30.5.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/1

---

Předpis č. 48 Evropské hospodářské komise Spojených národů (EHK/OSN) — Jednotná ustanovení pro schvalování typu vozidel z hlediska montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci

Dodatek 47: Předpis č. 48

Revize 4 (zahrnuje změnu 1)

Obsahuje platné znění včetně:

Série změn 03 – datum vstupu v platnost: 10. října 2006

OBSAH

PŘEDPIS

1.	Obsah působnosti

2.

Definice

3.	Žádost o schválení

4.

Schválení

5.	Obecné požadavky

6.	Zvláštní požadavky

7.	Změny a rozšíření schválení typu vozidla nebo montáže jeho zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci

8.	Shodnost výroby

9.	Postihy při neshodnosti výroby

10.	Definitivní ukončení výroby

11.	Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za zkoušky pro schválení typu a správních orgánů

12.	Přechodná ustanovení

PŘÍLOHY

Příloha 1

Sdělení týkající se udělení, rozšíření, odmítnutí nebo odejmutí schválení typu nebo definitivního ukončení výroby typu vozidla z hlediska montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci podle předpisu č. 48

Příloha 2

Uspořádání značky schválení typu

Příloha 3

Plochy světlometů nebo svítilen, vztažná osa a vztažný střed a úhly geometrické viditelnosti

Příloha 4

Viditelnost červené svítilny směrem dopředu a bílé svítilny směrem dozadu

Příloha 5

Podmínky naložení, k nimž se přihlíží při stanovení změn svislé orientace potkávacího světla

Příloha 6

Měření změny sklonu potkávacího světla v závislosti na naložení

Příloha 7

Vyznačení stanoveného základního nastavení podle odstavce 6.2.6.1.1 tohoto předpisu

Příloha 8

Ovládače korektoru sklonu světlometů podle odstavce 6.2.6.2.2 tohoto předpisu

Příloha 9

Kontrola shodnosti výroby

Příloha 10

Příklady možností zdrojů světla

Příloha 11

Viditelnost nápadného značení směrem dozadu a do boku vozidla

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na schvalování typu motorových vozidel určených k provozu na pozemních komunikacích, s karoserií nebo bez karoserie, s nejméně čtyřmi koly a maximální konstrukční rychlostí vyšší než 25 km/h, s výjimkou kolejových vozidel, zemědělských a lesnických traktorů a strojů a strojů pro veřejné práce.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

2.1.   „schválením typu vozidla“ se rozumí schválení typu vozidla z hlediska počtu a způsobu montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci;

2.2.   „typem vozidla z hlediska montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci“ se rozumějí vozidla, která se neliší v podstatných hlediscích uvedených v odstavcích 2.2.1 až 2.2.4

Obdobně se za „vozidla rozdílného typu“ nepovažují: vozidla, která se liší ve smyslu odstavců 2.2.1 až 2.2.4, avšak nikoli tak, aby rozdíly byly spojeny se změnou druhu, počtu, umístění a geometrické viditelnosti světlometů nebo svítilen a sklonu potkávacího světla, které jsou předepsány pro uvažovaný typ vozidla, a dále vozidla, na kterých jsou nebo nejsou namontovány nepovinné svítilny:

2.2.1.

rozměry a vnější tvar vozidla;

2.2.2.

počet a umístění zařízení;

2.2.3.

korektor sklonu světlometů;

2.2.4.

systém zavěšení kol;

2.3.   „příčnou rovinou“ se rozumí svislá rovina kolmá ke střední podélné rovině vozidla;

2.4.   „nenaloženým vozidlem“ se rozumí vozidlo bez řidiče, posádky, cestujících a nákladu, avšak s plnou zásobou paliva, náhradním kolem a normální výbavou nářadí;

2.5.   „naloženým vozidlem“ se rozumí vozidlo naložené až do své technicky přípustné maximální hmotnosti stanovené výrobcem vozidla, který rovněž stanoví její rozložení na nápravy podle metody popsané v příloze 5;

2.6.   „zařízením“ se rozumí část nebo soubor částí určených k výkonu jedné nebo více funkcí;

2.7.   „světlometem nebo svítilnou“ se rozumí zařízení určené k osvětlování vozovky (světlomet) nebo k vyzařování světelného signálu ostatním uživatelům vozovky. Zařízení k osvětlení zadní registrační tabulky a odrazky se považují rovněž za svítilny. Pro účely tohoto předpisu se za svítilny nepovažují zadní registrační tabulky vyzařující světlo a systém osvětlení provozních dveří dle ustanovení předpisu č. 107 u vozidel kategorií M2 a M3;

2.7.1.   zdroj světla (1)

2.7.1.1.   „zdrojem světla“ se rozumí jedna nebo více částí k viditelnému vyzařování, které mohou být smontovány s jedním nebo více průsvitnými obaly a se základnou pro mechanické a elektrické připojení.

Zdrojem světla může být také koncový výstup světlovodiče, který je součástí rozděleného světelného nebo světelně signalizačního systému, který nemá vestavěné vnější rozptylové sklo;

2.7.1.1.1.   „výměnným zdrojem světla“ se rozumí zdroj světla, který je určen k vkládání do držáku a vyjímání z držáku svého zařízení bez použití nářadí;

2.7.1.1.2.   „nevýměnným zdrojem světla“ se rozumí zdroj světla, který může být vyměněn jedině výměnou zařízení, do něhož je tento zdroj světla namontován;

u modulu zdroje světla: zdroj světla, který může být vyměněn jedině výměnou modulu zdroje světla, do něhož je tento zdroj světla namontován;

2.7.1.1.3.   „modulem zdroje světla“ se rozumí optická část zařízení, která je pro toto zařízení specifická, která obsahuje jeden nebo více nevýměnných zdrojů světla a která je ze svého zařízení vyjímatelná pouze při užití nářadí. Modul zdroje světla je konstruován tak, aby ani při užití nářadí nebyl mechanicky záměnný s jakýmkoli typově schváleným výměnným zdrojem světla;

2.7.1.1.4.   „žárovkovým zdrojem světla“ (žárovkou) se rozumí zdroj světla, kde je částí sloužící k viditelnému vyzařování jedno nebo více žhavených vláken, která vyzařují teplo;

2.7.1.1.5.   „výbojkovým zdrojem světla“ se rozumí zdroj světla, kde je částí sloužící k viditelnému vyzařování oblouk výboje, který vytváří elektroluminiscenci/fluorescenci;

2.7.1.1.6.   „světelnou diodou“ (LED) se rozumí zdroj světla, kde je částí sloužící k viditelnému vyzařování jedno nebo více spojení pevné fáze, která vytvářejí injektorovou luminiscenci/fluorescenci;

2.7.1.2.   „elektronickým ovladačem zdroje světla“ se rozumí jedna nebo více konstrukčních součástí mezi zdrojem napájení a zdrojem světla, které řídí napětí a/nebo elektrický proud zdroje světla;

2.7.1.2.1.   „napáječem“ se rozumí elektronický ovladač zdroje světla mezi zdrojem napájení a zdrojem světla, který stabilizuje proud výbojkového zdroje světla;

2.7.1.2.2.   „zažehovačem“ se rozumí elektronický ovladač zdroje světla, který slouží k zažehnutí oblouku ve výbojkovém zdroji světla;

2.7.2.   „rovnocennými světlomety nebo svítilnami“ se rozumějí světlomety nebo svítilny, které mají stejnou funkci a stejné schválení typu v zemi, ve které je vozidlo registrováno; takové světlomety nebo svítilny mohou mít odlišné vlastnosti oproti světlometům nebo svítilnám, jimiž bylo vozidlo vybaveno při schválení typu, za předpokladu, že vyhovují požadavkům tohoto předpisu;

2.7.3.   „samostatnými světlomety nebo svítilnami“ se rozumějí zařízení, která mají samostatné svíticí plochy (2), samostatné zdroje světla a samostatná pouzdra;

2.7.4.   „skupinovými světlomety nebo svítilnami“ se rozumějí zařízení, která mají samostatné svíticí plochy (2) a samostatné zdroje světla, avšak společné pouzdro;

2.7.5.   „sdruženými světlomety nebo svítilnami“ se rozumějí zařízení, která mají samostatné svíticí plochy (2), avšak společný zdroj světla a společné pouzdro;

2.7.6.   „sloučenými světlomety nebo svítilnami“ se rozumějí zařízení, která mají samostatné zdroje světla nebo jediný zdroj světla působící různými způsoby (např. odlišnosti optické, mechanické nebo elektrické), zcela nebo částečně společné svíticí plochy (3) a společné pouzdro;

2.7.7.   „jednoúčelovým světlometem nebo svítilnou“ se rozumí část zařízení, která zajišťuje jednotlivou funkci osvětlení nebo světelné signalizace;

2.7.8.   „zakrývatelným světlometem“ se rozumí světlomet, který se může zčásti nebo zcela skrýt, když není používán. Toho se může dosáhnout buď pohyblivým krytem, přemístěním světlometu, nebo jakýmkoli jiným vhodným způsobem. Výrazu „zasouvatelný světlomet“ se používá spíše k označení zakrývatelného světlometu, který se může přemístit zasunutím dovnitř karoserie;

2.7.9.   „dálkovým světlometem“ se rozumí světlomet sloužící k osvětlení pozemní komunikace na velkou vzdálenost před vozidlem;

2.7.10.   „potkávacím světlometem“ se rozumí světlomet sloužící k osvětlení pozemní komunikace před vozidlem, aniž by nepatřičně oslňoval nebo obtěžoval řidiče přijíždějící z opačné strany nebo jiné uživatele pozemní komunikace;

2.7.11.   „směrovou svítilnou“ se rozumí svítilna sloužící k upozornění jiných uživatelů vozovky, že řidič zamýšlí změnit směr vpravo nebo vlevo.

Směrová svítilna nebo svítilny mohou být také užity podle ustanovení předpisu č. 97;

2.7.12.   „brzdovou svítilnou“ se rozumí svítilna sloužící k upozornění ostatních uživatelů pozemní komunikace nalézajících se za vozidlem, že se podélný pohyb vozidla záměrně zpomaluje;

2.7.13.   „zařízením k osvětlení zadní registrační tabulky“ se rozumí zařízení užívané k osvětlení prostoru určeného pro zadní registrační tabulku; toto zařízení se může skládat z několika optických součástí;

2.7.14.   „přední obrysovou svítilnou“ se rozumí svítilna užívaná k označení přítomnosti vozidla a jeho šířky při pohledu zepředu;

2.7.15.   „zadní obrysovou svítilnou“ se rozumí svítilna užívaná k označení přítomnosti vozidla a jeho šířky při pohledu zezadu;

2.7.16.   „odrazkou“ se rozumí zařízení užívané k označování přítomnosti vozidla odrazem světla vyzařovaného ze zdroje světla, který není umístěn na vozidle, přičemž pozorovatel je v blízkosti tohoto zdroje.

Pro účely tohoto předpisu se za odrazky nepovažují:

2.7.16.1.

registrační tabulky se zpětným odrazem,

2.7.16.2.

značení se zpětným odrazem uvedená v ADR (Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí);

2.7.16.3.

jiné tabulky a značení se zpětným odrazem, které musí být užity ve shodě s ustanoveními členského státu pro provoz určitých kategorií vozidel nebo pro určité způsoby provozu;

2.7.16.4.

materiály se zpětným odrazem schválené jako třída D nebo E podle předpisu č. 104 a použité pro jiné účely v souladu s vnitrostátními požadavky, např. reklama;

2.7.17.   „nápadným značením“ se rozumí zařízení určené ke zvýšení viditelnosti vozidla při jeho sledování z boku nebo zezadu odrazem světla vyzařovaného zdrojem světla, který není umístěn na vozidle, přičemž pozorovatel je v blízkosti tohoto zdroje;

2.7.17.1.   „obrysovým značením“ se rozumí nápadné značení určené k vyznačení vodorovných a svislých rozměrů (délka, šířka a výška) vozidla;

2.7.17.1.1.   „úplným obrysovým značením“ se rozumí obrysové značení, které vyznačuje obrys vozidla spojitou linkou;

2.7.17.1.2.   „částečným obrysovým značením“ se rozumí obrysové značení, které vyznačuje vodorovný rozměr vozidla spojitou linkou a svislý rozměr vyznačením jeho horních rohů;

2.7.17.2.   „liniovým značením“ se rozumí nápadné značení určené k vyznačení vodorovných rozměrů (délka a šířka) vozidla spojitou linkou;

2.7.18.   „výstražným signálem nebezpečí“ se rozumí současná činnost všech směrových svítilen vozidla upozorňující na to, že vozidlo dočasně vytváří zvláštní nebezpečí pro ostatní uživatele vozovky;

2.7.19.   „předním mlhovým světlometem“ se rozumí světlomet užívaný pro zlepšení osvětlení vozovky při mlze, sněžení, hustém dešti nebo v oblacích prachu;

2.7.20.   „zadní mlhovou svítilnou“ se rozumí svítilna užívaná pro zlepšení viditelnosti vozidla zezadu při husté mlze;

2.7.21.   „zpětným světlometem“ se rozumí svítilna užívaná k osvětlení silnice za vozidlem a k upozornění ostatních uživatelů silnice, že vozidlo couvá nebo že bude couvat;

2.7.22.   „parkovací svítilnou“ se rozumí svítilna, která slouží k signalizování přítomnosti stojícího vozidla v zastavěném území. V tomto případě nahrazuje přední a zadní obrysové svítilny;

2.7.23.   „doplňkovou obrysovou svítilnou“ se rozumí svítilna namontovaná co nejblíže k nejvzdálenějším šířkovým obrysům vozidla a co možná nejblíže k jeho hornímu okraji a určená ke zřetelnému označení jeho celkové šířky. Tato svítilna doplňuje u určitých motorových vozidel a přípojných vozidel přední a zadní obrysové svítilny vozidla tím, že zvlášť upozorňuje na jeho rozměry;

2.7.24.   „boční obrysovou svítilnou“ se rozumí svítilna užívaná k označování přítomnosti vozidla při pohledu z boku;

2.7.25.   „denní svítilnou“ se rozumí svítilna, která směřuje dopředu a která činí vozidlo snáze viditelným za jízdy ve dne (4);

2.7.26.   „rohovým světlometem“ („světlometem pohyblivým v závislosti na řízení“) se rozumí světlomet, který se užívá pro zajištění doplňujícího osvětlení té části vozovky, která se nachází v blízkosti předního rohu vozidla na té jeho straně, na niž se bude vozidlo stáčet;

2.7.27.   „skutečným světelným tokem“ se rozumí konstrukční hodnota světelného toku výměnného zdroje světla. Musí být ve stanovených mezích dosažen, pokud je výměnný zdroj světla napájen zkušebním napětím elektrického zdroje podle datového listu světelného zdroje;

2.8.   „plochou výstupu světla“„zařízení pro osvětlení“, „zařízení pro světelnou signalizaci“ nebo odrazky se rozumí celý vnější povrch nebo jen část vnějšího povrchu průsvitného materiálu podle prohlášení výrobce zařízení na výkrese v žádosti o schválení (viz příloha 3);

2.9.   „svíticí plocha“ (viz příloha 3)

2.9.1.   „svíticí plochou zařízení pro osvětlení“ (odstavce 2.7.9, 2.7.10, 2.7.19, 2.7.21 a 2.7.26) se rozumí kolmý průmět celého otvoru odrážeče nebo u světlometů s elipsoidním odrážečem „projekčního rozptylového skla“ na příčnou rovinu. Nemá li zařízení pro osvětlení žádný odrážeč, použije se definice podle odstavce 2.9.2. Jestliže plocha výstupu světla pokrývá jen část celého otvoru odrážeče, posuzuje se jen průmět této části.

V případě potkávacího světlometu je svíticí plocha omezena na straně světelného rozhraní zřejmou stopou světelného rozhraní na rozptylovém skle. Jsou-li odrážeče a rozptylové sklo vzájemně seřiditelné, užije se střední polohy seřízení;

2.9.2.   „svíticí plochou zařízení pro světelnou signalizaci kromě odrazky“ (odstavce 2.7.11 až 2.7.15, 2.7.18, 2.7.20 a 2.7.22 až 2.7.25) se rozumí kolmý průmět svítilny do roviny kolmé na její vztažnou osu a dotýkající se vnějšího povrchu plochy výstupu světla svítilny, přičemž tento průmět je ohraničen okraji stínítek umístěných v této rovině, z nichž každý dovoluje propustit ve směru vztažné osy pouze 98 % celkové svítivosti svítilny.

Pro stanovení spodního, horního a bočních okrajů svíticí plochy k ověření vzdálenosti k vnějším okrajům vozidla a k ověření výšky nad vozovkou se použijí jen stěny s vodorovným nebo svislým okrajem.

Pro jiná užití svíticí plochy, např. pro stanovení vzdálenosti mezi dvěma svítilnami nebo světlomety či funkcemi, se použije tvar vnějšího okraje této svíticí plochy. Stěny zůstanou rovnoběžné, ale lze užít jiné orientace.

U zařízení pro světelnou signalizaci, jehož svíticí plocha nahrnuje úplně nebo částečně svíticí plochu jiné světelné funkce nebo zahrnuje neprosvětlenou plochu, lze za svíticí plochu považovat vlastní svíticí plochu svítilny;

2.9.3.   „činnou plochou odrazky“ (odstavec 2.7.16) se rozumí, jak doložil žadatel během procesu schvalování odrazek, kolmý průmět odrazky do roviny kolmé na její vztažnou osu, ohraničený rovinami přilehlými k vnějším okrajovým částem optické soustavy a odrazky dle prohlášení žadatele a rovnoběžnými s touto osou. Pro stanovení spodního, horního a bočních okrajů zařízení se uvažují jen vodorovné a svislé roviny;

2.10.   „přivrácenou plochou“ pro určitý směr pozorování se podle požadavku výrobce nebo jeho řádně pověřeného zástupce rozumí kolmý průmět buď:

okraje svíticí plochy promítnuté na vnější povrch rozptylového skla (a-b), nebo

plochy výstupu světla (c-d)

do roviny kolmé ke směru pozorování a tečné k nejvzdálenějšímu bodu rozptylového skla (viz příloha 3 tohoto předpisu);

2.11.   „vztažnou osou“ se rozumí charakteristická osa světlometu nebo svítilny určená výrobcem světlometu nebo svítilny jako vztažný směr (H = 0°, V = 0°) pro úhly pole při fotometrických měřeních a při montáži světlometu nebo svítilny na vozidlo;

2.12.   „vztažným středem“ se rozumí průsečík vztažné osy s vnějším povrchem plochy výstupu světla; stanovuje jej výrobce svítilny;

2.13.   „úhly geometrické viditelnosti“ se rozumějí úhly, které určují oblast minimálního prostorového úhlu, v níž musí být viditelná přivrácená plocha světlometu/svítilny. Tato oblast prostorového úhlu je vymezena úsečemi koule, jejíž střed se kryje se vztažným středem světlometu nebo svítilny a jejíž rovník je rovnoběžný s vozovkou. Tyto úseče jsou určovány vzhledem k vztažné ose. Vodorovné úhly ß odpovídají zeměpisné délce, svislé úhly α zeměpisné šířce. Při pozorování z nekonečna nesmí být uvnitř úhlů geometrické viditelnosti žádná překážka bránící šíření světla z kterékoli části přivrácené plochy světlometu nebo svítilny.

