programy uvedené v článcích 21 a 23;

c)

případně pořádá a vyhlašuje nabídková řízení a výzvy k podávání návrhů;

d)

pořádá výběr projektů ke spolufinancování akcí v rámci fondu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 16 odst. 5;

e)

přijímá platby od Komise a vyplácí je konečným příjemcům;

f)

zajišťuje soulad a doplňkovost mezi spolufinancováním z fondu a z jiných příslušných finančních nástrojů členských států a Společenství;

g)

monitoruje dodávání či poskytování spolufinancovaných produktů a služeb a kontroluje skutečné vynaložení vykázaných výdajů na akce a jejich soulad s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly;

h)

zajišťuje existenci systému elektronického zaznamenávání a ukládání účetních záznamů pro každou akci v rámci ročních programů a shromažďování údajů o provádění akcí nezbytných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

i)

zajišťuje, aby koneční příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění akcí spolufinancovaných fondem vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny operace související s akcí, aniž tím jsou dotčena vnitrostátní účetní pravidla;

j)

zajišťuje, aby hodnocení fondu podle článku 51 probíhala ve lhůtách stanovených v čl. 52 odst. 2 a aby splňovala normy kvality dohodnuté mezi Komisí a členským státem;

k)

zavádí postupy pro zajištění toho, aby byly všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadované pro zajištění náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky uchovávány v souladu s požadavky podle článku 45;

l)

zajišťuje, aby auditní orgán obdržel pro účely provádění auditu podle čl. 32 odst. 1 veškeré potřebné informace o používaných řídicích postupech a o projektech spolufinancovaných fondem;

m)

zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

n)

vypracovává a předkládá Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, prohlášení o výdajích certifikovaná certifikačním orgánem a žádosti o platby nebo případně prohlášení o splatné úhradě;

o)

poskytuje informace a poradenské služby a šíří výsledky podporovaných akcí;

p)

spolupracuje s Komisí a odpovědnými orgány v ostatních členských státech;

q)

ověřuje provádění pokynů uvedených v čl. 35 odst. 6 konečnými příjemci.

a)

osvědčuje, že

b)

zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od odpovědného orgánu náležité informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v prohlášeních o výdajích;

c)

pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

d)

vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi;

e)

ověřuje zpětné získání všech finančních prostředků Společenství, které se v důsledku zjištěných nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně i s úroky;

f)

vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a o zpět získaných částkách v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud možno formou odpočtu z příštího prohlášení o výdajích.

a)

zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

b)

zajišťuje provádění auditů akcí na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů; vzorek musí představovat alespoň 10 % celkových způsobilých výdajů na každý roční program;

c)

předkládá Komisi do šesti měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondu a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období.

a)

výroční auditní zpráva obsahující výsledky auditů ročního programu prováděných v souladu s auditní strategií a uvádějící všechny nedostatky odhalené v řídicích a kontrolních systémech programu;

b)

stanovisko, vypracované na základě kontrol a auditů provedených z pověření auditního orgánu, k tomu, zda fungování řídicího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že prohlášení o výdajích předložená Komisi jsou správná a že uskutečněné operace jsou legální a správné;

c)

prohlášení, v němž vyhodnotí platnost žádosti o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě konečného zůstatku a legalitu a správnost dotyčných výdajů.

a)

certifikované prohlášení o výdajích náležitě vyhotovené podle čl. 31 odst. 1 písm. a) a článku 37 a žádost o platbu zůstatku nebo prohlášení o splatné úhradě;

b)

závěrečnou zprávu o provádění ročního programu podle článku 53;

c)

výroční auditní zprávu, stanovisko a prohlášení podle čl. 32 odst. 3.

a)

zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů;

b)

pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena.

a)

v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a ke kterým nebyla přijata nápravná opatření, nebo

b)

určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, nebo

c)

členský stát nesplnil své povinnosti podle článků 33 a 34.

a)

v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program;

b)

výdaje obsažené v certifikovaném prohlášení o výdajích nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

c)

členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 33.

a)

do 30. června 2010 hodnotící zprávu o provádění akcí spolufinancovaných fondem;

b)

do 30. června 2012 za období 2007 až 2010 a do 30. června 2015 za období 2011 až 2013 hodnotící zprávu o výsledcích a dopadu akcí spolufinancovaných fondem.

a)

do 30. června 2010 zprávu o přezkumu článků 14 a 15, případně společně s návrhy na změny;

b)

do 31. prosince 2010 průběžnou zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu společně s návrhem na další rozvoj fondu;

c)

do 31. prosince 2012 následnou hodnotící zprávu za období 2007 až 2010 a do 31. prosince 2015 následnou hodnotící zprávu za období 2011 až 2013.

a)

finanční a operativní provádění ročního programu;

b)

pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění víceletého programu a jeho priorit ve vztahu k jeho konkrétním, ověřitelným cílům, a dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeným ukazatelům;

c)

opatření, která odpovědný orgán přijal pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména

d)

opatření přijatá za účelem poskytování informací o ročních a víceletých programech a zajištění jejich propagace.

a)

co nejdříve po 7. červnu 2007, ale nejpozději 22. června 2007, určí vnitrostátní odpovědný orgán podle čl. 27 odst. 1 písm. a) a případně též pověřený orgán;

b)

do 30. září 2007 předloží popis řídicích a kontrolních systémů podle čl. 34 odst. 2.

a)

odhad částek, které jim budou přiděleny na rozpočtový rok 2007;

b)

odhady částek, které jim mají být přiděleny na rozpočtové roky 2008 až 2013, na základě extrapolace výpočtu pro odhad na rozpočtový rok 2007, přičemž zohlední navrhované roční rozpočtové prostředky pro roky 2007 až 2013 uvedené ve finančním rámci.

a)

do 1. července 2007 poskytne Komise členským státům odhad částek, které jim budou přiděleny na rozpočtový rok 2007;

b)

do 1. prosince 2007 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na rok 2007;

c)

do 1. března 2008 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na rok 2008.

