25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/3

(1)

Ustanovení čl. 31 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s mlékem a mléčnými výrobky by proto měly být stanoveny vývozní náhrady v souladu s pravidly a určitými kritérii uvedenými v článku 31 nařízení (ES) č. 1255/1999.

(3)

Ustanovení čl. 31 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat rozlišení náhrady podle místa určení.

(4)

Podle Memoranda o porozumění mezi Evropským společenstvím a Dominikánskou republikou o ochraně dovozu sušeného mléka v Dominikánské republice (2), které bylo schváleno rozhodnutím Rady 98/486/ES (3), může být určité množství mléčných výrobků Společenství vyvážených do Dominikánské republiky zvýhodněno snížením cla. Z tohoto důvodu by vývozní náhrady poskytnuté pro produkty vyvážené podle tohoto režimu měly být sníženy o určitý procentní podíl.

(5)

Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/7

(1)

Článek 32 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s cukrem by vývozní náhrady měly být stanoveny v souladu s pravidly a určitými kritérii podle článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 318/2006.

(3)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat rozlišení náhrady podle místa určení.

(4)

Náhrady by měly být poskytovány pouze pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež splňují požadavky nařízení (ES) č. 318/2006.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/9

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 958 ze dne 28. června 2006 o stálém nabídkovém řízení v rámci hospodářského roku 2006/07 na stanovení vývozních náhrad bílého cukru (2) požaduje vyhlášení dílčích nabídkových řízení.

(2)

Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 958/2006 a po přezkoumání nabídek podaných v rámci dílčího nabídkového řízení, které končí dne 24. května 2007, je vhodné stanovit maximální výši vývozních náhrad pro uvedené dílčí nabídkové řízení.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/10

(1)

Článek 32 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c), d) a g) uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s cukrem by vývozní náhrady měly být stanoveny v souladu s pravidly a určitými kritérii podle článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 318/2006.

(3)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat rozlišení náhrady podle místa určení.

(4)

Náhrady by měly být poskytovány pouze pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a jež splňují požadavky nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2).

(5)

Vývozní náhrady mohou být stanoveny, aby pokryly rozdíl v konkurenceschopnosti vývozu Společenství a třetí země. Vývoz Společenství do některých blízkých míst určení a do třetích zemí, které poskytují produktům Společenství preferenční dovozní zacházení, je v současné době ve zvláště příznivém konkurenčním postavení. Vývozní náhrady pro vývoz do těchto míst určení by proto měly být zrušeny.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/12

(1)

Chilská republika je zařazena na seznam zvýhodněných zemí systému všeobecných celních preferencí Společenství, který je uveden v příloze I nařízení (ES) č. 980/2005.

(2)

Konsolidací provedenou rozhodnutím Rady přidružení EU-Chile č. 2/2006 ze dne 16. října 2006 o změně přílohy I Dohody (2) bylo dokončeno zahrnutí všech celních preferencí poskytnutých Chile v rámci systému všeobecných celních preferencí Společenství do Dohody, kterou se zakládá přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé.

(3)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 980/2005 bude země vyňata ze seznamu zvýhodněných zemí uvedeného v příloze I, pokud se na zvýhodněnou zemi vztahuje preferenční obchodní dohoda se Společenstvím, která zahrnuje alespoň všechny preference stanovené pro danou zemi v tomto systému.

(4)

Příloha I nařízení (ES) č. 980/2005 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro všeobecné celní preference,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/13

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 297/2003 (2) stanoví otevření a správu dovozní celní kvóty na víceletém základě pro určité produkty z hovězího a telecího masa.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (3), se vztahuje na dovozní licence pro dovozní celní kvótová období počínaje 1. lednem 2007. Uvedeným nařízením se omezuje doba platnosti licencí do posledního dne dovozního celního kvótového období. Ustanovení kapitoly III nařízení (ES) č. 1301/2006 by se měla použít od 1. července 2007 na dovozní licence vydané v souladu s nařízením (ES) č. 297/2003, aniž jsou dotčeny další podmínky v uvedeném nařízení stanovené. V případě potřeby je nezbytné ustanovení nařízení (ES) č. 297/2003 uvést do souladu s nařízením (ES) č. 1301/2006.

(3)

Některá ustanovení nařízení (ES) č. 297/2003 týkající se určitého dovozního celního kvótového období v minulosti jsou zastaralá. Z důvodu jasnosti by měla být tato ustanovení zrušena.

(4)

Nařízení (ES) č. 297/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro hovězí a telecí maso,

1)

V článku 1 se zrušuje odstavec 2.

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se nařízení (ES) č. 1445/95, nařízení (ES) č. 1291/2000 a kapitola III nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (4).

3)

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   S dovozními licencemi vzniká povinnost dovážet z konkrétní země. V kolonce 8 žádostí o licenci a samotných licencí musí být uvedena země původu a zaškrtnuto políčko ‚ano‘.“

4)

V čl. 4 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Originál osvědčení o pravosti a jeho řádně ověřená kopie se předloží příslušnému orgánu dotyčného členského státu (dále jen ‚příslušný orgán‘) současně s první žádostí o dovozní licenci, která s osvědčením o pravosti souvisí.“

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/15

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 996/97 (2) stanoví otevření a správu celní kvóty pro dovoz zmrazených hovězích okruží a bránic kódu KN 0206 29 91, a to na víceletém základě.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (3), se použije na dovozní licence pro dovozní celní kvótová období ode dne 1. ledna 2007.

(3)

Pokud jde o množství pocházející a dovážená z Argentiny podle čl. 1 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 996/97, ustanovení kapitoly III nařízení (ES) č. 1301/2006 by se měla ode dne 1. července 2007 použít na dovozní licence vydané podle nařízení (ES) č. 996/97, aniž jsou dotčeny další podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

(4)

Pokud jde o množství pocházející a dovážená ze třetích zemí, kromě Argentiny, podle čl. 1 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 996/97, měla by se použít ustanovení nařízení (ES) č. 1301/2006 o žádostech o dovozní licence, právním postavením žadatelů a vydávání licencí. Kapitola I a II nařízení (ES) č. 1301/2006 by se proto měla ode dne 1. července 2007 použít na dovozní licence vydané pro uvedená množství v souladu s nařízením (ES) č. 996/97, aniž jsou dotčeny další podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

(5)

V případě potřeby je nezbytné uvést do souladu ustanovení nařízení (ES) č. 996/97 s nařízením (ES) č. 1301/2006. Uvedeným nařízením se zejména omezuje doba platnosti licencí do posledního dne dovozního celního kvótového období.

(6)

Nařízení (ES) č. 996/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro hovězí a telecí maso,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Ustanovení čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce se zrušuje.

4)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Pro vznik nároku na dovozní režim uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b) se žádost o licenci, kterou žadatel podal, může vztahovat na maximálně 80 tun.“

5)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.   Žádosti o licence uvedené v článku 7 lze podat pouze během prvních deseti dnů každého dovozního celního kvótového období.

2.   Nejpozději do 16 hodin bruselského času sedmého pracovního dne po konci období pro podání žádostí oznámí členské státy Komisi celkové množství, které je pro jednotlivé země původu předmětem žádostí.

3.   Dovozní licence se vydávají od sedmého dne a nejpozději šestnáctý pracovní den po konci období pro oznámení podle odstavce 2.“

6)

Článek 9 se zrušuje.

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/17

(1)

Článek 8 nařízení Komise (ES) č. 1282/2006 ze dne 17. srpna 2006, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o vývozní licence a vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (2), stanoví dobu platnosti vývozních licencí.

(2)

Jako preventivní opatření, jež má chránit rozpočet Společenství před zbytečnými výdaji a zamezit spekulativnímu používání režimu vývozních náhrad v odvětví mléka, stanovilo nařízení Komise (ES) č. 210/2007 (3), že by se doba platnosti vývozních licencí pro mléčné výrobky, o něž bylo zažádáno od 1. března 2007, měla odchylně od nařízení (ES) č. 1282/2006 omezit do 30. června 2007.

(3)

Z pečlivého sledování jak vnitřního, tak světového trhu vyplývá, že lze postupně opětovně zavádět delší dobu platnosti licencí, aniž by hrozilo, že se naruší řádné fungování společné organizace trhu. Proto je vhodné nařízení (ES) č. 210/2007 změnit.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/18

(1)

Ustanovení čl. 31 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že rozdíl mezi cenami, jež jsou v případě produktů uvedených v čl. 1 písm. a), b), c), d), e) a g) uvedeného nařízení uplatňovány v mezinárodním obchodě, a cenami v rámci Společenství lze pokrýt vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného na seznamu v příloze II nařízení (ES) č. 1255/1999.

(3)

Podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1043/2005 se sazba náhrady na 100 kilogramů každého z dotčených základních produktů stanoví každý měsíc.

(4)

V případě některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, však existuje nebezpečí, že pokud se předem stanoví vysoké sazby náhrad, může to ohrozit závazky přijaté ohledně těchto náhrad. Aby se tomuto nebezpečí předešlo, je nezbytné přijmout nezbytná preventivní opatření, aniž by se tím však bránilo uzavírání dlouhodobých smluv. V případě, že jsou sazby náhrad pro tyto produkty stanoveny předem, lze těchto dvou cílů dosáhnout stanovením zvláštních sazeb.

(5)

Podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1043/2005 jsou pro stanovení sazby náhrad vzaty v úvahu případně produkční náhrady, podpory nebo jiná opatření s rovnocenným účinkem, která jsou použitelná ve všech členských státech v souladu s nařízením o společné organizaci trhu s daným výrobkem, pokud jde o základní produkty uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1043/2005 nebo na roveň postavené produkty.

(6)

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 se podpora poskytuje na odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein a kaseináty, pokud toto mléko a kasein nebo kaseináty z něho vyrobené splňují určité podmínky.