Měří-li se blíže ke světlometu nebo svítilně, musí se směry pozorování rovnoběžně posunout tak, aby bylo dosaženo shodné přesnosti.

K překážkám uvnitř úhlů geometrické viditelnosti se nepřihlíží, pokud existovaly již při schválení typu světlometu nebo svítilny.

Jestliže je po montáži světlometu nebo svítilny kterákoli část jeho/její přivrácené plochy stíněna jakoukoli další částí vozidla, musí být ověřeno, zda část světlometu nebo svítilny nezastíněná překážkami ještě vyhovuje požadavkům na fotometrické hodnoty předepsané pro schválení zařízení jako optické jednotky (viz příloha 3 tohoto předpisu). Pokud však může být svislý úhel geometrické viditelnosti pod vodorovnou rovinu snížen na 5° (svítilna montována níže než 750 mm nad vozovkou), může být fotometrické pole měření montovaného optického celku zmenšeno pod horizontálou na 5°;

2.14.   „vnějším obrysem“ na kterékoli straně vozidla se rozumí rovina rovnoběžná se střední podélnou rovinou vozidla, dotýkající se vnějšího bočního okraje vozidla, přičemž se nepřihlíží k přečnívání:

2.14.1.

pneumatik v blízkosti jejich bodu styku se zemí a přípojek pro měření tlaku v pneumatikách;

2.14.2.

protismykových zařízení případně namontovaných na kolech;

2.14.3.

zpětných zrcátek;

2.14.4.

bočních směrových svítilen, doplňkových obrysových svítilen, předních a zadních obrysových svítilen, parkovacích svítilen, odrazek a bočních obrysových svítilen;

2.14.5.

celních pečetí umístěných na vozidlo a zařízení k zajištění a ochraně těchto pečetí;

2.15.   „celkovou šířkou“ se rozumí vzdálenost mezi oběma svislými rovinami určenými ve výše uvedeném odstavci 2.14;

2.16.   „jednotlivé a vícenásobné svítilny“

2.16.1.   „jednotlivou svítilnou“ se rozumí:

a)	zařízení nebo část zařízení, které má jednu funkci osvětlení nebo světelné signalizace, jeden nebo více zdrojů světla a které má ve směru vztažné osy jednu přivrácenou plochu, která může být spojitá nebo složená ze dvou či více samostatných částí, nebo

b)

jakákoli soustava dvou nezávislých svítilen, ať shodných nebo odlišných, které mají stejnou funkci, jsou obě schváleny jako svítilny typu „D“ a namontovány tak, že průměty jejich přivrácených ploch ve směru vztažné osy zaujímají nejméně 60 % plochy nejmenšího čtyřúhelníku opsaného průmětům zmíněných přivrácených ploch ve směru vztažné osy;

2.16.2.   „dvěma svítilnami“ nebo „sudým počtem svítilen“ se rozumí jediná svíticí plocha ve tvaru pásu, jestliže je tento pás umístěn symetricky ke střední podélné rovině vozidla a sahá na obou stranách vozidla do vzdálenosti nejméně 0,4 m od vnějšího obrysu vozidla a jeho délka je nejméně 0,8 m. Osvětlení této plochy musí být zajištěno nejméně dvěma zdroji světla umístěnými co možná nejblíže k jejím okrajům. Plocha výstupu světla může být tvořena souborem jednotek umístěných vedle sebe tak, aby průměty dílčích ploch výstupu světla na příčnou rovinu zaujímaly nejméně 60 % plochy nejmenšího obdélníku opsaného průmětům zmíněných jednotlivých ploch výstupu světla;

2.17.   „vzdáleností mezi dvěma světlomety nebo svítilnami“ směřujícími týmž směrem se rozumí nejkratší vzdálenost mezi oběma přivrácenými plochami ve směru vztažné osy. Splňuje-li vzdálenost mezi dvěma světlomety nebo svítilnami požadavky tohoto předpisu, není třeba stanovovat přesné okraje přivrácených ploch;

2.18.   „kontrolkou činnosti“ se rozumí světelný nebo zvukový signál (nebo jakýkoli obdobný signál) udávající, že zařízení bylo uvedeno v činnost a zda funguje správně, či nikoli;

2.19.   „kontrolkou zapojení obvodu“ se rozumí světelný (nebo jakýkoli obdobný) signál udávající, že zařízení bylo uvedeno v činnost, avšak neudávající, zda toto zařízení funguje správně, či nikoli;

2.20.   „nepovinným světlometem nebo svítilnou“ se rozumí světlomet nebo svítilna, jejichž montáž je ponechána na úvaze výrobce;

2.21.   „vozovkou“ se rozumí povrch, na němž vozidlo stojí a který by měl být v zásadě vodorovný;

2.22.   „pohyblivými částmi“ vozidla se rozumějí takové panely karoserie nebo jiné části vozidla, jejichž poloha může být bez užití nářadí měněna vyklopením, otočením nebo posunutím. Mezi tyto části se nezahrnují sklopné kabiny řidiče nákladních vozidel;

2.23.   „obvyklou polohou užívání pohyblivé části“ se rozumí poloha (polohy) pohyblivé části stanovená výrobcem vozidla pro obvyklé podmínky užívání a obvyklé podmínky parkování vozidla;

2.24.   „obvyklými podmínkami užívání vozidla“ se rozumí:

2.24.1.

u motorového vozidla stav, kdy je vozidlo připraveno k pohybu vlastním nastartovaným hnacím motorem s pohyblivými částmi v obvyklé poloze (polohách) podle definice v odstavci 2.23;

2.24.2.

u přípojného vozidla stav, kdy je přípojné vozidlo připojeno k tažnému vozidlu ve stavu podle odstavce 2.24.1 a kdy jsou pohyblivé součásti přípojného vozidla v obvyklé poloze (polohách) podle definice v odstavci 2.23;

2.25.   „Podmínkami parkování vozidla“ se rozumí:

2.25.1.

u motorového vozidla stav, kdy je vozidlo v klidu, jeho hnací motor je zastaven a jeho pohyblivé součásti jsou v obvyklé poloze (polohách) podle definice v odstavci 2.23;

2.25.2.

u přípojného vozidla stav, kdy je přípojné vozidlo připojeno k tažnému vozidlu ve stavu podle odstavce 2.25.1 a kdy jsou pohyblivé součásti přípojného vozidla v obvyklé poloze (polohách) podle definice v odstavci 2.23;

2.26.   „osvětlením zatáčky“ se rozumí světelná funkce, která zajišťuje zlepšené osvětlení v zatáčkách.

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1.   Žádost o schválení typu vozidla z hlediska montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.

3.2.   K žádosti se přikládají v trojím vyhotovení tyto dokumenty a údaje:

3.2.1.

popis typu vozidla z hlediska bodů uvedených v odstavcích 2.2.1 až 2.2.4 výše spolu s omezením nákladu, zvláště maximálně přípustného nákladu v zavazadlovém prostoru;

3.2.2.

seznam zařízení, která podle výrobce mají tvořit vybavení pro osvětlení a světelnou signalizaci. Tento seznam může obsahovat pro každou funkci více typů zařízení. Každý typ musí být řádně vyznačen (část, značka schválení typu, název výrobce atd.); kromě toho může být v seznamu u každé funkce uvedena přídavná poznámka „nebo rovnocenná zařízení“;

3.2.3.

nákres celého uspořádání zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci s vyznačením umístění jednotlivých světlometů nebo svítilen na vozidle;

3.2.4.

pro ověření, zda je vyhověno požadavkům tohoto předpisu, nákres (nákresy) vyznačující u každého světlometu nebo svítilny svíticí plochu podle definice v odstavci 2.9, plochu výstupu světla podle definice v odstavci 2.8, vztažnou osu podle definice v odstavci 2.11 a vztažný střed podle definice v odstavci 2.12 Tyto informace se nepožadují pro zařízení k osvětlení zadní registrační tabulky (odstavec 2.7.13);

3.2.5.

žádost musí zahrnovat údaj o metodě zvolené ke stanovení přivrácené plochy (viz odstavec 2.10).

3.3.   Technické zkušebně odpovědné za zkoušky pro schválení typu musí být předloženo nenaložené vozidlo vybavené zařízením pro osvětlení a světelnou signalizaci podle popisu v odstavci 3.2.2 výše představující typ vozidla, který má být schválen.

3.4.   K dokumentaci pro schválení typu musí být přiložen dokument uvedený v příloze 1 tohoto předpisu.

4.   SCHVÁLENÍ

4.1.   Schválení typu vozidla se udělí, pokud typ vozidla předložený ke schválení podle tohoto předpisu vyhoví požadavkům tohoto předpisu z hlediska všech zařízení uvedených v seznamu.

4.2.   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. Jeho první dvě číslice (v současné době 03, což odpovídá sérii změn 03) udávají změnovou řadu, která zahrnuje poslední podstatné technické změny předpisu v době vydání schválení typu. Stejná smluvní strana nesmí totéž číslo přidělit jinému typu vozidla ani témuž typu vozidla předvedenému s vybavením neuvedeným v seznamu dle odstavce 3.2.2 výše, s výjimkou případů, na něž se vztahuje odstavec 7 tohoto předpisu.

4.3.   Potvrzení, rozšíření nebo zamítnutí schválení nebo definitivní ukončení výroby typu vozidla/součásti podle tohoto předpisu se oznámí smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, na formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

4.4.   Na každém vozidle shodném s typem vozidla schváleným podle tohoto předpisu se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném v tiskopise o schválení umístí mezinárodní značka schválení typu, která se skládá z:

4.4.1.

kružnice, ve které je umístěno písmeno „E“, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (5);

4.4.2.

čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu vpravo od kružnice předepsané v odstavci 4.4.1;

4.5.   Je-li vozidlo shodné s typem vozidla schváleným podle jednoho nebo několika jiných předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení typu podle tohoto předpisu, nemusí se symbol podle odstavce 4.4.1 opakovat; v takovém případě se další čísla a symboly všech předpisů, podle kterých bylo uděleno schválení v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, umístí ve svislých sloupcích vpravo od symbolu podle odstavce 4.4.1.

4.6.   Značka schválení typu musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

4.7.   Značka schválení typu musí být umístěna v blízkosti štítku s údaji o vozidle, který připevňuje výrobce, nebo přímo na něj.

4.8.   V příloze 2 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značek schválení typu.

5.   OBECNÉ POŽADAVKY

5.1.   Zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci musí být namontována tak, aby si za obvyklých podmínek užívání vozidla podle definice v odstavcích 2.24, 2.24.1 a 2.24.2 a vzdor otřesům, jimž mohou být vystavena, zachovala vlastnosti předepsané tímto předpisem a umožnila vozidlu splnit požadavky tohoto předpisu. Zvláště nesmí být možné neúmyslné porušení seřízení světlometů nebo svítilen.

5.2.   Světlomety uvedené v odstavcích 2.7.9, 2.7.10 a 2.7.19 musí být namontovány tak, aby bylo možno snadno seřídit jejich orientaci.

5.3.   U všech zařízení pro světelnou signalizaci, včetně těch, jež jsou umístěna na bočních stěnách, musí být vztažná osa svítilny namontované na vozidle rovnoběžná s rovinou, na níž vozidlo na vozovce stojí; kromě toho musí být tato osa u bočních odrazek a bočních obrysových svítilen kolmá ke střední podélné rovině vozidla a rovnoběžná s touto rovinou u všech ostatních zařízení pro světelnou signalizaci. V každém směru je přípustná odchylka ±3°. Kromě toho musí být při montáži dodrženy všechny zvláštní pokyny stanovené výrobcem.

5.4.   V případě, že nebyly vydány zvláštní pokyny, ověřuje se výška a seřízení světlometů nebo svítilen u nenaloženého vozidla stojícího na rovné vodorovné ploše za podmínek definovaných v odstavcích 2.24, 2.24.1 a 2.24.2.

5.5.   Pokud nebyly vydány zvláštní pokyny, musí světlomety nebo svítilny tvořící dvojici:

5.5.1.

být na vozidle namontovány souměrně vzhledem k jeho střední podélné rovině (toto ustanovení se vztahuje na vnější geometrický tvar světlometu nebo svítilny a ne na okraje jeho svíticí plochy podle odstavce 2.9);

5.5.2.

být vzájemně souměrné vzhledem ke střední podélné rovině; tento požadavek neplatí pro vnitřní uspořádání světlometu nebo svítilny;

5.5.3.

splňovat shodné kolorimetrické požadavky a

5.5.4.

mít v zásadě shodné fotometrické vlastnosti.

5.6.   U vozidel, jejichž vnější tvar je nesouměrný, musí být výše uvedené požadavky splněny, nakolik je možné.

5.7.   Skupinové, sdružené nebo sloučené světlomety nebo svítilny

5.7.1.   Světlomety nebo svítilny mohou být skupinové, sdružené nebo sloučené s jinými za předpokladu, že jsou dodrženy veškeré požadavky na barvu, umístění, seřízení, geometrickou viditelnost, elektrické zapojení a případné další požadavky.

5.7.1.1.   Pokud jsou však brzdové a směrové svítilny skupinové, žádná vodorovná nebo svislá přímka procházející průmětem přivrácených ploch těchto funkcí na rovinu kolmou ke vztažné ose nesmí protínat více než dvě hraniční čáry oddělující přilehlé plochy s různými barvami.

5.7.2.   Je-li přivrácená plocha jednotlivé svítilny tvořena dvěma nebo více samostatnými částmi, musí splnit tyto požadavky:

5.7.2.1.   Buď celková plocha průmětu samostatných částí na rovinu tečnou k vnějšímu povrchu průsvitného materiálu a kolmou na vztažnou osu musí zabírat nejméně 60 % nejmenšího čtyřúhelníku opsaného tomuto průmětu, nebo vzdálenost mezi dvěma sousedními nebo dotýkajícími se samostatnými částmi nesmí překročit hodnotu 15 mm, měřeno kolmo na vztažnou osu.

5.8.   Maximální výška nad vozovkou se měří od nejvyššího bodu a minimální výška od nejnižšího bodu svíticí plochy ve směru vztažné osy.

U potkávacího světlometu se minimální výška nad vozovkou měří od nejnižšího bodu činného výstupu optického systému (např. odrážeče, rozptylového skla, projekčního rozptylového skla) nezávisle na jeho užití.

Pokud (maximální a minimální) výška nad vozovkou jednoznačně vyhovuje požadavkům tohoto předpisu, není třeba určovat přesné okraje jakékoli plochy.

5.8.1.   Umístění z hlediska šířky se určuje vzhledem k celkové šířce vozidla od toho okraje přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvzdálenější od střední podélné roviny vozidla; pokud jde o vzdálenost mezi světlomety nebo svítilnami, určuje se umístění z hlediska šířky od vnitřních okrajů přivrácené plochy ve směru vztažné osy.

Pokud umístění z hlediska šířky jednoznačně vyhovuje požadavkům tohoto předpisu, není třeba určovat přesné okraje jakékoli plochy.

5.9.   V případě, že nebyly vydány zvláštní pokyny, nesmí žádný světlomet nebo svítilna kromě směrových svítilen, výstražného signálu a oranžových bočních obrysových svítilen dle odstavce 6.18.7 níže vyzařovat přerušované světlo.

5.10.   Žádné červené světlo, které by mohlo vést k omylu, nesmí být vyzařováno světlometem nebo svítilnou podle definice v odstavci 2.7 směrem dopředu a žádné bílé světlo, které by mohlo vést k omylu, s výjimkou zpětného světlometu, nesmí být vyzařováno světlometem nebo svítilnou podle definice v odstavci 2.7 směrem dozadu. Neberou se v úvahu zařízení pro osvětlení namontovaná uvnitř vozidla. V případě pochybností se tento požadavek ověřuje takto:

5.10.1.

pro viditelnost červeného světla zepředu, s výjimkou červené nejzadnější boční obrysové svítilny, nesmí být přivrácená plocha žádné červené svítilny přímo viditelná oku pozorovatele nalézajícího se v pásmu 1 stanoveném v příloze 4;

5.10.2.

pro viditelnost bílého světla zezadu nesmí být přivrácená plocha žádné bílé svítilny přímo viditelná oku pozorovatele nalézajícího se v pásmu 2 příčné roviny ležící ve vzdálenosti 25 m za vozidlem (viz příloha 4);

5.10.3.

pásma 1 a 2 zkoumaná okem pozorovatele jsou ve svých rovinách ohraničena: 5.10.3.1. na výšku dvěma vodorovnými rovinami umístěnými ve výšce 1 a 2,2 m nad vozovkou; 5.10.3.2. na šířku dvěma svislými rovinami svírajícími dopředu i dozadu úhel 15° na vnější stranu vzhledem ke střední podélné rovině vozidla a procházejícími bodem nebo body styku svislých rovin rovnoběžných se střední podélnou rovinou vozidla a vymezujících celkovou šířku vozidla; je-li více bodů styku, nejpřednější z nich odpovídá přední rovině, nejzadnější zadní rovině.

5.11.   Elektrická zapojení musí být taková, aby přední a zadní obrysové svítilny, případné doplňkové obrysové svítilny, případné boční obrysové svítilny a zařízení k osvětlení zadní registrační tabulky nemohly být zapínány a vypínány jinak než současně. Splnění této podmínky se nevyžaduje, jsou-li přední a zadní obrysové svítilny a případně i boční obrysové svítilny, jsou-li sdružené nebo sloučené s těmito svítilnami, užity jako parkovací svítilny nebo je-li bočním obrysovým svítilnám povoleno svítit přerušovaným světlem.