6.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 144/45

(1)

S cílem postupně vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva potřebu přijetí opatření k zajištění volného pohybu osob ve spojení s doprovodnými opatřeními týkajícími se kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví a přijetí opatření týkajících se azylu, přistěhovalectví a zajištění práv státních příslušníků třetích zemí.

(2)

Evropská rada na zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 znovu potvrdila své rozhodnutí vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pro tento účel by měla být společná evropská azylová a migrační politika zaměřena jak na spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, tak na lepší řízení migračních toků.

(3)

Účinná návratová politika Společenství je nezbytným doplňkem důvěryhodné politiky legálního přistěhovalectví a azylové politiky i důležitou součástí boje proti nelegálnímu přistěhovalectví. Členské státy vyčleňují značné prostředky na provádění návratových programů a operací nucených návratů. Společná činnost Evropské unie v této oblasti podpořená přiměřenými finančními prostředky Společenství by mohla podpořit členské státy, zdůraznit nutnost návratu nelegálně pobývajících osob a přispět ke zvýšení solidarity mezi členskými státy.

(4)

Rada přijala dne 28. února 2002 komplexní plán boje proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi v Evropské unii (4), ve kterém kladla důraz na skutečnost, že politika zpětného přebírání a návratová politika představují nedílnou a nezbytnou součást boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, a určila dva prvky, na kterých by měla být návratová politika Společenství založena, totiž společné zásady a společná opatření v rámci zdokonalování správní spolupráce mezi členskými státy.

(5)

Návratový akční program Rady ze dne 28. listopadu 2002, založený na sdělení Komise ze dne 14. října 2002 o návratové politice Společenství pro nelegálně pobývající osoby, se zabývá celým řetězcem činností týkajících se řízení návratů státních příslušníků třetích zemí do země původu v členských státech a pokrývá jak nucené, tak dobrovolné návraty státních příslušníků třetích zemí, jakož i hlavní fáze návratu, včetně přípravy a následných činností.

(6)

Evropská rada na zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 vyzvala Komisi, aby posoudila veškeré aspekty samostatného nástroje Společenství pro navracení s cílem podpořit zejména priority stanovené v Návratovém akčním programu.

(7)

Rada v závěrech o prioritách pro úspěšný rozvoj společné politiky zpětného přebírání ze dne 2. listopadu 2004 zdůraznila, že dohody Společenství o zpětném přebírání významně přispívají k účinnému společnému řízení migrace a hrají významnou úlohu v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. Uvedené závěry jsou důležitým prvkem v rámci dialogu a spolupráce mezi Evropskou unií a zeměmi původu, předchozího pobytu či průjezdu nelegálních přistěhovalců.

(8)

Po závěrech ze dne 8. června 2004, ve kterých Rada vyzvala rozpočtový orgán, aby zpřístupnil přípravné akce, a Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy zohlednila její stanovisko k rozvoji integrovaných návratových plánů, byly zahájeny přípravné akce na období 2005 a 2006.

(9)

Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 vyzvala v „Haagském programu“ k zahájení přípravné fáze Evropského návratového fondu (dále jen „fond“) a ke zřízení fondu do roku 2007, při zohlednění výsledků hodnocení této přípravné fáze.

(10)

V listopadu roku 2004 vzala Rada na vědomí zprávu předsednictví o analýze zjištěných osvědčených postupů pro navracení do konkrétních zemí. Tato zpráva uváděla mnohé možnosti a potřebu praktičtější spolupráce mezi členskými státy při realizaci návratů. Dále naznačila možnosti ucelenějšího přístupu návratové politiky a obecných politik, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Uvedla také osvědčené postupy členských států týkající se dobrovolného či nuceného návratu státních příslušníků třetích zemí do jejich země původu či průjezdu, jako například podporování programů asistovaného dobrovolného návratu pro udržitelný návrat, poradenství v oblasti navracení a přípravu společných návratových operací, včetně charterových letů.

(11)

Je nezbytné, aby Společenství mělo nástroj, který by podporoval a povzbuzoval úsilí členských států o zlepšení veškerých aspektů řízení návratů na základě zásady uceleného řízení návratů a s ohledem na podporu spravedlivého a účinného provádění společných norem pro navracení, které byly zavedeny právními předpisy Společenství v oblasti navracení.

(12)

Pro rok 2007 se nemělo být stanoveno žádné financování v rámci tohoto rozhodnutí, aby se mohly zvážit výsledky přípravných návratových akcí v letech 2005 a 2006 na základě zprávy Komise o vyhodnocení přípravných akcí.

