(1)

Dne 18. října 2006 Komise uložila nařízením (ES) č. 1551/2006 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých zmrazených jahod pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých zmrazených jahod z ČLR byly všem účastníkům řízení sděleny všechny skutečnosti a úvahy, na kterých se prozatímní nařízení zakládalo. Všem účastníkům řízení byla poskytnuta lhůta, během níž mohli vznést k těmto záležitostem námitky.

(3)

Někteří účastníci řízení předložili písemné připomínky. Účastníkům řízení, kteří o to požádali, byla rovněž poskytnuta možnost ústního slyšení. Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky účastníků řízení byly posouzeny, a pokud byly shledány oprávněnými, byla prozatímní zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(4)

Všichni účastníci řízení byli informováni o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se mělo zastavit řízení a měly se uvolnit částky zajištěné prozatímním antidumpingovým clem uloženým podle nařízení (ES) č. 1551/2006 (konečné zjištění). Účastníkům řízení byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohli po tomto zjištění podat připomínky k poskytnutým informacím. Ústní a písemné připomínky účastníků řízení byly zváženy, a pokud byly shledány oprávněnými, byla prozatímní zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(5)

Komise nadále vyhledávala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Je třeba podotknout, že kromě ověřovacích návštěv, které proběhly v prostorách společností uvedených v 8. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se po zavedení prozatímních opatření uskutečnily další návštěvy na místě v prostorách následujících uživatelů a dovozců ve Společenství:

(6)

Je třeba připomenout, že období šetření dumpingu a újmy (dále jen „období šetření“) trvalo od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005. Přezkum vývojových tendencí pro analýzu újmy se týkal období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

Jeden účastník řízení zpochybnil vhodnost zvoleného období šetření a tvrdil, že rok 2005 nebyl reprezentativním rokem, jelikož dovozní ceny v tomto roce byly mimořádně nízké. Výběr období šetření byl však proveden v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení, který stanoví, že by období šetření mělo zpravidla odpovídat období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. Žádné údajné zvláštnosti týkající se roku 2005 proto nebyly při výběru období šetření vzaty v úvahu, ale byly zkoumány v analýze příčinných souvislostí.

(8)

Na základě výše uvedeného se období šetření podrobně popsané v 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(9)

Je třeba připomenout, že ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl dotčený výrobek definován jako jahody, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, pocházející z Čínské lidové republiky, v současné době zařaditelné pod kódy KN 0811 10 11 , 0811 10 19 a 0811 10 90 .

(10)

Někteří účastníci řízení trvali na tom, že v použití a kvalitě různých druhů zmrazených jahod existují významné rozdíly. Ze stejného důvodu tvrdili, že zmrazené jahody čínského původu nebyly srovnatelné s jahodami, které pocházejí z výrobního odvětví Společenství.

(11)

V 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo uvedeno, že šetření ukázalo, že i přes rozdíly v odrůdě, jakosti, velikosti a následném zpracování sdílejí všechny druhy dotčeného výrobku, jakož i zmrazené jahody vyrobené a prodávané na trhu Společenství výrobním odvětvím Společenství, tytéž základní fyzikální a biologické vlastnosti a v podstatě se používají pro tytéž účely. Byly proto považovány za jeden jediný výrobek. Vzhledem k tomu, že tito účastníci řízení nepředložili žádné dodatečné důkazy svých tvrzení a žádné nové skutečnosti nevyšly najevo, toto tvrzení se zamítá.

(12)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné jiné připomínky týkající se definice výrobku a obdobného výrobku, se obsah a prozatímní závěry 12. až 16. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(13)

Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by mohly pozměnit zjištění o statusu tržního hospodářství. Zjištění uvedená v 17. až 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(14)

Tři vyvážející výrobci, kterým nebylo přiznáno individuální zacházení, namítali, že by se toto rozhodnutí mělo přezkoumat. Je třeba připomenout, že tyto tři dotčené společnosti nesplnily kritéria b) a e) podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Kritérium b) vyžaduje, aby byly svobodně stanoveny vývozní ceny a množství a podmínky prodeje. Podle kritéria e) by zasahování státu nemělo být takové, aby dovolovalo obcházení opatření, jsou-li jednotlivým vývozcům poskytnuty individuální celní sazby.

(15)

Žádný z argumentů, které vznesly tři dotyčné společnosti, nemohl pozměnit rozhodnutí učiněná v prozatímní fázi. Zejména bylo zjištěno, že dotčené společnosti byly vystaveny státnímu zásahu, který je omezoval ve svobodném stanovení vývozních množství (kritérium b)).

(16)

Kromě toho státní zasahování rovněž existovalo v míře, která by pravděpodobně vedla k obcházení opatření, pokud by jednotlivým vývozcům byly poskytnuty individuální celní sazby (kritérium e)).

(17)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné jiné připomínky týkající se zjištění ohledně individuálního zacházení, se zjištění uvedená ve 27. a 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(18)

Po zveřejnění prozatímních opatření nebyly obdrženy žádné připomínky, které by mohly pozměnit rozhodnutí o použití Turecka jako srovnatelné země. Toto rozhodnutí se proto potvrzuje. Je třeba připomenout, že za účelem stanovení běžné hodnoty byly upraveny tuzemské ceny tureckých jahod, aby se zohlednila jejich vyšší jakost ve srovnání s čínskými jahodami (viz 39. a 44. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(19)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné jiné připomínky vztahující se ke zjištěním o běžné hodnotě, se zjištění uvedená ve 29. až 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(20)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné jiné připomínky vztahující se ke zjištěním o vývozní ceně, se zjištění uvedená ve 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(21)

Odkazuje se na 44. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné připomínky, které by mohly pozměnit zjištění v uvedeném bodě odůvodnění, se prozatímní zjištění potvrzují.