5.12.   Elektrická zapojení musí být taková, aby dálkové světlomety, potkávací světlomety a přední mlhové světlomety nemohly být zapnuty, nejsou-li rovněž zapnuty svítilny uvedené v odstavci 5.11. Splnění této podmínky se však nevyžaduje u dálkových světlometů nebo potkávacích světlometů, jestliže jejich světelná výstraha spočívá v přerušovaném rozsvěcování potkávacích světlometů v krátkých intervalech nebo v přerušovaném rozsvěcování dálkových světlometů nebo ve střídavém rozsvěcování potkávacích a dálkových světlometů v krátkých intervalech.

5.13.   Kontrolka

Je-li tímto předpisem předepsána „kontrolka zapojení obvodu“, může být nahrazena „kontrolkou činnosti“.

5.14.   Zakrývatelné světlomety

5.14.1.   S výjimkou dálkových světlometů, potkávacích světlometů a předních mlhovek, které mohou být zakryty, pokud se nepoužívají, je zakrývání svítilen nepřípustné.

5.14.2.   V případě jakékoli poruchy ovládání zakrývacího (zakrývacích) zařízení musí světlomety zůstat v obvyklé poloze užívání, jsou-li již v provozu, nebo musí být možno je do této polohy uvést bez užití nástrojů.

5.14.3.   Světlomety se musí dát uvést do obvyklé polohy užívání a rozsvítit jediným ovládacím zařízením, přičemž musí být možné uvést je do obvyklé polohy používání bez jejich rozsvícení. V případě skupinových dálkových a potkávacích světlometů se však výše uvedené ovládání vyžaduje pouze k aktivaci potkávacích světlometů.

5.14.4.   Z místa řidiče nesmí být možno zastavit úmyslně pohyb rozsvícených světlometů dříve, než dosáhnou obvyklé polohy užívání. Vzniklá-li za pohybu světlometů nebezpečí oslnění ostatních uživatelů vozovky, smějí se tyto světlomety rozsvítit pouze tehdy, až dosáhnou své konečné polohy.

5.14.5.   Při teplotách zakrývacího zařízení v rozsahu od – 30 °C do + 50 °C musí být světlomet schopen dosáhnout plně odkryté polohy během tří sekund od aktivace ovládače.

5.15.   Barvy světel vyzařovaných světlomety nebo svítilnami jsou:

dálkový světlomet	:	bílá
potkávací světlomet	:	bílá
přední mlhový světlomet	:	bílá nebo žlutá selektivní
zpětný světlomet	:	bílá
směrová svítilna	:	oranžová
výstražný signál	:	oranžová
brzdová svítilna	:	červená
svítilna zadní registrační tabulky	:	bílá
přední obrysová svítilna	:	bílá
zadní obrysová svítilna	:	červená
zadní mlhová svítilna	:	červená
parkovací svítilna	:	bílá vpředu, červená vzadu; oranžová, je-li sloučena s bočními směrovými svítilnami nebo s bočními obrysovými svítilnami
boční obrysová svítilna	:	oranžová; nejzadnější boční obrysová svítilna však může být červená, je-li ve skupině nebo je-li sdružená či sloučená se zadní obrysovou svítilnou, zadní doplňkovou obrysovou svítilnou, zadní mlhovou svítilnou, brzdovou svítilnou nebo je ve skupině nebo má část plochy výstupu světla společnou se zadní odrazkou
doplňková obrysová svítilna	:	bílá vpředu, červená vzadu
denní svítilna	:	bílá
zadní odrazka netrojúhelníková	:	červená
zadní odrazka trojúhelníková	:	červená
přední odrazka netrojúhelníková	:	barva dopadajícího světla (6)
boční odrazka netrojúhelníková	:	oranžová; nejzadnější odrazka však může být červená, je-li ve skupině nebo má-li část plochy výstupu světla společnou se zadní obrysovou svítilnou, zadní doplňkovou obrysovou svítilnou, zadní mlhovou svítilnou, brzdovou svítilnou nebo s nejzadnější boční obrysovou svítilnou
rohový světlomet	:	bílá
nápadné značení	:	bílá nebo žlutá do stran; červená nebo žlutá dozadu. (7)

5.16.   Počet světlometů nebo svítilen

5.16.1.   Počet světlometů nebo svítilen namontovaných na vozidle se musí rovnat počtu stanovenému v odstavcích 6.1 až 6.20.

5.17.   Kterýkoli světlomet nebo svítilna smí být namontován/a na pohyblivé části za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 5.18, 5.19 a 5.20.

5.18.   Zadní obrysové svítilny, zadní směrové svítilny a zadní odrazky jak trojúhelníkové, tak i netrojúhelníkové, nesmějí být namontovány na pohyblivé části pouze tehdy, pokud:

5.18.1.

ve všech stálých polohách pohyblivých částí plní svítilna veškeré požadavky na umístění, geometrickou viditelnost a fotometrické vlastnosti pro tyto svítilny. Pokud jsou výše uvedené funkce zajišťovány souborem dvou svítilen označených „D“ (viz odstavec 2.16.1), musí výše uvedené požadavky splňovat pouze jedna z těchto svítilen, nebo

5.18.2.

jsou pro výše uvedené funkce montovány doplňkové svítilny, které jsou rozsvíceny v případě, když je pohyblivá část umístěna v kterékoli stálé otevřené poloze, za předpokladu, že tyto doplňkové svítilny splňují požadavky na umístění, geometrickou viditelnost a fotometrické vlastnosti svítilen umístěných na pohyblivé části.

5.19.   Jsou-li pohyblivé části v jiné než „obvyklé poloze“, nesmí na nich namontovaná zařízení způsobovat ostatním uživatelům vozovky nepatřičné nepohodlí.

5.20.   Je-li světlomet nebo svítilna namontován (namontována) na pohyblivé součásti a pohyblivá součást je v obvyklé poloze (polohách) užívání, musí se světlomet nebo svítilna vždy vrátit do polohy určené (poloh určených) výrobcem podle tohoto předpisu. Pro potkávací světlomety a přední mlhové světlomety se tento požadavek považuje ze splněný, pokud se po desetinásobném návratu do obvyklé polohy a při měření po každé operaci neodchýlí žádný z úhlů sklonu těchto světlometů měřený vzhledem k nosné části o více než o 0,15 % od střední hodnoty z těchto deseti naměřených hodnot. Je-li tato hodnota překročena, každá mezní hodnota podle odstavce 6.2.6.1.1 se upraví o toto překročení, aby se snížil rozsah přípustného sklonu při kontrole vozidla podle přílohy 6.

5.21.   Přivrácená plocha ve směru vztažné osy předních a zadních obrysových svítilen, předních a zadních směrových svítilen a odrazek nesmí být v kterékoli stálé poloze jiné, než je „obvyklá poloha užívání“, zakryta více než z 50 % jakoukoli pohyblivou částí, ať už s namontovanými zařízeními pro světelnou signalizaci, nebo bez nich.

Nelze-li zajistit splnění výše uvedeného požadavku:

5.21.1.

pokud je přivrácená plocha ve směru vztažné osy těchto svítilen zakryta více než z 50 % pohyblivou částí, musí být rozsvíceny doplňkové svítilny vyhovující všem požadavkům na umístění, geometrickou viditelnost a fotometrické vlastnosti výše uvedených svítilen nebo

5.21.2.

musí poznámka ve formuláři o oznámení (odstavec 10.1 přílohy 1) informovat jiné správní orgány o tom, že pohyblivými částmi může být zakryto více než 50 % přivrácené plochy ve směru vztažné osy, a ve vozidle musí být umístěno upozornění pro uživatele, že v určité poloze (polohách) pohyblivé části musí být ostatní uživatele vozovky upozorněni na přítomnost vozidla na vozovce jinými prostředky, např. varovným trojúhelníkem nebo jinými prostředky podle vnitrostátních požadavků pro provoz na pozemních komunikacích.

5.21.3.

Odstavec 5.21.2 se nevztahuje na odrazky.

5.22.   S výjimkou odrazek se světlomet nebo svítilna, i opatřené značkou schválení typu, považují za nenamontované, pokud nemohou být uvedeny do činnosti pouhou montáží zdroje světla.

5.23.   Světlomety nebo svítilny musí být na vozidle montovány tak, aby zdroj světla mohl být správně vyměněn podle pokynů výrobce vozidla bez použití zvláštního nářadí jiného, než je to, které dodává výrobce s vozidlem. Tento požadavek se nevztahuje na:

a)	zařízení schválená s nevýměnným zdrojem světla;

b)	zařízení schválená se zdroji světla podle předpisu č. 99.

5.24.   Povolena je jakákoli dočasná náhrada porouchané funkce světelné signalizace zadní obrysové svítilny za předpokladu, že náhradní funkce pro případ poruchy má podobnou barvu, svítivost a umístění jako porouchaná funkce a že náhradní zařízení zůstane funkční i ve své původní bezpečnostní funkci. V případě náhrady musí být stav dočasné náhrady a potřeba opravy indikovány na přístrojové desce kontrolkou (viz odstavec 2.18 tohoto předpisu).

6.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

6.1.   Dálkový světlomet

6.1.1.   Užití

Povinné na motorových vozidlech. Zakázané na přípojných vozidlech.

6.1.2.   Počet

Dva nebo čtyři.

U vozidel kategorie N3:

mohou být montovány dva další dálkové světlomety.

Pokud je vozidlo vybaveno čtyřmi zakrývatelnými dálkovými světlomety, je montáž přídavných dálkových světlometů přípustná pouze pro účely světelné signalizace za denního světla, představované jejich přerušovaným rozsvěcováním v krátkých časových intervalech (viz odstavec 5.12).

6.1.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.1.4.   Umístění

6.1.4.1.   Na šířku: žádné zvláštní požadavky.

6.1.4.2.   Na výšku: žádné zvláštní požadavky.

6.1.4.3.   Na délku: na předku vozidla a namontovány tak, aby vyzařované světlo neobtěžovalo řidiče ani přímo, ani nepřímo přes zpětná zrcátka nebo jiné odrážející plochy na vozidle.

6.1.5.   Geometrická viditelnost

Viditelnost svíticí plochy, včetně pásem, která se nejeví jako osvětlená v uvažovaném směru pozorování, musí být zajištěna uvnitř rozbíhajícího se prostoru ohraničeného přímkami vycházejícími od obrysu svíticí plochy a svírajícími se vztažnou osou světlometu úhel nejméně 5°. Výchozím bodem úhlů geometrické viditelnosti je obvod průmětu svíticí plochy na příčnou rovinu tečnou k nejpřednější části rozptylového skla světlometu.

6.1.6.   Orientace

Směrem dopředu.

Nejvýše jeden z dálkových světlometů na každé straně vozidla se může stáčet a poskytovat osvětlení zatáčky.

6.1.7.   Elektrické zapojení

6.1.7.1.   Dálkové světlomety mohou být rozsvěcovány současně nebo ve dvojicích. Pokud jsou podle povolení v odstavci 6.1.2 pouze u vozidel kategorie N3 montovány dva další dálkové světlomety, nesmí být současně rozsvíceny více než dvě dvojice světlometů. Při přepínání z potkávacího světla na světlo dálkové se musí rozsvítit nejméně jedna dvojice dálkových světlometů. Při přepínání z dálkového světla na světlo potkávací musí zhasnout současně všechny dálkové světlomety.

6.1.7.2.   Potkávací světla mohou zůstat rozsvícena současně se světly dálkovými.

6.1.7.3.   Pokud jsou namontovány čtyři zakrývatelné světlomety, musí jejich odkrytí zabránit současné funkci jakýchkoli namontovaných přídavných dálkových světlometů, které jsou určeny pro vytváření světelného signálu za denního světla, představovaného jejich přerušovaným rozsvěcováním v krátkých časových intervalech (viz odstavec 5.12).

6.1.8.   Kontrolka

Kontrolka zapojení obvodu je povinná.

6.1.9.   Další požadavky

6.1.9.1.   Maximální svítivost souboru dálkových světlometů, které mohou být zapnuty současně, nesmí překročit 225 000 cd, což odpovídá vztažné hodnotě 75.

6.1.9.2.   Tato maximální svítivost se zjistí sečtením vztažných hodnot, které jsou na jednotlivých světlometech vyznačeny. Každému světlometu označenému „R“ nebo „CESTOVNÍ RUCH“ se přiřadí vztažná hodnota „10“.

6.2.   Potkávací světlomet

6.2.1.   Užití

Povinné na motorových vozidlech. Zakázané na přípojných vozidlech.

6.2.2.   Počet

Dva.

6.2.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.2.4.   Umístění

6.2.4.1.   Na šířku: bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvzdálenější od střední podélné roviny vozidla, nesmí být dále než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

Vnitřní okraje přivrácených ploch ve směru vztažných os musí být od sebe vzdáleny nejméně 600 mm. Toto se však nevztahuje na vozidla kategorií M1 a N1; u všech ostatních kategorií motorových vozidel, jejichž celková šířka je menší než 1 300 mm, může být tato vzdálenost snížena na 400 mm.

6.2.4.2.   Na výšku: nejméně 250 mm a nejvýše 1 200 mm nad vozovkou. U vozidel kategorie N3G (terénní vozidla) (8) může být maximální výška zvýšena až na 1 500 mm.

6.2.4.3.   Na délku: na předku vozidla; tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže vyzařované světlo neobtěžuje řidiče ani přímo, ani nepřímo přes zpětná zrcátka nebo jiné odrážející plochy na vozidle.

6.2.5.   Geometrická viditelnost

Je určena úhly α a ß uvedenými v odstavci 2.13:

α	=	15° nahoru a 10° dolů;
ß	=	45° ven a 10° dovnitř.

Jelikož fotometrické hodnoty požadované u potkávacích světlometů nepokrývají celé geometrické pole výhledu, požaduje se v tomto poli pro účely schválení typu minimální hodnota svítivosti 1 cd. Přítomnost předělů nebo jiných prvků zařízení v blízkosti světlometu nesmí vytvářet sekundární efekty, které by obtěžovaly ostatní uživatele vozovky.

6.2.6.   Orientace

Směrem dopředu.

6.2.6.1.   Svislá orientace

6.2.6.1.1.   Základní sklon rozhraní potkávacího světla, který se nastavuje u nenaloženého vozidla s jednou osobou na sedadle řidiče, musí být stanoven výrobcem vozidla s přesností na 0,1 % a musí být na každém vozidle vyznačen snadno čitelným a nesmazatelným způsobem v blízkosti některého světlometu nebo štítku výrobce značkou uvedenou v příloze 7.

Hodnota takto vyznačeného sklonu je definována v odstavci 6.2.6.1.2.

6.2.6.1.2.   V závislosti na montážní výšce dolního okraje přivrácené plochy ve směru vztažné osy potkávacího světlometu (h), vyjádřené v metrech a měřené u nenaloženého vozidla, musí zůstat svislý sklon rozhraní potkávacího světla při statických podmínkách podle přílohy 5 v dále uvedených mezích a základní sklon musí mít dále uvedené hodnoty:

h < 0,8 meze : od – 0,5 % do – 2,5 % základní nastavení : od – 1,0 % do – 1,5 %

0,8 ≤ h ≤ 1,0 meze : od – 0,5 % do – 2,5 % základní nastavení : od – 1,0 % do – 1,5 % nebo podle rozhodnutí výrobce vozidla meze : od – 1,0 % do – 3,0 % základní nastavení : od – 1,5 % do – 2,0 % Žádost o schválení typu vozidla musí v tomto případě obsahovat údaj, která z obou možností má být užita;

h > 1,0 meze : od – 1,0 % do – 3,0 % základní nastavení : od – 1,5 % do – 2,0 %

Tyto meze a hodnoty základního nastavení jsou shrnuty v níže uvedeném diagramu.

U vozidel kategorie N3G (terénní vozidla), u nichž je výška světlometů vyšší než 1 200 mm, jsou meze svislého sklonu rozhraní stanoveny od – 1,5 % do – 3,5 %.

Základní nastavení musí mít hodnotu od – 2 % do – 2,5 %.

6.2.6.2.   Korektor sklonu světlometů

6.2.6.2.1.   Je-li pro splnění požadavků odstavců 6.2.6.1.1 a 6.2.6.1.2 nezbytný korektor sklonu světlometů, musí toto zařízení působit samočinně.

6.2.6.2.2.   Zařízení, která jsou spojitě či nespojitě seřizována ručně, jsou přesto přípustná za předpokladu, že mají aretovanou polohu, v níž mohou být světlomety pomocí obvyklých seřizovacích šroubů nebo obdobných prostředků vráceny do počátečního sklonu stanoveného v odstavci 6.2.6.1.1.

Tato ručně ovládaná zařízení musí být ovladatelná ze sedadla řidiče.

Spojitě nastavitelná zařízení musí mít referenční značky udávající podmínky naložení, které vyžadují nastavení potkávacího světla.

Počet poloh zařízení, která nejsou nastavitelná spojitě, musí být takový, aby zajistil splnění rozsahu hodnot v rozsahu hodnot stanovených v odstavci 6.2.6.1.2 pro všechny podmínky naložení stanovené v příloze 5.

Také pro tato zařízení musí být v blízkosti ovládače zařízení jasně vyznačeny podmínky naložení podle přílohy 5, které vyžadují nastavení potkávacího světla.

6.2.6.2.3.   V případě poruchy korektoru podle odstavců 6.2.6.2.1 a 6.2.6.2.2 se potkávací světlo nesmí přesunout do polohy méně skloněné, než je jeho poloha v době poruchy.

6.2.6.3.   Postup měření

6.2.6.3.1.   Po nastavení základního skonu se svislý sklon potkávacího světla vyjádřený v procentech měří za statických podmínek při všech podmínkách naložení podle definice v příloze 5.

6.2.6.3.2.   Změna sklonu potkávacího světla jako funkce naložení musí být měřena zkušebním postupem stanoveným v příloze 6.

6.2.6.4.   Vodorovná orientace

Vodorovná orientace jednoho nebo obou potkávacích světlometů se může měnit tak, aby světlomet poskytoval osvětlení zatáčky, za předpokladu, že celé světlo nebo zlom světelného rozhraní neprotne dráhu těžiště vozidla ve vzdálenosti od předku vozidla, která je větší než stonásobek montážní výšky příslušného potkávacího světlometu.

6.2.7.   Elektrické zapojení

Přepínač pro přepnutí na potkávací světlomet musí vypnout současně všechny dálkové světlomety.

Potkávací světlomety mohou zůstat rozsvíceny současně s dálkovými světlomety.

U potkávacích světlometů podle předpisu č. 98 musejí výbojkové zdroje světla zůstat zapnuté, jsou-li v činnosti dálkové světlomety.