(13)

Příslušnými společnými normami jsou zejména směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (5) a doprovodná rozhodnutí Rady 2004/191/ES ze dne 23. února 2004 o kritériích a praktických opatřeních k vyrovnání finančních nevyvážeností vzniklých v souvislosti s používáním směrnice 2001/40/ES o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (6) a rozhodnutí Rady 2004/573/ES ze dne 29. dubna 2004 o organizaci společných letů za účelem navrácení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje individuální rozhodnutí o vyhoštění, z území dvou nebo více členských států (7).

(14)

Toto se týká také budoucích předpisů Společenství, například předpisů o společných normách a postupech členských států pro navracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, které by měly v Evropské unii vytvořit rovné podmínky v oblasti postupů navracení, čímž by se vymezily podmínky a rámec, ve kterém členské státy přijímají náratová opatření.

(15)

Členské státy by měly zajistit, aby činnost v rámci evropského fondu byla v souladu s povinnostmi vyplývajícími ze základních práv, které jsou stanoveny zejména v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropské úmluvě o lidských právech), v Listině základních práv Evropské unie, v Ženevské úmluvě o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967, a případně v dalších příslušných nástrojích mezinárodního práva, jako je Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989.

(16)

Vzhledem k tomu, že hromadné vyhoštění zakazuje Protokol č. 4 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, měly by být prostřednictvím společných návratových operací, které lze financovat podle tohoto rozhodnutí, navraceny pouze osoby, na které se vztahuje individuální rozhodnutí o vyhoštění.

(17)

S ohledem na svou oblast působnosti a účel by tento fond v žádném případě neměl podporovat akce týkající se prostorů a zařízení pro zadržování osob ve třetích zemích.

(18)

Dobrovolný návrat je důležitým prvkem vyváženého, účinného a udržitelného přístupu k navracení, jak je uvedeno v Návratovém akčním programu, schváleném Radou dne 28. listopadu 2002, a neustále potvrzováno v rámci aktů Evropské unie v této oblasti, mezi které patří zejména závěry Rady o dobrovolném návratu ze dne 2. listopadu 2005.

(19)

Způsobilé akce v rámci uceleného řízení návratů by měly zohledňovat zvláštní situaci zranitelných osob.

(20)

Pro zvýšení účinnosti řízení návratů na vnitrostátní úrovni by se měl fond vztahovat rovněž na akce související s dobrovolným návratem osob, které nejsou povinny opustit území, jako jsou například žadatelé o azyl, jejichž žádost dosud nebyla zamítnuta, nebo osoby, na které se vztahuje některá forma mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (8), anebo které požívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (9).

(21)

Hlavním cílem tohoto rozhodnutí by měla být podpora uceleného řízení návratů na úrovni členských států. Členské státy se vyzývají, aby při návratových operacích zohledňovaly integrované návratové akční plány, které analyzují situaci v členském státě s ohledem na cílové skupiny, stanoví cíle v souvislosti s předpokládanými operacemi a ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty, jako je vysoký komisař pro uprchlíky OSN (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), a nabízejí programy pro navracení zaměřené na účinné a udržitelné navracení prostřednictvím různých opatření. Integrované návratové plány by se měly v případě potřeby pravidelně hodnotit a upravovat.

(22)

Na podporu dobrovolných návratů osob, zejména osob, které nejsou povinny opustit území, by měly být stanoveny pobídky pro vracející se osoby, jako například přednostní zacházení ve formě rozšířené pomoci při návratu. Tento druh dobrovolného návratu je jak v zájmu důstojného návratu vracejících se osob, tak i v zájmu orgánů s ohledem na jeho nákladovou efektivnost. Členské státy by měly být podporovány, aby upřednostňovaly dobrovolné návraty.

(23)

Z hlediska politiky jsou ovšem dobrovolné a nucené návraty navzájem propojené a jejich účinky se navzájem posilují, a členské státy by proto měly být vybídnuty, aby v rámci svého řízení návratů posílily doplňkovost obou těchto forem. Existuje zjevná potřeba provádět nucené návraty za účelem ochrany celistvosti přistěhovalecké a azylové politiky Evropské unie a přistěhovaleckých a azylových systémů členských států. Proto je možnost nuceného návratu předpokladem k zaručení, že tato politika nebude narušována, a k prosazování právního státu, což je samo o sobě nebytné pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Toto rozhodnutí by proto mělo podporovat činnosti členských států v zájmu usnadnění nucených návratů.

(24)

Hlavní překážky v oblasti navracení, na které členské státy často narážejí, navíc souvisejí s nucenými návraty. Velkou překážkou je nejistota, pokud jde o totožnost dané osoby, nebo skutečnost, že daná osoba nemá nezbytné cestovní doklady. V zájmu vyřešení těchto problémů by se členské státy měly vybídnout ke zlepšení spolupráce s konzulárními službami třetích zemí a k posílení výměny informací a rozšíření vzájemné operativní spolupráce, pokud jde o spolupráci s těmito službami.

(25)

Je rovněž nezbytné, aby v členských státech, které to budou považovat za vhodné, toto rozhodnutí podporovalo zvláštní opatření zaměřená na vracející se osoby v zemi návratu s cílem zajistit nejprve jejich skutečný návrat do města či regionu původu za dobrých podmínek a poté jejich trvalé znovuzačlenění do jejich společenství. Taková opatření by neměla spočívat v pomoci třetí zemi jako takové a mělo by být možné je financovat pouze tehdy, pokud je nezbytné pokračovat v činnostech zahájených a z převážné části prováděných na území členských států, které jsou součástí integrovaného návratového plánu.