(22)

S ohledem na výše uvedené jsou konečně stanovená dumpingová rozpětí, která byla vyjádřena jako procento ceny CIF na hranici Společenství před proclením, tato:

(23)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné připomínky, se prozatímní zjištění týkající se celkové produkce Společenství, jak jsou uvedena v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzují.

(24)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné připomínky, se definice výrobního odvětví Společenství, jak je uvedena v 52. a 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje.

(25)

Je třeba připomenout, že s ohledem na velký počet výrobců zmrazených jahod ve Společenství byl pro posouzení újmy vybrán vzorek osmi výrobců. Jeden účastník řízení tvrdil, že vzorek výrobců Společenství nebyl reprezentativní, jelikož všichni vybraní výrobci Společenství sídlí v Polsku. Mělo se za to, že vzorek založený na největším objemu produkce by měl rovněž zohledňovat zeměpisnou polohu výrobce, aby byl reprezentativní.

(26)

Mělo by se připomenout, že z 54. bodu odůvodnění prozatímního nařízení vyplývá, že výběr vzorku byl proveden v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení, který stanoví, že vzorek může být vybrán na základě největšího reprezentativního objemu produkce, který lze přiměřeně vyšetřit v dané lhůtě.

(27)

Výběr vzorku podle této metody by proto musel v první řadě zohledňovat reprezentativnost z hlediska objemu produkce. Nevyžaduje se, aby vzorek rovněž zahrnoval určité zeměpisné zastoupení. Mohlo by se jednat o pomocnou úvahu, ale zjevně tomu tak být nemusí.

(28)

Mimoto by vzhledem k tomu, že produkce zmrazených jahod je ve velké míře soustředěna v Polsku, nejen z hlediska objemu, ale také z hlediska počtu výrobců, úvahy o zeměpisné poloze v tomto případě nebránily výběru vzorku, který se skládá pouze z polských výrobců. Tento argument se tudíž zamítá.

(29)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné jiné připomínky, se výběr vzorku pro účely újmy, jak je stanoven v 54. a 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje.

(30)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné připomínky, se výpočet spotřeby Společenství, jak je stanoven v 56. až 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje.

(31)

Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné připomínky, se výpočet objemu a tržního podílu dotčeného dovozu, jak je uvedeno v 60. a 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje.

(32)

Jeden účastník řízení tvrdil, že by se k analýze podbízení musela provést úprava zohledňující kvalitativní rozdíly mezi zmrazenými jahodami vyrobenými výrobním odvětvím Společenství a vyvážejícími výrobci. Bylo však poukázáno na to, že v prozatímní fázi byly při výpočtu podbízení a prodeje pod cenou zohledněny pouze některé obchodní transakce vyvážejících výrobců. Nebylo přihlédnuto k podřadnému vývozu, protože takové výrobky nízké jakosti nevyrábělo a neprodávalo výrobní odvětví Společenství. Za těchto okolností nebyly požadované úpravy oprávněné. Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné jiné připomínky, se dotčené dovozní ceny a zjištění týkající se cenového podbízení, jak jsou uvedeny v 62. až 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzují.

(33)

Několik účastníků řízení tvrdilo, že se v roce 2006 zvýšily ceny výrobního odvětví Společenství přibližně na 1 000 EUR za tunu a že by se tento fakt měl odrazit v analýze újmy. Mělo by se však připomenout, že se období šetření týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 a že období, v němž by se měly zkoumat vývojové tendence týkající se posouzení újmy, zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření. Za těchto okolností nebyly cenové pohyby v analýze újmy zohledněny, a to v souladu s čl. 6 odst. 1 poslední větou základního nařízení. Význam tohoto zvýšení cen v roce 2006 je však posouzen níže v oddíle D. Příčinné souvislosti (51. až 54. bod odůvodnění).

(34)

Nikdo z účastníků řízení nezpochybnil číselné údaje nebo jejich výklad ve vztahu ke stavu výrobního odvětví Společenství, jak je uvedeno v 66. až 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zjištění uvedená v uvedených bodech odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(35)

Nikdo z účastníků řízení nezpochybnil číselné údaje nebo jejich výklad ve vztahu k makroekonomickým údajům o výrobním odvětví Společenství jako celku uvedeným v 86. až 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zjištění uvedená v uvedených bodech odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(36)

S ohledem na výše uvedené se potvrzuje, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(37)

Po zavedení prozatímních opatření různí účastníci řízení tvrdili, že podstatná újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena jinými činiteli. Řadou takových tvrzení se již náležitě zabývalo prozatímní nařízení. Všechny nové argumenty jsou podle potřeby posouzeny níže.

(38)

Bylo namítnuto, že dovoz z Maroka, který mohl být příčinou újmy, nebyl dostatečně posouzen. Jeden účastník řízení zpochybnil výklad číselných údajů podle 99. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a naznačil, že marocká cena účtovaná během období šetření byla nižší než vyrovnaná cena výrobního odvětví Společenství. Bylo tvrzeno, že k újmě přispěla právě tato skutečnost.

(39)

Je třeba připomenout, že tabulka obsažená v 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ukazuje, že marocká cena byla trvale mnohem vyšší než cena výrobního odvětví Společenství. Maročtí vývozci byli rovněž ovlivněni čínským vývozem za nízké ceny, a museli tedy reagovat snížením cen účtovaných Společenství. To potvrzuje snižující se objem dovozu zmrazených jahod pocházejících z Maroka. Tento argument proto musel být odmítnut.

(40)

Během období šetření zlotý oproti euru devalvoval. Někteří účastníci řízení tvrdili, že snížení cen, k němuž došlo ve výrobním odvětví Společenství, by se zdálo méně prudké, kdyby byly výpočty analyzovány ve zlotých, a nikoli v eurech. V letech 2004 a 2005 zlotý skutečně kolísal, a to přibližně o 10 %. Při posuzování vývojových tendencí cen Společenství mezi těmito dvěma roky činil pokles ceny v eurech 35 %.