Rozsvícen může být jeden doplňkový zdroj světla umístěný uvnitř potkávacího světlometu nebo ve svítilně (s výjimkou dálkového světlometu), který je ve skupině nebo je sloučen s příslušným potkávacím světlometem a slouží k osvětlení zatáčky, a to za předpokladu, že vodorovný poloměr zatáčení dráhy těžiště vozidla je 500 m nebo menší. To může výrobce dokladovat výpočtem nebo jinými prostředky, které jsou přijatelné pro zkušebnu provádějící schvalování typu.

Potkávací světlomety mohou být rozsvěceny nebo zhasínány automaticky. Potkávací světlomety však musí být vždy možno rozsvítit a zhasnout ručně.

6.2.8.   Kontrolka

Kontrolka nepovinná.

V případě, kdy je celý proud světla nebo zlom světelného rozhraní přesouván pro účely vytvoření osvětlení zatáčky, je však povinná kontrolka činnosti; musí vyzařovat přerušované výstražné světlo, které se rozsvítí v případě poruchy přesouvání zlomu světelného rozhraní.

6.2.9.   Další požadavky

Požadavky odstavce 5.5.2 se nevztahují na potkávací světlomety.

Potkávací světlomety se zdrojem světla se skutečným světelným tokem přesahujícím 2 000 lm jsou přípustné pouze ve spojení s montáží zařízení pro čištění světlometů podle předpisu č. 45. (9) Dále platí, že z hlediska svislého sklonu se nepoužijí ustanovení odstavce 6.2.6.2.2 výše.

Pro osvětlení zatáčky lze využít pouze potkávací světlomety podle předpisů č. 98 nebo 112.

Je-li osvětlení zatáčky vytvářeno vodorovným přesunem celého proudu světla nebo zlomu světelného rozhraní, smí být aktivováno pouze tehdy, když se vozidlo pohybuje směrem dopředu; toto ustanovení se nepoužije, pokud je osvětlení zatáčky vytvářeno pro zatáčku doprava u pravostranného provozu (levé zatáčky u levostranného provozu).

6.3.   Přední mlhový světlomet

6.3.1.   Užití

Nepovinné na motorových vozidlech. Zakázané na přípojných vozidlech.

6.3.2.   Počet

Dva.

6.3.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.3.4.   Umístění:

6.3.4.1.   Na šířku: bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvzdálenější od střední podélné roviny vozidla, nesmí být dále než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

6.3.4.2.   Na výšku:

minimálně	:	nejméně 250 mm nad vozovkou,
maximálně	:	u vozidel kategorií M1 a N1 ne více než 800 mm nad vozovkou. U vozidel ostatních kategorií není maximální výška stanovena.

Žádný bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy však nesmí být výše než nejvyšší bod přivrácené plochy potkávacího světlometu ve směru vztažné osy.

6.3.4.3.   Na délku: na předku vozidla. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže vyzařované světlo neobtěžuje řidiče ani přímo, ani nepřímo přes zpětná zrcátka nebo jiné odrážející plochy na vozidle.

6.3.5.   Geometrická viditelnost

Je určena úhly α a ß uvedenými v odstavci 2.13:

α	=	5° nahoru a 5° dolů;
ß	=	45° ven a 10° dovnitř.

6.3.6.   Orientace

Směrem dopředu.

Přední mlhové světlomety nesmějí měnit svou orientaci v závislosti na úhlu rejdu řízení.

Musí směrovat vpřed, aniž by nevhodně oslňovaly nebo obtěžovaly řidiče přijíždějící v opačném směru nebo ostatní uživatele vozovky.

6.3.7.   Elektrické zapojení

Přední mlhové světlomety se musí dát rozsvěcovat a zhasínat nezávisle na dálkových a potkávacích světlometech nebo jakékoli jejich kombinaci.

6.3.8.   Kontrolka

Kontrolka zapojení obvodu je povinná. Nezávislé nepřerušované varovné světlo.

6.3.9.   Další požadavky

Žádné.

6.4.   Zpětný světlomet

6.4.1.   Užití

Povinné na motorových vozidlech a na přípojných vozidlech kategorií O2, O3 a O4. Nepovinné na přípojných vozidlech kategorie O1.

6.4.2.   Počet

6.4.2.1.   Na motorových vozidlech kategorie M1 a na všech ostatních vozidlech, jejichž délka nepřesahuje 6 000 mm, jeden světlomet povinně, druhý světlomet volitelně.

6.4.2.2.   Na všech vozidlech, jejichž délka přesahuje 6 000 mm, s výjimkou vozidel kategorie M1, dva světlomety povinně a dva světlomety volitelně.

6.4.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.4.4.   Umístění

6.4.4.1.	:	Na šířku	:	žádné zvláštní požadavky.
6.4.4.2.	:	Na výšku	:	nejméně 250 mm a nejvýše 1 200 mm nad vozovkou.
6.4.4.3.	:	Na délku	:	na zádi vozidla.

Pokud jsou montovány, musí však být dva volitelné světlomety podle odstavce 6.4.2.2 namontovány na straně nebo vzadu na vozidle podle požadavků odstavců 6.4.5 a 6.4.6.

6.4.5.   Geometrická viditelnost

Je určena úhly α a β uvedenými v odstavci 2.13:

α	=	15° nahoru a 5° dolů,
β	=	45° vpravo a 45° vlevo, je-li světlomet jen jeden, 45° ven a 30° dovnitř, jsou-li světlomety dva.

Vztažná osa dvou volitelných světlometů podle odstavce 6.4.2.2, pokud jsou namontovány na straně vozidla, musí být orientována vodorovně do strany se sklonem 10° ± 5° vůči střední podélné rovině vozidla.

6.4.6.   Orientace

Směrem dozadu

U dvou volitelně montovaných zařízení podle odstavce 6.4.2.2, pokud jsou tato montována na straně vozidla, se nepoužijí výše uvedené požadavky odstavce 6.4.5. Vztažná osa těchto zařízení však nesmí být vychýlena vodorovně směrem ven a dozadu o více než 15o vůči střední podélné rovině vozidla.

6.4.7.   Elektrické zapojení

6.4.7.1.   Zpětné světlomety se smějí rozsvítit jen tehdy, je-li zařazen zpětný převod a je-li zařízení ovládající spouštění nebo zastavení motoru v takové poloze, že je chod motoru možný. Nesmějí se rozsvítit nebo zůstat rozsvícené, není-li splněna jedna nebo druhá z výše uvedených podmínek.

6.4.7.2.   Elektrická zapojení dvou volitelných zpětných světlometů podle odstavce 6.4.2.2 navíc musí být taková, aby tyto světlomety nemohly být zapnuty, pokud nejsou zapnuty světlomety nebo svítilny podle odstavce 5.11.

Zapnutí zařízení namontovaných na straně vozidla je přípustné pro pomalé manévrování v pohybu směrem dopředu. Pro takové účely se zařízení musí aktivovat a deaktivovat manuálně zvláštním spínačem a zařízení může zůstat rozsvícené i v případě, kdy je vyřazen zpětný převod. Pokud však rychlost vozidla směrem vpřed překročí 10 km/h, musí se zařízení automaticky vypnout a musí zůstat vypnuté do okamžiku jeho úmyslného nového zapnutí.

6.4.8.   Kontrolka

Kontrolka je nepovinná.

6.4.9.   Další požadavky

Žádné.

6.5.   Směrová svítilna

6.5.1.   Užití (viz obrázek níže)

Povinné. Typy směrových svítilen jsou rozděleny do kategorií (1, 1a, 1b, 2a, 2b, 5 a 6), jejichž soustava tvoří na vozidle uspořádání (A a B).

Uspořádání A se vztahuje na všechna motorová vozidla.

Uspořádání B se vztahuje pouze na přípojná vozidla.

6.5.2.   Počet

Dle způsobu uspořádání.

6.5.3.   Uspořádání (viz obrázek níže)

A:   dvě přední směrové svítilny následujících kategorií:

1 nebo 1a nebo 1b, pokud je vzdálenost mezi okrajem přivrácené plochy ve směru vztažné osy této svítilny a okrajem přivrácené plochy ve směru vztažné osy potkávacího světlometu a/nebo případného předního mlhového světlometu nejméně 40 mm;

1a nebo 1b, pokud je vzdálenost mezi okrajem přivrácené plochy ve směru vztažné osy této svítilny a okrajem přivrácené plochy ve směru vztažné osy potkávacího světlometu a/nebo případného předního mlhového světlometu větší než 20 mm a menší než 40 mm;

1b, pokud je vzdálenost mezi okrajem přivrácené plochy ve směru vztažné osy této svítilny a okrajem přivrácené plochy ve směru vztažné osy potkávacího světlometu a/nebo případného předního mlhového světlometu menší nebo rovna 20 mm;

dvě zadní směrové svítilny (kategorie 2a nebo 2b);

dvě volitelné svítilny (kategorie 2a nebo 2b) na všech vozidlech kategorií M2, M3, N2, N3;

dvě boční směrové svítilny kategorií 5 nebo 6 (minimální požadavky):   5 pro všechna vozidla kategorie M1; pro vozidla kategorií N1, M2 a M3, jejichž délka nepřesahuje 6 metrů.   6 pro všechna vozidla kategorií N2 a N3: pro vozidla kategorií N1, M2 a M3, jejichž délka přesahuje 6 metrů.

Ve všech případech je přípustné nahradit boční směrové svítilny kategorie 5 bočními směrovými svítilnami kategorie 6.

Jsou-li montovány svítilny, které sdružují funkci předních směrových svítilen (kategorie 1, 1a, 1b) a bočních směrových svítilen (kategorie 5 a 6), mohou být ke splnění požadavků viditelnosti podle odstavce 6.5.5 montovány dvě doplňkové boční směrové svítilny (kategorie 5 nebo 6).

B:   dvě zadní směrové svítilny (kategorie 2a nebo 2b);

dvě volitelné svítilny (kategorie 2a nebo 2b) na všech vozidlech kategorií O2, O3 a O4.

6.5.4.   Umístění

6.5.4.1.   Na šířku: okraj přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvzdálenější od střední podélné roviny vozidla, nesmí být dále než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla. Tato podmínka se nevztahuje na volitelné zadní směrové svítilny.

Vnitřní okraje přivrácených ploch ve směru vztažných os musí být od sebe vzdáleny nejméně 600 mm.

Tato vzdálenost může být zmenšena na 400 mm, je-li celková šířka vozidla menší než 1 300 mm.

6.5.4.2.   Na výšku: nad vozovkou.

6.5.4.2.1.   Výška plochy výstupu světla bočních směrových svítilen kategorií 5 nebo 6 nesmí být:

menší než	:	350 mm pro vozidla kategorií M1 a N1 a 500 mm pro vozidla všech ostatních kategorií, oboje měřeno od nejnižšího bodu;
větší než	:	1 500 mm, měřeno od nejvyššího bodu.

6.5.4.2.2.   Směrové svítilny kategorií 1, 1a, 1b, 2a a 2b nesmějí být při měření podle odstavce 5.8. umístěny níže než 350 mm ani výše než 1 500 mm.

6.5.4.2.3.   Nedovoluje-li konstrukce vozidla při měření podle výše uvedených údajů dodržení těchto horních mezí a nejsou-li namontovány volitelné směrové svítilny, mohou být meze zvýšeny na 2 300 mm pro boční směrové svítilny kategorií 5 a 6 a na 2 100 mm pro směrové svítilny kategorií 1, 1a, 1b, 2a a 2b.

6.5.4.2.4.   Jsou-li namontovány volitelné směrové svítilny, musí být umístěny ve výšce odpovídající příslušným požadavkům odstavce 6.5.4.1, souměrně a podle tvaru karoserie v co největší svislé vzdálenosti, avšak nejméně 600 mm, nad povinnými svítilnami.

6.5.4.3.   Na délku (viz obrázek níže)

Vzdálenost mezi plochou výstupu světla boční směrové svítilny (kategorie 5 a 6) a příčnou rovinou, která vyznačuje přední okraj celkové délky vozidla, nesmí překročit 1 800 mm. U vozidel kategorií M1 a N1 a u vozidel všech ostatních kategorií, pokud konstrukce vozidla neumožňuje dodržet minimální úhly viditelnosti, však může být tato vzdálenost zvětšena až na 2 500 mm.

6.5.5.   Geometrická viditelnost

6.5.5.1.   Vodorovné úhly: (viz následující obrázek)

Svislé úhly: 15° nad a pod vodorovnou rovinu pro směrové svítilny kategorií 1, 1a, 1b, 2a, 2b a 5. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, jsou-li svítilny namontovány níže než 750 mm nad vozovkou; 30° nad a 5° pod vodorovnou rovinu pro směrové svítilny kategorie 6. Svislý úhel nad vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, jsou-li volitelné svítilny namontovány nejméně 2 100 mm nad vozovkou.

Obrázek (viz odstavec 6.5)

6.5.5.2.   nebo podle rozhodnutí výrobce pro vozidla kategorií M1 a N1  (10):

Přední a zadní směrové svítilny i boční obrysové svítilny:

Vodorovné úhly viz následující obrázek:

Svislé úhly: 15° nad vodorovnou rovinu a 15° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, jsou-li svítilny namontovány níže než 750 mm nad vozovkou.

Aby byla svítilna považována za viditelnou, musí být zajištěn nezacloněný výhled na přivrácenou plochu o rozměru nejméně 12,5 cm2, výjimku tvoří boční směrové svítilny kategorie 5 a 6. Vylučuje se činná plocha jakékoli odrazky, která nevyzařuje světlo.

6.5.6.   Orientace

Dle případných specifikací výrobce pro montáž.

6.5.7.   Elektrické zapojení

Směrové svítilny musí být zapínány nezávisle na ostatních světlometech nebo svítilnách. Všechny směrové svítilny na téže straně vozidla se musí zapínat a vypínat týmž ovládacím zařízením a musí svítit přerušovaně ve shodné fázi.

U vozidel kategorií M1 a N1 kratších než 6 m a s uspořádáním vyhovujícím odstavci 6.5.5.2 výše musejí případné namontované oranžové boční obrysové svítilny také svítit přerušovaným světlem stejnou frekvencí (a ve shodné fázi) jako směrové svítilny.

6.5.8.   Kontrolka

Povinná je kontrolka činnosti předních a zadních směrových svítilen. Může být optická nebo akustická nebo obojí. Je-li optická, musí svítit přerušovaným světlem, které musí při poruše kterékoli přední nebo zadní směrové svítilny zůstat zhasnuté, zůstat rozsvícené bez přerušování, nebo výrazně změnit frekvenci přerušování. Je-li kontrolka výlučně akustická, musí být zřetelně slyšitelná a musí nejméně při poruše kterékoli přední nebo zadní směrové svítilny získat výraznou změnu ve frekvenci.

Je-li motorové vozidlo uzpůsobeno pro tažení přípojného vozidla, musí mít zvláštní kontrolku činnosti směrových svítilen přípojného vozidla, pokud kontrolka tažného vozidla neumožní odhalit poruchu kterékoli ze směrových svítilen takto vytvořené soupravy vozidel.

Pro volitelný pár směrových svítilen na přípojných vozidlech není kontrolka činnosti povinná.

6.5.9.   Další požadavky

Světlo musí být přerušované s frekvencí 90 ± 30 period za minutu.

Po uvedení spínače světelného signálu v činnost musí nejdéle do jedné sekundy následovat rozsvícení světla a nejdéle do jedné a půl sekundy první zhasnutí světla. Je-li motorové vozidlo uzpůsoben pro tažení přípojného vozidla, musí se ovládacím zařízením směrových svítilen na tažném vozidle uvést v činnost i směrové svítilny přípojného vozidla. V případě selhání některé ze směrových svítilen, s výjimkou krátkého spojení, musí ostatní směrové svítilny dále vyzařovat přerušované světlo, přičemž frekvence přerušování může být za těchto podmínek odlišná od předepsané frekvence.

6.6.   Výstražný signál

6.6.1.   Užití

Povinné.

Signál se dává současnou funkcí směrových svítilen podle požadavků odstavce 6.5 výše.

6.6.2.   Počet

Jako v odstavci 6.5.2.

6.6.3.   Uspořádání

Jako v odstavci 6.5.3.

6.6.4.   Umístění

6.6.4.1.   Šířka

Jako v odstavci 6.5.4.1.

6.6.4.2.   Výška

Jako v odstavci 6.5.4.2.

6.6.4.3.   Délka

Jako v odstavci 6.5.4.3.

6.6.5.   Geometrická viditelnost

Jako v odstavci 6.5.5.

6.6.6.   Orientace

Jako v odstavci 6.5.6.

6.6.7.   Elektrické zapojení

Signál musí být ovládán samostatným spínačem, který umožní, aby všechny směrové svítilny svítily přerušovaně ve shodné fázi.

U vozidel kategorií M1 a N1 kratších než 6 m a s uspořádáním vyhovujícím odstavci 6.5.5.2 výše musejí případné namontované oranžové boční obrysové svítilny také svítit přerušovaným světlem stejnou frekvencí (a ve shodné fázi) jako směrové svítilny.

6.6.8.   Kontrolka

Kontrolka zapojení obvodu je povinná. Přerušované výstražné světlo, které může být v činnosti v součinnosti s kontrolkou (kontrolkami) dle odstavce 6.5.8.

6.6.9.   Další požadavky

Shodné s požadavky v odstavci 6.5.9. Je-li motorové vozidlo uzpůsobeno pro tažení přípojného vozidla, musí se ovládacím zařízením výstražného světelného signálu dát uvést v činnost též směrové svítilny na přípojném vozidle. Výstražný signál musí zůstat schopný činnosti, i když zařízení pro spouštění nebo zastavení motoru je v poloze, kdy je chod motoru nemožný.

6.7.   Brzdová svítilna

6.7.1.   Užití

Zařízení kategorií S1 nebo S2	:	povinná na vozidlech všech kategorií.
Zařízení kategorie S3	:	povinná na vozidlech kategorií M1 a N1, s výjimkou podvozků s kabinou a těch vozidel kategorie N1, která mají otevřený prostor pro náklad; nepovinná na ostatních kategoriích vozidel.

6.7.2.   Počet

Dvě zařízení kategorií S1 nebo S2 a jedno zařízení kategorie S3 na vozidlech všech kategorií.

6.7.2.1.   Pokud není namontováno zařízení kategorie S3, je možno na vozidlech kategorií M2, M3, N2, N3, O2, O3 a O4 namontovat dvě volitelná zařízení kategorie S1 nebo S2.