(7)

Nařízení Komise (ES) č. 1898/2005 ze dne 9. listopadu 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o opatření pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla na trhu Společenství (3), stanoví, že máslo a smetanu za snížené ceny je třeba poskytnout k dispozici odvětvím, která vyrábějí určité výrobky.

(8)

Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/21

(1)

Ustanovení čl. 32 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. b), c), d) a g) uvedeného nařízení v mezinárodním obchodě a ve Společenství lze pokrýt vývozní náhradou v případě, že se tyto produkty vyvážejí ve formě zboží uvedeného v příloze VII uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného na seznamu v příloze VII nařízení (ES) č. 318/2006.

(3)

Podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1043/2005 se sazba náhrady na 100 kilogramů pro každý z dotčených základních produktů stanoví každý měsíc.

(4)

Ustanovení čl. 32 odst. 4 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že vývozní náhrada pro produkt obsažený v určitém zboží nesmí být vyšší, než je náhrada použitelná pro tentýž produkt vyvážený bez dalšího zpracování.

(5)

Náhrady stanovené tímto nařízením lze stanovit předem, neboť v současnosti není možné odhadnout situaci na trzích v příštích několika měsících.

(6)

Závazky přijaté ohledně náhrad, které mohou být poskytovány při vývozu zemědělských produktů obsažených ve zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, by mohly být ohroženy stanovením vysokých sazeb náhrad předem. V takových situacích je tudíž nezbytné přijmout preventivní opatření, aniž by tím však bylo znemožněno uzavírání dlouhodobých smluv. Opatřením, které umožňuje splnit tyto různé cíle, je stanovení zvláštní sazby náhrady pro stanovení náhrad předem.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/23

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 38/2007 ze dne 17. ledna 2007 o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej cukru ze zásob intervenčních agentur Belgie, České republiky, Španělska, Irska, Itálie, Maďarska, Polska, Slovenska a Švédska na vývoz (2) požaduje vyhlášení dílčích nabídkových řízení.

(2)

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 38/2007 a po přezkoumání nabídek podaných v rámci dílčího nabídkového řízení, které končí dne 23. května 2007, je vhodné stanovit maximální výši vývozních náhrad pro uvedené dílčí nabídkové řízení.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/24

(1)

Tento případ se týká ovládnutí společností Elsam, Energi E2, KE a FE společností DONG.

(2)

DONG je nástupnická společnost bývalého plynárenského monopolu v Dánsku ve vlastnictví státu. Elsam a Energi E2 (dále jen „E2“) jsou nástupnické společnosti bývalého elektrárenského monopolu působící v západním Dánsku (Elsam) a východním Dánsku (E2). KE a FE jsou nástupnické společnosti bývalého monopolu pro maloobchod s elektřinou v oblasti Kodaně.

(3)

Rozhodnutí obsahuje závěr, že transakce vede k významné překážce pro účinnou hospodářskou soutěž, zejména posílením dominantního postavení na těchto trzích:

(4)

Závěr rozhodnutí je, že závazky, které strany navrhují, dostatečně napravují zjištěné problémy v oblasti hospodářské soutěže. Pokud jde o trh pro skladování plynu/flexibilitu dodávek, hlavní účinek navrhovaných závazků plyne z odprodeje skladovacího zařízení v Lille Torup, což bude mít příznivý dopad na hospodářskou soutěž s ohledem na skladování plynu/flexibilitu dodávek v Dánsku. Co se týče velkoobchodního a maloobchodního trhu s plynem, rozhodnutí obsahuje závěr, že program uvolňování zemního plynu, který nabídla společnost DONG, ve spojení s odprodejem skladovacího zařízení postačuje k odstranění všech problémů v oblasti hospodářské soutěže zjištěných Komisí v souvislosti s těmito trhy.

(5)

Proto Komise prohlašuje oznamovanou transakci za slučitelnou se společným trhem a dohodou o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o fúzích a článkem 57 dohody o EHP.

(6)

DONG je nástupnická společnost bývalého plynárenského monopolu v Dánsku ve vlastnictví státu, která podniká v oblasti průzkumu, těžby, pobřežní přepravy a prodeje ropy a zemního plynu a rovněž skladování a distribuce zemního plynu. V menší míře se zabývá také činnostmi souvisejícími s výrobou větrné elektřiny a dodávkami elektřiny a tepla.

(7)

Elsam a Energi E2 („E2“) jsou nástupnické společnosti bývalého elektrárenského monopolu působící v západním Dánsku (Elsam) a východním Dánsku (E2). Obě společnosti podnikají ve výrobě a obchodování s elektřinou (finanční a reálné) na velkoobchodním trhu a zajišťování dálkového vytápění. Od akvizice (východodánského) maloobchodního dodavatele elektřiny Nesa v roce 2004 má Elsam významné činnosti rovněž v oblasti maloobchodních dodávek elektřiny domácnostem a podnikům. Elsam a E2 mají na straně jedné jako hlavního vlastníka místní orgány a na straně druhé v nich významné podíly mají společnosti DONG a Vattenfall (v Elsamu) a Nesa a KE (v E2).

(8)

Společnosti KE a FE dodávají elektřinu domácnostem a podnikům v oblasti Kodaně. V současné době je vlastní město Kodaň a město Frederiksberg.

(9)

Tato část rozhodnutí popisuje navrhovanou transakci, která představuje spojení, pomocí níž společnost DONG ovládne společnosti Elsam, E2, KE a FE, bez některých výrobních kapacit společností Elsam a E2, které připadnou společnosti Vattenfall. Nabytí aktiv společností Vattenfall představuje samostatné spojení.

(10)

Rozhodnutí se zabývá použitelným právním rámcem pro zemní plyn a elektřinu.

(11)

Dne 1. července 2000 se dánský trh se zemním plynem otevřel pro hospodářskou soutěž nejdříve pro největší odběratele, přičemž všichni odběratelé si mohou dodavatele vybírat od roku 2004. Pobřežní rozvodná soustava plynu a provoz rozvodné soustavy byly zcela liberalizovány v roce 2004 a v současné době je vlastní a provozuje Energinet.dk, nezávislá veřejná společnost vlastněná dánským státem. Provozování pobřežní rozvodné sítě podléhá regulovanému přístupu třetí strany. Skladovací zařízení a pobřežní dopravní potrubí spojující těžební pole v části Severního moře náležejícího Dánsku s dánskou pevninou vlastní společnost DONG. Přístup k těmto infrastrukturám je získán vyjednaným přístupem třetí strany. Na pravidla přístupu třetí strany dohlíží dánský energetický regulační úřad, nezávislý kontrolní orgán v odvětví energetiky.

(12)

S ohledem na relevantní trhy výrobku v oblasti zemního plynu se šetření trhu ze strany Komise zaměřilo na definici trhů pro skladování plynu/flexibilitu dodávek, velkoobchod s plynem a dodávky plynu.

(13)

Co se týče skladování plynu a/nebo jiných nástrojů flexibility dodávek plynu, přesná definice trhu výrobku zůstává v rozhodnutí v případě tohoto trhu otevřená.

(14)

Strany navrhovaly, aby trh výrobku pro flexibilitu dodávek plynu zahrnoval skladování ve vyhrazených skladovacích zařízeních, změny v těžbě, mezinárodní obchod, tzv. „line-pack“, přechod na jiná paliva, přerušitelné smlouvy a centra pro obchodování s plynem s termínovanými trhy.

(15)

Podle mínění Komise lze tyto různé nástroje flexibility dodávek rozdělit do pěti skupin, a to:

(16)

Šetření trhu ze strany Komise ukázalo, že v případě Dánska není žádná z výše uvedených čtyř alternativ ke skladování ve vyhrazených skladovacích zařízeních považována za zcela proveditelnou nebo dostatečně rozvinutou alternativu týkající se flexibility dodávek. Komise se však domnívá, že otázka relevantního trhu výrobku (ať už s ohledem na flexibilitu nebo skladování) může zůstat otevřená.

(17)

Pokud jde o velkoobchodní dodávky plynu pro Dánsko, rozhodnutí obsahuje závěr, že existuje trh pro velkoobchodní dodávky plynu pro Dánsko, který zahrnuje:

které uspokojují potřeby těchto odběratelů, pokud jde o to mít přístup k velkoobchodním dodávkám plynu v Dánsku.

(18)

Při šetření trhu ze strany Komise byly zjištěny silné známky existence samostatného trhu pro velkoobchodní dodávky zemního plynu. V odpovědi na rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1 písm. c) společnost DONG uznala „existenci prodeje plynu a obchodování s plynem na velkoobchodní úrovni“ a ve své odpovědi na prohlášení o námitkách nenapadla toto či výše uvedenou definici trhu výrobku v souvislosti s velkoobchodním trhem.

(19)

Navrhovaná transakce má také dopad na velkoobchod ve Švédsku. Rozhodnutí uvádí závěr, že existuje samostatný trh pro velkoobchodní dodávky plynu určené pro spotřebu ve Švédsku. Důvodem je, že situace na trhu a podmínky pro velkoobchodní dodávky se ve Švédsku liší od situace a podmínek v Dánsku.

(20)

V rozhodnutí se má za to, že dodávky zemního plynu centrálním kogeneračním jednotkám (tj. velkým zařízením pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie) představují samostatný trh, poněvadž dodávky pro centrální kogenerační jednotky jsou odlišné od velkoobchodního trhu. Výrobce energie v centrální kogenerační jednotce může vstoupit na velkoobchodní trh jako kupující nebo prodávající a překážky vstupu pro velkoobchodníky, kteří chtějí zásobovat určité segmenty maloobchodních dodávek pro centrální kogenerační jednotky, lze překonat.

(21)

Dodávky pro centrální kogenerační jednotky jsou odlišné také od ostatních trhů pro maloobchodní dodávky vzhledem k vyšší flexibilitě a úrovni spotřeby, různým modelům poptávky, cenám a druhům smluv, jiné regulaci a skutečnosti, že centrální kogenerační jednotky mohou přímo působit na velkoobchodním trhu.

