9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/1

(1)

S rozšířením Evropské unie významně vzrostl počet malých a středních podniků, které používají surový nelegovaný hliník k výrobě průmyslových polotovarů a hotových výrobků. Situace na trhu v Evropské unii se navíc podstatně změnila v důsledku převzetí podniků v tomto průmyslovém odvětví ve Společenství globálními průmyslovými holdingovými společnostmi a další koncentrace výrobců hliníku na celosvětovém trhu. Zároveň prudce vzrostly náklady na elektrickou energii, což je důležitý nákladový faktor při výrobě nelegovaného hliníku, a vývoj světového hospodářství vede k nedostatečným dodávkám surového hliníku.

(2)

Tyto činitele způsobily značný nárůst cen surového hliníku a velkému počtu nezávislých malých a středních uživatelů nelegovaného hliníku znemožnily bezcelní nákupy tohoto výrobku. Platba cla ve výši 6 % u základní suroviny proto ohrožuje konkurenceschopnost těchto společností a vede k nebezpečí, že větší počet těchto společností nebude schopen přežít.

(3)

Vyloučení těchto společností z trhu Společenství by jistě omezilo hospodářskou soutěž u polotovarů z hliníku na tomto trhu. Kromě toho by mělo nepříznivý vliv na zaměstnanost ve Společenství, zejména v některých venkovských oblastech nových členských států. Částečné pozastavení cla pro nelegovaný hliník by proto do jisté míry zlepšilo konkurenceschopnost malých a středních podniků, a tím zlepšilo hospodářskou soutěž u polotovarů a hotových výrobků z hliníku na trhu Společenství.

(4)

Tuto situaci je nutno posoudit s ohledem na dopad pozastavení cla na závody vyrábějící nelegovaný hliník, které dosud existují ve Společenství a v zemích, jež mají s Evropskou unií ujednání o preferenčním zacházení. Téměř všechny tyto závody přímo či nepřímo patří velkým průmyslovým holdingovým společnostem se sídlem mimo Evropskou unii. Hliník vyráběný v těchto závodech a dodávaný bezcelně se používá převážně pro další zpracování ve společnostech spojených s těmito holdingovými společnostmi. Nezávislým malým a středním podnikům je dodávána pouze poměrně malá část nelegovaného hliníku nepodléhajícího clu. Nicméně s přihlédnutím k poměrně vysoké úrovni smluvní celní sazby ve výši 6 % bude mít všeobecné částečné pozastavení tohoto cla vliv na ziskovost výroby a následné zpracovatelské operace prováděné těmito společnostmi, a to v důsledku většího cenového tlaku na výrobky pocházející ze zpracování, jakož i na surový hliník prodávaný na volném trhu nezávislým společnostem.

(5)

S ohledem na tuto situaci se zdá být vhodné částečně pozastavit všeobecnou celní sazbu. To nezávislým malým a středním podnikům umožní snížit náklady a využít značného zvýšení konkurenceschopnosti.

(6)

Toto částečné pozastavení všeobecné celní sazby u surového nelegovaného hliníku je vhodné pro vyrovnání hospodářských zájmů dotčených subjektů.

(7)

Vzhledem k možným budoucím změnám situace na trhu se surovým nelegovaným hliníkem by mělo být stanoveno, že bude toto pozastavení po třech letech od vstupu tohoto nařízení v platnost přezkoumáno.

(8)

Jelikož částečné pozastavení by se mělo týkat všech výrobků kódu KN 7601 10 00 a vzhledem k trvalé povaze opatření, příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (1) by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/3

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/5

(1)

Žádost České republiky o zápis dvou názvů „Pohořelický kapr“ a „Žatecký chmel“ a žádost Francie o zápis dvou názvů „Pomme du Limousin“ a „Tome des Bauges“ byly v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem a čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 510/2006, mohou být uvedené názvy zapsány do „Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“,

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/7

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1598/95 ze dne 30. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel v odvětví mléka a mléčných výrobků (2), bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 stanoví, že při dovozu jednoho nebo více produktů, na něž se uvedené nařízení vztahuje a jejichž celní sazba je určena společným celním sazebníkem, je nezbytné uhradit dodatečné dovozní clo, pokud byly splněny podmínky stanovené v Dohodě o zemědělství (4) uzavřené v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě dovozů, u nichž není pravděpodobné, že by narušily trh Společenství, nebo u nichž by účinek dodatečného cla nebyl úměrný sledovanému záměru.

(3)

Proto je nutné stanovit prováděcí pravidla k tomuto režimu v odvětví mléka a mléčných výrobků a zveřejnit spouštěcí ceny.

(4)

Dovozní ceny, které mají být zohledněny při ukládání dodatečného dovozního cla, by měly být porovnány s reprezentativními cenami odpovídajících produktů na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství. S cílem umožnit Komisi stanovení reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel je nezbytné, aby členské státy pravidelně oznamovaly ceny v různých fázích uvádění na trh.

(5)

Dovozce si může zvolit možnost, aby dodatečné clo bylo vypočítáno na jiném základě než je reprezentativní cena. V takovém případě je však nutné požadovat složení jistoty ve výši dodatečného dovozního cla, které by dovozce zaplatil, kdyby dodatečné clo bylo uloženo na základě reprezentativní ceny. Složená jistota bude vrácena, pokud bude ve stanovené lhůtě doloženo, že byly splněny odbytové podmínky příslušné zásilky. Na základě následných kontrol je třeba stanovit, že bude dodatečné clo vráceno v souladu s článkem 220 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (5). Je však rovněž správné, aby v rámci takových kontrol byly k dlužnému clu připočteny úroky. Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se ověřují dovozní ceny v odvětví mléka a mléčných výrobků, vyplývá nutnost zavést dodatečné clo na dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. Proto je vhodné ceny zveřejnit.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

a)

cen na trzích třetích zemí;

b)

nabídkových cen s dodáním na hranice Společenství;

c)

cen používaných v jednotlivých fázích uvádění dovezených produktů na trh Společenství.