6.7.2.2.   Jedině tehdy, když střední podélná rovina vozidla neprochází pevným panelem karoserie, ale odděluje jednu nebo dvě pohyblivé části vozidla (např. dveře) tak, že chybí dostatek prostoru k montáži jediného zařízení kategorie S3 ve střední podélné rovině na takových pohyblivých částech, je možno montovat buď:

a)	dvě zařízení kategorie S3 typu „D“ nebo

b)	jedno zařízení kategorie S3 posunuté vlevo nebo vpravo od střední podélné roviny.

6.7.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.7.4.   Umístění

6.7.4.1.   Na šířku:

U vozidel kategorií M1 a N1: u zařízení kategorie S1 nebo S2 tak, aby nejvzdálenější bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy od střední podélné roviny vozidla nebyl více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla;

Pro vzdálenost mezi vnitřními okraji přivrácených ploch ve směru vztažných os není stanoven žádný zvláštní požadavek.

U všech ostatních kategorií vozidel: u zařízení kategorie S1 nebo S2 nesmí být vzdálenost mezi vnitřními okraji přivrácených ploch ve směru vztažných os menší než 600 mm. Tuto vzdálenost lze zmenšit na 400 mm, pokud je celková šířka vozidla menší než 1 300 mm.

Zařízení kategorie S3: vztažný střed musí být umístěn na střední podélné rovině vozidla. V případě, kdy jsou podle odstavce 6.7.2 montována dvě zařízení kategorie S3, musí být umístěna po jednom co nejblíže střední podélné rovině na jejích obou stranách.

Tam, kde je podle odstavce 6.7.2 přípustné vysunutí jediné svítilny kategorie S3 mimo střední podélnou rovinu, nesmí při tomto vysunutí překročit vzdálenost vztažného středu svítilny od střední podélné roviny hodnotu 150 mm.

6.7.4.2.   Na výšku:

6.7.4.2.1.   Zařízení kategorií S1 nebo S2: nejméně 350 mm a nejvýše 1 500 mm nad vozovkou (maximálně 2 100 mm, nedovoluje-li tvar karoserie dodržet výšku 1 500 mm a nejsou-li namontovány volitelné brzdové svítilny). Pokud jsou volitelné brzdové svítilny namontovány, musí být namontovány ve výšce slučitelné s požadavky na umístění na šířku a na souměrnost svítilen a podle tvaru karoserie v co největší svislé vzdálenosti, nejméně však 600 mm nad povinnými brzdovými svítilnami.

6.7.4.2.2.   U zařízení kategorie S3 nesmí vodorovná rovina tečná ke spodnímu okraji přivrácené plochy:

a)	být více než 150 mm pod vodorovnou rovinou tečnou ke spodnímu okraji činného povrchu skla nebo zasklení zadního okna, ani

b)	být níže než 850 mm nad vozovkou.

Vodorovná rovina tečná ke spodnímu okraji přivrácené plochy zařízení kategorie S3 však musí procházet nad vodorovnou rovinou tečnou k hornímu okraji přivrácené plochy zařízení kategorií S1 nebo S2.

6.7.4.3.   Na délku:

Zařízení kategorií S1 nebo S2	:	na zádi vozidla.
Zařízení kategorie S3	:	žádné zvláštní požadavky.

6.7.5.   Geometrická viditelnost

Vodorovný úhel	:	zařízení kategorií S1 nebo S2: 45° vlevo a 45° vpravo vůči podélné ose vozidla; zařízení kategorie S3: 10° vlevo a 10° vpravo vůči podélné ose vozidla;
Svislý úhel	:	zařízení kategorií S1 nebo S2: 15° nad vodorovnou rovinu a 15° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, je-li svítilna namontována níže než 750 mm nad vozovkou. Svislý úhel nad vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, jsou-li volitelné svítilny namontovány nejméně 2 100 mm nad vozovkou; zařízení kategorie S3: 10° nad vodorovnou rovinu a 5° pod ni.

6.7.6.   Orientace

Směrem dozadu.

6.7.7.   Elektrické zapojení

6.7.7.1.   Všechny brzdové svítilny se musí současně rozsvítit, jakmile brzdový systém vytvoří příslušný signál podle definice v předpisech č. 13 a 13-H.

6.7.7.2.   Brzdové svítilny nemusí svítit, pokud je zařízení pro spouštění nebo vypínání motoru v poloze, která motoru neumožňuje provoz.

6.7.8.   Kontrolka

Kontrolka je nepovinná. Je-li namontována, musí dávat nepřerušované signální světlo, které se rozsvítí v případě selhání některé brzdové svítilny.

6.7.9.   Další požadavky

6.7.9.1.   Zařízení kategorie S3 nesmí být sloučeno s jakoukoli jinou svítilnou.

6.7.9.2.   Zařízení kategorie S3 může být montováno vně vozidla nebo ve vozidle.

6.7.9.2.1.   V případě, že je montováno ve vozidle:

vyzařované světlo nesmí obtěžovat řidiče ani přímo, ani nepřímo přes zpětná zrcátka nebo jiné odrážející plochy na vozidle (např. zadní okno).

6.8.   Svítilna zadní registrační tabulky

6.8.1.   Užití

Povinné.

6.8.2.   Počet

Takový, aby zařízení osvětlovalo místo pro registrační tabulku.

6.8.3.   Uspořádání

Takový, aby zařízení osvětlovalo místo pro registrační tabulku.

6.8.4.   Umístění

6.8.4.1.	:	Na šířku	:	takové, aby zařízení osvětlovalo místo pro registrační tabulku.
6.8.4.2.	:	Na výšku	:	takové, aby zařízení osvětlovalo místo pro registrační tabulku.
6.8.4.3.	:	Na délku	:	takové, aby zařízení osvětlovalo místo pro registrační tabulku.

6.8.5.   Geometrická viditelnost

Taková, aby zařízení osvětlovalo místo pro registrační tabulku.

6.8.6.   Orientace

Taková, aby zařízení osvětlovalo místo pro registrační tabulku.

6.8.7.   Elektrické zapojení

Dle odstavce 5.11.

6.8.8.   Kontrolka

Kontrolka je nepovinná. Existuje-li, musí být její funkce zajištěna stejnou kontrolkou předepsanou pro přední a zadní obrysové svítilny.

6.8.9.   Další požadavky

Je-li svítilna zadní registrační tabulky sdružena se zadní obrysovou svítilnou nebo sloučena s brzdovou svítilnou nebo se zadní mlhovou svítilnou, mohou se fotometrické vlastnosti svítilny zadní registrační tabulky měnit při rozsvícení brzdové svítilny nebo zadní mlhové svítilny.

6.9.   Přední obrysová svítilna

6.9.1.   Užití

Povinné pro všechna motorová vozidla.

Povinné pro přípojná vozidla širší než 1 600 mm.

Nepovinné pro přípojná vozidla s šířkou nepřekračující 1 600 mm.

6.9.2.   Počet

Dvě.

6.9.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.9.4.   Umístění

6.9.4.1.   Na šířku: bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvzdálenější od střední podélné roviny vozidla, nesmí být dále než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

U přípojného vozidla nesmí být bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvzdálenější od střední podélné roviny, dále než 150 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

Vzdálenost mezi vnitřními okraji obou přivrácených ploch ve směru vztažných os:

u vozidel kategorií M1 a N1: žádné zvláštní požadavky;

u všech ostatních kategorií vozidel: nesmí být menší než 600 mm. Tato vzdálenost může být zmenšena na 400 mm, je-li celková šířka vozidla menší než 1 300 mm.

6.9.4.2.   Na výšku: nejméně 350 mm a nejvýše 1 500 mm nad vozovkou (maximálně 2 100 mm u vozidel kategorie O1 a O2 nebo u vozidel ostatních kategorií, nedovoluje-li tvar karoserie dodržet výšku 1 500 mm).

6.9.4.3.   Na délku: žádné zvláštní požadavky.

6.9.4.4.   Je-li přední obrysová svítilna sloučena s jiným světlometem nebo svítilnou, je třeba použít pro ověření souladu s požadavky na umístění (odstavce 6.9.4.1 až 6.9.4.3) přivrácenou plochu tohoto jiného světlometu nebo svítilny ve směru vztažné osy.

6.9.5.   Geometrická viditelnost

6.9.5.1.   Vodorovný úhel obou předních obrysových svítilen:

45° dovnitř a 80° ven.

U přípojných vozidel může být úhel směrem dovnitř zmenšen na 5°.

Svislý úhel:

15° nad vodorovnou rovinu a 15° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu však může být zmenšen až na 5°, je-li svítilna namontována níže než 750 mm nad vozovkou.

6.9.5.2.   U vozidel kategorií M1 a N1 jako alternativa k odstavci 6.9.5.1 na základě rozhodnutí výrobce nebo jeho řádně pověřeného zástupce a pouze tehdy, je-li na vozidle namontována přední boční obrysová svítilna:

Vodorovný úhel: 45° směrem ven a 45° směrem dovnitř.

Svislý úhel: 15° nad vodorovnou rovinu a 15° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen až na 5°, je-li svítilna namontována níže než 750 mm nad vozovkou.

Aby byla svítilna považována za viditelnou, musí být zajištěn nezacloněný výhled na přivrácenou plochu o rozměru nejméně 12,5 cm2. Vylučuje se činná plocha jakékoli odrazky, která nevyzařuje světlo.

6.9.6.   Orientace

Směrem dopředu.

6.9.7.   Elektrické zapojení

Dle odstavce 5.11.

6.9.8.   Kontrolka

Kontrolka zapojení obvodu je povinná. Tato kontrolka nesmí svítit přerušovaně a nevyžaduje se, dá-li se osvětlení přístrojové desky zapnout jen současně s předními obrysovými svítilnami.

6.9.9.   Další požadavky

Pokud je uvnitř přední obrysové svítilny instalován jeden nebo více infračervených generátorů, může (mohou) být aktivován(y) pouze tehdy, pokud je zapnut světlomet na stejné straně vozidla a vozidlo se pohybuje směrem vpřed. V případě selhání přední obrysové svítilny nebo světlometu na stejné straně, infračervený/é generátor/y se samočinně vypne/vypnou.

6.10.   Zadní obrysová svítilna

6.10.1.   Užití

Povinné.

6.10.2.   Počet

Dvě.

6.10.2.1.   Pokud nejsou namontovány doplňkové obrysové svítilny, je možno na všech vozidlech kategorií M2, M3, N2, N3, O2, O3 a O4 namontovat dvě volitelné obrysové svítilny.

6.10.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.10.4.   Umístění

6.10.4.1.   Na šířku: bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, nesmí být vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla. Tato podmínka se nevztahuje na volitelné zadní obrysové svítilny.

Vzdálenost mezi vnitřními okraji obou přivrácených ploch ve směru vztažných os:

u vozidel kategorií M1 a N1: žádné zvláštní požadavky;

u všech ostatních kategorií vozidel: nesmí být menší než 600 mm. Tato vzdálenost může být zmenšena na 400 mm, je-li celková šířka vozidla menší než 1 300 mm.

6.10.4.2.   Na výšku: nejméně 350 mm a nejvýše 1 500 mm nad vozovkou (maximálně 2 100 mm, nedovoluje-li tvar karoserie dodržet výšku 1 500 mm a nejsou-li namontovány volitelné obrysové svítilny). Pokud jsou volitelné obrysové svítilny namontovány, musí být namontovány ve výšce slučitelné s platnými požadavky odstavce 6.10.4.1, požadavky na souměrnost svítilen a podle tvaru karoserie v co největší svislé vzdálenosti, nejméně však 600 mm nad povinnými brzdovými svítilnami.

6.10.4.3.   Na délku: na zádi vozidla.

6.10.5.   Geometrická viditelnost

6.10.5.1.   Vodorovný úhel: 45° dovnitř a 80° ven.

Svislý úhel: 15° nad vodorovnou rovinu a 15° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, jsou-li svítilny namontovány níže než 750 mm nad vozovkou. Svislý úhel nad vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, jsou-li volitelné svítilny namontovány nejméně 2 100 mm nad vozovkou.

6.10.5.2.   U vozidel kategorií M1 a N1 jako alternativa k odstavci 6.10.5.1 na základě rozhodnutí výrobce nebo jeho řádně pověřeného zástupce a pouze tehdy, je-li na vozidle namontována zadní boční obrysová svítilna:

Vodorovný úhel: 45° směrem ven a 45° směrem dovnitř.

Svislý úhel: 15° nad vodorovnou rovinu a 15° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen až na 5°, je-li svítilna namontována níže než 750 mm nad vozovkou.

Aby byla svítilna považována za viditelnou, musí být zajištěn nezacloněný výhled na přivrácenou plochu o rozměru nejméně 12,5 cm2. Vylučuje se činná plocha jakékoli odrazky, která nevyzařuje světlo.

6.10.6.   Orientace

Směrem dozadu.

6.10.7.   Elektrické zapojení

Dle odstavce 5.11.

6.10.8.   Kontrolka

Kontrolka zapojení obvodu je povinná. Musí být sdružená s kontrolkou předních obrysových svítilen.

6.10.9.   Další požadavky

Žádné.

6.11.   Zadní mlhová svítilna

6.11.1.   Užití

Povinné.

6.11.2.   Počet

Jedna nebo dvě.

6.11.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.11.4.   Umístění

6.11.4.1.   Na šířku: pokud je namontována pouze jedna zadní mlhová svítilna, musí být vzhledem ke střední podélné rovině vozidla umístěna na opačné straně, než je předepsaný provoz v zemi registrace; vztažný střed může být také umístěn na střední podélné rovině vozidla.

6.11.4.2.   Na výšku: nejméně 250 mm a nejvýše 1 000 mm nad vozovkou. U vozidel kategorie N3G (terénní vozidla) může být maximální výška zvýšena až na 1 200 mm.

6.11.4.3.   Na délku: na zádi vozidla.

6.11.5.   Geometrická viditelnost

Je určena úhly α a ß uvedenými v odstavci 2.13:

α	=	5° nahoru a 5° dolů;
ß	=	25° vpravo a 25° vlevo.

6.11.6.   Orientace

Směrem dozadu.

6.11.7.   Elektrické zapojení

Zapojení musí být takové, aby:

6.11.7.1.   zadní mlhová svítilna (svítilny) nemohla (nemohly) být zapnuta (zapnuty), nejsou-li rovněž zapnuty dálkové světlomety, potkávací světlomety nebo přední mlhové svítilny;

6.11.7.2.   bylo možno zadní mlhovou svítilnu (svítilny) vypnout nezávisle na jakýchkoli jiných světlometech nebo svítilnách;

6.11.7.3.   platila jedna z následujících možností:

6.11.7.3.1.   zadní mlhová svítilna/svítilny může/mohou svítit do doby, než jsou vypnuty obrysové svítilny, a poté musí zůstat zadní mlhová svítilna/svítilny vypnutá/vypnuté, dokud není/nejsou znovu úmyslně zapnuta/zapnuty;

6.11.7.3.2.   vedle povinné kontrolky (odstavec 6.11.8) musí být dáno upozornění, přinejmenším akustické, kdykoli je spínač zadní mlhové svítilny v zapnuté poloze a dojde k vypnutí zapalování nebo je vyjmut klíček spouštění motoru a jsou otevřeny dveře řidiče, ať již jsou svítilny podle odstavce 6.11.7.1 zapnuty, nebo vypnuty;

6.11.7.4.   s výjimkou ustanovení odstavců 6.11.7.1 a 6.11.7.3 nesmí být funkce zadní mlhové svítilny/svítilen ovlivněna zapínáním a vypínáním jakýchkoli jiných světlometů nebo svítilen.

6.11.8.   Kontrolka

Kontrolka zapojení obvodu je povinná. Nezávislé nepřerušované varovné světlo.

6.11.9.   Další požadavky

Vzdálenost zadní mlhové svítilny od každé z brzdových svítilen musí být ve všech případech větší než 100 mm.

6.12.   Parkovací svítilna

6.12.1.   Užití

Na motorových vozidlech o délce nepřesahující 6 m a šířce nepřesahující 2 m nepovinné.

Na všech ostatních vozidlech zakázané.

6.12.2.   Počet

Dle způsobu uspořádání.

6.12.3.   Uspořádání

Buď dvě svítilny vpředu a dvě svítilny vzadu, nebo po jedné svítilně na každé straně.

6.12.4.   Umístění

6.12.4.1.   Na šířku: bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, nesmí být vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

Kromě toho, jsou-li svítilny dvě, musí být umístěny po stranách vozidla.

6.12.4.2.   Na výšku:

U vozidel kategorií M1 a N1: žádné zvláštní požadavky.

U všech ostatních kategorií vozidel: nejméně 350 mm a nejvýše 1 500 mm nad vozovkou (maximálně 2 100 mm, nedovoluje-li tvar karoserie dodržet výšku 1 500 mm).

6.12.4.3.   Na délku: žádné zvláštní požadavky.

6.12.5.   Geometrická viditelnost

Vodorovný úhel: 45° ven, dopředu a dozadu.

Svislý úhel: 15° nad vodorovnou rovinu a 15° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu však může být zmenšen na 5°, je-li svítilna umístěna níže než 750 mm nad vozovkou.

6.12.6.   Orientace

Taková, aby svítilny vyhovovaly požadavkům na viditelnost dopředu i dozadu.

6.12.7.   Elektrické zapojení

Musí dovolit zapínání parkovací svítilny (svítilen) na téže straně vozidla nezávisle na kterýchkoli jiných světlometech nebo svítilnách.

Parkovací svítilna (svítilny) a případně přední a zadní obrysové svítilny podle odstavce 6.12.9 níže musí být schopny funkce, i když je zařízení pro spouštění motoru v poloze, která neumožňuje činnost motoru. Zařízení, která samočinně vypínají tyto svítilny v závislosti na čase, jsou zakázána.

6.12.8.   Kontrolka

Kontrolka zapojení obvodu je nepovinná. Pokud existuje, nesmí ji být možno zaměnit s kontrolkou předních a zadních obrysových svítilen.

6.12.9.   Další požadavky

Funkce této svítilny může být též zajištěna současným zapnutím předních a zadních obrysových svítilen na téže straně vozidla.

6.13.   Doplňková obrysová svítilna

6.13.1.   Užití

Povinné na vozidlech o šířce přesahující 2,10 m. Nepovinné na vozidlech o šířce od 1,80 m do 2,10 m. Na podvozcích s kabinou jsou zadní doplňkové obrysové svítilny nepovinné.

6.13.2.   Počet

Dvě viditelné zepředu a dvě viditelné zezadu.

6.13.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.13.4.   Umístění

6.13.4.1.   Na šířku:

Vpředu a vzadu: co možno nejblíže k nejvzdálenějšímu vnějšímu okraji vozidla. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, není vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

6.13.4.2.   Na výšku:

Vpředu: motorová vozidla – vodorovná rovina tečná k hornímu okraji přivrácené plochy zařízení ve směru vztažné osy nesmí být níže, než je vodorovná rovina tečná k hornímu okraji průhledné zóny čelního skla.