(26)

Tato opatření by navíc měla spolupůsobit s akcemi, které jsou podporovány nástroji Společenství v oblasti vnější pomoci, zejména s tematickým programem týkajícím se azylu a migrace.

(27)

Toto rozhodnutí je navrženo tak, aby tvořilo součást celistvého rámce skládajícího se také z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (10), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice pro období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (11) a rozhodnutí Rady 2007/.../ES ze dne ... o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (12), jehož cílem je řešit otázku spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ohledně finanční zátěže vyplývající ze zavádění integrovaného řízení vnějších hranic Evropské unie a z provádění společné azylové a přistěhovalecké politiky vyvinuté podle hlavy IV části třetí Smlouvy.

(28)

Jedním z úkolů Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízené nařízením (ES) č. 2007/2004 (13) (dále jen „agentura“), je poskytovat nezbytnou pomoc pro organizaci společných návratových operací prováděných členskými státy a určit osvědčené postupy v oblasti získávání cestovních dokladů a vyhošťování státních příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících na území členských států. Agentura by proto měla zajišťovat splnění podmínek pro účinné koordinované úsilí členských států v oblasti navracení a zároveň ponechat provádění a organizování společných návratových operací na příslušných vnitrostátních orgánech. Agentura by proto měla mít možnost využít zdroje, které jsou k dispozici na základě akcí Společenství v rámci tohoto rozhodnutí.

(29)

Podpora poskytovaná fondem by byla účinněji a lépe zaměřena, pokud by spolufinancování způsobilých akcí vycházelo ze strategického víceletého programu, který vypracuje každý členský stát na základě dialogu s Komisí.

(30)

Na základě strategických pokynů přijatých Komisí by měl každý členský stát vypracovat víceletý programový dokument s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a potřebám a stanovit v něm svou strategii vývoje, která by měla tvořit rámec pro přípravu provádění akcí, jejichž výčet má být uveden v ročních programech.

(31)

V souvislosti se sdíleným řízením uvedeným v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14) (dále jen „finanční nařízení“), by měly být upřesněny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a vyjasněny povinnosti týkající se spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by Komisi umožnilo přesvědčit se, že členské státy využívají fond legálně a správně a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu článku 27 a čl. 48 odst. 2 finančního nařízení.

(32)

Komise by měla objektivní a průhlednou metodou vypracovat orientační rozpis dostupných prostředků na závazky.

(33)

Členské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění správného fungování řídicího a kontrolního systému a kvality provádění. K tomuto účelu je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které musí všechny programy splňovat.

(34)

V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by členské státy měly nést hlavní odpovědnost za působení fondu a kontrolu tohoto působení.

(35)

Pro zajištění účinného a správného provádění víceletých a ročních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, potvrzování výdajů a předcházení nesrovnalostem a porušením práva Společenství, jejich zjišťování a nápravu. Zejména u řízení a kontroly je nutné stanovit, jakými způsoby členské státy zajišťují, že příslušné systémy existují a uspokojivě fungují.

(36)

Měla by být podporována spolupráce mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti.

(37)

Účinnost a dopad akcí podporovaných fondem závisí rovněž na jejich hodnocení a šíření jejich výsledků. V této souvislost by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací.

(38)

Akce by měly být hodnoceny s ohledem na svůj přezkum v polovině období a na hodnocení svých dopadů a postup hodnocení by měl být začleněn do systému monitorování projektů.

(39)

Komise by při zohlednění významu viditelnosti financování Společenstvím měla poskytnout obecné pokyny usnadňující, aby každý orgán, nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo jakýkoli další subjekt přijímací grant z fondu poskytnutou podporu náležitě uznal, a vzít přitom v úvahu postupy pro ostatní nástroje se sdíleným řízením, jako jsou strukturální fondy.

(40)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (15).

(41)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory návratu státních příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících v dané zemi v rámci společných norem a zásady uceleného řízení návratů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(42)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16).

(43)

Jelikož opatření tohoto rozhodnutí týkající se přijetí strategických pokynů má obecný význam a jeho účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto rozhodnutí o nové jiné než podstatné prvky, mělo by být přijato regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné pro regulativní postup s kontrolou k přijetí strategických pokynů zkráceny.

(44)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(45)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Irsko dopisem ze dne 6. září 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(46)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Spojené království dopisem ze dne 27. října 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(47)

V souladu s čl. 67 odst. 2 druhou odrážkou Smlouvy se na základě rozhodnutí Rady 2004/927/ES ze dne 22. prosince 2004, podle něhož se na určité oblasti obsažené v hlavě IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství použije postup podle článku 251 uvedené smlouvy (17), vztahuje postup uvedený v článku 251 Smlouvy na oblasti, které spadají pod čl. 62 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 a čl. 63 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) Smlouvy,

a)

zavedení a zdokonalení organizace a provádění uceleného řízení návratů členskými státy;

b)

posílení spolupráce mezi členskými státy v rámci uceleného řízení návratů a jeho provádění;

c)

podpoře účinného a jednotného používání společných norem pro navracení v souladu s rozvojem politik v této oblasti.