(22)

V rozhodnutí se konstatuje, že dodávka zemního plynu decentralizovaným kogeneračním jednotkám (tj. malým zařízením pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie) a dodávky zemního plynu velkým průmyslovým odběratelům představují jeden nebo dva různé trhy výrobku.

(23)

Odběratelé z řad malých podniků na tento trh výrobku nepatří kvůli rozdílům týkajícím se mimo jiné cen, marží, nákladů na marketing a skladování v distribučních kanálech, struktury trhu, míře přechodu k jiným dodavatelům a požadavkům na měření.

(24)

V rozhodnutí se konstatuje, že dodávka velkým průmyslovým odběratelům a decentralizovaným kogeneračním jednotkám má určité podobné rysy (výše spotřeby plynu, druhy smluv o dodávkách plynu), ale vykazuje rovněž určité rozdíly (pravidelnost poptávky, různá vlastnická struktura, věrnost zákazníků a míra přechodu k jiným dodavatelům).

(25)

V rozhodnutí se konstatuje, že existuje jeden nebo dva samostatné trhy pro nekontrolované odběratele, tj. odběratele s roční spotřebou nižší než 300 000 m3. Prodej odběratelům z řad malých podniků s odběrem nižším než 300 000 m3 a domácnostem může proto náležet na stejný trh nebo na různé trhy výrobku.

(26)

Podmínky nabídky a poptávky u těchto dvou druhů odběratelů v Dánsku vykazují mnoho stejných rysů (vyšší ceny plynu, menší sklon ke změně dodavatele, požadavky na nástroje řízení portfolia zákazníků, standardizované obecné nabídky a význam imidže značky, struktura trhu, skladovací náklady a vysoké překážky vstupu). Existuje také řada významných rozdílů (průměrná výše spotřeby, ceny, náklady a marže a různé marketingové strategie).

(27)

Posouzení hospodářské soutěže se mezi těmito dvěma skupinami odběratelů významně neliší a otázka, zda dodávky domácnostem a dodávky odběratelům z řad malých podniků tvoří různé segmenty téhož relevantního trhu nebo dva různé relevantní trhy, zůstává proto otevřená.

(28)

Společnost DONG uvedla, že relevantní zeměpisný trh je u nástrojů flexibility dodávek plynu širší než území Dánska a zahrnuje rovněž Švédsko, severní Německo a Nizozemsko.

(29)

Výsledky šetření trhu však prokázaly, že zeměpisný trh pro skladování (nebo flexibilitu dodávek) je bez ohledu na rozsah relevantního trhu výrobku omezen na území Dánska. Hlavní důvody tohoto závěru jsou tyto:

(30)

Co se týče švédského trhu pro skladování plynu/jiné nástroje flexibility dodávek, rozhodnutí obsahuje závěr, že trh je omezen na území Švédska nebo na území Dánska a Švédska.

(31)

Společnost DONG uvedla, že relevantní zeměpisný trh pro velkoobchodní dodávky plynu je širší než území Dánska (nebo Dánska a Švédska) a že zahrnuje rovněž přinejmenším Německo.

(32)

Ze šetření trhu vyplynuly silné náznaky, že trh pro velkoobchodní dodávky je omezen na území Dánska. Rozhodnutí uvádí závěr, že Švédsko není součástí téhož zeměpisného trhu jako Dánsko; tvoří samostatný trh, jenž je omezen na území Švédska nebo na území Dánska a Švédska, poněvadž velkoobchodní dodávky ve Švédsku nepředstavují velkou konkurenční překážku pro velkoobchodní dodávky v Dánsku. Obdobně se dospělo k závěru, že Německo, Nizozemsko a Spojené království nejsou součástí stejného zeměpisného trhu jako Dánsko. Důvody jsou tyto:

(33)

Ve své odpovědi na rozhodnuti podle čl. 6 odst. 1 písm. c) společnost DONG tvrdila, že dodávky plynu na německé straně dánského vstupního/výstupního bodu v Ellundu patří na dánský velkoobchodní trh s plynem. Na základě výsledků šetření trhu ponechává rozhodnutí otevřenou otázku, zda tyto dodávky mají být zahrnuty do zeměpisného trhu pro velkoobchodní dodávky plynu v Dánsku.

(34)

Trh pro dodávky zemního plynu centrálním kogeneračním jednotkám je pravděpodobně omezen na území státu a může nanejvýše zahrnovat území Dánska a Švédska, jelikož nemůže být širší než zeměpisný trh pro velkoobchodní dodávky. Ze sousedních zemí kromě toho lze pořídit pouze část dodávek, které centrální kogenerační jednotky potřebují.

(35)

Trh nebo trhy pro dodávky zemního plynu decentralizovaným kogeneračním jednotkám a velkým průmyslovým odběratelům je/jsou omezeny na území státu, poněvadž neexistují žádné přímé dovozy. Struktury trhu jsou mimoto v sousedních zemích jasně rozdílné. Existence významných cenových rozdílů mezi Dánskem, Německem, Švédskem a Nizozemskem dále potvrzuje existenci vnitrostátních trhů.

(36)

V rozhodnutí se má za to, že trh/y pro dodávky podnikům a domácnostem v Dánsku je/jsou omezen/y na území státu, popřípadě na území regionů. Otázka, zda trh/y je/jsou celostátní nebo regionální, může zůstat otevřená. Na straně jedné prodeje na tomto trhu vyžadují mít v daném státě obchodní kanceláře a kanceláře pro poskytování služeb, všichni dodavatelé pro nekontrolované zákazníky v Dánsku jsou dánské společnosti a mezi jednotlivými vnitrostátními trhy existují velké cenové rozdíly. Na straně druhé se dodavatele rozhodlo změnit pouze méně než 1 % odběratelů. Regionální distribuční společnosti proto dosud mají velké podíly na trhu ve svých příslušných oblastech a ceny koncovým spotřebitelům se ve třech regionálních oblastech liší. Existence velkých rozdílů v podílu na trhu, jakož i cenové rozdíly mezi regiony by normálně svědčily o tom, že regionální trhy nejsou integrované.

(37)

V rozhodnutí se soudí, že existují tyto relevantní trhy:

(38)

Významná část prodejů a nákupů velkoobchodní elektřiny ve skandinávské oblasti se uskutečňuje prostřednictvím komoditní burzy s elektrickou energií ve Skandinávii Nord Pool Spot ASA (dále jen „Nord Pool“). Kromě těchto forem obchodování s reálnou elektřinou na velkoobchodní úrovni v rámci Nord Poolu výrobci/obchodníci a odběratelé uzavírají rovněž dvoustranné smlouvy o velkoobchodních dodávkách reálné elektřiny.

(39)

Bezprostředními odběrateli doplňkových služeb jsou TSO, které odpovídají za zajištění rovnováhy rozvodné sítě a dodávky elektřiny v nouzových situacích. Šetření trhu ze strany Komise vedlo k jasným náznakům, že doplňkové služby/systémové služby nejsou snadno zastupitelné ostatními dodávkami elektřiny na velkoobchodní úrovni. Kromě toho podíl provozovatele na regulaci může v čase významně kolísat bez zjevné souvislosti s jeho postavením na trhu pro výrobu elektřiny.

(40)

V rozhodnutí se však má za to, že přesné vymezení tohoto trhu/těchto trhů může zůstat otevřené. Dvoustranné smlouvy o dodávkách odběratelům bez přímého přístupu k Nord Poolu mohou nebo nemusí představovat samostatný trh výrobku a totéž lze říci o doplňkových službách.

(41)

V rozhodnutí se uvažuje samostatný trh pro finanční deriváty související s elektřinou, poněvadž v zásadě platí: finanční trh je o obchodování s rizikem, zatímco fyzický trh je o obchodování s elektřinou určenou pro spotřebu, a tudíž tyto trhy nejsou plně zastupitelné. Zůstává otázka, zda odlišný finanční produkt CFD (contract for difference – kontrakt pro rozdíl) patří na stejný trh nebo na samostatný trh.

(42)

V rozhodnutí se uvažují samostatné trhy pro dodávky odběratelům s požadavky na hodinové měření a pro odběratele bez požadavku na měření. Toto rozlišení šetření trhu jednoznačně potvrdilo. Tyto skupiny zákazníků platí jiné ceny, spotřebovávají jiné produkty a nakupují jinými způsoby.

(43)

V rozhodnutí se má za to, že účinky fúze na hospodářskou soutěž musí být posouzeny na základě samostatných cenových oblastí Nord Poolu zahrnujících východní Dánsko/západní Dánsko nebo na základě těchto dvou oblastí a Švédska, jelikož činnost stran je ve skandinávské oblasti téměř výlučně omezena na Dánsko. Pokud spojení nepovede k negativním účinkům na hospodářskou soutěž v těchto spojených oblastech, pak nemůže vést k negativním účinkům v případné širší cenové oblasti.

(44)

Veškeré ostatní otázky související s definicí zeměpisného trhu pro velkoobchod s elektřinou s ohledem na současnou transakci zůstávají otevřené.

(45)

V rozhodnutí se má za to, že doplňkové služby jsou omezeny na území státu, poněvadž závisejí na bezprostřední a spolehlivé dostupnosti v rámci určité cenové oblasti a poněvadž propojené soustavy jsou přetíženy.

(46)

Pokud jde o finanční deriváty související s elektřinou, v rozhodnutí se má za to, že trh musí zahrnovat přinejmenším celé území Skandinávie, poněvadž obchodování s finančními deriváty souvisejícími s elektřinou se uskutečňuje v rámci Nord Poolu, zatímco CFD by mohly zahrnovat pouze konkrétní cenovou oblast, jelikož společnostmi obchodujícími s těmito produkty jsou hlavně velkoobchodní dodavatelé a odběratelé v těchto cenových oblastech.