Přípojná vozidla a návěsy – v nejvyšší výšce slučitelné s požadavky na šířku, konstrukci vozidla a s provozními požadavky vozidla a požadavky na souměrnost svítilen.

Vzadu: v nejvyšší výšce slučitelné s požadavky na šířku, konstrukci vozidla a s provozními požadavky vozidla a s požadavky na souměrnost svítilen.

6.13.4.3.   Na délku: žádné zvláštní požadavky.

6.13.5.   Geometrická viditelnost

Vodorovný úhel: 80° směrem ven.

Svislý úhel: 5° nad vodorovnou rovinu a 20° pod ni.

6.13.6.   Orientace

Taková, aby svítilny vyhovovaly požadavkům na viditelnost dopředu i dozadu.

6.13.7.   Elektrické zapojení

Dle odstavce 5.11.

6.13.8.   Kontrolka

Kontrolka je nepovinná. Pokud existuje, musí být její funkce zajišťována kontrolkou pro přední a zadní obrysové svítilny.

6.13.9.   Další požadavky

Za předpokladu splnění všech ostatních podmínek mohou být svítilna viditelná zepředu a svítilna viditelná zezadu na téže straně vozidla sdruženy do jediného zařízení.

Poloha doplňkové obrysové svítilny musí být vůči příslušné obrysové svítilně taková, aby vzdálenost mezi průměty vzájemně nejbližších bodů přivrácených ploch obou posuzovaných svítilen ve směru jejich vztažných os na příčnou svislou rovinu nebyla menší než 200 mm.

6.14.   Zadní odrazka jiná než trojúhelníková

6.14.1.   Užití

Povinné na motorových vozidlech.

Nepovinné na přípojných vozidlech za předpokladu, že jsou ve skupině s jiným zařízením pro zadní světelnou signalizaci.

6.14.2.   Počet

Dvě, jejich parametry musí vyhovovat požadavkům pro třídu IA nebo IB odrazek dle předpisu č. 3. Další odrazná zařízení a materiály (včetně dvou odrazek neodpovídajících odstavci 6.14.4 níže) jsou přípustné za předpokladu, že neznehodnocují účinnost povinných zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci.

6.14.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.14.4.   Umístění

6.14.4.1.   Na šířku: bod činné plochy odrazky, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, nesmí být vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

Vzdálenost mezi vnitřními okraji obou přivrácených ploch ve směru vztažných os:

U vozidel kategorií M1 a N1: žádné zvláštní požadavky;

U všech ostatních kategorií vozidel: nesmí být menší než 600 mm.

Tato vzdálenost může být zmenšena na 400 mm, je-li celková šířka vozidla menší než 1 300 mm.

6.14.4.2.   Na výšku: nejméně 250 mm a nejvýše 900 mm nad vozovkou (maximálně 1 500 mm, nedovoluje-li tvar karoserie dodržet výšku 900 mm).

6.14.4.3.   Na délku: na zádi vozidla.

6.14.5.   Geometrická viditelnost

Vodorovný úhel: 30° dovnitř a 30° ven.

Svislý úhel: 10° nad vodorovnou rovinu a 10° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, je-li odrazka namontována níže než 750 mm nad vozovkou.

6.14.6.   Orientace

Směrem dozadu.

6.14.7.   Další požadavky

Činná plocha odrazky může mít části společné s přivrácenou plochou jakékoli jiné zadní svítilny.

6.15.   Zadní odrazka trojúhelníková

6.15.1.   Užití

Povinné na přípojných vozidlech.

Zakázané na motorových vozidlech.

6.15.2.   Počet

Dvě, jejich parametry musí vyhovovat požadavkům pro třídu IIIA nebo IIIB odrazek dle předpisu č. 3. Další odrazná zařízení a materiály (včetně dvou odrazek neodpovídajících odstavci 6.15.4 níže) jsou přípustné za předpokladu, že neznehodnocují účinnost povinných zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci.

6.15.3.   Uspořádání

Vrchol trojúhelníku musí směřovat vzhůru.

6.15.4.   Umístění

6.15.4.1.   Na šířku: bod činné plochy odrazky, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, nesmí být vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

Vzdálenost mezi vnitřními okraji odrazek nesmí být menší než 600 mm. Tato vzdálenost může být zmenšena na 400 mm, je-li celková šířka vozidla menší než 1 300 mm.

6.15.4.2.   Na výšku: nejméně 250 mm a nejvýše 900 mm nad vozovkou (maximálně 1 500 mm, nedovoluje-li tvar karoserie dodržet výšku 900 mm).

6.15.4.3.   Na délku: na zádi vozidla.

6.15.5.   Geometrická viditelnost

Vodorovný úhel: 30° dovnitř a 30° ven.

Svislý úhel: 15° nad vodorovnou rovinu a 15° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, je-li odrazka namontována níže než 750 mm nad vozovkou.

6.15.6.   Orientace

Směrem dozadu.

6.15.7.   Další požadavky

Činná plocha odrazky může mít části společné s přivrácenou plochou jakékoli jiné zadní svítilny.

6.16.   Přední odrazka jiná než trojúhelníková

6.16.1.   Užití

Povinné na přípojných vozidlech.

Povinné na motorových vozidlech, která mají všechny přední světlomety se zakrývatelnými odrážeči.

Nepovinné na ostatních motorových vozidlech.

6.16.2.   Počet

Dvě, jejich parametry musí vyhovovat požadavkům pro třídu IA nebo IB odrazek dle předpisu č. 3. Další odrazná zařízení a materiály (včetně dvou odrazek neodpovídajících odstavci 6.16.4 níže) jsou přípustné za předpokladu, že neznehodnocují účinnost povinných zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci.

6.16.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.16.4.   Umístění

6.16.4.1.   Na šířku: bod činné plochy odrazky, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, nesmí být vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

U přípojného vozidla nesmí být nejvzdálenější bod činné plochy odrazky od střední podélné roviny vozidla dále než 150 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

Vzdálenost mezi vnitřními okraji obou přivrácených ploch ve směru vztažných os:

u vozidel kategorií M1 a N1: žádné zvláštní požadavky;

u všech ostatních kategorií vozidel: nesmí být menší než 600 mm. Tato vzdálenost může být zmenšena na 400 mm, je-li celková šířka vozidla menší než 1 300 mm.

6.16.4.2.   Na výšku: nejméně 250 mm a nejvýše 900 mm nad vozovkou (maximálně 1 500 mm, nedovoluje-li tvar karoserie dodržet výšku 900 mm).

6.16.4.3.   Na délku: na předku vozidla.

6.16.5.   Geometrická viditelnost

Vodorovný úhel: 30° dovnitř a 30° ven. U přípojných vozidel může být úhel dovnitř zmenšen na 10°. Pokud tento úhel nemůže být u povinných odrazek vzhledem ke konstrukci přípojného vozidla dodržen, musí být bez šířkového omezení (odstavec 6.16.4.1) namontovány doplňkové (dodatečné) odrazky, které musí společně s povinnými odrazkami dávat potřebný úhel viditelnosti.

Svislý úhel: 10° nad vodorovnou rovinu a 10° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, je-li odrazka namontována níže než 750 mm nad vozovkou.

6.16.6.   Orientace

Směrem dopředu.

6.16.7.   Další požadavky

Činná plocha odrazky může mít části společné s přivrácenou plochou jakékoli jiné přední svítilny.

6.17.   Boční odrazka jiná než trojúhelníková

6.17.1.   Užití

Povinné	:	na všech motorových vozidlech o délce přesahující 6 m, na všech přípojných vozidlech.
Nepovinné	:	na motorových vozidlech o délce nepřesahující 6 m.

6.17.2.   Počet

Takový, aby byly splněny požadavky na podélné umístění. Parametry těchto zařízení musí vyhovovat požadavkům pro třídu IA nebo IB odrazek dle předpisu č. 3. Další odrazná zařízení a materiály (včetně dvou odrazek neodpovídajících odstavci 6.17.4 níže) jsou přípustné za předpokladu, že neznehodnocují účinnost povinných zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci.

6.17.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.17.4.   Umístění

6.17.4.1.   Na šířku: žádné zvláštní požadavky.

6.17.4.2.   Na výšku: nejméně 250 mm a nejvýše 900 mm nad vozovkou (maximálně 1 500 mm, nedovoluje-li tvar karoserie dodržet výšku 900 mm).

6.17.4.3.   Na délku: nejméně jedna boční odrazka musí být umístěna ve střední třetině vozidla, přičemž nejpřednější boční odrazka nesmí být od předku vozidla dále než 3 m; u přípojných vozidel se při měření délky bere v úvahu i délka tažné oje.

Vzdálenost mezi dvěma sousedními bočními odrazkami nesmí přesahovat 3 m. To se však nevztahuje na vozidla kategorie M1 a N1.

Pokud konstrukce vozidla neumožňuje vyhovět tomuto požadavku, může být tato vzdálenost zvětšena na 4 m. Vzdálenost mezi nejzadnější boční odrazkou a zádí vozidla nesmí překročit 1 m. Pro motorová vozidla o délce nepřesahující 6 m však postačuje, aby měla namontovánu jednu boční odrazku v první třetině a/nebo jednu v poslední třetině délky vozidla.

6.17.5.   Geometrická viditelnost

Vodorovný úhel: 45° dopředu a 45° dozadu.

Svislý úhel: 10° nad vodorovnou rovinu a 10° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, je-li odrazka namontována níže než 750 mm nad vozovkou.

6.17.6.   Orientace

Do strany.

6.17.7.   Další požadavky

Činná plocha boční odrazky může mít části společné s přivrácenou plochou jakékoli jiné boční svítilny.

6.18.   Boční obrysová svítilna

6.18.1.   Užití

Povinné: na všech vozidlech o délce přesahující 6 m, s výjimkou podvozků s kabinou; délka přípojných vozidel se počítá včetně tažné oje. Na všech kategoriích vozidel se užívají boční obrysové svítilny typu SM1; na vozidlech kategorie M1 však mohou být užity boční obrysové svítilny typu SM2.

Boční obrysové svítilny se dále užijí u vozidel kategorie M1 a N1, jejichž délka nepřesahuje 6 m, pokud tyto svítilny doplňují požadavky snížené geometrické viditelnosti předních obrysových svítilen podle odstavce 6.9.5.2 a zadních obrysových svítilen podle odstavce 6.10.5.2.

Nepovinné:

Na všech ostatních vozidlech.

Mohou být užity boční obrysové svítilny typu SM1 nebo SM2.

6.18.2.   Minimální počet na jedné straně

Takový, aby byla dodržena pravidla pro podélné umístění.

6.18.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.18.4.   Umístění

6.18.4.1.   Na šířku: žádné zvláštní požadavky.

6.18.4.2.   Na výšku: nejméně 250 mm a nejvýše 1 500 mm nad vozovkou (maximálně 2 100 mm, nedovoluje-li tvar karoserie dodržet výšku 1 500 mm).

6.18.4.3.   Na délku: nejméně jedna boční obrysová svítilna musí být umístěna ve střední třetině vozidla, přičemž nejpřednější boční svítilna nesmí být od předku vozidla dále než 3 m; u přípojných vozidel se při měření délky bere v úvahu i délka tažné oje. Vzdálenost mezi dvěma sousedními bočními obrysovými svítilnami nesmí přesahovat 3 m. Pokud konstrukce vozidla neumožňuje vyhovět tomuto požadavku, může být tato vzdálenost zvětšena na 4 m.

Vzdálenost mezi nejzadnější boční obrysovou svítilnou a zádí vozidla nesmí překročit 1 m.

Pro motorová vozidla o délce nepřesahující 6 m a pro podvozky s kabinou však postačuje, aby měly namontovánu jednu boční obrysovou svítilnu v první třetině a/nebo jednu v poslední třetině délky vozidla.

6.18.5.   Geometrická viditelnost

Vodorovný úhel: 45° dopředu a 45° dozadu; na vozidlech, pro něž je montáž bočních obrysových svítilen nepovinná, však tato hodnota může být snížena na 30°.

Je-li vozidlo vybaveno bočními obrysovými svítilnami užitými k doplnění požadavků snížené geometrické viditelnosti předních a zadních směrových svítilen podle odstavce 6.5.5.2 a/nebo obrysových svítilen podle odstavce 6.9.5.2 a 6.10.5.2, jsou tyto úhly stanoveny na 45° směrem dopředu a k zádi vozidla a 30o směrem ke středu vozidla (viz obrázek v odstavci 6.5.5.2 výše).

Svislý úhel: 10° nad vodorovnou rovinu a 10° pod ni. Svislý úhel pod vodorovnou rovinu může být zmenšen na 5°, je-li boční obrysová svítilna namontována níže než 750 mm nad vozovkou.

6.18.6.   Orientace

Do strany.

6.18.7.   Elektrické zapojení

U vozidel kategorie M1 a N1, jejichž délka nepřesahuje 6 m, mohou být boční obrysové svítilny zapojeny tak, aby svítily přerušovaným světlem, za předpokladu, že je toto přerušování ve fázi a shodné frekvence se směrovými svítilnami na téže straně vozidla.

U všech ostatních kategorií vozidel: žádné zvláštní požadavky.

6.18.8.   Kontrolka

Kontrolka je nepovinná. Pokud existuje, musí být její funkce zajišťována kontrolkou pro přední a zadní obrysové svítilny.

6.18.9.   Další požadavky

Pokud je nejzadnější boční obrysová svítilna sdružená se zadní obrysovou svítilnou sloučenou se zadní mlhovou svítilnou nebo brzdovou svítilnou, mohou se fotometrické vlastnosti boční obrysové svítilny v době rozsvícení zadní mlhové svítilny nebo brzdové svítilny měnit.

Mají-li zadní boční obrysové svítilny svítit přerušovaným světlem spolu se zadní směrovou svítilnou, musejí mít oranžovou barvu.

6.19.   Denní svítilna (11)

6.19.1.   Užití

Nepovinné na motorových vozidlech. Zakázané na přípojných vozidlech.

6.19.2.   Počet

Dvě.

6.19.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.19.4.   Umístění

6.19.4.1.   Na šířku: bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, nesmí být vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

Vnitřní okraje přivrácených ploch ve směru vztažných os musí být od sebe vzdáleny nejméně 600 mm.

Tato vzdálenost může být zmenšena na 400 mm, je-li celková šířka vozidla menší než 1 300 mm.

6.19.4.2.   Na výšku: nejméně 250 mm a nejvýše 1 500 mm nad vozovkou.

6.19.4.3.   Na délku: na předku vozidla. Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže vyzařované světlo neobtěžuje řidiče ani přímo, ani nepřímo přes zpětná zrcátka nebo jiné odrážející plochy na vozidle.

6.19.5.   Geometrická viditelnost

Vodorovná: 20° směrem ven a 20° dovnitř.

Svislá: 10° směrem nahoru a 10° směrem dolů.

6.19.6.   Orientace

Směrem dopředu.

6.19.7.   Elektrické zapojení

Pokud jsou montovány, musí být denní svítilny automaticky zapnuty, když je zařízení pro spouštění a/nebo zastavení motoru v poloze, ve které může motor pracovat. Aktivace a deaktivace zařízení pro automatické zapnutí denních svítilen musí být možná bez užití nářadí. Denní svítilny musí být automaticky zhasnuty, jakmile se rozsvítí světlomety, s výjimkou případu, kdy jsou světlomety užity pro přechodné rozsvěcení v krátkých intervalech.

6.19.8.   Kontrolka

Kontrolka zapojení obvodu je nepovinná.

6.19.9.   Další požadavky

Žádné.

6.20.   Rohový světlomet (světlomet pohyblivý v závislosti na řízení)

6.20.1.   Užití

Nepovinné na motorových vozidlech.

6.20.2.   Počet

Dva.

6.20.3.   Uspořádání

Žádné zvláštní požadavky.

6.20.4.   Umístění

6.20.4.1.   Na šířku: bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, nesmí být vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

6.20.4.2.   Na délku: nejdále 1 000 mm od předku vozidla.

6.20.4.3.   Na výšku:

minimálně	:	nejméně 250 mm nad vozovkou,
maximálně	:	nejvýše 900 mm nad vozovkou.

Žádný bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy však nesmí být výše než nejvyšší bod přivrácené plochy potkávacího světlometu ve směru jeho vztažné osy.

6.20.5.   Geometrická viditelnost

Je určena úhly α a β uvedenými v odstavci 2.13:

α	=	10° nahoru a 10° dolů,
β	=	30° až 60° směrem ven.

6.20.6.   Orientace

Taková, aby svítilny vyhovovaly požadavkům na geometrickou viditelnost.

6.20.7.   Elektrické zapojení

Rohové světlomety musí být zapojeny tak, aby nemohly být aktivovány v době, kdy nejsou současně rozsvíceny dálkové světlomety nebo potkávací světlomety.

Rohový světlomet na jedné straně vozidla může být automaticky rozsvícen pouze v případě, kdy jsou na téže straně vozidla zapojeny směrové svítilny a/nebo pokud se úhel rejdu řízení změní z polohy pro přímou jízdu vpřed na tutéž stranu vozidla.

Rohový světlomet se musí automaticky zhasnout, pokud je směrová svítilna vypnuta a/nebo pokud se úhel rejdu řízení vrátí do polohy pro jízdu vpřed.

6.20.8.   Kontrolka

Žádná.

6.20.9.   Další požadavky

Rohové světlomety nesmí být rozsvěcovány při rychlosti vozidla přesahující 40 km/h.

6.21.   Nápadné značení

6.21.1.   Užití

6.21.1.1.   Zakázané: na vozidlech kategorií M1 a O1.

6.21.1.2.   Povinné:

6.21.1.2.1.

směrem dozadu: úplné obrysové značení na vozidlech se šířkou přesahující 2 100 mm a náležejících do těchto kategorií: a) N2 s maximální hmotností přesahující 7,5 tuny a N3 (s výjimkou podvozků s kabinou, neúplných vozidel a tahačů návěsů); b) O3 a O4;

6.21.1.2.2.

do strany: 6.21.1.2.2.1. částečné obrysové značení na vozidlech s délkou přesahující 6 000 mm (včetně tažné oje přípojných vozidel) a náležejících do těchto kategorií: a) N2 s maximální hmotností přesahující 7,5 tuny a N3 (s výjimkou podvozků s kabinou, neúplných vozidel a tahačů návěsů); b) O3 a O4;

6.21.1.2.3.