a)

nejvýše 10 % spouštěcí ceny, neukládá se žádné dodatečné clo;

b)

více než 10 % spouštěcí ceny, avšak nejvýše 40 % spouštěcí ceny, pak se dodatečné clo rovná 30 % částky, o kterou rozdíl převyšuje 10 %;

c)

více než 40 % spouštěcí ceny, avšak nejvýše 60 % spouštěcí ceny, pak se dodatečné clo rovná 50 % částky, o kterou rozdíl převyšuje 40 %, zvýšené o dodatečné clo uvedené v písmenu b);

d)

více než 60 %, avšak nejvýše 75 %, pak se dodatečné clo rovná 70 % částky, o kterou rozdíl převyšuje 60 % spouštěcí ceny zvýšené o dodatečné clo podle písmen b) a c);

e)

více než 75 % spouštěcí ceny, pak se dodatečné clo rovná 90 % částky, o kterou rozdíl převyšuje 75 % zvýšené o dodatečné clo uvedené v písmenech b), c) a d).

a)

kupní smlouvu nebo jakýkoli jiný rovnocenný doklad;

b)

pojistnou smlouvu;

c)

fakturu;

d)

osvědčení o původu;

e)

přepravní smlouvu;

f)

v případě námořní dopravy nákladní list.

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/22

(1)

Článek 12 nařízení Komise (ES) č. 950/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů v odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod (2), stanoví podrobná pravidla pro určování povinných dodávek osvobozených od cla pro produkty kódu KN 1701, vyjádřené jako ekvivalent bílého cukru, pro dovozy pocházející ze zemí, které jsou signatáři protokolu AKT a dohody s Indií.

(2)

Použití článků 3 a 7 protokolu AKT, článků 3 a 7 dohody s Indií a čl. 12 odst. 3 a článků 14 a 15 nařízení (ES) č. 950/2006 vedlo Komisi k tomu, že na základě stávajících dostupných informací vypočetla povinné dodávky pro každou vyvážející zemi pro dodací období 2007/08.

(3)

Je proto potřeba dočasně stanovit množství povinných dodávek pro dodací období 2007/08 v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 950/2006.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/24

(1)

Zpravodajové určení členskými státy podle čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 793/93 vyhodnotili informace o některých prioritních látkách předložené výrobci a dovozci. Po konzultaci s příslušnými výrobci a dovozci zpravodajové stanovili, že pro účely hodnocení rizika je nezbytné požadovat, aby tito výrobci a dovozci poskytli další informace a provedli další zkoušky.

(2)

Informace potřebné k hodnocení dotyčných látek nejsou k dispozici u dřívějších výrobců nebo dovozců. Výrobci a dovozci ověřili, že zkoušky na zvířatech nemohou být nahrazeny nebo omezeny použitím jiných metod.

(3)

Je proto vhodné požadovat od výrobců a dovozců prioritních látek, aby předložili další informace o těchto látkách a provedli další zkoušky. Tyto zkoušky by měly být provedeny na základě protokolů, které zpravodajové předložili Komisi.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 15 nařízení (EHS) č. 793/93,

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/27

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 24. dubna 2007 rozhodl pozměnit seznam osob, skupin a subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. Příloha I by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/29

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/30

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/31

(1)

Dne 23. října 2006 zmocnila Rada Komisi, aby jménem Společenství a jeho členských států sjednala s Ruskou federací protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ruskou federací na straně druhé (1), s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii.

(2)

Protokol by měl být podepsán jménem Evropských společenství a jejích členských států s výhradou možného pozdějšího uzavření.

(3)

Protokol by měl být prozatímně uplatňován ode dne podpisu až do skončení příslušných postupů vedoucích k jeho formálnímu uzavření,

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/37

(1)

Dne 12. listopadu 2003 byla Komise informována, že česká vláda přijala Usnesení k dokončení restrukturalizace českého ocelářského průmyslu – návrh řešení pro společnost Třinecké železárny, a. s. (dále jen „TŽ“). Usnesení naznačilo, že vláda plánuje poskytnout TŽ státní podporu přibližně ve výši 1,9 miliardy CZK (asi 67 milionů EUR) (2).

(2)

V daném usnesení česká vláda vyjádřila souhlas s následujícími transakcemi:

(3)

Usnesení rovněž uvádí, že obě transakce mohou nabýt platnosti teprve po obdržení kladného rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydaného po konzultaci s Evropskou komisí.

(4)

V dopise ze dne 26. listopadu 2003 si Komise vyžádala informace o výše zmíněných transakcích.

(5)

Dne 10. prosince 2003 a 7. ledna 2004 proběhla setkání českého předsedy vlády a ministra průmyslu a obchodu s komisařem pro hospodářskou soutěž. Bylo dohodnuto, že poslední tvrzení výše zmíněného usnesení bude respektováno (viz 3. bod odůvodnění).

(6)

Dne 20. února 2004 obdržela Komise popis všech projektů, pro které hodlá česká vláda poskytnout společnosti TŽ státní podporu. Dne 17. března 2004 proběhly v Bruselu odborné konzultace mezi útvary Komise a zástupci českých orgánů a dané společnosti.

(7)

Dne 29. března a 29. dubna 2004 zaslala Komise českým orgánům připomínky, ve kterých uvedla, že na základě poskytnutých informací nelze vyloučit, že plánovaná koupě akcií držených společností TŽ ve společnosti INH českou vládou by mohla přesáhnout tržní cenu, čímž by došlo k poskytnutí státní podpory výše zmíněné společnosti TŽ, a rovněž uvedla, že státní podpora, z níž by byly financovány různé projekty společnosti TŽ, se nezdá být slučitelná se stávajícími pravidly Společenství pro poskytování státní podpory.

(8)

Dne 22. a 30. dubna 2004 schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže státní podporu společnosti TŽ.