a)

jsou založeny na komplexním vyhodnocení situace v členském státě s ohledem na cílové skupiny nebo cílová konkrétní témata související s navracením, jakož i otázky týkající se předpokládaných operací (jako například otázky související se získáním cestovních dokladů a s jinými praktickými překážkami bránícími návratu), případně s ohledem na počet projednávaných případů. Toto komplexní vyhodnocení se vypracuje ve spolupráci se všemi příslušnými orgány a partnery;

b)

mají za cíl vytvořit rozsáhlou řadu opatření podporujících programy pro dobrovolný návrat státních příslušníků třetích zemí, zejména těch, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup na území daných států a pobyt na něm, a v případě potřeby provádějících operace nuceného návratu těchto osob při respektování jejich důstojnosti a při plném dodržování humanitárních zásad;

c)

zahrnují plán nebo harmonogram a v případě potřeby stanoví rovněž mechanismus pravidelného hodnocení umožňující upravit tento plán a vyhodnotit praktické dopady jeho plnění a

d)

zahrnují opatření k usnadnění spolupráce mezi příslušnými správními, donucovacími a justičními orgány, v případě potřeby na různých úrovních veřejné správy, pokud to členské státy považují za vhodné.

a)

zavedení či zlepšení účinné, stabilní a trvající operativní spolupráce orgánů členských států s konzulárními a imigračními úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů pro návrat státních příslušníků třetích zemí a zajištění rychlého a úspěšného vyhoštění;

b)

podporování způsobů a možností poskytování informací o navracení co nejdříve během azylového a imigračního řízení a způsobů a možností individuální stimulace státních příslušníků třetích zemí k využití možnosti dobrovolného návratu;

c)

usnadňování dobrovolných návratů státních příslušníků třetích zemí, zejména prostřednictvím programů asistovaného dobrovolného návratu, s cílem zajistit účinnost a udržitelnost těchto návratů;

d)

rozvíjení forem spolupráce na úrovni celostátních, regionálních, místních, městských i jiných orgánů veřejné moci, umožňující úředníkům rychle získat informace o zkušenostech s navracením a postupech uplatňovaných jinde a společně využívat zdroje tam, kde je to možné;

e)

zjednodušení a provádění nucených návratů státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, s cílem zvýšit důvěryhodnost a celistvost přistěhovaleckých politik a zkrátit období zajištění osob čekajících na nucený návrat.

a)

spolupráce v oblasti získávání a poskytování informací o zemi původu, předchozího pobytu či průjezdu osob, které mohou být navráceny;

b)

spolupráce na rozvoji účinné, stabilní a trvající operativní spolupráce orgánů členských států s konzulárními úřady a imigračními službami třetích zemí za účelem usnadnění konzulární pomoci při získávání cestovních dokladů pro návrat státních příslušníků třetích zemí a zajištění rychlého a úspěšného vyhoštění;

c)

tvorba společných integrovaných návratových plánů a jejich provádění, včetně společných programů dobrovolných návratů pro konkrétní země či regiony původu, předchozího pobytu či průjezdu;

d)

studie zaměřené na současnou situaci a možnosti, jak rozšířit správní spolupráci mezi členskými státy v oblasti navracení, jakož i studie zaměřené na úlohu, která by v této souvislosti měla příslušet mezinárodním a nevládním organizacím;

e)

výměna informací a osvědčených postupů, podpora a poradenství při řešení navracení obzvláště zranitelných skupin;

f)

organizování seminářů pro pracovníky z praxe na téma osvědčené postupy se zaměřením na konkrétní třetí země nebo regiony;

g)

společná opatření umožňující přijímání zpětně přebíraných osob v zemích původu, předchozího pobytu či průjezdu;

h)

společná příprava akcí s cílem zajistit udržitelnost návratu osob do země původu či předchozího pobytu.

a)

zvyšování schopnosti příslušných orgánů přijímat co nejrychleji vysoce kvalitní rozhodnutí o navrácení;

b)

zvyšování schopnosti příslušných správních orgánů rychle uplatňovat nebo vykonávat rozhodnutí o vyhoštění při plném respektování lidské důstojnosti a v souladu s příslušnými evropskými bezpečnostními normami týkajícími se těchto operací;

c)

zvyšování schopnosti justičních orgánů rychleji rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím o navrácení;

d)

organizovaní seminářů a společného vzdělávání pro pracovníky příslušných správních, donucovacích a justičních orgánů na celostátní, regionální, místní, městské a jiné úrovni, a to na téma právních a praktických aspektů návratových operací;

e)

zvyšování schopnosti příslušných správních orgánů účinně provádět společná opatření v oblasti vzájemného uznávání a společných návratových operací, včetně doporučení, operativních standardů a osvědčených postupů stanovených agenturou v oblasti navracení.

1)

ve všech případech navracení obecné informování státních příslušníků třetích zemí o navracení, poskytování poradenství osobám o možnostech dobrovolného návratu, náklady na překlad, získání nezbytných cestovních dokladů, náklady na nezbytné zdravotní prohlídky před návratem, náklady na cestu a potraviny pro vracející se osoby a doprovod, včetně zdravotnického personálu a tlumočníků, ubytování pro doprovod včetně zdravotnického personálu a tlumočníků, náklady na dopravu v rámci členského státu a až do země návratu a spolupráce s orgány země původu, předchozího pobytu či průjezdu;

2)

ve všech případech navracení zvláštní pomoc zranitelným osobám, jako jsou nezletilé osoby, nezletilé osoby bez doprovodu, zdravotně postižení lidé, starší osoby, těhotné ženy, rodiče samoživitelé s nezletilými dětmi a osoby, které byly mučeny, znásilněny nebo vystaveny jiné závažné formě psychického, fyzického nebo sexuálního násilí;