Pokud však tvar, skladba, konstrukce nebo provozní požadavky nedovolují instalovat povinné obrysové značení, může být instalováno liniové značení.

6.21.1.3.   Nepovinné:

6.21.1.3.1.

na všech ostatních kategoriích vozidel neuvedených výše v odstavcích 6.21.1.1 a 6.21.1.2, včetně kabiny tahačů návěsů a kabiny podvozků s kabinou;

6.21.1.3.2.

namísto povinného liniového značení může být použito částečné nebo úplné obrysové značení a namísto povinného částečného obrysového značení může být použito úplné obrysové značení.

6.21.2.   Počet

Podle použití.

6.21.3.   Uspořádání

Nápadné značení musí být umístěno co možná nejblíže vodorovnému a svislému směru a musí být slučitelné s tvarem, skladbou a konstrukcí a provozními požadavky vozidla.

6.21.4.   Umístění

6.21.4.1.   Na šířku

6.21.4.1.1.   Nápadné značení musí být umístěno co možná nejblíže okraji vozidla.

6.21.4.1.2.   Úhrnná vodorovná délka dílů nápadného značení instalovaných na vozidlo musí odpovídat nejméně 80 procentům celkové šířky vozidla, s vyloučením případného vodorovného překrytí jednotlivých dílů.

6.21.4.1.3.   Pokud však výrobce může prokázat ke spokojenosti technické zkušebny odpovědné za zkoušky pro schválení typu, že není možné dosáhnout hodnoty uvedené v odstavci 6.21.4.1.2 výše, může být úhrnná délka snížena na 60 % a tato skutečnost se uvede v dokumentaci ke schválení typu a ve zkušebním protokolu (12).

6.21.4.2.   Na délku

6.21.4.2.1.   Nápadné značení musí být umístěno co možná nejblíže okrajům vozidla a musí na obou stranách končit maximálně 600 mm od každého konce vozidla (nebo v případě tahačů návěsů od každého konce kabiny):

6.21.4.2.1.1.

u motorových vozidel od každého konce vozidla nebo v případě tahačů návěsů od každého konce kabiny;

6.21.4.2.1.2.

u přípojných vozidel od každého konce vozidla (s vyloučením tažné oje).

6.21.4.2.2.   Úhrnná vodorovná délka dílů nápadného značení instalovaných na vozidlo s vyloučením případného vodorovného překrytí jednotlivých dílů musí odpovídat nejméně 80 procentům:

6.21.4.2.2.1.

u motorových vozidel: délky vozidla bez kabiny nebo v případě tahačů návěsů délky případné kabiny;

6.21.4.2.2.2.

u přípojných vozidel délky vozidla (s vyloučením tažné oje).

6.21.4.2.3.   Pokud však výrobce může prokázat ke spokojenosti technické zkušebny odpovědné za zkoušky pro schválení typu, že není možné dosáhnout hodnoty uvedené v odstavci 6.21.4.2.2 výše, může být úhrnná délka snížena na 60 % a tato skutečnost se uvede v dokumentaci ke schválení typu a ve zkušebním protokolu (12).

6.21.4.3.   Na výšku

6.21.4.3.1.   Liniové značení a dolní díl(y) obrysového značení:

Co možná nejníže v rozsahu:

minimálně	:	nejméně 250 mm nad vozovkou,
maximálně	:	nejvýše 1 500 mm nad vozovkou.

Nicméně tam, kde technické podmínky neumožňují vyhovět maximální hodnotě 1 500 mm, popřípadě tam, kde je to nezbytné pro splnění požadavků odstavců 6.21.4.1.2, 6.21.4.1.3, 6.21.4.2.2 a 6.21.4.2.3 nebo vodorovného umístění liniového značení nebo dolního/dolních dílu/dílů obrysového značení, je přípustná maximální montážní výška 2 100 mm.

6.21.4.3.2.   Horní díl/y obrysového značení:

Co možná nejníže, avšak v rozsahu 400 mm od horního kraje vozidla.

6.21.5.   Viditelnost

Nápadné značení se považuje za viditelné, je-li nejméně 80 % činné plochy značení viditelných oku pozorovatele nalézajícího se v jakémkoli bodě rovin pozorování vymezených takto:

6.21.5.1.   Pro zadní nápadné značení (viz příloha 11, obr. 1) je rovinou pozorování rovina kolmá k podélné ose vozidla, nacházející se 25 m od nejvzdálenějšího konce vozidla a ohraničená:

6.21.5.1.1.

na výšku dvěma vodorovnými rovinami umístěnými ve výšce 1 a 3,0 m nad vozovkou;

6.21.5.1.2.

na šířku dvěma svislými rovinami svírajícími úhel 15° směrem ven od střední podélné roviny vozidla a procházejícími průsečíkem svislých rovin rovnoběžných se střední podélnou rovinou vozidla a vymezujících celkovou šířku vozidla a roviny kolmé k podélné ose vozidla, která vymezuje konec vozidla.

6.21.5.2.   Pro boční nápadné značení (viz příloha 11, obr. 2) je rovinou pozorování rovina kolmá ke střední podélné rovině vozidla, nacházející se 25 m od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla a ohraničená:

6.21.5.2.1.

na výšku dvěma vodorovnými rovinami umístěnými ve výšce 1 a 3,0 m nad vozovkou;

6.21.5.2.2.

na šířku dvěma svislými rovinami svírajícími úhel 15° směrem ven od roviny kolmé k podélné ose vozidla a procházejícími průsečíkem svislých rovin kolmých k podélné ose vozidla, které vymezují celkovou délku vozidla, a nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla.

6.21.6.   Orientace

6.21.6.1.   Směrem do strany:

Nápadné značení musí být umístěno pokud možno rovnoběžně se střední podélnou rovinou vozidla a musí být slučitelné s tvarem, skladbou a konstrukcí a provozními požadavky vozidla.

6.21.6.2.   Směrem dozadu:

Nápadné značení musí být umístěno pokud možno rovnoběžně s příčnou rovinou vozidla a musí být slučitelné s tvarem, skladbou a konstrukcí a provozními požadavky vozidla.

6.21.7.   Další požadavky

6.21.7.1.   Nápadné značení se považuje za spojité, jestliže vzdálenosti mezi sousedními díly jsou co nejmenší a nepřesahují 50 % délky nejkratšího sousedního dílu.

6.21.7.2.   U částečného obrysového značení musí být každý horní roh vytvořen dvěma čarami svírajícími navzájem úhel 90°, z nichž každá musí mít délku nejméně 250 mm.

6.21.7.3.   Vzdálenost mezi nápadným značením na zádi vozidla a každou povinnou brzdovou svítilnou by měla být větší než 200 mm.

6.21.7.4.   Tam, kde jsou instalovány desky zadního značení odpovídající sérii změn 01 předpisu č. 70, mohou být tyto dle uvážení výrobce považovány pro účely výpočtu délky nápadného značení a jeho blízkosti k okraji vozidla za součást nápadného značení směrem dozadu.

6.21.7.5.   Umístění nápadného značení na určeném vozidle musí umožňovat instalaci značení širokého nejméně 60 mm.

7.   ZMĚNY A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA NEBO MONTÁŽE JEHO ZAŘÍZENÍ PRO OSVĚTLENÍ A SVĚTELNOU SIGNALIZACI

7.1.   Každá změna typu vozidla nebo montáže jeho zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci nebo změna seznamu uvedeného v odstavci 3.2.2 výše musí být oznámena správnímu orgánu, který daný typ vozidla schválil. Tento orgán pak může:

7.1.1.

buď dospět k závěru, že provedené změny pravděpodobně nebudou mít znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo stále splňuje požadavky, nebo

7.1.2.

požádat technickou zkušebnu odpovědnou za zkoušky pro schválení typu o nový protokol o zkoušce.

7.2.   Potvrzení rozšíření nebo zamítnutí schválení, s uvedením změn, se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v odstavci 4.3.

7.3.   Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí tomuto rozšíření pořadové číslo a oznámí ho smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, na formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

8.   SHODNOST VÝROBY

Postupy k zajištění shodnosti výroby musejí být v souladu s postupy stanovenými v dohodě, dodatku 2 (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), a s těmito požadavky:

8.1.   Každé vozidlo typově schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby odpovídalo typu vozidla, kterému bylo uděleno schválení typu, splněním požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6 výše.

8.2.   Držitel schválení typu musí zejména:

8.2.1.

zajistit existenci postupů pro účinné řízení jakosti vozidla ze všech hledisek důležitých z pohledu vyhovění požadavkům stanoveným v odstavcích 5 a 6 výše;

8.2.2.

zajistit, aby pro každý typ vozidla byly prováděny přinejmenším zkoušky předepsané v příloze 9 tohoto předpisu nebo fyzické kontroly, z nichž je možno odvodit rovnocenné údaje.

8.3.   Příslušný orgán může provést kteroukoli zkoušku předepsanou v tomto předpisu. Tyto zkoušky budou provedeny na náhodně vybraných vzorcích tak, aby nebyly narušeny dodavatelské závazky výrobce.

8.4.   Příslušný orgán se vynasnaží zajistit četnost inspekcí jedenkrát ročně. Toto rozhodnutí však záleží na uvážení příslušného orgánu a jeho důvěře v opatření pro zajištění účinného řízení shodnosti výroby. V případě, kdy jsou zjištěny nevyhovující výsledky, příslušný orgán zajistí, aby byly co nejdříve podniknuty veškeré kroky nezbytné pro obnovení shodnosti výroby.

9.   POSTIHY PŘI NESHODNOSTI VÝROBY

9.1.   Schválení typu vozidla udělené podle tohoto předpisu může být odňato, nejsou-li splněny požadavky nebo jestliže vozidlo opatřené značkou schválení typu neodpovídá schválenému typu.

9.2.   Pokud smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, ihned o tom informuje ostatní smluvní strany, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

10.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla, kterému bylo uděleno schválení typu podle tohoto předpisu, uvědomí o tom orgán, který udělil schválení. Po obdržení příslušného sdělení o tom uvedený orgán podá zprávu ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

11.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA ZKOUŠKY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za zkoušky pro schválení typu a správních orgánů, které udělují schválení typu a kterým je nutné zasílat formuláře o potvrzení udělení či rozšíření nebo zamítnutí či odnětí schválení vydané v jiných zemích.

12.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

12.1.   Od oficiálního data vstupu série změn 03 v platnost nesmí žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, odmítnout udělit schválení typu dle tohoto předpisu ve znění série změn 03.

12.2.   Po 12 měsících od data vstupu série změn 03 v platnost smějí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, udělit schválení typu pouze tehdy, pokud schvalovaný typ vozidla vyhovuje požadavkům tohoto předpisu ve znění série změn 03.

12.3.   Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nesmějí odmítnout udělit rozšíření schválení podle předchozích sérií změn tohoto předpisu.

12.4.   Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, musejí po dobu 12 měsíců od data vstupu série změn 03 v platnost pokračovat v udělování schválení těm typům vozidel, které vyhovují požadavkům tohoto předpisu ve znění předchozích sérií změn.

12.5.   Žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, nesmí odmítnout vnitrostátní nebo regionální typové schválení typu vozidla, kterému bylo uděleno schválení typu podle série změn 03 tohoto předpisu.

12.6.   Během 36 měsíců od data vstupu série změn 03 tohoto předpisu v platnost nesmí žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, odmítnout vnitrostátní nebo regionální typové schválení typu vozidla, kterému bylo uděleno schválení typu podle předchozích sérií změn tohoto předpisu.

12.7.   Po 36 měsících od data vstupu série změn 03 tohoto předpisu v platnost mohou smluvní strany, které uplatňují tento předpis, odmítnout první vnitrostátní nebo regionální registraci (první uvedení do provozu) vozidla, které nevyhovuje požadavkům série změn 03 tohoto předpisu.

12.8.   Po 60 měsících od data vstupu série změn 03 tohoto předpisu v platnost pozbývají platnost schválení typu podle tohoto předpisu s výjimkou typů vozidel, které vyhovují požadavkům tohoto předpisu ve znění série změn 03.

12.9.   Nehledě na výše uvedená přechodná ustanovení nejsou smluvní strany, které začnou uplatňovat tento předpis až po datu vstupu poslední série změn v platnost, povinny uznávat schválení typu, která byla udělena podle dřívějších sérií změn tohoto předpisu.

12.10.   Nehledě na ustanovení odstavce 12.7 nebo 12.8 zůstávají schválení typu vozidel podle dřívějších sérií změn tohoto předpisu, která nejsou ovlivněna sérií změn 03, v platnosti a smluvní strany, které uplatňují tento předpis, je musí i nadále uznávat.

12.11.   Dokud nebude generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů oznámeno jinak, prohlašuje Japonsko, že z hlediska montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci bude Japonsko, pokud jde o vozidla kategorií M1 a N1, vázáno pouze povinnostmi vyplývajícími z dohody, k níž je tento předpis přiložen.

12.12.   Od data vstupu doplňku 7 k sérii změn 02 v platnost nesmí žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, odmítnout udělit schválení typu dle tohoto předpisu ve znění doplňku 7 k sérii změn 02.

12.13.   Po 30 měsících od data vstupu doplňku 7 k sérii změn 02 v platnost smějí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, udělit EHK schválení typu pouze tehdy, pokud schvalovaný typ vozidla vyhovuje požadavkům tohoto předpisu ve znění doplňku 7 k sérii změn 02.

12.14.   Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nesmějí odmítnout udělit rozšíření schválení podle předchozích sérií změn tohoto předpisu, včetně doplňku 6 k sérii změn 02.

12.15.   EHK schválení typu udělená podle tohoto předpisu před datem uvedeným v odstavci 12.4 výše, včetně rozšíření těchto schválení, zůstávají v platnosti na dobu neurčitou.

---

(1)  Pro objasnění viz příloha 10.

(2)  V případě zařízení k osvětlení zadní registrační tabulky a směrových svítilen (kategorie 5 a 6) se tam, kde svíticí plocha není, nahradí výraz „svíticí plocha“ výrazem „plocha výstupu světla“.

(3)  V případě zařízení k osvětlení zadní registrační tabulky a směrových svítilen (kategorie 5 a 6) se tam, kde svíticí plocha není, nahradí výraz „svíticí plocha“ výrazem „plocha výstupu světla“.

(4)  Ke splnění této funkce mohou vnitrostátní předpisy povolit užití jiných zařízení.

(5)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko a Černou Horu, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení typu udělují jeho členské státy a užívají své příslušné EHK symboly), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jižní Afriku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Koreu, 52 pro Malajsii a 53 pro Thajsko. Dalším zemím se přidělí následující čísla chronologicky v pořadí, v jakém budou ratifikovat Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo k ní přistupovat, a takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(6)  Označuje se také jako „bílá“ nebo „bezbarvá“ odrazka.

(7)  Žádné ustanovení tohoto předpisu nebrání stranám uplatňujícím tento předpis, aby na vlastním území povolily směrem dozadu užití bílého nápadného značení.

(8)  Dle definice v Souhrnné rezoluci o konstrukci vozidel (R.E.3), příloha 7 (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2, ve znění změny č. 4).

(9)  Smluvní strany uvedených předpisů mohou také zakázat užití mechanických čisticích systémů, pokud jsou užity světlomety s rozptylovými skly z plastických materiálů, značené „PL“.

(10)  Uvedená hodnota mrtvého úhlu viditelnosti 5° směrem dozadu pro boční směrovou svítilnu je jeho horní mezí. d < 2,50 m.

(11)  Montáž tohoto zařízení může být zakázána podle vnitrostátních předpisů.

(12)  Toto ustanovení nabývá účinnosti až 5 let po oficiálním vstupu série změn 03 tohoto předpisu v platnost.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

30.5.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/68

---

Předpis č. 51 Evropské hospodářské komise Spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení o schvalování motorových vozidel, která mají nejméně čtyři kola, z hlediska jejich emisí hluku

Dodatek č. 50: Předpis č. 51

Revize 1

Obsahuje platné znění včetně:

Doplněk 5 k sérii změn 02 – datum vstupu v platnost: 18. června 2007

OBSAH

PŘEDPIS

1.	Oblast působnosti

2.

Definice

3.	Žádost o schválení

4.

Označení

5.	Schválení typu

6.

Požadavky

7.	Změny a rozšíření schválení typu vozidla

8.	Shodnost výroby

9.	Postihy při neshodnosti výroby

10.	Definitivní ukončení výroby

11.	Přechodná ustanovení

12.	Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za zkoušky pro schválení typu a správních orgánů

PŘÍLOHY

Příloha 1

Sdělení o udělení schválení či rozšíření, zamítnutí nebo odejmutí schválení nebo o definitivním ukončení výroby typu vozidla z hlediska jeho emise hluku podle předpisu č. 51

Příloha 2

Uspořádání značky schválení typu

Příloha 3

Metody a přístroje měření hluku motorových vozidel (metoda měření A)

Příloha 4

Klasifikace vozidel

Příloha 5

Výfukové systémy s vláknitými materiály

Příloha 6

Hluk tlakovzdušných systémů

Příloha 7

Kontroly shodnosti výroby

Příloha 8

Požadavky na zkušební místo

Příloha 9

Údaje o zkoušce vozidla podle metody měření B

Příloha 10

Metody a zařízení na měření hluku motorových vozidel (metoda měření B)

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na vozidla kategorie M a N (1) z hlediska hluku.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu se:

2.1   „Schválením vozidla“ rozumí schválení typu vozidla z hlediska hluku;

2.2   „Typem vozidla“ rozumí kategorie motorových vozidel, které se neliší v zásadních ohledech, jako jsou:

2.2.1

tvar nebo materiál karoserie (zvláště motorového prostoru a jeho zvukové izolace),

2.2.2

délka a šířka vozidla,

2.2.3

typ motoru (zážehový nebo vznětový, dvoutakt nebo čtyřtakt, s vratným nebo rotačním pístem), počet a objem válců, počet a typ karburátorů nebo vstřikovacího systému, uspořádání ventilů, maximální jmenovitý výkon a odpovídající otáčky motoru; nebo typ elektromotoru,

2.2.4

systém převodů, počet rychlostních stupňů a převodových poměrů,

2.2.5

systém tlumení hluku podle bodů 2.3 a 2.4 níže.

2.2.6

Vozidla jiných kategorií než M1 a N1  (1), která mají shodný typ motoru a/nebo odlišný celkový převodový poměr, mohou být bez ohledu na body 2.2.2 a 2.2.4 považována za vozidla stejného typu.

Pokud však uvedené rozdíly vyžadují rozdílné zkušební postupy, považují se tyto rozdíly za změnu typu.