(9)

Dopisem ze dne 14. prosince 2004 informovala Komise Českou republiku, že se rozhodla zahájit ve věci uvedených opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, a požádala o určité informace.

(10)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k tomuto opatření. Neobdržela žádné připomínky.

(11)

Dopisy ze dne 31. ledna 2005, které byly zaevidovány dne 1. února 2005, odpověděla Česká republika na některé otázky vznesené v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(12)

Dopisem ze dne 18. dubna 2005 požádala Komise o doplňující informace, které byly poskytnuty dopisem ze dne 16. května 2005, jenž byl zaevidován dne 18. května 2005.

(13)

Dopisem ze dne 4. července 2005 požádala Komise o opis některých dokumentů citovaných českými orgány, které byly zaslány dopisem ze dne 21. července 2005, jenž byl zaevidován dne 25. července 2005.

(14)

Elektronickou zprávou ze dne 10. srpna 2005 informovaly české orgány Komisi o nových skutečnostech.

(15)

Dopisem ze dne 28. září 2005 požádala Komise o další informace, které byly předloženy v průběhu schůzky s českými orgány dne 29. září 2005 a dopisem ze dne 18. října 2005, jenž byl zaevidován dne 19. října 2005.

(16)

Dopisem ze dne 15. prosince 2005 požádala Komise o další informace, které byly předloženy v dopise ze dne 20. března 2006, jenž byl zaevidován dne 21. března 2006. V tomto dopise české orgány uvedly, že nevyplatí podporu na uzavírání kapacit, jelikož společnost TŽ upravila svou obchodní strategii.

(17)

Dopisem ze dne 18. července 2006 požádala Komise o další informace, které byly předloženy v dopise ze dne 16. srpna 2006.

(18)

Dne 14. dubna 2004 přijala vláda České republiky usnesení, podle kterého zaplatí společnosti TŽ kupní cenu 1 250 CZK za akcii za 1 306 920 akcií společnosti INH, které TŽ vlastní a které představují 10,54 % základního kapitálu společnosti INH. Dne 22. dubna 2004 rozhodl ÚOHS, že tato transakce nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Transakce proběhla na konci téhož měsíce.

(19)

Dne 30. dubna 2004 povolil ÚOHS poskytnutí státní podpory ve prospěch společnosti TŽ ve formě převodu dluhopisů v celkové nominální hodnotě přibližně 576,7 milionu CZK (20 milionů EUR) na projekty v oblasti životního prostředí, výzkumu a vývoje, vzdělávání a uzavírání kapacit v období 2004–2006. Součástí toho byla podpora ve výši 44 088 300 CZK (1,5 milionu EUR) na vzdělávací projekty a 4 152 500 CZK (0,14 milionu EUR) na uzavírání kapacit.

(20)

Společnost TŽ byla privatizována v polovině 90. let a plně restrukturalizována bez státní podpory.

(21)

Hlavním předmětem činnosti TŽ je hutní (ocelářská) výroba s uzavřeným hutním výrobním cyklem. Kromě koksu, surového železa a oceli produkuje společnost zejména válcované výrobky, tj. bloky, bramy, sochory, válcovaný drát, betonářskou ocel, jemnou, střední a hrubou profilovou ocel. Společnost TŽ je také jediným výrobcem kolejnic v České republice.

(22)

Rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení se týkalo tří opatření přijatých státem ve prospěch TŽ, a to nákupu akcií, podpory na vzdělávání a podpory na uzavírání kapacit. Ostatní opatření obsahující podporu (výzkum a vývoj a ochrana životního prostředí) byla shledána v souladu s příslušnými pravidly, a nejsou předmětem současného řízení (4). Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti, zda uvedená tři opatření provedená Českou republikou před přistoupením nepředstavují skrytou podporu na restrukturalizaci TŽ, což by bylo v rozporu s protokolem č. 2 smlouvy o přistoupení z roku 2003 (dále jen „protokol č. 2“).

(23)

V souvislosti s podporou na vzdělávání a na uzavírání kapacit měla Komise pochybnosti, zda splňuje všechny požadavky odpovídajících pravidel státní podpory Společenství platných v době poskytnutí podpory (5). Dokumenty předložené Komisi v únoru a březnu 2004 neobjasňovaly cíl a podmínky těchto dvou opatření obsahujících podporu. Nejasné informace uvedené v rozhodnutích ÚOHS neumožnily ověřit, zda tato podpora skutečně byla poskytnuta v souladu s příslušnými pravidly.

(24)

V souvislosti s nákupem akcií INH v držení TŽ měla Komise pochybnosti, zda by cena 1 250 CZK za akcii zaplacená státem byla přijatelná pro investora v podmínkách tržního hospodářství a zda neobsahuje podporu ve prospěch prodávajícího. V březnu 2004 totiž povolila česká Komise pro cenné papíry (KCP) společnosti INH odkoupit vlastní akcie kotované na burze za cenu 550 CZK. Ve svém podání pro KCP podložila společnost INH navrhovanou cenu odborným posudkem. Komise zjistila, že stát nevzal v úvahu mnohem nižší cenu schválenou KCP o několik týdnů dříve a souhlasil se zaplacením ceny vypočítané jeho vlastním odborným znalcem – společností KPMG.

(25)

Také název usnesení Vlády České republiky č. 1126 přijatého dne 12. listopadu 2003, který uváděl, že toto usnesení se týká „dokončení restrukturalizace ocelářského průmyslu – návrh řešení pro společnost Třinecké železárny, a. s.“, umocnil pochybnosti Komise.

(26)

Proto Komise rozhodla prošetřit, zda uvedená tři opatření nepředstavují skrytou podporu na restrukturalizaci pro výrobce oceli TŽ, a nejsou tak v rozporu s protokolem č. 2.