3)

dále v případě nuceného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, náklady na cestu, potraviny a dočasné ubytování vracejících se osob a jejich doprovodu ze zúčastněného členského státu v organizujícím členském státě před odjezdem v případě společných návratových operací;

4)

dále v případě dobrovolného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, pomoc vracejícím se osobám při přípravě návratu, jakož i nezbytné výdaje před návratem;

5)

dále, v případě dobrovolného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nejsou povinni opustit území členských států, a v dalších případech, kdy to členské státy považují za vhodné, omezený finanční příspěvek na počáteční výdaje po návratu, převoz osobních věcí vracející se osoby, odpovídající dočasné ubytování pro první dny po příjezdu do země návratu v přijímacím středisku či v případě nutnosti v hotelu, pomoc v oblasti odborné přípravy a při hledání zaměstnání a případně omezená podpora pro zahájení hospodářské činnosti;

6)

vzdělávání a odbornou přípravu pracovníků příslušných správních, donucovacích a justičních orgánů, vysílání pracovníků těchto kategorií z jiných členských států za účelem zajištění účinného a jednotného provádění společných norem pro navracení a plnění povinností v rámci nástrojů mezinárodního práva dotýkajících se zacházení s vracejícími se osobami, posílení spolupráce, jakož i služebních cest, jejichž úkolem je vyhodnotit výsledky návratových politik ve třetích zemích;

7)

v případě operativní spolupráce s konzulárními a imigračními úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů a zajištění rychlého vyhoštění náklady na cestu a ubytování v členských státech pro pracovníky orgánů příslušných pro identifikaci státních příslušníků třetích zemí a ověřování jejich cestovních dokladů;

8)

v případě opatření ke znovuzačlenění státních příslušníků třetích zemí, kteří nejsou povinni opustit území členských států, peněžní pobídky a jiná krátkodobá opatření nezbytná k zahájení znovuzačlenění vracející se osoby prostřednictvím jejího osobního rozvoje, jako je odborná příprava, pomoc při hledání zaměstnání a ucházení se o ně, podpora pro zahájení hospodářské činnosti a pomoc a poradenství po návratu;

9)

v případě opatření ke znovuzačlenění státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, a považují-li to členské státy za vhodné, peněžní pobídky a jiná krátkodobá opatření nezbytná k zahájení znovuzačlenění vracející se osoby prostřednictvím jejího osobního rozvoje, jako je odborná příprava, pomoc při hledání zaměstnání a ucházení se o ně, podpora pro zahájení hospodářské činnosti a pomoc a poradenství po návratu, jakož i opatření umožňující členským státům nabídnout vracejícím se osobám po jejich příjezdu do třetích zemí přiměřené přijetí.

a)

podporovat spolupráci Společenství při provádění práva Společenství a osvědčených postupů;

b)

podporovat zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů založených na nadnárodních partnerstvích mezi subjekty ze dvou nebo více členských států za účelem povzbuzení inovací, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zdokonalení návratové politiky;

c)

podporovat nadnárodní informační kampaně;

d)

podporovat studie a šíření a výměnu informací o osvědčených postupech a o všech ostatních aspektech návratových politik, včetně o využití nejnovějších technologií, zejména s cílem podpořit více srovnávací výzkum související s dopadem minulých a současných návratových programů;

e)

podporovat pilotní projekty a studie zkoumající možnosti nových forem spolupráce Společenství a práva Společenství v této oblasti;

f)

podporovat vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů v členských státech pro hodnocení vývoje návratové politiky, zejména za účelem šíření statistických údajů členěných podle dobrovolných a nucených návratů, a jejich používání členskými státy;

g)

podporovat vytvoření a pravidelnou aktualizaci společné příručky o osvědčených postupech v oblasti navracení, včetně návratů s doprovodem, ve spolupráci s agenturou;

h)

poskytovat podporu členským státům v případě řádně odůvodněných mimořádných situací, které vyžadují naléhavý zásah.

a)

státní příslušníci třetích zemí, jejichž žádost o mezinárodní ochranu v členském státě dosud nebyla pravomocně zamítnuta a kteří se mohou rozhodnout využít možnosti dobrovolného návratu, pokud nezískali novou státní příslušnost a neopustili území tohoto členského státu;

b)

státní příslušníci třetích zemí, kteří požívají mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES nebo dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES v členském státě a kteří se rozhodnou využít možnosti dobrovolného návratu, pokud nezískali novou státní příslušnost a neopustili území tohoto členského státu;

c)

státní příslušníci třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt v členském státě a kteří v souladu s povinností opustit území tohoto členského státu využijí dobrovolného návratu;

d)

státní příslušníci třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt v členském státě.

a)

postupy podle článku 32 prověřuje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech;

b)

v případě selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů zadrží postupem podle článku 41 nebo pozastaví postupem podle článku 42 vyplácení celých částek nebo jejich části a použije veškeré další nutné finanční opravy postupy uvedenými v článcích 45 a 46.

a)

50 % úměrně celkovému počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří během posledních tří let nesplňovali nebo již nesplňovali podmínky pro vstup a pobyt na území členského státu a na které se vztahovalo rozhodnutí o navrácení podle vnitrostátního práva nebo práva Společenství, tj. správní nebo soudní rozhodnutí či akt uvádějící nebo prohlašující pobyt za nelegální a ukládající povinnost návratu;

b)