(41)

S ohledem na rozdíl mezi kolísáním měny v hodnotě přibližně 10 % a poklesem ceny, který dosáhl 35 %, nelze devalvaci zlotého oproti euru považovat za hlavní příčinu poklesu cen výrobního odvětví Společenství. Tento argument proto musel být odmítnut.

(42)

Někteří účastníci řízení dále rozvinuli argument, kterým se již zabývalo prozatímní nařízení ve 106. až 110. bodě odůvodnění, že újma byla způsobena vlastním přičiněním kvůli špatným obchodním rozhodnutím a strukturálním potížím, jimž čelilo výrobní odvětví Společenství. Mělo se tudíž za to, že tato tvrzení podpoří zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o situaci v odvětví bobulovin a třešní a višní určených ke zpracování a připojený pracovní dokument zaměstnanců na totéž téma (3), jakož i usnesení Evropského parlamentu o situaci týkající se bobulovin a třešní a višní určených ke zpracování přijaté dne 12. října 2006 (4).

(43)

Mělo by se poznamenat, že Komise vzala v úvahu tuto zprávu ve svých prozatímních zjištěních, jak dokládá odkaz ve 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zatímco tato zpráva a usnesení poskytují důležité informace o odvětví červeného ovoce ve Společenství, mělo by se vzít v úvahu, že se oba tyto dokumenty zaměřují na problémy, jimž čelí spíše pěstitelé čerstvých jahod než výrobní odvětví Společenství (mrazírny). V každém případě ani zpráva, ani usnesení nedocházejí k závěru, že by problémy, jimž čelí výrobní odvětví Společenství, byly způsobeny strukturálními nedostatky samého výrobního odvětví Společenství.

(44)

Dále se tvrdilo, že přistoupení Polska k EU vedlo k přemístění polské pracovní síly do zemí s vyššími mzdami, což výrobnímu odvětví přineslo další problémy v podobě zvýšených mzdových nákladů na domácím trhu. Rovněž se mělo za to, že následkem nových omezení na hranicích by se výrobní odvětví Společenství již déle nemohlo spoléhat na levnější pracovní sílu ze sousedních třetích zemí. Tvrdilo se, že tento vývoj měl závažné negativní dopady na výrobní odvětví, které je náročné na pracovní sílu.

(45)

Tento vývoj mohl vést ke zvýšení mzdových nákladů pěstitelů. Toto možné zvýšení se však přímo týká nákladů zemědělců, a nikoli nákladů výrobního odvětví Společenství (mrazíren). Proto mezi zvýšenými náklady pěstitelů a náklady výrobního odvětví Společenství existuje pouze částečná souvislost. Kromě toho podle zprávy Komise a pracovního dokumentu uvedeného v 42. bodě odůvodnění by se zdálo, že navzdory zvýšení výrobních nákladů se po přistoupení Polska k Evropské unii prodejní ceny čerstvých jahod spíše snížily než zvýšily. Vezmeme-li úvahu, že prodejní ceny klesly, zvýšení nákladů, jemuž čelili pěstitelé čerstvých jahod, nemohlo mít vliv na výrobní odvětví Společenství. Tento argument je proto třeba odmítnout.

(46)

Jeden účastník řízení tvrdil, že investice a restrukturalizace provedené výrobním odvětvím Společenství za účelem zlepšení efektivity měly nepříznivý vliv na jeho ziskovost a hotovostní toky. Ani veškeré investiční náklady výrobního odvětví Společenství nemění nic na skutečnosti, že ceny během období šetření významně klesly až na úroveň způsobující újmu a že právě nízké ceny měly zdaleka ten největší dopad na ziskovost výrobního odvětví Společenství. Provedené investice ve skutečnosti přispěly k větší efektivitě výrobního odvětví Společenství, jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tento argument je proto třeba odmítnout.

(47)

Kromě toho se tvrdilo, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, si toto odvětví způsobilo samo, protože kvalita produkce byla nižší než kvalita produkce pocházející ze Španělska a Kalifornie. Za tímto účelem by se mělo poznamenat, že jak Španělsko, tak i Kalifornie produkují plodiny především pro trh s čerstvým ovocem. Mimoto neexistovaly žádné známky toho, že výrobní odvětví Společenství ztratilo tržní podíl v porovnání s těmito producenty. Dovoz zmrazených jahod z USA činil během období šetření méně než 200 tun a nemohl mít žádný podstatný dopad na ziskovost výrobního odvětví Společenství. Tento argument je proto třeba odmítnout.

(48)

V každém případě, pokud jde o údajné strukturální nedostatky výrobního odvětví Společenství, neexistuje žádný důkaz těchto nedostatků na straně výrobního odvětví Společenství. Tato tvrzení je proto třeba odmítnout. Závěry, k nimž se došlo ve 106. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se proto potvrzují.

(49)

V souvislosti s obviněním ze spekulativních obchodních rozhodnutí výrobního odvětví Společenství, jak je uvedeno ve 108. a 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jeden účastník řízení tvrdil, že ceny na trhu Společenství neurčoval čínský dovoz, ale především výrobní odvětví Společenství, které má největší podíl na trhu. Tento účastník řízení proto uvedl, že vývojovou tendenci poklesu cen způsobilo výrobní odvětví Společenství samé, nikoliv dumpingový čínský dovoz.