(47)

Pokud jde o trhy pro maloobchod s elektřinou, v rozhodnutí se má za to, že trh pro kontrolované zákazníky je vnitrostátní, zatímco u nekontrolovaných zákazníků je celostátní-regionální. Neexistuje zde přímý vstup zahraničních dodavatelských společností a nekontrolovaní odběratelé zůstali velkou měrou u svého místního dodavatele s povinností všeobecné služby.

(48)

Rozhodnutí proto definuje tyto trhy s elektřinou:

(49)

Navrhovaným spojením je dotčena řada jiných trhů, neexistuje však žádný nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž, a to buď vzhledem k malým podílům na trhu nebo kvůli tomu, že nedochází k zeměpisnému překrývání: dálkové vytápění (místní), produkce popílku (otázka omezení na území jednotlivých regionů zůstává otevřená) a obchodování s emisemi CO2 (pravděpodobně území celé EU).

(50)

Rozhodnutí zkoumá tvrzení společnosti DONG ohledně účinku vazeb mezi jednotlivými fúzujícími stranami a mezi fúzujícími stranami a třetími stranami, které existovaly před fúzí, bylo však zjištěno, že zohlednění takovéhoto účinku nemůže vyvážit negativní účinky fúze.

(51)

Na základě šetření trhu provedeného v tomto případě Komise dospěla k závěru, že společnost DONG má v současnosti dominantní postavení na dánském trhu pro skladování plynu/flexibilitu dodávek.

(52)

V rozhodnutí se má za to, že přístup ke skladování plynu/flexibilitě dodávek je nezbytným doplňkem ostatních činností v odvětví zemního plynu, trh pro skladování plynu/flexibilitu dodávek je považován za trh sousedící s jinými trhy se zemním plynem. Ačkoli za skladování plynu a obchodování s plynem odpovídají v rámci společnosti DONG dva samostatné právní subjekty, Komise se domnívá, že obě tyto činnosti jsou vykonávány se společným cílem zvýšit rentabilitu skupiny DONG, a proto analyzovala účinek na dánský trh pro skladování plynu/flexibilitu dodávek v tomto kontextu.

(53)

V rozhodnutí se předpokládá, že akvizice společností E2 a Elsam jako hlavních nezávislých zdrojů flexibility v Dánsku poskytne společnosti DONG pobídku ke snížení potřeb v oblasti skladování tím, že nahradí využívání vlastních skladovacích zařízení využitím společností E2 a Elsam jakožto zdrojů flexibility. Zároveň budou omezeny alternativy v oblasti flexibility, které jsou dostupné konkurujícím dodavatelům plynu. V důsledku toho a kvůli způsobu uplatňování dánských sazeb za skladování se zvýší skladovací náklady ostatních dodavatelů plynu a jejich schopnost vykonávat konkurenční tlak na DONG se tím sníží.

(54)

Z těchto důvodů rozhodnutí obsahuje závěr, že transakce povede k významné překážce pro účinnou hospodářskou soutěž na možném dánském trhu pro skladování plynu nebo na možném dánském trhu pro skladování plynu/flexibilitu dodávek, zejména posílením dominantního postavení společnosti DONG na těchto trzích.

(55)

Pokud jde o švédský trh pro skladování plynu/flexibilitu dodávek, rozhodnutí vyvozuje závěr, že zjištění možné újmy v Dánsku může být v zásadě rozšířeno i na Švédsko, je však zbytečné podrobné posouzení konkrétních charakteristik švédského trhu vzhledem k tomu, že celkové posouzení transakce je na tomto nezávislé.

(56)

Během šetření Komise a společnost DONG zaujaly různé názory, pokud jde o význam analýzy velkoobchodních dodávek plynu po […] (3). Společnost DONG zpochybnila, zda má význam uvažovat více než […] * -letý horizont. Podle Komise se trh s plynem vyznačuje dlouhodobými investicemi do infrastruktury a dlouhodobými smlouvami o dodávkách, což odůvodňuje analýzu zahrnující časový horizont překračující rok […] *. Rozhodnutí však uvádí závěr, že i bez zvážení situace na trhu po roce […] * bude fúze mít významné protisoutěžní účinky na velkoobchodní dodávky v Dánsku kvůli vyloučení omezujícího dopadu projektu BGI a skutečnosti, že případná rozhodnutí ostatních soutěžitelů o vstupu na trh se do roku 2008 budou řídit jednáním o dodavatelských smlouvách se společnostmi Elsam a E2 v roce 2008.

(57)

Rozhodnutí obsahuje závěr, že společnost DONG má dominantní postavení na dánském trhu pro velkoobchodní dodávky plynu vzhledem k tomu, že podíl společnosti na trhu dosáhl v roce 2004 (4) [80–90 %] *. Komise analyzovala možné konkurenční překážky s ohledem na dominantní postavení společnosti DONG pocházející z těchto pěti zdrojů:

(58)

Rozhodnutí obsahuje závěr, že tato omezení hospodářské soutěže jsou slabá nebo nedostatečně jistá, aby z krátkodobého hlediska představovala účinnou překážku pro postavení společnosti DONG na trhu.

(59)

V rozhodnutí se poté zkoumá, zda transakce povede k posílení dominantního postavení společnosti DONG na trhu odstraněním skutečné a/nebo možné konkurence. Co se týká obchodního zájmu společností E2 a Elsam stát se aktivními účastníky na dánském velkoobchodním trhu s plynem, DONG popírá, že společnosti E2 a Elsam představují možné konkurenty, a tvrdí, že nejsou pro DONG nejdůležitějšími konkurenčními překážkami.

(60)

Podle Komise postačuje, že E2 a Elsam představují významné konkurenční překážky (a ne nutně nejdůležitější), jejichž odstranění by vedlo k obavám, pokud jde o hospodářskou soutěž.

(61)

Šetření Komise a rozhodnutí obsahují závěr, že navrhované spojení odstraní společnost E2 jako skutečného konkurenta a společnost Elsam jako věrohodného možného konkurenta společnosti DONG. Analýza Komise týkající se pěti možných konkurenčních překážek uvedených v bodu 22 tento závěr nezmění. Kromě toho rozhodnutí uvádí závěr, že akvizice společnosti Vattenfall týkající se malého podílu v plynových elektrárnách společností E2 a Elsam nebude postačovat k tomu, aby vyvážila ztrátu konkurenčního tlaku způsobenou začleněním společností E2 a Elsam do skupiny DONG.

(62)

Mimo tyto horizontální účinky rozhodnutí vyvozuje závěr, že transakce povede k zablokování odběratelů a v důsledku toho k významné překážce pro účinnou hospodářskou soutěž kvůli vertikální integraci DONG se společnostmi E2 a Elsam, na něž připadá přibližně [20–30 %] * celkové dánské spotřeby. Proto bude pro konkurenty společnosti DONG obtížnější vstoupit na dánské trhy s plynem, a to jak pro velkoobchodní dodavatele, tak i dodavatele pro konečné spotřebitele, čímž se zvýší překážky vstupu na tyto trhy.

(63)

Strany uvedly, že společnost Elsam se až dosud zásobovala u třetích stran pouze v omezeném rozsahu, jelikož měla uzavřené pouze swapové dohody a krátkodobé kupní smlouvy. Komise se však domnívá, že dodávky Elsamu konkurenty společnosti DONG by přinejmenším představovaly možnou překážku pro chování společnosti DONG.

(64)

Rozhodnutí obsahuje závěr, že i kdyby byl blokující účinek omezen jen na poptávku společnosti E2, i toto zablokování by významně posílilo dominantní postavení společnosti DONG na dánském velkoobchodním trhu tím, že by dále odrazovalo třetí strany, aby ve významném měřítku vstupovaly na tento trh. Tak tomu je proto, že téměř veškerá nezávislá poptávka (poptávka určená pro volný trh) třetích stran pro Dánsko až dosud přicházela prostřednictvím E2. Navrhovaná fúze zvýší překážky vstupu na dánský velkoobchodní trh, jelikož eliminuje společnost, která nakupovala významná množství zemního plynu na velkoobchodním trhu jak pro interní použití, tak i pro dodávky zemního plynu ostatním spotřebitelům.

(65)

Závěr rozhodnutí je, že navrhované spojení odstraňuje významné konkurenční překážky pro společnost DONG na dánském velkoobchodním trhu s plynem. Vzhledem k zavedenému dominantnímu postavení společnosti DONG na tomto trhu povede navrhovaná transakce pravděpodobně k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže, zejména posílením dominantního postavení společnosti DONG.

(66)

Pokud jde o velkoobchodní dodávky do Švédska, DONG má velmi silné postavení i na tomto trhu (5). Rozhodnutí ponechává otevřenou otázku, zda společnost DONG má samostatné nebo společné dominantní postavení na švédském nebo dánsko-švédském trhu pro velkoobchodní dodávky, poněvadž případné škodlivé účinky na kterýkoli z těchto trhů by byly odvozeny ze škodlivého účinku transakce na velkoobchodním trhu v Dánsku.

(67)

V rozhodnutí se usuzuje, že na trzích pro dodávky zemního plynu centrálním kogeneračním jednotkám v Dánsku a ve Švédsku nemůže dojít k žádnému zablokování zákazníků nebo vstupu, poněvadž a) nejméně do roku 2009 na dánském nebo švédském trhu pro dodávky plynu centrálním kogeneračním jednotkám nevznikne žádným odběratelům z řad centrálních kogeneračních jednotek újma a b) kogenerační jednotky budou po roce 2009 chráněny, pokud fungování velkoobchodního trhu bude posíleno programem uvolňování plynu, který strany navrhují.

(68)

Pokud jde o možnou konkurenci, rozhodnutí uvádí závěr, že není pravděpodobné, že by společnosti E2 a/nebo Elsam mohly být považovány za možné nově příchozí na trh pro dodávky centrálním kogeneračním jednotkám, jelikož se nezdá pravděpodobné, že by ostatní centrální kogenerační jednotky byly ochotny uspokojovat své potřeby plynu dodávkami od jejich přímých konkurentů.