50 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří během posledních tří let skutečně opustili území členského státu v důsledku správního či soudního rozhodnutí o vyhoštění, ať již dobrovolně nebo nuceně.

a)

státní příslušníci třetích zemí, kteří se nacházejí v průjezdní zóně členského státu a kterým byl odepřen vstup;

b)

státní příslušníci třetích zemí, které má členský stát navrátit do jiného členského státu, zejména podle nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (18).

a)

situace a potřeb v členském státě;

b)

efektivnosti nákladů, mimo jiné s ohledem na počet osob, jichž se projekt týká;

c)

zkušeností, odborných znalostí, spolehlivosti a finančního příspěvku organizace žádající o financování a všech partnerských organizací;

d)

rozsahu, v němž projekt doplňuje jiné akce financované ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo v rámci národních programů.

a)

studie, hodnocení, odborné posudky a statistiky týkající se fungování fondu, včetně těch, které jsou obecné povahy;

b)

informační opatření pro členské státy, konečné příjemce a širokou veřejnost, včetně informačních kampaní a společné databáze projektů financovaných z fondu;

c)

instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

d)

navržení společného rámce pro hodnocení a monitorování, jakož i systémů ukazatelů, které zohledňují i případné vnitrostátní ukazatele;

e)

zdokonalování hodnotících metod a výměnu informací o postupech v této oblasti;

f)

informační a vzdělávací opatření pro orgány určené členskými státy v souladu s článkem 25, která doplňují úsilí členských států poskytovat poradenství svým orgánům v souladu s čl. 31 odst. 2.

a)

v období 2008 až 2010 7 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR; a

b)

v období 2011 až 2013 4 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR.

a)

navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nemají cestovní pas ani jiné doklady totožnosti;

b)

navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se nevztahují dohody Společenství o zpětném přebírání ani dvoustranné dohody členských států o zpětném přebírání, za účelem posilování mezinárodněprávní povinnosti státu zpětně převzít své státní příslušníky;

c)

navracení státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, kteří přišli z určité země či v ní pobývali a nejsou jejími státními příslušníky, do této země;

d)

navracení osob, které nejsou povinny opustit území členských států, jako jsou žadatelé o azyl, jejichž žádost dosud nebyla zamítnuta, a osob, které požívají mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES nebo dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES;

e)

navracení zvláště zranitelných skupin.

a)

popis současné situace v tomto členském státě, pokud jde o zásadu uceleného řízení návratů, spolupráci s konzulárními orgány a imigračními službami třetích zemí, opatření a politiky v oblasti dobrovolného a nuceného navracení, včetně dostupných údajů rozčleněných na dobrovolné a nucené návraty, přístup k opatřením na znovuzačlenění a udržitelnost návratů, rozvoj kapacity příslušných správních a justičních orgánů a spolupráci s jinými členskými státy ve výše uvedených oblastech;

b)

analýzu potřeb v dotyčném členském státě, pokud jde o spolupráci s konzulárními orgány a imigračními službami třetích zemí, opatření a politiky v oblasti dobrovolného a nuceného navracení, přístup k opatřením na znovuzačlenění a udržitelnost návratů, rozvoj kapacity příslušných správních a justičních orgánů a spolupráci s jinými členskými státy ve výše uvedených oblastech a uvedení operativních cílů stanovených ke splnění těchto požadavků v průběhu období, na které se vztahuje daný víceletý program;

c)

předložení vhodné strategie pro dosažení těchto cílů, priority přikládané jejich dosažení a popis akcí plánovaných pro provádění těchto priorit;

d)

údaj o tom, zda je tato strategie slučitelná s jinými regionálními a celostátními nástroji a nástroji Společenství;

e)

informace o prioritách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle se určí pomocí omezeného počtu ukazatelů pro zohlednění zásady proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů při provádění priorit;

f)

popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 12;

g)

návrh finančního plánu, který pro každou prioritu a pro každý roční program stanoví navrhovaný finanční příspěvek fondu a celkovou částku veřejného nebo soukromého spolufinancování;

h)

ustanovení, která zajistí zveřejnění víceletého programu.

a)

soulad návrhu víceletého programu s cíli fondu a strategickými pokyny uvedenými v článku 18;

b)

význam zamýšlených akcí uvedených v návrhu víceletého programu vzhledem k navržené strategii;

c)

soulad řídicích a kontrolních systémů zavedených členským státem k zajištění působení fondu s tímto rozhodnutím;

d)

soulad návrhu víceletého programu s právem Společenství, zejména s těmi předpisy, jejichž záměrem je zabezpečit volný pohyb osob, ve spojení s přímo souvisejícími doprovodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranicí, azylu a přistěhovalectví.

a)

obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány v rámci ročního programu;

b)

popis akcí, které mají být podporovány v rámci ročního programu;

c)

navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivé akce programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 17 pro účely provádění ročního programu.

a)

vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí uvnitř každého subjektu;

b)

dodržování zásady oddělení funkcí uvnitř těchto subjektů a mezi nimi;

c)

přiměřené zdroje pro každý subjekt, aby mohl vykonávat funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění akcí spolufinancovaných fondem;

d)

postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci ročních programů;

e)

spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě;

f)

systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

g)

příručky obsahující postupy pro plnění uvedených funkcí;

h)

opatření pro audit fungování systému;

i)

systémy a postupy pro zabezpečení náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky;

j)

postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek.