(27)

České orgány předložily Komisi opisy všech projektů TŽ na vzdělávání zaměstnanců v období 2004–2006, které posuzoval ÚOHS a na jejichž základě byla poskytnuta státní podpora. Dále podrobně vysvětlily všechny aktivity v rámci obecného i odborného vzdělávání a uvedly, jak podpora na vzdělávání zlepší a zvýší úroveň dovedností pracovníků společnosti, a tedy jejich schopnost profesního zařazení s ohledem na nové výzvy trhu.

(28)

Vzdělávací projekty, které měly být prováděny od roku 2004 do roku 2006, spočívají v komplexním vzdělávacím programu rozděleném do mnoha různých kurzů (osobní rozvoj, komunikace, marketing, školení v oblasti řízení, provádění auditů, nové technologie, inženýrství, jakost atd.). Celkové způsobilé náklady na tyto projekty činí […] (6) CZK. Celková podpora představuje 44 088 300 CZK (1,5 milionu EUR).

(29)

Ve svém dopise ze dne 20. března 2006 české orgány uvedly, že nevyplatí podporu na uzavírání kapacit ve výši 4 152 500 CZK (0,14 milionu EUR), která pokrývá část odstupného pro zaměstnance uzavřené pece, protože společnost TŽ změnila svou obchodní strategii.

(30)

České orgány tvrdí, že jednaly jako investor v podmínkách tržního hospodářství, když nezohlednily cenu 550 CZK schválenou KCP a následně se dohodly na ceně s prodávajícím – TŽ – pouze na základě jejich znaleckého posudku (posudek KPMG). Na podporu tohoto tvrzení předložily české orgány několik skutečností, mezi nimi i následující.

(31)

Za prvé prohlašují, že investor v podmínkách tržního hospodářství si je vědom, že zájmem společnosti (v tomto případě INH) při odkupu vlastních akcií je zaplatit co nejnižší cenu. Proto se v průběhu jednání o ceně akcií s prodávajícím racionální investor nebude domnívat, že cena navržená v rámci nabídky na odkoupení představuje tržní hodnotu.

(32)

Za druhé české orgány tvrdí, že ze skutečnosti, že cena navržená INH byla podložena znaleckým posudkem a schválena KCP, nelze vyvozovat, že představovala tržní hodnotu akcií:

(33)

Za třetí, kromě poslední úvahy české orgány uvádějí, že předtím, než KCP nakonec udělila v březnu 2004 svůj souhlas, již zamítla jedno podání INH a jedno LNM (většinový akcionář INH). V obou případech totiž znalecký posudek, který představoval základ navrhované ceny, vykazoval závažné nedostatky, pokud jde o předepsané náležitosti znaleckého posudku. Poté společnost INH učinila nové podání na základě odborného ocenění, které splňovalo všechny předepsané náležitosti. KCP již neměla důvod toto poslední podání zamítnout a následně je schválila. Podle českých orgánů by si investor v podmínkách tržního hospodářství předchozí dvojnásobné zamítnutí KCP vyložil jako potvrzení předpokladu, že se společnosti INH a LNM pokoušely prostřednictvím těchto nedostatků odhalených v posudku KCP podnik podhodnotit, aby za akcie, které plánovaly odkoupit, zaplatily co nejnižší cenu.

(34)

Za čtvrté české orgány uvádějí, že investor v podmínkách tržního hospodářství bude cenu 550 CZK považovat za podhodnocenou vzhledem ke skutečnosti, že odpovídá přehnaně nízkému ukazateli bonity (P/E). Tento index je výsledkem podílu ceny za akcii a čistého zisku na akcii. Na základě čistého zisku společnosti INH za rok 2003, který bylo možné odhadnout na počátku roku 2004, kdy byla transakce provedena, dává cena za akcii 550 CZK index P/E přibližně 1,25. Cena za akcii ve výši 1 250 CZK dává index P/E 2,8, který byl zcela na spodní hranici rozsahu indexu P/E, jenž lze pozorovat u výrobců oceli kotovaných na burze. Jinými slovy cena vypočítána znalcem společnosti INH odpovídala velmi nízkému ocenění společnosti, které se neshodovalo s oceněním podniků, které působily v daném období v ocelářském odvětví, na finančních trzích.

(35)

Na závěr české orgány uvádějí, že veřejná nabídka společnosti INH na odkup jejích akcií za cenu 550 CZK zůstala ve velké míře nevyslyšena. Většina dotčených investorů se rozhodla neprodávat své akcie za tuto cenu. Několik z nich dokonce podalo stížnosti, které se týkaly údajného porušení jejich práv.

(36)

Protokol č. 2 umožňuje poskytnutí státní podpory na restrukturalizaci českému ocelářskému průmyslu v souvislosti s jeho restrukturalizací v období mezi lety 1997 a 2003 maximálně ve výši 14 147 milionu CZK (453 milionů EUR). Protokol spojuje poskytnutí státní podpory s několika podmínkami, mj. s obnovením životaschopnosti a se závazkem snížit kapacitu.

(37)

Bod 1 protokolu č. 2 stanoví, že „odchylně od článků 87 a 88 Smlouvy o ES se státní podpora poskytnutá Českou republikou pro účely restrukturalizace vymezeným částem českého ocelářského průmyslu považuje za slučitelnou se společným trhem“, pokud jsou mimo jiné splněny podmínky stanovené v uvedeném protokolu.

(38)

Bod 3 protokolu č. 2 stanoví, že „státní podporu v rámci českého restrukturalizačního programu pro ocelářský průmysl lze poskytovat pouze společnostem uvedeným v příloze 1“. TŽ v příloze 1 zmíněny nejsou.

(39)

Poslední věta bodu 6 protokolu č. 2 zakazuje poskytnout českému ocelářskému průmyslu jakoukoliv další podporu pro účely restrukturalizace. Za tímto účelem dává bod 20 Komisi pravomoc učinit „přiměřená opatření vyžadující od kterékoli dotyčné společnosti, aby při porušení podmínek stanovených v tomto protokolu vrátila jakoukoli poskytnutou podporu“ v případě, že dohled nad restrukturalizací ukáže na porušení podmínek poskytnutím „dodatečné neslučitelné státní podpory ocelářskému průmyslu“.