(69)

Rozhodnutí proto obsahuje závěr, že spojení nevede k významnému narušení účinné hospodářské soutěže na trzích pro dodávky centrálním kogeneračním jednotkám ani v Dánsku, ani ve Švédsku.

(70)

V rozhodnutí se konstatuje, že společnost DONG má dominantní postavení a toto dominantní postavení zůstane v předvídatelné budoucnosti zachováno, s podílem na trhu ve výši [60–70 %] * v roce 2004, což je poslední rok, pro nějž existují spolehlivé údaje o podílu na trhu. Není důvod domnívat se, že by podíl společnosti DONG na trhu v předvídatelné budoucnosti poklesl pod 50 %.

(71)

Dominantní postavení společnosti DONG ve velkoobchodě, skladování, pobřežních dopravních plynových potrubích a dovozních plynovodech dále posiluje postavení společnosti DONG na tomto trhu/těchto trzích pro dodávky velkoodběratelům a decentralizovaným kogeneračním jednotkám, poněvadž skladovací zařízení a přístup k plynu jsou v kontextu dodávek těmto skupinám odběratelů důležitými parametry hospodářské soutěže.

(72)

Konkurenti společnosti DONG kromě toho nemohou toto dominantní postavení ohrozit, jelikož HNG/MN a Statoil Gazelle jsou malé podniky, HNG/MN je z finančního hlediska slabým konkurentem a mezi společnostmi DONG a HNG/MN existují silné vazby.

(73)

Společnosti E.ON a Shell mají velmi skromný podíl na dánském trhu/trzích pro dodávky velkoodběratelům a decentralizovaným kogeneračním jednotkám a je pravděpodobné, že E.ON zaměří své úsilí ve skandinávské oblasti na švédský trh.

(74)

V rozhodnutí byly zjištěny rovněž další náznaky zavedeného dominantního postavení společnosti DONG před fúzí: DONG má mezi velkými hráči na trhu jasně nejnižší míru přechodu zákazníků k jiným dodavatelům, DONG je nejlépe zavedenou společností pro nabízení duální energie a dokázala navázat poměrně úzké vztahy s řadou decentralizovaných kogeneračních jednotek.

(75)

V rozhodnutí se konstatuje, že navrhovaná transakce posílí dominantní postavení společnosti DONG kvůli zvětšení překážek vstupu a kvůli odstranění možné konkurence.

(76)

Navrhovaná transakce zvyšuje překážky vstupu, protože pro ostatní účastníky bude obtížnější dosáhnout kritické míry dodávky plynu, pokud bude z trhu odstraněno 20 % celkové spotřeby plynu v Dánsku. Kromě toho bude v důsledku fúze dále posílen již nyní přednostní přístup společnosti DONG k decentralizovaným kogeneračním jednotkám. Fúze rovněž zvýší riziko omezení vstupu u skladovacích zařízení anebo zvýší náklady konkurentů na skladování, což dále zvýší překážky vstupu. Dále je pravděpodobné, že spojení zvýší překážky vstupu na velkoobchodních trzích tím, že pro konkurenty DONG bude obtížnější pořizovat dodávky za konkurenčních podmínek. Po fúzi bude společnost DONG ve zvýhodněném postavení, pokud jde o nabízení dvojí energie, zatímco pro ostatní konkurenty bude obtížnější vyrovnat se nabídce společnosti DONG.

(77)

Navrhovaná transakce dále posílí dominantní postavení společnosti DONG kvůli odstranění možné konkurence ze strany společností Elsam, E2, Nesa a KE.

(78)

Společnosti E2 a Elsam mají přístup k velkému množství zemního plynu za konkurenční ceny. Mají rovněž přístup ke skladovacím zařízením a prostředkům zajišťujícím flexibilitu dodávek. Kromě toho mají potřebnou „energetickou“ značku. Jasná většina respondentů při šetření trhu ze strany Komise uvedla, že společnosti Elsam a E2 jim mohly prodávat více plynu. Konečně, Komise má přesvědčivé důkazy o možnostech vstupu a o záměrech společnosti E2, která již v roce 2003 a 2004 předložila nabídky regionálním velkoobchodním dodavatelským společnostem ve Švédsku a Dánsku.

(79)

Společnosti NESA a KE mají silné „energetické“ značky a mohou dosáhnout nákladových synergií a větší věrnosti zákazníků prodejem dvojí energie. Mají přístup k velké klientele průmyslových odběratelů. Společnosti DONG a Statoil Gazelle považovaly KE, Elsam a Energi E2 za možné konkurenty na dánských trzích s plynem.

(80)

Z těchto důvodů Komise v rozhodnutí dospěla k závěru, že navrhovaná transakce významně naruší účinnou hospodářskou soutěž, zejména v důsledku vytvoření nebo posílení dominantního postavení na trhu nebo na trzích dodávek zemního plynu velkoodběratelům a decentralizovaným kogeneračním jednotkám.

(81)

V rozhodnutí se konstatuje, že společnost DONG má dominantní postavení ve dvou regionálních oblastech s podílem na trhu více než [90–100 %] * a že toto dominantní postavení je posíleno velkými překážkami vstupu, tím, že DONG kontroluje skladování a přístup k pobřežnímu plynovodu a má dominantní postavení na velkoobchodním trhu.

(82)

Budeme-li alternativně uvažovat o vnitrostátním trhu, DONG a HNG/MN mají společné dominantní postavení s podílem na trhu [25–35 %] * a [55–65 %] *. Mezi oběma společnostmi existují silné vazby. Trh je velmi transparentní, a proto by bylo možno snadno odhalit jakoukoli odchylku od oligopolistického chování. Produkt je velmi homogenní a usnadňuje tichou koordinaci. Existuje velmi vysoká míra věrnosti zákazníků, která vytváří vysoké překážky vstupu. Kromě toho existuje účinný mechanismus represe vůči oligopolu, který změní své chování, a velký společný zájem na zachování současného stavu.

(83)

V rozhodnutí se konstatuje, že společnost DONG posílí své dominantní postavení zvýšením překážek vstupu a do určité míry odstraněním možné konkurence.

(84)

Spojení zvýší překážky vstupu vzhledem k vyšším skladovacím nákladům a větším potížím při dosahování kritické velikosti a úspor z rozsahu nezbytných pro to, aby vstup byl finančně životaschopný. Transakce dále odstraní větší zákazníky na různých trzích, jejichž flexibilita by mohla vyvažovat požadavky na flexibilitu domácností a malých podniků. Konečně, pravděpodobné snížení likvidity na dánském velkoobchodním trhu s plynem zvýší schopnost společnosti DONG omezit svým konkurentům přístup do velkoobchodu s plynem.

(85)

Spojení odstraní určitou možnou konkurenci ze strany společností KE a NESA, což jsou maloobchodní dodavatelé elektřiny, oba se základnou v oblasti velké Kodaně. Tyto společnosti již mají zavedené prodejní kanceláře, mnoho prodejců, vybavení IT a systémy účtování. Mají velký kmen zákazníků na němž by mohly stavět při vstupu na maloobchodní trhy s plynem. Obě společnosti mají rovněž značně silné značky, a to jak na celostátní, tak i na regionální úrovni. Společnosti NESA a KE tudíž nečelí velkým překážkám vstupu jako většina ostatních nově příchozích. […] *.

(86)

Na druhé straně, mnoho zákazníků společnosti KE již má své energetické potřeby na vaření pokryté městským plynem a požadavky na teplo dálkovým vytápěním. Je třeba vzít rovněž v úvahu, že převážná část klientely společností NESA a KE by mohla být využita pouze při soutěži se společností HNG/MN, jejíž oblasti distribuce plynu se zeměpisně překrývají s NESA a KE, a ne se společností DONG.

(87)

V rozhodnutí se rovněž potvrzuje, že na trh pro dodávky plynu zákazníkům z řad domácností a malých podniků by mohly vstoupit i jiné společnosti dodávající elektřinu, dospělo se však k závěru, že společnosti KE a NESA mají zvláštní postavení, pokud jde o přístup k plynu, což by ostatní elektrárenské společnosti zopakovaly jen obtížně.

(88)

Z těchto důvodů rozhodnutí konstatuje, že navrhovaná fúze významně naruší hospodářskou soutěž na trhu nebo trzích pro dodávky plynu domácnostem a malým podnikům bez ohledu na to, zda trhy jsou definovány jako regionální nebo celostátní, a to zejména posílením dominantního postavení.

(89)

V rozhodnutí se konstatuje, že transakce povede k významnému narušení účinné hospodářské soutěže, zejména posílením dominantního postavení na těchto trzích výrobku:

(90)

V rozhodnutí se konstatuje, že spojení nevyvolává obavy, pokud jde o hospodářskou soutěž na jakémkoliv trhu s elektřinou.

(91)

V rozhodnutí se konstatuje, že společnosti Elsam a E2 mají ve velkoobchodě s elektřinou evidentně dominantní postavení ve svých příslušných oblastech Noord Poolu, když tyto oblasti jsou od ostatních oblastí Nord Poolu izolovány, poněvadž účinné překážky ze strany větrných elektráren a decentralizovaných kogeneračních jednotek v dané oblasti jsou malé.

(92)

Avšak horizontální účinky navrhované transakce budou s největší pravděpodobností překonány ztrátou podílu na trhu kvůli podmíněným odprodejům elektráren ve východním i západním Dánsku společnosti Vattenfall, která představuje schopného konkurenta tradičních rivalů v této oblasti, a to významným snížením jejich podílu na trhu. Rozhodnutí obsahuje rovněž závěr, že záměry společností Elsam a E2 vstoupit na území druhé strany nebyly zjištěny a že společnost DONG odmítla vstoupit do výroby elektřiny prostřednictvím plynové elektrárny. Proto rozhodnutí uvádí závěr, že případné horizontální účinky jsou více než vyváženy jistějším a okamžitým pozitivním účinkem souvisejícím se vstupem společnosti Vattenfall.