(50)

Je jasné, že si výrobní odvětví Společenství v období šetření zachovalo tržní podíl 59 %, čímž si udrželo významnou pozici, pokud jde o tržní ceny. Přestože však byl tržní podíl výrobního odvětví Společenství velký, nelze popřít, že dovoz za nízké ceny z ČLR, nabízející o 6 % nižší cenu v porovnání s cenami výrobního odvětví Společenství, měl nepříznivý dopad na tržní ceny. Tento dumpingový dovoz způsobil celkový tlak na ceny ve Společenství a také dokázal značně zvýšit svůj tržní podíl ze 4 % v roce 2002 na 20 % v období šetření. Tento argument je proto třeba odmítnout.

(51)

Zmrazené jahody jsou citlivým zemědělským výrobkem a šetření ukázalo, že dostupnost čerstvých jahod má pro cenu zmrazených jahod rozhodující význam. Několik účastníků řízení namítalo, že obzvláště chudá sklizeň v roce 2003 byla hlavní příčinou újmy zjištěné během období šetření. Někteří účastníci řízení také trvali na tom, že cena jahod se typicky řídí čtyřletým cyklem, podle něhož zvýšení ceny vede k nadprodukci a poté k cenovému propadu. Tvrdilo se, že se rok 2005 nacházel na nejnižší úrovni v tomto cyklu a že obzvláště nízké ceny v uvedeném roce byly způsobeny tímto přirozeným kolísáním. Kolísání ceny bylo rovněž možné sledovat v období před rokem 2002, a tento argument dále podpořilo +/– 20% zvýšení ceny, k němuž došlo v roce 2006, tj. v roce po období šetření.

(52)

Další analýza cen zmrazených jahod mimo dotčené období skutečně ukázala, že ke kolísání cen rovněž docházelo během značného časového období před rokem 2002. Například během kampaně v roce 2001 vedla bohatá sklizeň k velmi nízkým cenám. Tyto nízké ceny poté vedly ke snížení produkce zmrazených jahod v následujících letech a umožnily, aby se nato ceny samy stabilizovaly. Analýza vývojových tendencí podporuje tvrzení, že ceny dotčeného výrobku se řídí cyklickým modelem, na který má velký vliv počasí a velikost úrody.

(53)

Je však třeba připomenout, že se objem dovozu z Číny zvýšil o 380 % v cenách, které se snížily o 38 % během posuzovaného období, a že to mělo významný dopad na finanční situaci výrobního odvětví Společenství, které ohlásilo neudržitelné ztráty.

(54)

Třebaže toto přirozené kolísání cen zmrazených jahod a dopad velikosti sklizně měly určitě významný dopad na ceny výrobního odvětví Společenství, nelze tyto faktory jako takové považovat za jedinou nebo nejvýznamnější příčinu újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

(55)

Podle závěrů v 97. a 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení šetření ukázalo, že mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou zjištěnou ve výrobním odvětví Společenství existuje příčinná souvislost.

(56)

Šetření rovněž ukázalo, že mezi cenami výrobního odvětví Společenství a kolísáním cen existuje vzájemný vztah související s cyklickou povahou a sezónními rozdíly ve sklizni. Tento závěr podporují údaje získané před uvažovaným obdobím a během něj, jakož i vývoj po období šetření.

(57)

I když tyto cyklické změny mohly zhoršit finanční situaci výrobního odvětví Společenství, nemohou být propad cen výrobního odvětví Společenství a negativní tendence zjištěná v analýze stavu výrobního odvětví Společenství, jak je popsán v 66. až 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přisuzovány pouze „modelu přirozeného kolísání“. Analýza vlivu cyklické povahy výrobku a velikost sklizně tedy nepodporují argument, že tyto faktory byly dostatečně významné, aby narušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(58)

Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné jiné připomínky, pokud jde o příčinnou souvislost, se závěry 113. až 114. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(59)

Byla analyzována otázka, zda s ohledem na připomínky a doplňující faktory, které předložili účastníci řízení po zavedení prozatímních opatření, zůstaly v platnosti závěry o tom, že uložení opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství, neboť se v prozatímní fázi vymezení zájmu Společenství zakládalo na posouzení všech různých dotčených zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců, zpracovatelů, uživatelů a pěstitelů.

(60)

Komise se obrátila na značný počet dotčených subjektů, aby získala jejich stanoviska. Kromě výrobního odvětví Společenství byli vyslyšeni zástupci všech významnějších uživatelských značek na trhu a sdružení zastupující zájmy uživatelů a dále byla provedena dodatečná ověření na místě.

(61)

V přípravné fázi šetření se ukázalo, že produkci Společenství zpracovává velký počet výrobců v mrazírenském odvětví, které zaměstnává přibližně 2 700 osob pro výrobu a prodej dotčeného výrobku. Mezi situací v mrazírenství a situací pěstitelů, kteří dodávají jahody, existuje také částečná souvislost vzhledem k tomu, že tito pěstitelé pěstují pouze ten druh jahod, který je určen k zmrazení, a že mrazírny jsou jediným trhem pro uvedený výrobek.

(62)

Je třeba připomenout, že výrobci Společenství utrpěli v posuzovaném období značnou újmu a vykázali ztráty ve výši 12,5 % jako důsledek dumpingového dovozu. Tyto ztráty byly vykázány bez ohledu na skutečnost, že výrobní odvětví Společenství snížilo náklady snížením cen, které platilo pěstitelům za čerstvé jahody. Ceny placené za čerstvé jahody byly nižší než výrobní náklady pěstitelů, a byly proto z dlouhodobého hlediska neúnosné jak pro pěstitele, tak pro výrobní odvětví Společenství. Pokud by ceny zmrazených jahod klesly pod úroveň nezpůsobující újmu, důsledky by byly dvojí. Výrobní odvětví Společenství by utrpělo finanční ztráty, ale riskovalo by i vyčerpání zásob čerstvých jahod v dlouhodobé perspektivě, neboť ceny, které by bylo schopno platit pěstitelům, by byly tak nízké, že pěstitelé by riskovali obchodní výpadek. Je třeba připomenout, že odhadovaný počet komerčních výrobců čerstvých jahod v Polsku byl v roce 2002 96 700, z nichž přibližně 80 000 se věnovalo pěstování jahod pro další zpracování. I když je možné, že tento počet poklesl v důsledku konsolidace odvětví, je přesto jasné, že pěstování jahod je důležitou hospodářskou činností pro velký počet zemědělských hospodářství v Polsku. Je tvrzeno, že pěstování jahod v Polsku má klíčový význam pro řadu regionů v zemi, pro které je jinak typická vysoká nezaměstnanost, a že nezavedení opatření by úroveň nezaměstnanosti ještě zvýšilo. Je rovněž tvrzeno, že tito pěstitelé nemohou přejít na výnosnější plodiny, neboť půdní podmínky v těchto oblastech jsou vhodné převážně pro pěstování jahod.