2.3   „Systémem tlumení hluku“ rozumí úplný soubor dílů nutných k omezování hluku vytvářeného motorem a výfukem vozidla.

2.4   „Systémy tlumení hluku rozdílných typů“ se rozumí systémy tlumení hluku, které se liší v zásadních ohledech, jako jsou:

2.4.1

odlišné obchodní názvy nebo značky, kterými jsou opatřeny díly systémů uvedené v bodě 4.1;

2.4.2

rozdílné vlastnosti materiálů, z nichž je určitý díl zhotoven, rozdíly v tvaru a rozměru a změna povrchové ochrany (galvanické pokovení, hliníkový povlak atd.) se nepovažují za změnu typu;

2.4.3

odlišný pracovní princip alespoň jednoho dílu;

2.4.4

rozdílný způsob sestavení dílů zařízení;

2.4.5

různý počet tlumičů sání a/nebo tlumičů výfuku.

2.5   „Dílem systému tlumení hluku“ se rozumí jedna z jednotlivých součástí, které dohromady tvoří systém tlumení hluku.

Mezi tyto díly patří především: výfukové potrubí, expanzní komora/komory, vlastní tlumič/e.

2.5.1   Vzduchový filtr se považuje za díl, pouze pokud je jeho přítomnost nezbytná k tomu, aby se zajistilo dodržení předepsaných mezních hodnot hladiny akustického tlaku.

2.5.2   Sběrná potrubí motoru se za díly systému tlumení hluku nepovažují.

2.6   „Maximální hmotností“ rozumí maximální technicky přípustná hmotnost udaná výrobcem vozidla (tato hmotnost může být vyšší než maximální hmotnost povolená vnitrostátním správním orgánem).

2.7   „(Jmenovitým) výkonem motoru“ rozumí výkon motoru vyjádřený v kW (EHK) a měřený metodou EHK podle předpisu č. 85.

2.8   „Provozní hmotností vozidla (mro)“ rozumí hmotnost nenaloženého vozidla s karoserií, v případě tažného vozidla včetně spojovacího zařízení, nebo hmotnost podvozku s kabinou, jestliže výrobce nemontuje karoserii nebo spojovací zařízení, včetně chladicí kapaliny, oleje, 90 % paliva, 100 % ostatních kapalin vyjma odpadní vody, dále včetně nářadí, náhradního kola a řidiče (75 kg) a u autobusů a autokarů též včetně hmotnosti člena posádky (75 kg), je-li ve vozidle služební sedadlo.

2.9   „Jmenovitými otáčkami S“ se rozumí udané otáčky motoru v min–1 (otáček/min.), při nichž má motor maximální jmenovitý netto výkon podle předpisu č. 85.

Pokud lze maximálního jmenovitého netto výkonu dosáhnout při různých otáčkách motoru, použijí se ty nejvyšší.

2.10   „Indexem poměru výkonu k hmotnosti (PMR)“ se rozumí číselná veličina (viz bod 3.1.2.1.1 přílohy 10) bez rozměru pro výpočet akcelerace.

2.11   „Vztažným bodem“ se rozumí bod, který je vymezen takto:

2.11.1

kategorie M1, N1: — u vozidel s motorem vepředu: přední konec vozidla, — u vozidel s motorem uprostřed: střed vozidla, — u vozidel s motorem vzadu: zadní konec vozidla.

2.11.2

Kategorie M2, M3, N2, N3: okraj motoru nejblíže předku vozidla.

2.12   „Motorem“ rozumí zdroj energie bez oddělitelných částí.

2.13   „Cílovou akcelerací“ rozumí akcelerace při částečném otevření klapky akcelerátoru při městském provozu a je odvozena ze statistických šetření.

2.14   „Vztažnou akcelerací“ rozumí požadovaná akcelerace při akcelerační zkoušce na zkušební dráze.

2.15   „Váhovým faktorem převodového poměru“ rozumí bezrozměrná číselná veličina užívaná pro vážené sloučení výsledků akcelerační zkoušky a zkoušky při ustálené rychlosti dvou převodových poměrů.

2.16   „Faktorem částečného výkonu kp“ rozumí číselná veličina bez rozměru pro vážené sloučení výsledků akcelerační zkoušky a zkoušky při ustálené rychlosti vozidel.

2.17   „Předčasnou akcelerací“ rozumí použití zařízení akcelerátoru před přímkou AA′ za účelem dosažení stabilní akcelerace mezi přímkami AA′ a BB′.

2.18   „Uzamčenými převodovými poměry“ rozumí takové ovládání převodovky, že se převodový stupeň během zkoušky nemůže změnit.

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1   Žádost o schválení typu vozidla z hlediska hluku podává výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

3.2   K žádosti se v trojím vyhotovení připojí tyto doklady a uvedou se tyto údaje:

3.2.1

popis typu vozidla z hlediska součástí uvedených v bodě 2.2 výše. Musí se uvést číslo a/nebo symboly označující typ motoru a typ vozidla;

3.2.2

seznam náležitě označených dílů, z nichž je systém tlumení hluku zhotoven;

3.2.3

výkres sestaveného systému tlumení hluku a vyznačení jeho umístění ve vozidle;

3.2.4

podrobné výkresy každého dílu, které umožní jeho snadnou lokalizaci a rozpoznání, a přesný popis použitých materiálů.

3.3   V případě použití bodu 2.2.6 vybere technická zkušebna po dohodě s výrobcem vozidla jediné vozidlo jako představitele dotyčného typu tak, aby mělo nejmenší pohotovostní hmotnost, bylo nejkratší a vyhovovalo bodu 3.1.2.3.2.3 přílohy 3.

3.4   Na žádost technické zkušebny, která provádí schvalovací zkoušky, musí výrobce vozidla dále předložit vzorek systému tlumení hluku a motoru nejméně stejného objemu válce a maximálního jmenovitého výkonu, jako má systém ve vozidle, u kterého se žádá o schválení typu.

3.5   Před udělením schválení typu ověří příslušný orgán existenci vyhovujících opatření pro zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

4.   OZNAČENÍ

4.1   Díly systému tlumení hluku, s výjimkou jeho úchytů a potrubí, na sobě musejí mít:

4.1.1

obchodní název nebo značku výrobce systému tlumení hluku nebo jeho dílů a

4.1.2

obchodní název přidělený výrobcem.

4.2   Tato označení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná i po namontování.

4.3   Jeden díl může mít na sobě několik čísel schválení typu, pokud byl schválen jako díl několika náhradních systémů tlumení hluku.

5.   SCHVÁLENÍ TYPU

5.1   Schválení typu může být uděleno pouze tehdy, pokud:

a)	typ vozidla splňuje požadavky bodů 6 a 7 níže, pokud zkouška probíhá podle metody měření A přílohy 3 a

b)

ode dne 1. července 2007 a na období maximálně dvou let se výsledky zkušební jízdy dotyčného typu vozidla podle metody měření B přílohy 10 přidávají do zkušebního protokolu v příloze 9 a sdělí Evropské komisi a těm smluvním stranám, které projeví o tyto údaje zájem. Toto se netýká zkoušek prováděných za účelem rozšíření již existujících schválení typu podle předpisu č. 51. Navíc se pro účely tohoto monitorovacího postupu vozidlo nepovažuje za nový typ, pokud se liší jen podle bodů 2.2.1 a 2.2.2.

5.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. Jeho první dvě číslice (v současné době 02, což odpovídá sérii změn 02, která vstoupila v platnost dne 18. dubna 1995) udávají změnovou řadu, která zahrnuje poslední podstatné technické změny předpisu v době udělení schválení typu. Tatáž smluvní strana nepřidělí stejné číslo témuž typu vozidla vybavenému jiným typem systému tlumení hluku ani jinému typu vozidla.

5.3   Oznámení o schválení nebo rozšíření, zamítnutí nebo odejmutí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu vozidla podle tohoto předpisu se sdělí smluvním stranám, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

5.4   Na každém vozidle, které je shodné s typem vozidla schváleným podle tohoto přepisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení umístí mezinárodní značka schválení typu, která se skládá z:

5.4.1

písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (2);

5.4.2

čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu vpravo od kružnice předepsané v bodě 5.4.1.

5.5   Vyhovuje-li vozidlo typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení typu podle tohoto předpisu, symbol předepsaný v bodě 5.4.1 není třeba opakovat. V takovém případě se čísla předpisů a čísla schválení typu a další symboly podle všech předpisů, podle nichž bylo schválení typu uděleno v zemi, kde bylo uděleno schválení podle tohoto předpisu, uděleno, umístí ve svislých sloupcích napravo od symbolu předepsaného v bodě 5.4.1.

5.6   Značka schválení typu musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

5.7   Značka schválení typu se umístí poblíž tabulky s údaji o vozidle, připevněné výrobcem, nebo na přímo na ni.

5.8   V příloze 2 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení typu.

6.   POŽADAVKY

6.1   Obecné požadavky

6.1.1   Vozidlo, jeho motor a systém tlumení hluku musejí být navrženy, vyrobeny a smontovány tak, aby vozidlo při normálním použití mohlo splňovat ustanovení tohoto předpisu navzdory vibracím, kterým může být vystaveno.

6.1.2   Systém tlumení hluku musí být navržen, vyroben a sestaven tak, aby mohl dostatečně vzdorovat korozním jevům, kterým je vystaven za podmínek používání vozidla.

6.2   Požadavky ohledně úrovní akustického tlaku

6.2.1   Metody měření

6.2.1.1   Hluk vydávaný typem vozidla předaného ke schválení se měří pomocí dvou metod popsaných v příloze 3 tohoto předpisu u vozidel za jízdy a u stojících vozidel (3); u vozidel poháněných elektromotorem se vydávaný hluk měří jen za jízdy.

Vozidla s maximální přípustnou hmotností převyšující 2 800 kg se podrobí doplňujícím měřením hluku tlakovzdušných systémů se stojícím vozidlem podle ustanovení přílohy 6, je-li odpovídající brzdové zařízení součástí vozidla.

6.2.1.2   Dva údaje naměřené podle bodu 6.2.1.1 výše se zaznamenají do zkušebního protokolu a do formuláře shodného se vzorem v příloze 1 tohoto předpisu.

Hodnoty naměřené podle bodu 6.2.1.1 výše musejí být zapsány ve zkušebním protokolu a certifikátu odpovídajícím vzoru podle přílohy I.

6.2.2   Mezní hodnoty hladiny akustického tlaku

6.2.2.1   Podle bodu 6.2.2.2 níže nesmí hladina akustického tlaku typů vozidla měřená metodou popsanou v bodě 3.1 přílohy 3 tohoto předpisu překročit tyto mezní hodnoty:

Kategorie vozidla		Mezní hodnoty (dB(A))
6.2.2.1.1	Vozidla pro přepravu cestujících s nejvýše devíti sedadly včetně sedadla řidiče	74
6.2.2.1.2	Vozidla pro přepravu cestujících s více než devíti sedadly včetně sedadla řidiče a maximální přípustnou hmotností do 3,5 tuny
6.2.2.1.2.1	– s výkonem motoru 150 kW (EHK) nebo vyšším	78
6.2.2.1.2.2	– s výkonem motoru do 150 kW (EHK)	80
6.2.2.1.3	Vozidla pro přepravu osob s více než devíti sedadly včetně sedadla řidiče; vozidla pro přepravu nákladů
6.2.2.1.3.1	– s maximální povolenou hmotností do 2 tun	76
6.2.2.1.3.2	– s maximální povolenou hmotností nad 2 tuny, ale do 3,5 tuny	77
6.2.2.1.4	Vozidla pro přepravu nákladů s maximální povolenou hmotností nepřevyšující 3,5 tun
6.2.2.1.4.1	– s výkonem motoru do 75 kW (EHK)	77
6.2.2.1.4.2	– s výkonem motoru 75 kW (EHK) nebo vyšším, ale do 150 kW (EHK)	78
6.2.2.1.4.3	– s výkonem motoru 150 kW (EHK) a vyšším	80

6.2.2.2   Nicméně

6.2.2.2.1   u typů vozidel uvedených v bodech 6.2.2.1.1 a 6.2.2.1.3 vybavených vznětovým motorem a spalovacím motorem s přímým vstřikováním, se mezní hodnoty zvýší o 1 dB(A);

6.2.2.2.2   u typů vozidel konstruovaných pro terénní (4) použití, jejichž maximální povolená hmotnost je vyšší než 2 tuny, se mezní hodnoty zvýší:

6.2.2.2.2.1.

o 1 dB(A), mají-li vozidla motor o výkonu do 150 kW (EHK),

6.2.2.2.2.2.

o 2 dB(A), mají-li vozidla motor o výkonu 150 kW (EHK) nebo vyšším.

6.2.2.2.3   Pro typy vozidel uvedené v bodě 6.2.2.1.1 vybavené převodovkou s více než čtyřmi dopřednými rychlostními stupni, s motorem o výkonu nad 140 kW (EHK), jehož poměr maximálního výkonu k maximální hmotnosti překračuje 75 kW/t, se mezní hodnota zvyšuje o 1 dB(A), je-li rychlost, při níž záď vozidla překračuje při třetím rychlostním stupni přímku BB′, vyšší než 61 km/h.

6.3   Požadavky ohledně výfukových systémů s vláknitými materiály

6.3.1   Použijí se požadavky přílohy 5.

7.   ZMĚNY A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA

7.1   Každá změna typu vozidla se musí oznámit správnímu orgánu, který udělil schválení typu dotyčného vozidla. Tento orgán poté může:

7.1.1

buď dospět k závěru, že provedené změny pravděpodobně nebudou mít znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo stále ještě splňuje požadavky, nebo

7.1.2

požádat technickou zkušebnu odpovědnou za zkoušky o nový zkušební protokol.

7.2   Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením změn se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 5.3.

7.3   Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení typu, přidělí tomuto rozšíření pořadové číslo a uvědomí o tom ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře oznámení o schválení shodného se vzorem v příloze 1 tohoto předpisu.

8.   SHODNOST VÝROBY

8.1   Každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v bodě 6 výše.

8.2   Pro ověření, že jsou splněny požadavky bodu 8.1, se musejí provádět vhodné kontroly výroby.

8.3   Držitel schválení typu musí zejména:

8.3.1   zajistit postupy pro účinné řízení jakosti výrobků;

8.3.2   mít přístup ke kontrolním zařízením nutným k ověřování shody každého schváleného typu;

8.3.3   zajistit, aby byly výsledky zkoušek zaznamenány a aby přiložené doklady byly dostupné po dobu stanovenou po dohodě se správním orgánem;

8.3.4   analyzovat výsledky každého typu zkoušky k ověření a zajištění stálosti vlastností výrobku s uvážením odchylek, ke kterým dochází při výrobním procesu;

8.3.5   zajistit, aby pro každý typ výrobku byly provedeny alespoň zkoušky předepsané v příloze 7 tohoto přepisu;

8.3.6   zajistit, aby po každém odběru vzorků nebo částí, které jsou z hlediska uvažovaného typu zkoušky zřejmě neshodné, následoval další odběr vzorků a další zkouška. Musejí být přijata veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti dané výroby.

8.4   Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoli ověřit kontrolní postupy shodnosti, které se používají v každém úseku výroby.

8.4.1   Při každé inspekci musejí být inspektorovi předloženy knihy zkoušek a záznamy o kontrole výroby.

8.4.2   Inspektor může náhodně odebírat vzorky pro přezkoušení v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce.

8.4.3   Pokud se úroveň jakosti jeví jako neuspokojivá nebo pokud se zdá potřebné ověřit platnost zkoušek prováděných podle bodu 8.4.2, odebere inspektor vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež provedla zkoušky pro schválení typu.

8.4.4   Příslušný orgán může provést kteroukoli zkoušku předepsanou v tomto předpisu.

8.4.5   Obvyklá četnost inspekcí ze strany příslušného orgánu je jedna inspekce za dva roky. Pokud jsou při některé z těchto inspekcí zjištěny neuspokojivé výsledky, zajistí příslušný orgán, aby byla co nejrychleji učiněna všechna opatření k obnovení shodnosti výroby.

9.   POSTIHY PŘI NESHODNOSTI VÝROBY

9.1   Schválení typu udělené pro typ vozidla podle tohoto předpisu může být odejmuto, pokud nejsou splněny výše uvedené požadavky.

9.2   Pokud smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení typu, které již dříve udělila, musí o tom okamžitě uvědomit ostatní smluvní strany, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře oznámení o schválení shodného se vzorem v příloze 1 tohoto předpisu.

10.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

10.1   Pokud držitel schválení typu zcela ukončí výrobu typu vozidla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom uvědomit orgán, který schválení typu udělil. Po obdržení příslušného sdělení o tom uvedený orgán podá zprávu ostatním smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře oznámení o schválení shodného se vzorem v příloze 1 tohoto předpisu.

11.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

11.1   Ode dne oficiálního vstupu v platnost série změn 02 nebude moci žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, odmítnout udělit schválení typu EHK podle tohoto předpisu změněného sérií změn 02.

11.2   Ode dne 1. října 1995 smějí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, udělovat schválení typu EHK, pouze pokud typ schvalovaného vozidla splňuje požadavky tohoto předpisu změněného sérií změn 02.

11.3   Ode dne 1. října 1996 smějí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, zamítnout první vnitrostátní registraci (první uvedení do provozu) vozidlu, které nesplňuje požadavky série změn 02 tohoto předpisu.

12.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA ZKOUŠKY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za zkoušky a správních orgánů, které udělují schválení typu a kterým je nutné zasílat formuláře o udělení, rozšíření, zamítnutí či odejmutí schválení vydaných v jiných zemích.

---

(1)  Podle přílohy 7 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3) (TRANS/WP.29/78/rev.1/změna 2 naposledy pozměněného změnou 4).

(2)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Jugoslávii, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35-36 (neobsazeno), 37 pro Turecko, 38-39 (neobsazeno), 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují jeho členské státy za použití svých příslušných symbolů EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu a 47 pro Jižní Afriku. Dalším státům se přidělí následná čísla chronologicky v pořadí, ve kterém budou ratifikovat Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které lze montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách vzájemného uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v němž budou k této dohodě přistupovat. Takto přidělená čísla sdělí smluvním stranám dohody generální tajemník Organizace spojených národů.

(3)  Zkouška se stojícím vozidlem se provádí proto, aby se správním orgánům, které pomocí této metody kontrolují vozidla v provozu, poskytla vztažná hodnota.

(4)  Podle definic uvedených úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3) (TRANS/WP.29/78/rev.1/změna 2, příloha 7/rev.2).

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---