(93)

Pokud jde o vertikální účinky, v rozhodnutí se konstatuje, že společnost DONG pravděpodobně po fúzi nezvýší náklady konkurentů (plyn jako vstup). Modelová simulace potvrdila, že k tomu, aby bylo snížení výkonu významné, muselo by dojít k velmi významnému zvýšení cen plynu. Toto zvýšení na základě vertikálních účinků souvisejících s fúzí není reálné ve světle konkurenčních překážek, kterým bude společnost DONG navzdory dominantnímu postavení i po fúzi čelit. Tento závěr posilují nápravná opatření, které společnost DONG nabízí, jež po fúzi zvýší dostupnost alternativních zdrojů plynu pro decentralizované kogenerační jednotky. I kdyby sloučený subjekt měl po fúzi pobídku k tomu, aby usiloval o zvýšení cen plynu decentralizovaným kogeneračním jednotkám, je nepravděpodobné, že by to mohlo vést k vyšším cenám elektřiny ve světle silnější hospodářské soutěže ve východním a západním Dánsku v důsledku odprodeje elektráren společnosti Vattenfall.

(94)

Rovněž je nepravděpodobné, že by společnost DONG mohla v budoucnu uplatňovat přímý vliv na decentralizované kogenerační jednotky vzhledem k závazku společnosti Elsam danému dánskému orgánu pro hospodářskou soutěž v březnu 2004 v souvislosti s akvizicí společnosti Nesa, kdy se tyto společnosti zavázaly odprodat všechny své podíly v decentralizovaných plynových kogeneračních jednotkách.

(95)

Zkoumal se rovněž účinek fúze z hlediska jinak pozitivního dopadu propojovací soustavy přes Velký Belt spojující východní a západní Dánsko očekávané v roce 2010. Byl vyvozen závěr, že omezení v rozsahu asi 600 MW, které by mohlo vzniknout při neexistenci fúze, představuje v každém případě menší překážku než vstup společnosti Vattenfall do obou oblastí. To potvrdila rovněž modelová simulace.

(96)

Tyto zřetele a zjištění o horizontálních a vertikálních účincích navrhované fúze platí rovněž pro dvoustranné dohody o velkoobchodním prodeji elektřiny zákazníkům ve východním i západním Dánsku za předpokladu samostatného trhu pro velkoodběratele, kteří nemusejí mít přímý přístup na velkoobchodní trh Nord Poolu.

(97)

V širším kontextu Nord Poolu strany budou mít podíl na trhu méně než 10 %, a to i na trhu zahrnujícím pouze Švédsko a obě části Dánska.

(98)

V rozhodnutí se konstatuje, že před fúzí musely společnosti Elsam a E2 ve svých příslušných oblastech čelit jen malé konkurenci, zatímco po fúzi bude DONG čelit v každé oblasti vážnému konkurentu, a to společnosti Vattenfall. Proto fúze nepovede k problémům v oblasti hospodářské soutěže na možných trzích s doplňkovými službami ve východním a západním Dánsku.

(99)

Na skandinávském trhu pro obchodování s finančními deriváty souvisejícími s elektřinou mají fúzující strany společný podíl na trhu menší než 10 %. Tento malý podíl na trhu rozptyluje jakékoli obavy s ohledem na tento trh.

(100)

Pokud jde o možné oblastní trhy s CFD ve východním a západním Dánsku, společnosti E2 a Elsam jsou jednoznačně hlavními prodejci CFD ve svých příslušných oblastech. Lze však očekávat, že odprodej výrobních kapacit společnosti Vattenfall povede k tomu, že se tato společnost stane důležitým prodejcem CFD ve východním i západním Dánsku.

(101)

V rozhodnutí se konstatuje, že současná úroveň hospodářské soutěže na dánském trhu pro dodávky elektřiny kontrolovaným zákazníkům je vysoká. Sloučený subjekt bude mít společný podíl na trhu ve výši [20–30 %] *. Po fúzi sloučený objekt velkou měrou překlene mezeru k hráči číslo 1, EnergiDanmark. Odběratelé dále považují za schůdnou alternativu řadu jiných soutěžitelů.

(102)

Transakce povede rovněž k určitému překrytí podílů na trhu v případě trhu pro maloobchodní dodávky elektřiny maloodběratelům. Konkurenční terén na tomto dánském trhu je značně roztříštěný s pouze malým počtem odběratelů z řad domácností, kteří doteď přešli od svého místního dodavatele. Na vnitrostátním, dánském, trhu se společnost DONG stane největším podnikem, ačkoli s omezeným podílem na trhu ve výši kolem [25–30 %] *.

(103)

Ačkoli NESA a KE byly nejvýznamnějšími společnostmi, k nimž zákazníci přešli, ostatní soutěžitelé mají srovnatelné míry získání nových zákazníků.

(104)

Vezmeme-li v úvahu regionální trhy, v rozhodnutí se konstatuje, že transakce nepovede k významnému posílení postavení společností Nesa, KE a FE v jejich tradičních oblastech, poněvadž konkurenti z řad třetích stran, např. OK a EnergiDanmark, jsou stejně dobře zavedenými konkurenty v oblasti zásobování v dané oblasti jako ostatní strany fúze.

(105)

V rozhodnutí se konstatuje, že spojení nepovede k významnému narušení účinné hospodářské soutěže, zejména v důsledku vytvoření nebo posílení dominantního postavení na kterémkoli možném postiženém trhu pro velkoobchod s elektřinou, doplňkové služby, finanční deriváty související s elektřinou, maloobchodní dodávky odběratelům z řad podniků nebo dodávky elektřiny maloodběratelům.

(106)

K řešení problémů v oblasti hospodářské soutěže na trhu pro skladování plynu/flexibilitu dodávek předložila společnost DONG závazek odprodat do 1. května 2007 své větší skladovací zařízení v Lille Torup na Jutském poloostrově. Pouze kupující bude oprávněn prodávat skladovací kapacitu ve skladovacím zařízení Lille Storup ke skladování plynu v roce 2007/2008, který poběží od 1. května 2007 do 30. dubna 2008. DONG se zavazuje, že v období deseti let od prodeje kupujícímu nezíská přímý či nepřímý vliv na celé skladovací zařízení či jeho část bez předchozího schválení Komisí.

(107)

K řešení problémů v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s velkoobchodními trhy předložila společnost DONG jako závazek program uvolňování plynu s cílem dát zemní plyn k dispozici třetím stranám v Dánsku. Množství uvolněného plynu bude činit 400 mcm ročně (celkem 2 400 mcm), které bude v letech 2006 až 2011 prodáváno v aukčním prodeji pro dodávky plynu v letech následujících po každé aukci. Objemy odpovídají přibližně 10 % celkové dánské spotřeby v roce 2005. Pokud se podmínky na trhu významně změní, může společnost DONG za určitých podmínek požádat Komisi o ukončení programu uvolňování plynu s ohledem na poslední dvě aukce. Program uvolňování plynu předpokládá aukci probíhající ve dvou fázích: v „primární aukci“ společnost DONG dá plyn k dispozici na virtuálním obchodním místě/centru pro obchodování s plynem v Dánsku a jako ve swapovém obchodě úspěšní uchazeči dají stejný objem plynu k dispozici DONG na jednom ze 4 určených center pro obchodování s plynem v severozápadní Evropě. Případná množství plynu, která nebudou prodána v primární aukci, budou prodána v tradiční aukci, která se bude konat později v daném roce. Kromě toho závazky předpokládají doložku o zrušení závazků zákazníků, podle níž stávající přímí zákazníci společnosti DONG, kteří se zúčastní aukce nebo kteří nakoupí plyn u obchodníka/velkoobchodníka, který uspěl v aukci, mají nárok na snížení své smluvní odběratelské povinnosti vůči DONG.

(108)

Hlavní účinek navrhovaných závazků na trh pro skladování plynu/flexibilitu dodávek plyne z odprodeje skladovacího zařízení v Lille Torup. Kromě toho program uvolňování plynu zvýší likviditu dánského velkoobchodního trhu, a tím zajistí rovněž nové zdroje flexibility.

(109)

Odprodej většího ze dvou dánských skladovacích zařízení, které má kapacitu přibližně 400 mcm, bez rezervací kapacity překračujících 1 rok povede k větší hospodářské soutěži na tomto trhu, ať už na trhu pro skladování plynu nebo na širším trhu pro flexibilitu dodávek. Tyto objemy skladování plynu/flexibility dodávek představují více než 57 % skladovací kapacity Dánska, a tedy velmi velkou část celkové flexibility dostupné v Dánsku.

(110)

Odprodej skladovacího zařízení v Lille Torup považují obecně účastníci trhu za transakci, která bude mít kladný dopad na hospodářskou soutěž pokud jde o skladování plynu/flexibilitu dodávek v Dánsku.

(111)

Kladný dopad na flexibilitu dostupnou v Dánsku bude plynout rovněž z programu uvolňování plynu, který tak doplní flexibilitu, kterou trhu nabízí skladovací zařízení v Lille Torup.

(112)

Oba prvky závazků, tj. odprodej skladovacího zařízení a program uvolňování plynu, budou mít rovněž příznivý dopad na švédské trhy. Hospodářská soutěž mezi společností DONG a budoucím provozovatelem skladovacího zařízení v Lille Torup přinese prospěch rovněž švédským zákazníkům. Totéž platí pro účinky programu uvolňování plynu.

(113)

Komise dospěla k závěru, že program uvolňování plynu, který nabídla společnost DONG, ve spojení s odprodejem skladovacího zařízení postačuje k odstranění všech problémů v oblasti hospodářské soutěže zjištěných Komisí v případě velkoobchodního trhu.

(114)

Pokud jde o program uvolňování plynu, nabízená množství představující 400 mcm ročně, která mají být prodána ve swapovém obchodě nebo prostřednictvím primární či sekundární aukce, tvoří přibližně 10 % poptávky v Dánsku.