(63)

Jak bylo uvedeno v prozatímním rozhodnutí (139. bod odůvodnění), byly ceny placené pěstitelům od roku 2004 tak nízké, že výrobní náklady nebyly pokryty.

(64)

Kromě toho, jak uváděla zpráva Komise uvedená v 42. bodě odůvodnění, jsou polští pěstitelé jahod segmentovaným výrobním odvětvím a není pravděpodobné, že by se mohli dostat na jiné trhy, než je místní mrazírna. Následkem toho by zhoršující se finanční situace mrazírenského průmyslu měla podstatný dopad na pěstitele. Skutečnost, že se po období šetření tržní ceny zvýšily znovu na úroveň nezpůsobující újmu a že se čínská úroveň dovozu snížila, může zpochybňovat nutnost opatření pro nápravu situace výrobního odvětví Společenství, ale nic nenaznačuje, že by tento nárůst byl stálý nebo dokonce dlouhodobý.

(65)

Za těchto okolností je jasné, že by výrobní odvětví Společenství a pěstitelé měli prospěch z přijetí antidumpingových opatření a že by tato opatření mohla mít stabilizující účinek na trh Společenství. Ceny zmrazených jahod by se nesnížily následkem dovozu jahod pocházejících z ČLR. Výrobci Společenství by tudíž byli schopni zvýšit své ceny a získat odpovídající ziskové rozpětí. To by mělo se vší pravděpodobností kladný vliv na odběratele. Došlo se proto k závěru, že uložení opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství a jeho dodavatelů, pěstitelů jahod.

(66)

Vedle zjištění v přípravné fázi šetření navštívila Komise dva další dovozce dotčeného výrobku. Tito dovozci dovážejí dotčený výrobek z ČLR, ačkoliv každý z nich také obchoduje s jahodami vyprodukovanými v EU, což představuje 50 až 60 % jejich nákupů. Je však třeba vzít v úvahu, že obchodování se zmrazenými jahodami je pouze součástí jejich obchodních činností a činí 30 až 50 % z celkového obratu. Jejich dovoz z ČLR představuje přibližně 14 % celkového dovozu dotčeného výrobku. Dovozci jsou proto považováni za reprezentativní. Oba dovozci vyjádřili nesouhlas s antidumpingovými opatřeními. Šetření ukázalo, že s ohledem na to, že se poptávka po jahodách řídí preferencemi spotřebitelů, na něž nebude mít vliv uložení antidumpingových opatření, poptávka po zmrazených jahodách se pravděpodobně nezmění. Je proto nepravděpodobné, že by na dovozce měly dopad vyšší ceny, jelikož by mohli pokračovat v dovozu stejných množství jako dříve a byli by se vší pravděpodobností schopni přesunout podstatnou část dodatečných nákladů na zmrazené jahody na uživatele. To potvrzuje skutečnost, že dřívější cenové rozdíly neměly vliv na prodejní cenu a zisková rozpětí dovozců, protože zůstaly dosti stálé.

(67)

Prozatímní závěr učiněný v prozatímním nařízení, tj. že se neočekává, že dopady zvýšených dovozních nákladů na dovozce budou významné, se potvrzuje.

(68)

Jak bylo uvedeno ve 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, odpověď od uživatelů a zpracovatelů byla na začátku omezená. V přípravné fázi řízení se Komise setkala s potížemi se sběrem a ověřováním údajů, které by odůvodnily tvrzení uživatelského odvětví. Po vyhlášení prozatímního nařízení proto Komise obnovila své úsilí o povzbuzení spolupráce. Doplňující ověřovací inspekce na místě se konaly v prostorách osmi uživatelských společností. Při těchto inspekcích bylo možné získat informace, které byly užitečné pro posouzení dopadu, od pěti společností. Byly shromážděny dodatečné informace a údaje. Útvary Komise s těmito doplňujícími informacemi provedly novou analýzu možných dopadů, které by uložení opatření mohlo mít na uživatele Společenství.

(69)

Jeden účastník řízení namítal, že na tuto spolupráci by se neměl brát ohled, protože informace nebyly předloženy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. V tomto ohledu je třeba zaznamenat, že spolupracující společnosti o sobě daly vědět a předložily připomínky k prozatímním opatřením v souladu s pravidly stanovenými v základním nařízení.

(70)

Informace ověřené na místě se týkají přibližně 9 % celkové úrovně spotřeby Společenství. Kromě toho byla zastoupena různá uživatelská odvětví: výrobci jahodových přípravků používaných jako přísada do jiných výrobků (např. jogurtů), výrobci jogurtů a výrobci jahodových džemů. Konečně spolupracující sdružení zastupovala přibližně 80 % spotřeby zmrazených jahod ve Společenství. Uznání této úrovně reprezentativnosti je ve shodě s praxí. Argument týkající se malé reprezentativnosti je proto třeba odmítnout.