(40)

Doba odkladu pro poskytování podpory na restrukturalizaci českému ocelářskému průmyslu podle Evropské dohody byla Radou prodloužena do 31. prosince 2006. Toto ujednání uznal protokol č. 2. Aby bylo možno tento cíl splnit, vztahuje se protokol na období před přistoupením i po něm. Přesněji řečeno, ujednání povolilo omezenou částku podpory na restrukturalizaci pro roky 1997–2003 a zakazuje jakoukoliv další státní podporu pro účely restrukturalizace českému ocelářskému průmyslu v letech 1997–2006. V tomto ohledu se zřetelně liší od jiných ustanovení smlouvy o přistoupení z roku 2003, jako je např. prozatímní mechanismus stanovený v příloze IV („existující podpora“), který se vztahuje pouze na státní podporu poskytnutou před přistoupením, pokud je „stále platná i po“ datu přistoupení. Na protokol č. 2 tedy může být nahlíženo jako na lex specialis, který v oblasti, jíž se dotýká, nahrazuje jakékoliv jiné ustanovení uvedené smlouvy o přistoupení.

(41)

V důsledku toho, ačkoliv by se články 87 a 88 Smlouvy o ES obvykle nevztahovaly na podporu poskytnutou před přistoupením, která není nadále použitelná po přistoupení, ustanovení protokolu č. 2 rozšiřují kontrolu státní podpory podle Smlouvy o ES na veškerou podporu poskytnutou před přistoupením za účelem restrukturalizace českého ocelářského průmyslu v letech 1997–2006.

(42)

Protokol č. 2 se nevztahuje na jiná opatření státní podpory poskytnutá českému ocelářskému průmyslu pro zvláštní účely, která lze prohlásit za slučitelná z jiných důvodů, jako je podpora na výzkum a vývoj, podpora na ochranu životního prostředí, podpora na vzdělávání, podpora na uzavírání kapacit atd. Tato opatření obsahující podporu nespadají do působnosti článků 87 a 88, jestliže byla poskytnuta před přistoupením a po přistoupení nejsou platná. V každém případě protokol neomezuje možnost poskytovat českým ocelářským společnostem jiné druhy podpory v souladu s právem Společenství. Samozřejmě neomezuje možnost přijímat opatření, která nejsou kvalifikována jako podpora, například vložení kapitálu v souladu se zásadou soukromého investora v podmínkách tržního hospodářství. Na druhou stranu opatření, které se týká českých ocelářských společností, které představuje státní podporu a které nelze považovat za slučitelné se společným trhem podle jiných pravidel, se považuje za podporu na restrukturalizaci – vzhledem k doplňujícímu charakteru této kvalifikace – nebo v každém případě za podporu související s restrukturalizací českého ocelářství, a bude se na ně tedy vztahovat protokol č. 2.

(43)

Komise tedy může v souladu se svou běžnou praxí a s bodem 20 protokolu č. 2 posoudit opatření ve formálním vyšetřovacím řízení stanoveném v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES v případě, že má pochybnosti, že české orgány poskytly podporu ocelářským společnostem, která není slučitelná se společným trhem z jiného důvodu, než je restrukturalizace, a že Česká republika tedy nedodržuje protokol č. 2. Použije se rovněž nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 (7).

(44)

Subvence na vzdělávání ve prospěch TŽ představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Jsou financovány státem nebo ze státních prostředků. Tyto dodatečné finanční prostředky mohou narušit hospodářskou soutěž ve Společenství tím, že TŽ poskytují výhodu oproti konkurentům, kteří podporu nepobírají. A konečně, obchod mezi členskými státy v odvětví ocelářství, kde je TŽ nezanedbatelným hráčem, je značný, takže podpora pravděpodobně naruší obchod mezi členskými státy.

(45)

České orgány nevyplatí TŽ podporu na uzavírání kapacit, která pokrývá část odstupného pro zaměstnance uzavřené pece, v důsledku změny obchodní strategie TŽ. Společnost tedy neobdrží grant ve výši 4 152 500 CZK (0,146 milionu EUR), který jí byl podle podmínek přislíben. Toto opatření českých orgánů je tedy bezpředmětné.

(46)

Komise zhodnotí v pořadí, v jakém se objevují v předchozím oddíle „Připomínky České republiky“, skutečnosti předložené českými orgány s cílem podložit své tvrzení, že jednaly jako investor v podmínkách tržního hospodářství (8), když v rámci jednání s prodávajícím nezohlednily cenu 550 CZK předloženou INH a schválenou KCP.

(47)

Komise uznává první tvrzení českých orgánů, že investor v podmínkách tržního hospodářství i prodávající vědí, že zájmem společnosti (tj. INH v tomto případě) při odkupu vlastních akcií je zaplatit co nejnižší cenu. Proto v průběhu jednání o ceně akcií bude racionální investor i prodávající přistupovat k ceně navržené v rámci této nabídky na odkoupení s podezřením. Budou ji považovat za odraz tržní hodnoty, pouze jestliže bude tato cena podložena dalšími skutečnostmi. Například jestliže bude tato nabídka na odkoupení ukončena a setká se u investorů s úspěchem, což značí, že významné procento investorů je ochotno své akcie za tuto cenu prodat, bude investor v podmínkách tržního hospodářství obvykle brát tuto cenu v úvahu. V tomto případě byla však nabídka na odkoupení v době transakce stále otevřená a nebyly k dispozici žádné informace, které by naznačovaly, že by se jednalo o úspěch.