(115)

Za prvé, pokud jde o blokování zákazníků, tato množství společně s ustanovením o zrušení závazků zákazníků nahradí objemy, které E2 pořizovala v minulých letech na krátkodobém základě jak v Dánsku, tak i v zahraničí a které představovaly přibližně 5 % poptávky v Dánsku. Uvolněná množství nahradí rovněž případné dodatečné objemy, které by potenciálně nakoupily společnosti Elsam a E2 před vypršením platnosti jejich dlouhodobých smluv o dodávkách se společností DONG v roce 2009.

(116)

Za druhé, tato množství nahradí odstranění možné konkurence ze strany společností Elsam, a zejména E2. Lze však obtížně zjistit s dostatečnou jistotou, jaká množství by byla v předvídatelné budoucnosti těmito společnostmi prodána. Avšak dovozy společností E2 a pro tuto společnost plus tržní podíly všech konkurentů (s výjimkou […] *) společně (tj. veškerá nezávislá konkurence společnosti DONG dohromady) představovaly okolo 10 % dánské poptávky v roce 2004.

(117)

Je nutno rovněž uvážit, že tato množství budou zahrnovat opatření o flexibilitě, která učiní tento plyn přitažlivým pro všechny účely velkoobchodního trhu v Dánsku.

(118)

Zvlášť důležitým prvkem je ustanovení o zrušení závazků zákazníků, které představuje pobídku pro nakupující tohoto plynu, aby ho používali v Dánsku, usnadňuje vstup a řeší problém blokace zákazníků.

(119)

Dobu trvání a objem programu uvolňování plynu hodnotil velký počet účastníků trhu jako opatření, které dostatečně vyrovnává škodlivé účinky fúze na velkoobchodní trh v Dánsku.

(120)

Na velkoobchodní trh v Dánsku bude mít příznivý účinek rovněž nápravné opatření týkající se odprodeje skladovacího zařízení. To proto, že přístup k nediskriminační skladovací kapacitě nezávislé na společnosti DONG je základním činitelem, který usnadňuje velkoobchodní transakce třetích stran v Dánsku.

(121)

V rozhodnutí se konstatuje, že program uvolňování plynu odstraňuje případné obavy týkající se zvýšení překážek vstupu na tyto trhy.

(122)

Konkrétněji, program uvolňování plynu řeší problém blokace zákazníků a dosažením kritické míry prostřednictvím části programu týkající se zrušení závazků zákazníků. Objem 400 mcm prodaný v aukci představuje 17 % trhu pro dodávky průmyslovým odběratelům a decentralizovaným kogeneračním jednotkám a 45 % trhu pro dodávky malým podnikům a domácnostem.

(123)

Roční množství uvolněného plynu bude mít významný dopad na likviditu na velkoobchodním trhu s plynem v Dánsku a usnadní konkurentům, kteří na těchto trzích působí čí chtějí působit, aby nabízeli dodávky dvojí energie (zemní plyn/elektřina) v soutěži se společností DONG.

(124)

Případné obavy v souvislosti s odstraněním flexibility centrálních kogeneračních jednotek jako možnosti kompenzující požadavky dodavatelů na flexibilitu a omezení vstupu jsou vyřešeny ustanoveními o flexibilitě v programu uvolňování plynu, jakož i odprodejem skladovacího zařízení v Lille Torup, které zavede hospodářskou soutěž mezi dvěma dánskými skladovacími zařízeními.

(125)

Rozhodnutí proto obsahuje závěr, že v důsledku předložených závazků nebudou ve srovnání se situací před fúzí překážky vstupu vyšší.

(126)

V rozhodnutí se má za to, že celkové snížení překážek vstupu na tyto trhy vynahradí ztrátu možné konkurence na těchto trzích.

(127)

V případě programu uvolňování plynu je toho dosaženo dvěma způsoby. Za prvé, lepší přístup k plynu v rámci programu uvolňování plynu se související flexibilitou usnadní vstup jiných možných konkurentů. Za druhé, mechanismus zrušení závazků zákazníků zajistí, aby možní konkurenti, kteří chtějí vstoupit na trh/y s plynem v Dánsku a kteří získali plyn v rámci programu uvolňování, měli poměrně snadný přístup k zákazníkům.

(128)

Za druhé, nápravné opatření týkající se odprodeje skladovacího zařízení usnadní vstup zavedením hospodářské soutěže mezi dvěma skladovacími zařízeními v Dánsku, čímž se odstraní riziko omezení vstupu a posílí celková důvěra v nediskriminační přístup ke skladovacím zařízením.

(129)

Rozhodnutí obsahuje závěr, že navrhované spojení s předloženými závazky významným způsobem nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu či na jeho významné části, zejména v důsledku vytvoření nebo posílení dominantního postavení.

(130)

Komise proto prohlašuje oznámenou transakci za slučitelnou se společným trhem a dohodou o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o fúzích a článkem 57 dohody o EHP.

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/37

(1)

Směrnice 2000/75/ES stanoví pravidla a opatření pro tlumení katarální horečky ovcí ve Společenství včetně vymezení ochranných pásem, jakož i pásem dozoru a zákazu pro vnímavé druhy tato pásma opustit.

(2)

Ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/75/ES stanoví, že tam, kde je přítomnost viru katarální horečky ovcí úředně potvrzena, rozšíří úřední veterinární lékař některá opatření stanovená v článku 4 této směrnice na hospodářství nacházející se v okruhu 20 km od zamořeného hospodářství. Tato opatření mají za cíl potlačit nákazu v jejím počátečním stadiu po zavlečení viru do nově postižené oblasti.

(3)

Podle čl. 6 odst. 2 mohou však být tato opatření upravena postiženými členskými státy na základě kladného výsledku posouzení rizik, které zohlední zeměpisné, epidemiologické, ekologické, entomologické, meteorologické a historické údaje a výsledky aktivního dozoru včetně procenta séropozitivních zvířat, přítomnosti sérotypu viru a výskytu příslušných vektorů.

(4)

Je tedy vhodné stanovit požadavky na odchylku od zákazu přemísťování zvířat opouštějících oblast 20 km od zamořeného hospodářství včetně zvířat určených k obchodu uvnitř Společenství a k vývozu, a to po obdržení předchozího schválení příslušného orgánu v místě určení.

(5)

Rozhodnutí Komise 2005/393/ES ze dne 23. května 2005 o ochranných pásmech a pásmech dozoru u katarální horečky ovcí a o podmínkách pro přemísťování zvířat uvnitř těchto pásem a z těchto pásem (2) vymezuje globální zeměpisné oblasti, ve kterých členské státy zřídí ochranná pásma a pásma dozoru (dále jen „uzavřená pásma“) vzhledem ke katarální horečce ovcí.

(6)

Rozhodnutí Komise 93/444/EHS ze dne 2. července 1993 o prováděcích pravidlech k obchodu uvnitř Společenství s některými živými zvířaty a produkty určenými na vývoz do třetích zemí (3) stanoví, že zvířata určená k vývozu musí být do místa výjezdu ze Společenství doprovázena osvědčením, které případně zahrnuje doplňkové záruky stanovené právními předpisy Společenství pro jateční zvířata. Z tohoto důvodu by osvědčení zvířat určených k vývozu mělo obsahovat odkaz na insekticidní ošetření provedené podle rozhodnutí 2005/393/ES.

(7)

Je vhodné stanovit podmínky ošetření zvířat a dopravních prostředků povolenými insekticidy v místě nakládky z uzavřeného pásma, směřují-li do oblastí mimo uzavřené pásmo nebo přes tyto oblasti projíždějí. Je-li během tranzitu přes uzavřené pásmo zamýšleno udělat přestávku na kontrolním stanovišti, musí být zvířata chráněna před jakýmkoli napadením vektory.

(8)

Rozhodnutí 2005/393/ES by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1)

Článek 2a se nahrazuje tímto:

„Článek 2a

Odchylka ze zákazu přemísťování

1.   Odchylně od čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/75/ES se stanoví odchylka ze zákazu přemísťování v okruhu 20 km pro tato zvířata:

2)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Tranzit zvířat

1.   Zvířata z uzavřeného pásma určená k tranzitu nebo v tranzitu přes oblasti mimo uzavřené pásmo a dopravní prostředky, v nichž jsou převážena, musí být ošetřeny povolenými insekticidy v místě nakládky nebo v každém případě před opuštěním uzavřeného pásma.

Zvířata odesílaná z oblasti mimo uzavřené pásmo v tranzitu přes uzavřené pásmo a dopravní prostředky, v nichž jsou převážena, musí být ošetřeny povolenými insekticidy v místě nakládky nebo v každém případě před vstupem do uzavřeného pásma.

Je-li při tranzitu uzavřeným pásmem předpokládáno udělat přestávku na kontrolním stanovišti, musí být zvířata chráněna před jakýmkoli napadením vektory.

2.   Odpovídající veterinární osvědčení podle směrnic 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS, a to v případě obchodu uvnitř Společenství, nebo veterinární osvědčení podle rozhodnutí 93/444/EHS, a to u zvířat určených k vývozu, mají být opatřena touto doplňkovou poznámkou:

‚Ošetřeno insekticidním prostředkem … (název produktu) dne … (datum) v … (čas) v souladu s rozhodnutím 2005/393/ES.‘

3.   V případě, že v epizootologicky relevantní oblasti uzavřených pásem uplynulo více než 40 dní od data, kdy vektor přestal být aktivní, ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se již dále nepoužijí.

Příslušný orgán však zajistí, že se tato odchylka již nebude používat tam, kde je na základě programu epizootologického dozoru podle čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice 2000/75/ES zjištěno, že se činnost vektoru v dotyčném uzavřeném pásmu obnovila.“

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/40

(1)

V čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS se stanoví, že členský stát může během období 12 let od oznámení uvedené směrnice povolit uvést na trh přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky neuvedené v příloze I zmíněné směrnice, které jsou již na trhu dva roky ode dne oznámení směrnice, zatímco jsou tyto látky postupně přezkoumávány v rámci pracovního programu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 703/2001 (3) stanoví prováděcí pravidla pro druhou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a stanoví seznam účinných látek, které mají být posouzeny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje karbaryl.