(71)

Uživatelské odvětví prohlašovalo, že by Komise měla vyhodnotit dopad opatření nejen na základě analýzy možného cenového zvýšení u dovážených čínských jahod. Opatření by měla širší dopad na trh včetně zmrazených jahod z jiných zdrojů.

(72)

Hlubší šetření skutečně ukázalo, že opatření velmi pravděpodobně vyvolají obecnější cenový nárůst, který se nebude omezovat na nařízené clo ve výši 34,2 % (úroveň prozatímního cla) pro čínské jahody. Pravděpodobně také povede k nárůstu cen u výrobního odvětví Společenství, a to asi o 19 % až na vypočítanou úroveň nezpůsobující újmu. Toto celkové zvýšení cen by se skutečně zdálo nevyhnutelné, protože na rozdíl od jiných odvětví a s ohledem na omezení způsobená počasím a výsledkem sklizně by se jiné strategie, jako je rozšíření trhu z hlediska objemu, nezdály být pro výrobní odvětví Společenství alternativou. A konečně vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství společně s čínským dovozem představují přibližně 80 % spotřeby Společenství, je velmi pravděpodobné, že jiné země vyvážející zmrazené jahody do Společenství rovněž zvýší své ceny, aby se přidržely výrobců určujících cenu.

(73)

Pokud jde o činnosti uživatelů týkající se jahod, znamenalo by za těchto okolností uložení cla na úrovni stanovené v prozatímních opatřeních zvýšení nákladů na vstupy pro uživatele, a to v průměru přibližně o 6 %. Poměrně mnoho uživatelů by skutečně bylo zatlačeno do situace způsobující ztrátu. Závěry se týkaly činností souvisejících s jahodami, jelikož se šetření zaměřuje na zmrazené jahody jako na dotčený výrobek a netýká se jiných činností dotčených společností. Kromě toho se musí za účelem provedení analýzy újmy a dumpingu zajistit, aby se porovnávaly obdobné činnosti, tj. činnosti vztahující se k šetřenému výrobku.

Tabulka níže ukazuje dopad cen ověřených uživatelů:

(74)

Zvýšením cen jahod by byli pravděpodobně nejvíce ovlivněni spolupracující výrobci jahodových přípravků a džemů. To je způsobeno skutečností, že relativní význam jahod v receptech pro džemy je mnohem vyšší než význam dalších přísad. Pro dotčené společnosti by zhoršení ziskového rozpětí bylo v řádu 7 až 8 procentních bodů, které by dvěma z nich přineslo ztráty ve výši přibližně 5 %.

(75)

Pro spolupracující výrobce jogurtů je relativní význam ceny jahod v rámci jejich výrobních nákladů menší, jelikož cena mléčných výrobků se připočítává do výpočtu ceny receptu. Nicméně bylo zjištěno, že jejich ziskové rozpětí bylo v průměru poměrně malé. I když se tudíž celková cena výroby daného jogurtu zvýší pouze o 2 %, stačí to k tomu, aby se ze zisku ve výši 1 % stala ztráta v hodnotě přibližně 1 %.

(76)

Následkem toho dopad opatření na uživatelské odvětví, pokud jde o zvýšení ceny, bude pravděpodobně větší, než se odhadovalo v analýze vedoucí k prozatímním opatřením. Jak je ovšem uvedeno níže v oddíle 4.4., bude tento dopad na ceny z dlouhodobého hlediska pravděpodobně menší.

(77)

Jedno uživatelské sdružení tvrdilo, že by cla poškodila mezinárodně konkurenceschopné uživatele zmrazených jahod sídlící ve Společenství. Prohlašovalo, že cla není možné přesunout na jejich zákazníky (maloobchodníky a velkoobchodníky), protože mnozí uživatelé s těmito zákazníky uzavřeli dlouhodobé smlouvy s pevnými cenami. Tyto pevné ceny znamenají, že uživatelé nesou riziko za všechna další zvýšení nákladů. Mnozí uživatelé tvrdili a poskytli důkazy o tom, že jsou pod cenovým tlakem ze strany velkých maloobchodníků nebo velkoobchodníků a že je velmi obtížné ceny zvyšovat. Tvrdili, že smlouvy mezi uživateli a maloobchodníky určují ceny na období šesti měsíců až jednoho roku. Uživatelé proto tvrdí, že nebudou mít žádnou jinou možnost, než absorbovat dodatečné náklady sami. Na základě výše uvedeného je třeba uznat, že uživatelé budou muset pravděpodobně absorbovat zvýšení nákladů, alespoň v krátkodobém výhledu. Šetření ovšem ukázalo, že bez ohledu na negativní dopad opatření na ziskovost u výrobků obsahujících dotčený výrobek by celková ziskovost uživatelských společností zůstala u většiny uživatelů pozitivní.

(78)

Do té míry, do níž by bylo možné přesunout zvýšení nákladů, by to mohlo mít dopad na spotřebitelské ceny. Ovocné přípravky, zvláště jogurty, jsou skutečně součástí základní stravy velkého segmentu spotřebitelů. Jahodová příchuť je na trhu s jogurty zastoupena ze 20 až 30 %, a bez ohledu na to, že žádná spotřebitelská organizace se v tomto ohledu neozvala, nelze vyloučit, že zvýšení ceny by mohlo mít dopad na spotřebitele, alespoň ze střednědobého až dlouhodobého hlediska. Totéž platí pro džemy.

(79)

V oddíle 4.2. a 4.3. je poukázáno na to, že uložení opatření by mělo pravděpodobně dopad na náklady na vstupní materiál uživatelů, a uživatelé dále tvrdí, že toto zvýšení nákladů budou muset nést po dobu trvání smlouvy s maloobchodním sektorem sami. Lze ovšem předpokládat, že tato neschopnost přesunout případné zvýšení nákladů je dočasná, neboť trvání smluv je časově omezeno.