a)

odpovědný orgán: funkční orgán dotyčného členského státu, vnitrostátní orgán veřejné moci či veřejný subjekt určený dotyčným členským státem nebo subjekt podléhající soukromému právu členského státu a pověřený veřejnou službou, který odpovídá za řízení víceletého programu a ročních programů podporovaných fondem a který zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí;

b)

certifikační orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt nebo fyzickou osobu zastupující tento orgán nebo subjekt, které členský stát pověří certifikací prohlášení o výdajích před jejich předložením Komisi;

c)

auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na odpovědném orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

d)

případně pověřěný orgán.

a)

mít právní subjektivitu, kromě případů, kdy je funkčním orgánem členského státu;

b)

mít infrastrukturu potřebnou pro snadnou komunikaci se širokým okruhem uživatelů, s odpovědnými subjekty v ostatních členských státech a s Komisí;

c)

působit ve správním rámci, který umožňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňuje jakémukoli střetu zájmů;

d)

být schopen uplatňovat pravidla Společenství týkající se řízení fondu;

e)

mít finanční a řídicí kapacity úměrné objemu finančních prostředků Společenství, k jejichž správě bude vyzván;

f)

mít k dispozici zaměstnance s odpovídající odbornou kvalifikací pro administrativní práci v mezinárodním prostředí.

a)

konzultuje s partnery v souladu s článkem 12;

b)

předkládá Komisi návrhy na víceleté a roční programy uvedené v článcích 19 a 21;

c)

případně pořádá a vyhlašuje nabídková řízení a výzvy k podávání návrhů;

d)

pořádá výběr projektů ke spolufinancování akcí v rámci fondu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 5;

e)

přijímá platby od Komise a vyplácí je konečným příjemcům;

f)

zajišťuje soulad a doplňkovost mezi spolufinancováním z fondu a z jiných příslušných finančních nástrojů členských států a Společenství;

g)

monitoruje dodávání či poskytování spolufinancovaných produktů a služeb a kontroluje skutečné vynaložení vykázaných výdajů na akce a jejich soulad s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly;

h)

zajišťuje existenci systému elektronického zaznamenávání a ukládání účetních záznamů pro každou akci v rámci ročních programů a shromažďování údajů o provádění akcí nezbytných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

i)

zajišťuje, aby koneční příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění akcí spolufinancovaných fondem vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny operace související s akcí, aniž tím jsou dotčena vnitrostátní účetní pravidla;

j)

zajišťuje, aby hodnocení fondu podle článku 49 probíhala ve lhůtách stanovených v čl. 50 odst. 2 a aby splňovala normy kvality dohodnuté mezi Komisí a členským státem;

k)

zavádí postupy pro zajištění toho, aby byly všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadované pro zajištění náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky uchovávány v souladu s požadavky článku 43;

l)

zajišťuje, aby auditní orgán obdržel pro účely provádění auditu podle čl. 30 odst. 1 veškeré potřebné informace o používaných řídicích postupech a o projektech spolufinancovaných fondem;

m)

zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

n)

vypracovává a předkládá Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, prohlášení o výdajích certifikovaná certifikačním orgánem a žádosti o platby nebo případně prohlášení o splatné úhradě;

o)

poskytuje informace a poradenské služby a šíří výsledky podporovaných akcí;

p)

spolupracuje s Komisí a odpovědnými orgány v ostatních členských státech;

q)

ověřuje provádění pokynů uvedených v čl. 33 odst. 6 konečnými příjemci.

a)

osvědčuje, že

b)

zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od odpovědného orgánu náležité informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v prohlášeních o výdajích;

c)

pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

d)

vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi;

e)

ověřuje zpětné získávání všech finančních prostředků Společenství, které se v důsledku zjištěných nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně i s úroky;

f)

vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a o zpět získaných částkách v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud možno formou odpočtu z příštího prohlášení o výdajích.

a)

zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

b)

zajišťuje provádění auditů akcí na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů; vzorek musí představovat alespoň 10 % celkových způsobilých výdajů na každý roční program;

c)

předkládá Komisi do šesti měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondu a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období.

a)

výroční auditní zpráva obsahující výsledky auditů ročního programu prováděných v souladu s auditní strategií a uvádějící všechny nedostatky odhalené v řídicích a kontrolních systémech programu;

b)

stanovisko, vypracované na základě kontrol a auditů provedených z pověření auditního orgánu, k tomu, zda fungování řídicího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že prohlášení o výdajích předložená Komisi jsou správná a že uskutečněné operace jsou legální a správné;

c)

prohlášení, v němž vyhodnotí platnost žádosti o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě konečného zůstatku a legalitu a správnost dotyčných výdajů.

a)

certifikované prohlášení o výdajích náležitě vyhotovené podle čl. 29 odst. 1 písm. a) a článku 35 a žádost o platbu zůstatku nebo prohlášení o splatné úhradě;

b)

závěrečnou zprávu o provádění ročního programu podle článku 51;

c)

výroční auditní zprávu, stanovisko a prohlášení podle čl. 30 odst. 3.

a)

zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů;

b)

pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena.

a)

v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a ke kterým nebyla přijata nápravná opatření; nebo

b)

určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo

c)

členský stát nesplnil své povinnosti podle článků 31 a 32.