(3)

Účinky karbarylu na lidské zdraví a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 451/2000 a (ES) č. 703/2001 pro rozsah použití navrhovaných oznamovatelem. Tato nařízení navíc určují členské státy zpravodaje, které musejí předložit příslušné hodnotící zprávy a doporučení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 451/2000. Pro karbaryl bylo členským státem zpravodajem Španělsko a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 29. dubna 2004.

(4)

Hodnotící zpráva byla přezkoumána členskými státy a EFSA a byla předložena Komisi dne 12. května 2006 v podobě závěru EFSA týkajícího se přezkoumání účinné látky karbaryl z hlediska posouzení rizika pesticidů (4). Tato zpráva byla přezkoumána členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončena dne 29. září 2006 v podobě zprávy Komise o přezkoumání karbarylu.

(5)

V průběhu hodnocení uvedené účinné látky byla identifikována řada problematických otázek. Zejména nebylo na základě dostupných údajů prokázáno, že je expozice spotřebitele přijatelná. Z dostupných informací je zřejmé, že existují obavy ohledně metabolitů, jejichž toxicita je na stejné úrovni jako toxicita účinné látky a nelze vyloučit jejich přítomnost na úrovni, která by mohla vzbuzovat obavy z hlediska toxicity. Kromě toho existují obavy v souvislosti s možnými karcinogenními vlastnostmi účinné látky. Látka rovněž představuje vysoké dlouhodobé riziko pro hmyzožravé ptactvo, vysoké akutní riziko pro býložravé savce, vysoké akutní a dlouhodobé riziko pro vodní organismy a vysoké riziko pro užitečné členovce.

(6)

Komise vyzvala oznamovatele, aby předložil připomínky k výsledkům přezkoumání a k jejím záměrům, nebo aby látku dále nepodporoval. Oznamovatel předložil své připomínky a ty byly důkladně prozkoumány. Navzdory postoupeným argumentům se však pro uvedené problémy stále nenalezlo řešení a hodnocení provedená na základě předložených informací, které byly vyhodnoceny na setkání odborníků EFSA, neprokázala, že by přípravky na ochranu rostlin obsahující karbaryl mohly za navržených podmínek použití obecně vyhovovat požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(7)

Karbaryl by proto neměl být zařazen do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(8)

Měla by být přijata opatření, která zajistí, aby udělená povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbaryl byla ve stanovené lhůtě odejmuta a nebyla obnovena a aby pro takové přípravky nebyla udělena žádná nová povolení.

(9)

Lhůta poskytnutá členskými státy pro likvidaci, uskladnění, uvedení na trh a použití stávajících zásob přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbaryl by neměla přesáhnout dvanáct měsíců, aby směly být stávající zásoby použity během nejvýše jednoho dalšího vegetačního období.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno předložení žádosti pro karbaryl v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS s ohledem na případné zařazení do přílohy I.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

byla povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbaryl odejmuta do 21. listopadu 2007;

b)

nebyla ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí udělována ani obnovována žádná povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbaryl.

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/42

(1)

V čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS se stanoví, že členský stát může během období 12 let od oznámení uvedené směrnice povolit uvést na trh přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky neuvedené v příloze I zmíněné směrnice, které jsou již na trhu dva roky ode dne oznámení směrnice, zatímco jsou tyto látky postupně přezkoumávány v rámci pracovního programu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 703/2001 (3) stanoví prováděcí pravidla pro druhou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a stanoví seznam účinných látek, které mají být posouzeny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje trichlorfon.

(3)

Účinky trichlorfonu na lidské zdraví a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 451/2000 a (ES) č. 703/2001 pro rozsah použití navrhovaných oznamovatelem. Tato nařízení navíc určují členské státy zpravodaje, které musejí předložit hodnotící zprávy a doporučení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 451/2000. Pro trichlorfon bylo členským státem zpravodajem Španělsko a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 23. srpna 2004.

(4)

Hodnotící zpráva byla přezkoumána členskými státy a EFSA v rámci pracovní skupiny pro hodnocení a byla předložena Komisi dne 12. května 2006 v podobě závěru EFSA týkajícího se přezkoumání účinné látky trichlorfon z hlediska posouzení rizika pesticidů (4). Tato zpráva byla přezkoumána členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončena dne 29. září 2006 v podobě zprávy Komise o přezkoumání trichlorfonu.

(5)

Vzhledem ke značnému nedostatku podpůrných studií nebylo možné prokázat, že je používání uvedené látky bezpečné. Na základě dostupných informací nebylo možné posoudit rizika vyplývající z expozice spotřebitelů, obsluhy a okolních osob. Kromě toho nebyly v plném rozsahu posouzeny rozpad a chování látky v životním prostředí a její ekotoxikologické vlastnosti.

(6)

Komise vyzvala oznamovatele, aby do čtyř týdnů předložil připomínky k výsledkům přezkoumání a k jejím záměrům, nebo aby látku dále nepodporoval. Oznamovatel předložil své připomínky a ty byly důkladně prozkoumány. Navzdory postoupeným argumentům se však pro uvedené problémy stále nenalezlo řešení a hodnocení provedená na základě předložených informací, které byly vyhodnoceny na setkání odborníků EFSA, neprokázala, že by přípravky na ochranu rostlin obsahující trichlorfon mohly za navržených podmínek použití obecně vyhovovat požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(7)

Trichlorfon by proto neměl být zařazen do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(8)

Měla by být přijata opatření, která zajistí, aby stávající povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících trichlorfon byla ve stanovené lhůtě odejmuta a nebyla obnovena a aby pro takové přípravky nebyla udělena žádná nová povolení.

(9)

Lhůta pro likvidaci, uskladnění, uvedení na trh a použití stávajících zásob přípravků na ochranu rostlin obsahujících trichlorfon, kterou poskytnou členské státy, by neměla přesáhnout dvanáct měsíců, aby stávající zásoby směly být použity během nejvýše jednoho dalšího vegetačního období.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno předložení žádosti pro trichlorfon v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS s ohledem na případné zařazení do přílohy I.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících trichlorfon byla odejmuta do 21. listopadu 2007;

b)

od 25. května 2007 nebyla na základě odchylky stanovené v čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS udělována ani obnovována žádná povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících trichlorfon.

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/44

(1)

Směrnice 2000/75/ES stanoví pravidla a opatření pro tlumení katarální horečky ovcí ve Společenství, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru a zákazu pro zvířata tato pásma opustit.

(2)

Rozhodnutí Komise 2005/393/ES ze dne 23. května 2005 o ochranných pásmech a pásmech dozoru u katarální horečky ovcí a o podmínkách pro přemísťování zvířat uvnitř těchto pásem a z těchto pásem (2) vymezuje globální zeměpisné oblasti, ve kterých členské státy zřídí ochranná pásma a pásma dozoru (dále jen „uzavřená pásma“) vzhledem ke katarální horečce ovcí.

(3)

Poté, co Belgie, Německo, Francie a Nizozemsko oznámily v polovině srpna a na začátku září 2006 ohniska katarální horečky ovcí, Komise několikrát změnila rozhodnutí 2005/393/ES, pokud jde o vymezení daných uzavřených pásem.

(4)

Po odůvodněné žádosti předložené Německem je vhodné změnit vymezení uzavřeného pásma v Německu.

(5)

Rozhodnutí 2005/393/ES by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/49

(1)

Podle článku 6 společné akce 2006/304/SZBP Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí v souladu s článkem 25 Smlouvy, včetně pravomoci jmenovat na návrh generálního tajemníka, vysokého představitele vedoucího plánovacího týmu EU (EUPT Kosovo).

(2)

Dne 2. května 2006 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí EUPT/1/2006 (2) o jmenování pana Caspera Klyngeho vedoucím plánovacího týmu EU (EUPT Kosovo).

(3)

Dne 11. prosince 2006 přijala Rada společnou akci 2006/918/SZBP (3) kterou se společná akce 2006/304/SZBP mění a prodlužuje do 31. května 2007.

(4)

Dne 12. prosince 2006 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí EUPT/2/2006 (4) o prodloužení mandátu pana Caspera Klyngeho jako vedoucího plánovacího týmu EU (EUPT Kosovo) do 31. května 2007.

(5)

Dne 14. května 2007 přijala Rada společnou akci 2007/334/SZBP, kterou se společná akce 2006/304/SZBP mění a prodlužuje do 1. září 2007.

(6)

Generální tajemník, vysoký představitel navrhl prodloužení mandátu pana Caspera Klyngeho jako vedoucího plánovacího týmu EU (EUPT Kosovo) do konce mandátu plánovacího týmu EU.

(7)

Mandát vedoucího plánovacího týmu EU (EUPT Kosovo) by proto měl být prodloužen do konce mandátu plánovacího týmu EU Kosovo,

25.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 133/51

(1)

Dne 25. listopadu 2005 přijala Rada společnou akci 2005/889/SZBP o zřízení mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EU BAM Rafah) (1) na dobu dvanácti měsíců.

(2)

Dne 13. listopadu 2006 přijala Rada společnou akci 2006/773/SZBP, kterou se mandát mise mění a prodlužuje do 24. května 2007.

(3)

Dne 15. a 16. května 2007 požádaly palestinská i izraelská strana o prodloužení mise o dvanáct měsíců.

(4)

Dne 21. května 2007 uvítal Politický a bezpečnostní výbor žádost o prodloužení mise EU BAM Rafah a doporučil prodloužení mandátu mise o dvanáct měsíců.

(5)

Společná akce 2005/889/SZBP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V čl. 13 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Finanční referenční částka na pokrytí výdajů souvisejících s misí pro období od 25. května 2007 do 24. května 2008 se stanoví na 7 000 000 EUR.“

2)

V článku 16 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Její použitelnost končí dnem 24. května 2008.“

3)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Tato společná akce bude přezkoumána nejpozději 31. března 2008.“