(80)

Mnoho uživatelů mělo za to, že dodávky polských jahod odrůdy Senga sengana jsou zásadní jak co do objemu, tak co do jakosti výroby úplné škály výrobků ze zmrazených jahod. Nebezpečí zhoršení stavu výrobního odvětví Společenství by tak na ně mělo negativní dopad. Nelze vyloučit, že za stavu, kdy by polské jahody nebyly na trhu k dispozici nebo by byly k dispozici jen omezeně, by uživatelé čelili vážným problémům s nalezením alternativního zdroje dodávek za odrůdy pěstované v Polsku. Skutečně se zdá velmi nepravděpodobné, že by bylo možno nalézt takové alternativní zdroje, neboť uživatelé sami tvrdili, že takovou kvalitu jako v Polsku nelze nikde jinde nalézt. Kromě toho nelze vyloučit, že za stavu omezené hospodářské soutěže na trhu by uživatelé stejně čelili růstu cen.

(81)

Šetření ukázalo, že nejen výrobci Společenství zaměstnávající přibližně 2 700 osob, ale i přibližně 80 000 pěstitelů, jejichž obživa více či méně závisí na jahodách, by mělo ze zavedení opatření prospěch.

(82)

Jak je podrobně uvedeno ve 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, uživatelské odvětví uvedlo, že dodávky dotčeného výrobku výrobním odvětvím Společenství jsou zásadní pro to, aby výrobci mohli zajistit úplnou škálu svých výrobků a zásobit trh kvalitními výrobky. Šetření ukázalo, že cyklická povaha suroviny pro výrobní odvětví Společenství, tj. rozdíly v úrodě jahod, mají podstatný dopad na ceny, což je potvrzeno vývojem po období šetření. Jak je však podrobně uvedeno v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ceny byly ve druhé části posuzovaného období a období šetření stlačeny tak, že výrobní odvětví Společenství bylo nuceno platit pěstitelům při nákupu čerstvých jahod ceny nižší než výrobní náklady. To vyústilo v ukončení produkce jahod u některých pěstitelů. I když ceny v roce 2006 stouply, je jasné, že dodávky čerstvých jahod výrobnímu odvětví Společenství, a potažmo i uživatelům, mohou být ohroženy, pokud se znovu objeví trend nízkých cen, jak jej lze vidět v posuzovaném období.

(83)

Hlubší šetření ukázalo, že dopad antidumpingového cla na uživatele by v tomto případě byl značný. Clo by vedlo k omezení ziskovosti nebo dokonce k finančním ztrátám u mnohých uživatelů, v některých případech dokonce ke značným ztrátám, zejména proto, že zvýšení nákladů není možné přesunout z krátkodobého hlediska na velkoobchodní nebo maloobchodní úroveň. Tento vliv je však méně zřetelný, pokud jde o celkovou ziskovost šetřených uživatelů.

(84)

Uživatelské odvětví namítalo, že právě existence smluv s pevnými cenami s uživatelským odvětvím zabraňuje zpracovatelskému odvětví, aby přesunulo zvýšení cen v případě opatření na maloobchod. Za předpokladu že tyto smlouvy platí po omezenou dobu, je ovšem třeba předpokládat, že neschopnost uživatelského odvětví přesunout zvýšení nákladů potrvá pouze šest až dvanáct měsíců.

(85)

Zdá se tedy, že uložení konečných opatření by mělo značný dopad na uživatele zmrazených jahod, avšak tento dopad bude pravděpodobně dočasný. Naopak nepříznivé účinky na výrobní odvětví Společenství a na pěstitele by byly zásadní a s trvalými důsledky, pokud by opatření nebyla uložena a propad cen by se opakoval.

(86)

Na základě výše uvedeného se tedy došlo k závěru, že neexistují přesvědčivé důvody k tomu, aby antidumpingová cla na dovoz zmrazených jahod pocházejících z ČLR nebyla uložena.

(87)

Se zřetelem ke konečným závěrům, k nimž se došlo ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství, měla by být k zabránění vzniku další újmy výrobnímu odvětví Společenství, která by byla způsobena dumpingovým dovozem, uložena antidumpingová opatření.

(88)

Antidumpingová opatření mohou mít různé podoby. I když má Komise širokou posuzovací pravomoc při volbě podoby opatření, zůstává účelem odstranění účinků dumpingu způsobujícího újmu. Prozatímním nařízením bylo zavedeno valorické clo stanovené v souladu s pravidlem o nižším clu, v rozsahu od 0 % u vyvážejícího výrobce, který má status tržního hospodářství, přes 12,6 % u vyvážejícího výrobce majícího individuální zacházení po 34,2 % u ostatních společností.

(89)

Po přijetí prozatímních opatření a jak je zdůrazněno v 51. bodě odůvodnění, cena dotčeného výrobku na trhu Společenství vzrostla v roce 2006, tedy v roce následujícím po období šetření, o +/– 20 %. Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek je poměrně homogenní, a s cílem vyhnout se tomu, aby opatření zasáhla za těchto okolností uživatele nepřiměřeně, se má zato, že minimální dovozní cena by byla v tomto případě nejvhodnější podobou opatření. Připomíná se, že účel minimální dovozní ceny je týž jako valorického cla, tj. odstranit účinky dumpingu způsobujícího újmu. Podle této formy cla se nebude platit žádné clo za dovoz uskutečněný za cenu CIF na hranici Společenství, která odpovídá minimální dovozní ceně nebo je vyšší. Pokud se dovoz uskuteční za nižší cenu, bude se platit rozdíl mezi stávající cenou a minimální dovozní cenou.

(90)

Pokud jde o úroveň minimální dovozní ceny, byla stanovena na základě týchž zjištění, konkrétně týchž rozpětí dumpingu a prodeje pod cenou, jak je stanoveno v prozatímním nařízení.