(48)

Pokud jde o druhé tvrzení českých orgánů, Komise zdůrazňuje, že je zapotřebí zhodnotit specifika případu. Za prvé, neexistovala žádná cena na burze, kterou by bylo možné použít jako jednoznačný a nezpochybnitelný odkaz na tržní hodnotu společnosti (9). Aby bylo možné společnost ocenit, bylo tedy nutné učinit prognózy budoucích peněžních toků nebo dividend a poté vypočítat jejich současnou hodnotu. Za druhé, oceňovaná společnost procházela rozsáhlou reorganizací. Stát společnost, kterou až donedávna kontroloval, prodal velké soukromé ocelářské skupině. Ta se zavázala společnost modernizovat a provést významné investice. Vzhledem k této dramatické změně ve společnosti a v jejím řízení nebylo možné považovat minulé finanční údaje za spolehlivé vodítko odhadu budoucích výsledků. Prognózy budoucích peněžních toků nebo dividend nebylo možné založit na dosavadním pozorovatelném vývoji. Závěrem lze říci, že ocenění společnosti záviselo na prognózách, pro něž nebylo možné použít žádný nezpochybnitelný základ. Komise souhlasí, že za těchto specifických okolností nelze ze skutečnosti, že cena navržená INH byla podložena znaleckým posudkem a schválena KCP, vyvozovat, že představovala tržní hodnotu akcií:

(49)

Komise uznává třetí skutečnost předloženou českými orgány, a to že investor v podmínkách tržního hospodářství by si předchozí dvojnásobné zamítnutí KCP vyložil jako potvrzení předpokladu, že se společnost INH a LNM (většinový akcionář INH, který je hnací silou této operace, neboť od INH získá akcie, jež společnost odkoupila zpět) pokoušely společnost INH podhodnotit, aby za akcie, které chtěly odkoupit, zaplatily co nejnižší cenu.

(50)

Pokud jde o čtvrté tvrzení českých orgánů, Komise zjistila, že v době přípravy odborných posudků objednaných INH a státem v prvním čtvrtletí roku 2004 nebyl zisk INH za celý rok 2003 ještě znám, nicméně jej bylo možné odhadnout na základě čísel za první čtvrtletí, která již byla známa. Odhady čistého zisku za celý rok 2003 uvedené v obou posudcích jsou tedy obdobné. Na základě čistého zisku předpokládaného za rok 2003 vyplývá z ceny za akcii ve výši 550 CZK index P/E přibližně 1,5. (České orgány vypočítaly index P/E 1,25 na základě skutečného zisku, který v té době nebyl znám a který se ukázal být větší, než oba odborní znalci prognózovali, a tedy i nižší index P/E.) Druhé číslo je velmi nízké. Investor v podmínkách tržního hospodářství ocení společnost takto nízkou cenou, pouze jestliže očekává výjimečně negativní vývoj čistých příjmů v budoucnu. Komise zjistila, že odborný znalec najatý INH se skutečně domnívá, že čistý zisk dosažený v roce 2003 je velmi výjimečný, a předpokládá, že zisky v nadcházejících letech klesnou o dvě třetiny. Jinými slovy, tento odborný znalec předpokládá pro léta následující po roce 2003 téměř úplný návrat k úrovni zisku v roce 2002 (0,9 miliardy CZK), kdy společnost INH stále trpěla špatným řízením a nedostatkem investic v důsledku toho, že ji vlastnil stát. Odborný znalec předpovídá malý růst tržeb a omezené snižování nákladů. Komise zjistila, že odborné ocenění zřetelně nevysvětluje, proč by společnost LNM, která převzala kontrolu nad INH na počátku roku 2003, nedokázala podnik restrukturalizovat, snížit provozní náklady a náklady na vstupy, vyvinout ziskovější výrobky a rozvinout obchodní vztahy. Oproti tomu cena 1 250 CZK vypočítaná odborným znalcem najatým státem, společností KPMG, dává index P/E 3 až 3,5. To je na spodní hranici rozpětí indexu P/E, jenž bylo možné v té době pozorovat na finančních trzích u výrobců oceli. V tomto nízkém indexu se projevuje opatrná prognóza vývoje zisku. KPMG tedy předvídá (omezený) pokles zisku po roce 2003. KPMG proto uznává, stejně jako odborný znalec najatý INH, příznivou situaci na trhu oceli v roce 2003 a její cyklickou povahu. KPMG však také předpokládá, že pod kontrolou LNM bude pokračovat provozní restrukturalizace bývalé státní společnosti, díky integraci do velké ocelářské skupiny budou nalezeny levnější zdroje vstupů a výroba se přeorientuje na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Závěrem Komise souhlasí, že investor v podmínkách tržního hospodářství by cenu 550 CZK považoval za podhodnocenou vzhledem ke skutečnosti, že odpovídá výjimečně nízkému indexu P/E, což lze jen obtížně odůvodnit na základě očekávaného zlepšení finanční výkonnosti společnosti, kterou by bylo možné přiměřeně očekávat po její privatizaci a po investicích a restrukturalizačním programu zahájeném jejím novým soukromým akcionářem.

(51)

Komise dospěla k závěru, že kombinace čtyř předcházejících skutečností umožňuje vysvětlit, proč by v době vládního nákupu investor v podmínkách tržního hospodářství nemohl brát cenu 550 CZK navrženou INH v rámci odkupu a schválenou KCP vážně v úvahu a proč by nemohla tvořit seriózní vyjednávací nástroj, který by prodávajícího donutil snížit svou cenu. Jelikož neexistovala žádná jiná dostupná referenční cena, investor v podmínkách tržního hospodářství by tedy s prodávajícím jednal na základě ceny vypočítané jeho odborným znalcem (10). Jelikož cena zaplacená českou vládou je v cenovém rozpětí vypočítaném KPMG, byly tyto státní prostředky investovány způsobem přijatelným pro investora v podmínkách tržního hospodářství. Komise se tedy domnívá, že nákup akcií nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1. Komise chce zdůraznit, že tento závěr zcela závisí na zvláštních okolnostech tohoto případu.

(52)

A konečně, pokud jde o pátou skutečnost předloženou českými orgány, a to že veřejná nabídka společnosti INH na odkup jejích akcií za cenu 550 CZK zůstala do velké míry nereflektována, Komise uznává, že v době analyzované transakce toto ještě nebylo známo, a dochází tedy k závěru, že tento fakt nemůže odůvodnit, proč stát nevzal navrhovanou cenu v úvahu.

(53)

Jak vysvětlila v 42. a 43. bodě odůvodnění, Komise musí posoudit možnou slučitelnost opatření hodnoceného jako státní podpora s platnými nařízeními, aby zajistila, že nepředstavuje podporu pro restrukturalizaci, která je v rámci protokolu č. 2 zakázána.

(54)

Podpora na vzdělávání se posuzuje na základě nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (11).

(55)

Rozdíl mezi odborným vzděláváním a obecným vzděláváním se řídí článkem 2 uvedeného nařízení. Odborné vzdělávání je v čl. 2 písm. d) uvedeného nařízení definováno jako vzdělávání, které zahrnuje výuku s přímým a zásadním vztahem k současnému nebo budoucímu postavení zaměstnanců v podniku přijímajícím podporu a poskytuje kvalifikace, které jsou nepřenositelné nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu do dalších podniků a pracovních oborů.

(56)

Obecné vzdělávání je v čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 68/2001 definováno jako vzdělávání zahrnující výuku, která se nevztahuje pouze nebo zásadně na současné nebo budoucí postavení zaměstnanců v podniku přijímajícím podporu, ale která poskytuje kvalifikace ve větší míře přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů, a tak podstatně zlepšuje schopnost profesního zařazení zaměstnance.

(57)

Česká republika poskytla podrobné informace o navrhovaných vzdělávacích kurzech. Na základě těchto informací mohla Komise ověřit, že rozdíl mezi obecným a odborným vzděláváním uplatňovaný Českou republikou je ve shodě s článkem 2 nařízení (ES) č. 68/2001. Kurzy kvalifikované jako obecné vzdělávání se tedy týkají kvalifikací, jako je řízení, osobní rozvoj, komunikační, marketingové a auditorské dovednosti, které jsou ve velké míře přenositelné do jiných firem nebo pracovních oborů. Na tomtéž základě kurzy, které se týkají zejména výrobků, nových technologií, inženýrství, technických projektů, řízení životního prostředí, zlepšování jakosti, a měly tedy omezenou použitelnost na jiné funkce, byly kvalifikovány jako odborné vzdělávání v souladu s čl. 2 písm. d) uvedeného nařízení. Podle informací předložených Komisi byla podpora na vzdělávání nezbytná k dosažení stanovených cílů.

(58)

Čl. 4 odst. 7 nařízení (ES) č. 68/2001 definuje způsobilé náklady na vzdělávací projekt a požaduje, aby informace o nákladech byly transparentní a rozepsané na jednotlivé položky. Česká republika dodala Komisi podrobné informace o nákladech, které se týkají projektů, rozepsané na jednotlivé položky tak, aby bylo možné ztotožnit tyto náklady s náklady uvedenými v čl. 4 odst. 7 uvedeného nařízení. Bylo shledáno, že tyto informace jsou v souladu s požadavky čl. 4 odst. 7 uvedeného nařízení.

(59)

Dále bylo shledáno, že intenzita podpory použitá Českou republikou je ve shodě s maximální intenzitou podpory povolenou podle čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 68/2001. Intenzita navrhované podpory tedy odpovídá míře povolené podle nařízení pro odborné, respektive obecné vzdělávání ve vztahu k velkému podniku umístěnému v oblasti, která se kvalifikuje na regionální podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

(60)

Závěrem lze říci, že podpora je v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (ES) č. 68/2001.

(61)

Komise dospěla k závěru, že podpora na vzdělávání ve výši 44 088 300 CZK (1,55 milionu EUR) ve prospěch společnosti TŽ je v souladu s nařízením (ES) č. 68/2001.

(62)

Podpora na uzavírání kapacit ve výši 4 152 500 CZK (0,14 milionu EUR) nebude společnosti TŽ vyplacena, jelikož TŽ změnila svůj podnikatelský plán.

(63)

Nákup akcií INH v držení TŽ nepředstavuje státní podporu.

(64)

Tato tři opatření tedy nepředstavují skrytou podporu na restrukturalizaci pro TŽ, která by byla v rozporu s protokolem č. 2,

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/45

(1)

Článek 157 Smlouvy ukládá Společenství a členským státům úkol zajistit, aby existovaly podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Společenství. Článek 151 stanoví, že Společenství má přispívat k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví.

(2)

Sdělením Komise nazvaným „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“ (1) byla ohlášena hlavní iniciativa týkající se digitálních knihoven.

(3)

Sdělením Komise nazvaným „i2010: digitální knihovny“ (2) byla zahájena iniciativa týkající se digitálních knihoven, sestávající z akcí v oblasti digitalizace, dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů kulturního materiálu a vědeckých informací.

(4)

Doporučení Komise 2006/585/ES ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (3) (dále jen „doporučení Komise“) vyzývá členské státy, aby učinily příslušné kroky ke zlepšení svých politik v těchto oblastech.

(5)

V závěrech Rady ze dne 13. listopadu 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (4) (dále jen „závěry Rady“) se Komise vyzývá, aby přispěla ke zlepšení koordinace politiky v těchto oblastech, zejména prostřednictvím vytvoření skupiny odborníků ze členských států.

(6)

K dosažení těchto cílů je potřeba, aby se Komise opírala o odborné znalosti odborníků ze členských států v rámci poradní skupiny.

(7)

Skupina by měla přispívat ke sledování pokroku a posuzování dopadu, pokud jde o provádění doporučení Komise a závěrů Rady. Měla by být rovněž nápomocna při koordinaci na úrovni Evropské unie a zprostředkovávat výměnu informací a správných postupů týkajících se politik členských států v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů.

(8)

Proto je potřeba zřídit skupinu odborníků členských států pro digitalizaci a uchovávání digitálních záznamů a vymezit její úkoly a strukturu.

(9)

Skupinu by měli tvořit představitelé ze členských států s odbornou způsobilostí v dotčené oblasti. S cílem dosáhnout účinné evropské spolupráce by Komise měla mít možnost pozvat pozorovatele, zejména z jiných evropských zemí a mezinárodních organizací, nebo odborníky se zvláštní odbornou způsobilostí v souvislosti s určitým tématem na programu jednání skupiny.

(10)

Měla by být stanovena pravidla týkající se zveřejňování informací ze strany členů skupiny, aniž budou dotčena bezpečnostní pravidla Komise stanovená v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (5).

(11)

Osobní údaje týkající se členů skupiny by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (6).

(12)

Je vhodné stanovit období pro používání tohoto rozhodnutí. Komise včas zváží účelnost jeho prodloužení,

a)

sledovat pokrok a posuzovat dopad provádění doporučení Komise ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů a závěrů Rady ze dne 13. listopadu 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů;

b)

na úrovni Evropské unie vytvořit prostor spolupráce mezi orgány členských států a Komisí a zprostředkovávat výměnu informací a správných postupů týkajících se politik a strategií členských států v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů.

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/48

(1)

Podle směrnice 2002/55/ES může Komise za určitých podmínek osvobodit členský stát od povinností pro uvádění osiva zeleniny na trh stanovených v uvedené směrnici.

(2)

Spojené království podalo žádost o osvobození od svých povinností, pokud jde o některé druhy a poddruhy.

(3)

Jelikož osivo těchto druhů a těchto poddruhů není ve Spojeném království běžně rozmnožováno a běžné rozmnožování se týká výlučně sadby a rozmnožovacího materiálu mimo osivo, mělo by být Spojené království osvobozeno od určitých povinností stanovených směrnicí 2002/55/ES u dotyčných druhů a poddruhů.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

9.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/49

(1)

Tolylfluanid je účinná látka zařazená směrnicí Komise 2006/6/ES do přílohy směrnice 91/414/EHS (2).

(2)

Dne 23. února 2007 informovalo Německo Komisi, že se v poslední době zjistilo, že tolylfluanid může mít neočekávaný účinek na pitnou vodu. Konkrétně, že používání určitého přípravku na ochranu rostlin s názvem „Euparen M WG“, který obsahuje tolylfluanid, vede k vytvoření metabolitu tolylfluanidu, a to dimetylsulfamidu, jenž se může vyskytnout v půdě a podzemních a povrchových vodách. Při standardním procesu úpravy pitné vody (ozonizací) je tento metabolit přeměňován na nitrosamin, který je škodlivý pro zdraví.

(3)

Další účinné látky s podobnou molekulární strukturou jako tolylfluanid mohou podléhat analogickým reakcím při rozkladu.

(4)

Nitrosaminy jsou látky, u nichž existuje podezření, že mohou být, nebo prokazatelně jsou, genotoxické a karcinogenní a neměly by se proto vyskytovat v pitné vodě.

(5)

Ustanovení čl. 11 odst. 1 směrnice 91/414/EHS stanoví, že pokud má členský stát oprávněné důvody se domnívat, že přípravek, který povolil nebo který je povinen povolit podle článku 10, představuje nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat či pro životní prostředí, může dočasně omezit nebo zakázat jeho používání a/nebo prodej na svém území. Neprodleně o tomto opatření informuje Komisi a ostatní členské státy, a uvede důvody pro své rozhodnutí.

(6)

Podle poskytnutých informací již Česká republika, Německo, Irsko, Španělsko, Itálie, Lucembursko, Rakousko, Polsko, Švédsko a Spojené království pozastavily venkovní používání přípravků obsahujících tolyl fluanid.

(7)

Ustanovení čl. 11 odst. 2 směrnice 91/414/EHS stanoví, že o této věci se má rozhodovat na úrovni Společenství. V tomto případě jsou nutná naléhavá opatření, aby se zajistilo, že používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících tolylfluanid nepovede ke kontaminaci pitné vody. Uvedený problém není omezen na jeden členský stát, jelikož kontaminace podzemních vod nebo pitné vody může mít dopad přes hranice jednotlivých zemí. Jak je uvedeno v devátém bodu odůvodnění směrnice 91/414/EHS, má uvedená směrnice za cíl vysokou úroveň ochrany zdraví, podzemních vod a životního prostředí. Pátý bod odůvodnění směrnice 91/414/EHS udává, že jejím cílem je rovněž odstraňovat zbytečné překážky obchodu. Jednostranná opatření členských států by mohla vést k odlišným úrovním ochrany a také bránit obchodu s přípravky na ochranu rostlin. V důsledku toho je zapotřebí přijmout opatření na úrovni Společenství.

(8)

V daném případě není varování prostřednictvím označení dostatečnou ochranou lidského zdraví.

(9)

Měly by být shromážděny dodatečné informace, jež by umožnily Komisi v případě nutnosti přezkoumat směrnici 91/414/EHS, pokud jde o tolylfluanid. Mělo by se rovněž zkoumat, zda by mohly stejné problémy vzniknout s dalšími látkami, které se v současné době posuzují nebo již byly posouzeny na úrovni Společenství. V důsledku toho by měl každý členský stát, který byl podle směrnice 91/414/EHS určen jako zpravodajský členský stát pro posuzování účinných látek, bez odkladu zkoumat, zda by mohlo použití přípravků na ochranu rostlin, obsahujících uvedenou látku, vést k podobným obavám.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

chování této účinné látky z hlediska vyplavování a

b)

podmínkách, za jakých lze vyloučit vytváření nitrosaminů.