(91)

Při stanovení minimální dovozní ceny byly zohledněny jak zjištěná dumpingová rozpětí, tak výše cel nezbytných k odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(92)

V souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení je konečné clo stanoveno na úrovni dumpingového rozpětí nebo rozpětí újmy, podle toho, které je nižší. Musela být proto stanovena cena nezpůsobující újmu nebo minimální dovozní cena nezpůsobující újmu, aby bylo možno použít toto pravidlo. Tato minimální dovozní cena nezpůsobující újmu byla poté srovnána s konkrétní minimální dovozní cenou nezpůsobující újmu společnosti, která se zakládala na běžné hodnotě upravené na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství.

(93)

Pro účely výpočtu ceny nezpůsobující újmu musela být vzata v úvahu úroveň cel nezbytná k tomu, aby výrobní odvětví Společenství pokrylo výrobní náklady a dosáhlo zisku před zdaněním, kterého lze přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu v průmyslovém odvětví za běžných podmínek hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že nebyly žádné připomínky účastníků řízení, byly pro stanovení ziskového rozpětí 6,5 % použity tytéž úvahy, jak jsou stanoveny ve 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(94)

Zmrazené jahody se dovážejí pod třemi různými kódy kombinované nomenklatury (kódy „KN“) s různou výší cla v závislosti na množství přidaného cukru nebo jiných sladidel obsažených v dováženém zboží. Aby bylo možno vzít v úvahu různé výše cla, musely být stanoveny různé minimální dovozní ceny pro jednotlivé kódy KN.

(95)

Jak bylo stanoveno ve 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo shledáno, že jeden čínský vyvážející výrobce nevyváží za dumpingové ceny. Na vývoz této společnosti tedy nebude použito žádné antidumpingové opatření.

(96)

Ve všech ostatních případech byla minimální dovozní cena nezpůsobující újmu ve výši 684,20 EUR, kterou lze použít na veškerý čínský vývoz, shledána nižší než příslušné nedumpingové minimální dovozní ceny. Minimální dovozní cena byla proto stanovena na úrovni minimální dovozní ceny nezpůsobující újmu pro všechen ostatní vývoz z ČLR.

(97)

Pokud se dovoz na hranici Společenství uskutečňuje za cenu CIF, která se rovná minimální dovozní ceně nebo je vyšší, nebude se platit žádné clo. Naopak, pokud se dovoz uskutečňuje za ceny nižší než minimální dovozní cena, bude se platit clo odpovídající skutečně placené ceně a minimální dovozní ceně.

(98)

Prozatímní cla ve formě valorických cel v rozsahu od 0 % do 34,2 % za dovážený výrobek, která se používala v období od 19. října 2006, by měla být uvolněna. Konečný výběr valorického cla by byl neúměrný odstranění dumpingu způsobujícího újmu, neboť ceny v tomto období byly výrazně vyšší než minimální dovozní cena.

(99)

Systém cel podle minimální dovozní ceny může být obtížněji vynutitelný a náchylnější k nesprávné deklaraci celní hodnoty zboží než jiné podoby opatření. S ohledem na možné nebezpečí, které existuje v souvislosti s dohodami o vyrovnání v tomto tržním odvětví, je skutečně nezbytné zavést dvojitý systém opatření. Tento dvojitý systém se skládá z minimální dovozní ceny a pevného cla. V souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení se pevně stanovené clo vypočítává na základě váženého průměrného rozpětí újmy, neboť bylo zjištěno, že je nižší než vážené průměrné rozpětí dumpingu. Aby bylo zajištěno skutečné dodržování minimální dovozní ceny, měli by být dovozci informováni o tom, že pokud je kontrolou po dodání zjištěno, že i) čistá cena s dodáním na hranice Společenství skutečně zaplacená prvním nezávislým zákazníkem ve Společenství (podovozní cena) je nižší než čistá cena s dodáním na hranice Společenství před proclením, jak vyplývá z celního prohlášení, a ii) podovozní cena je nižší než minimální dovozní cena, na příslušné transakce se zpětně uvalí pevně stanovené clo, ledaže by uvalení pevně stanoveného cla navíc s cenou po dodání vedlo k částce (skutečně zaplacená cena zvýšená o pevně stanovené clo), která je i nadále nižší než minimální dovozní cena. V takovém případě se použije clo odpovídající rozdílu mezi minimální dovozní cenou a podovozní cenou. Celní orgány by měly bezodkladně informovat Komisi o všech případech, kdy zjistí náznaky nesprávné deklarace zboží.

(100)

V této souvislosti a s cílem řešit vzniklé obavy hodlá Komise zavést tři konkrétní pilíře, aby zajistila trvalou platnost opatření a jejich dodržování. Za prvé se odkazuje na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (5), mimo jiné na článek 78, podle něhož celní orgány mohou kontrolovat obchodní doklady a jiné údaje vztahující se k dovozním nebo vývozním operacím se zbožím nebo k následným obchodním operacím s týmž zbožím. Kontrolu lze provést u deklaranta nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo obchodně podílí na uvedených operacích, nebo jiné osoby, která má v držení zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely. Celní orgány mohou rovněž kontrolovat zboží.

(101)

Za druhé, kvůli co nejlepší ochraně proti případnému utlumení účinků opatření, zvláště mezi společnostmi ve spojení, oznamuje Komise záměr bezodkladně zahájit přezkum podle čl. 12 odst. 1 základního nařízení a může zavést registraci dovozu v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení, pokud jí bude poskytnut důkaz o takovém jednání.

(102)

Komise se bude opírat mimo jiné o informace z dozoru nad dovozem poskytované vnitrostátními celními orgány i o informace poskytované členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení,